Podcasts about jeho

Žili vedle sebe po staletí. Jedni mluvili česky a druzí německy. Jihlavský jazykový ostrov představoval po staletí unikátní německojazyčnou enklávu uprostřed českého území. Jeho kořeny sahají až do 13. století, kdy do oblasti přicházeli němečtí kolonisté především kvůli bohatým nalezištím stříbra. Soužití Čechů a Němců bylo dlouhou dobu relativně klidné. Vše se ale změnilo po vzniku Československa.

Mocní ľudia už nepotrebujú paragraf 363, lebo už nie sú trestne stíhaní, hovorí Daniel Lipšic. Momentálne pracuje na generálnej prokuratúre, no Maroš Žilinka sa ho snaží cez disciplinárny návrh preložiť na nižšiu prokuratúru. Lipšic napriek tomu Žilinkovi dáva za pravdu v dvoch veciach - pri rušení Úradu na ochranu oznamovateľov, aj v tzv. vojne prokurátorov. Jeho obrat však spája s rozhodovaním politikov o rente pre generálneho prokurátora. Naozaj Daniel Lipšic agresívne kričal na kolegyňu?V relácii NA ROVINU s Danielom Lipšicom sa dozviete:– od 1. minúty – či je rušenie Úradu na ochranu oznamovateľov porovnateľné s rušením ÚŠP;– po 2:00 – v čom má Maroš Žilinka pravdu a kedy sa mal ozvať skôr;– od 3:30 – či je Žilinkov obrat o rente pre generálneho prokurátora;– po 8:00 – ako číta konflikt so žilinským prokurátorom Baloghom;– od 9:00 – že vojna prokurátorov vyzerá ako vopred pripravená akcia a je podozrivé, prečo to rieši výbor riadený Smerom;– po 10:00 – že žilinský prokurátor bol doteraz ticho a ozval sa, až keď mu ide o funkciu;– od 13:30 – či má Maroš Žilinka pravdu aj v prípade smeráckych káuz J. Gedru a S. Chabadu;– po 17:00 – že vplyvní ľudia už paragraf 363 nepotrebujú;– od 18:00 – či mu funkcia na legislatívnom odbore prokuratúry stojí za to, aby o ňu bojoval;– po 21:00 – či chce reformovať prokuratúru alebo trestné právo zvnútra;– od 22:00 – akú funkciu chce do budúcna;– po 23:00 – z čoho je disciplinárne stíhaný a čo z toho sa reálne stalo;– od 24:30 – o čom bola jeho ironická poznámka voči Marošovi Žilinkovi;– po 26:00 – či agresívne kričal na kolegyňu a či by to urobil znova;– od 28:30 – či si nenaštudoval prílohu v kauze Vírus o tunelovaní vojenského spravodajstva;– po 32:45 – že obvinenia proti nemu sa zbierali dlho a ako to súvisí s rentou;– od 35:00 – ako koalícia konšpiruje, že Lipšic a Čurilla stále ovládajú políciu a prokuratúru;– po 36:30 – že kvôli kauzám smerákov sa menej stíha aj iná kriminalita;– od 40:00 – ako začali trestné sadzby politikom prekážať, až keď sa dotkli ich.

Koalícia v parlamente v zrýchlenom konaní ruší Úrad na ochranu oznamovateľov, aby ho nahradila podobnou inštitúciou. Súčasná šéfka úradu Zuzana Dlugošová hovorí, že v konflikte záujmov podľa zákona nie je. Slovensko podľa nej môže zásahom do nezávislosti úradu prísť až o dve miliardy eur z Plánu obnovy a práve preto verí, že sa nad tým zamyslí aj prezident Pellegrini pri podpisovaní zákona. Úrad podľa nej môže zachrániť aj Ústavný súd SR.V podcaste so Zuzanou Dlugošovou sa dozviete:– od 1. minúty – akú emóciu prežíva pri rušení jej úradu;– po 2:00 – čo ju frustruje;– po 3:30 – či verí, že prezident Pellegrini zachráni úrad a postaví sa proti exstraníckemu kolegovi Eštokovi;– od 5:30 – či nám hrozí strata dvoch miliárd z Plánu obnovy;– po 10:30 – aké pokuty nám hrozia a či to túto vládu už nemusí zaujímať;– od 11:50 – či môže úrad zachrániť Ústavný súd SR;– po 20:00 – či by nezachránila úrad, keby sama odišla z funkcie;– od 22:00 – či neobetovala celú inštitúciu na oltár čurillovcov;– po 23:30 – ako vyzeral jej telefonát s Matúšom Šutajom Eštokom;– od 25:30 – či neprovokovala ministra vnútra a neeskalovala konflikt, keď mu dala historicky najvyššiu pokutu;– po 30:00 – či sa teraz oznamovatelia korupcie majú báť toho, čo príde;– od 32:00 – koľko ľudí chráni jej úrad;– po 35:00 – či ľudia pod Ficovou vládou oznamujú viac prípadov korupcie;– od 36:00 – či už chránia žilinského krajského prokurátora Tomáša Balogha, ktorý je v konflikte s Marošom Žilinkom;– po 37:30 – ako funguje takáto ochrana;– od 40:00 – čo bude Zuzana Dlugošová robiť do budúcna;– po 41:30 – či sa bude politicky angažovať;– od 42:50 – či nie je naozaj v konflikte záujmov, keď jej manžel jej členom PS;– po 48:00 – prečo by mal voliča Hlasu zaujímať nejaký zrušený úrad.

