Podcasts about kdy

Když ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) poslal 140 milionů korun iniciativě, která nakupuje americké zbraně pro Ukrajinu, postupoval v souladu s programovým prohlášením vlády Andreje Babiše (ANO), i když se předseda koaliční SPD Tomio Okamura rozčiloval a prohlašoval, že byla porušena dohoda. Vše je v pořádku přinejmenším ze dvou důvodů; ovšem výměna názorů v koalici ukazuje, jak chatrné je odhodlání kabinetu v zásadních otázkách bezpečnosti České republiky.

Když ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) poslal 140 milionů korun iniciativě, která nakupuje americké zbraně pro Ukrajinu, postupoval v souladu s programovým prohlášením vlády Andreje Babiše (ANO), i když se předseda koaliční SPD Tomio Okamura rozčiloval a prohlašoval, že byla porušena dohoda. Vše je v pořádku přinejmenším ze dvou důvodů; ovšem výměna názorů v koalici ukazuje, jak chatrné je odhodlání kabinetu v zásadních otázkách bezpečnosti České republiky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když je plán příliš „chytrý“, často přestává fungovat. Sdílím s vámi zkušenost z praxe, kdy jsme pro klienta vytvořili komplexní řešení, kterému ale nakonec nerozuměl ani on, ani jeho rodina. Ukazuji vám, proč je klíčem k úspěchu postupovat krok za krokem, jak přemýšlet o majetku jako o „cibuli“ a jak si nastavit strukturu, která dává smysl nejen dnes, ale i za desítky let.

Onemocnění štítné žlázy patří mezi nejčastější chronická onemocnění a postihují miliony lidí po celém světě. Mnohá z nich mají autoimunitní podklad a mohou ovlivňovat celou řadu funkcí v organismu – od metabolismu přes kardiovaskulární systém až po plodnost. Jaké jsou jejich příznaky? Kdy bychom měli zpozornět? A dá se s tím něco dělat? Pozvání do studia přijala MUDr. Terézia Havrdová z Kliniky diabetologie IKEM.

Většinu života na planetě tvoří ty nejmenší organismy. Nejen proto stojí za pozornost nově objevený způsob, jak se můžou uživit obyvatelé oceánů. Když vodním sloupcem padají živé nebo čerstvé mikrobiální či jiné buňky, od hloubky dvou kilometrů se z nich díky vysokému tlaku uvolní výživný koktejl sacharidů a bílkovin, který konzumují bakterie.

Většinu života na planetě tvoří ty nejmenší organismy. Nejen proto stojí za pozornost nově objevený způsob, jak se můžou uživit obyvatelé oceánů. Když vodním sloupcem padají živé nebo čerstvé mikrobiální či jiné buňky, od hloubky dvou kilometrů se z nich díky vysokému tlaku uvolní výživný koktejl sacharidů a bílkovin, který konzumují bakterie.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když dojde k rozšíření vědomí, a člověk začne být možná víc intuitivní, začne vnímat a vidět věci jinak. A myslím, že je důležité, že opadne strach. Myslím, že to je veliká cesta, a veliký proces, a nekončí to jednou dávkou, nekončí to jednou terapií, nebo jedním sezením. Tito pacienti jsou sledováni, a vedeni, a právě terapeut sám určuje častost a způsob podávání těchto látek, i cestu vedení,“ říká lékařka Gertrúda Čápová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 17.07.2026, www.RadioUniversum.cz

Někdy dojdeš do stádia v životě, kdy už Ti Tvůj starý život nedává smysl. Kdy cítíš, že MUSÍŠ udělat změnu, že takhle dál žít nechceš, že život je o něčem mnohem větším. Kdy jsi ze své role už vyrostla, nebo když si sama sobě něčím překážíš... a kdy už Ti žádný další seberozvojový kurz, seminář ani miliontá informace nestačí. Pak je čas na přechodový rituál od staré verze sebe do nové. Indiáni tento přechodový rituál nazývali Vision Quest. V dnešním dílu podcastu Srdeční záležitosti jsem přivítala úžasnou průvodkyni Soňu Lhotákovou. Soňa si prošla totálním korporátním vyhořením a těžkou spirituální krizí, která ji dovedla až k jejímu pravému poslání: pomáhat lidem propojovat kariéru s hloubkou jejich duše. Soňa Lhotáková provází lidi Vision Questem v divoké přírodě, i sebepoznáním ke smysluplné práci. Prošla temnou nocí duše, kde se dotkla vlastního dna, aby prožila, že právě temnota přináší světlo a největší dary. Zlom přišel se soukromým Vision Questem v přírodě. V tichu a odloučení přišly všechny odpovědi, které roky hledala. Setkání s duší během Vision Questu je pro ni tou nejpoctivější cestou k sobě. A právě proto ji s úctou a pokorou nabízí i ostatním. Sama si vyzkoušela, jak hluboce léčivé a transformační je potkat se se sebou v naprosté pravdivosti, v duševní nahotě, čistotě a tichu. Se svou duší, svými dary i svým posláním. https://sonalhotakova.cz/transformacni-pobyt-v-bosne/ https://sonalhotakova.cz/klic-ke-smysluplne-praci/ https://sonalhotakova.cz/barevny-kompas/ IG: @visionquest_soul IG: @sona.lhotakova https://www.facebook.com/sona.pomezna Ponoř se do fascinujícího vyprávění o transformaci, rituálech Vision Quest v divoké Bosně a zjisti, jak ti metoda Barevného kompasu může bleskově ujasnit, jaký jsi typ osobnosti a proč ti možná chybí drive v podnikání!

Když budoucí básník, novinář a politik Josef Svatopluk Machar odcházel po maturitě a jednoroční vojenské službě do Vídně coby bankovní úředník, určitě netušil, že se jeho původně dočasný pobyt protáhne na více než třicet let. Vídeň pro něj byla určující.

