POPULARITY
Categories
Provocations militaires russes : la Tchéquie s'empresse d'exprimer sa solidarité avec la Pologne - Vols d'objets religieux : retrouvée en Allemagne, une précieuse statue a été restituée à la Tchéquie - En Ecosse, un monument à la mémoire du pilote de chasse tchécoslovaque František Hekl
František Jirásek byl přes 40 let dvorním fotografem Karla Gotta. Spolupracuje také s dalšími předními umělci. V chystané autobiografii odhaluje spoustu veselých historek.
František Jirásek byl přes 40 let dvorním fotografem Karla Gotta. Spolupracuje také s dalšími předními umělci. V chystané autobiografii odhaluje spoustu veselých historek.
František Jirásek byl přes 40 let dvorním fotografem Karla Gotta. Spolupracuje také s dalšími předními umělci. V chystané autobiografii odhaluje spoustu veselých historek.
František Jirásek byl přes 40 let dvorním fotografem Karla Gotta. Spolupracuje také s dalšími předními umělci. V chystané autobiografii odhaluje spoustu veselých historek.
František Jirásek byl přes 40 let dvorním fotografem Karla Gotta. Spolupracuje také s dalšími předními umělci. V chystané autobiografii odhaluje spoustu veselých historek.
František Jirásek byl přes 40 let dvorním fotografem Karla Gotta. Spolupracuje také s dalšími předními umělci. V chystané autobiografii odhaluje spoustu veselých historek.
František Jirásek byl přes 40 let dvorním fotografem Karla Gotta. Spolupracuje také s dalšími předními umělci. V chystané autobiografii odhaluje spoustu veselých historek.
Po devíti měsících opět hrozí, že ve Francii padne vláda. Opozice nesouhlasí s návrhem rozpočtu na příští rok, který představil premiér François Bayrou. Ten dlouhodobě poukazuje na to, že je potřeba snížit zadlužení Francie a hodlá ušetřit 44 miliard eur. „Premiérův návrh počítá s různými nepopulárními opatřeními. Tím nejprovokativnějším je zrušení dvou volných dní, to Francouze opravdu nadzvedlo ze židle,“ popisuje publicista František Kalenda.
Memorial to Czech RAF pilot František Hekl unveiled in Scotland, Mystery Formula 1 driver from D4 motorway apprehended after 6 years of cat-and-mouse, A brief history of Jewish identity and belonging in Czechoslovakia
Po devíti měsících opět hrozí, že ve Francii padne vláda. Opozice nesouhlasí s návrhem rozpočtu na příští rok, který představil premiér François Bayrou. Ten dlouhodobě poukazuje na to, že je potřeba snížit zadlužení Francie a hodlá ušetřit 44 miliard eur. „Premiérův návrh počítá s různými nepopulárními opatřeními. Tím nejprovokativnějším je zrušení dvou volných dní, to Francouze opravdu nadzvedlo ze židle,“ popisuje publicista František Kalenda.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Memorial to Czech RAF pilot František Hekl unveiled in Scotland, Mystery Formula 1 driver from D4 motorway apprehended after 6 years of cat-and-mouse, A brief history of Jewish identity and belonging in Czechoslovakia
Ročně mu vychází dvě až tři knihy. Jeho tvůrčím alter egem je František Kotleta, který píše brak s velkým B, u Leoše Kyši je tomu ale jinak a přiznává, že psaní je pro něj droga. „Novinářská zkušenost mě vede k tomu, nezahlcovat veřejný prostor tím, co není pravda,“ říká ve Vizitce. Budeme při existenci AI ještě potřebovat kreativně komunikovat? Nakolik pro nás zůstane důležitý lidský aspekt, tak zvaný tým „human“? A proč je AI vtěrka? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ročně mu vychází dvě až tři knihy. Jeho tvůrčím alter egem je František Kotleta, který píše brak s velkým B, u Leoše Kyši je tomu ale jinak a přiznává, že psaní je pro něj droga. „Novinářská zkušenost mě vede k tomu, nezahlcovat veřejný prostor tím, co není pravda,“ říká ve Vizitce. Budeme při existenci AI ještě potřebovat kreativně komunikovat? Nakolik pro nás zůstane důležitý lidský aspekt, tak zvaný tým „human“? A proč je AI vtěrka? Ptá se Karolína Koubová.
Poslechněte si:01:02 Příběh ztracené koruny11:14 Dokáže sádlo otupit nůž?22:06 Jak zvážit atomy?28:00 Co je to inteligence?36:30 Řídí se jestřáb semaforem?44:52 Vznikl první stát kvůli poušti?Hovoří matematik Mirko Rokyta, chemik Jan Havlík nebo neurolog František Koukolík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda, náš osud čte Václav Jílek.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Poslechněte si:01:02 Příběh ztracené koruny11:14 Dokáže sádlo otupit nůž?22:06 Jak zvážit atomy?28:00 Co je to inteligence?36:30 Řídí se jestřáb semaforem?44:52 Vznikl první stát kvůli poušti?Hovoří matematik Mirko Rokyta, chemik Jan Havlík nebo neurolog František Koukolík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy hydrogeologa Zbyňka Hrkala Voda, náš osud čte Václav Jílek.
Během letních měsíců Městské muzeum v Ústí nad Orlicí zprovoznilo pravděpodobně největší interiérový orloj v Česku. Jeho autor chtěl vytvořit nesmrtelné dílo. Svůj život ale ukončil vlastní rukou, zabil i dvě manželky.
Zrušením záchrankového tendra sa problém nevyriešil, ale zdvojnásobil, tvrdí prezident komory záchranárov a zároveň opozičný poslanec František Majerský. Podľa neho, ak víťazi zrušeného tendra zažalujú štát, tak to všetci zaplatíme dvakrát – raz novému víťazovi a druhý raz víťazom zrušeného tendra za ušlý zisk. Dnes ide o záchrankách vypovedať na polícii. Ako poslanec KDH odmietol hlasovať za zmenu ústavy so Smerom a hovorí, že strana bude o svojej pozícii k ústave znova rokovať už zajtra.V podcaste s poslancom za KDH Františkom Majerským sa dozviete:– od 1. minúty – že aj deti sa pýtajú, prečo si Robert Fico podáva ruky s Putinom;– po 4:00 – prečo vlastne odmietol stranícku líniu KDH – hlasovať o ústave so Smerom;– od 6:00 – aké právne kroky podnikol proti Tiborovi Gašparovi, ktorý ho obvinil z korupcie;– po 8:00 – že do hlasovania so Smerom ho tlačil aj poslanec za Hnutie Slovensko, ktorý je verejne proti;– od 10:00 – či KDH môže zmeniť svoj postoj k ústave;– po 14:00 – že záchrankový tender bol jasný vopred pripravený biznis pre stranu Hlas;– od 16:00 – čo ide dnes povedať polícií na výsluchu;– po 17:00 – že záchrankový tender je ideálna možnosť na korupciu;– od 18:00 – ako hlasácka firma vopred oslovovala záchranárov s pracovnými ponukami;– po 20:00 – že záchrankový tender sa zrušil zrejme preto, že v ňom neuspela Penta;– od 21:30 – ako minister životného prostredia Taraba blokoval tender na záchranky;– po 23:00 – že minister Kamil Šaško údajne nezákonne predĺžil licenciu na záchranky firme, ktorej nemal;– od 24:00 – že vo fungujúcom systéme záchraniek vzniká chaos;– po 26:00 – prečo zaplatíme záchrankový tender dvakrát;– od 29:00 – že medzi Pentou a Agelom momentálne vyhráva Agel;– po 31:00 – v čom má Andrej Danko pravdu;– od 33:00 – prečo táto vláda v zdravotníctve už nerobí nič.
Vládneme, nerušit #25: Eva Decroix je ve funkci ministryně spravedlnosti čtvrt roku. Do úřadu přišla s jasným úkolem: co nejlépe se politicky vypořádat s kauzou, kterou jí zanechal Pavel Blažek. Jak se jí to daří? Proč některé kroky působily chaoticky a jak kauza promluví do sněmovních voleb? František Trojan a speciální host Ondřej Kundra to v uplynulých týdnech zjišťovali přímo na ministerstvu. V pětadvacáté epizodě podcastu Vládneme, nerušit s Filipem Zelenkou rozebírají, na co přišli.
Poročamo o dogajanju na beneškem Lidu, kjer bodo podelili nagrade, med drugim zlatega leva, najboljšim izmed 21 filmov v tekmovalnem programu 82. beneškega filmskega festivala. Ljubljano je obiskal švicarski režiser filma Modrost sreče Philip Delaquis, v Slovenski kinoteki odpirajo novo sezono z retrospektivo Františka Čápa, ocenjujemo pa tudi dva aktualna naslova s kinosporeda: Ljubezen in Chuckovo življenje.
Dlouholetá ředitelka Konta Bariéry Božena Jirků vypráví o jaderném fyzikovi Františku Janouchovi, jak jí místo práce televizní redaktorky nabídl cestu do světa charity. Zakladatel Nadace Charty 77 stál za legendární sbírkou Konto Míša, díky které se vybralo přes sto milionů korun na podporu postižených, a zásadně přispěl k rozvoji neziskového sektoru v porevolučním Česku.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Historie strakáčů, jak se českým strakatým psům říká, se začala psát v roce 1954, kdy František Horák, zootechnik z Fyziologického ústavu Československé akademie věd, dostal nápad vyšlechtit vlastní plemeno psů vhodné pro laboratorní účely.
Jen na jeden jediný den bude na faře Evangelické církve metodistické v Seifertově ulici v Jihlavě vystaveno dvanáct obrazů malíře Františka Mořice Nágla.
Poslechněte si:01:08 Jak loví plameňák?09:58 Lze obeplout Kanadu?15:08 Jak vidí jeleni?23:54 Největší mozek mezi suchozemskými zvířatyBONUS: Sherlock Holmes a pavor nocturnus – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Luděk Bartoš a Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Czech Television produces film about most successful Czech RAF pilot Josef František, Amid growing pressure from locals, Prague 1 bans e-scooters on historic Nerudova Street, Ostrava Zoo: home to 451 species, including some extinct in the wild
Czech Television produces film about most successful Czech RAF pilot Josef František, Amid growing pressure from locals, Prague 1 bans e-scooters on historic Nerudova Street, Ostrava Zoo: home to 451 species, including some extinct in the wild
Empírový zámek v Kostelci nad Orlicí nepůsobí jako muzeum, ale jako domov. A on jím opravdu je. František Kinský, potomek jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, v něm žije, pracuje a denně ho v duchu zdraví: „Mám tě rád. Buď zdráv.“
Empírový zámek v Kostelci nad Orlicí nepůsobí jako muzeum, ale jako domov. A on jím opravdu je. František Kinský, potomek jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, v něm žije, pracuje a denně ho v duchu zdraví: „Mám tě rád. Buď zdráv.“
Empírový zámek v Kostelci nad Orlicí nepůsobí jako muzeum, ale jako domov. A on jím opravdu je. František Kinský, potomek jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, v něm žije, pracuje a denně ho v duchu zdraví: „Mám tě rád. Buď zdráv.“
Empírový zámek v Kostelci nad Orlicí nepůsobí jako muzeum, ale jako domov. A on jím opravdu je. František Kinský, potomek jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, v něm žije, pracuje a denně ho v duchu zdraví: „Mám tě rád. Buď zdráv.“
Poslechněte si:00:56 Jak se stavělo Stonehenge?12:43 Záchrana jménem inzulin18:59 Proč jeleni shazují paroží?27:57 Nejlepší skokani světaBONUS: Sherlock Holmes a případ podivné známky – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří Ing. Pavel Pavel nebo biolog Luděk Bartoš. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
František Vláčil's historical epic Marketa Lazarová (1967) is another example of what happens when an insane artist is at the right place at the right time to be given carte blanche: a breathtaking film stuffed to the brim with beautiful images that seems like it was an absolute nightmare to work on. Fortunately, we didn't have to help make the movie, we just get to watch it.
Vystudoval sinologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a už během studií vstoupil do cestovního ruchu. V roce 2013 založil zahraniční zastoupení CzechTourismu v Šanghaji. „Turisty do Česka lákají památky, hory i lázně, ale bohužel i klišé, jako je levné pivo,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu František Reismüller. Jaký potenciál má gastroturistika? Jak z cestovního ruchu těží města a obce? A jak cestování ovlivňují influenceři?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi. „To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“ Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky. „Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“ Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“ Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion
Poslechněte si:01:04 Největší obrněný tank druhohor08:19 Lze přežít antarktickou zimu?14:20 Brouk, který miluje horko20:26 Mistr odolnosti mezi hlodavciBONUS: Sherlock Holmes a rybářská rovnice – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří paleontolog Vladimír Socha nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Poslechněte si:01:09 Jed pro chobotnici08:02 Revoluční kniha o přírodě14:00 Proč jeleni troubí?22:00 Největší ještěr světa27:05 Sochy s kloboukyBONUS: Sherlock Holmes a případ s Lví hřívou– najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří ing. Pavel Pavel nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.
V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa, viktorie Cruzova. „S jejich pěstováním začal pan František Jirásek, který byl inspektorem botanické zahrady a vyzkoušel na viktoriích kdeco,“ usmívá se zahradní architektka Hana Ondrušková. Jak velký má viktorie Cruzova květ? Jak se liší od ostatních druhů leknínů? A k čemu slouží určovací sbírka semen? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jenže i ti se tu musejí nejdřív zaučit. Kdo je trénuje? - Uherské Hradiště bylo od dávných dob důležitou obchodní křižovatkou a lidé se tam usídlovali i přes opakující se záplavy. Jak se na ně adaptovali? - A jak zásadní byl pro československý odboj generál František Moravec? Hlavní strůjce plánu na atentát na Reinharda Heydricha se narodil přesně před 130 lety. Moderuje Daniela Vrbová.