Podcasts about fyzik

Kovy nemusí být jen pevné látky, ale i kapaliny. Přechodu látek z nekovového do kovového stavu se vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky věnují už řadu let a nedávno předpověděli nový fyzikální jev. „Možná jsme užiteční pro akademické komunity, které se spolu budou schopny trochu lépe bavit.,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus fyzikální chemik Pavel Jungwirth.

Kovy nemusí být jen pevné látky, ale i kapaliny. Přechodu látek z nekovového do kovového stavu se vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky věnují už řadu let a nedávno předpověděli nový fyzikální jev. „Možná jsme užiteční pro akademické komunity, které se spolu budou schopny trochu lépe bavit.,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus fyzikální chemik Pavel Jungwirth.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koľko peňazí treba na pocit šťastia? Pomáhajú si ľudia viac ako zvieratá? Samuel Kováčik vie zodpovedať aj takéto otázky. Fyzik, zakladateľ projektu Vedátor a influencer popularizuje vedu a podporuje vzdelávanie. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne filantropické príbehy a búrame tabu spojené so slovom filantropia.Podľa Samuela je príkladov pomáhania v prírode veľa. Stromy si v náročných podmienkach dokážu vďaka hubám vzájomne posúvať živiny. Vlci aj netopiere sa o korisť podelia s tými, čo nešli na lov alebo nemali toľko šťastia. Lasicovité šelmy mungovia sa starajú o slabé, choré a staré jedince. Paralely s pomáhaním vidí aj vo fyzike. „Teória chaosu znamená, že niekedy aj malá zmena môže vo výsledku znamenať obrovský efekt. Zjednodušene je to efekt motýlích krídel. Pomáhanie je vlastne prenesenie tohto motívu,“ vysvetľuje.V podcaste sa dozviete:čo je pravdy na tom, že pomáhanie máme v génoch;ako peniaze súvisia s krivkou šťastia;prečo konšpiračné teórie často démonizujú práve filantropov;ako vedecké poznanie vysvetľuje naše správanie;čo ho priviedlo z Dublinského výskumného inštitútu späť na Slovensko.Kto je Samuel Kováčik?Teoretický fyzik je známy ako zakladateľ a hlavná tvár projektu Vedátor. Jeho cieľom je nielen popularizovať vedu, ale aj vyvracať hoaxy a podporovať kritické myslenie. Okrem toho nahráva podcasty, organizuje verejné prednášky a diskusie na vedecké témy.Pôsobí na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislave a na Masarykovej univerzite v Brne. Pracoval v Dublinskom inštitúte pokročilých štúdií, kde získal výskumný grant od Írskej výskumnej nadácie.V roku 2020 ho slovenský Forbes zaradil medzi Osobnosti roka. Impact Talks V podcaste Impact Talks predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí.Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

Aké najdôležitejšie objavy prinieslo 20. storočie a ako ovplyvnia našu budúcnosť? Spoločne so Samuelom Kovačíkom sme na podujatí SOS electronic diskutovali o fascinujúcom svete vedy, technológií a umelej inteligencie. Veda mení svet rýchlejšie než kedykoľvek predtým a my sme radi, že môžeme byť súčasťou tejto cesty. Ďakujeme Samuelovi za skvelý rozhovor a všetkým účastníkom za inšpiratívne otázky! Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Martin Plesch sa venuje kvantovej informatike, špeciálne testovaniu kvantových počítačov. Je vedeckým pracovníkom Fyzikálneho ústavu SAV, v.v.i., a pôsobí na Univerzite Mateja Bela v Banskej Bystrici. Martin Plesch je však aj prezidentom Medzinárodného turnaja mladých fyzikov a predsedom poroty Ceny Dionýza Ilkoviča. No a práve o oceňovaní tých, čo podporujú záujem mladých o prírodné vedy sa s ním rozprávala Eva Viteková.

