Podcasts about franti

Báseň je ze sbírky Věrný hlas, vydal nakladatel František Svoboda v roce 1925.Novinky na https://padlet.com/poetickyklub/poetickyklubuvodniPodpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podporanebo na Ko-fihttps://ko-fi.com/poetickyklubnebo na Forendors ➤ https://www.forendors.cz/poetickyklubPodcasty „Báseň na každý den“ a „Poetický klub“ poslouchejte na Spotify, Apple, Google, YouRadio, České Podcasty nebo Audiolibrix.Domovská stránka podcastu je na ➤ https://www.poetickyklub.czOdebírejte novinky Poetického klubu do e-mailu ➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubu

Kniha Dar smrti Jacquese Derridy patří i do české filosofie. Derrida, který v roce 1981 přijel do Prahy přednášet o Patočkově pojetí odpovědnosti, zde navazuje právě na Kacířské eseje o filosofii dějin českého filosofa. Pojem odpovědnosti, živý v české filosofické tradici, se pro něj stává ústředním motivem. Francouzský myslitel – věrný své dekonstruktivní metodě – jej však rozvíjí radikálním směrem.Vycházeje z náboženského dilematu starozákonního Abraháma, kterého Bůh vyzývá, aby mu obětoval svého syna, ukazuje Derrida, že odpovědnost je vždy nezastupitelně individuální – a právě proto konečná i temná. Čím více chceme někomu dávat, být mu odpovědní, tím spíše se od někoho jiného, třeba i neméně milovaného, odvracíme. Abrahámova situace je v tomto smyslu situací nás všech. V zásadních otázkách svého života stojíme sami, bez opory – a musíme umět nevědět. Rozhodnutí být odpovědný jednomu totiž znamená zároveň omezit odpovědnost vůči jinému. A především: nikdy nemůžeme s jistotou vědět, zda jednáme správně. Zde se láme rozdíl mezi morálkou a etikou. Morálka představuje obecná pravidla; etika je naproti tomu život – odpovědnost žitá v konkrétní situaci, v níž zvažujeme různé, často protikladné ohledy.Toto hledisko má i překvapivou politickou dimenzi. Člověk je bytostí, která dokáže formulovat morálku – tedy obecné a závazné normy. Zároveň je však musí umět eticky překročit, protože normy se mohou dostat do vzájemného konfliktu a žádná situace není bezezbytku průhledná. Jednat odpovědně znamená vědět, že se mohu mýlit – anebo dokonce, že jsem vůči něčemu, možná i nevyhnutelně, nespravedlivý. Politika pak představuje ještě třetí rovinu. Zatímco v morálce a etice odpovídáme především konkrétním druhým, v politice zvažujeme širší pole vztahů a důsledků. Odpovědnost zde nesměřuje jen k jednotlivci, ale i k „třetím“ – k dalším, nepřítomným, anonymním druhým, k veřejnosti.Demokratické zřízení je prostorem, v němž se tato napětí musí nést veřejně – bez iluze, že lze odstranit konflikt mezi morálním požadavkem univerzality, etickou jedinečností konkrétního rozhodnutí a politickou odpovědností vůči voličům i institucím. Pointa Derridových úvah spočívá v tom, že podléháme iluzi, domníváme-li se, že lze rozhodovat „čistě“, bez zbytku a obětí. To však neznamená, že by politika byla „špinavá“ – ale pokud bychom takové slovo skutečně chtěli použít, museli bychom je vztáhnout i na samu etiku. Etická odpovědnost je totiž neslučitelná s univerzální spravedlností. Kdo chce být etický, nemůže zůstat bez viny; a kdo se chce uchovat bez viny, vzdává se odpovědnosti za konkrétní čin.KapitolyI. Mluví pravda – nebo se píše? [úvod až 23.40]II. Trapný šarlatán i geniální myslitel [23:40 až 42:10]III. Evropa mezi transparentností a tajemstvím [42:10 až 58:00]IV. Odpovědný je jen smrtelník [58:00 až 01:11:20]V. Člověk v průsečíku etiky, morálky a politiky [01:11:20 až konec]Bibliografie Dimitrije Curcic, Audiobook statistics, in: WordsRated, https://wordsrated.com/audiobook-statistics/?utm_source=chatgpt.comJacques Derrida, Dar smrti, přel. Tatiana Chavalková Badurová, Praha: Herrmann a synové, 2026.Jan Patočka, Kacířské eseje o filosofii dějin, Praha: OIKOYMENH, 2007.Amy Ziering Kofman – Kirby Dick, Derrida, Jane Doe Films; Zeitgeist Films, 2002.Platón, Faidros, přeložil František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 1993.

Báseň je ze sbírky Věrný hlas, vydal nakladatel František Svoboda v roce 1925.Novinky na https://padlet.com/poetickyklub/poetickyklubuvodniPodpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podporanebo na Ko-fihttps://ko-fi.com/poetickyklubnebo na Forendors ➤ https://www.forendors.cz/poetickyklubPodcasty „Báseň na každý den“ a „Poetický klub“ poslouchejte na Spotify, Apple, Google, YouRadio, České Podcasty nebo Audiolibrix.Domovská stránka podcastu je na ➤ https://www.poetickyklub.czOdebírejte novinky Poetického klubu do e-mailu ➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubu

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticiganismu přijal romskou národnost.

Letos 4. března uplyne pět let od smrti (a 11. července 85 let od narození) Františka Lízny. Katolický kněz, jezuita, antikomunista, někdejší disident a politický vězeň, po převratu vězeňský kaplan a farář z Vyšehorek u Mohelnice zemřel po nákaze koronavirem roku 2021 ve věku 79 let. Po roce 1989 se věnoval těm nejpotřebnějším, propuštěným vězňům a lidem bez domova, jimž byla jeho fara otevřena. Na protest proti českému anticiganismu přijal romskou národnost.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ing. Gabriela Ošťádalová je chovatelkou starokladrubských vraníků. V JS Maneo u Brna chovají s manželem Františkem černé kladrubáky exkluzivní kvality. Jací jsou kladrubští koně a pro koho se hodí? Jak funguje JS Maneo a jak odchovávají své koně? Jak náročné je uchovnit kladrubskou klisnu nebo hřebce? To vše a mnohem více se dozvíte v podcastu. :)Sledujte Kladrubáky z Manea na https://kladruberhorse.eu a https://www.facebook.com/kladrubacimaneo

MovieZone Live Živě v Brně ve hvězdárně už 12. března: https://www.brnoid.cz/cs/hvezdarna-vstupenky?e=31991 A hned po Live Abramsův Star Trek: https://www.brnoid.cz/cs/hvezdarna-vstupenky?e=31992 Do nejnovějšího Na pivu s Civalem dorazila opravdová legenda, pozvání totiž přijal samotný Milan Šteindler. Scenárista, herec a režisér, génius zodpovědný za kultovní Českou sodu, autor klasik jako Vrať se do hrobu! nebo Díky za každé nové ráno. S Civalem se budou bavit o oblíbených filmech, ale třeba i o tom, jaké to je dělat asistenta Františku Vláčilovi a hrát u Věry Chytilové, co se člověk naučí na reklamách, jestli by Česká soda mohla vzniknout i dnes a jaké novinky režisér chystá po delší tvůrčí pauze.  MovieZone Extended Universe:  Web: https://www.moviezone.cz FB: https://www.facebook.com/moviezonecz IG: https://www.instagram.com/moviezonecz CSFD: https://www.csfd.cz/film/1010888-na-pivu-s-civalem/prehled/ HeroHero: https://herohero.co/moviezonelive Merch: https://www.blu-shop.cz/moviezone-merch/ Kniha Devadesátky ve filmu: https://www.xyz.cz/tituly/92360411/devadesatky-ve-filmu/ Kniha Encyklopedie sci-fi filmu: https://www.albatrosmedia.cz/tituly/92065999/encyklopedie-sci-fi-filmu/ #moviezone #moviezonecz #mzlive

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Poslechněte si:01:07 Kam plavou žraloci?10:05 První virus15:33 Bude mít Evropa kosmodrom?25:06 Proč je více praváků?36:52 Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?44:10 Dobyly Ameriku viry a bakterie?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Poslechněte si:01:07 Kam plavou žraloci?10:05 První virus15:33 Bude mít Evropa kosmodrom?25:06 Proč je více praváků?36:52 Vyhubili srstnatého nosorožce lidé?44:10 Dobyly Ameriku viry a bakterie?Hovoří odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Dejte mi támhleten „kašparágus“. I s takovým přáním zákazníků se setkává zahradník František Hlubocký ve svém květinářství. Není pro něj ale problém dovtípit se, že se jedná o dříve velmi hojně pěstovaný a ve floristice využívaný asparágus, což je chřestová kapradina.

Vládneme, nerušit #47: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení základní parametry státního rozpočtu, vláda by tak měla letos hospodařit se schodkem 310 miliard korun. Podle názoru Národní rozpočtové rady (NRR) i dalších odborníků je navržený rozpočet v rozporu se zákonem, protože nedodržuje pravidla o rozpočtové odpovědnosti. To ale ministryně financí Alena Schillerová popírá. Jaké důsledky může mít takto navržený rozpočet? Co to znamená pro Česko? A mohou vůbec opoziční strany v tomto ohledu současné vládě něco vyčítat? To rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Súhrn diania v kresťanskom svete od vedúceho redaktora Sveta kresťanstva Pavla Rábaru. V aktuálnom súhrne sa dozviete: -v akých súvislostiach sa objavuje Vatikán a pápež v odtajnených spisoch Jeffreyho Epsteina, -blahorečenie ktorého známeho evanjelizátora dostalo zelenú -a čo je nové na linke Vatikán – lefèbvristi.

Když se k vám do vozu vmáčkne nečekaný pasažér, který ještě ke všemu vládne magickou silou, může to váš život obrátit vzhůru nohama.

„Co si budeme povídat, Martina Sáblíková už opravdu nemá komu co dokazovat. Viděl jsem to včera, když přišla k rychlobruslařskému oválu a Kanaďanky Weidemannová s Maltaisovou ji vítaly, jako by viděly svou sestru třeba po pěti letech,“ popisuje sportovní reportér Petr Kadeřábek. Záviděl svému kolegovi Františku Kunovi americkou cestu za hokejisty NHL? A co je ve sportu nejvíc dojalo? Poslechněte si společný rozhovor ze zimních olympijských her.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Co si budeme povídat, Martina Sáblíková už opravdu nemá komu co dokazovat. Viděl jsem to včera, když přišla k rychlobruslařskému oválu a Kanaďanky Weidemannová s Maltaisovou ji vítaly, jako by viděly svou sestru třeba po pěti letech,“ popisuje sportovní reportér Petr Kadeřábek. Záviděl svému kolegovi Františku Kunovi americkou cestu za hokejisty NHL? A co je ve sportu nejvíc dojalo? Poslechněte si společný rozhovor ze zimních olympijských her.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Co si budeme povídat, Martina Sáblíková už opravdu nemá komu co dokazovat. Viděl jsem to včera, když přišla k rychlobruslařskému oválu a Kanaďanky Weidemannová s Maltaisovou ji vítaly, jako by viděly svou sestru třeba po pěti letech,“ popisuje sportovní reportér Petr Kadeřábek. Záviděl svému kolegovi Františku Kunovi americkou cestu za hokejisty NHL? A co je ve sportu nejvíc dojalo? Poslechněte si společný rozhovor ze zimních olympijských her.

Troje dveře do chrámu v nás z názvu knihy o Františku Bílkovi odkazují ke trojím dveřím v ikonostasu, pravoslavném oltáři, které podle tradice vedou do nebeského království a otevírá je Ježíš Kristus. V názvu knihy Martina Jindry jsou pak také symbolem tří částí knihy věnovaných třem osobnostem: synovi sochaře Bílka Františku Jaromírovi, dceři Bertě a konečně samotnému sochaři Františku Bílkovi.

„Demokracia bez mravných zásad sa môže stať tyraniou. To je bod, ktorý ma motivuje prebúdzať svedomie národa aj politických špičiek“, tvrdí Peter Mihoč, biskup východného dištriktu ECAV na Slovensku. „Nie je nič horšie, ako keď svedomie otupie“, dopĺňa.Keď NIE politikom zaznieva aj pod Tatrami. Nedávno takéto Nie zaznelo z úst amerických kardinálov prezidentovi Trumpovi. Pre jeho „polarizáciu, straníckosť a úzke ekonomické záujmy“ pri ťažení na Grónsko.A pod Tatrami?Bolo to len tri dni po tom, ako premiér Fico navštívil agresora Vladimíra Putina v Kremli. Z kazateľnice prešovského evanjelického chrámu – a v priamom prenose verejnoprávnej televízie – si tak premiér mohol vypočuť kritiku o „klaňaní sa moci“, ktorá „porušuje hodnoty ľudskosti a spravodlivosti“. Éterom zneli slová o korupcii, o rozhodnutiach motivovaných vlastným prospechom, o podpore režimov, ktoré šliapu po ľudských právach. A bral si ich do úst biskup Evanjelickej cirkvi augsburského vyznania.Ten istý biskup sa dnes kriticky vyjadruje k úpravám o kajúcnikoch, o rušení úradu pre oznamovateľov korupcie či o útokoch mladého poslanca Barteka na barda slovenskej demokracie Františka Mikloška.Peter Mihoč, prešovský evanjelický biskup. Prečo to robí? Aj toto obsahuje Ježišovo evanjelium? A necíti sa vo svojej angažovanosti osamelý?„Predpokladom úspechu je uznať si vlastnú chybu“, hovorí. „Moc zaslepuje, korupcia je pliaga, ktorá ničí dôveru v štát“, uzatvára.„Ak sa novelou Trestného zákona znižuje citlivosť štátu voči korupcii či extrémizmu, je to otázka, či chceme spoločnosť, kde sa hranice prijateľného posúvajú tak, že sa neresť stane normou. Korupcia je v rozpore s Desatorom. Je to rozkrádanie spoločných hodnôt a budovanie nedôvery. Ak sa ruší špecializovaná prokuratúra alebo oslabuje ochrana oznamovateľov, stáva sa to normou. Bol som v Gregorovciach na hrobe Martinky Kušnírovej. Ak má byť smrť riešením pravdy v spoločnosti, tak sa pýtam, v akej spoločnosti žijeme“, rozpráva biskup Peter Mihoč.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Demokracia bez mravných zásad sa môže stať tyraniou. To je bod, ktorý ma motivuje prebúdzať svedomie národa aj politických špičiek“, tvrdí Peter Mihoč, biskup východného dištriktu ECAV na Slovensku. „Nie je nič horšie, ako keď svedomie otupie“, dopĺňa.Keď NIE politikom zaznieva aj pod Tatrami. Nedávno takéto Nie zaznelo z úst amerických kardinálov prezidentovi Trumpovi. Pre jeho „polarizáciu, straníckosť a úzke ekonomické záujmy“ pri ťažení na Grónsko.A pod Tatrami?Bolo to len tri dni po tom, ako premiér Fico navštívil agresora Vladimíra Putina v Kremli. Z kazateľnice prešovského evanjelického chrámu – a v priamom prenose verejnoprávnej televízie – si tak premiér mohol vypočuť kritiku o „klaňaní sa moci“, ktorá „porušuje hodnoty ľudskosti a spravodlivosti“. Éterom zneli slová o korupcii, o rozhodnutiach motivovaných vlastným prospechom, o podpore režimov, ktoré šliapu po ľudských právach. A bral si ich do úst biskup Evanjelickej cirkvi augsburského vyznania.Ten istý biskup sa dnes kriticky vyjadruje k úpravám o kajúcnikoch, o rušení úradu pre oznamovateľov korupcie či o útokoch mladého poslanca Barteka na barda slovenskej demokracie Františka Mikloška.Peter Mihoč, prešovský evanjelický biskup. Prečo to robí? Aj toto obsahuje Ježišovo evanjelium? A necíti sa vo svojej angažovanosti osamelý?„Predpokladom úspechu je uznať si vlastnú chybu“, hovorí. „Moc zaslepuje, korupcia je pliaga, ktorá ničí dôveru v štát“, uzatvára.„Ak sa novelou Trestného zákona znižuje citlivosť štátu voči korupcii či extrémizmu, je to otázka, či chceme spoločnosť, kde sa hranice prijateľného posúvajú tak, že sa neresť stane normou. Korupcia je v rozpore s Desatorom. Je to rozkrádanie spoločných hodnôt a budovanie nedôvery. Ak sa ruší špecializovaná prokuratúra alebo oslabuje ochrana oznamovateľov, stáva sa to normou. Bol som v Gregorovciach na hrobe Martinky Kušnírovej. Ak má byť smrť riešením pravdy v spoločnosti, tak sa pýtam, v akej spoločnosti žijeme“, rozpráva biskup Peter Mihoč.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Narodil se 10. února 1929 a jako nemluvně ho na klíně houpal spisovatel Karel Čapek. Když vyrostl, pracoval jako reklamní textař a natočil třeba slavné předscény na propagaci margarínu s Janem Werichem a Miroslavem Horníčkem. V Československém rozhlasu zase sametovým hlasem uváděl dobrá a ještě lepší jitra. Psal pro děti i pro opery, ale i o své vášni k fotbalové Spartě nebo k „chalupničení“. Učil umění radovat se z drobných krás a poezie každodennosti.

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně se tento týden začnou zabývat návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Vláda Andreje Babiše ho předložila se schodkem 310 miliard korun. Přesto ministerstva budou muset ve svých rozpočtech škrtat. To ostatně avizoval i ministr zahraničí a pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka z Motoristů, podle kterého to pocítí především neziskové organizace zaměřující se na enviromentální témata či oblast podpory lidských práv a občanské společnosti v zahraničí. Kolik neziskovky doposud od státu dostávaly, kolik mu naopak dávaly a co se má změnit? Proč vůbec ANO, SPD a Motoristé jdou proti neziskovým organizacím? A mohla by je zachránit Evropská unie? V pondělní epizodě odpovídá František Trojan.

Máme za sebou zaujímavý týždeň - generálny prokurátor Maroš Žilinka mal veľkú tlačovú konferenciu, kde označil boj proti korupcii za katastrofálny a dával to za vinu aj rušeniu NAKA, za ktorým stojí koalícia. Další prokurátor - krajský - Rastislav Remeta na inej tlačovke vysvetľoval, prečo nestíhajú vojenskú pomoc Ukrajine a že Hegerova vláda konala zodpovedne. Premiér Robert Fico za tým vidí vstup prokuratúry do politického súboja na strane opozície. V parlamente bolo nočné odvolávanie vlády, Michal Bartek uviedol, že František Mikloško nesiaha expremiérovi Mečiarovi ani po členky, internetom kolujú memečka z LED obrazovky na budúcej budove ministerstva obrany a začínajú zimné olympijské hry. Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo. Dnes so špeciálnym hosťom Samuelom "Vedátorom" Kováčikom. Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána. Zdroje zvukov: 360tka, TA3, TASR – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

V dalším díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kulturyspolu Jindřiška Bláhová a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je vuplynulém týdnu v kultuře zaujalo a o své aktuální práci.Tentokrát došlo na:filmy Marie Lukáčové Orla a Ryana Cooglera Hříšnícinávštěvu Martiny Šimkovičové u Oty Klempíře a protestní výstavu Slobodná národná galéria. Príbeh jedného zápasu (GHMP) divadelní představení K sobě (Kulturní stanice Galaxie)knihu a výstavu Devade. Architektura Prahy mezi přístností a diskotékou (IPR, CAMP)knihu a výstavu Argonauti ideálu. Liberecká výtvarná scéna první poloviny 20. století (Arbor Vitae, Galerie Lázně Liberec)promítání pásma avantgarních československých filmů na festivalu v Rotterdamuvýstavu Dagmar Ultzenové a Františka Štorma Rozkvetlý smutek (Galerie Recesse)Když už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Poslechněte si:01:09 Vzniká nový druh pěnice černohlavé?09:23 Můžeme předejít stárnutí kostí?21:30 Výstup z kosmické lodi bez jištění27:30 Jak se učí orangutani?35:57 Lze spatřit novou barvu?43:48 Bakterie, která ovládla středověkHovoří ornitolog Zdeněk Vermouzek nebo antropolog Vladimír Sládek. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/new-books-network

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/literary-studies

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/performing-arts

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/art

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/science-technology-and-society

Inspired by Richard Wagner's idea of the total artwork, European modernist artists began to pursue multimedia projects that mixed colors, sounds, and shapes. Dr. Polina Dimova's At the Crossroads of the Senses: The Synaesthetic Metaphor Across the Arts in European Modernism (Penn State UP, 2024) traces this new sensory experience of synaesthesia—the physiological or figurative blending of senses—as a modernist phenomenon from its scientific description in the late nineteenth century to its prevalence in the early twentieth. Structured around twenty theses on synaesthesia, this book explores the integral relationship between modernist art, science, and technology, tracing not only how modernist artists perceptually internalized and absorbed technology and its effects but also how they appropriated it to achieve their own aesthetic, metaphysical, and social goals. Through case studies of prominent multimodal artists—Oscar Wilde, Aubrey Beardsley, Richard Strauss, Aleksandr Scriabin, Wassily Kandinsky, František Kupka, Andrei Bely, and Rainer Maria Rilke—At the Crossroads of the Senses reveals the color-forms and color-sounds that, for these artists, laid the foundations of the world and served as the catalyst for the flourishing exchanges among the arts at the fin de siècle. Rooted in archival research in Russia, Germany, France, and the Czech Republic, At the Crossroads of the Senses taps overlooked scientific sources to offer a fresh perspective on European modernism. Sensory studies scholars, literary critics, and art and music historians alike will welcome its many contributions, not least among them a refreshing advocacy for a kind of sensuous reading practice. This interview was conducted by Dr. Miranda Melcher whose book focuses on post-conflict military integration, understanding treaty negotiation and implementation in civil war contexts, with qualitative analysis of the Angolan and Mozambican civil wars. You can find Miranda's interviews on New Books with Miranda Melcher, wherever you get your podcasts. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices Support our show by becoming a premium member! https://newbooksnetwork.supportingcast.fm/neuroscience

Vládneme, nerušit #46: Uplynulý týden se nesl ve znamení jednání o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Opozice jej vyvolala poté, co prezident Petr Pavel zveřejnil komunikaci mezi ministrem zahraničních věcí Petrem Macinkou a poradcem hlavy státu Petrem Kolářem, kterou označil za vydírání. Situace přinesla do veřejného otázku, zda má Babiš situaci pod kontrolou a zda je silným či slabým předsedou vlády. To rozebírají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

S naší starší historií je to leckdy velmi těžké. Po řadu staletí i historiografie vycházela z kronik, které byly více než „ideologicky cinknuté“. Taková je i Zbraslavská kronika Petra Žitavského, představitele cisterciáků, kteří měli své vlastní představy o řízení státu. Na něj pak navazovali další, včetně úctyhodného Františka Palackého. A tak se jednou z postav, která dostala pomyslný terč na záda, stal Jindřich Korutanský.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výstava Tři Jeleni v galerii Zelený dům v Újezdu nad Lesy představuje litografie manželů Jelenových. Ve šlépějích otcovy fantazijní tvorby, mezi sběratele ex-libris, se vydala i jejich dcera. „Časem si najednou začala i Františka kreslit na kameni a Veroniku to také začalo bavit. Říkaly: my nechceme tisknout jenom tvoje věci, také něco nakreslíme,“ vypráví grafik Oldřich Jelen. Jaký mají recept na společnou výtvarnickou domácnost? A liší se ženský a mužský svět imaginace?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výstava Tři Jeleni v galerii Zelený dům v Újezdu nad Lesy představuje litografie manželů Jelenových. Ve šlépějích otcovy fantazijní tvorby, mezi sběratele ex-libris, se vydala i jejich dcera. „Časem si najednou začala i Františka kreslit na kameni a Veroniku to také začalo bavit. Říkaly: my nechceme tisknout jenom tvoje věci, také něco nakreslíme,“ vypráví grafik Oldřich Jelen. Jaký mají recept na společnou výtvarnickou domácnost? A liší se ženský a mužský svět imaginace?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:05 Může ožít vyhaslá sopka?12:23 Proč nám stárnou kosti?23:56 První bílý trpaslík29:30 Jak rychlá je evoluce?36:32 Je pití mléka dobrý nápad?44:03 Pomohly šíření křesťanství viry?Hovoří geolog Lukáš Krmíček nebo archeolog Viktor Černý. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Bakterie, viry a dějiny čte Lukáš Král.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

František Švantner sa narodil v roku 1912 v obci Bystrá do robotníckej rodiny. Základné vzdelanie získal v Podbrezovej. Potom sa presunul do Banskej Bystrice, kde vyštudoval učiteľstvo. Tomu zasvätil celý svoj život. Všimli ste si, koľko slovenských spisovateľov bolo zároveň učiteľmi? Tesne pred svojou predčasnou smrťou sa stal aj riaditeľom školy v Hronove. Okrem toho pracoval aj pre Maticu slovenskú, pod ktorej záštitou sa venoval rôznych osvetovým činnostiam. Jeho tvorbu ovplyvnilo veľké množstvo svetových autorov, medzi inými aj Fiodor Michajlovič Dostojevskij či Edgar Allan Poe. Zomrel predčasne, iba vo veku 38 rokov na nádor mozgu. Kľúčové slová: Čitateľský denník, maturita, slovenčina, František Švantner, Málka Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

František Majerský je poslanec za KDH, ale zároveň aj šéf komory záchranárov. Podľa neho minister Šaško novým návrhom záchrankového systému ničí to jediné, čo v slovenskom zdravotníctve ešte funguje. Sanitky totiž odovzdá manažérom, ktorí nezvládajú riadiť urgentné príjmy. O rokovacom poriadku hovorí, že nerieši to podstatné - napríklad alkohol. Tvrdí, že stabilná vláda bez Igora Matoviča nevznikne. Donald Trump podľa neho teraz otvára oči mnohým konzervatívcom.V podcaste s Františkom Majerským (KDH) sa dozviete:– od 1. minúty – ako videl decembrový konflikt v parlamente a či boli opití aj opoziční poslanci;– po 2:00 – že jediný, kto celkom zjavne nezvláda predsedať schôdzi a má zvláštnu artikuláciu, je Andrej Danko;– od 4:00 – že parlamentná módna polícia má byť iba zastierací manéver pre iné problémy;– po 8:30 – že bude žalovať Tibora Gašpara za jeho nepodložené obvinenia o korupcii pri hlasovaní o ústave;– od 11:00 – ako minister Šaško navrhol pri záchrankách to isté, čo už v minulosti nefungovalo;– po 13:00 – že by sme systém odovzdali manažérom, ktorí už dnes nevedia riadiť urgentné príjmy;– okolo 15:00 – či by Šaškov systém priniesol zníženie kvality aj dostupnosti záchraniek a výpovede záchranárov;– po 19:00 – či budeme musieť všetci zaplatiť odškodné za Šaškom zrušený tender;– od 23:00 – či bude poslanec Krátky zárukou stability, ak dokázal za jeden deň úplne otočiť svoj názor na hlasovanie so Smerom;– po 26:00 – že budúca vláda nemôže vzniknúť bez Igora Matoviča, ak by mala byť stabilná;– od 27:00 – ako sa konzervatívci pozerajú na Donalda Trumpa;– po 32:00 – ako sa teraz mnohým konzervatívcom otvárajú oči;– od 34:00 – že mnohí sa nechali zaslepiť témou migrácie;– do 41:00 – prečo aj u nás konzervatívci volia ľudí, ktorí vôbec nezodpovedajú konzervatívnym hodnotám.

Vražda krále podsvětí. Kdo zabil Františka Mrázka? Co všechno ví policie? A je už jasné, že vrah trestu nakonec unikne? Dvacet let starý a dosud nevyřešený případ bude brzy promlčen. Vypráví o něm Jiří Hynek z investigativního projektu Odkryto. Ptá se Matěj Skalický.

Vražda krále podsvětí. Kdo zabil Františka Mrázka? Co všechno ví policie? A je už jasné, že vrah trestu nakonec unikne? Dvacet let starý a dosud nevyřešený případ bude brzy promlčen. Vypráví o něm Jiří Hynek z investigativního projektu Odkryto. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.