Mocní ľudia už nepotrebujú paragraf 363, lebo už nie sú trestne stíhaní, hovorí Daniel Lipšic. Momentálne pracuje na generálnej prokuratúre, no Maroš Žilinka sa ho snaží cez disciplinárny návrh preložiť na nižšiu prokuratúru. Lipšic napriek tomu Žilinkovi dáva za pravdu v dvoch veciach - pri rušení Úradu na ochranu oznamovateľov, aj v tzv. vojne prokurátorov. Jeho obrat však spája s rozhodovaním politikov o rente pre generálneho prokurátora. Naozaj Daniel Lipšic agresívne kričal na kolegyňu?V relácii NA ROVINU s Danielom Lipšicom sa dozviete:– od 1. minúty – či je rušenie Úradu na ochranu oznamovateľov porovnateľné s rušením ÚŠP;– po 2:00 – v čom má Maroš Žilinka pravdu a kedy sa mal ozvať skôr;– od 3:30 – či je Žilinkov obrat o rente pre generálneho prokurátora;– po 8:00 – ako číta konflikt so žilinským prokurátorom Baloghom;– od 9:00 – že vojna prokurátorov vyzerá ako vopred pripravená akcia a je podozrivé, prečo to rieši výbor riadený Smerom;– po 10:00 – že žilinský prokurátor bol doteraz ticho a ozval sa, až keď mu ide o funkciu;– od 13:30 – či má Maroš Žilinka pravdu aj v prípade smeráckych káuz J. Gedru a S. Chabadu;– po 17:00 – že vplyvní ľudia už paragraf 363 nepotrebujú;– od 18:00 – či mu funkcia na legislatívnom odbore prokuratúry stojí za to, aby o ňu bojoval;– po 21:00 – či chce reformovať prokuratúru alebo trestné právo zvnútra;– od 22:00 – akú funkciu chce do budúcna;– po 23:00 – z čoho je disciplinárne stíhaný a čo z toho sa reálne stalo;– od 24:30 – o čom bola jeho ironická poznámka voči Marošovi Žilinkovi;– po 26:00 – či agresívne kričal na kolegyňu a či by to urobil znova;– od 28:30 – či si nenaštudoval prílohu v kauze Vírus o tunelovaní vojenského spravodajstva;– po 32:45 – že obvinenia proti nemu sa zbierali dlho a ako to súvisí s rentou;– od 35:00 – ako koalícia konšpiruje, že Lipšic a Čurilla stále ovládajú políciu a prokuratúru;– po 36:30 – že kvôli kauzám smerákov sa menej stíha aj iná kriminalita;– od 40:00 – ako začali trestné sadzby politikom prekážať, až keď sa dotkli ich.

