Podcasts about fyzik

Před pěti lety při ekologické havárii zanikl život ve čtyřicetikilometrovém úseku řeky Bečvy. V jakém stavu je řeka dnes? Podařilo se uspokojivě vyšetřit, kdo za havárii mohl? Jak daleko je evidence výpustí, které míří do českých řek? A jak je na tom Česko, pokud jde o čistotu vody v řekách, potocích a rybnících? Tomáš Pancíř se zeptal profesora Jakuba Hrušky, geochemika, který šetření havárie průběžně sledoval.

Před pěti lety při ekologické havárii zanikl život ve čtyřicetikilometrovém úseku řeky Bečvy. V jakém stavu je řeka dnes? Podařilo se uspokojivě vyšetřit, kdo za havárii mohl? Jak daleko je evidence výpustí, které míří do českých řek? A jak je na tom Česko, pokud jde o čistotu vody v řekách, potocích a rybnících? Tomáš Pancíř se zeptal profesora Jakuba Hrušky, geochemika, který šetření havárie průběžně sledoval.

Před pěti lety při ekologické havárii zanikl život ve čtyřicetikilometrovém úseku řeky Bečvy. V jakém stavu je řeka dnes? Podařilo se uspokojivě vyšetřit, kdo za havárii mohl? Jak daleko je evidence výpustí, které míří do českých řek? A jak je na tom Česko, pokud jde o čistotu vody v řekách, potocích a rybnících? Tomáš Pancíř se zeptal profesora Jakuba Hrušky, geochemika, který šetření havárie průběžně sledoval.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fyzik a informatik Neil Gershenfeld z amerického MIT se snaží pomocí umělé inteligence oživit neživou hmotu. Kromě toho ale také svým projektem sítě dílen s moderními technologiemi pomáhá šířit technické vzdělání ve školách nebo tradičních společnostech rozvojových zemí. Přes dva tisíce těchto takzvaných fablabů dnes využívají lidé ve více než sto zemích světa.

Fyzik a informatik Neil Gershenfeld z amerického MIT se snaží pomocí umělé inteligence oživit neživou hmotu. Kromě toho ale také svým projektem sítě dílen s moderními technologiemi pomáhá šířit technické vzdělání ve školách nebo tradičních společnostech rozvojových zemí. Přes dva tisíce těchto takzvaných fablabů dnes využívají lidé ve více než sto zemích světa.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s riaditeľom Fyzikálneho ústavu SAV, v. v. i., Máriom Zimanom o pojme kvantum, kvantovomtunelovaní, kvantovej teleportácii aj kvantových počítačoch. Organizácia Spojených národov vyhlásila rok 2025 za Medzinárodný rok kvantovej vedya technológií. Pripomíname si tak sté výročie zrodu kvantovej mechaniky.V najnovšom diele podcastu fyzik Mário Ziman prezrádza, či je možné ešte rozdeliť kvantum, aký je rozdiel medzi klasickým a kvantovým svetom, približuje filozofovanie nad otázkami a zároveň vyzdvihuje dôležitosť znalostíz oblasti matematiky či klasickej fyziky. Prevedie nás cez predstavy kvantového ducha, stavania kociek prostredníctvom kvantovej teleportácie a spomenie aj dôležitosť kvantových počítačov. Pozývame vás k počúvaniu podcastu Veda na dosah, v ktorom sa dajte stiahnuť do tajov kvantovej fyziky.  Doc. Mgr. Mário Ziman, PhD., je riaditeľ Fyzikálneho ústavu SAV, v. v. i., a predseda Národného centra pre kvantové technológie Qute.sk Vo svojom výskume sa zaoberá matematickými štruktúrami kvantovej fyziky, kvantovou komunikáciou, programovaním a kvantovým spracovaním informácie.  Tento podcast je sprievodným programom Európskej noci vedy (ENV) 2025. Hlavný program sa uskutoční 26. septembra 2025 v priestoroch Starej tržnice v Bratislave, ale aj v ďalších lokalitách, ako je Banská Bystrica, Žilina, Poprad a Košice. Témou tohtoročného ročníka je chaos. Súčasťou hlavného programu festivalu budú prednášky vedcov, interaktívne stánky, tematické bloky, koncerty a prepojenie vedy s umením. O najväčšom vedeckom festivale na Slovensku, ktorý zrozumiteľne a pútavo približuje svet vedy, výskumu a inovácií, sa dozviete na https://www.nocvedy.sk/festival/ a https://vedanadosah.cvtisr.sk/  Všetky podcasty Veda na dosah sú dostupné na stránke vedanadosah.sk, na YouTube CVTISR, cez aplikácie Spotify a ApplePodcasts a na ďalších streamovacích platformách.Nahrávanie podcastu prebehlo v priestoroch NIVaM. Podcasty z oblasti školstva si môžete vypočuť na https://nivam.sk/?s=podcast.   

