Podcasts about kdy

Vlastní dluhopisy vydal Čuprův Rhlík, televize Nova, zbrojařský koncern CSG i Jančurův RegioJet. Fondy pro bohaté investor rozjíždí velká jména tuzemského byznysu: Kijonková, Kutnar či Soural. A apetit po výnosnějších, ale i rizikovějších produktech roste.„Nabídka roste, ale roste i poptávka. V dobách nízkých sazeb jsme hledali něco s vyšším výnosem než spořák. A v dobách vysoké inflace všichni potřebovali ochránit své peníze před inflací. Rostou ale i neduhy, jsou projekty, kde to nemusí dopadnout dobře,“ říká ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.Optimismus na trhu může být klamný. „Když jde ekonomický cyklus nahoru, lidi vidí, že fondy neustále rostou. A mají apetit investovat a pak je čekají nějaké nepříjemné překvapení,“ upozorňuje Tomáš Novák, partner advokátní kanceláře Novák Legal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ještě nikdy jsme na spánek nevznesli tolik nároků. Možná právě proto máme dojem, že spíme hůře než kdy dřív. Ačkoli jsou tvrzení o „úpadku spánku“ přinejmenším sporná, téměř jisté je něco jiného: proměnil se rytmus mezi bděním a spánkem. Umělé světlo, nepravidelné pracovní doby, všudypřítomné obrazovky i stálé teplo v ložnicích nutí tělo fungovat lineárně, ačkoli jeho přirozenost je cyklická. Spánek jsme navíc proměnili v disciplínu sebehodnocení: měříme ho, porovnáváme, optimalizujeme – až se i odpočinek stává výkonem. Právě proto má smysl přemýšlet o spánku nejen biologicky, ale také zevnitř zkušenosti – jako o jiném způsobu přítomnosti, který je třeba chránit před naší horlivostí.Francouzský filosof Maurice Merleau-Ponty chápe spánek ne jako výpadek vědomí, ale jako jiný způsob přítomnosti ve světě – návrat k „anonymnímu“ tělu, které nese naše vnímání i tehdy, když mysl přestává být aktivní. Usínání je podle něj přechod od angažovaného, cíleného vztahu ke světu k předreflexivnímu bytí. Spánek tak neporušuje kontinuitu subjektu, naopak ji zachraňuje: člověk nepřestává být ve světě, pouze se proměňuje styl jeho přítomnosti.Britský neurovědec Matthew Walker na tuto intuici nepřímo navazuje. REM fáze spánku – čas snů – ukazuje, že tato „anonymní přítomnost“ není prázdno, nýbrž aktivní práce: upevňování paměti, usazování zkušeností a „odloupnutí“ přepjatých emocí, aby s nimi mozek mohl žít dál. Jinými slovy, co fenomenologie popisuje jako střídání angažovanosti a ústupu, se v laboratorních datech ukazuje jako rytmus neurochemie, který umožňuje, aby se naše já nerozpadlo pod tíhou dne.Tam, kde novověká tradice viděla ve spánku hrozbu rozumu, ukazují Merleau-Ponty a Walker spánek jako jeho podmínku – jako tělesně zakotvený proces, který udržuje kontinuitu identity tím, že svět v noci „přijímáme“ jinak než ve dne. Výsledkem je prostá teze: spánek není únik, ale práce těla na tom, aby vědomí mohlo následující den znovu myslet.KapitolyI. Zlý chlap spí špatně [úvod až 9:35]II. Od siesty k insomnii [9:35 až 24:55]III. Proč se ze spánku stala hrozba rozumu [24:55 až 33:00]IV. Merleau-Ponty: Jak tělo myslí, když spíme [33:00 až 50:15]V. Když se i odpočinek stane výkonem [50:15 až konec]

Byla neděle večer, 8. září 2024, když na tísňovou linku zavolal sedmnáctiletý Collin Griffith. Řekl, že jeho matka silně krvácí a že nutně potřebuje pomoc.Zněl vyděšeně, mluvil rychle a operátorka z něj jen těžko dostávala jasné informace. Když se ho ale zeptala, co přesně to krvácení způsobilo, na chvíli se odmlčel. Pak řekl, že měl s matkou konflikt. Že na něj vytáhla nůž a že spolu dlouho zápasili. A pak – podle jeho slov – na ten nůž spadla a on se jí zapíchl přímo do krku.