Koalícia v parlamente v zrýchlenom konaní ruší Úrad na ochranu oznamovateľov, aby ho nahradila podobnou inštitúciou. Súčasná šéfka úradu Zuzana Dlugošová hovorí, že v konflikte záujmov podľa zákona nie je. Slovensko podľa nej môže zásahom do nezávislosti úradu prísť až o dve miliardy eur z Plánu obnovy a práve preto verí, že sa nad tým zamyslí aj prezident Pellegrini pri podpisovaní zákona. Úrad podľa nej môže zachrániť aj Ústavný súd SR.V podcaste so Zuzanou Dlugošovou sa dozviete:– od 1. minúty – akú emóciu prežíva pri rušení jej úradu;– po 2:00 – čo ju frustruje;– po 3:30 – či verí, že prezident Pellegrini zachráni úrad a postaví sa proti exstraníckemu kolegovi Eštokovi;– od 5:30 – či nám hrozí strata dvoch miliárd z Plánu obnovy;– po 10:30 – aké pokuty nám hrozia a či to túto vládu už nemusí zaujímať;– od 11:50 – či môže úrad zachrániť Ústavný súd SR;– po 20:00 – či by nezachránila úrad, keby sama odišla z funkcie;– od 22:00 – či neobetovala celú inštitúciu na oltár čurillovcov;– po 23:30 – ako vyzeral jej telefonát s Matúšom Šutajom Eštokom;– od 25:30 – či neprovokovala ministra vnútra a neeskalovala konflikt, keď mu dala historicky najvyššiu pokutu;– po 30:00 – či sa teraz oznamovatelia korupcie majú báť toho, čo príde;– od 32:00 – koľko ľudí chráni jej úrad;– po 35:00 – či ľudia pod Ficovou vládou oznamujú viac prípadov korupcie;– od 36:00 – či už chránia žilinského krajského prokurátora Tomáša Balogha, ktorý je v konflikte s Marošom Žilinkom;– po 37:30 – ako funguje takáto ochrana;– od 40:00 – čo bude Zuzana Dlugošová robiť do budúcna;– po 41:30 – či sa bude politicky angažovať;– od 42:50 – či nie je naozaj v konflikte záujmov, keď jej manžel jej členom PS;– po 48:00 – prečo by mal voliča Hlasu zaujímať nejaký zrušený úrad.

Sedeli sme v našom štúdiu, na starých stoličkách a začali sme si rozprávať svoje skúsenosti zo života s Bohom. Mali sme rôzne témy, máme rôzne názory, aj naše príbehy sú originálne… pustili sme nahrávanie a vznikla relácia Pohodička. Pri jej počúvaní vám prajeme rovnako príjemný a inšpirujúci čas, ako máme my, keď sa rozprávame o tom, čo žijeme a ako sa učíme poznávať Boha a Jeho cesty vo všedných dňoch nášho života.

Prezident Petr Pavel trvá na výhradách vůči Filipu Turkovi (Motoristé). Jeho jmenování ministrem podmínil tím, že vysvětlí s ním spojené kontroverze. „Když premiér navrhuje Filipa Turka, nese za to plnou odpovědnost,” říká v Pro a proti šéfkomentátor Deníku.cz a bývalý poslanec hnutí ANO Martin Komárek. „Ustanovení, kdy premiér navrhuje a prezident jmenuje, potřebuje interpretaci Ústavního soudu,” namítá politolog a prezidentův poradce Jiří Pehe.

„Česká kultura smrtí Davida Stypky přišla o osobnost, která se nerodí každý den. Nebyl to jen zpěvák. Jeho písně stále žijí a je vidět, jak ovlivnil Kateřinu Marii Tichou, Miraie, Ewu Farnou i další,“ říká v Blízkých setkáních hledač talentů Martin Červinka. „Už první nahrávce bylo zřejmé, že je to něco mimořádného,“ vzpomíná. „David byl zpočátku nedůvěřivý. Ale podařilo se nám to prolomit. Věděl jsem, že všechny přesvědčím, že je to mimořádná, silná, charismatická osobnost.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Česká kultura smrtí Davida Stypky přišla o osobnost, která se nerodí každý den. Nebyl to jen zpěvák. Jeho písně stále žijí a je vidět, jak ovlivnil Kateřinu Marii Tichou, Miraie, Ewu Farnou i další,“ říká v Blízkých setkáních hledač talentů Martin Červinka. „Už první nahrávce bylo zřejmé, že je to něco mimořádného,“ vzpomíná. „David byl zpočátku nedůvěřivý. Ale podařilo se nám to prolomit. Věděl jsem, že všechny přesvědčím, že je to mimořádná, silná, charismatická osobnost.“

Ranní brífink Jaroslava Maška: My v Hospodářských novinách se budeme připravovat na velký středoevropský ekonomický summit, který začíná už zítra, tedy v úterý 2. prosince a vystoupí na něm mimo jiné Karel Havlíček, z Německa Robert Habeck, z Polska Rafal Kasprow s malými modulárními reaktory. K tomu spoustu byznysmenů od Josefa Průši, přes Jana Bartu až po Martina Vohánku a zveme také Martina Kubu, aby nám představil svůj nový záměr v politice. Vstupenky stále jsou, více najdete na Kompas pro Česko.cz. 