Žijeme v dobe kvantovej? Môžeme voľným okom vidieť jeden fotón? Svet kvantovej fyziky je fascinujúci a bez toho, aby sme si to uvedomovali, naše životy sú jeho súčasťou. O kvantovom počítači, živote vo Švajčiarsku či v Austrálii bude Gabika Angibaud hovoriť s jej hosťom Máriom Zimanom v Nočnej pyramíde. | Hosť: Mário Ziman (Fyzikálny ústav SAV, zaoberá matematickými štruktúrami kvantovej fyziky). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Slovenský tím získal tento rok na medzinárodnom Turnaji mladých fyzikov vo Švédsku zlatú medailu. "Nie je to ľahká súťaž. Porotcovia vám dávajú spätnú väzbu, ktorá je často oveľa tvrdšia, než by ste chceli. Nie každý to vie spracovať," hovorí Boris Vavrík, ktorý sa od roku 2010 venuje generáciám súťažiacich stredoškolákov ako tímlíder. Vavrík hovorí, že fyziku bežne využíva aj v každodennom živote. „Hrám squash, a keď viem, ako funguje trenie či energia, tak napríklad viem, ako dodať loptičke potrebnú energiu, ako zabrzdiť, aby som si neublížil. No a pri umývaní riadu si napríklad spomeniem na povrchové napätie. To je kľúčom k tomu, aby šla mastnota dobre dole. So zvyšujúcou sa teplotou klesá, a preto sa umýva teplou vodou.“

Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas, byl hostem Pavla Štrunce a říká: „COVID a válka na Ukrajině nás změnily. Dnes čelíme úplně jinému světu. COVID přetvořil vztah lidí k financím. Najednou jsme začali očekávat více od státu a čím dál víc přemýšlíme, co nám může poskytnout.“ Po krizi přišly miliardové deficity a rostoucí státní zadlužení. „Energetická krize a válka na Ukrajině odhalily slabiny. Energie budou drahé, a to se jen tak nezmění,“ říká Dufek. Problém je podle něj i zelená politika, která přispěla k vyšším cenám. „Válka to jen zrychlila,“ dodává. Evropská unie si podle ekonoma energetickou krizi do značné míry způsobila vlastními rozhodnutími v oblasti zelené politiky. Podle něj přechod na obnovitelné zdroje a omezování fosilních paliv vedly k vyšší závislosti na drahých energiích. Dufek také upozorňuje, že vysoké náklady na zelenou transformaci se promítnou do života domácností a podniků. „Majitelé nemovitostí se připravují na obrovské investice do rekonstrukcí. Bude to pro ně obrovská zátěž,“ dodává.„Na začátku byla ta zelená politika plná nadšení, že svět bude hezčí a lepší. Ale při realizaci se zapomnělo na některé fyzikální zákony, které prostě platí. Je to, jako kdyby ti, kdo rozhodují, vůbec nečetli vědecké studie nebo nebrali v úvahu praktické důsledky,“ říká Dufek.

