Podcasts about kdy

Měl několik přezdívek, čtyři ženy, jeho skladby zná celý svět. Hudba v New Orleans, kde se Louis Daniel Armstrong 4. srpna 1901 narodil, zněla všude. Jeho matka nebývala doma, a tak se jako malý staral i o sestru. Když střílel na Silvestra pistolí jednoho z náhradních otců, zatkli ho a zavřeli do polepšovny. A tam se vyučovala hudba… Už jako světová hudební hvězda navštívil v roce 1965 Prahu a stal se symbolem uvolnění.

Měl několik přezdívek, čtyři ženy, jeho skladby zná celý svět. Hudba v New Orleans, kde se Louis Daniel Armstrong 4. srpna 1901 narodil, zněla všude. Jeho matka nebývala doma, a tak se jako malý staral i o sestru. Když střílel na Silvestra pistolí jednoho z náhradních otců, zatkli ho a zavřeli do polepšovny. A tam se vyučovala hudba… Už jako světová hudební hvězda navštívil v roce 1965 Prahu a stal se symbolem uvolnění. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když jsme dlouho ve vaně nebo myjeme nádobí, na bříškách prstů se nám udělají varhánky. Napadlo vás někdy, že to má svůj význam?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když vypukla bitcoinová kauza, zbývaly do voleb čtyři měsíce. ODS měla dvě možnosti, jak se k ní postavit. Premiér Petr Fiala (ODS, koalice Spolu) se mohl pokusit věc rychle vyřešit, tedy otevřeně přiznat pochybení, pojmenovat aspoň některé viníky a zavést opatření, aby se nic podobného nemohlo opakovat. Kauza by sice několik týdnů ovládala titulní stránky většiny médií, pak by ale nebylo o čem psát.

Když vědci pěstovali pšenici společně s houbou, která prospívá vstřebávání živin, urodila se větší zrna, která jsou zároveň bohatší na fosfor a zinek. Plochu, z jaké můžou rostliny čerpat živiny, totiž houba rozšiřuje někdy až pětsetkrát. Chléb z této pšenice upečený může sloužit jako dobře dostupný zdroj zinku pro člověka.

„Když otevřeš krabici s jeho kmínem, tak uletí střecha,“ popisuje známý herec zkušenost s jedním z farmářů, se kterými se potkává v pořadu Krmítko. Za regionálními potravinami v něm jezdí spolu s historikem gastronomie Martinem Franzem. „Když jedeme v autě, mluví normálně. Ale jak se zapne mikrofon, tak on to musí vykřičet. A ty jeho znalosti? To je radost.“ Jak se mu hraje pod režií Petra Zelenky v představení Amatéři? Proč se začal věnovat psychicky nemocným dětem a vězňům?

Vladimír Zapadlo, dobrodruh. Když před lety vyrazil Vladimír Zapadlo s kamarády dodávkou na cestu po Rakousku a Itálií, netušil, že právě toto vozidlo značky Volkswagen Transporter se stane jednou jeho domovem. Jak se mu žije na několika metrech čtverečních, nakolik si dokáže poradit s hygienou, přípravou jídla nebo vytápěním, nejen to se dozvíme hodinu před polednem.