Ranní brífink Jaroslava Maška: My v Hospodářských novinách se budeme připravovat na velký středoevropský ekonomický summit, který začíná už zítra, tedy v úterý 2. prosince a vystoupí na něm mimo jiné Karel Havlíček, z Německa Robert Habeck, z Polska Rafal Kasprow s malými modulárními reaktory. K tomu spoustu byznysmenů od Josefa Průši, přes Jana Bartu až po Martina Vohánku a zveme také Martina Kubu, aby nám představil svůj nový záměr v politice. Vstupenky stále jsou, více najdete na Kompas pro Česko.cz. 

Magdaléna a Gabriel Rovňákovci sú hudobnými osobnosťami, ktoré si automaticky spájame s Bratislavským chlapčenským zborom. Advent je u nich doslova nabitý vystúpeniami a špeciálny program chystajú aj u nás v rozhlase. Svoj „Príbeh hudby“ s podtitulom Vianoce porozprávali Hane Rapantovej. Okrem toho sa stihli porozprávať aj o zaujímavých výročiach, ktoré ovplyvnili ich 44. koncertnú sezónu, pozreli sa na to, ako sa o dirigentskú paličku delí matka so synom, ale podelili sa aj to to, ako prežívajú sviatočné chvíle.

Zapomeňte na fronty u přepážek a komisní přístup. Bankovnictví prochází revolucí. Jak bude vypadat bankovní pobočka budoucnosti? A jakou roli v ní bude hrát AI? O tom byla řeč v nejnovějším vydání videopodcastu Money Movements. Jeho hosty tentokrát byli šéf distribuce v České spořitelně Petr Ropický a Petr Polák, country manager platební společnosti Visa pro Česko. Co tahle revoluce znamená pro samotné bankéře? Jak se jejich role do budoucna promění? Mohou být více mentory a jak jsou na to připraveni? Může banka kromě finančního zdraví nabídnout i prevenci zdraví fyzického? Nejen o tom je řeč v novém díle podcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Miloval sport, umění a auta. V nově založeném Československu byl prezidentem Nejvyššího správního soudu. Jeho profesní i manželský život byl bez poskvrny. Pak ale udělal osudovou chybu: po Mnichovské dohodě se nechal zvolit prezidentem tehdy již Česko-Slovenska. Do úřadu nastoupil 30. listopadu 1939 a 15. března 1939 jej Hitler s Göringem v Berlíně přinutili podepsat žádost o „ochranu“ Velkoněmeckou říší. Hácha se tak stal státním prezidentem protektorátu Čechy a Morava.

26. listopad vyhlásila organizace UNESCO jako světový den olivovníku. Důvodem je ochrana těchto stromů, ale také podpora hodnot míru, moudrosti a harmonie, které olivovníky už po tisíciletí symbolizují. Dá se olivovník vypěstovat i na moravské zahrádce? O tom povypráví botanik Radomír Němec. Jak se liší zelené olivy od černých? Jak s jeho plody naložit v kuchyni, řekne kuchař Petr Svoreň. Poslechněte si více v záznamu pořadu Jihomoravský rok.

Marek Cina. Ilustrátor, no najmä všestranný výtvarník. Študoval na Vysokej škole výtvarných umení, Katedra grafiky a iných médií, Ateliér voľnej grafiky a ilustrácie u profesora Dušana Kállaya. Marek má doma desiatky notesov, ktoré sú plné kresieb zachytených počas všedných dní. Situácie rád zachytáva aj v prostredí grafického dizajnu či maľby, zaujíma sa aj o fenomén knihy – okrem ilustrácií je napríklad aj autorom umeleckých zinov a fascinuje ho papier a písmo. Jeho vyjadrenie je väčšinou výstižné a typické jeho zmyslom pre humor. Založil knižnú a grafickú dielňu LiBRoRuM, ktorej sa budú pravidelne organizovať grafické rezidencie pre profesionálnych umelcov a letná grafická škola pre verejnosť. Vymyslel pekný projekt s názvom Obásňovánky.

