Podcasts about jeho

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dělám to i pro vás – pro ty hatery, abyste mohli dál svobodně pičovat,“ říká herečka, moderátorka a stand-up komička Iva Pazderková o tom, proč se rozhodla moderovat setkání premiéra Petra Fialy s občany. Od začátku věděla, že to nebude snadné, ale míra agrese, kterou si tím přivodila, ji zaskočila. „Čekala jsem obrovskou míru nenávisti, ale je to třeba dvakrát horší,“ přiznává, ale dodává, že svého rozhodnutí nelituje, protože současnému předsedovi vlády věří a dělá to, čemu věří. „Stojím si za tím, že má smysl zůstávat v Evropské unii, je potřeba pomáhat Ukrajině a poslat Rusáka někam,“ vysvětluje herečka své motivace. Pazderková mluví o tom, že není naivní a nemá pocit, že by dělala „propagandu“, a proč je naopak pyšná na to, že je „spojenec slušného chování“. Jenže osobní přesvědčení a veřejné angažmá mají svou cenu – přichází výhrůžky za hranou zákona a také kritika, že si jako žena a herečka dovolila mluvit. „To je považované za hodně velkou drzost,“ říká s nadsázkou. Moderátorka, která otevřeně mluví také o svém duševním zdraví, tvrdí, že se i přes všechen aktuální tlak už dlouhou dobu cítí dobře. Přestože je její povolání někdy časově nekompromisní, naučila se už říkat ne a šťastná je i v osobním životě. Velkou změnu podle ní přineslo i to, jak se proměnilo její vnímání mateřství. „Zjistila jsem, že děti nechci. Chtěla jsem je, protože se říkalo, že je to jediné štěstí,“ říká Pazderková k tomu, že se jednoho dne probudila a jednoduše jí spadl kámen ze srdce, že děti nemá. Zpětně si uvědomuje, že rodinu chtěla ve chvíli, kdy byla paradoxně nejméně šťastná, a mluví také o vině, kterou dlouho cítila. Dnes je ale šťastně bezdětná a je navíc „profesionální“ tetou. Zásadní proměnou podle Ivy Pazderkové prošel i její pohled na humor – obzvlášť ten, který sama léta dělala. „Ten můj byl často postavený na tom, že blbá blondýna si myslí, že je lepší než ostatní,“ říká. Dnes si ale uvědomuje, že některé stereotypy, které jsou kolem nás, mohou ubližovat. „Byla jsem vychovaná v tom, že si děláme legraci z lidí, kteří jsou celý život terčem těch fórečků – třeba z Romů nebo gayů. Dneska mi to přijde necitlivé,“ dodává a přiznává, že i jí změnit přístup chvíli trvalo. Jak se proměnil její vztah k víře a proč ji „blbá blondýna“ pořád tak baví? Proč se jí dotklo, že je vnímána jako „madam Genocida“ kvůli výroku k protestujícím za Gazu, který byl podle ní vytržen z kontextu? A co znamená, když „má někdo jehličnan“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Chov divokých zvířat v zoologických zahradách s sebou nese značné náklady, a z nich ty největší položky jsou za potravu. Například takový slon dokáže spořádat až 320 kilo rostlin denně. Ovšem nejnákladnější jedlík je lední medvěd.

Divadelní, filmový i seriálový herec Robert Mikluš, který proslul rolí strážmistra Topinky, se narodil v Ostravě, odkud se později na studia přestěhoval do Brna. Jednou z jeho domovských divadelních scén byla i Husa na provázku. „Potkal jsem tam lidi, kteří formovali moje divadelní i lidské myšlení. Byla to úžasná setkání,“ vzpomíná. Jeho nejnovější rolí je Othello v Letních shakespearovských slavnostech.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Divadelní, filmový i seriálový herec Robert Mikluš, který proslul rolí strážmistra Topinky, se narodil v Ostravě, odkud se později na studia přestěhoval do Brna. Jednou z jeho domovských divadelních scén byla i Husa na provázku. „Potkal jsem tam lidi, kteří formovali moje divadelní i lidské myšlení. Byla to úžasná setkání,“ vzpomíná. Jeho nejnovější rolí je Othello v Letních shakespearovských slavnostech.

Přestože Ústava ČR počítá s dominantní roli předsedy vlády, rýsuje se nám před sněmovními volbami také střet prezidentů. Jeho předmětem jsou přitom nejen politické strany a ideologie, ale i budoucnost liberální demokracie a celého ústavního systému.

Letní slunovrat je v severských zemích jedním z nejdůležitějších dnů v roce. Jeho oslava je pro tamní obyvatele srovnatelná třeba i s Vánocemi. Ve Švédsku je takzvané Midsommar státním svátkem, který lidé nejčastěji slaví na svých chatách, zahradách nebo v parcích, zkrátka kdekoliv venku, kde si můžou užít téměř nezapadajícího slunce.