Z držení těla kardinála Vlka dokázal vyčíst onkologické onemocnění. Bolesti v tříslech u slavného hokejisty Jaromíra Jágra léčil srovnáním jeho vybočeného palce. Postura, tedy držení těla, je pro fyzioterapeuta Pavla Koláře jako taková kniha, ve které dokáže číst jako nikdo jiný. „Když je špatně vyvážené kolo u auta, promítne se to do mechanismu celého auta. To samé platí u těla. Když máte nějaký lokální problém, ovlivní to zbytek celého těla,“ říká v Longevity podcastu Hospodářských novin Pavel Kolář.Vysvětluje také, jak spojitosti v těle fungují, čím si lidé nejčastěji způsobují pohybové problémy a proč má smysl tělo otužovat stresem.

Káva, léky či hormonální antikoncepce ovlivňují obratlovce obývající vodní říši obdobně jako člověka. Koloběh lidmi požívaných látek nevyhnutelně končí ve vodě. „Když se podíváme na znečištění, které není vidět pouhým okem, tak je to pěkná kolekce. My tam vypouštíme hodně jako lidi, ať už chceme, nebo nechceme,“ vysvětluje odborník na vodní živočichy Pavel Vrána. Proč je nepředstavitelné chemii z odpadních vod vyčistit? A jakým nečekaným druhům vyhovují podmínky českých řek?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Káva, léky či hormonální antikoncepce ovlivňují obratlovce obývající vodní říši obdobně jako člověka. Koloběh lidmi požívaných látek nevyhnutelně končí ve vodě. „Když se podíváme na znečištění, které není vidět pouhým okem, tak je to pěkná kolekce. My tam vypouštíme hodně jako lidi, ať už chceme, nebo nechceme,“ vysvětluje odborník na vodní živočichy Pavel Vrána. Proč je nepředstavitelné chemii z odpadních vod vyčistit? A jakým nečekaným druhům vyhovují podmínky českých řek?

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se člověk rozhodne pro život s Bohem, přijme Ježíše Krista do svého života. Ale co to ve skutečnosti znamená, přijmout Ježíše? A jak to ovlivňuje můj následující život? Lepší než život s Bohem na hromádce je žít život, který je plný toho, že jsem přijatý, konstatuje Petr Húšť a popisuje příběh přijetí holčičky z Klokánku - holčičky, která v mnohém změnila jeho život. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Jak se dá volně přeložit název Galapágy? Když se tam vydáte, zjistíte, že jde o ráj zvířat a místo, kde se téměr zastavil čas.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Když se řekne vzpor ležmo, leckdo z vás možná bude tápat, jaký cvik mám na mysli, ale když řeknu klik, bude už všem jasno. Moravský silák Ali Morovič jich dokázal v roce 1995 za jednu hodinu udělat 3156. Přiblížil se tím skoro neuvěřitelnému průměru co sekunda, to jeden klik. Jeho další výkony jsou 101 klik za minutu a 245 kliků za tři minuty.

