Podcasts about kdy

Kdy se probudí Viktoria Plzeň? Ohlásila útok na fotbalový titul, jenže za čtyři ligová kola má nuzných pět bodů, v duelu o Evropskou ligu vyhořela v Bělehradě a vyhodila trenéra Martina Hyského. Co zmůže nástupce Radoslav Kováč? 00:40 - Nový Haalandův sestřih 05:30 - Youtuber Vasil Sinyavskiy z Baníku Ostrava 08:53 - MVP týdne 12:23 - Je Adam Karabec správný kapitán pro Spartu? 18:10 - Konec Martina Hyského v Plzni a nástup Radoslava Kováče 36:26 - Preview Slavie před derby 50:24 - Preview Sparty před derby 55:52 - Zmar zlínských fotbalistů 58:59 - České odvety v předkole evropských pohárů --- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Bližší pohled do kabin MVP se vám nabízí na našem Instagramu. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

K přírodě tíhla coby rodačka z Krušných hor od dětství. Když si ale poprvé na Kavkazu přičichla k opravdové divočině, nalezla lásku na celý život. Od té doby trajdá Marie Šnajdrová všude možně. Kariéru ve školství pověsila na hřebík a místo ní vyrazila před lety na cestu kolem světa, prošla Pacifickou hřebenovku, Aljašku nebo Pacifickou severozápadní stezku. Daleko za branami civilizace nachází nejen klid, ale také inspiraci pro své malby a knihy. O putování divočinou vypráví Šnajdrová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Když si evropská firma koupí tunu oceli, má v ceně i emise, které při její výrobě vznikly — a když si ji doveze z druhého konce světa, často ne. Přesně tuhle nerovnost má od letošního roku srovnávat mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, zkráceně CBAM: dovozci železa, oceli, cementu, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku budou za emise obsažené ve svých výrobcích doplácet certifikáty v ceně emisní povolenky. V epizodě se dozvíte, proč se opatření nespustilo naráz, ale nabíhá postupně tak, jak průmyslu ubývají povolenky zdarma, jak se počítá, kolik dovozce zaplatí, když už si část emisí zaplatil doma, a kde má celá věc slabá místa — od hotových výrobků, na které se zatím nevztahuje (stačí místo oceli dovézt pračku), přes vývoz evropských výrobců na trhy, kde se za uhlík neplatí, až po otázku, kolik z toho nakonec skončí v ceně pro spotřebitele. Řeč je i o tom, že spor o emisní povolenky nevede průmysl proti klimatu: jedna ocelárna upozorňuje, jak ji platby za emise bolí, a druhá zároveň lobbuje za to, aby povolenky zůstaly, protože do dekarbonizace už investovala.

Dnes se podrobně podíváme na to, jak funguje koupě nemovitosti od developera a na co si dát v celém procesu velký pozor. Koupit si vysněný byt nebo dům přímo z papíru podle hezké vizualizace s sebou totiž nese specifická rizika, na která musíte být předem připraveni. Probereme, jak si správně prověřit developera, jak se nenechat dotlačit k nevýhodným smlouvám a jak správně nastavit financování a čerpání hypotéky, abyste nepřišli o své úspory.00:00 Obsah epizody:

Když těsně před Jáchymovem odbočíte autem na nenápadnou silnici směrem k věznici, dostanete se k bývalému táboru L. Dnes patří pod správu Národního památkového ústavu, který se ho snaží vrátit do stavu z 50. let – jako připomínku utrpení desítek tisíc vězňů, kteří prošli pracovními tábory na Jáchymovsku za komunistického teroru. Symbolem utrpení všech nespravedlivě odsouzených, pronásledovaných a týraných lidí se stala takzvaná Rudá věž smrti.

Když člověku život obrátí plány vzhůru nohama, musí si občas najít dost netradiční úkryt. Pro televizní režisérku a dnes i autorku Lucii Matějíčka Sehnalovou se takovým útočištěm stal podmořský svět, do kterého se v myšlenkách potápěla v momentě, kdy její malá dcera onemocněla rakovinou. „První noci jsem v myšlenkách začala utíkat pod vodu,“ vzpomíná v rozhovoru s Michaelou Maurerovou na těžké chvíle, ze kterých se zrodila knížka Delfín Lucky: Tajemný svět pod hladinou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že Měsíc není dokonale kulatý? Když se ze země podíváme pouhým okem na noční oblohu, zdá se, že je krásně kulatý. Ale není tomu tak.

Výtah Respektu: Sjednocení šesti planet, zatmění Slunce i meteorický roj Perseidů. Unikátní souhra astronomických jevů, které je možné ve středu sledovat. Co přesně se při nich na obloze děje? Čím je to tak výjimečné? Kdy a odkud je pozorovat? A jak to dělat správně, aby byla dodržena bezpečnost? Nejen o tom mluví v nové epizodě Magdaléna Fajtová.

Věděli jste, že Měsíc není dokonale kulatý? Když se ze země podíváme pouhým okem na noční oblohu, zdá se, že je krásně kulatý. Ale není tomu tak.

Když člověku život obrátí plány vzhůru nohama, musí si občas najít dost netradiční úkryt. Pro televizní režisérku a dnes i autorku Lucii Matějíčka Sehnalovou se takovým útočištěm stal podmořský svět, do kterého se v myšlenkách potápěla v momentě, kdy její malá dcera onemocněla rakovinou. „První noci jsem v myšlenkách začala utíkat pod vodu,“ vzpomíná v rozhovoru s Michaelou Maurerovou na těžké chvíle, ze kterých se zrodila knížka Delfín Lucky: Tajemný svět pod hladinou.

Když se řekne světově proslulý alkohol, většině lidí se vybaví francouzské víno nebo skotská whisky. Jen málokoho by napadla medovina. A ještě ze Slovenska. Přitom právě pod Malými Karpaty vznikají medoviny, které několikrát získaly titul nejlepší na světě.

