Podcasts about jeho

Pellegrinimu neverím a Hlas by bol pre mňa poslednou voľbou v demokratickom spektre, ale keby som mal byť konfrontovaný s tým, že vznikne vláda SMERU, Republiky a Hlasu, tak je to pre mňa neprijateľné, hovorí  poverený minister zahraničných vecí Rastislav Káčer.  Matovič má podľa neho nulový koaličný potenciál. V diplomacii pôsobí už približne tridsať rokov, v politike je však absolútnym nováčikom. Napriek tomu dokázal  za veľmi krátky čas zmobilizovať voči sebe ako Igora Matoviča, tak popudiť aj Roberta Fica. Je jednou z kľúčových tvári slovenskej zahraničnej politiky, ale dnes už aj nového politického projektu Eduarda Hegera. Jeho názory v zahraničnej politike sú dobre známe, jeho politické názory na ekonomiku, sociálne veci, privatizáciu či interrupcie alebo potraty sú však známe už oveľa menej. Reč je o poverenom ministrovi zahraničných vecí a tvári Demokratov Rastislavovi Káčerovi. Aký je teda jeho politický kompas, ideové presvedčenie v iných ako zahraničnopolitických témach, kde sú jeho koaličné, ale aj ideové červené čiary, no a o čo mu v politike vlastne ide?   Slovensko podľa Rastislava Káčera stojí pred hrozbou akejsi demokratickej kontrarevolúcie vedenej Robertom Ficom. Na jeseň preto môžeme čeliť zlým, ešte horším, ale dokonca až katastrofálnym riešeniam. Aký návod na to Rastislav Káčer ponúka? A prečo strácajú strany obhajujúce súčasnú liberálnu demokraciu čoraz viac podporu občanov a nie je to legitímne vysvedčenie za to, ako sa tu v uplynulých rokoch vládlo? A prečo je také nepochopiteľné, ak za tento štát niektorí občania nechcú bojovať so zbraňou v ruke?  Pellegrinimu neverí,  Hlas však ako poslednú možnosť na spoluvládnutie zatiaľ vylúčiť nechce. Naopak, s Igorom Matovičom si sadnúť do jednej vlády predstaviť nevie. Ani Eduard Heger to nemusí mať v pozícií lídra Demokratov, podľa neho, tak úplne isté a obdobie po roku 2020 považuje za trestuhodne premrhanú šancu A ako dlho bude ešte trvať vojna na Ukrajine a kto v ňom zvíťazí? Možno žiadať mier výmenou za územie a je možné poraziť jadrovú veľmoc? A akú cenu na našej životnej úrovni za to všetko budeme musieť  zaplatiť? Ráno Nahlas s povereným ministrom zahraničných vecí Rastislavom Káčerom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský    

Snad žádné americké zahraničněpolitické rozhodnutí nevyvolalo v tomto století tolik polemik jako invaze do Iráku, která začala 20. března roku 2003. Právě před 20 lety se Spojené státy rozhodly obsadit Irák a svrhnout tamní diktátorský režim prezidenta Saddáma Husajna. Šlo o krok, který, jak se posléze ukázalo, měl zásadní důsledky pro Irák, Blízký východ, USA, ale vlastně celý svět. Jeho dopady v mnoha směrech pociťujeme dodnes.

Americko-britský podnikateľ a kritik Kremľa Bill Browder opisuje, ako sa stal úhlavným nepriateľom Vladimira Putina, lebo odhalil pranie špinavých peňazí v hodnote stoviek miliárd dolárov. Jeho aktivita po vražde mladého ruského právnika Sergeja Magnitského vyústila do prijatia takzvaného Magnitského zákona v 34 krajinách sveta zameraného na sankcionovanie porušovateľov ľudských práv a kleptokratov vo svete.

Svěšením prezidentské standarty a uzavřením Brány gigantů na Pražském hradě se uzavře příběh prezidenta, který se obklopil lidmi s papalášskými manýry a nevalnou pověstí. Lidmi, kteří se stali bezpečnostním rizikem pro Českou republiku. Jak moc se muselo po jejich angažmá na Hradě uklízet? Poslechněte si závěrečnou epizodu třídílné minisérie o odcházení Miloše Zemana. Jeho finále jsme mapovali s investigativní reportérkou Deníku N Zdislavou Pokornou. Moderuje Filip Titlbach.

Žáci z Albrechtic objevili unikátní příběh sedlácké rodiny, která se snažila informovat Západ o násilné kolektivizaci. Tatínek sepsal text, ve kterém popsal vyhrožování, aby vstoupil do JZD. Jeho 22letá dcera Jarmila lístek odvezla strýci do Prahy, který se ho pokusil dostat za hranice. Jarmila dostala šest let ve vězení a tatínek deset let v uranových lágrech.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes je to presne 5 rokov od okamihu, v ktorom padli osudové výstrely, ktorými vrah popravil investigatívneho novinára Jána Kuciaka, ako aj jeho snúbenicu Martinu Kušnírovú. Slovensko si tak dnes pripomína piate výročie dvojnásobnej vraždy novinára a jeho partnerky. Vražda investigatívneho novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej otriasla pred piatimi rokmi doslova celým Slovenskom. Napriek tomu, spravodlivosti ešte stále doteraz nebolo učinené zadosť. Vrah a jeho komplici síce už právoplatne odsúdení boli, objednávateľ vraždy sa však ešte pozemskej spravodlivosti nedočkal. Na Slovensku máme viacero násilných trestných činov, ktoré sa objasnili až po rokoch a rozsudky padli niekedy aj po desaťročiach čiže pre náš justičný systém tých 5 rokov stále nie je dlhá doba, ale pre nás a pre ľudí, ktorí sú s týmto prípadom spojení, tak sa nám to ako dlhá doba javí. Dúfam preto, že sa dočkáme dňa, kedy sa dočkáme právoplatného verdiktu, v ktorom justícia označí aj objednávateľa tohto zločinu, hovorí zástupca šéfredaktora portálu Aktuality.sk Ján Petrovič. Ako hodnotí vyšetrovanie tohoto prípadu ako i súdny proces? Ako si spomína na svojho kolegu Jána Kuciaka, i na temné okamihy spred piatich rokov? No a v čom a prečo bola práca a články Jána Kuciaka tak prelomové a spoločensky dôležité? Jankov Kuciakov bude ešte treba v spoločnosti ako soľ, hovorí pre Aktuality Nahlas Ján Petrovič. Počúvate Ráno Nahlas, so zástupcom šéfredaktora Aktualít Jánom Petrovičom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.  

