Podcasts about vypr

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.

Z kriminálu rovnou do nevěstince. Bývalý dealer kokainu Daniel Flasza dokončil knihu pro zvrhlíkyMůže to vypadat jako nová bizarní položka na literárním trhu, ale pozor. Sedmatřicetiletý Daniel Flasza, někdejší populární pražský dealer a později také vězeň, se stal díky své prvotině Muklové a Šlajsny nečekanou kometou mezi českými spisovateli.V dalším díle podcastu Host Reportéra vypráví o tom, jak mu velmi živý literární popis feťáckých a vězeňských dobrodružství otočil život naruby: „Vůbec jsem třeba nechápal, když mi najednou ministr kultury předával Cenu za nejkrásnější českou knihu. Trochu vypadal, že by si dal lajnu kokainu, ale neřekl si, a já v tom teď už stejně nejedu.“Flasza sice začal psát až v kriminále, od té doby se však nezastavil, dokonce se stal i nakladatelem.V říjnu vydá knihu druhou, nazvanou Stripáče a hampejzy, přičemž důležitý je i podtitul: „Láska je tu pro všechny.“S nebývalou otevřeností v ní popisuje svůj celoživotní kladný vztah k neonům, červeným světýlkům, tmavým uličkám, špinavým nevěstincům a stripklubům.Navštěvuje je pravidelně, a to doma i kdekoli v zahraničí. „Od puberty mi to vždycky připadalo vzrušující a fascinující,“ shrnuje v podcastu. „Nikdy jsem v tom necítil žádné morální dilema ani hlubší etický problém, neviděl jsem na tom nic špatného. To napětí, ta špína, erotika, sex… Všechno dohromady se mi zarylo pod kůži tak hluboko, že se z toho stala droga.“Vypráví, jak hned po roce a půl ve vězení zamířil do podniku ShowPark v pražských Holešovicích, kde byl dříve častým hostem, a tak ho tamní děvčata nadšeně vítala: „Daniel, welcome back! Ahoj fešáku, půjdeš se mnou na pokoj? Dlouho jsem tě tady neviděla!“Protože si s prostitutkami a striptérkami rád povídá, může například v podcastu vysvětlit, proč jsou mezi dívkami v ShowParku nejčastěji zastoupeny Rumunky, kolik vydělávají, a proč jim ta spousta peněz často nestačí.I když je rozhovor napěchovaný mnoha podobně zajímavými fakty, raději varujeme, že je vhodný spíše pro otrlé povahy.

Určitě tuhle písničku Petra Spáleného znáte a možná ji i máte rádi stejně, jako ji mám ráda já!

Ze Slovenska, Rakouska i Maďarska, z centra politického dění, z maratonského běhu, ale i z pozorování medvědů. Nejen z těchto míst se poslední čtyři roky do vysílání Českého rozhlasu hlásil teď už bývalý zpravodaj na Slovensku Ladislav Novák. Od srpna ho na tomto postu vystřídala reportérka Bára Vránová. V Zápisníku zahraničních zpravodajů je tedy čas se ohlédnout, co všechno Ladislavu Novákovi práce zpravodaje na východ od našich hranic dala.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I obyčejní lidé mohou dělat neobyčejné věci. Vyprávění Jima Jerozala z Christ Community Church v Chicagu je připomínkou toho, že Bůh může jednat a mnohdy jedná mimo naše představy.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Paraglidista a horolezec Jan Krejcar miluje „vandrování vzduchem“. O výpravách typu hike'n'fly a o létání v Kolumbii, Itálii, Maroku, Mexiku, ale i Česku vypráví v novém díle cestovatelské Casablanky.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Parahokejového gólmana Michala Vápenku nepřehlednete, na ledě ani v reálném životě. Má totiž skoro dva metry a je jednou z tváří projektu Olympijský rok Radiožurnálu. Český reprezentant má protézu na levé noze, a také problém koupit si obuv na zdravou nohu.

Parahokejového gólmana Michala Vápenku nepřehlednete, na ledě ani v reálném životě. Má totiž skoro dva metry a je jednou z tváří projektu Olympijský rok Radiožurnálu. Český reprezentant má protézu na levé noze, a také problém koupit si obuv na zdravou nohu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Ceny bytov a domov po troch rokoch pokorili rekordy

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem dokázala toto, tak dokážu cokoli. A to je pocit, který si myslím, že každá žena si zaslouží,“ říká podnikatelka a zakladatelka nadačního fondu Propolis Lilia Khousnoutdinova k tomu, jak by v ideálním případě měly ženy vnímat porod. Otevřeně mluví o tom, proč příchod dítěte na svět nemusí být traumatem, ale naopak transformační zkušeností – pokud má žena kolem sebe bezpečné podmínky. „My máme fantastickou zdravotnickou péči, ale co se týká takových těch měkkých věcí – komunikace, respekt, možnost volby – tam jsou ještě nějaké rezervy,“ popisuje, jak se snaží pomáhat pracovištím, která chtějí různými cestami tohle změnit. Vypráví i o vlastních zkušenostech s porody doma, porodních gaučích a o tom, proč je důležité, aby ženy měly možnost volby bez strachu z odsouzení nebo nepřijetí. Také dodává, že rozhodně není nekritickou propagátorkou domácích porodů – žena má podle ní rodit tam, kde se cítí bezpečně a pro domácí porod musí být splněna řada podmínek. Podle Khousnoutdinové Česko často selhává v tom, co se děje těsně po porodu, kdy žena zůstává na čerstvě narozené dítě úplně sama. Pokud by byla větší dostupnost porodních asistentek, které pomáhají i doma, možná by to podle ní mohlo o něco zpomalit trend klesající porodnosti. Řeč přišla i na to, jaké to je být vnímána především jako „manželka Karla Janečka“, přestože si jeho příjmení nikdy nevzala. „Velmi často mě někdo představuje manželovým příjmením. Definovat ženu skrz manžela je velmi zastaralé,“ kritizuje Khousnoutdinova a vzpomíná i, jak jí kvůli některým vyjádřením manžela přicházely výhrůžky. Někdy má také obavu, aby tlak nezasáhl i její rodinu. „Nechci, aby s tím byly děti konfrontovány v nějakém třeba křehkém, zranitelném období dospívání,“ vysvětluje a dodává, že nejen kvůli tomu, ale také kvůli vzdělání, by si přála, aby v budoucnu trávili více času v zahraničí. A otevřeně mluví i o svém původu – má tatarské kořeny a její rodina zažila perzekuce v sovětském gulagu. Její příbuzní byli konfrontováni i válkou na Ukrajině. „Mí bratranci utekli pěšky přes hranice, protože nechtěli být zataženi do cizí války,“ dává za příklad, že přece ne všichni Rusové podporují Putina. Sama pomáhala například ženám, které zažily sexuální násilí v důsledku konfliktu. Co pro ni dnes znamená označení „kněžka“? Proč jí vadí škatulka „manželka slavného muže“, ale nebrání se označení matky tří dětí? Co říká na společenský tlak na „správné matky“ a rivalitu mezi ženami? A proč věří, že klíčem k proměně porodnictví není jen zdravotnická reforma, ale i proměna vztahu k ženskému tělu – už od první menstruace? I to se dozvíte v rozhovoru.

Český režisér a scenárista vietnamského původu Dužan Duong natočil snímek Letní škola, 2001. Označuje ho za první český viet-film. „Film se zaobírá hlavně rodinou a rodinnými vztahy. Vypráví o minulosti s určitou nostalgií, bez větší traumatické zátěže. Film chce ale taky vyprávět o menšině v menšině, ať už jde o menšinu kvůli sexuální orientaci, nebo třeba kvůli nějakému handicapu. Ve třech různých pohledech vypráví o celé řadě témat,“ přibližuje kritik Pavel Sladký.

