Podcasts about vypr

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali knihou Hrdý Budžes spisovatelky Ireny Douskové.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 2026 vykopáváme s režisérem a scenáristou Markus​em Krugem, tvůrcem české verze Zrádců. Vypráví o své cestě od dětství mezi Rakouskem, Německem a českými televizními chodbami až po dnešní megalomanské projekty Netflixového střihu. Jak se pracuje s manipulací v době dezinformací, když lze ovlivnit i elitní kriminalistku, mentalistu nebo Danielu Brzobohatou? Dojde i na vztah k One Man Show a Kazmovi, zákulisí slavné ALS epizody, cesty za zahraničními zakázkami a s nimi spojené limity času s rodinou, vyčerpání a snahu zůstat navzdory zahraničním ambicím „jednou nohou“ v Česku a posouvat tuzemskou televizi zevnitř.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Nabízíme vám deset výrazných příběhů z cestovatelského podcastu Casablanca v roce 2025. Jsou o strachu, radosti z bytí offline, sebepřekonání a síle nikdy se nevzdávat, o kráse přírody, o partnerství a přátelství. Vyprávějí je cestovatelé a cestovatelky všeho druhu – cyklocestovatel, hikerky a hikeři, stopař, herec, slackliner, kajakář a olympijský medailista i herečka.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nabízíme vám deset výrazných příběhů z cestovatelského podcastu Casablanca v roce 2025. Jsou o strachu, radosti z bytí offline, sebepřekonání a síle nikdy se nevzdávat, o kráse přírody, o partnerství a přátelství. Vyprávějí je cestovatelé a cestovatelky všeho druhu – cyklocestovatel, hikerky a hikeři, stopař, herec, slackliner, kajakář a olympijský medailista i herečka.

Prázdniny v Římě, film, natočený v roce 1953 - je tedy o tři roky mladší než já, jsem viděla během svého života mnohokrát. Audrey Hepburn získala za svou roli nejenom Oskara, ale i mou celoživotní náklonnost.

„I ta největší tma v sobě ukrývá světlo.“ To je poselství mrazivého thrilleru Černý kos, jehož autorem je ostravský rodák Jiří Klečka. Vypráví o únosu dvou malých chlapců a o tom, jaké následky si z něj nesli do dalšího života. Vše zasazeno do ostravských reálií. Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„I ta největší tma v sobě ukrývá světlo.“ To je poselství mrazivého thrilleru Černý kos, jehož autorem je ostravský rodák Jiří Klečka. Vypráví o únosu dvou malých chlapců a o tom, jaké následky si z něj nesli do dalšího života. Vše zasazeno do ostravských reálií.

„Pro mě je ten loutkový svět bezpečnější,“ přiznává Marka Míková, která s loutkami objíždí nemocnice po celé republice. Jako princezna Růženka v pohádce Jak se budí princezny potřebovala pomoc odvážného prince, dnes je to ona, kdo pomáhá. Se souborem Loutky v nemocnici hraje a zpívá nemocným dětem i seniorům. A už 20 let s kolegy dokazují, že loutka, pohádka a písnička můžu léčit. Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pro mě je ten loutkový svět bezpečnější,“ přiznává Marka Míková, která s loutkami objíždí nemocnice po celé republice. Jako princezna Růženka v pohádce Jak se budí princezny potřebovala pomoc odvážného prince, dnes je to ona, kdo pomáhá. Se souborem Loutky v nemocnici hraje a zpívá nemocným dětem i seniorům. A už 20 let s kolegy dokazují, že loutka, pohádka a písnička můžu léčit.

