Podcasts about kdy

Hnutí ANO tak dlouho požadovalo rozpočet od odcházející vlády, až ho dostalo. A teď neví, co s ním vlastně dělat.„Na rozpočtovém výboru to vypadalo jako na výběrovém řízení na místa ministrů a náměstků. Politici i úředníci se předháněli v tom, kdo víc pomluví Stanjurův rozpočet. A předseda výběrové komise, tedy Andrej Babiš, koukal do mobilu,“ popisuje dění Václav Dolejší v podcastu Vlevo dole.Když politici hnutí ANO mluví o rozpočtu odcházející vlády, nešetří silnými slovy. Návrh je podle nich podvodný, prolhaný a jde o „Stanjurovo letadlo“. „Jenže když něco takhle pomlouváte, vašim voličům nebude dávat smysl, že to nakonec schválíte,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková.ANO, které tvrdilo, jak strašně na rozpočet spěchá, vyjednávání přerušilo. O víkendu se tři strany vznikající koalice poradí, jestli schválit „Stanjurovo letadlo“ a poté ho novelizovat, nebo jestli raději přece jen nepřipravit vlastní návrh i za cenu provizoria. „Pochopil jsem z toho, že se teď kloní spíše k druhé variantě,“ dodává Dolejší.Jisté je jedno - budoucí vláda si připravuje půdu pro to, aby schodek byl nakonec větší, než plánovala Fialova vláda. „Kandidáti na ministry se předhánějí ve výpočtech, kolik v rozpočtu na co chybí peněz. Určitě pak řeknou - nedá se nic dělat, musíme zvýšit schodek, protože předchozí návrh byl nerealistický, není to naše vina,“ odhaduje Stuchlíková.Jak jde zatím Motoristům vedení rozpočtového výboru? Školil Petr Macinka na Hradě prezidenta? A je budoucnost jádro, nebo fúze? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Karel, CEO Blue Dynamic, odkrývá cestu od korporátní kariéry v Datartu k vybudování mezinárodní IT firmy s 50% příjmů ze zahraničí. V rozhovoru se dozvíte:

Ještě před covidem se v Evropě vyrábělo 16 milionů aut ročně. Dnes jen 13 milionů. Některé automobilky jsou naplněné z poloviny svých kapacit, některé ještě méně. A do toho se o své slovo stále hlasitěji hlásí i čínští výrobci, kteří tu už budují své závody. „Když se podíváme na mapu Evropy, dnes je tu 98 výrobních závodů, což je dost, a vypadly 3 miliony vozidel. Ta efektivita a naplnění závodů tam není. V Česku ale máme štěstí – naše tři automobilky jsou úspěšné a vytížené, o ně bych neměl takovou starost,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Novák z koncernu JTEKT a viceprezident Sdružení automobilového průmyslu. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Martin Durčák z ČEPS, Jan Romportl z Elin.ai a investor Michal Nýdrle. Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Nejdřív jsem skoro umřel, nebo nevím… Vyšla kniha Stopem do Ósaky, poslechněte si ukázkyDalší díl podcastu je výjimečný – moderátor Tomáš Poláček v něm po většinu času předčítá ukázky ze své nové knihy. Ta se jmenuje Stopem do Ósaky a na tři sta šedesáti stranách popisuje velkou cestu přes Asii, kterou podnikl na jaře letošního roku.Výprava na Expo do japonské Ósaky měřila třicet tisíc kilometrů a trvala deset týdnů. Kniha pak vznikala dalších pět měsíců, vychází právě nyní. Konečně tak nacházejí své uplatnění fotografie všech 283 řidičů i rozhovory, které autor se všemi vedl.Jádrem knihy je ale obšírný příběh unaveného a zdravotně poněkud rozkolísaného novináře ve středním věku, který už jednou celý svět objel a v Africe před osmi lety zdánlivě završil své celoživotní stopování těžkou malárií. Proto kniha začíná slovy z titulku: „Nejdřív jsem skoro zemřel, nebo nevím, to mi bylo přesně čtyřicet…“Tehdy si myslel, že už podobnou expedici nikdy nepodnikne, ale jisté okolnosti ho nakonec přiměly přehodnotit plán. Důležité bylo například setkání se starým fotografem Zdeňkem Thomou, který vyprávěl: „Když bylo roku 1970 Expo v Ósace, tak jsem tam se třemi kamarády taky vyrazil z Prahy stopem. Brzy bude stejná akce podruhé, nechtěl bys nás napodobit?“Do poslední chvíle nebylo jisté, je-li pro Poláčka taková cesta v roce 2025 reálná. Kromě problematického zdraví mu plány komplikoval fakt, že má za prohřešky z mládí doživotní zákaz vstupu do Turecka, a tak se musel do Íránu dostat vrchem, přes Bělorusko i Rusko.Překvapivě uspěl. A nejtěžší zemí pro něj nakonec byla až ta za Íránem, totiž Pákistán. Všechna svá dobrodružství podrobně líčí v knize, která má křest už v úterý 25. listopadu v pražském divadle Mana. Jedním z kmotrů bude zmíněný veterán české fotografie Zdeněk Thoma, Poláčkův stand-up a promítání fotek doprovodí na kytaru Márdi z Vypsané fixy.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta získal v roce 2002 na Olympijských hrách zlato, vytvořila pro něj Cukrárna Markéty Bláhovcové z Berouna dort ve tvaru akrobatického areálu v Salt Lake City.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jeho slova z minulého roku zněla až nezvykle temně, když mluvil o tom, že takhle rozehraný průšvih tu od konce druhé světové války ještě nebyl. Dnes se k tomu publicista a spisovatel Martin C. Putna vrací a nic na své předpovědi nehodlá mírnit. „Je hůř. A pravděpodobně bude hůř,“ říká, když sleduje společnost, kde podle něj na jedné straně prosazuje extrémně pravicový proud, na druhé straně zmizelá normální levice a téměř úplně zmizelý střed, který jen čeká na někoho, kdo ho povede. „Mesiáš už přišel, jiný nepřijde,“ dodává k tomu,  že nikdo z politiků, papežů ani podnikatelů lidstvo nezachrání. Zároveň však mluví o vlastní nejistotě. „Moudrost nemám,“ popisuje spisovatel, jak reviduje starší texty, vrací se ke knihám, které napsal a dokonce má hotový i rukopis, kde si k nim postupně připisuje co všechno napsal špatně. V rozhovoru několikrát zazní i jeho opakované upozornění, že „věci jsou složitější“. To používá Putna i v hodnocení kardinála Dominika Duky, kterého kdysi vnímal v tradici kultivovaného konzervativismu. V závěru jeho působení ale podle něj převažovaly mnohem problematičtější motivy. Silně mluví také o Izraeli. “Mám Izrael strašně rád,“ přiznává a zároveň popisuje vládu „všehoschopného grázla“ a „fanatiků“, hluboké rozdělení společnosti i to, jak část mladší generace bez výhrad přebírá palestinský narativ. „Je to selektivní humanismus,“ myslí si Putna a dodává, že při debatě o Palestině nejde vynechat zmínění Hamásu jako teroristického genocidního hnutí, které chce zničit Izrael. Uprostřed těchto témat však přichází i jiná rovina - Putnova radost z míst, která se nepoddala masovosti. Když mluví o své knize Řím antituristický, popisuje město, kde za hradbami začíná skutečný život: malé fontány, poloprázdná muzea, ulice mimo proudy turistů. Ukazuje italskou metropoli, kterou se dá vidět i jinak, s klidem a možností opravdu vnímat. Do rozhovoru vstupuje i osobní zkušenost z poslední doby - slovní útok v tramvaji právě kvůli jeho veřejným postojům vůči podporovatelům Palestiny. „Nevnímám ho jako démona. Spíš jako oběť,“ říká o muži, který na něj začal křičet.  Jak se mění současná společnost a proč si myslí, že „bude hůř“? Jak se nestat pouhým turistou, který vyhledává jen místa z cizích obrázků a proč by se tomu měla postavit i Praha? A proč řadě politiků vyhovuje, že někteří lidé vzhlíží k ruskému světu? I to zazní v rozhovoru.