CELOU EPIZODU SI MŮŽETE PUSTIT NA HEROHERO.CO/STUDION „Krátce po coming outu za mnou přišel do zadní části kostela muž, který se po mně sápal. Mluvil o tom, že jsem odporná a že to, jak žiju, je k vyměšování.“ Farářka Martina Viktorie Kopecká a trans aktivistka Lenka Králová se rozhodly pro společenský coming out v různých životních etapách. Ve Studiu N live natáčeném na festivalu Meeting Brno otevřeně mluví o tom, co znamená říct pravdu a jaké to je čelit strachu, nenávisti i absurdním očekáváním. „Když jdu večer po ulici a vidím hloučky mužů pokuřujících před hospodami, tak mě přepadne stres – snažím se jim vyhýbat a přecházet na druhou stranu ulice,“ popisuje vnitřní napětí Lenka Králová. „Stejně tak zažívám menšinový stres ve sprchách nebo na toaletách, snažím se to mít vždy rychle za sebou. Je to totiž téma kulturních válek u trans lidí. Když jsem například byla na konferenci SPD a Tradiční rodiny v Parlamentu, která se jmenovala Jak zachránit děti před genderovou ideologií, tak jsem zvolila taktiku pilotů malých letadel a celý den jsem nepila, abych v tom prostoru nemusela jít na záchod. Cítila jsem se jako na území nepřátel,“ říká Králová. „Pro mě bylo zcela zásadní říct, jak věci jsou,“ vysvětluje Kopecká, proč se rozhodla ke společenskému coming outu. „Než měla knížka, kde hovořím o společném životě s partnerkou, vyjít, tak mě spoutala úzkost, strach a panika z toho, že to možná změní celý můj život. A že to bude mít negativní důsledky na život mých rodičů,“ popisuje své obavy farářka. „Zpočátku nebylo úplně jisté, jestli nebudu muset vrátit talár a klíče od kostela. Tuhle nejistotu prožívá spousta lidí, kteří se rozhodnou jít s pravdou ven,“ říká Kopecká. Ve Studiu N mluví o svém přání, aby otázky identity a sexuality přestaly být pro společnost důležité. Sama se totiž často ocitá v nepříjemných situacích. „Snažím se ty komentáře na sociálních sítích nečíst, protože už nemůžu, buď z toho pláču, nebo zvracím. Nejčastější stesk od mužů ale je, že ‚je mě škoda‘. Je to prý škoda, protože by mě mohl mít nějaký chlap. Takhle absurdní je celá ta diskuze. Podle nich bych mohla být nejenom tažná, ale i chovná. Já holt nejsem chovná a to jim nevyhovuje,“ směje se Kopecká. Pro obě dámy byl veřejný coming out důležitým životním momentem. „Já jsem cítila explozi úlevy. Pro mě to bylo extrémní,“ říká Králová. „Žila jsem v podstatě dvojí život. Jeden v šedém bahně, ve kterém jsem nějak existovala, a druhý ve fantaziích, ve vnitřním světě. A najednou jsem to mohla překlopit a od té doby žiju v každodenní přítomnosti. Je to pro mě nepopsatelný rozdíl.“ Jaké překážky musely obě zdolat a jak je transformovaly? Jak se vypořádávaly s očekáváními blízkých i společnosti? A co díky přijetí vlastní identity objevily? Podívejte se na celou epizodu z natáčení Studia N live na festivalu Meeting Brno na herohero.co/studion.

Když se na počátku roku 2022 ruský prezident Vladimir Putin chystal napadnout Ukrajinu, vysmíval se tehdejší český prezident Miloš Zeman varovným zprávám tajných služeb a tvrdil, že Rusové žádný útok nepodniknou. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček ale podle svých slov už tehdy tušil, že se konflikt blíží: „Pro mě to bylo období, které přineslo velké změny do mého života. A hodně mě to Ukrajině přiblížilo,“ popisuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když začne hořet skládka, není snadné ji uhasit. Za posledních pět let eviduje Hasičský záchranný sbor ČR dva tisíce takových požárů. Vysoké číslo je také důvod, proč hasiči spouští plošnou kontrolu skládek a zařízení na zpracování odpadu.

Když se řekneš štěstí, většina z nás si představí bezstarostný život téměř bez problémů. Co když je to ale tak, že problémy ke štěstí potřebujeme? A co peníze a skvělá kariéra? Je to něco, co ke štěstí stačí? A co vlastně znamená věta „ty máš ale štěstí“? Ačkoli už na toto téma zaznělo z mnoha stran hodně, pustily se do debaty o něm i Barbora Hartmannová s Lucií Spáčilovou. Jak to dopadlo? Posuďte sami.  OCENĚNÍ: EP Firemní podcast roku 2024 – 2. místo v kategorii Dlouhodobý přínos. Chcete vědět víc o lidech a sami o sobě? Pak vás možná bude zajímat seminář Poznej svůj skutečný potenciál. Tipy z oblasti budování skvělého a úspěšného týmu od Performie každé 2 týdny do vašeho e-mailu: https://www.performia.cz/tipy-a-triky

Hezké nohy jsou fajn. Ale zdravé nohy jsou základ. V téhle epizodě si s angioložkou MUDr. Petrou Zimolovou povídáme o chronickém žilním onemocnění dolních končetin: proč postihuje víc než 60 % dospělých, jaké jsou první varovné příznaky a jak tomu všemu můžeš předcházet. Dozvíš se, proč bércový vřed není jen slovo z učebnice, co dělat, když máš sedavé nebo naopak stojavé zaměstnání, jak může střídavá sprcha pomoci cévám, jestli mají smysl kompresní punčochy a proč nestačí jen „dát nohy nahoru“.V timestamps si můžeš vybrat konkrétní téma, které tě zajímá:▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ Timestamps ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬00:00 Intro a představení hosta01:33 Různá onemocnění žil dolních končetin02:56 Jak jsou v ČR tato onemocnění častá04:10 Role životního stylu08:00 Kdy zpozornit a vyhledat odborníka11:50 Dlouhodobé stání nebo sezení12:36 Co to jsou metličky13:55 Střídání teplé a studené vody16:00 Kompresní punčochy19:20 Jak předcházet onemocnění žil dolních končetin22:00 Léčba

Když kamarádi (ne)mají děti — přátelství v rodičovství aka téma, které s Terézií řešíme překvapivě poměrně často. Dejte si celou epizodu, protože poslední rozhovor vám zaručeně zvedne náladu, ať je jakákoliv.

Ve čtvrté epizodě podcastu V producentské dílně jsem si povídal s Ondřejem Ježkem, producentem, zvukovým inženýrem, muzikantem a majitelem studia Jámor. Ondřej patří k nejrespektovanějším postavám české nezávislé scény a je vyhledávaný pro svůj cit pro autentický zvuk i nevšední přístup k hudební produkci. Je členem kapel OTK, Gurun Gurun a Data Koroptev. Když jsem se na rozhovor připravoval, zjistil jsem, že rozhovorů s Ondřejem už vyšla celá řada. Skvělý rozhovor s ním vedl ve svém podcastu pro Frontman například David Pomahač. Cítil jsem proto potřebu nejít po povrchu a pokusit se v otázkách dostat hlouběji, poodhalit důvody, proč je Ondřej tak žádaným producentem, a pochopit jeho osobitý přístup ke zvuku i lidem. „Snažím se u každého najít něco bláznivýho, záhadnýho, zajímavýho.“ Hlavním tématem rozhovoru byl Ondrův neinvazivní přístup ke kapelám. Dokud kapela ví, co chce a její vize dává smysl, Ondřej se snaží spíš naslouchat než cokoli měnit. Zdůrazňuje, že on sám nemá potřebu mít poslední slovo. Jeho cílem je objevovat jedinečnost a posouvat věci správným směrem, nikoli je ovládat. Zajímavé bylo i povídání o tom, proč skvělý muzikant není ve studiu vždycky zákonitě lepší než amatér. Dotkli jsme se také výhod toho, když má producent k dispozici nahrávací prostor plný rozmanitých a často bizarních nástrojů – právě ty mohou inspirovat k nečekaným nápadům a netradičním zvukovým experimentům. Jámor a legendární hrníčkový phazer Probírali jsme i Ondřejovy názory na techniku a zvuk, mluvili jsme o tom, proč nemá rád Spotify a studiové monitory značky Genelec. Nemohli jsme neprobrat taky nahrávací prostory studia Jámor. Ptal jsem se ho, proč nemá ve studiu oddělenou režii, nebo na to, jak kreativně pracovat s přeslechy mezi jednotlivými mikrofony. Mluvili jsme o hranici mezi autenticitou a špatným muzikantským výkonem. Dotkli jsme se i našich hudebních inspirací a pustili jsme si ukázku jeho spolupráce s kapelou Krstní otcovia. Nezapomněli jsme ani na pár technických specialit, jako je Ondrův oblíbený, už v podstatě legendární „hrníčkový phazer“. Na závěr rozhovoru jsme se dostali i k jeho vztahu k pluginům a taky k tomu, proč ho znepokojují současné pluginové subscription modely. Pro Ondru Ježka není zvuk ani zdaleka jen technická záležitost, ale především prostředek k přenosu emocí, příběhů a tajemství. Pokud je vám, stejně jako mně, tenhle přístup sympatický, určitě vás tahle epizoda bude bavit. Ondřej Ježek je totiž člověk, který mluví bez jakékoli pózy, je skromný, má obrovský vhled a spoustu zkušeností, ale hlavně z něj čiší nefalšované zaujetí pro hudbu.

Když teploty v létě stoupají, saháme po studených nápojích. Překvapivě ale může osvěžit i šálek horkého čaje. Jak na správnou přípravu, co všechno čaj nabízí a proč se z pití čaje může stát osobní rituál prozradila Nela Nevělíková.

Když teploty v létě stoupají, saháme po studených nápojích. Překvapivě ale může osvěžit i šálek horkého čaje. Jak na správnou přípravu, co všechno čaj nabízí a proč se z pití čaje může stát osobní rituál prozradila Nela Nevělíková.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když politici vykřikuji, že máme být na co hrdí, mají pravdu. Mnohdy to bývá ale tak, že větší hrdost můžeme projevovat tomu, co už bylo, než tomu, co je. Poslechněte si pár příkladů. Je téměř všeobecně známo, že Čech Jan Janský objevil, že krev se dělí na čtyři skupiny.