Letní slunovrat je v severských zemích jedním z nejdůležitějších dnů v roce. Jeho oslava je pro tamní obyvatele srovnatelná třeba i s Vánocemi. Ve Švédsku je takzvané Midsommar státním svátkem, který lidé nejčastěji slaví na svých chatách, zahradách nebo v parcích, zkrátka kdekoliv venku, kde si můžou užít téměř nezapadajícího slunce.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přestože Ústava ČR počítá s dominantní roli předsedy vlády, rýsuje se nám před sněmovními volbami také střet prezidentů. Jeho předmětem jsou přitom nejen politické strany a ideologie, ale i budoucnost liberální demokracie a celého ústavního systému.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.

Pravčická brána leží v srdci Národního parku České Švýcarsko a její historie sahá až do druhohor. Zhruba před 90 miliony let, v pozdním období křídy, začalo z oblasti střední Evropy ustupovat moře a zůstaly po něm rozsáhlé pískovcové plošiny.

Na skále nad řekou Jizerou nedaleko Turnova v Libereckém kraji stojí zámek Hrubý Rohozec, jehož předchůdce, raně gotický hrad tu vznikl už kolem roku 1300. A přestože posledních více než 300 let patřil zámek rodu Des Fours, majitelů, kteří ho postupně přestavovali, byla celá řada. Hrad založil Havel z rodu Markvarticů. Jeho poloha mu umožňovala kontrolovat a strážit důležitou obchodní stezku.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zájem Pařížanů a návštěvníků si balon získal už při slavnostním zahájení her, kdy pochodeň symbolicky zažehli judista Teddy Riner a atletka Marie-José Pérecová. Kouzelný okamžik završila zpěvačka Céline Dion, která zpívala z Eiffelovy věže. Stříbrný heliový balón si teď po roce znovu získal srdce Pařížanů a návštěvníků. Jeho první vzlet při koncertu na oslavu hudby sledovalo v Tuilerijských zahradách na 35 tisíc lidí.

Rybník Rožmberk ležící dva kilometry na sever od Třeboně je nejen největší český rybník, ale také největší rybník na celém světě. Jeho světové prvenství je bráno podle určité definice, kdy se pod pojmem rybník rozumí umělá nádrž s hrází sloužící chovu ryb, do které lze napouštět vodu a také ji vypouštět.

Rybník Rožmberk ležící dva kilometry na sever od Třeboně je nejen největší český rybník, ale také největší rybník na celém světě. Jeho světové prvenství je bráno podle určité definice, kdy se pod pojmem rybník rozumí umělá nádrž s hrází sloužící chovu ryb, do které lze napouštět vodu a také ji vypouštět.

Zájem Pařížanů a návštěvníků si balon získal už při slavnostním zahájení her, kdy pochodeň symbolicky zažehli judista Teddy Riner a atletka Marie-José Pérecová. Kouzelný okamžik završila zpěvačka Céline Dion, která zpívala z Eiffelovy věže. Stříbrný heliový balón si teď po roce znovu získal srdce Pařížanů a návštěvníků. Jeho první vzlet při koncertu na oslavu hudby sledovalo v Tuilerijských zahradách na 35 tisíc lidí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Slovensku nebyla nikdy věnována taková pozornost renesančnímu umění, jako je tomu v poslední době. Veřejnost se už pár měsíců zabývá tzv. Donatellovou bustou. Ta se donedávna nacházela ve Spišském muzeu v Levoči a jejím autorem je podle odborníků italský renesanční sochař Donatello. Jeho autorství se potvrdilo teprve nedávno, po dlouholetém výzkumu spišských kunsthistoriček.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Večerná kázeň: 2Tim(4, 6 – 8.17 – 18) „Lebo ja už mám byť obetovaný a nastal mi čas odchodu! Dobrý boj som dobojoval, beh dokonal, vieru zachoval. Už mi je pripravený veniec spravodlivosti, ktorý mi dá v onen deň Pán, ten spravodlivý sudca, a to nielen mne, ale aj všetkým, ktorí milovali Jeho zjavenie. Pán Príspevok 2. nedeľa po Svätej Trojici, Sviatok ap. Petra a Pavla zobrazený najskôr Evanjelický a.v. cirkevný zbor v Žiline.

Rybník Rožmberk ležící dva kilometry na sever od Třeboně je nejen největší český rybník, ale také největší rybník na celém světě. Jeho světové prvenství je bráno podle určité definice, kdy se pod pojmem rybník rozumí umělá nádrž s hrází sloužící chovu ryb, do které lze napouštět vodu a také ji vypouštět.

Ranná kázeň: Mt(9, 9-13) „Keď Ježiš odchádzal odtiaľ, videl človeka menom Matúš sedieť na colnici, a povedal mu: Nasleduj ma! A on vstal a nasledoval Ho. Potom sedel v jeho dome za stolom, a ajhľa, prišli mnohí colníci a hriešnici, stolovali s Ježišom a s Jeho učeníkmi. Keď to videli farizeji, povedali Jeho učeníkom: Prečo Príspevok Ešteže tak zobrazený najskôr Evanjelický a.v. cirkevný zbor v Žiline.

"Je to príbeh človeka, ktorý sa mohol stať európskou hviezdou, keby nežil v dobe, v ktorej žil a tak, ako žil," hovorí o Karolovi Duchoňovi režisér filmu Duchoň, Peter Bebjak. Ten patrí nielen na Slovensku, ale aj v Čechách medzi režisérsku špičku. Film Duchoň bude v kinách od 31. júla, dovtedy ho môžeš vidieť aj na špeciálnej letnej roadshow po Slovensku.

„Pomalá móda, resp. Slow fashion má mnoho vrstev – ta hlavní ale říká, že je vyrobená v respektu k planetě. Občas se také říká pomalý životní styl, který osobně považuji za ten správný a přirozený,“ vysvětluje Kamila Boudová. V Paříži, kde dlouho pracovala jako asistentka nákupčí největšího obchodního domu, totiž došla k poznání, že musí existovat jiná cesta, jak módu vyrábět, jak jí posílat dál a jak se oblékat.

Záznam z diskusie so zástupcami diplomatických misií na Fóre o integrácii. Tisíce ukrajinských detí boli deportované alebo násilne presídlené do Ruska. Medzinárodná koalícia pre návrat ukrajinských detí sa usiluje o ich návrat domov. Zatiaľ čo väčšina členských štátov Európskej únie je súčasťou tejto skupiny, Slovensko v rámci koalície plní funkciu pozorovateľa. Prečo sú tieto praktiky podľa medzinárodného práva považované za vojnové zločiny? Ako môžu štáty pomôcť s návratom deportovaných detí? Vypočujte si záznam diskusie z Fóra o integrácii, ktoré zorganizovala Liga za ľudské práva. Hostky diskusie odpovedali v anglickom alebo českom jazyku. Fórum o integrácii 2025 finančne podporilo Britské veľvyslanectvo na Slovensku a Nadácia Friedrich-Ebert-Stiftung. Hostky diskusie: • Karen E. Mollica, veľvyslankyňa Kanady na Slovensku • Natalia Nykyforak, zástupkyňa vedúceho misie Veľvyslanectva Ukrajiny • Veronika Víchová, právnička Kancelárie verejného ochrancu práv ČR a Nadácie Emile Foundation Moderuje: • Miroslava Mittelmannová, programová riaditeľka Ligy za ľudské práva čo je to „Migračný kompas“? Podcast z dielne Ligy za ľudské práva, občianskeho združenia, ktoré už 20 rokov podporuje utečencov a iných cudzincov žijúcich na Slovensku. čo je cieľom podcastu? Podcast Ligy za ľudské práva Migračný kompas sa venuje témam ľudských práv, migrácie, integrácie cudzincov a azylu. Jeho cieľom je priblížiť tieto témy odborne aj ľudsky, priniesť osobné príbehy a priame výpovede ľudí, ktorí sú v migračnej situácii, alebo odborníkov a odborníčok, ktorí sa téme venujú profesionálne.

