Podcasts about kdy

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já jsem prostě blázen. Můžu točit jenom to, čemu hluboce věřím.“ Václav Marhoul je režisér, producent a scenárista, který si zakládá na vnitřní integritě víc než na tom, kolik filmů za život natočí. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč dává přednost „lásce před sexem“ – protože když se člověk zamiluje, ať už je to do knížky, divadelní hry nebo něčeho jiného hlubokého, co ho inspiruje, vydrží úplně všechno. „Když nežiju v souladu sám se sebou, tak je to se mnou k nevydržení,“ dodává s úsměvem. Jeho vnitřní kompas ho dovedl od parodického Mazaného Filipa přes válečný Tobruk až k mezinárodně oceňovanému Nabarvenému ptáčeti, které mu otevřelo dveře do Hollywoodu. Ty se ale nakonec zavřely: po třech a půl letech intenzivní práce na ambiciózním americkém projektu o senátorovi McCarthym přišla studená sprcha – produkce se rozhodla dát režii někomu jinému. Marhoul popisuje, jak nákladný historický film nebylo možné v Americe natočit kvůli nerealistickým očekáváním producenta. „Zásadní ponaučení z toho je, že už nikdy nedopustím, abych na jakémkoliv filmu, kde budu pracovat, byl jenom režisér,“ dodává k tomu, že třeba Miloši Formanovi zrušili natáčení jeho posledního filmu den před natáčením. Marhoul mluví ale také o politice, stavu světa i o tom, proč se Amerika může naprosto zvrátit. „To nejhorší, co se může stát, je občanská válka, která bude zuřit v každém malém městě,“ varuje před nejhorším scénářem v případě, že by se přestal respektovat právní řád, ale dodává, že je sám raději optimista. Vedle geopolitiky se ale rozhovor dotýká i velmi osobních témat. Marhoul otevřeně mluví o tom, jak zjistil, že jeho otec byl veden ve svazcích StB. „S bráchou nás vychovával k poctivosti a pravdomluvnosti. To byl paradox – možná do nás chtěl dát to, co jemu chybělo,“ říká a přiznává, že se svým otcem vedl těžké debaty, ale že ho měl i tak rád a váží si toho, jaké měl dětství. S empatií a nadhledem mluví i o tom, proč nerad odsuzuje lidi. Podle něj málokdy dohlédneme ke všem důvodům, proč se někdo nějak zachoval – třeba když odejde z nějakého vztahu. „Je strašně jednoduché někoho lynčovat,“ dodává k tomu, že dospělý člověk přece ví, že život není jen černá a bílá. Marhoul zároveň věří, že krutost je v nás zakořeněná daleko víc, než si chceme přiznat a kdyby přišla krizová situace, z lidí se velmi rychle stanou zvířata. Jak se vůbec dostal k možnosti točit pod americkou produkcí a jak vnímá způsob, kterým spolupráce skončila? Je podle něj současné dění ve světě filmařsky zajímavé? A proč je Donald Trump barbar, ale viceprezident Spojených států JD Vance katastrofa? I to se dozvíte v rozhovoru.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czJsme na prahu demografické katastrofy? Rok od roku se v Česku rodí míň a míň dětí. „V roce 2021 se jich narodilo 112 tisíc. Ale to bylo ještě před covidovými vakcínami. Jestli bude pokračovat trend, tak letos se jich narodí 73 tisíc. To je výrazně dramatičtější, než ten slavný propad v první polovině devadesátých let,“ říká Daniel Kaiser. „Když se podíváme celosvětově, tak tam pokles porodnosti s proočkovaností populace nesouvisí. Že by ta korelace byla jenom v Česku?“ diví se Ondřej Šmigol.Izraelské stíhačky nejdřív zlikvidovaly íránskou protileteckou obranu, velkou část vojenského vedení a zároveň útočí na různá jaderná zařízení po Íránu. „Buď s cílem dohnat Íránce k dohodě, kdy bude souhlasit s Trumpovým nápadem, že se vzdají obohacování uranu, anebo že celý jejich jaderný program zničí,“ vysvětluje Šmigol. „Po zkušenosti posledních pětadvaceti let musíme být neskutečně skeptičtí, když se na blízkém východě rozjíždí další regionální válka. Netanyahu je podle mě naprosto nedůvěryhodný člověk,“ oponuje Kaiser.A domácí politika? „Ono se nic moc neděje. Ale když Andrej Babiš spustí ten svůj šílený hysterický ječák, tak paradoxně pomáhá koalici Spolu,“ říká Dalibor Balšínek.Na Echo Poradě diskutují Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Ondřej Šmigol a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Výroky připisované Václavu Havlovi o „humanitární bombardování“ nebo „nepolitické politice“ jsou floskule, vysvětluje v pořadu Jak to bylo doopravdy Vladimír Just. „Když odstraníte drobnou část věty a význam se posune jinam,“ vysvětluje, co to floskule je. Výrok o bombardování tak poprvé použil sociolog Jan Keller, po něm ho v jednom z diskusních pořadů televize Nova zopakoval tehdejší senátor a odborářský předák Richard Falbr. Řekl ho ale někdy sám Václav Havel?