Série je speciál ke konferenci ROBOTY, která každý rok mapuje trendy průmyslové robotizace. Podcast Vše o průmyslu podporuje lecjaká odvětví průmyslu. Ve speciální sérii jde o průmysl robotizovaný, ale často mluvíme i o digitalizaci. Tam v průmyslu hraje prim společnost Siemens. Když zmíníme digitalizaci průmyslu a český Siemens, první jméno, které padne, je Tomáš Froněk. Přijal naše pozvání, jeho fokus na aktuální témata je silný. Více na https://www.konference-roboty.cz

„Když jsme to zjistili, tak jsme fotbalový klub několikrát vyzývali, aby s těmi pracemi skončil,“ popisuje starosta. „My bychom tam nemohli hrát v jarní část sezony,“ namítá předseda klubu.

o to vlastně znamená “žít dlouho a dobře”? A co všechno proto musíme (nebo naopak nemusíme) dělat? V tomhle podcastu se Petr Havlíček a Jirka Vacek podívají na “longevity” bez hype filtrů, bez pozlátka, ale s důrazem na to, co skutečně funguje.Dozvíte se, proč jsou základní věci jako omega-3, vitamín D3 a K2 často důležitější než drahé longevity doplňky, jak se mění přístup k pohybu s věkem, kdy se začínají objevovat první zdravotní problémy a co vlastně říká krevní obraz o našem zdraví.A hlavně: Proč svalová hmota a pravidelný pohyb stále zůstávají tím nejlevnějším a nejúčinnějším “lékem na dlouhověkost” bez ohledu na to, kolik je vám let.0:00 Úvod 0:45 Co je vlastně longevity? Jak ho vnímá Jirka Vacek a Petr Havlíček. 8:00 Chybí nám Omega 3 mastné kyseliny a vitamin D3 a K2.10:40 Jak cvičí Petr Havlíček? 14:30 Jak se změnil pohled na pohyb? 17:00 Ve dvaceti na všechno koukáš jinak, než ve 40. 18:40 Kdy se začínají objevovat první diagnózy? 19:50 Je lepší sledovat metabolický věk nebo kardiovaskulární? 24:00 Život zabíjé strach, úzkosti a deprese. 27:20 Co sledovat v krvi? A jak často chodit na vyšetření krve? 31:30 Chodíte na preventivní prohlídky? Proč jsou důležité? 35:00 Jaká suplemetace má skutečně smysl? Užívejte vitamín D3.45:00 Jaké doplňky spadají do longevity kategorie?49:00 Hledáme zkratky, jak obejít základ? 55:00 Závěrečné shrnutí.

To tu ještě nebylo. Jako dárek k výročí 17. listopadu pro vás máme malou lahůdku. Ve spolupráci s Filmem a sociologií připravil náš editor Tomáš Černý dokument o zvukařích, kteří s režisérem Pavlem Kouteckým natáčeli film Občan Havel. Ten asi znáte, ale věřte, že jste neslyšeli zdaleka všechno. Když se totiž zastavila kamera, zvuk často běžel dál. Takže Přepište dějiny poprvé (a ne naposledy) uvádí audio-dokument… 

S Petrou Hátlovou, která je redaktorkou, zabývající se problematikou zdravotnictví, si budeme povídat o vlasech. Má to dva důvody. Každý z nás bere vlasy, řasy a obočí jako samozřejmost, která nás dělá krásnějšími a atraktivnějšími. To však platí jen do chvíle, kdy se vše začne měnit. Kdy vlasy řídnou, vypadávají, mnohdy i po hrstech, až dojde k jejich úplné ztrátě.

Příjmení Petiška má v české kultuře velkou váhu. Když se řekne „Petiška“, vybaví se nám pohádky, antické báje a legendy, knihy, které četly celé generace. Kdo by neznal Eduarda, ale také jeho jediného syna Martina, který úspěšně na svého otce navázal. Je spisovatel i výtvarník. Měl už od dětství pocit, že se v něm umělecké geny ozývají? A kdy si poprvé uvědomil, že umění bude i jeho vlastní cestou, ne jen otcovým odkazem? Proč našel zalíbení v práci s umělou inteligencí a k čemu ji využívá? A zdědily umělecké vlohy také jeho dvě děti? Na to se Martina Petišky, který píše i pod pseudonymem Eduard Martin, ptá v pořadu Na stole je téma Iva Horká.

Když se v roce 1962 konalo v Praze mistrovství světa v krasobruslení, bylo Evě Romanové teprve šestnáct. Se svým bratrem Pavlem na tak velké soutěži startovali poprvé. Před zaplněnou halou rovnou vybojovali zlato. „Vůbec jsme to nečekali. Doufali jsme, že se vejdeme do desítky,“ vzpomíná. Proč Romanovi ukončili kariéru tak brzy? Jak se Eva dostala k bruslení se šimpanzem? A co ji udržuje v kondici i dnes?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se v roce 1962 konalo v Praze mistrovství světa v krasobruslení, bylo Evě Romanové teprve šestnáct. Se svým bratrem Pavlem na tak velké soutěži startovali poprvé. Před zaplněnou halou rovnou vybojovali zlato. „Vůbec jsme to nečekali. Doufali jsme, že se vejdeme do desítky,“ vzpomíná. Proč Romanovi ukončili kariéru tak brzy? Jak se Eva dostala k bruslení se šimpanzem? A co ji udržuje v kondici i dnes?

Když obyvatelé Pobaltí v srpnu 1989 vytvořily skoro 600 kilometrů dlouhý živý řetěz, chtěli tím ukázat soudržnost svých zemí ve snaze znovu získat suverenitu. Tehdejší vedení Sovětského svazu pokojnou demonstraci označilo za nacionalistickou hysterii. Tři pobaltské státy se přesto osamostatnily a ve snaze oprostit se od minulosti začaly ze svých území odstraňovat sovětské památníky. Velkou část těch litevských dnes shromažďuje Park sovětských soch u vesničky Grūtas.

Když obyvatelé Pobaltí v srpnu 1989 vytvořily skoro 600 kilometrů dlouhý živý řetěz, chtěli tím ukázat soudržnost svých zemí ve snaze znovu získat suverenitu. Tehdejší vedení Sovětského svazu pokojnou demonstraci označilo za nacionalistickou hysterii. Tři pobaltské státy se přesto osamostatnily a ve snaze oprostit se od minulosti začaly ze svých území odstraňovat sovětské památníky. Velkou část těch litevských dnes shromažďuje Park sovětských soch u vesničky Grūtas.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Probouzím se s tím, co zase podělám,“ říká herec Martin Dejdar, který se mezi obavou a radostí z práce pohybuje celý život. Tvrdí, že by nic nedělal, kdyby ho to nebavilo, i když ho třeba okolí přesvědčuje, že by do toho jít neměl. Popisuje svůj vztah s manželkou, který stojí na zkušenosti, která je prověřila už na začátku - roce, kdy byli po světě non-stop a pořád jen spolu. A možná i díky tomu zvládli rozhodnutí, které jejich život obrátilo vzhůru nohama. Když byl jeho syn terčem šikany, cítil, že to šlo řešit jen odchodem a proto odjeli na Floridu. „Byl to hrozný pocit, kdo to nezažije, nedá se to vysvětlit,“ říká herec ke zkušenosti, kdy mělo jeho dítě problémy ve škole jen kvůli jménu Dejdar. Dnes říká, že by odešel znovu jen tehdy, kdyby se společnost „razantním způsobem zvrtla“, protože pokud není emigrace dobrovolná, je podle něj vždy velmi těžkou cestou. Když mluví o dnešku, vrací se Dejdar k tomu, co sám zažil v komunismu. „Ta svoboda tady vážně nebyla,“ říká a popisuje i o to, že jeho vlastní otec byl ve straně, ale nikdy nebyl přesvědčeným komunistou. O to víc ho znepokojuje, jak roste agresivita a extremismus. „Slušných lidí je víc, ale těch dvacet procent pořád řve,“ dodává Dejdar k tomu, co si myslí o současném stavu společnosti. Podle něj je přitom problém v tom, že mizí základní respekt: „Všichni křičí po toleranci, ale nejsou ji schopni,“ obrací se kriticky k mladším generacím a dodává, že sám se považuje za tolerantní osobu. To, že s něčím nesouhlasí, podle něj neznamená, že svůj názor bude někomu nutit. Brání se proto tomu, když ho někdo ponižuje jako starého a nechápajícího. Pokud má někdo názor třeba i na politiku, nevidí Dejdar důvod ho neříct. Kdysi sám vystupoval na pódiu s Václavem Klausem a v roce 2013 zjistil, jak tvrdě umí společnost soukromé postoje trestat. „Bylo to celé absurdní,“ říká k době, kdy se před prezidentskými volbami vyjádřil pozitivně k osobě Miloše Zemana a dodává, že politika „vždycky trochu smrdí“. Mnohem nebezpečnější podle něj ale je, když se demokracie zamění za bezbřehý chaos. „Lidé to berou tak, že svoboda a demokracie znamená, že si každý může dělat, co chce, ale ono to tak není,“ varuje herec. K životním pádům i vrcholům se dnes vrací klidněji. Mluví o filmu Panství, u kterého se „nepovedlo vše kolem“, nebo o vlastním projektu přání od známých osobností, který musel ukončit. A i když byly některé etapy „sešup“, pořád vidí svůj život jako horskou dráhu. Popularita devadesátek, Zdivočelá země, Comeback a Ozzák, kterého fanoušci někdy berou víc než jeho, jsou součástí toho všeho - a také o tom všem mluví ve své nové knize. Proč má pocit, že se humor vytrácí? Jak se dá udržet tolerance ve společnosti, která se rozpadá na tábory? A jak chce pomoci fenoménu Studia Ypsilon? Pusťte si celý rozhovor.

U rodící se koalice inspiraci 17. listopadem nehledejme. Je ukrajinská energetika před ruskými útoky opravdu nechráněná? Kdy se v Německu začnou bavit s krajní pravicí? Cesta k mezinárodním silám v Gaze pootevřena a na závěr přijde glosa Ivy Pekárkové. Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když můj redakční kolega před časem přišel s tím, že bychom v Hostu mohli udělat téma o nudě, moc jsem si od toho nesliboval. Nejspíš se ve mně ozvaly vzpomínky jedináčka na dlouhá odpoledne, než rodiče přišli z práce, nebo na letní prázdniny, kdy se sice nemuselo chodit do školy, ale občas taky nebylo vůbec kam jít.

Když se potkávají generace, dějí se zázraky! Tímto mottem se řídí nezisková organizace Mezi námi, která už řadu let propojuje ty nejstarší s těmi nejmladšími po celém Česku. Přináší do škol, školek i domovů pro seniory aktivity otevírající prostor pro vzájemné porozumění a sdílení. Jak taková setkání probíhají? Jaké mají dopady? A proč je vlastně důležité, aby se generace potkávaly? Na to vše se v pořadu Na stole je téma ptáme ředitelky organizace Kateřiny Jirglové.

Aby bylo jasno, strašidla nejsou. Ale stejně jim jdu z cesty. Naposled, když jsem potkala strašidlo, pronesla jsem větu: „Když mě necháš na pokoji, napíšu o tobě sloupek.“Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když můj redakční kolega před časem přišel s tím, že bychom v Hostu mohli udělat téma o nudě, moc jsem si od toho nesliboval. Nejspíš se ve mně ozvaly vzpomínky jedináčka na dlouhá odpoledne, než rodiče přišli z práce, nebo na letní prázdniny, kdy se sice nemuselo chodit do školy, ale občas taky nebylo vůbec kam jít.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sametová revoluce jej pomohla uchránit od postihu minulého režimu, když státní televize zachytila jeho slova při demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě. „Když jsme to viděli, tak jsme si uvědomili, že jsme překročili jistý Rubikon. Díky pražskému 17. listopadu jsme do toho už šli naplno, hráli jsme vabank,“ vzpomíná Radoslav Števčík. Tak jako hudba spojovala sametovou revoluci, účastníka protestů doprovází Aneta Langerová. Co pro ně znamená svátek boje za demokracii?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sametová revoluce jej pomohla uchránit od postihu minulého režimu, když státní televize zachytila jeho slova při demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě. „Když jsme to viděli, tak jsme si uvědomili, že jsme překročili jistý Rubikon. Díky pražskému 17. listopadu jsme do toho už šli naplno, hráli jsme vabank,“ vzpomíná Radoslav Števčík. Tak jako hudba spojovala sametovou revoluci, účastníka protestů doprovází Aneta Langerová. Co pro ně znamená svátek boje za demokracii?

Které skladby zůstávají v lidové slovesnosti? Bubeník a hitmaker legendární Lucie se s novými projekty obrací k zasutým písním na památku Michala Ambrože z Jasné páky. „Když se dostal z nemocnice a postavil se na nohy, žil ještě 6 let nebo kolik. Udělali jsme jednu společnou desku, která se jmenuje Srdeční příběh,“ připomíná muzikant David Koller repertoár, se kterým vystoupí v příštím roce. S kým spolupracuje na nových kusech? A jak vzpomíná na skládání písní před revolucí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne útulek, většina z nás si představí psy nebo kočky. Na západní Ukrajině ale existuje místo, kde zachraňují zvířata trochu jiného kalibru – medvědy. Ovšem není to místo, kam si tyto dvousetkilové chlupáče přijdete adoptovat. Naopak, právě v lesích nedaleko Lvova našli medvědi nový domov poté, co je zachránili ze zajetí a špatných podmínek.

Které skladby zůstávají v lidové slovesnosti? Bubeník a hitmaker legendární Lucie se s novými projekty obrací k zasutým písním na památku Michala Ambrože z Jasné páky. „Když se dostal z nemocnice a postavil se na nohy, žil ještě 6 let nebo kolik. Udělali jsme jednu společnou desku, která se jmenuje Srdeční příběh,“ připomíná muzikant David Koller repertoár, se kterým vystoupí v příštím roce. S kým spolupracuje na nových kusech? A jak vzpomíná na skládání písní před revolucí?

Když se řekne útulek, většina z nás si představí psy nebo kočky. Na západní Ukrajině ale existuje místo, kde zachraňují zvířata trochu jiného kalibru – medvědy. Ovšem není to místo, kam si tyto dvousetkilové chlupáče přijdete adoptovat. Naopak, právě v lesích nedaleko Lvova našli medvědi nový domov poté, co je zachránili ze zajetí a špatných podmínek.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy si uvědomila, že chce nejen připravovat reportáže, ale i měnit svět k lepšímu? Jak vzpomíná na začátky Ježíškových vnoučat? Daří se jí otevírat témata, která lidi trápí? Jak povzbudit člověka, který chce pomáhat? Co to jsou láskošaty? Proč jsou v týmech dobročinných projektů nebo dárcovských platforem důležití sociální pracovníci? Jak se píše o lidském neštěstí s respektem a bez senzace? Proč je tak těžké říct si o pomoc? A umí to Olga Štrejbarová?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy si uvědomila, že chce nejen připravovat reportáže, ale i měnit svět k lepšímu? Jak vzpomíná na začátky Ježíškových vnoučat? Daří se jí otevírat témata, která lidi trápí? Jak povzbudit člověka, který chce pomáhat? Co to jsou láskošaty? Proč jsou v týmech dobročinných projektů nebo dárcovských platforem důležití sociální pracovníci? Jak se píše o lidském neštěstí s respektem a bez senzace? Proč je tak těžké říct si o pomoc? A umí to Olga Štrejbarová?

Když slovenský premiér Robert Fico ohlásil návštěvu města Poprad, měla být součástí programu i diskuse se studenty místního bilingválního gymnázia. Po protestech rodičů i žáků nakonec slovenský premiér na školu nepřišel. Na chodníku před gymnáziem se totiž objevil křídou napsaný nevinný text Dost bylo Fica s dalším poněkud vulgárnějším dovětkem, který na tomto místě nemůžeme citovat.

Dělníci kultury #31: Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: úmrtí legendy kulturní žurnalistiky Karla Oujezdského dokumentární film Návštěvník Jindřich Polák album Rosálie LUX portrét uměleckého šéfa ústeckého Činoherního studia Michala Háby časosběrný dokument Prázdniny (Vacances) seriál Pluribus návštěvnost filmu Jedna bitva za druhou knihu Tomáše Staňka Periferní průvodce Prahou (Labyrint) výstavy Eva Švankmajerová: Běda obrazu... (DOX) a Adolf Matura – Designér skla (Uměleckoprůmyslové muzeum)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Když slovenský premiér Robert Fico ohlásil návštěvu města Poprad, měla být součástí programu i diskuse se studenty místního bilingválního gymnázia. Po protestech rodičů i žáků nakonec slovenský premiér na školu nepřišel. Na chodníku před gymnáziem se totiž objevil křídou napsaný nevinný text Dost bylo Fica s dalším poněkud vulgárnějším dovětkem, který na tomto místě nemůžeme citovat. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když jsem byla malá, myslela jsem si, že všechno je dané; měla jsem pocit předurčenosti, navozený pravděpodobně čtením pohádek, ve kterých když se někdo moc svobodně rozhodoval, tak dostal kouř. A tak jsem se pohybovala po světě s tím, že můžu věci jenom tak korigovat.

Když tančil, nebyla to jen choreografie – byl to výkřik srdce. Antonio Gades vyrůstal v chudobě, ale stal se symbolem španělské hrdosti a vášně. Narodil se 14. listopadu 1936. Flamenco v jeho pojetí bylo vyjádřením touhy po svobodě a lidské důstojnosti. Spolu s filmovým režisérem Carlosem Saurou vytvořil nezapomenutelné snímky Carmen, Krvavá svatba nebo Čarodějná láska. Zůstal věrný svému přesvědčení, že tanec má duši a smysl jen tehdy, když mluví pravdu.

Venezuelský prezident Hugo Chávez patřil k nejkontroverznějším postavám světové politiky posledních let. Ve své zemi měl tento levicový populista s diktátorskými sklony, ohánějící se odkazem Simona Bolívara, mnoho příznivců. Když zemřel, jeho rakev vyprovázely statisíce Venezuelanů.

Venezuelský prezident Hugo Chávez patřil k nejkontroverznějším postavám světové politiky posledních let. Ve své zemi měl tento levicový populista s diktátorskými sklony, ohánějící se odkazem Simona Bolívara, mnoho příznivců. Když zemřel, jeho rakev vyprovázely statisíce Venezuelanů.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel dnes na Hradě přijal možného příštího premiéra Andreje Babiše. Chtěl od něj slyšet, jak vyřeší střet zájmů. Babiš ale po schůzce jen zopakoval, že to prezidentovi vysvětlí. Zdržuje šéf ANO sestavování vlády? Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). Vznik nové vlády se ani po dalším jednání na Pražském hradě zřejmě nepřiblížil. Předseda ANO a pravděpodobný šéf nové vlády Andrej Babiš dnes odpoledne zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Petr Pavel ale podle něj hlavně chce, aby tak učinil směrem k veřejnosti. Což ostatně hlava státu podotkla už před schůzkou s Babišem. Podle premiéra v demisi Petra Fialy touha po moci a dotacích Andreje Babiše komplikuje vznik nové vlády. Vedle jeho nevyřešených majetkových poměrů totiž chybí novému kabinetu také jména možných ministrů. Fiala to kritizoval na tiskové konferenci poté, co dnes končící vláda rozhodla o odeslání návrhu rozpočtu na příští rok Sněmovně. Babiš prohlásil, že Fialův kabinet v souvislosti s vyčkáváním ohledně rozpočtu předvedl nestandardní divadlo. V návrhu podle něj chybí 85 miliard korun.Kdy se přiblížíme vzniku nové vlády? Jak se v budoucnu promění česká politika v Evropě? A proč vláda Petra Fialy tak dlouho váhala okolo státního rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jsem založením pozitivní člověk, mám smysl pro humor a vždycky je lepší se usmívat než mračit. Když se na někoho usmějete, on se usměje dál. Jak říkávala Květa Fialová, je to jako zapálená svíčka. Vy se usmějete, ten se usměje, další se usměje a najednou se směje celé město," říká Naďa Konvalinková.

Kam chce vést Českou lékařskou komoru staronový šéf Milan Kubek? Nejvyšší soud ve Spojených státech umožnil Trumpovi dočasně nevyplácet potravinovou pomoc. Kdy padne definitivní rozhodnutí? A Filipíny zničené tajfunem Kalmaegi zasáhne supertajfun. Jak vypadá evakuace milionů lidí z dosahu obřích vln?

Když je střet zájmů zároveň středem zájmů; Na Trumpa dopadá shutdown. Prezident se mezitím soustředí na pozlátko; Signálů, že akciový trh se chová podivně, je víc; Šikana Brigitte Macronové; Češi, jste zemí talentů, volá Magdaléna Vášáryová

Když se před několika týdny začala uzavírat federální vláda Spojených států kvůli dalším rozpočtovým neshodám v Kongresu, obě politické strany doufaly, že Američané budou vinit jejich oponenty.

V květnu otevřela kauzu bitcoin, která ukončila kariéru ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS. Po volbách pak zveřejnila smazané facebookové posty Motoristy Filipa Turka a způsobila pozdvižení. „Dopředu jsem fakt netušila, že se tohle všechno stane,“ říká Zdislava Pokorná.„Jsem vyřízená, vykolejilo mě to,“ říká reportérka a investigativní novinářka Deníku N, která byla hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus. „Člověk přemýšlí a říká si, co udělal špatně, co mohl, nebo nemohl udělat líp. A reflektuje všechnu svoji dosavadní práci. Což já tak většinou mám. A to mě vždycky na nějakou dobu trochu vykolejí.“Zdislava Pokorná, které všichni přezdívají Zdíša, patří mezi zástupce nejmladší generace mezi českými novináři. Ve 28 letech je investigativní reportérkou Deníku N a za sebou má řadu zvučných kauz.Ta poslední se týká zveřejnění smazaných facebookových postů čestného předsedy Motoristů Filipa Turka. Jeho často rasistické nebo pronacistické komentáře vyvolaly velkou bouři na politické scéně. Článek byl totiž zveřejněn krátce poté, kdy Andrej Babiš oznámil, že se dohodl s Motoristy a SPD na rozdělení resortů v příští vládě a Turek se stal aspirantem na post ministra zahraničí.„To, že Filip Turek může být problém, se v politických kruzích říkalo už v létě. A potom, co tohle celé začalo, tak někteří Motoristé říkali, že zpětně věděli od Filipa Turka, že jeho kámen úrazu může být podnikání. Ale nemluvili o příspěvcích na sociálních sítích, protože podle mě netušili, že to je takhle zkompletované. A to byl i důvod, proč jsem dopředu fakt netušila, že se tohle všechno stane. Protože mi přijde, že celou řadu těch věcí mnoho mých kolegů zveřejnilo,“ říká teď Pokorná. „Vůbec jsem nečekala, že se kolem toho strhne taková mela, kdy se bude rozjíždět, že nám to daly tajné služby nebo Andrej Babiš.“ Její článek vyvolal obrovskou vlnu reakcí a také hejtů a výhružných komentářů. Veřejnost i mnozí politici zpochybňovali pravost Turkových postů a poukazovali na to, že pravdu jde jen velmi těžko ověřit.„Těch verzí, jak to celé vzniklo, už bylo tolik, že jsem si říkala, že vůbec nevím, co se z toho může nakonec stát. Proto mi přijde, že bylo fakt dobře, že se novinář Vojtěch Dobeš (který udělal printscreeny údajných Turkových příspěvků, pozn. red.) rozhodl, že veřejně promluví,“ vypráví Zdislava Pokorná.„On sám verzi, kterou jsem říkala, potvrdil. Že jsem se mu ozvala, že mi to fakt nedonesl v deskách, že za to nedostal zaplaceno a že se ke všemu přizná na policii a potvrdí to. Když se tohle zveřejnilo, tak mi trochu spadl kámen ze srdce,“ popisuje dnes novinářka.Filip Turek i přes zveřejněné posty zůstává kandidátem na post ministra spravedlnosti a podle kuloárních informací chce Andrej Babiš odnést jeho jméno na Hrad. A Motoristé pořád trvají na tom, že Turek všechny ze zveřejněných postů nenapsal a chtějí se bránit.„Podle mých informací na nás nakonec trestní oznámení dali. Sepisovala to Renata Vesecká,“ potvrzuje avizovanou právní obranu Motoristů Pokorná. Turek přitom odmítá zejména autorství příspěvků o popálené Natálce ze žhářského útoku ve Vítkově.Jaké kauzy a témata chce u vznikající vlády sledovat? Jaké dvě velké věci by v Česku chtěla dokončit před tím, než zkusí prorazit v zahraničí? A vadí jí, když jí politici veřejně říkají Zdíša?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Umělá inteligence je nastavená tak, aby vám šla na ruku,“ popisuje psycholožka. „Dává dětem to, co jim reálný svět nabídnout neumí. Snadno tak propadnou umělé ideální představě, která na rozdíl od reality není komplikovaná. Běhá mi z toho mráz po zádech,“ říká v podcastu. Rodičům doporučuje, aby nad tím měli pevnou kontrolu. Dnešní rodiče své děti podle Bartákové vychovávají lépe než předchozí generace: „Velká část lidí to pořád dělá postaru, často dost hovadsky, ale roste skupina rodičů, kteří se snaží nejen slušně vychovávat, ale zároveň si s dětmi nepokazit vztah.“ Podle ní se výchova neobejde bez emocí, ale klíčem je je zvládat. „Nefackujte své děti – všechny výzkumy ukazují, že čím víc násilí, tím víc násilí. Chápu, že někdy uletí nervy, ale podstatné je nemít pocit, že to je efektivní cesta.“ Pomáhá i drobnost: „Někdy stačí jen odfrknout. Dítě se pak cítí vyslyšené. Když je mozek v nepohodě, slyší totiž jen samo sebe. Nechat ho ventilovat je způsob, jak s ním zůstat napojený. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.