Potřeba životního restartu ji přiměla k impulzivnímu kroku. Když se Aneta Benediktová, pracující jako holistická terapeutka, jednoho dne probudila, cítila, že potřebuje odjet do Latinské Ameriky. Nejprve do Peru a pak do Mexika. Přestože jí tehdy bylo 57 let a nevládla španělštinou, několikatýdenní výprava přes polovinu světa ji zasáhla natolik, že se po návratu do Česka sbalila a odstěhovala se na Yucatán. Ten od roku 2023 nazývá svým domovem. Co mezi potomky Mayů našla, vypráví Benediktová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když člověk se zvířaty žije víc, připravuje ho to i na vlastní smrt. A pochopí, že to prostě jinak neskončí,“ říká herec Václav Vydra. Jen několik dní před rozhovorem mu zemřel kůň, kterého měl 24 let. Se ztrátami zvířat se během života potkal mnohokrát a přemýšlení o jejich smrti podle něj mění i vztah člověka k vlastnímu konci: „Jak hezké je žít, tak by mohlo být hezké rychle odejít. Prostě spadne opona.“ Sám ale chce hrát tak dlouho, jak to půjde. „Když se ten motor vypne, tak vlastně ten člověk začne chřadnout,“ dodává k tomu, že herectví vnímá jako poslání, které se má „dotáhnout až do konce“. Vydra se věnuje také rekonstrukcím historických bitev a právě při nich si podle něj člověk může uvědomit, čím lidstvo už jednou prošlo. „Člověk by si tohle měl uvědomovat a ono se to furt opakuje,“ vysvětluje. Současný svět se mu proto nepozoruje lehce a nemá radost z toho, jakým směrem se vyvíjí. Mluví také o svobodě, osobní odpovědnosti a zbraních, se kterými v 90. letech několik let podnikal a ve sportovní střelbě se dostal až na mistrovství Evropy. Zákaz zbraní považuje za nesmysl, zároveň připouští potřebu regulace a přehledu o tom, kdo je vlastní. Větší problém vidí ve snaze vytvořit společnost, ve které má stát člověka ochránit před každým rizikem. „Nikdo nemůže nikomu zaručit bezpečnost. Uklouznu doma ve vaně, praštím se do hlavy a umřu,“ komentuje herec. Podle Vydry se lidé příliš naučili, že se o ně někdo postará, ale každý by se podle něj měl postarat hlavně sám o sebe. Podobně kriticky mluví i o populismu a rozhodování podle toho, co si právě přeje většina. V herectví dnes Vydra podle svých slov žádné velké nesplněné ambice nemá. Práce má dost a současná role v seriálu Polabí ho baví. Jednu věc ale stále odmítá: konkurzy. „Nenávidím je,“ říká o nich a dodává, že po více než padesáti letech hraní už nechce před režisérem číst několik replik z papíru, aby dokazoval, co umí. Přitom otevřeně mluví o vlastním sebevědomí: „Já nemám úplně nízké sebevědomí,“ přiznává. Zároveň dodává, že na začátku kariéry o něj podle svých slov velmi snadno přišel, když ho jedna z prvních zkušeností v Městských divadlech pražských výrazně srazila. A vrací se i ke Kameňáku, jednomu z nejúspěšnějších a zároveň nejkritizovanějších filmů své kariéry. Když poprvé četl scénář, nevěřil, že ho mají skutečně natáčet. Kritické odsudky ale příliš neřeší. „Lidé jsou různí,“ tvrdí. V rozhovoru dojde i na jednu z největších kontroverzí spojených s jeho péčí o koně, kdy byl Vydra kritizován za způsob, jakým upravuje jejich kopyta. Připouští, že se v něm sám postupně zdokonaloval, ale dál věří, že princip, který prosazuje, je správný. Ještě jednoznačnější je v debatě o hranicích humoru. „Vtip, když je korektní, tak není vtip,“ dodává herec k tomu, že odmítá cenzuru i autocenzuru humoru. Proč má Václav Vydra obavu ze společnosti, která se snaží člověka ochránit před každým rizikem? Co ho život se zvířaty naučil o smrti a proč podle něj lidstvo stále opakuje stejné chyby? Proč po více než padesáti letech odmítá chodit na konkurzy a kde podle něj končí hranice humoru? I o tom je rozhovor s Václavem Vydrou.

Když se řekne světově proslulý alkohol, většině lidí se vybaví francouzské víno nebo skotská whisky. Jen málokoho by napadla medovina. A ještě ze Slovenska. Přitom právě pod Malými Karpaty vznikají medoviny, které několikrát získaly titul nejlepší na světě.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byznys rozvíjený na základě dat má vyšší šance na růst tržeb, ziskovosti i počtu zákazníků. Některé bez nich dokonce nemohou existovat. „Bez dat bychom nedokázali nastavit ceny tak, aby pro nás vycházely ekonomicky a pro zákazníka byly dostatečně atraktivní,“ říká zakladatel a výkonný ředitel Kiwi.com Oliver Dlouhý, který byl spolu s ředitelkou poradenských služeb společnosti Visa Hanou Wasserburger hostem podcastu Money Movements.Na jakých datech staví byznys Kiwi.com a jak pomáhají v nečekaných situacích, jako je konflikt na Blízkém východě? Kdy při práci s daty využívat generativní umělou inteligenci a kdy strojové učení? Jak nakupování ovlivní AI agenti? Nejen o tom je řeč v novém díle videopodcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Čím jsou stále zajímavé Perseidy? Za jakých podmínek dochází k zatmění Slunce? Proč se zasadil o to, aby jedna z nově objevených planetek dostala jméno Dobré dílo? Čím je mu blízký jeho předek - nakladatel Josef Florian ze Staré Říše? Proč považuje hudbu za obraz vesmíru? Má smysl pořádat koncerty pod hvězdnou oblohou? Čím ho obohacují malí návštěvníci Hvězdárny Žebrák? Čím vesmír děti tak fascinuje? Když padají hvězdy, přeje si něco i Jan Florian?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čím jsou stále zajímavé Perseidy? Za jakých podmínek dochází k zatmění Slunce? Proč se zasadil o to, aby jedna z nově objevených planetek dostala jméno Dobré dílo? Čím je mu blízký jeho předek - nakladatel Josef Florian ze Staré Říše? Proč považuje hudbu za obraz vesmíru? Má smysl pořádat koncerty pod hvězdnou oblohou? Čím ho obohacují malí návštěvníci Hvězdárny Žebrák? Čím vesmír děti tak fascinuje? Když padají hvězdy, přeje si něco i Jan Florian?