Kvantové šifrování a budoucí generace kvantových počítačů jsou možné díky tomu, že určité částice mají mezi sebou zvláštní pouto. Přestože jsou každá jinde, mezi jejich parametry zůstává pevná souvislost. Tuto podivnost potvrdilo postupně několik experimentů, později oceněných Nobelovou cenou. Jeden z nich navrhl v 80. letech francouzský fyzik Alain Aspect, nositel Nobelovy ceny za experimenty s kvantově provázanými fotony.

Kvantové šifrování a budoucí generace kvantových počítačů jsou možné díky tomu, že určité částice mají mezi sebou zvláštní pouto. Přestože jsou každá jinde, mezi jejich parametry zůstává pevná souvislost. Tuto podivnost potvrdilo postupně několik experimentů, později oceněných Nobelovou cenou. Jeden z nich navrhl v 80. letech francouzský fyzik Alain Aspect, nositel Nobelovy ceny za experimenty s kvantově provázanými fotony.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík prinášajú novú videoreláciu DESTINÁCIA VESMÍR. V tomto pilotnom vydaní sa rozprávajú o konkurencii medzi súkromnými spoločnosťami Space X Elona Muska a Blue Origin Jeffa Bezosa a ich raketách Falcon, Starship a New Glenn. Ďalšie dnešné témy: Polárna žiara videná z územia Slovenska, objav novej kométy na Vianoce v Česku, let misie BepiColombo k planéte Merkúr a 20 rokov od pristátia landeru Huygens zo sondy Cassini na Saturnovom mesiaci Titan. Vo videu boli použité zábery spoločností Space X, Blue Origin, tlačovej agentúry AP, fotografia Martina Mašeka z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, NASA, ESA/JAXA a súkromného archívu Michala Novotu.

Vánoční večer přinesl Martinu Maškovi z Fyzikálního ústavu Akademie věd víc překvapení, než si dokázal představit. Po rozbalení dárků usedl jako každý večer ve svém libereckém bytě k počítači, kterým ovládá teleskop na observatoři v Argentině. O půlnoci zaregistroval objekt, který je nejnověji objevenou kometou.

Chémia sa mi zapáčila v treťom ročníku strednej školy a učiteľovi chémie som bol „pomocníkom“. Takto sa začal písať profesionálny príbeh dnes už 90.ročného docent – Teodora Oberta, ktorý stál pri zrode slovenskej kvantovej chémie a fyziky. Rodáka z Levíc dnes najviac zamestnáva história fyziky a s ňou spojené osobnosti. Svoj príbeh vyrozprával Hane Rapantovej.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropské centrum nukleárního výzkumu CERN, které letos slaví 70 let své existence, vzniklo nejen kvůli vědě. Mělo také znovu sjednotit evropské země po druhé světové válce. Od začátku to byl těžký úkol i kvůli železné oponě, ale nakonec se to podařilo – a vědecká diplomacie tam funguje dodnes, říká izraelský fyzik Eliezer Rabinovici, předseda rady CERN a zakladatel blízkovýchodní vědecké organizace SESAME.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana Martáková působí jako vedoucí produkce oddělení Multimediální techniky Fyzikálního ústavu Slezské univerzity. Spolu se studenty natočila a nakonec i zrežírovala dokument o školách v himálajské oblasti Ladakh. Unikátní krátkometrážní snímek bude mít premiéru 9. října v Opavě.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana Martáková působí jako vedoucí produkce oddělení Multimediální techniky Fyzikálního ústavu Slezské univerzity. Spolu se studenty natočila a nakonec i zrežírovala dokument o školách v himálajské oblasti Ladakh. Unikátní krátkometrážní snímek bude mít premiéru 9. října v Opavě.

Vedátor, „matfyzák“, autor kníh a podcastov, teoretický fyzik, popularizátor vedy, Samuel Kováčik bol hosťom Evy Vitekovej. Prečo treba vedu popularizovať a čím ho upútal vesmír? Samuel Kováčik sa o svoje vedomosti delí na univerzitnej pôde, prednáškach pre širokú verejnosť, ale i na sociálnych sieťach.