Je jedním ze zakladatelů Divadla Vosto5 a také moderátorem Vizitky na Vltavě. S kolegyní Karolínou Koubovou mluví u příležitosti jeho narozenin o improvizaci, o hranicích humoru i vedení rozhovorů. „Snažím se neduplikovat předešlá interview našich hostů,“ říká ve Vizitce. Kdy je vtip ještě vtipný? Co když při improvizaci nic nepřichází? A jaké to je sedět na druhé straně vizitkového stolu?Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na počátku je Boží věrnost. Když jí uvěříme a postavíme se na ni – v dobách dobrých i těžkých, kdy Božímu jednání nerozumíme – pak se buduje naše věrnost Bohu. Ochutnejte další ovoce Ducha svatého v Modlitbách podle Bible s Danou Kenningovou.

Dneska mají svátek otcové, tátové, tatínkové, taťkové… a mohla bych pokračovat, mám pravdu? Přemýšlela jsem, jaký dopis bych svému tátovi napsala já. Bylo mi dvaatřicet, když jako šedesátiletý zemřel. Všechny díly podcastu Když vypráví nápověda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PŘEDPLAŤTE SI NÁS NA HEROHERO.CO/STUDION A DÍVEJTE SE NA VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE „Mám trochu problém s autoritami. Když mi někdo řekne, že něco musím dělat, rychle se stavím do opozice,“ přiznává ve Studiu N herečka a influencerka Gabriela Heclová, která naposledy vynikla v pokračování minisérie Král Šumavy. „Nechala jsem si ukrást dospívání, sama sebe jsem o to ochudila. Pořád si hledám místo na tomhle světě. V posledních letech jsem hledala sama sebe – kdo jsem a do jaké skupiny lidí patřím. Je hrozné to říct, ale hodně žiju tím, co dělám. Definuju se skrze práci,“ říká exyoutuberka, která dospívala před zraky českého internetu. V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví o strachu ze ztráty svobody. „Mám pocit, že jsme rychle zapomněli. Ve společnosti se začínají dít zvláštní věci. Jsou tu extremistické vlny, Motoristé a další toxické rysy chování, které by neměly být obdivované a volené do vysokých pozic. Nechápu, proč je obdivuje část mojí generace,“ říká Heclová. Důvody hledá v chybějících mužských vzorech. „Mám pocit, že mladí muži jsou v krizi. Mají najednou pocit, že ztrácejí své postavení ve společnosti, protože ženy studují, vydělávají velké peníze a začínají se dostávat do vysokých pozic. Ženy přitom pořád musí dělat víc, aby se dostaly tam, kam se muž dostane snáz.“ Říká, že mnoha mužům chybí citlivost a empatie. „Já mám kolem sebe tolik chytrých, skvělých a nádherných žen, které mají problém najít si partnera, který by byl třeba jen pracovitý a o kterého by se nemusely starat. Jako kdyby muži zpohodlněli a mysleli si, že to tak šlo vždycky, tak to tak půjde i dál. Přestali pracovat – a teď je dohání konkurence v podobě žen. A oni se cítí ohrožení,“ myslí si Heclová. V epizodě také říká, že společnost a politici nevěnují dostatečnou pozornost klimatické krizi. „Mám pocit, že si hodně ujíždíme na svobodě. Zvykli jsme si na luxus, ale neohlížíme se na to, co tu bude za pár desítek let – jak to zvládne naše planeta, jak na to bude reagovat ekosystém. To mě děsí.“ Podívejte se na celý hodinový rozhovor na herohero.co/studion.