Zpívala skvěle jazz stejně jako pop. Když ji slyšel Louis Armstrong, daroval jí fotografii. Narodila se 9. srpna v Brně do rodiny, kde se pěstovala láska k hudbě. Rodiče ji pravidelně brali na operu a muzikály. Malá Evička začala velmi brzy chodit do hudebky. Od malička byla brána jako velký talent. Maminka sice nebyla nejšťastnější, že Eva šla studovat zpěv na JAMU, ale nechala se obměkčit. Vždyť šla studovat klasiku. Jenže to neměla malou Evu vzít na jeden americký film...

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jíte zdravě a užíváte hodně vlákniny, můžete tímto způsobem života změnit svůj mikrobiom a na základě toho snížit riziko vzniku prekanceróz v oblasti zažívacího traktu, ale velmi pravděpodobně i jinde,“ říká přednosta Interní kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Radan Keil. Jak stres ovlivňuje zažívání? U kterých pacientů se uplatňuje fekální bakterioterapie? A jak složitá je výroba probiotik? Poslechněte si rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Film Pramen otevírá jednu z nejtemnějších kapitol československého zdravotnictví. Ve Studiu N live debatovali režisér Ivan Ostrochovský a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová o nucených sterilizacích romských žen, odpovědnosti lékařů i o tom, proč je důležité podobné příběhy připomínat právě dnes. „Když se schováte za zákony, byrokracii, tak to těm lidem umožňuje být nemorální. Dokážete si pak zdůvodnit, že jen vykonáváte pořádek, který je nastolený,“ říká Ivan Ostrochovský. Někdy lékaři přesvědčovali ženy ke sterilizaci přímo na operačním stole během císařského řezu. „Byly případy, že žena leží rozpáraná na stole a lékař se ji snaží přesvědčit, ať se nechá sterilizovat,“ popisuje režisér. „A ještě jim například říkali, že zemřou, pokud to neudělají,“ připomíná Anna Šabatová argumentaci lékařů, která byla často založená na strachu. Ostrochovského během rešerší ale překvapilo něco jiného: „Šokovalo mě, že většina lékařů, se kterými jsme anonymně mluvili, si to dodnes dokázala racionálně zdůvodnit. Byli přesvědčení, že tím ženám zachraňovali životy,“ říká ve Studiu N. Podle bývalé ombudsmanky hrály vedle rasových předsudků zásadní roli také mocenské vztahy mezi lékaři a pacientkami. „Představa byla, že doktor ví lépe než člověk sám, co je pro jeho dobro. Neobtěžovali se tím, aby to vysvětlili a nabídli alternativy.“ Mnoho žen tehdy vůbec nevědělo, o jaký zákrok se jedná. „Některé se i domnívaly, že sterilizace je vratný zákrok,“ říká Šabatová. Na kancelář veřejného ochránce práv se dokonce obrátila žena, která vůbec netušila, že byla sterilizována. Dozvěděla se to až po letech při návštěvě gynekologa, když se snažila znovu otěhotnět. Právě první svědectví žen odstartovala jedno z nejzásadnějších šetření kanceláře ombudsmana. „Byla velká odvaha prvních deseti žen, které poskytly svůj příběh. Během týdne přišlo dalších asi osmdesát stížností,“ vzpomíná Šabatová. Jak se rodila zpráva ombudsmana, která změnila pohled na celou kauzu? Jaké zákony v českém právním řádu stále chybí? Proč je situace na Slovensku o tolik horší než v Česku? Kdy se z poslušnosti vůči systému stává spoluvina? A co nám praxe nucených sterilizací říká o moci státu nad lidským tělem? Podívejte se na celou epizodu natáčenou v pražském kině Světozor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Jiří Neužil přišel s objevem, který nastartoval nový obor buněčné biologie: nádorové buňky si dokážou ukrást mitochondrie z okolních zdravých buněk. Když jim je vezmete, seženou si nové — a rostou dál.Jeho tým z toho vyvinul látku MitoTam. Prošla první fází klinického testování a pomohla všem pěti pacientům s nádorem ledvin, kteří ji dostali. Dva z nich žijí dodnes. Druhá fáze stojí 400 milionů, investor se nenašel — a látka leží v šuplíku.Bavili jsme se o tom, jak vzniká nový lék, proč je základní výzkum zásadní, co dělá stárnutí s přenosem mitochondrií mezi buňkami, kde má AI ve vědě smysl a kde je nebezpečná.Jiří Neužil vede laboratoř v Biofyzikálním ústavu AV ČR, dlouhá léta působil na Griffith University v Austrálii.

Na podzim bude jasno o tom, jak se změní financování veřejnoprávních médií. „Bitva o televizi a rozhlas je o tom, kam má směřovat tahle země a jestli vítěz bere vše a může si dělat, co chce,“ říká moderátor ČT Martin Řezníček. Vláda Andreje Babiše (ANO) má jasno v tom, že chce zrušit současný model veřejnoprávních médií. Koncesionářské poplatky má nahradit financování ze státního rozpočtu. Konkrétní návrh, o kterém by poslanci měli jednat už na podzim, ale známý není. „Do dneška nevíme, co přesně v tom návrhu bude. A bude záležet na každém slovu, na každé čárce. Bude to bitva o cizelování každého slovíčka. Ale že něco chtějí udělat, je naprosto jasné. A vsadil bych si na to, že i udělají,“ odhaduje jedna z hlavních tváří České televize, moderátor Událostí Martin Řezníček, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Veřejnoprávně Zaměstnanci ČT i Českého rozhlasu plány vlády kritizují a bojí se o ohrožení nezávislosti. Politici podle nich nepřekládají dostatečné pojistky dalšího nezávislého fungování obou médií. Na Kavčích Horách i na Vinohradech proto vznikla protestní akce Veřejnoprávně a proběhla už i první výstražná stávka. Řezníček součástí iniciativy Veřejnoprávně není, kolegy ale podporuje. „Jsem ochoten zajít daleko,“ říká k tomu. Snahu změnu financování bere jako snahu o omezení nezávislosti veřejnoprávních médií, i když politici tvrdí opak. „Nebyl jsem přímo u toho, ale slyšel jsem, že i koaliční politici jsou schopní neformálně říci v Poslanecké sněmovně, že vlastně nejde o financování veřejnoprávních médií, že jde jenom o zpravodajství, aby fungovalo lépe ve prospěch vládnoucí většiny. Když vám tohle někdo přizná jako koaliční politik, tak si pak říkáte: ‚Opravdu vám jde o blaho téhle země?‘“ říká Řezníček a pokračuje: „Jedna věc je, co vám politici řeknou v rozhovoru. Druhá, jak útočí téměř denně na sociálních sítích, na tiskových konferencích vlády. A jak od těchto politiků máte potom brát jejich tvrzení, že jim nejde o oslabení televize a rozhlasu, když na ně permanentně útočí?“ Boj za poplatky nezávislost neohrožuje Řezníček kromě moderování zastává v televizi řadu funkcí. Je zástupcem šéfredaktora zpravodajství, šéfem zahraniční redakce a také šéfem moderátorů. V letech 2012 až 2017 byl zpravodajem ČT ve Spojených státech amerických. I když se zaměstnanci televize do bitvy o poplatky veřejně vložili, podle Řezníčka to nijak neovlivňuje jeho práci, fungování redakce ani nezávislost zpravodajství. „Nemám pocit, že by tam docházelo k nějakému ohrožení editoriální nezávislosti. Rozhodně nikdo neříká: ‚Tohle budeme hrát, tohle nebudeme hrát z toho důvodu, že to někomu uškodí nebo někomu pomůže.‘ Vůbec nic takového se tam neděje,“ tvrdí. A ovlivněn prý rozhodně není ani on sám. „Nestalo se mi jedinkrát za dobu kariéry, kdy jsem moderoval Události, komentáře, nebo jsem potom zastupoval, když odešel Václav Moravec, v nedělní debatě, že bych nepoložil otázku jenom proto, že bych se bál, jak to dopadne s televizí nebo s rozhlasem. To bych se ráno nepodíval sám na sebe do zrcadla.“ Kritika od Andreje Babiše Sám Řezníček je častým terčem kritiky politiků. Andrej Babiš ho ještě jako šéf opozice opakovaně kritizoval i od sněmovního řečnického pultíku. Nemůže mu odpustit prezidentskou debatu, kterou Řezníček moderoval v lednu 2023 právě mezi Babišem a Petrem Pavlem. Andrej Babiš na debatu tehdy přišel bez ohlášení na poslední chvíli. „S Andrejem Babišem jsem od té prezidentské debaty nijak nekomunikoval. Nevím, co si o mně myslí. Asi to nebude nic hezkého. Ale můžu soudit jenom z jeho veřejných vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde jsem se dostal, nemyslím, že úplně právem, do stejné skupiny lidí, jako je Miroslav Kalousek a někteří ostatní, kde, když je příležitost kopnout do České televize, tak kopne,“ říká k tomu populární moderátor a pokračuje: „Ale útoky od populistů mě se nijak nedotýkají. Opravdu ne. A možná mě ta prezidentská debata, nejen průběh prezidentské debaty, ale to, co tomu těsně předcházelo, a potom hlavně co následovalo, možná nějak zocelilo. Já si z toho opravdu nic nedělám.“ Jak vnímá útoky politiků ve studiu? Mají ještě smysl veřejnoprávní média? A jak zpravodajství ČT pomohla konkurence v podobě CNN Prima News? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

„Když mi režisér Braňo Holiček zavolal, byl jsem potěšený a zároveň vyděšený. Ale přišlo mi to jako krásná výzva,“ přiznává Robert Mikluš, který letos v létě exceluje v roli Othella na Shakespearovských slavnostech. Režisér ho pro prý roli získal tím, jak moc o něj stál. „Je dobré, když o vás režisér stojí a dává vám to najevo. Pro herce není nic tak ponižující jako za někým chodit a říkat si o práci,“ prozrazuje v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jenže co s pozůstatkem, převislou kůží? Kdy je třeba ji odstranit? Jaká může činit trápení? A kolik se jí zhruba odstraňuje? Ptát se budeme plastického chirurga MUDr. Michala Janáka. Moderuje Bořek Volný.

Cítím, že v Americe nastupuje autoritářský režim a nedokážu se s tím smířitDo podcastu Tekutá společnost přišla byla aktivistka a spluzakladatelka RadioFree America Natálie Kocábová. Kdy přesně se rozhodla mapovat dění v USA aveřejně o trumpismu informovat? Bojí se o budoucnost demokracie v Americe au nás? Co ji nabíjí a jak současné aktivity dopadají na její soukromý život?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

Teprve až teď začala chápat, kdo byl táta. Když byl ještě naživu, zůstával pro mě v mnoha ohledech skrytý, říká Ester Geislerová o svém otci, japanologu a kaligrafovi Petru Geislerovi, o němž natočila celovečerní dokument Dvě deci tuše. „Celá ta práce na něm a celý ten proces byl strašně krásný, důležitý a formativní. I zemřelý otec vás totiž může dál vést nebo dovychovat,“ přiznává režisérka filmu v pořadu Osobnost Plus. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kde končí metodika tréninku a začíná práce s naší vlastní hlavou? Do této epizody zavítali Karina Šustová a František Šusta, kteří ve svém společném projektu Cvičení pro pejskařovu duši propojují trenérskou praxi s dechovou terapií, konstelacemi a NLP.Probíráme, jak naše nevědomí, potlačené emoce a vnitřní nastavení ovlivňují psa na druhém konci vodítka.Témata epizody:• Kdy trénink naráží na limity majitele • Jak fungují konstelace na psí témata • Jak se dostat do přítomnosti a zklidnit tělo v krizi • Rvačky psů, trauma z napadení a zvládnutí reakce po incidentu • Jak psovi přirozeně nastavit hranice a dopřát mu jeho vlastní roliDíky všem za podporu!Upozornění: Témata a metody probírané v této epizodě slouží k osobnímu rozvoji a sebereflexi pejskaře. Nenahrazují odbornou psychologickou, psychoterapeutickou ani lékařskou péči.Support the showChceš víc? Bonusové části rozhovorů, plný archiv a epizody s předstihem najdeš v mém fanklubu na Herohero.co/pejskarium. Právě tam se potkáváme nejblíže a tvoje podpora přímo umožňuje vznik dalších dílů.Podcast můžeš v aplikaci Apple podcasts během pár vteřin ohodnotit a dát mi tak zpětnou vazbu, zda se ti rozhovory líbí.Poznámka: Názory hostů jsou jejich vlastní a nemusí se vždy shodovat s přístupem projektu Pejskárium®

