Podcasts about afriky

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podpora dětí, která se stala misijním nástrojem - to je projekt Děti Afriky, který představuje host Kuby Lofítka Michal Klus, pastor Slezské církve evangelické v Třinci. Hovořit bude o své víře, studiu v zahraničí i řadě zázraků.

Stát New York vydal 28. března 1799 zákaz otroctví. Byl to jeden z prvních kroků k zrovnoprávnění Afroameričanů. První loď s otroky připlula z Afriky do města Jamestown 20. srpna 1619. Na palubě vezla 20 černochů. 15 z nich koupil tehdejší guvernér George Yeardley pro svou tabákovou plantáž. Původně na ní měli sloužit 5 let a pak dostat šanci koupit si vlastní pozemek. Brzy se ukázalo, že zisky ze sklizené úrody jsou zásluhou černých otroků, a tak se na lhůtu jaksi zapomnělo.

Stát New York vydal 28. března 1799 zákaz otroctví. Byl to jeden z prvních kroků k zrovnoprávnění Afroameričanů. První loď s otroky připlula z Afriky do města Jamestown 20. srpna 1619. Na palubě vezla 20 černochů. 15 z nich koupil tehdejší guvernér George Yeardley pro svou tabákovou plantáž. Původně na ní měli sloužit 5 let a pak dostat šanci koupit si vlastní pozemek. Brzy se ukázalo, že zisky ze sklizené úrody jsou zásluhou černých otroků, a tak se na lhůtu jaksi zapomnělo.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Netrestáme politikov, ktorí zlyhali. Robia si čo chcú a nerešpektujú nič a nikoho. Hovorí šéf NKÚ. Nevyvodzujeme dôsledky za chyby politikov. Je tu kopu manažérov - či politikov, ktorí zlyhali, no za to, čo robia, nečelia následkom. To, čo žijeme, je horšie ako Potemkinova dedina. Toto je anarchia, tvrdí Ľubomír Andrássy.Vláda vyhlásila mimoriadnu situáciu na celom Slovensku, dôvodom je výskyt vysokonákazlivej slintačky a krívačky. Premiér tvrdí, že momentálne nie je možné odhadnúť škody, no podľa neho sa môžu šplhať do astronomických výšok a hovorí dokonca i o ohrození národnoštátnych záujmov. Berie však vláda a príslušné inštiúcie a túto epidémckú a skutočne vážne a neuprednostnili ministri oslavy MDŽ pred rýchlou a ráznou protiepidemickou reakciou? Poučil sa vláda zo zlého manažovania pandémie Covidu, na kritike ktorej sám SMER výrazne volebne vyrástol a prečo vlastne tento štát opakovane zlyháva pri riešení vážnejších kríz? Pôdohospodárska platobná agentúra zostáva i naďalej pod kontrolou Najvyššieho kontrolného úradu. V čom je probém a prečo táto inštitúcia - známa aj z kauzy Dobytkár, ktorú samotný sudca označil za "za mega stroj korupcie a prania špinavých peňazí,“ už celé roky nedokáže presvedčiť kontrolórov a zreformovať sa na dôveryhodnú inštitúciu? Nastupuje tu absolútna anarchia, Ľudia neveria štátu, ani systému, hovorí šéf NKÚ "Proste, dnes v týchto otázkach, sme na úrovni - a nechcem to preháňať, ale je to na základe výsledkov našich kontrol, naozaj niekde na úrovni krajín, ktoré sa nachádzajú niekde na africkom kontinente." To sú slová šéfa Najvyššieho kontrolného úradu na margo toho, ako je tento štát pripravený čeliť vážnym krízovým či mimoriadnym situáciám. Máme tu vraj absolútnu anarchiu, nezvládame zásadne krízové situácie - ako štát, a aj ako spoločnosť. Kde je predseda vlády a prečo to nerieši? Kde je je premiér Fico a čo vlastne dnes robí predseda vlády? Problém Slovenska je, že nevyvodzujeme dôsledky za zlyhania manažérov vo verejných funkciách.Témy pre pravidelný rozhovor so šéfom Najvyššieho kontrolného úradu. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Netrestáme politikov, ktorí zlyhali. Robia si čo chcú a nerešpektujú nič a nikoho. Hovorí šéf NKÚ. Nevyvodzujeme dôsledky za chyby politikov. Je tu kopu manažérov - či politikov, ktorí zlyhali, no za to, čo robia, nečelia následkom. To, čo žijeme, je horšie ako Potemkinova dedina. Toto je anarchia, tvrdí Ľubomír Andrássy.Vláda vyhlásila mimoriadnu situáciu na celom Slovensku, dôvodom je výskyt vysokonákazlivej slintačky a krívačky. Premiér tvrdí, že momentálne nie je možné odhadnúť škody, no podľa neho sa môžu šplhať do astronomických výšok a hovorí dokonca i o ohrození národnoštátnych záujmov. Berie však vláda a príslušné inštiúcie a túto epidémckú a skutočne vážne a neuprednostnili ministri oslavy MDŽ pred rýchlou a ráznou protiepidemickou reakciou? Poučil sa vláda zo zlého manažovania pandémie Covidu, na kritike ktorej sám SMER výrazne volebne vyrástol a prečo vlastne tento štát opakovane zlyháva pri riešení vážnejších kríz? Pôdohospodárska platobná agentúra zostáva i naďalej pod kontrolou Najvyššieho kontrolného úradu. V čom je probém a prečo táto inštitúcia - známa aj z kauzy Dobytkár, ktorú samotný sudca označil za "za mega stroj korupcie a prania špinavých peňazí,“ už celé roky nedokáže presvedčiť kontrolórov a zreformovať sa na dôveryhodnú inštitúciu? Nastupuje tu absolútna anarchia, Ľudia neveria štátu, ani systému, hovorí šéf NKÚ "Proste, dnes v týchto otázkach, sme na úrovni - a nechcem to preháňať, ale je to na základe výsledkov našich kontrol, naozaj niekde na úrovni krajín, ktoré sa nachádzajú niekde na africkom kontinente." To sú slová šéfa Najvyššieho kontrolného úradu na margo toho, ako je tento štát pripravený čeliť vážnym krízovým či mimoriadnym situáciám. Máme tu vraj absolútnu anarchiu, nezvládame zásadne krízové situácie - ako štát, a aj ako spoločnosť. Kde je predseda vlády a prečo to nerieši? Kde je je premiér Fico a čo vlastne dnes robí predseda vlády? Problém Slovenska je, že nevyvodzujeme dôsledky za zlyhania manažérov vo verejných funkciách.Témy pre pravidelný rozhovor so šéfom Najvyššieho kontrolného úradu. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Na dobrodružnou cestu do Jihoafrické republiky se vydaly dvě české cestovatelky – Andrea Vajnar, produkční Českého rozhlasu Karlovy Vary, a její přítelkyně Věra Janičinová. Společně zdolaly autem více než 1300 km dlouhou výpravu napříč jihem Afriky, během které objevovaly krásy krajiny, od pobřeží po národní parky.

Na dobrodružnou cestu do Jihoafrické republiky se vydaly dvě české cestovatelky – Andrea Vajnar, produkční Českého rozhlasu Karlovy Vary, a její přítelkyně Věra Janičinová. Společně zdolaly autem více než 1300 km dlouhou výpravu napříč jihem Afriky, během které objevovaly krásy krajiny, od pobřeží po národní parky Pavlína Kyselová

Na dobrodružnou cestu do Jihoafrické republiky se vydaly dvě české cestovatelky – Andrea Vajnar, produkční Českého rozhlasu Karlovy Vary, a její přítelkyně Věra Janičinová. Společně zdolaly autem více než 1300 km dlouhou výpravu napříč jihem Afriky, během které objevovaly krásy krajiny, od pobřeží po národní parky.

Na dobrodružnou cestu do Jihoafrické republiky se vydaly dvě české cestovatelky – Andrea Vajnar, produkční Českého rozhlasu Karlovy Vary, a její přítelkyně Věra Janičinová. Společně zdolaly autem více než 1300 km dlouhou výpravu napříč jihem Afriky, během které objevovaly krásy krajiny, od pobřeží po národní parky.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americká vláda zastavila financování ikonických stanic Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda a Hlasu Ameriky. „Nepřekvapilo mě to, ale cítil jsem smutek,“ říká Jolyon Naegele, bývalý reportér Hlasu Ameriky z komunistického Československa.Financování rádií, která se soustředí na vysílání zejména do nesvobodných a nedemokratických států, zastavil prezident Donald Trump s odkazem na to, že jeho administrativa šetří a propouští úřednický aparát.Třeba čínská státní média pak tento krok oslavovala a glosovala s tím, že skončila továrna na lži, která měla odpudivou pověst.„Tahle média v Číně vysílala hlavně v tibetštině a to nikdo jiný nedělá,“ říká už zmíněný bývalý novinář Jolyon Naegele, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.„Svobodná Evropa/Radio Svoboda je pořád potřeba rozhodně v Rusku, protože tam svoboda není. Svobodná média vůbec nejsou ani v Bělorusku, ani ve velké části střední Asie a Kavkazska. A co se týče Hlasu Ameriky, tak oni vysílali do velké míry do Afriky, kde taky není volný tok informací, kde je cenzura. Svobodná Evropa začala nedávno znovu vysílat do Maďarska, protože tam už neexistují svobodná média,“ dodává Naegele.Rozený Newyorčan Naegele žije v Evropě od 80. let, vazbu k ní měl přes rodiče, zejména otce pocházejícího z Německa. Už během studií se začal učit česky. Ucházel se o práci ve Svobodné Evropě, nakonec ale o pár let později uspěl právě v Hlasu Ameriky. Zpravodajem ze zemí za železnou oponou byl od poloviny 80. let. A jeho příběh a vyprávění dobře ilustruje to, jak klíčovou roli tahle média sehrála při pádu komunistického bloku v Evropě.„Měl jsem zpětnou vazbu na svoji práci od Václava Havla, od Jiřího Dienstbiera, Petra Uhla, Anny Šabatové a dalších chartistů, mluvčích Charty, lidí z Vonsu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, pozn. red.), od aktivistů z Jazzové sekce. Všichni byli strašně vděční a dodnes jsou, že jsem šel na jejich procesy a referoval o nich. Už tehdy na chodbách soudních síní mi děkovali,“ vypráví Naegele, který si do detailu pamatuje snad každou reportáž, kterou za Železnou oponou natáčel a která vždy v devět večer zněla z éteru Hlasu Ameriky.Co byla jeho nejlepší reportáž z Československa? Posílal rozhovory s lidmi jako Václav Havel hned do éteru, nebo je vozil na pásce do Vídně? A v čem jsou podle něj dodnes nenahraditelná média jako je Radio Svobodná Evropa/Radio svoboda a Hlas Ameriky?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před lety dostal výpověď z práce. Jelikož mu zbývalo ještě 60 dní dovolené, rozhodl se prchnout z Česka a zamířit za dobrodružstvím do Tanzanie. Ta ho svojí syrovostí nadchla a byla mu také inspirací k otevření vlastní pražírny kávy. Mimo to však zažehla jeho vášeň pro černý kontinent, který od roku 2017 pravidelně navštěvuje. Nečekaných situací tu Daniel Lexa zažil mnoho – třeba na hranicích Senegalu a Gambie mu vyhrožovali samopalem, a nakonec skončil i v cele předběžného zadržení. O svých výpravách, pěstování kávy i chudobě hovoří Lexa v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN. Nehrozí, že válkou vzplane celý region? Otázka na afrikanistku a členku Expedice Z101 Lindu Piknerovou. Ptá se Matěj Skalický.

Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN. Nehrozí, že válkou vzplane celý region? Otázka na afrikanistku a členku Expedice Z101 Lindu Piknerovou. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karel Loprais a Rallye Paříž-Dakar. Když se řekne jedno, vybaví se druhé. A naopak. Zveme vás k vyprávění o legendě motoristického sportu. Závodu, který ho proslavil, se zúčastnil celkem devatenáctkrát, vyhrál ho šestkrát. Karel Loprais, který se narodil 4. března 1949, začínal jako dělník a končil jako Monsieur Dakar. Řekneme si, co vše potřebujete k tomu, abyste Dakar vyhráli. A určitě dojde i na klobásky, které sebou každý rok do Afriky vozil.

Karel Loprais a Rallye Paříž-Dakar. Když se řekne jedno, vybaví se druhé. A naopak. Zveme vás k vyprávění o legendě motoristického sportu. Závodu, který ho proslavil, se zúčastnil celkem devatenáctkrát, vyhrál ho šestkrát. Karel Loprais, který se narodil 4. března 1949, začínal jako dělník a končil jako Monsieur Dakar. Řekneme si, co vše potřebujete k tomu, abyste Dakar vyhráli. A určitě dojde i na klobásky, které sebou každý rok do Afriky vozil.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do dalšího dílu přijal pozvání cestovatel a dobrodruh Roland Klimant. Roland našel životní styl, který mu vyhovuje a hlavně dovoluje trávit 4 měsíce z roku na cestách. Navštěvuje méně turistické destinace a na svém YouTube kanále se snaží ukázat pravou tvář zemí, do kterých cestuje. Nedávno se vrátil z Afriky, kde navštívil tradiční africké kmeny a byl součástí podivných praktik i zvláštních rituálů, takže část rozhovoru věnujeme právě tomuto tématu. Z tohoto rozhovoru si odneseš nejen inspiraci, že žít se dá i jinak, než nás učili, ale i motivaci najít v životě to, co tě opravdu naplňuje a jít si za tím. OdkazyRoland Klimant YouTube kanál Roland Klimant Instagram, FacebookCestuj zdarma jako dobrovolníkKniha Cesta k finanční svobodě - 50% sleva s kódem PODCASTNás a naši cestu sleduj na IG ⁠@svetjecool⁠Pokud i ty žiješ neobyčejným životem, neboj se mě kontaktovat a další díl může být právě o tobě - podcast@svetjecool.cz

Jiří Rosa Afriku nejen obdivuje, ale také jí pomáhá - společně s dárci podporuje děti v tanzánské škole, propaguje africké umění i řemesla. Milovník Afriky vzal na cestu do Tanzánie tentokrát i sousedy z Českoskalicka.

„Momentálne je predčasné ísť do úvah, kto by mohol byť ďalším v poradí, lebo je tu nádej, že pápež František sa z aktuálnej choroby dostane a bude riadne vykonávať svoj úrad“, hovorí cirkevný analytik Imrich Gazda z denníka Postoj. „Nebolo by vôbec šokujúce, keby jeho nástupca prišiel z Afriky či Ázie“, dodáva. Poukazuje pritom na vitalitu tamojších cirkevných komunít. Už takmer týždeň je pápež František hospitalizovaný s obojstranným zápalom pľúc. Hoci ide už o jeho štvrtú hospitalizáciu, tento krát to vyzeralo vážnejšie. Z jeho najužšieho prostredia totiž prenikli informácie, podľa ktorých mal sám obavy, či to tento raz dá. Podľa Vatikánu je jeho aktuálny stav stabilizovaný s náznakmi mierneho zlepšenia, zvlášť čo sa týka zápalových ukazovateľov. „Noc strávil v pokoji, pápež vstal a naraňajkoval sa v kresle“, uvádza sa v stanovisku tlačového strediska Vatikánu zo štvrtkového predpoludnia 20. februára. Ako na tom 88-ročný pápež je? Má sa kardinálsky zbor obzerať po jeho nástupcovi? Téma pre Imricha Gazdu, cirkevného analytika denníka Postoj. „Momentálne je predčasné ísť do úvah, kto by mohol byť ďalším v poradí, lebo je tu nádej, že pápež František sa z aktuálnej choroby dostane a bude riadne vykonávať svoj úrad“, hovorí Gazda. Pripomína však, že „v šuflíku“ má už takmer od svojho zvolenia pripravený abdikačný list. „Viackrát zdôraznil, že neplánuje rezignovať ako Benedikt XVI.. Bol by to ochotný urobiť len v jedinom prípade, keby nebol schopný vykonávať svoj úrad“, vysvetľuje analytik. „Už vopred podpísal rezignačný list, pre prípad, že by napríklad upadol do kómy“, dopĺňa. „S podmienkou, že do platnosti vstúpi vtedy, keď nebude schopný výkonu svojho úradu“.Pri otázke na možných „papabili“, a teda kardinálov, o ktorých sa hovorí ako o možných kandidátoch na pápežský stole, analytik Gazda reaguje, že po tom, ako je dnes v úrade pápež pôvodom z Latinskej Ameriky, dozrel čas na pápeža z Afriky či Ázie. „Centrum a vitalita katolíckej Cirkvi sa stále viac presúva z priestoru civilizovaného západu do priestoru globalizovaného juhu. V krajinách ako Nigéria, Filipíny či Vietnam cirkev prekvitá“, vysvetľuje. „Nebolo by vôbec šokujúce, keby ďalší pápež pochádzal z týchto končín“, hovorí Gazda. Čo zostáva po doterajších už takmer dvanástich rokoch pontifikátu Františka? „Jeho pamätné výroky: Chcem Cirkev chudobnú pre chudobných či Kto som ja, aby som druhých súdil naznačujú misiu, ktorú si vytýčil. Vychádzať z cirkevného centra na existenciálne periférie. Približovať sa ľuďom, ktorí sú na spoločenskom okraji. Či už ide o ľudí z nižších sociálnych skupín, migrantov, LGBTI komunitu, o rozvedených a pod.“, uvádza príklady Imrich Gazda.Konštatuje, že hoci mnohých František týmito dôrazmi aj vyrušoval, jeho ústredným mottom je milosrdenstvo a snaha priblížiť Cirkev aj tomu najposlednejšiemu človeku. Imrich Gazda v podcastovom rozhovore vysvetľuje aj Františkov postoj k Putinovej agresii. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Momentálne je predčasné ísť do úvah, kto by mohol byť ďalším v poradí, lebo je tu nádej, že pápež František sa z aktuálnej choroby dostane a bude riadne vykonávať svoj úrad“, hovorí cirkevný analytik Imrich Gazda z denníka Postoj. „Nebolo by vôbec šokujúce, keby jeho nástupca prišiel z Afriky či Ázie“, dodáva. Poukazuje pritom na vitalitu tamojších cirkevných komunít. Už takmer týždeň je pápež František hospitalizovaný s obojstranným zápalom pľúc. Hoci ide už o jeho štvrtú hospitalizáciu, tento krát to vyzeralo vážnejšie. Z jeho najužšieho prostredia totiž prenikli informácie, podľa ktorých mal sám obavy, či to tento raz dá. Podľa Vatikánu je jeho aktuálny stav stabilizovaný s náznakmi mierneho zlepšenia, zvlášť čo sa týka zápalových ukazovateľov. „Noc strávil v pokoji, pápež vstal a naraňajkoval sa v kresle“, uvádza sa v stanovisku tlačového strediska Vatikánu zo štvrtkového predpoludnia 20. februára. Ako na tom 88-ročný pápež je? Má sa kardinálsky zbor obzerať po jeho nástupcovi? Téma pre Imricha Gazdu, cirkevného analytika denníka Postoj. „Momentálne je predčasné ísť do úvah, kto by mohol byť ďalším v poradí, lebo je tu nádej, že pápež František sa z aktuálnej choroby dostane a bude riadne vykonávať svoj úrad“, hovorí Gazda. Pripomína však, že „v šuflíku“ má už takmer od svojho zvolenia pripravený abdikačný list. „Viackrát zdôraznil, že neplánuje rezignovať ako Benedikt XVI.. Bol by to ochotný urobiť len v jedinom prípade, keby nebol schopný vykonávať svoj úrad“, vysvetľuje analytik. „Už vopred podpísal rezignačný list, pre prípad, že by napríklad upadol do kómy“, dopĺňa. „S podmienkou, že do platnosti vstúpi vtedy, keď nebude schopný výkonu svojho úradu“.Pri otázke na možných „papabili“, a teda kardinálov, o ktorých sa hovorí ako o možných kandidátoch na pápežský stole, analytik Gazda reaguje, že po tom, ako je dnes v úrade pápež pôvodom z Latinskej Ameriky, dozrel čas na pápeža z Afriky či Ázie. „Centrum a vitalita katolíckej Cirkvi sa stále viac presúva z priestoru civilizovaného západu do priestoru globalizovaného juhu. V krajinách ako Nigéria, Filipíny či Vietnam cirkev prekvitá“, vysvetľuje. „Nebolo by vôbec šokujúce, keby ďalší pápež pochádzal z týchto končín“, hovorí Gazda. Čo zostáva po doterajších už takmer dvanástich rokoch pontifikátu Františka? „Jeho pamätné výroky: Chcem Cirkev chudobnú pre chudobných či Kto som ja, aby som druhých súdil naznačujú misiu, ktorú si vytýčil. Vychádzať z cirkevného centra na existenciálne periférie. Približovať sa ľuďom, ktorí sú na spoločenskom okraji. Či už ide o ľudí z nižších sociálnych skupín, migrantov, LGBTI komunitu, o rozvedených a pod.“, uvádza príklady Imrich Gazda.Konštatuje, že hoci mnohých František týmito dôrazmi aj vyrušoval, jeho ústredným mottom je milosrdenstvo a snaha priblížiť Cirkev aj tomu najposlednejšiemu človeku. Imrich Gazda v podcastovom rozhovore vysvetľuje aj Františkov postoj k Putinovej agresii. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Do dvou zajímavých destinací se vydal se studenty Univerzity Pardubice host dalšího vydání pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” - vysokoškolský pedagog, sociální antropolog Adam Horálek. Na rozhlasových vlnách se s ním ale vypravíme nejen tam. Podíváme se i do Krkonoš nebo do Afriky, do Londýna a dalších míst.

Do dvou zajímavých destinací se vydal se studenty Univerzity Pardubice host dalšího vydání pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” - vysokoškolský pedagog, sociální antropolog Adam Horálek. Na rozhlasových vlnách se s ním ale vypravíme nejen tam. Podíváme se i do Krkonoš nebo do Afriky, do Londýna a dalších míst.

Nočnú pyramídu navštívila Soňa Chovanová Supeková, pedagogička, prezidentka Klubu slovenských poľovníčok, viceprezidentka pracovnej skupiny Artemis pri CIC (Medzinárodná rada pre poľovníctvo a ochranu zveri), prezidentka Medzinárodnej konferencie poľovníčok (Women and Sustainable Hunting International Conference). Ako pedagogička na súkromnej vysokej škole (Paneurópskej VŠ - masmediálna fakulta), sa venuje marketingu v súvislostiach s informačnými technológiami. Prednáša tiež poľovníkom, trvalo udržateľné poľovníctvo a ochranu zveri, pozná lesy nielen na Slovensku, ale tiež v okolitých krajinách. Má skúsenosti z Afriky a z mnohých atraktívnych miest (aj úlovky a trofeje). V minulosti bola tiež riaditeľkou Výskumného ústavu potravinárskeho, čo ju spolu s poľovníctvom inšpirovalo napísať kuchársku knihu spolu s umelou inteligenciou... Aby toho nebolo málo, žena s puškou, Soňa Chovanová Supeková, je aj bývalá majsterka Československa i Slovenska vo vodnom lyžovaní. | Hosť: Soňa Chovanová Supeková (pedagogička, učí marketing v súvislostiich s IT, šéfka poľovníčok na Slovensku). | Moderuje: Ľudovít Jakubove Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Co si Váša přivezl z Afriky? Ani ebolu, ani dítě. Jaká byla halftime show s Kendrickem, kdo vypískal Taylor Swift, i za kolik koupíš nudes Sámera Issy? To všechno ti řekneme ve WAKE UP SHOW.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o poslednom dianí z rusko-ukrajinskej vojny. Prezident Zelenskyj sa snaží získať podporu Trumpovej administratívy prísľubom prístupu k vzácnym prvkom ako je napríklad lítium. Ukrajinská prítomnosť v Kurskej oblasti trvá už šesť mesiacov. Zdá sa, že severokórejské jednotky boli odtiaľto stiahnuté po veľkých stratách. Problémy so živou silou má nielen Ukrajina, ale tiež Rusko. Jednotlivé ruské regióny súťažia, kto získa pre armádu viac vojakov. Rusko tiež verbuje do vojny žoldnierov z Afriky, či Jemenu. Pokiaľ ide o ekonomický rozmer vojny, niektorí analytici argumentujú, že Rusko bude musieť pokračovať vo vojne už len kvôli tomu, aby prípadný návrat do mierových pomerov neuvrhol hospodárstvo do krízy. Ruskú ekonomiku majú oslabiť aj ukrajinské útoky na ruskú ropnú infraštruktúru. Na Ukrajinu tiež boli dodané francúzske a holandské stíhačky. Ako zmenia pomery na fronte?

Dlouholetý konflikt ve středu afrického kontinentu přinesl nejvážnější eskalaci za poslední dekádu. Ofenziva povstalců ze skupiny M23 ve východním Kongu vyhnala z domovů statisíce lidí a přinesla nejméně stovky obětí na životech. V pondělí večer rebelové oznámili příměří, napětí ale trvá. Proč se násilí v oblasti vrací? Host: Bohumil Doboš - politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Režisérka Aminata Keita se narodila v Havířově, vyrůstala na Frýdecko-Místecku, ale, jak jméno napovídá, tatínek pochází z Afriky. Neukotvený původ či jinakost ve společnosti, s tím má osobní zkušenosti a jsou to témata, o kterých často režíruje po celé republice.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinářka a fotografka Lenka Klicperová se nebojí jezdit na válkou sužovanou Ukrajinu, ale i třeba na Blízký východ, do Afriky a nejen tam. „Válka na vlastní kůži? Vždy je tam atmosféra, která působí a pochopitelně v tom jsou i emoce – i novinář je pořád člověk. Jinak je to stroj, automat, ,uměligence‘, která už ale pracuje taky docela dobře,“ uvažuje v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kuba Štáfek s Vášou se chystaj do Afriky za gorilama, stihli ale sestavit ofiko žebříček HOT hereckých výkonů. Jak to dopadlo? Dej si WAKE UP SHOW!

Podle evropské pohraniční agentury Frontex klesla v minulém roce nelegální migrace do Evropské unie ve srovnání s předešlým rokem o 38 procent. Do Unie se nelegálně dostalo 239 tisíc lidí, přičemž největší pokles Frontex hlásí na migračních trasách přes západní Balkán a centrální Středomoří. Vzrostl naopak počet migrantů přicházejících ze západní Afriky přes Kanárské ostrovy a hranice Ukrajiny a Běloruska.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump válku na Ukrajině nevyřeší za den. Potrvá to měsíce, shodli se v podcastu Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký a redaktor Alex Švamberk. Ukrajinský útok v Kurské oblasti označili za průzkum bojem. Oba se věnovali i dění na Baltu, plynové krizi v Podněstří a ruské potřebě mít přístav u Afriky.Celý díl si můžete přehrát i na videu na serveru Novinky.cz 

S uprchlíky se poprvé setkal v roce 2015. Tehdy to byli lidé, kteří se snažili dostat do Německa. Působil v uprchlických táborech na hranici Libanonu a Sýrie. Jakub Shelby v současnosti pracuje v Džibutsku, kde se setkává s migranty z Afriky, kteří se pokouší dostat do Saúdské Arábie. „Emoce se mi nabalují, takže se mi třeba jednou za dva měsíce, že přijdu domů a deset minut brečím. Ale na denní bázi to tak nemám,“ přiznává pro Český rozhlas Plus.

Do jaké míry přihlédlo Ministerstvo práce a sociálních věcí k připomínkám, které provázejí chystanou revizi systému sociálních dávek? Budou změny zavedeny už v červenci? Zamíří Německo po dnešním hlasování dolní komory parlamentu k předčasným volbám? Podaří se Scholzově vládě ještě prosadit některé legislativní návrhy? A jaký nový pohled na dávné migrační vlny prvních lidí z Afriky nabízí vědecká studie, která se opírá i o genetické vzorky nalezené v Koněpruských jeskyních?

Do jaké míry přihlédlo Ministerstvo práce a sociálních věcí k připomínkám, které provázejí chystanou revizi systému sociálních dávek? Budou změny zavedeny už v červenci? Zamíří Německo po dnešním hlasování dolní komory parlamentu k předčasným volbám? Podaří se Scholzově vládě ještě prosadit některé legislativní návrhy? A jaký nový pohled na dávné migrační vlny prvních lidí z Afriky nabízí vědecká studie, která se opírá i o genetické vzorky nalezené v Koněpruských jeskyních?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krátkozrakost českých politiků, zvlášť když dojde na migraci, netřeba připomínat. O běžence z Afriky nestojí, ale aby přidali v boji s klimatickou změnou, kvůli které černý kontinent vysychá a potýká se s hladem i žízní, tak to ne. Podobně se to má i s dalšími končinami – odkud lidé utíkají, ať už z důvodu nedostatku potravin, chudoby, nebo válečných konfliktů. O potřebě stabilizovat rizikové země se hezky hovoří, ale skutek vesměs utek.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Střelecký ostrov v Praze roku 1892. Vystupuje tam skupina tzv. dahomejských amazonek, několik Afričanek a Afričanů zde předvádí různé scénky pro pobavení evropského publika. Jedna z účinkujících, mladá dívka, kterou známe pod jménem Gutta, onemocní a zemře. Pohřbí ji na Olšanských hřbitovech. O několik let později ale bude její tělo exhumováno a antropolog Jindřich Matiegka kostru posléze věnuje Hrdličkovu muzeu člověka, které ji vystavuje dodnes.

V pražské zoologické zahradě čeká návštěvníky během zimních měsíců unikátní podívaná. Po setmění je totiž možné se projít spodní částí zoo a prostřednictvím úchvatných světelných instalací se přenést do divoké Afriky. Na netradiční večerní procházce potkáte více než sto pestrobarevných lampionů ve tvaru afrických zvířat a rostlin.

V pražské zoologické zahradě čeká návštěvníky během zimních měsíců unikátní podívaná. Po setmění je totiž možné se projít spodní částí zoo a prostřednictvím úchvatných světelných instalací se přenést do divoké Afriky. Na netradiční večerní procházce potkáte více než sto pestrobarevných lampionů ve tvaru afrických zvířat a rostlin.

Radim Teodor Bílek se chystá na další dobrodružnou výpravu. Proč se rozhodl pro tuto cestu, jak probíhají přípravy a jaký je smysl této expedice?

„Aby nežila uzavretá vo svojej bubline, odtrhnutá od reality. Synoda je ďalšou časťou cesty, ako cirkev čo najviac priblížiť k tomu, čím žije človek“, hovorí cirkevný analytik Imrich Gazda.Ako byť živým spoločenstvom, ktoré dáva chuť spoločnostiam aj v 21. storočí? Ako prinavrátiť dôveru, ktorú strhla pliaga sexuálneho zneužívania rovno kňazmi? Ako premeniť štruktúry, aby stáli nohami pevne na zemi a stali sa prístupné nielen laikom, ale i ženám? Ako zahodiť triumfalizmus a vymeniť ho za službu posledným? Ako byť znamením Neznámeho s veľkým N, ktorý má dať zmysel rovno dejinám? Vo Vatikáne sa po troch rokoch skončil Františkov synodálny proces, či inak hľadanie odpovede na otázku: Ako ďalej? Po tom, ako sa nad ňou od októbra 2021 zamýšľali jednotlivé spoločenstvá najprv na miestnej, neskôr národnej, potom na kontinentálnej úrovni. Ako neskôr poslali svoje vízie a pripomienky do vatikánskeho ústredia a rozdebatovali ich kardináli a biskupi celého sveta na jeseň 2023. Október 2024 vo Vatikáne bol časopriestorom, aby ich dotiahli do programu, ako na to. A pri tom už boli okrem duchovných aj laici i ženy. Z vôle pápeža Františka. Aké úlohy teda stoja pred vyše miliardovým spoločenstvom katolíkov, ktorých je v Európe stále menej? Čo môže priniesť dôraz na väčšiu decentralizáciu? Prečo sa odložila otázka diakonie žien? A čo so sebou nesie Františkovo odporúčanie – „nebojte sa zašpiniť si ruky v službe“?Téma pre cirkevného analytika Imricha Gazdu z portálu Postoj. „Synoda o synodalite je ďalšou časťou cesty, ako cirkev čo najviac priblížiť k tomu, čím žije človek. Aby nežila uzavretá vo svojej bubline, odtrhnutá od reality“, vysvetľuje Gazda.Pripomienky zo Slovenska pritom tú odtrhnutosť pomenovali ako „nedostupnosť biskupov“ či ich „jednosmernú komunikáciu“. Nemáme tu podľa nich rovnako dostatočne rozvinuté schopnosti aktívneho počúvania a vedenia dialógu; „je tu nechuť počúvať“, „neschopnosť prijímať konštruktívnu kritiku“, nedostatok „kritického myslenia“. Ale i fakt, že slovenskí katolíci nevedia „formulovať svoje túžby“. Prekvapivo aj zo slovenského prostredia smerovala do Vatikánu požiadavka, či by službu diakona (čo je prvý stupeň služobného kňazstva) nemali zastávať aj ženy. „Túto tému máme spojenú skôr so západom, ako požiadavku skôr liberálnejších miestnych cirkví vo Francúzsku či Nemecku“, reaguje Gazda, no poukazuje, že je obsahom i pripomienok zo Slovenska. Aktuálna synoda nechala tému „diakonátu žien“ bez záveru s odkazom na ďalšie štúdium problému. Záverečný dokument však konštatuje, že „neexistujú dôvody, ktoré by bránili ženám zastávať vedúce úlohy v cirkvi“. Imrich Gazda konštatuje, že „slovenská cirkev ja na ženách závislá“. Sú podľa neho neraz jej motorom. „V prvom rade ženy potrebujú byť v cirkvi docenené“, hovorí. Upozorňuje, že v horizonte dvoch až troch dekád môžeme byť aj na Slovensku svedkami toho, že katolíci budú vo farnostiach odkázaní nie na slovenských, či poľských kňazov, ale na duchovných z Afriky či Ázie. Napovedajú to trendy záujmu o kňazskú službu v jednotlivých krajinách i fakt, že Európa podľa štatistík na rozdiel od iných svetadielov „kresťansky“ stagnuje a početne sa zmenšuje. Františkovým dedičstvom bude podľa Imricha Gazdu aj ťah na decentralizáciu či deklerikalizáciu. „Klerikalizácia je podľa Františka najväčšia choroba cirkvi. Hovorí dokonca, že je väčším hriechom ako zhýralí renesanční pápeži“. Je táto synoda úspechom či nevyužitou šancou? „Je dôležité, že sa o problémoch začalo otvorene rozprávať, to vidím ako úspech. Za čiastočný neúspech považujem fakt, že samotný koncept synodality zostáva pre mnohých vzdialený, nezrozumiteľný, neznámy“, hodnotí Imrich Gazda. Dodáva pritom, že neúspechom by bolo, keby závery synody zostali len na...

„Aby nežila uzavretá vo svojej bubline, odtrhnutá od reality. Synoda je ďalšou časťou cesty, ako cirkev čo najviac priblížiť k tomu, čím žije človek“, hovorí cirkevný analytik Imrich Gazda.Ako byť živým spoločenstvom, ktoré dáva chuť spoločnostiam aj v 21. storočí? Ako prinavrátiť dôveru, ktorú strhla pliaga sexuálneho zneužívania rovno kňazmi? Ako premeniť štruktúry, aby stáli nohami pevne na zemi a stali sa prístupné nielen laikom, ale i ženám? Ako zahodiť triumfalizmus a vymeniť ho za službu posledným? Ako byť znamením Neznámeho s veľkým N, ktorý má dať zmysel rovno dejinám? Vo Vatikáne sa po troch rokoch skončil Františkov synodálny proces, či inak hľadanie odpovede na otázku: Ako ďalej? Po tom, ako sa nad ňou od októbra 2021 zamýšľali jednotlivé spoločenstvá najprv na miestnej, neskôr národnej, potom na kontinentálnej úrovni. Ako neskôr poslali svoje vízie a pripomienky do vatikánskeho ústredia a rozdebatovali ich kardináli a biskupi celého sveta na jeseň 2023. Október 2024 vo Vatikáne bol časopriestorom, aby ich dotiahli do programu, ako na to. A pri tom už boli okrem duchovných aj laici i ženy. Z vôle pápeža Františka. Aké úlohy teda stoja pred vyše miliardovým spoločenstvom katolíkov, ktorých je v Európe stále menej? Čo môže priniesť dôraz na väčšiu decentralizáciu? Prečo sa odložila otázka diakonie žien? A čo so sebou nesie Františkovo odporúčanie – „nebojte sa zašpiniť si ruky v službe“?Téma pre cirkevného analytika Imricha Gazdu z portálu Postoj. „Synoda o synodalite je ďalšou časťou cesty, ako cirkev čo najviac priblížiť k tomu, čím žije človek. Aby nežila uzavretá vo svojej bubline, odtrhnutá od reality“, vysvetľuje Gazda.Pripomienky zo Slovenska pritom tú odtrhnutosť pomenovali ako „nedostupnosť biskupov“ či ich „jednosmernú komunikáciu“. Nemáme tu podľa nich rovnako dostatočne rozvinuté schopnosti aktívneho počúvania a vedenia dialógu; „je tu nechuť počúvať“, „neschopnosť prijímať konštruktívnu kritiku“, nedostatok „kritického myslenia“. Ale i fakt, že slovenskí katolíci nevedia „formulovať svoje túžby“. Prekvapivo aj zo slovenského prostredia smerovala do Vatikánu požiadavka, či by službu diakona (čo je prvý stupeň služobného kňazstva) nemali zastávať aj ženy. „Túto tému máme spojenú skôr so západom, ako požiadavku skôr liberálnejších miestnych cirkví vo Francúzsku či Nemecku“, reaguje Gazda, no poukazuje, že je obsahom i pripomienok zo Slovenska. Aktuálna synoda nechala tému „diakonátu žien“ bez záveru s odkazom na ďalšie štúdium problému. Záverečný dokument však konštatuje, že „neexistujú dôvody, ktoré by bránili ženám zastávať vedúce úlohy v cirkvi“. Imrich Gazda konštatuje, že „slovenská cirkev ja na ženách závislá“. Sú podľa neho neraz jej motorom. „V prvom rade ženy potrebujú byť v cirkvi docenené“, hovorí. Upozorňuje, že v horizonte dvoch až troch dekád môžeme byť aj na Slovensku svedkami toho, že katolíci budú vo farnostiach odkázaní nie na slovenských, či poľských kňazov, ale na duchovných z Afriky či Ázie. Napovedajú to trendy záujmu o kňazskú službu v jednotlivých krajinách i fakt, že Európa podľa štatistík na rozdiel od iných svetadielov „kresťansky“ stagnuje a početne sa zmenšuje. Františkovým dedičstvom bude podľa Imricha Gazdu aj ťah na decentralizáciu či deklerikalizáciu. „Klerikalizácia je podľa Františka najväčšia choroba cirkvi. Hovorí dokonca, že je väčším hriechom ako zhýralí renesanční pápeži“. Je táto synoda úspechom či nevyužitou šancou? „Je dôležité, že sa o problémoch začalo otvorene rozprávať, to vidím ako úspech. Za čiastočný neúspech považujem fakt, že samotný koncept synodality zostáva pre mnohých vzdialený, nezrozumiteľný, neznámy“, hodnotí Imrich Gazda. Dodáva pritom, že neúspechom by bolo, keby závery synody zostali len na...

Běloruský diktátor Lukašenko patrně po dohodě s kolegou diktátorem Putinem opět zesílil zásilky uprchlíků z Blízkého východu a Afriky na polskou hranici. Jen za posledních devět měsíců překročilo z jeho iniciativy tolik uprchlíků, kolik za celý rok 2023.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR V důsledku hromadného přijímání uprchlíků, kteří v roce 2014 začali ve velkém přicházet do Německa, se země potýká s velkým problémem, který stále narůstá. Podle reportérky Markéty Kutilové tam sílí hlas nemalé skupiny lidí, kteří chtějí prosadit právo šaría a politicky i nábožensky ovládnout Starý kontinent. Při pohledu na některá města ve Velké Británii, Francii nebo ve zmiňovaném Německu je patrné, že se islámským radikálům krůček po krůčku daří obsazovat radnice a dostávat do vedení nejrůznějších institucí. Vědí, že čas hraje pro ně, nepřemýšlí totiž v horizontu příštích pár let, ale generací. Kutilová je přesvědčená, že se jedná o vývoj, který těžko někdo zvrátí, protože většina ze čtvrtmilionu migrantů, kteří do Evropy každoročně míří, pochází z islámských zemí. Děje se to bez jakékoli kontroly nad tím, kdo přichází, odkud a proč. Na řecko-makedonské hranici na vlastní oči viděla stovky roztrhaných pasů, protože začínat nový život je s novou identitou o poznání snazší. Zvlášť pro ty, kteří byli členy radikálních organizací, nebo kmenů. Mladí muži často tvrdí, že jsou nezletilí, aby mohli využít výhod azylu a tzv. slučování rodin, což dostihlo třeba Švédsko, kde o svém věku lhalo 60 % žadatelů. Vyloučeno není ani to, že tisíce kilometrů od Islámského státu potká oběť na ulici znovu svého trýznitele. Programy tzv. deradikalizace přitom ve státech, které je zavedly, vykazují pouze 10 až 15% úspěšnost. Co by pomohlo situaci zlepšit? Kudy vede cesta z tzv. černé Afriky, kdo se na ni vydává a kolik stojí? Jaká je pozice Hizballáhu a jak jeho působení vnímají samotní Libanonci? Jak to vypadá v největším syrském detenčním táboře? Nebo podle čeho si vybírá témata svých reportáží a pociťuje vůbec ještě strach? I na to jsem se reportérky Markéty Kutilové ptal.

Host: Pavel Žáček /ODS/, předseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna, člen výboru pro obranu, Poslanecká sněmovna Radek Vondráček /ANO/, místopředseda zahraničního výboru, Poslanecká sněmovna, předseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna, místopředseda hnutí Irena Kalhousová, ředitelka, Herzlovo centrum izraelských studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Petr Hladík, ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky, Ministerstvo zahraničních věcí https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490-udalosti-v-kulture/224411000121001/

V letošních volbách poprvé strana Africký národní kongres, jejíž hlavním představitelem byl Nelson Mandela, nezískala většinu v parlamentu a musela vytvořit koaliční vládu. Ekonomika země přitom neroste a lidé i firmy bojují s výpadky elektřiny nebo zásobování vodou. Jak se v největší ekonomice Afriky žije 33 let od konce apartheidu popisuje jihoafrická novinářka Carol Patonová.

Hosté: David Borek, blízkovýchodní zpravodaj ČT Petr Hladík, ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky, Ministerstvo zahraničních věcí Libor Kutěj, ředitel Ústavu zpravodajských studií, Univerzita obrany Pořadem provázel Martin Řezníček. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370815/

Repatriace umění, dekolonizace muzeí. Evropa vrací vzácné historické předměty do Afriky. Proč? Proč až teď? O jakém umění je řeč? Jaké kousky na návrat teprve čekají? A týká se to jen Afriky? Otázky na Ondřeje Crháka z Náprstkova muzea. Ptá se Matěj Skalický.

Repatriace umění, dekolonizace muzeí. Evropa vrací vzácné historické předměty do Afriky. Proč? Proč až teď? O jakém umění je řeč? Jaké kousky na návrat teprve čekají? A týká se to jen Afriky? Otázky na Ondřeje Crháka z Náprstkova muzea. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté: Petr Hladík, ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky, Ministerstvo zahraničních věcí Pavel Fischer /nestr./, senátor, bývalý velvyslanec ČR ve Francii, předseda senátního zahraničního výboru Břetislav Tureček, analytik, vedoucí, Centrum pro studium Blízkého východu, Metropolitní univerzita Praha Pořadem provázel Daniel Takáč https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/224411000370729/