Teoretický fyzik Fedor Šimkovic z Katedry jadrovej fyziky a biofyziky Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislave porozpráva o svojej vedeckej činnosti. Zaoberá sa neutrínami, ktoré patria medzi najrozšírenejšie elementárne častice vo vesmíre. Sú aj v našom tele. Spolu s inými hľadá ďalšie odpovede na mnohé otázky tohto sveta. Napríklad, prečo máme vo vesmíre viac hmoty ako antihmoty? Prezradí aj príbeh génia z roku 1937, ktorý záhadne zmizol, jeho objav je dodnes aktuálny a vedcom nedáva pokoj. Fedor Šimkovic má okrem vedy rád tenis, plávanie, rád dovolenkuje na ostrove Hvar v Chorvátsku a zájde si tiež do opery SND. | Hosť: Fedor Šimkovic (teoretický fyzik). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Biofyzik, absolvent matematiky a fyziky na Prírodovedeckej fakulte UK. Aktuálne je už na dôchodku. Predmetom jeho skúmania je elektrické pole srdca. Vytvoril model elektrického srdca, ktorý približoval proces, podľa ktorého vznikne elektrokardiogram. Chodil s ním prednášať po celom svete. Je autorom indexu na hodnotenie vektorkardiogramu. Svojho času realizoval cvičenia z medicínskej fyziky na Lekárskej fakulte UK. Je dlhoročný predseda klubu Priateľov Slovenskej filharmónie. Celý život sa zaujíma o klasickú hudbu. Sám hral na husliach, už ako mladík bol členom orchestra pri Csemakoku. Pochádza z Komárna. Má tri deti, osem vnúčat a jedno pravnúča. Žije v Bratislave. Rád chodí do prírody, venuje sa fotografovaniu. | Hosť: Vavrinec Szatmary (matematik, fyzik, dlhoročný predseda klubu Priateľov Slovenskej filharmónie). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Kovy nemusí být jen pevné látky, ale i kapaliny. Přechodu látek z nekovového do kovového stavu se vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky věnují už řadu let a nedávno předpověděli nový fyzikální jev. „Možná jsme užiteční pro akademické komunity, které se spolu budou schopny trochu lépe bavit.,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus fyzikální chemik Pavel Jungwirth.

Kovy nemusí být jen pevné látky, ale i kapaliny. Přechodu látek z nekovového do kovového stavu se vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky věnují už řadu let a nedávno předpověděli nový fyzikální jev. „Možná jsme užiteční pro akademické komunity, které se spolu budou schopny trochu lépe bavit.,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus fyzikální chemik Pavel Jungwirth.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koľko peňazí treba na pocit šťastia? Pomáhajú si ľudia viac ako zvieratá? Samuel Kováčik vie zodpovedať aj takéto otázky. Fyzik, zakladateľ projektu Vedátor a influencer popularizuje vedu a podporuje vzdelávanie. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne filantropické príbehy a búrame tabu spojené so slovom filantropia.Podľa Samuela je príkladov pomáhania v prírode veľa. Stromy si v náročných podmienkach dokážu vďaka hubám vzájomne posúvať živiny. Vlci aj netopiere sa o korisť podelia s tými, čo nešli na lov alebo nemali toľko šťastia. Lasicovité šelmy mungovia sa starajú o slabé, choré a staré jedince. Paralely s pomáhaním vidí aj vo fyzike. „Teória chaosu znamená, že niekedy aj malá zmena môže vo výsledku znamenať obrovský efekt. Zjednodušene je to efekt motýlích krídel. Pomáhanie je vlastne prenesenie tohto motívu,“ vysvetľuje.V podcaste sa dozviete:čo je pravdy na tom, že pomáhanie máme v génoch;ako peniaze súvisia s krivkou šťastia;prečo konšpiračné teórie často démonizujú práve filantropov;ako vedecké poznanie vysvetľuje naše správanie;čo ho priviedlo z Dublinského výskumného inštitútu späť na Slovensko.Kto je Samuel Kováčik?Teoretický fyzik je známy ako zakladateľ a hlavná tvár projektu Vedátor. Jeho cieľom je nielen popularizovať vedu, ale aj vyvracať hoaxy a podporovať kritické myslenie. Okrem toho nahráva podcasty, organizuje verejné prednášky a diskusie na vedecké témy.Pôsobí na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislave a na Masarykovej univerzite v Brne. Pracoval v Dublinskom inštitúte pokročilých štúdií, kde získal výskumný grant od Írskej výskumnej nadácie.V roku 2020 ho slovenský Forbes zaradil medzi Osobnosti roka. Impact Talks V podcaste Impact Talks predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí.Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

Aké najdôležitejšie objavy prinieslo 20. storočie a ako ovplyvnia našu budúcnosť? Spoločne so Samuelom Kovačíkom sme na podujatí SOS electronic diskutovali o fascinujúcom svete vedy, technológií a umelej inteligencie. Veda mení svet rýchlejšie než kedykoľvek predtým a my sme radi, že môžeme byť súčasťou tejto cesty. Ďakujeme Samuelovi za skvelý rozhovor a všetkým účastníkom za inšpiratívne otázky! Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Martin Plesch sa venuje kvantovej informatike, špeciálne testovaniu kvantových počítačov. Je vedeckým pracovníkom Fyzikálneho ústavu SAV, v.v.i., a pôsobí na Univerzite Mateja Bela v Banskej Bystrici. Martin Plesch je však aj prezidentom Medzinárodného turnaja mladých fyzikov a predsedom poroty Ceny Dionýza Ilkoviča. No a práve o oceňovaní tých, čo podporujú záujem mladých o prírodné vedy sa s ním rozprávala Eva Viteková.

