Podcasts about Hranice

Často se bojíme říct své nejniternější otázky nahlas, abychom neztratili víru nebo nikoho neurazili. Ale co když pochybnost není opakem víry, nýbrž jejím přirozeným průvodním jevem? V dnešním díle se podíváme na to, proč „upřímná pochyba“ může mít větší hodnotu než „falešná víra“. Probereme příběh apoštola Tomáše — muže, který nebyl strašpytel, ale realista, a kterému Ježíš nevyčítal jeho potřebu si věci „osahat“. Pokud máte pocit, že se vaše staré jistoty hroutí, nezoufejte. Možná je to jen začátek dobrodružné cesty za pravdou, která je hlubší než černobílé vidění světa.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Všichni mi gratulují, je to skvělé. Ale u bráchy se vlastně neděje nic. Je to horší.“ Režisérka Pepa Lubojacki pět let natáčela svého bratra a dva bratrance žijící se závislostí, kteří žijí nebo žili na ulici. Vznikl mimořádně osobní dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, který získal dvě ceny na Berlinale, Česko ho vysílá do boje o Oscara a 24. září vstupuje do kin. Úspěch filmu ale ostře kontrastuje s realitou lidí, o kterých vypráví. Původně sama ve filmu vůbec být nechtěla. Postupně ale cítila, že když zůstane schovaná za kamerou, staví se vůči svým blízkým do nerovné pozice. „Musím odhalit sebe, když odhaluji je,“ vysvětluje. Otevírá proto i vlastní rodinnou historii, zkušenost s alkoholem a stud, který ji dlouho provázel. „Je strašně únavné se za něco stydět,“ říká. Mluvit veřejně o věcech, o kterých dřív nemluvila téměř s nikým, je pro ni stále děsivé, zároveň ale i osvobozující. Během natáčení sama přestala pít a šestým rokem alkohol nepije vůbec. Na FAMU pila i každý den, ale nepřipadalo jí, že dělá něco neobvyklého, protože podobně fungovalo její okolí. „Je podle mě trošku normálnější pít než nepít,“ říká a upozorňuje, že právě normalizace alkoholu může zakrývat chvíli, kdy už člověku škodí. Silnou roli v její snaze pomoci bratrovi hrála i smrt otce, který dlouhodobě pil. „Nezachránila jsem tátu, tak teď musím udělat něco, abych zachránila bráchu,“ popisuje. Roky věřila, že když se o závislosti dozví dost a bude se dost snažit, dokáže mu pomoct. Postupně přijala, že střízlivost nelze chtít víc než samotný člověk a že pomoc musí mít hranice. „Jediné, co můžete udělat, je v tom nějak zachránit sebe,“ dodává. Bratrovi dnes pomáhá s ubytováním, zároveň upozorňuje na systémové bariéry. Ubytovny popisuje jako nedůstojné prostředí a „byznys s chudobou“, který nahrazuje chybějící sociální bydlení. Kritická je i ke zkušenostem lidí žijících na ulici se zdravotnictvím - jeden z jejích bratranců podle ní přišel o obě nohy poté, co ho nemocnice opakovaně odmítly adekvátně ošetřit. Film proto není jen příběhem závislosti, ale také rodiny kolem ní, hranic pomoci a způsobu, jakým společnost nahlíží na lidi žijící na ulici nebo se závislostí. Lubojacki připomíná, že bychom se neměli ptát jen „co je s tebou špatně“, ale především „co se ti stalo“. A přesto si uchovává víru v druhé: „Věřím, že lidé jsou dobří a že vlastně pomáhat chtějí,“ dodává. Dá se smířit s tím, že člověka, kterého milujeme, nedokážeme zachránit? Kde mají být hranice pomoci? Nakolik k životu na ulici a závislosti přispívá selhávání systému - od nedostupného bydlení po přístup zdravotnictví? A může otevřené vyprávění změnit způsob, jakým se na lidi se závislostí díváme? Poslechněte si celý rozhovor s Pepou Lubojacki.

