Neuron Stories

Jan Dungel, jeden z vítězů ceny Expedice Neuron 2017 se vydal do venezuelského pralesa pátrat po tajemném primátu uakari, který byl naposledy popsán před 200 lety známým cestovatelem Alexandrem von Humboldtem. Vyprávění Jana, který je biologem, dobrodruhem a především vědeckým ilustrátorem, nás zavede na dobrodružnou cestu po řece Barii. Přiblíží, jaké je to bádat v Amazonii a co ho na ní již 25 let uchvacuje. Pro posluchače díky velmi poutavému příběhu přinášíme kratší a delší verzi rozhovoru.

Málokterá choroba představuje pro své nositele již od pradávna takové stigma jako epilepsie. Starověcí Babyloňané v ní spatřovali působení zlých duchů, staří Řekové jí považovali za boží trest, a dokonce ještě v průběhu 20. století nesměli někteří lidé s touto diagnózou uzavírat manželství. Přijít na kloub skutečným příčinám této „božské nemoci“ se snaží doc. Přemysl Jiruška z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR, nositel Neuron Impulsu za rok 2012. Ve své práci se zaměřuje na pátrání po mechanismech stojících za vznikem epileptických záchvatů. Na základě dat z experimentálního pozorování na zvířatech se mu ve spolupráci s matematickými a fyzikálními experty podařilo sestavit matematické modely mozku, které odhalily doposud neznámá pravidla, jimiž se vznik epileptických záchvatů řídí. Výsledky práce doc. Jirušky tak mohou nejen výrazně napomoci k pochopení této nemoci, ale do budoucna i otevřít zcela nové cesty k její léčbě. Tento výzkum proběhl za podpory Nadačního fondu Neuron. Podívejte se i na další podporované vědce. www.nfneuron.cz

Proč dnešní vesmír vypadá právě tak, jak ho známe? Přispět k odpovědi na tuto otázku se snaží fyzik Michal Malinský, držitel Neuron Impulsu 2013. Ve své práci se zabýval vývojem matematického modelu umožňujícího vypočítat dobu života protonu. Ta je totiž doposud zahalena tajemstvím. Současné teorie totiž naznačují, že tento základní stavební kámen hmoty by nemusel být zdaleka tak stálý, jak bychom mohli očekávat. A právě tyto odvážné teorie by mohla práce doktora Malinského pomoci ověřit. V sázce přitom není málo. Případné potvrzení „smrtelnosti“ protonů by totiž mohlo přivést vědce na stopu tajemným silám z doposud neprozkoumaných oblastí fyziky. Ty zřejmě zásadním způsobem ovlivnily podobu vesmíru během extrémních podmínek panujících těsně po jeho zrodu. Tento výzkum proběhl za podpory Nadačního fondu Neuron. Podívejte se i na další podporované vědce. www.nfneuron.cz

Nejmenší žijící krokodýl na světě, krokodýl čelnatý, je plachý plaz, kterého lze v přírodě spatřit poměrně vzácně. Herpetologovi Václavu Gvoždíkovi z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Národního muzea, který se věnuje výzkumu obojživelníků a plazů pralesů Konžské pánve, se to ovšem podařilo. Při jedné expedici si během nočních průzkumů u krokodýlů čelnatých všiml morfologických rysů, které ho překvapily. Krokodýl čelnatý totiž své jméno získal podle nápadně vystouplého čela, český vědec ale při pozorování několika krokodýlů narazil i na jedince s nápadnými rozdíly ve tvaru hlavy. Při hlubším zkoumání pak zjistil celou řadu znaků, které svědčí o tom, že má před sebou odlišný druh. Krokodýl konžský, jak jej Václav Gvoždík prozatímně pojmenoval, zatím není odborníky všeobecně přijímán a vědecká obec jej stále zaměňuje se západoafrickým krokodýlem čelnatým. Nově získaná data z terénu, kam Gvoždík znovu vycestoval díky finanční podpoře Nadačního fondu Neuron, však podporují prvotní hypotézu – v Kongu skutečně žije doposud neuznávaný druh krokodýla. Vzorky tkání už čekají jen na analýzu DNA. Václav Gvoždík očekává, že jeho výzkum brzy přinese definitivní uznání krokodýla konžského jako platného samostatného druhu. Jedině správné pochopení druhové rozmanitosti totiž může vést k adekvátní ochraně a tedy zachování fauny a flóry pro budoucí generace. Včetně krokodýla konžského tak, aby byl i nadále k vidění nejen na fotkách, ale i v pralesích střední Afriky. Tento výzkum proběhl za podpory Nadačního fondu Neuron. Podívejte se i na další podporované vědce. www.nfneuron.cz