Predmetové olympiády a súťaže. | Hostia: Martin Plesch (fyzik, vedec, pedagóg, prezident Turnaja mladých fyzikov). Nahrávka: Matej Uher (profesor matematiky Gymnázium Grösslingova, Bratislava). | Matematická olympiáda nedávno dosiahla úctyhodný vek - 70 rokov. Fyzikálna či chemická olympiáda sa pýšia viac ako 50-ročnou tradíciou. Takmer všetci úspešní ľudia, ktorí prešli našim školstvom, sa zúčastnili nejakej tej olympiády. Akí sú dnešní žiaci, aké výsledky dosahujú? Sú predmetové olympiády a súťaže prežitok a na čo sa ich organizátori hnevajú? Počúvajte dnešné Kontakty s Petrou Strižkovou. | Moderuje: Petra Strižková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Jaderný fyzik Ondřej Novák říká, že tendr na stavbu dvou nových bloků elektrárny v Dukovanech je dobrá zpráva. Jádro se podle něj vyplatí, i když se může prodražit. "Řádově během pár let budeme muset začít importovat elektřinu, protože jí nebudeme mít dost," říká Novák v podcastu Prostor X. Korejská firma KHNP, kterou vláda vybrala, je dle Nováka spolehlivý dodavatel. Budoucnost energetiky ale vidí i v malých jaderných reaktorech, které by mohly vznikat na místech současných uhelných elektráren. K jejich rozjezdu se ale bude muset stát přizpůsobit, například dodat odborníky na jádro na stavební úřady. V energetické úspory jako řešení pro Česko příliš nevěří. "Svět směřuje dopředu technologicky a s tím dochází i ke zvyšování spotřeby. Máme úspornější přístroje, zároveň je jich ale v běžné domácnosti daleko víc než před dvaceti lety." Spotřebu bude v budoucnu navyšovat i robotizace průmyslu. Za jak dlouho v Česku skončí výroba elektřiny z uhlí? Pomůžou Česku obnovitelné zdroje energie? A proč se vyplatí sázet na jaderné elektrárny a malé reaktory? Nejen na tyto otázky odpovídá Novák v podcastu.

Období Rybany jedoucí na koni s šátkem mávajíc nebo tří opic, jež se vydaly do porodnice, mají sice moderátoři Vilma a Míra už pár let za sebou. Ku příležitosti prvního školního dne se však rozhodli na toto období zavzpomínat.

Období Rybany jedoucí na koni s šátkem mávajíc nebo tří opic, jež se vydaly do porodnice, mají sice moderátoři Vilma a Míra už pár let za sebou. Ku příležitosti prvního školního dne se však rozhodli na toto období zavzpomínat.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Univerzita Palackého prohrála soud s Radkem Zbořilem. Fyzikální chemik z výzkumného ústavu Katrin školu žaloval kvůli krácení odměn. Univerzita mu musí podle pravomocného rozsudku zaplatit za ušlou mzdu, úroky z prodlení a soudní náhrady. Celkem se jedná o pět milionů korun.

Tisíce návštěvníků dorazily do Českých Budějovic na 50. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Na místě se setkali Jan Pokorný a Petr Bartoš, děkan Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity. Jakého robota má na výstavišti? „Roboton je produkt, který by měl sloužit v zelinářství. Měl by fungovat tak, že bude schopen vykonávat samostatně některé činnosti, které jsou při pěstování zeleniny potřeba,“ přibližuje Bartoš. Jak na vývoj reagují zemědělci?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tisíce návštěvníků dorazily do Českých Budějovic na 50. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Na místě se setkali Jan Pokorný a Petr Bartoš, děkan Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity. Jakého robota má na výstavišti? „Roboton je produkt, který by měl sloužit v zelinářství. Měl by fungovat tak, že bude schopen vykonávat samostatně některé činnosti, které jsou při pěstování zeleniny potřeba,“ přibližuje Bartoš. Jak na vývoj reagují zemědělci?