Zastavte rast hnevu populácie lebo sa vyleje. Ten hnev je všade vo svete, ale na Slovensku pracujeme na tom aby bol ten výbuch skutočne masívny, varuje sociológ Michal Vašečka. Podľa neho je v tejto chvíli nevyhnutný rázny krok pretože v spoločnosti to vrie no a keďže ho nemožno čakať od premiéra, zasiahnuť by mala prezidentka. Matovič a Fico sú ako Scylla a Charybda, tvrdí Vašečka. Termín predčasných volieb sa zrejme posúvať nebude, parlament totiž odmietol o tejto téme rokovať a bývalí vládni politici predčasné voľby presunúť pred letné prázdniny, tak ako to žiada prezidentka, nechcú. Sociológ Michal Vašečka ale upozorňuje, že aktuálny parlament je doslova v rozklade, spoločnosť bobtná hnevom a preto by iniciatívu mala prevziať hlava štátu a do politického diania by mala rázne zasiahnuť. Prečo by mali mať občania možnosť ísť k volebným urnám čo najskôr a aký výsledok z ich voľby dnes môžeme očakávať? Sú za aktuálny stav verejného diania zodpovední len politici alebo svoj diel zodpovednosti za to nesú aj ich voliči? No a napokon, o čo sa bude hrať vo voľbách a čoa kto sú najväčšie hrozby pre Slovensko a jeho budúcnosť. Témy a otázky pre sociológa Michala Vašečku. V druhej téme dnešného podcastu sa pozrieme na snahy Ruska o destabilizáciu moldavskej proeurópskej vlády. Premiérka Natalia Gavrilitsaová začiatkom týždňa rezignovala. Na poste ju nahradil bezpečnostný poradca prezidentky Dorin Recean. Jeho profesijné pozadie naznačuje podľa analytika Globsecu Jána Cingeľa, že nová vláda sa bude viac zaoberať bezpečnostnými problémami. Má Moskva šancu a kapacity na výmenu novej vlády? A má Moskva kapacitu na zničenie moldavskej vlády? Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši prajú Denisa Žilová a Braňo Dobšinský.  

Kauza Mariana Kočnera, na ktorú upozornil Ján Kuciak, má nového svedka. Jeden z obvinených v prípade golfového areálu v Báči sa priznal a svedčí, prokurátor už píše obžalobu. Táto kauza môže Kočnera mimoriadne zabolieť, lebo v tomto prípade má zaistený majetok. Ak ho odsúdia, môže prísť o všetko. Kto je nový svedok? A okradol Kočner v tomto prípade 16 ľudí a zároveň štát? Vysvetlí naša reportérka Annamária Dömeová.   Druhou témou dnešného podcastu je možná špionážna vojna medzi Čínou a USA. V dnešnom podcaste budete počuť nášho kolegu Pavla Štrbu a experta na Čínu Mateja Šimalčíka.   Dnešnú epizódu podcastu Aktuality Nahlas vyrobili Peter Hanák, Adam Oleš a Matej Ohrablo.

Je obžalovaný ze znásilnění a tvrdí, že je nevinný. Dominik Feri. Jeho kauza jde po skoro dvou letech od mediálního odhalení k soudu. Téma pro novináře, kteří případ otevřeli - Apolenu Rychlíkovou z Alarmu a Jakuba Zelenku, spolupracovníka Alarmu a redaktora deníku E15.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš je obchodník a tudíž nepřekvapuje, že dokud mu jeho politický byznys vynáší, nevzdá se ho. Jak vyplynulo z jeho středečního brífinku, považuje stát i nadále za „rodinnou firmu“, o kterou hodlá pečovat jako o vlastní. Jak taková péče vypadá v reálu, ukázalo se ovšem záhy po jeho vstupu do politiky: rok předtím, než se stal v roce 2014 ministrem financí, dostával jeho Agrofert z Bruselu dotace ve výši 42 milionů eur. V roce 2017 už to bylo skoro 80 milionů.

Volodymyr Zelenskyj přijel do Bruselu na schůzi Evropské rady nečekaně. Jeho hostitelé, premiéři a prezidenti 27 členských států a také Evropský parlament, mluvili o historickém okamžiku a o symbolické návštěvě. Návštěvník se naopak věnoval věcem praktickým a konkrétním, jako jsou rychlé dodávky špičkových západních zbraní jeho armádě, která zuby nehty drží pozice na 600 kilometrů dlouhé frontě proti ruské přesile.