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když se nám druhá strana při vyjednávání zdá iracionální, pravděpodobně jsme ještě nepochopili její racionalitu,“ říká vyjednavač Adam Dolník. Dřív působil jako akademik, pracoval pro OSN a učil vyjednávací týmy po celém světě, později se dostal přímo ke krizovému vyjednávání. Odvaha je podle něj základní předpoklad práce ve stresu, kde „jde o hodně a kdy jde vlastně o život“, ale sama nestačí. Klíčové je ustát tlak, nenechat se řídit emocemi a vědět, co je skutečný cíl. Dolník popisuje, že cílem vyjednavače není „přijít a potrestat viníky“, ale dostat rukojmího zpátky k rodině. Únos podle něj často není sofistikovaná operace, ale náhodný a brutální byznys: gangy chtějí někoho „rychle vyždímat“ a chytit dalšího. Přesto se ani v takové situaci nesmí ustupovat ve chvíli, kdy druhá strana tlačí a vyhrožuje. „Slow is smooth and smooth is fast,“ říká Dolník. Když se chce člověk někam dostat rychle, musí jít pomalu. Stejné principy podle něj platí i mimo únosy. „Tlak způsobuje protitlak,“ říká. Dobrý vyjednavač proto nejde automaticky do protiútoku, i když by to přineslo dobrý pocit. „Když už máte na jazyku nějakou větu a cítíte, jak to bude dobrý pocit vypustit ven, tak buďte zticha,“ vysvětluje. Právě takové věty podle něj často slouží spíš egu než cíli, kterého chceme dosáhnout. Důležité je i rozlišovat empatii a sympatii. „Empatie a sympatie jsou dvě naprosto rozdílné věci,“ říká Dolník. Pochopit logiku Al-Káidy, únosce, politického protivníka nebo člověka v extrémních emocích podle něj neznamená souhlasit. Znamená to získat vliv. „Když uslyší svůj úhel pohledu a svůj příběh z mých úst, ví, že chápu,“ popisuje moment, kdy se otevírá prostor pro skutečné ovlivnění. Řeč je i o dětech, rodičovství, manipulaci a politických debatách. Děti se podle Dolníka velmi rychle naučí, jak tlačit na ta správná tlačítka, zatímco v politických debatách se často nenaslouchá kvůli pochopení, ale kvůli útoku. Tomu říká „kombativní naslouchání“ - posloucháme hlavně proto, abychom našli něco, co se dá použít proti druhému. Kdy je ovlivňování ještě fér a kdy už jde o manipulaci? Proč emoce vždycky snižují racionalitu? Dá se s teroristou mluvit bez souhlasu, ale s pochopením? Proč může rychlé ustupování v krizi rukojmímu uškodit? A co by se změnilo v politice, rodičovství, byznysu i partnerských konfliktech, kdybychom místo smečování dokázali opravdu poslouchat? Poslechněte si celý rozhovor.

Umělá inteligence může z jednoho člověka udělat 10× produktivnějšího profesionála. Firma tím ale automaticky nezrychlí. Když si každý staví vlastní second brain, používá jiné nástroje a ukládá si svůj kontext, vznikne 170 rychlejších jednotlivců, ne AI-first organizace.Petr Svoboda, CEO skupiny ABUGO, a Boris Bošiak, člen boardu odpovědný za AI transformaci skupiny, otevřeně popisují, jak tenhle problém řeší v praxi. Staví společný AI Hub, sdílejí MCP nástroje a skilly, mění pravidla bezpečnosti, hiring i způsob, jakým si lidé předávají práci.Rozhovor se dostává i k méně pohodlným otázkám: co se stane s lidmi, kteří AI nepoužívají, komu patří znalosti uložené v second brainu, které meetingy přestanou být potřeba a proč je dnes často jednodušší mluvit s Claudem než s kolegou.Mluvíme například o tom:proč osobní second brainy samy o sobě firmu nezrychlíjak funguje ABUGO AI Hub, marketplace skillů a interní hostingproč musí vedení AI samo používat a říct, která rizika přijímákdy nechat lidi experimentovat a kdy jejich postupy sjednotitproč ABUGO hledalo AI buildera místo klasického marketingového šéfaco se stane s firemní kulturou, když je rychlejší mluvit s Claudem než s kolegouHosté a odkazy:ABUGOhttps://www.abugo.com/csPetr Svoboda - CEO ABUGOhttps://www.linkedin.com/in/petrsvobodacom/Boris Bošiak - člen boardu odpovědný za AI transformaci skupiny ABUGOhttps://www.linkedin.com/in/borisbosiak/

„Když mi režisér Braňo Holiček zavolal, byl jsem potěšený a zároveň vyděšený. Ale přišlo mi to jako krásná výzva,“ přiznává Robert Mikluš, který letos v létě exceluje v roli Othella na Shakespearovských slavnostech. Režisér ho pro prý roli získal tím, jak moc o něj stál. „Je dobré, když o vás režisér stojí a dává vám to najevo. Pro herce není nic tak ponižující jako za někým chodit a říkat si o práci,“ prozrazuje v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Podle pověsti vznikly Dětenice za vlády přemyslovského knížete Oldřicha v první polovině 11. století. Když lovil ve zdejších hlubokých lesích, našel prý bloudící opuštěné děti. A protože to byl člověk ušlechtilý, dětí se ujal, nechal pro ně postavit ves a na jejich počest ji pojmenoval Dětenice. Fakta říkají, že tu už ve 13. století stála skromná dřevěná gotická tvrz, který byla koncem 16. století Křineckým z Ronova přestavěna na renesanční zámek.