Do desátého dílu podcastu Nesmrtelný Petra Šimůnka nemohl dorazit nikdo jiný než bývalý přednosta Ústavu etiky a humanitních studií, molekulární biolog, bioetik, teolog a farář lechovické farnosti, který se o víře a Bohu nebojí kázat v hospodě a jmenuje se Marek „Orko“ Vácha. „Mě to tady hrozně baví,“ říká a směje se na úvod podcastu. Na otázku, jestli by chtěl být nesmrtelný, odpovídá: „Nesmrtelný asi úplně ne, ale chtěl bych si zajet ještě jednou na Antarktidu, chtěl bych vidět pouště, tropické deštné pralesy, a co se týče biologie, chtěl bych vidět, kam se posune,“ říká. Vácha mluvil i o svém kázání v hospodě, za které ho arcibiskup na hodinu propustil. Kněz o tom možná překvapivě mluví jako o nebeském slitování. „Když je student připraven, učitel se objeví,“ říká. Přestože byl propuštěn, zůstává prý více než pozitivní. „Když to nepůjde těmito dveřmi, půjde to jinými. A hlavně, a to podtrhuji, člověk nesmí ztratit radost,“ říká Vácha. „Jak se dlouho díváte do propasti, propast se začne dívat do vás. Buďte vděční, naučte se děkovat. Kéž bychom dokázali každý den rozbalit jako narozeninový dárek,“ přeje si Vácha.

Když v Bibli čteme výzvu "Přistupte směle k trůnu milosti!", je to skutečné pozvání. Zároveň ale předstupujeme před toho, který všechno ví a vidí, není mu skryto vůbec nic. A najednou se může objevit zaváhání: Chci to vůbec? O důvodech, proč tedy k tomuto trůnu přistoupit, bude mluvit obsáhlá závěrečná kapitola z knihy Dvě úvahy o modlitbě Johna Bunyana, ze které bude ve Večeru pod lampou číst Petr Stoy.

Zrají jahody. K bohaté sklizni potřebujeme dvě věci: zdravý porost a dostatek vody na zálivku. Jahody rostou z vody. Ne jako z vody. Opravdu z vody. Když neprší nebo nezaléváme, je úroda nižší, jahody nejsou tak úžasně svěží, křehké, šťavnaté a chutné. Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář pokračuje:

Datové schránky by už nemusely automaticky mazat zprávy po 90 dnech od doručení. Nově by mohly fungovat více jako klasické e-mailové schránky. „Když si vezmeme, kolik stojí cloudová paměť, téměř nic, je to ohromný anachronismus. Asi byl oprávněný v době, kdy koncept datových schránek vznikal, ale to už je opravdu dávno,“ upozorňuje v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Českem rezonuje debata o dostupném bydlení a řešení je možná jednodušší, než se zdá. Místo dotací by stačilo škrtat - na „zbytečném luxusu“ i  mnohdy „zbytečných normách“. Kolik by stál 70metrový byt, pokud by se stavělo skutečně „dostupné a levné bydlení“, propočítal pro Inside Talks Petr Palička, šéf společnosti EP Real Estate, realitní divize holdingu EPH.„Nerad bych vše sváděl jen na normy, tak pojďme počítat. Když si vezmete byt v ne úplně top lokalitě na kraji města, může stát včetně DPH zhruba deset milionů. DPH zaplatí kupující, to jde státu, takže řekněme, že náklady na byt jsou zhruba 9,5 milionu korun. Z toho budou vlastní stavební náklady zhruba 5,5 milionu,“ vysvětluje Petr Palička a počítá dál.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl?Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.aiNový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