Harry Bosch je opäť v akcii a dostal naraz dva prípady. Prvý súvisí s obvinením z roku 1989, no súčasná analýza DNA potvrdila, že usvedčujúci dôkaz, kvapka krvi, patrí niekoľkokrát trestanému násilníkovi, čo sedí za mrežami. Problém je však v tom, že gauner mal v čase zločinu len osem rokov. Bosch sa teda púšťa do vyšetrovania. Zároveň mu opäť do cesty vstúpi Irvin Irving. Jeho syn vypadol z okna a Harry dostal za úlohu zistiť, či išlo o samovraždu, alebo o čosi iné. Intuícia Boscha ani teraz nesklame, za oboma prípadmi sa skrýva kopec špiny a nečakaných zápletiek. "Connelly sa vyzná v policajnom vyšetrovaní a vyzná sa v súdnej sieni. Vďaka týmto znalostiam sú jeho príbehy vierohodné, zatiaľ čo vďaka jeho pisateľským schopnostiam ožívajú....Je to vzrušujúci spisovateľ, ktorého radi čítame." ― Jackie K. Cooper, Huffington Post "Každá z jeho kníh je oveľa viac ako len súčet jej častí....Connelly píše fikciu podľa skutočného života o skutočnom zločine. Čo robí jeho kriminálne príbehy pravdivými, je to, že nikdy skutočne neskončia." ― Janet Maslin, New York Times Audiokniha: Kvapka Autor: Michael Connelly Interpret: Ivo Gogál Dĺžka: 11:57 h Vydavateľstvo: Publixing a Slovart Audiokniha Kvapka na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Kvapka na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Antoni Gaudí, jeden z nejoriginálnějších architektů, se narodil 25. června roku 1852 v Katalánsku. Jeho životním dílem se stala katedrála Sagrada Familia, na které začal pracovat roku 1883. Už při studiu na církevní škole mu nejlépe šla geometrie a zajímal se také o přírodní vědy. Oba tyto obory později spojil ve svém díle, které dobře poznáme podle bohaté zdobnosti a neobvyklých organických tvarů. Balkony Gaudího staveb připomínají mořské chaluhy, sloupy zase kmeny stromů.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Amfiteáter pod hradom Devín patrí medzi najzaujímavejšie, no zároveň najkontroverznejšie verejné priestory v Bratislave. Jeho vznik je spätý s dramatickými dejinnými udalosťami – budovať sa začal v čase, keď bol Devín pričlenený k nacistickej tretej ríši, a dokončili ho po nastolení komunistickej diktatúry v roku 1948. Počas studenej vojny bol jeho osud spojený aj so železnou oponou, pričom jeho stavba spolu s hľadiskom zasiahla nielen do historického opevnenia hradu, ale aj do chráneného prírodného územia. V druhej polovici 20. storočia sa však aj napriek tejto ideologickej záťaži stal dôležitým centrom kultúrneho a spoločenského diania a dodnes je prítomný v pamäti mnohých obyvateľov Bratislavy. V minulom roku bol dokonca vyhlásený za národnú kultúrnu pamiatku a po dlhoročných majetkových sporoch ho do vlastníctva získalo hlavné mesto SR Bratislava. Na pilotnom ročníku festivalu Sútok na hrade Devín sme hovorili o komplikovanej histórii amfiteátra, o kontroverzných aspektoch jeho existencie, o jeho architektonických či urbanistických kvalitách, ale aj o možnostiach jeho revitalizácie a o jeho budúcnosti. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikom architektúry Petrom Szalayom, vedúcim hradu Devín (Múzeum mesta Bratislavy) a vedúcou oddelenia kultúry na magistráte hl. mesta Bratislavy Ninou Vrbanovou. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vojnové lode, navigačné systémy či súčiastky do bojových lietadiel. To je len časť z produktov ruského konglomerátu, ktorému šéfuje politik Putinovej strany Ivan Jegorov. Stopy jeho podnikania však vedú až sem, do Nitry.Jegorov je pritom zrejme iba špička ľadovca a Slovensko sa pre takýchto ľudí postupne môže stať aj akousi prestupnou stanicou v rámci EÚ. Aká je reakcia slovenských štátnych orgánov a čo to celé hovorí o našej bezpečnosti, ale aj o mieste Slovenska v Európskej únií? Tak to je téma dnešného denného podcastu.V závere vám ponúkneme aj pohľad skúseného pedagóga na snahu vládnej koalície - spolu s KDH, dopísať do slovenskej ústavy definície muža, ženy, ale aj posilniť práva rodičov pri výchove a vzdelávaní detí. Slovensko má dnes naozaj úplne iné problémy a toto nám pri vzdelávaní a výchove našich detí v ničom nepomôže, tvrdí Juraj Hipš.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Polský ústavní soud odmítl klimatické předpisy EU, protože odporují polské ústavě a energetické svrchovanosti země. Je podobný scénář možný i v ČR? Hnutí ANO zvažuje podání stížnosti. Zabrousili jsme do znění smlouvy o fungování EU.Interní průzkum SPOLU překvapivě ukazuje, že BTC pro její voliče není problém. Počkejme však na data, která ukážou volební preference. Vydrží Eva Decroix na MS déle než Táňa Malá? Jaká je nálada uvnitř STAN a Rady ČT?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Vojnové lode, navigačné systémy či súčiastky do bojových lietadiel. To je len časť z produktov ruského konglomerátu, ktorému šéfuje politik Putinovej strany Ivan Jegorov. Stopy jeho podnikania však vedú až sem, do Nitry.Jegorov je pritom zrejme iba špička ľadovca a Slovensko sa pre takýchto ľudí postupne môže stať aj akousi prestupnou stanicou v rámci EÚ. Aká je reakcia slovenských štátnych orgánov a čo to celé hovorí o našej bezpečnosti, ale aj o mieste Slovenska v Európskej únií? Tak to je téma dnešného denného podcastu.V závere vám ponúkneme aj pohľad skúseného pedagóga na snahu vládnej koalície - spolu s KDH, dopísať do slovenskej ústavy definície muža, ženy, ale aj posilniť práva rodičov pri výchove a vzdelávaní detí. Slovensko má dnes naozaj úplne iné problémy a toto nám pri vzdelávaní a výchove našich detí v ničom nepomôže, tvrdí Juraj Hipš.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vstup do galerie Na dvorku v centru litevského Kaunasu působí nenápadně, přesto na první pohled zaujme. Na bráně totiž stojí křeslo, které dává tušit, že díla umístěná za průchodem budou často až výstřední. Extravagantní kombinace oprýskaných omítek, pestrobarevných plastických fasád a zdánlivě nesourodých portrétů známých i neznámých lidí má hlubší význam. Část děl totiž připomíná místní židovské obyvatele, kteří se stali obětmi holokaustu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se při nákupu ojetého vozu nenechat napálit? Karel Kilián radí, co a jak si o automobilu můžete zjistit přes internet. Je toho překvapivě hodně a všechny tyto informace vám pomohou vyhnout se špatnému nákupu. Problémů s ojetinami se totiž vyskytuje celá řada.Aby prodejci na oko vylepšili profily prodávaných aut, stahují tachometry, zatajují informace o předchozích „kariéře“ vozu nebo tvrdí, že vozidlo není bourané. Stát se také může, že jde o kradené zboží nebo že dokonce patří leasingové společnosti, jen vám prodejce tuto skutečnost hodlá zatajit.V pořadu zmiňujeme řadu služeb a aplikací, které vám pomohu zjistit informace o automobilech:FrenkeeKontrola VINpátrací databáze Policie ČRvyhledávání dle SPZ/VIN (databáze ČKP)kontrola tachometru (databáze MD)registr silničních vozidel (databáze MD)Portál dopravy a Portál veřejné správyeDalnicezákladní prověření vozidla (Cebia)prověřte si vozidlo online (Cebia)Moje Auto pro Android a pro iOSDnešní program ⬇️02:05 – Vraky v ulicích06:05 – VIN12:00 – Povinné ručení14:00 – Informace z STK18:45 – Historie vlastníků23:53 – Kam se poděl velký techničák?28:58 – Dálniční známky38:28 – Komerční služby

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já jsem prostě blázen. Můžu točit jenom to, čemu hluboce věřím.“ Václav Marhoul je režisér, producent a scenárista, který si zakládá na vnitřní integritě víc než na tom, kolik filmů za život natočí. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč dává přednost „lásce před sexem“ – protože když se člověk zamiluje, ať už je to do knížky, divadelní hry nebo něčeho jiného hlubokého, co ho inspiruje, vydrží úplně všechno. „Když nežiju v souladu sám se sebou, tak je to se mnou k nevydržení,“ dodává s úsměvem. Jeho vnitřní kompas ho dovedl od parodického Mazaného Filipa přes válečný Tobruk až k mezinárodně oceňovanému Nabarvenému ptáčeti, které mu otevřelo dveře do Hollywoodu. Ty se ale nakonec zavřely: po třech a půl letech intenzivní práce na ambiciózním americkém projektu o senátorovi McCarthym přišla studená sprcha – produkce se rozhodla dát režii někomu jinému. Marhoul popisuje, jak nákladný historický film nebylo možné v Americe natočit kvůli nerealistickým očekáváním producenta. „Zásadní ponaučení z toho je, že už nikdy nedopustím, abych na jakémkoliv filmu, kde budu pracovat, byl jenom režisér,“ dodává k tomu, že třeba Miloši Formanovi zrušili natáčení jeho posledního filmu den před natáčením. Marhoul mluví ale také o politice, stavu světa i o tom, proč se Amerika může naprosto zvrátit. „To nejhorší, co se může stát, je občanská válka, která bude zuřit v každém malém městě,“ varuje před nejhorším scénářem v případě, že by se přestal respektovat právní řád, ale dodává, že je sám raději optimista. Vedle geopolitiky se ale rozhovor dotýká i velmi osobních témat. Marhoul otevřeně mluví o tom, jak zjistil, že jeho otec byl veden ve svazcích StB. „S bráchou nás vychovával k poctivosti a pravdomluvnosti. To byl paradox – možná do nás chtěl dát to, co jemu chybělo,“ říká a přiznává, že se svým otcem vedl těžké debaty, ale že ho měl i tak rád a váží si toho, jaké měl dětství. S empatií a nadhledem mluví i o tom, proč nerad odsuzuje lidi. Podle něj málokdy dohlédneme ke všem důvodům, proč se někdo nějak zachoval – třeba když odejde z nějakého vztahu. „Je strašně jednoduché někoho lynčovat,“ dodává k tomu, že dospělý člověk přece ví, že život není jen černá a bílá. Marhoul zároveň věří, že krutost je v nás zakořeněná daleko víc, než si chceme přiznat a kdyby přišla krizová situace, z lidí se velmi rychle stanou zvířata. Jak se vůbec dostal k možnosti točit pod americkou produkcí a jak vnímá způsob, kterým spolupráce skončila? Je podle něj současné dění ve světě filmařsky zajímavé? A proč je Donald Trump barbar, ale viceprezident Spojených států JD Vance katastrofa? I to se dozvíte v rozhovoru.

Záznam z diskusie so zástupcami diplomatických misií na Fóre o integrácii. Ako ovplyvňuje nedostatočná systémová podpora, vzťahový hlad mladých ľudí a konšpiračné teórie nárast radikalizácie a extrémizmu? Prečo niektorí mladí reagujú na „ponuku“ rôznych alternatívnych skupín, čo v krajnom prípade vedie k útokom na školách alebo iných miestach? Na Fóre o integrácii, ktoré usporiadala Liga za ľudské práva, odborníci diskutovali o potrebe integrácie ľudí s cudzineckým pôvodom do spoločnosti. Zdôraznili, že ide o jednu z foriem prevencie týchto javov. Fórum o integrácii 2025 finančne podporilo Britské veľvyslanectvo na Slovensku a Nadácia Friedrich-Ebert-Stiftung. Hostia diskusie: Jakub Gajdoš, riaditeľ Protiteroristickej centrály Prezídia PZ Marek Madro, riaditeľ IPčka Zuzana Panczová, etnologička SAV Moderuje: Elena Gallo Kriglerová, riaditeľka Centra pre výskum etnicity a kultúry (CVEK) čo je to „Migračný kompas“? Podcast z dielne Ligy za ľudské práva, občianskeho združenia, ktoré už 20 rokov podporuje utečencov a iných cudzincov žijúcich na Slovensku. čo je cieľom podcastu? Podcast Ligy za ľudské práva Migračný kompas sa venuje témam ľudských práv, migrácie, integrácie cudzincov a azylu. Jeho cieľom je priblížiť tieto témy odborne aj ľudsky, priniesť osobné príbehy a priame výpovede ľudí, ktorí sú v migračnej situácii, alebo odborníkov a odborníčok, ktorí sa téme venujú profesionálne.

Po minulých volbách přišla skupina velmi vlivných podnikatelů s výzvou k druhé transformaci české ekonomiky. Varovali, že pokud to neuděláme, nebude Česko brzy konkurenceschopné. Dokázali jsme se za vlády Petra Fialy někam posunout? Hostem Ptám se já byl zakladatel a generální ředitel společnosti Eurowag, předseda správní rady spolku Druhá ekonomická tranformace a jeden ze sponzorů Petra Pavla Martin Vohánka.Během čtyř let této vlády v Česku opakovaně zaznívaly hlasité výzvy českého byznysu, aby se tuzemská ekonomika konečně více rozhýbala, přizpůsobila moderním technologickým trendům a byla tak více konkurenceschopná. Podnikatelským špičkám, které se kvůli tomu spojili v rámci Druhé ekonomické transformace, vadilo, že zemi celkově chybí směr.Podle filantropa a miliardáře Martina Vohánky se už například daří lákat do Česka více zahraničních studentů nebo špičkových vědců či lépe propojit vědu a výzkum. Na druhou stranu zemi stále brzdí dlouhé povolovací procesy a obecně pomalá státní správa. Jako úkol pro příští vládu také zůstala i zásadnější reforma školství, po které firmy dlouhodobě volají. České firmy podle Vohánky ale teď mají obrovskou příležitost na poli tradičního strojírenství a rostoucího oboru IT. I s ohledem na větší požadavky na naši odolnost a obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině se zvětšuje poptávka po zboží takzvaného dvojího užití (tedy zboží pro civilní i vojenské účely). “ A to je přesně to, kde můžeme vyniknout. Vyhrávat na stávajících hřištích, kde už některé státy dominují, je velmi těžké. Tady je nově otevírající prostor pro všechny v Evropě. Je to stejná startovní čára. A to je příležitost pro Českou republiku,“ uvedl byznysman. Vohánka byl také jedním z podnikatelů, kteří v kampani podpořili Petra Pavla a byl by rád,  aby kandidoval znovu: „Myslím, že ta země to potřebuje. To, čím procházíme díky souběhu mnoha megatrendů, ať už je to AI, globální oteplování, změny v geopolitickým prostoru, demografická krize a podobně, vyžaduje člověka s vysokou integritou, se zkušeností z řízení krizí, člověka, který umí komunikovat. Myslím, že to pan prezident naplňuje stoprocentně.“Jaké další výzvy stojí před příští vládou? A jak jsou sponzoři kampaně Petra Pavla spokojeni s jeho prezidentstvím?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.

Všudypřítomné zástupy lidí, přeplněné kavárny a restaurace, zvuk plastových koleček na středověké dlažbě. Turistická sezóna je tady. A s ní i nejen výše popsané problémy.