Když politici vykřikuji, že máme být na co hrdí, mají pravdu. Mnohdy to bývá ale tak, že větší hrdost můžeme projevovat tomu, co už bylo, než tomu, co je. Poslechněte si pár příkladů. Je téměř všeobecně známo, že Čech Jan Janský objevil, že krev se dělí na čtyři skupiny. Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se z IT podnikatele stal investor s nemovitostním portfoliem za 2 miliardy korun? Martin Ladyr (Sworp) začal programováním, pak potřeboval místo pro vlastní firmu – a nakonec se dostal k vlastnictví několika budov, komerčních areálů a činžovních domů, vývoji vlastního softwaru a budování komerčního impéria. Jak funguje realitní byznys očima technicky smýšlejícího člověka, který se nebojí hledat vlastní cesty? Co udělá, když potřebuje kliky? Vyvine si je. Když potřebuje software? Naprogramuje si vlastní. A když potřebuje sklad? Prostě koupí celý areál. V rozhovoru se dozvíte: - Jak se dá z nevyužité budovy vydělat 150 milionů za rok - Proč v komerčních nemovitostech vidí větší příležitost než v bytech - Proč vlastní softwarovou firmu, energetickou společnost i tým řemeslníků - Jak funguje Sworp - nástroj pro digitalizaci správy nemovitostí Martin Ladyr - Sworp.com https://www.linkedin.com/in/martin-ladyr/ On-line kurz od ADOLu: Jak uspět v dražbách nemovitostí! https://www.adol.cz/sluzby/seminare/jak-uspesne-zvladnout-drazbu/ Sledujte nás: https://facebook.com/adolmonitor https://instagram.com/adolmonitor https://www.linkedin.com/in/pavel-tomek/ https://www.tiktok.com/@adol.cz Blog se zajímavými články z realitního světa: https://www.adol.cz/blog Facebook skupina pro realitní investory s více než 6.000 členy: https://www.facebook.com/groups/adolmonitor/ Kompletní služby ADOL: https://www.adol.cz/ 

„Součástí přežití je třeba i umět se ponižovat nebo že jste vydán na milost hrozným primitivům, úplným primitivům. Oni vás klidně oberou jako maso na špejli. Ale já nevidím v egu cenu. Když byste měla ego, tak neslyšíte, co je kolem vás, čili nezískáte poklady, které jsou kolem vás,“ říká výtvarník Jiří Černický v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 25.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Když u Moháče padl král Ludvík Jagellonský, tenhle dřevěný dům v Lichtenštejnsku už osm let stál. V době, kdy Napoleon táhl Evropou, byl dokonce starý tři sta let. A pořád stojí. Dnes se mu říká Biedermannův dům a patří k vůbec nejstarším selským usedlostem na světě. Paradoxně ho před chátráním nezachránili památkáři, ale vášeň pro jídlo. Jak se to stalo? Poslechněte si reportáž.

Když u Moháče padl král Ludvík Jagellonský, tenhle dřevěný dům v Lichtenštejnsku už osm let stál. V době, kdy Napoleon táhl Evropou, byl dokonce starý tři sta let. A pořád stojí. Dnes se mu říká Biedermannův dům a patří k vůbec nejstarším selským usedlostem na světě. Paradoxně ho před chátráním nezachránili památkáři, ale vášeň pro jídlo. Jak se to stalo? Poslechněte si reportáž.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když lidé z Čech chtějí vyrazit někam na Moravu, oblast Mikulova a Pálavy je často první volbou. Nabízí krásnou přírodu, vinařskou turistiku, památky i folklorní tradice. Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava ale vidí vysoký počet návštěvníků spíš jako problém a zvažuje regulaci. Zástupci Mikulova balancují mezi tím, kolik peněz turisté přinášejí, a zátěží pro místní obyvatele na straně druhé.

Když chceme někomu poslat dopis, hodíme ho do odesílací poštovní schránky. První takové boxy se na poštovních úřadech u nás objevily roku 1817 na základě dekretu rakouské Dvorské komory.

Už u malých miminek se projevuje nebezpečný stereotyp: pláč malých chlapců považují lidé napříč gendery za závažnější, než ten dívčí. Když pak dospělá ženy přijde do gynekologické ordinace a stěžuje si na bolest nebo jiné nepohodlí, nezřídka se setká s odpovědí, že je to normální nebo že se jedná o psychosomatický problém. Redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga debatovaly ve třetím díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom, proč k největšímu znevažování dochází právě na gynekologii, jak to souvisí s lékařskými studiemi a farmaceutickým průmyslem nebo zda je možné se bránit proti nelegálním poplatkům za preventivní gynekologická vyšetření. 

Když chceme někomu poslat dopis, hodíme ho do odesílací poštovní schránky. První takové boxy se na poštovních úřadech u nás objevily roku 1817 na základě dekretu rakouské Dvorské komory.

Téma smrti pro ni není jen filmovou rolí – v osobním životě přišla o oba rodiče i sestru a zkušenost s truchlením ji přivedla až k dobrovolnické práci v hospici. „Když jsem šla na kamerovky, věděla jsem, že ten film musím točit,“ řekla herečka Pavla Beretová v Prostoru KVIFF X na festivalu v Karlových Varech. Smrt podle ní není tabu, o kterém bychom měli mlčet. Pavla Beretová letos na jaře získala svého prvního Českého lva za hlavní roli ve filmu Rok vdovy, který otevřeně pojednává o ztrátě blízkého člověka. 

Začátkem července Česko postihl největší výpadek proudu za dlouhou dobu. Ministerstvo průmyslu přišlo vzápětí s tím, že blackout způsobilo spadlé vedení a následný výpadek elektrárny Ledvice. Vyšetřování ale pokračuje. Kdy budeme vědět, kdo za blackout skutečně může?Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu a místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.„Vyšetřování bude ještě probíhat několik týdnů. Nechci teď do předběžných závěrů ukazovat na viníka. Přece jenom ta technická závada byla opravdu rozsáhlá. Je důležité nezávislé odborné vyšetření této situace, která opravdu není dobrá,“ řekl v Ptám se já ministr Vlček.Výpadek proudu zasáhl v pátek 4. července zhruba milion odběrných míst v Česku, už zrhuba za dvě hodiny se ale podařilo dodávku energie obnovit. Do vyšetřování před pár dny vstoupil šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš, který dopisem vládě i některým ministrům požádal o prošetření Energetickým regulačním úřadem a poslal úředníkům seznam několika velmi konkrétních otázek.„Okamžitě jsem požádal ředitele ČEPS o rozšíření té analýzy, kterou jsme zadali, o odpověď na tyto otázky. Pokud padají tyto konkrétní dotazy, tak mě samotného zajímají odpovědi na ty otázky,“ říká Vlček.Jaké okolnosti blackoutu chce prošetřit šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš? S jak velkými investicemi do přenosové soustavy musíme v budoucnu počítat? A proč ministerstvo nedokáže uhlídat firmy, jejichž výrobky navzdory sankcím končí v Rusku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Když budeme mít štěstí, tak se poslední tři týdny před volbami začne řešit něco jako program a ekonomika,“ žehrá politolog Jan Kubáček na strategii, kdy většina stran dosud nezveřejnila, co svým voličům nabízí. Volební program zatím představili jen Starostové a hnutí Motoristé sobě o víkendovém sněmu. Jaká témata by měli Motoristé podle politologa zvednout, aby ve volbách překročili hranici pěti procent? A doveze projekt Stačilo do Sněmovny předsedkyni SOCDEM Janu Maláčovou?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Setkání s Ježíšem vol.3 : Když mít všechno nestačí – Veronika Štěpánová (20.7.2025) by CityHouse Brno

Podnikatelé často připomínají hokejové sólisty – místo aby přihráli, chtějí všechno urvat sami. Jenže tahle strategie, která jim kdysi pomohla přežít a uspět, je dnes brzdí. Delegování není jen o předání úkolů, ale hlavně o změně myšlení – z dělníka na lídra, z výkonného článku na architekta firmy. Znamená to pochopit, kam chci podnikání dostat, jaká má být moje role a co už bych ve firmě dělat neměl. Když si podnikatel vytvoří vlastní job description a začne měřit, čím skutečně tráví čas, často zjistí, že většinu věcí může a musí pustit. Jenže v tom mu často brání minulost, špatné zkušenosti, nedůvěra v lidi nebo potřeba mít vše pod kontrolou. Proto je delegování především proces osobní proměny – vyžaduje vnitřní posun, odvahu i schopnost zpomalit a přemýšlet, co má ve firmě největší vliv. Founder se musí stát hlavou systému, ne jeho výkonným kolečkem. Bez toho firma nevyroste – a on se z ní nikdy neuvolní. Chcete-li se mnou toto téma probrat více do hloubky a zjistit, jak pustit otěže vaší firmy a začít konečně delegovat, neváhejte mne kontaktovat na e-mailu jiri@rostecky.cz nebo na https://rostecky.cz/spoluprace Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Když prezident Zelenskyj obvinil osm českých firem, že porušují sankce a vyvážejí do Ruska stroje použitelné i k výrobě zbraní, byla to studená sprcha pro naši vládu, hlásící se k nejbližším spojencům Ukrajiny. A nic na tom nemění fakt, že na Zelenského seznamu figuruje ČR se sedmi dalšími zeměmi, včetně Německa, Tchaj-wanu nebo Japonska.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když v listopadu exprimátor a stávající magistrátní náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib stanul v čele Pirátů, bylo to se stranou na pováženou. Už se sice zdálo, že se vyrovnala s otřesem způsobeným kroužkováním na společné kandidátce se Starosty ve volbách 2021, kdy na ní zbyla pouhá čtyři křesla ve Sněmovně oproti třiatřiceti STANu, ale přišel rok 2024 s prohrami takřka fatálními.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mají podniky, když otevírají nějakou rozvahu, proč to opravdu nedělají aspoň trochu "pro peníze". Když budou totiž vydělávat, budou to dělat (dlouhodobě) líp. Stalo se toho tolik, cash only Mácháč, cukrárna a koupaliště. Proč některé podniky nejsou v appce a co/kdo za to může. Kdo má být hostem další Velké žranice? V čem z pořadů na YouTube máme pokračovat? Ostrava je plná polníčku a jaký tedy byl burger z Mama´s. Díky za vaši podporu na herohero.co/gastromapalukasehejlika - za cenu jednoho kafe mi dáváte možnost natáčet nové projekty s Gastromapou

Dělníci kultury #15 o tom, co kulturní rubriku zaujalo či zklamalo v uplynulém týdnu i o jejich aktuální práci.V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: seriály Larryho Davida Larry, kroť se, Nathana Fiedlera Zkouška, Ronana Bennetta Den Šakala a Philippa Kässbohrera a Matthiase Murmanna Jak prodávat drogy přes internet (rychle) nové album kapely Lvmen Amen lifestylový časopis 032c knihy Daniely Richterové Watching the Jackals (Georgetown University Press), Samira Hausera Vyvrhel (Okraj) a Marka Tomana Inspektor Mol a případ ztraceného rukopisu (Albatros) výstavu Eriky Bornové Stíny horkého léta Traudi Schönfeld (Galerie Václava Špály)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Vědci zkoumali latinskoamerické mravence, kteří okusují listí, nosí si je s sebou do hnízda a pak na něm pěstují houby. Když vědci v jejich mozku vyměnili dvě bílkoviny, neuropeptidy, z obránců kolonie se stali pečovatelé nebo zahradníci.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tak dostanu infarkt ve čtyřiceti, no a co?“ říká s nadsázkou hudebnice PAM Rabbit, která má za sebou dvě ceny Anděl, cenu Apollo, nominaci na Slavíka i vyprodané koncerty. Přesto si pořád skládá texty, stříhá klipy i produkuje svoji hudbu sama. „Chci mít věci pod kontrolou. Když se něco pokazí, tak to vždycky půjde za mnou. Mám tam obličej, tak za to zodpovídám,“ vysvětluje. Právě proto zatím odmítá předávat práci dál, i když si je vědomá, že všechno zvládat nemůže. V rozhovoru mluví o tom, že tlak často nevychází zvenku, ale od ní samotné. „Na mě nikdo netlačí. Mám super tým, ale já jsem na sebe vždycky nejtvrdší,“ přiznává zpěvačka s tím, že by se ráda izolovala alespoň od sociálních sítí. „Chci se vrátit zpátky do toho mindsetu na začátku, kde mám pocit, že to nikoho nezajímá, protože pak doopravdy tvořím,“ vysvětluje. Zároveň si nastavuje nové hranice vůči lidem kolem sebe: „Říkám rovnou: já nechci tvůj názor.“ PAM Rabbit mluví otevřeně také o terapii, na kterou chodí pravidelně a dlouhodobě. „Beru ji jako cheat code na život. Máte naproti sobě někoho, kdo má mapu vašeho života. Je to takový váš rádce,“ říká a také vysvětluje, že zpětně díky terapii například chápe, proč dlouho vstupovala do nefunkčních vztahů. „Volila jsem si partnery, se kterými jsme na sebe řvali, protože to bylo povědomé,“ dodává ke vzorcům, které si přenesla z rodiny. Dětství popisuje jako napjaté, ale spolu s tím vysvětluje, že to mělo logické důvody. „Mně se nic špatného nedělo, ale dělo se všechno špatné kolem mě,“ vzpomíná na to, jak vyrůstala v arménské rodině imigrantů, kde se víc řešilo přežití než školní prospěch. Její matka byla podle ní silná žena, která „jela bomby“, živila všechny a přitom vypadala skvěle, dodává k rodičovskému vzoru. S arménskými kořeny má PAM Rabbit blízko i k ruskojazyčnému prostředí - její prarodiče jazyk používají dodnes. „Když babička začne mluvit rusky nahlas, děda jí hned říká: ‚Toňa, ne!‘ Má v sobě zakořeněný, že je to špatně,“ popisuje rodinné reflexy spojené s migrací z Gruzie v době občanské války. Její příbuzní tehdy museli odejít kvůli svému arménskému původu. „Všichni se soustředili na nějaký základní přežití, že ani nebyl prostor přemýšlet nad tím, co si o vás někdo myslí,“ vzpomíná také zpěvačka. Sama se s rasismem nikdy nesetkala. „Tím, že jsem zapadala, si toho nikdo moc nevšímal,“ reflektuje. Proč se snaží ve svých vyjádřeních vyhnout politice? Kde je hranice mezi tím, co tvoříme pro sebe, a co už kvůli ostatním? Jak moc v Česku posloucháme ruský pop a ani o tom nevíme? A jaké bylo vyrůstání v imigrantské rodině? I o tom mluvila hudebnice PAM Rabbit.

Je tady nová letní série Vlevo dole - podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky. Začínají zostra, ponořili se do předvolebních písní. A vy hlasováním rozhodnete o vítězi.Tradici mobilizačních songů, které mají dostat příznivce k volebním urnám, založila ODS v roce 1998. Tehdy na Staroměstském náměstí v Praze zpívali Lucie Bílá a Karel Gott společně s Václavem Klausem (a mnoha dalšími) sborovou píseň Když mi dáš pac. Skončilo to tak, že po volbách si „pac“ dali dva rivalové - Klaus se Zemanem. A vznikla nechvalně známá opoziční smlouva.Na pomyslném festivalu politických písní nesmí chybět ani legendární pokus sociální demokracie z roku 2010. Tehdejší předseda Jiří Paroubek povolal na pomoc normalizační popovou hvězdu Michala Davida, který společně se stranickými bafuňáři na pódiu zahalekal song Správnej tým, původně složený pro hokejové šampiony z olympiády v Naganu.„Boom předvolebních songů jsme viděli a hlavně slyšeli v kampani v roce 2013, od té doby trend trochu uvadá. Dřív se lidé umělcům najatým stranami jen posmívali, přišlo jim to trapné. S nástupem sociálních sítí ale zpěváci zažívají lavinu hejtů od fanoušků a výčitky, jak se mohli za tučný honorář zaprodat. Takže se do toho nikomu už asi nechce,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Posledním varováním je příběh rockera Petra Koláře, který v roce 2021 nazpíval hymnu pro Okamurovu SPD. Za text „chránit svůj národ, svůj stát, za lidi férově hrát“ pak schytal velkou kritiku od svých posluchačů.„Výsledkem je to, že strany už nenajímají hvězdy, ale nově spíš sami politici občas něco nazpívají, jako třeba Pirát Ivan Bartoš nebo kdysi Ondřej Liška ze Strany zelených. Alespoň je to pak autentické. Další cestou, jak vytvořit song, je momentálně umělá inteligence, na níž dnes spoléhá třeba Okamurova SPD,“ dodává reportérka Lucie Stuchlíková.Politici, kteří se rozhodli sami zpívat, nejčastěji volí jako žánr rap. Například kandidát Zemanovců a bývalý železniční odborář Jaromír Dušek jednoduše rytmicky rýmuje slova „Jaromír, Dušomír, dáme mu mandát, pošleme ho do Sněmovny, ať jim to tam nandá.“ Podobně se v rappera a tanečníka před komunálními volbami v roce 2018 proměnil bývalý primátor Brna Petr Vokřál, tehdy byl v hnutí ANO.Rýmování Dominika Feriho „volby nejsou sexy, z nich nemáš erekci“, kterým se snažil zaujmout někdejší mladý politik TOP 09 před volbami v roce 2017, dnes získalo úplně nový význam. Feri je totiž v současnosti ve vězení za znásilnění.Všechny tyto umělecké pokusy politiků a snahy netradičně zaujmout voliče by přitom měly být spíš jakýmsi varováním pro potenciální následovníky - k úspěchu tyhle songy nikdy nevedly. Ba právě naopak, zpívající politici ve volbách buď vůbec neuspěli, nebo ji později museli opustit.Dostaly by vás dnes k urně verše o onanii? Zpívá Michal David politikům schválně falešně? A umí Lucie Stuchlíková pracovat rameny líp než Petr Vokřál? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole a hlasujte v anketě o nejbizarnější volební song!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Po deseti letech se vrací na divadelní prkna s představením Rande s feministou, kde hraje s Markem Adamczykem. Zároveň koncertuje s projektem Něhy25, kde propojuje svou hudbu se scénickým pohybem. „Když půjdete na Něhy, jdete na klid, na ticho, na melodie v nich a snad i na nějaké myšlenky,“ říká v rozhovoru na Colours of Ostrava ke svému poslednímu projektu zpěvačka a herečka Bára Poláková.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po deseti letech se vrací na divadelní prkna s představením Rande s feministou, kde hraje s Markem Adamczykem. Zároveň koncertuje s projektem Něhy25, kde propojuje svou hudbu se scénickým pohybem. „Když půjdete na Něhy, jdete na klid, na ticho, na melodie v nich a snad i na nějaké myšlenky,“ říká v rozhovoru na Colours of Ostrava ke svému poslednímu projektu zpěvačka a herečka Bára Poláková.

Nedivme se, pokud hora porodí myš. Korespondenční volba není nástroj ke zvýšení volební účasti, ale jen obyčejné posílení občanského komfortu. Když o naše pohodlí dbají obchodníci, bankéři i poskytovatelé dalších služeb, proč by podobně neměl uvažovat i stát? A až dokážeme minimalizovat rizika elektronických voleb, dojde snad i na ně.

Říká se: Jaký pán, takový kmán. Toto pořekadlo mi nedávno připomnělo chování umělé inteligence Grok 4 z dílny nejbohatšího člověka na světě Elona Muska. Když jeho firma xAI představila tento nový model chatbota, ukázalo se, že je poněkud zvrhlý.

Právě se připravuje na roli sebestředného neepatického Tomáše v crazy komedii Petra Zelenky Amatéři. „Do postavy musíš dát něco ze sebe. Když se s ní míjíš, divák to pozná,“ popisuje v rozhovoru. „Moje žena mi říká, že ta moje neempatie je způsobená tím, že jsem strašně rychlej,“ svěřuje se. „Myslím ale, že už jsem dál než Tomáš.“ Dokáže podle své ženy balancovat soukromí a práci? Jaký otřes způsobí v Dejvickém divadle vedení Jiřího Havelky i dočasná scéna v multikině?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podvodné reklamy na sociálních sítích a ve vyhledávačích. Kryptoměny, které během chvíle ztratí všechnu hodnotu. Falešní bankéři, kteří zní jako z profesionálního call centra. To jsou podvody, které se týkají milionů lidí. Když se podaří část z nich zablokovat, pachatelé hned najdou novou cestu, jak dál oběti okrádat. Co mají všechny tyto podvody společného?

Důchodce Zeman nepřestal prahnout po skalpu sociální demokracie, Když je ve Francii vedro, EU stále neví, za jakých podmínek bude s USA obchodovat; ví však, že to bude horší, Velké krásné dluhy. Česko jde Trumpovou cestou, Najít, co spojuje

STAŇTE SE SOUČÁSTÍ KOMUNITY STUDIA N A POSLOUCHEJTE CELÉ DÍLY NA HEROHERO.CO/STUDION, VÁŠ ÚČET MŮŽETE PROPOJIT TAKÉ SE SPOTIFY „Nechci machrovat, ale tolik Vietnamců v Thermalu ještě nebylo,“ rozesmál hlediště při slavnostním uvedení svého snímku režisér Dužan Duong. Jeho debut Letní škola, 2001 je prvním českým celovečerním viet-filmem a přináší na plátno zkušenost, která v domácí kinematografii dosud chyběla. „Vietnamci říkají, že je film v některých momentech dojímá a zároveň jim připadá autentický. To je pro mě velká validace,“ říká Duong ve speciálu Studia N z karlovarského filmového festivalu. „Mainstreamové kinematografie bylo v Čechách už dost, chtěl bych vidět například příběhy z romské komunity. Pojďme koukat i dál,“ říká Duong. Letní škola podle něj není fikce, ale sdílená zkušenost: „Devadesát pět procent věcí, které vidíte ve filmu, se stalo buď mně, nebo mým kamarádům. Je to pravda.“ Silné jsou nejen příběhy, ale i emoce, které film zpracovává. „Vietnamci neumí chválit. Když tě celý život nikdo nechválí, nemůžeš být spokojený. Pro mě osobně je směšné se chválit, neumím to. Ukazovat emoce je pro Vietnamce něco zvláštního. Filmy dělám proto, abych s těmi emocemi mohl pracovat. Je to pro mě forma autoterapie,“ vysvětluje. „Byl bych rád, kdyby si lidé po zhlédnutí filmu uvědomili, jestli mají dobrý vztah se svými rodiči. A pokud ne, tak aby je vzali do kina a pak spolu doma otevřeli nějaké trauma, které mezi nimi visí.“ Ve Studiu N se svěřuje s vlastním traumatem, které by chtěl se svými rodiči probrat on sám. S Filipem Titlbachem se bavili i o českém rasismu, tržnicích jako paralelních světech nebo o tom, proč chce, aby víc příběhů z okrajů pronikalo do českého filmu. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion.

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

The internet all has some thoughts and feelings about a 45 second clip from the most recent PCA GA- where the Moderator Kevin De Young Interrupts a speaker from the flood.  Michael was there and gives the view from the floor. Matt gives the view from the online gaze. Will they really ride or die with KDY again? Here is a link to the clip. Join the patreon: https://www.patreon.com/therestlesspodcast   Get some merch: therestlesspodcast.com Get the soap with promo code "RESTLESS" - spindlesandscarlet.com

Když začátkem května oficiálně vznikla nová německá vláda kancléře Friedricha Merze, uložila sama sobě jeden nevyslovený úkol: Navenek chtěla vystupovat jinak než předchozí koalice levého středu kancléře Olafa Scholze. Bez veřejně se odehrávajících hádek, s jasnou představou, jak řešit nejpalčivější problémy země. A hlavně se držet zásady, že na čem se koaliční partneři jednou dohodnou, má také platit.

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.