Můžeme celý rok prohlašovat jak jsme země nevěřících, ale Vánoce slavíme snad všichni. Tak - kdy jindy se bavit o křesťanství, než o Vánocích?Můj kamarád Michal Podzimek je římskokatolický kněz, působí nejen jako duchovní, ale i jako vysokoškolský učitel filozofie na Technické univerzitě v Liberci. Dále je soudním vikářem litoměřické diecéze a administrátorem farností Dlouhý Most a Vratislavice nad Nisou. Ve své publikační činnosti se věnuje otázkám spirituality, etiky a vztahu společnosti k víře. Mezi jeho knihy patří například Bůh ve škole a Spiritualita v době sekularizace.Je známý svou otevřeností, hlubokým vhledem do lidské duše a schopností vést dialog o víře v dnešním světě. Spolupracuje s Českým rozhlasem, tak možná znáte jeho hlas z vysílání.Tentokrát jsme se na setkání Vision Byznys Klubu bavili o tom, nakolik je dnes katolická církev v kontaktu s lidmi a moderním světem, ale šli jsme i do minulosti, když jsme probrali, jak se vlastně formovala bible a kdo rozhodl o tom, co v ní bude a co ne… Začíná předvánoční speciál o katolické církvi a křesťanském náboženství.To je pro dnešek vše, pokud chcete další více než hodinu, pojďte na můj kanál herohero - http://herohero.co/petrhorky. Přeji krásné svátky a dobrý rok, který přijde. Váš Petr HorkýOdkazy na Michalovy knihy:Bůh ve škole - https://www.databazeknih.cz/prehled-knihy/buh-ve-skole-488384https://www.databazeknih.cz/autori/michal-podzimek-7412600:00:00 Nepovedený panáček.00:06:28 Pohanské kořeny Vánoc.00:19:20 Vyprázdněnost svátků.00:28:33 Vznik dogmat a institucionální past církve.Support the show

Světoznámá operní diva Dagmar Pecková prožívá vánoční období stejně hekticky jako asi my všichni. Vypráví o tom ve svátečním vydání pořadu Dámská jízda. Říká ale, že k plotně si z divadelních pódií ráda odskočí.Všechny díly podcastu Dámská jízda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vánoční speciál, který se měl původně nést v klidu a bilancování, překvapivě začal u Elona Muska a postupně se stočil k tomu, jestli je dnešní politika ještě o obsahu, nebo už hlavně o dojmu. Kdy se z politické debaty stalo nepřiznané divadlo a jak v tom všem fungují média a moderátoři? Libor Bouček mluví o práci v přímém přenosu, stresu, adrenalinu a odpovědnosti vůči publiku, o tom, co se děje po zhasnutí kamer, jak si udržuje odstup, energii a hlavu v kondici, a proč má i v době permanentního tlaku, zkratek a marketingu pořád smysl si připomenout, že se v Česku navzdory všem krizím máme líp, než si sami připouštíme.⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Michal Vevera je průvodcem v kouřimském muzeu. A také v kouřimském kostele a zvonici. K „průvodcování“ se dostal už v patnácti letech, když ho farář, páter Holub, tehdy požádal, aby v době jeho dovolené zpřístupňoval kostel návštěvníkům. A něco jim o kostele pověděl. Slyšel totiž Michala, jak rodičům, se kterými kouřimský svatostánek navštívil, zaníceně o něm vypráví.

Moji přítelkyni, Sabinu Dagmar Vítovcovou z Plzně, jsem vám v tomto pořadu už několikrát představila. Její příběhy totiž dokonale souzní s mými vzpomínkami, a tak se krásně doplňujeme. Tentokrát ale dávám slovo jenom jí! Sábí, můžeš začít!

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 49 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Mám pocit, že s každým projektem se musím vracet sama k sobě,“ říká zpěvačka a raperka Aneta Charitonová alias Annet X. Popisuje chvíli, kdy je jedna kapitola hotová a ona si znovu pokládá stejnou otázku, kým vlastně sama je. Vypráví také o tom, co pro ni vůbec znamená jméno Annet X, pod kterým vystupuje. „Začalo to pro mě být takové alter ego, abych se nějak uchránila,“ říká o personě, kterou si vytvořila. V rozhovoru otevřeně popisuje vztah ke svému tělu a k takzvané „sexy póze“, kterou vnímá spíš jako manifestaci přijetí než snahu někoho lákat. Přiznává také, že přišel moment, kdy se při jednom natáčení necítila kvůli přihlížejícím ve svém outfitu dobře. Zároveň mluví o tom, proč je v tom, co říká veřejně, opatrná. Charitonová má ruské kořeny a cítí se jako Češka, některá vyjádření o Rusech se jí ale i tak dotýkají. „Jakmile se to týká mých nejbližších, tak mě to bolí. Je to fakt strašidelný,“ říká. V rozhovoru popisuje i práci na svém posledním albu BBYGIRL a přiznává, že v textech je tentokrát otevřenější než dřív. Mluví o konkrétní písni, který detailně popisuje jednu situaci a také o tom, že se musela připravit na to, jak desku uslyší její rodiče. Vrací se také ke spolupráci se svým partnerem Jakubem Strachem alias Nobody Listen, výraznou postavou české elektronické scény. Dotýká se představy části publika, že ji do hudebního světa „vytáhl“. „Párkrát mě to naštvalo a byla jsem z toho nejistá,“ říká raperka o tom, že je občas těžké pracovat s pochybami, které lidé zasejí a zároveň přiznává, že pozice žen v hudebním světě je jednoduše „jiná“. Nakonec se vrací také k víře, se kterou vyrůstala. „Nejsem praktikující člověk, ale líbí se mi, že se mám o co opřít,“ říká hudebnice. Právě i díky ní prý nejspíš nikdy neměla chuť objevovat svět drog, který je v prostředí, kde se pohybuje, rozšířený. Kde dnes končí Annet X a kde začíná Aneta Charitonová? Jak mluvit otevřeně a zároveň chránit rodinu? Co všechno je ještě ochotná pustit ven a co si chce nechat jen pro sebe? A proč má pocit, že právě ve chvíli, kdy si říká „nevím, jestli to bude fungovat“, vznikají věci, které jsou nejpravdivější? Poslechněte si celý rozhovor.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Už je to skoro tradice, že nové dálnice se v Česku otvírají hlavně před Vánoci. Má to být tak trochu dárek pro ty, kteří jejich stavbu platí – což jsou hlavně čeští občané a ti, kteří tu tankují. V úterý se otevřel kus D35 na východě Čech a další dálnice budou následovat. Kde? Hostem Ranního brífinku je šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.

Ranní brífink Jana T. Beránka: Už je to skoro tradice, že nové dálnice se v Česku otvírají hlavně před Vánoci. Má to být tak trochu dárek pro ty, kteří jejich stavbu platí – což jsou hlavně čeští občané a ti, kteří tu tankují. V úterý se otevřel kus D35 na východě Čech a další dálnice budou následovat. Kde? Hostem Ranního brífinku je šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.

„Nápady na dobrodružství mě napadají na stavbě, když je toho na mě moc. Jdu se vydýchat a začnu googlovat, jak by se můj nápad dal realizovat,“ usmívá se Tom Mihulka při rozhovoru v cestovatelském podcastu Casablanca. V Kanadě žije u řadu let a někdy sáhne po seakajaku, někdy po horské kole, v zimě pochopitelně po lyžích, jindy si doladí raft o konstrukci a vesla, aby plně naložené expediční plavidlo zvládl uřídit.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nápady na dobrodružství mě napadají na stavbě, když je toho na mě moc. Jdu se vydýchat a začnu googlovat, jak by se můj nápad dal realizovat,“ usmívá se Tom Mihulka při rozhovoru v cestovatelském podcastu Casablanca. V Kanadě žije u řadu let a někdy sáhne po seakajaku, někdy po horské kole, v zimě pochopitelně po lyžích, jindy si doladí raft o konstrukci a vesla, aby plně naložené expediční plavidlo zvládl uřídit.

Je lektorem tvůrčího psaní. Svým studentům ale nepomáhá stát se profesionálními spisovateli, ale spíš porozumět tomu, jak funguje jejich kreativita. Proč má smysl vyprávět příběhy? „Nejde jen o umění, ale o způsob, jak si s ostatními porozumět a zůstat ve spojení,“ vysvětluje spisovatel René Nekuda. Co učí děti jeho interaktivní kniha Příběhostroj? A co ukázal projekt Zavátí o češtině a českých školách v zahraničí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je lektorem tvůrčího psaní. Svým studentům ale nepomáhá stát se profesionálními spisovateli, ale spíš porozumět tomu, jak funguje jejich kreativita. Proč má smysl vyprávět příběhy? „Nejde jen o umění, ale o způsob, jak si s ostatními porozumět a zůstat ve spojení,“ vysvětluje spisovatel René Nekuda. Co učí děti jeho interaktivní kniha Příběhostroj? A co ukázal projekt Zavátí o češtině a českých školách v zahraničí?

Nové představení Josephine Baker v divadle Minor sklízí u diváků úspěch. Herečka, zpěvačka a tanečnice Radka Pavlovčinová, představitelka ikonické umělkyně, vypráví o paralelách se svým životem, o náročné přípravě i o tom, proč ji příběh legendární Josephine Baker provází už od mládí.

