Podcasts about kdy

Herce Michala Isteníka lze nově slyšet například v detektivním thrilleru Kult bílého jelena. Jakou roli by si rád zahrál? A jak se dostává do vážných, temných a napínavých rolí a jak z nich zase vyskakuje? „Když se herci na place hodně smějí, tak to pak není většinou úspěšná komedie,“ říká o natáčení Isteník v pořadu Hovory.

Netušil, že betlémy jednou začne sbírat. „Na chalupě mé ženy jsem objevil nádherný betlém. Řemeslníci, kteří nám objekt tehdy opravovali, mi nabídli další pro mé syny. Pak přišli s dalším. A pak se ptali: Když je dáte synům, co zbyde vám? Tak to všechno začalo,“ vzpomíná Martin Šmakal. „A pak jsem potkal restaurátora a starožitníka a dál už se neptejte,“ směje se v Blízkých setkáních Terezy Kostkové sběratel a onkolog, který letos představí část své sbírky na Pražském hradě.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Netušil, že betlémy jednou začne sbírat. „Na chalupě mé ženy jsem objevil nádherný betlém. Řemeslníci, kteří nám objekt tehdy opravovali, mi nabídli další pro mé syny. Pak přišli s dalším. A pak se ptali: Když je dáte synům, co zbyde vám? Tak to všechno začalo,“ vzpomíná Martin Šmakal. „A pak jsem potkal restaurátora a starožitníka a dál už se neptejte,“ směje se v Blízkých setkáních Terezy Kostkové sběratel a onkolog, který letos představí část své sbírky na Pražském hradě.

Herce Michala Isteníka lze nově slyšet například v detektivním thrilleru Kult bílého jelena. Jakou roli by si rád zahrál? A jak se dostává do vážných, temných a napínavých rolí a jak z nich zase vyskakuje? „Když se herci na place hodně smějí, tak to pak není většinou úspěšná komedie,“ říká o natáčení Isteník v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

5. října 2020 vzplál dům, ve kterém bydlela těhotná Taylor Parker se svým přítelem Wadem.Kdo ho zapálil? Proč? A proč zrovna teď? Taylor tvrdila, že ten den měla jít na vyvolání porodu, ale kvůli bombové hrozbě evakuovali její nemocnici. Znělo to neuvěřitelně, ale byla to pravda.O čtyři dny později Taylor volala Wadeovi z dálnice: prý právě porodila v autě, pupeční šňůra jí visí z již oblečených kalhot a u silnice stojí policisté, kteří ji zastavili kvůli rychlé jízdě do porodnice. Wade se okamžitě otáčí a vyráží za ní.Záchranáři na místě byli zmatení. Taylor tvrdila, že má dlouho po termínu, ale miminko bylo podezřele malé. Když jí sundali zakrvácené kalhoty, vypadla placenta. Něco tady nesedělo.A za pár hodin bude jasné, že tohle není jen zvláštní příběh rychlého porodu. Byl to konec něčeho mnohem temnějšího.

Sportovní moderátor, novinář a spisovatel. Sedmkrát vysílal olympijské hry a říká, že olympijské studio funguje jako dobře sehraný táborový tým. Kromě práce ve sportovní redakci se věnuje psaní knih a podporuje náhradní rodinnou péči prostřednictvím fondu Rozum a Cit. Dnešním hostem je Vojta Bernatský.V rozhovoru popisuje zákulisí olympijského vysílání a vysvětluje, proč by dal ruku do ohně za zpravodajství České televize. Přibližuje také svou novou knihu Když kvete wiliwili, která se tematicky dotýká rodiny a vztahů. Odpovídá i na otázku, proč se stáhl ze sociálních sítí.Na to a mnohem více se v dnešní epizodě ptaly moderátorky Denisa Roubalová a Eliška Bervidová. Další obsah najdete na našem Instagramu. Přejeme příjemný poslech a do příštího týdne naslyšenou.Nahráváno 5. listopadu v Kampusu Hybernská.

Když šimpanz dostane informaci, které se mu jeví jako užitečná, dokáže změnit názor. Vědci z univerzit v Berkeley a Utrechtu to přirovnávají ke způsobu, jak uvažují děti kolem čtyř let věku.