Výstavba novej jadrovej elektrárne. | Hostia: Martin Venhart (vedúci Oddelenia jadrovej fyziky Fyzikálneho ústavu SAV) a Martin Jirušek (expert na energetickú geopolitiku z Masarykovej univerzity v Brne). | Slovenská vláda má ambíciu stavať novú jadrovú elektráreň – pri výkone 1200 megawattov by šlo o najvýkonnejšiu slovenskú elektráreň. Argumentom pre výstavbu má byť rastúca spotreba – čo ju spôsobí? Nedokážu ju pokryť existujúce a už budované zdroje? Je správna orientácia energetického mixu krajiny ešte viac v prospech jadra, ak napr. Nemecko sa od neho odklonilo v prospech OZE? Aké vyvolané investície by taký projekt priniesol – napríklad v podobe posilnenia elektrizačnej a distribučnej siete, záložných zdrojov? Disponuje Slovensko kvalifikovanými expertmi v tejto oblasti? Partnerom pri výstavbe by mohli byť USA, Francúzsko či Južná Kórea. Sú práve tieto krajiny lídrami? Aké technológie sú v súčasnosti dostupné a ako sa líšia od existujúcich reaktorov na Slovensku? V posledných rokoch sa často hovorí o trende malých modulárnych reaktorov – je teda správne ísť cestou jednej veľkej elektrárne? Čo možno očakávať v kontexte dĺžky realizácie a ceny takéhoto projektu? Je ambícia začať s výstavbou do konca volebného obdobia reálna? Je EÚ a jej stratégia nastavená v prospech podpory rozvoja jadrovej energetiky? | Moderuje: Tamara Lištiaková. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Plují nám nad hlavami oblaky, nebo mraky? To záleží na tom, kdo se na oblohu dívá. Zatímco laik většinou vidí „mrak“, meteorolog zásadně použije výraz oblak. Proč? Vysvětlení najdete v českém online meteorologickém slovníku, který zahrnuje několik tisíc odborných výrazů. Na jeho vzniku se podíleli mimo jiné i akademici z Ústavu fyziky atmosféry. Jeden z nich také vědecké reportérce Evě Kézrové názorně předvedl, že vyrobit si doma oblak, není nic těžkého.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fyzikálne systémy majú občas zvláštne mená, napríklad fuzzy onion. Ako vedia matice opisovať fyzikálne polia? Koľko môže trvať fyzikálny výskum takéhoto modelu? A ako sa výsledok dostáva medzi ľudí? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel.   Knihu Rozhovory o vesmíre môžete podporiť cez Startlab https://www.startlab.sk/projekty/3772-rozhovory-o-vesmire/ Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk   Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Na dom na Floride nedávno spadol kus vesmírneho odpadu. Čo je to vesmírny odpad, čo všetko lieta vo vesmíre, ako sa tam dostal a odpovede sa iné otázky o vesmíre sa dozviete v novej epizóde. Do štúdia tentokrát prišiel Tomáš Balog, projektový manažér spoločnosti Space Scavangers, ktorý chce vesmír vyčistiť.

Fyzik, matematik a nejcitovanější český ekonom v prestižních zahraničních publikacích - to je Filip Matějka. Proč se nestal ministrem průmyslu a obchodu, proč pracuje nejraději s tužkou a papírem a z jakého důvodu přijal tzv. teorii racionální nepozornosti profesora Simse, nositele Nobelovy ceny za ekonomii? Ve druhé části Matějka představuje svůj originální interaktivní projekt, který má vtáhnout do rozhodování o ekonomické soběstačnosti všechny vrstvy společnosti. 