Kvantové šifrování a budoucí generace kvantových počítačů jsou možné díky tomu, že určité částice mají mezi sebou zvláštní pouto. Přestože jsou každá jinde, mezi jejich parametry zůstává pevná souvislost. Tuto podivnost potvrdilo postupně několik experimentů, později oceněných Nobelovou cenou. Jeden z nich navrhl v 80. letech francouzský fyzik Alain Aspect, nositel Nobelovy ceny za experimenty s kvantově provázanými fotony.

Kvantové šifrování a budoucí generace kvantových počítačů jsou možné díky tomu, že určité částice mají mezi sebou zvláštní pouto. Přestože jsou každá jinde, mezi jejich parametry zůstává pevná souvislost. Tuto podivnost potvrdilo postupně několik experimentů, později oceněných Nobelovou cenou. Jeden z nich navrhl v 80. letech francouzský fyzik Alain Aspect, nositel Nobelovy ceny za experimenty s kvantově provázanými fotony.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík prinášajú novú videoreláciu DESTINÁCIA VESMÍR. V tomto pilotnom vydaní sa rozprávajú o konkurencii medzi súkromnými spoločnosťami Space X Elona Muska a Blue Origin Jeffa Bezosa a ich raketách Falcon, Starship a New Glenn. Ďalšie dnešné témy: Polárna žiara videná z územia Slovenska, objav novej kométy na Vianoce v Česku, let misie BepiColombo k planéte Merkúr a 20 rokov od pristátia landeru Huygens zo sondy Cassini na Saturnovom mesiaci Titan. Vo videu boli použité zábery spoločností Space X, Blue Origin, tlačovej agentúry AP, fotografia Martina Mašeka z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, NASA, ESA/JAXA a súkromného archívu Michala Novotu.

Vánoční večer přinesl Martinu Maškovi z Fyzikálního ústavu Akademie věd víc překvapení, než si dokázal představit. Po rozbalení dárků usedl jako každý večer ve svém libereckém bytě k počítači, kterým ovládá teleskop na observatoři v Argentině. O půlnoci zaregistroval objekt, který je nejnověji objevenou kometou.

Chémia sa mi zapáčila v treťom ročníku strednej školy a učiteľovi chémie som bol „pomocníkom“. Takto sa začal písať profesionálny príbeh dnes už 90.ročného docent – Teodora Oberta, ktorý stál pri zrode slovenskej kvantovej chémie a fyziky. Rodáka z Levíc dnes najviac zamestnáva história fyziky a s ňou spojené osobnosti. Svoj príbeh vyrozprával Hane Rapantovej.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.

Česká fyzika má na mezinárodní scéně dobré renomé. Jan Schäfer, experimentální fyzik z Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava, se podílí na výzkumu plazmatu, které se může stát základem energie budoucnosti. V prostředí plazmatu a s pomocí elektronových mikroskopů zkoumá nové materiály. „30 procent všech elektronových mikroskopů na světě má v sobě něco z České republiky,“ připomíná pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropské centrum nukleárního výzkumu CERN, které letos slaví 70 let své existence, vzniklo nejen kvůli vědě. Mělo také znovu sjednotit evropské země po druhé světové válce. Od začátku to byl těžký úkol i kvůli železné oponě, ale nakonec se to podařilo – a vědecká diplomacie tam funguje dodnes, říká izraelský fyzik Eliezer Rabinovici, předseda rady CERN a zakladatel blízkovýchodní vědecké organizace SESAME.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana Martáková působí jako vedoucí produkce oddělení Multimediální techniky Fyzikálního ústavu Slezské univerzity. Spolu se studenty natočila a nakonec i zrežírovala dokument o školách v himálajské oblasti Ladakh. Unikátní krátkometrážní snímek bude mít premiéru 9. října v Opavě.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana Martáková působí jako vedoucí produkce oddělení Multimediální techniky Fyzikálního ústavu Slezské univerzity. Spolu se studenty natočila a nakonec i zrežírovala dokument o školách v himálajské oblasti Ladakh. Unikátní krátkometrážní snímek bude mít premiéru 9. října v Opavě.