Ve speciálu Kecy a politika probereme úlohu tajné policie minulého režimu (Státní bezpečnosti, zkráceně StB). Tato tajná služba se lišila od podobných speciálních služeb demokratických zemí tím, že ve svých rukou nejen shromažďovala informace, ale také aktivně vyslýchala, mučila a konstruovala politické procesy. V padesátých letech se dokonce komunistickým politikům vymkla z rukou a postavila se nad ně.Padesátá léta jsou skutečným temnem českých dějin, kdy Češi vůči Čechům masově páchali nezákonnosti. Dobře o tom vypovídá kniha autorů Hejla a Kaplana s názvem Zpráva o organizovaném násilí. Když po listopadu 1989 padl komunistický režim, očekávalo se, že důstojníci StB ponesou odpovědnost za jimi organizované nezákonnosti a často i justiční vraždy. Výsledkem je méně než deset důstojníků StB odsouzených k nepodmíněným trestům.V roce 2019 byl podle skutečného příběhu odbojáře Pravomila Rajchla natočen film Staříci. Rajchl, účastník druhého i třetího odboje, chtěl zastřelit justičního vraha, prokurátora Karla Vaše. Ten v padesátých letech přišel s více než stovkou trestů smrti pro demokratické odpůrce komunistického režimu. Významně se podílel na justiční vraždě generála Heliodora Píky, který byl za druhé světové války velitelem československé vojenské mise v Sovětském svazu. Rajchl tam vstoupil do jednotky a bojoval u Sokolova, Kyjeva a Bílé Cerkve.Dvanáct let čekal na odsouzení Karla Vaše. V roce 2001 byl bývalý rudý prokurátor odsouzen k sedmi letům vězení za podíl na justiční vraždě. Vrchní soud však trest zrušil z důvodu promlčení a Nejvyšší soud to potvrdil. Rajchl se proto rozhodl vzít spravedlnost do vlastních rukou, ale den před útokem na Karla Vaše zemřel.Měl z hlediska vyššího principu mravního právo ho zastřelit? O těchto a dalších příbězích v novém speciálu podcastu.

Česká republika je krásná. To víme. Podle Vincenta Navrátila ale často zapomínáme na něco mnohem důležitějšího, a to, jak výjimeční lidé v ní žijí. Právě za nimi se vydává nový komediální cestopis Čekuj Česko, ve kterém cestuje s Ondřejem Kubinou a Alexejem Kolvou. „Je to příjemné, když cestují komici, protože dokážou v lidech odemknout vnitřní dítě,“ vypráví herec v Blízkých setkáních Vasila Fridricha. „Když strhnete kováře, aby s vámi dělal blbosti, je to balzám pro duši.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když mluví Radim Jančura, majitel a CEO skupiny RegioJet o byznysu, rozhodně nepoužívá korporátní hantýrku. Spíš odzbrojující upřímnost, která občas hraničí s provokací. V novém díle podcastu The Forbes Show poodhalil zákulisí tvrdého konkurenčního boje na železnici, vysvětlil, proč musel odpískat expanzi v Polsku, a popsal svůj osobitý přístup k leadershipu, rodině i technologiím.Před rokem RegioJet jmenoval novou šéfku, Janu Skalickou, která se však po čase vrátila na svou původní pozici personální ředitelky. Jančura nyní firmu opět řídí sám jako generální ředitel.Kdy se Radim Jančura ve svém životě ocitl v ohrožení? Co by poradil začínajícím podnikatelům? Proč už nevozí do zahraničí au-pair? Od koho si nechá radit? A v čem podle něj spočívá největší nebezpečí umělé inteligence? Nejen to zazní v dalším díle podcastu The Forbes Show.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank. ⁠⁠https://www.rb.cz⁠⁠

Česká republika je krásná. To víme. Podle Vincenta Navrátila ale často zapomínáme na něco mnohem důležitějšího, a to, jak výjimeční lidé v ní žijí. Právě za nimi se vydává nový komediální cestopis Čekuj Česko, ve kterém cestuje s Ondřejem Kubinou a Alexejem Kolvou. „Je to příjemné, když cestují komici, protože dokážou v lidech odemknout vnitřní dítě,“ vypráví herec v Blízkých setkáních Vasila Fridricha. „Když strhnete kováře, aby s vámi dělal blbosti, je to balzám pro duši.“

„Humor je vlastně kalkul. Když ze sebe dělám debila, tak to dělám cíleně,“ tvrdí Štěpán Kozub. A Jiří Krhut dodává, že podstatné je, jak se vtip podá: „Někdo může nekorektní fór podat tak, že máte pocit, že káže.“ Oba v rozhovoru s Liborem Boučkem v olomouckém studiu ocenili přínos festivalu Colours of Ostrava, porovnali pražské a ostravské diváky a zamysleli se nad tím, co vlastně znamená humor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Humor je vlastně kalkul. Když ze sebe dělám debila, tak to dělám cíleně,“ tvrdí Štěpán Kozub. A Jiří Krhut dodává, že podstatné je, jak se vtip podá: „Někdo může nekorektní fór podat tak, že máte pocit, že káže.“ Oba v rozhovoru s Liborem Boučkem v olomouckém studiu ocenili přínos festivalu Colours of Ostrava, porovnali pražské a ostravské diváky a zamysleli se nad tím, co vlastně znamená humor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Humor je vlastně kalkul. Když ze sebe dělám debila, tak to dělám cíleně,“ tvrdí Štěpán Kozub. A Jiří Krhut dodává, že podstatné je, jak se vtip podá: „Někdo může nekorektní fór podat tak, že máte pocit, že káže.“ Oba v rozhovoru s Liborem Boučkem v olomouckém studiu ocenili přínos festivalu Colours of Ostrava, porovnali pražské a ostravské diváky a zamysleli se nad tím, co vlastně znamená humor.