Pracuje v SHMÚ, venuje sa dištančným meraniam, využívajú pri nich radary, družice, teda zariadenia, ktoré vedia merať na diaľku. Merajú oblačnosť, zrážky (radary) oblačnosť na rôznych vlnových dĺžkach aj infračervené žiarenie (z družíc). Vyštudoval jadrovú fyziku na Matematicko-fyzikálnej fakulte UK, no meteorológii sa venuje už od stredoškolských čias, vtedy si viedol vlastný meteorologický denník. Pochádza zo Šurian. Je ženatý, má syna. Má rád hory, najmä Vysoké Tatry, je domáci majster – to sa prejavuje aj v práci – vyrába rôzne softvéry pre SHMÚ. Rád hrá na husliach, vyštudoval ich na LŠU, občas chodí aj na koncerty. Je delegátom za Slovenskú republiku v organizácii EUMETSAT. | Ján Kaňák (fyzik, v SHMÚ sa venuje dištančným meraniam). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Řešíme témata všeho druhu, zajímavosti i nedůležitosti. Proč? Na to asi přijdete spíš vy než my... Technická: Témata rozebíráme bez hluboké přípravy a jakéhokoli scénáře, aby byl rozhovor autentický, tak nečekejte naprostou vědeckou přesnost. Detaily můžete vždycky vyhledat v odkazech níže v popisku. Děkujeme za pochopení :) Nový kofeinový nápoj a standardní povzbuzovací kapsle najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠http://www.alchemistr.cz/⁠⁠⁠⁠⁠ Jedná se o zvukový záznam z YouTube relace Zvědátoři. Ta může obsahovat informační opravy v obraze, které neuslyšíte. Ke každému dílu je připojeno datum vysílaní i zdroje (některé už nefungují - proto nejsou přidány). ........................Zdrojové video........................ Martinův hlavní kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠NaprostoRetardovany⁠⁠⁠⁠⁠ Patrikův kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠Patrik Kořenář⁠⁠⁠⁠⁠ Společný kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠Zvědátoři⁠⁠⁠⁠⁠ ---------------------------------------- Zdroje k dalšímu šťourání 1 Zdroje k dalšímu šťourání 2

K čemu poslouží malým a středním firmám? - Počty lidí s Alzheimerem se budou podle lékařů do budoucna výrazně zvyšovat. Odborníci proto připravují nové doporučené postupy, které péči o pacienty v Česku zpřehlední. - Alternativní potravinové sítě podle průzkumu SYRI využívají dvě třetiny českých domácností. Tato varianta podporuje užší vztahy mezi výrobci a spotřebiteli, udržitelné způsoby hospodaření a klade důraz na kvalitu či původ potravin. - Průvodce právy pacientů chce pomoct lidem lépe se zorientovat ve zdravotnictví. Moderuje Renata Kropáčková.

Michael Hoch jezdí po světě s workshopy pro školy, ve kterých dětem vysvětluje fyzikální jevy. Vědu přibližuje pomocí umění a neviditelné dělá viditelným. Inspirací mu byla desetiletá práce ve špičkové evropské laboratoři pro jaderný výzkum ve švýcarském CERN, kde si uvědomil, že částicová fyzika může být atraktivním uměleckým dílem.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francouzský nobelista Gerard Mourou zavítal v týdnu do Česka. Nobelovu cenu za fyziku získal v roce 2018 za vývoj a studium laseru – proudu světla, jehož pulsy trvají miliontinu miliardtiny sekundy. Reportérka Karolína Burdová se s ním setkala v laserovém centru ELI Beamlines v Dolních Břežanech u Prahy.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fyzikální chemie je disciplína, díky níž dokážou kriminalističtí experti odhalit třeba padělané obrazy nebo drahé kameny. Využívá poznatky z obou vědních disciplín, aby zkoumala vlastnosti, složení a stavbu předmětů na té nejzákladnější úrovni, tedy na úrovni molekul a atomů. Co všechno je k tomu potřeba, zjišťoval reportér Ondřej Vaňura.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Všetci čakáme na revolúciu vo fyzike. Niektorí si myslia, že príde z vesmíru, z pozorovania hviezd a galaxií a ich celých kôp. A iní, že by nám ju mohol odkryť svet ten najmenší, svet častíc, atómov, ich jadier a ešte menších vecí, ktoré sa v nich ukrývajú. Práve vesmír jadrovej fyziky a experimentov, ktoré sa na ňu pozerajú, ktoré nám mikrokozmos pomáhajú lepšie chápať a ktoré nám pomáhajú budovať základne kamene – a to takmer doslova – poznania, bude miestom, kam sa spoločne vyberieme. Hosťom Tomáša Prokopčáka v podcaste Zoom plus je jadrový fyzik Martin Venhart z Fyzikálneho ústavu SAV, ktorý je zároveň jej podpredsedom. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Zoom a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Soud dospěl k tomu, že společnost Energoaqua způsobila havárii na Bečvě, ale nejedná se o trestný čin. Takovými slovy podpořila svůj verdikt před týdnem soudkyně Okresního soudu ve Vsetíně Ludmila Gerlová v kauze, jedné z největších ekologických katastrof v ČR. V případu kontaminace Bečvy a následného úhynu nejméně čtyřiceti tun ryb tedy padl rozsudek. Otazníky nad tím, zda vyšetřovatelé či soud udělali maximum pro naplnění spravedlnosti, ale zůstávají oprávněně.