V této epizodě Trime podcastu se zaměřujeme na vápník – jeho význam pro zdraví a výživu. Probrali jsme hlavní zdroje vápníku, rozdíly mezi přírodními a syntetickými formami, a jak minerály z řas podporují jeho vstřebávání. Diskutujeme o rovnováze v těle, vlivu vitamínů D3, K2 a hořčíku, a důležitosti správného příjmu vápníku pro optimální zdraví kostí. Probrali jsme také specifické skupiny, jako těhotné ženy, lidé s osteoporózou a vegani, pro které je správná suplementace vápníkem klíčová. Epizoda je určena pro všechny, kdo chtějí vědět, jak správně suplementovat vápník a předejít nežádoucím účinkům.0:00 Úvod1:24 Hlavní zdroje vápníku3:00 Je možné přijmout dostatek vápníku pokud nekonzumuji mléčné produkty 4:00 Doporučené denní dávky 4:30 Lze zjistit hodnoty vápníku z krve? Jak jinak zjistit,  zda přijímám dostatek vápníku ze stravy? 6:40 Využitelnost vápníku a faktory, které ji ovlivňují – Jak ovlivňuje tělo schopnost vstřebat vápník7:30 Pohyb vs. suplementace vápníkem – Kdy je vhodná a jak ji správně aplikovat9:50 Jak přijmout vápník ze stravy - kolik, co konzumovat 12:05 Osteoporóza a vztah k vápníku – Jak správná suplementace pomáhá při osteoporóze13:05 Obsah bílkoviny vs. vápníku - které zdroje vybírat aby se zabránilo předávkování 16:00 Které kofaktory pohlídat ve stravě, aby se podpořil správný metabolismus vápníku 19:16 Správný výběr zdrojů vápníku pro různé skupiny – Jak přizpůsobit příjem vápníku těhotným ženám, sportovcům a 25:30 lidem s osteoporózou nebo 30:35 vegani 24:08 Suplementace hořčíku - co může ovlivnit? 34:40 Proč může být suplementace riziková? 35:12 Jaký vápník je pro tělo nejlepší – Výhody přírodní formy vápníku z řas a kombinace s vitamíny D a K2===============================================

Zatímco oficiální ekonomické ukazatele jako HDP nebo inflace reagují na vývoj s určitým zpožděním, existuje celá řada neoficiálních, často až bizarních indikátorů, které se snaží předpovědět blížící se hospodářské problémy s větším předstihem. Některé z nich – jako prodeje mražené pizzy, rtěnek nebo spodního prádla – si už vysloužily své místo v populárním ekonomickém folklóru.Jak ale říká ekonom Dominik Stroukal, má to své opodstatnění: „Ve chvíli, kdy chudneš, tak začneš kupovat věci, kterým říkáme podřadné statky. Mražená pizza je typicky podřadný statek – čím jsi chudší, kupuješ si ho víc,“ uvedl v podcastu Ve vatě.Zkušenosti z minulosti, například z velké finanční krize nebo pandemie, naznačují, že rostoucí prodej levného jídla či kosmetiky koreluje s poklesem ekonomické aktivity. „Viděli jsme to v roce 2009, ale to už jsme věděli, že jsme v krizi. Takže kdyby ten ukazatel přišel dřív, třeba v roce 2007, bylo by to mnohem zajímavější,“ říká ekonom Stroukal z Metropolitní univerzity Praha.Dalším z populárních ukazatelů je tzv. „lipstick index“ – hypotéza, podle které se v době nejistoty zvyšuje prodej rtěnek. Stroukal vysvětluje: „Když je na trhu práce těsno, ženy více investují do svého vzhledu.“ Rtěnka je levnější než nový outfit, ale pořád výrazná změna. Takže dává smysl, že její prodej v předkrizových dobách roste.I muži mění své nákupní chování, když se blíží recese. Slavný „index spodního prádla“, jehož autorství je přisuzovánu Alanu Greenspanovi, někdejšímu šéfovi americké centrální banky, tvrdí, že muži v krizi omezí nákupy nových trenýrek. „Je to věc, kterou nikdo nevidí, takže na ní můžeš šetřit, aniž by sis zhoršil šance třeba u pohovoru,“ uvažuje Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Když se u ní objevila vážná nemoc, rozhodla se dál pracovat. Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová v Prostoru X popisuje, proč o diagnóze dlouho mlčela, jak o nemoci mluví se synem, proč nezveřejnila její přesný typ – a co jí pomohlo zůstat v chodu i během chemoterapie.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Po měsících vyhroceného obchodního napětí našly Spojené státy a Čína kompromis. Nová londýnská dohoda má zmírnit vzájemná cla a obnovit přístup ke klíčovým surovinám. Čína se zavázala dodávat vzácné nerosty a magnety, USA na oplátku umožní návrat čínským studentům na americké univerzity. Kdy se zrodilo napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa? A stačí jeden podpis k trvalé změně? Sinolog Martin Hála přiblíží i to, zda Čína posiluje své vojenské kapacity v Tichomoří.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Po měsících vyhroceného obchodního napětí našly Spojené státy a Čína kompromis. Nová londýnská dohoda má zmírnit vzájemná cla a obnovit přístup ke klíčovým surovinám. Čína se zavázala dodávat vzácné nerosty a magnety, USA na oplátku umožní návrat čínským studentům na americké univerzity. Kdy se zrodilo napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa? A stačí jeden podpis k trvalé změně? Sinolog Martin Hála přiblíží i to, zda Čína posiluje své vojenské kapacity v Tichomoří.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