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

„Relikviář sv. Maura měl velké štěstí, je ochráněn nějakou mocí, a vždycky, když už to vypadalo bledě, tak nastala nějaká zázračná situace, a relikviář byl zachráněn. Jeho šťastná hvězda ho provází celou jeho existencí,“ říká restaurátor Andrej Šumbera v rozhovoru pro pořad Rada starších. 1. díl, 29.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

„Napokon posilňujte sa v Pánovi a v moci Jeho sily. Oblečte sa do celej výzbroje Božej, aby ste mohli obstáť proti úkladom diabla. Veď náš boj nie je proti krvi a telu, ale proti kniežatstvám a mocnostiam, proti pánom sveta tejto temnosti, proti zlým duchom v nebesiach.“ Ef 6:10-12 Keď bol môj syn Jonatán malý, […] Greg Laurie

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

Včelí úly nebo vosí hnízda zase trochu jinak! Pistáciovou skořápku osvěží šťáva z citronu a uvnitř se zaboříte do jemňounkého likérového krému. Úl je měkký, nedrolí se a je podložený domácím piškotem. Jeho příprava je snadná a je to něco luxusního. Vyzkoušejte.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Kubánci stále tančí tango s Fidelem Castrem, ale dnes už v rytmu blues – tedy v ponurosti, depresi a smutku. Duše národa je uplácaná do bezbarvé a beztvaré placky,“ popisuje atmosféru v zemi novinář Eduard Freisler. Karibský ostrov se potácí ve vleklých krizích. Ekonomika se zadrhává, zemi sužují rozsáhlé výpadky elektřiny a prudce také klesá počet turistů. „Režim teď opravdu nemá peníze, protože Venezuela se už deset let ekonomicky trápí, Rusko zabředlo ve válce s Ukrajinou a oni prakticky nemají odkud brát,“ říká ve Studiu N. Autor nové knihy Kubánské tango v rytmu blues říká, že situace v zemi je nejhorší za poslední desítky let. „Spousta lidí mi na jaře v ulicích Havany říkala, že za Fidela Castra bylo líp. Je to děsivé, protože Castro lidi popravoval, posílal do vězení a mučil je. Jeho diktatura byla ostrá a život těsný,“ připomíná. Současný režim je k vlastním obyvatelům ale také krutý. „Kubánský teror je hodně vynalézavý a podlý. Bavil jsem s lidmi, kteří skončili ve vězení a opravdu se tam už nikdy nechtějí vrátit. Na ulici vyšli zlomení,“ popisuje novinář. Ve Studiu N popisuje nástroje, kterými se režim snaží udržet u moci. Jedním ze způsobů, jak zastrašit své odpůrce, je povolání takzvaných brigád rychlého nasazení. „To jsou zarputilí castristé, určitě placení. Představte si je jako předvoj vojáků, takovou domobranu. Na vlastní kůži jsem zažil, co znamená takzvaná kampaň zapuzení, kterému čelila jedna z rodin, u které jsem byl. Před jejich dům přišlo kolem třiceti až čtyřiceti lidí, většinou starců a stařenek, a začali jim kolektivně hlasitě nadávat. U toho na obydlí házeli zkažená vejce, zkaženou zeleninu a zvířecí i lidské exkrementy. Ukazovali tím, kdo je tady odpad,“ vzpomíná v rozhovoru. Někteří lidé čelí ještě silnějšímu psychickému teroru. „Občas se k vašemu domu nahrne i dav o stovkách lidí. Nejvíc mě na tom mrazí ta řízená zuřivost. Ti lidé deset minut hulákají, jsou vulgární, chovají se jako chuligáni. A zničehonic se to utne, oni se rozejdou a vrátí se ke svým všedním starostem,“ říká Freisler. Jak dneska vnímají svou budoucnost mladí Kubánci a Kubánky? Proč se režimu stále daří držet u moci? Jakých omylů se vůči karibské zemi coby Západ dopouštíme? Vnímají obyvatelé Fidela Castra jako hrdinu, tyrana, nebo symbol už dávno ztracené éry? Jakou roli hraje Kuba v soupeření globálních mocností? A může se z té mizerie ještě dostat? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Podle zpravodajských agentur boj o kontrolu nad Pokrovskem na východě Ukrajiny dál zuří, na proruských sociálních sítích však už zvítězila Moskva. Komu je určena tato propaganda a proč je oblast pro Rusko tak významná? Ukrajinistka Lenka Víchová v pořadu Jak to vidí přibližuje nejen aktuální situaci na frontě, ale i to, co pro Volodymyra Zelenského znamená korupční skandál v ukrajinské energetice či proč americký emisar radil Vladimiru Putinovi, jak jednat s Donaldem Trumpem.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podle zpravodajských agentur boj o kontrolu nad Pokrovskem na východě Ukrajiny dál zuří, na proruských sociálních sítích však už zvítězila Moskva. Komu je určena tato propaganda a proč je oblast pro Rusko tak významná? Ukrajinistka Lenka Víchová v pořadu Jak to vidí přibližuje nejen aktuální situaci na frontě, ale i to, co pro Volodymyra Zelenského znamená korupční skandál v ukrajinské energetice či proč americký emisar radil Vladimiru Putinovi, jak jednat s Donaldem Trumpem.

Finalista Vladi alias Vladimír Leščinský z pekárskej šou Pečie celé Slovensko pôsobí ako šéfkuchár vo Švajčiarsku a čaro pečenia objavil popri svojej práci. Jeho snom je vyučiť sa za cukrára a otvoriť si vlastnú cukrárničku na Slovensku, viac prezradil v rozhovore. Onkourológ Roman Sokol rozpráva o kampani Movember, celosvetovej kampani zameranej na zlepšenie mužského zdravia, najmä ide o prevenciu rakoviny prostaty, rakoviny semenníkov a duševného zdravia, vrátane samovrážd. Čo by si mal muž v každom veku na sebe všímať? Horský záchranár Jakub Filipko pôsobí v Nízkych Tatrách. Aké najväčšie chyby robia ľudia, ktorí idú do hôr? A čo by nemalo chýbať vo výbave? Herec Patrik Vyskočil je hlavnou postavou novej verzie muzikálu Rómeo a Júlia. Vracia sa tak do romantického príbehu, v ktorom už pred 12 rokmi Rómea stvárnil. V čom je teraz preňho iný? Prezident asociácie fitnes, kulturistiky a silového trojboja Boris Mlsna porozprával o športových úspechoch, aj o tom, kde hľadá mladé športové talenty... Viete, od akého veku začínajú deti cvičiť silový tréning? | Hostia: Vladimír Vladi  Leščinský, Roman Sokol, Jakub Filipko, Patrik Vyskočil, Boris Mlsna. | Moderujú: Gabika Angibaud a Richard Dedek. | Počúvajte rozhovory s našimi hosťami v programe Dobré ráno, Slovensko! každý pracovný deň po 8:20. Hosť DRS pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Bruce Lee, herec a mistr bojových umění se narodil 27. listopadu 1940. Byl to právě on, kdo způsobil Kung-fu mánii v 70. letech 20. století, z níž vzešly hvězdy jako Jean-Claude Van Damme, Steven Seagal nebo Chuck Norris. Svými filmy inspiroval řadu tvůrců akčních filmů, jako jsou Jackie Chan, John Woo a Quentin Tarantino. Jeho bojové umění Jeet Kune Do připravilo půdu pro dnes populární zápasy MMA. Lee, respektive jeho rychlé pohyby, měly vliv na breakdance.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Projekt Zvaž vědu!, který vznikl na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích, během dvou let výrazně ovlivnil, jak středoškoláci vnímají přírodní a technické obory. Jeho tvůrci Jan Herzig a Lucie Kaiserová ukazují, že věda může být atraktivní součástí studentského života a ne jen povinnou školní položkou.

Americké médiá minulý týždeň postupne zverejňovali uniknuté informácie o takzvanom mierovom pláne, ktorého hlavným cieľom má byť ukončenie vojenského konfliktu na Ukrajine. Tento 28-bodový plán potajme pripravovala administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v spolupráci s Moskvou. Nebolo preto prekvapením, že dokument bol výrazne naklonený Rusku a nevýhodný pre Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico plán v pôvodnom znení vítal a otvorene sa hlásil k jeho podpore. Naopak, ďalší európski lídri vyjadrili znepokojenie a vyhliadky na jeho prijatie označili za veľmi nebezpečné. Tri európske krajiny preto spojili sily a vypracovali protinávrh so zmenami, ktoré Ukrajinu stavajú do výhodnejšej pozície. O procese tvorby mierového plánu, ale aj o ďalšom vývoji v tejto veci, sa v dnešnom podcaste porozprávame s našou reportérkou Stanislavou Harkotovou, ktorá tému rusko-ukrajinskej vojny pokrýva už desať rokov a od roku 2023 pôsobí ako korešpondentka Aktuality.sk v Kyjeve.Nahrávala Katarína Runnová

Americké médiá minulý týždeň postupne zverejňovali uniknuté informácie o takzvanom mierovom pláne, ktorého hlavným cieľom má byť ukončenie vojenského konfliktu na Ukrajine. Tento 28-bodový plán potajme pripravovala administratíva amerického prezidenta Donalda Trumpa v spolupráci s Moskvou. Nebolo preto prekvapením, že dokument bol výrazne naklonený Rusku a nevýhodný pre Ukrajinu. Slovenský premiér Robert Fico plán v pôvodnom znení vítal a otvorene sa hlásil k jeho podpore. Naopak, ďalší európski lídri vyjadrili znepokojenie a vyhliadky na jeho prijatie označili za veľmi nebezpečné. Tri európske krajiny preto spojili sily a vypracovali protinávrh so zmenami, ktoré Ukrajinu stavajú do výhodnejšej pozície. O procese tvorby mierového plánu, ale aj o ďalšom vývoji v tejto veci, sa v dnešnom podcaste porozprávame s našou reportérkou Stanislavou Harkotovou, ktorá tému rusko-ukrajinskej vojny pokrýva už desať rokov a od roku 2023 pôsobí ako korešpondentka Aktuality.sk v Kyjeve.Nahrávala Katarína Runnová

Miloň Čepelka, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a autor mnoha básní, se představuje v nečekané roli – jako debutující hudební autor. Jeho básně totiž nově získaly hudební podobu díky skladateli a režisérovi Patriku Ulrichovi. Výsledkem jejich spolupráce je Šansonárium, projekt propojující poezii, hudbu a herecký výraz. Jak si rozumějí zástupci dvou generací s odstupem téměř šedesáti let? A jak se Miloň Čepelka dostal k psaní haiku?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Před 36 lety jsme chtěli svobodu a demokracii. Svobodu máme, k demokracii mám výhrady. Naše děti budou mít co dělat, aby se s tím vypořádaly,“ soudí bývalý studentský vůdce a politik Martin Mejstřík. Jeho dcera Dorotea, projektová manažerka Akademie Díky, že můžem, ujišťuje, že její generace si svobody a demokracie cení. A zastává se veřejnoprávních médií. „Budeme v první linii,“ ubezpečuje v pořadu Osobnost Plus, který se natáčel 17. listopadu před publikem.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chtěli byste hrát hry, ale nevíte, jestli si pořídit počítač, nebo radši konzoli? Napovíme vám v dnešním Podcastu Živě. Konzole jsou levné a uživatelsky nekomplikované. Klasický počítač poskytuje větší svobodu, nepřeberný objem her, ale nastavování je někdy složité. Hry pro PC jsou levnější, zatímco na konzolích jsou ceny vyšší a ještě si musíte připlatit za multiplayer. Nic není černobílé. 03:28 – Pirátství a prezervace 16:10 – Modování 28:04 – Náročnost správy 39:41 – Ovládání a technikálie 51:39 – Cena hardwaru

Stupeň – O exile Rebrík božského výstupu bol napísaný predovšetkým pre mníchov. No slová svätého Jána Klimaka na začiatku prvej kapitoly naznačujú, že jeho úmyslom je osloviť každého človeka túžiaceho po spáse. Hovorí: „Dvere večného života sú otvorené pre každého. Cieľ nášho života je nasledovať Krista a podobať sa mu v jeho božskej láske.“ Ponúkané reflexie sú prípravou na farské formačné stretnutia. Venujú sa učeniu svätého Jána Klimaka o stupňoch duchovného výstupu, ktoré nachádzame v jeho slávnom diele Rebrík.  

Jeho nová kniha Léta sametová vrací čtenáře o 36 let zpátky, ale tentokrát mnohem radostněji, než by se mohlo zdát. „Po trilogii Sudetský dům, která byla dost náročná, jsem zatoužil po něčem veselém. A protože jsem obklopený spoustou zajímavých lidí, a to i v rodině, začal jsem vytahovat staré historky a skládat je do příběhu,“ vypráví v Blízkých setkáních s Michaelou Maurerovou. Toužil prý psát o obyčejných lidech, protože právě ti tvoří většinu z nás.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na napínavý historický román Martina Chadimy Ve stínu Bafometa z doby Karla IV. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Patří mu restaurace v Nepálu a zdolal řadu himálajských osmitisícovek. Jeho láska k horám ale začala před více než třiceti lety v Itálii. „První hory byly Dolomity. Předtím jsem jezdil do Tater, ale tam mě to tolik nechytlo. Fakt první srdcovka byly zasněžené kopce v Alpách,“ vypráví v Hovorech cestovatel a horolezec Jan „Tráva“ Trávníček.

1. Do podporovaného nájomného bývania vstupuje fond, za ktorým je Holý

Zhruba za dva měsíce bude Poslanecká sněmovna projednávat vydání Andreje Babiše k soudnímu řízení ve věci Čapí hnízdo. Třikrát už ho vydala (2017, 2018, 2022), ale tentokrát se očekává opačný výsledek. Příčina? Z rozsudku odvolacího senátu v čele se soudkyní Brázdilovou vyplývá, že Babiš by měl být s největší pravděpodobností odsouzen. Proto udělá všechno pro to, aby k tomu nedošlo.Jeho spoluobviněnou v kauze Čapí hnízdo je europoslankyně za ANO, Jana Nagyová. Tu Evropský parlament k soudnímu řízení vydal, a pokud bude mít soudce Jan Šott tolik odvahy, bude pokračovat v soudním řízení pouze s ní. A co by případný rozsudek znamenal pro Andreje Babiše? Zřejmě nic. Trestní kauzy jeho okolí natolik snížily hladinu přijatelnosti politických přešlapů, že mu projde i tento. Jak říká jeden slavný sociolog: když s voliči navážete emoční vztah, odpustí vám i vraždu v přímém přenosu, protože ji nebudou chtít uvěřit. Prostě volit Andreje Babiše často není věc politické volby, ale téměř náboženského přesvědčení.V dalších částech podcastu se zabýváme přebudováváním špiček státního zastupitelství na zapřenou v režii Lenky Bradáčové, proč už desetiletí dochází k únikům z vyšetřovacích spisů do médií, přestože všechny garnitury to kritizují. Zabýváme se také dopady nového trestního zákoníku, který bude platit od prvního ledna, a riziky uzavírání dohod o vině a trestu.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju. Koho dnes?Rapl z Bartolomějský. Lépe řečeno autor stejnojmenné knihy, kterým je emeritní major Miroslav Hyhlík. Obchází teď obvyklé kolečko po podcastech a televizních pořadech, mohl jste ho vidět třeba v show Jana Krause nebo v DVTV. Já si ho však pozval nejen proto, že napsal zajímavou a dobrou knihu. Mám totiž své důvody.Známe se s Mirkem plus mínus pětatřicet let. Poznali jsme se v roce 1990, ještě s jeho tehdejším parťákem, kdy oba sloužili jako detektivové kriminálky na Praze 1. Jinými slovy, stali se mými policejními zdroji, a dohazovali mi do reportáží případy, na kterých pracovali. Zjednodušeně řečeno. A když se později připletli do nešťastné kauzy, která se později ukázala jako omyl jejich kolegů, skončili na necelé tři týdny ve vazbě na Pankráci. A já o tomhle jejich případu napsal svou vůbec první knížku Klec na policajta, která pak v roce 1991 vyšla v nakladatelství Rozmluvy Aklexandra Tomského. Stručně o Mirkovi: je ročník 1961, dnes už “emeritní major”, tedy ve výslužbě. Od roku 1980 sloužil u policie, kde se specializoval na násilnou trestnou činnost – loupeže, vydírání, těžká ublížení na zdraví. Jeho unikátní devizou bylo kreslení – vystudoval aranžérskou školu a jako jeden z prvních českých kriminalistů vytvářel portréty pachatelů podle výpovědí svědků, ještě před érou počítačových identikit. Společně s dlouholetým parťákem Láďou Veselým vytvořili legendární duo detektivů, kteří v 90. letech čelili ruským gangům, vydíračům podnikatelů i domácím vrahům. V roce 1991 byl sám nespravedlivě obviněn a strávil 19 dní ve vazbě kvůli záměně identity, což mu však nezlomilo víru ve spravedlnost. Je autorem knihy, malíř, žije na venkově u Tábora se svou čtvrtou manželkou, která byla také jeho kolegyní u policie.Více samozřejmě v podcastu.Mé krimi reportáže z Prahy byly jen epizodou v mé kariéře, související hlavně s tím, že jsem povinnou vojenskou službu absolvoval v časopise Signál. Byla krátká, asi roční, a pak jsem začal psát spíš o jiných věcech, a Mirek i jeho kolega pokračovali ve svých policejních kariérách. Třicet let jsme se v podstatě neviděli, sem tam se někde potkali, občas si zavolali nebo napsali. Až teď, když Mirek napsal zmíněnou knihu, a před pár týdny ji pokřtil, jsem ho pozval do podcastu. Víc jsem o tom psal už před týdnem.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako mě.

Historie není nudným výčtem dat, historie je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský profesor historie a znalec českých dějin Piotr Majewski. Jeho knihu rozebírá v Ex libris Ondřej Houska. Pořad vysíláme v repríze.