Podcasts about afriky

Dočasné vniknutí 72 tisíc migrantů do Ceuty stále rezonuje evropskou politikou. Jedna z největších humanitárních tragédií na evropských hranicích za poslední roky má dle odhadů přes stovku obětí. Pro místní už je život zase v normálu, říká v pořadu Bruselské chlebíčky reportér Dominik Tesár. Analytik Viktor Daněk upozorňuje, že migrace není izolovaný problém a incident na španělsko-marocké hranici má přesah dál do Afriky i geopolitické situace.

Pohřeb se státními poctami, jakého se dostalo například Karlu Gottovi, bude mít v pátek umělec a bývalý šéf Národní galerie Milan Knížák. O jeho odkazu a životě se mluvilo v úvodu Echo Porady. „Spousta vzpomínek z uměleckých kruhů bylo pozitivních, přijali ten jeho styl,“ říká Dalibor Balšínek. „Umělecký cit měl, ale byl nekritický sám k sobě,“ komentuje Jiří Peňás. Jak si stojí politické strany s plány na prezidentskou volbu jsme probrali v závěru debaty. "ODS promarnila šanci postavit jako kandidáta bývalého premiéra a svého předsedu Petra Fialu," myslí si Dalibor Balšínek. Proč by Petra Pavla porazil jedině Miloš Zeman? A má by šanci uspět spíš občanský kandidát, než nominant vládních stran? A mluvilo se i o situaci ve španělské Ceutě, městě na pobřeží Gibraltarského průlivu na severu Afriky. Šéf místní vlády odhaduje, že v Ceutě stále zůstává tři až pět tisíc migrantů. Místní zařízení pro přistěhovalce jsou přeplněná. Španělsko od minulého týdne deportovalo z města odhadem 69 500 lidí. "Situace v Ceutě je neudržitelná, ty Španělé odejdou," říká Jiří Peňás a Martin Weiss mluví o komplikované situaci v Schengenu, kdy tíha padá na státy, které mají hranici s nečlenskými zeměmi. Jak se mění přístup Evropy k migraci? A musí se změnit?Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki oznámil vznik nové parlamentní frakce se 40 zákonodárci. Stalo se tak po rozkolu ve straně Právo a spravedlnost (PiS) ohledně dalšího směřování hlavní polské opoziční síly. Co se v Polsku děje? O tom mluvil Maciej Ruczaj.

Je doba dovolených a spousta z nás už v duchu balí kufry a míří za exotikou. Jenže touha po dobrodružství občas zastíní zdravý rozum, zvlášť když vyměníme pohodlí hotelu za autentický zážitek. „Pokud zamíříte třeba do Afriky s batůžkem a tam jezdíte hromadnou dopravou a stravujete se na ulici, tak je dobré kontaktovat odborníky na cestovní medicínu a nechat si poradit ohledně očkování či léků na cestu,“ radí virolog Jiří Černý v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je doba dovolených a spousta z nás už v duchu balí kufry a míří za exotikou. Jenže touha po dobrodružství občas zastíní zdravý rozum, zvlášť když vyměníme pohodlí hotelu za autentický zážitek. „Pokud zamíříte třeba do Afriky s batůžkem a tam jezdíte hromadnou dopravou a stravujete se na ulici, tak je dobré kontaktovat odborníky na cestovní medicínu a nechat si poradit ohledně očkování či léků na cestu,“ radí virolog Jiří Černý v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Organizace ale nemá peníze na náhradní díly, takže výsledná kola jsou tak trochu skládačka. „Používáme všechno z toho, co přijde,“ vysvětluje koordinátorka projektu Libuše Petrová.

Dnešní zastávka v Safari Parku Dvůr Králové nás zavede do veřejnosti nepřístupných prostor. V pavilonu Vodní světy je to místo, kde při teplotě 32 stupňů Celsia a v 90procentní vlhkosti jsou uložena vejce krajty písmenkové. Snůška se podobá šedobílé kouli, která nerušeně odpočívá v inkubátoru vyrobeném ze skříně někdejší ledničky.

Dnešní zastávka v Safari Parku Dvůr Králové nás zavede do veřejnosti nepřístupných prostor. V pavilonu Vodní světy je to místo, kde při teplotě 32 stupňů Celsia a v 90procentní vlhkosti jsou uložena vejce krajty písmenkové. Snůška se podobá šedobílé kouli, která nerušeně odpočívá v inkubátoru vyrobeném ze skříně někdejší ledničky. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Korene má v africkej Guinei-Bissau, no už viac ako dve desaťročia považuje za svoj skutočný domov slovenský Spiš. Zanietený mládežnícky basketbalový tréner António da Cruz zavítal do najnovšej epizódy videopodcastu Pod košom, ktorým sprevádza Tomáš Kotlárik, porozprávať nielen o svojom neuveriteľnom životnom príbehu, ale aj o úskaliach práce s deťmi a aktuálnom stave súčasného basketbalu.V úprimnom rozhovore spomína na svoje začiatky v bývalom Československu, kam pôvodne pricestoval ako mladík s cieľom vyštudovať architektúru. Poslucháčom priblíži prvé náročné momenty v bratislavskej jazykovej škole i úsmevnú náhodu na hodine telesnej výchovy, vďaka ktorej sa opäť dostal k milovanej basketbalovej lopte.Hoci ho to v minulosti zavialo aj do profesionálneho mužského basketbalu na lavičku Prievidze, toto prostredie ho pre chýbajúcu dlhodobú koncepciu rýchlo znechutilo a rozhodol sa radšej naplno venovať mládeži.Postupom rokov a na základe skúseností výrazne zmenil aj svoj trénerský prístup. Priznáva, že kým pri chlapcoch býval v minulosti veľmi impulzívny, pri dievčatách musel zvoliť úplne inú, oveľa trpezlivejšiu cestu komunikácie. „Môžem kričať do nemoty, keď nevie, ako to má urobiť, tak radšej sa desaťkrát pýtajme a potom to robme tak, aby vedeli, prečo to robia,“ približuje António da Cruz svoju súčasnú filozofiu.Vo videopodcaste sa hlbšie zamýšľa aj nad rozdielnou mentalitou medzi európskymi a africkými športovcami. Kým na starom kontinente majú deti obrovské množstvo možností a pri prvom neúspechu často strácajú záujem, v Afrike vnímajú šport ako jedinečnú šancu na lepší život a idú do tréningov naplno s obrovskou túžbou. Dotkne sa aj citlivej témy rodičov, s ktorými je v mládežníckom športe nevyhnutné neustále pracovať a trpezlivo im vysvetľovať zmysel nastaveného procesu.Svoje bohaté skúsenosti pritom neodovzdáva len v klube, ale už 13 rokov organizuje pohybové aktivity pre tisícky detí v predškolskom veku. Pri najmenších nehľadá okamžitý basketbalový talent, ale zameriava sa na úplne iné parametre. „Chcem vidieť tú pohybovú aktivitu, či vie behať, ako dvíha nohy, obratnosť, to je ten prvý predpoklad, že z toho môžeme niečo urobiť,“ prízvukuje charizmatický tréner.Reč príde aj na jeho rodinu pochádzajúcu z 11 detí, ktoré sú dnes roztrúsené po celom svete, či na to, ako vníma rozvíjajúcu sa kariéru svojej dcéry Carloty, ktorá je slovenskou mládežníckou reprezentantkou. V samotnom závere poodhalí, aké rozhodnutie z mladosti spojené so slávnym FC Porto by dnes urobil inak a prečo si na Slovensku zamiloval prírodu a termálne kúpaliská. Ak chcete spoznať človeka, ktorý obetoval basketbalovej mládeži svoje srdce, nenechajte si ujsť túto inšpiratívnu epizódu videopodcastu Pod košom na ŠPORT.sk.

Korene má v africkej Guinei-Bissau, no už viac ako dve desaťročia považuje za svoj skutočný domov slovenský Spiš. Zanietený mládežnícky basketbalový tréner António da Cruz zavítal do najnovšej epizódy videopodcastu Pod košom, ktorým sprevádza Tomáš Kotlárik, porozprávať nielen o svojom neuveriteľnom životnom príbehu, ale aj o úskaliach práce s deťmi a aktuálnom stave súčasného basketbalu.V úprimnom rozhovore spomína na svoje začiatky v bývalom Československu, kam pôvodne pricestoval ako mladík s cieľom vyštudovať architektúru. Poslucháčom priblíži prvé náročné momenty v bratislavskej jazykovej škole i úsmevnú náhodu na hodine telesnej výchovy, vďaka ktorej sa opäť dostal k milovanej basketbalovej lopte.Hoci ho to v minulosti zavialo aj do profesionálneho mužského basketbalu na lavičku Prievidze, toto prostredie ho pre chýbajúcu dlhodobú koncepciu rýchlo znechutilo a rozhodol sa radšej naplno venovať mládeži.Postupom rokov a na základe skúseností výrazne zmenil aj svoj trénerský prístup. Priznáva, že kým pri chlapcoch býval v minulosti veľmi impulzívny, pri dievčatách musel zvoliť úplne inú, oveľa trpezlivejšiu cestu komunikácie. „Môžem kričať do nemoty, keď nevie, ako to má urobiť, tak radšej sa desaťkrát pýtajme a potom to robme tak, aby vedeli, prečo to robia,“ približuje António da Cruz svoju súčasnú filozofiu.Vo videopodcaste sa hlbšie zamýšľa aj nad rozdielnou mentalitou medzi európskymi a africkými športovcami. Kým na starom kontinente majú deti obrovské množstvo možností a pri prvom neúspechu často strácajú záujem, v Afrike vnímajú šport ako jedinečnú šancu na lepší život a idú do tréningov naplno s obrovskou túžbou. Dotkne sa aj citlivej témy rodičov, s ktorými je v mládežníckom športe nevyhnutné neustále pracovať a trpezlivo im vysvetľovať zmysel nastaveného procesu.Svoje bohaté skúsenosti pritom neodovzdáva len v klube, ale už 13 rokov organizuje pohybové aktivity pre tisícky detí v predškolskom veku. Pri najmenších nehľadá okamžitý basketbalový talent, ale zameriava sa na úplne iné parametre. „Chcem vidieť tú pohybovú aktivitu, či vie behať, ako dvíha nohy, obratnosť, to je ten prvý predpoklad, že z toho môžeme niečo urobiť,“ prízvukuje charizmatický tréner.Reč príde aj na jeho rodinu pochádzajúcu z 11 detí, ktoré sú dnes roztrúsené po celom svete, či na to, ako vníma rozvíjajúcu sa kariéru svojej dcéry Carloty, ktorá je slovenskou mládežníckou reprezentantkou. V samotnom závere poodhalí, aké rozhodnutie z mladosti spojené so slávnym FC Porto by dnes urobil inak a prečo si na Slovensku zamiloval prírodu a termálne kúpaliská. Ak chcete spoznať človeka, ktorý obetoval basketbalovej mládeži svoje srdce, nenechajte si ujsť túto inšpiratívnu epizódu videopodcastu Pod košom na ŠPORT.sk.

Klimatológ Pavol Faško zo SHMÚ varuje pred detskými ihriskami. Podľa neho ide v horúčavách o rozpálené plochy, pričom deti sú blízko zeme a počas tepla sú zraniteľnejšie. Najlepšie je podľa neho zdržiavať sa v prírode pod stromami, kde môže byť aj o desať stupňov chladnejšie. Aktuálna vlna tepla podľa neho ide z Afriky a už sa prejavila vo Francúzsku a Španielsku, kde sme sledovali požiare. Jednoznačne pritom ide o dôsledok komplexnej klimatickej zmeny. S horúčavami prichádza aj sucho a preto môžeme opäť očakávať aj výpadky vody. Odporúča sa preto používať ju len na pitie. Sú tak ohrozené aj záhrady a mali by sme paradoxne počas horúčav menej napúšťať bazény? Počas poslednej vlny horúčav sa veľa ľudí utopilo. V rámci prevencie treba dodržiavať niekoľko zásad, napríklad neskákať z teplého vzduchu do studenej vody, ale vchádzať do nej vždy postupne. Hosťom dnešného podcastu Aktuality Nahlas je Pavol Faško z SHMÚ. Podcast pripravil Peter Hanák.

Klimatológ Pavol Faško zo SHMÚ varuje pred detskými ihriskami. Podľa neho ide v horúčavách o rozpálené plochy, pričom deti sú blízko zeme a počas tepla sú zraniteľnejšie. Najlepšie je podľa neho zdržiavať sa v prírode pod stromami, kde môže byť aj o desať stupňov chladnejšie. Aktuálna vlna tepla podľa neho ide z Afriky a už sa prejavila vo Francúzsku a Španielsku, kde sme sledovali požiare. Jednoznačne pritom ide o dôsledok komplexnej klimatickej zmeny. S horúčavami prichádza aj sucho a preto môžeme opäť očakávať aj výpadky vody. Odporúča sa preto používať ju len na pitie. Sú tak ohrozené aj záhrady a mali by sme paradoxne počas horúčav menej napúšťať bazény? Počas poslednej vlny horúčav sa veľa ľudí utopilo. V rámci prevencie treba dodržiavať niekoľko zásad, napríklad neskákať z teplého vzduchu do studenej vody, ale vchádzať do nej vždy postupne. Hosťom dnešného podcastu Aktuality Nahlas je Pavol Faško z SHMÚ. Podcast pripravil Peter Hanák.

Vedení Olomouce se rozhodlo věnovat na dobročinné účely několik desítek jízdních kol z městského skladu nálezů a ztrát. Sloužit budou dětem v Africe.

Po teple prídu búrky, ochladenie a ešte horšia vlna horúčav, varuje klimatológ Jozef Pecho zo spoločnosti Gospace Labs. Na Česko už udreli aj desaťcentimetrové krúpy, príde zrejme aj prudký vietor. Zostať doma treba aj po búrke, nielen počas nej, čo dokazuje aj prípad úmrtia mladej olympioničky. Kedy sa máme pripraviť až na 45 stupňov? V teple sú podľa neho ľudia agresívnejší, spôsobujú viac autonehôd a vyššie teploty urýchľujú aj zomieranie starších a chorých ľudí. Prečo majú Apple zariadenia menej presnú predpoveď počasia ako Androidy?V podcaste s Jozefom Pechom sa dozviete:– od 1. minúty – kedy sa ochladí až o 15 stupňov;– po 1:20 – že nás čaká ďalšia vlna horúčav, ktorá možno prekoná aj čerstvé rekordy;– od 4:00 – že teplo k nám prišlo z Afriky a čím to je, že sa vzduch nestihol cestou ochladiť;– po 6:00 – kedy bude u nás 45 stupňov;– od 6:30 – že na dovolenky budeme chodiť namiesto Talianska k poľskému moru;– po 10:00 – prečo nás nečaká nová doba ľadová a či sa niekde naozaj ochladí;– od 11:00 – že teplo urýchľuje umieranie;– po 13:00 – ako sa v teple znižuje výkonnosť a prečo je viac nehôd;– od 14:00 – či sú ľudia v teple naozaj agresívnejší;– po 16:00 – prečo sa cez víkend toľko ľudí utopilo;– od 17:00 – aký alkohol vás v teple zabije;– po 18:00 – aké nebezpečné búrky nás čakajú;– od 20:00 – že ani po búrke by ste nemali vychádzať z domu;– po 23:00 – či sa búrka dá presne predpovedať;– od 25:00 – prečo AI predpovedá počasie nepresne;– po 27:00 – prečo je predpoveď počasia v Apple zariadeniach nepresnejšia ako v Androidoch.

Po teple prídu búrky, ochladenie a ešte horšia vlna horúčav, varuje klimatológ Jozef Pecho zo spoločnosti Gospace Labs. Na Česko už udreli aj desaťcentimetrové krúpy, príde zrejme aj prudký vietor. Zostať doma treba aj po búrke, nielen počas nej, čo dokazuje aj prípad úmrtia mladej olympioničky. Kedy sa máme pripraviť až na 45 stupňov? V teple sú podľa neho ľudia agresívnejší, spôsobujú viac autonehôd a vyššie teploty urýchľujú aj zomieranie starších a chorých ľudí. Prečo majú Apple zariadenia menej presnú predpoveď počasia ako Androidy?V podcaste s Jozefom Pechom sa dozviete:– od 1. minúty – kedy sa ochladí až o 15 stupňov;– po 1:20 – že nás čaká ďalšia vlna horúčav, ktorá možno prekoná aj čerstvé rekordy;– od 4:00 – že teplo k nám prišlo z Afriky a čím to je, že sa vzduch nestihol cestou ochladiť;– po 6:00 – kedy bude u nás 45 stupňov;– od 6:30 – že na dovolenky budeme chodiť namiesto Talianska k poľskému moru;– po 10:00 – prečo nás nečaká nová doba ľadová a či sa niekde naozaj ochladí;– od 11:00 – že teplo urýchľuje umieranie;– po 13:00 – ako sa v teple znižuje výkonnosť a prečo je viac nehôd;– od 14:00 – či sú ľudia v teple naozaj agresívnejší;– po 16:00 – prečo sa cez víkend toľko ľudí utopilo;– od 17:00 – aký alkohol vás v teple zabije;– po 18:00 – aké nebezpečné búrky nás čakajú;– od 20:00 – že ani po búrke by ste nemali vychádzať z domu;– po 23:00 – či sa búrka dá presne predpovedať;– od 25:00 – prečo AI predpovedá počasie nepresne;– po 27:00 – prečo je predpoveď počasia v Apple zariadeniach nepresnejšia ako v Androidoch.

Ranní telefonát: Představujeme: Děti Afriky. Host: Karel Zientek.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Kapverdské ostrovy ležia v Atlantickom oceáne - približne 600 kilometrov od Senegalu, teda od najzápadnejšieho bodu pevninskej Afriky. Sú samostatným štátom, hovorí sa tu Portugalsky. Moja dnešná hostka, Bianka Koyšová, na Kapverdy cestovala už viackrát – najskôr na dovolenku, neskôr ako študentka a dnes sem cestuje ako sprievodkyňa so svojimi skupinami cestovateľov. S Biankou sa porozprávame o tom, akí sú Kapverďania, čím je ich kultúra výnimočná a čo sa od nich Bianka naučila. S Biankou sa porozprávame o tom, akí sú Kapverďania, čím je ich kultúra výnimočná a čo sa od nich Bianka naučila. Zavítame do hlavného mesta Praia na ostrove Santiago, na ostrov São Vicente, do mesta Mindelo a pozrieme sa aj na rajské pláže, ktorými sú Kapverdy preslávené. Na úvod nám však Bianka porozpráva, aká bola jej prvá skúsenosť s Kapverdskými ostrovmi.

Safari Park Dvůr Králové dosáhl významného úspěchu v odchovu antilop bongo. Novým mládětem je samička, která se narodila 7. června a návštěvníci ji už mohou vidět ve venkovním výběhu. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už nebude takové, jak ho známe. Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi pro návštěvníky připravuje novou stálou expozici. Pro ni průběžně rozšiřuje i sbírku zahraničních loutek.

„Nevybíráme si pláže, ale spalovny odpadů, skládky toxického odpadu, začouzené hutě a chemičky. Jezdíme tam, kam normální turista nemíří.“ Otec a syn Jindřich a Ondřej Petrlíkovi ze spolku Arnika zkoumají znečištění životního prostředí toxickými látkami. Jejich poslední výprava je zavedla do Nigérie, Kamerunu a Ghany.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nevybíráme si pláže, ale spalovny odpadů, skládky toxického odpadu, začouzené hutě a chemičky. Jezdíme tam, kam normální turista nemíří.“ Otec a syn Jindřich a Ondřej Petrlíkovi ze spolku Arnika zkoumají znečištění životního prostředí toxickými látkami. Jejich poslední výprava je zavedla do Nigérie, Kamerunu a Ghany.

Túto epizódu som nahrával z Gaborone v Botswane. Do Afriky sa každý rok vracam podporiť konferenciu Aviadev – najväčšie podujatie o rozvoji leteckej dopravy v Afrike, ktoré môj kamarát Jon postavil z ničoho, bez investorov, najmä vďaka vytrvalosti.Tu som sa stretol aj s mužom, ktorý ako bývalý ošetrovateľ z Anglicka odišiel dobrovoľníčiť do Zambie, dostal tam maláriu, takmer na ňu zomrel – a po uzdravení už plánuje ďalšiu misiu.Oba príbehy mi pripomenuli jedno: roky plynú a sny, ktoré odkladáme „na neskôr", často zostanú navždy zatvorené. Dokonalý čas nepríde nikdy.Support the showChcem ťa poprosiť o pomoc. S tvorbou podcastu sú spojené nemalé náklady a tak, ak sa ti tento podcast páči a priniesol ti do života niečo hodnotné, môžeš ma podporiť symbolickým pozvaním na kávu cez túto stránku. Každá, aj maličká pomoc sa ráta.  Veľmi pekne ďakujem!PS: Nič sa neboj, tento podcast je a vždy bude zadarmo :) Drobná pomoc sa mi však zíde.

Evropská unie se snaží chránit svůj průmysl před levným dovozem z Číny. Peking proto hledá nové cesty na evropský trh. Jedna z nich vede přes Maroko – jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících průmyslových ekonomik Afriky, která má díky obchodní dohodě s EU privilegovaný přístup do Evropy.

Evropská unie se snaží chránit svůj průmysl před levným dovozem z Číny. Peking proto hledá nové cesty na evropský trh. Jedna z nich vede přes Maroko – jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících průmyslových ekonomik Afriky, která má díky obchodní dohodě s EU privilegovaný přístup do Evropy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když přiletí z Afriky, tak letí na to hnízdiště, které znají. Objevení nového místa k hnízdění je vždycky dlouhodobá záležitost,“ popisuje ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč.

Ebola se znovu šíří v části Afriky a Světová zdravotnická organizace (WHO) označila situaci za významnou regionální zdravotní krizi. Přesto zatím nevyhlásila mezinárodní pandemickou nouzi. Současné ohnisko vyžaduje pozornost, ale podle odborníků nepředstavuje bezprostřední globální hrozbu.Problém komplikuje skutečnost, že jde o kmen viru, proti kterému zatím neexistuje schválená vakcína. Ebola patří mezi nejnebezpečnější známé virové infekce a může způsobovat těžké krvácivé horečky s vysokou úmrtností. Zdravotníci proto intenzivně sledují kontakty nakažených a snaží se zabránit dalšímu šíření.Dobrou zprávou je, že ebola se nepřenáší tak snadno jako chřipka nebo covid. K nákaze obvykle dochází přímým kontaktem s tělními tekutinami nemocných. Riziko rozšíření mimo postižený region je proto podle současných dat nízké. Situace ale ukazuje, jak důležité je rychlé sledování nových epidemií a připravenost zdravotnických systémů.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Francie, Alžír, ale i Husinec a mnohá další místa. Jihočeská filharmonie toho už letos stihla hodně. Během své 45. sezóny, která se chýlí ke konci, vystoupila opět se světoznámými interprety, jako byli třeba Markéta Irglová a Glen Hansard. V dubnu tohoto roku pak orchestr vůbec poprvé ve své historii absolvoval sérii koncertů na severu Afriky v Alžírsku. V příštím ročníku soubor chystá nahrávání ve studiu i spolupráci s umělci ze zahraničí.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když Ježíš říká svým učedníkům, že mají být Jeho svědky až na konec země, může to myšlenky Středoevropana směřovat do Afriky nebo Austrálie. Ale co když je onen konec země 30 kilometrů od ruských hranic? O hrdinech víry a o lásce, která se projevuje přítomností, mluví Petr Húšť v Klice.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Tony Růžek zmizel z Čech hned po maturitě. Přes Kanadu se dostal do Austrálie, strávil v ní přes dvacet let a vypracoval se z umývače nádobí na majitele vlastního fotografického studia. Po čtyřicítce ale zatoužil po změně a velkém dobrodružství, takže si s partnerkou pořídil obytné auto a naplánoval cestu přes Asii do Evropy. Když plány nabořil covid a pak ruská invaze na Ukrajinu, zvolil nečekanou zkratku a poslal obytňák rovnou do jižní Afriky. Hned ho tam okradli, porouchala se mu převodovka a na severu Tanzanie nakonec zůstal natrvalo: má tam ženu a malého syna, který volně pobíhá po okolí a zná se s celou vesnicí. Teď dělá všechno pro to, aby rodinu dostal do Evropy nebo zpátky do Austrálie.

Gorily fascinují vědce i veřejnost už desítky let. A čím déle je lidé pozorují, tím častěji zjišťují, že jejich svět je v mnoha ohledech opravdu blízký tomu našemu. O vztazích mezi gorilami, životě v zoologické zahradě i zkušenostech z Afriky si Vojtěch Přívětivý povídal s dlouholetým ošetřovatelem Markem Žďánským.

Za cestou do Afriky může stát dobrodružství nebo také touha pomoci místním lidem. Když se tato touha objeví v celém sboru, může z toho vzniknout zajímavý výjezd a nové zkušenosti. David a Mája Halbrštátovi se vydali jako součást 14ti členné výpravy až na jih Afriky do Zimbabwe. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Československo ve druhé polovině 20. století nebylo jen cílem návštěv ze sovětského bloku. Do země přijížděli i politici a osobnosti z Asie, Afriky nebo ze Západu. V archivu Českého rozhlasu dodnes zůstaly nahrávky, které zachycují nejen oficiální projevy, ale i atmosféru těchto často neobvyklých setkání.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z nechtěných symbolů Afriky se staly slumy – domovy těch nejchudších z nejchudších. Druhý největší se nachází paradoxně v relativně bohaté Keni, jen pár kilometrů od centra hlavního města Nairobi.

Safari Park Dvůr Králové oslaví v neděli 80 let své existence. V našem seriálu nahlédneme do zákulisí transportů zvířat. Královédvorská zoo je v tomto směru unikátní – bedny si vyrábí sama na míru a zajišťuje převozy i pro jiné zahrady. Plní tak sen legendárního ředitele Josefa Vágnera, vracet ohrožené druhy zpátky do jejich přirozeného prostředí. „O to nám jde. Proto tady dneska jsme a proto tady pracujeme,“ říká jeho vnuk Marian Vágner.

Jedním z nechtěných symbolů Afriky se staly slumy – domovy těch nejchudších z nejchudších. Druhý největší se nachází paradoxně v relativně bohaté Keni, jen pár kilometrů od centra hlavního města Nairobi.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Safari Park Dvůr Králové slaví 80 let existence a ve světě má zvuk jako málokterá zoologická zahrada. Je totiž historicky jediným místem, kde se v zajetí podařilo rozmnožit kriticky ohrožené nosorožce bílé severní. A právě z ní se do Afriky vraceli poslední jedinci svého druhu v naději, že se je podaří zachránit před úplným vyhubením. Svět zná hlavně příběh samce Súdána, osudy jiných nosorožců jsou ale v královédvorské zoo neméně zajímavé.

Díky Panama Papers se světová veřejnost před deseti lety poprvé dozvěděla o obrovských majetcích Vladimira Putina, o vyvádění státního bohatství z Afriky, ale i o daňových únicích evropských politiků. První velká mezinárodní spolupráce stovek investigativníchp novinářů vnesla světlo do machinací panamské právnické firmy Mossack Fonsecap díky bezprecedentnímu úniku jedenácti a půl milionu důvěrných dokumentů. Co dnes víme o příběhu whistelblowera Johna Doea? Jaké důsledky Panama Papers měly? Co se na nich naučilo světové novinářstvo? Petr Gojda pozval k bilančnímurozhovoru šéfredaktorku Pavlu Holcovou, která byla společně s celým týmem ICIJ za práci na Panama Papers oceněna Pulitzerovou cenou.

Ve třinácti letech si přečetla cestopis Emila Holuba a o své budoucnosti měla jasno. Její život naplnila Afrika. V Tengenenge nechala věhlasnému cestovateli vyrobit sochu.

Ve třinácti letech si přečetla cestopis Emila Holuba a o své budoucnosti měla jasno. Její život naplnila Afrika. V Tengenenge nechala věhlasnému cestovateli vyrobit sochu.

Bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek dorazil do studia, aby zmapoval aktuální zhoršující se bezpečnostní situaci ve světě. Kde začínají a končí kompetence českých tajných služeb? Ukrajina se nachází ve vyčerpávající fázi války. Proč má zásadní problém s doplňováním jednotek na frontě? Jakým způsobem dnes funguje mocenský kruh kolem Vladimira Putina? S jakým cílem pronikají ruské jednotky do Afriky? Jak se po amerických útocích v Íránu a Venezuele překresluje mocenská mapa Blízkého východu a co na to Čína? Dočkáme se přímého střetu o Tchaj-wan?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Zdá sa, že sa nám postupne mení krv. Dáva to zmysel, keďže sa mení vzduch, ktorý vdychujeme. A súvisí to s klimatickou zmenou. Tento týždeň sa v podcaste Zoom pozrieme na našu krv a zistíme, prečo niektoré nádory miznú a iné rastú. Objavom týždňa je zvláštny pračlovek, ktorý však nepochádza z Afriky, ale z Európy. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vloni oslavil osmdesátiny a kapela Yo Yo Band, kterou spoluzakládal, rovnou padesátku. Hity jako Karviná, Rybitví, Jedem do Afriky či Kladno dál dělá radost fanouškům.

Bára Kafková cestuje po amputaci s berlemi i protézou. Horolezec Juraj Koreň létá nad horami s lyžemi na nohou. Tadeáš Šíma má vlaštovčí syndrom a pořád ho to táhne do Afriky. Přinášíme druhý díl sestřihu z přednášek, které tvořily základ programu 20. narozenin podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bára Kafková cestuje po amputaci s berlemi i protézou. Horolezec Juraj Koreň létá nad horami s lyžemi na nohou. Tadeáš Šíma má vlaštovčí syndrom a pořád ho to táhne do Afriky. Přinášíme druhý díl sestřihu z přednášek, které tvořily základ programu 20. narozenin podcastu Casablanca.

Európska únia podpísala historickú obchodnú dohodu Mercosur s krajinami Latinskej Ameriky. Mala by vytvoriť najväčšiu zónu voľného obchodu na svete so 700 miliónmi spotrebiteľov.Ročný vývoz EÚ do krajín Mercosuru by sa mohol zvýšiť až o 39 %, čo predstavuje 49 miliárd eur. Tisíce európskych farmárov sa však búria a hovoria o likvidácii európskeho poľnohospodárstva. Boja sa následkov, keď sa podľa dohody liberalizuje 82% agroproduktov a na európsky trh sa dostane lacné mäso a cukor z Brazílie, či Argentíny. Expert na agrosektor Juraj Huba z portálu poľnoinfo.sk vysvetľuje, že žiadna záplava juhoamerických komodít nehrozí. Množstvá na liberalizáciu obsiahnuté v dohode nie sú zásadné z hľadiska európskej produkcie. Európskych farmárov skôr hnevá to, že oni musia v EÚ dodržiavať množstvo ekologických opatrení a ich juhoamerickí kolegovia nie, pričom majú byť teraz pripustení na spoločný trh. Vnímajú to ako krivdu. „Nerobme z juhoamerického dovozu drámu. Tie komodity sem prúdia už teraz a nedôjde k žiadnemu masovému navýšeniu tohto objemu. Okrem toho, vždy to bude v konečnom dôsledku na spotrebiteľovi, či uprednostní mäso domáceho pôvodu, alebo lacnejší dovoz z Brazílie,“ hovorí Huba. Pre farmárov v EÚ však bude veľmi náročné byť konkurencieschopní voči ich kolegom v Argentíne alebo Brazílii. Nie sú to len ekologické opatrenia a prísne normy, ktoré musia dodržiavať. Dôležitou súčasťou ich nákladov sú mzdy. „V Brazílii je priemerný plat v agrosektore 340 dolárov mesačne. Na Slovensku to môže byť 1100 eur. Potom sa nečudujem slovenským, či európskym farmárom, že sú nahnevaní, keď počujú o Mercosure.“ Slovenskí farmári sa však viac ako Mercosuru boja dovozu poľnohospodárskych komodít z Ukrajiny. Podľa Hubu však problém slovenského agrosektora leží úplne inde. „My sme sa dostali na úroveň Afriky, že produkujeme komoditu, ktorú len vyvážame a nevyrábame z nej konečný produkt. Úplne sa nám rozpadla výrobná vertikála, teda chýba spracovateľský priemysel.“ Štát by mal prísť s modernou koncepciou rozvoja a podpory poľnohospodárstva i spracovateľského priemyslu, aby celý výrobný reťazec dával zmysel a pridanú hodnotu. Kľúčové sú investície do moderných technológií a veľkovýroba. Bez toho bude slovenská poľnohospodárska produkcia naďalej stagnovať a celý agrosektor zostane zaseknutý v 90-tych rokoch. Príčiny vysvetľuje Juraj Huba v rozhovore, ktorý moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: Prečo farmári z EÚ vnímajú Mercosur ako krivdu Objem dovážaných komodít nebude pre EÚ zásadný Prečo je pre farmárov v EÚ ťažké konkurovať juhoamerickým farmárom Ako to bude s dovozom GMO plodín Ako poklesol dovoz ukrajinskej pšenice do EÚ Čo je skutočný problém slovenského agrosektora See omnystudio.com/listener for privacy information.

Je čerstvou Miss World 2024 a říká, že korunka rozhodně není jen o kráse. „K titulu není potřeba, aby dívka byla modelkou. Měl by to být člověk ochotný pracovat a reprezentovat vizi Krása s účelem, která pomáhá lidem a každý rok rozdá spoustu peněz na pomoc v různých koutech světa,“ vysvětluje Tereze Kostkové. Charitě se sama věnuje dlouhodobě a má i vlastní nadační projekty. „Odmala jsem chtěla odjet do Afriky. Začala jsem tam pracovat jako dobrovolník a učit angličtinu.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chceme minerály, nabízíme investice. Evropa by ráda posílila spolupráci s Afrikou. Bojuje ale o pozornost s Čínou, Ruskem i Spojenými státy. Navíc vždycky jde trochu o víc než jen o byznys. Téma pro Terezu Němečkovou, vedoucí Centra pro studium Afriky na Metropolitní univerzitě v Praze, která přednáší i na Univerzitě Hradec Králové. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Spousta lidí se se mnou v dětství nechtěla kamarádit. Nemohl jsem si tenkrát vybírat, a když se ke mně někdo nechoval hezky, musel jsem to překousnout, protože jsem byl rád, že mám aspoň nějakého kámoše,“ říká zpěvák a sportovec Ben Cristovao. Ve Studiu N otevřeně mluví o rasismu, kterému čelí od dětství až dodnes: „Jsem strašně omlácenej, tak strašně oprejskanej, že mám jenom radost z toho, že mě tu lidi berou. Nechtěl bych lidi štvát třeba tím, že tu budu kandidovat na prezidenta. Znám svoje místo.“ V podcastu mluvíme také o tom, proč se vydal na nebezpečnou cestu do Afriky mezi pytláky, kteří zabíjí kriticky ohrožené slony pralesní, jak se vyrovnává s pocity zklamání a neúspěchu a proč se jednou možná stane sochařem. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion

Zdeněk Ráčil opustil kampus prestižní fakultní nemocnice a po dvaceti letech ve vrcholové medicíně se rozhodl stát se praktikem na malé vesnici a ve volném čase pomáhat v Ugandě. Právě díky němu je ve městě Buikwe nejlepší klinika pro srpkovitou anémii a africké děti si ho podmanily natolik, že se za nimi vrací několikrát ročně.Partnerem podcastu je ESET - zaměřuje na digitální bezpečnost domácností i firem a právě nyní mají akci 3 za 2 – tři roky ochrany za cenu dvou. Takže pokud chcete začít brát digitální bezpečnost vážně. Mrkněte na eset.cz