Podcasts about Tento

Další kapitola Jeremiášova proroctví se v Bible Guidu věnuje historii Babylonu a jeho říše.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Biblická úvaha: Navrácená sekyra. Hovoří: Josef Hurta.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Snažila se žít dobrý život, ale vždycky to dopadlo špatně. Až jednoho večera se jí rozsvítilo a věděla, že se to může změnit. Co prožívala, když ji maminka v těžkém období seznámila s rodinou křesťanů, které znala? A jak Bůh pomáhal slepovat rozbité kousky jejího života? V pořadu Stopy vypráví Petra Chroustová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V podcastu Překročit hranice se znovu vrátíme ke starozákonnímu Josefovi. Byl dlouho nejmladším a nejoblíbenějším synem Jákoba, nicméně u svých bratří neměl dobrou pozici. a ta se stupňovala až k velmi problémovému konci. Kam až může dojít kumulovaná nenávist a na druhé straně pýcha a domýšlivost?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.Všechny díly podcastu Perný den můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedna z prvých vecí, ktorá mi napadla, keď som videla tému najnovšej knihy Petra Gettinga Studne mútne, tému umeleckej kolaborácie počas slovenského štátu, bola: niekedy treba do stojatých vôd kolektívnej pamäti poriadne pankáčsky zrúknuť. Pankáč, spisovateľ a publicista Peter Getting, strávil roky v archívoch a napísal knihu o známych spisovateľoch, ktorí písali veľkú literatúru a zároveň legitimizovali režim, ktorý poslal tisíce ľudí do koncentračných táborov. V najnovšej epizóde vám prinášame záznam zo živého nahrávania podcastu Dejiny na knižnom festivale BRaK. Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Petrom Gettingom o tom, kto a prečo kolaboroval, a kde sa začína a kde sa končí hranica medzi pasívnym prispôsobením sa a aktívnou kolaboráciou. Tento podcast vzniká vďaka podpore JUDr. Daga Vaškora, zberateľa, fanúšika histórie, fanúšika nášho podcastu. Ďakujeme za podporu. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Je sychravý podzim 1957 a on je už 17 dní na útěku. Vyhýbá se silnicím i místům, kde žijí lidé. Jeho cílem je stodola u osamělého stavení ve Václavovicích. Dům jeho milenky je na dohled… Tento případ z 50. let nemá jen dva pachatele. Další viníci ale předvoláni před soud nebudou. Jsou to příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Zanedbali vyšetřování i ostrahu a nechali hlavního pachatele dvakrát uprchnout. Začalo to až komickými krádežemi v Domě pionýrů a skončilo vraždou.

V dnešním světě existuje mnoho mylných pohledů na Boha. Některé se naprosto odchylují od toho, co Bible o Bohu říká. Jiné se blíží biblické představě, ale přesto nejsou správné. Věřit, že Bůh je tvrdý a přísný soudce, který jen čeká na to, aby mohl potrestat hříšníka, je představa rozšířená dokonce i mezi mnohými věřícími. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Nevím, jestli chodíte rádi k doktorovi a možná máte nepříjemné zkušenosti. Jana Frantíková ve Svátečním slově připomíná důležitý fakt - že ani k doktorovi nemusíte jít sami.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Co mají společného prvorepublikové bunkry v pohraničí a náš křesťanský život? Erik Tragan v kázání v církvi Slovo života v Brně používá tyto symboly k zamyšlení nad tím, co to znamená být skutečným vlastencem, nejen v pozemském, ale především v nebeském slova smyslu. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pokora nám velí říct a myslet si, že něčeho konkrétního nejsme hodni. Jak je tomu s přáním Božího pokoje? Máme k němu autoritu?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Terapii jako podporu při hledání změny chápe psycholog a psychoterapeut Jiří Šupa. Jak důležitou roli hraje v životě člověka víra a jak se podílí na budování odolnosti? Řeč je o naději, vytrvalosti i potřebnosti nedostatku a nechybí ani přemýšlení o podstatě práce terapeuta. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Žalm 22 jako Ježíšova osobní modlitba i naplnění proroctví je tématem osmého dílu série s názvem "Ježíšovy modlitby, aneb, jak se modlil židovský rabín" v Modlitbách podle Bible. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.Všechny díly podcastu Perný den můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

To, co jeden prožívá jako svobodu, může pro druhého být kamenem úrazu. Připomíná to už poněkolikáté Jiří Hurta, když otevírá osmou kapitolu prvního listu Korintským. Jak být pro druhého spíše povzbuzením? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Marián Lipovský je hudebník podepsaný pod řadou skladeb, které se zpívají v mnoha církvích a společenstvích. Je frontman skupiny Timothy, manžel, otec, člověk, který je často vidět a slyšet. Ale co je za tím? Jaké boje svádí, jak hlídá, aby jeho vliv byl pravdivý a autentický? Přijměte pozvání k poslechu velmi osobního rozhovoru o vnitřní integritě - pohledu na život a službu Pánu Bohu.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Biblická úvaha: Propasti. Autor: Josef Škrobák, čte: Petr Stoy, verše čte: Lenka Malinová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.Všechny díly podcastu Perný den můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akademie: Krize jako šance. Hovoří: Kateřina Lachmanová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je od roku 2019 zapsána na seznamu UNESCO. Tento jedinečný kulturní areál ve východních Čechách zahrnuje historický hřebčín založený Rudolfem II. roku 1579 a okolní krajinu Polabí, navrženou speciálně pro chov starokladrubského koně.

Úsek z desáté kapitoly Markova evangelia patří k nejproblematičtějším, řeší se v něm totiž problém manželské rozluky. Je skutečně rozvod samotným Ježíšem zapovězen, anebo zde evangelium přináší spíše pozitivní zprávu o Božím plánu s manželstvím? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě. Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková. Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách. „Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V podání Petra Stoye nabízíme načtené fejetony Jana Vopaleckého, které vyšly v knize Směr je jasný.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Máte vstupenku do nebe? Těšíte se tam? Šárka Rodová, která vypráví svůj příběh o hledání a nalézání osobního vztahu s Bohem, se těší moc.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Setkání s Afrikou může být překvapující. Daniela Litvana příjemně zaskočilo, že je tam spoustu míst, která se podobají našim. Dál od velkých měst ale nastávají známé problémy s chudubou a nemocemi. A právě tam míří i velká část pomoci. Kolik lidských životů dokáže pozitivně ovlivnit úsilí jednoho dalšího či jak probíhá výuka v Tanzánii zjistíme v pořadu Za obzor.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Nadměrné hnojení polí úzce souvisí s růstem sinic a řas ve vodách. Někde je to problém tak velký, že rybáři prodávají své lodě, protože se nemají čím uživit. Problém znečištění vod probírá Milan Hluchý s Pavlem Kohlem.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Umět uznat, že nevím, je základní dobrá výbava do života. Moudrost spojuje poznání, vhled, pokoru, zkušenost a trpělivost, a umí vidět situaci ve složitosti jejích aspektů. Jak k ní dorůstat? Možná překvapivé může být, že k některým aspektům moudrosti se nejvíce blížíme mezi 20. a 30. rokem. Dále možná spíše narůstá míra zkušeností, ale musí být položen dobrý základ, aby byly využitelné pro růst moudrosti. Také o společnostech kolektivistickým a individualistických a jejich dopadu na moudrost člověka mluví psycholog Marek Macák. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Základní škola Talent Bylany vznikla na Chrudimsku před sedmi lety. Zakladatel Zdeněk Kratochvíl byl původně učitelem na střední škole, potom se dostal k ředitelování ve škole alternativní. Tento způsob ho oslovil natolik, že založil vlastní Talent.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pořad Perný den můžete poslouchat i na audioportálu Českého rozhlasu www.mujrozhlas.cz.

Známe Senecké leto, má tento rok už šesťdesiaty ročník

Trdelníky sice nejsou ani náhodou tradiční české pochoutky, jak to říká kdejaký reklamní nosič, ale staly se oblíbenou součástí tuzemských trhů. A v podobě ambiciózní sítě kiosků Trdlokafe postupně expandovaly i do obchodních center a dalších míst. Tento franšízově investiční sen se ale nyní začal zadrhávat a plynou z něj cenná ponaučení.

Pondělní tiskové konference po zasedání české vlády se přeměňují v nevyhlášenou válku Andreje Babiše proti některým médiím. Změnu formátu většina šéfredaktorů nepostřehla a stále tam posílá novináře, pro něž je obtížné pohotově na tyto výpady reagovat. Nechápou, že už se nehraje klasický fotbal, ale spíš ragby nebo MMA.Tiskovky po zasedání vlády nejsou laskavostí ze strany premiéra a ministrů, ale jde o prvek veřejné kontroly. Nicméně premiérovy útoky a submisivní postoje části novinářů předefinovávají pravidla celé profese. Babiš tím současně podkopává legitimitu médií. Důvodem mimo jiné je, že ze současné politické opozice nejde strach, a premiér jako patentovaný populista potřebuje obraz silného nepřítele, vůči němuž se může vymezit.Našel si ho v médiích. To, co byl dříve Rakušan nebo Fiala, jsou dnes například média z vydavatelství Seznam. Tento tlak vyvolává i protitlak. Když neexistuje účinná kontrola moci a opozice si zrovna vybírá slabší období, musí média silněji hájit veřejný zájem.Dnes se čeští novináři nacházejí na rozcestí. Buď zvolí postoj, kdy budou kontrolovat moc, nebo se rozhodnou pro kooperativní model s vládními politiky.

Vláda schválila balík prorastových opatrení na naštartovanie ekonomiky. Veľa pochvaly však za ne nezožala. Zamestnávatelia aj odborári sa zhodujú, že ide len o kozmetické zmeny. Súhlasí s nimi aj ekonóm Radovan Ďurana z inštitútu INESS. V rozhovore upozorňuje, že vládny materiál má názov „stabilizačné opatrenia“ a nie prorastové, čo má svoju výpovednú hodnotu. Mnohé zo schválených opatrení sú podľa Ďuranu dobrým nápadom, ale čakať od nich nejakú zásadnú zmenu nemôžeme. „Nie som prekvapený ani sklamaný,“ komentuje prijatý balík. Vláda by podľa ekonóma mala v prvom rade vytvárať prostredie, v ktorom zamestnávatelia budú súťažiť o zamestnancov a tým porastú mzdy. Tak sa zvyšuje blahobyt v krajine. „Na Slovensku však vidíme hlavne vytváranie miest s nízkou pridanou hodnotou a slabo platenými ľuďmi, investori odchádzajú a noví neprichádzajú. To je nenaplnenie základnej úlohy vlády. Vláda sa snaží zabezpečiť svoju vlastnú pozíciu a ekonomický rast ide bokom.“ Slovensko v hospodárskom raste zaostáva a premiér Robert Fico opakuje, že za to môžu problémy nemeckej ekonomiky. Riešením je podľa neho naliať do ekonomiky desať, možno až pätnásť miliárd eur, aby sa dostavil efekt. Podľa Ďuranu je to nepochopenie úlohy vlády. „Vláda nemá vytvárať rast. Vláda má umožňovať, aby vznikol. Tento rok si požičiame šesť miliárd eur, ktoré v podstate nalejeme do ekonomiky, pretože ich rozdáme v podobe dávok, vládnych nákupov a podobne. A ekonomický rast aj tak klesá. Takže peniaze sa do ekonomiky lejú, ale smerujú tam, kde nemajú. Výsledkom je vysoká inflácia, deficit a rastúci dlh.“ Vláda sľubuje, že na jeseň predstaví ďalšie opatrenia, ktoré by už mali obsahovať zásadnejšie zmeny vrátane daní a odvodov. „Ak by prišli len so zrušením transakčnej dane, tak budem rád. Ale obávam sa, že ani to tam nebude,“ hovorí ekonóm. V aktuálne predstavenom balíku sú aj pozitívne zmeny. „Obsahuje opatrenia, ku ktorým by asi vláda za normálnych okolností nepristúpila, napríklad deregulácia opatrení BOZP, zníženie nákladov na energie alebo zavedenie možnosti podnikať od 16 rokov. To treba privítať.“ Zásadnejšie zníženie daňovo-odvodového zaťaženia však Ďurana neočakáva. Vláda si to skrátka nemôže dovoliť bez toho, aby znížila svoje výdavky a sociálne transfery, čomu sa bráni. „My máme podiel sociálnych transferov porovnateľný s Gréckom pred jeho pádom. Ak toto nezmeníme, tak zásadné zníženie daní nemôže prísť.“ Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: v akom stave je slovenská ekonomika, čo treba na naštartovanie jej rastu, aká je úloha vlády pri stimulácii ekonomiky, či budú mať podniky lacnejšie energie, prečo vláda výraznejšie nezníži dane. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ministr kultury Oto Klempíř má v pondělí předložit vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Tento týden to po schůzce s řediteli médií oznámil premiér Andrej Babiš. Je tak boj o poplatky definitivně u konce? Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Po úterním jednání pracovní skupiny, na které se sešli zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů s řediteli veřejnoprávních médiích potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO) záměr koalice zrušit koncesionářské poplatky. Kolik by ale měla Česká televize a Český rozhlas místo poplatků dostávat ze státního rozpočtu, nikdo z představitelů koalice neuvedl. Návrh by měla vláda projednat v pondělí. „Nechceme mluvit do obsahu nebo tato média ‚ovládnout‘, jak se nám nejen opozice stále snaží podsouvat. Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají. Takový systém dával smysl před 35 lety, když lidé na výběr neměli,“ napsal na síti X po schůzce premiér Babiš. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy), jehož předchozí návrh zákona o veřejnoprávních médiích vláda smetla ze stolu, v úterý prohlásil, že obě média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Jeho nový návrh by podle něj měl zajistit transparentnost a dlouhodobost financování. Zákon by měl platit od 1. ledna 2027. Generální ředitel ČRo René Zavoral řekl, že nehodlá přistoupit na kompromis a požaduje zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů, s čímž souhlasil i ředitel ČT Hynek Chudárek. „Opravdu čím dál tím víc přemýšlím, že ta schůzka byla o tom mít splněno, udělat si fajfku. A jsem přesvědčen, že ani Český rozhlas, ani Česká televize žádnou stafáž, ani užitečné idioty v tom procesu změny legislativy dělat nemá,“ řekl Zavoral v Ptám se já. A odmítl pozdější komentář šéfa Sněmovny a lídra SPD Tomia Okamury, že ředitelé nebyli připraveni na otázky ohledně rozpočtu: „(Tomio Okamura) prostě lže. Ta schůzka o tom přece vůbec nebyla. On moc dobře ví, že tam řekl dvě věty na začátku. Nebyla žádná diskuze o tom, jak rozpočet vypadá, z čeho se skládá, jaké činnosti Český rozhlas či Česká televize zajišťuje. Diskuze se paradoxně nejvíce vedla o sportu.“ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než  2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun.Proč nechce vláda dát do zákona pojistky, které by média chránily? A co s ČT a ČRo bude dál?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Trdelníky sice nejsou ani náhodou tradiční české pochoutky, jak to říká kdejaký reklamní nosič, ale staly se oblíbenou součástí tuzemských trhů. A v podobě ambiciózní sítě kiosků Trdlokafe postupně expandovaly i do obchodních center a dalších míst. Tento franšízově investiční sen se ale nyní začal zadrhávat a plynou z něj cenná ponaučení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč je audit pro ekonomiku podobně důležitý jako STK pro bezpečnost silničního provozu? Proč je nový zákon o účetnictví tak zásadní a co na něm auditorům vadí? Povídali jsme si s prezidentem Komory auditorů ČR Ladislavem Mejzlíkem.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum „Človek je pre mňa mierou všetkých vecí.“ Toto sú slová Vincenta Hložníka, maliara, grafika, ilustrátora a pedagóga, ktorému sa budeme venovať v ďalšej časti série Ikony výtvarného umenia na Slovensku, v rámci ktorej vám každý mesiac prinášame príbehy diel a kontext tvorby významných maliarov a maliarok. Tvorba Vincenta Hložníka nevznikala v bezpečnom závetrí, ďaleko od veľkých dejín. Naopak – vyrastala a bola intímne spätá s pohnutými dejinami 20. storočia. Kým staršia generácia slovenských maliarov, reprezentovaná napríklad Martinom Benkom, hľadala obraz národa, krajiny a kultúrnej identity, Hložník sa sústredil predovšetkým na človeka. Človeka zraneného, ohrozeného a zápasiaceho uprostred víru veľkých dejín. Aké umelecké vplyvy, svetové, európske či regionálne formovali mladého Vincenta Hložníka? Ako jeho tvorbu poznačila druhá svetová vojna? Ako fungoval počas komunistického režimu, Pražskej jari a následnej normalizácie? Aké miesto mala v jeho tvorbe náboženská viera? A napokon patrí Vincent Hložník medzi tých slovenských umelcov, ktorých medzinárodnú kariéru obmedzili skôr dejiny než nedostatok talentu? Tento podcast je 6. v sérii „Ikony výtvarného umenia na Slovensku“, a obrazy, o ktorých budeme dnes hovoriť, nájdete aj na mojom instagrame a tiež na účte Podcasty SME. Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s Ninou Gažovičovou, kunsthistoričkou, konateľkou a licitátorkou aukčnej spoločnosti SOGA. Spolu s Júliusom Barczim tiež tvorí najpopulárnejší a najpočúvanejší podcast o umení na Slovensku „Predané.“ Tento podcast vzniká vďaka podpore JUDr. Daga Vaškora, zberateľa, fanúšika histórie a fanúšika nášho podcastu. Ďakujeme za podporu. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.