Většina Čechů má pocit, že se může svobodně vyjadřovat na veřejnosti. Kde ale podle nich končí svoboda slova a začíná nenávistný projev? „Hranice mají existovat zejména v tom, jak mluvíme, než v tom, o čem mluvíme,“ říká socioložka Paulína Tabery z Centra pro výzkum veřejného mínění. Co průzkumy ukazují o svobodě slova a postojích české společnosti k Romům?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina z nás byla vychována v tom, že pochyby jsou selháním. Ale co když jsou ve skutečnosti prvním krokem k hlubší pravdě? V nové epizodě našeho pořadu a podcastu Překročit hranice se podíváme na to, proč i ta nejdůležitější životní rozhodnutí — od manželství až po víru — děláme bez 100% záruk. Prozkoumáme fenomén „dekonstrukce víry“ a vysvětlíme si, proč biblické příběhy nejsou o lidech s neochvějnou jistotou, ale o pochybovačích, kteří navzdory svým otázkám dostali stejné poslání jako ti, kteří věřili bez výhrad. Pokud procházíte obdobím, kdy se vám „jistoty“ hroutí pod rukama, tento díl je právě pro vás.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„S posudkem uděláme směrem k ministerstvu životního prostředí další krok,“ říká nezávislý starosta obce Miroslav Hakl. Nevylučuje přitom ani soudní spor s resortem.

V minulých dílech seriálu s názvem Cesta jsme s Lukášem Targoszem probírali samotné putování, křižovatky i nečekané vichřice, které nás potkávají. V dnešní závěrečné části se ale podíváme na něco klíčového: Na naše „zavazadlo“. Co si vlastně na té své cestě neseme s sebou? Co nás táhne k zemi a co nám naopak dává křídla?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Frustrující je i to, že neděláte nic. Nejhorší je pocit bezradnosti, se kterým se dá bojovat jenom tím, že člověk něco prostě jde a něco začne dělat,“ říká herec Marek Adamczyk. Právě potřeba nebýt jen pasivním pozorovatelem ho přivedla k angažmá v Herecké asociaci a k jednáním s politiky a zástupci kulturního sektoru. Zároveň ale svůj vlastní život v posledních letech vědomě zpomalil: staví ho hlavně kolem rodiny, větší role dnes odmítá a říká, že čas a energii raději dává ženě Evě Adamczykové a jejich synovi. Přiznává, že si to může dovolit i proto, že jeho žena nepotřebuje, aby ji živil. Místo představy, že muž musí být za každou cenu hlavním živitelem, mu dává větší smysl věnovat čas tam, kde ho rodina skutečně potřebuje. Přitom ještě před několika lety v obdobích herecké nejistoty přemýšlel, jestli se neučit norsky, programovat nebo nestudovat filozofii. Univerzálním návodům příliš nevěří ani ve vztazích a rodičovství. Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí podle něj může být určitým výchozím modelem, absurdní ale je držet se ho bez ohledu na konkrétní dva lidi. Po narození syna s manželkou Evou zjistili, že největší nebezpečí pro partnerský vztah je ztráta společného času, který si teď musejí vědomě vytvářet. A ani vztah k dítěti podle něj nevzniká automaticky v jediném okamžiku. „I ta žena si ho nějakým způsobem buduje,“ říká. Respektující výchovu si nastudoval, zároveň už pochopil, že když se rodičovské poučky podaří naplnit třeba ze třetiny, je to velký úspěch. Silné rodinné zázemí považuje i za jednu z věcí, které ho formovaly v dětství. Jeho dědeček prošel nacismem, komunismem, zákazem práce i Chartou 77 a s Adamczykem později četl Patočku a debatoval o Evropě, umění nebo humanismu. Herec mluví o „hodnotové zakotvenosti“, která podle něj prostupuje celou rodinou a vede ho k přesvědčení, že nestačí určité hodnoty jen zastávat. Současné vedení Ministerstva kultury proto kritizuje kvůli způsobu, jakým přistoupilo ke státní kulturní politice, zároveň odmítá představu, že herec má díky své známosti automaticky mandát komentovat všechno. „Člověk se musí vyjadřovat k tomu, čemu rozumí,“ říká. Proč si Marek Adamczyk vědomě zmenšuje hereckou kariéru? Co se pro něj a jeho ženu Evu Adamczykovou narozením dítěte skutečně změnilo? Proč podle něj kultura nemůže být ponechána jen tomu, co si žádají diváci? A co ho dovedlo k panice při natáčení seriálu Pod hladinou? I to se dozvíte v rozhovoru.

Ztratit se občas v davu a mít klid? To asi občas láká každého z nás. Jenže cesta životem je pro každého člověka naprosto jedinečná. I když na ní potkáváme podobné věci, každý z nás nakonec řeší jiné křižovatky, jiná úskalí a šlape po své vlastní stezce. Pojďte se s námi zamyslet nad tím, jaké to je jít životem s vědomím vlastní jedinečnosti a jak správně vybírat na životních křižovatkách.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Mistrovská povídka předního českého expresionisty, kde hlavního hrdinu Jeníka sužuje úzkost. Ve vyhrocených okamžicích nabývá jeho strach zvířecí podoby.

Autor obsáhlé biografie „Jan Procházka. Tvůrce v kulturním a politickém životě Československa 50. a 60. let“ si na pozadí Procházkovy hvězdné umělecké i politické kariéry všímá i jiného příběhu. Příběhu československého poststalinismu. Literát, scenárista, vedoucí tvůrčí skupiny na Barrandově, kandidát ÚV KSČ a jeden z nejhlasitějších reformátorů Pražského jara, prý rozhodně nebyl „osobnostně fádní typ“.

Jiří Pěč: provozní ředitel nás pozve na Letecký den do Chebu. Moderuje Tereza ŠvecováVšechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Život jako cesta? Jasně, ale ruku na srdce – někdy je to spíš cesta pořádnou vichřicí. Lidé na tyhle životní bouřky reagují různě. Někteří ze strachu raději ani nevyjdou ven. Jiní jsou zase v naprosté pohodě, protože věří, že když byl dobrý začátek, dopadne dobře i konec. Jak úspěšně putovat životem a jak zvládat jeho náročné úseky?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Život – stejně jako víra v Boha – není jedna velká událost, ale dlouhý proces. Každý den, každé malé rozhodnutí a to, čím naplníme náš dnešek, zásadně ovlivňuje naši budoucnost.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V dnešní epizodě si popovídáme s klukama z Madzone. Probereme strašidelné zážitky, nejstrašidelnější místo kde byly a i hrad Housku.

Jak připravit tábor, na který budou děti vzpomínat i po letech? Program, který děti zaujme, pobaví a zároveň podpoří vztahy i duchovní růst? Se zkušeným organizátorem táborů a kazatelem Církve bratrské Jakubem Mrázkem si Ondra Malý povídá o celkové stavbě programu tábora a o různých typech her – soutěživých, kooperativních, s příběhem i bez něj. Praktické rady a inspirace pro každého, kdo nechce jen “nějaký tábor”, ale silný zážitek s přesahem.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Všichni víme, že schopnost odpustit otevírá cestu nové budoucnosti. Ale na druhé straně to vůbec není lehké. Kde vzít sílu k takovému kroku? Jak se přenést přes bolest a zklamání? Inspiraci přináší závěr životního příběhu starozákonního Josefa.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Nejnovější kapitolu ve starém sporu mezi Kambodžou a Thajskem spojuje Donald Trump, starý khmérský chrám a online kriminalita. Obě země se přou o přesný průběh společné hranice. Spory už několikrát přerostly v otevřený konflikt. Naposledy právě před rokem. Boje definitivně ukončilo až třetí příměří na samotném konci loňského roku. Příčinu neshod se ale odstranit nepodařilo a konflikt se tak může snadno rozhořet znovu.

Tábor není jen romantika u ohně, ale i pořádná porce plánování. Se zkušeným vedoucím mnoha táborů Jakubem Mrázkem se Ondra Malý baví o tom, jak dát dohromady tým, jakou roli hraje hlavní vedoucí, jeho zástupce nebo zdravotník, jak vybrat místo, zorganizovat kuchyni i zajistit bezpečnost. Praktický průvodce pro každého, kdo chce uspořádat tábor a nezbláznit se u toho.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Páter Bonfilius patří mezi osobnosti Novohradska, na které se dodnes vzpomíná s úctou. Poslední servitský kněz v Čechách se narodil před sto lety a zasloužil se o obnovu kláštera v Nových Hradech. Jeho příběh zmapoval regionální stopař Petr Kubát.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všichni máme na výběr: Můžeme se nechat definovat minulými událostmi - zraněními, zradou, zklamáním..., anebo můžeme situaci předefinovat. Přesně tento zápas můžeme sledovat i v příběhu starozákonního Josefa v pořadu Překročit hranice.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V Panoráme sme privítali riaditeľku občianskeho združenia Za hranice s hudbou. Rozprávali sme sa o jubilejnom 10. ročníku letného workshopu v Modre a aj o jedinečnej spolupráci s prestížnou Berklee College of Music. Tá prináša mladým slovenským hudobníkom nové možnosti vzdelávania a dvom z nich aj štipendium do Bostonu. | Hosť: Marcela Opet Stanková. | Moderuje: Darina Mikolášová. | V Rádiu Regina Západ každú sobotu po 10. hod. Talkshow Hosť Panorámy Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

Oddílové akce pro kluky a pro holky, Pánské jízdy a Lady Cluby, nabízejí prostor pro hlubší sdílení, osobní růst i zábavu šitou na míru. Jak je připravit, proč mají smysl a co na nich děti nejvíc oslovuje? O zkušenostech, programu i citlivých otázkách ohledně identity mluví sourozenci Johanka a Natanael Joklovi v rozhovoru s Ondrou Malým.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„30 % dětí bere umělou inteligenci jako kamaráda. Svěřují chatbotovi svá tajemství, žádají ho o rady, baví se s ním o intimních věcech a o sexu. AI ve všem vyhoví, což je v přímém rozporu s tím, jak to funguje v normálním životě, kde musíme nestále řešit nějaké konflikty. Komunikace s AI je příjemná a návyková,“ říká Kamil Kopecký, vědec a vedoucí projektu E-Bezpečí.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Španělsko a Velká Británie dospěly po více než třech staletích k velkému usmíření. Otevřely společnou hranici na Gibraltaru. Odpadly kontroly cestovních dokladů i dlouhé fronty na odbavení. Gibraltar, malý výběžek s charakteristickou skálou na samém jihu Pyrenejského poloostrova, spravuje Británie už od začátku 18. století. Nejvíc si změnu pochvaluje více než 15 tisíc pendlerů, kteří denně dojíždějí za prací z příhraničního španělského města La Línea de la Concepción.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„30 % dětí bere umělou inteligenci jako kamaráda. Svěřují chatbotovi svá tajemství, žádají ho o rady, baví se s ním o intimních věcech a o sexu. AI ve všem vyhoví, což je v přímém rozporu s tím, jak to funguje v normálním životě, kde musíme nestále řešit nějaké konflikty. Komunikace s AI je příjemná a návyková,“ říká Kamil Kopecký, vědec a vedoucí projektu E-Bezpečí.

Už téměř dvacet let vzniká na svazích na řekou Vltavou v areálu jihočeského Státního hradu a zámku v Českém Krumlově Horská zahrada. Návštěvníkům by se měla otevřít na ukázku na podzim a natrvalo pak na jaře příštího roku. Z Horské zahrady si pak budou moci lidé vychutnat i zcela nový pohled na zámecký areál a sami odhadnout, kde kdysi stál původní hrad a kde je novější zámek.

Už téměř dvacet let vzniká na svazích na řekou Vltavou v areálu jihočeského Státního hradu a zámku v Českém Krumlově Horská zahrada. Návštěvníkům by se měla otevřít na ukázku na podzim a natrvalo pak na jaře příštího roku. Z Horské zahrady si pak budou moci lidé vychutnat i zcela nový pohled na zámecký areál a sami odhadnout, kde kdysi stál původní hrad a kde je novější zámek.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už téměř dvacet let vzniká na svazích na řekou Vltavou v areálu jihočeského Státního hradu a zámku v Českém Krumlově Horská zahrada. Návštěvníkům by se měla otevřít na ukázku na podzim a natrvalo pak na jaře příštího roku. Z Horské zahrady si pak budou moci lidé vychutnat i zcela nový pohled na zámecký areál a sami odhadnout, kde kdysi stál původní hrad a kde je novější zámek.

Je zajímavé, že nás k Bohu tolik nepřitahují období klidu jako spíše časy zkoušek a těžkostí. Lukáš Targosz to ve svém vyučování o Josefovi egyptském ještě vyostřuje: Je daleko těžší projít testem prosperity než testem tragédie. Proč? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Puťák není jen o chůzi odněkud někam. Je to prostor pro přátelství, dobrodružství, duchovní zastavení i praktické dovednosti. Co všechno obnáší jeho příprava? Pro koho se hodí, jakou zvolit trasu, co nezapomenout a jak zvládnout jídlo, spaní nebo zábavu po cestě? V rozhovoru s Ondrou Malým své zkušenosti sdílí Nat Jokl.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

"Uvědomění, že to, co máme jako talent, je Boží dar, nás chrání před pokušením arogance." Proč je pokora lepší než ostré lokty?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Co znamená obnovení vzájemných americko-íránských útoků? Co stojí za křehkým oživením českého průmyslu? A kam až se posouvají hranice umělé inteligence?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy se dočkáme ochlazení na celém území Česka a jak rychle se může vlna veder zase vrátit? Jak Romové vnímají nenávistné a stereotypní výroky namířené proti nim? A jak hustá je síť odlehčovacích služeb pro lidi pečující o potomky s autismem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět dětské radosti, tvořivosti a objevování – to má být výtvarný ateliér MessyPlay založený v roce 2019 Kateřinou Exnerovou a Adélou Bučíkovou. „Pořád zkoušíme nové věci, abychom dětem mohly nabídnout nové experimenty a materiály, a tím si hrajeme,“ říkají zakladatelky kreativního ateliéru. „Je to nejhezčí část práce – tak se můžeme věnovat tomu, co děláme a proč.“

Co by pro další vývoj války na Ukrajině mohly znamenat závěry summitu skupiny G7? Jakou podobu má mít v Českém rozhlasu výstražná stávka na protest proti vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií? A jak se Češi a Češky dívají na hranice svobody slova ve veřejném prostoru?

Co by pro další vývoj války na Ukrajině mohly znamenat závěry summitu skupiny G7? Jakou podobu má mít v Českém rozhlasu výstražná stávka na protest proti vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií? A jak se Češi a Češky dívají na hranice svobody slova ve veřejném prostoru?

Co by pro další vývoj války na Ukrajině mohly znamenat závěry summitu skupiny G7? Jakou podobu má mít v Českém rozhlasu výstražná stávka na protest proti vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií? A jak se Češi a Češky dívají na hranice svobody slova ve veřejném prostoru?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saxofonistka Kateřina Janečková se stala terčem tvrdé a nevybírové kritiky stylisty Filipa Vaňka z bulvárního serveru Super.cz. Na segment v pořadu Fashion boss, kde Vaněk urážel i její vzhled a padla slova o nohách jako krůta, zaregovala ve videopříspěvku na facebooku. „Já už jsem ta označení slyšela asi posté, protože jsem stříhala to video s mou reakcí, ale pořád z toho mám husí kůži,“ říká hudebnice KJ Sax v pořadu Osobnost Plus.

Saxofonistka Kateřina Janečková se stala terčem tvrdé a nevybírové kritiky stylisty Filipa Vaňka z bulvárního serveru Super.cz. Na segment v pořadu Fashion boss, kde Vaněk urážel i její vzhled a padla slova o nohách jako krůta, zaregovala ve videopříspěvku na facebooku. „Já už jsem ta označení slyšela asi posté, protože jsem stříhala to video s mou reakcí, ale pořád z toho mám husí kůži,“ říká hudebnice KJ Sax v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hranice začínají řešit lidé, kteří cítí, že nemůžou zažívat pocit respektu v momentě, kdy se vyjeví. Kteří mají pocit, že se přizpůsobují druhým a ztrácí sami sebe,“ vysvětluje Pavel Rataj, párový terapeut a zakladatel Institutu párové terapie (INPAT). Podle něj se i proto často nejedná o téma samotných hranic – ve skutečnosti může jít třeba o problém s autoritou, strach z opuštění, ze selhání, z trapnosti, nedostatečnou autonomii nebo pevnost v naší identitě.Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Hranice začínají řešit lidé, kteří cítí, že nemůžou zažívat pocit respektu v momentě, kdy se vyjeví. Kteří mají pocit, že se přizpůsobují druhým a ztrácí sami sebe,“ vysvětluje Pavel Rataj, párový terapeut a zakladatel Institutu párové terapie (INPAT). Podle něj se i proto často nejedná o téma samotných hranic – ve skutečnosti může jít třeba o problém s autoritou, strach z opuštění, ze selhání, z trapnosti, nedostatečnou autonomii nebo pevnost v naší identitě.

Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská byrokracie, nebo samotné nastavení Evropské unie, která vznikala pro jinou dobu? A dokáže se Evropa změnit tak, aby v novém světě obstála? O rychlosti, pomalosti a budoucnosti evropského rozhodování debatovali politolog Petr Kaniok, francouzská výzkumnice Marie Krpata a politička a aktivistka Markéta Gregorová. Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Většina rodičů chce pro své děti to nejlepší.Ale co když právě tím, co považujeme za „správnou výchovu“, dětem nevědomky ubližujeme?V této epizodě podcastu Proti Proudu si se Zdeňkou Šíp Staňkovou povídáme o tom:– jaký je skutečný cíl výchovy– proč děti nepotřebují „tvrdost“, ale bezpečí– jak fungují emoce, vztek a hranice– a proč respektující výchova není slabost, ale cesta k vnitřní odolnosti

Přeshraniční nádraží v Alžbětíně u Železné Rudy je v rámci České republiky opravdu unikátní. Prostředkem nádražní budovy prochází státní hranice mezi Českem a Německem. S tímto unikátem bylo alžbětínské nádraží v druhé polovině 19. století už navrženo a stavěno. Jenže tato jedinečnost se o necelé století stala zásadním problémem.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/PEJSKARIUM „Vycvičit“ psa za víkend zní lákavě, ale realita bývá krutá. Často jde jen o potlačení emocí, které se později vrátí jako bumerang. Jak se v záplavě nabídek psích trenérů zorientovat a komu svěřit důvěru i bezpečí svého psa?S Martinou Vondrákovou (@jaknadrapky) jsme po šesti letech znovu usedly k mikrofonu. Martina otevřeně pojmenovává věci, o kterých se v líbivých videích na sítích nemluví: že trénink není o „opravení“ zvířete, ale o pochopení jeho potřeb a často i o přenastavení našich vlastních očekávání.V této epizodě probereme:Neregulovaný trh: Proč se trenérem může stát kdokoli ze dne na den a v čem je to nebezpečné.Past rychlých výsledků: Proč metody, které fungují „hned“, mohou zadělat na velký problém v budoucnu.Impostor syndrom: Proč je pochybování o sobě u odborníka vlastně dobré znamení.Hranice odbornosti: Proč už Martina neposkytuje „rady zdarma“ a jaká je hodnota času profesionála.Předávání kontroly: Proč dát psu možnost říct „ne“ a jak mu tím paradoxně pomůžete k větší jistotě a spolupráci.Chcete pro svého psa víc než jen mechanickou poslušnost? Tento díl vám pomůže ptát se na správné otázky dřív, než někomu svěříte vodítko svého psa.

To, čo malo byť „referendom o budúcnosti Maďarska“ či „testom demokracie“, sa premenilo na „kar pre demokraciu illiberálnu“, tú alla Orbán.Volebné Maďarsko zvalcovala víťazná vlna Pétera Magyara a jeho Tiszy. Napriek vedeniu analytici pred voľbami upozorňovali, že výsledok bude neistý. Mali o ňom rozhodnúť nerozhodnutí, prekreslené obvody v prospech Orbánovho Fideszu či špinavá predvolebná kampaň.Volebná nedeľa však bola mobilizáciou za zmenu. Jej výsledok je známy - ústavná väčšina pre reprezentantov zmeny.Voľby, ktoré sledoval svet, mali aj svoj medzinárodný dozor v podobe pozorovateľských misií. A v jednej z nich bol aj Slovák Rasťo Kužel z Memo'98. Už cestou do Maďarska hovoril o „kritickom teste dôvery verejnosti a integrity volebného procesu“. Dôvodom bola podľa neho „mimoriadne špinavá kampaň“, s taktikami, ktoré vedú až k obavám o kvalitu volebného prostredia. Dôležitý tak nemal byť len samotný deň volieb, ale aj obdobie po nich.Práve Rasťo Kužel je mojim dnešným hosťom.Pripravil Jaroslav Barborák.

To, čo malo byť „referendom o budúcnosti Maďarska“ či „testom demokracie“, sa premenilo na „kar pre demokraciu illiberálnu“, tú alla Orbán.Volebné Maďarsko zvalcovala víťazná vlna Pétera Magyara a jeho Tiszy. Napriek vedeniu analytici pred voľbami upozorňovali, že výsledok bude neistý. Mali o ňom rozhodnúť nerozhodnutí, prekreslené obvody v prospech Orbánovho Fideszu či špinavá predvolebná kampaň.Volebná nedeľa však bola mobilizáciou za zmenu. Jej výsledok je známy - ústavná väčšina pre reprezentantov zmeny.Voľby, ktoré sledoval svet, mali aj svoj medzinárodný dozor v podobe pozorovateľských misií. A v jednej z nich bol aj Slovák Rasťo Kužel z Memo'98. Už cestou do Maďarska hovoril o „kritickom teste dôvery verejnosti a integrity volebného procesu“. Dôvodom bola podľa neho „mimoriadne špinavá kampaň“, s taktikami, ktoré vedú až k obavám o kvalitu volebného prostredia. Dôležitý tak nemal byť len samotný deň volieb, ale aj obdobie po nich.Práve Rasťo Kužel je mojim dnešným hosťom.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI SLEDUJTE NA HEROHERO.CO/STUDION Když se po sociálních sítích začalo šířit video ženy v těžké životní situaci, Patrik Buday v ní poznal vlastní mámu. Ve veřejné výzvě pak lidi poprosil, aby nesbírali lajky na cizím neštěstí. Ve Studiu N vypráví o dětství po boku matky alkoholičky a násilného otce závislého na automatech, o vlastním propadu i rozhodnutí žít jinak. Chlapec, který v pěti letech skončil v Klokánku a vyrůstal v pěstounské péči, má dnes vlastní rodinu a věnuje se práci s dětmi – má skejtovou školu a dělá přednášky v dětských domovech. „Ve všem negativním se snažím najít něco pozitivního. Jsem jak zas*anej Robin Hood,“ směje se Buday. V rozhovoru přiznává, že dlouho trpěl pocitem, že v jeho životě nic není fér. „Musel jsem si dojít ke klidu, lásce a pocitu, že můžu být šťastný. Na Vánoce jsem se díval do cizích oken a říkal jsem si: ‚To už budu do konce života sám?‘ Záviděl jsem jsem kamarádům jejich rodiny. Ale bylo pro mě důležité je vidět a být v nich. Jaký kluk si nechá v devatenácti vytetovat symbol rodiny na kůži? Cítil jsem, že to chci a potřebuju.“ O svých rodičích mluví ve Studiu N bez idealizace. „Na tátu nemám dobré vzpomínky, proto jsem ho odstřihl. Za celý život jsem u něj necítil dobrotu,“ říká. „Pokud vyčerpáte všechny strategie, jak udržet s rodiči kontakt, aniž by vám ubližovali, pak jediná možnost, abyste byli šťastní, je odstřihnout je. Není jiná volba.“ S mámou se dodnes stýká, ale museli si nastavit jasné hranice. „I když to v životě pos*ala, moje láska vychází z ní. Chlapi ji rubali, chodila nakalená tak, že nemohla mluvit, na hlaváku chodila vyzývavě oblečená a chlapi po ní řvali. Pamatuju si, že jsem se na ně ve čtyřech letech otočil a začal řvát, ať na ni tak nemluví. Měl jsem ochranářský pud už v tak nízkém věku. Máma nás ale hodně milovala. Pamatuju si, jak nás budila, lehla si k nám a říkala: miláčku, vstávej.“ Jak si nastavit hranici s rodiči, kteří propadli alkoholu nebo gamblerství? Kde se v něm vzala síla veřejně sdílet svůj příběh? A kdy si uvědomil, že už se sám dostává do problémů? Podívejte se na celé Studio N na herohero.co/studion

Klik je týždenný komentovaný prehľad technologických správ, o udalostiach, ktoré sa udiali vo svete IT, médií a sociálnych sietí. Moderátori: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ondrej Podstupka⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, Martin Hodás Discord diskusný server nájdete tu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/eqeqBcw2V8⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Linky: Francúzi spravili raziu v X Výpredaj technologickcých firiem pokračuje Musk v Epstein Files Európska sociálna sieť W Bluesky účet sa bude dať preniesť do EÚ Ako funguje Temu Let na Mesiac odložili Rozhovor s Máriou Bielikovou Príbeh otrokárskej lode Zorg v podcaste Behind the Bastards Spravili sme chybu, máte pripomienku? Napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klik@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kapitoly 00:00 Úvod01:26 Prečo investori predávajú tech firmy13:17 Musk v Epstein mailoch36:31 Európska sociálna sieť54:18 Temu1:05:02 Odklad letu na mesiac1:08:24 ZáverSee omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE A VŠECHNY OSTATNÍ EPIZODY V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Film může uklidňovat, ale také otevřít místa, na která nejsme připraveni. Ve Studiu N mluví Filip Titlbach s filmovým historikem a uměleckým šéfem karlovarského filmového festivalu Karlem Ochem o snímku Citová hodnota, o síle emocí v kině a o tom, proč jsou některé filmy přitažlivé právě tím, že z nich máme obavy. Film Citová hodnota režiséra Joachima Triera se stal jedním z nejdiskutovanějších evropských snímků – a to nejen kvůli devíti oscarovým nominacím nebo triumfu na Evropských filmových cenách. „Já si na Trierovi už od jeho mládí vážím jisté zralosti a moudrosti, se kterými přistupuje ke svým postavám. Snaží se být chápavý a celé je to obestřené velmi hustou melancholií,“ popsal na živém natáčení Studia N v pražském kině Přítomnost Och. Filmy rozděluje na ty, kterým věří, a na ty, které mu připadají vycucané z prstu. „Citová hodnota je film, který patří do té první kategorie. Trier tvoří neuvěřitelně komplexní mikrosvět vztahů, melancholie a věrohodných emocí, že se do něj vždycky rád nořím. Někdy z toho mám ale trochu obavy, protože při sledování jeho filmů prožívám velmi silné emoce. Je to přitažlivost a obava zároveň,“ říká. Někdy lidé podle něj prožívají ještě silnější emoce, když se na film dívají podruhé. Diváci a divačky by se podle filmového historika měli rozmýšlet, jestli na určité druhy filmů mají zrovna kapacitu. Film totiž může léčit i zraňovat. Hranice mezi tím, kdy kino pomáhá a kdy už ubližuje, je podle Ocha u každého jinde a souvisí s tím, co si do sálu neseme ze svého vlastního života. „Stalo se mi, že jsem z jednoho filmu odešel už po deseti minutách, protože se v něm odehrávalo něco, co jsem intenzivně prožíval. Představa, že se dívám na zkondenzovanou verzi téhož pro mě byla absolutně fyzicky nepřijatelná,“ přiznává. I proto je někdy legitimní z kina odejít. Ne proto, že by film selhal, ale protože se trefil až příliš přesně. „Je to lepší možnost než se u toho trápit,“ říká. Zažívá Joachim Trier svých warholovských patnáct minut slávy? Co dělá film výjimečným? A jak se vybírají snímky pro karlovarský filmový festival? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion