Podcasts about afriky

To, čo robilo ministerstvo zdravotníctva v sanitkovom tendri je absolútne neprijateľné. Bol to Klondajk. Potvrdzuje sa, že zdravotníctvo ukradli lobisti a vedenie ministerstva rezignovalo na verejný záujem. Tvrdí šéf NKÚ Ľubomír Andrassy. Podľa neho je Slovensko v zvládaní kríz na tom ešte horšie ako v čase pandémie Covidu. No a štát? Nekoná."Klondajk," tak označil šéf Najvyššieho kontrolného úradu takzvaný sanitkový tender za takmer 2 miliardy, ktorý musel minister zdravotníctva napokon zrušiť. V hre boli ako podozrenia z vážnej netransparentnosti, tak aj medializované informácie, ktoré hovorili o dopredu dohodnutých výsledkoch. Tender bol napokon zrušený, na základe čoho - a či to neprinesie mnohomiliónové žaloby na štát však zatiaľ nie je jasné.Napriek tomu chaosu však minister zdravotníctva dáva od celej situácie ruky preč a nad politickou zodpovednosťou si doslova umýva ruky. Minister nesie zodpovednosť za členov výberovej komisie, minister, nesie zodpovednosť za nastavenie pravidiel takže sa nemôže tváriť, že s tým nič nemá pretože on zodpovedá za rezort zdravotníctva. Myslím si, že v tomto prípade by bolo absolútne čestné aby Kamil Šaško prebral zodpovednosť a aby povedal: Áno, nevenoval som tomu takú pozornosť ako som mal. Ministerstvo na čele s ministrom zlyhalo, povedal predseda NKÚ.Vláda si objednala od Slovenskej akadémie vied analýzu vakcín aby tak reagovala na správu vlastného splnomocnenca, ktorý očkovanie voči Covidu zásadne spochybňuje a na verejnosti šíri medicínsky nepodložené dezinformácie. Vládny splnomocnenec ale správu SAV odmietol rešpektovať a vláda najvyššiu vedeckú autoritu v krajine nepodržala. Manažment pandémií, ktoré mal Peter Kotlár priamo v náplni práce pritom zostáva zúfalo nedostatočné a vláda pre zlepšenie krízového riadenia zatiaľ nepohla ani prstom.Situácia, ktorá je dnes na Slovensku ukazuje, že verejnosť nemá uistenia, že štát a štátne inštitúcie v časoch mimoriadnej situácie vedia občanom podať pomocnú ruku. To je veľká výzva pre politikov a politici by mali začať konečne konať. Z hľadiska procesov a systému sme ostali na úrovni subsaharskej Afriky, ale z hľadiska spoločenského, z hľadiska zodpovednosti ľudí za správanie sa (a ich dôvery v štát) sme na tom ešte horšie," varuje Andrassy. No a napokon, čo vie tento štát ponúknuť našim deťom čeliacim vážnym duševným problémom a prečo nevieme zastaviť odlev mladých mozgov z tejto krajiny?To sú témy ďalšieho rozhovoru - v rámci pravidelného cyklu, s predsedom Najvyššieho kontrolného úradu. Ráno Nahlas s Ľubomírom Adrassym. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

To, čo robilo ministerstvo zdravotníctva v sanitkovom tendri je absolútne neprijateľné. Bol to Klondajk. Potvrdzuje sa, že zdravotníctvo ukradli lobisti a vedenie ministerstva rezignovalo na verejný záujem. Tvrdí šéf NKÚ Ľubomír Andrassy. Podľa neho je Slovensko v zvládaní kríz na tom ešte horšie ako v čase Covidu. No a štát? Nekoná."Klondajk," tak označil šéf Najvyššieho kontrolného úradu takzvaný sanitkový tender za takmer 2 miliardy, ktorý musel minister zdravotníctva napokon zrušiť. V hre boli ako podozrenia z vážnej netransparentnosti, tak aj medializované informácie, ktoré hovorili o dopredu dohodnutých výsledkoch. Tender bol napokon zrušený, na základe čoho - a či to neprinesie mnohomiliónové žaloby na štát však zatiaľ nie je jasné.Napriek tomu chaosu však minister zdravotníctva dáva od celej situácie ruky preč a nad politickou zodpovednosťou si doslova umýva ruky. Minister nesie zodpovednosť za členov výberovej komisie, minister, nesie zodpovednosť za nastavenie pravidiel takže sa nemôže tváriť, že s tým nič nemá pretože on zodpovedá za rezort zdravotníctva. Myslím si, že v tomto prípade by bolo absolútne čestné aby Kamil Šaško prebral zodpovednosť a aby povedal: Áno, nevenoval som tomu takú pozornosť ako som mal. Ministerstvo na čele s ministrom zlyhalo, povedal predseda NKÚ.Vláda si objednala od Slovenskej akadémie vied analýzu vakcín aby tak reagovala na správu vlastného splnomocnenca, ktorý očkovanie voči Covidu zásadne spochybňuje a na verejnosti šíri medicínsky nepodložené dezinformácie. Vládny splnomocnenec ale správu SAV odmietol rešpektovať a vláda najvyššiu vedeckú autoritu v krajine nepodržala. Manažment pandémií, ktoré mal Peter Kotlár priamo v náplni práce pritom zostáva zúfalo nedostatočné a vláda pre zlepšenie krízového riadenia zatiaľ nepohla ani prstom.Situácia, ktorá je dnes na Slovensku ukazuje, že verejnosť nemá uistenia, že štát a štátne inštitúcie v časoch mimoriadnej situácie vedia občanom podať pomocnú ruku. To je veľká výzva pre politikov a politici by mali začať konečne konať. Z hľadiska procesov a systému sme ostali na úrovni subsaharskej Afriky, ale z hľadiska spoločenského, z hľadiska zodpovednosti ľudí za správanie sa (a ich dôvery v štát) sme na tom ešte horšie," varuje Andrassy. No a napokon, čo vie tento štát ponúknuť našim deťom čeliacim vážnym duševným problémom a prečo nevieme zastaviť odlev mladých mozgov z tejto krajiny?To sú témy ďalšieho rozhovoru - v rámci pravidelného cyklu, s predsedom Najvyššieho kontrolného úradu. Ráno Nahlas s Ľubomírom Adrassym. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Tentokrát se Tadeáš Šíma přihlásil posluchačům Radiožurnálu ze základního tábora na Kilimandžáru. „Zrovna sedím ve výšce 4,5 tisíce metrů nad mořem v kempu Barafu a dívám se, jak se o vrchol nejvyšší hory Afriky odráží paprsky odpoledního slunce,“ přibližuje ve svém audiodeníku. Na expedici na vrchol vyrazil spolu s 5 dalšími nadšenci z Česka a skupinou 25 průvodců, kuchařů a nosičů. Na hoře stráví celkem 6 dní a projdou několika druhy krajiny.

Tentokrát se Tadeáš Šíma přihlásil posluchačům Radiožurnálu ze základního tábora na Kilimandžáru. „Zrovna sedím ve výšce 4,5 tisíce metrů nad mořem v kempu Barafu a dívám se, jak se o vrchol nejvyšší hory Afriky odráží paprsky odpoledního slunce,“ přibližuje ve svém audiodeníku. Na expedici na vrchol vyrazil spolu s 5 dalšími nadšenci z Česka a skupinou 25 průvodců, kuchařů a nosičů. Na hoře stráví celkem 6 dní a projdou několika druhy krajiny.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejvyšší hora Afriky, největší africké jezero a taky naleziště nejstarších pozůstatků člověka a jeho předků. To všechno můžete najít v Tanzanii, kde cestovatel Tadeáš Šíma momentálně na kole ukrajuje stovky kilometrů mezi jihem a jihozápadem – od hranic Malawi k hranicím Burundi. „Na tachometru mi bliká něco přes šest a půl tisíce ujetých kilometrů. Za celou dobu jsem píchl jenom jednou a jedinkrát měnil řetěz,“ bilancuje Tadeáš svoji dosavadní cyklo expedici.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Putin o konci vojny rokovať nechce – zatiaľ. História – ako sa Sovietsky zväz stal Hitlerovým spojencom a parceloval si Európu. Rusi sa tlačia aj do Afriky. Prečo je Fico našou národnou hanbou.

Malawi - mezi zeměmi rovníkové Afriky jedna údajně z nejbezpečnějších, ale také země velmi chudá. Do svých zkušeností nechá nahlédnout host Karolíny Vološinové, Karel Fridrich, který do země jezdí opakovaně. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ve fondu přírodovědce Jiřího Bauma lze nalézt nejen jeho zelené deníky, ale také zápisníky v červených deskách. V nich jejich společné cesty po světě popisuje i jeho žena Růžena. Jaká byla jejich cesta do Afriky, jak viděli meziválečné Československo cizinci a jak do životů Baumových zasáhla 2. světová válka?Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při nedávných Afrických dnech byl hostem Safari Parku Dvůr Králové herec, muzikant a cestovatel Martin Písařík. V sedle cestovního endura navštívil 21 afrických států a přesto, že musel řešit několik složitých situací, na „Černý kontinent" se hodlá v budoucnu vrátit. Oblíbil si nejen Afričany, jejich zvyky, ale i tamější přírodu a zvířata.Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ľubomíra Michalíka nevzal Weiss do Afriky, potom za ním prišiel do strednej Ázie. Z prestupu zo Senca do Boltonu je doteraz šokovaný aj on sám.   Témy, o ktorých sme v Športcaste hovorili: - Zo Senca do Premier League - Allardycovi v Boltone na začiatku iba pritakával - Postrážil hviezdy Bayernu aj Chelsea - Z pozície stopéra sa všade zapísal gólom - Do repre ho na ihrisko nepustili Ďurica a Škrtel - Mal silnú vnútornú motiváciu hrať futbal

Svou prací pro lidi, kteří vidí lékaře poprvé v životě, si plní dětský sen - zachraňovat a měnit životy. V nejchudší oblasti už tak chudého vnitrozemského afrického Malawi založil nemocnici, kam se chodí léčit lidé i z hlavního města a ve spolupráci s tamní vládou by rád vybudoval další. Moderuje Tatiana Čabáková.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hranice Namibie, Zambie, Botswany a Zimbabwe a průsečík v jednom místě nedaleko Viktoriiných vodopádů. V této oblasti v srdci jižní Afriky zanechal svoji stopu hodně cestovatelů. Včetně Emila Holuba. Poslechněte si reportáž Tadeáše Šímy.

Zveme Vás k poslechu Zátiší, které bude tentokrát věnováno legendám a pohádkám obyvatel černé Afriky, tedy příběhům ústně tradovaným v jednotlivých kmenech. Půjde o vyprávění veselá i smutná o životě a smrti, zvířatech a lidech, lásce, nenávisti a šibalství, které v sobě mají nezaměnitelnou syrovou poetiku. Světem legend a pohádek subsaharské Afriky nás provede dokumentaristka, badatelka a výtvarnice Jana Jiroušková, která působila v Orientálním ústavu Akademie věd ČR nebo v Ústavu etnologie a středoevropských a balkánských studií Filozofické fakulty UK. Je autorkou publikací o oděvech severní a černé Afriky, ale také ilustrací ke knihám s africkou tématikou. Jana Jiroušková též pobývala v Angole, Mali, Keni, Etiopii a Senegalu.

Hranice Namibie, Zambie, Botswany a Zimbabwe a průsečík v jednom místě nedaleko Viktoriiných vodopádů. V této oblasti v srdci jižní Afriky zanechal svoji stopu hodně cestovatelů. Včetně Emila Holuba. Poslechněte si reportáž Tadeáše Šímy.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šestou zemí, kterou Tadeáš Šíma na své cestě z jihu Afriky domů do Prachatic projíždí, je Botswana. „Je sedmkrát větší než Česká republika, ale žije v ní jenom 2,5 milionu obyvatel. O to větší prostor v této krajině dostávají jiní obyvatelé této země, a to především sloni,“ popisuje cestovatel, který má po 70 dnech v nohách přes 4 tisíce kilometrů. V zemi se vyskytuje až třetina africké sloní populace, a je proto na místě obezřetnost.

Šestou zemí, kterou Tadeáš Šíma na své cestě z jihu Afriky domů do Prachatic projíždí, je Botswana. „Je sedmkrát větší než Česká republika, ale žije v ní jenom 2,5 milionu obyvatel. O to větší prostor v této krajině dostávají jiní obyvatelé této země, a to především sloni,“ popisuje cestovatel, který má po 70 dnech v nohách přes 4 tisíce kilometrů. V zemi se vyskytuje až třetina africké sloní populace, a je proto na místě obezřetnost.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovatel by byl poloviční nebýt manželky Růženy. Ze druhé cesty do Afriky by se ani nevrátil.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael je součástí dalšího konfliktu – minulý týden zaútočil na Írán, aby zničil jeho jaderný program. Může konflikt ohrozit EU nebo přímo Česko coby silného podporovatele Izraele? A nestává se Česko v EU v této roli izolovanější? V novém díle podcastu Evropa zblízka odpovídá Petr Hladík, ředitel odboru států Blízkého východu a severní Afriky na Ministerstvu zahraničí ČR.

Teď nás čeká cesta do Afriky, kde bývalý student politologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Igor Suvorov pomáhá budovat školu. Objekty budoucí střední školy v Zambii se staví z nepálených cihel a v budoucnu by se tam měli místní studenti vzdělávat v oblasti řemesel a zemědělství. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francouzština mu od začátku šla, jakoby ji už znal. Se svojí ženou Matyldou jsou laureáty Ceny tvůrčí Afriky. Získali ji za překlady frankofonních divadelní autorů. „Jejich časté metafory jsou z jiné kultury. Museli jsme se hodně dovzdělávat o kontextu,“ říká ve Vizitce. Pracoval jako rozhlasový a divadelní dramaturg a dodnes je dramatikem Divadla Golem, někdejšího Divadla na voru. V čem je specifické francouzské divadlo? Jaká je naděje pro Afriku? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francouzština mu od začátku šla, jakoby ji už znal. Se svojí ženou Matyldou jsou laureáty Ceny tvůrčí Afriky. Získali ji za překlady frankofonních divadelní autorů. „Jejich časté metafory jsou z jiné kultury. Museli jsme se hodně dovzdělávat o kontextu,“ říká ve Vizitce. Pracoval jako rozhlasový a divadelní dramaturg a dodnes je dramatikem Divadla Golem, někdejšího Divadla na voru. V čem je specifické francouzské divadlo? Jaká je naděje pro Afriku? Ptá se Karolína Koubová.

Už ste niekedy počuli o tom, že vo Francúzsku majú zákaz pomenovať prasa Napoleon, v Rovníkovej Guinei boli popravy ľudí s dioptrickými okuliarmi a v Turkménsku si prezident premenoval celý kalendár? V tejto epizóde sa spolu ponoríme do bizarných zákonov diktátorov od Afriky až po bývalý Komunizmus u nás. Zistíte, ako Turkmenbaši vymenil január za svoj vlastný mesiac a prečo sme my na Vianoce túžili len po banáne. Pripravte sa na absurdné fakty, sarkastické komentáre a pohľad na to, ako režimy manipulujú svojich občanov.zákazy diktátorov, Napoleon prasa, zákaz okuliarov, skupinový beh, zákaz džínsov, Turkmenbaši kalendár, zatvorené knižnice, zákaz nahrávanej hudby, zákaz psov, banány na Vianoce Dvaja kamaráti po tridsiatke, ktorí si myslia, že svet potrebuje viac sarkazmu, nevyžiadaných rád a absurdných úvah.

Na cestě z Jihoafrické republiky do Lesotha si Tadeáš Šíma trochu zajel, aby se jeho trasa protnula s Lacem Branickým z Bratislavy. „Tento kluk si před pár lety pořídil moji knihu Na kole přes Afriku a zkrátka se rozhodl, že se vypraví po mých stopách. Laco má v nohách už 20 tisíc kilometrů podél západního pobřeží Afriky a míří do Kapského Města,“ vysvětluje cestovatel. Během putování má Tadeáš Šíma v plánu podpořit ještě jednoho známého, kvadruplegika Adama z Prachatic.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko-japonská vojna je dnes už spolovice zabudnutý konflikt z rokov 1904-1905. Mala však ďalekosiahle dopady pre vývoj 20. storočia. Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o vyvrcholení tejto vojny, ktorým bola námorná bitka pri Cušime na konci mája 1905. Rusko najprv poslalo flotilu z Baltu okolo Afriky a cez polovicu sveta. No keď dorazila do východnej Ázie, pri Cušime ju porazilo japonské vojnové námorníctvo, ktorému velil brilantný admirál Heihačiro Tógó. Prvú časť o rusko-japonskej vojne nájdete tu: https://soundcloud.com/postoj/2025-01-10-ziarovsky-2-podkast

Bratři Daniel a Vilém Pokorní a Jonáš a Kryštof Balcarové z Nového Města nad Metují vyrábějí holubí močůvku jako hnojivo pro rostliny. Všechny utržené peníze posílají do Afriky těm nejchudším dětem. Říkají si „Bratři v trusu“ a byli hosty moderátorky Romany Joudalové ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bratři Daniel a Vilém Pokorní a Jonáš a Kryštof Balcarové z Nového Města nad Metují vyrábějí holubí močůvku jako hnojivo pro rostliny. Všechny utržené peníze posílají do Afriky těm nejchudším dětem. Říkají si „Bratři v trusu“ a byli hosty moderátorky Romany Joudalové ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové.

Na odlišnost v podobě bílé kůže pohlíží různé kultury Afriky jinak. Zatímco v beninském voodoo albíni představují posvátno, v Zambii jsou pro domnělou magickou sílu loveni. „Představa o tom, že albín je duch, že albín je špatný, že neumírá, ale ztrácí se, nebo že je albinismus nakažlivý – to jsou věci, které se předávají v rodinách i víceméně ve školách. Lidé v tom vyrůstají a věří tomu,“ vysvětluje antropoložka Kateřina Mildnerová. Co o rituálech tamních léčitelů zjistila?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V Africe i na Arabském poloostrově jsem za exota. Baví mě vysvětlovat místním, proč jsem na kole přijel až tam k nim," říká cestovatel, fotograf a spisovatel Tadeáš Šíma, který se aktuálně chystá již na druhou cyklistickou expedici do Afriky. Jaká trasa ho tentokrát čeká? Co ho naučily cesty minulé? Poveze si v zavazadle i padák? A jak se těší na novou roli reportéra svých zážitků z Afriky na stanici Radiožurnál?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V Africe i na Arabském poloostrově jsem za exota. Baví mě vysvětlovat místním, proč jsem na kole přijel až tam k nim," říká cestovatel, fotograf a spisovatel Tadeáš Šíma, který se aktuálně chystá již na druhou cyklistickou expedici do Afriky. Jaká trasa ho tentokrát čeká? Co ho naučily cesty minulé? Poveze si v zavazadle i padák? A jak se těší na novou roli reportéra svých zážitků z Afriky na stanici Radiožurnál?

Když počátkem dubna prezident Petr Pavel navštívil Ghanu a Mauritánii, zamířil do dvou politicky nejstabilnějších zemí západní Afriky. Jejich hlavní města jsou od sebe vzdálená víc než dva tisíce kilometrů a leží ve zcela odlišných přírodních podmínkách – Ghana je z větší části v oblasti tropických lesů, zatímco 90 % Mauritánie tvoří poušť. Jak ale ukazuje národní muzeum v mauritánském Nuakšotu, spojuje je historie a sláva jedné středověké říše.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stát New York vydal 28. března 1799 zákaz otroctví. Byl to jeden z prvních kroků k zrovnoprávnění Afroameričanů. První loď s otroky připlula z Afriky do města Jamestown 20. srpna 1619. Na palubě vezla 20 černochů. 15 z nich koupil tehdejší guvernér George Yeardley pro svou tabákovou plantáž. Původně na ní měli sloužit 5 let a pak dostat šanci koupit si vlastní pozemek. Brzy se ukázalo, že zisky ze sklizené úrody jsou zásluhou černých otroků, a tak se na lhůtu jaksi zapomnělo.

Netrestáme politikov, ktorí zlyhali. Robia si čo chcú a nerešpektujú nič a nikoho. Hovorí šéf NKÚ. Nevyvodzujeme dôsledky za chyby politikov. Je tu kopu manažérov - či politikov, ktorí zlyhali, no za to, čo robia, nečelia následkom. To, čo žijeme, je horšie ako Potemkinova dedina. Toto je anarchia, tvrdí Ľubomír Andrássy.Vláda vyhlásila mimoriadnu situáciu na celom Slovensku, dôvodom je výskyt vysokonákazlivej slintačky a krívačky. Premiér tvrdí, že momentálne nie je možné odhadnúť škody, no podľa neho sa môžu šplhať do astronomických výšok a hovorí dokonca i o ohrození národnoštátnych záujmov. Berie však vláda a príslušné inštiúcie a túto epidémckú a skutočne vážne a neuprednostnili ministri oslavy MDŽ pred rýchlou a ráznou protiepidemickou reakciou? Poučil sa vláda zo zlého manažovania pandémie Covidu, na kritike ktorej sám SMER výrazne volebne vyrástol a prečo vlastne tento štát opakovane zlyháva pri riešení vážnejších kríz? Pôdohospodárska platobná agentúra zostáva i naďalej pod kontrolou Najvyššieho kontrolného úradu. V čom je probém a prečo táto inštitúcia - známa aj z kauzy Dobytkár, ktorú samotný sudca označil za "za mega stroj korupcie a prania špinavých peňazí,“ už celé roky nedokáže presvedčiť kontrolórov a zreformovať sa na dôveryhodnú inštitúciu? Nastupuje tu absolútna anarchia, Ľudia neveria štátu, ani systému, hovorí šéf NKÚ "Proste, dnes v týchto otázkach, sme na úrovni - a nechcem to preháňať, ale je to na základe výsledkov našich kontrol, naozaj niekde na úrovni krajín, ktoré sa nachádzajú niekde na africkom kontinente." To sú slová šéfa Najvyššieho kontrolného úradu na margo toho, ako je tento štát pripravený čeliť vážnym krízovým či mimoriadnym situáciám. Máme tu vraj absolútnu anarchiu, nezvládame zásadne krízové situácie - ako štát, a aj ako spoločnosť. Kde je predseda vlády a prečo to nerieši? Kde je je premiér Fico a čo vlastne dnes robí predseda vlády? Problém Slovenska je, že nevyvodzujeme dôsledky za zlyhania manažérov vo verejných funkciách.Témy pre pravidelný rozhovor so šéfom Najvyššieho kontrolného úradu. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Netrestáme politikov, ktorí zlyhali. Robia si čo chcú a nerešpektujú nič a nikoho. Hovorí šéf NKÚ. Nevyvodzujeme dôsledky za chyby politikov. Je tu kopu manažérov - či politikov, ktorí zlyhali, no za to, čo robia, nečelia následkom. To, čo žijeme, je horšie ako Potemkinova dedina. Toto je anarchia, tvrdí Ľubomír Andrássy.Vláda vyhlásila mimoriadnu situáciu na celom Slovensku, dôvodom je výskyt vysokonákazlivej slintačky a krívačky. Premiér tvrdí, že momentálne nie je možné odhadnúť škody, no podľa neho sa môžu šplhať do astronomických výšok a hovorí dokonca i o ohrození národnoštátnych záujmov. Berie však vláda a príslušné inštiúcie a túto epidémckú a skutočne vážne a neuprednostnili ministri oslavy MDŽ pred rýchlou a ráznou protiepidemickou reakciou? Poučil sa vláda zo zlého manažovania pandémie Covidu, na kritike ktorej sám SMER výrazne volebne vyrástol a prečo vlastne tento štát opakovane zlyháva pri riešení vážnejších kríz? Pôdohospodárska platobná agentúra zostáva i naďalej pod kontrolou Najvyššieho kontrolného úradu. V čom je probém a prečo táto inštitúcia - známa aj z kauzy Dobytkár, ktorú samotný sudca označil za "za mega stroj korupcie a prania špinavých peňazí,“ už celé roky nedokáže presvedčiť kontrolórov a zreformovať sa na dôveryhodnú inštitúciu? Nastupuje tu absolútna anarchia, Ľudia neveria štátu, ani systému, hovorí šéf NKÚ "Proste, dnes v týchto otázkach, sme na úrovni - a nechcem to preháňať, ale je to na základe výsledkov našich kontrol, naozaj niekde na úrovni krajín, ktoré sa nachádzajú niekde na africkom kontinente." To sú slová šéfa Najvyššieho kontrolného úradu na margo toho, ako je tento štát pripravený čeliť vážnym krízovým či mimoriadnym situáciám. Máme tu vraj absolútnu anarchiu, nezvládame zásadne krízové situácie - ako štát, a aj ako spoločnosť. Kde je predseda vlády a prečo to nerieši? Kde je je premiér Fico a čo vlastne dnes robí predseda vlády? Problém Slovenska je, že nevyvodzujeme dôsledky za zlyhania manažérov vo verejných funkciách.Témy pre pravidelný rozhovor so šéfom Najvyššieho kontrolného úradu. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Na dobrodružnou cestu do Jihoafrické republiky se vydaly dvě české cestovatelky – Andrea Vajnar, produkční Českého rozhlasu Karlovy Vary, a její přítelkyně Věra Janičinová. Společně zdolaly autem více než 1300 km dlouhou výpravu napříč jihem Afriky, během které objevovaly krásy krajiny, od pobřeží po národní parky Pavlína Kyselová

Na dobrodružnou cestu do Jihoafrické republiky se vydaly dvě české cestovatelky – Andrea Vajnar, produkční Českého rozhlasu Karlovy Vary, a její přítelkyně Věra Janičinová. Společně zdolaly autem více než 1300 km dlouhou výpravu napříč jihem Afriky, během které objevovaly krásy krajiny, od pobřeží po národní parky.

Americká vláda zastavila financování ikonických stanic Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda a Hlasu Ameriky. „Nepřekvapilo mě to, ale cítil jsem smutek,“ říká Jolyon Naegele, bývalý reportér Hlasu Ameriky z komunistického Československa.Financování rádií, která se soustředí na vysílání zejména do nesvobodných a nedemokratických států, zastavil prezident Donald Trump s odkazem na to, že jeho administrativa šetří a propouští úřednický aparát.Třeba čínská státní média pak tento krok oslavovala a glosovala s tím, že skončila továrna na lži, která měla odpudivou pověst.„Tahle média v Číně vysílala hlavně v tibetštině a to nikdo jiný nedělá,“ říká už zmíněný bývalý novinář Jolyon Naegele, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.„Svobodná Evropa/Radio Svoboda je pořád potřeba rozhodně v Rusku, protože tam svoboda není. Svobodná média vůbec nejsou ani v Bělorusku, ani ve velké části střední Asie a Kavkazska. A co se týče Hlasu Ameriky, tak oni vysílali do velké míry do Afriky, kde taky není volný tok informací, kde je cenzura. Svobodná Evropa začala nedávno znovu vysílat do Maďarska, protože tam už neexistují svobodná média,“ dodává Naegele.Rozený Newyorčan Naegele žije v Evropě od 80. let, vazbu k ní měl přes rodiče, zejména otce pocházejícího z Německa. Už během studií se začal učit česky. Ucházel se o práci ve Svobodné Evropě, nakonec ale o pár let později uspěl právě v Hlasu Ameriky. Zpravodajem ze zemí za železnou oponou byl od poloviny 80. let. A jeho příběh a vyprávění dobře ilustruje to, jak klíčovou roli tahle média sehrála při pádu komunistického bloku v Evropě.„Měl jsem zpětnou vazbu na svoji práci od Václava Havla, od Jiřího Dienstbiera, Petra Uhla, Anny Šabatové a dalších chartistů, mluvčích Charty, lidí z Vonsu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, pozn. red.), od aktivistů z Jazzové sekce. Všichni byli strašně vděční a dodnes jsou, že jsem šel na jejich procesy a referoval o nich. Už tehdy na chodbách soudních síní mi děkovali,“ vypráví Naegele, který si do detailu pamatuje snad každou reportáž, kterou za Železnou oponou natáčel a která vždy v devět večer zněla z éteru Hlasu Ameriky.Co byla jeho nejlepší reportáž z Československa? Posílal rozhovory s lidmi jako Václav Havel hned do éteru, nebo je vozil na pásce do Vídně? A v čem jsou podle něj dodnes nenahraditelná média jako je Radio Svobodná Evropa/Radio svoboda a Hlas Ameriky?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před lety dostal výpověď z práce. Jelikož mu zbývalo ještě 60 dní dovolené, rozhodl se prchnout z Česka a zamířit za dobrodružstvím do Tanzanie. Ta ho svojí syrovostí nadchla a byla mu také inspirací k otevření vlastní pražírny kávy. Mimo to však zažehla jeho vášeň pro černý kontinent, který od roku 2017 pravidelně navštěvuje. Nečekaných situací tu Daniel Lexa zažil mnoho – třeba na hranicích Senegalu a Gambie mu vyhrožovali samopalem, a nakonec skončil i v cele předběžného zadržení. O svých výpravách, pěstování kávy i chudobě hovoří Lexa v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN. Nehrozí, že válkou vzplane celý region? Otázka na afrikanistku a členku Expedice Z101 Lindu Piknerovou. Ptá se Matěj Skalický.

Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN. Nehrozí, že válkou vzplane celý region? Otázka na afrikanistku a členku Expedice Z101 Lindu Piknerovou. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karel Loprais a Rallye Paříž-Dakar. Když se řekne jedno, vybaví se druhé. A naopak. Zveme vás k vyprávění o legendě motoristického sportu. Závodu, který ho proslavil, se zúčastnil celkem devatenáctkrát, vyhrál ho šestkrát. Karel Loprais, který se narodil 4. března 1949, začínal jako dělník a končil jako Monsieur Dakar. Řekneme si, co vše potřebujete k tomu, abyste Dakar vyhráli. A určitě dojde i na klobásky, které sebou každý rok do Afriky vozil.

„Momentálne je predčasné ísť do úvah, kto by mohol byť ďalším v poradí, lebo je tu nádej, že pápež František sa z aktuálnej choroby dostane a bude riadne vykonávať svoj úrad“, hovorí cirkevný analytik Imrich Gazda z denníka Postoj. „Nebolo by vôbec šokujúce, keby jeho nástupca prišiel z Afriky či Ázie“, dodáva. Poukazuje pritom na vitalitu tamojších cirkevných komunít. Už takmer týždeň je pápež František hospitalizovaný s obojstranným zápalom pľúc. Hoci ide už o jeho štvrtú hospitalizáciu, tento krát to vyzeralo vážnejšie. Z jeho najužšieho prostredia totiž prenikli informácie, podľa ktorých mal sám obavy, či to tento raz dá. Podľa Vatikánu je jeho aktuálny stav stabilizovaný s náznakmi mierneho zlepšenia, zvlášť čo sa týka zápalových ukazovateľov. „Noc strávil v pokoji, pápež vstal a naraňajkoval sa v kresle“, uvádza sa v stanovisku tlačového strediska Vatikánu zo štvrtkového predpoludnia 20. februára. Ako na tom 88-ročný pápež je? Má sa kardinálsky zbor obzerať po jeho nástupcovi? Téma pre Imricha Gazdu, cirkevného analytika denníka Postoj. „Momentálne je predčasné ísť do úvah, kto by mohol byť ďalším v poradí, lebo je tu nádej, že pápež František sa z aktuálnej choroby dostane a bude riadne vykonávať svoj úrad“, hovorí Gazda. Pripomína však, že „v šuflíku“ má už takmer od svojho zvolenia pripravený abdikačný list. „Viackrát zdôraznil, že neplánuje rezignovať ako Benedikt XVI.. Bol by to ochotný urobiť len v jedinom prípade, keby nebol schopný vykonávať svoj úrad“, vysvetľuje analytik. „Už vopred podpísal rezignačný list, pre prípad, že by napríklad upadol do kómy“, dopĺňa. „S podmienkou, že do platnosti vstúpi vtedy, keď nebude schopný výkonu svojho úradu“.Pri otázke na možných „papabili“, a teda kardinálov, o ktorých sa hovorí ako o možných kandidátoch na pápežský stole, analytik Gazda reaguje, že po tom, ako je dnes v úrade pápež pôvodom z Latinskej Ameriky, dozrel čas na pápeža z Afriky či Ázie. „Centrum a vitalita katolíckej Cirkvi sa stále viac presúva z priestoru civilizovaného západu do priestoru globalizovaného juhu. V krajinách ako Nigéria, Filipíny či Vietnam cirkev prekvitá“, vysvetľuje. „Nebolo by vôbec šokujúce, keby ďalší pápež pochádzal z týchto končín“, hovorí Gazda. Čo zostáva po doterajších už takmer dvanástich rokoch pontifikátu Františka? „Jeho pamätné výroky: Chcem Cirkev chudobnú pre chudobných či Kto som ja, aby som druhých súdil naznačujú misiu, ktorú si vytýčil. Vychádzať z cirkevného centra na existenciálne periférie. Približovať sa ľuďom, ktorí sú na spoločenskom okraji. Či už ide o ľudí z nižších sociálnych skupín, migrantov, LGBTI komunitu, o rozvedených a pod.“, uvádza príklady Imrich Gazda.Konštatuje, že hoci mnohých František týmito dôrazmi aj vyrušoval, jeho ústredným mottom je milosrdenstvo a snaha priblížiť Cirkev aj tomu najposlednejšiemu človeku. Imrich Gazda v podcastovom rozhovore vysvetľuje aj Františkov postoj k Putinovej agresii. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Momentálne je predčasné ísť do úvah, kto by mohol byť ďalším v poradí, lebo je tu nádej, že pápež František sa z aktuálnej choroby dostane a bude riadne vykonávať svoj úrad“, hovorí cirkevný analytik Imrich Gazda z denníka Postoj. „Nebolo by vôbec šokujúce, keby jeho nástupca prišiel z Afriky či Ázie“, dodáva. Poukazuje pritom na vitalitu tamojších cirkevných komunít. Už takmer týždeň je pápež František hospitalizovaný s obojstranným zápalom pľúc. Hoci ide už o jeho štvrtú hospitalizáciu, tento krát to vyzeralo vážnejšie. Z jeho najužšieho prostredia totiž prenikli informácie, podľa ktorých mal sám obavy, či to tento raz dá. Podľa Vatikánu je jeho aktuálny stav stabilizovaný s náznakmi mierneho zlepšenia, zvlášť čo sa týka zápalových ukazovateľov. „Noc strávil v pokoji, pápež vstal a naraňajkoval sa v kresle“, uvádza sa v stanovisku tlačového strediska Vatikánu zo štvrtkového predpoludnia 20. februára. Ako na tom 88-ročný pápež je? Má sa kardinálsky zbor obzerať po jeho nástupcovi? Téma pre Imricha Gazdu, cirkevného analytika denníka Postoj. „Momentálne je predčasné ísť do úvah, kto by mohol byť ďalším v poradí, lebo je tu nádej, že pápež František sa z aktuálnej choroby dostane a bude riadne vykonávať svoj úrad“, hovorí Gazda. Pripomína však, že „v šuflíku“ má už takmer od svojho zvolenia pripravený abdikačný list. „Viackrát zdôraznil, že neplánuje rezignovať ako Benedikt XVI.. Bol by to ochotný urobiť len v jedinom prípade, keby nebol schopný vykonávať svoj úrad“, vysvetľuje analytik. „Už vopred podpísal rezignačný list, pre prípad, že by napríklad upadol do kómy“, dopĺňa. „S podmienkou, že do platnosti vstúpi vtedy, keď nebude schopný výkonu svojho úradu“.Pri otázke na možných „papabili“, a teda kardinálov, o ktorých sa hovorí ako o možných kandidátoch na pápežský stole, analytik Gazda reaguje, že po tom, ako je dnes v úrade pápež pôvodom z Latinskej Ameriky, dozrel čas na pápeža z Afriky či Ázie. „Centrum a vitalita katolíckej Cirkvi sa stále viac presúva z priestoru civilizovaného západu do priestoru globalizovaného juhu. V krajinách ako Nigéria, Filipíny či Vietnam cirkev prekvitá“, vysvetľuje. „Nebolo by vôbec šokujúce, keby ďalší pápež pochádzal z týchto končín“, hovorí Gazda. Čo zostáva po doterajších už takmer dvanástich rokoch pontifikátu Františka? „Jeho pamätné výroky: Chcem Cirkev chudobnú pre chudobných či Kto som ja, aby som druhých súdil naznačujú misiu, ktorú si vytýčil. Vychádzať z cirkevného centra na existenciálne periférie. Približovať sa ľuďom, ktorí sú na spoločenskom okraji. Či už ide o ľudí z nižších sociálnych skupín, migrantov, LGBTI komunitu, o rozvedených a pod.“, uvádza príklady Imrich Gazda.Konštatuje, že hoci mnohých František týmito dôrazmi aj vyrušoval, jeho ústredným mottom je milosrdenstvo a snaha priblížiť Cirkev aj tomu najposlednejšiemu človeku. Imrich Gazda v podcastovom rozhovore vysvetľuje aj Františkov postoj k Putinovej agresii. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Do dvou zajímavých destinací se vydal se studenty Univerzity Pardubice host dalšího vydání pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” - vysokoškolský pedagog, sociální antropolog Adam Horálek. Na rozhlasových vlnách se s ním ale vypravíme nejen tam. Podíváme se i do Krkonoš nebo do Afriky, do Londýna a dalších míst.

Dlouholetý konflikt ve středu afrického kontinentu přinesl nejvážnější eskalaci za poslední dekádu. Ofenziva povstalců ze skupiny M23 ve východním Kongu vyhnala z domovů statisíce lidí a přinesla nejméně stovky obětí na životech. V pondělí večer rebelové oznámili příměří, napětí ale trvá. Proč se násilí v oblasti vrací? Host: Bohumil Doboš - politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

S uprchlíky se poprvé setkal v roce 2015. Tehdy to byli lidé, kteří se snažili dostat do Německa. Působil v uprchlických táborech na hranici Libanonu a Sýrie. Jakub Shelby v současnosti pracuje v Džibutsku, kde se setkává s migranty z Afriky, kteří se pokouší dostat do Saúdské Arábie. „Emoce se mi nabalují, takže se mi třeba jednou za dva měsíce, že přijdu domů a deset minut brečím. Ale na denní bázi to tak nemám,“ přiznává pro Český rozhlas Plus.

Do jaké míry přihlédlo Ministerstvo práce a sociálních věcí k připomínkám, které provázejí chystanou revizi systému sociálních dávek? Budou změny zavedeny už v červenci? Zamíří Německo po dnešním hlasování dolní komory parlamentu k předčasným volbám? Podaří se Scholzově vládě ještě prosadit některé legislativní návrhy? A jaký nový pohled na dávné migrační vlny prvních lidí z Afriky nabízí vědecká studie, která se opírá i o genetické vzorky nalezené v Koněpruských jeskyních?

Střelecký ostrov v Praze roku 1892. Vystupuje tam skupina tzv. dahomejských amazonek, několik Afričanek a Afričanů zde předvádí různé scénky pro pobavení evropského publika. Jedna z účinkujících, mladá dívka, kterou známe pod jménem Gutta, onemocní a zemře. Pohřbí ji na Olšanských hřbitovech. O několik let později ale bude její tělo exhumováno a antropolog Jindřich Matiegka kostru posléze věnuje Hrdličkovu muzeu člověka, které ji vystavuje dodnes.

Běloruský diktátor Lukašenko patrně po dohodě s kolegou diktátorem Putinem opět zesílil zásilky uprchlíků z Blízkého východu a Afriky na polskou hranici. Jen za posledních devět měsíců překročilo z jeho iniciativy tolik uprchlíků, kolik za celý rok 2023.