Jeho skúsenosti sú nesplneným snom každého muža. Vyskúšal azda všetky motorové stroje, od auta a traktora cez rušne až po tank T-72. Známy farmár Martin Bagar o netradičných zážitkoch s ťažkou technikou v podcaste portálu Autobazar.EU.Farmára Martina Bagara možno poznáte z obľúbenej šou Farma televízie Markíza. Je to skúsený farmár a odborník, ktorý súťažiacim ochotne pomáha vďaka svojim dlhoročným skúsenostiam s poľnohospodárstvom. Keď som ho oslovil, vynechal som tradičné otázky o bežných autách a namiesto toho sme sa porozprávali o ťažkej technike, ktorú využíva na svojej farme. Na úvod som sa chcel len uistiť, či má vodičský preukaz aj na iné vozidlá ako osobné auto.„Áno, ale s farmárčením to až tak nesúvisí,“ začal Martin. „Chodil som na strednú lesnícku školu, kde som si urobil vodičák na veľkú motorku, traktor aj auto. Ako branec som si potom spravil papiere aj na nákladné auto, takže mám všetko okrem autobusov. Na vojne som si dokonca urobil aj vodičák na prívesy.“Strojnícky preukaz a nezvyčajné zážitky „Keď sme sa rozprávali pred nahrávaním, spomenul si, že bager už dnes odišiel. Na takéto ťažké stroje teda papiere nemáš?“ pýtal som sa. „To nemám, tam treba strojnícky preukaz, ktorý si musíš pravidelne obnovovať,“ vysvetlil Martin. „No v mojom živote ma stretli všelijaké stroje a som mimoriadne pyšný na to, že som si niektoré mohol vyskúšať.“„Tak povedz, o čo išlo,“ vyzval som ho.„Asi najväčšia bomba bol parný rušeň Albatros, pretože som v ňom kúrila. Bol som členom posádky, ktorá ho obsluhovala, a ja som bol najatý kurič. Chceli, aby som sa ako hospodár z Farmy vozil na vláčiku, ale ja som si dal podmienku, že tam chcem kúriť, inak nejdem. Vyfasoval som montérky, lopatu a kúril som ako drak. Je faktom, že do tak veľkého rušňa sa nehádže všetko lopatou, ale tam sa prikladá parou. Keď už tam horí a poriadne to rozkúriš, tak takými parnými prieduchmi tam to uhlie strieľaš. Pod tlakom pary tam vrháš uhlie, ale vždy musíš niečo lopatou dohádzať ručne, takže celú cestu máš čo robiť. Namakáš sa ako kôň,“ dodal so smiechom.„Akú spotrebu má parný rušeň?“ zaujímalo ma.„Je to vykalkulované v hektolitroch vody a v tonách uhlia,“ objasnil.Od tanku po elektromobil na kolesách„Aký netradičný dopravný prostriedok si ešte šoféroval?“„Na vojne ma uchvátil tank T-72 a aj som ho šoféroval. Vodič tanku sedel vedľa mňa, dával mi inštrukcie a ja som ho obsluhoval a jazdil. A ešte som zažil jeden obrovský nakladač, ktorý mal riadiacu páku veľkú ako smerovka na Wartburgu, čiže bola veľmi malá. Pritom ten stroj bol taký obrovský, že keď sa prepravoval a nakladal sa na vagón, kabína sa musela dávať dole žeriavom. To bol najväčší kolesový nakladač v bývalom Československu. Bol poháňaný ako elektrická lokomotíva: motor vyrábal energiu, ktorá poháňala elektromotory, ktoré točili kolesami.“„Takže to bol akoby elektromobil?“„Áno, bol to elektromobil. Inak, naftové lokomotívy tak už roky fungujú, že majú trakčné motory. Agregáty, ktoré vyrábajú elektriku, a kolesá lokomotívy poháňajú elektrické motory,“ vysvetlil Martin.Netradičný prevoz husí a traktorové pneumatiky„Aké máš ty ako farmár skúsenosti s prevozom zvierat?“„Ja si, samozrejme, svoje zvieratá prevážam sám a najzaujímavejší je prevoz husí. Ten budí u náhodných okoloidúcich najväčší úspech, pretože ich vozím na vlečke, na ktorej mám kari sieť. Husi stoja na vlečke, krky s hlavou majú vonku cez oká tej siete a gágajú. Je to veľmi veselý transport. Keď zastavím na pumpe, sú na to veľmi pozitívne reakcie, hlavne od detí,“ s úsmevom dodal.„Ty jazdíš na traktore. Ako je to s pneumatikami? Na autách to vieme, ale na traktore asi nie sú letné a zimné pneumatiky, alebo áno?“„Nie je to tak ako na autách, to si dobre povedal, ale sú na jeden traktor rôzne typy kolies, podľa toho, čo s ním ideš robiť. Keď napríklad ideš orať a potrebuješ mať silnú trakciu, tak

Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nebe je rozbouřeno, hvězdy prší, lučištníci zmateně pobíhají, kosti nebeského lva se třesou,“ to jsou verše starých Egypťanů, které v jedné ze svých esejí citoval Josef Topol, protože byl přesvědčený, že báseň a mýtus mají společné předky: instinkt a magickou moc a dodával, že na samém počátku nejsou od sebe k rozeznání.

Filip Jovanovič, známejší ako Jovinečko, patrí k najsledovanejším slovenským influencerom. Jeho videá pozerajú až milióny fanúšikov. Má vlastnú tepovaciu firmu, streetfood, značku čokolád... Čo všetko prezradil v StarTalks s Ninou? Prečo sa rozhodol začať s tepovaním a komu najznámejšiemu vyčistil gauč? Ako sa dostal od tepovania k nakrúcaniu videí? Ktoré video ho vystrelilo hore a kde má hranicu medzi humorom a trápnom? Vedel by si predstaviť, že by žil úplne offline a bez sociálnych sietí? Ako a kedy vznikol nápad, že si otvorí vlastné bistro? Nemyslí si, že sú jeho služby predražené?  Jovitep, Jovipoint, Jovinečky.. V ktorých z týchto biznisov sa najviac vidí a ako by sa volali jeho firmy, keby robil so železom či drevom? Aký je Jovinečko šéf?

00:00 témata speciálu;00:48 nová kupole pražského planetária;04:40 ovládání digitální obrazovky kupole;10:13 rozhovor s astronomem Janem Veselým;13:40 rozhovor s ředitelem planetária Jakubem Rozehnalem;17:20 otevření zrekonstruovaného planetária

„Nezapomeň na zem, ze které jsi vyšla! Je to matka nás všech,“ říká postava Babičky Barunce v klasickém díle české literatury. Režisérovi filmového zpracování Babičky Františku Čápovi tato slova málem zlomila vaz. Jeho film šel totiž do kin v roce 1940. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2018.)Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér zmenou ústavy nám hádže loptičku do rohu ako jazvečíkovi, aby sme sa pozerali tam a nie na plesnivé nemocnice, nedostavanú diaľnicu a na neschopnosť politikov doručiť akékoľvek reálne výsledky či zlepšenie života. Odporcov príklonu k Rusku je viac, upozorňuje publicista a teológ Michal Havran. Jeho reláciu Večera s Havranom STVR stopla, on však sľubuje, že sa na jeseň v nejakej forme vráti. Ministerstvá slúžia ako komodita a politika sa odlúčila od očakávaní výsledkov. Z politiky sa stala zábava na úrovni primitívnych formátov ako Martinka z Turca. Je gender v ústave národným náboženským špecifikom? Prečo niektorí slovenskí katolíci hovoria veci, ktoré ich pápež kritizuje? A prečo slovenská katolícka cirkev stále nie je schopná jednoznačne odsúdiť Jozefa Tisa?Rozhovor nahrával Peter Hanák.

Stali sme sa síce plnoprávnou súčasťou a štátotvorným prvkom Československej republiky, neprestali sme však myslieť po starom, po uhorsky. Slovenské politické myslenie naďalej zotrváva v zajatí hungarizmu, čoho najlepším príkladom bolo ľudácke autonomistické hnutie. Zhruba takto by sme mohli zhrnúť azda najzásadnejšiu kritiku slovenského sociálneho demokrata a celoživotného stúpenca myšlienky československej jednoty Ivana Dérera na adresu slovenského politického života. Jeho úvahy, politické pamäti a analýzy sa dostávajú k širšej verejnosti len teraz, po dlhých desaťročiach. Napriek veľkému časovému odstupu sú však pozoruhodne aktuálne. A to až do tej miery, že to u človeka vyvoláva dojem, akoby sa za celý ten čas vôbec nič nezmenilo. Stále máme možnosť sledovať separatizmus v jeho najrôznejších podobách, až zarážajúcu odolnosť voči každému spoločenskému pokroku a silný nacionalizmus, vychádzajúci zo starej a často mimoriadnej skorumpovanej politickej „kultúry“, či skôr nekultúry. Politický odkaz Ivana Dérera sa však napriek tomu, či práve preto dnes čoraz viac dostáva do popredia. Príkladom sú dve publikácie, ktoré nedávno vyšli a ktoré sa venujú práve tomuto sociálnodemokratickému politikovi. Prvou z nich je kniha profesora Milana Katuninca – Posledný Čechoslovák. Potulky dejinami s Ivanom Dérerom. Druhou je kniha, ktorá vyšla v českom preklade Ivan Dérer. Poslední obhájce československé národní jednoty. A práve s jej autorom Tomášom Jaholkom z Katedry politológie FF Trnavskej univerzity sa rozpráva Jaro Valent z časopisu Historická revue. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.