Podcasts about vypr

Doposud byla známá hlavně jako autorka pohádek, výtvarnice a ilustrátorka. Letos však Jihočeška Ditta Kůtová vydala svůj první román Zlá babička, který vychází z rodinné historie. Vypráví nejen příběh jedné venkovské ženy, ale obecně popisuje nelehký úděl žen na přelomu 19. a 20. století.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha, Rybniště, Ústí nad Labem, to jsou jen některá místa, kde bydlela Eva Tošovská. Její život sice provázely mnohé změny stěhování, ale víra v Krista jí byla pevnou kotvou už od dětství. Vyprávění učitelky, která neměla ten "správný" světonázor, natočila Klára Literová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rozhodl jsem se nejistotám tentokrát čelit po svém, bez velkého ohlížení se na to, co by k tomu kdo řekl,“ říká hudebník, výtvarník a spisovatel Jakub König, který po letech za maskou Kittchena a s kapelou Zvíře jménem Podzim vydává své druhé sólové album Astronauti. Desku popisuje jako přiznání toho, čím je. „Že jsem opravdu výtvarník, hudebník a umělec,“ vysvětluje s tím, že za jeho tvorbou bylo často mnoho pochyb, protože na ni „nemá školy“. A některé zůstávají dodnes - když tvoří, mívá někdy pocit, že „je to celé blbě“. Popisuje dny, kdy má obavy, že jeho práce je zbytečná, ale i chvíle, kdy se k tvorbě vrací jako k záchraně. „Ve chvíli, kdy mě tohle paralyzuje, tak si můžu sednout k papíru a tři hodiny si maluju a pak je mi prostě líp,“ říká o tom, jak může být proces tvorby krásný. V rozhovoru otevřeně mluví o holotropním dýchání a zážitcích, které označuje za léčivé. „Je na tom něco prastarého, rituálního,“ dodává umělec. Vypráví také o devíti letech abstinence, vděčnosti i o tom, jak se snaží žít v souladu se světem kolem sebe. „Mně strašně funguje to, že se umím přepnout do té vděčnosti. Uvědomuju si, jak to zní,“ říká, když mluví o emocích, které v něm vzbuzují jeho dvě dcery. A i když umí pozlobit, momenty s nimi by nevyměnil za nic. König se dotýká i temnějších témat - třeba když v jedné písni mluví o tom, že v každém z nás je jakýsi „nácek“. „Je strašně snadné internalizovat všechno do těch zlejch nácků, které vidíme v televizi. Chtěl jsem proto říct, že je důležité nepřehlížet i ty temné tendence v sobě,“ upozorňuje hudebník a dodává, že bychom se měli pokoušet takové vnitřní pnutí vyřešit dřív, než ho pustíme ven a necháme za sebe jednat. Píseň, která se tomuhle tématu věnuje, ale podle něj přináší hlavně plán na záchranu světa. „Tím je být k sobě laskavější a být laskavější ke svému okolí. Zní to banálně, ale zkuste to praktikovat,“ dodává hudebník. Jak se mění vztah k tvorbě, když se člověk přestane schovávat? Dá se uměním léčit - sebe i ostatní? Co všechno se může stát, když pochybnosti přestanou být slabostí a stanou se součástí cesty? Poslechněte si celý rozhovor s Jakubem Königem.

Minulou neděli jsem vám vypravovala o mladých duších v těle 75+ a dostala jsem od vás úžasné reakce, o které se s vámi právě teď podělím. Tak jdeme na to!

Dívka, která přežila. Její matka, která při ní stála. A policista, který ji zachránil. Výjimečný příběh s dobrým koncem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příběh bolesti, ale i síly. Strachu i odhodlání. Příběh Terezky. Vypráví Karel Halák, příslušník speciální pořádkové jednotky, a Dora Čechova, maminka a spisovatelka, autorka knihy Terezko, vrať se! Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dívka, která přežila. Její matka, která při ní stála. A policista, který ji zachránil. Výjimečný příběh s dobrým koncem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příběh bolesti, ale i síly. Strachu i odhodlání. Příběh Terezky. Vypráví Karel Halák, příslušník speciální pořádkové jednotky, a Dora Čechova, maminka a spisovatelka, autorka knihy Terezko, vrať se! Ptá se Matěj Skalický.