Vedátor, „matfyzák“, autor kníh a podcastov, teoretický fyzik, popularizátor vedy, Samuel Kováčik bol hosťom Evy Vitekovej. Prečo treba vedu popularizovať a čím ho upútal vesmír? Samuel Kováčik sa o svoje vedomosti delí na univerzitnej pôde, prednáškach pre širokú verejnosť, ale i na sociálnych sieťach.

Predmetové olympiády a súťaže. | Hostia: Martin Plesch (fyzik, vedec, pedagóg, prezident Turnaja mladých fyzikov). Nahrávka: Matej Uher (profesor matematiky Gymnázium Grösslingova, Bratislava). | Matematická olympiáda nedávno dosiahla úctyhodný vek - 70 rokov. Fyzikálna či chemická olympiáda sa pýšia viac ako 50-ročnou tradíciou. Takmer všetci úspešní ľudia, ktorí prešli našim školstvom, sa zúčastnili nejakej tej olympiády. Akí sú dnešní žiaci, aké výsledky dosahujú? Sú predmetové olympiády a súťaže prežitok a na čo sa ich organizátori hnevajú? Počúvajte dnešné Kontakty s Petrou Strižkovou. | Moderuje: Petra Strižková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Jaderný fyzik Ondřej Novák říká, že tendr na stavbu dvou nových bloků elektrárny v Dukovanech je dobrá zpráva. Jádro se podle něj vyplatí, i když se může prodražit. "Řádově během pár let budeme muset začít importovat elektřinu, protože jí nebudeme mít dost," říká Novák v podcastu Prostor X. Korejská firma KHNP, kterou vláda vybrala, je dle Nováka spolehlivý dodavatel. Budoucnost energetiky ale vidí i v malých jaderných reaktorech, které by mohly vznikat na místech současných uhelných elektráren. K jejich rozjezdu se ale bude muset stát přizpůsobit, například dodat odborníky na jádro na stavební úřady. V energetické úspory jako řešení pro Česko příliš nevěří. "Svět směřuje dopředu technologicky a s tím dochází i ke zvyšování spotřeby. Máme úspornější přístroje, zároveň je jich ale v běžné domácnosti daleko víc než před dvaceti lety." Spotřebu bude v budoucnu navyšovat i robotizace průmyslu. Za jak dlouho v Česku skončí výroba elektřiny z uhlí? Pomůžou Česku obnovitelné zdroje energie? A proč se vyplatí sázet na jaderné elektrárny a malé reaktory? Nejen na tyto otázky odpovídá Novák v podcastu.

Období Rybany jedoucí na koni s šátkem mávajíc nebo tří opic, jež se vydaly do porodnice, mají sice moderátoři Vilma a Míra už pár let za sebou. Ku příležitosti prvního školního dne se však rozhodli na toto období zavzpomínat.

Období Rybany jedoucí na koni s šátkem mávajíc nebo tří opic, jež se vydaly do porodnice, mají sice moderátoři Vilma a Míra už pár let za sebou. Ku příležitosti prvního školního dne se však rozhodli na toto období zavzpomínat.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Univerzita Palackého prohrála soud s Radkem Zbořilem. Fyzikální chemik z výzkumného ústavu Katrin školu žaloval kvůli krácení odměn. Univerzita mu musí podle pravomocného rozsudku zaplatit za ušlou mzdu, úroky z prodlení a soudní náhrady. Celkem se jedná o pět milionů korun.

Tisíce návštěvníků dorazily do Českých Budějovic na 50. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Na místě se setkali Jan Pokorný a Petr Bartoš, děkan Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity. Jakého robota má na výstavišti? „Roboton je produkt, který by měl sloužit v zelinářství. Měl by fungovat tak, že bude schopen vykonávat samostatně některé činnosti, které jsou při pěstování zeleniny potřeba,“ přibližuje Bartoš. Jak na vývoj reagují zemědělci?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tisíce návštěvníků dorazily do Českých Budějovic na 50. ročník mezinárodního agrosalonu Země živitelka. Na místě se setkali Jan Pokorný a Petr Bartoš, děkan Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity. Jakého robota má na výstavišti? „Roboton je produkt, který by měl sloužit v zelinářství. Měl by fungovat tak, že bude schopen vykonávat samostatně některé činnosti, které jsou při pěstování zeleniny potřeba,“ přibližuje Bartoš. Jak na vývoj reagují zemědělci?

