Podcasts about jedin

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo, který se natáčel v Jihlavě 20. ledna 2026Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidlo16. 2. 2026 - 19:00 - Olomouc - Moravské divadlo1. 3. 2026 - 19:00 - Zlín - Kolektivní dům12. 5. 2026 - 19:00 - Litomyšl - MC Kotelna23. 6. 2026 - 19:00 - Open air na Gruntě

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

Na letošní rok se můžeme podívat i pohledem zábavných historek z dvorského safari parku. Naším hostem je zoologický ředitel Safari Parku Dvůr Králové Jaroslav Haimy Hyjánek.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na letošní rok se můžeme podívat i pohledem zábavných historek z dvorského safari parku. Naším hostem je zoologický ředitel Safari Parku Dvůr Králové Jaroslav Haimy Hyjánek.

Knihtiskař Josef Kleinwächter připravuje s přáteli už 22. ročník Největší výstavy betlémů v České republice z jediné sbírky.

Knihtiskař Josef Kleinwächter připravuje s přáteli už 22. ročník Největší výstavy betlémů v České republice z jediné sbírky.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Den po svém jmenování rozhodla nová vláda, že stát v příštím roce převezme od domácností a firem veškeré financování podporovaných zdrojů energie. Je to rozumné? Komu to nejvíc pomůže? Měly by následovat další kroky ke zlevnění elektřiny? Obejde se Česko bez tří uhelných elektráren, které chce zavřít? Společnost Seven. A co vyplývá z vyšetřování příčin velkého výpadku elektřiny, který na začátku července postihl šestinu Česka? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Den po svém jmenování rozhodla nová vláda, že stát v příštím roce převezme od domácností a firem veškeré financování podporovaných zdrojů energie. Je to rozumné? Komu to nejvíc pomůže? Měly by následovat další kroky ke zlevnění elektřiny? Obejde se Česko bez tří uhelných elektráren, které chce zavřít? Společnost Seven. A co vyplývá z vyšetřování příčin velkého výpadku elektřiny, který na začátku července postihl šestinu Česka? Poslechněte si Kulatý stůl Tomáše Pancíře.

O otvorených vzťahoch sa na Slovensku mlčí, to však ale neznamená, že tu nie sú. A hoci žiť v polyamornom vzťahu môže byť extrémne náročné, v kríze to pre niekoho môže byť naozaj jedným z možných riešení, myslí si odborníčka. O tom, aké tu ale platia pravidlá a tiež o tom, čo túto generáciu v manželstve dnes najviac trápi a s čím zápasia dvojice oproti generácii našich rodičov, sa rozprávame v Pre mamy s Babsy.Nie je žiadnym tajomstvom, že zhruba polovica manželstiev alebo partnerských vzťahov na Slovensku končí rozvodom a rozchodom. Aké dôvody by sme za rozpadom vzťahov mali hľadať? Neveru, odcudzenie, rôzne názory na výchovu detí alebo „únavu materiálu“?Dnes sa v relácii Pre mamy s Babsy budeme naozaj otvorene rozprávať práve na túto tému, v diskusii Babsy privítala dokumentaristku a režisérku Dianu Fabianovú a vzťahovú terapeutku a life koučku Inku Groholovú. Dozviete sa: že až polovica manželstiev na Slovensku sa rozpadá a podľa odborníčky sa aj polovica detí u nás rodí do vzťahov mimo manželstva prečo je to tak a prečo napríklad mali naši rodičia vo vzťahoch viac intimity, ako my dnes ako práve aj narodenie dieťaťa a zmena, ktorá s tým prichádza, môže byť tým, čo spustí krízu vo vťahu kedy a prečo muži odchádzajú čo o Slovákoch vypovedá to, že pôvodne film Hranice vernosti vôbec nemal byť o autorke ako funguje jej otvorené manželstvo či sa dá zmieriť a nebáť sa, ak do života jej partnera vstúpi niekto, kto naozaj môže ohroziť ich vzťah (mladšia a krajšia?) a samozrejme aj naopak - ako to môže vnímať jej manžel, keď sa ona stretáva s takým mužom kedy v polyamórnom vzťahu s manželom obaja využili právo veta na toho, s kým sa ich partner bude stretávať či je monogamia naozaj jediná správna cesta, alebo prečo si to aspoň väčšina z nás myslí a ešte omnoho viac

Tři výročí přistání na asteroidech (4:30) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Co víme o geologii Měsíce (20:13) – Procházka polarografickou výstavou Příběh kapky (25:13)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři výročí přistání na asteroidech (4:30) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Co víme o geologii Měsíce (20:13) – Procházka polarografickou výstavou Příběh kapky (25:13)

Sněmovní zahraniční výbor svým usnesením podpořil mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a naopak neschválil opoziční návrh na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Co si od toho nová koalice slibuje? A je návrh Trumpových vyjednavačů na ukončení války na Ukrajině fér? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda sněmovního zahraničního výboru a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

Sněmovní zahraniční výbor svým usnesením podpořil mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a naopak neschválil opoziční návrh na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Co si od toho nová koalice slibuje? A je návrh Trumpových vyjednavačů na ukončení války na Ukrajině fér? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda sněmovního zahraničního výboru a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 41 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pro mě je důležité zároveň žít, aby bylo pak o čem zpívat,“ říká zpěvák, skladatel a frontman kapely Bert & Friends Albert Romanutti, když popisuje, proč si ve třiceti chtěl dát „mentální celoroční prázdniny“. Chtěl strávit rok u českého moře, o kterém zpívá na stejnojmenné desce, kterou loni vydal. Přestože říká, že nakonec volno skoro neměl, do studia přišel v bílých kraťasech, s čelenkou a vyprávěl o tom, proč začal hrát tenis, jak mu nejde podání a proč potřebuje i v životě hledat „poloplnou lahev“. Otevřeně přiznává, že hudba je pro něj odraz duše, ale že někdy musí dát vlastní svět stranou - třeba když skládal pro StarDance, kde poprvé vytvářel hudbu pro tanečníky. A s dětskou radostí popisuje moment, kdy poprvé slyšel svou hudbu v O2 areně a „smál se, jaká je to haluz“. Mluví o tom, jak si jako třináctiletý kluk poprvé uvědomil, že se chce hudbou živit, o učiteli, který ho vedl k tomu hledat v hudbě „diamanty“, o Příbrami jako českém Twin Peaks a o tom, že splněné sny můžou bolet - třeba když se kvůli koncertu ve Foru Karlín dostal do mínusu, protože prostě chtěl, aby to stálo za to. “Vážím si toho, ale nechápu, čím to je, že ti lidi vůbec přijdou,“ říká překvapivě, když řeší úspěch Bert & Friends. Vzápětí ale dodává, že víra je v hudbě všechno: „Byly časy, kdy přišel na koncert jeden člověk. To byla přesilovka.“ Popisuje také, proč si udělal kapitánský průkaz, pořídil si lyže, ale i proč vnímá své budoucí plány jako „indiána, kterého nesmí vyfotit“. Jaké bylo skládat hudbu pro StarDance i pro seriál? Kde je hranice mezi spontánností a disciplínou, bez které hudba nevznikne? A může mít člověk vůbec plán, když sám říká, že budoucnost je vždycky trochu černá díra? Poslechněte si celý rozhovor.

Kreslíř, ilustrátor a humorista Jiří Winter Neprakta se narodil v Praze a v Praze také bydlel. Přesto svou jedinou obsáhlou stálou expozici v České republice umístil do Spáleného Poříčí na jižním Plzeňsku. Výstava se nachází v druhém patře tamního Špejcharu ve Dvoře. Otevřena byla v roce 2009, kdy bylo oblíbenému autorovi 85 let.

Kreslíř, ilustrátor a humorista Jiří Winter Neprakta se narodil v Praze a v Praze také bydlel. Přesto svou jedinou obsáhlou stálou expozici v České republice umístil do Spáleného Poříčí na jižním Plzeňsku. Výstava se nachází v druhém patře tamního Špejcharu ve Dvoře. Otevřena byla v roce 2009, kdy bylo oblíbenému autorovi 85 let.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kreslíř, ilustrátor a humorista Jiří Winter Neprakta se narodil v Praze a v Praze také bydlel. Přesto svou jedinou obsáhlou stálou expozici v České republice umístil do Spáleného Poříčí na jižním Plzeňsku. Výstava se nachází v druhém patře tamního Špejcharu ve Dvoře. Otevřena byla v roce 2009, kdy bylo oblíbenému autorovi 85 let.