Proč Pavel při střetu s Babišem schytal kritiku od svých příznivců. Co dělat, když vás uráží spojenec. Zkouška silové diplomacie. Femicida je v Itálii samostatný trestný čin. Kdy bude v Česku? Mediální obchod dekády: řešení špatné a ještě horší. Jak ovlivňuje stranický dorost německou politiku

Když šimpanz dostane informaci, které se mu jeví jako užitečná, dokáže změnit názor. Vědci z univerzit v Berkeley a Utrechtu to přirovnávají ke způsobu, jak uvažují děti kolem čtyř let věku. Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč Pavel při střetu s Babišem schytal kritiku od svých příznivců. Co dělat, když vás uráží spojenec. Zkouška silové diplomacie. Femicida je v Itálii samostatný trestný čin. Kdy bude v Česku? Mediální obchod dekády: řešení špatné a ještě horší. Jak ovlivňuje stranický dorost německou politikuVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy a kde se v okolí Ústí nad Labem dají pořídit čerstvě vylovené ryby přímo od rybářů? A co se děje s rybami po výlovu Nejen o tom se bavíme s Janem Skalským, tiskovým mluvčím Českého rybářského svazu.

Vladimír Boryš Secký pochází z muzikantské rodiny. Na různé nástroje hrál už od dětství. Do hudební školy chodil na piano, potom se osm let věnoval hře na klarinet. Sám ale toužil ještě po něčem jiném. Když mu pak jednou jeho otec přinesl starý saxofon, změnilo mu to život. A přestože hru na saxofon nikde oficiálně nestudoval, patří dnes k těm nejlepším.

Jak můžeme přirozeně podpořit rovnováhu střevních bakterií? Kdy má smysl uvažovat o probiotikách nebo prebiotikách? Jaká strava našemu mikrobiomu škodí? Jaké nejčastější mýty kolem mikrobiomu kolují? Které potraviny střevní bakterie „potěší“? Ovlivňuje mikrobiom i naši náladu nebo imunitu? Jak často bychom měli zařazovat fermentované potraviny? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Když se řekne Emerson Fittipaldi, vybaví se elegance za volantem a odvaha jít vlastní cestou. První brazilský mistr světa Formule 1 se narodil 12. prosince 1946. V 70. letech ovládl svět rychlosti, stal se nejmladším šampionem F1 všech dob a symbolem nové éry závodění. Na vrcholu kariéry ale udělal krok, který nikdo nečekal: vzdal se jistého vítězství a založil rodinný tým, jehož příběh skončil neslavně.

Milá Anno, neviděly jsme se tak dlouho, celá staletí… A teď v tom podniku, co jsi mi narychlo pomohla objednat, hned proti domu, kde jsme dvacet let bydleli! Bíle přetřené stěny, na stěnách Pinkava, trochu moc hluku na ty naše mámy, a načuřený barmani, ale majitel se úžasnej… Když jsem chtěla posbírat misky od toho našeho boršče, udělal to sám…