Soud dospěl k tomu, že společnost Energoaqua způsobila havárii na Bečvě, ale nejedná se o trestný čin. Takovými slovy podpořila svůj verdikt před týdnem soudkyně Okresního soudu ve Vsetíně Ludmila Gerlová v kauze, jedné z největších ekologických katastrof v ČR. V případu kontaminace Bečvy a následného úhynu nejméně čtyřiceti tun ryb tedy padl rozsudek. Otazníky nad tím, zda vyšetřovatelé či soud udělali maximum pro naplnění spravedlnosti, ale zůstávají oprávněně.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Václav Janiš, vědec, Fyzikální ústav Akademie věd ČR Jiří Chýla, fyzik, Fyzikální ústav Akademie věd ČR Pořadem provázela Barbora Kroužková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370814/

V kinách momentálne beží film Oppenheimer od slávneho režiséra Christophera Nolana. Ten rozpráva príbeh vedca Roberta Oppenheimera, ktorý významne prispel vo viacerých oblastiach fyziky, ale bol angažovaný aj na politickej scéne. My sme sa na film o ňom boli pozrieť. Aký je? O tom sa v podcaste SHARE baví astrofyzik a redaktor Živé.sk Marek Jurčík, ktorý sa zameriava na vedeckú stránku filmu a redaktor Živé.sk Maroš Žofčin, ktorý rieši filmovú stránku Oppenheimera. Oppenheimer bola historická postava. V podcaste spomíname historické udalosti z jeho života. Myslíme si, že je dôležité ich poznať, aby mal divák kontext, ktorý mu pomôže film lepšie oceniť. Ak by však niekto historický kontext považoval za formu spoileru, môže si podcast vypočuť až po tom, ako si pozrie samotný film V aktuálnej časti podcastu SHARE sa dozviete: Kto je Robert Oppenheimer. Či bol výber herca Cilliana Murphyho na jeho stvárnenie dobrý krok. Prečo fakt, že vo filme neboli využité počítačové efekty (CGI) zážitok z filmu umocňuje. Prečo sa film Oppenheimer oplatí vidieť v iMAX kine. Z akého dôvodu sa rozhodol režisér Christopher Nolan natočiť film o Oppenheimerovi. Ako sa nám páčil samotný film. Téme sa bližšie venujeme aj tu: Recenzia filmu Oppenheimer: Stará dobrá filmárčina naplnila očakávania Ako si tento podcast vypočuť najlepšie? Tu je náš sprievodca podcastovými appkami. Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk. Na odber všetkých nových dielov našich podcastov SHARE sa môžete prihlásiť cez platformy Apple Podcasts, Google Podcasts, Spotify, Deezer a YouTube. NAPÍŠTE NÁM: Ak nám chcete niečo odkázať, doplniť nás alebo sme povedali niečo zle a chcete nás opraviť, môžete nám napísať na podcasty@zive.sk. Všetky maily čítame a na väčšinu odpovedáme.