Podle pověsti vznikly Dětenice za vlády přemyslovského knížete Oldřicha v první polovině 11. století. Když lovil ve zdejších hlubokých lesích, našel prý bloudící opuštěné děti. A protože to byl člověk ušlechtilý, dětí se ujal, nechal pro ně postavit ves a na jejich počest ji pojmenoval Dětenice. Fakta říkají, že tu už ve 13. století stála skromná dřevěná gotická tvrz, který byla koncem 16. století Křineckým z Ronova přestavěna na renesanční zámek.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Humor často používám jako sebeobranu,“ říká textař, básník, spisovatel a komik Petr Soukup. Od dětství chtěl být komikem, zároveň o sobě mluví jako o introvertním člověku, který se ve společnosti cítil nejbezpečněji právě na jevišti. V rozhovoru popisuje, že mu odmala vadily nesmyslné hranice, ponižování ve škole i nespravedlnost. „Když vám vadí hranice, které jsou z vašeho pohledu fakt nesmyslné, tak se tím musíte nějak promlátit,“ říká. Soukup otevřeně mluví i o šikaně, depresích, vyhoření a třinácti letech terapie. Popisuje období, kdy si po zdravotních problémech myslel, že umírá, tělo mu podle jeho slov začalo odcházet fyzicky i psychicky a několik let se z toho dostával. „Když si fakt myslíte, že umíráte a to tělo vás strašně bolí, tak se zblázníte,“ říká. I proto pro něj humor není jen způsob, jak bavit lidi, ale často i způsob, jak přežít vlastní strach, vztek nebo úzkost. V rozhovoru mluví také o politickém humoru, sociálních sítích a nenávisti, která se k němu vrací. Říká, že lidem, kteří mu vyhrožují smrtí, někdy rovnou volá, protože ho zajímá konfrontace a protože klidné argumenty podle něj často nefungují. Zároveň ale tvrdí, že nechce lidem předávat jen vlastní naštvání. Když reaguje na politická témata nebo společenské dění, nejdřív v něm podle jeho slov převládá vztek a teprve potom se z něj snaží udělat humor s nadhledem. „Já než to natočím, tak tam ten nadhled není. To je velikej vztek,“ říká. Právě ten se snaží přetavit do humoru, který může být pro něj i pro publikum určitou psychohygienou. Soukup píše dětské knihy, erotické texty, stand-upy, politické básničky i písně pro známé interprety. Odmítá se ale nechat zavřít do jedné škatulky a nechce být pro lidi úplně čitelný. „Já nechci být nešťastnej,“ vysvětluje. Kdyby dělal celý život jen jeden typ tvorby, vyhořel by podle svých slov znovu. Chce zůstat člověkem, který může být dojatý, naštvaný, zranitelný i provokativní zároveň. Proč se na pódiu cítil bezpečněji než v běžném životě? Co s člověkem udělá období, kdy má pocit, že umírá? Kdy humor pomáhá a kdy už se může stát destruktivní obranou? Proč nechce být jen autorem dětských knih, jen komikem ani jen básníkem ze sociálních sítí? A jak se dá vztek proměnit v nadhled, aniž by člověk ztratil sám sebe? I to se dozvíte v rozhovoru.

„Když jsme před několika lety viděli vzpříčenou loď v Suezském průplavu a to, co jenom šestidenní vzpříčení znamenalo pro evropskou ekonomiku, už tehdy jsem říkala: ‚To teď uvidíme vzpříčených lodí!‘,” glosuje někdejší zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o diskutované rozpočtové novele, vývoji tzv. bitcoinové kauzy nebo dopadech oslabení japonské měny na evropskou ekonomiku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministr kultury nedávno v soukromém rozhovoru prohodil, že vláda bojuje proti ose zla. Má k ní údajně patřit trojice Hrad, STAN a média. V posledním podcastu Kecy a politika rozebíráme, proč ministři tak vyhrocují útoky na prezidenta republiky. Je to samozřejmě motivováno prezidentskými volbami, které proběhnou v lednu 2028. Babiš a spol. prostě „čistí“ svoje voličské řady a snaží se je semknout pod prapor „antipavlismu“.Malá statistika: v předchozích volbách hlavy státu volilo ve druhém kole Petra Pavla 15 procent voličů ANO, 22 procent voličů SPD a 60 procent voličů Motoristů. Smyslem téhle kampaně je „depavloidizovat“ svou voličskou základnu a zničit image prezidenta jako příznivce opozice.Podobné je to s hnutím STAN, které je politickou entitou druhé volby, a čas od času malá část jeho voličů migruje k ANO a naopak. No a nakonec jsou tu média. Část vládních politiků si v posledních letech natolik zvykla na kooperativní rozhovory a příspěvky v digitálních médiích, že se snaží tyto nové standardy přenést i do veřejnoprávních médií. Když se vzpouzejí a dělají svou práci, jsou předmětem skandalizace a útoků.Vyvrcholilo to minulý týden, když ministr zahraničí Macinka nepustil na ministerskou tiskovou konferenci novinářku Deníku N. Vytváří to nerovný přístup k informacím, které jsou z povahy věci, pokud se odehrávají ve sféře vysoké politiky, veřejné.Platí to, co nedávno na sítích napsal expremiér Mirek Topolánek: „Měl jsem s novináři problém. Stáli u spousty mých trablů, ať už jsem si je způsobil sám, nebo si je vymysleli. Štvali mě. Nikdy, opakuji, nikdy jsem je neselektoval. … Nemám rád Zdíšu, ale nikdy bych jí nebral právo mě srát.“

„Co mě na Anetě imponovalo, bylo to, že to není žádná pasivní holka. Když se události rozjedou do stále černější roviny, je to právě ona, kdo převezme vedení a vymyslí zvrácený plán, jak dál,“ prozrazuje herečka, která v rozhovoru s Michaelou Maurerovou vyprávěla o srpnové premiéře černé komedie 6 gramů, přípravě na náročnou roli i o tom, proč pro ni bylo natáčení s Ondřejem Vetchým velkým zážitkem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Když se vydáte do Svojšína, kde mají krásný zámek, tak nezapomeňte také na skalní vyhlídky nade Mží. Je jich tam několik, ale nejčastěji chodí lidé na stezku, která se jmenuje Skalní defilé.