✨ Petr Havlíček a Jirka Vacek o kreatinu. Kdo z něj může těžit – nejen sportovci, ale třeba i vegani nebo úplní začátečníci. Dozvíte se i novinky o jeho vlivu na mozek, bezpečnost dlouhodobého užívání nebo to, kdy s kreatinem začít – třeba i u dětí. A na závěr prozradíme, jestli ho sami používáme, jaký typ kreatinu dává největší smysl, a jak kreatin správně dávkovat a jestli jsou nasycovací fáze opravdu potřeba. Mrkněte do košíku Petra a Jirky ➡️ https://bit.ly/Suplementy_z_videa ✨0:00 Úvod1:46 Co je kreatin? Vzniká kreatin v těle nebo ho musíme doplňovat?3:30 Kde se kreatin nachází a jak z toho můžou profitovat vegani?4:40 Jak funguje kreatin u sportovců? 7:00 Zavodňuje kreatin? 8:35 Jak správně dávkovat a užívat kreatin? Co se stane, když ho budu užívat více, než je třeba? 10:00 Jsou třeba nasycovací fáze? Lze to poznat? 12:57 Kreatin a mozek. Nové vědecké poznatky o jeho účincích.19:10 Jaké má kreatin benefit pro nesportovce? 20:07 Má smysl užívat kreatin i v netréninkové dny? Je kreatin dlouhodobě bezpečný?21:37 Kdy a jak dávkovat kreatin? A pro jaké sporty jsou vhodné?23:40 Musíš užívat kreatin s cukry pro lepší vstřebatelnost? 28:51 Jaký druh kreatinu je nejlepší? Co když mi je z kreatin monohydrátu špatně? 32:27 Užívají Jirka a Petr kreatin? 34:00 Mohou sportující děti kreatin? 36:00 Kdy začít s kreatinem při sportu? 36:45 Závěr

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Odemkni celý tenhle díl + další díly a k tomu desítky krátkých úderných VIP dílů! na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za stovku / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 47!⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeCo nám ukazuje "neetický" experiment s AI? A co nám ukazuje technologie o opravdové povaze člověka? Tahle epizoda je o tom, co s námi dělá digitální tlak na výkon, úspěch a neustálou sebereflexi. Ale mimo to se dozvíte spoustu novinek ze světa - biologie, AI i současných trendů v duševním zdraví (v tom pozitivním i negativním slova smyslu)Bavíme se o vnitřním prostoru, který se často ztrácí mezi notifikacemi a očekáváními. O tom, že nejsme rozbití – jen unavení z nutnosti stále dokazovat svou hodnotu. A taky o tom, že zpomalení není slabost. Je to akt odporu i návratu k sobě.

„Když novináři hlídají demokracii tak, že stojí v kordonu před Strakovkou a vlastními těly brání premiéra Fialu před rozzuřeným davem, který je naštvaný, že jim zvýšil daně – tak myslím, že tady došlo k nějakému úplnému zmatení pojmů," říká novinářka Angelika Bazalová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 10.06.2025, www.RadioUniversum.cz

Když se mluví o archivu, většinou mluvíme o mluveném slovu. Jak je to ale s hudbou? „Rozhlas tím, že má několik těles jako třeba Symfonický orchestr Českého rozhlasu, tak velmi dlouho produkuje spoustu hudby, zároveň vysílal spoustu hudby vlastní i komerční. Takže máme obrovský gramoarchiv,“ objasňuje na Den archivů vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Jak zní archivní záznam zvonů a varhan? A jak se dělají archivní objevy tam, kde už jsou regály zdánlivě plné?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se mluví o archivu, většinou mluvíme o mluveném slovu. Jak je to ale s hudbou? „Rozhlas tím, že má několik těles jako třeba Symfonický orchestr Českého rozhlasu, tak velmi dlouho produkuje spoustu hudby, zároveň vysílal spoustu hudby vlastní i komerční. Takže máme obrovský gramoarchiv,“ objasňuje na Den archivů vedoucí Archivu Českého rozhlasu Tomáš Dufka. Jak zní archivní záznam zvonů a varhan? A jak se dělají archivní objevy tam, kde už jsou regály zdánlivě plné?

