Podcasts about jedin

Krátke zhrnutie niekoľkých filozofických smerov 20. storočia. Dominantným smerom filozofie je v tomto období existencializmus, ktorý reaguje na pochmúrnu, pesimistickú realitu po dvoch svetových vojnách. Orientuje sa na jednotlivcov v hraničných životných situáciách, blízko smrti. Ďalej sme spomenuli fenomenológiu, pragmatizmus a hermeneutiku. Fenomenológia chce poznať veci v ich pravej podstate, očistené od reality. Pragmatizmus vznikol v USA a najviac sa rozšíril po druhej svetovej vojne, čo nie je prekvapujúce. Chceš vedieť viac? Pozri si náš nový podcast. Kľúčové slová: Filozofia, Schooltag, maturita, Občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Grécko začalo upadať a strácať svoju politickú samostatnosť. Táto skutočnosť sa odrážala na filozofii, ktorá sa začala zaujímať o človeka, a hlavne o to, ako môžu byť jednotlivci šťastní. Ako o prvom sme hovorili o Diogenesovi a jeho sude, ktorý bol asi najradikálnejším predstaviteľom kynizmu, filozofie, ktorá pohŕda spoločenskými normami a potrebami. Potom sme hovorili o stoikoch, ktorí sa stretávali pod maľovaným stĺporadím, podľa ktorého dostali svoje meno, snažili sa žiť tak, aby ich nič nerozhádzalo, a ich najslávnejším predstaviteľom je cisár Marcus Aurelius. Tiež sme spomínali epikurovcov či skeptikov. Viac sa dozvieš v našom novom podcaste. Kľúčové slová: Filozofia, Schooltag, maturita, Občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Štátna moc platí na území štátu a jej nositeľom je štátny aparát. Aby sa zabránilo zneužívaniu moci, delí sa horizontálne a vertikálne. Najdôležitejšia a najznámejšia je horizontálna deľba moci na zákonodarnú, výkonnú a súdnu. Tieto tri zložky sa navzájom obmedzujú a kontrolujú, každá z nich má právomoci a povinnosti voči ostatným. Vieš, kto má na starosti tieto tri zložky a aká je úloha parlamentu? Všetky podrobnejšie informácie a dôležité fakty sa dozvieš vo videu. Kľúčové slová: Politológia, Schooltag, maturita, Občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Nihilizmus je filozofia, ktorá vznikla v 19. storočí v Rusku. Vyznačuje sa odmietaním morálnych hodnôt alebo myšlienky, že by čokoľvek v živote malo zmysel, a ide ruka v ruke s pesimizmom a skepticizmom. Pojem nihilizmus preslávil ruský autor Ivan Sergejevič Turgenev postavou Bazarova v knihe Otcovia a deti. S nihilizmom je najčastejšie spájaný nemecký filozof Friedrich Nietzsche, autor dobre známych diel ako je napríklad Tak vravel Zarathustra, Antikrist, Genealógia morálky, či Súmrak modiel. Ak chceš vedieť viac vypočuj si náš dnešný podcast. Kľúčové slová: Filozofia, Schooltag, maturita, Občianska náuka, Nihilizmus, 4ka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Psychológia ako veda vznikla na konci 19. storočia a spája sa s menom doktora Wilhelma Wundta. Zaoberá sa správaním a vnútorným prežívaním človeka a medzi jej vedecké metódy patria napríklad pozorovanie, experiment, dotazník, sociometria, či psychoanalýza. A nie, že si pomýlite psychológa a psychiatra! Psychológ je ako váš kamarát, ktorý si vás vypočuje a potom vám veľmi nenápadne pomôže prísť na koreň vašich problémov. Psychiater počúva tiež, ale jeho úlohou je určiť vašu diagnózu a môže vám predpísať lieky, ak trpíte napríklad depresiou alebo úzkosťami. Kľúčové slová: Filozofia, Schooltag, maturita, Občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Predsokratovská filozofia sa z väčšej časti zaoberá ontológiou a hľadaním arché. Začína milétskou školou. Ďalej sú tu Pytagorovci, podľa ktorých môže byť všetko vyjadrené číslami. Verili aj tomu, že nebeské telesá vydávajú hudbu, čo nie je úplne mylné presvedčenie, naťukajte si do youtube napríklad „sound of neptune“. Nasledujú eleáti, podľa ktorých spočíva podstata sveta v nemennosti a nehybnosti. Samostatnou kapitolou je „temný filozof“ Herakleitos z Efezu, ktorý videl zmenu všade okolo seba, na rozdiel od eleátov. Spomínali sme si aj pluralistov, prírodných filozofov Empedokla a Anaxagora, ktorým už nestačilo určiť jednu podstatu sveta. A nakoniec sú tu sofisti, platení učitelia múdrosti, ktorí už kašľali na arché. Kľúčové slová: filozofia, predsokratovksá, schooltag, maturita, občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Už tři a půl roku podniká v Kadani Anna Frind z ukrajinské Irpině. Z města utekla při obléhání Kyjeva se třemi dětmi a během několika týdnů začala pracovat v kosmetickém salonu v Kadani. Za pár měsíců si otevřela vlastní studio. Pracuje šest dní v týdnu, aby uživila rodinu, a podařilo se jí už uzavřít smlouvu s pojišťovnou na podologické služby. Jediné, co jí chybí, je jistota, že když platí daně a nepobírá žádné dávky, může získat trvalý pobyt nebo pracovní vízum.