Milá Anno, neviděly jsme se tak dlouho, celá staletí… A teď v tom podniku, co jsi mi narychlo pomohla objednat, hned proti domu, kde jsme dvacet let bydleli! Bíle přetřené stěny, na stěnách Pinkava, trochu moc hluku na ty naše mámy, a načuřený barmani, ale majitel se úžasnej… Když jsem chtěla posbírat misky od toho našeho boršče, udělal to sám…Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne Emerson Fittipaldi, vybaví se elegance za volantem a odvaha jít vlastní cestou. První brazilský mistr světa Formule 1 se narodil 12. prosince 1946. V 70. letech ovládl svět rychlosti, stal se nejmladším šampionem F1 všech dob a symbolem nové éry závodění. Na vrcholu kariéry ale udělal krok, který nikdo nečekal: vzdal se jistého vítězství a založil rodinný tým, jehož příběh skončil neslavně.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ZÁZNAM DEBATY NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Kremelské dezinformace už pronikají do umělé inteligence. „Rusům se daří vtisknout své narativy do AI chatbotů,“ upozorňuje Jakub Kalenský z Evropského centra excelence pro boj s hybridními hrozbami. „Některé akademické výzkumy ukázaly, že pokud se jich zeptáte na Ukrajinu, budou až ve třetině případů papouškovat ruskou propagandu, což je poměrně dramatické,“ říká.  Ve Studiu N live z Knihovny Václava Havla přináší nové poznatky o nenávistných projevech a dezinformacích také filozof jazyka Tomáš Koblížek z Akademie věd a právnička Monika Hanych z Ústavního soudu. Odborníci se shodují, že zatímco dezinformační narativy zůstávají stále podobné, zásadně se mění způsob jejich doručování. „Snaží se například ‚vyprat‘ informace. Je to stejný princip, jako když se perou špinavé peníze – snaží se zakrýt jejich původ. Hledají místní spolupracovníky, kteří budou šířit jejich lži. A vy pak konzumujete od českého človíčka na jeho telegramovém kanálu takzvané nezávislé informace. Už se ale nedozvíte, že tyto informace jsou totožné s materiály v patnácti různých jazycích a všechny vycházejí z ruského originálu,“ popisuje Kalenský. Nejlepší dezinformace je podle něj ta, která je vystavěná kolem zrnka pravdy: „S tím Rusové pracují vědomě už dekády. Je to propracované a systematické.“ Filozof jazyka Tomáš Koblížek doplňuje, že nemá rád označení „dezinformátor“. „Klidně ale používám pojem dezinformace, a to z praktického důvodu. Falešné informace, které lidé šíří, často sami považují za pravdivé – někdo je oklamal a oni jsou zčásti oběti. Když na ně začnete křičet, že jsou dezinformátoři nebo propagandisté, ztížíte si tím možnost s nimi komunikovat,“ poznamenává v debatě. Českému státu podle expertů chybí kvantitativní data. „Nevíme, kolik přesně kanálů Rusové kontrolují, kolik dezinformací denně vychrlí a kolik lidí tím denně zasáhnou,“ upozorňuje Kalenský. „O tom problému nemůže mluvit jen vláda, ale také neziskové organizace nebo média. Třeba na Ukrajině jsou velmi kreativní – tam o ruské propagandě mluví standup komici. Oslovují tím publikum, které já bych nikdy neoslovil. Humor je fantastická zbraň v boji proti propagandě,“ tvrdí. Jak dezinformacím čelit, aniž ohrozíme svobodu slova? V čem jsou dnešní nenávistné projevy sofistikovanější? A jak na ně dokážou reagovat policie a právo? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

Bývá vzácné stát se synonymem pro určitý hudební směr, ale jemu se to podařilo: „Když chcete mluvit o heavy metalu, tak v prvé řadě jsou to Ozzy Osbourne a Black Sabbath. Všichni ostatní jsou až poté,“ řekl někdejší frontman losangeleské hardcoreové kapely Black Flag Henry Rollins. Více o Ozzy Osbournovi řekne ve speciálu Portrétů o hudebních rebelech Štěpán Šanda.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dcera Magdy Vašáryové a Milana Lasici připravuje dokumentární snímek o svém otci. „Přemýšlím, co by na to řekl. Asi by byl trochu naštvaný, že se o něj někdo vůbec zajímá,“ soudí scenáristka a spisovatelka Hana Lasicová. Vychází při tom z deníků, které si její otec vedl. „Věděla jsem o nich. Když jsem je našla, okamžitě jsem je začala číst. Ani mě nenapadlo, že bych se měla ostýchat,“ přiznává autorka, která na instagram točí také videa, kde si utahujete i ze své maminky.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zlepšení ekonomiky po inflačním šoku se do duševního zdraví dosud nepropsalo. Příznaky úzkosti a deprese projevuje podle sociologa zhruba šestina populace, dalším tlumí problémy medikace. Značné riziko představuje sociální izolace. „Když máte v životě něco, co nemůžete úplně řešit, je vidět, že vás to hodně ovlivní. Zároveň vám to bere schopnost to řešit,“ vysvětluje paradox duševního zdraví sociolog Daniel Prokop.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Valašsko ve Zlínském kraji je kraj malebný, plný lesů, luk a kouzelných míst. Když byste chtěli obhlédnout zdejší kopce, je dobré si vyšlápnout na některou z místních rozhleden, kterých je tento region plný. Třeba na rozhlednu, která stojí na vrchu jménem Královec u Valašských Klobouk.

