Podcasts about franti

Zvonovec liliolistý je chráněný po celé Evropě. Najít ho můžete od Německa až po Sibiř, a roste i u nás. Kvete právě teď. Každý rok si botanici proto vyhradí jeden týden, navštěvují místa, kde roste a květiny tam spočítají. V Chráněné krajinné oblasti Český kras u Vonoklas nedaleko Prahy s nimi natáčela reportérka Františka Rohlíčková.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Letní měsíce nejsou jen o sklizni šťavnatého ovoce, ale také o správné péči o ovocné stromy. František Hlubocký přiblížil, jaké poklady se dají najít v českých zahradách a jak s nimi zacházet, aby rodily i nadále.

Letní měsíce nejsou jen o sklizni šťavnatého ovoce, ale také o správné péči o ovocné stromy. František Hlubocký přiblížil, jaké poklady se dají najít v českých zahradách a jak s nimi zacházet, aby rodily i nadále.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 1943 (ale mohlo to být i dřív) přijel do Bohušovic nad Ohří transport z Německa. Byli v něm staří Židé, zničení dlouhou cestou a ve velmi špatném stavu, posbíraní pravděpodobně po různých starobincích. Měli jít do ghetta v Terezíně. Mezi tamními vězni, kteří měli na starost vykládání a prohlídku vlaku, byl i František Leiner, který našel v jednom z vagónů plačící asi dvouletou holčičku, zabalenou v potrhané dece. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

Případem se tak bude znovu zabývat policie. Na okraji Buenos Aires, v La Matanze, vznikne Městečko papeže Františka. Iniciativa vznikla v diecézi San Justo, podporují ji také další místní farnosti. A v dalším díle seriálu Život s Bohem uslyšíte, jak funguje běžný provoz v klášteře.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svobodu, chaos i dělání všeho, co je potřeba, představuje psychedelická groteska Libero. Její autor se mezi tvory přírodní i vymyšlené noří způsobem, který by v mnohých vzbudil nelibost. „Schopnost empatie, ta dnes lidem chybí. Jsem schopný se válet třeba v bochnatkách. Mám písničku o tom, že skončím obalen bochnatkou a slizem,“ líčí krásu v ošklivosti hudebník, ilustrátor i typograf František Štorm. Jak jde dohromady black metal plný démonů s hledáním duchovna v klášteře?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svobodu, chaos i dělání všeho, co je potřeba, představuje psychedelická groteska Libero. Její autor se mezi tvory přírodní i vymyšlené noří způsobem, který by v mnohých vzbudil nelibost. „Schopnost empatie, ta dnes lidem chybí. Jsem schopný se válet třeba v bochnatkách. Mám písničku o tom, že skončím obalen bochnatkou a slizem,“ líčí krásu v ošklivosti hudebník, ilustrátor i typograf František Štorm. Jak jde dohromady black metal plný démonů s hledáním duchovna v klášteře?

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Poslechněte si:01:05 Nesmrtelná medúza08:12 Nebezpečné křížení jelenů17:51 Objev Ameriky od západu23:24 Proč v Polynésii stavěli sochy?BONUS: Sherlock Holmes a expert – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Luděk Bartoš nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Babičkám a dědečkům chceme vzdát hold v dalším vydání pořadu Jihomoravský rok. Světový den prarodičů a seniorů, který vyhlásil papež František, se každoročně připomíná čtvrtou neděli v červenci. Letos vychází na 27. července. Je to další svátek seniorů, ti totiž slaví svůj den také 1. října. Jak vypadá moderní babička? A s čím se nám svěřila čerstvá babička a naše kolegyně Ivana Slabáková? Zazní i vzpomínky na prarodiče od posluchačů i pozvání do spolku aktivních prarodičů.

V pogovoru z Jaroslavom Skrušnýjem, mojstrskim prevajalcem iz češčine in francoščine, preverjamo, kaj je v drugi polovici 20. stoletja slovenskemu kulturnemu prostoru dala francoska in kaj češka literaturaKo smo se v 19. stoletju Slovenci borili za narodne pravice v kontekstu habsburške monarhije, smo se pogosto navdihovali pri Čehih. Znano telovadno društvo Sokol smo, denimo, ustanovili, sledeč prav češkim zgledom. In Slovenske matice bi bržčas ne bilo, ko bi Čehi že ne imeli Češke matice. Pravzaprav ima tudi gajica, pisava, ki jo danes uporabljamo, svoje najgloblje korenine na Češkem, saj se je Hrvat Ljudevit Gaj, ko je snoval ortografski sistem za zapisovanje južnoslovanskih jezikov, prvenstveno zgledoval pri Čehu Janu Husu in njegovi adaptaciji latinice v zgodnjem 15. stoletju. Vse to je slovenski in češki kulturni prostor povezovalo in zbliževalo, toliko bolj seveda, ker je tudi kar nekaj Slovencev v tistem obdobju študiralo na znameniti Karlovi univerzi v Pragi. No, te tesne vezi pa so se v 20. stoletju – še zlasti v njegovi drugi polovici – nekoliko zrahljale. Saj drži, da je Plečnik takoj po prvi svetovni vojni vodil prenovo Hradčanov in da si zgodovine slovenskega filma ni mogoče predstavljati brez Františka Čapa in njegove Vesne, a vtis je, da so se po drugi svetovni vojni naši ustvarjalci, naši umetniki za navdih in spodbudo najraje, najpogosteje obračali na zahod ali na jug, spričo česar se je razdalja med našim in češkim kulturnim okoljem v splošnem povečevala. Da pa se te stare češko-slovenske povezave vendarle ne bi čisto pretrgale, je skrbelo nekaj prizadevnih literarnih prevajalk in prevajalcev, med katerimi je eno ključnih vlog odigral Jaroslav Skrušný, ki nas je oskrbel s prevodi osrednjih čeških povojnih književnikov – od Milana Kundere do Bohumila Hrabala, od Vaclava Havla do Ivana Klime. Je pa treba podčrtati, da je to pravzaprav le polovica njegovega prevajalskega opusa, saj Skrušný zdaj že kakega pol stoletja nadvse vešče, nadvse umetelno prevaja tudi iz francoščine. Zola, Sartre, Camus, Malraux in Stendhal so, če omenimo le nekatere, avtorji, ki jih lahko beremo, zahvaljujoč njegovim prevajalskim naporom, za katere je leta 2011 potem prejel tudi Sovretovo nagrado. A kako gresta češčina in francoščina, češka in francoska književnost skupaj? Kako ena in kako druga odmevata med slovenskimi bralkami in bralci? Iz katere literarne tradicije, ne nazadnje, raje prevaja? – To je le nekaj vprašanj, ki so nas zaposlovala v tokratnem Kulturnem fokusu, ko smo pred mikrofonom gostili prav Jaroslava Skrušnýja. Foto: Jaroslav Skrušny (Goran Dekleva)

Jenže i ti se tu musejí nejdřív zaučit. Kdo je trénuje? - Uherské Hradiště bylo od dávných dob důležitou obchodní křižovatkou a lidé se tam usídlovali i přes opakující se záplavy. Jak se na ně adaptovali? - A jak zásadní byl pro československý odboj generál František Moravec? Hlavní strůjce plánu na atentát na Reinharda Heydricha se narodil přesně před 130 lety. Moderuje Daniela Vrbová.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Známá jména Kubiš a Gabčík si většina lidí ihned spojí s operací Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Celou akci ale naplánoval a prosadil generál František Moravec, od jehož narození ve středu uplynulo 130 let. I on byl klíčovou osobností československého exilu a odboje, prosadit jeho nejvýznamnější plán však nebylo snadné. „Edvard Beneš s tím nejprve nesouhlasil, obával se represí,“ říká historik.

Liptovská Mara je dominantou Liptova, najväčšou, ktorú vytvoril človek. Prečo vznikla? Čomu všetkému pomáha dnes? A čo pri nej môžete zažiť nielen počas leta? O tom všetkom diskutujú František Németh, Katarína Šarafínová, Jozef a Samuel. Epizóda vznikla v spolupráci s VisitLiptov. Viac o Liptovskej Mare a spomínaných aktivitách nájdete na stránke https://www.visitliptov.sk/liptovska-mara/ Aktivita je realizovaná s finančnou podporou Ministerstva cestovného ruchu a športu Slovenskej republiky. Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Poslechněte si:01:09 Mohou sochy samy kráčet?13:30 Mrtvá těla pro vědu19:01 Nejrychlejší tvor planety25:04 Zmenšují se zvířata na zimu?BONUS: Sherlock Holmes a případ s čtverzubcem – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří ing. Pavel Pavel nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dva se spojují, jeden pořádá krizový sněm. Kandidátky se musejí do konce července uzavřít. Tomio Okamura se (zatím) udobřil s Jindřichem Rajchlem a Kateřina Konečná se dohodla s Janou Maláčovou. Motoristé sobě mají nízké preference a o víkendu budou řešit, co s tím udělat. O tom všem spolu mluví Filip Zelenka a František Trojan v novém díle podcastu #18 Vládneme, nerušit.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla, nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla, nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zkracujeme si dobu spánku, která je zásadní pro naše duševní zdraví,“ upozorňuje v rozhovoru lékař. „Já sám s tím mám problém. Svádí to. Pro děti, které v prostředí techologií vyrůstají, to je náročné. Doba, kterou tráví u obrazovek, je fakt masakr.“ Jak s digitální nespavostí bojovat? Jak se proměnil dětský psychiatrický pacient? Pomáhá Šalandovi v jeho lékařské praxi to, že vystudoval i hudbu a věnuje se hraní na saxofon a dýdžejingu jako Saxofrancis alias John Sarkander?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předsednictvo hnutí Stačilo!, jehož součástí jsou komunisté, mají ve čtvrtek rozhodnout o návrhu spolupráce se SOCDEM v nadcházejících sněmovních volbách, a případně i o kandidátkách. Ke společné kandidatuře vyzvali sociální demokraté i přesto, že ještě před nedávnem Jana Maláčová tvrdila, že budou na podzim kandidovat sami. Poté, co otočila, stranu opustily desítky členů. Jak ve Výtahu Respektu říká František Trojan, problém by nemusela být vyloženě spolupráce s komunisty, ale i se zbylými stranami, které ve Stačilo! jsou: „Jsou tam zástupci z dezinformační scény i krajní pravice. To je v něčem podstatnější aspekt celé té spolupráce. S komunisty by se totiž kromě NATO na spoustě věcech asi shodli." Kdo by z tohoto spojení těžil? S kým by se mohli spojit po volbách? A co když Stačilo! spolupráci se SOCDEM neodsouhlasí?

„Zkracujeme si dobu spánku, která je zásadní pro naše duševní zdraví,“ upozorňuje v rozhovoru lékař. „Já sám s tím mám problém. Svádí to. Pro děti, které v prostředí techologií vyrůstají, to je náročné. Doba, kterou tráví u obrazovek, je fakt masakr.“ Jak s digitální nespavostí bojovat? Jak se proměnil dětský psychiatrický pacient? Pomáhá Šalandovi v jeho lékařské praxi to, že vystudoval i hudbu a věnuje se hraní na saxofon a dýdžejingu jako Saxofrancis alias John Sarkander?

Ve čtvrtek 10. července uplynulo 85 let od začátku letecké bitvy o Británii. Pro nacistické Německo představovala první porážku v tažení Evropou. Výkon pilotů tehdy zhodnotil britský premiér Winston Churchil slovy: „Ještě nikdy v historii lidských konfliktů jsme toho tolik nedlužili tak malé hrstce lidí.“ Bylo mezi nimi i 88 Čechoslováků včetně pilota RAF Josefa Františka – hrdiny, na kterého se doma téměř zapomnělo.

Ve čtvrtek 10. července uplynulo 85 let od začátku letecké bitvy o Británii. Pro nacistické Německo představovala první porážku v tažení Evropou. Výkon pilotů tehdy zhodnotil britský premiér Winston Churchil slovy: „Ještě nikdy v historii lidských konfliktů jsme toho tolik nedlužili tak malé hrstce lidí.“ Bylo mezi nimi i 88 Čechoslováků včetně pilota RAF Josefa Františka – hrdiny, na kterého se doma téměř zapomnělo.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:09 Může ožít zamrzlý život?09:34 Nejrychlejší úder v živočišné říši15:33 První spřádací stroj21:28 Obřad ptačího mužeBONUS: Sherlock Holmes a ovčí sýr – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří genetik Jan Pačes nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:09 Může ožít zamrzlý život?09:34 Nejrychlejší úder v živočišné říši15:33 První spřádací stroj21:28 Obřad ptačího mužeBONUS: Sherlock Holmes a ovčí sýr – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří genetik Jan Pačes nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.

Při premiéře dokumentu Raději zešílet v divočině se karlovarský hotel Thermal otřásal v základech. Režisér Miro Remo v něm popisuje život šedesátiletých dvojčat Ondřeje a Františka Klišíkových, kteří žijí na šumavské samotě a publikum tápe, jestli už zešíleli, jestli jsou blázni, alkoholici anebo lidoví filozofové. V dokumentu vystupují oba divoce vousatí bratři, jejich pes, jedna kráva a býk. Snímek vznikl na motivy stejnojmenné knihy rozhovorů, kterou napsal Aleš Palán.

Zatímco spíte, autonomní AI pomocník objedná granule pro psa, zarezervuje stůl v restauraci a dokonce vám připraví celou dovolenou včetně rezervace letenek a hotelu. Ráno už jen stačí potvrdit platbu otiskem prstu. Zní to jako sci-fi? Podle hostů aktuálního dílu videopodcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa, je to realita příštích let. O tématu AI agentů si povídali František Jungr, produktový šéf platební společnosti Visa pro střední východní Evropu, s Jitkou Haubovou COO a členkou představenstva Komerční banky.

Letecká bitva o Británii pro nacistické Německo představovala první porážku v tažení Evropou.

The Fates of Classical Antiquity not only survived in the form of related fairy-tale figures but also as the object of superstitions and rituals associated with newborns. In South Slavic and Balkan regions particularly, these customs represent a surprisingly long-lived and genuine case of pagan survival. We begin our episode examining the fairy godmothers of "Sleeping Beauty" as embodiments of the Fates.  Mrs. Karswell reads a few key passages from the definitive version of the story included in Charles Perrault's 1697 collection, Histoires ou contes du temps passé ("stories of times gone by.") We learn how the fairies fulfill the historical role of godparents at the newborn's christening. We also note the peculiar emphasis on the quality of what's set before the fairies at the christening banquet, observing how a failure there leads the wicked fairy to curse the Sleeping Beauty. 1874 illustration by František Doucha for a Czech edition of Sleeping Beauty We then explore antecedents to Perrault's tale, beginning with the 14th-century French chivalric romance, Perceforest.  A peripheral story in this 8-volume work is that of Troylus and Zeelandine, in which the role of Sleeping Beauty's fairy godmothers are played by Greek and Roman deities, with Venus as supporter of Princess Zeelandine (and her suitor Troylus) and Themis cursing Zeelandine to sleep in a manner similar to Perrault's princess.  A failure to correctly lay out Themis' required items at the christening banquet is again again responsible for the curse, though the awakening of Zeelandine by Troylus awakens is surprisingly different and a notorious example of medieval bawdiness. Preceding Perceforest, there was the late 13th-century French historical romance Huon of Bordeaux, in which we hear of the newborn fairy king Oberon being both cursed and blessed by fairies attending his birth.  From around the same time, French poet and composer Adam de la Halle's Play of the Bower describes a banquet at which fairy guests pronounce a curses and blessings on those in attendance prompted again by their pleasure or displeasure at what's set before them at a banquet. We also  hear of the Danish King King Fridlevus (Fridlef II) bringing his newborn son to a temple of "three maidens" to ascertain the  destiny pf the child in Gesta Danorum ("Deeds of the Danes").written around 1200 by Saxo Grammaticus. And lest listeners think such appeals to the Fates were strictly a literary motif, we hear Burchard of Worms, in his early-11th-century Decretum, condemning the not uncommon among the Germans of his region of setting up offering tables for the Fates.  By this point, the connection between how fairy godmother types are served at a banquet and offerings made to the Fates to ensure a cild's fortune should be clear. We then turn back to the Greek Fates, the Moirai (Clotho, Lachesis, and Atropos) and the Roman Parcae (Nona, Decuma, and Morta). Particularly in the case of the Parcae, we hear examples of their connection to the newborn's destiny in the celebration nine or ten days after the birth of the dies lustricus, during which offerings were made to the Fates. The Three Fates by Bernardo Strozzi, late 17th c We make a brief side-trip to discuss the Norns (Urðr, Verðandi and Skuld), the Germanic equivalent of the Fates.  These are more distant cousins, not strongly associated with the newborn and his destiny, though we do hear a passage from the Poetic Edda, in which the Norns are  present birth of the hero Helgi. We also hear a gruesome passage from the 13th-century Njáls Saga, in which the Valkyries weave out the fate of those who will die in the Battle of Clontarf. The Anglo-Saxon equivalent of the Fates, the Wyrds, are also discussed, and we hear how the  witches in Macbeth partook in this identity as the "Weird Sisters," an association Shakespeare inherited from his source material, the 1587 history of Great Britain, known as Holinshed's Chronicles.

Lovecký zámeček hraběcí rodiny Černínů se nachází mezi Žatcem a Lubencem v Ústeckém kraji. O jeho dnešní podobu se v letech 1720 až 1724 zasloužil hrabě František Josef Černín z Chudenic spolu s architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou.

Národná rada Slovenskej republiky schválila Deň pamiatky obetí komunistického režimu zákonom s deklarovaným cieľom uctiť si vyše 71 000 politicky odsúdených, väznených a státisíce perzekvovaných totalitným režimom. Ako sme na tom s pripomínaním si obetí komunistického režimu dnes? Ako sa o túto pamiatku stará štát a aké iniciatívy vznikli v rámci Ústavu pamäti národa a širšie občianskej spoločnosti? V týchto dňoch vychádza kniha Traja na hranici. Kniha o jednom z posledných politických procesov v komunistickom Československu, o procese, v ktorom boli odsúdení traja mladí muži na dlhé tresty odňatia slobody za prenos v Československu zakázanej literatúry cez hranice z Poľska. Aj o nich bude reč v najnovšom podcaste. Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s historikom a publicistom z Ústavu pamäti národa, a tiež zakladateľom OZ Nenápadní hrdinovia, Františkom Neupauerom, ktorý je autorom kníh Socializmus: Realita namiesto mýtov, Silvo Krčméry, Odvaha so sviečkou v ruke, a tiež publikácie Za komunizmu nám bolo lepšie... – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.