Když dostaneme na talíři větší kus masa, jak velká sousta bychom si měli ukrajovat? Platí i tady nějaká pravidla?

Získat do pronájmu zahrádku ale není vůbec jednoduché. A nájemci musí dodržovat řadu pravidel. Ke spisovateli Bohumilu Hrabalovi patří mimo jiné specifický humor a pivo. Není divu, že je populární i v zahraničí. Jeho díla milují i v Maďarsku. Když udeří vedra, Korejci zamíří do cool center. I za nimi se vydáme v Reportážích zahraničních zpravodajů.

Bývala zemí doutníků, tanečnic a veselí. To už ale o Kubě neplatí. Pod tíhou ropné blokády zemi dochází jídlo, léky i elektrická energie. „Žije se tam strašně. Na venkově lidé nemají proud týden, dva, někdy i déle,“ líčí reportér. „Hladomor to ještě není, ale každopádně aspoň všichni moji přátelé dost výrazně zhubli,“ vypráví zahraniční reportér Seznam Zpráv Eduard Freisler, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus. Freisler na Kubu jezdí už 25 let, naposledy tam byl letos na jaře. Na přelomu roku o zemi vydal knihu Kubánské tango v rytmu blues, za kterou dostal Cenu Hanzelky a Zikmunda za nejlepší cestopis roku. „V rámci příjmového potravinového systému mají od vlády takové knížečky, ‚libreta‘, a když se do ní člověk podívá, vidí, že každý Kubánec by měl mít nárok na tohle, na tohle, na tohle. Ale pak zjistíš, že většina kolonek je prázdná, že spousta lidí měsíce nedostala zubní pastu nebo šampon,“ popisuje s tím, že nejtíživější jsou výpadky elektrické energie. „V Havaně vypnou proud klidně na 72 hodin, 100 hodin. Každý večer město úplně potemní, protože nemají palivo. Svítí se jenom v několika oblastech, kde jsou turistické hotely. Je dobré se po osmé, deváté večer vrátit někam k hotelu, protože jinak člověk uvízne někde v totální tmě a není jak hledat cestu domů,“ líčí novinář. Dělala to už moje máma i babička Jeho poutavě psaný cestopis o Kubě stojí na příbězích obyčejných Kubánců a zážitcích z mnoha cest na karibský ostrov, ale i z několika let soužití s kubánskou manželkou. „Vždycky připomínám příběh ‚jineteras‘, což jsou takové prostitutky. Přijíždějí z venkova, kde je opravdu hlad, není elektřina a práce s cílem najít si nějakého bělocha, který by jim pomohl ven. Jedna z nich mi teď na jaře řekla: ‚Ona to dělala už moje máma a moje babička. Už tehdy měly nějaký materiální nedostatek a chtěly se odsud dostat.‘ “ Kuba trpí především desítkami let vlády diktátorského režimu. Teď ji navíc srazila ropná blokáda, kterou na ostrov uvalil americký prezident Donald Trump. Cílem bylo oslabit tamní komunistický režim, omezit jeho vliv v regionu a potrestat Havanu za podporu Venezuely. Šokuje mě Trumpismus Freisler pracoval pro řadu českých redakcí, pravidelně ale pobyt v Česku prokládá dlouhými epizodami v zahraničí. Teď by ho lákaly Spojené státy americké. „Šokuje mě trumpismus. A to, co všechno se v té zemi za pár let událo a jak to i země údajně silných institucí, která nedovolí, aby to tam jeden člověk začal radikálně měnit, neustála. Mám pocit, že tam je spousta příběhů, které by se daly sledovat a dobře by to ilustrovaly,“ přemítá reportér. „Mě tam asi nejvíc ohromilo to, že desítky milionů Američanů ti řeknou, že by chtěli diktátora víc než demokracii. Když jsem jel v Arkansasu po venkově, tak Američani měli před domem stožár, kde mají americkou vlajku, ale na některých obydlích nad tou americkou vlajkou byla vlajka Trumpa, jako kdyby byl víc než Amerika,“ popisuje. A proč si jako práci vlastně vybral právě novinařinu? „Můj život je nekonečná honba za příběhem, tím nejlepším příběhem, který můžu najít. A myslím si, že ten kubánský se pro mě stal jedním z vrcholů,“ odpovídá Eduard Freisler a oklikou se tím vrací ke své oblíbené Kubě. Jak se píše z Venezuely pro americká média? Proč americké noviny nechtěly vydat pozitivní článek o Trumpovi? A má Kuba šanci na světlou budoucnost? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Národní galerie vstupuje do svého 230. roku existence ve složité situaci. Po odvolání bývalé ředitelky má provizorní vedení, ministr kultury Oto Klempíř zrušil už vypsané výběrové řízení na nového šéfa a odbory varují před chronickým podfinancováním i chaosem kolem řízení instituce. „Pracujeme, jako kdyby žádný chaos nebyl. Snažím se na svůj tým přenášet klid,“ říká ve Studiu N dočasně jmenovaná ředitelka Olga Kotková. Dočasné vedení galerie přijala podle svých slov i proto, aby zabránila další nejistotě. Někteří kolegové ji prý varovali před scénářem, který by připomínal vývoj kulturních institucí na Slovensku. „Nejrůznější kolegyně a kolegové mi říkali: Běž do toho, abys zabránila slovenské cestě,“ tvrdí. Nové vedení Národní galerie má vzejít z výběrového řízení, které ministr kultury Oto Klempíř nejprve vypsal a následně zrušil. Kotková přiznává, že samotné téma konkurzu, do kterého se sama hlásila, je pro ni po posledních měsících citlivé. „Když se přede mnou řekne výběrko, není to slovo, které bych teď chtěla slyšet. Musíme se s tím vyrovnat,“ říká. Období střídání ve vedení instituce podle ní vyvolává v týmu nervozitu. „Pro zaměstnance a zaměstnankyně je to určitý stres. Nevědí, co bude, jaká bude koncepce, kdo přijde,“ říká historička umění. „Pro galerii v žádném období není dobré, když se tam ti ředitelé střídají jako apoštolové na orloji. To je špatně,“ dodává. Stabilita je podle jejích slov důležitá nejen pro lidi uvnitř galerie, ale i pro její fungování v zahraničí. „Galerie potřebuje mít stabilitu, aby byla předvídatelným partnerem. Je to důležité i pro mezinárodní projekty. Naši partneři potřebují vědět, že spolupráce bude kontinuálně pokračovat, že nepřijde radikální krok, který by je zastavil,“ popisuje. Ve Studiu N také odmítá vyjádření ministra Klempíře, že by pražská Národní galerie nepatřila mezi přední evropské instituce. Kotková zároveň upozorňuje, že problémy galerie nejsou jen otázkou vedení, ale i dlouhodobého nedostatku peněz. Národní galerie podle ní funguje s výrazně menšími prostředky než srovnatelné zahraniční instituce. „Peníze, které mají ve Vídni na vitrínu, máme my na celou expozici,“ říká. Nedostatek peněz se podle ní promítá i do pracovních podmínek zaměstnanců: „Platy tam nejsou velké. Máme štěstí, že většina zaměstnanců a zaměstnankyň jsou lidé, kteří mají svoji práci rádi. Jsou to srdcaři. Jsou ochotni pracovat o víkendech zadarmo, protože věří v to, že pracují pro kulturu. Cítíme se jako dělníci kultury.“ Kotková popisuje i stav některých budov, které Národní galerie spravuje. „První klika, za kterou jsem vzala, mi zůstala v ruce. Vypovídá to symbolicky o tom, v jakém je Veletržní palác stavu,“ popisuje v podcastu. Proč ministr Klempíř zrušil výběrové řízení, které sám vypsal? Může být veřejná kulturní instituce apolitická? A proč z loga Národní galerie u vstupu do Veletržního paláce zmizela ukrajinská vlajka na podporu napadené země? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

S umělou inteligencí začali experimentovat už na studentských kolejích, když si chtěli přivydělat a vymýšleli algoritmus, který by porážel profesionální hráče pokeru. Nakonec s ním vyrazili do Kanady, kde svůj nápad pilovali na tamní univerzitě, až ho koupila přední výzkumná laboratoř DeepMind patřící Googlu. Tehdy Martin Schmid a spol. naplno pronikli do velkého světa AI a nakonec se pustili i do vlastního byznysu. Jejich startup EquiLibre je sice nenápadný, ale úspěšně točí na burzách miliardy dolarů denně a velmi rychle roste. Nejzajímavější přitom je, že sami tvůrci nevědí, jak přesně jimi vyvinutá AI funguje.V rozhovoru se dále dozvíte:

Když policisté vyjeli na domovní prohlídku kvůli krádeži, vkročili do naprosté noční můry. Ashley věřila, že našla lásku svého života, ale šeredně se mýlila. Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/461/s/ (00:00:00) znělka(00:00:07) ahoj Zločinožrouti(00:00:22) knižní tipy(00:07:30) Dům hrůzy v Ohiu(00:37:59) Ashley Wadsworth(01:20:57) zůstaňte naživu, zůstaňte na svobodě

„Když jsem začal s koňským pólem, byl jsem jím opravdu hypnotizován a řekl jsem si, že toto chci strašně dělat. Ale je pravda, že je to finančně náročný sport,“ přiznává hráč, trenér a komentátor koňského póla Jan Zavázal. Jak se k neobvyklé disciplíně dostal? Jak složitá jsou její pravidla? A kde hledat historii koňského póla v Čechách? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj výrazně přeskupil mocenské poměry v zemi i armádě. Prosadil rozsáhlou obměnu vlády, sesadil oblíbeného ministra obrany a jmenoval nového vrchního velitele armády. „Prezident tím v očích veřejnosti hodně utrpěl,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. „Z nějakého důvodu se jednou za rok pokusí spáchat společenské harakiri,“ tvrdí. Zároveň připouští, že vedení Ukrajiny potřebuje čerstvou energii. „Země se připravuje na dlouhou válku. Nikdo tam neočekává, že to brzy skončí,“ tvrdí Sybera. Důležité je podle něj nyní připravit infrastrukturu na zimu. Bojiště popisuje jako střet světa nejmodernějších technologií s improvizací, která připomíná spíš postapokalyptický film. „Je fascinující, jak se na frontě střetává svět staré a moderní války. Vytvářejí se tam situace jako z Mad Maxe. Vidíte brutálně moderní drony, které pak voják na druhé straně vyřadí nůžkami.“ Podobně absurdní podle něj byly i záběry, na nichž se ruský voják snažil prokličkovat drony kontrolovanou „zónu smrti“ na koni. Analytik Kyiv Independent ve Studiu N také hodnotí českou debatu o pomoci Ukrajině, která je podle něj plná rozporů. „Myslím, že jsme trochu vyčúránci. Na pomoci Ukrajině jsme se hodně napakovali, hodně jsme vydělali. Zároveň si vzpomeňme na silná prohlášení populistické vlády Andreje Babiše s jeho přikyvovači z SPD a Motoristů, že na Ukrajinu nedají ani korunu. Ale pak přišel moment, kdy to pro něj bylo výhodné, a peníze na zakázky na zbraně vláda poslala.“ Co Zelenskyj očekává od nových postav v kabinetu a armádě? Kdy budou v zemi prezidentské volby? A v jakém stavu se vracejí ukrajinští vojáci z ruského zajetí? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Když ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) poslal 140 milionů korun iniciativě, která nakupuje americké zbraně pro Ukrajinu, postupoval v souladu s programovým prohlášením vlády Andreje Babiše (ANO), i když se předseda koaliční SPD Tomio Okamura rozčiloval a prohlašoval, že byla porušena dohoda. Vše je v pořádku přinejmenším ze dvou důvodů; ovšem výměna názorů v koalici ukazuje, jak chatrné je odhodlání kabinetu v zásadních otázkách bezpečnosti České republiky.