Vyprázdněnost politiky je oblíbený slogan moudrých osobností, které věrně popisují společenské dění. Kde jsou obsahově hutné debaty o udržitelnosti světa, jaký se zrodil po roce 1989? Chceme, aby byl především bezpečný, zelený, genderově a rasově spravedlivý? Má mu dominovat jeden superstát, nebo je správné, aby se mocenské siločáry rovnoměrně rozložily po celé planetě?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Elizaveta Maximová se nedávno vrátila z Jordánska a jak sama říká, musí na něj teď často myslet. Podívala se do pouště i na bazary, kde nakupovala kilogramy koření, a navštívila slavné skalní město Petra. V Rudém moři při šnorchlování při každém ponoru vylovila na patnáct igelitových tašek.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Elizaveta Maximová se nedávno vrátila z Jordánska a jak sama říká, musí na něj teď často myslet. Podívala se do pouště i na bazary, kde nakupovala kilogramy koření, a navštívila slavné skalní město Petra. V Rudém moři při šnorchlování při každém ponoru vylovila na patnáct igelitových tašek.

František Mašek z Ústí nad Labem se vydává na dlouhé cesty a pak se o své zážitky rád podělí. Vyprávěl nám o cestě do Portugalska a na Gibraltar. Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

František Mašek z Ústí nad Labem se vydává na dlouhé cesty a pak se o své zážitky rád podělí. Vyprávěl nám o cestě do Portugalska a na Gibraltar.

Máte rádi podobenství? Jsou to příběhy, které Ježíš povídal, aby dál rozvinul myšlenku, kterou chtěl říct. Podobenství je styl příběhu, kde je ale myšlenka skryta a ne vždy je jednoduché na ni přijít. A to vlastně říká i Ježíš.V tomto kázání se Bedřich zamýšlí nad třemi z nich. Jak je můžeme dnes pochopit a co si z nich můžeme vzít do našeho života?Mt 13:24 - 33Pověděl jim další podobenství: „Nebeské království je, jako když člověk rozsívá na svém poli dobré semeno. Ale zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel mezi pšenici koukol a odešel. Když pak vzešla stébla a přinesla úrodu, tehdy se ukázal i koukol. Služebníci toho hospodáře tedy přišli a ptali se ho: ‚Pane, nenasel jsi na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal ten koukol?‘ Odpověděl jim: ‚To udělal nepřítel.‘ Služebníci se zeptali: ‚Chceš, abychom ho šli vytrhat?‘ Ale on řekl: ‚Nikoli, protože byste při trhání koukolu mohli vytrhnout i pšenici. Nechte obojí růst spolu až do žně. V čas žně řeknu žencům: Vytrhejte nejdříve koukol a svažte do snopků ke spálení. Pšenici ale shromážděte do mé obilnice.‘“ Pověděl jim další podobenství: „Nebeské království je jako hořčičné zrnko, které člověk vzal a zasel na svém poli. To zrnko je sice nejmenší ze všech semen, ale když vyroste, je větší než jiné byliny a je z něj strom, takže ptáci přiletí a uhnízdí se v jeho větvích.“Vyprávěl jim ještě další podobenství: „Nebeské království je jako kvas, který žena vzala a zadělala do tří měřic mouky, až nakonec všechno zkvasilo.“

Sumár týždňa z 11. júla sa venuje zlyhanej konsolidácii, zamrznutiu trhu práce, Muskovej politickej strane a pokračujúcim obchodným vojnám

Karlovarský festival znovu uvede první český viet-film, tedy film, který natočili čeští Vietnamci a který nabízí autentický pohled do života vietnamské komunity očima první generace, která v Čechách vyrostla. Snímek se jmenuje Letní škola, 2001 a premiéru měl na festivalu v úterý. Natočil ho tanečník, muzikant a režisér Dužan Duong, který se narodil v Hanoji, ale vyrůstal v Česku. Publikum ocenilo film bouřlivým potleskem.