Jedním z bodů programového prohlášení nastupující vlády v Česku, které má Respekt k dispozici, je zrušení koncesionářských poplatků a převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. „Když vidím, co nastupující kabinet říká, se zkušeností ze Slovenska mám za to, že to není nic než cesta k tomu, aby veřejnoprávní média byla poslušná vůči vládní koalici a politikům," říká v další epizodě Československého podcastu šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Příští česká vláda, kterou bude tvořit hnutí ANO, SPD a Motoristé, přitom stejně jako současná slovenská vláda Roberta Fica, míří nejen na média, ale také na nevládní organizace. I v tom je povolební situace v ČR podobná tomu, co se děje na Slovensku, říká šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Myslím, že si mnohdy sami neumí uvědomit, co všechno by se začalo hroutit, kdyby nevládní organizace přestaly fungovat. Jsou to desítky a desítky miliard, které neziskový sektor ušetří státu tím, že supluje některé jeho role." Proč tedy někteří politici a političky útočí zrovna na tyto oblasti? Co čeká Český rozhlas a Českou televizi? A jak omezení financování, potažmo činnosti neziskovek dopadne na běžné občany? Moderuje Zuzana Machálková.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Děláme, co nás baví a jestli to baví lidi, tak je to strašně fajn,“ říká historik Michal Stehlík, který spolu s publicistou Martinem Gromanem stojí za podcastem Přepište dějiny. Letos slaví pět let a doba, kdy točili jednou za čtrnáct dní dvacetiminutové díly, je podle Gromana dávno pryč. „Bylo to krásné a pak se to rozjelo,“ vzpomíná. Dnes už mají za sebou přes sto padesát míst po celé republice, kde mluvili s lidmi o české historii. Taková práce je přitom celoživotní učení, ale ne každý akademik by byl nejspíš ochoten se touhle cestou vydat. „Je to vysilující i fyzicky. A rodině musíte vysvětlit, že třeba každou středu večer nebudete doma,“ dodává Groman. Autoři podcastu mluví i o tom, proč je dnes historie tak přítomná v každodenní debatě. „Je to obrovský ohňostroj historických přirovnání, analogií a směrování do minulosti,“ popisuje Stehlík to, jak jsou v dnešní době někteří lidé čím dál nejistější a proto psychologicky potřebují hledat ujištění třeba právě v historii. Zároveň oba tvůrci podcastu sledují, jak se minulost stává nástrojem politiky i veřejného prostoru. Když přichází řeč na současnost, zmiňují i konkrétní jména. Třeba o tváři Motoristů Filipu Turkovi mluví jako o symbolu dnešní doby. „Je to reakce, kdy pro mnoho lidí on může znamenat to, že konečně někdo něco říká a nebojí se. A je vlastně trošku jedno, co říká,“ vysvětluje s tím, že se možná spousta lidí jednoduše brání tlaku na korektnost ve veřejném prostoru. Pokud jde o zlehčování nacistické symboliky, která se v souvislosti s Turkem diskutuje, podle Stehlíka s Gromanem takové chování nelze omlouvat. Jde o jasnou zprávu o jeho autorovi - kdo je a kde stojí. „Můžete udělat kravinu, ale můžete se za ni omluvit nebo ji už nedělat,“ dodává Groman. Jak se pozná, kdy se minulost začíná opakovat? Proč tolik lidí hledá jistotu v analogii a symbolech, které měly být varováním? A co o nás vypovídá, že se nenávistná gesta znovu objevují ve veřejném prostoru? Poslechněte si rozhovor s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem z podcastu Přepište dějiny.

Kristýna a David žijí v láskyplném, kreativním, ale i bouřlivém vztahu. Když se poznali, David byl ten klidnější a Kristýna excentričtější. Pak se ale David začal chovat jinak než dřív. Jak dlouho trvalo, než se prokázalo, že duševně onemocněl? Pomohl mu pobyt v psychiatrické nemocnici? Jak to ovlivnilo jejich společné soužití a vztah s dětmi? Co se o svém duševním zdraví dozvěděla Kristýna? A chtěli vztah někdy vzdát? Dozvíte se v další epizodě pořadu Láska hory přenáší.