Nové představení Josephine Baker v divadle Minor sklízí u diváků úspěch. Herečka, zpěvačka a tanečnice Radka Pavlovčinová, představitelka ikonické umělkyně, vypráví o paralelách se svým životem, o náročné přípravě i o tom, proč ji příběh legendární Josephine Baker provází už od mládí.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Mám pocit, že herec nemá tolik co sdělit světu a rád zároveň spoustu věcí sděluje,“ říká herec a hudebník Igor Orozovič, když vysvětluje, proč nesnáší herecké rozhovory a proč má pocit, že se v nich pořád dokola opakuje „ta samá nekonečná smyčka“. Přesto ale na rozhovor přišel - dnes už prý ví, že musí své věci „dostat mezi lidi“. Zároveň mluví o tom, jak se jeho práce dělí na tři světy: Národní divadlo, kde se o herce stará instituce, film a seriály, které jsou buď umělečtější nebo komerčnější a vlastní tvorbu, kde je člověk zodpovědný sám za sebe. Popisuje také, jak se v hudbě neustále pere s „nezaprodat se“ a přitom vytvořit něco, co si najde cestu k lidem. A přiznává i jak se bál, že ho poslední film Na horách bude tlačit do komerce a nakonec podepsal až ve chvíli, kdy mu dovolili napsat k filmu intimní písničku. Orozovič ale mluví i o otcovství, které z něj udělalo člověka, který chodí notoricky o patnáct minut později a také někoho, kdo víc odmítá práci. Vypráví také, jak rychle peníze mění lidské hranice i o tom, jak ho množství aktivit vede k tomu, že má někdy jen tři volné večery v měsíci. Pak přichází téma, které ho rozpálí nejvíc: herec popisuje, jak rychle se mění společenská citlivost a staré vtipy se stávají „nekorektními inscenacemi“ a jak se dá cokoliv vytrhnout z kontextu. Jak příklad dává jeden ze svých kabaretů, kde se schválně staví do role „blbce“, ale popisuje i případ, jak jedna jediná věta v písni dokáže spustit lavinu interpretací, že pojednává o znásilnění. „Považuji se skoro za feministu. A pak člověk občas narazí na tohle,“ dodává k tomu, že za cílem některých kritik vidí občas jen snahu zvýšit si dosah na sociálních sítích. Orozovič se krátce dotýká i natáčení série o spisovatelce Simoně Monyové, kde hraje partnera, který nakonec vzal autorce život. Popisuje, že jde o neobhajitelný čin, ale i to, jak se i přesto pokouší k postavě přistoupit s citlivostí. „Hraju člověka, který řeší nějaké problémy, měl nějaké poruchy a špatné rodinné vzorce. A vůbec to není tak jednoduché,“ říká herec, jak náročné bylo do postavy vplout. Co je pro Igora Orozoviče úspěch? Kde je hranice mezi autenticitou a pohodlím? Jak se neztratit mezi divadlem, filmem, hudbou a rodičovstvím? A proč si myslí, že v době rychlých společenských změn je nejdůležitější otevřenost a respekt k druhému? I tohle zazní v rozhovoru.

Kardinál se zadíval daleko za sanitu a nejspíš věděl, že ho čeká křížová cestaPo čtvrt století byla denně nablízku kardinálu Dukovi, letos na podzim s ním strávila i poslední dny. Osobní rozhovor se sestrou Dominikou vám nabízíme formou dlouhého podcastu.Vypráví v něm pochopitelně i o tom, co se dělo na přelomu října a listopadu, kdy musel kardinál Duka po pouhých třech dnech strávených doma znovu, a naposledy, do nemocnice. Řekl prý: „To si mě tam asi nechají, že?“ Když ho Dominika jen rozpačitě držela za ruku, dodal: „Jsme v Božích rukou.“„Nejspíš věděl,“ přemítá Dominika, „že ho čeká křížová cesta. Po té poslední větě se zadíval daleko za sanitu a zjevně byl ponořený hodně hluboko. Až po pár dnech jsem si uvědomila, že k němu v těch chvílích přicházel neviditelný horizont, kterému pan kardinál vyrazil vstříc. Tak jsem to četla z jeho tváře.“Nic dalšího si už ti dva neřekli. „V neděli 2. listopadu odpoledne byl v umělém spánku po operaci, měl ale zaťaté pěsti a bojoval. Pravou ruku jsem mu pomalu uvolnila a hned mě stiskl. Pochopila jsem, že je to pozdrav a předání meče.“Mnohem podrobnější vyprávění o pozoruhodném osudu sestry Dominiky i o jejím životě po boku kardinála Duky si můžete poslechnout buď v tomto díle podcastu, nebo přečíst v prosincovém vydání Reportéra.

„Posluchači mají možnost slyšet kolegu a kamaráda Radovana Klučku, který prokňourá celou inscenaci jako žirafa Amina. Je to velký rozhlasový výkon,“ směje se herec Jan Meduna v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. V nové rozhlasové pohádkové satiře podle známé knížky Jindřicha Plachty Pučálkovic Amina se objevují i hlasy dětí jeho přátel a v roli vypravěče jeho otec Jaromír Meduna. Poslechnout si ji můžete zdarma na portálu a v aplikaci mujRozhlas❯❯Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Posluchači mají možnost slyšet kolegu a kamaráda Radovana Klučku, který prokňourá celou inscenaci jako žirafa Amina. Je to velký rozhlasový výkon,“ směje se herec Jan Meduna v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. V nové rozhlasové pohádkové satiře podle známé knížky Jindřicha Plachty Pučálkovic Amina se objevují i hlasy dětí jeho přátel a v roli vypravěče jeho otec Jaromír Meduna. Poslechnout si ji můžete zdarma na portálu a v aplikaci mujRozhlas❯❯

Film, televizní seriály, pohádky, ale také divadelní jeviště - tam všude můžete vidět Martu Dancingerovou. Věděli jste ale, že kromě hraní také píše? A to knihy i slam poetry. Nejen o textech, do kterých se dá vložit radost i smutek, mluvila v pořadu Až na dřeň.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Film, televizní seriály, pohádky, ale také divadelní jeviště - tam všude můžete vidět Martu Dancingerovou. Věděli jste ale, že kromě hraní také píše? A to knihy i slam poetry. Nejen o textech, do kterých se dá vložit radost i smutek, mluvila v pořadu Až na dřeň.

Pašerácká kronika, to je nová kniha publicisty specializujícího se na historii 20. století Jana Ciglbauera. Vypráví příběhy ze života finanční stráže a pašeráků v době první republiky.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

A jaký podružný detail je klíčový ve stejnojmenné knize palestinské spisovatelky Adanii Shibli? V recenzní části se mimo jiné podíváme na Sfumato ? dystopický román ruského spisovatele Alexeje Fedjarova žijícího v Berlíně, který nás přenese do roku 2032, kdy je všude mír, ovšem ve skutečnosti jde o orwellovské varování před podivnou budoucností. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

A jaký podružný detail je klíčový ve stejnojmenné knize palestinské spisovatelky Adanii Shibli? V recenzní části se mimo jiné podíváme na Sfumato ? dystopický román ruského spisovatele Alexeje Fedjarova žijícího v Berlíně, který nás přenese do roku 2032, kdy je všude mír, ovšem ve skutečnosti jde o orwellovské varování před podivnou budoucností. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je mi líto bolestí, co po mně tady zbyly… Ondřej Ruml o tom, jak nejen v hudbě nachází sebe samaObčas se na moment zarazí a potom rozesměje: „Tak na tohle se mě ještě nikdo nezeptal, ale proč ne, mě to vlastně baví!“ Ve velmi upřímné náladě přišel za mikrofon v redakci Reportéra zpěvák a herec Ondřej Ruml.V rozhovoru vzpomíná na to, jak od dětství jezdíval s rodinou na štědrodenní mše za mrtvé horolezce. Vzápětí vysvětluje, proč začal během covidu pomáhat se záchranou kostela sv. Štěpána v Řitonicích, kde byl jako tříletý kluk pokřtěný. „Chtěl jsem taky jednou udělat něco pořádného.“Vzpomíná na časy, kdy ve svých devatenácti jezdil s tátou manuálně pracovat do Německa, a v tu chvíli si uvědomil, že musí udělat všechno proto, aby v životě spíš profesionálně zpíval. Vypráví o počátcích kariéry v pražských hotelových barech i o tom, jak vystupoval s bluegrassovou kapelou Modrotisk v USA.S láskou hovoří o muzikálu Lazarus v pražském divadle Komedie, kde dostal hlavní roli: „Dojalo mě, že na nás pravidelně jezdí fanoušek Davida Bowieho z New Yorku, vozí další a další přátele a tvrdí, že jsme prý nejlepší obsazení i výprava tohoto muzikálu, jaké kdy ve světě viděl.“Mluví i o tom, jak emotivní byly jeho letošní záskoky za Otu Klempíře i Dana Bártu v kapele, kterou od dětství miluje, totiž v J.A.R.: „Na poslední koncert do Lucerny jsem si musel nasadit tmavé brýle, jinak to nešlo.“V závěru podcastu mluví i o novém albu, které vydá na konci ledna. Vysvětluje zvláštní pasáže z textů, mimo jiné i tu z titulku: Je mi líto bolestí, co tady po mně zbyly… „Skoro dvacet let už v hudbě hledám sebe sama,“ přiznává. „Chci se dostat do pozice, kdy to budu bezpečně a stoprocentně já. Mám pocit, že na nové desce se k tomu bezpochyby dostanu přinejmenším velmi blízko.“