Prezident Petr Pavel v pondělí jmenuje novou vládu. Kdy začnou práce na novém rozpočtu? Co musí Andrej Babiš udělat v nadcházejících třiceti dnech, aby dokončil řešení svého střetu zájmů? A proč americký prezident Donald Trump označil Evropu za skupinu národů v rozkladu se slabými lídry?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když to nedokážete říct jasně, sami tomu nerozumíte,“ říká novinář a moderátor Daniel Stach, který za třináct let v Hyde Parku Civilizace udělal rozhovor se čtyřiačtyřiceti nositeli Nobelovy ceny. O své práci nemluví jako o výkonu, ale jako o řemesle, které stojí na disciplíně, přípravě a neustálém hledání toho, co může posunout dál. „Já to chci rozdrbat do mikročásteček, abych našel, co se dá zlepšit a posunout hranice,“ popisuje a dodává, že je podle něj lepší učit se z úspěchu než z chyb. Zároveň přiznává, že důvěra diváků je závazek i tlak: lidé mu posílají zdravotní zprávy svých blízkých, prosí o rady a dokonce i o to, zda by „nešlo zařídit, aby letadlo letělo níž“. „To je příliš velká důvěra,“ říká s tím, že se snaží diváky vždy alespoň nasměrovat tam, kde jim mohou pomoci. V rozhovoru mluví o tom, jakou roli v jeho práci hraje pochybnost a pokora. „Já vím, že jsem ten blbější. A vždycky budu ve srovnání s těmi lidmi,“ říká o vědcích, se kterými mluví. Otevřeně popisuje, jak přemýšlí o vlastním sebevědomí - a proč si ho musí „dovolit“ mít po dobu rozhovoru, aby pak mohl rozmontovat každou chybu. S velkým díkem mluví osvé  rodině: „Mě vychovávali v tom, že když něco chceš, tak si za tím jdi. A pak neseš následky,“ říká s tím, že by si své rodiče nemohl vybrat lépe. A zároveň s obdivem mluví o pohledu svých dětí na svět, který ho nutí vracet se k tázavému pohledu na svět. „Je to skvělé! Ptají se: Proč nemá vítr ruce?“ cituje jejich otázku, kterou považuje za dokonalý příklad způsobu myšlení, který člověka někam posouvá. Daniel Stach vypráví i o momentech, kdy se dostává na okraj vlastních možností - třeba o setkáních s přeživšími holokaustu, které ho zasáhly mnohem víc, než čekal. Popisuje, co s ním udělalo vyprávění o tom, že když se dětem nevešlo číslo na předloktí, „vytetovali ho na nožičku a pak je poslali do plynu“. A také příběhy matek, které volily smrt spolu se svými dětmi místo přežití bez nich. „V okamžiku, kdy máte malé děti, to vnímáte úplně jinak,“ říká. Přiznává, že takové rozhovory ho dokážou „vysát“ na několik dní a mluví i o tom, proč tyto výpovědi natáčí vždy mimo studio, v prostředí, kde se lidé cítí bezpečněji - a kde se jejich paměť otevírá jinak než před kamerami. Co znamená pochybovat správně? Jak vypadá práce s hosty těsně před rozhovorem - v několika minutách, kdy se rozhodne, jakým směrem se celý rozhovor otevře? Proč je lepší přiznat, že něčemu nerozumíte? A proč je nejnebezpečnější, když lidem začne vadit lež? I o tom je rozhovor s Danielem Stachem.

Prezident Petr Pavel v pondělí jmenuje novou vládu. Kdy začnou práce na novém rozpočtu? Co musí Andrej Babiš udělat v nadcházejících třiceti dnech, aby dokončil řešení svého střetu zájmů? A proč americký prezident Donald Trump označil Evropu za skupinu národů v rozkladu se slabými lídry?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:11 Kdy přišli první dinosauři?13:00 Kam se ubírá česká kosmonautika?25:02 Jak vznikla povinná škola?30:55 Budeme mít univerzální antisérum?37:18 Loví netopýři ptáky?45:20 Co skrývá srdce Afriky?Hovoří paleontolog Vladimír Socha, odborník na kosmonautiku Jan Spratek nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou výjimečně vydáváme v pátek. Reagujeme tak na oznámení Andreje Babiše, že se trvale vzdá Agrofertu - kroku, který může změnit podobu jeho střetu zájmů i situaci budoucí vlády. Rozhovor byl natáčen ještě před tímto oznámením a Kyselovy úvahy o tom, co střet zájmů znamená pro premiéra i pro stát, tím získávají nový kontext: ne proto, že by přestaly platit, ale protože ukazují, jak dlouhodobé, hluboké a obtížně řešitelné tohle téma je. „Možná bojujeme o důvěru v instituce a jestli i o budoucnost demokracie, to se teprve uvidí,“ říká Jan Kysela, když sleduje rodící se vládu Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky. Připomíná, že demokracie je „metoda s otevřeným koncem“ a problém nastává ve chvíli, kdy držitelé moci začnou přemýšlet o tom, že by to tak nechtěli, protože by po nich mohli přijít jejich konkurenti. Mluví o rozkolísané důvěře veřejnosti, o kandidátech zatížených minulostí a o tom, co se stane, když má být ministrem člověk, u něhož je programová výbava „tak silná“, že by vůbec kandidátem být neměl. Naráží tím na Filipa Turka, kterého si osobně v ministerském křesle představit neumí, ale zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí je na prezidentovi. A také připomíná, že debata o pravomocích hlavy státu nestojí na jasném textu ústavy, ale na tom, „co v ní chceme vidět“. Kysela porovnává současnou situaci s dobou, kdy exprezident Miloš Zeman odmítal Miroslava Pocheho nebo Michala Šmardu, a říká, že pokud dokáže prezident své veto dostatečně ospravedlnit, nemusí to nutně znamenat, že může absolutně cokoliv. Pokud jde o téma střetu zájmů připomíná, že by v něm budoucí předseda vlády být jednoduše neměl. „Když máte Agrofert, vytěsnit to z hlavy je velmi obtížné,“ říká a dodává, že v minulosti šlo o téma, které „zatěžovalo nejen Andreje Babiše, ale i Českou republiku“. V rozhovoru popisuje i to, co podle něj vypovídá o zemi skutečnost, že předsedou Sněmovny se stal muž, jehož strana stavěla politiku na rozdmýchávání těch nejnižších vášní. A varuje před tím, jak rychle se vytrácí společenská shoda na tom, co je ještě přijatelné. Jaká je dnes role prezidenta? Co všechno může a co by měl? Jak má vypadat jmenování vlády, aby obstálo před veřejností i ústavou? A kde je hranice, kterou si demokracie musí umět bránit? I o tom je rozhovor s Janem Kyselou.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politik musí mít věci v rukou,“ říká jihočeský hejtman Martin Kuba. Popisuje, proč po letech odchází z ODS a zakládá nové hnutí. Mluví o tom, že se s vedením strany dlouhodobě díval na řadu věcí úplně jinak a že po parlamentních volbách ani jednou nikdo z vedení nezvedl telefon s otázkou, co s volebním výsledkem dělat. Nakonec si přiznal, že zevnitř změnu neprosadí. „Já jsem si to odseděl. Zkuste si tam sednout,“ říká k tomu, že ve svém věku už nechce trávit čas věcmi, o kterých si myslí, že nemají smysl. Připouští, že část straníků žila v přesvědčení, že tak velká strana vždycky jednou za čas vyhraje a že byla uzavřená natolik, že každý, kdo řekne něco jinak, je vlastně nepřítel. Mluví také o tom, jak vidí dnešní politiku: „Moc jim nerozumím,“ říká k debatám, které se podle něj míjejí s realitou, zatímco voliči chtějí slyšet prosté vysvětlení, co stát dělá a proč. Vysvětluje, že jeho vlastní úspěch v jižních Čechách nestál na kampani proti komukoli, ale na tom, že hodiny odpovídal lidem úplně na všechno sám a že se tím naučil, jak silná může být důvěra tam, kde je trpělivé vysvětlování. Kritizuje politiku, která spoléhá na antikampaň a tvrdí, že je potřeba vrátit se k tomu, aby politici mluvili jasně, lidsky a srozumitelně. Když přijde řeč na Andreje Babiše, opakuje, že se k němu předsudky vracejí pořád dokola. Připomíná, že se několikrát, když kandidoval, spekulovalo, že „to udělá s Babišem“ a zdůrazňuje, že pokaždé sestavil koalici bez hnutí ANO. Mluví také o problému české politiky, kdy „prst na spoušti“ často mají strany, které uspěly jen s několika procenty ve volbách, ale volební vítěz nemá jak jinak vládu sestavit. Kritizuje i kandidáta na ministerský post za motoristy Filipa Turka s tím, že takoví lidé by vůbec neměli být ministry. Zároveň ale říká, že chce přinést míň konfrontační politiku, v níž nebudou lidé slyšet jen jména soupeřů, ale i to, jakou cestu nabízí on sám. „Princip politiky má být v tom, že nesete nějakou vizi,“ dodává. Proč přestal věřit, že ODS dokáže mluvit s lidmi tak, aby jí rozuměli? Jak chce budovat důvěru jinak než přes sliby? A proč říká, že volby se musí „prostě vyhrávat“ a jak toho chce docílit on sám? Poslechněte si celý rozhovor.

Achilleus pomáhá také čerstvě narozeným dětem. Propaguje neinvazivní Ponsetiho metodu léčby. Zakladatelka organizace se o možnosti léčby začala zajímat, když zjistila, že vadou trpí její dcera. „Když se pak narodila, tak ten první okamžik, kdy jsem ji viděla, byl strašidelný,“ popisuje Stanislava Bašatová.

Vztahy zásadně ovlivňují náš život, ať už jde o vztahy milenecké, rodinné nebo pracovní. Co ale dělat, když se nám s druhou stranou nedaří komunikovat a dostaneme se do sporu? Je soud vždycky tou jedinou správnou cestou? Kdy může pomoct mediátor? „V mediaci mají lidé šanci vymyslet si takové řešení, které je win–win pro oba,“ říká v Blízkých setkáních v rozhovoru s Adélou Gondíkovou mediátorka Lucie Lamačová. Který příběh s dobrým koncem ji nejvíce potěšil?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zavražděná obsluha za barem v herně v centru Olomouce. Žena byla zastřelena rychle a beze svědků. Když si detektivové prohlédli záznam z průmyslové kamery, spatřili starého nenápadného muže, který se ani nesnažil maskovat. Jeho útok byl zákeřný a děsivý. Rychlé pátrání po vrahovi, který jako by se propadl do země. Unikal všem. Proč střílel, když si z herny nic neodnesl? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby. Mirek Vaňura Autor: Mirek Vaňura Dramaturgie: Dana a Mirek Vaňurovi Zvukový mistr: Leoš Sedláček Hudba: Tomáš Pernický Režie: Dana Vaňurová Premiéra: 3. 12. 2025 V pořadu jsou použity citace z materiálu Policie ČR.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel trvá na výhradách vůči Filipu Turkovi (Motoristé). Jeho jmenování ministrem podmínil tím, že vysvětlí s ním spojené kontroverze. „Když premiér navrhuje Filipa Turka, nese za to plnou odpovědnost,” říká v Pro a proti šéfkomentátor Deníku.cz a bývalý poslanec hnutí ANO Martin Komárek. „Ustanovení, kdy premiér navrhuje a prezident jmenuje, potřebuje interpretaci Ústavního soudu,” namítá politolog a prezidentův poradce Jiří Pehe.

Prezident Petr Pavel trvá na výhradách vůči Filipu Turkovi (Motoristé). Jeho jmenování ministrem podmínil tím, že vysvětlí s ním spojené kontroverze. „Když premiér navrhuje Filipa Turka, nese za to plnou odpovědnost,” říká v Pro a proti šéfkomentátor Deníku.cz a bývalý poslanec hnutí ANO Martin Komárek. „Ustanovení, kdy premiér navrhuje a prezident jmenuje, potřebuje interpretaci Ústavního soudu,” namítá politolog a prezidentův poradce Jiří Pehe.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dosah toho, jak jsem to tam zahrála, je opravdu velký,“ říká Věra Kirchnerová alias Mia, vítězka druhé řady Zrádců a policistka, která se v civilu zabývá nejzávažnějšími trestnými činy páchanými na dětech. Když mluví o strategii, s níž vyhrála, přiznává, že ji samotnou děsilo, jak je jednoduché někomu něco nalhat a jak snadno tomu lidé věří. Ve hře držela tvář, kterou nesměla pustit, opírala se o pozorování a neustálé hlídání, kdo se s kým baví a kdo je s kým navázaný. A zároveň přiznává, jaký uvnitř cítila tlak: „Říkala jsem si, že letím každým dnem.“ Když mluví o policii, vrací se do časů, kdy začínala na hlídkové službě a kde ji formovali kolegové, kteří dokázali cokoliv vykomunikovat s klidem. Stejně otevřeně ale říká, že mezi policisty jsou i „zkažená jablka“ a že se takovým lidem vyhýbá. Následovala léta, kdy se věnovala hospodářské kriminalitě, než se zaměřila na oblast, která ji provází dodnes. „Z devadesáti procent se to děje v rodině, to je na tom to nejsmutnější,“ říká o tom, jak si veřejnost představuje kriminalitu vůči dětem úplně jinak, než jaká je realita. „Případů, že někdo unese dítě a tam mu ubližuje, je minimum,“ vysvětluje Kirchnerová s tím, že by ráda lidem otevřela oči. Rodiče prý často nevidí, že pokud se někdo chová hezky k nim a jejich dítěti, neznamená to vždy, že takový člověk nemůže ublížit. A také varuje před tím, jak málo obezřetné rodiny jsou, pokud jde o sdílení fotek dětí na sociálních sítích. „Dítě se nemůže rozhodnout, jakou bude mít digitální stopu. Nevíte, jestli se někdo nekoukne na obrázek toho vašeho a zrovna vaše dítě se mu nebude líbit,“ nabádá policistka, aby ti, kdo osobní fotografie na sociální sítě sdílí, alespoň zamkli svůj profil na soukromý. Přesto nerada používá slovo „predátor“, protože v přírodě jde o zvíře, pro které je lov přirozeností. „A to lovit děti není,“ vysvětluje. Kirchnerová ve Zrádcích viděla příležitost, jak o tom všem mluvit veřejně, i když tím riskovala. „Samozřejmě, že to je risk. Ale kvůli čemu jinému máme v životě riskovat, než dát něco najevo,“ dodává k tomu, jestli si připouští, jaký může mít na její život hra dopad. Co se stane, když člověk musí hrát o důvěru před kamerami? Jak se žije s tím, že vás po jedné hře zná celá země? A co s člověkem udělá práce, ve které sleduje případy, kdy někdo ubližuje dětem? I to se dozvíte v rozhovoru.

Měli by být Piráti vděční Petru Fialovi za to, že je vykopl z vlády a pošlou mu za to k Vánocům dárkový koš? Kdy si Bartoš uvědomil, že odchod z vlády byla pro Piráty vlastně pozitivní událost? Neměli by Piráti být vždycky mimo vládu a působit ve Sněmovně jen jako politické NKÚ?Jak moc musí podle sebe zapracovat na tom, aby nebyl měkkej, a co všechno se naučil od Zbyňka Stanjury? Jaké jsou plány Pirátů v opozici?Probrali jsme toho mnohem více a došlo taky na to, jestli je Jakub Michálek jagdteriér.

Když dva dělají totéž, nebývá to většinou totéž. Dlouhá léta vládli Iberskému poloostrovu dva diktátoři: ve Španělsku Franco, v Portugalsku Salazar. Autoritářské systémy v jejich zemích byly zásadně odlišné. Měli něco společného? Téma pro speciál Portrétů věnovaný diktátorům a pro historika Jana Adamce.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.