Trojdimenziální prostor si představí každý. Matematici ovšem znají i prostor s nekonečným počtem rozměrů. A v nekončené dimezni se pohybuje také matematický analytik Jiří Spurný, který se v prostředí plném abstrakce soustředí na konvexitu, disciplínu, která se těší značné přízni zejména od počátků počítačové éry a od vzniku lineárního programování. Jiří Spurný se zajímá především o interakci mezi množinou a hraničními body množiny. Jeho výzkum se též dotýká matematického uchopení kvantové fyziky, ale především posune hranice matematického bádání. Tento výzkum proběhl za podpory Nadačního fondu Neuron. Podívejte se i na další podporované vědce. www.nfneuron.cz

Když v 18. století řešil švýcarský matematik Leonard Euler úlohu, jak projít sedm mostů v městě Královci pouze jednou tak, aby se vrátil zpět do výchozího místa, byla teorie grafů pouze zábavnou hříčkou. Dnes je jednou z významných disciplín aplikované matematiky. Robert Šámal se věnuje jednoznačnosti vektorového barvení grafů. A jeho výsledky budou mít dalekosáhlé důsledky na nečekané disciplíny a na řešení jiných dlouho otevřených matematických problémů. Tento výzkum proběhl za podpory Nadačního fondu Neuron. Podívejte se i na další podporované vědce. www.nfneuron.cz

František Štěpánek je talentovaný chemik, který ve své laboratoři na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze bojuje proti superbakteriím. Superbakterie jsou rezistentní kmeny, které jsou odolné vůči tradičním antibiotikům a už dnes způsobují desítky tisíc úmrtí. Hrozí, že se vrátí doba, kdy i běžné škrábnutí může ohrozit lidský život. Profesor Štěpánek se tak zaměřil na alicin, zabijáka bakterií, který vzniká reakcí dvou látek z obyčejného česneku. Alicin ale účinkuje pouze krátkodobě, proto je nutné jej vyrobit až v těle pacienta, blízko místa zánětu. Prof. Štěpánek tak obě látky z česneku izoluje do dvou miniaturních nosičů, ty v podobě tablety dopraví do těla a až tam je nechá zreagovat. Nově vzniklý alicin se krátce po usmrcení bakterií rozpadne, takže bakterie, které jeho útok přežijí, tak nemají dost času se něj adaptovat. František Štěpánek svůj výzkum, který podpořil Nadační fond Neuron, dovedl až k patentové přihlášce. Tento výzkum proběhl za podpory Nadačního fondu Neuron. Podívejte se i na další podporované vědce. www.nfneuron.cz

Miroslav Bulíček je matematický analytik, kterého nejvíc ze všeho lákají těžké úkoly, rozumět světu prostřednictvím rovnic je pro něj výzva. V poslední době se zabývá matematickými modely, které popisují proudění tekutin. Podařilo se mu ověřit, že v případě dvourozměrného proudění homogenní a nestlačitelné kapaliny, jejíž parametry závisí na teplotě a rychlosti smyku, existuje jednoznačné regulární řešení. Jeho poznatky pomohou odborníkům v technice, životním prostředí nebo medicíně. Pro takto složitý model jde o první výsledek svého druhu na světě. Tento výzkum proběhl za podpory Nadačního fondu Neuron. Podívejte se i na další podporované vědce. www.nfneuron.cz