„Když mi zavolali, že mě chtějí, tak jsem se rozesmála,“ přiznává účastnice Survivor Česko a Slovensko Dominika Hašková. Na ostrově se ale změnila. Teď se chce soustředit na kapelu We Are Domi, se kterou chystají na podzim velký koncert.

Když nastoupila vláda premiéra Roberta Fica po volbách z roku 2023, jako jeden z hlavních cílů označila konsolidaci veřejných financí. Jedním z nástrojů, který tomu měl pomoct, bylo zavedení takzvané transakční daně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vlajková loď sportu ČT, večerní Branky, body, vteřiny má od ledna posilu. Mezi moderátory přibyly dvě ženy. „Je to symbol. Tisíckrát horší je být na mistrovství světa,“ říká k tomu jedna z nich, reportérka Darina Vymětalíková.„Když jsem přišla do televize, tak jsem chtěla dělat spíš fotbal, ne hokej, ale to se nedalo, ani po 15 letech. Český divák je konzervativní a ten hokejový je míň konzervativní než fotbalový,“ vypráví o své kariéře Vymětalíková v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.Jako novinářka přišla do České televize před 25 lety. Až po čtyřech letech se dostala k prvním reportážím o hokeji. Ovšem jen těm „soft“ - točit mohla třeba o tom, jaký tým má nejhezčí dresy. Jako reportérka mohla dělat extraligu až po osmi letech v ČT a k národnímu týmu se dostala po 14 letech.„Ono to asi bylo strašné, ale člověk byl mladý, tak to prostě nesl líp, nebo já jsem to nesla líp, nevím,“ vzpomíná Vymětalíková.Právě ona se stala první ženou, která v redakci České televize začala dělat pravidelné rozhovory z hokejových zápasů a v roce 2023 pak poprvé komentovala hokejové utkání, byť ženského hokeje.„Tu faktickou stránku komentáře mi nikdo nenapadl, ani jeden divák, ale nelíbí se jim třeba emoce. Říkají mi, že to neprožívám. Pravda je taková, že já jsem vystreslá z negativních komentářů. Ne že bych ty emoce neprožívala, ale já je nedokážu dát ven,“ dodává.V posledních týdnech mohli fanoušci hokeje Darinu Vymětalíkovou sledovat z mistrovství světa, odkud vysílala už podesáté. A jak říká, i když si mistrovství užívá, je to práce od rána do půlnoci.„Moje kolegyně Jana Niklová se mi vždycky směje, protože nejpozději první týden mistrovství už jí volám, že v žádném případě to příště už dělat nebudu. A ona vždycky jenom protočí oči, protože ví, že pak vždycky jedu. Říkala jsem si to už poslední tři roky opravdu vážně a stejně tam vždycky jsem,“ směje se Vymětalíková.Zatímco v národní lize sama nefandí nikomu, národnímu týmu prý drží palce i jako novinářka.„Fandím, ale zase si musím uvědomovat, že jsem tam novinář a musím se ptát na to, co zajímá lidi. Když se daří, tak je to v pohodě, tam se nedostávám do žádného konfliktu s fandovstvím. Když se nedaří, tak ale musím klást otázky, co si klade divák u televize, a to potom samozřejmě nejsem hodná kamarádka,“ říká v Mediálním cirkusu.Na mistrovství přinášela rozhovory s hráči během třetin a po zápase. A sama mluví o tom, že je to speciální disciplína. Zásadní je, jakou položí otázku, jak ji naformuluje, ale nejvíc to, jakého hráče si na rozhovor vybere.Rozhovory se sportovci jsou přitom často terčem různých komických skečů, hlavně kvůli frázím a klišé, které se s nich objevují. Vymětalíková ale říká, že na ty nejslavnější hlášky jako třeba „Tak určitě!“ si už sami hráči dávají pozor.„Robert Záruba říká, že 100 procent špatných otázek je vina reportéra. Já bych ho teda za to čtvrtstoletí poopravila tak 98 procent. Drtivá většina blbých odpovědí přijde po blbé otázce. A mimochodem, ‚tak určitě‘ už hráči moc neříkají, říkají ‚tak samozřejmě‘,“ směje se sportovní reportérka.Kdo ji přemlouval ke komentování hokeje? Proč do toho nechce jít? A kdo z hráčů hokejového nároďáku má nejdelší přestávkové rituály?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí. Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká. Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká. „Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“ Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.

Jaké jsou různé pohledy v křesťanství na to, jak bychom měli číst knihu Zjevení a jak bude končit svět? Článek EP37: Konec světa, Milénium, Kniha Zjevení, Kdy přijde Ježíš se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

Když se řekne Stalin a SSSR, většina lidí si jako tu nejšílenější formu perzekuce představí pracovní tábory na Sibiři a sledování tajnou policií. Tenhle režim měl ale i spoustu "mírnějších" způsobů, jak lidem kontrolovat život a většina z nich byla fakt hodně bizarní.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do volby generálního ředitele České televize se přihlásilo 21 lidí. Jednou z nejznámějších tváří, která se o vedení veřejnoprávní televize uchází, patří moderátor, popularizátor vědy a bývalý komunální politik Vladimír Kořen. Proč se rozhodl do volby jít?Hostem Ptám se já byl kandidát na generálního ředitele ČT, moderátor Vladimír Kořen. Rada ČT příští týden vybere pětici nejlepších z 21 kandidátů, kteří se přihlásili na uvolněný post generálního ředitele České televize. O vítězi pak rozhodne o týden později. O místo odvolaného Jana Součka usiluje také několik zájemců přímo spjatých s Českou televizí jako ředitel divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, obchodní ředitel Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia Miroslav Karas, moderátor Jakub Železný, programový ředitel Milan Fridrich nebo právě Vladimír Kořen. Známý moderátor zábavně naučného pořadu ČT Zázraky přírody pracoval ve veřejnoprávním médiu mezi lety 1995 a 2010 jako redaktor a moderátor zpravodajství. Za popularizaci vědy a ochrany životního prostředí získal v roce 2006 ocenění Česká hlava. Mezi lety 2010 až 2022 působil v komunální politice, z toho deset let jako starosta města Říčany. V současnosti kromě moderování Zázraků přírody učí na základní škole. „Důvěra, to je to základní, co teď Česká televize jako médium veřejné služby potřebuje. Diskuze okolo poplatků samozřejmě rozvlnila mediální trh a objevila se spousta názorů, proč Českou televizi potřebujeme? Když vidím průzkumy, které jsou z posledních měsíců, tak mě to jako člověka, který v televizi pracuje 30 let, neobyčejně bolí. Průzkumy, kde více než polovina lidí České televizi nedůvěřuje. S tím se musí něco dělat. Myslím si, že bychom se měli vrátit k pokorné veřejné službě,“ vysvětlil Kořen svoje motivace, které ho ke kandidatuře na ředitele ČT vedly. Výběrové řízení na generálního ředitele vyhlásili radní ČT poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Vadila jim zejména jeho manažerská pochybení. V jaké kondici Jan Souček Českou televizi zanechal? Co by teď veřejnoprávní médium potřebovalo nejvíce? A jakým směrem by Vladimír Kořen chtěl ČT vést? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Když zabiješ mouchu na jaře, je to, jako bys jich na podzim zabil 300!“ říkával můj dědeček, když honil po bytě vypasené masařky či mnohé další druhy velkých much. Používal k tomu účelu předpotopní koženou plácačku, která nejspíš nebyla tak účinná jako ty moderní plastové, ale i tak už se mnohé mouše stala osudnou.

„Když slyším řeči o tom, že máme důvěřovat institucím a nějakým zjeveným pravdám, tak jdu vždycky do vývrtky. Copak prezidentský úřad je instituce, které důvěřuješ, ať tam sedí kterýkoliv prezident? Oni sami této instituci nevěřili, když tam seděl Zeman,“ říká Angelika Bazalová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 03.06.2025, www.RadioUniversum.cz

V malém bytě v jednom pražském činžáku žil do roku 2020 skoro stoletý Viktor Wellemín. Když mu bylo sedmnáct let, vypravil se se svým o čtyři roky starším bratrem na dlouhou cestu, aby vstoupil do armády a bojoval proti nacistický vojskům. Nejprve se vydali na Slovensko, parníkem po Dunaji až do Černého moře, poté propluli tureckou lodí do Středozemního moře až k břehům Palestiny. Zatímco Viktor válčil kdesi u Tobruku, nacisté mu zavraždili v koncentračním táboře rodiče.

Co dělat, když nevíš, jak dál? Když budoucnost vypadá nejistě? Tento text ze Skutků nabízí překvapivou odpověď. Nejde o plán. Jde o důvěru. (Skutky 1:12-26) Článek Můžu spoléhat na Boha? se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

V malém bytě v jednom pražském činžáku žil do roku 2020 skoro stoletý Viktor Wellemín. Když mu bylo sedmnáct let, vypravil se se svým o čtyři roky starším bratrem na dlouhou cestu, aby vstoupil do armády a bojoval proti nacistický vojskům. Nejprve se vydali na Slovensko, parníkem po Dunaji až do Černého moře, poté propluli tureckou lodí do Středozemního moře až k břehům Palestiny. Zatímco Viktor válčil kdesi u Tobruku, nacisté mu zavraždili v koncentračním táboře rodiče.

Soutěžní recept: Prezidentská bábovka od Ludmily Šmídové. Rada z etikety Ladislava Špačka: Kdy podávat kávu. Krkonošský pivní sýr.

Ministr spravedlnosti a držitel žluté karty od premiéra Pavel Blažek má další problém. Musí hájit přijetí miliardového daru pro ministerstvo od v minulosti odsouzeného prodejce drog. Vše je prý ale absolutně čisté.Shrňme rychle celý příběh - odsouzený obchodník s drogami po návratu z vězení vysoudil návrat zabavené elektroniky. Ukázalo se, že se na ní nacházejí tři miliardy v bitcoinech. A co se nestalo, „podnikatel“ se rozhodl miliardu věnovat ministerstvu spravedlnosti.„Samozřejmě se nabízí otázka, proč by to onen člověk dělal? Dal se ve vězení na víru a teď napravuje svoje hříchy? Stala se z něj dobrá duše, které leží na srdci vyrovnaný rozpočet ministerstva spravedlnosti?“ ptá se v podcastu Lucie Stuchlíková. Podle ministra Blažka se možná dal bývalý prodejce drog na pokání.Původem peněz se v minulosti zabývaly soudy, najít se jim ho nepodařilo. Sám štědrý dárce tvrdí, že s jeho trestnými činy nijak nesouvisí a že je vytěžil na počítači u dědečka v Břeclavi.„Silně mi to připomíná příběh Stanislava Grosse, kterému nosil peníze strýček Vik v igelitce. Gross se obhajoval slovy, že je to křišťálově čisté, že ani křišťál nemůže být křišťálově čistější. Blažek zase říká, že je to tak ultralegální, že to legálnější být nemůže,“ připomíná Václav Dolejší.Není to poprvé, kdy se ministr Blažek proslavil kreativní výmluvou. Když měl vysvětlovat, proč se schází na soukromém večírku s poradcem prezidenta Martinem Nejedlým, tvrdil, že ho do restaurace „náhodou zahnala bouřka.“Po původu peněz od odsouzeného prodejce drog se prý Blažek neptal. Stačí mu prý to, že neexistuje rozsudek, že by pocházely z trestné činnosti. Tedy zatím - poté, co se miliardy objevily, začala věc prošetřovat policie. (A než stihl tento podcast vyjít, Seznam Zprávy odhalily, že peníze ministerstvu připluly přímo z konta nechvalně proslulého drogového tržiště.)Co bude dál? „Hlavní politické figury ODS včetně premiéra jsou pořádně naštvané. Nedivil bych se, kdyby to tentokrát Pavel Blažek nakonec neustál,“ říká Václav Dolejší.Politicky je to každopádně pár měsíců před volbami, které ani bez toho nevypadají růžově, pořádný průšvih. „Je jedno, kolikrát bude ministr opakovat, že je všechno čisté. Ta věta zní jasně: Ministerstvo spravedlnosti si vzalo miliardu od odsouzeného dealera drog, jejíž původ je nejasný. Opozice bude mít pořádně nabito,“ shrnuje v Reaktoru Lucie Stuchlíková.Kolik žlutých karet vlastně může člověk dostat? Co řekl Andrej Babiš na Orbánově konzervativní konferenci? A proč by ANO platilo kampaň ze svého, když to může jít z krajského rozpočtu? Poslechněte si trojitý Reaktor podcastu Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Islamofobie. Proč se stala jedním z nejdůležitějších témat v Česku? Kdy se nenávist k muslimům zrodila a co mají společného islamofobie a populismus? Téma pro další díl druhé řady naší speciální série Extrém a politologa Jana Charváta z FSV UK a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.