Už tři a půl roku podniká v Kadani Anna Frind z ukrajinské Irpině. Z města utekla při obléhání Kyjeva se třemi dětmi a během několika týdnů začala pracovat v kosmetickém salonu v Kadani. Za pár měsíců si otevřela vlastní studio. Pracuje šest dní v týdnu, aby uživila rodinu, a podařilo se jí už uzavřít smlouvu s pojišťovnou na podologické služby. Jediné, co jí chybí, je jistota, že když platí daně a nepobírá žádné dávky, může získat trvalý pobyt nebo pracovní vízum.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Televizní zábava 90. let byla hlavně otevřená – jednak světu a konečně bez cenzury, a také svět vstoupil do televize. Diváci očekávali novinky – a ty jim rozhodně nikdo neupřel. Když pak do hry vstoupily soukromé komerční televize, bylo nad slunce jasnější, že obrazovka je najednou i obrazem společnosti. Protože to, na co se divák nedíval, bylo předem odsouzeno k zániku.

„Generální ředitel by měl být nejhloupější ve fabrice, aby všichni cítili závazek na něho dělat,“ říká s nadsázkou Radek Strouhal, generální ředitel ostravské společnosti NOVÁ HUŤ.V nové epizodě podcastu ROŽNI si povídáme s manažerem, který prošel firmami Promet Group, Tatra i Vítkovice Steel a opakovaně přebíral firmy ve chvíli, kdy potřebovaly znovu nastartovat. Mluví o tom, proč nemá rád nálepku krizový manažer, jak v praxi funguje vlastnický přístup bez toho, aby se po cestě rozbily vztahy, a proč je klíčová důvěra v experty okolo sebe.Velká část rozhovoru patří vzkříšení Nové huti: Uslyšíte, jaký je skutečný stav po klinické smrti, proč se ve velké fabrice k výsledku neprošetříte a proč všechno stojí na objemu výroby, materiálu a dlouhé setrvačnosti.

Vláda chce podle ministra zemědělství změnit rozsah půdy, u které musejí zemědělci dodržovat protierozní opatření. Je to rozumné? Jak chce nová koalice zajistit, aby u nás byly levnější potraviny? A chystá se výrazněji měnit nastavení zemědělských dotací v Česku? Tomáš Pancíř se zeptal ministra zemědělství za hnutí SPD Martina Šebestyána.

Ty ostatní získali závodníci s asijskými kořeny. A jak uslyšíte v našem vědeckém seriálu o sportu, není to náhoda. - Co je nejdůležitější při výběru sportu pro děti? A v jakém věku začínají hrát roli i jejich fyzické předpoklady? - Pouliční lampy s bílým světlem na první pohled svítí výrazněji - přesto pod nimi vidíme hůř, říkají vědecké výzkumy. - Na Šumavě vzniká nová rezervace divokých koní. Celkem šestnáctá v České republice. Moderuje Lucie Vopálenská.

Vláda chce podle ministra zemědělství změnit rozsah půdy, u které musejí zemědělci dodržovat protierozní opatření. Je to rozumné? Jak chce nová koalice zajistit, aby u nás byly levnější potraviny? A chystá se výrazněji měnit nastavení zemědělských dotací v Česku? Tomáš Pancíř se zeptal ministra zemědělství za hnutí SPD Martina Šebestyána.

Vláda chce podle ministra zemědělství změnit rozsah půdy, u které musejí zemědělci dodržovat protierozní opatření. Je to rozumné? Jak chce nová koalice zajistit, aby u nás byly levnější potraviny? A chystá se výrazněji měnit nastavení zemědělských dotací v Česku? Tomáš Pancíř se zeptal ministra zemědělství za hnutí SPD Martina Šebestyána.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stavební úřad Chlumci nad Cidlinou evidoval před koncem roku kolem 250 žádostí. Zpracovat by je měla Jana Radoňová, která je jedinou úřednicí a k tomu i vedoucí stavebního úřadu.

Basketbalový zápas má množstvo hrdinov, no tí najdôležitejší často zostávajú v úzadí. Sú to ľudia, ktorí musia rozhodovať v zlomku sekundy, pod enormným tlakom a bez možnosti opravy. Do najnovšej epizódy podcastu Pod košom s moderátorom Tomášom Kotlárikom bola pozvaná jedna z najvýraznejších osobností slovenského basketbalového rozhodovania Veronika Obertová, elitná rozhodkyňa, ktorá si vybudovala rešpekt nielen doma, ale aj na medzinárodnej scéne.Rozhovor ponúka pohľad do zákulisia profesie, ktorá si vyžaduje vysokú fyzickú pripravenosť, mentálnu odolnosť a schopnosť zvládať chyby bez toho, aby ovplyvnili ďalší priebeh zápasu. Veronika Obertová otvorene hovorí o tom, že hoci ju mnohí vnímajú ako jednu z najlepších rozhodkýň v Európe, sama sa snaží zostať nohami pevne na zemi.Cesta medzi európsku elitu však nevedie cez skratky. Ako v podcaste zaznelo, rozhodovanie na najvyššej úrovni je výsledkom rokov neustáleho štúdia pravidiel, videoanalýzy či sledovania moderných trendov. Elitná arbiterka zdôrazňuje, že dobrý rozhodca nemôže fungovať len na základe litery pravidiel. „Ak by sme mali pravidlá úplne pred nosom a pískali podľa toho, tak by niektoré tie zápasy trvali možno aj tri hodiny. Dôležité je mať taký ten cit pre hru, aby si v konečnom dôsledku na nás nikto nespomenul,” vysvetľuje.V diskusii sa vracia aj k svojim basketbalovým začiatkom. Pôvodne sa venovala hre, no rozhodcovská dráha prišla v čase, keď bolo potrebné urobiť zásadné životné rozhodnutie. Kľúčovú úlohu v tom zohral jej otec, ktorý ju na rozhodovanie prihlásil. Práve rodinné zázemie a pravidelné diskusie o basketbale sú pre Veroniku Obertovú dodnes dôležitým zdrojom spätnej väzby.Veľká časť rozhovoru sa prirodzene venuje aj mentálnej stránke rozhodovania. Veronika Obertová otvorene opisuje tlak fanúšikov, najmä v emotívnych domácich halách, kde si rozhodcovia často vypočujú všetko možné. Podľa jej slov je kľúčom schopnosť sústrediť sa výlučne na vlastný výkon. „Jediné, čo môžeme ovplyvniť, je náš výkon, čiže sa vždy naň snažím sústrediť, aby bol čo najlepší. Treba sa vždy tak mentálne nastaviť,” priznala.Témou bola aj moderná technológia, ktorá dnes v basketbale zohráva významnú úlohu. Video systém IRS vníma slovenská rozhodkyňa ako pomocníka, nie hrozbu. Podčiarkuje, že vedomie možnosti kontroly kľúčových momentov dodáva rozhodcom väčší pokoj. „Predsa len sme tiež len ľudia a chyby naozaj robíme. Samozrejme, neúmyselne, ale vďaka tejto technológii si to vieme pozrieť a je hotovo,” dodáva.Podcast sa nevyhýba ani osobným obetiam, ktoré si vrcholové rozhodovanie vyžaduje. Zmeškané rodinné oslavy, svadby či dlhé hodiny na cestách sú daňou za možnosť rozhodovať zápasy Euroligy, majstrovstiev Európy či iných finálových turnajov. Veronika Obertová však veľmi úprimne podotýka, že ak chce človek dosiahnuť vrchol, musí byť pripravený niečo obetovať.Na záver sa pozornosť obracia k budúcnosti a vysnívanej méte, ktorou je olympiáda. Veronika Obertová zostáva realistická a pokorná. „Treba mať veľké ciele, ale zbierať aj tie malé omrvinky po ceste, ktoré sú veľmi dôležité,” uvádza rozhodkyňa, ktorá už dnes patrí medzi tie najrešpektovanejšie mená európskeho basketbalu.Ak vás zaujíma, ako vyzerá príprava elitnej rozhodkyne, prečo sú detaily vo vrcholovom basketbale rozhodujúce, čo všetko musí arbiter zvládnuť počas jedného zápasu alebo aký je život na cestách medzi halami celej Európy, určite si nenechajte ujsť najnovšiu epizódu podcastu Pod košom.

Basketbalový zápas má množstvo hrdinov, no tí najdôležitejší často zostávajú v úzadí. Sú to ľudia, ktorí musia rozhodovať v zlomku sekundy, pod enormným tlakom a bez možnosti opravy. Do najnovšej epizódy podcastu Pod košom s moderátorom Tomášom Kotlárikom bola pozvaná jedna z najvýraznejších osobností slovenského basketbalového rozhodovania Veronika Obertová, elitná rozhodkyňa, ktorá si vybudovala rešpekt nielen doma, ale aj na medzinárodnej scéne.Rozhovor ponúka pohľad do zákulisia profesie, ktorá si vyžaduje vysokú fyzickú pripravenosť, mentálnu odolnosť a schopnosť zvládať chyby bez toho, aby ovplyvnili ďalší priebeh zápasu. Veronika Obertová otvorene hovorí o tom, že hoci ju mnohí vnímajú ako jednu z najlepších rozhodkýň v Európe, sama sa snaží zostať nohami pevne na zemi.Cesta medzi európsku elitu však nevedie cez skratky. Ako v podcaste zaznelo, rozhodovanie na najvyššej úrovni je výsledkom rokov neustáleho štúdia pravidiel, videoanalýzy či sledovania moderných trendov. Elitná arbiterka zdôrazňuje, že dobrý rozhodca nemôže fungovať len na základe litery pravidiel. „Ak by sme mali pravidlá úplne pred nosom a pískali podľa toho, tak by niektoré tie zápasy trvali možno aj tri hodiny. Dôležité je mať taký ten cit pre hru, aby si v konečnom dôsledku na nás nikto nespomenul,” vysvetľuje.V diskusii sa vracia aj k svojim basketbalovým začiatkom. Pôvodne sa venovala hre, no rozhodcovská dráha prišla v čase, keď bolo potrebné urobiť zásadné životné rozhodnutie. Kľúčovú úlohu v tom zohral jej otec, ktorý ju na rozhodovanie prihlásil. Práve rodinné zázemie a pravidelné diskusie o basketbale sú pre Veroniku Obertovú dodnes dôležitým zdrojom spätnej väzby.Veľká časť rozhovoru sa prirodzene venuje aj mentálnej stránke rozhodovania. Veronika Obertová otvorene opisuje tlak fanúšikov, najmä v emotívnych domácich halách, kde si rozhodcovia často vypočujú všetko možné. Podľa jej slov je kľúčom schopnosť sústrediť sa výlučne na vlastný výkon. „Jediné, čo môžeme ovplyvniť, je náš výkon, čiže sa vždy naň snažím sústrediť, aby bol čo najlepší. Treba sa vždy tak mentálne nastaviť,” priznala.Témou bola aj moderná technológia, ktorá dnes v basketbale zohráva významnú úlohu. Video systém IRS vníma slovenská rozhodkyňa ako pomocníka, nie hrozbu. Podčiarkuje, že vedomie možnosti kontroly kľúčových momentov dodáva rozhodcom väčší pokoj. „Predsa len sme tiež len ľudia a chyby naozaj robíme. Samozrejme, neúmyselne, ale vďaka tejto technológii si to vieme pozrieť a je hotovo,” dodáva.Podcast sa nevyhýba ani osobným obetiam, ktoré si vrcholové rozhodovanie vyžaduje. Zmeškané rodinné oslavy, svadby či dlhé hodiny na cestách sú daňou za možnosť rozhodovať zápasy Euroligy, majstrovstiev Európy či iných finálových turnajov. Veronika Obertová však veľmi úprimne podotýka, že ak chce človek dosiahnuť vrchol, musí byť pripravený niečo obetovať.Na záver sa pozornosť obracia k budúcnosti a vysnívanej méte, ktorou je olympiáda. Veronika Obertová zostáva realistická a pokorná. „Treba mať veľké ciele, ale zbierať aj tie malé omrvinky po ceste, ktoré sú veľmi dôležité,” uvádza rozhodkyňa, ktorá už dnes patrí medzi tie najrešpektovanejšie mená európskeho basketbalu.Ak vás zaujíma, ako vyzerá príprava elitnej rozhodkyne, prečo sú detaily vo vrcholovom basketbale rozhodujúce, čo všetko musí arbiter zvládnuť počas jedného zápasu alebo aký je život na cestách medzi halami celej Európy, určite si nenechajte ujsť najnovšiu epizódu podcastu Pod košom.

Oceňujem Veroniku. Jej príbeh, ktorý rozpovedala môže byť ako pomoc a inšpirácia. (Linky pre vás: Prof. Horáková

Otázka jmenování Filipa Turka (za Motoristy) ministrem je podle prezidenta Petra Pavla i premiéra Andreje Babiše (ANO) uzavřená kapitola, obě ministerstva povede dál Petr Macinka (Motoristé). „Zatím oba resorty velmi dobře zvládá. Jiného kandidáta nemáme a ustupovat pořád nebudeme,“ říká v Pro a proti poslankyně Motoristů Gabriela Sedláčková. „Jediný, kdo by v tuto chvíli mohl rozhodnout, je Ústavní soud,“ reaguje předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.

Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.

Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.

Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.

„Jediná cesta je Ježíš, protože to on sám zmiňuje.“ říká odhodlaně host podcastu Jana Matějíčková. Jaké zjištění si Jana jako mladá gymnazistka přivezla z lyžařského kurzu? Co by řekla člověku, který nevidí ve svém životě naplněné modlitby?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Já bych chtěl pracovat minimálně do 120 let,“ říká Jan Hasík, ostravský stavař, developer a předseda představenstva PURPOSIA Group — jedné z předních evropských investičních skupin s českými kořeny.V nové epizodě podcastu ROŽNI se s Honzou Hasíkem bavíme o tom, co znamená budovat firmu na celé generace — tedy tak, aby nebyla závislá na jedné osobě a dokázala fungovat i při změnách ve vedení. Dozvíte se také, v jaké fázi jsou nejviditelnější ostravské projekty skupiny: Vila Dvořákova, polyfunkční dům Václav a proměna části hotelu Palace.Řeč přišla i na to, proč má Ostrava podle Hasíka „obrovský potenciál“, jak se dívá na investice v regionu bez příkras a co vnímá jako jednu z největších brzd českého stavebnictví.

Mobilní navigace sice v Brně varují řidiče před kamerami, které kontrolují, jestli neprojíždí křižovatku na červenou. Jenže nefungují. Magistrát je nainstaloval před lety a stále nespustil. Čekají podobné problémy i plánovaný systém na měření rychlosti cestou k přehradě? V Brněnské jedenáctce si taky poslechněte, čím budou užitečné zavřené doly na černé uhlí, jaká americká produkce natáčí ve vodojemech na Žlutém kopci a kde se v Brně rozkývalo třpytivé 16metrové kyvadlo.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Staronový ministr Adam Vojtěch (za ANO) si dal za cíl provést zásadní změny českého zdravotnictví. Zaměřit se chce na prevenci, dostupnost a kvalitu péče, digitalizaci, ale i finanční stabilitu systému. Co je reálně možné zvládnout? Hostem Ptám se já byl náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec. S klíčovými reformami českého zdravotnictví má šéfovi resortu Vojtěchovi pomoci právě náměstek Ladislav Švec. Bývalý šéf Kanceláře zdravotního pojištění a zakladatel Platformy pro udržitelné zdravotnictví mnohé systémové změny sám dlouhodobě prosazuje. S příchodem na ministerstvo se mu teď - jak sám řekl - otevřelo „okénko příležitosti“. Už do poloviny roku by měl připravit několik velkých legislativních balíků. Zaměřit se předně chce na nastavení udržitelnosti a efektivity zdravotnictví. Velkou výzvou podle něj bude také reforma ochrany veřejného zdraví, kterou předchozí vláda nedotáhla. Švec chce sjednotit hygienické stanice a další klíčové inistituce tak, aby bylo Česko odolnější v době krize, jako byla třeba covidová pandemie. „Kolegové ze Světové zdravotnické organizace říkají: vůbec nepřemýšlejte o tom, jestli přijde něco takového, jako byl covid. Jediná smysluplná otázka je: kdy to přijde a jestli na to budeme připraveni?“ prohlásil Švec v Ptám se já a dodal:„Republika a společnost si to zaslouží. Já bych byl hrozně nerad, aby jednou přišlo něco podobného a my jsme si znovu říkali: kdo to vlastně řídí? Kdo má pravdu? Který vědecký tým je vědečtější?“ Na to si ostatně minulý víkend na volebním sjezdu ANO postěžoval i předseda hnutí a premiér Andrej Babiš. To, že jeho tehdejší vláda věřila odborníkům, označil za chybu a důvod, proč ANO v roce 2021 prohrálo volby. „Andrej Babiš to řídil jako premiér republiky, ale musím přiznat, že mu ten systém jako takový příliš nepomohl,“ poznamenal k tomu Švec. Dotáhne nový ministr změny, nebo je zastaví ti, kterých by se úprava dotkla? A co zdravotnictví v tuhle chvíli trápí úplně nejvíc?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Parlament stále rokuje o zmenách v rokovacom poriadku a o etickom kódexe. Či ho prijme a kedy, o tom sa v relácii Analýzy 24 rozprávala moderátorka Lucia Stráňavová s poslancami NR SR Romanom Michelkom (SNS) a Branislavom Gröhlingom (SaS).

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pokud chce Evropa přežít v tomto rozkomíhaném světě, musí stát mocností, ať se jí to líbí nebo nelíbí,“ říká Petr Kolář, když mluví o současném světě, ve kterém se podle něj rozpadá představa stability, na kterou jsme byli zvyklí. Bývalý velvyslanec v USA i Rusku a poradce prezidenta Petra Pavla sleduje americkou politiku s otevřeným znepokojením a bez iluzí. O Donaldu Trumpovi mluví jako o politikovi, který uvažuje v logice, kde jeden vyhrává a druhý prohrává a opakuje, že podlézání a lichocení na něj neplatí. Když mluví o NATO, říká, že Trump se chová, jako kdyby Spojené státy nebyly jeho součástí a označuje to za znepokojivé. Silným tématem rozhovoru je i Grónsko. Kolář připomíná, že Trump z něj neslevil a že jeho jednání není jen rétorika, ale součást snahy „vstoupit do dějin“ skrze mocenská gesta a rozšiřování vlivu. Mluví o nejistotě, kterou tento styl politiky přináší. „My vlastně nemůžeme teď v klidu spát, že bylo něco řečeno a že to tak bude,“ vysvětluje exdiplomat. Výrazně se zastavuje také u Venezuely a únosu Nicoláse Madura. Připomíná porušení mezinárodního práva, ale zároveň otevřeně říká, že mu to přišlo „docela sympatické”, protože šlo o diktátora, který „ukradl volby“. Zásadní zlom ale vidí v tom, co přišlo potom - místo nastolení pořádku, práva a svobodných voleb podle něj nastupuje logika moci, vazalství a zájmů. „To jde mimo rámec toho, jak doposud ten tzv. globální západ, vedený Amerikou, fungoval,“ říká Kolář. V debatě o roli Spojených států dodává: „To není Amerika, kterou já znám a kterou jsem pokládal za svůj druhý domov.“ Mluví o proměně společnosti, tlaku na instituce i o atmosféře nejistoty. Trumpův styl politiky podle něj není jen problémem USA, ale zásadní výzvou pro Evropu. „Musí se mu ukázat síla. To je jediné, na co je schopen reagovat nějak konstruktivně,“ dodává. Kolář zároveň vysvětluje, proč Evropa nemůže zůstat jen „peněženkou světa“, ale musí být i politickou a vojenskou mocností. Připomíná staré pravidlo „chceš-li mír, připravuj se na válku“ a opakuje, že solidarita s Ukrajinou není charita, ale investicí do naší bezpečnosti. Jak se podle Koláře mění logika západního světa? Co znamená Trumpova politika pro Evropu? A proč bez vlastní síly nemůže Evropa obstát? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Kolářem.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo, který se natáčel v Jihlavě 20. ledna 2026Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo16. 2. 2026 - 19:00 - Olomouc - Moravské divadlo1. 3. 2026 - 19:00 - Zlín - Kolektivní dům12. 5. 2026 - 19:00 - Litomyšl - MC Kotelna23. 6. 2026 - 19:00 - Open air na Gruntě

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

Kel Saren, dvojník Conora, korunného princa prístavného štátu Castellánia, uviazol medzi dvoma mlynskými kameňmi. Ak chce ochrániť princa, musí nájsť páchateľov zodpovedných za krviprelievanie v kráľovskom paláci. Jediný, kto ho môže naviesť na správnu stopu, je Kráľ trhanov, neslávne známy pán castellánskeho podsvetia. Pátranie Kela privedie späť na Pahorok, známy zhýralými večierkami, kde sa rozmáha sprisahanie s jediným cieľom - zvrhnúť kráľovskú rodinu. Na jeho čele je zjavne Artal Gremont, násilník, surovec - a snúbenec ženy, ktorú Kel roky miluje. Lin Casterová sa neprávom označila za Znovuzrodenú Bohyňu, legendárnu spasiteľku, a tak musí prejsť skúškou, čo pre ňu pripravil exilarch, knieža jej ľudu. Trestom za zlyhanie je vyhnanstvo, preto Lin pokračuje v tajnej spolupráci s Kráľom trhanov a študuje mágiu, ktorá môže zachrániť nielen ju, ale aj jej umierajúcu priateľku. Navyše jej do života opäť vstúpil princ Conor s príkazom, aby vyliečila jeho otca zo šialenstva. Lin zanedlho zistí, že kráľa zväzujú starobylé hrôzyplné čary. Volanie mágie jej nedáva spať, vábi ju a láka - celkom ako Conor. Napätie v Castellánii stúpa a jediný chybný krok môže znamená smrť... Alebo niečo horšie. Číta: Kamil Mikulčík

Nejsilnější opoziční strana - občanští demokraté - si na víkendovém sjezdu zvolila nové vedení. Bývalého premiéra Petra Fialu po 12 letech střídá v čele partaje exministr dopravy Martin Kupka. Jediným jeho protikandidátem byl Radim Ivan, komunální politik z Ostravy. Ten v tajné volbě překvapivě získal čtvrtinu hlasů. Je ODS rozštěpená na více frakcí? A v jaké kondici opozice na začátku vlády Andreje Babiše je? Pro odpovědi jsme vyrazili přímo do pražských Vysočan, kde se sjezd ODS konal.Host: Martin Čaban - komentátor Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Slovensko si pripomína dve desaťročia od najväčšej leteckej katastrofy v novodobých dejinách. 19. januára 2006 sa v lesoch nad maďarskou obcou Hejce zrútilo vojenské lietadlo Antonov so slovenskými vojakmi vracajúcimi sa z misie KFOR. Tragédiu prežil jediný muž – vtedajší nadporučík Martin Farkaš. V relácii Téma na ta3 otvorene porozprával o osudných momentoch, mrazivom čakaní na pomoc aj o tom, ako sa s traumou naučil žiť.

Jednou z kľúčových myšlienok stoicizmu je kruh kontroly. Inšpirovaný knihou Stoicizmus na každý deň od Ryana Holidaya a myšlienkami Epiktéta hovorím o tom:prečo nemá zmysel bojovať s vecami, ktoré nemáme pod kontrolou,prečo jediná vec, ktorú dokážeme skutočne ovládať, je naša myseľ,a ako si pomocou jednoduchého návyku dokážeme ušetriť obrovské množstvo energie.Táto epizóda nie je o teórii. Je o praktickej dennej pripomienke, ktorú si vieš okamžite zaradiť do svojho života – bez veľkých plánov, bez perfekcionizmu.Support the showChcem ťa poprosiť o pomoc. S tvorbou podcastu sú spojené nemalé náklady a tak, ak sa ti tento podcast páči a priniesol ti do života niečo hodnotné, môžeš ma podporiť symbolickým pozvaním na kávu cez túto stránku. Každá, aj maličká pomoc sa ráta. Veľmi pekne ďakujem!PS: Nič sa neboj, tento podcast je a vždy bude zadarmo :) Drobná pomoc sa mi však zíde.

Aj vy ste si v novom roku dali predsavzatie pridať do jedálnička potraviny so zdravotným benefitom? Pre niekoho je to celoročné poslanie. Hostkou je Martina Cibirová, ktorá pokračuje v tradícii pečenia bezkvasového chleba známeho zo židovského sviatku Pesach a z príbehu odchodu Izraelitov z Egypta. Porozpráva o tom, ako sa maces kedysi piekol pre židovské obce, ako sa stal diétnym pečivom a čo všetko sa musí stať, kým sa z múky a vody stane tenký, chrumkavý plátok, po ktorom už siahame nielen vtedy, keď nás trápi žáludok, či trávenie. K tomu nás čaká debata o rodinnom podnikaní a určite sa dozviete aj zopár kulinárskych tipov. | Hosť RRZ: Martina Cibirová (vedie jedinú a najstaršiu výrobňu macesov na Slovensku). | Moderuje: Michal Herceg. | Tolkšou Hosť Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

„Nikde ve světě není tak rychlá dostupnost péče, třeba provedení při akutním infarktu myokardu, otevření té uzavřené cévy, jako u nás. To si mnozí občané ani neuvědomují, jakou mají za ty náklady úžasnou péči,“ říká docent chirurgie Petr Habal v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 06.01.2026, www.RadioUniversum.cz

Den po svém jmenování rozhodla nová vláda, že stát v příštím roce převezme od domácností a firem veškeré financování podporovaných zdrojů energie. Je to rozumné? Komu to nejvíc pomůže? Měly by následovat další kroky ke zlevnění elektřiny? Obejde se Česko bez tří uhelných elektráren, které chce zavřít? Společnost Seven. A co vyplývá z vyšetřování příčin velkého výpadku elektřiny, který na začátku července postihl šestinu Česka? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Den po svém jmenování rozhodla nová vláda, že stát v příštím roce převezme od domácností a firem veškeré financování podporovaných zdrojů energie. Je to rozumné? Komu to nejvíc pomůže? Měly by následovat další kroky ke zlevnění elektřiny? Obejde se Česko bez tří uhelných elektráren, které chce zavřít? Společnost Seven. A co vyplývá z vyšetřování příčin velkého výpadku elektřiny, který na začátku července postihl šestinu Česka? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

O otvorených vzťahoch sa na Slovensku mlčí, to však ale neznamená, že tu nie sú. A hoci žiť v polyamornom vzťahu môže byť extrémne náročné, v kríze to pre niekoho môže byť naozaj jedným z možných riešení, myslí si odborníčka. O tom, aké tu ale platia pravidlá a tiež o tom, čo túto generáciu v manželstve dnes najviac trápi a s čím zápasia dvojice oproti generácii našich rodičov, sa rozprávame v Pre mamy s Babsy.Nie je žiadnym tajomstvom, že zhruba polovica manželstiev alebo partnerských vzťahov na Slovensku končí rozvodom a rozchodom. Aké dôvody by sme za rozpadom vzťahov mali hľadať? Neveru, odcudzenie, rôzne názory na výchovu detí alebo „únavu materiálu“?Dnes sa v relácii Pre mamy s Babsy budeme naozaj otvorene rozprávať práve na túto tému, v diskusii Babsy privítala dokumentaristku a režisérku Dianu Fabianovú a vzťahovú terapeutku a life koučku Inku Groholovú. Dozviete sa: že až polovica manželstiev na Slovensku sa rozpadá a podľa odborníčky sa aj polovica detí u nás rodí do vzťahov mimo manželstva prečo je to tak a prečo napríklad mali naši rodičia vo vzťahoch viac intimity, ako my dnes ako práve aj narodenie dieťaťa a zmena, ktorá s tým prichádza, môže byť tým, čo spustí krízu vo vťahu kedy a prečo muži odchádzajú čo o Slovákoch vypovedá to, že pôvodne film Hranice vernosti vôbec nemal byť o autorke ako funguje jej otvorené manželstvo či sa dá zmieriť a nebáť sa, ak do života jej partnera vstúpi niekto, kto naozaj môže ohroziť ich vzťah (mladšia a krajšia?) a samozrejme aj naopak - ako to môže vnímať jej manžel, keď sa ona stretáva s takým mužom kedy v polyamórnom vzťahu s manželom obaja využili právo veta na toho, s kým sa ich partner bude stretávať či je monogamia naozaj jediná správna cesta, alebo prečo si to aspoň väčšina z nás myslí a ešte omnoho viac

Tři výročí přistání na asteroidech (4:30) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Co víme o geologii Měsíce (20:13) – Procházka polarografickou výstavou Příběh kapky (25:13)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sněmovní zahraniční výbor svým usnesením podpořil mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a naopak neschválil opoziční návrh na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Co si od toho nová koalice slibuje? A je návrh Trumpových vyjednavačů na ukončení války na Ukrajině fér? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda sněmovního zahraničního výboru a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

Sněmovní zahraniční výbor svým usnesením podpořil mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a naopak neschválil opoziční návrh na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Co si od toho nová koalice slibuje? A je návrh Trumpových vyjednavačů na ukončení války na Ukrajině fér? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda sněmovního zahraničního výboru a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 41 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pro mě je důležité zároveň žít, aby bylo pak o čem zpívat,“ říká zpěvák, skladatel a frontman kapely Bert & Friends Albert Romanutti, když popisuje, proč si ve třiceti chtěl dát „mentální celoroční prázdniny“. Chtěl strávit rok u českého moře, o kterém zpívá na stejnojmenné desce, kterou loni vydal. Přestože říká, že nakonec volno skoro neměl, do studia přišel v bílých kraťasech, s čelenkou a vyprávěl o tom, proč začal hrát tenis, jak mu nejde podání a proč potřebuje i v životě hledat „poloplnou lahev“. Otevřeně přiznává, že hudba je pro něj odraz duše, ale že někdy musí dát vlastní svět stranou - třeba když skládal pro StarDance, kde poprvé vytvářel hudbu pro tanečníky. A s dětskou radostí popisuje moment, kdy poprvé slyšel svou hudbu v O2 areně a „smál se, jaká je to haluz“. Mluví o tom, jak si jako třináctiletý kluk poprvé uvědomil, že se chce hudbou živit, o učiteli, který ho vedl k tomu hledat v hudbě „diamanty“, o Příbrami jako českém Twin Peaks a o tom, že splněné sny můžou bolet - třeba když se kvůli koncertu ve Foru Karlín dostal do mínusu, protože prostě chtěl, aby to stálo za to. “Vážím si toho, ale nechápu, čím to je, že ti lidi vůbec přijdou,“ říká překvapivě, když řeší úspěch Bert & Friends. Vzápětí ale dodává, že víra je v hudbě všechno: „Byly časy, kdy přišel na koncert jeden člověk. To byla přesilovka.“ Popisuje také, proč si udělal kapitánský průkaz, pořídil si lyže, ale i proč vnímá své budoucí plány jako „indiána, kterého nesmí vyfotit“. Jaké bylo skládat hudbu pro StarDance i pro seriál? Kde je hranice mezi spontánností a disciplínou, bez které hudba nevznikne? A může mít člověk vůbec plán, když sám říká, že budoucnost je vždycky trochu černá díra? Poslechněte si celý rozhovor.

Vojna na Ukrajine má svoje veľké i malé dejiny. A rovnako veľké i malé príbehy v nich. Ak tým veľkým aktuálne dominuje tzv. mierový plán a diplomatická horúčka telefonátov (i tých uniknutých), stretnutí či rozhovorov na najvyššej úrovni, malé dejiny tejto vojny sa zdanlivo paradoxne píšu aj na Slovensku:- sanitkami, ktoré posielame na front,- kamiónmi materiálnej pomoci,- i dodávkami dobrovoľníkov, ktorí pravidelne otáčajú tisíce kilometrov, aby sa podelili s postihnutými Putinovou agresiou.Jednou z kapitol tých malých dejín vojny je aj dobročinná zbierka Vianočná krabička pre ukrajinské deti, ktorá premieňa použité topánkové krabice na obaly radosti pre malých Ukrajincov. Zo Slovenska odchádzajú už v týchto hodinách, aby svojich adresátov zastihli ešte do Vianoc.Stojí za ňou aj bývalý spravodajský fotoreportér so skúsenosťou z Iraku či Kurdistanu Anton Frič, v spolupráci s dobrovoľníkmi zo združenia Vaša charita.Má ešte zmysel pomáhať Ukrajincom, ak aj v čase vojny dávajú priestor korupcii? A v akých podmienkach sa žije v blízkosti frontu? Nie je nebezpečné ísť tam hoc s darčekmi, keď taký šahíd ich nerozozná?Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna na Ukrajine má svoje veľké i malé dejiny. A rovnako veľké i malé príbehy v nich. Ak tým veľkým aktuálne dominuje tzv. mierový plán a diplomatická horúčka telefonátov (i tých uniknutých), stretnutí či rozhovorov na najvyššej úrovni, malé dejiny tejto vojny sa zdanlivo paradoxne píšu aj na Slovensku:- sanitkami, ktoré posielame na front,- kamiónmi materiálnej pomoci,- i dodávkami dobrovoľníkov, ktorí pravidelne otáčajú tisíce kilometrov, aby sa podelili s postihnutými Putinovou agresiou.Jednou z kapitol tých malých dejín vojny je aj dobročinná zbierka Vianočná krabička pre ukrajinské deti, ktorá premieňa použité topánkové krabice na obaly radosti pre malých Ukrajincov. Zo Slovenska odchádzajú už v týchto hodinách, aby svojich adresátov zastihli ešte do Vianoc.Stojí za ňou aj bývalý spravodajský fotoreportér so skúsenosťou z Iraku či Kurdistanu Anton Frič, v spolupráci s dobrovoľníkmi zo združenia Vaša charita.Má ešte zmysel pomáhať Ukrajincom, ak aj v čase vojny dávajú priestor korupcii? A v akých podmienkach sa žije v blízkosti frontu? Nie je nebezpečné ísť tam hoc s darčekmi, keď taký šahíd ich nerozozná?Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ještě asi nikdy nenastalo po volbách takové bezčasí jako letos. Jedinými vzrušujícími momenty byly dovolená Andreje Babiše, povyk kolem Filipa Turka a dětinský rozpočtový kapric končící Fialovy vlády.

Falešní bohové: Jediný bůh - Jakub Vejmělka (26.10.2025) by CityHouse Brno