Podcasts about kdy

Nemělo by to nikoho překvapovat. Už nejméně 12 let je to ta stejná písnička. Když stav maďarské ekonomiky, výsledky vládnutí a pocit spokojenosti obyvatelstva s dosavadní prací Viktora Orbána a jeho vlády nejsou takové, že by dovolily hladké znovuzvolení, hledá se nějaký vnější nepřítel, nějaké téma mimo Maďarsko.

Válka na Blízkém východě ukazuje energetickou zranitelnost Evropy, jak konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ale tvrdí, že bez systému emisních povolenek bychom byli ještě zranitelnější. „Když se podíváme na to, jaké máme nerostné suroviny, tak skoro jediné, co nám zbývá, je stavět obnovitelné zdroje energie,“ uznává v Interview Plus Tomáš Protivínský z think tanku IDEA.

Hostem podcastu Men's Factor byl bývalý příslušník speciálních jednotek Jan Gibek, který během své kariéry působil u policie, jako takzvaný air marshal na palubách letadel nebo v ochraně ústavních činitelů. Podílel se například na ochraně tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly i zahraničních návštěv včetně bývalé první dámy USA Barbary Bushové. Později působil také v elitním útvaru speciálních operací SOG vojenské policie a následně dlouhé roky pracoval v České zbrojovce, kde se podílel na vývoji zbraní.V rozhovoru mluvil především o tom, jak lidé reagují v krizových situacích. „Když se člověk dostane do stresu, mozek nemá kapacitu na přemýšlení. Přepne se do režimu bojuj, uteč, schovej se nebo ztuhni,“ popsal. Právě proto je podle něj klíčový systematický trénink. „Ty situace musíte drillovat tak dlouho, až se reakce stane automatickou. V krizové chvíli totiž rozhodují vteřiny,“ dodal Gibek.

Toto je zkrácená verze (67 minut). Celý díl (96 minut) a bez reklam si můžeš pustit zde: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://open.spotify.com/episode/47uaNuKzQbeAuML2szmnmX?si=08b4f8671a304362V téhle epizodě jdeme napříč tím, co dnes nejčastěji zaměňujeme za blízkost. Kdy sdílení opravdu vytváří kontakt a kdy se z něj stává obrácená kapsa, ze které vysypeš i věci, které měly zůstat tvoje. Mluvíme o tom, proč small talk často není povrchnost, ale budování bezpečí, bez kterého hloubka sklouzává do oversharingu.Pak se ponoříme do nervového systému a naučených okruhů. V závěru překlápíme pozornost do vztahů. Proč jsou předpoklady nejlínější forma inteligence. Proč vztahy často neselhávají na nedostatek citů, ale na špatný manažment informací. A proč je možné potkat lásku, která nevyžaduje sebe-opuštění.A je to tady! Znovu pořádáme Brain We Are mini fest, tentokrát jako hosté budou terapeutka a zakladatelka institutu moderní lásky Markéta Šetinová, dále pak prof. Jan Hábl a úžasná a zábavná Chili Ta Thuy, na konec si zase dáme Ecstatic Dance s DJ Martin Karcol.Kupuj lístek zde: ⁠https://goout.net/cs/brain-we-are-vztahy-a-smysl-chili-ta-jan-habl/sztychy/⁠Parťák dílu:⁠Macromo:⁠⁠Krevní testy jsou objektivní data ohledně vašeho zdraví. Nechte si udělat premium krevní testy na jednom ze 120 odběrových míst a výsledky dostanete pohodlně do Macromo aplikace. Můj nejoblíbenější aspekt je sledování dlouhodobých trendů v průběhu času, tak si objednej premium testy s ⁠⁠Macromo.com⁠⁠ a zadej kod "BWA" !Minutáž:00:00 Úvod a návrat z cest05:55 Intimita sdílení myšlenek a obrácená kapsa09:16 Proměnlivost identity a proč nás mohou omrzit deep talky13:53 Kognitivní podmiňování a automatické vzorce chování23:25 Kognitivní kotvy a efekt motýlích křídel naruby27:09 Meditace v kostele a nesdělitelnost zážitků32:47 Správnější pohled na impostor syndrom35:55 Proč neplýtvat energií na dokazování férovosti42:32 Nebezpečí koruminace a neustálého hrabání v minulosti47:17 David Deutsch a pesimismus jako logická chyba56:00 Proč se přeceňuje inteligence na úkor charakteru01:04:29 Jak nás AI učí psát a přemýšlet01:07:51 Houba, po které všichni vidí malé lidičky01:12:26 Báseň o mizofonii a závěr volné částiPřechod do VIP části- Jak si nakupovat zkušenosti přes fuck-upy s autem- Strach nám nebere zítřejší problémy, ale dnešní sílu- Otázka, která ti dá to, co teď potřebuješ slyšet- Budeš souzený tak jako tak- Předpoklady jsou nejlínější forma inteligence ve vztazích- Láska, která nevyžaduje sebeopuštění

Ve slezské Opavě má divadlo víc než dvousetletou tradici a podle něj je to takový malý zázrak. „Máme činohru, operu, muzikál i malý balet a sto šedesát sedm zaměstnanců, což není mnoho. Když se ponoříte do nějakých vyhledávačů, zjistíte, že má naše divadlo nejmenší rozpočet, že je jedno z nejmenších. A zároveň by ty vyhledávače řekly, že jsme v posledních dvou letech dvakrát získali nominaci na Thálii,“ popisuje ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když už naše babičky pekly chleba, pekly ho i 6 až 16 pecnů. I proto Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření museli do receptu dávky vydělit 10.

Je překvapivé, že nám stopování v džungli jde tak dobře. Sama bych ti, drahý otče, asi nezastavila...Hlavní je nenechat se znervóznit, říkali jsme si těch pár prvních dní, než jsme začali být lehce nervózní. Naše devítidenní dovolená s dcerou se z geopolitických důvodů prodloužila na neurčito.Není se na koho zlobit, není komu co vyčítat, ale zůstali jsme zaseklí v Thajsku a blízkém okolí. Agentura, přes kterou máme koupené letenky, se přitom snaží: už třikrát nám sehnala zdarma náhradní odlet, ale ten byl dvakrát pár dní předem zrušen. Teď nám v aplikaci zeleně svítí páteční přesun přes Emiráty do Athén, ale jak se následně dostat do Prahy vůbec neřešíme, protože ono se to nejspíš zase změní.Rozhodně si nepřipadáme uvěznění. Odletět můžeme, tak jako spousta Čechů, jen jsme na to příliš spořiví. Jednoduše stačí koupit nové jednosměrné letenky do Evropy a vyhnout se oblasti Blízkého východu. Populární jsou teď trasy třeba přes Soul nebo přes Astanu, ale jedna taková letenka vyjde zhruba na třicet pět tisíc, a proto raději čekáme.Zapeklité požehnáníV dobách covidu jsem byl šokovaný, že lockdowny a život v dočasné izolaci některým lidem z mého okolí vlastně vyhovují. Teď zažívám něco podobného – objektivně jsme v trudné a nejisté situaci, těžko říci, jak z ní ven, ale vnitřně to zatím vnímám jako požehnání.V předvečer jejích šestnáctých narozenin jsme s dcerou přeletěli levnou vnitrostátní linkou ze severothajského buddhistického kláštera mezi opice a varany na pláž v oblasti Krabi, a to už jsem měl v hlavě plán: „Když teď máme minimálně týden času navíc," nabídl jsem Apolence, „ukážu ti, jak se tady stopuje."K mé radosti souhlasila a o následném putování je dnešní podcast.Sám mám tuto cestu projetou, a tak jsem věděl, že se není čeho bát. Thajsko je ideální zemí pro stopařské začátečníky. Bývá sice vedro, ale na auto se málokdy čeká déle než deset minut, a pak se to střídá stylem, který musí teenagery bavit. Auta jedou velmi klidně džunglí a my se často vezeme na korbě.Do MalajsieNejprve jsem takhle Apolenku vzal na ostrůvek u města Satun, což je těsně nad malajskou hranicí. Oproti turistickému Krabi je to zásadní změna, protože sem se už cizincům nechce. Ostrov měří na délku pět kilometrů, jsou tu dvě malé rybářské vesnice s mešitou, odkud se v podvečer vždy line modlitba, uprostřed roste palmový, mangovníkový a kaučukovníkový les.Apolenčiny vrstevnice chodí v dlouhých muslimských šátcích, ale zároveň jsou velmi komunikativní, vysmáté a chtějí se kamarádit: klidně dceru vezmou na skútr a hodí ji do našeho kempu, kde mimochodem platíme za noc v pohodlném stanu s matrací, větrákem a zásuvkami 300 korun.Apolenka oceňuje, že tu žijí stovky dobře živených koček, a vadí jí snad jenom jediná věc – je přísná vegetariánka a to nikdo z ostrovanů nechápe, protože veškerá místní kuchyně je založená na rybách a mořských plodech, hlavně krabech.Ostrov je tak malý, že dva dny docela stačí, a protože máme pořád zjevně dost času, zamíříme úzkou silnicí ještě více na jih do Malajsie. „Má dvacátá osmá navštívená země," překvapí mě dcera – když jsem byl přesně v jejím věku, poprvé jsem spatřil moře…Víza nejsou potřeba, celníci na obou stranách hranice se na těch pár cizinců denně usmívají a skvěle se stopuje tam i tam.„Jsem až překvapená," říká Apolenka v podcastu, „jak nám to jde snadno. Asi to bude mnou – upřímně řečeno, kdybych viděla jen tebe, radši bych nezastavila…"V Malajsii dojedeme na ostrov Penang, kde škrábou azurové nebe desítky mrakodrapů. Je to taková menší Dubaj hned vedle pláží a tropické džungle.Žijí tu hlavně Číňané, ale zároveň navštěvujeme chrámy snad všech světových náboženství. Zdejší světoznámý přístav George Town učinil z Penangu před více než dvěma stovkami let tolerantní a multikulturní místo, kam se poslední dobou začínají stěhovat za kvalitním a přitom levným životním stylem také Češi. O tom ale až v příštím, pátečním podcastu. Teď jdeme s Apolenkou hledat nějaké pořádné malajské želvy.

Podcastu Kecy a politika se dostal do rukou dokument s názvem Memorandum o prohloubení spolupráce mezi Slovenskou a Českou republikou. Vyplývá z něj, že premiéři Fico a Babiš chtějí koordinovat energetickou politiku obou států a zároveň vytvořit blízký tandem při hlasování na úrovni různých evropských institucí a spolků. Navzdory tomu, že Slovensko jde podle vzoru orbánovského Maďarska cestou budování autoritativní demokracie.Ptáme se: čím je z hlediska českých národních zájmů výhodné takto prohlubovat spolupráci s ficovským Slovenskem? O důvod víc, že Slovensko je v rámci EU i NATO v absolutní izolaci a rozhodlo se svou energetickou a zahraniční politiku orientovat na Rusko. Pěkně se to ukázalo během diplomatické roztržky s novou nizozemskou vládou, která si do svého programového prohlášení dala, že Slovensko a Maďarsko aktivně podkopávají jednotu Evropy, a proto je nutné se takovým státům postavit.Otázka zní: je v českém národním zájmu pomáhat Slovensku z izolace? Co tím jako stát získáme? A jaké zájmy Andreje Babiše za tím stojí? Souvisí to se znečištěným územím po bratislavské chemičce Istrochem, které vlastní Andrej Babiš? Když tuto oblast v roce 2002 privatizoval, měl vynaložit více než pět miliard korun na její vyčištění po komunistické éře.Krátce po volbách v říjnu 2025 jednal se slovenským ministrem životního prostředí Tarabou, který mu chce na tyto účely dát dotaci v řádu 8–17 miliard. Jde o tyto a jiné byznysové zájmy lidí kolem Babiše, které vedou novou českou vládu k prohlubování spolupráce? A proč si Babiš do své vlády vzal Ivana Bednárika, který většinu své profesní dráhy dělal pro lidi napojené na Rusko?Z těchto a dalších věcí, které v podcastu rozebíráme, vyvozujeme, že v Česku pomalu, ale jistě začal pochod k autoritativnímu státu. Kdy začne útok na soudy, bezpečnostní složky a média? V řadě věcí už k tomu došlo. A jak zareaguje nebabišovská část české společnosti?