Fyzik Peter Švihra, ktorý v najznámejšom laboratóriu časticovej fyziky CERN vyvíja a testuje detekčné vrstvy hovorí, že vedci musia svoju zvedavosť a výskum zdôvodniť aj verejnosti. Práve preto sa intenzívne zamýšľajú na tom, ako technológie vyvinuté na hľadanie tmavej homty, či novej fyziky, využiť aj v praktickom živote. Niektoré sa dajú využiť napríklad na zlepšenie CT prístrojov, iné na odstraňovanie nádorov.

Ruské raketové útoky ponořily Ukrajinu do tmy. Útoky zacílené na energetickou infrastrukturu ohrožují i ukrajinské jaderné elektrárny, které musely přejít do režimu havarijní ochrany. „Jaderná elektrárna je velice kompaktní a velký objekt. Poškodit ji i třeba přímým zásahem rakety je problematické. Lze zničit transformátory a podpůrná zařízení, zatím na ně ale Rusko neútočí,“ popisuje jaderný fyzik Vladimír Wagner.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká je budoucnost Umělé Inteligence? Co je to psychohistorie a jak se podobá statistické fyzice? Ve dnešním dílu jsme přivítali fyzičku a držitelku ceny Neuron, Lenku Zdeborovu Ph.D. Řešíme historii, milníky a přínosy umělé inteligence, ale i překážky, které musí překonat ke svému zdokonalení. Povídáme si o robotech, o bláznivých fyzikálních teoriích a řeč přišla i na atomovou bombu a Einsteina. Co už umí roboti a jak budou vypadat v budoucnu? Jak to vypadá v Los Alamos 77 let po vzniku atomové bomby? Budeme rozumět umělé inteligenci? Jak statistická fyzika pomáha měnit chápaní světa? Na to Vám odpoví Lenka Zdeborová ve dnešním dílu. Přejeme příjemný poslech. Podcast vychází v rámci edice nadačního fondu NEURON. Pořiď si naše nová trička! https://www.posvim.cz/brain-we-are/ Podporuj nás na PICKEY ( https://www.pickey.cz/brainweare ) Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu uplife.cz a herbal-store.cz Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram ( www.instagram.com/brain_we_are ) nebo Facebook Minutáž: 03:00 Co Lenku Zdeborovou ovlivnilo v životě? 10:00 Statistická Fyzika a Psychohistorie – Co můžeme předpovědět? 19:00 Neuronové Sítě 24:00 Zásadní milníky a budoucnost vývoje Umělé inteligence 33:00 Využití Umělé Inteligence 40:00 Budeme rozumět Umělé Inteligenci v budoucnu? 43:00 Co AI brání v pokroku? 45:40 Vědomí a bortění bariér mezi obory 55:00 Bláznivé teorie: Jak funguje více dimenzí ve fyzice? 60:00 Kolektivní Inteligence, Létání a Roboti 67:00 Los Alamos, atomovka a Einstein 71:00 Čas a Velký třesk 76:00 Houbaření a vize pro budoucnost 90:30 Poselství do světa

Před 70 lety byla myšlenka využití jaderné fúze něčím, co většina vědeckého světa považovala za nápad z říše science fiction. V nejbližších několika letech by ale měl být spuštěn první takový velký reaktor a v polovině století by tato technologie mohla zcela změnit pozemskou energetiku.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co všechno dokážou nanotechnologie při ochraně a restaurování památek? Hostem Studia Leonardo je fyzikální chemik Jiří Rathouský, vedoucí Centra pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií Akademie věd České republiky.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CERN po troch rokoch opäť spustil LHC urýchľovač, ktorý je na stope piatej prírodnej sile aj temnej energie. Peter Chochula, ktorý na ňom pracuje, hovorí o koľko metrov sa urýchľovač skráti, keď ho schladíte, čo sa dialo tesne po vzniku vesmíru a prečo by to mohlo zaujímať aj ľudí, ktorým fyzika nič nehovorí. 

Dokážeme niekedy zachytiť väčšinu energie Slnka? Fyzik a matematik Freeman Dyson v roku 1960 navrhol, aby sme sa pri hľadaní mimozemských civilizácií zameriavali na rozpoznanie štruktúr vybudovaných za účelom zachytenia väčšiny (či všetkej) energie hviezdy. Pre tento koncept sa zaužívalo pomenovanie Dysonova sféra. Ako by sa takáto štruktúra dala v praxi vybudovať? Bolo by to vôbec možné? Aké rôzne prístupy k tomuto konceptu dnes existujú a čím sa líšia? V desiatej časti podcastu Slnečná zostava sa na túto tému rozprávajú Marián Psár a Matúš Toderiška. V aktuálnej časti podcastu Slnečná zostava sa dozviete: ako vznikla myšlienka Dysonovej sféry, aký je rozdiel medzi Dysonovou sférou, bublinou či prstencom? je v našej Slnečnej sústave dostatok materiálu na stavbu Dysonovej sféry, je tento koncept vôbec realistický? Odkazy: Hra inšpirovaná Dysonovou sférou: Dyson Sphere Program Sci-fi hra s Dysonovou sférou: Stellaris Utopia Podcast Slnečná zostava je súčasťou nášho redakčného podcastového feedu Technologický podcast SHARE | Živé.sk | HernáZóna.sk. Napíšte nám: Ak nám chcete niečo odkázať, doplniť nás alebo sme povedali niečo zle a chcete nás opraviť, môžete nám napísať na podcasty@zive.sk.

Rozhovor vznikol 16. februára. "Najprv musíme odpovedať na otázku, čo je to zelená energetika a či také niečo vôbec môže existovať. Ak áno, jadrová energetika je momentálne to najzelenšie, čo máme. Nepopieram, že riziko existuje, ale benefity ho výrazne prevyšujú. Máme len dve možnosti – energia zo Slnka alebo z jadra atómu. Pod slnečnú patrí aj veterná, vodná či geotermálna. Je otázne, či naozaj ide o voľnú energiu a čo sa stane, keď jej časť, ktorá by inak rozhýbala procesy v prírode, odoberie človek," hovorí jadrový fyzik Martin Venhart, ktorý má na starosti historicky prvý experiment v CERNe pod slovenským vedením a pracuje v Slovenskej akadémii vied. "Ostať tu nevnímam ako obetu, rád žijem na Slovensku. Mám tu rodinu a manželku, ktorej vďačím za všetko, čo sa mi vo fyzike podarilo. Navyše vidím, ako sa darí mojim doktorandom. Onedlho bude jeden z nich obhajovať návrh vlastného experimentu na špičkovom svetovom detektore v tvrdej medzinárodnej konkurencii. Čo viac si môžem priať," hovorí Venhart o tom, prečo sa vrátil na Slovensko. Aké to je uchádzať sa o ERC grant? V čom je to také ťažké, že ho na Slovensku zatiaľ získal len jeden vedec? Je jadrová energia zelená? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s jadrovým fyzikom Martinom Venhartom.

Test na bázi biočipu z Fyzikálního ústavu Akademie věd je stejně rychlý jako antigenní testy a stejně přesný jako PCR metoda. Bude k dispozici ve firmách a podnicích a snadno si ho spleteme s automatem na kávu. „Pandemie koronaviru je pro nás jen jeden z příkladů použití této technologie. Nevíme, jaká hrozba přijde jindy. Díky univerzálním možnostem je další použití ve hvězdách,“ dívá se do budoucna Hana Lísalová, vedoucí Laboratoře funkčních biorozhraní Fyzikálního ústavu.Všechny díly podcastu Studio Leonardo můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pražském Kongresovém centru, které je teď hlavním místem pomoci ukrajinským uprchlíkům, začali už skoro před týdnem působit zdravotní klauni. Pomáhají dětem i jejich matkám nebo babičkám uvolnit stres a alespoň chvíli se zasmát. Se třemi z nich mluvili Lucie Výborná a Tomáš Černý.