„Proces písania knihy bol opäť plný prekvapení, čo všetko ten chlap dokázal zistiť, na čo policajti a prokurátori prichádzajú až teraz“ – Annamária Dömeová o Jánovi Kuciakovi. „Tešila som sa, že sa o Jánovi Kuciakovi bavíme ako o skvelom novinárovi, nie ako o zavraždenom chlapcovi vo Veľkej Mači“ – Laura Kellöová. Na 350 stranách „aktualizujú“ kauzy svojho kolegu Jána Kuciaka, ktorý bol zavraždený pred piatimi rokmi.   Z knihy Kuciak. Reportáže 2015 – 2023 sa dozvieme, ako sa tieto kauzy a ich aktéri po tých piatich rokoch vyvinuli.   „Prečo sme napísali túto knihu?“ – zamýšľa sa Annmária. „Ján Kuciak je vykreslený na jednej strane ako obeť ohavného zločinu, ale my chceme touto knihou upozorniť na to, že bol skvelý novinár. Urobil zásadné zistenia, z ktorých orgány činné v trestnom konaní žijú dodnes. Vznikol dokonca samostatný tím novinár, ktorý mal pracovať len na jeho zisteniach. Niektoré veci sú v štádiu, že sa už dostávajú na súd, píšu sa obžaloby a naozaj to začína mať spád.“   „Janko vedel naozaj veľmi dobre pracovať s otvorenými zdrojmi, dokázal si posťahovať množstvo dokumentov. Dostal sa do rôznych zbierok listín, vedel nájsť rozsudky. Proste toto bol jeho spôsob práce, s ktorým nemal problém a veľmi ťažko mu potom bolo vykĺznuť v odpovediach, pretože on mal na všetko papier.“   Annamária uzatvára, že „to je bol jeden z dôvodov, prečo tak často hnevali jeho otázky Mariána Kočnera. Pretože s registrom záložných práv sa nemôžete hádať“.   „Do knihy sme vybrali aj niektoré jeho poznámky a schémy, aby ľudia videli, aké šialené excelovské tabuľky používal“, opisuje Laura Kelloová. „Ako si všetko systematicky zoraďoval, ako sledoval firmu po firme a položku po položke, zmluvu po zmluve. Aby ľudia mali predstavu, ako Janko pracoval a ako to vyzerá“, pokračuje Laura. Zdanlivo nesúrodé kopy dát podľa nej investigatívcovi Kuciakovi dávali zmysel. „Jano sa v nich vyznal a vedel z nich vyskladať dobré texty aj s presahom do súčasnosti“, tvrdí Laura.   V podcaste sa dozviete, aký bol Ján Kuciak nielen novinár, ale aj kolega, priateľ, kamarát. Rovnako v ňom zaznejú niektoré úryvky z novej knihy, ktorá sa dá dnes ešte len predobjednať.   Až smutno zaznievajú slová Jánovho otca Jozefa Kuciaka z prológu tejto knihy: „Prvé dva roky sme cítili mohutnú podporu spoločnosti. (…) Rokmi sa však postupne strácala a dnes už zostala naozaj iba hŕstka ľudí, ktorí nezabudli a sú s nami. Pojednávacie miestnosti sú prázdne, nezmyselné konšpirácie na vzostupe.“   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jihozápadně od města Bachmut čelí už několik týdnů ukrajinští vojáci Andrij a Borisič – v bunkru vysekaném do zmrzlé země a osvětleném svíčkami – stovkám bojovníků ruského soukromého vojenského dodavatele Vagnera. Jeho žoldnéři se vrhají proti ukrajinské obraně. Bojovat proti Wagnerovcům je prý jako bojovat proti „zombies“, tvrdí americká televizní stanice CNN.

O osem mesiacov nás čakajú predčasné parlamentné voľby. Bývalé koaličné strany nakoniec dodržali svoju dohodu a zahlasovali za termín 30. september - i keď to v posledných dňoch vyzeralo všelijako. Čakajú nás hektické mesiace a horúce kampaňové leto. Komu septembrový termín nahráva do karát a komu môže uškodiť? Ako bude fungovať parlament a je v poriadku, že odvolaná vláda bude pri moci ešte osem mesiacov? Jana Maťková sa v podcaste Dobré ráno pýtala Michala Katušku, redaktora domácej redakcie denníka SME. Zdroj zvukov: SME, TA3 Odporúčanie: Tiež ste sa o Matejovi Korvínovi učili, že bol dobrý, múdry, vznešený kráľ a že bol nesmierne spravodlivý? Nuž asi ste naleteli propagande. Dezinformácie totiž fungovali aj v stredoveku či renesancii a Korvínov príbeh je toho dobrým príkladom. Jeho kronikári a učenci totiž o ňom písali ako o neporaziteľnom vladárovi, dbali na to, aby bol obraz jeho sebaprezentácie dokonalý. Ako táto stovky rokov stará propaganda fungovala vám priblíži článok môjho kolegu Petra Gettinga s názvom Rozprávkový dobrý kráľ Matej Korvín nikdy neexistoval. Je to len výsledok propagandy. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

"Neviem, čo mi chce predávať. To znamená, ak sa chce dištancovať od tejto vlády, bude to takmer nemožné. Zas na druhej strane, OĽaNO stále funguje, je tu Igor Matovič, takže vôbec netuším, čo bude vlastne pozícia Eduarda Hegera, respektíve strany, kam sa pridá. Na to, aby v politike, podľa mňa, vedeli fungovať ďalej, sa budú musieť jasne odlíšiť a povedať, prečo odišli. Som celkom zvedavý, ako tá kampaň bude prebiehať, lebo Igor Matovič je známy tým, že svojim protikandidátom dáva zabrať, tak som zvedavý, aké budú diskusie," hovorí o politickej komunikácii Eduarda Hegera komunikačný expert Gabriel Tóth z New School Communications. "Tam je omnoho väčší problém, že zatiaľ si tú značku nevieme spojiť s ničím. Ani s konkrétnymi ľuďmi, okrem jej zakladateľky, ani s nejakou asociáciou nejakého programu alebo čo tá strana chce robiť. A úplne najhoršie je totálne amatérske odhalenie názvu," hovorí o predstavení strany Jablko Gabriel Tóth. Aké náročné je urobiť kampaň za osem mesiacov? Záleží na tom, ako sa strana volá? Čo budú hlavné témy kampaní? A aké chyby robia slovenské politické strany? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s Gabrielom Tóthom, komunikačným expertom z New School Communications. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Dramatické dejiny Krymského polostrova nám ponúkajú niekoľko príbehov a predstavujú ho z viacerých uhlov – najskôr je to Krym antický ako súčasť gréckeho a rímskeho sveta. Potom je to Krym tatársky či osmanský, ako súčasť Orientu. Krym ako ruská kolónia a vojenská báza pre omnoho imperiálnejšie ciele ruských cárov. A Krym v 20. storočí ako miesto traumy pre najrôznejšie národnostné a etnické skupiny, ktoré boli v dôsledku ruskej občianskej vojny, hladomorov na Ukrajine, nacistickej okupácie počas druhej svetovej vojny a následných Stalinových krutých represií decimované či vysťahované. A napokon Krym ako súčasť Ukrajiny, ale aj Krym ukradnutý/anektovaný Ruskom v roku 2014. A ešte aj dnes Krym ako súčasť bojiska a zápasu brániacej sa Ukrajiny za obnovu svojej územnej celistvosti. Polostrov Krym je tak v celých dejinách východnej Európy pozoruhodným miestom, kde sa oddávna stretávali najrôznejšie kultúry, ale aj veľmocenské záujmy. Otázka, komu Krym vlastne patrí, už dávno nie je len nejakou teoretickou špekuláciou, ale stala sa súčasťou veľmocenskej politiky a kremeľskej štátnej propagandy. Hoci sa na prvý pohľad nezdá byť tento kúsok zeme medzi Čiernym a Azovským morom nijak podstatný, pravdou je presný opak. Jeho strategická poloha, ale aj symbolický význam a osobitné postavenie v ruskom historickom či kvázi historickom vedomí z neho robí jedno z najhorúcejších oblastí na planéte. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Helenou Ulbrechtovou zo Slovanského ústavu AV ČR. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk - Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

„Určitě ne.“ Andrej Babiš v prezidentské debatě České televize jasně prohlásil, že by v případě napadení Pobaltí nebo Polska neposlal české vojáky na pomoc. Hned po vysílání se to jeho tým snažil hasit na Twitteru, v rozhovoru pro televizi Nova pak Babiš otázku označil za past a provokaci. Závazky, které plynou z členství v NATO, by prý jako prezident plnil. Jeho výroku si ovšem stihla všimnout nejen česká, ale i zahraniční média. Jaký typ diplomata je Andrej Babiš? Hostem podcastu je redaktor Deníku N Jan Wirnitzer.

Zahraniční média si všímají, že gesta nové izraelské vlády z posledních dnů naznačují vstřícnost vůči Moskvě. Mění vláda Benjamina Netanjahua postoj Izraele k válce na Ukrajině a přiklání se na ruskou stranu? Odrazí se to na jeho vztazích se Západem? Nebo by Izrael naopak mohl sehrát pozitivní roli prostředníka jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou? Debatovat budou bývalý velvyslanec v Izraeli, někdejší náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider a publicista Pavel Novotný. Moderuje Karolína Koubová.

V 82 letech zemřel novinář a bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček. Jeho osobnost připomene repríza dokumentu z cyklu Jak dnes žijí.

Menšie pravicové strany hovoria o spájaní, no črtá sa zrejme nie jedna, ale až dve nové volebné strany, zložené z už známych politikov. Jedna sa tvorí okolo KDH. Jeho predseda Milan Majerský pre náš dnešný podcast potvrdil rokovania s Kresťanskou úniou Anny Záborskej a ďalšími stranami, no vylúčil druhý subjekt – okolo Mikuláša Dzurindu a strany Spolu.   Oba tieto subjekty majú šancu uspieť vo voľbách, hodnotí politológ Pavol Baboš. Na konzervatívny extrém sa už zameriava Igor Matovič. Bude mať vďaka tomu šancu zobrať hlasy fašistom? Alebo sledujeme politickú samovraždu Igora Matoviča?   Druhou témou dnešného podcastu sú české prezidentské voľby. Či má Andrej Babiš šancu poraziť Petra Pavla, sa pýtala Denisa Hopková šéfredaktora českého časopisu Reportér Róberta Čásenského.   Moderuje Peter Hanák.

Nového republikánského předsedu americké Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho se podařilo zvolit až na patnáctý pokus kvůli odporu dvacítky konzervativních zákonodárců. „Nemyslím, že je za tím ideový program, spíš je to velice chaotický protest a pokračování trumpovské politiky bez Donalda Trumpa. Jeho vliv ve straně už není zásadní,“ míní politolog Milan Babík.

Troufám si tvrdit, že spoustu toho, co v téhle epizodě vyprávím, jste nevěděli. Taková historická křivda, jako se stala Háchovi, člověka prostě naštve a rozesmutní. Zdroje: Vít Machálek - Prezident lidskostiArchiv plus: Emil Hácha. Prezident, který se do úřadu netěšilBudejovice.rozlas.cz - Emil Hácha – příběh velké oběti. Jak dnes vnímat odkaz protektorátního prezidenta?Český rozhlas Plus - Měl by být Emil Hácha na poštovní známce? | Pro a proti

Ještě před pár týdny nebylo jasné, jestli se mezi kandidáty na Hrad zařadí. Stížnosti Karla Diviše ale Nejvyšší správní soud vyšel vstříc, a proto se začátkem prosince zařadil do devítky zájemců o prezidentskou funkci. Má šanci uspět?Hostem Ptám se já byl kandidát na prezidenta Karel Diviš.Jeho kampaň pár týdnů stála kvůli rozhodnutí Ministerstva vnitra, pak ho ale do volebního klání vrátil Nejvyšší správní soud. Býval moderátorem sportovních relací a politika ho prý láká už delší dobu. Předvolební průzkumy mu ale zatím nedávají velkou šanci na zvolení – podle nich by ho volily asi jen 2,3 procenta obyvatel.Ani nízké preference ale zakladatele a šéfa technologické firmy IDC-softwarehouse neodrazují a v kampani plánuje pokračovat. Diviš už v lednu loňského roku, kdy kandidaturu oznámil, řekl, že nevidí nikoho, komu by chtěl dát hlas. Prezident by podle něj měl mít rád lidi a měl by mít dobré srdce.Opravdu věří, že z pozice outsidera má šanci postoupit do druhého kola? A koho by v případě neúspěchu podpořil? A rozuměl by si s vládou Petra Fialy?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Indie letos překoná v počtu obyvatel Čínu a stane se nejlidnatější zemí na planetě. Indičtí politici mluví i o ambici převzít pozici nejvýznamnější dílny světa, zároveň ale chtějí prosazovat hlavně zájmy své země a dál například rozvíjejí obchodní styky s Ruskem. „Pro Indii je válka na Ukrajině příliš vzdálené téma. Jakkoli je tím konfliktem veřejnost znepokojena, vládní pozice je daleko zdrženlivější,“ vysvětluje indolog Zdeněk Štipl.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejlepší fotbalista dneška Lionel Messi slaví v Argentině titul mistra světa, jeho rival Ronaldo zaskočil mnohé svou novou saúdskou adresou. Nejsmutnější zpráva však přišla o fotbalovém králi 20. století: Brazilec Pelé zemřel.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 V Pelém odešla první globální superstar13:00 Ronaldo do Saúdské Arábie24:00 Nové posily Sparty, Plzně a Slavie43:00 Zimní přípravy hráčů48:00 Vánoční podívaná v Premier League56:00 Sázkařské okénko: tipy na PLAť už fotbalový fanoušek vzývá kult toho či onoho velikána, pro zesnulého fenoména Pelého, jehož kariéra zářila od 50. do 70. let minulého století, musí v každém případě hledat přinejmenším slova velkého respektu.Široké jsou pak zástupy těch, pro něž byl fotbalový král vždy jen jeden. A to Edson Arantes do Nascimento, jehož fotbalovou přezdívku Pelé znal celý svět. Včetně těch, které fotbal prakticky vůbec nezajímá. Schválně to zkuste: i kdyby snad vaše babička znala opravdu jen jedno jediné fotbalové jméno, bude to nejspíš Pelé.Nosiči vody se zamýšlejí, proč se právě on stal první fotbalovou superhvězdou globálního věhlasu, významu i charakteru. Proč právě Pelé zastínil všechny mimořádné fotbalisty, kteří hráli před ním, i generace, co přišly po něm?Načasování, genialita a jednoduchostPodle Luďka Mádla sehrála významnou roli skutečnost, že se Pelého hvězda rozzářila v tu správnou chvíli. „Věhlasu mnohých, třeba Josefa Bicana, uškodila nepřízeň historického vývoje se dvěma světovými válkami. S žádnou takovou komplikací se Pelé naštěstí potýkat nemusel. Startoval na čtyřech mistrovstvích světa, třikrát se stal šampionem. Úspěšnějšího fotbalistu v tomto ohledu prostě nenajdete.“Mádl navíc zdůrazňuje, že po éře rozhlasových reportáží začaly právě v Pelého časech nabývat na významu televizní přenosy. Světové šampionáty ve fotbale se vysílaly ve většině zemí na všech kontinentech. A nejlepšího hráče, jenž na oněch turnajích startoval, si tedy tehdejší fanoušci prostě nemohli nevšimnout.Fotbal se v té době stal i díky televizi nejsledovanějším sportem planety. A Pelé byl jeho hvězdou číslo 1. Jeho věhlas se šířil způsobem, jaký neměl s „předtelevizní“ érou srovnání. Boom fotbalu a boom Pelého šly spolu ruku v ruce.Karel Tvaroh se coby bývalý profesionální obránce zaměřil na technické atributy, které zdobily hru brazilského fotbalového génia: „Pelého jako hráče si pochopitelně nepamatuju. Když jsem ale ze záznamů sledoval jeho akce, zaujalo mě, že se na trávníku prezentoval skutečně nadčasovým stylem. Ačkoliv byl velmi efektní, nedělal prakticky nic zbytečného, nic navíc. Neviděl jsem ho ani jedinkrát stát na místě a přešlapovat nad míčem. Své protihráče obcházel hladce pomocí nekomplikovaných kliček. Vystačil si s jednoduchým klamavým pohybem a dokonalým načasováním manévru.“Co měli společného Pelé se spoluhráčem Garrinchou? A co o Pelém řekli Neymar nebo Erling Haaland? Nejen o tom uslyšíte v nejnovějším podcastu Nosiči vody.Saúdská Arábie je v kurzuNosiči vody se v nejnovějším dílu věnují i životní křižovatce další fotbalové legendy. Řeč byla o přesunu Cristiana Ronalda do saúdskoarabského klubu Al Nassr. Majitel pěti Zlatých míčů se vedení tohoto klubu upsal do roku 2025, s tím, že vedle fotbalových aktivit vypomůže ambiciózní Saúdské Arábii i s rozvojem fotbalu v zemi. A především pak budování věhlasu tohoto státu v očích fanoušků ze zbytku planety.Svým způsobem se tak Ronaldo přidal k Argentinci Lionelu Messim, který už před MS podepsal s největší zemí arabského poloostrova tučnou smlouvu o spolupráci a podpoře s platností do roku 2030, to aby Saúdské Arábii dopomohl k pořadatelství MS v roce 2030.„Evropský fotbal se v posledních letech dramaticky změnil a Ronaldo už se tomu nedokázal přizpůsobit. I proto nepokračuje jeho kariéra v Evropě. Po mém soudu se dostal do svízelné pozice sám. Svým přístupem i herním projevem,“ má jasno Luděk Mádl.Zajímá vás, jestli měl Ronaldo během posledního roku jiné nabídky? Jaké zázemí přivítá portugalskou ikonu v arabském světě? A s jakými fotbalisty si v novém klubovém dresu zahraje? Nejen o tom rokují Nosiči vody.V nejnovější epizodě nechybí ani přestupová polemika. Sparta se vydala pro své zimní posily do zahraničí, Plzeň ulovila Romana Květa s Matějem Vydrou a Slavia si prodejem Yiry Sora přichystala potřebnou finanční munici. Kam by měla investovat?Nosiči vody hodnotí aktuální dění na přestupovém trhu a prozradí, čím vším si v rámci zimní přípravy projdou jednotlivé české celky. „Ve zkratce, fotbalisty nečeká nic příjemného. Můžou se těšit na nohy, které jako by tahali z medu, navíc se dočasně dostaví i pomalejší reflexy,“ glosuje situaci Karel Tvaroh.Poslechněte si celou epizodu Nosičů vody!---Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Novinár Jack McEvoy je špecialista na smrť. Na stránkach Rocky Mountain News píše o zločinoch. Je presvedčený o tom, že pri práci sa už stretol s každým druhom násilia. Jeho profesionálny prístup rozbije šokujúca samovražda brata, detektíva z oddelenia vrážd. Jack vie, že brat pracoval na prípade, ktorý sa mu nepodarilo vyriešiť. Usiluje sa upokojiť tým, že píše článok o samovraždách policajtov. Už prvé riadky ho však ponoria do prípadu, v ktorom sa čochvíľa sám stane terčom šialeného vraha. Michael Connelly je majstrom v udržaní dynamiky príbehu a nečakaného rozuzlenia. Za svoju novinársku tvorbu bol navrhnutý na Pulitzerovu cenu a za knihu Básnik smrti dostal Anthonyho cenu za najlepší román v roku 1997. Audiokniha: Básnik smrti Autor: Michael Connelly Interpret: Peter Kočiš Dĺžka: 18:25 h Vydavateľstvo: Publixing a Slovart Audiokniha Básnik smrti na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Básnik smrti na webe Publixing (MP3 CD)

Obsah – hlavně emoční – slova referendum byl v Československu 1992 nesporně úplně jiný v lednu a v prosinci. Na počátku roku si konání referenda přála podle různých výzkumů veřejného mínění, peticí i dalších občanských aktivit většina obyvatel. (Repríza z roku 2017.)Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ani Vánoce nezastaví poslední vidcast tohoto roku. Jeho obsah je trochu netradiční. V prvním a v podstatě jediném klasickém tématu trochu bilancujeme uplynulých 12 měsíců. Naším hostem byl Čeněk Cibien z Muzea her. A nadstandardní porci přináší mišmaš včetně malého speciálu o netradičním handheldu Playdate. PlayStation Plus na JRC: https://www.jrc.cz/playstation-plus Seznam témat 00:00 - Start 06:14 - Rok 2022 z pohledu videoher v číslech 46:14 - Rozhovor s Čeňkem Cibienem z Muzea her 1:29:33 - Netradiční handheld Playdate 1:45:13 - Obří mišmaš

Aké nebeské divadlo vykúzli rok 2023? Na čo sa najviac teší oceňovaný slovenský astrofotograf a kedy to uvidíme? Už osemkrát jeho bystré oko a pohotový prst na spúšti ocenil americký Národný úrad pre letectvo a vesmír (NASA). Niekedy ako Astronomické foto dňa, inokedy s označením Vedecká snímka. Sériu úspechov odštartoval jeho nočný pohľad na priam rozprávkovú oblohu nad dedinou s dreveným chalúpkami na Orave. Pre jedinečnú a čarovnú atmosféru fotografie zvolila NASA jej ocenenie na dátum z tých najviac magických - zverejnila ju na Štedrý deň. V relácii Naši a svetoví hovorí mladý popularizátor vedy medzi školákmi a medzinárodne uznávaný astrofotograf Tomáš Slovinský z Košíc o vzniku jeho najkrajších záberov, ktoré si niektorí ľudia dokonca neváhajú zavesiť ako veľkorozmerný obraz doma na stenu. * Ako sa oravská dedina stala na Štedrý deň astronomickou snímkou NASA? * Na ktoré nebeské úkazy sa teší v roku 2023 a kedy ich uvidíme na Slovensku? * Ako sa dá urobiť celosvetová nebeská snímka dňa NASA zo záhrady vo vysvietených Košiciach? * Prečo fotoaparát vidí viac hviezd ako ľudské oko a prečo sú farebnejšie? * Sopka na Havaji, púšť v Čile, pláž na Kréte, malebné hory na Slovensku. V čom je pre fotografa vesmíru rozdiel? * Ako možno s deťmi pozorovať hviezdy v stane a čo s tým má spoločné tréning psov? * Kde máme na Slovensku najkrajšie hviezdy a prečo je dôležité nedať si ich vziať z nočnej oblohy?

Slovensko spolu s ďalšími krajinami vyšetruje vojnové zločiny, ktoré sa dejú na Ukrajine. Ako to celé prebieha a ako nastaviť procesy, aby výsluchy prebiehali citlivo, rozpráva Alexandra Malangone z Ligy za ľudské práva. Po tom, ako vypukla vojna na Ukrajine, začali na Slovensko prichádzať desaťtisíce utečencov. Mnohí z nich boli svedkami alebo aj priamo obeťami vojnových zločinov. Naše orgány činné v trestnom konaní zbierajú svedectvá vojnových zločinov a spolupracujú tak s ďalšími krajinami na vyšetrení a potrestaní páchateľov. Liga za ľudské práva pomáha identifikovať možné obete a svedkov a tiež s nastavením systému tak, aby sa predchádzalo druhotnej viktimizácii obetí. Ako to celé prebieha, vysvetľuje v podcaste Migračný kompas právnička Ligy za ľudské práva Alexandra Malangone. Na Slovensku zatiaľ vypočuli okolo 50 ľudí. Oproti počtu možných obetí vojnových zločinov ide o zlomok, no podľa Malangone si treba uvedomiť, aké nesmierne úsilie sa za týmto číslom skrýva. “Je to mravenčia práca, kde musíte mať vybudovaný vzťah dôvery. Nemôžete človeka sklamať, ani sľúbiť niečo, čo nedokážete splniť. Treba veľkú trpezlivosť a úctu k človeku.” Alexandra Malangone je právnička Ligy za ľudské práva a členka správnej rady. Pôsobí aj ako konzultantka pri nastavovaní procesov spolupráce orgánov činných v trestnom konaní a mimovládneho sektora pri vyšetrovaní a práci s obeťami a svedkami vojnových zločinov. V súčasnosti pôsobí na Associate Fellow na Johns Hopkins School of Advanced International Studies v Bologni. V minulosti bola vedúcou úradu OSN pre drogy a kriminalitu v Bratislave. Moderuje: Stanka Luppová, členka mediálnej iniciatívy Svet medzi riadkami. Čo je to „Migračný kompas“? Podcast z dielne Ligy za ľudské práva, občianskeho združenia, ktoré podporuje utečencov a iných cudzincov žijúcich na Slovensku. Čo je cieľom podcastu? Podcast Ligy za ľudské práva Migračný kompas sa venuje témam ľudských práv, migrácie, integrácie cudzincov a azylu. Jeho cieľom je priblížiť tieto témy odborne aj ľudsky, priniesť osobné príbehy a priame výpovede ľudí, ktorí sú v migračnej situácii, alebo odborníkov a odborníčok, ktorí sa téme venujú profesionálne. Táto epizóda podcastu vznikla v rámci projektu, ktorý je podporený z prostriedkov Európskej únie, v rámci programu Práva, Rovnosť a Občianstvo (2014 – 2020).

Bývalý policajný prezident, poradca ministra vnútra Romana Mikulca a šéf bezpečnosti v spoločnosti Slovnaft, Jaroslav Spišiak prijal pozvanie do relácie Na stope s Ivanom Megom. Jaroslav Spišiak je známy svojimi výrokmi, ktoré pozná azda každý, kto sledoval jeho tlačové konferencie v časoch, keď bol ešte policajným viceprezidentom a vyhlásil otvorenú vojnu proti mafii na Slovensku. V rozhovore ukázal nevídané emócie. Tie až doteraz pred verejnosťou skrýval. Čo bývalého policajného prezidenta tak veľmi rozhorčilo? Muž, ktorého si mnohí pamätajú aj pod prezývkou Cattani podľa hlavnej postavy talianskeho seriálu o mafii na Sicílii s názvom Chobotnica, teraz prehovoril o mafii na Slovensku v roku 2022, o vojne v polícii aj o aktuálnych kauzách, ktoré sú spájané s menami politikov. Jaroslav Spišiak odpovedal aj na to, čo si myslí o úplatku pre Romana Mikulca, o ktorom sa hovorí v nahrávke medzi bývalým šéfom NAKA Branislavom Zurianom a bývalým prezidentom Finančnej správy Františkom Imreczem. Jeho reakcie na otázky, či bola vláda Igora Matoviča a Eduarda Hegera naozaj protikorupčná alebo či by v prípade ponuky prijal post ministra vnútra, vás dostanú. Pre viac videí z kriminálneho a politického prostredia sleduj Na Stope s Ivanom Megom.

Je českým bojovým pilotem, který uspěl ve výběrovém řízení Evropské kosmické agentury a stal se členem záložního týmu astronautů. „Jeho smyslem je poskytovat flexibilitu,“ vysvětluje. Baví ho létat v Gripenu? Jak se udržuje ve formě? Musí jeho žena vařit speciální jídla? Je na něj rodina pyšná? Bojí se o něj maminka? Poslechněte si v audiu.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ameer Ghareeb je Iračan z Trnavy. V podcaste rozpráva aj o tom, kde sa cíti doma a prečo by si podľa neho mali Slováci viac veriť.  Čo zažíva človek pochádzajúci z Blízkeho východu, keď sa chce začleniť do slovenskej spoločnosti? Ako sa k nemu správajú našinci? Aké prekážky musel prekonať, aby si u nás vytvoril zázemie? Aj na tieto otázky odpovedá Ameer Ghareeb, ktorý v roku 2006 ušiel z Iraku a usadil sa na Slovensku.  V podcaste Migračný kompas rozpráva svoj príbeh a vysvetľuje, prečo má Slovákov rád aj napriek tomu, že tu neraz čelil predsudkom a šikane. Prezrádza aj to, ako vníma naše Vianoce a ako bude tráviť tohtoročné sviatky. Ameer Mayyahi Ghareeb spolu s otcom opustil Irak, v Trnave vyštudoval aplikovanú informatiku a automatizáciu v priemysle. Momentálne podniká a študuje na univerzite v Banskej Bystrici, kde chce v dizertačnej práci zhrnúť svoje skúsenosti a poznatky z integrácie.  Moderuje: Sofia Martinková, členka mediálnej iniciatívy Svet medzi riadkami Čo je to „Migračný kompas“? Podcast z dielne Ligy za ľudské práva, občianskeho združenia, ktoré podporuje utečencov a iných cudzincov žijúcich na Slovensku.  Čo je cieľom podcastu? Podcast Ligy za ľudské práva Migračný kompas sa venuje témam ľudských práv, migrácie, integrácie cudzincov a azylu. Jeho cieľom je priblížiť tieto témy odborne aj ľudsky, priniesť osobné príbehy a priame výpovede ľudí, ktorí sú v migračnej situácii, alebo odborníkov a odborníčok, ktorí sa téme venujú profesionálne. Táto epizóda podcastu vznikla v rámci projektu, ktorý je podporený z prostriedkov Európskej únie, v rámci programu Práva, Rovnosť a Občianstvo (2014 – 2020).

Elon Musk zavedl na sociální síti Twitter nové pravidlo – zakázal poskytování informací o poloze lidí v reálném čase. Firma kromě toho také zablokovala několik účtů, které zveřejňovaly informace o poloze soukromých letadel veřejně známých osobností včetně majitele Twitteru. Tyto účty provozoval dvacetiletý americký student Jack Sweeney. Musk mu pohrozil právními kroky, jelikož dle něj na základě zveřejněných informací někdo pronásledoval auto, ve kterém jel miliardářův syn.

Rok 2022 byl pro Českou republiku obzvláště náročný. Konaly se dvojí volby – komunální a senátní. Nová vláda musela reagovat na ruskou agresi na Ukrajině, vypořádat se s růstem inflace a růstem cen energií. Kromě toho se také stala předsednickou zemí v EU. Jak to naši politici zvládli?

Zvláštní přání jsme splnili panu Robertovi. Je mu 56 let a žije s maminkou Marií v domově Clementas v Janovicích nad Úhlavou na Klatovsku. Jeho svět je rádio, moc si proto přál potkat naše dva plzeňské reportéry Lukáše Milotu a Jitku Englovou. A stalo se. „Poslouchám jedině Český rozhlas Plzeň,“ říká pan Robert a neskrývá svou radost ze setkání.

Jakub Krejčík a jeho společnost Heaven Labs se snaží vyvinout jídlo pro astronauty, které bude nutričně vyvážené a které by ve vesmíru mělo vydržet několik let. „Primárně se snažíme vyvinout technologii, která by měla to jídlo vydávat. Souběžně s tím pak řešíme, jak ho co nejlépe uchovat, abychom využili co nejmenší prostor a zabrali co nejméně hmotnosti,“ vysvětluje.

Poslanci v prvním čtení podpořili novelu zákona o pedagogických pracovnících. Dočkají se učitelé zvýšení platu na alespoň 130 procent průměrné mzdy? Předloha novely zákona také umožňuje během tříletého období učit těm, kteří nemají příslušné pedagogické vzdělání. Jaké další změny návrh novely přináší? Co je obsahem etického kodexu, který Ministerstvo školství nově představilo? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal poslanec Petr Gazdík (STAN).

Ide o najväčšiu teroristickú organizáciu, ktorá počas uplynulých rokov fungovala vo vodách krajnej pravice, povedal regionálny minister vnútra Bavorska po zadržaní 25-tich členov hnutia Ríšski občania. Skupina odmieta súčasnú podobu Nemecka a jeho demokratické princípy. Plánovala napadnúť parlament a nastoliť nový systém riadenia. Za hnutím stoja konšpirátori, extrémisti, no aj bývalí armádni príslušníci. O detailoch organizácie, ich zámeroch aj o tom, či si na takéto pokusy o prevraty máme zvykať, sa Jana Maťková v podcaste Dobré ráno rozprávala so šéfom zahraničnej redakcie denníka SME Matúšom Krčmárikom Zdroje zvukov: DW, The New York Times, Youtube/Monarchist Music, The Guardian, The New Yorker, Worldwebforum Odporúčanie: Asi ste už o tom počuli - vo viedenskom Albertina Museu je výstava amerického umelca Basquiata. Bol ikonou 80. rokov 20. storočia, priatelil sa s Andym Warholom, istý čas s ním aj spolupracoval. Bol prvým výtvarníkom afroamerického a karibského pôvodu, ktorý sa preslávil po celom svete. Jeho kresby sú živelné, expresívne, často odkazujú na grafity alebo pripomínajú čarbanice z okraja zošita. Výstavu jeho tvorby môžete vo Viedni vidieť do 8. januára. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Německá policie provedla rozsáhlý zátah proti pravicově extremistickému hnutí. Jeho členové údajně plánovali se zbraněmi zaútočit na Bundestag a vzít několik poslanců jako rukojmí. Kdo jsou Říšští občané? Filip Titlbach se ptá politologa Jana Charváta z Karlovy univerzity, který se specializuje na extremismus a krajní pravici.

Cimbály vyrábí v rodinné dílně v Palkovicích na Moravě, firmu zdědil po svém otci. „Táta první cimbál vyrobil doma ve sklepě, na koleně. Jeho první dláto bylo prý ze šroubováku, který našel v okapu, když ho čistil od listí,“ vypráví Miroslav Holiš, který si vyzkoušel práci v IT i kastelána na hradě. Čím ho výroba cimbálů nadchla? Jak se cimbál vyrábí? A musí výrobce na nástroj umět hrát? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Heger aj s ním celá jeho vláda bude v parlamente čeliť odvolávaniu. Zorganizovali ho spolu Sulíkovi a Pellegriniho poslanci. Minister financií musí v parlamente obhájiť svoj návrh rozpočtu s miliardami na rozdávanie pre vysoké ceny, energie, balíčky či lekárske platy. Ustojí to vláda v parlamente? Kto ju napokon podrží, ak má len 72 či 73 hlasov poslancov? Kto pomôže Matovičovi s jeho rozpočtom a čo sú to vlastne výdavkové limity, pre ktoré môžeme prísť o miliardy z Bruselu? Braňo Závodský sa rozprával s predsedom vlády za hnutie OĽANO Eduardom Hegerom.

Rýchly prehľad diania, aby ste vedeli, o čom všetci rozprávajú. Dnes dvojnásobne dlhý, lebo sa toho stalo naozaj dosť.

„Lvi jsou extrémně hladoví, dostanou dneska čtyři muflony najednou,“ pochvaluje si ředitel plzeňské zoo. Jeho zvířecí svěřenci se zrovna chystají předvést před zraky prezidentského kandidáta Petra Pavla.A také autorů podcastu Vlevo dole, kteří pokračují v sérii svých speciálních epizod z předvolebních kampaní. „Myslela jsem, že nic bizarnějšího než Andreje Babiše, který si do volebního štábu přivedl tygří mládě z cirkusu, už neuvidím. Ale tohle se tomu dost blíží,“ popisuje Lucie Stuchlíková.Děti tu naštěstí skoro žádné nejsou, osazenstvo akce tvoří prakticky jen generálův tým a pražští novináři. Voliče, který by se dal „ulovit“, aby v sychravém listopadovém dopoledni pohledal. Tým přesto vypadá spokojen - je jasné, že fotky lvů a generála budou okupovat média.Následují žirafy, hroši a později v přilehlé restauraci ještě nečekaný - a nevítaný - doktor „čuně“. Jak se ukázalo, lékař Jaroslav Barták odsouzený za znásilnění se po propuštění z vězení rozhodl vnutit Pavlovi svou podporu. O tu ale nikdo nestojí.„Tady se ukázala jedna z vlastností Petra Pavla, kdy on za každé situace dokáže zachovat klid. Ta jeho přísná sebekontrola, sebeovládání a disciplína, kdy nikdy nedá najevo žádné emoce, možná někdy působí až trochu děsivé,“ říká Václav Dolejší.Jak moc jsou političtí reportéři ochotní se pro podcast obětovat? Budou generála lvi z plzeňské zoo volit? A je hrošík lesklý, nebo matný? Poslechněte si další předvolební speciál Vlevo dole!-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Z jedenácti oběšených v procesu s takzvanou skupinou Rudolfa Slánského byl nejmladším náměstek ministra zahraničního obchodu Rudolf Margolius. Jeho zařazení do procesu je pro historiky dodnes trochu záhadou: bývalý vězeň nacistických lágrů a řadový člen komunistické strany byl člověkem, o jehož ideálech se nedalo pochybovat.

Otázka, která v poslední době zaznívá čím dál častěji, a i odpověď sociologů a politických filozofů je čím dál častěji stejná: Motorem liberalismus byla od jaktěživa víra v budoucnost, říká bulharský filosof Ivan Krastev. Jeho německý kolega Andreas Reckwitz zase hovoří o neplnění společenské smlouvy, která slibovala věčný imperativ pokroku a vyšší blahobyt.

Rýchly prehľad diania, aby ste vedeli, o čom všetci rozprávajú. Pripravil Pavel Bielik, prečítal Ladislav Urbán.

Česko chce kromě evropského sankčního seznamu využít i vlastní sankční seznam. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je v Senátu a platit by mohl od příštího roku. Stát tak chce jít i nad rámec unijních sankcí. Dostat by se na něj měli také ti, kteří pomáhají Putinovu režimu. V součanosti také v Česku přibývá případů, kdy se lidé napojení na sankcionované ruské podnikatele nebo politiky zbavují majetku. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/222411058131124/

Vládnutí Miloše Zemana spěje do finále. Deník N hovořil s desítkami lidí, kteří stáli u klíčových okamžiků jeho posledních let ve funkci. Jaké požadavky vznášel prezident a jeho okolí vůči expremiérovi Andreji Babišovi a jeho ministrům? A proč byli tak často úspěšní? V podcastu mluvíme s investigativní reportérkou Deníku N Zdislavou Pokornou. Moderuje Filip Titlbach.