Když si čteme Ježíšovy výroky, vidíme, že těžko mohly uzrát v člověku psychicky nevyrovnaném či dokonce trpícím falešnými představami. Proč bychom mu tedy měli důvěřovat? Odpovídá pastor Saša Štěpánovský.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Syn prezidenta Klause i moderátorka ČT Ester Janečková sehráli velkou roli v případu dítěte, které se ocitlo uprostřed války rodičů. Podcastová série popisuje osmiměsíční investigaci, co s případem dělají státní instituce.„Když jsem slyšel, co malý chlapeček vypráví o tom, co musí dělat s tatínkem, dospěl jsem po poradě s právníky k tomu, že musím podat trestní oznámení,“ vysvětluje manažer ČEZ a shodou okolností syn bývalé hlavy státu Jan Klaus.Díl první: Válka rodičů / neděle 2. listopaduDíl druhý: Věřím jí, věřím jemu / pondělí 3. listopaduDíl třetí: Soudkyně / úterý 4. listopaduDíl čtvrtý: Kde jsou znalci? / středa 5. listopaduDíl pátý: Skončili a jsou na začátku / čtvrtek 6. listopaduBonus: Dítě ztracené v systému - očima expertů / neděle 9. listopaduSpolečně s manželkou Lucií se v průběhu loňského roku seznámil se sedmatřicetiletou Barborou (její celé jméno, stejně tak u otce, s ohledem na ochranu identity dítěte nezveřejňujeme, pozn. red.), která v tu dobu vedla už více než dva roky spor s bývalým manželem Markem o to, kdo a jak se bude starat o jejich syna Bertíka. Jelikož Barbora v minulosti bránila předávání dítěte partnerovi, opatrovnický soud rozhodl, že syn bude v péči otce – navzdory tomu, že matka mluvila o podezřeních, že právě on syna sexuálně zneužívá.Soudkyně tomu nevěřila. A odmítala se zabývat i videonahrávkami, které matka pořídila a na kterých v tu dobu tříletý chlapec mluví o tom, že si s „tátou cucají pindíky“ a „táta mu strká lízátko do zadečku“.Jan Klaus ve druhé epizodě speciální série „Bertík“ z investigativního podcastu Ve stínu říká, že se po seznámení s Barborou stal sám svědkem toho, kdy Bertík o podobných věcech mluvil. „Že ho tatínek straší morovou maskou se zobákem, že se táty bojí, že mu dává lízátko do zadku,“ říká v podcastu Jan Klaus a dodává, že nechápe, jak je možné, že stát malému chlapci nepomohl.Tvůrci podcastové série:Vedoucí týmu a reportér: Jiří KubíkRežie, zvuk, střih: Zdeněk ChaloupkaEditoři: Jana Mičová, Jiří MarekSound design: David Kaiser---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

„Když vám doma nejde při větrné kalamitě proud, tak je to většinou proto, že popadaly stromy nebo popadaly větve právě do elektrického vedení,“ vysvětluje regionální mluvčí ČEZ Vladislav Sobol.

Po více než třech letech od vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu zmizela z průčelí budovy Národního muzea žluto-modrá ukrajinská vlajka. Měla by se tam vrátit? „Nikomu se nepomáhá tím, že na státních budovách visí vlajky cizího státu,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus zastupitelka Karlovarského kraje Karla Maříková (SPD). „Když se začnou sundávat vlajky, tak to už vede k činům. Já se obávám, že Ukrajinu necháváme padnout,“ domnívá se předseda spolku Kaputin Otakar van Gemund.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když bylo Jitce Hartmanové třicet let, tak ji její starší bratr daroval ledvinu – díky transplantaci od žijícího dárce žije plnohodnotný život už 17 a půl roku. A Silvie Rajnochová-Bloudíčková z kliniky nefrologie z pražského IKEMu v té souvislosti vysvětluje, proč je ledvina od žijícího dárce pro transplantaci výhodou. Do studia Radiožurnálu přišla i s její dlouholetou pacientkou Jitkou Hartmanovou.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když bylo Jitce Hartmanové třicet let, tak ji její starší bratr daroval ledvinu – díky transplantaci od žijícího dárce žije plnohodnotný život už 17 a půl roku. A Silvie Rajnochová-Bloudíčková z kliniky nefrologie z pražského IKEMu v té souvislosti vysvětluje, proč je ledvina od žijícího dárce pro transplantaci výhodou. Do studia Radiožurnálu přišla i s její dlouholetou pacientkou Jitkou Hartmanovou.

Když člověk zběžně čte programové prohlášení vlády Andreje Babiše, má pocit, že se mu dostal do ruky návod na výrobu zemského ráje do čtyř let. Při pozornějším čtení ale narazí na řadu věcných rozporů. A když se do textu zahloubá opravdu pozorně, zjistí, že jde o v jádru manipulativní dokument, který se snaží v množství líbivých vět schovat podstatné problémy Česka, s jasným záměrem nemuset je řešit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vystoupit před 120. tisíci diváky s Michaelem Jacksonem si rozhodně netroufne každý. Když ale před mikrofonem a na podiu vyrůstáte, může se tréma dostavit až o desítky let později. Z Dismanova souboru vzešlo už několik generací uznávaných umělců. V páté epizodě uslyšíte mluvit Václava Postráneckého, Denisu Barešovou, Kryštofa Hádka nebo Marka Ebena. Ne vždy byste je ale po hlase poznali.

Spektrum, proč se v noci potíme, je opravdu velké. Nadměrné pocení označujeme termínem hyperhidróza. „Potí se prakticky polovina lidstva, ale žádný specialista na pocení neexistuje,“ diví se Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě. Kdy je noční pocení normální a kdy už ne?

Spektrum, proč se v noci potíme, je opravdu velké. Nadměrné pocení označujeme termínem hyperhidróza. „Potí se prakticky polovina lidstva, ale žádný specialista na pocení neexistuje,“ diví se Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě. Kdy je noční pocení normální a kdy už ne?

Když prezident Pavel poněkud ztlumil Babišův spěch prvého povolebního týdne, vznik budoucí vlády nabral klidnější tempo. K čemuž asi přispělo i zveřejnění údajných sice starších, ale dosti třaskavých vyjádření už tak kontroverzního motoristického kandidáta Turka na vedení resortu diplomacie.

Stojednaminutový rozhovor s bývalým šéfem Transparency International Davidem Ondračkou, který se ohlíží za polistopadovou historií a nejen jí. Kdy mu Andrej Babiš nabídl místo ministra vnitra? Jak prožíval velkou protikorupční revoluci z let 2010–2013? Z čeho vznikl model Babiš? Kdy TI zjistila, že stále ovládá Agrofert?A co je to vlastně agrofertizace a deagrofertizace? Jde vůbec vyřešit jeho střet zájmů? Politické strany jsou uzavřené – jak získat lidi do politiky? Otevřít jim dveře v tradičních stranách, nebo investovat do alternativních médií, která vyprodukují známé osobnosti a ty se pak „vyvezou“ do parlamentu?Proč nikdo nenesl odpovědnost za kriminalizaci hlasování zastupitelstev v řadě měst a obcí? Proč všechny velké kauzy včerejška (Pražský dopravní podnik, nákup letounů CASA, kauza OKD, kauza generála Halenky) vždy skončily omilostněním obžalovaných? A proč za to byli příslušní státní zástupci ještě povýšeni?Jsou Češi politický národ? Umí si vládnout? A kdo je vlastně oligarcha?

„Do tří let je bolest v krku většinou virová, menší děti antibiotika moc nepotřebují,“ říká pediatr Cyril Matějka. „Nejdřív léčíme bolest, čili podáváme sirupy a pastilky. Někdy se můžou přidat horečky. Závažné jsou zvětšené uzliny, které mají děti pod bradou. Když bolest v krku provázejí zvětšené uzliny, je čas na doktora.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak často vás bolí hlava? Když už to přijde, víte proč? Rozeznáte, co vás vlastně v hlavě bolí? S neurologem Tomášem Peiskerem, primářem kliniky neurologie ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady jsme se bavili mimo jiné i o tom, jaká by měla být naše nejlepší reakce a jaké stavy naši hlavu mohou potkat…Rozhovor v plné délce najdete na mém Herohero: http://herohero.co/petrhorky0:00 Stačí prášek?8:21 Kdy jít k doktorovi?16:05 Primární a sekundární bolesti hlavy.25:37 Jak probíhá vyšetření?Support the show

„Do tří let je bolest v krku většinou virová, menší děti antibiotika moc nepotřebují,“ říká pediatr Cyril Matějka. „Nejdřív léčíme bolest, čili podáváme sirupy a pastilky. Někdy se můžou přidat horečky. Závažné jsou zvětšené uzliny, které mají děti pod bradou. Když bolest v krku provázejí zvětšené uzliny, je čas na doktora.“

Když se řekne, že dvě americké technologické firmy, OpenAI a PayPal, podepsaly dohodu o spolupráci, běžného čtenáře a posluchače to asi moc nevzruší. Tenhle obchod ovšem může mít zásadní důsledky pro to, jak se lidé chovají na internetu.

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?

Když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. V případě norského Osla by se zase dalo říct, že když nepřijde Nor do Mnichova, musí Oktoberfest za ním. Na jednom z ústředních náměstí norského hlavního města totiž skoro celý říjen stojí velký stan s nápisem Oktoberfest.

Když má šanci pustit se do činnosti, která pomáhá druhým, neváhá. Naposledy se Martin Štainer z Olomouce pustil do velmi drobrodružné dobročinné akce, konkrétně v pakistánském pohoří Karakoram.

Když nemůže Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. V případě norského Osla by se zase dalo říct, že když nepřijde Nor do Mnichova, musí Oktoberfest za ním. Na jednom z ústředních náměstí norského hlavního města totiž skoro celý říjen stojí velký stan s nápisem Oktoberfest. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vždy několik dní nosí uniformu a zabývá se tím, co se jako lidé spíše snažíme skrýt a nevidět. Lidskými podlostmi, slabinami či výstřelky. A pak, když má pár dní volno, je naopak všem na očích. Svlékne uniformu a z pódia lidem ukazuje to, co vidět chtějí, ale nevěří tomu. Je mistrem iluzí, kouzelníkem, a zároveň policistou. Dvě profese, bez kterých si život nedokáže představit.O tom jsme mluvili. Jaké bylo v deseti letech jeho první kouzlo, proč je důležité mít vařečku v šuplíku a jak člověka změní uniforma. Plus třeba o tom, jestli je důležitější rozumět tomu, jak a o čem lidé přemýšlejí, když jste policista, anebo když jste kouzelník.Martin Obdržálek, který používá kouzelnické jméno Obin Magic, umí fascinující věci. Věřte mi. Když se u vás zastaví třeba na večírku, vytáhne z kapsy balíček karet a ukáže vám něco ze svých triků, garantuju vám, že vás to nenechá v klidu. Zejména pokud jste podobně racionálními lidmi jako já. Stačila dvě tři kouzla, a pochopil jsem to, co znamená fráze “vyrazit někomu mozek z hlavy”.A jasně, tohle nebude jen rozhovor o kouzlech. Je to příběh o muži, který našel způsob, jak sloužit spravedlnosti i radosti zároveň. Který ráno řeší nejtemnější stránky lidstva a večer jim připomíná, že život může být zázračný.A na závěrečnou otázku, jestli bude svět za 10 let lepší, odpovídá bez zaváhání. Neprozradím jak, to uslyšíte.Ale každopadně, když odpovídá policista, který denně vidí to nejhorší i to nejlepší z nás, a zároveň mentalista, který umí číst v našich myslích, tak to prostě má svou váhu.Přeju příjemný, skoro bych řekl kouzelný poslech.

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.

Kde začínají a kde končí ženské síly? „Není v pořádku křičet na okolí, ale vysvětluje to tu poslední příslovečnou kapku, kdy už naše hranice byla překročena,“ říká spoluautorka knihy Přetíženy Kateřina Trávníček. Podle ní se ženy často samy zraňují tím, že na sebe pohlížejí přísně. „Když si říkáme, že jsme hysterky, nejsme k sobě laskavé. Ale když si přiznáme, že jsou věci, které nás k přetížení dovedly, můžeme mít soucit samy se sebou.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.

Volby máme za sebou a hlavně předvolební kampaň máme za sebou. Ta značně pokřivila pohled na to, v jaké zemi vlastně žijeme. Když voliči poslouchali opozici, předáky ANO, SPD a Stačilo!, museli nabýt dojmu, že žijí ve zcela zdevastované zemi, potácející se na pokraji krachu.

Když v minulých dnech Senát schválil dva nové ústavní soudce, završila se první zásadní mise prezidenta Petra Pavla – rozsáhlá obměna konstitučního tribunálu. Během dvou a půl roku musel vyměnit 13 z 15 členů Ústavního soudu. Což je pro srovnání o jednoho ústavního soudce více, než kolik jich jmenoval prezident Klaus během deseti let.