Dělat se psem psí kusy může být docela psina. Dokazují to psí sporty, například flyball. V této disciplíně má pes za úkol vyběhnout na dráhu, překonat překážky, chytit vystřelený míček a aportovat ho zpět k psovodovi. Flyballu se, kromě jiného, věnuje Sabina Koubková.Všechny díly podcastu Máme rádi zvířata můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna na Ukrajine má svoje veľké i malé dejiny. A rovnako veľké i malé príbehy v nich. Ak tým veľkým aktuálne dominuje tzv. mierový plán a diplomatická horúčka telefonátov (i tých uniknutých), stretnutí či rozhovorov na najvyššej úrovni, malé dejiny tejto vojny sa zdanlivo paradoxne píšu aj na Slovensku:- sanitkami, ktoré posielame na front,- kamiónmi materiálnej pomoci,- i dodávkami dobrovoľníkov, ktorí pravidelne otáčajú tisíce kilometrov, aby sa podelili s postihnutými Putinovou agresiou.Jednou z kapitol tých malých dejín vojny je aj dobročinná zbierka Vianočná krabička pre ukrajinské deti, ktorá premieňa použité topánkové krabice na obaly radosti pre malých Ukrajincov. Zo Slovenska odchádzajú už v týchto hodinách, aby svojich adresátov zastihli ešte do Vianoc.Stojí za ňou aj bývalý spravodajský fotoreportér so skúsenosťou z Iraku či Kurdistanu Anton Frič, v spolupráci s dobrovoľníkmi zo združenia Vaša charita.Má ešte zmysel pomáhať Ukrajincom, ak aj v čase vojny dávajú priestor korupcii? A v akých podmienkach sa žije v blízkosti frontu? Nie je nebezpečné ísť tam hoc s darčekmi, keď taký šahíd ich nerozozná?Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna na Ukrajine má svoje veľké i malé dejiny. A rovnako veľké i malé príbehy v nich. Ak tým veľkým aktuálne dominuje tzv. mierový plán a diplomatická horúčka telefonátov (i tých uniknutých), stretnutí či rozhovorov na najvyššej úrovni, malé dejiny tejto vojny sa zdanlivo paradoxne píšu aj na Slovensku:- sanitkami, ktoré posielame na front,- kamiónmi materiálnej pomoci,- i dodávkami dobrovoľníkov, ktorí pravidelne otáčajú tisíce kilometrov, aby sa podelili s postihnutými Putinovou agresiou.Jednou z kapitol tých malých dejín vojny je aj dobročinná zbierka Vianočná krabička pre ukrajinské deti, ktorá premieňa použité topánkové krabice na obaly radosti pre malých Ukrajincov. Zo Slovenska odchádzajú už v týchto hodinách, aby svojich adresátov zastihli ešte do Vianoc.Stojí za ňou aj bývalý spravodajský fotoreportér so skúsenosťou z Iraku či Kurdistanu Anton Frič, v spolupráci s dobrovoľníkmi zo združenia Vaša charita.Má ešte zmysel pomáhať Ukrajincom, ak aj v čase vojny dávajú priestor korupcii? A v akých podmienkach sa žije v blízkosti frontu? Nie je nebezpečné ísť tam hoc s darčekmi, keď taký šahíd ich nerozozná?Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Nejen u nás řešíme, kdy a jakou vládu sestaví vítěz voleb. Podobnou otázku si kladou v Iráku, kde hlasovali před dvěma týdny, ale vláda je také v nedohlednu. Něco jsme se o tamních poměrech přece jen dozvěděli.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kazatel: Marcus DennyUdálost: Nedělní shromážděníDatum: 16.11.2025Text: Římanům 10, 10-13

„Je to jediná a největší městská zbrojnice, která se zachovala jako celek ve střední Evropě,“ přibližuje jeden z autorů expozice František Frýda.

V roku 1925 sa stala v Tatrách pri Žabom plese tragédia, pri ktorej zahynuli záhadným spôsobom traja ľudia. Obeťami bol mladý študent, poľský prokurátor a jeho dvanásťročný syn. Jediný, kto prežil, bola prokurátorova manželka. Keď ju záchranári našli, sedela pri telách obetí. Preživšia nevedela vysvetliť, čo sa v ten osudný deň v Tatrách stalo. Vyšetrovatelia uzatvorili prípad ako nešťastie, počas ktorého zabíjal vzácny úkaz. Dobové médiá však písali o vražde.PS: Báť sa je povolené!CREDITSScenár: Ján MikušNámet a dramaturgia: Diana KacarováHlas: Marek MajeskýZvuková produkcia: Miroslav BaričičPodcast produkcia: Simona Mičová

„CHCI S TEBOU DO CIRKUSU“ je motto letošního ročníku festivalu současného cirkusu On The Edge ve Vídni. Od svého založení v roce 2020 se ON THE EDGE etabloval jako stálá součást mezinárodní cirkusové scény. ON THE EDGE se odvažuje zkoušet nové věci, otevírat nové perspektivy, jemně zkoušet, přijímat kontrasty a spojovat se s lidmi. V posledních letech se v Rakousku objevila živá a rozmanitá scéna, která ukazuje, jak mnohostranný může být současný cirkus. Kde se rakouský cirkus nachází dnes? Jaké jsou současné umělecké trendy? A kam směřujeme dál? Pojďme prozkoumat odpovědi v podcastu CIRQUEN CIRCUS, který moderuje Veronika Jošková Štefanová v Theater am Werkt ve Vídni. Poslechněte si rozhovor s uměleckým ředitelem festivalu Arnetem Mannotem a cirkusovými umělci a performery - Michaelem Zandlem, Tanjou Peinsipp a Susou Siebel.

Hosťom relácie Dírerov filter bol študent popradského gymnázia Michal, známy ako Muro. Hladinu verejnej mienky rozvíril kriedovým nápisom, ktorým vyjadril nesúhlas s návštevou premiéra Roberta Fica a diskusiou na svojom gymnáziu.Svojou aktivitou spustil vlnu kriedových odkazov Ficovi, ktoré sa objavili po celom Slovensku. Mladí v nich kritizujú proruský postoj vlády, vyjadrujú solidaritu s Ukrajinou, nespokojnosť s ekonomickou situáciou na Slovensku, ako aj s nedostatočnou podporou mladých a ich núteným odchádzaním z krajiny.V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:- či by dokázal premiérovi Ficovi povedať svoj názor aj priamo do očí,- či by to isté urobil aj pri prednáške opozičných politikov,- či v reakciách prevládajú hejty alebo podpora,- ako sa zmenil jeho život od „kriedovej vlny“,- prečo nesúhlasí s diskusiami politikov na školách,- a či mladí môžu slobodne vyjadrovať svoj názor.

Učí budoucí řezníky. Za úkol si dal zatraktivnit řemeslo a zlepšit úroveň českých řeznictví. Kromě toho točí videa, ve kterých zájemce naučí třeba jak správně vyudit klobásu či vykostit kuře. Na internetu ho lidé najdou pod názvem Mistr Málek.

Učí budoucí řezníky. Za úkol si dal zatraktivnit řemeslo a zlepšit úroveň českých řeznictví. Kromě toho točí videa, ve kterých zájemce naučí třeba jak správně vyudit klobásu či vykostit kuře. Na internetu ho lidé najdou pod názvem Mistr Málek.

Barborka vyrástla v pekle. Nikdy sa nebála strašidiel pod posteľou, pretože vedela, že skutočné príšery sa ukrývajú v ľuďoch. Pozná hlad, zimu aj strach. Nikomu neverí a riadi sa teóriou prežitia z ríše zvierat – prežijú len tí najsilnejší. Jediným svetlým bodom v jej živote sú jej malí bratia, o ktorých sa od narodenia stará a ochraňuje ich. Matej vyrástol v milujúcej rodine, v bezpečnom a podporujúcom prostredí. Nikdy nebol hladný. Nikdy mu nič nechýbalo. Jeho život je plný svetlých bodov. Ich svety by nemohli byť odlišnejšie, no napriek tomu dve mladé srdcia zahoria vášňou i zakázanými citmi. V objatí prvej lásky Barborka sníva o lepšej budúcnosti. Na chvíľu si dovolí mať nádej. Ale naozaj len na chvíľu... Hovorí sa, že v láske a vo vojne je dovolené všetko. Nikto ju však nevaroval, ako ľahko sa môže láska zmeniť na vojnu. Audiokniha: Otvorené nebo Autor: Michala Ries Interpret: Dominika Žiaranová a Marek Koleno Dĺžka: 12:09 h Vydavateľstvo: Publixing a Slovenský spisovateľ Audiokniha Otvorené nebo na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Otvorené nebo na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

V tanzanské vsi Boko Temboni před více než čtyřmi lety vyrostla malá základní škola. Velkou zásluhu na tom mají čeští sponzoři, díky kterým ji aktuálně mohou navštěvovat už bezmála tři stovky žáků. Malí školáci se začátkem týdne scházejí na pravidelném nástupu. Jeho součástí jsou základní informace o nadcházejících dnech, ale třeba i kolektivní zpívání tanzanské národní hymny.