Případ jednotného hlášení. Když boj s byrokracií posiluje úřady. Jakým vozem jezdí konzervativec. Magyar sesazuje orbánovského prezidenta. Na hrubý pytel hrubá záplata. Musíme jednat. Jinak AI zlikviduje střední třídu. Nechte německé automobilky zkrachovat. Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spor o českou účast na summitu NATO v Ankaře podle ředitele agentury STEM Martina Buchtíka nevyhrál ani prezident Petr Pavel, ani premiér Andrej Babiš. Výsledek podle něj závisí především na tom, jaká média lidé sledují. „Když sleduješ Čau lidi Andreje Babiše, tak je jasný, že vyhrál Andrej Babiš. Když sleduješ jiná média, máš zase pocit, že se tam někde zmateně motal,“ říká.Za skutečného vítěze celé kauzy ale označil ministra zahraničí Petra Macinku. „Jestli to někdo dlouhodobě vyhrál, tak je to Petr Macinka. Kdo znal Petra Macinku před volbami? Dneska patří mezi pět až sedm nejznámějších politiků." Podle Buchtíka se Ankara stala jedním z nejsledovanějších politických témat posledního půlroku. „Sledovalo ji 60 procent lidí, čtvrtina dospělé populace prakticky každý den. Je to srozumitelný příběh, každý den má nový díl. Je to opravdu jak z Netflixu,“ uvedl.Kauza také ukázala sílící fanouškovské rozdělení společnosti. To se podle něj projevilo i při hodnocení nehody poslance Filipa Turka. „Fanoušci Filipa Turka nepřipustí, že mohl udělat chybu, jeho odpůrci naopak jednoznačně vidí vinu na jeho straně. Místo toho, abychom počkali na odborné posouzení, si každý udělá vlastní názor,“ řekl.K pokračujícímu sporu mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem Buchtík uvedl, že hnutí ANO může sledovat několik politických cílů současně. Jednou z možností podle něj je snaha vytlačit tradiční opoziční strany z hlavního politického střetu. „Když Babiš říká, že prezident je lídr opozice, marginalizuje tím samotnou opozici. Najednou se nebavíme o opozičních stranách, ale jen o prezidentovi,“ míní.Přesto nepovažuje za pravděpodobné, že by otevřený konflikt prezidentovi dlouhodobě prospěl. Pokud bude Petr Pavel kandidovat na druhý mandát, zůstává podle Buchtíka jasným favoritem. „Muselo by dojít k souběhu několika málo pravděpodobných událostí, aby nevyhrál,“ dodal.

Kdy stačí na vodě zdravý rozum a kdy už potřebujete průkaz vůdce malého plavidla? Richard Gardlo radí, jak získat oprávnění i bezpečně vyrazit na české řeky nebo chorvatské moře.

Kdy stačí na vodě zdravý rozum a kdy už potřebujete průkaz vůdce malého plavidla? Richard Gardlo radí, jak získat oprávnění i bezpečně vyrazit na české řeky nebo chorvatské moře.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Toto je zkrácená verze (35 min). Celý díl (64 min) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit⁠ ⁠zde a odemknou další⁠⁠: https://open.spotify.com/episode/2T28wZL3hCehOHs3phBsET?si=5619936432a54e80Co se stane, když prostředek, který měl vést k realitě, převezme její místo.Začínáme příběhem ženy, která dokázala cítit Parkinsonovu chorobu dřív než medicína, a přes biologii čichu, zánětu a tělesných signálů se postupně dostáváme k mnohem větší otázce: co se stane, když si člověk splete přímý kontakt s realitou za její reprezentaci. Když slovo nahradí věc. Když se zkušenost změní v nálepku. Když se smysl začne spíš řídit, obhajovat a optimalizovat, než skutečně žít.Druhá polovina jde ještě hlouběji. Do falešného pozorovatele, do chvíle, kdy člověk přestane prostě být a začne se sledovat, jak působí. Jak vypadá. Jak zní. Jak je hodnocen. Jak moc je jeho život „smysluplný“. A právě tam ten díl trefuje něco bolestivě současného: žijeme v době, která odměňuje kompatibilitu s obrazem víc než přímou účast. Je to epizoda o ztrátě kontaktu, ale i o návratu. Ne ke správné teorii, ale zpátky na zem.Macromo:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Krevní testy jsou objektivní data ohledně vašeho zdraví. Nechte si udělat premium krevní testy na jednom ze 120 odběrových míst a výsledky dostanete pohodlně do Macromo aplikace. Můj nejoblíbenější aspekt je sledování dlouhodobých trendů v průběhu času, tak si objednej premium testy s ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zadej kod "BWA" pro slevu!⁠⁠⁠⁠Uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠⁠⁠⁠Substack Justina Sotta: https://substack.com/@cypherjMinutáž:00:00 Žena, která dokáže ucítit Parkinsonovu chorobu10:30 Kobra efekt a nečekané následky našich rozhodnutí15:32 Krysí masakr v Hanoji20:52 Justin Scott a vývoj lidské mysli21:48 Babylonská věž našeho poznání30:20 Vznik náboženství a ztráta kontaktu s realitouPřechod do VIP- Jak se vrátit zpět k přímému prožitku- Lineární povaha naší mysli a zenová praxe- Paradox nevýhodné vysoké inteligence- Spirituální rozpolcení a falešný pozorovatel- Praktické cvičení se zrcadlem a vnitřní monolog- Identifikace vnitřního tlaku a práce se záměrem

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 79 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je urážka a je nadsázka,“ říká ministr kultury Oto Klempíř, když hájí slovník svých politických kolegů. Zatímco Petr Macinka mluví o „lehkoživkovství kulturních vyžírek“, Klempíř dodává, že je podle něj jedním z nejvtipnějších lidí a jeho slovník ho „strašně baví“. Výroky Filipa Turka pak vysvětluje kontextem, tlakem i nedostatkem politických zkušeností. „Když jsi dlouhodobě vystavený urážkám, tak jsi buď robot a nereaguješ, nebo velezkušený politik,“ dodává a vrací se i k vlastnímu pohledu na situaci ve Strážnici, kde po vypískání veřejně psal o publiku ovlivněném „alkoholem, vedrem, buranstvím a záští“ a připomněl, že „koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. V rozhovoru svá slova Klempíř ale hájí a tvrdí, že jeho manželku cestou k autu slovně napadali lidé, kteří ji předtím viděli s ním. Když se to druhý den dozvěděl, dostal podle svých slov „amok“, „viděl rudo“ a v tu chvíli „přestal být politikem“, protože se jí chtěl zastat. V rozhovoru před volbami Klempíř mluvil o tom, že chce přispět k utišení „vzteklého řvaní v úlu sršňů“ a Motoristy zevnitř nasměrovat. Dnes připouští, že to bylo spíš naopak: „Oni spíš nasměrovali mě.“ Proměnu spojuje s 1. srpnem 2025, kdy oznámil svou kandidaturu. Reakce lidí vůči němu byla podle něj natolik „prasácká“, že ho během jediného dne přešly „veškeré myšlenky o svobodné tvorbě a o úžasném tvůrčím prostoru a intelektu“. Zároveň odmítá, že by na kulturu zanevřel. Tvrdí, že úkolem ministerstva je chránit příspěvkové organizace a že experimentální divadla, knihy, filmy ani další nezávislou kulturu padnout nenechá. Výrazný obrat je vidět také u financování České televize a Českého rozhlasu. Motoristé ve svém volebním programu odmítali jejich placení přímo ze státního rozpočtu s argumentem, že by se tím z veřejnoprávních médií stala média vládní. Jako ministr za Motoristy nyní Klempíř prosazuje právě tento model. Vysvětluje ho koaličním kompromisem a zdůrazňuje, že po volbách je určující programové prohlášení vlády. „Představ si, že ten program už není. Tohle je naše bible,“ hájí se dokumentem. Když je konfrontován s původní formulací vlastní strany a jejím varováním před vládními médii, odpovídá: „Já jsem ten program nepsal.“ Klempíř přitom ujišťuje, že vláda nebude České televizi ani Českému rozhlasu mluvit do obsahu. Jako záruku uvádí, že se nemění zákony o obou institucích a zůstávají jejich rady i ředitelé. Když koaliční poslanci jako Josef Nerušil mluví o tom, že po změně financování může následovat kontrola obsahu, Klempíř odpovídá: „To můžou říkat, to se nestane.“ Veřejnoprávní média podle něj dostanou stabilní financování, zároveň však mají šetřit. „Všichni hledáme úspory, všichni propouštíme, všichni škrtáme,“ říká ministr o částkách, které by Českou televizi a Český rozhlas vrátily na úroveň financování před posledním zvýšením poplatků - de facto však na úroveň roku 2008. Méně peněz má také samotná kultura. Klempíř říká, že dostal rozpočet přibližně o miliardu nižší, než měl jeho předchůdce, a musí s ním vyjít. Ministr odmítá, že by kvůli tomu měli lidé v kultuře živořit a tvrdí, že pro příští rok vyjednává vyšší rozpočet. Vláda už podle něj předběžnou částku dohodnutou má, zveřejnit ji ale nechce. Kritice demonstrantů, kteří ho označují za „řezníka živé kultury“, se diví a jejich pohled považuje za zkreslený emocemi demonstrace. Své působení neposuzuje podle hodnocení kulturní obce nebo veřejnosti. „Ten, kdo posuzuje, jak jsem úspěšný a dobrý, je pan premiér a vicepremiéři, kterým já skládám účty,“ říká. Nasměroval Oto Klempíř Motoristy, nebo Motoristé proměnili jeho? Co zůstalo z jeho předvolebního slibu chránit veřejnoprávní média a lidi z nezávislé kultury? Mohou být Česká televize a Český rozhlas nezávislé, když jejich rozpočet určuje vláda a jaké konkrétní pojistky jim ministr nabízí? A proč považuje ostrá slova svých kolegů za nadsázku? Pusťte si celý rozhovor.

(Skutky 19:11-20) Když někdo používá Ježíše a špatně to pro něj dopadne. Článek Démoni vrací úder se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta v roce 2002 skočil unikátní skok – trojité salto s pěti vruty – mnohým u opakovaných záběrů ještě dlouho běhal mráz po zádech. Dodnes je to nejtěžší skok na světě.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta v roce 2002 skočil unikátní skok – trojité salto s pěti vruty – mnohým u opakovaných záběrů ještě dlouho běhal mráz po zádech. Dodnes je to nejtěžší skok na světě.

„Když to zjednoduším, jsme možná jediná země, kde si prezident může vybrat za guvernéra České národní banky, koho chce. Ve výsledku tak nepřímo ovlivňuje i měnovou politiku,“ říká politolog z katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. V pořadu Jak to vidí… komentuje dozvuky sporu o summit NATO, vývoj vztahů mezi kabinetem a Ústavním soudem nebo úspěšnost vlády, pokud jde o plnění slibů z programového prohlášení.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když to zjednoduším, jsme možná jediná země, kde si prezident může vybrat za guvernéra České národní banky, koho chce. Ve výsledku tak nepřímo ovlivňuje i měnovou politiku,“ říká politolog z katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. V pořadu Jak to vidí… komentuje dozvuky sporu o summit NATO, vývoj vztahů mezi kabinetem a Ústavním soudem nebo úspěšnost vlády, pokud jde o plnění slibů z programového prohlášení.

Když akrobatický lyžař Aleš Valenta v roce 2002 skočil unikátní skok – trojité salto s pěti vruty – mnohým u opakovaných záběrů ještě dlouho běhal mráz po zádech. Dodnes je to nejtěžší skok na světě.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA⁠ ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A⁠ ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR ⁠„Zatím se mi zdá, že to zčásti připomíná chaos, ale ten chaos může být klidně řízený,“ říká ústavní právník Jan Kysela o krocích současné vlády. Neví, zda chtějí koaliční strany systém vědomě přeformátovat nebo jednotlivými změnami jen vyhovují konkrétní straně či skupině podporovatelů. Zásadní rizika ale vidí u veřejnoprávních médií, útoků na Ústavní soud i snahy omezit prezidentovy pravomoci. U plánovaného financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu postrádá veřejnou debatu, analýzy i jasné údaje o tom, kolik peněz mají média dostávat. „Když je něco v klidu a plus minus to funguje, tak to spíš neměňte, nehýbejte s tím,“ říká. Nestačí podle něj napsat do zákona, že média budou nezávislá, pokud budou zároveň vystavena politickým a finančním tlakům. Bez podkladů se může politik jen „zhoupnout v židli“ a rozhodnout, že jim bude stačit polovina současného rozpočtu: „Tím pádem je to rozhodnutí zcela arbitrární.“ Za nepřiměřená považuje Kysela také slova ministra Petra Macinky o „ústavním puči“ po rozhodnutí Ústavního soudu o cestě Petra Pavla do Ankary. Prezident podle něj využil prostředek, který právo předpokládá a obrátil se na soud, jenž má ústavu vykládat. Označovat jeho rozhodnutí za puč podrývá důvěru veřejnosti k Ústavnímu soudu. Odmítá také tvrzení, že jde o „Pavlův soud“ jen proto, že část soudců jmenoval současný prezident. Soudci jsou podle něj svou rolí zavázáni spíš k tomu, „aby mu byli nevděční“. Kritizuje i celkový způsob, jakým Macinka o prezidentovi mluví - například jako o „soudruhu prezidentovi“. „Takhle by se někdo veřejně neměl chovat asi k nikomu,“ říká Kysela. Politici by podle něj měli ve stále polarizovanější společnosti spíš tlumit vášně a ubírat pod kotlem, ne dál přitápět. „Společenské formy nejsou bezvýznamné, protože nám právě umožňují být spolu,“ dodává. Kriticky hodnotí také zákon, který má prezidentovi odebrat část pravomocí při jmenování diplomatů. „Málokdy se vám podaří přijmout nebo napsat zákon, který je tak evidentně protiústavní jako tenhle,“ varuje. Ve vztahu k prezidentovi v něm vidí „v jisté míře mstu, v jisté míře šikanu“. Kompetenční spory ale mohou být užitečné: bez nich podle Kysely v české politice často vyhrává ten, kdo odmítne jednat. Je současný chaos skutečně řízený? Proč podle Kysely vládní politici podrývají důvěru v Ústavní soud? A může spor mezi vládou a prezidentem nově vymezit jejich pravomoci? I to se dozvíte v rozhovoru.

Když udeří tropická vedra, jaká jsme právě zažili, stane se ze mě Sicilanka. Poprvé za čtyřicet let, co se na český venkov utíkám ze všech možných důvodů, neotevřu dveře ani okna starého kamenného domu. Nechci, aby do něj ten pekelný žár vnikl a zbavil jeho metrové kamenné zdi chladu, ve kterém se dá čtyřicet stupňů Celsia přežít. V přítmí staré světnice, trpící neměnnou hladinou vlhkosti, jako v kamenném bunkru přežívám slunce a horko, které tak miluji.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dělníci kultury #62 mimo jiné o výběrovém řízení na vedení Národní galerie Praha nebo albu Gaanz Lukáše Vydry z Dukly a Patrika Nagyho z Berlin MansonV dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na:návrat k výběrovému řízení na vedení Národní galerie Prahaalbum Gaanz Lukáše Vydry z Dukly a Patrika Nagyho z Berlin Mansonfilm Posedlostvýstavy Dorky Hlinkové Čury Mury Fuk (Hidden Gallery) a Fragmenty paměti (Jízdárna Pražského hradu)knihy Pola Guasche Napalm v srdci (Euskaldun) a Jana Turka První Evropané (Academia)koncert Bad Bunnyho na Národním stadionu ve Varšavě (14. července) a festival Pohoda na letišti v Trenčíně (9.-11. července)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu

Na letošním Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech pokračovala série rozhovorů Forbes Misfits Talk, která vzniká ve spolupráci s J&T Bankou. V prostorách J&T Magnus Lounge Bar tentokrát přijala pozvání česká basketbalová hvězda Tomáš Satoranský.Během šesti let v NBA si splnil dětský sen, zahrál si proti největším hvězdám světa a vydělal peníze, o kterých většina sportovců jen sní. Přesto dnes bez váhání říká, že šťastnější byl v Evropě. A největší výzvou jeho života už dávno není basketbal.Do Karlových Varů se vrací pravidelně už patnáct let. Festival se pro něj a jeho manželku stal každoročním rituálem.„Když se vracíme do Česka, jsou Vary jedna z prvních věcí, které chceme stihnout. Potkáváme se tady s kamarády, které celý rok nevidíme. Je to takový náš tradiční bod léta,“ říká Satoranský.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Queer příběhy dnes podle některých politiků do veřejného prostoru nepatří. Herec Antonio Šoposki si myslí pravý opak. Ve festivalovém Studiu N z Karlových Varů vysvětluje, proč je rád, že seriál Filter vznikl právě teď. „Jsem hrdý na to, co jsme natočili. Když dnes slyšíme, že některé věci se budou točit a jiné ne, přijde mi to absurdní. O to větší radost mám, že tenhle příběh vznikl,“ říká třiadvacetiletý herec, který patří k nejvýraznějším tvářím nastupující generace. Minisérie České televize sleduje přerod dítěte v mladého dospělého, který na prahu střední školy hledá sám sebe. „Bolestivost a odvaha, kterou člověk potřebuje v patnácti letech, aby se stal někým novým, je obrovská. V určitých nuancích jsem to zažil taky,“ přiznává. „Když si člověk ve filmu najde něco těžkého, pak podle mě teprve splnil svůj účel. Film nebo seriál nás nemají jen rozesmát a vyvolat pozitivní emoce. Mají nás přiblížit k nám samotným. Když to lidi bude trochu bolet, dopadlo to na úrodnou půdu,“ říká. Šoposki v rozhovoru otevřeně říká, že bývá citlivý na kritiku. „Podvědomě mi naskakují vzorce chování, abych nevybočoval z řady. I v osobním životě jsem normální, úplně obyčejný člověk. Necítím na sobě nic speciálního,“ tvrdí. Měli by queer postavy hrát jen queer herci? Co říká na útoky na kulturu? A proč věří, že Filter může být symbolem odporu proti nenávisti? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Když vyšetřujete pacienta a jste s ním, tak mu tu hodinu věnujete, nesmíte zvedat telefony – to je svaté, to může jen sestřička, když by šlo o život, tak vám někoho přepojí – ale jinak opravdu nejsou v průběhu konzultací s pacientem dovoleny rozhovory s někým jiným,“ říká lékařka Gertrúda Čápová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 10.07.2026, www.RadioUniversum.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Komedie nepotřebuje kritika,“ říká herec, producent a majitel Divadla Mír Albert Čuba. U vážného filmu nebo divadla podle něj může kritik vysvětlovat, jestli se povedl záměr, ale u komedie je verdikt jednodušší: „Když se nikdo nesměje, tak jste to udělali blbě.“ Přesto nepatří k tvůrcům, kteří tvrdí, že recenze nečtou. „Já si je přečtu,“ přiznává a dodává, že ho mrzí, když kritici v jeho filmech nevidí to, co v nich vidí on sám. Tři Tygři ve filmu: JACKPOT podle něj vznikli jako pocta akčním bláznivým komediím, automobilovým honičkám, kaskadérským bitkám a humoru, na kterém sám vyrůstal. „My jsme vlastně natočili film pro děti, ale nikdo to neocenil,“ přiznává. U Srnek zase narazil na očekávání, že film Divadla Mír bude hlavně komedie. Čuba mluví o tom, že Divadlo Mír je podle něj „v pasti předsudku“. „To jsou ti kluci, co dělají ty skeče a teď se o něco pokouší,” interpretuje očekávání. Zároveň ale odmítá, že by komerční úspěch automaticky znamenal menší ambici. Naopak říká, že právě díky němu mohou vznikat věci, které by se jinak k divákům vůbec nedostaly. „Já dělám showbyznys. A v něm ten byznys prostě je,“ říká. Divadlo podle něj není startup, ale „druhý nejstarší byznys“, který má jasná pravidla a v Česku je pořád totálně neobsazený. Teď proto Čuba shání peníze na další velké projekty Divadla Mír: novou scénu za stovky milionů korun i ostravské kino Odeon, které chce proměnit v divadelní prostor. Při oslovování investorů ale zjistil, že pro řadu z nich je slovo divadlo skoro synonymem charity. „Nejčastější věta byla: charitu nedělám,“ popisuje. Postupně proto změnil způsob, jak o projektu mluví. Nevysvětluje ho jen jako investici do budovy, ale jako možnost zanechat odkaz a vlastnit něco, co se v Česku neobjevuje každý den. „Já prodávám možnost, jak můžete své kámoše fakt ohromit,“ říká o tom, jak oslovuje miliardáře. V rozhovoru se řeší i český film, veřejná podpora, fond kinematografie, hranice mezi uměním a byznysem i otázka, proč podle Čuby vzniká tolik filmů, „které lidi vůbec nezajímají“. Může být komedie stejně hodnotná jako vážné drama? Proč je podle něj český divadelní showbyznys pořád téměř neobsazený prostor? A co se stane, až se jednou motor Divadla Mír rozběhne natolik, že se Čuba bude moct víc vrátit k herectví a režii? I to se dozvíte v rozhovoru.

Dospělost jsme si dlouho představovali jako stav, kdy člověk konečně ví, co dělá. Jenže pak přijde daňové přiznání, rozbitý bojler, nutnost objednat se k doktorovi nebo píchlá pneumatika a ukáže se, že žádné velké prozření nenastalo. Spíš improvizujeme a vyhlížíme někoho kompetentnějšího. Někoho, kdo už je Adult Pro Max. Kdy se člověk začne cítit opravdu dospěle? A přijde ten moment vůbec?

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Herečka Pavla Tomicová patří k těm, kteří své postavy nehrají, ale prožívají. Ve Studiu N popisuje, proč neumí emoce předstírat, jak ji některé role fyzicky vyčerpávají a proč doufá, že nový film Chica Checa přiměje diváky přemýšlet o toleranci. Podívejte se na rozhovor z Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. „Nejsem technická herečka. Režisér musí situaci vytvořit tak, abych brečela. Neumím to na povel,“ říká Tomicová. Přiznává, že podobný způsob hraní je psychicky náročný a někdy si ho odnáší i mimo natáčení nebo divadlo. „Je to nebezpečný způsob hraní. Po dramatických rolích to odnáším. Po premiéře inscenace Její pastorkyňa jsem onemocněla, ta role je šílená. Po rozhlasové hře Znásilnění jsem zase byla týden v horečkách.“ Ve Studiu N mluví o tom, proč jsou bolestné zkušenosti paradoxně hereckou výhodou. „Že se člověku v životě něco děje, je pro herectví neuvěřitelná výbava. Když ten pocit neprožijete, nemáte tolik zásuvek, do kterých sáhnout,“ říká. Naopak situace, které sama nikdy nezažila, se jí podle vlastních slov hrají obtížně. „Těžko se mi hrály herdekbaby, protože jsem docela submisivní typ. Když jsem měla někde zakřičet, připadalo mi to nepřirozené, protože to ze svého života neznám.“ Rozhovor se ale netočí jen kolem filmu. Tomicová otevřeně přiznává, že ji zneklidňuje současná atmosféra kolem kultury. „Co se děje v kultuře, vnímám nejvíc. Mám strach. Nevím, co se pro to dá udělat.“ Jak si tvořila mateřský vztah k Janu Cinovi? Proč mají mnohé divačky problém odlišit její život od hereckých rolí? A proč má pocit, že část svých fanoušků „zradila“? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

„Když se mluví, tak se dělá to mluvení. A je to docela levné točit – stačí, když posadíte lidi ke stolu, nebo je necháte se někudy procházet,“ pochvaluje si práci režiséra konverzačních snímků Bohdan Karásek. Ve společném rozhovoru s herečkami Taťjanou Medveckou a Marií Švestkovou představuje svůj nejnovější snímek Mistryně, který premiérově uvede Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když se mluví, tak se dělá to mluvení. A je to docela levné točit – stačí, když posadíte lidi ke stolu, nebo je necháte se někudy procházet,“ pochvaluje si práci režiséra konverzačních snímků Bohdan Karásek. Ve společném rozhovoru s herečkami Taťjanou Medveckou a Marií Švestkovou představuje svůj nejnovější snímek Mistryně, který premiérově uvede Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Američané končí na světovém šampionátu. V noci na úterý je 4:1 porazila Belgie, která tak postoupila do čtvrtfinále mistrovství světa. Právě tyto dvě země se však ještě před zápasem dostaly do křížku, a to kvůli něčemu, co je označováno za naprosto bezprecedentní politický zásah do sportu. Když totiž americký klíčový hráč Folarin Balogun dostal při zápase s Bosnou a Hercegovinou červenou kartu za faul, do věci se vložil přímo americký prezident Donald Trump, který telefonoval šéfovi FIFA Giannimu Infantinovi a lobboval za to, aby byl tento krok přehodnocen. FIFA mu vyhověla a hráč tedy v zápase s Belgií nastoupil, ač původně neměl. Je mezinárodní federace fotbalových asociací natolik transparentní, aby se dalo zjistit, zda jednala pod tlakem šéfa Bílého domu? Neztratila jakoukoliv kredibilitu? A proč je vlastně fotbalová soutěž označována za apolitickou, přestože je už roky plná politiky? Nejen o tom mluví v úterní epizodě František Trojan a Filip Zelenka.

Všechno začalo jako spor prezidenta republiky a ministra zahraničí. Dnes už to má také ústavněprávní podobu, protože minulý týden podal vládní poslanec Libor Vondráček pozměňovací návrh, aby hlavě státu byla odebrána pravomoc jmenovat vedoucí některých mezinárodních misí. Roztáčí se další kolo sporů, protože Petr Pavel musí chránit prezidentský úřad jako instituci, takže nejspíš to skončí další žalobou u Ústavního soudu.Když před čtrnácti dny pronesl Andrej Babiš na adresu Ústavního soudu, že respektuje jeho rozhodnutí ohledně účasti prezidenta v delegaci na summit NATO, označil to novinář Martin Weiss za státnický postoj. Vydrželo to ovšem jen pár dnů a dnes je Andrej Babiš v čele protiprezidentského tažení.Proč to dělá? Jednak se on i celá vláda obávají toho, že budou mít na summitu v Ankaře nepohodlného svědka svého kličkování před šéfy NATO. Zároveň se Babiš připravuje na prezidentské volby, protože si vyhodnotil, že Petra Pavla nechce mít v dalších letech na Pražském hradě, protože mu leccos z jeho politických plánů komplikuje.Dosud ale neřekli podstatnou věc: co vlastně chtějí dělat v Ankaře? Jaká je česká pozice, s níž vystoupí na summitu? Z jakých zdrojů chtějí navýšit peníze na armádu?

Nora Fridrichová strávila v České televizi čtyřiadvacet let. Dnes má vlastní podcast a říká, že by svou tvůrčí svobodu za žádnou redakci nevyměnila. Jak těžké bylo odejít z velké instituce do světa, kde si člověk musí všechno postavit sám? Proč novináři i velká média stále koukají na podcasty seshora? Jaký byl konec 168 hodin? Lze Českou televizi reformovat? Není spíš mastodontem, který zaspal dobu? Kdy jindy než teď by měla ČT řezat náklady? Co s veřejnoprávní televizí udělá AI? Má ještě sílu vytvářet pořady, o kterých se mluví? Má být novinář stroj bez názoru, nebo je naopak dobré vědět, jak o světě přemýšlí?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

„Žena multiplikuje emoce. Když je žena spokojená a šťastná, bude šťastný muž, děti i celá společnost. Jen hloupá společnost udře svoje ženy, jen hloupý muž nechá udřít svoji ženu.“ Právě tak podle Gabriely Končitíkové z Nadace Tomáše Bati přemýšlel Tomáš Baťa. V pořadu Blízká setkání s Vasilem Fridrichem připomněla, že i proto baťovské desatero doporučuje ženám stavět na první místo samy sebe.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Vurm cestuje autem, ale super low cost. Svým malým červeným městským autem jel například do Maroka a Arménie. „Karbanátky jsme na motoru neuvařili. Když jsme je vyndali zpod kapoty, byly úplně syrové,“ směje se nad jednou ze svých čerstvě nabytých zkušeností v podcastu Casablanca.

Jakmile se z koníčku stala práce, změnil se i způsob, jakým ji lidé na sociálních sítích hodnotí. V pořadu Blízká setkání influencerka a komička Natálie Schejbalová alias Tali přiznává, že dnes čelí mnohem většímu tlaku než na začátku. „Sítě se pořád mění a určitě jsem pod větším drobnohledem. Když je vtip moc kontroverzní, lidi se hned ozvou. Jsem vystavena většímu počtu očí a lidé se nebojí mít názor,“ popisuje v rozhovoru s Vasilem Fridrichem pro Blízká setkání na Dvojce.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

MVP vystoupí živě v nedělí 19. 7. v rámci Letní podcastové scény. Můžete se těšit na předávání ceny MVP pro nejužitečnějšího hráče uplynulého ročníku nejvyšší české fotbalové ligy, debatu s fotbalovým influencerem Michsako nebo na projekci finále probíhajícího mistrovství světa. Kdy jindy, když ne teď? Zatímco planeta hltá play off mistrovství světa, český fotbal dumá, kudy z krize. A experti podcastu MVP se shodují, že nejlepší cestou momentálně bude pro reprezentaci trenér z ciziny. Jak vypadala na MS česká reprezentace zblízka? Jaké bylo sledovat Messiho v Americe na vlastní oči? Kdo vyhraje mistrovství světa a je vůbec možné, aby to nebyla Francie? Pusťte si celý díl MVP! --- Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube. Bližší pohled do kabin MVP se vám nabízí na našem Instagramu. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Tohle je zkrácená verze (48min) poslouchej celý díl (76min) jen za 100kc/měsíc! ⁠Zde⁠: https://open.spotify.com/episode/29BbR23YD7SADJjitvJPUh?si=ddc8898eda9d4a4cJak se z člověka po dvou mrtvicích stane básník. Proč se v Černobylu objevily černé žáby. Jak je možné, že někdy vidíš vlastní mamku a mozek ti řekne, že je to podvodník. A proč se ti zdá, že už ses v téhle chvíli někdy ocitl.V tomhle díle rozebíráme acquired savant syndrom, deja vu, jamais vu, Capgrasův syndrom, pocit prezence, replikovatelné nadpřirozené prožitky i affective forecasting, tedy naši neschopnost dobře předpovídat, jak dlouho nás budou ovlivňovat vlastní emoce. Je to díl o tom, že lidská mysl není jen spolehlivý vypravěč reality. Je to i generátor přesvědčivých omylů.CO SI Z DÍLU ODNESEŠProč může po poškození mozku dojít nejen ke ztrátě, ale i k nečekanému rozvinutí schopností.Proč deja vu není mystika, ale chyba v načasování a zpracování známosti.Jak funguje jamais vu a proč se i známé slovo nebo tvář může na chvíli stát cizím.Co je Capgrasův syndrom a jak odhaluje propojení rozpoznání a emočního naladění.Jak vzniká pocit prezence někoho dalšího v místnosti a proč se dá navodit i experimentálně.Proč si mozek někdy jen vyrobí pocit správnosti nebo vzpomínky, aniž by tam byla skutečná vzpomínka.Proč systematicky přeceňujeme, jak dlouho nás budou bolet i těšit velké životní události.Co znamená kognitivní imunita a proč se lidé po čase vracejí blíž k výchozí úrovni, než si myslí.Minutáž:00:00 Úvod03:16 Muž, ze kterého mrtvice na záchodě udělala umělce06:15 Savantův syndrom, autismus a prořezávání neuronů10:15 Jak vznikl ledový byznys15:07 Černé žáby v Černobylu a zrychlená evoluce16:26 Kognitivní duchové a chyby v matrixu18:01 Jak v mozku vzniká Déjà vu24:08 Jamais vu: Když vám známé věci přijdou cizí28:10 Presque vu: Fenomén "mám to na jazyku"30:07 Falešné vzpomínky a přesvědčení mozku32:46 Syndrom podvodníka (Capgrasův syndrom35:03 Pocit cizí přítomnosti v extrémních podmínkách38:25 Proč neumíme předpovídat vlastní emocePřechod do VIP- Spotlight efekt: Iluze, že nás ostatní sledují- Jsme opravdu tak čitelní, jak si myslíme?- Self-serving bias a naše ego- Kognitivní disonance: Jak si mozek obhajuje nesmysly- Hazing a drsné iniciační rituály- Klam utopených nákladů a konspirační teorie- Jak úspěch partnerky nevědomě ovlivňuje mužské sebevědomí- Potenciál klitorisu pro mentální zdraví

Čeští fotbalisté odjeli z mistrovství světa v Mexiku s ostudou. Ve skupině získali pouhý jeden bod a sklidili kritiku fanoušků. „A lepší to nebude, obávám se,“ říká k tomu sportovní novinář Luděk Mádl, který se specializuje právě na fotbal. „Na fotbalové asociaci se už dvacet let nedělá sport. Přestala se rozvíjet metodika, přestali se starat o mládež, vzdělávání trenérů se zaseklo,“ vypočítává neduhy českého fotbalu šéfkomentátor časopisu Hattrick Luděk Mádl, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Je tady obrovská díra Národní tým se dostal na šampionát po dvaceti letech. Ani přes příznivý los ale nedokázal postoupit ze skupiny. Češi si tak odváží z mistrovství pouhý jeden bod za remízu s týmem Jihoafrické republiky. „Je tady obrovská díra, kdy se opravdovému fotbalu na Strahově nikdo nevěnoval. Nešly do toho peníze, fotbalová asociace tady má obrovský dluh. Fotbal tady prostě je s prominutím 100 let za opicemi,“ pokračuje ve své analýze Mádl, který se psaní o fotbale a fotbalové novinařině věnuje už 32 let. „Už se teda začalo hovořit o tom, že by se nějaké věci měly v tomhle duchu rozjíždět, ale zatím se o tom jenom hovoří.“ Zlepšení úrovně českého fotbalu bude navíc práce na dlouho. „Děti začínají s fotbalem zhruba v šesti letech. A zlepšení bude tak 15 až 20 let od momentu, kdy se postaví nějaký systém práce s mládeží, metodika, vzdělávání trenérů, financování trenérů. To tak prostě je,“ vzkazuje zklamaným fanouškům fotbalový novinář. Výjimka v klubech Na jiné úrovni je český fotbal, pokud jde o klubové výsledky. Tam se totiž tuzemským týmům daří, někdy dokonce velmi dobře. „To je dané tím, že na několika málo adresách se naučili pracovat s tím, co bylo k dispozici úplně s absolutně maximální efektivitou a objevily se tam i peníze. Teď mluvím zejména o Slávii a bude to platit i o Plzni. Nějakým způsobem komplikovanější situace byla v tom ohledu dlouhodobě na Spartě. Ale co je důležité, ty kluby můžou dolepovat sestavy cizinci, což je zejména v posledních letech úplně zásadní jev,“ pokračuje v hodnocení stavu současného českého fotbalu Mádl. Luděk Mádl se jako jeden z mála sportovních novinářů důsledně věnuje i politice kolem sportu a sportovnímu zákulisí. V roce 2005 dostal cenu Novinářská křepelka za odhalení a popsání asi nejslavnější úplatkářské aféry v českém fotbale okolo Ivana Horníka. „Já si pamatuju ještě 90. léta, což byl brutální divoký východ. Různí podnikatelé najednou vnesli do českého fotbalu násobně násobně vyšší sumy, než co se tam točily předtím. Rozhodčí měli v té době opravdu žně. Víceméně ta Horníkovská aféra z toho tak jako vyplynula,“ vypráví Mádl a pokračuje: „V té době byl naprostý standard zápasy ovlivňovat. Navázalo to na léta 80., ale bylo zvykem ošetřovat každý zápas. Tehdy vystoupil majitel Benešova, pan Švarc a mluvil otevřeně o tom, že rozhodčí minimálně takzvaně za rovinu, aby neškodil, bral 100 tisíc korun. Jenom že kluci přijedou, tak aby dostali na svačinu. A když to chtěl někdo vylepšit, tak 500 tisíc, milion.“ Matchfixing aneb poslední skandál fotbalu Takové skandály má ale už český fotbal za sebou. Hlavní rozdíl je podle Mádla v tom, že vyšetřování nejnovější aféry s ovlivňováním zápasů kvůli sázkám, takzvaný matchfixing, spustilo samo vedení Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Dříve to bylo naopak. „Tady právě došlo k zásadní změně, a sice v tom, že se fotbalová asociace poprvé v historii ocitla na správné straně barikády. Když to srovnám s časy Romana Berbra, tak Strahov v podstatě ze strachu fungoval jako centrála organizovaného zločinu. Odsud se manipulovaly zápasy a určovalo se, kdo má vyhrát, prohrát podle toho, jestli je s panem místopředsedou spřátelený, nebo ne, a jestli je z Čech nebo z Moravy,“ popisuje Mádl divoké časy fotbalu, které mimo jiné národní tým přivedly do současného stavu a také stojí za nelichotivou pověstí českého fotbalu. „Když je ve fotbale nějaká aféra, tak to má obrovskou mediální penetraci a lidi mají pocit, že fotbal je nejzkaženější součástka ve vesmíru. Aniž bych se chtěl fotbalu nějak extra zastávat, tak si myslím, že je na tom podobně jako zbytek společnosti,“ myslí si Mádl. Ostatně podobně jsou na tom podle něj i jiné sporty. Jaké týmy sleduje na mistrovství světa? Proč byla předchozí mistrovství v Kataru a v Rusku? A jak složité je dělat sportovní novinařinu a u toho psát o korupci a skandálech funkcionářů? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Když vás doma varovali, ať si hlídáte své pití, aby vám do něj někdo něco nehodil, měli pravdu! Příběh Stevena je varováním pro všechny. Annie měla za sebou krásnou svatbu, po boku milujícího manžela, ale líbánky odhalily temnou pravdu. Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/455/s/ (00:00:00) znělka(00:00:07) ahoj Zločinožrouti(00:00:17) Stephen Port(00:27:06) drink spiking(00:34:21) Anni Dewani (01:09:53) zůstaňte naživu, zůstaňte na svobodě

V nemocnicích na Ukrajině pomáhá tamním lékařům evropské vybavení. Zmapovat potřeby a přispět k dostupné lékařské péči tam jezdí i český program Medevac. „Když jsem jel na Ukrajinu, byl jsem vlažný podporovatel Ukrajiny. Byl jsem vyzván organizací, abych prozkoumal situaci, jaká tam je, a tato návštěva mi pohled na věc výrazně změnila,“ říká v Hovorech Českého rozhlasu Plus Jan Šroubek, neurochirurg zapojený do pomoci nemocnicím v napadené zemi.