Podcasts about franti

CELÝ ZÁZNAM ZE STUDIA N LIVE V HRADCI KRÁLOVÉ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Z center mnoha českých, moravských a slezských měst se staly výkladní skříně pro turisty, útočiště pro auta a bezduché plochy, kde není proč zůstávat. Když stojí káva na Staroměstském náměstí 260 korun, fontána na tom Václavském působí jako levně vypadající napodobenina a z Velkého náměstí v Hradci Králové se stalo obří parkoviště, je načase se ptát, komu patří město. Studio N se vydalo do Hradce Králové, aby s reportérem Jankem Rubešem, architektkou Šárkou Dlouhou a ředitelem místní galerie moderního umění Františkem Zachovalem hledalo odpovědi. „To není drahé kafe. To je cedulka ‚jdi pryč‘,“ říká reportér Janek Rubeš. A dodává: „Snažím se Pražákům říct: běžte žít zpátky do centra města. Běžte na pivo na Staromák. Když na to zanevřeme, tak ten Staromák už nebude nikdy náš.“ Právě to, jak veřejný prostor ztrácí kontakt s každodenním životem lidí, je hlavním tématem debaty, kterou jsme natáčeli živě v Hradci Králové. V centru pozornosti je nejen Praha, ale právě i Hradec – město, které bývalo vzorem promyšleného urbanismu, ale dnes na mnoha místech působí odtažitě, nepřístupně a nelidsky. „Rozhodně bych lidem vrátil Velké náměstí v Hradci Králové,“ říká ředitel místní galerie František Zachoval. „Tady se nedá chodit, není tu přirozený stín. Nejsou to jen auta, jsou to i předzahrádky, které jsou zabetonované. S kočárkem tu neprojdete. Pěší a cyklisté jsou ostrakizováni. Dříve tu byly vzrostlé kaštany – suverénně pokáceny. Dnes jsou tu betonové krychle na chodnících, kterým se musíte vyhýbat. Je to bizarní.“ Podobně to vidí i Šárka Dlouhá, vedoucí odboru hlavního architekta města: „Máme vícero náměstí, na kterých lidé nejsou – třeba Ulrichovo náměstí. Je to velká plocha, ale lidé tam nemají důvod se zdržet. Dalo by se tam něco vymyslet.“ A dodává, že stejný problém se týká i okrajových částí: „Na sídlišti Moravské Předměstí máme obrovský rádoby bulvár. Věřím, že by se tam lidé mohli pohybovat víc. Ale obchody jsou prázdné. Nakupuje se na periferii, v obchodních centrech.“ Města tak ztrácejí to nejdůležitější – přirozené důvody k pobytu, stín, přívětivost, smysl. A tím i své obyvatele. Jak může vypadat empatická ulice, ve které se cítí všichni dobře? Můžeme si centra vzít zpět? Jakou inspiraci vidí hosté na Moravském náměstí v Brně, v Litomyšli a Pardubicích? A jak může každý z nás využít svůj vliv na samosprávu a developery? Podívejte se na celou epizodu Studia N live z Hradce Králové o tom, jak centra našich měst probrat z kómatu. Celý díl najdete na herohero.co/studion

Poslechněte si:01:09 Jed pro chobotnici08:02 Revoluční kniha o přírodě14:00 Proč jeleni troubí?22:00 Největší ještěr světa27:05 Sochy s kloboukyBONUS: Sherlock Holmes a případ s Lví hřívou– najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří ing. Pavel Pavel nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:09 Jed pro chobotnici08:02 Revoluční kniha o přírodě14:00 Proč jeleni troubí?22:00 Největší ještěr světa27:05 Sochy s kloboukyBONUS: Sherlock Holmes a případ s Lví hřívou– najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří ing. Pavel Pavel nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Cestoval přes celou zeměkouli. Na expedici v Nové Guineji byl půl roku, aby pro svět zdokumentoval život savce, kterého více než 30 let nikdo neviděl. Mladý český přírodovědec František Vejmělka vystopoval největšího žijícího hlodavce Austrálie a Oceánie. Velekrysa Mallomys istapantap váží skoro dva kilogramy a měří přes 80 centimetrů. Významný objev se přitom zrodil tak trochu náhodou.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

Vizionářem elektrifikované dopravy byl u nás na sklonku 19. století František Křižík. Aby názorně předvedl, že elektřina může být užitečná i při cestování po městě, vybudoval v Praze první tuzemskou elektrickou dráhu.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa, viktorie Cruzova. „S jejich pěstováním začal pan František Jirásek, který byl inspektorem botanické zahrady a vyzkoušel na viktoriích kdeco,“ usmívá se zahradní architektka Hana Ondrušková. Jak velký má viktorie Cruzova květ? Jak se liší od ostatních druhů leknínů? A k čemu slouží určovací sbírka semen? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:03 Proč se zajícům líbí města?08:00 Nejotužilejší plaz13:59 Jak probíhají jelení souboje?22:45 Objev pozitronu27:52 Tajemné písmo Velikonočního ostrovaBONUS: Sherlock Holmes a případ dvou houslistů– najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Jaroslav Petr nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:03 Proč se zajícům líbí města?08:00 Nejotužilejší plaz13:59 Jak probíhají jelení souboje?22:45 Objev pozitronu27:52 Tajemné písmo Velikonočního ostrovaBONUS: Sherlock Holmes a případ dvou houslistů– najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Jaroslav Petr nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.

Nepřehlédnutelný zámek Karlova Koruna stojí na návrší Chlumec, v západní části města Chlumec nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. S barokní perlou jsou spojena tři významná jména: šlechtický rod Kinských, geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel a pražský stavitel František Maxmilián Kaňka.

Nepřehlédnutelný zámek Karlova Koruna stojí na návrší Chlumec, v západní části města Chlumec nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. S barokní perlou jsou spojena tři významná jména: šlechtický rod Kinských, geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel a pražský stavitel František Maxmilián Kaňka.

Nepřehlédnutelný zámek Karlova Koruna stojí na návrší Chlumec, v západní části města Chlumec nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. S barokní perlou jsou spojena tři významná jména: šlechtický rod Kinských, geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel a pražský stavitel František Maxmilián Kaňka.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepřehlédnutelný zámek Karlova Koruna stojí na návrší Chlumec, v západní části města Chlumec nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. S barokní perlou jsou spojena tři významná jména: šlechtický rod Kinských, geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel a pražský stavitel František Maxmilián Kaňka.

Nepřehlédnutelný zámek Karlova Koruna stojí na návrší Chlumec, v západní části města Chlumec nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. S barokní perlou jsou spojena tři významná jména: šlechtický rod Kinských, geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel a pražský stavitel František Maxmilián Kaňka.

Nepřehlédnutelný zámek Karlova Koruna stojí na návrší Chlumec, v západní části města Chlumec nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. S barokní perlou jsou spojena tři významná jména: šlechtický rod Kinských, geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel a pražský stavitel František Maxmilián Kaňka.

Nepřehlédnutelný zámek Karlova Koruna stojí na návrší Chlumec, v západní části města Chlumec nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. S barokní perlou jsou spojena tři významná jména: šlechtický rod Kinských, geniální architekt Jan Blažej Santini-Aichel a pražský stavitel František Maxmilián Kaňka.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

V roce 1943 (ale mohlo to být i dřív) přijel do Bohušovic nad Ohří transport z Německa. Byli v něm staří Židé, zničení dlouhou cestou a ve velmi špatném stavu, posbíraní pravděpodobně po různých starobincích. Měli jít do ghetta v Terezíně. Mezi tamními vězni, kteří měli na starost vykládání a prohlídku vlaku, byl i František Leiner, který našel v jednom z vagónů plačící asi dvouletou holčičku, zabalenou v potrhané dece. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v roce 2023.)

Svobodu, chaos i dělání všeho, co je potřeba, představuje psychedelická groteska Libero. Její autor se mezi tvory přírodní i vymyšlené noří způsobem, který by v mnohých vzbudil nelibost. „Schopnost empatie, ta dnes lidem chybí. Jsem schopný se válet třeba v bochnatkách. Mám písničku o tom, že skončím obalen bochnatkou a slizem,“ líčí krásu v ošklivosti hudebník, ilustrátor i typograf František Štorm. Jak jde dohromady black metal plný démonů s hledáním duchovna v klášteře?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svobodu, chaos i dělání všeho, co je potřeba, představuje psychedelická groteska Libero. Její autor se mezi tvory přírodní i vymyšlené noří způsobem, který by v mnohých vzbudil nelibost. „Schopnost empatie, ta dnes lidem chybí. Jsem schopný se válet třeba v bochnatkách. Mám písničku o tom, že skončím obalen bochnatkou a slizem,“ líčí krásu v ošklivosti hudebník, ilustrátor i typograf František Štorm. Jak jde dohromady black metal plný démonů s hledáním duchovna v klášteře?

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Zámek Konopiště ve Středočeském kraji máme dnes spojený hlavně s jeho posledním majitelem, následníkem habsburského trůnu, arcivévodou Františkem Ferdinandem d´Este. Reprezentativní místnosti ale zůstávají chloubou zámku díky svému baroknímu stylu. V hostinské jídelně čeká návštěvníky originální aranžmá barokních sladkostí ve stylu „à la française“ a v Růžovém salonu pak atmosféra dámské společnosti při odpoledním čaji.

Poslechněte si:01:05 Nesmrtelná medúza08:12 Nebezpečné křížení jelenů17:51 Objev Ameriky od západu23:24 Proč v Polynésii stavěli sochy?BONUS: Sherlock Holmes a expert – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří biolog Luděk Bartoš nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jenže i ti se tu musejí nejdřív zaučit. Kdo je trénuje? - Uherské Hradiště bylo od dávných dob důležitou obchodní křižovatkou a lidé se tam usídlovali i přes opakující se záplavy. Jak se na ně adaptovali? - A jak zásadní byl pro československý odboj generál František Moravec? Hlavní strůjce plánu na atentát na Reinharda Heydricha se narodil přesně před 130 lety. Moderuje Daniela Vrbová.

Národní kulturní památka zámek Hrádek u Nechanic se nachází necelých patnáct kilometrů západně od Hradce Králové. Je to jedna z nejvýznamnějších romantických staveb na našem území. Bývá také označována jako kousek Anglie ve východních Čechách. Okouzlující vznešenou stavbu nechal v letech 1839 až 1857 postavit František Arnošt, hrabě z Harrachu, představitel jilemnické rodové linie.

Liptovská Mara je dominantou Liptova, najväčšou, ktorú vytvoril človek. Prečo vznikla? Čomu všetkému pomáha dnes? A čo pri nej môžete zažiť nielen počas leta? O tom všetkom diskutujú František Németh, Katarína Šarafínová, Jozef a Samuel. Epizóda vznikla v spolupráci s VisitLiptov. Viac o Liptovskej Mare a spomínaných aktivitách nájdete na stránke https://www.visitliptov.sk/liptovska-mara/ Aktivita je realizovaná s finančnou podporou Ministerstva cestovného ruchu a športu Slovenskej republiky. Podcastové hrnčeky a ponožky nájdete na stránke https://vedator.space/vedastore/ Vedátora môžete podporiť cez stránku Patreon https://www.patreon.com/Vedator_sk Všetko ostatné nájdete tu https://linktr.ee/vedatorsk Vedátorský newsletter http://eepurl.com/gIm1y5

Poslechněte si:01:09 Mohou sochy samy kráčet?13:30 Mrtvá těla pro vědu19:01 Nejrychlejší tvor planety25:04 Zmenšují se zvířata na zimu?BONUS: Sherlock Holmes a případ s čtverzubcem – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří ing. Pavel Pavel nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dva se spojují, jeden pořádá krizový sněm. Kandidátky se musejí do konce července uzavřít. Tomio Okamura se (zatím) udobřil s Jindřichem Rajchlem a Kateřina Konečná se dohodla s Janou Maláčovou. Motoristé sobě mají nízké preference a o víkendu budou řešit, co s tím udělat. O tom všem spolu mluví Filip Zelenka a František Trojan v novém díle podcastu #18 Vládneme, nerušit.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla, nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.

V Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj si trampové zřídili 138 improvizovaných nocovišť, z nichž většina byla, nebo bude po rozhodnutí speciální pracovní skupiny odstraněna. Zůstane jen asi čtvrtina. Proč některá přírodní tábořiště mají být zbořena a jiná ne? Může být tramping chápán jako obecný zájem? A na čem se domluvili zástupci CHKO Kokořínsko a zastánci trampských nocovišť? Vladimír Kroc se ptal Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zkracujeme si dobu spánku, která je zásadní pro naše duševní zdraví,“ upozorňuje v rozhovoru lékař. „Já sám s tím mám problém. Svádí to. Pro děti, které v prostředí techologií vyrůstají, to je náročné. Doba, kterou tráví u obrazovek, je fakt masakr.“ Jak s digitální nespavostí bojovat? Jak se proměnil dětský psychiatrický pacient? Pomáhá Šalandovi v jeho lékařské praxi to, že vystudoval i hudbu a věnuje se hraní na saxofon a dýdžejingu jako Saxofrancis alias John Sarkander?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předsednictvo hnutí Stačilo!, jehož součástí jsou komunisté, mají ve čtvrtek rozhodnout o návrhu spolupráce se SOCDEM v nadcházejících sněmovních volbách, a případně i o kandidátkách. Ke společné kandidatuře vyzvali sociální demokraté i přesto, že ještě před nedávnem Jana Maláčová tvrdila, že budou na podzim kandidovat sami. Poté, co otočila, stranu opustily desítky členů. Jak ve Výtahu Respektu říká František Trojan, problém by nemusela být vyloženě spolupráce s komunisty, ale i se zbylými stranami, které ve Stačilo! jsou: „Jsou tam zástupci z dezinformační scény i krajní pravice. To je v něčem podstatnější aspekt celé té spolupráce. S komunisty by se totiž kromě NATO na spoustě věcech asi shodli." Kdo by z tohoto spojení těžil? S kým by se mohli spojit po volbách? A co když Stačilo! spolupráci se SOCDEM neodsouhlasí?

„Zkracujeme si dobu spánku, která je zásadní pro naše duševní zdraví,“ upozorňuje v rozhovoru lékař. „Já sám s tím mám problém. Svádí to. Pro děti, které v prostředí techologií vyrůstají, to je náročné. Doba, kterou tráví u obrazovek, je fakt masakr.“ Jak s digitální nespavostí bojovat? Jak se proměnil dětský psychiatrický pacient? Pomáhá Šalandovi v jeho lékařské praxi to, že vystudoval i hudbu a věnuje se hraní na saxofon a dýdžejingu jako Saxofrancis alias John Sarkander?

Ve čtvrtek 10. července uplynulo 85 let od začátku letecké bitvy o Británii. Pro nacistické Německo představovala první porážku v tažení Evropou. Výkon pilotů tehdy zhodnotil britský premiér Winston Churchil slovy: „Ještě nikdy v historii lidských konfliktů jsme toho tolik nedlužili tak malé hrstce lidí.“ Bylo mezi nimi i 88 Čechoslováků včetně pilota RAF Josefa Františka – hrdiny, na kterého se doma téměř zapomnělo.

Ve čtvrtek 10. července uplynulo 85 let od začátku letecké bitvy o Británii. Pro nacistické Německo představovala první porážku v tažení Evropou. Výkon pilotů tehdy zhodnotil britský premiér Winston Churchil slovy: „Ještě nikdy v historii lidských konfliktů jsme toho tolik nedlužili tak malé hrstce lidí.“ Bylo mezi nimi i 88 Čechoslováků včetně pilota RAF Josefa Františka – hrdiny, na kterého se doma téměř zapomnělo.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:09 Může ožít zamrzlý život?09:34 Nejrychlejší úder v živočišné říši15:33 První spřádací stroj21:28 Obřad ptačího mužeBONUS: Sherlock Holmes a ovčí sýr – najdete uvnitř článku na webu anebo samostatně na portálu a v aplikaci mujRozhlasHovoří genetik Jan Pačes nebo ing. Pavel Pavel. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Rekordy ze světa zvířat Petra Sobotky čte Martina Hudečková.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při premiéře dokumentu Raději zešílet v divočině se karlovarský hotel Thermal otřásal v základech. Režisér Miro Remo v něm popisuje život šedesátiletých dvojčat Ondřeje a Františka Klišíkových, kteří žijí na šumavské samotě a publikum tápe, jestli už zešíleli, jestli jsou blázni, alkoholici anebo lidoví filozofové. V dokumentu vystupují oba divoce vousatí bratři, jejich pes, jedna kráva a býk. Snímek vznikl na motivy stejnojmenné knihy rozhovorů, kterou napsal Aleš Palán.

Letecká bitva o Británii pro nacistické Německo představovala první porážku v tažení Evropou.

The Fates of Classical Antiquity not only survived in the form of related fairy-tale figures but also as the object of superstitions and rituals associated with newborns. In South Slavic and Balkan regions particularly, these customs represent a surprisingly long-lived and genuine case of pagan survival. We begin our episode examining the fairy godmothers of "Sleeping Beauty" as embodiments of the Fates.  Mrs. Karswell reads a few key passages from the definitive version of the story included in Charles Perrault's 1697 collection, Histoires ou contes du temps passé ("stories of times gone by.") We learn how the fairies fulfill the historical role of godparents at the newborn's christening. We also note the peculiar emphasis on the quality of what's set before the fairies at the christening banquet, observing how a failure there leads the wicked fairy to curse the Sleeping Beauty. 1874 illustration by František Doucha for a Czech edition of Sleeping Beauty We then explore antecedents to Perrault's tale, beginning with the 14th-century French chivalric romance, Perceforest.  A peripheral story in this 8-volume work is that of Troylus and Zeelandine, in which the role of Sleeping Beauty's fairy godmothers are played by Greek and Roman deities, with Venus as supporter of Princess Zeelandine (and her suitor Troylus) and Themis cursing Zeelandine to sleep in a manner similar to Perrault's princess.  A failure to correctly lay out Themis' required items at the christening banquet is again again responsible for the curse, though the awakening of Zeelandine by Troylus awakens is surprisingly different and a notorious example of medieval bawdiness. Preceding Perceforest, there was the late 13th-century French historical romance Huon of Bordeaux, in which we hear of the newborn fairy king Oberon being both cursed and blessed by fairies attending his birth.  From around the same time, French poet and composer Adam de la Halle's Play of the Bower describes a banquet at which fairy guests pronounce a curses and blessings on those in attendance prompted again by their pleasure or displeasure at what's set before them at a banquet. We also  hear of the Danish King King Fridlevus (Fridlef II) bringing his newborn son to a temple of "three maidens" to ascertain the  destiny pf the child in Gesta Danorum ("Deeds of the Danes").written around 1200 by Saxo Grammaticus. And lest listeners think such appeals to the Fates were strictly a literary motif, we hear Burchard of Worms, in his early-11th-century Decretum, condemning the not uncommon among the Germans of his region of setting up offering tables for the Fates.  By this point, the connection between how fairy godmother types are served at a banquet and offerings made to the Fates to ensure a cild's fortune should be clear. We then turn back to the Greek Fates, the Moirai (Clotho, Lachesis, and Atropos) and the Roman Parcae (Nona, Decuma, and Morta). Particularly in the case of the Parcae, we hear examples of their connection to the newborn's destiny in the celebration nine or ten days after the birth of the dies lustricus, during which offerings were made to the Fates. The Three Fates by Bernardo Strozzi, late 17th c We make a brief side-trip to discuss the Norns (Urðr, Verðandi and Skuld), the Germanic equivalent of the Fates.  These are more distant cousins, not strongly associated with the newborn and his destiny, though we do hear a passage from the Poetic Edda, in which the Norns are  present birth of the hero Helgi. We also hear a gruesome passage from the 13th-century Njáls Saga, in which the Valkyries weave out the fate of those who will die in the Battle of Clontarf. The Anglo-Saxon equivalent of the Fates, the Wyrds, are also discussed, and we hear how the  witches in Macbeth partook in this identity as the "Weird Sisters," an association Shakespeare inherited from his source material, the 1587 history of Great Britain, known as Holinshed's Chronicles.

Národná rada Slovenskej republiky schválila Deň pamiatky obetí komunistického režimu zákonom s deklarovaným cieľom uctiť si vyše 71 000 politicky odsúdených, väznených a státisíce perzekvovaných totalitným režimom. Ako sme na tom s pripomínaním si obetí komunistického režimu dnes? Ako sa o túto pamiatku stará štát a aké iniciatívy vznikli v rámci Ústavu pamäti národa a širšie občianskej spoločnosti? V týchto dňoch vychádza kniha Traja na hranici. Kniha o jednom z posledných politických procesov v komunistickom Československu, o procese, v ktorom boli odsúdení traja mladí muži na dlhé tresty odňatia slobody za prenos v Československu zakázanej literatúry cez hranice z Poľska. Aj o nich bude reč v najnovšom podcaste. Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s historikom a publicistom z Ústavu pamäti národa, a tiež zakladateľom OZ Nenápadní hrdinovia, Františkom Neupauerom, ktorý je autorom kníh Socializmus: Realita namiesto mýtov, Silvo Krčméry, Odvaha so sviečkou v ruke, a tiež publikácie Za komunizmu nám bolo lepšie... – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.