Výstavba novej jadrovej elektrárne. | Hostia: Martin Venhart (vedúci Oddelenia jadrovej fyziky Fyzikálneho ústavu SAV) a Martin Jirušek (expert na energetickú geopolitiku z Masarykovej univerzity v Brne). | Slovenská vláda má ambíciu stavať novú jadrovú elektráreň – pri výkone 1200 megawattov by šlo o najvýkonnejšiu slovenskú elektráreň. Argumentom pre výstavbu má byť rastúca spotreba – čo ju spôsobí? Nedokážu ju pokryť existujúce a už budované zdroje? Je správna orientácia energetického mixu krajiny ešte viac v prospech jadra, ak napr. Nemecko sa od neho odklonilo v prospech OZE? Aké vyvolané investície by taký projekt priniesol – napríklad v podobe posilnenia elektrizačnej a distribučnej siete, záložných zdrojov? Disponuje Slovensko kvalifikovanými expertmi v tejto oblasti? Partnerom pri výstavbe by mohli byť USA, Francúzsko či Južná Kórea. Sú práve tieto krajiny lídrami? Aké technológie sú v súčasnosti dostupné a ako sa líšia od existujúcich reaktorov na Slovensku? V posledných rokoch sa často hovorí o trende malých modulárnych reaktorov – je teda správne ísť cestou jednej veľkej elektrárne? Čo možno očakávať v kontexte dĺžky realizácie a ceny takéhoto projektu? Je ambícia začať s výstavbou do konca volebného obdobia reálna? Je EÚ a jej stratégia nastavená v prospech podpory rozvoja jadrovej energetiky? | Moderuje: Tamara Lištiaková. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Plují nám nad hlavami oblaky, nebo mraky? To záleží na tom, kdo se na oblohu dívá. Zatímco laik většinou vidí „mrak“, meteorolog zásadně použije výraz oblak. Proč? Vysvětlení najdete v českém online meteorologickém slovníku, který zahrnuje několik tisíc odborných výrazů. Na jeho vzniku se podíleli mimo jiné i akademici z Ústavu fyziky atmosféry. Jeden z nich také vědecké reportérce Evě Kézrové názorně předvedl, že vyrobit si doma oblak, není nic těžkého.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fyzikálne systémy majú občas zvláštne mená, napríklad fuzzy onion. Ako vedia matice opisovať fyzikálne polia? Koľko môže trvať fyzikálny výskum takéhoto modelu? A ako sa výsledok dostáva medzi ľudí? O tom všetkom diskutujú Jozef a Samuel.   Knihu Rozhovory o vesmíre môžete podporiť cez Startlab https://www.startlab.sk/projekty/3772-rozhovory-o-vesmire/ Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk   Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Fyzik, matematik a nejcitovanější český ekonom v prestižních zahraničních publikacích - to je Filip Matějka. Proč se nestal ministrem průmyslu a obchodu, proč pracuje nejraději s tužkou a papírem a z jakého důvodu přijal tzv. teorii racionální nepozornosti profesora Simse, nositele Nobelovy ceny za ekonomii? Ve druhé části Matějka představuje svůj originální interaktivní projekt, který má vtáhnout do rozhodování o ekonomické soběstačnosti všechny vrstvy společnosti. 

K čemu poslouží malým a středním firmám? - Počty lidí s Alzheimerem se budou podle lékařů do budoucna výrazně zvyšovat. Odborníci proto připravují nové doporučené postupy, které péči o pacienty v Česku zpřehlední. - Alternativní potravinové sítě podle průzkumu SYRI využívají dvě třetiny českých domácností. Tato varianta podporuje užší vztahy mezi výrobci a spotřebiteli, udržitelné způsoby hospodaření a klade důraz na kvalitu či původ potravin. - Průvodce právy pacientů chce pomoct lidem lépe se zorientovat ve zdravotnictví. Moderuje Renata Kropáčková.

Všetci čakáme na revolúciu vo fyzike. Niektorí si myslia, že príde z vesmíru, z pozorovania hviezd a galaxií a ich celých kôp. A iní, že by nám ju mohol odkryť svet ten najmenší, svet častíc, atómov, ich jadier a ešte menších vecí, ktoré sa v nich ukrývajú. Práve vesmír jadrovej fyziky a experimentov, ktoré sa na ňu pozerajú, ktoré nám mikrokozmos pomáhajú lepšie chápať a ktoré nám pomáhajú budovať základne kamene – a to takmer doslova – poznania, bude miestom, kam sa spoločne vyberieme. Hosťom Tomáša Prokopčáka v podcaste Zoom plus je jadrový fyzik Martin Venhart z Fyzikálneho ústavu SAV, ktorý je zároveň jej podpredsedom. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Zoom a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Soud dospěl k tomu, že společnost Energoaqua způsobila havárii na Bečvě, ale nejedná se o trestný čin. Takovými slovy podpořila svůj verdikt před týdnem soudkyně Okresního soudu ve Vsetíně Ludmila Gerlová v kauze, jedné z největších ekologických katastrof v ČR. V případu kontaminace Bečvy a následného úhynu nejméně čtyřiceti tun ryb tedy padl rozsudek. Otazníky nad tím, zda vyšetřovatelé či soud udělali maximum pro naplnění spravedlnosti, ale zůstávají oprávněně.

Soud dospěl k tomu, že společnost Energoaqua způsobila havárii na Bečvě, ale nejedná se o trestný čin. Takovými slovy podpořila svůj verdikt před týdnem soudkyně Okresního soudu ve Vsetíně Ludmila Gerlová v kauze, jedné z největších ekologických katastrof v ČR. V případu kontaminace Bečvy a následného úhynu nejméně čtyřiceti tun ryb tedy padl rozsudek. Otazníky nad tím, zda vyšetřovatelé či soud udělali maximum pro naplnění spravedlnosti, ale zůstávají oprávněně.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Václav Janiš, vědec, Fyzikální ústav Akademie věd ČR Jiří Chýla, fyzik, Fyzikální ústav Akademie věd ČR Pořadem provázela Barbora Kroužková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370814/

V kinách momentálne beží film Oppenheimer od slávneho režiséra Christophera Nolana. Ten rozpráva príbeh vedca Roberta Oppenheimera, ktorý významne prispel vo viacerých oblastiach fyziky, ale bol angažovaný aj na politickej scéne. My sme sa na film o ňom boli pozrieť. Aký je? O tom sa v podcaste SHARE baví astrofyzik a redaktor Živé.sk Marek Jurčík, ktorý sa zameriava na vedeckú stránku filmu a redaktor Živé.sk Maroš Žofčin, ktorý rieši filmovú stránku Oppenheimera. Oppenheimer bola historická postava. V podcaste spomíname historické udalosti z jeho života. Myslíme si, že je dôležité ich poznať, aby mal divák kontext, ktorý mu pomôže film lepšie oceniť. Ak by však niekto historický kontext považoval za formu spoileru, môže si podcast vypočuť až po tom, ako si pozrie samotný film V aktuálnej časti podcastu SHARE sa dozviete: Kto je Robert Oppenheimer. Či bol výber herca Cilliana Murphyho na jeho stvárnenie dobrý krok. Prečo fakt, že vo filme neboli využité počítačové efekty (CGI) zážitok z filmu umocňuje. Prečo sa film Oppenheimer oplatí vidieť v iMAX kine. Z akého dôvodu sa rozhodol režisér Christopher Nolan natočiť film o Oppenheimerovi. Ako sa nám páčil samotný film. Téme sa bližšie venujeme aj tu: Recenzia filmu Oppenheimer: Stará dobrá filmárčina naplnila očakávania Ako si tento podcast vypočuť najlepšie? Tu je náš sprievodca podcastovými appkami. Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk. Na odber všetkých nových dielov našich podcastov SHARE sa môžete prihlásiť cez platformy Apple Podcasts, Google Podcasts, Spotify, Deezer a YouTube. NAPÍŠTE NÁM: Ak nám chcete niečo odkázať, doplniť nás alebo sme povedali niečo zle a chcete nás opraviť, môžete nám napísať na podcasty@zive.sk. Všetky maily čítame a na väčšinu odpovedáme.

Fyzik Peter Švihra, ktorý v najznámejšom laboratóriu časticovej fyziky CERN vyvíja a testuje detekčné vrstvy hovorí, že vedci musia svoju zvedavosť a výskum zdôvodniť aj verejnosti. Práve preto sa intenzívne zamýšľajú na tom, ako technológie vyvinuté na hľadanie tmavej homty, či novej fyziky, využiť aj v praktickom živote. Niektoré sa dajú využiť napríklad na zlepšenie CT prístrojov, iné na odstraňovanie nádorov.

Ruské raketové útoky ponořily Ukrajinu do tmy. Útoky zacílené na energetickou infrastrukturu ohrožují i ukrajinské jaderné elektrárny, které musely přejít do režimu havarijní ochrany. „Jaderná elektrárna je velice kompaktní a velký objekt. Poškodit ji i třeba přímým zásahem rakety je problematické. Lze zničit transformátory a podpůrná zařízení, zatím na ně ale Rusko neútočí,“ popisuje jaderný fyzik Vladimír Wagner.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká je budoucnost Umělé Inteligence? Co je to psychohistorie a jak se podobá statistické fyzice? Ve dnešním dílu jsme přivítali fyzičku a držitelku ceny Neuron, Lenku Zdeborovu Ph.D. Řešíme historii, milníky a přínosy umělé inteligence, ale i překážky, které musí překonat ke svému zdokonalení. Povídáme si o robotech, o bláznivých fyzikálních teoriích a řeč přišla i na atomovou bombu a Einsteina. Co už umí roboti a jak budou vypadat v budoucnu? Jak to vypadá v Los Alamos 77 let po vzniku atomové bomby? Budeme rozumět umělé inteligenci? Jak statistická fyzika pomáha měnit chápaní světa? Na to Vám odpoví Lenka Zdeborová ve dnešním dílu. Přejeme příjemný poslech. Podcast vychází v rámci edice nadačního fondu NEURON. Pořiď si naše nová trička! https://www.posvim.cz/brain-we-are/ Podporuj nás na PICKEY ( https://www.pickey.cz/brainweare ) Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu uplife.cz a herbal-store.cz Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram ( www.instagram.com/brain_we_are ) nebo Facebook Minutáž: 03:00 Co Lenku Zdeborovou ovlivnilo v životě? 10:00 Statistická Fyzika a Psychohistorie – Co můžeme předpovědět? 19:00 Neuronové Sítě 24:00 Zásadní milníky a budoucnost vývoje Umělé inteligence 33:00 Využití Umělé Inteligence 40:00 Budeme rozumět Umělé Inteligenci v budoucnu? 43:00 Co AI brání v pokroku? 45:40 Vědomí a bortění bariér mezi obory 55:00 Bláznivé teorie: Jak funguje více dimenzí ve fyzice? 60:00 Kolektivní Inteligence, Létání a Roboti 67:00 Los Alamos, atomovka a Einstein 71:00 Čas a Velký třesk 76:00 Houbaření a vize pro budoucnost 90:30 Poselství do světa

CERN po troch rokoch opäť spustil LHC urýchľovač, ktorý je na stope piatej prírodnej sile aj temnej energie. Peter Chochula, ktorý na ňom pracuje, hovorí o koľko metrov sa urýchľovač skráti, keď ho schladíte, čo sa dialo tesne po vzniku vesmíru a prečo by to mohlo zaujímať aj ľudí, ktorým fyzika nič nehovorí. 

Rozhovor vznikol 16. februára. "Najprv musíme odpovedať na otázku, čo je to zelená energetika a či také niečo vôbec môže existovať. Ak áno, jadrová energetika je momentálne to najzelenšie, čo máme. Nepopieram, že riziko existuje, ale benefity ho výrazne prevyšujú. Máme len dve možnosti – energia zo Slnka alebo z jadra atómu. Pod slnečnú patrí aj veterná, vodná či geotermálna. Je otázne, či naozaj ide o voľnú energiu a čo sa stane, keď jej časť, ktorá by inak rozhýbala procesy v prírode, odoberie človek," hovorí jadrový fyzik Martin Venhart, ktorý má na starosti historicky prvý experiment v CERNe pod slovenským vedením a pracuje v Slovenskej akadémii vied. "Ostať tu nevnímam ako obetu, rád žijem na Slovensku. Mám tu rodinu a manželku, ktorej vďačím za všetko, čo sa mi vo fyzike podarilo. Navyše vidím, ako sa darí mojim doktorandom. Onedlho bude jeden z nich obhajovať návrh vlastného experimentu na špičkovom svetovom detektore v tvrdej medzinárodnej konkurencii. Čo viac si môžem priať," hovorí Venhart o tom, prečo sa vrátil na Slovensko. Aké to je uchádzať sa o ERC grant? V čom je to také ťažké, že ho na Slovensku zatiaľ získal len jeden vedec? Je jadrová energia zelená? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s jadrovým fyzikom Martinom Venhartom.

V pražském Kongresovém centru, které je teď hlavním místem pomoci ukrajinským uprchlíkům, začali už skoro před týdnem působit zdravotní klauni. Pomáhají dětem i jejich matkám nebo babičkám uvolnit stres a alespoň chvíli se zasmát. Se třemi z nich mluvili Lucie Výborná a Tomáš Černý.