Karlovarský festival znovu uvede první český viet-film, tedy film, který natočili čeští Vietnamci a který nabízí autentický pohled do života vietnamské komunity očima první generace, která v Čechách vyrostla. Snímek se jmenuje Letní škola, 2001 a premiéru měl na festivalu v úterý. Natočil ho tanečník, muzikant a režisér Dužan Duong, který se narodil v Hanoji, ale vyrůstal v Česku. Publikum ocenilo film bouřlivým potleskem.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tereza Šídlová byla výjimečný host. Nejen proto, že se známe dlouho a že jsem ji kdysi učil na Fakultě sociálních věd. Výjimečné ale bylo to, že jsme natáčeli v den, kdy promovala a tedy po delší přestávce své studium úspěšně ukončila. Ale samozřejmě jsme se bavili taky o spoustě dalších věcí.Témata?Například: Měl ruský vliv podíl na pádu Topolánkovy vlády v roce 2009? Tereza Šídlová ve své diplomové práci zkoumá kauzu amerického radaru v Brdech jako možný příklad rané hybridní války. To, co se tehdy zdálo být domácí politickou fraškou, může podle její analýzy představovat sofistikovanou ruskou operaci.Samozřejmě to nebylo naše jediné téma: zeptal jsem se třeba na to, jak vzpomíná na svou práci na izraelské ambasádě, a zajímalo mě, jestli někdy litovala, že si vzala jméno svého manžela novináře.Řeč přišla na kampaň "Dobré ráno Česko", která má najít pozitivní příběh České republiky. Tedy na kampaň, na kterou se já dívám se skepsí a možná až cynismem, a Tereza naopak optimisticky.Takže budete svědky toho, jak se mě snaží přesvědčit, že byť jako stát možná nejsme zcela výjimeční, tak národní branding si každopádně zasloužíme. Protože - a to je zajímavá myšlenka - národní branding není jen marketing, ale může být důležitý i pro národní bezpečnost.Nehledě na to, že Tereza soudí, že by Česku obecně asi prospělo méně cyniků a více optimistů.Ono to souvisí i s tím, jak se na budoucnost dívá ona: po přechodu z novinařiny do státní služby, po boji s vážnou nemocí a po dokončení vysoké školy je stále optimistická. Věří, že svět za deset let bude lepší místo.Přeju si, aby to tak bylo, a vám přeju příjemný poslech!

Češi Zdeněk „Háček“ Hák a Radoslav „Radar“ Groh dosáhli dalšího významného horolezeckého úspěchu. V pákistánském Karákóramu zvládli náročný prvovýstup novou cestou na impozantní šestitisícovku Hunza Peak.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi Zdeněk „Háček“ Hák a Radoslav „Radar“ Groh dosáhli dalšího významného horolezeckého úspěchu. V pákistánském Karákóramu zvládli náročný prvovýstup novou cestou na impozantní šestitisícovku Hunza Peak.

Války se dnes nevedou jen mezi armádami – nejtvrději dopadají na civilisty. Zejména na ženy, které nesou tíhu každodenního přežívání, starají se o rodiny, komunity i samy o sebe uprostřed neustálého ohrožení. Co znamená žít ve válce, která nemá jasně viditelný konec? A proč příběhy těch, kdo v ní přežívají, často vůbec neslyšíme?Uslyšíte osobní výpovědi z října 2025 – novinářky, producentky a filmařky Ruwaidy Kamal Amer z Gazy a lékařky a obhájkyně lidských práv Fatmy Mohamed ze Súdánu. Mluví o tom, jak ozbrojené násilí proměnilo jejich každodenní realitu, vztahy i pohled na budoucnost. Ruwaida sdílí zkušenost života bez elektřiny, jídla a vody, zatímco učí děti a píše poezii. Fatma popisuje hladomor v Súdánu, kde kvůli blokádě humanitární pomoci lidé jedí listy nebo zvířecí krmivo. Vyprávějí, co všechno se s válkou ztrácí – a co jim pomáhá vydržet. Rozhovor vedl dokumentarista Ivo Bystřičan. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.Hlasy Ruwaidy Kamal Amer a Fatmy Mohamed byly v české verzi generovány pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem kluk, který docela pil, sem tam se popral a měl nějaké démony v hlavě. Na začátku jsem rozhodně nebyl gentleman,“ říká Marek Ztracený, když se ohlíží za minulostí. Zpěvák, který dnes plní stadiony a připravuje show pro 160 tisíc fanoušků, otevřeně mluví o svých začátcích, dluzích i o tom, jak čelil kritice kvůli textu písně, který byl spojován se sexualizovaným násilím. „Tahle studená sprcha byla divoká,“ říká a přiznává, že dnes už by takový text nenapsal. V rozhovoru s Čestmírem Strakatým popisuje, jaké to bylo být dyslektikem, který přečetl první knížku ve 27 letech, i jaké je pro něj rodičovství – a proč si uvědomuje, že nebude „v šedesáti skákat po pódiu a zpívat Ztrácíš“. Zpěvák mluví i o vztahu, který ho formoval nejvíc – o svém otci. „Byl u všeho – naučil mě první akordy, pomáhal mi a zastával se mě,“ popisuje. V den, kdy měl převzít čtvrtého Slavíka, už Ztracený věděl, že se s tátou možná loučí. „Poslal mě tam. Záleželo mu na tom možná víc než mně,“ vzpomíná hudebník a přiznává, že neví, jestli bude po odchodu otce jeho život stejný. Pokud jde o hudbu, z kritiků si Ztracený nic nedělá. Nejlepším zrcadlem jsou pro něj jeho fanoušci a zásadní jsou pro něj jejich emoce. „Já prostě miluju, když lidi zpívají moje písničky a když se na koncertech objímají a píšou mi,“ říká k tomu, co je pro něj hlavní měřítko. Vypráví ale také o svém dětství na Šumavě i o tom, jak ho s otcem vojáci se samopaly v ruce vyháněli od borůvek u hranic, a popisuje i, jak dost možná mohl skončit někde za pianem ve Švýcarsku. Jak zpětně vnímá svůj start v hudebním světě a proč si myslí, že nebýt jeho rodiny a syna, nebyl by tam, kde je? Proč by nechtěl „dojíždět fesťáky“ jako mnozí jeho kolegové, ale pořád ještě něco pokořit? Co pro něj byla v dětství největší výzva? A proč věří, že do hudby se dnes promítá i frustrace z rozdělené společnosti? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Chtěla jsem si postavit kapelu, postavit si hlavu a začít to dělat podle sebe.“ Takhle jednoduše a rozhodně popisuje zpěvačka Anna K. moment, kdy se po úspěchu první popové desky rozhodla vrátit zpátky do klubů – do Malostranské besedy, kde hrála třeba jen pro dvacet lidí. V rozhovoru mluví o své cestě, která nikdy nebyla jednoduchá, ale vždycky autentická. Už jako osmiletá holka hrála v divadle Semafor, kde ji obklopovaly hvězdy jako Jiří Suchý nebo Josef Dvořák, zatímco ji vychovávala kultivovaná babička, která mluvila šesti jazyky. Právě po ní získala své rodné jméno Luciana. „Bylo to znát, když jsem byla pod jejím vedením, protože jsem měla samé jedničky a mluvila jsem plynně francouzsky,“ vzpomíná zpěvačka, která se místo „velkého vzdělání“ rozhodla pro svět hudby a divadla. I její profesní cesta je příběhem odvahy jít proti proudu – od úspěšného debutu přes návrat ke klubové scéně až po zlomovou spolupráci s Tomášem Varteckým, s nímž vznikla deska Nebe, která ji definitivně usadila mezi nejvýraznější osobnosti české hudební scény. V rozhovoru ale nehovoří jen o hudbě. Sdílí i nejtěžší momenty svého života – dvě onkologické diagnózy, ztrátu blízkých, vyčerpání z péče a smutek z toho, že se jí nepodařilo mít dítě. Vypráví o touze adoptovat, o letech čekání a šoku, když jí úřednice během léčby oznámila, že pětiměsíční holčičku, kterou pro ni měli, kvůli její diagnóze nedostane. „Upadla jsem na kolena. Jako když mi ve devatenácti zavolali, že mi zemřela máma,“ vzpomíná hudebnice. Přestože jí život nestavěl zrovna lehké překážky, vždycky se zvedla – třeba i ve chvíli, kdy pečovala o nemocné blízké a poté znovu onemocněla. „Ležela jsem hubou v hlíně a síly už moc nebylo. Ale byly to jednoduché počty – buď se vzdáš, buď tady budeš ležet a říkat si, že to už nedáš a umřeš… anebo: tak jo, dala jsem to jednou, tak musím znovu,“ říká a přiznává, že asi musí být trochu lvice, jinak by všechny životní nástrahy asi nezvládla. Jak vnímá období rozchodu se svým hudebním i životním partnerem Tomášem Varteckým? Do koho byla v Semaforu zblázněná? A jak vzpomíná na svého bohémského otce, kterého všichni milovali, protože jim naléval zadarmo? Nejen o tom, ale i o chuti jít vlastní cestou a tvořit, i tom, co vše se dá zvládnout, mluví Anna K. v rozhovoru.

Narodil se v Amsterodamu, založil Národní centrálu pro cestovní ruch Holandska a po holandských kanálech se plaví už téměř 30 let. „Moc nových kanálů už asi neobjevím, ale pokaždé to vypadá úplně jinak, hospůdky jsou podobné, ale plavba se neustále mění,“ popisuje Čechoholanďan a skipper Daniel Hagen.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Narodil se v Amsterodamu, založil Národní centrálu pro cestovní ruch Holandska a po holandských kanálech se plaví už téměř 30 let. „Moc nových kanálů už asi neobjevím, ale pokaždé to vypadá úplně jinak, hospůdky jsou podobné, ale plavba se neustále mění,“ popisuje Čechoholanďan a skipper Daniel Hagen.

Indická režisérka Payal Kapadia vyhrála se svým filmem Záblesky naděje Velkou cenu na loňském festivalu v Cannes. Vypráví o zdravotních sestrách ze současné Bombaje a skrze jejich portrét o problémech současné Indie i velkoměstě, ve kterém žijí. „Jsem nadšený. Pro mě to byl už jeden z filmů roku 2024 a moc bych si přál, aby ho v českých kinech vidělo co nejvíc lidí,“ říká filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký.

Jen málo kapel zanechalo v hardcore punkové scéně takovou stopu jako Tragedy. Bez pomoci labelů i sociálních sítí si vybudovali naprosto jedinečnou pozici a stvořili zvuk, který ovlivnil stovky kapel napříč několika generacemi. Letos uplynulo 25 let od vydání jejich debutové desky a tak jsme se rozhodli, že jim věnujeme celý jeden díl Špíny.

Sarah Qari je novinářka a producentka pákistánského původu, která natáčí pro Radiolab hlavně podcasty o vědě. „Když tvořím, vždy přemýšlím, jestli pořad zahrnuje lidi z různých prostředí – a když ne přímo různých, tak alespoň různorodých,“ říká v pořadu Hovory, který se natáčel na Mezinárodním festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO).

„Dnešní námořní plavba vypadá úplně jinak než dříve. Jsou tam kontejnerové lodě, je tam přesyceno technikou, počítači a jinými elektronickými zázraky,“ srovnává bývalý kapitál dálné námořní plavby Karel Zeman, který na palubě strávil celkem 32 let.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.

Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šokující příběh, který přebíráme od neziskovky Forbidden Stories. Vypráví o ukrajinské novinářce Viktoriji Roščynové, která byla prohlášena za mrtvou loni v říjnu. Rusové ji po mnoho měsíců tajně věznili. Nová investigace popisuje Viktorijinu reportážní cestu do okupované části Ukrajiny, detaily o jejím zajetí a smrti. Čte Matěj Skalický.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Tajemné kameny od pradávna přitahovaly pozornost kolemjdoucích. Třeba Čížkovy kameny nad Lhotou u Trutnova v Královéhradeckém kraji. Jsou schované na zalesněném hřebeni, kterému se kvůli skalním stěnám přezdívá Malý Adršpach. K nejzajímavějším patří skalní převis, takzvaná jeskyňka, kde se za války v roce 1866 schovávali místní obyvatelé. A pak také skalní hřib připomínající ležícího berana. Pozornost turistů i cyklistů přitahují i prastaré hraniční kameny.

Projekt Život v kufříku nadačního fondu LA VIDA LOCA v Česku funguje už 10 let. V porodnici odloženým nebo rodině odebraným dětem pomáhá uchovat vzpomínky na rané dětství.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začala instalace nových varhan. Monumentální nástroj byl postaven ve španělské varhanářské dílně, a to díky množství dárců, institucí a jednotlivců, kteří přispěli do veřejné sbírky organizované Nadačním fondem Svatovítské varhany. Vybralo se 106 milionů korun. „Nutně potřebujeme velké varhany, které krásně naplní celý chrám krásným velkým zvukem,“ vypráví Jakub Skřejpek, zástupce Nadačního fondu Svatovítské varhany.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V katedrále svatého Víta na Pražském hradě začala instalace nových varhan. Monumentální nástroj byl postaven ve španělské varhanářské dílně, a to díky množství dárců, institucí a jednotlivců, kteří přispěli do veřejné sbírky organizované Nadačním fondem Svatovítské varhany. Vybralo se 106 milionů korun. „Nutně potřebujeme velké varhany, které krásně naplní celý chrám krásným velkým zvukem,“ vypráví Jakub Skřejpek, zástupce Nadačního fondu Svatovítské varhany.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Když vám přijde pozvánka na Hrad, měla by to být čest. Během působení Miloše Zemana ale lidé schůzky v sídle prezidenta popírali. A měli proč. Přítomnost Zdislavy Pokorné na nádvořích místní osazenstvo značně znervózňovala. Zemanovi lidé polepili brány fólií, zřídili si hradní taxi a mnozí vlivní lidé se reportérku snažili obejít pěšky. Vyprávíme bizarní příběhy, které jsme viděli na vlastní oči. A definitivně tak uzavíráme jednu politickou éru. Hosty Filipa Titlbacha jsou investigativní reportérka Zdislava Pokorná, šéf investigativního oddělení Deníku N Michael Švec a tvůrčí duo Antonie Rašilovová a Roman Poliak, kteří stojí za inscenací Zadním vchodem na Hrad. Podívejte se na celou epizodu.

Jiskřivé obrázky Tesly ve své laboratoři, na druhé straně Edisonovo očerňování střídavého proudu popravami zvířat provázely vrcholící závod o dominanci nad elektřinou na konci 19. století. „Veškeré podnikání Edisona bylo postaveno na stejnosměrném proudu. Měl v tom obrovské peníze. Stavěly se menší stejnosměrné elektrárny a celé to přeměnit by znamenalo obrovské finanční prostředky,“ provází profesorka Marcela Efmertová životem Nikoly Tesly. Kdo byl jeho obdobou v Čechách?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jiskřivé obrázky Tesly ve své laboratoři, na druhé straně Edisonovo očerňování střídavého proudu popravami zvířat provázely vrcholící závod o dominanci nad elektřinou na konci 19. století. „Veškeré podnikání Edisona bylo postaveno na stejnosměrném proudu. Měl v tom obrovské peníze. Stavěly se menší stejnosměrné elektrárny a celé to přeměnit by znamenalo obrovské finanční prostředky,“ provází profesorka Marcela Efmertová životem Nikoly Tesly. Kdo byl jeho obdobou v Čechách?

Fyzioterapeutka a hikerka Zuzana Polanecká miluje dálkové trasy. Tentokrát se vydala na Appalačskou stezku, kterou jí „předurčil sen“ na konci předcházejícího amerického trailu. O síle svých emocí uprostřed přírody mluví v cestovatelském a outdoorovém podcastu Casablanca.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„O existenci lesních školek jsem se dozvěděla od kamarádky, která žije v Praze. Takže myšlenka takové školky v Ženevě pochází z Česka,“ říká zakladatelka lesních školek ve Švýcarsku a pedagožka Viktorie Škvarková.

Společnost si zvykla, že lídři jsou hřmotní hulváti, kteří ukřičí ostatní. Proto letošní volby pro ODS nejspíše nedopadnou dobře. „Přijít před voliče a říct jim, že lépe už bylo, nemůže vyhrát volby. Takže přijde nějaký bourák, který říká, že bude líp,“ říká pro Český rozhlas Plus spoluzakladatel ODS Petr Havlík. Podle něj občanským demokratům chybí lídr, který by přesvědčil voliče a dokázal konkurovat nabídce ostatních stran.