Podcasts about afriky

Majitel firmy Rooibos Company s.r.o Petr Šimon. Liberečtí manželé Monika a Petr Šimonovi strávili léta na africkém kontinentu, který je natolik oslovil, že se rozhodli přiblížit chutě Afriky i Liberečanům. Z rooibosu vypěstovaného přímo africkými farmáři vytvořili zajímavé kombinace tohoto čajového nápoje. O svém životě v Africe a zajímavém podnikatelském nápadu nám bude Petr Šimon vyprávět hodinu před polednem.

Majitel firmy Rooibos Company s.r.o Petr Šimon. Liberečtí manželé Monika a Petr Šimonovi strávili léta na africkém kontinentu, který je natolik oslovil, že se rozhodli přiblížit chutě Afriky i Liberečanům. Z rooibosu vypěstovaného přímo africkými farmáři vytvořili zajímavé kombinace tohoto čajového nápoje. O svém životě v Africe a zajímavém podnikatelském nápadu nám bude Petr Šimon vyprávět hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouhá léta pluly ohromné nákladní lodě plné kontejnerů do Evropy Suezským průplavem. Nyní se však kvůli útokům na lodě ze strany Húthíů volí výrazně delší a dražší trasu kolem celé Afriky kolem Mysu Dobré naděje. Doprava je tak o 15 dnů delší a cesta zabere 50 až 55 dnů, říká v pořadu Agenda Seznam Zpráv Byznys výkonný ředitel společnosti NTG Air & Ocean David Knobloch. Cena dopravy je nyní oproti době bez pirátů podle Knoblocha o 60 procent vyšší, neustále se to však mění. Například v době covidu byla přeprava jednoho kontejneru až osm tisíc dolarů, což je pět až osmkrát více než nyní, kdy vychází na 1320 dolarů. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Vloni oslavil osmdesátiny a kapela Yo Yo Band, kterou spoluzakládal, rovnou padesátku. Hity jako Karviná, Rybitví, Jedem do Afriky či Kladno dál dělá radost fanouškům.

Vloni oslavil osmdesátiny a kapela Yo Yo Band, kterou spoluzakládal, rovnou padesátku. Hity jako Karviná, Rybitví, Jedem do Afriky či Kladno dál dělá radost fanouškům.

Vloni oslavil osmdesátiny a kapela Yo Yo Band, kterou spoluzakládal, rovnou padesátku. Hity jako Karviná, Rybitví, Jedem do Afriky či Kladno dál dělá radost fanouškům.

Vloni oslavil osmdesátiny a kapela Yo Yo Band, kterou spoluzakládal, rovnou padesátku. Hity jako Karviná, Rybitví, Jedem do Afriky či Kladno dál dělá radost fanouškům.

Vloni oslavil osmdesátiny a kapela Yo Yo Band, kterou spoluzakládal, rovnou padesátku. Hity jako Karviná, Rybitví, Jedem do Afriky či Kladno dál dělá radost fanouškům.

Bára Kafková cestuje po amputaci s berlemi i protézou. Horolezec Juraj Koreň létá nad horami s lyžemi na nohou. Tadeáš Šíma má vlaštovčí syndrom a pořád ho to táhne do Afriky. Přinášíme druhý díl sestřihu z přednášek, které tvořily základ programu 20. narozenin podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bára Kafková cestuje po amputaci s berlemi i protézou. Horolezec Juraj Koreň létá nad horami s lyžemi na nohou. Tadeáš Šíma má vlaštovčí syndrom a pořád ho to táhne do Afriky. Přinášíme druhý díl sestřihu z přednášek, které tvořily základ programu 20. narozenin podcastu Casablanca.

Európska únia podpísala historickú obchodnú dohodu Mercosur s krajinami Latinskej Ameriky. Mala by vytvoriť najväčšiu zónu voľného obchodu na svete so 700 miliónmi spotrebiteľov.Ročný vývoz EÚ do krajín Mercosuru by sa mohol zvýšiť až o 39 %, čo predstavuje 49 miliárd eur. Tisíce európskych farmárov sa však búria a hovoria o likvidácii európskeho poľnohospodárstva. Boja sa následkov, keď sa podľa dohody liberalizuje 82% agroproduktov a na európsky trh sa dostane lacné mäso a cukor z Brazílie, či Argentíny. Expert na agrosektor Juraj Huba z portálu poľnoinfo.sk vysvetľuje, že žiadna záplava juhoamerických komodít nehrozí. Množstvá na liberalizáciu obsiahnuté v dohode nie sú zásadné z hľadiska európskej produkcie. Európskych farmárov skôr hnevá to, že oni musia v EÚ dodržiavať množstvo ekologických opatrení a ich juhoamerickí kolegovia nie, pričom majú byť teraz pripustení na spoločný trh. Vnímajú to ako krivdu. „Nerobme z juhoamerického dovozu drámu. Tie komodity sem prúdia už teraz a nedôjde k žiadnemu masovému navýšeniu tohto objemu. Okrem toho, vždy to bude v konečnom dôsledku na spotrebiteľovi, či uprednostní mäso domáceho pôvodu, alebo lacnejší dovoz z Brazílie,“ hovorí Huba. Pre farmárov v EÚ však bude veľmi náročné byť konkurencieschopní voči ich kolegom v Argentíne alebo Brazílii. Nie sú to len ekologické opatrenia a prísne normy, ktoré musia dodržiavať. Dôležitou súčasťou ich nákladov sú mzdy. „V Brazílii je priemerný plat v agrosektore 340 dolárov mesačne. Na Slovensku to môže byť 1100 eur. Potom sa nečudujem slovenským, či európskym farmárom, že sú nahnevaní, keď počujú o Mercosure.“ Slovenskí farmári sa však viac ako Mercosuru boja dovozu poľnohospodárskych komodít z Ukrajiny. Podľa Hubu však problém slovenského agrosektora leží úplne inde. „My sme sa dostali na úroveň Afriky, že produkujeme komoditu, ktorú len vyvážame a nevyrábame z nej konečný produkt. Úplne sa nám rozpadla výrobná vertikála, teda chýba spracovateľský priemysel.“ Štát by mal prísť s modernou koncepciou rozvoja a podpory poľnohospodárstva i spracovateľského priemyslu, aby celý výrobný reťazec dával zmysel a pridanú hodnotu. Kľúčové sú investície do moderných technológií a veľkovýroba. Bez toho bude slovenská poľnohospodárska produkcia naďalej stagnovať a celý agrosektor zostane zaseknutý v 90-tych rokoch. Príčiny vysvetľuje Juraj Huba v rozhovore, ktorý moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: Prečo farmári z EÚ vnímajú Mercosur ako krivdu Objem dovážaných komodít nebude pre EÚ zásadný Prečo je pre farmárov v EÚ ťažké konkurovať juhoamerickým farmárom Ako to bude s dovozom GMO plodín Ako poklesol dovoz ukrajinskej pšenice do EÚ Čo je skutočný problém slovenského agrosektora See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tadeáš Šíma je cestovatel a fotograf, který se věnuje i ochraně přírody. „Přestal mě bavit autostop. Po expedici ve střední Asii jsem zjistil, že lze i větší vzdálenosti a natěžko ukrajovat na kole,“ říká muž, který procestoval na jízdním kole celkem 13 zemí na východě Afriky. Má za sebou i expedice v západní Africe nebo Střední Americe. O tom všem mluví v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co ho jako začínajícího lékaře táhlo do Afriky? Jak moc se jeho představy lišily od reality? Proč mu tak přirostla k srdci nemocnice v keňském Itibu? Mohou se i čeští lékaři a studenti něco naučit od místních zdravotníků? Jak se v Africe dívají na zdraví a nemoc? Naučila ho zkušenost z Afriky žít víc "tady a teď"? Co si uvědomil, když se sám ocitl na lůžku opavské nemocnice, kde působil jako lékař? Jací jsou jeho studenti? A jaké budou jeho Vánoce?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co ho jako začínajícího lékaře táhlo do Afriky? Jak moc se jeho představy lišily od reality? Proč mu tak přirostla k srdci nemocnice v keňském Itibu? Mohou se i čeští lékaři a studenti něco naučit od místních zdravotníků? Jak se v Africe dívají na zdraví a nemoc? Naučila ho zkušenost z Afriky žít víc "tady a teď"? Co si uvědomil, když se sám ocitl na lůžku opavské nemocnice, kde působil jako lékař? Jací jsou jeho studenti? A jaké budou jeho Vánoce?

Je čerstvou Miss World 2024 a říká, že korunka rozhodně není jen o kráse. „K titulu není potřeba, aby dívka byla modelkou. Měl by to být člověk ochotný pracovat a reprezentovat vizi Krása s účelem, která pomáhá lidem a každý rok rozdá spoustu peněz na pomoc v různých koutech světa,“ vysvětluje Tereze Kostkové. Charitě se sama věnuje dlouhodobě a má i vlastní nadační projekty. „Odmala jsem chtěla odjet do Afriky. Začala jsem tam pracovat jako dobrovolník a učit angličtinu.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je čerstvou Miss World 2024 a říká, že korunka rozhodně není jen o kráse. „K titulu není potřeba, aby dívka byla modelkou. Měl by to být člověk ochotný pracovat a reprezentovat vizi Krása s účelem, která pomáhá lidem a každý rok rozdá spoustu peněz na pomoc v různých koutech světa,“ vysvětluje Tereze Kostkové. Charitě se sama věnuje dlouhodobě a má i vlastní nadační projekty. „Odmala jsem chtěla odjet do Afriky. Začala jsem tam pracovat jako dobrovolník a učit angličtinu.“

Poslechněte si:01:11 Kdy přišli první dinosauři?13:00 Kam se ubírá česká kosmonautika?25:02 Jak vznikla povinná škola?30:55 Budeme mít univerzální antisérum?37:18 Loví netopýři ptáky?45:20 Co skrývá srdce Afriky?Hovoří paleontolog Vladimír Socha, odborník na kosmonautiku Jan Spratek nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svetozár Hikkel je pediater, ortopéd. Hoci má už 80 rokov, stále ordinuje v Šali, kde žije, hoci je rodák zo Slovenskej Ľupče. V 80-tych rokoch pôsobil v Lýbii, kam sa vydal aj s rodinou v rámci pomoci po bombardovaní Tripolisu (1986). Práve po návrate z Afriky mal nutkanie vytvoriť niečo pre deti, čo by malo zmysel a prinášalo im radosť. Tak vznikol Šaliansky Maťko, celoslovenská súťaž v prednese slovenských povestí pre žiakov základných škôl a osemročných gymnázií na počesť Jozefa Cígera Hronského. V histórii ju podporili mnohí umelci, vrátane popredných osobností zo SND. Súťaž má už 30 rokov a Svetozár Hikkel je jej zakladateľom. V roku 2014 význam a hodnotu podujatia podporil svojou účasťou pri jej otvorení aj vtedajší prezident SR Ivan Gašparovič. V mladom veku hrával basketbal, bol ochotníckym hercom, venoval sa zborovému spevu. Precestoval 87 krajín a napr. na Tahiti objímal pamätník M. R. Štefánika. V tejto epizóde NP sa s ním bude rozprávať Ľudovít Jakubove - Mravec. | Hosť: Svetozár Hikkel (lekár, pediater, ortopéd, pôsobil roky v Afrike). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický.

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický.

Nedávno se vrátila ze Zambie, ale do Afriky už jezdí přes 20 let. Proč a co ji k tomu vedlo? S Janou Bielava, která je například první žena kazatelka, která veřejně kázala evangelium v Kongu, hovoří Lenka Malinová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Sedm měsíců v sedle kola, start na jihu Afriky a cesta dál směrem k rodným Prachaticím. Strastiplnou jízdu má čerstvě za sebou cestovatel Tadeáš Šíma. Až na jih Čech sice nedojel, protože kvůli válce v Súdánu musel změnit plány, přesto má nespočet zážitků a poprvé si vyzkoušel roli rozhlasáka.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na vlnách Českého rozhlasu se tentokrát vydáme hlavně na francouzské vinice. Host pořadu Martin Svatoš vínu rozumí a není divu že o vinicích připravil s bratrem a otcem i knihu. Nezůstaneme ale jen tam - vydáme se i do Afriky. Právník a mediátor sporů vám totiž poví, jak řeší neshody třeba křováci. S nimi se v jižní Africe dokonce “posadíme” k ohništi.

Na vlnách Českého rozhlasu se tentokrát vydáme hlavně na francouzské vinice. Host pořadu Martin Svatoš vínu rozumí a není divu že o vinicích připravil s bratrem a otcem i knihu. Nezůstaneme ale jen tam - vydáme se i do Afriky. Právník a mediátor sporů vám totiž poví, jak řeší neshody třeba křováci. S nimi se v jižní Africe dokonce “posadíme” k ohništi.

Sametová revoluce zítra slaví své 36. výročí. Pro stále více lidí začíná být dávnou historií. Jak dnešní atmosféru vnímá herečka Sarah Haváčová, která už komunistickou totalitu nezažila? A proč vstoupila do aktivní zálohy? Hostem Ptám se já byla herečka Sarah Haváčová, která v pondělí 17. listopadu vystoupí mezi řečníky na Koncertě pro budoucnost na Václavském náměstí v Praze. Akci můžete od 16:30 do 22 hodin živě sledovat také na Seznam Zprávách. „Uvědomila jsem si, že svoboda není zadarmo, ale že ji musíme chránit a pečovat o ni,“ popsala své vnímání demokratických hodnot Sarah Haváčová v rozhovoru pro Ptám se já. „Narodila jsem do svobodného Česka, tehdy ještě Československa, a pro mě to bylo něco automatického. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak je to strašně důležitá hodnota, kterou si musíme chránit. Až moje životní cesta přes různé dobrovolnické činnosti mě dovedla do Armády České republiky.“ Herečka, kterou televizní diváci znají například ze seriálů Zlatá labuť nebo Metoda Markovič: Hojer, se už v dříve zapojila do mnoha dobrovolnických a charitativních aktivit. Za covidu pomáhala pečovat o nemocné, podnikla i humanitární mise do Afriky a na Ukrajinu. Do země zasažené ruskou agresí jezdí pomáhat stále. „Ukrajinci jsou za pomoc obrovsky vděční,“ prohlásila Haváčová, kterou právě cesty na Ukrajinu inspirovali k tomu, že letos vstoupila do armády jako aktivní záloha. A to i se svojí mladší sestrou. „To byla přímá reakce na setkání s vojáky v Sumské oblasti, se kterými jsem se bavila o tom, jak se cítí. A oni říkali: ‚My v první řadě bojujeme za své rodiny, za svoji vlast, za svobodu, za svoji zemi.‘ A já jsem si po návratu do Česka říkala: ‚Tak co já můžu dát svoji zemi než to, že nastoupím do zálohy.‘“  Jak je pro Sarah Haváčovou důležitá demokracie? Jak by podle ní mělo vypadat silné Česko? A proč věří, že se nevydáme slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kamerun je prý „miniaturou celé Afriky“ – můžete tam zažít všechna klimatická pásma tohoto kontinentu. K toulkám touto západoafrickou zemí zve host Lídy Matuškové v cestovatelském týdeníku Za obzor Milan Hluchý. Vydejte se s námi za rozmanitostí barev, vůní, zvuků a zážitků! Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Spousta lidí se se mnou v dětství nechtěla kamarádit. Nemohl jsem si tenkrát vybírat, a když se ke mně někdo nechoval hezky, musel jsem to překousnout, protože jsem byl rád, že mám aspoň nějakého kámoše,“ říká zpěvák a sportovec Ben Cristovao. Ve Studiu N otevřeně mluví o rasismu, kterému čelí od dětství až dodnes: „Jsem strašně omlácenej, tak strašně oprejskanej, že mám jenom radost z toho, že mě tu lidi berou. Nechtěl bych lidi štvát třeba tím, že tu budu kandidovat na prezidenta. Znám svoje místo.“ V podcastu mluvíme také o tom, proč se vydal na nebezpečnou cestu do Afriky mezi pytláky, kteří zabíjí kriticky ohrožené slony pralesní, jak se vyrovnává s pocity zklamání a neúspěchu a proč se jednou možná stane sochařem. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion

Je jedným z najznámejších a najdlhšie fungujúcich slovenských youtuberov. O peniazoch sa rozprávame s Petrom Altofom, ktorého viac poznáme pod menom Expl0ited. V rozhovore s Explom sa dozviete:  Je finančne za vodou a čo ho motivuje tvoriť a pracovať? Aká bola jeho najväčšia a najlepšie platená spolupráca? Aký je rozdiel medzi príjmami na Youtube a iných sociálnych sieťach? Ako sa zmenilo influencerstvo od jeho začiatkov a nemrzí ho, že pred rokmi sa za to isté zarábalo výrazne menej? Spravuje si financie sám, využíva digitálne finančné nástroje a koľko nosí pri sebe v peňaženke? Do čoho všetkého investuje peniaze a ako si vyberá nehnuteľnosti, ktoré kupuje (aj predáva)? Na či je vo svojej kariére najviac pyšný a prečo si adoptoval chlapca z Afriky? Akú radu by dal mladým ľuďom, aby nerobili chyby v narábaní s peniazmi?

V průběhu vysoké školy našla zalíbení ve středověkém Egyptě. Téma ji postupně dovedlo ke studiu arabštiny i perštiny, a především k tomu, že v oblasti severní Afriky a Blízkého a Středního východu našla druhý domov. Sama přitom kdysi bojovala s předsudky vůči muslimskému světu, během svých výprav a pobytů je ovšem zcela odbourala. Dnes coby odbornice i vášnivá cestovatelka upozorňuje nejen na řadu zbytečných stereotypů, které se s regionem pojí, ale také na tamní krásy, zajímavosti či problematiku lidských práv a migrace. O svých zkušenostech hovoří Hrabalová v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Keňa je jednou z nejvyspělejších zemí celé Afriky. Zaznamenal to i cestovatel Tadeáš Šíma, který ji teď při své cestě na kole přes Afriku projíždí. Do Mombasy na pobřeží Indického oceánu se ale vydal společně s přáteli vlakem. „Je to pohodlná vyjížďka keňskou savanou. Projíždíte národním parkem Tsavo, a když máte štěstí a dobře se díváte, můžete pozorovat slony nebo žirafy přímo z vlaku,“ popisuje Tadeáš.

Kolem naplňování dalších bodů mírové dohody Donalda Trumpa o Gaze zůstává mnoho otázek. Je možné, že Hamás složí zbraně nebo odejde do zahraničí? „Je otázka, jestli si to vyhodnotí tak, že je lépe odejít do exilu. Proto jsme v egyptském Šarm aš-Šajchu viděli zástupce Turecka i turecké zpravodajské služby MIT. To jsou lidé, kteří Hamásu mohou garantovat odchod,“ říká v pořadu Osobnost Plus Petr Hladík, ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „To nejhorší je, když vám zemře dítě v náručí, protože v nemocnici není krev. To nechcete zažít už nikdy,“ popisuje jednu ze svých zkušeností z Afriky lékař Zdeněk Ráčil. Profesor a elitní hematoonkolog se po letech na vrcholu oboru rozhodl udělat krok, jenž mnozí nechápali. „Člověk po dvaceti letech nic moc jiného neumí. Umíte jednu chorobu, perfektně. Třeba pět lidí v republice to umí stejně dobře. A vy jste jeden z nich,“ vzpomíná, jak byl postupně „míň a míň na ambulanci“, ačkoliv v duchu chtěl být zpátky u pacientů. „Ale ono se to po vás nechce. Po vás se chce něco jiného - abyste byl ten důležitý profesor,“ popisuje odborník. Ráčil proto odešel z vrcholové medicíny a začal znovu. V Ugandě spolu s dalšími kolegy vybudoval kliniku pro děti se srpkovitou anémií. „V subsaharské Africe žijí miliony lidí s touto chorobou, 60 až 80 % dětí zemře do desátého roku věku. U nás jsme na úmrtnosti někde kolem pěti procent. A nestojí to nic jiného, než to dělat systematicky a dlouhodobě,“ vysvětluje, jak díky nadaci SSUUBO dnes mohou čeští dárci „adoptovat“ nemocné děti a pomoci jim přežít i dokončit školu. Současně působí i jako praktik na moravské vesnici. „Když jsem byl hematoonkolog, už jsem neuměl vyšetřit koleno, úplně jsem se styděl,“ říká k tomu, jak ho návrat k „pravé medicíně“ svým způsobem omladil. Do ordinace dojíždí, i když tam nebydlí - právě proto, že chtěl pracovat v prostředí, kde je lékař nejvíc potřeba. „Chtěl jsem dělat podobnou věc, jako dělám v Ugandě, kde dělám specialistu, ale vlastníma rukama. A nacházím to i v Česku v praktickém lékařství,“ dodává. Jaké to je, když profesor a špičkový odborník začne znovu od nuly - v Africe i na české vesnici? Co se může lékař naučit, když denně dojíždí za pacienty, kteří mu nosí vajíčka a banány místo prestiže v oboru? A proč může být právě tahle „obyčejná“ medicína tím největším smyslem? Nejen o tom mluví Zdeněk Ráčil v rozhovoru.

Zdeněk Ráčil opustil kampus prestižní fakultní nemocnice a po dvaceti letech ve vrcholové medicíně se rozhodl stát se praktikem na malé vesnici a ve volném čase pomáhat v Ugandě. Právě díky němu je ve městě Buikwe nejlepší klinika pro srpkovitou anémii a africké děti si ho podmanily natolik, že se za nimi vrací několikrát ročně.Partnerem podcastu je ESET - zaměřuje na digitální bezpečnost domácností i firem a právě nyní mají akci 3 za 2 – tři roky ochrany za cenu dvou. Takže pokud chcete začít brát digitální bezpečnost vážně. Mrkněte na eset.cz

Eduard Suchánek vede globální expanzi společnosti Bolt a v rozhovoru sdílí konkrétní postupy, jak úspěšně vstupovat na nové trhy. Popisuje, že ani neznalost lokálního prostředí není překážkou, pokud firma rozumí svému produktu a zákazníkovi. Na příkladu rozjezdu v Johannesburgu ukazuje, že k prvním krokům stačí správně nastavený mindset, odvaha a schopnost rychle jednat. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/expandujte-hned-na-velky-trh-radi-eduard-suchanek-ktery-dostal-bolt-do-afriky-i-na-blizky-vychod-t55424 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

To, čo robilo ministerstvo zdravotníctva v sanitkovom tendri je absolútne neprijateľné. Bol to Klondajk. Potvrdzuje sa, že zdravotníctvo ukradli lobisti a vedenie ministerstva rezignovalo na verejný záujem. Tvrdí šéf NKÚ Ľubomír Andrassy. Podľa neho je Slovensko v zvládaní kríz na tom ešte horšie ako v čase pandémie Covidu. No a štát? Nekoná."Klondajk," tak označil šéf Najvyššieho kontrolného úradu takzvaný sanitkový tender za takmer 2 miliardy, ktorý musel minister zdravotníctva napokon zrušiť. V hre boli ako podozrenia z vážnej netransparentnosti, tak aj medializované informácie, ktoré hovorili o dopredu dohodnutých výsledkoch. Tender bol napokon zrušený, na základe čoho - a či to neprinesie mnohomiliónové žaloby na štát však zatiaľ nie je jasné.Napriek tomu chaosu však minister zdravotníctva dáva od celej situácie ruky preč a nad politickou zodpovednosťou si doslova umýva ruky. Minister nesie zodpovednosť za členov výberovej komisie, minister, nesie zodpovednosť za nastavenie pravidiel takže sa nemôže tváriť, že s tým nič nemá pretože on zodpovedá za rezort zdravotníctva. Myslím si, že v tomto prípade by bolo absolútne čestné aby Kamil Šaško prebral zodpovednosť a aby povedal: Áno, nevenoval som tomu takú pozornosť ako som mal. Ministerstvo na čele s ministrom zlyhalo, povedal predseda NKÚ.Vláda si objednala od Slovenskej akadémie vied analýzu vakcín aby tak reagovala na správu vlastného splnomocnenca, ktorý očkovanie voči Covidu zásadne spochybňuje a na verejnosti šíri medicínsky nepodložené dezinformácie. Vládny splnomocnenec ale správu SAV odmietol rešpektovať a vláda najvyššiu vedeckú autoritu v krajine nepodržala. Manažment pandémií, ktoré mal Peter Kotlár priamo v náplni práce pritom zostáva zúfalo nedostatočné a vláda pre zlepšenie krízového riadenia zatiaľ nepohla ani prstom.Situácia, ktorá je dnes na Slovensku ukazuje, že verejnosť nemá uistenia, že štát a štátne inštitúcie v časoch mimoriadnej situácie vedia občanom podať pomocnú ruku. To je veľká výzva pre politikov a politici by mali začať konečne konať. Z hľadiska procesov a systému sme ostali na úrovni subsaharskej Afriky, ale z hľadiska spoločenského, z hľadiska zodpovednosti ľudí za správanie sa (a ich dôvery v štát) sme na tom ešte horšie," varuje Andrassy. No a napokon, čo vie tento štát ponúknuť našim deťom čeliacim vážnym duševným problémom a prečo nevieme zastaviť odlev mladých mozgov z tejto krajiny?To sú témy ďalšieho rozhovoru - v rámci pravidelného cyklu, s predsedom Najvyššieho kontrolného úradu. Ráno Nahlas s Ľubomírom Adrassym. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

To, čo robilo ministerstvo zdravotníctva v sanitkovom tendri je absolútne neprijateľné. Bol to Klondajk. Potvrdzuje sa, že zdravotníctvo ukradli lobisti a vedenie ministerstva rezignovalo na verejný záujem. Tvrdí šéf NKÚ Ľubomír Andrassy. Podľa neho je Slovensko v zvládaní kríz na tom ešte horšie ako v čase Covidu. No a štát? Nekoná."Klondajk," tak označil šéf Najvyššieho kontrolného úradu takzvaný sanitkový tender za takmer 2 miliardy, ktorý musel minister zdravotníctva napokon zrušiť. V hre boli ako podozrenia z vážnej netransparentnosti, tak aj medializované informácie, ktoré hovorili o dopredu dohodnutých výsledkoch. Tender bol napokon zrušený, na základe čoho - a či to neprinesie mnohomiliónové žaloby na štát však zatiaľ nie je jasné.Napriek tomu chaosu však minister zdravotníctva dáva od celej situácie ruky preč a nad politickou zodpovednosťou si doslova umýva ruky. Minister nesie zodpovednosť za členov výberovej komisie, minister, nesie zodpovednosť za nastavenie pravidiel takže sa nemôže tváriť, že s tým nič nemá pretože on zodpovedá za rezort zdravotníctva. Myslím si, že v tomto prípade by bolo absolútne čestné aby Kamil Šaško prebral zodpovednosť a aby povedal: Áno, nevenoval som tomu takú pozornosť ako som mal. Ministerstvo na čele s ministrom zlyhalo, povedal predseda NKÚ.Vláda si objednala od Slovenskej akadémie vied analýzu vakcín aby tak reagovala na správu vlastného splnomocnenca, ktorý očkovanie voči Covidu zásadne spochybňuje a na verejnosti šíri medicínsky nepodložené dezinformácie. Vládny splnomocnenec ale správu SAV odmietol rešpektovať a vláda najvyššiu vedeckú autoritu v krajine nepodržala. Manažment pandémií, ktoré mal Peter Kotlár priamo v náplni práce pritom zostáva zúfalo nedostatočné a vláda pre zlepšenie krízového riadenia zatiaľ nepohla ani prstom.Situácia, ktorá je dnes na Slovensku ukazuje, že verejnosť nemá uistenia, že štát a štátne inštitúcie v časoch mimoriadnej situácie vedia občanom podať pomocnú ruku. To je veľká výzva pre politikov a politici by mali začať konečne konať. Z hľadiska procesov a systému sme ostali na úrovni subsaharskej Afriky, ale z hľadiska spoločenského, z hľadiska zodpovednosti ľudí za správanie sa (a ich dôvery v štát) sme na tom ešte horšie," varuje Andrassy. No a napokon, čo vie tento štát ponúknuť našim deťom čeliacim vážnym duševným problémom a prečo nevieme zastaviť odlev mladých mozgov z tejto krajiny?To sú témy ďalšieho rozhovoru - v rámci pravidelného cyklu, s predsedom Najvyššieho kontrolného úradu. Ráno Nahlas s Ľubomírom Adrassym. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Tentokrát se Tadeáš Šíma přihlásil posluchačům Radiožurnálu ze základního tábora na Kilimandžáru. „Zrovna sedím ve výšce 4,5 tisíce metrů nad mořem v kempu Barafu a dívám se, jak se o vrchol nejvyšší hory Afriky odráží paprsky odpoledního slunce,“ přibližuje ve svém audiodeníku. Na expedici na vrchol vyrazil spolu s 5 dalšími nadšenci z Česka a skupinou 25 průvodců, kuchařů a nosičů. Na hoře stráví celkem 6 dní a projdou několika druhy krajiny.

Putin o konci vojny rokovať nechce – zatiaľ. História – ako sa Sovietsky zväz stal Hitlerovým spojencom a parceloval si Európu. Rusi sa tlačia aj do Afriky. Prečo je Fico našou národnou hanbou.

Hranice Namibie, Zambie, Botswany a Zimbabwe a průsečík v jednom místě nedaleko Viktoriiných vodopádů. V této oblasti v srdci jižní Afriky zanechal svoji stopu hodně cestovatelů. Včetně Emila Holuba. Poslechněte si reportáž Tadeáše Šímy.

Šestou zemí, kterou Tadeáš Šíma na své cestě z jihu Afriky domů do Prachatic projíždí, je Botswana. „Je sedmkrát větší než Česká republika, ale žije v ní jenom 2,5 milionu obyvatel. O to větší prostor v této krajině dostávají jiní obyvatelé této země, a to především sloni,“ popisuje cestovatel, který má po 70 dnech v nohách přes 4 tisíce kilometrů. V zemi se vyskytuje až třetina africké sloní populace, a je proto na místě obezřetnost.

Na odlišnost v podobě bílé kůže pohlíží různé kultury Afriky jinak. Zatímco v beninském voodoo albíni představují posvátno, v Zambii jsou pro domnělou magickou sílu loveni. „Představa o tom, že albín je duch, že albín je špatný, že neumírá, ale ztrácí se, nebo že je albinismus nakažlivý – to jsou věci, které se předávají v rodinách i víceméně ve školách. Lidé v tom vyrůstají a věří tomu,“ vysvětluje antropoložka Kateřina Mildnerová. Co o rituálech tamních léčitelů zjistila?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V Africe i na Arabském poloostrově jsem za exota. Baví mě vysvětlovat místním, proč jsem na kole přijel až tam k nim," říká cestovatel, fotograf a spisovatel Tadeáš Šíma, který se aktuálně chystá již na druhou cyklistickou expedici do Afriky. Jaká trasa ho tentokrát čeká? Co ho naučily cesty minulé? Poveze si v zavazadle i padák? A jak se těší na novou roli reportéra svých zážitků z Afriky na stanici Radiožurnál?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V Africe i na Arabském poloostrově jsem za exota. Baví mě vysvětlovat místním, proč jsem na kole přijel až tam k nim," říká cestovatel, fotograf a spisovatel Tadeáš Šíma, který se aktuálně chystá již na druhou cyklistickou expedici do Afriky. Jaká trasa ho tentokrát čeká? Co ho naučily cesty minulé? Poveze si v zavazadle i padák? A jak se těší na novou roli reportéra svých zážitků z Afriky na stanici Radiožurnál?

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.

Netrestáme politikov, ktorí zlyhali. Robia si čo chcú a nerešpektujú nič a nikoho. Hovorí šéf NKÚ. Nevyvodzujeme dôsledky za chyby politikov. Je tu kopu manažérov - či politikov, ktorí zlyhali, no za to, čo robia, nečelia následkom. To, čo žijeme, je horšie ako Potemkinova dedina. Toto je anarchia, tvrdí Ľubomír Andrássy.Vláda vyhlásila mimoriadnu situáciu na celom Slovensku, dôvodom je výskyt vysokonákazlivej slintačky a krívačky. Premiér tvrdí, že momentálne nie je možné odhadnúť škody, no podľa neho sa môžu šplhať do astronomických výšok a hovorí dokonca i o ohrození národnoštátnych záujmov. Berie však vláda a príslušné inštiúcie a túto epidémckú a skutočne vážne a neuprednostnili ministri oslavy MDŽ pred rýchlou a ráznou protiepidemickou reakciou? Poučil sa vláda zo zlého manažovania pandémie Covidu, na kritike ktorej sám SMER výrazne volebne vyrástol a prečo vlastne tento štát opakovane zlyháva pri riešení vážnejších kríz? Pôdohospodárska platobná agentúra zostáva i naďalej pod kontrolou Najvyššieho kontrolného úradu. V čom je probém a prečo táto inštitúcia - známa aj z kauzy Dobytkár, ktorú samotný sudca označil za "za mega stroj korupcie a prania špinavých peňazí,“ už celé roky nedokáže presvedčiť kontrolórov a zreformovať sa na dôveryhodnú inštitúciu? Nastupuje tu absolútna anarchia, Ľudia neveria štátu, ani systému, hovorí šéf NKÚ "Proste, dnes v týchto otázkach, sme na úrovni - a nechcem to preháňať, ale je to na základe výsledkov našich kontrol, naozaj niekde na úrovni krajín, ktoré sa nachádzajú niekde na africkom kontinente." To sú slová šéfa Najvyššieho kontrolného úradu na margo toho, ako je tento štát pripravený čeliť vážnym krízovým či mimoriadnym situáciám. Máme tu vraj absolútnu anarchiu, nezvládame zásadne krízové situácie - ako štát, a aj ako spoločnosť. Kde je predseda vlády a prečo to nerieši? Kde je je premiér Fico a čo vlastne dnes robí predseda vlády? Problém Slovenska je, že nevyvodzujeme dôsledky za zlyhania manažérov vo verejných funkciách.Témy pre pravidelný rozhovor so šéfom Najvyššieho kontrolného úradu. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Americká vláda zastavila financování ikonických stanic Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda a Hlasu Ameriky. „Nepřekvapilo mě to, ale cítil jsem smutek,“ říká Jolyon Naegele, bývalý reportér Hlasu Ameriky z komunistického Československa.Financování rádií, která se soustředí na vysílání zejména do nesvobodných a nedemokratických států, zastavil prezident Donald Trump s odkazem na to, že jeho administrativa šetří a propouští úřednický aparát.Třeba čínská státní média pak tento krok oslavovala a glosovala s tím, že skončila továrna na lži, která měla odpudivou pověst.„Tahle média v Číně vysílala hlavně v tibetštině a to nikdo jiný nedělá,“ říká už zmíněný bývalý novinář Jolyon Naegele, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.„Svobodná Evropa/Radio Svoboda je pořád potřeba rozhodně v Rusku, protože tam svoboda není. Svobodná média vůbec nejsou ani v Bělorusku, ani ve velké části střední Asie a Kavkazska. A co se týče Hlasu Ameriky, tak oni vysílali do velké míry do Afriky, kde taky není volný tok informací, kde je cenzura. Svobodná Evropa začala nedávno znovu vysílat do Maďarska, protože tam už neexistují svobodná média,“ dodává Naegele.Rozený Newyorčan Naegele žije v Evropě od 80. let, vazbu k ní měl přes rodiče, zejména otce pocházejícího z Německa. Už během studií se začal učit česky. Ucházel se o práci ve Svobodné Evropě, nakonec ale o pár let později uspěl právě v Hlasu Ameriky. Zpravodajem ze zemí za železnou oponou byl od poloviny 80. let. A jeho příběh a vyprávění dobře ilustruje to, jak klíčovou roli tahle média sehrála při pádu komunistického bloku v Evropě.„Měl jsem zpětnou vazbu na svoji práci od Václava Havla, od Jiřího Dienstbiera, Petra Uhla, Anny Šabatové a dalších chartistů, mluvčích Charty, lidí z Vonsu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, pozn. red.), od aktivistů z Jazzové sekce. Všichni byli strašně vděční a dodnes jsou, že jsem šel na jejich procesy a referoval o nich. Už tehdy na chodbách soudních síní mi děkovali,“ vypráví Naegele, který si do detailu pamatuje snad každou reportáž, kterou za Železnou oponou natáčel a která vždy v devět večer zněla z éteru Hlasu Ameriky.Co byla jeho nejlepší reportáž z Československa? Posílal rozhovory s lidmi jako Václav Havel hned do éteru, nebo je vozil na pásce do Vídně? A v čem jsou podle něj dodnes nenahraditelná média jako je Radio Svobodná Evropa/Radio svoboda a Hlas Ameriky?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN. Nehrozí, že válkou vzplane celý region? Otázka na afrikanistku a členku Expedice Z101 Lindu Piknerovou. Ptá se Matěj Skalický.

Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN. Nehrozí, že válkou vzplane celý region? Otázka na afrikanistku a členku Expedice Z101 Lindu Piknerovou. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.