Svou rodnou zem můžete reprezentovat ve sportu, v různých sférách kultury, ale třeba i v gastronomii. Dobře to ví kuchař Martin Svatek, který je mimo jiné členem Národního týmu kuchařů a cukrářů České republiky. Na přelomu letošního srpna a září vařil v restauraci českého pavilonu na světové výstavě Expo v japonské Ósace.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi deseti strážníky městské policie v Železném Brodě je jedna žena, která zastává funkci referentky prevence kriminality. Spočívá to především v práci s dětmi, ale samozřejmě se nevyhýbá ani běžné službě.

Mezi deseti strážníky městské policie v Železném Brodě je jedna žena, která zastává funkci referentky prevence kriminality. Spočívá to především v práci s dětmi, ale samozřejmě se nevyhýbá ani běžné službě.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Apiterapie nebyla vždy na výsluní. Tato léčebná metoda, která využívá blahodárných účinků včelích produktů, se začala rozvíjet teprve po revoluci.

Dívka, která přežila. Její matka, která při ní stála. A policista, který ji zachránil. Výjimečný příběh s dobrým koncem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příběh bolesti, ale i síly. Strachu i odhodlání. Příběh Terezky. Vypráví Karel Halák, příslušník speciální pořádkové jednotky, a Dora Čechova, maminka a spisovatelka, autorka knihy Terezko, vrať se! Ptá se Matěj Skalický.

Apiterapie nebyla vždy na výsluní. Tato léčebná metoda, která využívá blahodárných účinků včelích produktů, se začala rozvíjet teprve po revoluci.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se píše hit? A co všechno to v praxi obnáší? To bylo téma šestého pokračování projektu Headliner půda 8.9. v Malostranské besedě. Hosty Honzy Vedrala byli David Koller, songwriter Jenda Vávra a Roman Strejček z Ochranného svazu autorského. V podcastovém záznamu z druhé části večera dojde na historky z devadesátek i umělou inteligenci. I písně, které dnes bereme jako samozřejmé, měly na krajíčku. Hned na začátku se Honza Vedral dotkne historky, která se týká dávného hitu Lucie, písně Sen, kterou David Koller nazpíval s Lenkou Dusilovou. „Vypráví se, že z vydavatelství chtěli, abys ji zpíval sám. A producent Ivan Král se proti tomu musel řekl, že ne,“ říká Kollerovi. Ten nad tím sice zavrtí hlavou, ale pak příběh jedné z nejhezčích písní své bývalé kapely odvypráví do detailu.O tom, jak těžké v takové semknuté skupině rozlišit, kdo je skutečný autor, se shodli všichni. „Někdy to nemá cenu rozebírat. Když jsme se v kapele hádali míň, podepsali jsme se všichni,“ vzpomíná Koller s úsměvem. Jenda Vávra tomu dal dnešní perspektivu: principy spolupráce a „popdisu“ hitu se zas tolik neliší – ať už jde o kapelu nebo songwriting camp.Projekt Headliner půda podpořili Ministerstvo kultury ČR, Ochranný svaz autorský a Městska část Praha 1.

„Ztráta nenarozeného dítěte je mnohdy nepochopená. Dítě roste v těle matky, ona si s ním buduje od prvního momentu vztah. Ale okolí, ani to nejbližší, ten příběh nezná. Proto je tahle ztráta mnohdy opomíjená a okolí s ní nedokáže pracovat,“ říká Adéla Hendrychová ze spolku Dítě v srdci, která sama o své dvě nenarozené děti přišla.

„Ztráta nenarozeného dítěte je mnohdy nepochopená. Dítě roste v těle matky, ona si s ním buduje od prvního momentu vztah. Ale okolí, ani to nejbližší, ten příběh nezná. Proto je tahle ztráta mnohdy opomíjená a okolí s ní nedokáže pracovat,“ říká Adéla Hendrychová ze spolku Dítě v srdci, která sama o své dvě nenarozené děti přišla.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rozhlasovém vysílání nachází pole působnosti řada obdarování. Výraznou složkou je hudba. 35. výročí Rádia 7, resp. samostatné redakce Trans World Radia, připomínala v uplynulých týdnech série portrétů alespoň některých osobností, které stály v začátcích této práce. Závěrečný díl patří manželům Ivě a Lubošovi Hlavsovým. Jak vzpomínají na tajné natáčení hudební produkce? Kam se jejich kroky ubíraly po Sametové revoluci? Jak se dostali k natáčení filmů? Vypráví v rozhovoru s Kateřinou Hodecovou, který byl natočen před deseti lety.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Všechno sedlo. „Letos poprvé jsem se na trati ani jednou nepozvracel,“ říká český vítěz SpartathlonuŽivotního úspěchu dosáhl až po padesátce a je to příběh na knihu. Ultramaratonec Radek Brunner, který mimo jiné od mládí trpí Bechtěrevovou nemocí, vyhrál minulý víkend v Řecku legendární Spartathlon. Trať z Athén do Sparty, dlouhou 246 kilometrů, zvládl s výrazným náskokem za 21:24:35.„Noc před odletem do Řecka jsme se ženou leželi v posteli a já řekl, že jí chci o Spartathlonu vyprávět – o všech těch místech, která mě na trati čekají. Ona se rovnou zeptala, na co se netěším, a já popravdě odpověděl, že letos se těším úplně na všechno a že si celkem věřím na medaili.“Vyprávění z manželské postele si nyní zopakoval v redakci Reportéra. V podcastu rozebírá ranní start pod Akropolí i „krizové“ město Korint po osmdesáti kilometrech, kde se v minulosti téměř vždycky pozvracel: „Tentokrát ne, všechno mi sedlo.“Vypráví o tom, jak se závod obvykle rozhoduje kolem sto šedesátého kilometru, na nejvyšším kopci trati: „Hned za ním jsem doběhl doposud vedoucího Itala, nic moc mě nebolelo, nocí se běželo dobře. Pak už jsem se bál nejvíc ze všeho zranění, ale říkal jsem si, že pokud se dostanu deset kilometrů před Spartu, doběhnu to třeba i se zlomenou nohou.“Nikdy dříve si z pověrčivosti nebral na závody českou vlajku. Teď to porušil a poslední dva kilometry k cílové soše krále Leonida běžel s ní.Celý jeho výkon působí neuvěřitelně, ale jedna statistika je skutečně zarážející – Radek Brunner (o němž si i kamarádi mysleli, že už je na medailový úspěch „starý“) prostál nebo prochodil v celém závodě pouhých čtrnáct minut. V cíli ho bolel jen trochu žaludek a kdyby bylo třeba, pokračoval by klidně i dál.Co cestou pil a jedl? Jaká píseň mu dlouhé hodiny zněla v hlavě? A jak svůj triumf oslavil? Radkovo podrobné vyprávění si poslechněte v dalším díle podcastu Host Reportéra.

Drsňák Mark Wahlberg, autobusák Matthew McConaughey a dokument o Scorsesem. Říjnové Filmy v síti jsou tu s pohodlným předstihem, abyste si zvládli všechno naplánovat. Hlavně nic nepřeskakujte. Právě o tom je naše úvodní téma, pak vám doporučíme nějakou tu normie anime, ale především rozebereme velmi, velmi bohatou říjnovou nabídku, ať už jde o filmy nebo seriály. Tady si skutečně vybere úplně každý.  FILMY Špinavá hra, Prime Video, 1.10. Autobus naděje, Apple TV+, 3.10. Steve, Netflix, 3.10. Nultý servis, Prime Video, 8.10.  John Candy: I Like Me, Prime Video, 10.10. Žena z kajuty č. 10, Netflix, 10.10. Prevítovi, Netflix, 17.10. Bojovnice ze stínu, Netflix, 17.10. Dům plný dynamitu, Netflix, 24.10. Balada o malém hráči, Netflix, 29.10. Hedda, Prime Video, 29.10. SERIÁLY Monstrum – Příběh Eda Geina, Netflix, 3.10. Byl jednou jeden zabiják, Netflix, 8.10. Nejzazší hranice, Apple TV+, 10.10. Splinter Cell: Deathwatch, Netflix, 14.10. Murdaugh: Death in the Family, Disney+, 15.10. Mr. Scorsese, Apple TV+, 17.10. Monstrum z Florencie, Netflix, 22.10. Lazarus, Prime Video, 22.10. TO: Vítejte v Derry, HBO Max, 26.10. Down Cemetery Road, Apple TV+, 29.10. Zaklínač 4, Netflix, 30.10.

Narodila se v Brně a v 18 letech se rozhodla, že se stane zpěvačkou. Zazářila v soutěži Česko hledá SuperStar, později si vyzkoušela celou řadu muzikálů a jevišť u nás i v zahraničí. Dnes ji můžeme vidět například v muzikálu Ples upírů nebo v představení Céline Show, na kterém se podílí také jako producentka. V pořadu Až na dřeň mluvila Michaela Nosková nejen o adrenalinu, který jí pomáhá zvládat těžké situace, ale také o domácím násilí, kterým si prošla.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bojovala s úzkostmi a depresemi. Vícekrát narazila na špatného parťáka nebo parťačku, se kterými se vydala do hor. O psychickém zdraví a horských výletech do Alp i Himálaje mluví v cestovatelském podcastu Casablanca Kateřina Mrtýnková, autorka knihy S úzkostí pod Everest.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bojovala s úzkostmi a depresemi. Vícekrát narazila na špatného parťáka nebo parťačku, se kterými se vydala do hor. O psychickém zdraví a horských výletech do Alp i Himálaje mluví v cestovatelském podcastu Casablanca Kateřina Mrtýnková, autorka knihy S úzkostí pod Everest.

Koncem února 1980 jsem nastoupila na kolínskou chirurgii na operaci žlučníku.

Regionální muzeum v Chrudimi ve svých sbírkách opatruje velmi vzácný renesanční šperk. Vyprávějí se o něm legendy. Kdo ho vyrobil a jak se v Chrudimi přívěšek, jehož ústřední postavou je sv. Jiří, vlastně ocitl?

Co vyprávěla voda je název zatím nejnovější knihy mého dnešního hosta, spisovatele a dramatika Rostislava Křivánka. Knihu psal jako beletrii a chtěl by, aby nejen Tepličan, ale každý, kdo si ji koupí, měl knihu na nočním stolku nebo na záchodě, nikoli v knihovně. Kniha byla pokřtěna již v květnu na Slavnostním zahájení Lázeňské sezóny v Teplicích a v pátek 19. září si ji budou moci zájemci zakoupit na Jarmarku chutí ve stánku města Teplic přímo z rukou samotného autora. Jakých témat a jakého období se kniha týká? Jak dlouho vznikala a kde je ta její „přidaná hodnota“? Více se dozvíte v dnešním Ponte reports.  

Nejcennější český poklad si ode dneška mohou prohlížet školáci. Ostatní můžou přijít ve čtvrtek. Svatováclavskou korunu, královské jablko a žezlo lidé uvidí ve Vladislavském sále Pražského hradu ve speciální bezpečnostní vitríně. A ještě předtím projdou výstavou, kterou navrhla nejslavnější současná česká architektka Eva Jiřičná. Co má společného pověst o blanických rytířích s korunovačními klenoty?Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pondělí ráno za námi dorazil herec Miroslav Etzler, který prozradil, že čím je starší, tím více ho dojímají nejrůznější věci. Třeba to, když vedl syna do školy. Jaký vztah má se synem? Proč se sesypal ze seriálu Polabí a čím je tento projekt výjimečný? Co na seriálu nejvíce oceňuje a koho si na něj nejvíce váží? Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ráda relaxuju na Facebooku, nejenom proto, že si ho dávám za odměnu, když mám hotové všechno, co jsem chtěla nebo musela udělat. Mám ho ráda i proto, že si na něm pravidelně něco dobrého vyzobnu!

Temný příběh z ovzduší popraviště. Vyprávění z knihy Ze všech koutů staré Prahy.

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.

Z kriminálu rovnou do nevěstince. Bývalý dealer kokainu Daniel Flasza dokončil knihu pro zvrhlíkyMůže to vypadat jako nová bizarní položka na literárním trhu, ale pozor. Sedmatřicetiletý Daniel Flasza, někdejší populární pražský dealer a později také vězeň, se stal díky své prvotině Muklové a Šlajsny nečekanou kometou mezi českými spisovateli.V dalším díle podcastu Host Reportéra vypráví o tom, jak mu velmi živý literární popis feťáckých a vězeňských dobrodružství otočil život naruby: „Vůbec jsem třeba nechápal, když mi najednou ministr kultury předával Cenu za nejkrásnější českou knihu. Trochu vypadal, že by si dal lajnu kokainu, ale neřekl si, a já v tom teď už stejně nejedu.“Flasza sice začal psát až v kriminále, od té doby se však nezastavil, dokonce se stal i nakladatelem.V říjnu vydá knihu druhou, nazvanou Stripáče a hampejzy, přičemž důležitý je i podtitul: „Láska je tu pro všechny.“S nebývalou otevřeností v ní popisuje svůj celoživotní kladný vztah k neonům, červeným světýlkům, tmavým uličkám, špinavým nevěstincům a stripklubům.Navštěvuje je pravidelně, a to doma i kdekoli v zahraničí. „Od puberty mi to vždycky připadalo vzrušující a fascinující,“ shrnuje v podcastu. „Nikdy jsem v tom necítil žádné morální dilema ani hlubší etický problém, neviděl jsem na tom nic špatného. To napětí, ta špína, erotika, sex… Všechno dohromady se mi zarylo pod kůži tak hluboko, že se z toho stala droga.“Vypráví, jak hned po roce a půl ve vězení zamířil do podniku ShowPark v pražských Holešovicích, kde byl dříve častým hostem, a tak ho tamní děvčata nadšeně vítala: „Daniel, welcome back! Ahoj fešáku, půjdeš se mnou na pokoj? Dlouho jsem tě tady neviděla!“Protože si s prostitutkami a striptérkami rád povídá, může například v podcastu vysvětlit, proč jsou mezi dívkami v ShowParku nejčastěji zastoupeny Rumunky, kolik vydělávají, a proč jim ta spousta peněz často nestačí.I když je rozhovor napěchovaný mnoha podobně zajímavými fakty, raději varujeme, že je vhodný spíše pro otrlé povahy.

Určitě tuhle písničku Petra Spáleného znáte a možná ji i máte rádi stejně, jako ji mám ráda já!

Ze Slovenska, Rakouska i Maďarska, z centra politického dění, z maratonského běhu, ale i z pozorování medvědů. Nejen z těchto míst se poslední čtyři roky do vysílání Českého rozhlasu hlásil teď už bývalý zpravodaj na Slovensku Ladislav Novák. Od srpna ho na tomto postu vystřídala reportérka Bára Vránová. V Zápisníku zahraničních zpravodajů je tedy čas se ohlédnout, co všechno Ladislavu Novákovi práce zpravodaje na východ od našich hranic dala.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Paraglidista a horolezec Jan Krejcar miluje „vandrování vzduchem“. O výpravách typu hike'n'fly a o létání v Kolumbii, Itálii, Maroku, Mexiku, ale i Česku vypráví v novém díle cestovatelské Casablanky.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Parahokejového gólmana Michala Vápenku nepřehlednete, na ledě ani v reálném životě. Má totiž skoro dva metry a je jednou z tváří projektu Olympijský rok Radiožurnálu. Český reprezentant má protézu na levé noze, a také problém koupit si obuv na zdravou nohu.

1. Ceny bytov a domov po troch rokoch pokorili rekordy

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem dokázala toto, tak dokážu cokoli. A to je pocit, který si myslím, že každá žena si zaslouží,“ říká podnikatelka a zakladatelka nadačního fondu Propolis Lilia Khousnoutdinova k tomu, jak by v ideálním případě měly ženy vnímat porod. Otevřeně mluví o tom, proč příchod dítěte na svět nemusí být traumatem, ale naopak transformační zkušeností – pokud má žena kolem sebe bezpečné podmínky. „My máme fantastickou zdravotnickou péči, ale co se týká takových těch měkkých věcí – komunikace, respekt, možnost volby – tam jsou ještě nějaké rezervy,“ popisuje, jak se snaží pomáhat pracovištím, která chtějí různými cestami tohle změnit. Vypráví i o vlastních zkušenostech s porody doma, porodních gaučích a o tom, proč je důležité, aby ženy měly možnost volby bez strachu z odsouzení nebo nepřijetí. Také dodává, že rozhodně není nekritickou propagátorkou domácích porodů – žena má podle ní rodit tam, kde se cítí bezpečně a pro domácí porod musí být splněna řada podmínek. Podle Khousnoutdinové Česko často selhává v tom, co se děje těsně po porodu, kdy žena zůstává na čerstvě narozené dítě úplně sama. Pokud by byla větší dostupnost porodních asistentek, které pomáhají i doma, možná by to podle ní mohlo o něco zpomalit trend klesající porodnosti. Řeč přišla i na to, jaké to je být vnímána především jako „manželka Karla Janečka“, přestože si jeho příjmení nikdy nevzala. „Velmi často mě někdo představuje manželovým příjmením. Definovat ženu skrz manžela je velmi zastaralé,“ kritizuje Khousnoutdinova a vzpomíná i, jak jí kvůli některým vyjádřením manžela přicházely výhrůžky. Někdy má také obavu, aby tlak nezasáhl i její rodinu. „Nechci, aby s tím byly děti konfrontovány v nějakém třeba křehkém, zranitelném období dospívání,“ vysvětluje a dodává, že nejen kvůli tomu, ale také kvůli vzdělání, by si přála, aby v budoucnu trávili více času v zahraničí. A otevřeně mluví i o svém původu – má tatarské kořeny a její rodina zažila perzekuce v sovětském gulagu. Její příbuzní byli konfrontováni i válkou na Ukrajině. „Mí bratranci utekli pěšky přes hranice, protože nechtěli být zataženi do cizí války,“ dává za příklad, že přece ne všichni Rusové podporují Putina. Sama pomáhala například ženám, které zažily sexuální násilí v důsledku konfliktu. Co pro ni dnes znamená označení „kněžka“? Proč jí vadí škatulka „manželka slavného muže“, ale nebrání se označení matky tří dětí? Co říká na společenský tlak na „správné matky“ a rivalitu mezi ženami? A proč věří, že klíčem k proměně porodnictví není jen zdravotnická reforma, ale i proměna vztahu k ženskému tělu – už od první menstruace? I to se dozvíte v rozhovoru.

Český režisér a scenárista vietnamského původu Dužan Duong natočil snímek Letní škola, 2001. Označuje ho za první český viet-film. „Film se zaobírá hlavně rodinou a rodinnými vztahy. Vypráví o minulosti s určitou nostalgií, bez větší traumatické zátěže. Film chce ale taky vyprávět o menšině v menšině, ať už jde o menšinu kvůli sexuální orientaci, nebo třeba kvůli nějakému handicapu. Ve třech různých pohledech vypráví o celé řadě témat,“ přibližuje kritik Pavel Sladký.

Vyprázdněnost politiky je oblíbený slogan moudrých osobností, které věrně popisují společenské dění. Kde jsou obsahově hutné debaty o udržitelnosti světa, jaký se zrodil po roce 1989? Chceme, aby byl především bezpečný, zelený, genderově a rasově spravedlivý? Má mu dominovat jeden superstát, nebo je správné, aby se mocenské siločáry rovnoměrně rozložily po celé planetě?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Elizaveta Maximová se nedávno vrátila z Jordánska a jak sama říká, musí na něj teď často myslet. Podívala se do pouště i na bazary, kde nakupovala kilogramy koření, a navštívila slavné skalní město Petra. V Rudém moři při šnorchlování při každém ponoru vylovila na patnáct igelitových tašek.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Elizaveta Maximová se nedávno vrátila z Jordánska a jak sama říká, musí na něj teď často myslet. Podívala se do pouště i na bazary, kde nakupovala kilogramy koření, a navštívila slavné skalní město Petra. V Rudém moři při šnorchlování při každém ponoru vylovila na patnáct igelitových tašek.

Sumár týždňa z 11. júla sa venuje zlyhanej konsolidácii, zamrznutiu trhu práce, Muskovej politickej strane a pokračujúcim obchodným vojnám

Karlovarský festival znovu uvede první český viet-film, tedy film, který natočili čeští Vietnamci a který nabízí autentický pohled do života vietnamské komunity očima první generace, která v Čechách vyrostla. Snímek se jmenuje Letní škola, 2001 a premiéru měl na festivalu v úterý. Natočil ho tanečník, muzikant a režisér Dužan Duong, který se narodil v Hanoji, ale vyrůstal v Česku. Publikum ocenilo film bouřlivým potleskem.

Tereza Šídlová byla výjimečný host. Nejen proto, že se známe dlouho a že jsem ji kdysi učil na Fakultě sociálních věd. Výjimečné ale bylo to, že jsme natáčeli v den, kdy promovala a tedy po delší přestávce své studium úspěšně ukončila. Ale samozřejmě jsme se bavili taky o spoustě dalších věcí.Témata?Například: Měl ruský vliv podíl na pádu Topolánkovy vlády v roce 2009? Tereza Šídlová ve své diplomové práci zkoumá kauzu amerického radaru v Brdech jako možný příklad rané hybridní války. To, co se tehdy zdálo být domácí politickou fraškou, může podle její analýzy představovat sofistikovanou ruskou operaci.Samozřejmě to nebylo naše jediné téma: zeptal jsem se třeba na to, jak vzpomíná na svou práci na izraelské ambasádě, a zajímalo mě, jestli někdy litovala, že si vzala jméno svého manžela novináře.Řeč přišla na kampaň "Dobré ráno Česko", která má najít pozitivní příběh České republiky. Tedy na kampaň, na kterou se já dívám se skepsí a možná až cynismem, a Tereza naopak optimisticky.Takže budete svědky toho, jak se mě snaží přesvědčit, že byť jako stát možná nejsme zcela výjimeční, tak národní branding si každopádně zasloužíme. Protože - a to je zajímavá myšlenka - národní branding není jen marketing, ale může být důležitý i pro národní bezpečnost.Nehledě na to, že Tereza soudí, že by Česku obecně asi prospělo méně cyniků a více optimistů.Ono to souvisí i s tím, jak se na budoucnost dívá ona: po přechodu z novinařiny do státní služby, po boji s vážnou nemocí a po dokončení vysoké školy je stále optimistická. Věří, že svět za deset let bude lepší místo.Přeju si, aby to tak bylo, a vám přeju příjemný poslech!

Češi Zdeněk „Háček“ Hák a Radoslav „Radar“ Groh dosáhli dalšího významného horolezeckého úspěchu. V pákistánském Karákóramu zvládli náročný prvovýstup novou cestou na impozantní šestitisícovku Hunza Peak.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi Zdeněk „Háček“ Hák a Radoslav „Radar“ Groh dosáhli dalšího významného horolezeckého úspěchu. V pákistánském Karákóramu zvládli náročný prvovýstup novou cestou na impozantní šestitisícovku Hunza Peak.

Války se dnes nevedou jen mezi armádami – nejtvrději dopadají na civilisty. Zejména na ženy, které nesou tíhu každodenního přežívání, starají se o rodiny, komunity i samy o sebe uprostřed neustálého ohrožení. Co znamená žít ve válce, která nemá jasně viditelný konec? A proč příběhy těch, kdo v ní přežívají, často vůbec neslyšíme?Uslyšíte osobní výpovědi z října 2025 – novinářky, producentky a filmařky Ruwaidy Kamal Amer z Gazy a lékařky a obhájkyně lidských práv Fatmy Mohamed ze Súdánu. Mluví o tom, jak ozbrojené násilí proměnilo jejich každodenní realitu, vztahy i pohled na budoucnost. Ruwaida sdílí zkušenost života bez elektřiny, jídla a vody, zatímco učí děti a píše poezii. Fatma popisuje hladomor v Súdánu, kde kvůli blokádě humanitární pomoci lidé jedí listy nebo zvířecí krmivo. Vyprávějí, co všechno se s válkou ztrácí – a co jim pomáhá vydržet. Rozhovor vedl dokumentarista Ivo Bystřičan. Podcast uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.Hlasy Ruwaidy Kamal Amer a Fatmy Mohamed byly v české verzi generovány pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Sarah Qari je novinářka a producentka pákistánského původu, která natáčí pro Radiolab hlavně podcasty o vědě. „Když tvořím, vždy přemýšlím, jestli pořad zahrnuje lidi z různých prostředí – a když ne přímo různých, tak alespoň různorodých,“ říká v pořadu Hovory, který se natáčel na Mezinárodním festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO).