Podcasts about vysok

Herečka, režisérka, pedagožka Magdalena Bartoňová. Herečka Štěpánka Skalská. Interaktivní představení, které učí děti pracovat s negativními emocemi, vytvořilo pro mateřské školy kočovné loutkové divadlo PUK z Vysokého nad Jizerou na Semilsku. V čem spočívají léčivé pohádky, jak se samotné děti zapojují a nakolik se jí daří skloubit divadelní svět s výchovou sedmi synů, nejen o tom si budeme povídat hodinu před polednem.

Herečka, režisérka, pedagožka Magdalena Bartoňová. Herečka Štěpánka Skalská. Interaktivní představení, které učí děti pracovat s negativními emocemi, vytvořilo pro mateřské školy kočovné loutkové divadlo PUK z Vysokého nad Jizerou na Semilsku. V čem spočívají léčivé pohádky, jak se samotné děti zapojují a nakolik se jí daří skloubit divadelní svět s výchovou sedmi synů, nejen o tom si budeme povídat hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předsedkyně Vodní záchranné služby ČČK v Jablonci nad Nisou, školitelka první pomoci Kateřina Pospíšilová. Vysoké letní teploty lákají k vodě. Ať už jde o zahradní bazény, koupaliště, přírodní vodní plochy nebo moře, vždy je namístě opatrnost. Za loňský rok vyjížděli vodní záchranáři k více jak tisícům tonoucích v Čechách, mezi kterými byly i děti. Jaké jsou nejčastější příčiny, a jak je to s povinnou výukou plavání na Základních školách, nejen to se dozvíme hodinu před polednem. Naším hostem bude školitelka první pomoci Kateřina Pospíšilová.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předsedkyně Vodní záchranné služby ČČK v Jablonci nad Nisou, školitelka první pomoci Kateřina Pospíšilová. Vysoké letní teploty lákají k vodě. Ať už jde o zahradní bazény, koupaliště, přírodní vodní plochy nebo moře, vždy je namístě opatrnost. Za loňský rok vyjížděli vodní záchranáři k více jak tisícům tonoucích v Čechách, mezi kterými byly i děti. Jaké jsou nejčastější příčiny, a jak je to s povinnou výukou plavání na Základních školách, nejen to se dozvíme hodinu před polednem. Naším hostem bude školitelka první pomoci Kateřina Pospíšilová.

V tomhle díle Proti Proudu si povídám s Janem Knedlou - prvním a zatím jediným šéfkuchařem v Česku, který získal dvě michelinské hvězdy. Restaurant Papilio ve Vysokém Újezdě se tak stal historickým milníkem české gastronomie.Honza popisuje cestu na vrchol jako kombinaci tisíců odpracovaných hodin v top podnicích po světě, tvrdé řemeslné dřiny a velké dávky štěstí v lidech, které potkal - mentorů, týmu i manželky. Bavíme se o rozdílu mezi domácím vařením a profi provozem, o extrémní zátěži a motivaci v kuchyni, i o aféře kolem Nomy a tlaku, který ke špičkovému gastru patří. Honza vysvětluje, proč se po deseti letech vrátil do Česka, jak sestavuje sezonní menu, proč dává přednost srozumitelnému jídlu před efekty na talíři a jak podporuje lokální farmáře a moravské naturální vinaře.❗ Do 14. června můžete hlasovat pro Proti Proudu v Podcastu roku. Pokud vám podcast za 10 let existence něco dal, můžete to teď vrátit zpět: podcastroku.czPartneři podcastu jsou:Sonnentor - https://www.sonnentor.com/cs-cz kód PROTIPROUDU10Auto Palace Vysočany - https://vysocany.autopalace.cz/

Najít práci není snadné. V prosinci 2025 bylo v Libereckém kraji přes 16 tisíc uchazečů evidovaných na úřadu práce, což znamená přes 5 procent nezaměstnaných. Liberecký kraj patří k nejhorším v republice, i navzdory tomu, že se nedaří obsadit několik tisíc pozic.

Najít práci není snadné. V prosinci 2025 bylo v Libereckém kraji přes 16 tisíc uchazečů evidovaných na úřadu práce, což znamená přes 5 procent nezaměstnaných. Liberecký kraj patří k nejhorším v republice, i navzdory tomu, že se nedaří obsadit několik tisíc pozic.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. interní kliniky FN Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Host: prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. interní kliniky FN Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysoký krevní tlak je diagnóza, kterou člověk dlouho nemusí cítit. Za číslem na tlakoměru se ale může skrývat i způsob života, nedostatek pohybu, průmyslově zpracované potraviny nebo chronický stres. „Víme, že se v České republice pohybuje možná 800 tisíc až milion osob, které mají vysoký krevní tlak a neví o tom,“ poukazuje v Hovorech Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. Interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dříve to myslivci procházeli se psy a ta šance najít srnčátka v porostech byla minimální, kdežto pomocí dronů je ta úspěšnost téměř stoprocentní,“ říká předseda spolku a pilot dronu Roman Legát.

Hostia: Ing. Jozef Šumichrast, PhD. (predseda Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory) a RNDr. Pavel Faško, CSc. (klimatológ). | Nahrávky: Ing. Ľuboš Jurík, PhD. (profesor na Fakulte záhradníctva a krajinného inžinierstva SPU) a PhDr. Jana Obrancová (slovenská rozhlasová a televízna reportérka pôsobiaca v Slovenskej televízii a rozhlase /STVR/). Vysoký deficit zrážok sa prejavuje nielen v pôde, ale zasahuje aj hydrologickú situáciu v krajine. Extrémne vysušenie vrchnej vrstvy pôdy: Ako je súčasný stav a aká je prognóza do budúcnosti pohľadom klimatológa? Bez bezprostredného príchodu výdatných zrážok hrozia poľnohospodárom rozsiahle finančné škody. Ako sa s tým dokážu vyrovnať poľnohospodári a výrobcovia potravín (chovatelia a pestovatelia)? Slovensko trpí akútnym nedostatkom funkčného zavlažovania predovšetkým kvôli zanedbanej, zastaranej infraštruktúre, chýbajúcim štátnym investíciám. Celková potravinová sebestačnosť SR sa pohybuje na kriticky nízkej úrovni okolo 40 %. Viac ako polovica potravín spotrebovaných v krajine pochádza z dovozu. Z hľadiska potravinovej bezpečnosti sa pritom za optimálnu a bezpečnú hranicu považuje sebestačnosť nad úrovňou 80 %. Slovensko je vysoko závislé od dovozu bravčového a hydinového mäsa, čerstvej zeleniny, ovocia a zemiakov. Aktuálne sucho, ktoré na jar postihlo takmer 40 % územia SR priamo obmedzuje ponuku domácich plodín. Výpadky v produkcii hustosiatych obilnín, krmovín a zeleniny znamenajú menej surovín na trhu. Nedostatok komodít tlačí ich nákupné ceny nahor. Konflikty na Blízkom východe skokovo zvýšili ceny močoviny (najpoužívanejšieho dusíkatého hnojiva), ktorá stúpla o približne 40 % z dôvodu výpadkov exportu a drahých energií. Nižšie dávky živín do pôdy znamenajú ešte slabšiu a menej kvalitnú úrodu, čo opäť prehlbuje nedostatok potravín na trhu. | Čaká nás kvôli suchu nedostatok poľnohospodárskych produktov a zdražovanie? | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Výzkumníci z Vysoké školy báňské odhalili způsob, jak využít odpadní polystyren. Chemickou reakcí z odpadu vytvoří cenný benzonitril, který slouží jako základ pro různé léky.

Reportéři Radiožurnálu zjistili z policejních dokumentů, že 13 z 18 obviněných v moravskoslezské větvi fotbalové kauzy se přiznalo ke korupci a ovlivňování zápasů. „Hráli tak špatně, aby jejich tým prohrál, nebo aby dostal nejméně tolik branek, kolik zločinecká skupina vsadila, že padne,“ vysvětluje reportér Artur Janoušek. Jak vysoké úplatky brali hráči za zmanipulované zápasy? A jak sami fotbalisté korupci vysvětlují? Poslechněte si rozhovor.

Reportéři Radiožurnálu zjistili z policejních dokumentů, že 13 z 18 obviněných v moravskoslezské větvi fotbalové kauzy se přiznalo ke korupci a ovlivňování zápasů. „Hráli tak špatně, aby jejich tým prohrál, nebo aby dostal nejméně tolik branek, kolik zločinecká skupina vsadila, že padne,“ vysvětluje reportér Artur Janoušek. Jak vysoké úplatky brali hráči za zmanipulované zápasy? A jak sami fotbalisté korupci vysvětlují? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Věděli jste, že v Jihlavě a jejím těsném okolí najdeme čtyři zdobné barokní pylony, které vymezují hranici mezi Čechami a Moravou? V polovině 18. století je dala postavit císařovna Marie Terezie ve snaze o definitivní vyřešení vleklých sporů o průběh zemské hranice. Díky striktnímu dělení tak lidé věděli, v které části země se právě nacházejí, ale hlavně bylo jasně určeno, kdo má za co platit.

Pozveme vás do lesů u Heřmanovic na Bruntálsku. Vedle lesní silnice z Vrbna přes Drakov na Rejvíz stojí pozoruhodná stavba. Vysoká dřevouhelná pec je upomínkou na doby, kdy se tavilo železo užitím dřevěného uhlí.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozveme vás do lesů u Heřmanovic na Bruntálsku. Vedle lesní silnice z Vrbna přes Drakov na Rejvíz stojí pozoruhodná stavba. Vysoká dřevouhelná pec je upomínkou na doby, kdy se tavilo železo užitím dřevěného uhlí.

Výrobce eskalátorů, karoserií, hasičské i zemědělské techniky, domácích spotřebičů, dopravních prostředků atd. Krajské technické muzeum Vysoké Mýto připomíná úspěšné firmy z východních Čech, ale také vynálezce a snílky.Všechny díly podcastu Východočeské výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výrobce eskalátorů, karoserií, hasičské i zemědělské techniky, domácích spotřebičů, dopravních prostředků atd. Krajské technické muzeum Vysoké Mýto připomíná úspěšné firmy z východních Čech, ale také vynálezce a snílky.

Muzeum ve Vysokém nad Jizerou nabízí procházku historií vysocké nemocnice od roku 1899 až do současnosti. Jak vypadaly lékařské nástroje v minulém století? A jak se vysocká nemocnice proměnila až do dnešní podoby?Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysoký krevní tlak a cholesterol - tato civilizační onemocnění probíráme s přednostou II. interní kliniky FN Plzeň prof. Janem Filipovským.

Vysoký krevní tlak a cholesterol - tato civilizační onemocnění probíráme s přednostou II. interní kliniky FN Plzeň prof. Janem Filipovským.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysoký krevní tlak a cholesterol - tato civilizační onemocnění probíráme s přednostou II. interní kliniky FN Plzeň prof. Janem Filipovským.

Podstatou problému je, že Slovensko nedokáže „vyrásť“ z deficitov. Ak ekonomika neprejde na model založený na vyššej pridanej hodnote a poznatkoch, krajina bude musieť škrtať sociálne dávky a zvyšovať dane, hovorí ekonóm SAV Vladimír Baláž. V rozhovore s Tomášom Zemkom rozoberá aj vývoj životnej úrovne, rast cien bývania, dôsledky demografickej krízy a vplyv umelej inteligencie.

„Mám pestrý, dobrý a pekný život, ktorý je nepredvídateľný,“ hovorí Richard Labuda v relácii Mimóza. Po stopách svojho dedka a otca sa rozhodol pre herectvo. Hoci už vo veľmi mladom veku získal herecké skúsenosti, po ktorých túžia aj starší herci, uvažuje nad tým, či to pre neho neskôr nebolo demotivujúce. V tomto období ukončuje štúdium na VŠMU a v rozhovore prezrádza, aký vplyv mali jeho korene na očakávania okolia a akým smerom sa plánuje uberať.V Mimóze s Richardom Labudom sa (ne)dozviete:1:20 – v čom je koniec štúdia na VŠMU „bitter-sweet“;5:45 – či so svojím otcom rieši herectvo;10:00 – či s priezviskom Labuda prichádzali aj vysoké očakávania a predsudky;11:05 – či herecká kariéra jeho otca a deda ovplyvnila výber jeho povolania;12:25 – aká bola jeho prvá profesionálna herecká skúsenosť a či mu chutí Tatranka;14:00 – prečo svoje skoré herecké skúsenosti v hlavných úlohách vníma ambivalentne;16:30 – v čom momentálne spočíva jeho pedagogická činnosť a či v nej plánuje pokračovať;21:50 – čo považuje za svoju „blue zone“;25:20 – kde sa prvýkrát stretol s Jankou;29:20 – čo by si (ne)chcel vziať zo skúseností svojho deda a otca do svojho profesijného života;31:50 – ktorá spomienka na deda je pre neho najsilnejšia;35:30 – akým človekom by sa chcel stať v priebehu nasledujúcich desiatich rokov;43:15 – čo by odkázal divákom.

Proč nejsou v Česku veřejné politiky přizpůsobeny slaďování rodinného a pracovního života? Jak důležitá je práce Evropského soudu pro lidská práva a  je ohrožena v Česku svoboda slova? A z čeho má soudkyně Kateřina Šimáčková radost?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ženy po třicítce jsou se single životem spokojenější než muži a odpovídá to i zkušenosti s terapií,“ říká psychoterapeutka a socioložka Markéta Šetinová, když popisuje jeden z trendů, který dnes podle dat i praxe stále víc vystupuje do popředí. Přibývá lidí, kteří zůstávají single déle a pro část z nich to není nutně problém, ale vědomá nebo alespoň přijatá životní situace. Zároveň se podle ní zásadně proměnilo samotné seznamování. Online prostředí se stalo hlavním místem, kde lidé navazují vztahy, ale zkušenost s ním bývá často vyčerpávající a plná odmítnutí. „Píšu si s někým, mám z toho dobrý pocit a najednou si mě ten člověk zablokuje,“ popisuje expertka typickou dynamiku dnešních randění. Seznamování přitom podle ní nikdy nebylo jednoduché, jen dnes probíhá v jiném prostředí. Změny se ale výrazně dotýkají i mladé generace, u které ubývá vztahů i intimity. Část mladých lidí vztahy odkládá, jiní do nich vůbec nevstupují, často i proto, že si nejsou jistí, jak na to. Do toho vstupují nové nároky na to, jak má vztah vypadat a co všechno má partner naplnit. „Máme obrovskou svobodu, ale zároveň zodpovědnost si vybrat, co nám bude dělat dobře,“ říká Šetinová. Velkou roli podle ní hrají i sociální sítě, které posilují extrémní představy o vztazích a vytvářejí tlak na výkon, vzhled i chování. Zároveň ale zkreslují realitu a prohlubují pocit, že vztahy jsou buď dokonalé, nebo nefungují vůbec. Přitom ve skutečnosti většina lidí hledá velmi podobné věci - blízkost, porozumění a bezpečí. V dlouhodobých vztazích pak podle psychoterapeutky narážíme na limity vlastních očekávání. Na jednoho partnera dnes často klademe množství rolí, které dřív zastávalo širší okolí. „Láska začíná ve chvíli, kdy se milujeme i přes rozdíly,“ popisuje Šetinová moment, kdy vztah přestává být idealizovaný a začíná být skutečný. Proč jsou dnes ženy spokojenější single než muži? Jak moc proměnily seznamování technologie a sociální sítě? A učíme se dnes vztahy hůř než dřív? Poslechněte si celý rozhovor.

Ženy XYZ #41: Rozsáhlá investigace CNN navazující na zjištění německých novinářek odhalila pornostránku, kde muži sdíleli s ostatními uživateli videa, na nichž znásilňují své omámené partnerky. V kanále na komunikační síti Telegram si pak sdíleli rady, jak své ženy uspat a následně znásilnit tak, aby si nic nepamatovaly. Po případu Gisèle Pelicot se tak jedná o další doklad toho, že znásilnění v partnerském vztahu za pomoci drog není tak neobvyklým činem, jak by se mohlo zdát. Redaktorky Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová diskutovaly o tom, proč tyto praktiky v online prostředí tolik bují a jak je možné, že k nim dochází právě v partnerských vztazích, které mají být založené na důvěře. 

Vysoké školy v Česku nedostávají nově od ministerstva školství účelové dotace na studentské stravování. Peníze resort přesunul do obecného rozpočtu škol.

Slovenské národné parky už dekády čakajú na poriadnu ochranu zastrešenú zonáciou. Ministerstvo životného prostredia vedené Tomášom Tarabom vypracovalo zonačné návrhy, no tie kritizujú zástupy ľudí – od opozície cez ochranárov, vedcov až po podnikateľov či lesníkov. Autorov zonácie podozrievajú, že podľahli lobingu a silno nadržiavajú vybranému biznisu. Čo ministerstvo navrhuje? Je problém zonácie najmä v lyžiarskych strediskách? A hrozí najkrajšej prírode na Slovensku nezvratné poškodenie? Nikola Šuliková Bajánová sa pýta ochranára a koordinátora iniciatívy My sme les Mareka Kuchtu. Zdroj zvukov: TV Joj, TA3 Odporúčanie: Mojím dnešným odporúčaním je, aby ste si v tieto dni najmä oddýchli. Aby ste tlak z očakávaní druhých hodili niekam ďaleko za horizont a veľkonočné sviatky si užili čo najviac bez stresov. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ZÁZNAM DISKUZE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Fanoušci Motoristů mě nemají rádi, protože útočím na jejich modlu. Ale vůbec ne neprávem. Ve společnosti je silná nevraživost a lidem je jedno, jestli jim říkáte fakta, nebo ne,“ líčí ve Studiu N vědec Daniel Kortus, který na účtu Klimatomluva vyvrací mýty a dezinformace o klimatické změně. Že ve veřejné debatě postupně přestává záležet na faktech, pozoruje podle svých slov od covidové pandemie. „Celá klimadezinformační scéna útočí na vědu a zpochybňuje ji, protože ví, že nemůže vyhrát pomocí faktů. Tam opravdu neexistuje žádná skulinka. Ze všech možných oborů – od biologie přes geologii, chemii až po fyziku – docházíme k tomu, že za klimatickou změnu můžeme my. Není co zpochybňovat. Oni se snaží vytvářet falešné autority, které napadají mainstreamovou vědu,“ vysvětluje výzkumník, který působí na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. „Motoristé a celá ta bandička kolem nich se snaží udělat z tématu ideologický politický boj, místo aby to nechali ve vědecké rovině. Přírodě je ale jedno, jestli jste levičák, nebo pravičák, klimatická změna se prostě děje,“ zdůrazňuje Kortus. Od té doby, co se pohybuje ve veřejném prostoru, dostává výhrůžky. „Babička se bála, aby mi Motoristé nepřejeli kočky,“ směje se. „V jeden čas mi ale opravdu chodily e-maily typu ať si dávám bacha, kudy chodím,“ popisuje. Ve Studiu N natáčeném v Lucerně během festivalu Jeden svět se vyjádřil také k aktuálním personálním čistkám a škrtům. Připomněl například práci Českého hydrometeorologického ústavu, jehož varování během bouře Boris v roce 2024 pomohla zachránit miliardy korun. „Brát peníze ČHMÚ je nejenom nezodpovědné, ale také riskantní,“ tvrdí.

Odborníci z ČVUT vyvinuli algoritmus, který vyhodnotí snímky z magnetické rezonance výrazně rychleji než lékař - ale hlavně je umí srovnat v čase. - Vědci z Vysokého učení Technického v Brně přizpůsobili robotického psa pro využití v dolech nebo na stavbách. Uslyšíte, co všechno tam robotický pes dokáže. - Oheň nemusí jen ničit, podle vědců může přírodě i pomáhat. Jak konkrétně? - Jaká technologie spojuje studenta, který navštěvuje přednášky po celé Evropě, aniž opustí Brno, a hasiče, který vidí své kolegy i v hustém dýmu? Rozšířená realita. Moderuje Štěpánka Martanová.

Škrty ve financování. Zamítání víz zahraničním studujícím. A boj o svobodu slova. Americký prezident Donald Trump začal ve svém druhém volebním období tažení proti tamějším univerzitám, včetně prestižního Harvardu nebo Kolumbie. „Pro Trumpa jsou snadný terč,“ komentuje novinář Matěj Schneider ze serveru Voxpot. Jaká je situace dnes? Dozvíte se v novém Impaktu.

V týchto dňoch zase raz „prasklo“, akého človeka máme v prezidentskom paláci.Demontáž Slovenska pokračuje rýchlym tempom, ale ministerské platy rastú. Kto sa komu rehoce do „ksichtu“, približuje Ťažký týždeň.

Na přelomu 70. a 80. let psal hudebník a student Vysoké školy ekonomické Vladimír Kaláb básničky, které občas recitoval či dával přečíst přátelům. Třeba: „Jen s tebou chci se stýkat,/ jen tebou nechám se svlíkat,/ je mi v tvém objetí blaze,/ mám tě rád, Sovětský svaze.“ V červenci 1981 byl kvůli svým veršům zatčen, poslán do vazby a nakonec odsouzen (stejně dopadlo několik jeho přátel).Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na přelomu 70. a 80. let psal hudebník a student Vysoké školy ekonomické Vladimír Kaláb básničky, které občas recitoval či dával přečíst přátelům. Třeba: „Jen s tebou chci se stýkat,/ jen tebou nechám se svlíkat,/ je mi v tvém objetí blaze,/ mám tě rád, Sovětský svaze.“ V červenci 1981 byl kvůli svým veršům zatčen, poslán do vazby a nakonec odsouzen (stejně dopadlo několik jeho přátel).

Vláda svým rozpočtem podle Národní rozpočtové rady porušila hned dva zákony. Ten o rozpočtové odpovědnosti, když sestavila rozpočet s příliš velkým schodkem. Druhý porušený zákon je pak o financování obrany. Kde na ni vzít?Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl. Česko má definitivně schválený rozpočet na letošní rok. V pátek ho stvrdil podpisem prezident. Končí tak rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. První rozpočet, který předložila a prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun.Prezident Petr Pavel i Národní rozpočtová rada výši schodku kritizovali. Zároveň varovali  kabinet před tím, že s takto nastaveným rozpočtem Česko nemá šanci dodržet své závazky k Severoatlantické alianci (NATO) a vydat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu.  Ministertsvo obrany má letos hospodařit se zhruba 155 miliardami korun, což podle rady odpovídá 1,73 procenta HDP. K překročení dvouprocentního minima vláda započetla i výdaje z jiných kapitol, mimo jiné zhruba 20 miliard korun na výstavbu dopravní infrastruktury. Což podle rady NATO neuzná. „Říkám autoritativně, že až tady budeme v roce 2027 znovu, tak mi dáte za pravdu. Protože obchvaty u Liblic a zvyšování průjezdnosti tratí u Břeclavi nejsou věci, které kdy budou uznány jako výdaje na obranu. Ježdění není naše zbrojení,“ prohlásil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března.Ekonom zároveň upozornil, že předchozí vláda k výdajům na obranu přistoupila obdobně. Rozpočet kabinetu Petra Fialy (ODS) také počítal s investicemi do infrastruktury, které se dají označit jako sporné. Šlo ale o výdaje, které byly nad požadovaná dvě procenta a Fialova vláda tak měla jistou rezervu. V souvislosti s ekonomickými plány koalice ANO, SPD a Motoristů Hampl také vyjádřil obavy z možných dopadů aktuální krize na Blízkém východě. „Snadno může sloužit jako jednoduchá výmluva pro to, proč nebudeme dodržovat nic z pravidel, které dneska máme,“ prohlásil šéf Národní rozpočtové rady s tím, že by to nebylo poprvé. „Zase přišla nějaká krize. A my tady žijeme po roce 2010 v permanentním sledu krizí, které nám umožňují nedodržovat pravidla.“Co všechno si v současné situaci můžeme dovolit? A je vůbec šance, že schodky klesnou, nebo je deficit 300 miliard novým standardem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prezident podepíše zákon o státním rozpočtu. K návrhu se schodkem 310 miliard korun, který kritizovala Národní rozpočtová rada, měl sám výhrady kvůli výdajům na obranu. Můžeme si v této situaci dovolit, aby vládní strany plnily své sliby? Hostem speciálu Ptám se já na Vysoké škole ekonomické v Praze byl vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Prezident Petr Pavel se k rozpočtu na letošní rok vyjdadřoval kriticky opakovaně. Přestože nakonec tento týden oznámil, že zákon podepíše, premiéra Andreje Babiše (ANO) varoval před neplněním závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO). Česko by tím podle hlavy státu ohrozilo vlastní bezpečnost. K rozpočtu měla výhrady i Národní rozpočtová rada. Podle ní totiž porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti, jelikož plánovaný deficit překračuje povolenou hranici. Rada upozornila i na výši obranných výdajů a vyjádřila pochybnosti o tom, že NATO všechny výdaje na obranu uzná. Ty mají činit alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).„Odmítám hon za procenty,“ reagoval vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve speciálu Ptám se já, který se konal na VŠE v Praze 19. března. „Zodpovědná vláda to činí tak, že se to snaží vybalancovat a nemůže se nechat dostat do kouta jenom s jedním výdajem, jakkoliv by to vypadalo efektně. Na krizové situace jsme připraveni už jenom tím, že poslední tři vlády, ať jsem objektivní, dvě naše vlády a vláda Petra Fialy, zásadním způsobem zvýšily výdaje na obranyschopnost.“Koalice ANO, SPD a Motoristů nečelí kritice pouze kvůli rozpočtu. Už v sobotu 21. března se na pražské Letné chystá další demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády, které k nim směřují. Spolek očekává, že na protest dorazí 200 až 400 tisíc lidí. „Velké demonstrace chodily proti minulé vládě, chodily proti naší předtím a budou chodit nepochybně i teď. Ale my se tímhle nemůžeme nechat vyhecovat. My musíme plnit náš program, musíme se na něj soustředit,“ reagoval vicepremiér Havlíček s tím, že demonstrace s politikou jeho vlády nepohne. „Jsem přesvědčen, že se lidé ve finále, až budou sčítat účty, podívají, co pro ně vláda udělala a naprosto férově nás buď pošlou do opozice, anebo třeba řeknou: ‚Ano, nám to vyhovovalo.‘“Jedním z kroků kabinetu, který v posledních dnech budí ve společnosti velké emoce, je chystaný zákon o financování neziskových organizací. Na dotaz z publika, zda se ministr neobává násilných protestů, reagoval odmítavě: „Nebojím se násilného odporu. To, že má jakákoliv nezisková organizace - ať je tam vládní či opoziční politik, je úplně jedno - prokázat původ peněz, které přijdou ze zahraničí, tak na tom nevidím nic mimořádného. Zdá se mi to správné. A pokud to někdo bere jako důvod k tomu, že začne být násilný, pak ať se na mě nezlobí, není úplně normální,“ dodal Havlíček. Zvládne vláda pomoci lidem s případným růstem cen energií či pohonných hmot, když už teď vydala miliardy na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje? Jsme připraveni na to, když válka na Blízkém východě srazí růst naší ekonomiky? A jak Babišova vláda mění Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Láska k zahradničení přivedla Šárku Hodkovou z Vysokých Studnic na Vysočině k nápadu pěstovat sazenice a nabídnout je lidem. Jezdí na trhy a vytvořila i internetový obchod. Nemá žádné velké plantáže. Zahrádkáři za ní jezdí do jejího skleníku, kde si vyberou a návdavkem dostanou cenné rady.

Láska k zahradničení přivedla Šárku Hodkovou z Vysokých Studnic na Vysočině k nápadu pěstovat sazenice a nabídnout je lidem. Jezdí na trhy a vytvořila i internetový obchod. Nemá žádné velké plantáže. Zahrádkáři za ní jezdí do jejího skleníku, kde si vyberou a návdavkem dostanou cenné rady.

Režim v Teheránu mlží o zdravotním stavu nového ajatolláha. Podle Pentagonu byl Modžtaba Chameneí po jednom americko-izraelských z útoků zraněný a znetvořený. Server Al Jarida teď tvrdí, že se Chameneí léčí v rezidenci ruského prezidenta. „Podložené informace ještě dlouho nebudou,“ soudí v Osobnosti Plus Jaroslav Kuchyňa z Centra transatlantických vztahů Vysoké školy CEVRO. „Ajatolláh stejně neřídí vůbec nic, všechno dál řídí islámské revoluční gardy,“ dodává.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidé po úrazech nebo operacích se často potýkají s poškozenými nervy, které omezují pohyb i cit. Pomoci může elektrický proud. Vědci z brněnského Vysokého učení technického vyvíjejí neinvazivní neurostimulátory, které mají být co nejúčinnější a zároveň bezbolestné. Jak taková léčba vypadá a zda skutečně nebolí, zjišťoval na vlastní kůži náš reportér.

1. Platy rastú pomaly a ceny rýchlo. Za útlm spotreby nesie čoraz väčšiu zodpovednosť vláda 2. V čom sa Slovensko podobá Grécku pred bankrotom 3. Úvahy o pomoci veľkému priemyslu poslali nadol ceny emisných povoleniek 4. V Bratislave sa podľa Pellegriniho postaví datacentrum pre AI 5. Krátko o novom návrhu, podľa ktorého by sa mohol čistiť bratislavský Istrochem a o tom, ako USA opustili Ukrajinu