Když se z předsíně ozvalo tohle zavolání, přiznám se, že jsem od počítače vyskočila poměrně svižně! Pár facek, to jsou facky dvě, říkala jsem si cestou k panu Fuchsovi. Pravou rukou na levou tvář a levou rukou na pravou!

Když Andrej Babiš poprvé naznačil, že míří do politiky, začala se psát nová kapitola českého politického marketingu. Hnutí ANO změnilo, jak se v Česku dělají kampaně – od práce s emocemi až po používání dat a sociálních sítí.

Když Andrej Babiš poprvé naznačil, že míří do politiky, začala se psát nová kapitola českého politického marketingu. Hnutí ANO změnilo, jak se v Česku dělají kampaně – od práce s emocemi až po používání dat a sociálních sítí.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Cítil jsem být volán víc divočinou než rodinou,“ říká vědec, biotechnolog a dobrodruh Petr Kaštánek, který dříve strávil na cestách tři až čtyři měsíce ročně a už v osmi letech vyrůstal obklopený pralesy, korálovými útesy a papoušky na Kubě. Vypráví o tom, jak se mu splnil sen pořádat expedice a hledat nové bioaktivní látky, proč se vracel do tropů i proto, že to bylo jako vracet se někam na chalupu a jak ho jedna cesta do Cancúnu přivedla k měsíčnímu putování pralesem, které změnilo celý jeho život. Mluví o vědě, která se odehrává nejen v laboratoři, ale třeba i na Antarktidě, kde z miniaturního hvozdíku vyizolovali bakterie produkující mrazuvdorné proteiny. Popisuje, jak ho fascinují mikroorganismy, které přežívají v extrémních podmínkách a jak z nich může vzniknout kosmetika chránící před UV zářením nebo technologie, která jednou pomůže chránit ovocné sady před mrazem. Přiznává, že někdy je být mezi vědou a podnikáním sezením na dvou židlích, ale že ho naplňuje být u celé cesty - od prvního nápadu až po konkrétní výrobek. Vrací se i k amazonským šamanům, od nichž se učil jejich způsobu práce. „Třeba několik týdnů drží dietu, kdy jenom popíjejí výluhy z rostlin. Až se dostanou do stavu nějakých halucinací, kdy k nim rostlina začne promlouvat a vlastně jim sama řekne, k čemu slouží,“ popisuje vědec metody zcela odlišné od klasické západní medicíny. A s nadsázkou dodává, že když v pralese dostal horečky, vzal si antimalarika, antibiotika a ještě šel k šamanovi, aby aspoň něco zabralo. Kaštánek dnes má laboratoř třeba uprostřed brdských lesů, na místě bývalé tajné raketové základny, chodí se synem na houby a přemýšlí o tom, jaké objevy nás ještě čekají. „Určitě ještě máme, co zkoumat,“ říká s tím, že i kdyby to byla jen malá věc, která pomůže pár lidem, tak je to fajn. Co nás učí extrémní příroda o odolnosti? Kde na vlastní oči viděl dopady klimatické změny? Jaká je hranice mezi intuicí a vědeckou metodou? A proč i slepé cesty mohou člověka dovést tam, kam by jinak nikdy nedošel? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem možná až naivně optimistický,“ říká youtuber, streamer a spisovatel Radek Starý alias Sterakdary, který dokáže mluvit o úspěchu stejně lehce jako o tom, co ho formovalo. Vypráví o komunitě sledujících, kterou bere jako „kámoše“, o tom, proč odmítá spolupráce, které nejdou dohromady s jeho přesvědčením a proč je pro něj přirozené být otevřený. Popisuje, jak to, kým dnes je, má v mnoha směrech původ v dětství - v době, kdy „každá věc byla vzácná“ poté, co jeho rodina spadla do dluhů kvůli ručení a on sám nosil jednu mikinu tak dlouho, až mu bylo řečeno, že to nejde. Mluví také o kinetóze, která ho izolovala od vrstevníků, i o tom, jak utíkal do fantazie, kde hledá útočiště dodnes. „Ať už je to v rámci her nebo knížek. Mám velkou vizuální představivost. Co mě napadne, můžu živě vidět,“ popisuje Starý vlastnost, která je dozajista dobrým předpokladem pro jeho současné řemeslo. A mluví i o tom, jak dlouho mu trvalo vůbec připustit, že se v jeho životě něco mění - třeba když poprvé natankoval plnou nádrž bez toho, aby sledoval čísla na stojanu a řekl si: „To je dobrá část života.“ Dnes přitom stojí Starý za rekordním projektem Startovače: na svou knižní trilogii Exarie vybral přes 12 milionů korun. „Prodáváš zážitek být součástí něčeho,“ říká, ale zároveň přiznává, že mnohem víc než kvalita knih lidi zajímá až „cenovka“, která jeho tvorbě dala nový rozměr. Přitom pořád věří na disciplínu jako na „sval, který můžeš trénovat“ a na to, že úspěch není o náhodě, ale o tom, že co si člověk neudělá sám, nemá. Jak se z kluka, který byl zvyklý nic nemít, stal autor, jemuž přispělo pět tisíc lidí? Co znamená mít komunitu, kterou člověk zná tak dobře, že ví, kdo má nemocného psa nebo mění práci? A dá se v době sociálních sítí vůbec zůstat „naivním optimistou“, který si občas vypne data a před světem se chrání vlastním rozumem? Poslechněte si celý rozhovor.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

První filmovou zkušenost mu přinesla role Honzíka Dvořáka v seriálu Vyprávěj. O pár let později na sebe výrazně upozornil v pohádce Tři bratři. Je vítězem StarDance z roku 2016 a už dva roky je členem Národního divadla.

První filmovou zkušenost mu přinesla role Honzíka Dvořáka v seriálu Vyprávěj. O pár let později na sebe výrazně upozornil v pohádce Tři bratři. Je vítězem StarDance z roku 2016 a už dva roky je členem Národního divadla.

Když bylo Jitce Hartmanové třicet let, tak ji její starší bratr daroval ledvinu – díky transplantaci od žijícího dárce žije plnohodnotný život už 17 a půl roku. A Silvie Rajnochová-Bloudíčková z kliniky nefrologie z pražského IKEMu v té souvislosti vysvětluje, proč je ledvina od žijícího dárce pro transplantaci výhodou. Do studia Radiožurnálu přišla i s její dlouholetou pacientkou Jitkou Hartmanovou.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když bylo Jitce Hartmanové třicet let, tak ji její starší bratr daroval ledvinu – díky transplantaci od žijícího dárce žije plnohodnotný život už 17 a půl roku. A Silvie Rajnochová-Bloudíčková z kliniky nefrologie z pražského IKEMu v té souvislosti vysvětluje, proč je ledvina od žijícího dárce pro transplantaci výhodou. Do studia Radiožurnálu přišla i s její dlouholetou pacientkou Jitkou Hartmanovou.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rozhodl jsem se nejistotám tentokrát čelit po svém, bez velkého ohlížení se na to, co by k tomu kdo řekl,“ říká hudebník, výtvarník a spisovatel Jakub König, který po letech za maskou Kittchena a s kapelou Zvíře jménem Podzim vydává své druhé sólové album Astronauti. Desku popisuje jako přiznání toho, čím je. „Že jsem opravdu výtvarník, hudebník a umělec,“ vysvětluje s tím, že za jeho tvorbou bylo často mnoho pochyb, protože na ni „nemá školy“. A některé zůstávají dodnes - když tvoří, mívá někdy pocit, že „je to celé blbě“. Popisuje dny, kdy má obavy, že jeho práce je zbytečná, ale i chvíle, kdy se k tvorbě vrací jako k záchraně. „Ve chvíli, kdy mě tohle paralyzuje, tak si můžu sednout k papíru a tři hodiny si maluju a pak je mi prostě líp,“ říká o tom, jak může být proces tvorby krásný. V rozhovoru otevřeně mluví o holotropním dýchání a zážitcích, které označuje za léčivé. „Je na tom něco prastarého, rituálního,“ dodává umělec. Vypráví také o devíti letech abstinence, vděčnosti i o tom, jak se snaží žít v souladu se světem kolem sebe. „Mně strašně funguje to, že se umím přepnout do té vděčnosti. Uvědomuju si, jak to zní,“ říká, když mluví o emocích, které v něm vzbuzují jeho dvě dcery. A i když umí pozlobit, momenty s nimi by nevyměnil za nic. König se dotýká i temnějších témat - třeba když v jedné písni mluví o tom, že v každém z nás je jakýsi „nácek“. „Je strašně snadné internalizovat všechno do těch zlejch nácků, které vidíme v televizi. Chtěl jsem proto říct, že je důležité nepřehlížet i ty temné tendence v sobě,“ upozorňuje hudebník a dodává, že bychom se měli pokoušet takové vnitřní pnutí vyřešit dřív, než ho pustíme ven a necháme za sebe jednat. Píseň, která se tomuhle tématu věnuje, ale podle něj přináší hlavně plán na záchranu světa. „Tím je být k sobě laskavější a být laskavější ke svému okolí. Zní to banálně, ale zkuste to praktikovat,“ dodává hudebník. Jak se mění vztah k tvorbě, když se člověk přestane schovávat? Dá se uměním léčit - sebe i ostatní? Co všechno se může stát, když pochybnosti přestanou být slabostí a stanou se součástí cesty? Poslechněte si celý rozhovor s Jakubem Königem.

Dívka, která přežila. Její matka, která při ní stála. A policista, který ji zachránil. Výjimečný příběh s dobrým koncem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příběh bolesti, ale i síly. Strachu i odhodlání. Příběh Terezky. Vypráví Karel Halák, příslušník speciální pořádkové jednotky, a Dora Čechova, maminka a spisovatelka, autorka knihy Terezko, vrať se! Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dívka, která přežila. Její matka, která při ní stála. A policista, který ji zachránil. Výjimečný příběh s dobrým koncem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příběh bolesti, ale i síly. Strachu i odhodlání. Příběh Terezky. Vypráví Karel Halák, příslušník speciální pořádkové jednotky, a Dora Čechova, maminka a spisovatelka, autorka knihy Terezko, vrať se! Ptá se Matěj Skalický.

„Ztráta nenarozeného dítěte je mnohdy nepochopená. Dítě roste v těle matky, ona si s ním buduje od prvního momentu vztah. Ale okolí, ani to nejbližší, ten příběh nezná. Proto je tahle ztráta mnohdy opomíjená a okolí s ní nedokáže pracovat,“ říká Adéla Hendrychová ze spolku Dítě v srdci, která sama o své dvě nenarozené děti přišla.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ztráta nenarozeného dítěte je mnohdy nepochopená. Dítě roste v těle matky, ona si s ním buduje od prvního momentu vztah. Ale okolí, ani to nejbližší, ten příběh nezná. Proto je tahle ztráta mnohdy opomíjená a okolí s ní nedokáže pracovat,“ říká Adéla Hendrychová ze spolku Dítě v srdci, která sama o své dvě nenarozené děti přišla.

Bojovala s úzkostmi a depresemi. Vícekrát narazila na špatného parťáka nebo parťačku, se kterými se vydala do hor. O psychickém zdraví a horských výletech do Alp i Himálaje mluví v cestovatelském podcastu Casablanca Kateřina Mrtýnková, autorka knihy S úzkostí pod Everest.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kolem tématu Olmerové jsem kroužil dlouho. Že z toho ale vznikne rozhlasový seriál, bych nečekal,“ přiznává scenárista Petr Jarchovský v rozhovoru s Adélou Gondíkovou v Blízkých setkáních. Proč nakonec o jazzové divě nenatočil film? Jak se píše pro rozhlas? A co by chtěl předat svým studentům? Rozhlasovou hru Olmerka poslouchejte na Dvojce 5., 12. a 19. října od 20 hodin nebo později v aplikaci můjRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.