Podcasts about jeho

Ještě loni se chemik Daniel Kortus o politiku nezajímal. Pak ale slyšel Motoristu Filipa Turka a nepravdy, které říká o klimatu. Začal je vyvracet a dnes je hvězdou Instagramu. „Asi je sexy dělat z Motoristů hlupáky,“ říká. „Původně jsem politiku nesledoval, chtěl jsem jen víc do hloubky vysvětlovat věci kolem klimatu. Ale pak mi sestra řekla: ‚Dane, slyšel jsi toho Filipa Turka?‘ A já: Turek, vždyť je to ten co má rád auta, proč mluví o klimatu?‘ No a pak jsem si ho poslechl a řekl si: ‚Tak to je průšvih.‘ A tak to začalo,“ popisuje vznik svého projektu vědec Daniel Kortus, který byl hostem živého natáčení podcastu Mediální cirkus na Letní podcastové scéně v pražské Troji. Profil Klimatomluva odstartoval před necelým rokem a slaví na sociálních sítích velký úspěch. Kortus ve videích vtipně glosuje politická vystoupení na téma klimatu a vyvrací nepravdy, které politici říkají ve veřejném prostoru. Jeho terčem jsou zejména Motoristé. Od října nabral na Instagramu téměř 160 tisíc sledujících. „Přišlo mi neuvěřitelné, že v rozhovorech říkají takové nesmysly a není nikdo, kdo by jim oponoval. Ani nikdo z vědecké scény. Tak jsem na ně začal reagovat na sítích a mělo to obrovský úspěch,“ líčí Kortus, který se zařadil mezi takzvané greenfluencery. Ve svých videích stříhá ukázky z rozhovorů a politiky konfrontuje buď s fakty nebo s jejich vlastními výroky, kde si často protiřečí. Nejvíc sleduje Filipa Turka, Petra Macinku a Motoristy, kteří nově přišli na ministerstvo životního prostředí. „Všechno, co říkají, je logicky tak strašně špatně, že tam stačilo jenom, aby se do toho někdo pustil, a byl to zaručený úspěch,“ vypráví Kortus a pokračuje: „Třeba bývalý náměstek, dnes ředitel sloučené sekce ochrany klimatu a životního prostředí Jaromír Wasserbauer toho o klimatu ví snad ještě méně než Filip Turek. Je to chemik, takže si ho můžu vychutnávat z toho pohledu, že jsem taky chemik,“ popisuje Kortus. Sám Kortus vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Dnes tam působí jako vědecký pracovník. Zabývá se výzkumem zlepšení molekulárních systémů pro ukládání vodíku či oxidu uhličitého. Kromě toho je také spoluzakladatel vzdělávací platformy Edufix, která se věnuje doučování a výuce chemie pro studenty. Dezinformací a nesmyslů o klimatu je podle něj ve veřejném prostoru obrovské množství. „Je těžké si vybrat jeden největší bizár, protože ze začátku mi to přišlo bizarní úplně všechno. Seděl jsem u obrazovky, pouštěl si ty věci třeba pětkrát a tlemil se smíchy. Teď už jsem ale otrkaný a snesu mnohem víc,“ říká Kortus s tím, že mu navíc neustále nové a nové nesmysly z veřejného prostoru posílají jeho fanoušci. A to i ze Slovenska. „Největší zásobárna je ale Filip Turek a jeho naprosto suverénní přednes. To je studnice neomezených možností, roh hojnosti,“ žertuje Kortus. Mladý chemik je přesvědčený, že nepravdy o klimatu šíří politici mnohdy schválně. „Nejdřív jsem si myslel, že tomu fakt nerozumí, ale pak, když posloucháte ty rozhovory pořád dokola a slyšíte, jak opakují ty samé nesmysly, tak zjistíte, že to dělají záměrně,“ říká už s vážnou tváří. Dezinformace o klimatické změně jsou podle něj v Česku časté. Ostatně se zpochybňováním teze o globálním oteplování přišel už v devadesátých letech Václav Klaus. Ten, byť ekonom, napsal o klimatu dokonce pár knih. Nejslavnější má název Modrá, nikoli zelená planeta. „Česko je takový fosilní stát kvůli uhlí. A v těchto státech se tyto dezinformace šíří obecně líp, protože fosilní průmysl tam má větší moc. Hodně vysoko ale nastavil laťku Donald Trump. A já myslím, že Motoristé si v tu chvíli tak trochu řekli: ‚Ty jo, dobře, on! Pojďme ho zkusit napodobit,‘“ přemýšlí Kortus. Podle něj na to ukazuje například to, že v momentě, kdy Trump přišel se škrty v klimatologickém a v meteorologickém výzkumu v USA, tak Motoristé najednou také začali brát peníze, a to třeba i Českému hydrometeorologickému ústavu. Jaké dezinformace o klimatu Filip Turek šíří? Jak vybudovat za pár měsíců z nuly tak silné účty na sociálních sítích? A budeme o klimatu mluvit i na podzim, až odezní sucho? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Hnutí ANO má v podzimních volbách ambici získat více křesel v Senátu. Na Kladensku vysílá do horní komory ústavního právníka a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha. Proč se rozhodl kandidovat právě za ANO? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu za ANO, ústavní právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Gerloch se o křeslo v Senátu ucházel už v roce 2018 na Praze 12 jako nezávislý kandidát bez podpory politických stran. V té době působil jako ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy. Jeho první pokus o vstup do politiky ale nevyšel. Jako kandidát tehdejšího prezidenta Miloše Zemana pak v roce 2019 také usiloval o post ústavního soudce. Jeho nominaci nakonec v tajné volbě podpořilo pouze 19 senátorů, proti bylo 45 ze 64 hlasujících. Přestože Gerlochovi zastánci vyzdvihovali jeho odbornost, kritici mu naopak vytýkali, že dlouhodobě vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana. V horní komoře, kam tentokrát míří jako nestraník za hnutí ANO, by se známý ústavní právník chtěl věnovat zejména právu a školství. Jak sám řekl médiím, v kandidatuře ho opět podpořil i exprezident Zeman. Hlasy voličů se ale Gerloch pokusí získat mimo Prahu. Konkrétně na Kladensku, kde obhajuje mandát dosavadní senátorka Pirátů Adéla Sucharda Šípová. První kolo senátních voleb se letos koná spolu s komunálními volbami 9. a 10. října. Co by chtěl Aleš Gerloch v Senátu změnit? A proč se v kampani tolik vymezuje vůči předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi a jeho cestě na Tchaj-wan? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Afghánistán žije už pět let pod vládou hnutí Tálibán. Jeho návrat se v srpnu roku 2021 odehrál prakticky bez odporu, poté co americké a další západní síly vyklidily po 20 letech války pole. Země se v podstatě přes noc proměnila. Opatření autoritářské vlády Tálibánu dopadají tvrdě především na afghánské ženy a dívky, které byly prakticky vymazány z veřejného života. Jak jejich život dnes vypadá? Host: Amie Ferris-Rotman - britsko-americká novinářka, spoluautorka nově vydané knihy Mizející dívka z Kábulu (The Vanishing Girl of Kabul, 2026) Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V Královéhradeckém kraji najdete na okraji Orlických hor turisty hojně vyhledávané místo. Nové Město nad Metují s krásným zámkem, na jehož podobě se významně podílel známý architekt Dušan Jurkovič. Do zámeckého areálu se vstupuje přímo z historického Husova náměstí.

„Všetky desiatky zo zeme,… patria Hospodinovi;“ (3M 27:30) Máme byť správcami našich peňazí. Ak ich investujeme a šírime na slávu Božiu, môže to byť prínosom a požehnaním. Poznám podnikateľa v Detroite, ktorý Bohu sľúbil, že bude odvádzať desiatok zo svojho zisku na Pánovu prácu. Povedal mi, že obrat jeho podniku sa strojnásobil a že Boh spravil ďaleko viac, ako bolo len splnenie Jeho časti dohody. Pred nejakým časom som dostal správu od človeka z mesta San Joaquin Valley v Kalifornii. Napísal mi, že sa so svojou manželkou dohodli, že budú desatinu svojho príjmu odvádzať Pánovi. V čase, keď urobili dané rozhodnutie, mal prácu len na sedem mesiacov v roku. Momentálne ale má už trvalú prácu a zarába takmer dvojnásobok toho, čo predtým. Tento fakt jednoducho nemôžeme ignorovať. Ľuďom, ktorí sú štedrí a dávajú Bohu, Písmo sľubuje materiálne a duchovné dobro. Modlitba dňa Pane, odpusť mi časy, keď som si chcel udržať to, čo Ti právom patrí. Billy Graham

V Královéhradeckém kraji najdete na okraji Orlických hor turisty hojně vyhledávané místo. Nové Město nad Metují s krásným zámkem, na jehož podobě se významně podílel známý architekt Dušan Jurkovič. Do zámeckého areálu se vstupuje přímo z historického Husova náměstí.

V Královéhradeckém kraji najdete na okraji Orlických hor turisty hojně vyhledávané místo. Nové Město nad Metují s krásným zámkem, na jehož podobě se významně podílel známý architekt Dušan Jurkovič. Do zámeckého areálu se vstupuje přímo z historického Husova náměstí.

V Královéhradeckém kraji najdete na okraji Orlických hor turisty hojně vyhledávané místo. Nové Město nad Metují s krásným zámkem, na jehož podobě se významně podílel známý architekt Dušan Jurkovič. Do zámeckého areálu se vstupuje přímo z historického Husova náměstí.

V Královéhradeckém kraji najdete na okraji Orlických hor turisty hojně vyhledávané místo. Nové Město nad Metují s krásným zámkem, na jehož podobě se významně podílel známý architekt Dušan Jurkovič. Do zámeckého areálu se vstupuje přímo z historického Husova náměstí.

V Královéhradeckém kraji najdete na okraji Orlických hor turisty hojně vyhledávané místo. Nové Město nad Metují s krásným zámkem, na jehož podobě se významně podílel známý architekt Dušan Jurkovič. Do zámeckého areálu se vstupuje přímo z historického Husova náměstí.

„Pozri, koľko rokov ti slúžim a nikdy som neprestúpil tvojho rozkazu, ale nikdy si mi nedal ani kozliatko, aby som sa poveselil s priateľmi…“ Evanjelium podľa Lukáša 15:29 Staršiemu synovi chýbala radosť. Vyzeralo to tak, že keby mal správne podmienky, tak by sa radoval. Patrilo mu všetko, čo mal otec. Pokiaľ šlo o neho, zdá sa, že to bol tvrdo pracujúci muž a mal zorganizovaný život. Napriek tomu nebol šťastný To platí aj pre mnohých kresťanov. Je to preto, že plné práva synov vystriedalo otroctvo. Ľahko skĺzneme do zákonníckeho vzťahu s Bohom. Dokážeme dlho diskutovať o tom, čo kresťan môže a čo nemôže robiť, ale nedávame mnoho priestoru pre rozhovor o Ježišovi a Jeho diele. Ježiš nenaplňuje srdce a myseľ, a preto Ním neprekypujú ani ústa. Chudák starší syn! Myslí si, že teľa by ho spravilo šťastným. Radosť sa pre neho spája s veselým večerom. Nerozmýšľa o tom, že čoskoro bude opäť pracovný deň. Cesta do kresťanskej radosti nie je žiadnou strhujúcou skúsenosťou. Mnohí si to mysleli, ale sami na sebe zistili, že prešlo pár týždňov a nič sa nezmenilo. No cesta k radosti je cestou k plným synovským právam. Pre mladšieho syna sa otcovo objatie stalo požehnaním. A práve to potrebuje aj starší syn. Kedy si sa naposledy vrhol do náručia svojho Spasiteľa? Kedy si naposledy videl Otca, ako ti beží v ústrety, roztvára náruč a bozkáva ťa? Skutočný a živý kresťan navždy zostane zo vzťahu k Bohu ako dieťa. Sám osebe vždy budeš stratený. Vždy budeš potrebovať milosť — nezaslúženú milosť. A nádherné je, že budeš šťastný, keď za nič dostaneš všetko. Musíš zabudnúť na všetko, čo si a čo si urobil. Potom sa môžeš pozrieť do tváre svojho Otca. Musíš nechať prúdiť Jeho lásku cez teba. Si Jeho milované dieťa. Hans Erik Nissen

Malebná dedinka na Záhorí s takmer 1100 obyvateľmi. Aj tak by sa dala opísať Petrova Ves. Obec, v ktorej by mali v blízkej budúcnosti vyrásť veterné elektrárne. Samozrejme, ak projekt prejde posúdením vplyvov na životné prostredie a získa súhlasné stanovisko. Časť miestnych však s niečím podobným vehementne nesúhlasí. V lokálnom podniku či v obchode sa hovorí najmä o tom, ako turbíny ublížia vtáctvu, vode, pôde a ako ľudia nebudú môcť pre infrazvuk spávať. Čo za projekt sa to v Petrovej Vsi vlastne chystá, v akom je štádiu, a kde vznikajú všetky tieto obavy Petrovčanov a kto komunikuje celú vec chabo? Štát či samotná obec? Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Mareka Moravčíka z domácej redakcie denníka SME, ktorý Petrovu Ves spolu s kolegom Martinom Mlynárom navštívil osobne. Zdroje zvukov: SME Odporúčanie Ak ešte nemáte dosť mojich knižných odporúčaní, skúste si prečítať London Falling od Patricka Keefeho. Ide o investigatívu záhadnej smrti britského tínedžera, ktorý bezdôvodne vyskočí z balkóna a utopí sa v Temži. Jeho rodičia nechápu, čo sa stalo, a až postupne zisťujú, že ich 19-ročný syn sa vydával za ruského oligarchu a zaplietol sa s ľuďmi z londýnskeho podsvetia. Keefe je môj obľúbený autor. Má za sebou aj knihy ako Impérium bolesti alebo Nič nehovor, ktoré som tu už odporúčala a ani tentoraz nesklamal! – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Leoš Janáček se z chudých poměrů zařadil mezi světovou hudební elitu. Prosadil až ve věku, kdy mnozí už spíše bilancují. Těžké dětství, studium daleko od domova, bouřlivá povaha i bolestné rodinné tragédie formovaly jeho osobnost výjimečného skladatele. Zemřel 12. srpna 1928. Jaká byla jeho cesta k mezinárodnímu věhlasu?

„Odchází jedna politická generace,“ takto před časem glosoval expremiér Petr Fiala střídání lídrů ODS v Brně. Jeho slova ale lze vztáhnout také na Prahu, a to i v souvislosti s dalšími subjekty, zejména s hnutím ANO.

Nová vládní agentura CzechBusiness bude mít na starosti kromě sjednocení podpory firem při exportu a investicích i zavedení nového startupového zákona do praxe. Jeho cílem bude hlavně definovat začínající firmy a inovátory a zlepšit pro ně podmínky. V rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to řekl ředitel CzechBusinessu Rudolf Klepáček. Startupový zákon se teď připravuje, vláda ho chce mít hotový do příštího roku.

Město se zhruba sedmi tisíci obyvateli leží na severním Plzeňsku. Jeho součástí je také Doubrava a Kamenný Újezd. Dominantou pak kostel a novorenesanční radnice.

„Odchází jedna politická generace,“ takto před časem glosoval expremiér Petr Fiala střídání lídrů ODS v Brně. Jeho slova ale lze vztáhnout také na Prahu, a to i v souvislosti s dalšími subjekty, zejména s hnutím ANO.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký františkánský kněz, spisovatel a duchovní učitel Richard Rohr je osobnost, která svým dílem oslovuje lidi daleko za hranicemi katolické církve. Jeho knihy hluboce ovlivnily také teologa, religionistu a spisovatele prof. Pavla Hoška. Do pořadu Hergot! přišel vyprávět o tom, čím je pro něj Rohr inspirativní, a také o své nedávné cestě do Nového Mexika, kde se s ním osobně setkal.

Pastvina u Sušice letos slaví deset let. Z původně prázdné louky se během let stal jedlý park, který propojuje přírodní zahradu, malou farmu, minizoo i místo pro kulturu a odpočinek. Jeho zakladatel Pavel Šašek chtěl vytvořit prostor, který bude užitečný nejen lidem, ale i zvířatům a celé okolní krajině.

Příběh studené našlehané kávy, kterou dnes známe jako frappé, se začal psát v Řecku. Jeho recept má zmapovanou historii – vznikl v roce 1957 v Soluni na gastronomickém veletrhu díky šťastné náhodě.

Příběh studené našlehané kávy, kterou dnes známe jako frappé, se začal psát v Řecku. Jeho recept má zmapovanou historii – vznikl v roce 1957 v Soluni na gastronomickém veletrhu díky šťastné náhodě.

Jiří Neužil přišel s objevem, který nastartoval nový obor buněčné biologie: nádorové buňky si dokážou ukrást mitochondrie z okolních zdravých buněk. Když jim je vezmete, seženou si nové — a rostou dál.Jeho tým z toho vyvinul látku MitoTam. Prošla první fází klinického testování a pomohla všem pěti pacientům s nádorem ledvin, kteří ji dostali. Dva z nich žijí dodnes. Druhá fáze stojí 400 milionů, investor se nenašel — a látka leží v šuplíku.Bavili jsme se o tom, jak vzniká nový lék, proč je základní výzkum zásadní, co dělá stárnutí s přenosem mitochondrií mezi buňkami, kde má AI ve vědě smysl a kde je nebezpečná.Jiří Neužil vede laboratoř v Biofyzikálním ústavu AV ČR, dlouhá léta působil na Griffith University v Austrálii.

Pokud by na mobilizaci skutečně došlo, má státní aparát už od 1. listopadu 2024 k dispozici propracovaný jednotný elektronický registrační systém. Jeho prostřednictvím dostanou lidé, jichž se mobilizace bude týkat, zprávu na mobil, že je dotyčný mobilizován. Informace se považuje za přijatou, i když ji adresát neviděl, píše web Radio Svoboda.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová strategie kulturní politiky sepsaná ministerstvem pod vedením Motoristů čelí kritice zástupců kultury. Vadí jim, že rezort připravil koncepci bez konzultace s odborníky a požadují její zamítnutí. Přesvědčí ministra Klempíře? Hostem Ptám se já byla předsedkyně Asociace nezávislých divadel a ředitelka divadla X10 Lenka Havlíková. Ministerstvo kultury překvapilo laickou i odbornou veřejnost, když uprostřed léta v tichosti přeložilo novou Státní kulturní politiku. Tedy koncepční plán toho, jak a kam by se měla vydat česká kultura. Předchozí koncepci přitom minulá vláda Petra Fialy (ODS) schválila teprve na podzim. Mnozí zástupci z řad umělců a kulturních institucí požadují zamítnutí nové koncepce. Kritizují, že připomínky k dokumentu bylo možné posílat pouze do včerejška. Strategie podle nich navíc vznikla netransparentně, bez předchozích konzultací s odbornou veřejností a na rozdíl od předchozí koncepce je velmi obecná a stručná. Za zarážející odborníci považují například i to, že se v dokumentu vůbec nehovoří o tvůrčí a umělecké svobodě. Proti nové strategii se už vymezila Asociace nezávislých divadel, organizace Nová síť zastupující živé umění a otevřenou kulturu nebo Kulturní a kreativní federace, která sdružuje na dvě desítky organizací, včetně Obce překladatelů nebo Herecké asociace. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) kritiku odmítá, nový dokument podle něj důsledně vychází z programového prohlášení současné vlády. Jeho cílem je posilovat kulturní život, rozvíjet ekonomický potenciál kultury a zvyšovat kvalitu života obyvatel Česka. Strategie navíc obsahuje i požadavek růstu platů umělců. Co je podle zástupců kultury na koncepci tak špatně? A jak se v Česku daří nezávislé kultuře? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V pondelkových letných epizódach podcastu Dobré ráno predstavuje Tatiana Čabáková Slovenky a Slovákov, ktorí sa presadili a zanechávajú výraznú stopu v českej spoločnosti. Tentoraz je jej hosťom svetoznámy tenorista Štefan Margita, ktorý práve dnes, 3. augusta, oslavuje svoje 70. narodeniny. Štefan Margita patrí medzi medzinárodne najúspešnejších slovenských operných spevákov. Z Košíc, kde začínal svoje profesionálne pôsobenie, odišiel do Prahy. V Národnom divadle debutoval v roku 1984 a odvtedy vystupoval na najprestížnejších operných scénach sveta. Doma je na javiskách milánskej La Scaly, londýnskej Covent Garden, Parížskej opery aj Metropolitnej opery v New Yorku. Jeho kariéra je neodmysliteľne spojená najmä s dielami Leoša Janáčka a Richarda Wagnera. Zažil veľké úspechy na svetových scénach, ale aj obdobia, keď musel prehodnotiť výber repertoáru a ďalšie smerovanie svojej kariéry. Po 45 rokoch profesionálneho spievania sa rozhodol ukončiť svoju kariéru v operných domoch. S koncertnými vystúpeniami však pokračuje aj naďalej. Dôležitou súčasťou jeho osobného aj profesionálneho života bola manželka Hana Zagorová. Po jej smrti založil nadáciu, ktorá podporuje pražský Ústav hematológie a krvnej transfúzie, kde sa speváčka dlhé roky liečila. V rozhovore sa dozviete: Prečo sa rozhodol ukončiť kariéru v operných domoch, ako si po 45 rokoch profesionálneho spievania stále chráni svoj hlas, aké riziká prináša mladému spevákovi nesprávny výber operných postáv, ktorá rada jeho agenta zásadne ovplyvnila ďalšie smerovanie medzinárodnej kariéry, ako publikum v rôznych krajinách prijíma opery Leoša Janáčka, podľa čoho spevák na javisku spozná, aké publikum sedí v hľadisku, ako vyzerá konkurencia medzi opernými spevákmi, v čom sa líši práca v Metropolitnej opere a milánskej La Scale, čo ho Hana Zagorová naučila o popularite, profesionálnom správaní a interpretácii šansónov, ako prežíval spoločný duet s hologramom svojej manželky, ako sa vyrovnáva so životom po jej smrti. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Dvě vnější planety sluneční soustavy se označují jako ledoví obři. I když by se mohlo zdát, že vzhledem k obrovské vzdálenosti od Slunce je Neptun nejchladnější planetou, není tomu tak. Trumfne ho soused Uran.

Dvě vnější planety sluneční soustavy se označují jako ledoví obři. I když by se mohlo zdát, že vzhledem k obrovské vzdálenosti od Slunce je Neptun nejchladnější planetou, není tomu tak. Trumfne ho soused Uran.

Novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kterou vetoval prezident, silně připomíná rozpočtový trik Václava Klause. Jeho vlády se sice v 90. letech pyšnily vyrovnanými státními rozpočty, avšak jen proto, že těžko vymahatelné pohledávky z privatizace či nesplácené úvěry na privatizaci nebyly zúčtovávány na vrub státního rozpočtu.

Získat do pronájmu zahrádku ale není vůbec jednoduché. A nájemci musí dodržovat řadu pravidel. Ke spisovateli Bohumilu Hrabalovi patří mimo jiné specifický humor a pivo. Není divu, že je populární i v zahraničí. Jeho díla milují i v Maďarsku. Když udeří vedra, Korejci zamíří do cool center. I za nimi se vydáme v Reportážích zahraničních zpravodajů.

Novela zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, kterou vetoval prezident, silně připomíná rozpočtový trik Václava Klause. Jeho vlády se sice v 90. letech pyšnily vyrovnanými státními rozpočty, avšak jen proto, že těžko vymahatelné pohledávky z privatizace či nesplácené úvěry na privatizaci nebyly zúčtovávány na vrub státního rozpočtu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Reorganizace Xboxu pokračuje. O práci přišlo 1600 lidí a stejný počet bude následovat v dalších měsících. Divize se ztenčí o pět studií. Microsoft se chce dále soustředit na velké značky. Chystá pokračování The Elder Scrolls, Falloutu nebo Dooma. Jen si nejsme jistí, jestli po čistce bude mít tyto hry kdo vyvíjet. Škrty mimořádně zasáhly např. legendární id Software. Hlavním tématem tohoto Podcastu Živě je ale smrt her na fyzických nosičích. Sony od ledna 2028 nové hry nebude vydávat na Blu-ray. Vyhne se tak třetím stranám a bazarům. Zisky ale může navýšit i vlastní cenotvorbou, kterou bude mít plně pod kontrolou. Je to právě Sony, které se navíc proslavilo tím, že z účtů maže zakoupený obsah. Nemáme z toho dobrý pocit. Plně digitální distribuce skrze jedinou platformu je pohromou z pohledu archivace kulturního dědictví. Jak ostatně vidíme na nedávno ukončeném digitálním katalogu her pro PlayStation 3 a PS Vita, tisíce her najednou zmizí a nikdo další se k nim už nedostane. Situaci komentuje Martin Nahodil, šéfredaktor magazínu Doupě.cz. Program pořadu 01:26 – Xbox propustil 1600 lidí 07:56 – Strach o id Software 24:00 – Sony zruší hry na Blu-ray 30:03 – Mamon 38:14 – Smrt krabicovek 55:44 – Sony rádo maže

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce „významně pod 400 miliardami korun“. Oznámil to premiér Babiš. Opozice plánovaný deficit kritizuje, ekonomové zároveň varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Jaká vidí rizika? Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl tento týden předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet pro letošek počítá se schodkem 310 miliard korun, na příští rok zatím premiér odhaduje deficit „významně pod 400 miliardami“. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude přesnější odhad možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy. Premiér uvedl, že chce své ministry tlačit k provozním úsporám. Zároveň očekává investice do zdravotnických zařízení, výstavby dálnic i obchvatů měst. Potvrdil i výdaje na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zástupci opozice plány vlády zkritizovali s obavami, že růst deficitu bude dál pokračovat na úkor budoucnosti země. Podle předsedy ODS Martina Kupky rozpoutali Babiš a Schillerová „rozpočtový armagedon“. Kupka výrokem narážel také na novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů, kterou se vládní koalice chystá prosadit i přes veto prezidenta. Před tím už varovala i dvacítka českých ekonomů, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Skupina odborníků v úterý dopisem apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli kterým prezident Petr Pavel návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti vetoval. Rozpočtová pravidla jsou podle nich standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Šéfka státní kasy Schillerová kritiku odmítla. Stejně tak premiér Babiš, který výzvu označil za politické prohlášení. „Toto je skutečně něco jiného než drobná změna pravidel. Toto je i jiná situace než za minulé vlády, kdy jsme byli velmi kritičtí k tomu, jakým způsobem exministr financí Zbyněk Stanjura přistupoval k některým rozpočtovým položkám. Ale tam to byl občas pokus o zamaskovaný faul, nebo hra offside. Teď je to úplně jiná úroveň. Teď říkáme, že máme čáry z toho hřiště úplně umazat,“ reagoval v Ptám se já Hampl . Co by vyřešilo problémy s rozpočtem? Je šance, že se ještě někdy ze spirály rozpočtových schodků dostaneme? A jak to, že si to Češi, kteří jinak nemají rádi dluhy, tohle nechají líbit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Všichni dýcháme a v každé situaci trochu jinak. Jinak dýcháme ve spěchu, ve stresu, v radosti nebo odpočinku. Podle dechu můžeme spoustu věcí poznat, jinak prožít i dokonce změnit. Přitom tomu obvykle věnujeme pozornost až pokud ten dech nemůžeme popadnout. To je škoda. Dan Brule je světově uznávaný expert na dech. Učil po celém světě, mezi jeho klienty patří lidé z 1% nejbohatších lidí planety, hvězdy Hollywoodu  anebo i vojáci z jednotek Navy Seals americké armády. Jeho přístup je úžasný - nenutí nám nějaké speciální dechové formule anebo pravidelná složitá cvičení - jednoduše inspiruje tím, že odhaluje nečekanou sílu, kterou skrz dech můžeme získat - a nechává každého, ať si vybere svůj přístup, který mu sedí, který ho baví. Je to stejně přirozené, jako že nás nikdo neučí, jak se máme ráno protáhnout - říkává. Užijte si rozhovor (v plné délce jej najdete na mém kanále na Herohero - http://herohero.co/petrhorky) a mějte i díky této inspiraci lepší život! A pozor! V následujících dnech Vám v rámci bonusů pro odběratele na mém kanálu http://herohero.co/petrhorky nabídnu slevu na záznam čtyřdenního masterclass Dana Brulé, který vedl v České republice + další bonus - slevu na jeho knihu Jen dýchej, kterou vydalo nakladatelství Bohemia Books.Toto je pro dnešek vše a jestli máte chvilku, dejte mi do komentáře vědět, co vás zaujalo!Support the show

Na ministerstvu dohlížela na dotace za 17 miliard korun. Zároveň ale vlastní firmu, která za úplatu pomáhá dotace získávat. Ministr práce Aleš Juchelka svou poradkyni Alexandru Semancovou nejprve hájil. Jeho úřad pak ale kvůli možnému střetu zájmů nevykázal Bruselu projekty za desítky milionů korun. Opravdu státu nevznikla žádná škoda? Host: Lukáš Valášek, investigativní reportér Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.c

Na okraji Doupovských hor stojí jeden z nejpozoruhodnějších barokních areálů v Česku. Zámek Valeč na Karlovarsku zaujme nejen svou architekturou, ale také rozlehlým parkem se souborem soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Jeho dnešní podoba je výsledkem několika staletí stavebního vývoje, dramatického požáru i rozsáhlé obnovy, která stále pokračuje.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když mladí lidé nebudou moci bydlet v Praze, je to pro město ohromný průšvih,“ říká architekt Vít Máslo. Jeho vlastní byt v Holešovicích podle něj za pět let zdvojnásobil cenu ze 120 na 240 tisíc korun za metr čtvereční. Pokud budou nemovitosti kupovat především investoři a lidé, kteří už několik bytů vlastní, mladší generace se bude muset odstěhovat za Prahu a každý den dojíždět. Město tím podle něj zestárne, přijde o ekonomicky aktivní obyvatele a zároveň ještě více zatíží dopravu. Důvodem bytové krize je podle Másla především to, že se málo staví. Systém jsme prý „zaplevelili takovou spoustou zákonů a regulací, že se tady vlastně nedá stavět“. Sám pracuje na třiceti projektech, většina ale stojí a čeká na razítko. Praha by se přitom neměla dál rozpínat do krajiny, ale využívat brownfieldy, stavět uvnitř svých hranic a nebát se vyšších budov. „Hustota je ekologická věc, výšková stavba je ekologická věc,“ tvrdí. Architektura je podle něj umění svázané klientem, normami, penězi i veřejným zájmem. „Vlastně vyplňujete excelovou tabulku a vyleze vám dům,“ popisuje. České školy navíc budoucí architekty připravují na navrhování galerií a filharmonií, přestože většinu měst tvoří obyčejné bytové a kancelářské budovy. Neučí je podle něj ani komunikovat, spolupracovat nebo správně spočítat vlastní honorář. Máslo kritizuje také neschopnost institucí přijímat rozhodnutí. Dvorecký most bez aut označuje za „totální průšvih“, u Výtoňského mostu se podle něj čeká „až vlak spadne do vody“. Zároveň ale nechce centrum podřídit automobilům: parkovat by v něm měli především rezidenti a lidé dojíždějící do Prahy by měli auta nechávat na jejím okraji. Debata o dopravě se podle něj změnila v kulturní válku, v níž existují jen „cyklisté a Filip Turek“ a nic mezi tím. Proč se mladým lidem vzdaluje možnost bydlet v Praze? Může nový stavební zákon skutečně urychlit výstavbu? Potřebuje město vyšší domy, méně aut a instituce, které se konečně odváží rozhodovat? A nakolik jeho podobu určují architekti a nakolik developeři, úředníci a aktivisté? Pusťte si celý rozhovor.

Na okraji Doupovských hor stojí jeden z nejpozoruhodnějších barokních areálů v Česku. Zámek Valeč na Karlovarsku zaujme nejen svou architekturou, ale také rozlehlým parkem se souborem soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Jeho dnešní podoba je výsledkem několika staletí stavebního vývoje, dramatického požáru i rozsáhlé obnovy, která stále pokračuje.

Jeho snem bylo navštívit Gruzii. Začal proto s kamarádem spřádat plány na několikatýdenní výpravu, ke které využil loňské pomaturitní volno. Nejenže Vojtěch Myslík a jeho parťák Štěpán během dvou týdnů projeli stopem takřka celou zemi, stopem se nakonec vydali i zpátky do Česka, navzdory obavám svých rodin. Památných situací zažili na cestě mnoho, přesto by si svezení s některými řidiči podruhé odpustili. Co nejšílenějšího během jízdy z Kavkazu do střední Evropy zažili, vypráví Myslík v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

V pondelkových letných epizódach ranného podcastu denníka SME predstavuje Tatiana Čabáková Slovenky a Slovákov, ktorí sa presadili a zanechávajú výraznú stopu v českej spoločnosti. Dnešným hosťom je vedec a chemik Milan Vrábel, ktorý v Ústave organickej chémie a biochémie Českej akadémie vied v Prahe vedie vlastnú výskumnú skupinu. Patrí k najúspešnejším vedcom pôsobiacim v Česku. Dvakrát uspel v prestížnych grantových súťažiach Európskej výskumnej rady – v roku 2015 získal ERC Starting Grant a v roku 2022 aj ERC Proof of Concept, ktorého cieľom je posunúť výsledky prelomového výskumu bližšie k praktickému využitiu a overiť ich inovačný potenciál. Stal sa tak jedným z prvých dvoch vedcov Akadémie vied ČR, ktorým sa podarilo tento grant získať. Vyštudoval Slovenskú technickú univerzitu v Bratislave, na doktorandské štúdium odišiel do Prahy a následne päť rokov pôsobil na Ludwig-Maximilians-Universität München. Po návrate sa rozhodol zostať v Prahe, kde podľa vlastných slov nachádzajú vedci výrazne lepšie podmienky na výskum ako na Slovensku. Jednou z hlavných oblastí jeho práce je rakovinová imunoterapia. Jeho výskumný tím vyvíja metódu chemickej úpravy imunitných buniek, ktorá by im umožnila účinnejšie rozpoznávať a ničiť rakovinové bunky. V rozhovore sa dozviete: aké možnosti a privilégiá prináša vedcom prestížny grant Európskej výskumnej rady, ako náhoda neraz otvára nové smery vedeckého výskumu, prečo sa mu zatiaľ nepodarilo nájsť investora a založiť startup, ktorý by jeho objavy posunul bližšie k pacientom, kedy vážne uvažoval o tom, že opustí akademickú vedu a naplno sa bude venovať podnikaniu, čo podľa neho v Česku chýba, aby sa výsledky špičkového základného výskumu jednoduchšie dostávali do praxe, v čom vedenie vlastnej výskumnej skupiny pripomína starostlivosť o trinásť detí, a prečo sa po viac ako desiatich rokoch na čele vlastného laboratória cíti skôr ako úradník než ako vedec. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Psycholog, překladatel, spisovatel a diplomat Michael Žantovský stál po boku prezidenta Václava Havla a Českou republiku zastupoval jako velvyslanec ve Spojených státech, Velké Británii i Izraeli. Jeho život ale ovlivnily také rodinné spory o komunismus, trauma holokaustu a přátelství, která nepřežila srpen 1968.

Psycholog, překladatel, spisovatel a diplomat Michael Žantovský stál po boku prezidenta Václava Havla a Českou republiku zastupoval jako velvyslanec ve Spojených státech, Velké Británii i Izraeli. Jeho život ale ovlivnily také rodinné spory o komunismus, trauma holokaustu a přátelství, která nepřežila srpen 1968.

Pařížské předměstí má nový doprvní i turistický tahák. Největší městská lanovka v Evropě se otevřela před půl rokem. Pětikilometrová trasa s pěti stanicemi nabízí cestujícím nejen výhled na Eiffelovu věž a další pařížské dominanty, ale hlavně rychlejší a pohodlnější spojení. Ještě před návratem do Česka se v lanovce stihl svézt náš zpravodaj ve Francii Martin Balucha. Jeho nejposlouchanějším reportážím z Francie se budeme věnovat i v následujících dnech.

Pařížské předměstí má nový doprvní i turistický tahák. Největší městská lanovka v Evropě se otevřela před půl rokem. Pětikilometrová trasa s pěti stanicemi nabízí cestujícím nejen výhled na Eiffelovu věž a další pařížské dominanty, ale hlavně rychlejší a pohodlnější spojení. Ještě před návratem do Česka se v lanovce stihl svézt náš zpravodaj ve Francii Martin Balucha. Jeho nejposlouchanějším reportážím z Francie se budeme věnovat i v následujících dnech.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budoucí britský premiér Andy Burnham přebírá rozjednané dohody s Evropskou unií. Jeho předchůdce usiloval o bližší vztahy s EU, sám Burnham ještě loni na podzim řekl, že by chtěl za svého života vidět Británii zpátky v unii. „Z prvních projevů je zřejmé, že se bude věnovat vnitřním britským problémům. K unii ho může přiblížit apel byznysu,“ míní bývalý londýnský zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek v pořadu Bruselské chlebíčky.

V pondelkových letných epizódach ranného podcastu Denníka SME predstavuje Tatiana Čabáková Slovenky a Slovákov, ktorí sa presadili a zanechávajú výraznú stopu v českej spoločnosti. Tentoraz je jej hosťom epidemiológ Rastislav Maďar. Rastislav Maďar patrí medzi najvýraznejšie osobnosti českej medicíny. Je dekanom Lekárskej fakulty Ostravskej univerzity, vedie Ústav epidemiológie a ochrany verejného zdravia a ako poradca českého ministra zdravotníctva stojí na čele tímu odborníkov, ktorý pripravuje reformu systému ochrany verejného zdravia. Jej cieľom je, aby Česko dokázalo pri ďalšej pandémii reagovať rýchlejšie a efektívnejšie. Zároveň pôsobí ako honorárny konzul Slovenskej republiky v Ostrave a popri všetkých svojich funkciách sa naďalej venuje pacientom vo svojej epidemiologickej ambulancii. Pre medicínu sa rozhodol už ako jedenásťročný po tom, čo videl dokument o hladomore vo východnej Afrike. V roku 2004 založil charitatívnu organizáciu International Humanity, prostredníctvom ktorej organizuje lekárske misie v najchudobnejších regiónoch sveta. V africkom Malawi vybudoval nemocnicu, kam sa dvakrát ročne vracia, aby školil miestnych zdravotníkov a zabezpečoval zdravotnícky materiál i vybavenie. Jeho pacienti často prichádzajú za ošetrením pešo aj niekoľko desiatok kilometrov a mnohí z nich nevedia čítať ani písať. V podcaste sa dozviete: ako funguje unikátna simulačná nemocnica, v ktorej sa vzdelávajú študenti Lekárskej fakulty v Ostrave, koľko študentov fakulty tvoria Slováci, ako sa za posledné roky zmenil prístup mladých lekárov k povolaniu, ako požiadavka na rovnováhu medzi pracovným a súkromným životom ovplyvňuje výber lekárskej špecializácie, prečo považuje empatiu za jednu z najdôležitejších vlastností lekára, ako chce zmeniť systém ochrany verejného zdravia v Česku, aby bol lepšie pripravený na budúce pandémie, ako sa darí získavať zdravotnícky personál pre nemocnicu v odľahlom regióne Malawi, akým spôsobom vzdeláva negramotných obyvateľov miestnych dedín o prevencii chorôb, a čoho sa európski lekári počas humanitárnych misií v Afrike obávajú najviac. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

„Slovenské ovzdušie je melancholické, spevné a trochu hranaté. Pretvoriť to do výtvarníckej reči je úlohou slovenského umelca.“ Je to jeden z množstva výrokov Mikuláša Galandu, ktorý nám do istej miery približuje umelecký prístup, prácu a svojím spôsobom i život tohto ikonického predstaviteľa slovenskej výtvarnej moderny. Kým Martin Benka prináša do dejín slovenského umenia veľkorysú štylizáciu národného života, ktorá sa nám azda najčastejšie spája s výjavom figurálnych kompozícií v obkľúčení pôsobivých horských scenérií, Mikuláš Galanda pôsobí znateľne intímnejšie, utiahnutejšie a melancholicky. Navyše ani motívy, ktoré si vyberá, zďaleka nevedú k idealizácii slovenského života (aspoň na prvý pohľad). A nie sú to len sociálne ladené výjavy ako V krčme, Chudobná rodina, Na ulici, Vysťahovalec či Žobraví speváci. Ešte aj zbojníci a hôrni chlapci pôsobia u Galandu skôr posmutnelo a zádumčivo. Akoby celú Galandovu tvorbu sprevádzala akási obava, ktorá sa dokonca zračí aj v najznámejších a najnežnejších výjavoch matky s dieťaťom v jeho tzv. ružovom období. S istou dávkou zveličovania a fatalizmu by sme mohli povedať, že to bola možno predtucha predčasnej smrti. Mikuláš Galanda totiž zomrel prakticky na vrchole svojich tvorivých síl vo veku len 43 rokov a zďaleka nevypovedal všetko, čo chcel a mohol. Jeho podpis bol však natoľko výrazný a prelomový, že sa výtvarné umenie na Slovensku k jeho odkazu neraz vracalo a prepožičalo meno výtvarnej skupine galandovcov. V sérii Ikony výtvarného umenia na Slovensku v rámci podcastu Dejiny pokračujeme Mikulášom Galandom. Jaro Valent sa rozpráva s Ninou Gažovičovou - kunsthistoričkou, konateľkou a licitátorkou aukčnej spoločnosti Soga. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru předběžně zrušit bojkot ruských sportovců a otevřít jim cestu na olympijské hry i do dalších vrcholných soutěží, je ostudné v mnoha ohledech. Jeho nehoráznost ale zvlášť vynikne při uvědomění si toho, v jaké době učinili funkcionáři MOV vstřícný krok k agresorovi.