V tanzanské vsi Boko Temboni před více než čtyřmi lety vyrostla malá základní škola. Velkou zásluhu na tom mají čeští sponzoři, díky kterým ji aktuálně mohou navštěvovat už bezmála tři stovky žáků. Malí školáci se začátkem týdne scházejí na pravidelném nástupu. Jeho součástí jsou základní informace o nadcházejících dnech, ale třeba i kolektivní zpívání tanzanské národní hymny.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě asi nikdy nenastalo po volbách takové bezčasí jako letos. Jedinými vzrušujícími momenty byly dovolená Andreje Babiše, povyk kolem Filipa Turka a dětinský rozpočtový kapric končící Fialovy vlády.

Ještě asi nikdy nenastalo po volbách takové bezčasí jako letos. Jedinými vzrušujícími momenty byly dovolená Andreje Babiše, povyk kolem Filipa Turka a dětinský rozpočtový kapric končící Fialovy vlády. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V České republice je celkem 8 soukromých akreditovaných archivů. Na pivovarnictví je zaměřený jediný z nich. Jde o Archiv společnosti Plzeňský Prazdroj. Seznamte se.

Falešní bohové: Jediný bůh - Kuba Vejmělka (26.10.2025) by CityHouse Brno

Falešní bohové: Jediný bůh - Jakub Vejmělka (26.10.2025) by CityHouse Brno

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký byl interiér slavné vily Miloše Havla? „Byla to krása přehnaného,“ říká Ladislav Jackson.

V Japonsku prý věří, že kdo složí tisíc papírových jeřábů, tomu se splní přání. Jeřábi jsou symbolem štěstí, a kdyby ho vážně nosili, byla by braniborská obec Linum nedaleko Berlína možná tou nejšťastnější na světě. Jeřábi se tam každoročně slétají v počtu stovek tisíc kusů, aby se posilnili před další cestou na jih. Tamní dobrovolníci je za rozbřesku sčítají.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jediné, čo potrebuje, je len zvládnuť nočnú službu… Alebo skôr doslova ju prežiť? Amy nikdy nechcela stráviť noc na psychiatrickom oddelení D. Sú tu hospitalizovaní duševne chorí pacienti a ona ako študentka medicíny tu musí získať pracovné skúsenosti. Jej kolegovia však netušia, že je donútená čeliť svojej minulosti, na ktorú sa tak veľmi snažila zabudnúť. Dvere oddelenia sa uzamknú. Noc sa začína. A s ňou aj odpočítavanie. Hodiny sa však vlečú nekonečne pomaly. Táto noc je ešte desivejšia ako zvyčajne. Niečo zlé je vo vzduchu a Amy začína pochybovať, či aj ona neprišla o zdravý rozum a má pocit, že sa odtiaľto už nedostane von, že za týmito stenami sa deje niečo strašné. Pacienti a zamestnanci začnú bez stopy miznúť a zrazu je jasné, že všetkým na oddelení hrozí veľké nebezpečenstvo. Autorka bestsellerov New York Times Freida McFadden prináša v audioknihe Oddelenie D mrazivý triler z uzavretého prostredia psychiatrickej liečebne, v ktorom sa hranice medzi zdravým rozumom a šialenstvom stierajú a vy si pri počúvaní budete musieť nechať rozsvietené… Audiokniha: Oddelenie D Autor: Freida McFadden Interpret: Alexandra Lukáčová Dĺžka: 7:54 h Vydavateľstvo: Publixing a Motýľ Audiokniha Oddelenie D na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Oddelenie D na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Začíná rozhovor s Václavem Cílkem, geologem a esejistou, který snad celý život přemýšlí o světě. Pokaždé mne jeho pohled zaujme, překvapí a obohatí.Na letošní podzim jsem se dohodl na hostování v klubu Vision, kde jednou měsíčně natáčíme hausbot za účasti jejich členů. Začíná první záznam!To je pro dnešek vše, kdybyste chtěli slyšet i pokračování záznamu, kdybyste chtěli celý rozhovor v plné délce (1,5 hodiny) a bez reklam, pojďte na můj kanál na platformě herohero - Petr Horký - Hausbot | Herohero. Předem díky za diskusi, odběry, podporu i členství na herohero - bez toho všeho by Hausbot nemohl existovat. Děkuji. Mějte se krásně! Váš Petr Horký00:00 Covid jako jeden z (ne)pravidelných zlomů.08:46 Turchinovy cykly: peněžní pumpa a nadprodukce elit.28:58 Hodnoty, paměť, každodennost a mezigenerační očekávání.Zbytek rozhovoru v celkové délce 1,5 hodiny obsahuje následující kapitoly:38:45 Význam historie, nový řád a slabá místa systému.44:01 Je násilí neodvratné?47:21 Otázka: Názor na současnou situaci v Gaze.54:38 Co bylo ještě nedávno ezoterika dnes dokazuje věda.01:00:36 Nahradili jsme odcházející křesťanskou morálku občanskými hodnotami?01:08:20 Jak rozvíjet kritické myšlení ve společnosti zahlcené falzifikacemi.01:16:13 Voda a klima: co nám říkají družice o trendech a co z nich plyne?01:25:22 Jak budovat resilienci u dětí?01:26:50 Jak dávat mladým naději v nejistotě?01:31:34 Jak vytvořit porozumění napříč generacemi a politickými tábory?http://herohero.co/petrhorkySupport the show

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Erikem Taberym, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou o volbách a televizní debatě mezi předsedy ODS a ANO na TV Nova. Moderuje Štěpán Sedláček.Erik Tabery: Na poslední debatě bylo znát, že se Andrej Babiš snaží nepůsobit radikálně. Řekl bych, že hnutí ANO vyšlo ve výzkumech, že je malá šance oslovit voliče SPD či Stačilo!. Nechtěli proto ztratit tu konstruktivnější část svých stoupenců. Na Babišovi bylo vidět vyčerpání, možná už je vzhledem k jeho věku kampaň náročná. Šéfovi ANO vyhovovalo, že televize Nova nevěnovala prostor hodnotovým otázkám. Neřešila se ani možná koalice s extremisty, či menšinová vláda s podporou extremistů. Petr Fiala byl trochu méně výrazný než na Primě, ale to mohlo být i tím, že tu chybělo publikum. Každopádně se trochu vyměnily role, během minulé kampaně byl výraznější Babiš a zakřiknutý Fiala, dnes tempo určuje premiér a lídr Spolu. I tak ale platí, že ANO má větší šanci na vítězství, podobné formáty debat nemají moc šanci změnit něčí názor. Možná Babiš chtěl utlumit mobilizační étos kampaně Spolu a působit, že není taková hrozba pro Česko. Pravého Babiše uvidíme po volbách, kdy už nebude muset taktizovat. Když bude chtít sestavit vládu s pomocí Stačilo! či SPD, bude jim muset jít v mnohém na ruku.Ondřej Kundra: Andrej Babiš na Nově říkal, že Česko nechce táhnout na východ. Dával si pozor, aby se neprojevoval prorusky. Zároveň v minulosti opakovaně řekl, že chce zrušit českou vojenskou pomoc Ukrajině. V tom je zásadní rozpor: Ukrajina potřebuje západní, tedy i naše zbraně. Jedině to nás na východ nezavleče. Ledaže by měl Andrej Babiš nějaký tajný alternativní plán, ten však v debatě nepředstavil. Zároveň mě zaujalo, že stejně jako Babiš, ani Petr Fiala nebyl vystaven kritickým otázkám. V jeho případě mimo jiné na to, proč se několik let opíral o Pavla Blažka, který bitcionovou aférou srazil Fialu a Spolu k zemi.  Filip Zelenka: Lež, lež a lež. To bylo zřejmě nejčastější slovo poslední debaty před volbami mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Debata byla více obsahová o konkrétních tématech, mohla tak trochu připomínat duel dvou kandidátů na sněmu Hospodářské komory. Mohli jsme se tak dozvědět bližší detaily o emisních povolenkách, tempu stavění dálnic nebo o představách obou kandidátů ohledně stavu armády za pět let. Naopak Petr Fiala překvapivě nevytáhl hodnotovou kartu, která se objevovala po celou dobu v kampani koalice SPOLU, vytrvale se snažil zdůrazňovat, že ekonomická situace Česka se zlepšila.  Co dalšího vyjevil předvolební duel na TV Nova, si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Jejich divadelní hra Privatizace, kde je Petr Kellner jednou z hlavních postav, vzbudila letos na jaře rozruch a je na měsíce dopředu vyprodaná. „Je zajímavé to vypadá, že jsme ostří kritici Petra Kelnera, ale docela často se setkáváme i s výtkami, že s ním empatizujeme,“ popisují reakce publika. Jak hra vznikala? S kým z okolí Kellnera se jim podařilo mluvit? A očekávali, že proti inscenaci podnikne PPF právní kroky? Poslechněte si doprovodný rozhovor k sérii Kellner.

Výzkumnice z agentury NMS Tereza Friedrichová a volební sázkař Michal Sirový komentují situaci před volbami z pohledu výzkumů veřejného mínění i jejich limitů. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi volebním modelem a volebními preferencemi a také proč tentokrát váhající voliči výsledkem zřejmě výrazně nezamíchají.„Letošní volby v Česku jsou doopravdy extrémně specifické v tom, že ty preference jednotlivých stran se v těch volebních modelech vůbec, vůbec nemění,“ vysvětluje Sirový a doplňuje, že největší posuny v číslech nezpůsobily ani tak události v kampani, jako spíše samotné formování koalic a uskupení. Velká část nerozhodnutých voličů se totiž podle hostů rozhoduje mezi stranami uvnitř dvou hlavních bloků (vládního a opozičního), takže jejich finální volba sílu těchto bloků příliš neovlivní. Jejich vliv je tak již částečně promítnutý do volebních modelů. Očekávat se tak dají spíše přesuny hlasů v rámci jednotlivých bloků, například mezi stranami vládní koalice a Piráty.Celkově tak podle obou hostů žádné velké drama čekat nemáme. Ani případný propad menších stran jako Motoristé nebo Stačilo! by na celkovém výsledku mnoho nezměnil. „I kdyby se do parlamentu nedostali ani Motoristé, ani Stačilo!, stejně by to současnému vládnímu bloku nestačilo k vítězství. Hnutí ANO má nějakých plus mínus 31 %, SPD má nějakých 12 %, dohromady 43 %. Vládní strany spolu s Piráty mají aktuálně 40 nebo 41 %,“ vypočítává Michal Sirový.Jediné, co by mohlo mít ještě vliv na celkový výsledek, by byla nějaká masivní mobilizace voličů, ta je však málo pravděpodobná.

Arabské země odsoudily útok Izraele na představitele Hamásu v Kataru. Egyptský prezident doslova prohlásil, že to, co se nyní děje, brání mírové budoucnosti. „Nevím, jestli ještě nějaká vyjednávání budou, protože Izrael systematicky likviduje všechny palestinské vyjednavače,“ upozorňuje politoložka a odbornice na Blízký východ Zora Hesová.

Killer pack, teda zabijácky balíček, tak označil aktuálne kolo vládneho ozdravovania verejných financií poslanec SaS Marián Viskupič. Podľa neho ide o znôšku zlých a škodlivých opatrení, ktoré udusia ekonomiku a povedú k ožobráčeniu celých segmentov obyvateľstva. Keď pôjdeme tam, kam nás vedie táto vláda, čaká nás grécka cesta, tvrdí Viskupič.Zvýšenie zdravotných odvodov, nárast sociálnych odvodov pre živnostníkov, nárast progresivity zdanenia práce, ale aj škrty v oblasti sociálnej podpory či zrušenie niektorých štátnych sviatkov - vo finále tak budeme chodiť do práce viac no za menej na výplatných páskach.Tak vyzerá už tretie kolo vládnej konsolidácie v ktorom štát plánuje získať takmer 3 miliardy potrebné na ozdravenie verejných financií. Na potrebe konsolidácie sa síce zhoduje prakticky celá politická scéna, vládny spôsob však opozícia - ako i mnohí analytici - ostro kritizujú. Na jednej strane totiž vláda občanom uťahuje opasky, na strane druhej ona sama míňa - ako sa na Slovensku kedysi zvyklo hovoriť "ako po nebohom", No a najmä: Nie je vidieť prakticky žiadne výsledky. Konsolidujeme a konsolidujeme, ale cieľ v podobe nižších deficitov prakticky vôbec vidieť nie je. No a to povestné vládne šetrenie? Číselne a vecne nešpecifikované a preto hmlisté a tajomné ako povestná Columbova žena.Tak, ako sa im rozsypali predchádzajúce konsolidácie - keď šetrenie z hľadiska výšky deficitu nebolo žiadne a to, čo sa ľudia skladali sa prosto roztopilo vo vládnych výdavkoch - toto isté sa im stane aj teraz. Bude ešte horšie, hovorí pre aktuality poslanec SaS Marián Viskupič.. Čo nás teda v tomto kole konsolidácie reálne čaká a podarí sa vláde ustáť kamenického balíček alebo si ho poslanci v procese parlamentného lobingu rozoberú do podoby, ktorú nespozná ani sám autor? Kde sú najväčšie slabiny takejto konsolidácie a má opozícia dnes na stole reálnu a zmysluplnú alternatívu? No a napokon, ukonsolidujeme sa takýmto spôsobom nebodaj až k finančnej smrti alebo nás reálne čaká grécka cesta a teda drastická redukčná kúra pre všetkých? Prestalo byť slovo štátny bankrot Slovenska už tabu a stáva sa reálnou hrozbou? Už americký prezident Reagan hovoril, že problém socializmu je, že mu raz dôjdu peniaze iných no a Ficova vláda sa k tomuto populizmu nezadržateľne blíži. A áno, my po voľbách (ak budeme mať moc) budeme musieť ľuďom hovoriť aj ťažké a zlé veci. Základným pilierom musí byť rast ekonomiky spojené so šetrením. Sociálne štandardy, ktoré sú dnes nastavené sú neudržateľné, to je fakt. Vlaky zadarmo, obedy zadarmo, to sú veci, ktoré si dnes Slovensko dovoliť nemôže. My sa opäť musíme dostať na zmysluplnú ekonomickú realitu. Jediná cesta ako poraziť aktuálnu vládu je prísť s nejakou spoločnou a uveriteľnou alternatívou. S tým ako opozícia musíme prísť a som presvedčený, že aj prídeme, hovorí poslanec Viskupič.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Hudební publicista a moderátor Českého rozhlasu Miloš Skalka za mikrofonem začínal za dob normalizace. Bylo to na Vltavě v hudebním pořadu Rytmus. „Jediné, co jsme v tom roce 1971 museli, bylo týden před natáčením odevzdat scénář, kde byla muzika a naše k tomu napsané komentáře,“ vzpomíná.

Jediná dobrá správa z dnešného summitu Trump - Putin na Aljaške by bola, ak by sa dvaja prezidenti na ničom nedohodli. Aj prímerie či dokonca mier by mohli byť zlými správami pre Ukrajinu aj Európu z dlhodobého hľadiska. Obavy sa týkajú najmä nepredvídateľnosti Donalda Trumpa. Ten aktuálne avizuje, že by si želal ďalšie stretnutie s predpokladanou účasťou Ukrajiny - na to sa však zrejme Rusi nechystajú.Čo by sa stalo, keby sa Trump s Putinom na ničom nedohodli a prečo je to najlepší možný scenár? Na čom je možná dohoda, a bola by vôbec realizovateľná, ak pri stole nie je Ukrajina? V podcaste Aktuality Nahlas odpovedá zahranično-politický expert Aktualít Pavol Štrba.Nahrával Peter Hanák.

Pope Leo XIII sought to find a way forward for the Catholic church at a time when the world was rapidly changing and the church was often at odds with those changes. Research: Aubert, Roger-François-Marie. "Leo XIII". Encyclopedia Britannica, 18 May. 2025, https://www.britannica.com/biography/Leo-XIII “ELECTION OF POPE LEO XIII.” New York Times. Feb. 21, 1878. https://timesmachine.nytimes.com/timesmachine/1878/02/21/issue.html Jedin, Hubert and John Patrick Dolan. “History of the Church: The Church in the Industrial age.” Burns & Oates. 1981. https://books.google.com/books?id=h5LYAAAAMAAJ&source=gbs_navlinks_s Masci, David. “A look at popes and their encyclicals.” Pew Research Center. June 9, 2015. https://www.pewresearch.org/short-reads/2015/06/09/a-look-at-popes-and-their-encyclicals/ Miller, James Martin. “The life of Pope Leo XIII : containing a full and authentic account of the illustrious pontiff's life and work.” G.H. Harr. Omaha, Nebraska. 1908. Accessed online: https://archive.org/details/lifeofleo1300milluoft/page/n5/mode/2up O’Reilly, Bernard. “Life of Leo XIII, from an authentic memoir furnished by his order.” Sampson Low, Marston & Co. London. 1903. https://archive.org/details/lifeofleoxiiifro0000orei/page/n9/mode/2up Pope Leo XIII. “AETERNI PATRIS.” 1879. https://www.vatican.va/content/leo-xiii/en/encyclicals/documents/hf_l-xiii_enc_04081879_aeterni-patris.html Pope Leo XIII. “INSCRUTABILI DEI CONSILIO.” 1878. https://www.vatican.va/content/leo-xiii/en/encyclicals/documents/hf_l-xiii_enc_21041878_inscrutabili-dei-consilio.html Pope Leo XIII. “RERUM NOVARUM.” https://www.vatican.va/content/leo-xiii/en/encyclicals/documents/hf_l-xiii_enc_15051891_rerum-novarum.html Pope Leo XIII. “Testem Benevolentiae Nostrae.” 1899. https://www.papalencyclicals.net/leo13/l13teste.htm “Religious.” Chicago Tribune. February 24, 1878. https://www.newspapers.com/image/349728621/?match=1&terms=Pope%20Leo%20XIII “Vatican country profile.” BBC. Nov. 17, 2023. https://www.bbc.com/news/world-europe-17994868 See omnystudio.com/listener for privacy information.