Podcasts about franti

Ve středu byl odvysílán prozatím poslední díl úspěšného pořadu České televize Modrá krev, který sleduje osudy české aristokracie. Jeho moderátor je sám pokračovatelem českého šlechtického rodu. Jak žijí šlechticové v Česku tři dekády po pádu režimu, který je pronásledoval? A čím si vysvětluje úspěch svého pořadu? „Ta nešťastná doba už je daleko za námi. Český stát se zachoval velkoryse, tak proč žehrat,“ hodnotí v Osobnosti Plus František Kinský.

Generální ředitel Algotech František Zeman. Nová elektronika dnes běžně komunikuje s výrobci i dalšími službami. Jsou výchozí nastavení chytrých zařízení skutečně bezpečná, nebo spíš vyhovují výrobcům? Jaká data o nás mohou televize, kamery, reproduktory nebo spotřebiče odesílat dál? To jsou témata, na která hodinu před polednem zaměříme s Františkem Zemanem, generálním ředitelem IT firmy Algotech, která se zabývá nejmodernějšími technologiemi.

Výtah Respektu: Sněmovna koncem minulého týdne opět nezvolila šéfa STAN Víta Rakušana místopředsedou dolní komory. V nedělních Otázkách Václava Moravce předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura a Radek Vondráček z ANO uvedli, že tak vládní koalice ani neučiní. Odkazují na zapojení Starostů a nezávislých do kauzy Dozimetr, ve které však Rakušan obviněný nebyl. Jak je možné, že vládním politikům a političkám nevadí obviněný předseda sněmovny a premiér? A proč STAN trvá na Rakušanovi, není to podobné, jako když Motoristé trvali na Filipovi Turkovi coby ministrovi? Jak dolní komora funguje bez dalšího místopředsedy a co se bude ve volbě dít dál? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě František Trojan.

Poslechněte si:01:17 Může larva přechytračit včelu?06:16 Budeme vrtat do Etny?20:10 Jak vypadá atom?26:20 Pijeme mikroplasty?34:54 Hvězda, která změnila pohled na vesmír45:35 Co řídí oceán?Hovoří zoolog Jan Andreska nebo astrofyzik Zdeněk Mikulášek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:17 Může larva přechytračit včelu?06:16 Budeme vrtat do Etny?20:10 Jak vypadá atom?26:20 Pijeme mikroplasty?34:54 Hvězda, která změnila pohled na vesmír45:35 Co řídí oceán?Hovoří zoolog Jan Andreska nebo astrofyzik Zdeněk Mikulášek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.

Vládneme, nerušit #50: Andrej Babiš zpochybňuje nezávislost soudů kvůli případu Čapí hnízdo, Tomio Okamura zase odmítá, že by jeho rasistické plakáty s chirurgy z dovozu porušovaly zákon a celou věc označuje za politický proces. A Petr Macinka předem vylučuje podání kompetenční žaloby k Ústavnímu soudu v záležitosti nejmenování Filipa Turka ministrem kvůli tomu, že většinu osazenstva soudu jmenoval prezident Petr Pavel, a proto muži a ženy spravedlnosti nejsou podle jeho názoru nestranní. Co to znamená pro justici? Bude chtít Babišova vláda změnit její fungování? A jak se změní dynamika vláda poté, co bude poslanecká sněmovna hlasovat o vydání Andreje Babiše a Tomia Okamury k trestnímu stíhání? O tom všem mluví v dalším dílu politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Oproti době před šedesáti lety se role žen v katolické církvi změnila. Například díky minulému papeži Františkovi se ženy můžou oficiálně více uplatnit v oblastech správy, vzdělání a liturgické služby. Stačí to? Téma pro debatu novinářky Anežky Hesové s knězem Vojtěchem Razimou.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec, glosátor, vyštudovaný sklár a milovník poézie Lukáš Latinák je stále zaneprázdnený. Čo ho teraz zamestnáva? Odborník na medvede, zoológ Michal Haring sa venuje problematike spolužitia medveďa s človekom. V tomto období sa medvede prebúdzajú zo zimného spánku. Ktorý prípad zo zásahového tímu mu utkvel najviac v pamäti? A pomáhajú známe rolničky na batohu pri prechádzke v lese? Čo najčastejšie robia ľudia v lese nesprávne a čo robiť, keď už sa ocitnete niekoľko metrov od medveďa. Spisovateľ František Kozmon v mladosti experimentoval s rôznymi žánrami, nakoniec skončil pri detektívke. Jeho debut zvíťazil v súťaži Detektívka 2014. Kde hľadá pri písaní inšpiráciu? IT špecialista a technologický novinár Ondrej Macko hovorí o novinkách z oblasti technológií. Doniesol zaujímavosti z Barcelony, kde bol na veľtrhu moderných technológií. Čo znamená agentná umelá inteligencia? Ako budú podľa neho vyzerať telefóny o pár rokov? Počúvajte rozhovor s Gabikou a Richardom. Zjazdová lyžiarka Alexandra Rexová bude bojovať o cenné kovy na paralympiáde v Taliansku. Aké sú jej očakávania? Podarí sa jej doniesť opäť zlato ako z Pekingu? | Hostia: Lukáš Latinák, Michal Haring, František Kozmon, Ondrej Macko, Alexandra Rexová. | Moderujú: Gabika Angibaud a Richard Dedek. | Počúvajte rozhovory s našimi hosťami v programe Dobré ráno, Slovensko! každý pracovný deň po 8:20. Hosť DRS pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně se ve čtvrtek sešli k jednání o vydání premiéra a šéfa ANO Andreje Babiše a předsedy Sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Zatímco u předsedy vlády jde o kauzu Čapí hnízdo, Okamurovi trestní stíhání hrozí kvůli předloňským předvolebním plakátům. Vzhledem k dohodě vládní koalice i doporučení, respektive nedoporučení, mandátového a imunitního výboru je ale předem v podstatě jisté, že vydání nebudou. Dění v dolní komoře celý den sledovali Kristýna Jelínková a František Trojan, kteří ve čtvrteční epizodě popisují, co u řečnického pultu zaznívalo, jak oba politici argumentují i to, co bude následovat. Moderuje Zuzana Machálková.

Alena a František Maryškovi jsou spolu deset let. Období zamilovanosti vystřídalo rozčarování, František totiž propadl patologickému hráčství. Alena tomu dlouho nemohla uvěřit i proto, že o téhle nemoci do té doby nic nevěděla. Co se dělo, když to na Františka prasklo? Kolik peněz a co dalšího prohrál? Vnímala to Alena, jako velké ublížení a požádala o rozvod? Čím si František získal zpět důvěru Aleny? Mají se dnes rádi a věří si navzájem?

Poslechněte si:01:08 Kde spatřit konipasy?10:24 Proč máme problémy s mikroplasty?20:37 Rozptyl světla v kapalinách26:50 Jak si lidé vysvětlovali hvězdy?39:08 Umějí myšice posuzovat riziko?45:52 Oceán jako motor planetyHovoří zoolog Jan Andreska nebo astrofyzik Zdeněk Mikulášek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:08 Kde spatřit konipasy?10:24 Proč máme problémy s mikroplasty?20:37 Rozptyl světla v kapalinách26:50 Jak si lidé vysvětlovali hvězdy?39:08 Umějí myšice posuzovat riziko?45:52 Oceán jako motor planetyHovoří zoolog Jan Andreska nebo astrofyzik Zdeněk Mikulášek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Stroj zvaný oceán čte Jitka Ježková.

Naším hostem tentokrát je ochránce přírody, terénní zoolog a dokumentarista František Příbrský.

Vládneme, nerušit #49: Petr Macinka se nejprve pustil do Hillary Clinton, pak se do něj pustil Radosław Sikorski a pak se Macinka naopak pustil do Sergeje Lavrova. Český ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě měl v posledních čtrnácti dnech bohatý program co se projevů týče. Jak jeho slova zatím rezonují v zahraničí? Rezonují vůbec? Nebo je zajímá hlavně fakt, že nedáváme dostatek peněz na obranu? O tom si povídali Ondřej Kundra a František Trojan v dalším díle podcastu Vládneme, nerušit.

Keď sa atlétovi a šprintérovi Jánovi Volkovi nechce trénovať, nepripúšťa si výhovorky. Motivácia podľa neho neprichádza sama – buduje sa disciplínou a každodennými malými rozhodnutiami. Aký najväčší „hriech“ má vo svojom jedálničku? Aj to prezradí v rozhovore s Gabikou a Richardom. Historik František Neupauer z Ústavu pamäti národa v rozhovore hovorí o komunistickom a totalitnom režime. A priblíži, čo sa dialo v uliciach vo februári 1948. Demograf Branislav Šprocha z Centra spoločenských a psychologických vied SAV hovorí o populačnom vývoji, starnutí obyvateľstva aj o výzvach tzv. striebornej ekonomiky. Tatiana Kubišová z OZ Zriedkavé choroby upozornila na fakt, že mnohí ľudia ani netušia, že žijú so zriedkavým ochorením, pretože cesta k správnej diagnóze býva zdĺhavá. Rozhovor prináša pohľad na výzvy pacientov aj potrebu väčšej informovanosti verejnosti o tejto téme. Martin Harich porozprával o svojej novinke New Life, pri jej písaní bol plný dojmov z jeho budúcej novej životnej úlohy, ktorá ho čaká. V rozhovore sa dotkol aj svojej pešej púte do Santiago de Compostela, ktorá pre neho predstavovala nielen fyzickú výzvu, ale aj hlbokú vnútornú skúsenosť. | Hostia: Ján Volko, František Neupauer, Branislav Šprocha, Tatiana Kubišová, Martin Harich. | Moderujú: Gabika Angibaud a Richard Dedek. | Počúvajte rozhovory s našimi hosťami v programe Dobré ráno, Slovensko! každý pracovný deň po 8:20. Hosť DRS pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Báseň je ze sbírky Věrný hlas, vydal nakladatel František Svoboda v roce 1925.Novinky na https://padlet.com/poetickyklub/poetickyklubuvodniPodpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podporanebo na Ko-fihttps://ko-fi.com/poetickyklubnebo na Forendors ➤ https://www.forendors.cz/poetickyklubPodcasty „Báseň na každý den“ a „Poetický klub“ poslouchejte na Spotify, Apple, Google, YouRadio, České Podcasty nebo Audiolibrix.Domovská stránka podcastu je na ➤ https://www.poetickyklub.czOdebírejte novinky Poetického klubu do e-mailu ➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubu

Hostem Kilometrů Jiřího Ježka byl bývalý cyklista a v současnosti podnikatel František Raboň. Jak moc pro něj byly důležité osobní vztahy v profi týmu? Jak se zrodil jeho přesun z cyklistiky do byznysu? Nelituje toho, že skončil jako profík už v 31 letech? „Jako výhodu beru to, že jsem působil v týmech, kde se netvořily žádné skupinky, protože tam byli borci z mnoha národností,“ vzpomíná na profesionální kariéru Raboň. Jak je těžké oblékat hvězdy současné cyklistiky?

Se šlechticem Františkem Kinským o jeho zámku bez věží, otcových rododendronech, pracovních zkušenostech v ČT a samozřejmě o pořadu Modrá krev. Moderují Jana Peroutková a Kateřina Pantovič.

„Modlitba nie je útek pred realitou, ale snaha upokojiť srdcia a urobiť dialóg možným. Práve ľudia, ktorí sa o toto snažia, premieňajú realitu zvnútra“, hovorí Ján Macej, rehoľník z františkánskeho rádu kapucínov. Pápež Lev totiž vyhlásil špeciálny rok sv. Františka, ktorý je všeobecne označovaný za posla pokoja a mieru. „Ak bude zlo len eskalovať a ľudia sa budú len pridávať na stranu agresívneho stretu, hrozba bude rásť“, dodáva.Chodiaci príklad chudoby napriek tomu, že bol synom bohatého kupca.Posol pokoja a mieru, napriek tomu, že si v mladosti zvolil kariéru vojaka a zakúsil i strasti zajatia.A hoci si ľuboval v móde, nakoniec sa mu odevom stal hrubý habit opásaný povrazom.Lebo – tak to videl pri chudákoch a chorých, ktorým sa začal venovať, oslovený Kristom.Z biedy a chudoby si urobil spoločníčku. Jeho „Pani chudobu“ neskôr oslavovali Dante i Giotto.Slnko nazýval bratom a lunu sestrou. Paradoxne sestrou nazval ešte aj smrť! A pokoj považoval za najväčší dar.František z Assisi.Svet inšpiruje už osem storočí, hoc z neho zostali už len kosti.A najnovšie naň upriamil pozornosť pápež Lev XIV – s tým, že „jeho život ukazuje skutočný zdroj pokoja a mieru“. V dobe poznačenej nie jednou, ale mnohými vojnami. Pápež vyhlásil rovno ďalší jubilejný rok.Aký je ten Františkov zdroj pokoja a mieru? Pozrieme sa na to s bratom Jánom Macejom z rehole františkánov kapucínov, Františkovych nasledovníkov.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Modlitba nie je útek pred realitou, ale snaha upokojiť srdcia a urobiť dialóg možným. Práve ľudia, ktorí sa o toto snažia, premieňajú realitu zvnútra“, hovorí Ján Macej, rehoľník z františkánskeho rádu kapucínov. Pápež Lev totiž vyhlásil špeciálny rok sv. Františka, ktorý je všeobecne označovaný za posla pokoja a mieru. „Ak bude zlo len eskalovať a ľudia sa budú len pridávať na stranu agresívneho stretu, hrozba bude rásť“, dodáva.Chodiaci príklad chudoby napriek tomu, že bol synom bohatého kupca.Posol pokoja a mieru, napriek tomu, že si v mladosti zvolil kariéru vojaka a zakúsil i strasti zajatia.A hoci si ľuboval v móde, nakoniec sa mu odevom stal hrubý habit opásaný povrazom.Lebo – tak to videl pri chudákoch a chorých, ktorým sa začal venovať, oslovený Kristom.Z biedy a chudoby si urobil spoločníčku. Jeho „Pani chudobu“ neskôr oslavovali Dante i Giotto.Slnko nazýval bratom a lunu sestrou. Paradoxne sestrou nazval ešte aj smrť! A pokoj považoval za najväčší dar.František z Assisi.Svet inšpiruje už osem storočí, hoc z neho zostali už len kosti.A najnovšie naň upriamil pozornosť pápež Lev XIV – s tým, že „jeho život ukazuje skutočný zdroj pokoja a mieru“. V dobe poznačenej nie jednou, ale mnohými vojnami. Pápež vyhlásil rovno ďalší jubilejný rok.Aký je ten Františkov zdroj pokoja a mieru? Pozrieme sa na to s bratom Jánom Macejom z rehole františkánov kapucínov, Františkovych nasledovníkov.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticiganismu přijal romskou národnost.

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticiganismu přijal romskou národnost.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticikanismu přijal romskou národnost.

Poslechněte si:01:01 Chodí sloni do lékárny?10:54 Existují obří dvojplanety?19:26 První vysokotlaká lokomotiva24:50 Jak se zrodily plasty?35:33 Jak vyrobit svítící pavučinu?42:58 Pomohla průmyslová revoluce bakterii??Hovoří biolog Jaroslav Petr nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:01 Chodí sloni do lékárny?10:54 Existují obří dvojplanety?19:26 První vysokotlaká lokomotiva24:50 Jak se zrodily plasty?35:33 Jak vyrobit svítící pavučinu?42:58 Pomohla průmyslová revoluce bakterii??Hovoří biolog Jaroslav Petr nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.

Veterinární a chovatelskou poradnu pro vás otevíráme s veterinárním lékařem nebo odborníkem na chov domácích zvířat.

Vládneme, nerušit #48: Vláda Andreje Babiše funguje už dva měsíce a s ní také do letošních voleb věčně opoziční SPD Tomia Okamury. Okamurovo hnutí přibralo do svého klubu politiky z menších partají, do vlády vyslalo „nestranické odborníky“ a sám Okamura stanul v čele Poslanecké sněmovny, o čemž hovoří jako o svém politickém vrcholu. Co vlastně strana zatím ve vládě a v Poslanecké sněmovně dělá? Kdo jsou její nejsilnější hlasy a bude ministr obrany Jaromír Zůna ještě někdy mluvit? O tom všem mluví v dalším dílu politického podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka.

Prvním peněžním ústavem svého druhu v rakouském císařství byla od roku 1819 Die Erste Österreichische Spar-Casse – První rakouská spořitelna.

Prvním peněžním ústavem svého druhu v rakouském císařství byla od roku 1819 Die Erste Österreichische Spar-Casse – První rakouská spořitelna.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Poslechněte si:01:07 Kam plavou žraloci?10:05 První virus15:33 Bude mít Evropa kosmodrom?25:06 Proč je více praváků?36:52 Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?44:10 Dobyly Ameriku viry a bakterie?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Poslechněte si:01:07 Kam plavou žraloci?10:05 První virus15:33 Bude mít Evropa kosmodrom?25:06 Proč je více praváků?36:52 Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?44:10 Dobyly Ameriku viry a bakterie?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Vládneme, nerušit #47: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu, vláda by tak měla letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Podle názoru Národní rozpočtové rady (NRR) i dalších odborníků je navržený rozpočet v rozporu se zákonem, protože nedodržuje pravidla o rozpočtové odpovědnosti. To ale ministryně financí Alena Schillerová popírá. Jaké důsledky může mít takto navržený rozpočet? Co to znamená pro Česko? A mohou vůbec opoziční strany v tomto ohledu současné vládě něco vyčítat? To rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

„Co si budeme povídat, Martina Sáblíková už opravdu nemá komu co dokazovat. Viděl jsem to včera, když přišla k rychlobruslařskému oválu a Kanaďanky Weidemannová s Maltaisovou ji vítaly, jako by viděly svou sestru třeba po pěti letech,“ popisuje sportovní reportér Petr Kadeřábek. Záviděl svému kolegovi Františku Kunovi americkou cestu za hokejisty NHL? A co je ve sportu nejvíc dojalo? Poslechněte si společný rozhovor ze zimních olympijských her.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Co si budeme povídat, Martina Sáblíková už opravdu nemá komu co dokazovat. Viděl jsem to včera, když přišla k rychlobruslařskému oválu a Kanaďanky Weidemannová s Maltaisovou ji vítaly, jako by viděly svou sestru třeba po pěti letech,“ popisuje sportovní reportér Petr Kadeřábek. Záviděl svému kolegovi Františku Kunovi americkou cestu za hokejisty NHL? A co je ve sportu nejvíc dojalo? Poslechněte si společný rozhovor ze zimních olympijských her.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Co si budeme povídat, Martina Sáblíková už opravdu nemá komu co dokazovat. Viděl jsem to včera, když přišla k rychlobruslařskému oválu a Kanaďanky Weidemannová s Maltaisovou ji vítaly, jako by viděly svou sestru třeba po pěti letech,“ popisuje sportovní reportér Petr Kadeřábek. Záviděl svému kolegovi Františku Kunovi americkou cestu za hokejisty NHL? A co je ve sportu nejvíc dojalo? Poslechněte si společný rozhovor ze zimních olympijských her.

Troje dveře do chrámu v nás z názvu knihy o Františku Bílkovi odkazují ke trojím dveřím v ikonostasu, pravoslavném oltáři, které podle tradice vedou do nebeského království a otevírá je Ježíš Kristus. V názvu knihy Martina Jindry jsou pak také symbolem tří částí knihy věnovaných třem osobnostem: synovi sochaře Bílka Františku Jaromírovi, dceři Bertě a konečně samotnému sochaři Františku Bílkovi.

„Demokracia bez mravných zásad sa môže stať tyraniou. To je bod, ktorý ma motivuje prebúdzať svedomie národa aj politických špičiek“, tvrdí Peter Mihoč, biskup východného dištriktu ECAV na Slovensku. „Nie je nič horšie, ako keď svedomie otupie“, dopĺňa.Keď NIE politikom zaznieva aj pod Tatrami. Nedávno takéto Nie zaznelo z úst amerických kardinálov prezidentovi Trumpovi. Pre jeho „polarizáciu, straníckosť a úzke ekonomické záujmy“ pri ťažení na Grónsko.A pod Tatrami?Bolo to len tri dni po tom, ako premiér Fico navštívil agresora Vladimíra Putina v Kremli. Z kazateľnice prešovského evanjelického chrámu – a v priamom prenose verejnoprávnej televízie – si tak premiér mohol vypočuť kritiku o „klaňaní sa moci“, ktorá „porušuje hodnoty ľudskosti a spravodlivosti“. Éterom zneli slová o korupcii, o rozhodnutiach motivovaných vlastným prospechom, o podpore režimov, ktoré šliapu po ľudských právach. A bral si ich do úst biskup Evanjelickej cirkvi augsburského vyznania.Ten istý biskup sa dnes kriticky vyjadruje k úpravám o kajúcnikoch, o rušení úradu pre oznamovateľov korupcie či o útokoch mladého poslanca Barteka na barda slovenskej demokracie Františka Mikloška.Peter Mihoč, prešovský evanjelický biskup. Prečo to robí? Aj toto obsahuje Ježišovo evanjelium? A necíti sa vo svojej angažovanosti osamelý?„Predpokladom úspechu je uznať si vlastnú chybu“, hovorí. „Moc zaslepuje, korupcia je pliaga, ktorá ničí dôveru v štát“, uzatvára.„Ak sa novelou Trestného zákona znižuje citlivosť štátu voči korupcii či extrémizmu, je to otázka, či chceme spoločnosť, kde sa hranice prijateľného posúvajú tak, že sa neresť stane normou. Korupcia je v rozpore s Desatorom. Je to rozkrádanie spoločných hodnôt a budovanie nedôvery. Ak sa ruší špecializovaná prokuratúra alebo oslabuje ochrana oznamovateľov, stáva sa to normou. Bol som v Gregorovciach na hrobe Martinky Kušnírovej. Ak má byť smrť riešením pravdy v spoločnosti, tak sa pýtam, v akej spoločnosti žijeme“, rozpráva biskup Peter Mihoč.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Demokracia bez mravných zásad sa môže stať tyraniou. To je bod, ktorý ma motivuje prebúdzať svedomie národa aj politických špičiek“, tvrdí Peter Mihoč, biskup východného dištriktu ECAV na Slovensku. „Nie je nič horšie, ako keď svedomie otupie“, dopĺňa.Keď NIE politikom zaznieva aj pod Tatrami. Nedávno takéto Nie zaznelo z úst amerických kardinálov prezidentovi Trumpovi. Pre jeho „polarizáciu, straníckosť a úzke ekonomické záujmy“ pri ťažení na Grónsko.A pod Tatrami?Bolo to len tri dni po tom, ako premiér Fico navštívil agresora Vladimíra Putina v Kremli. Z kazateľnice prešovského evanjelického chrámu – a v priamom prenose verejnoprávnej televízie – si tak premiér mohol vypočuť kritiku o „klaňaní sa moci“, ktorá „porušuje hodnoty ľudskosti a spravodlivosti“. Éterom zneli slová o korupcii, o rozhodnutiach motivovaných vlastným prospechom, o podpore režimov, ktoré šliapu po ľudských právach. A bral si ich do úst biskup Evanjelickej cirkvi augsburského vyznania.Ten istý biskup sa dnes kriticky vyjadruje k úpravám o kajúcnikoch, o rušení úradu pre oznamovateľov korupcie či o útokoch mladého poslanca Barteka na barda slovenskej demokracie Františka Mikloška.Peter Mihoč, prešovský evanjelický biskup. Prečo to robí? Aj toto obsahuje Ježišovo evanjelium? A necíti sa vo svojej angažovanosti osamelý?„Predpokladom úspechu je uznať si vlastnú chybu“, hovorí. „Moc zaslepuje, korupcia je pliaga, ktorá ničí dôveru v štát“, uzatvára.„Ak sa novelou Trestného zákona znižuje citlivosť štátu voči korupcii či extrémizmu, je to otázka, či chceme spoločnosť, kde sa hranice prijateľného posúvajú tak, že sa neresť stane normou. Korupcia je v rozpore s Desatorom. Je to rozkrádanie spoločných hodnôt a budovanie nedôvery. Ak sa ruší špecializovaná prokuratúra alebo oslabuje ochrana oznamovateľov, stáva sa to normou. Bol som v Gregorovciach na hrobe Martinky Kušnírovej. Ak má byť smrť riešením pravdy v spoločnosti, tak sa pýtam, v akej spoločnosti žijeme“, rozpráva biskup Peter Mihoč.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně se tento týden začnou zabývat návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Vláda Andreje Babiše ho předložila se schodkem 310 miliard korun. Přesto ministerstva budou muset ve svých rozpočtech škrtat. To ostatně avizoval i ministr zahraničí a pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka z Motoristů, podle kterého to pocítí především neziskové organizace zaměřující se na enviromentální témata či oblast podpory lidských práv a občanské společnosti v zahraničí. Kolik neziskovky doposud od státu dostávaly, kolik mu naopak dávaly a co se má změnit? Proč vůbec ANO, SPD a Motoristé jdou proti neziskovým organizacím? A mohla by je zachránit Evropská unie? V pondělní epizodě odpovídá František Trojan.

Máme za sebou zaujímavý týždeň - generálny prokurátor Maroš Žilinka mal veľkú tlačovú konferenciu, kde označil boj proti korupcii za katastrofálny a dával to za vinu aj rušeniu NAKA, za ktorým stojí koalícia. Další prokurátor - krajský - Rastislav Remeta na inej tlačovke vysvetľoval, prečo nestíhajú vojenskú pomoc Ukrajine a že Hegerova vláda konala zodpovedne. Premiér Robert Fico za tým vidí vstup prokuratúry do politického súboja na strane opozície. V parlamente bolo nočné odvolávanie vlády, Michal Bartek uviedol, že František Mikloško nesiaha expremiérovi Mečiarovi ani po členky, internetom kolujú memečka z LED obrazovky na budúcej budove ministerstva obrany a začínajú zimné olympijské hry. Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo. Dnes so špeciálnym hosťom Samuelom "Vedátorom" Kováčikom. Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána. Zdroje zvukov: 360tka, TA3, TASR – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/new-books-network

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/literary-studies

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/performing-arts

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/art

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/science-technology-and-society

S naší starší historií je to leckdy velmi těžké. Po řadu staletí i historiografie vycházela z kronik, které byly více než „ideologicky cinknuté“. Taková je i Zbraslavská kronika Petra Žitavského, představitele cisterciáků, kteří měli své vlastní představy o řízení státu. Na něj pak navazovali další, včetně úctyhodného Františka Palackého. A tak se jednou z postav, která dostala pomyslný terč na záda, stal Jindřich Korutanský.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výstava Tři Jeleni v galerii Zelený dům v Újezdu nad Lesy představuje litografie manželů Jelenových. Ve šlépějích otcovy fantazijní tvorby, mezi sběratele ex-libris, se vydala i jejich dcera. „Časem si najednou začala i Františka kreslit na kameni a Veroniku to také začalo bavit. Říkaly: my nechceme tisknout jenom tvoje věci, také něco nakreslíme,“ vypráví grafik Oldřich Jelen. Jaký mají recept na společnou výtvarnickou domácnost? A liší se ženský a mužský svět imaginace?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.