Černá věž v Drahanovicích je jednou z mála dochovaných staveb tvrzí v Olomouckém kraji. Kdy vznikla, není známo. První zmínka o tvrzi pochází z poloviny 14. století. Zničena byla za husitských válek a ve 2. polovině 15. století byla obnovena.

Zeminu měla už dávno odvézt firma Jiřího Vojáčka HSMN. Ta s novináři nekomunikuje. Když materiál neodveze a nezlikviduje, přistoupí ČIŽP podle její mluvčí k exekuci.

Babišova supernemocnice. Premiér chce nový velký zdravotnický komplex v Praze. Kolik bude stát? Co v něm bude? Kde bude? Kdy vznikne? A co se stane s ostatními nemocnicemi – skončí snad? Téma pro Adélu Čabanovou, redaktorku časopisu Medical Tribune. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babišova supernemocnice. Premiér chce nový velký zdravotnický komplex v Praze. Kolik bude stát? Co v něm bude? Kde bude? Kdy vznikne? A co se stane s ostatními nemocnicemi – skončí snad? Téma pro Adélu Čabanovou, redaktorku časopisu Medical Tribune. Ptá se Matěj Skalický.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Žandárský guláš podle Romana Pauluse. Rada z etikety: Kdy nesmíme vstát od stolu. Soutěž o kuchařku.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem uražený na svět a takhle přiuražený jsem se propotácel řadou let,“ říká herec a moderátor Václav Kopta, když se ohlíží za obdobím, kdy měl pocit, že svět přehlíží jeho talent a možnosti. Zásadní proměna podle něj přišla až s rodinou. „To skutečně je jediný a opravdový milník v mém osobním životě, narození dětí,“ říká o chvíli, kdy začal svůj život vnímat jinak a hledat v něm nový smysl. Velkou roli v jeho životě ale sehrála i zkušenost s rodiči, kteří oba zemřeli velmi brzy. „Mám pořád memento té neočekávané vteřiny, která vám může změnit život,“ říká o tom, jak ho jejich odchod přiměl přemýšlet o čase úplně jinak. Právě tehdy si podle svých slov uvědomil, že čas je nejcennější kapitál života. Když mluví o svém otci, textaři Pavlu Koptovi, přiznává, jak složitý jejich vztah byl. „Těch nedořešených věcí. To je všechno před náma teprve, co si snad jednou někde řeknem,“ říká o věcech, které mezi nimi zůstaly nevyslovené a které si podle něj člověk začne uvědomovat často až příliš pozdě. Velký vliv na něj měl i strýc, který podle něj navzdory těžkému osudu dokázal zůstat optimistou. Právě od něj si odnesl slovo, které dnes používá jako vlastní životní program: „Koptimismus.“ A také přístup, jak se vyrovnávat se slabostmi. „My tomu říkáme, že to je čert. A toho čerta je třeba pojmenovat, nasadit mu nějakou šaškovskou čepici, ale hlavně ho dát na řetěz,“ popisuje herec a moderátor, jak se naučil bojovat s temnými stránkami, které si podle svých slov nese v genech. Kopta mluví také o tom, proč se vyhýbá veřejným politickým postojům, přestože sám za komunismu podepsal například Několik vět a skončil na výslechu StB. „Vím moc dobře, co to znamená nést kůži na trh,“ říká. Dnešní veřejné debaty podle něj často víc rozdělují než spojují. „My jsme si tím vynálezem sociálních sítí tu cestu do pekel pěkně vydláždili,“ dodává. Vedle herectví a moderování mluví i o překvapivých vášních - třeba o své celoživotní fascinaci autobusy, kvůli které si během covidu splnil sen a zkusil si práci řidiče. A také popisuje, jak si dnes už nenechá kazit radost ze života ničím a nikým. Jak se smiřuje s vlastní minulostí? Co znamená „koptimismus“ a proč je podle něj důležité pojmenovat svého vnitřního „čerta“? Proč se vyhýbá politickým postojům ve veřejném prostoru? A jakou roli v jeho životě hrají rodina, humor nebo třeba autobusy? Poslechněte si celý rozhovor.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Žandárský guláš podle Romana Pauluse. Rada z etikety: Kdy nesmíme vstát od stolu. Soutěž o kuchařku.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Žandárský guláš podle Romana Pauluse. Rada z etikety: Kdy nesmíme vstát od stolu. Soutěž o kuchařku.

Náš postoj k americko-izraelskému útoku na Irán je dost zmatený, Dvourychlostní Evropa se rozjíždí. Zatím bez Česka, Když chybí velkorysost – I arogantnímu Macinkovi se může někdy zatleskat, Proč nebude mít zachránce Vídně ve městě sochu, Za leskem velkého LouvruVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Žandárský guláš podle Romana Pauluse. Rada z etikety: Kdy nesmíme vstát od stolu. Soutěž o kuchařku.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Žandárský guláš podle Romana Pauluse. Rada z etikety: Kdy nesmíme vstát od stolu. Soutěž o kuchařku.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Žandárský guláš podle Romana Pauluse. Rada z etikety: Kdy nesmíme vstát od stolu. Soutěž o kuchařku.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Žandárský guláš podle Romana Pauluse. Rada z etikety: Kdy nesmíme vstát od stolu. Soutěž o kuchařku.

Protože je dneska Mezinárodní den žen, budu vám vypravovat o ženě, matce, manželce, snaše, tchyni, švagrové, babičce, dceři, sestře, tetě. Ano, tato žena má kolem sebe velkou rodinu, ale přesto byla na něco sama.Všechny díly podcastu Když vypráví nápověda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Babišova supernemocnice. Premiér chce nový velký zdravotnický komplex v Praze. Kolik bude stát? Co v něm bude? Kde bude? Kdy vznikne? A co se stane s ostatními nemocnicemi – skončí snad? Téma pro Adélu Čabanovou, redaktorku časopisu Medical Tribune. Ptá se Matěj Skalický.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Žandárský guláš podle Romana Pauluse. Rada z etikety: Kdy nesmíme vstát od stolu. Soutěž o kuchařku.

Pochoutkový rok slaví 10 let: Žandárský guláš podle Romana Pauluse. Rada z etikety: Kdy nesmíme vstát od stolu. Soutěž o kuchařku.

Když si v jihočeských Netolicích vyšlápnete na vrch, kterému se říká Na Jánu, máte pocit, že jste se ocitli v době slovanských hradišť. Dnes tam najdete Archeopark coby připomínku časů před zhruba jedním tisícem let. Nutně vás tedy musí napadnout, jestli tu někdy stávalo něco podobného.

Když se kácí les, létají třísky. Zákon o odčerpávání majetku mohl být z počátku zamýšlen dobře, v reálu jde ale o brutální zásah do základních ústavních práv a svobod. Jak se může stát, že přijdete o milionové úspory, aniž by vám stát kdy pravomocně prokázal jakýkoliv trestný čin? Z původní úzké evropské legislativy namířené na organizovaný zločin se v Česku úřednickou tvořivostí a takzvaným gold-platingem stala norma, díky které vás soud může připravit o majetek jen na základě důvodného podezření a ohrozit tak i třetí, naprosto nevinné osoby.Kdo v Česku píše zákony, když ne volení politici? A proč se jako společnost dobrovolně vzdáváme svých práv ve prospěch bobtnajícího státu? O legislativní zrůdnosti, konci presumpce neviny a úřednickém deep statu jsme mluvili s místopředsedou České advokátní komory Lukášem Trojanem.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Filip Turek dává na poradách ministerstva jasně najevo, že je to on, kdo určuje agendu a kdo to tam řídí,“ popisuje ve Studiu N investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Na některých akcích vidíme ministra Igora Červeného, jak stojí v ústraní. Lidé, kteří mají jednat s ministrem, jsou zaražení, že s nimi za rezort jedná Filip Turek.“ Když přišel ministr Igor Červený na svůj úřad, jeho kancelář už byla obsazená. Reprezentativní místnost s vlastní koupelnou už si zabral vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek. Místo prostoru splňujícího bezpečnostní parametry se musel člen vlády spokojit s výrazně menší místností po šéfce sekretariátu. „Když jsme napsali o špeluňce současného ministra, byli Motoristé rozzlobení, že se to rozkřiklo. Igor Červený se měl teď podle našich informací přesunout do jiné kanceláře – po jednom z náměstků. V té ministerské stále sedí Filip Turek,“ říká ve Studiu N novinářka. Dvouvládí se podle ní propisuje do každého dne, který se na ministerstvu děje: „Úředníci na ministerstvu jsou z celé situace perplex. Řada lidí je zmatená a neví, komu má z pozice úředníka sloužit.“ Igor Červený nastoupil do ministerské pozice bez předchozí politické zkušenosti. „Neprošel komunální politikou, nebyl ve Sněmovně a k Motoristům se dostal náhodou,“ říká Pokorná. „Dříve se podílel na programech, které dětem vysvětlovaly klima nebo udržitelné chování – tedy přesně to, proti čemu teď brojí v rámci Motoristů. Jsou to paradoxy jeho kariéry.“ Jaké dopady mají personální čistky, které Motoristé rozjeli na ministerstvu životního prostředí? Dělá ministr Červený vše, co vidí na očích zmocněnci Turkovi? Do jakých problémů se kvůli změnám dostávají národní parky nebo Český hydrometeorologický ústav? Proč se Filip Turek setkává s proruskými slovenskými dezinformátory, kteří bojují proti větrným elektrárnám? A co na to všechno říkají sponzoři Motoristů nebo uhlobaron Pavel Tykač? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Chrapot, sípání nebo jiné hlasové problémy, které nepatří do vašeho hlasového projevu, vás můžou zaskočit. Kdy by se vašim nezvyklým projevům měl věnovat lékař?

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Chrapot, sípání nebo jiné hlasové problémy, které nepatří do vašeho hlasového projevu, vás můžou zaskočit. Kdy by se vašim nezvyklým projevům měl věnovat lékař?

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Když se řekne devadesátky v Seattlu, všichni si vzpomenou na velkou grungeovou čtyřku v čele s Nirvanou. My jsme se ve Špíně zaměřili na kapelu, která sice nedosáhla tak hvězdné slávy, ale pomohla stmelit místní komunitu a její odkaz zasahuje daleko za hranice hudby. 7 year bitch vznikly paralelně s hnutím riot grrrls a záhy se začaly zasazovat o boj proti násilí. I díky tomu, že jejich příběh poznamenaly až shakespearovsky tragické události.

Jenže co s pozůstatkem, převislou kůží? Kdy je třeba ji odstranit? Jaká může činit trápení? A kolik se jí zhruba odstraňuje? Ptát se budeme plastického chirurga MUDr. Michala Janáka. Moderuje Bořek Volný.

Když je na dohled konec třetího roku z pětiletého období, blíží se čas rozhodnutí. Petr Pavel pravděpodobně brzy oznámí svoji opětovnou kandidaturu. Zatím ji podmiňoval poptávkou veřejnosti, zdravotním stavem i podporou rodiny.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když nedávno předsedové americké Sněmovny reprezentantů a izraelského parlamentu psali svým zahraničním kolegům, aby podpořili nominaci Donalda Trumpa na Nobelovu cenu míru, polský předseda dolní komory parlamentu Włodzimierz Czarzasty to odmítl s tím, že si ji Trump nezaslouží.

Jak investovat 1 milion korun, kdy využít DIP a má smysl finanční poradce, nebo si vše řídit sám? V nové finanční poradně přinášíme konkrétní pohled na investování do akcií i nemovitostí, strategii pro živnostníky s nepravidelným příjmem i praktické tipy, jak snížit výdaje bez zbytečných extrémů. Pokud řešíte finanční plán, renty v 50 letech, výběr mezi bankéřem, poradcem či robo advisor platformou nebo hledáte jasný názor na DIP, tady najdete rychlé a efektivní odpovědi. Co v podcastu uslyšíte ✅ Jak přemýšlet nad investicí 1 milionu korun: rozdělení mezi globální akciový fond a investiční byt (např. 1+kk v Praze či Brně). ✅ Výhody a rizika zvolené kombinace akcií a investiční nemovitostí. ✅ Kdy dává smysl využít režim DIP a proč by neměl být začátkem investiční cesty, ale až optimalizačním nástrojem. ✅ Jak má investovat živnostník s nepravidelnými příjmy a jak si nastavit komfortní investiční částku. ✅ Rozdíl mezi produktem a službou v investování a proč poplatek nemusí být nepřítel. ✅ Kdy se vyplatí investovat samostatně a kdy si zaplatit odborníka. ✅ Jak přemýšlet o snižování výdajů – rychlá versus dlouhodobě udržitelná strategie. ✅ Kolik procent příjmu dává smysl spořit v různých fázích života. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Davidu Černému se podařilo fyzicky obsadit veřejný prostor a udělat ze sebe nepochybně cíleně mediální téma. O kvalitě bych nemluvila, mluvila bych o nekvalitě a mluvila bych o ní dlouho,“ říká ve Studiu N historička umění Milena Bartlová. Připouští přitom, že některá jeho starší díla jsou vysoce kvalitní: „Například Svatý Václav pověšený v Lucerně, to je naprostá špička.“ Současná Černého díla považuje za příliš „naléhavá, vlezlá, velká a takzvaně nekorektní“. „Můj osobní prožitek, který mi poskytují motýli na fasádě Máje, je ten, že to na mě každou chvíli spadne. Já se toho bojím, proto tudy nechodím.“ Soch, pomníků a plastik, které v Česku v posledních letech vyvolaly pozdvižení, je mnoho – kromě Černého motýlích spitfirů na Národní třídě například obnova Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, socha maršála Koněva v Bubenči, pomník Marie Terezie na Hradčanech, lavičky Václava Havla nebo socha Jošta Lucemburského v Brně. „Když se lidi hádají o sochy a památníky, nehádají se o umění, ve skutečnosti se hádají o sebe,“ říká Bartlová. Ve Studiu N také vysvětluje, proč nám stále dělá problém poradit si s uměním, které jsme zdědili po předchozích generacích, jako jsou socialistické sochy a plastiky nebo brutalistní architektura. V čem přestala rozumět mladému umění? Co v Česku znamená být levicovou intelektuálkou? A proč se otázky kultury tak snadno mění v politické zbraně? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion