Podcasts about Praze

Ještě loni se chemik Daniel Kortus o politiku nezajímal. Pak ale slyšel Motoristu Filipa Turka a nepravdy, které říká o klimatu. Začal je vyvracet a dnes je hvězdou Instagramu. „Asi je sexy dělat z Motoristů hlupáky,“ říká. „Původně jsem politiku nesledoval, chtěl jsem jen víc do hloubky vysvětlovat věci kolem klimatu. Ale pak mi sestra řekla: ‚Dane, slyšel jsi toho Filipa Turka?‘ A já: Turek, vždyť je to ten co má rád auta, proč mluví o klimatu?‘ No a pak jsem si ho poslechl a řekl si: ‚Tak to je průšvih.‘ A tak to začalo,“ popisuje vznik svého projektu vědec Daniel Kortus, který byl hostem živého natáčení podcastu Mediální cirkus na Letní podcastové scéně v pražské Troji. Profil Klimatomluva odstartoval před necelým rokem a slaví na sociálních sítích velký úspěch. Kortus ve videích vtipně glosuje politická vystoupení na téma klimatu a vyvrací nepravdy, které politici říkají ve veřejném prostoru. Jeho terčem jsou zejména Motoristé. Od října nabral na Instagramu téměř 160 tisíc sledujících. „Přišlo mi neuvěřitelné, že v rozhovorech říkají takové nesmysly a není nikdo, kdo by jim oponoval. Ani nikdo z vědecké scény. Tak jsem na ně začal reagovat na sítích a mělo to obrovský úspěch,“ líčí Kortus, který se zařadil mezi takzvané greenfluencery. Ve svých videích stříhá ukázky z rozhovorů a politiky konfrontuje buď s fakty nebo s jejich vlastními výroky, kde si často protiřečí. Nejvíc sleduje Filipa Turka, Petra Macinku a Motoristy, kteří nově přišli na ministerstvo životního prostředí. „Všechno, co říkají, je logicky tak strašně špatně, že tam stačilo jenom, aby se do toho někdo pustil, a byl to zaručený úspěch,“ vypráví Kortus a pokračuje: „Třeba bývalý náměstek, dnes ředitel sloučené sekce ochrany klimatu a životního prostředí Jaromír Wasserbauer toho o klimatu ví snad ještě méně než Filip Turek. Je to chemik, takže si ho můžu vychutnávat z toho pohledu, že jsem taky chemik,“ popisuje Kortus. Sám Kortus vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Dnes tam působí jako vědecký pracovník. Zabývá se výzkumem zlepšení molekulárních systémů pro ukládání vodíku či oxidu uhličitého. Kromě toho je také spoluzakladatel vzdělávací platformy Edufix, která se věnuje doučování a výuce chemie pro studenty. Dezinformací a nesmyslů o klimatu je podle něj ve veřejném prostoru obrovské množství. „Je těžké si vybrat jeden největší bizár, protože ze začátku mi to přišlo bizarní úplně všechno. Seděl jsem u obrazovky, pouštěl si ty věci třeba pětkrát a tlemil se smíchy. Teď už jsem ale otrkaný a snesu mnohem víc,“ říká Kortus s tím, že mu navíc neustále nové a nové nesmysly z veřejného prostoru posílají jeho fanoušci. A to i ze Slovenska. „Největší zásobárna je ale Filip Turek a jeho naprosto suverénní přednes. To je studnice neomezených možností, roh hojnosti,“ žertuje Kortus. Mladý chemik je přesvědčený, že nepravdy o klimatu šíří politici mnohdy schválně. „Nejdřív jsem si myslel, že tomu fakt nerozumí, ale pak, když posloucháte ty rozhovory pořád dokola a slyšíte, jak opakují ty samé nesmysly, tak zjistíte, že to dělají záměrně,“ říká už s vážnou tváří. Dezinformace o klimatické změně jsou podle něj v Česku časté. Ostatně se zpochybňováním teze o globálním oteplování přišel už v devadesátých letech Václav Klaus. Ten, byť ekonom, napsal o klimatu dokonce pár knih. Nejslavnější má název Modrá, nikoli zelená planeta. „Česko je takový fosilní stát kvůli uhlí. A v těchto státech se tyto dezinformace šíří obecně líp, protože fosilní průmysl tam má větší moc. Hodně vysoko ale nastavil laťku Donald Trump. A já myslím, že Motoristé si v tu chvíli tak trochu řekli: ‚Ty jo, dobře, on! Pojďme ho zkusit napodobit,‘“ přemýšlí Kortus. Podle něj na to ukazuje například to, že v momentě, kdy Trump přišel se škrty v klimatologickém a v meteorologickém výzkumu v USA, tak Motoristé najednou také začali brát peníze, a to třeba i Českému hydrometeorologickému ústavu. Jaké dezinformace o klimatu Filip Turek šíří? Jak vybudovat za pár měsíců z nuly tak silné účty na sociálních sítích? A budeme o klimatu mluvit i na podzim, až odezní sucho? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Hnutí ANO má v podzimních volbách ambici získat více křesel v Senátu. Na Kladensku vysílá do horní komory ústavního právníka a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha. Proč se rozhodl kandidovat právě za ANO? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu za ANO, ústavní právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Gerloch se o křeslo v Senátu ucházel už v roce 2018 na Praze 12 jako nezávislý kandidát bez podpory politických stran. V té době působil jako ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy. Jeho první pokus o vstup do politiky ale nevyšel. Jako kandidát tehdejšího prezidenta Miloše Zemana pak v roce 2019 také usiloval o post ústavního soudce. Jeho nominaci nakonec v tajné volbě podpořilo pouze 19 senátorů, proti bylo 45 ze 64 hlasujících. Přestože Gerlochovi zastánci vyzdvihovali jeho odbornost, kritici mu naopak vytýkali, že dlouhodobě vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana. V horní komoře, kam tentokrát míří jako nestraník za hnutí ANO, by se známý ústavní právník chtěl věnovat zejména právu a školství. Jak sám řekl médiím, v kandidatuře ho opět podpořil i exprezident Zeman. Hlasy voličů se ale Gerloch pokusí získat mimo Prahu. Konkrétně na Kladensku, kde obhajuje mandát dosavadní senátorka Pirátů Adéla Sucharda Šípová. První kolo senátních voleb se letos koná spolu s komunálními volbami 9. a 10. října. Co by chtěl Aleš Gerloch v Senátu změnit? A proč se v kampani tolik vymezuje vůči předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi a jeho cestě na Tchaj-wan? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kubánský módní návrhář chystá na podzim svoji největší přehlídku. Odehraje se v Praze a očekává se na 1800 hostů. Své kolekce v minulosti předvedl v New Yorku, Paříži nebo Miami.

Kubánský módní návrhář chystá na podzim svoji největší přehlídku. Odehraje se v Praze a očekává se na 1800 hostů. Své kolekce v minulosti předvedl v New Yorku, Paříži nebo Miami.

V dnešním díle podcastu se pobavíme o našem výletu do Belgie. Pár dní jsme byli v Bruselu, pár v Antverpách. Kde se nám líbilo nejvíc? Kde jsme měli asi nejlepší oběd tohoto roku a co jiného nám tam chutnalo? Proč jsou nemovitosti v Antverpách o tolik levnější než v Praze? To všechno se dozvíte v tomto díle. No a také se podíváme na pár věcí, které se v naší bublině staly, a porovnáme prsten Oura s Google Fitbit Air.    

Co rozhoduje o tom, jestli se restauraci daří? Čím může umělá inteligence změnit každodenní fungování restaurací? Proč personalizované nabídky zákazníkům fungují v restauračním byznysu výrazně lépe než hromadné kampaně? Co jsou takzvané dark kitchens, jak fungují a proč jich přibývá? Jak se po covidu změnilo chování zákazníků restaurací? Které restaurace v současnosti vydělávají nejvíce? Kam chce Choice dál expandovat a proč se i nadále bude spoléhat na své zázemí v Praze?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Může být modlitba rozhovorem s Bohem, i když mlčím? Nad tím se zamýšlí vyučující na Evangelikálním teologickém semináři v Praze Štěpánka Paluchníková.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Na sociálních sítích radí, jak cestovat levně, a přitom si dovolenou naplno užít. „Je dobré být flexibilní a nebýt fixovaný na jedno konkrétní datum. Letiště není jen v Praze, Vídeň nebo Berlín vám mohou ušetřit i desítky tisíc. Na eurovíkend navíc stačí malý batůžek a není ani třeba připlácet si za místenku v letadle,“ říká v rozhovoru s Michaelou Maurerovou cestovatelka Zuzana Zvěřová, která ví, jak se vydat za hranice všedních dnů a nezruinovat přitom svoje bankovní konto.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na sociálních sítích radí, jak cestovat levně, a přitom si dovolenou naplno užít. „Je dobré být flexibilní a nebýt fixovaný na jedno konkrétní datum. Letiště není jen v Praze, Vídeň nebo Berlín vám mohou ušetřit i desítky tisíc. Na eurovíkend navíc stačí malý batůžek a není ani třeba připlácet si za místenku v letadle,“ říká v rozhovoru s Michaelou Maurerovou cestovatelka Zuzana Zvěřová, která ví, jak se vydat za hranice všedních dnů a nezruinovat přitom svoje bankovní konto.

Pražská Slavia a proti ní budapešťská Hungária. Fotbalové utkání z 3. října 1926 bylo vůbec prvním, které mohli lidé živě poslouchat v rozhlase, a to díky komentáři legendárního hlasatele Josefa Laufera. Zrod přímého přenosu je ale starší. Je to událost léta 1926, kdy celá republika sledovala VIII. všesokolský slet v Praze.

Host: ing. Lukáš Zíka, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Host: ing. Lukáš Zíka, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Emila Čeledu jsem neviděl dvacet let, a přesto jsem ho před studiem poznal na sto metrů. Podle vlasů. Dlouhé, blonďaté, kudrnaté – a jak mi hned v úvodu odpřisáhl, takhle vypadají od přírody. Žádná trvalá. A navíc, jsou to vlasy vybojované: Emil začínal v osmdesátých letech jako policista a na kriminálku se dostal jako jeden z nejmladších v historii, protože ještě v uniformě chytil na pěší zóně dva zločince. Po revoluci si nechal narůst vlasy, a když po něm nadřízení chtěli písemné vysvětlení, napsal jim, že občany spíš znepokojují kolegové ostříhaní ve stylu skinheads. A byl klid.Dva roky sloužil na oddělení vražd, po chodbách potkával Jiřího Markoviče a další kriminalisty zvučných jmen, která dnes známe hlavně z televizních seriálů. V roce 1997 od policie odešel. Zčásti kvůli platu, protože jeho švagrová, čerstvá absolventka ekonomky, si jako sekretářka vydělala víc než on jako nadporučík specialista. A zčásti kvůli jednomu obrazu. Emil totiž vypátral slavnou Pražskou Madonu, ztracené dílo připisované Rafaelovi – jenže pak mu policejní prezidium případ vzalo a obraz zmizel znovu. Jak tahle detektivka pokračovala, uslyšíte v podcastu.Z kriminalisty se stal znalec a sběratel umění. Objevil poslední olej Josefa Mánesa, obraz 140 let skrytý před zraky všech včetně kunsthistoriků. A dnes s lítostí říká, že trh s uměním je zaplavený falzy, že sběratele vystřídali investoři a že tam, kde bývalo srdce a duše, jsou dnes jen peníze. Mluvili jsme i o tom, jak si samozvaní malíři budují uměleckou slávu pomocí AI, a zavzpomínali jsme na legendární kauzu malíře Kečíře, což byl podvod cimrmanovského střihu.A pak je tu dům. Emil si v Praze postavil viktoriánskou vilu, jakou tady podle znalců nikdo nepostavil sto let. Bez jediného kompromisu, od otočných porcelánových vypínačů po břidlicovou střechu. Japonští turisté si ji fotí z autobusů v domnění, že jde o chráněnou památku odvedle.Došlo i na historku, ze které mrazí dodnes: jak si člověk, který sloužil na vraždách, po letech nevědomky podá ruku s vrahem. A nechá si od něj uvařit večeři.Připomínám, že na webu inspiruj tečka se najdete nabídku našich workshopů o umělé inteligenci a na webu Jednoho procenta zase texty o všem, co mě v dnešním neuvěřitelně zajímavém světě překvapuje a vyráží dech.Rozhovor jsme natočili v našem studiu v Holešovicích. Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Realitní trh zpomaluje, i když ceny v Praze a Brně zatím rostou. Jenže roste i nabídka volných bytů a nájemné naráží na svůj strop. Navíc řada developerů začíná mít problémy se sháněním peněz a na trhu je patrné, že prodávající musí být ochotni jít s inzerovanou cenou dolů, klidně o 15 procent. Shodli se na tom pravidelní hosté nemovitostní edice podcastu Money Maker Hedge Marek Cifr a Kirill Juran. To ale zároveň vytváří nový byznysový prostor, protože budou potřeba šikovní a progresivní obchodníci.V rozhovoru se dále dozvíte:

Novinář Rob Cameron po více než dvaceti letech končí na postu dopisovatele v Praze. Na svou kariéru se dívá nostalgicky, k české politické scéně je ale kritický. „V Británii je větší profesionalita. Absolutně by se nestalo, že by nepustili novináře na tiskovou konferenci, je to nelogické,“ v pořadu Interview Plus. „Boris Johnson a jiní lídři přímo nesnášeli různě deníky nebo novináře, ale nepustit je na tiskovku je uznání, že nemáme protiargumenty na jejich kritiku.“

Novinář Rob Cameron po více než dvaceti letech končí na postu dopisovatele v Praze. Na svou kariéru se dívá nostalgicky, k české politické scéně je ale kritický. „V Británii je větší profesionalita. Absolutně by se nestalo, že by nepustili novináře na tiskovou konferenci, je to nelogické,“ v pořadu Interview Plus. „Boris Johnson a jiní lídři přímo nesnášeli různě deníky nebo novináře, ale nepustit je na tiskovku je uznání, že nemáme protiargumenty na jejich kritiku.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidija Stevanović si povídala s bývalým jugoslavským diplomatem, Srbem Dragoljubem Matićem dlouhodobě žijícím v Praze.Tatiana Čabáková zavítala do gruzínské restaurace, kde natočila rozhovor s majitelkou, paní Nino Kochishvili. Jannis Moras zjišťoval vyvoj a současnost řečtiny, a to v rozhovoru s klasickou filoložkou, Kateřinou Bočkovou Loudovou. Moderuje: Tatiana Čabáková. Připravila: Tajana Mančalová.

Studenti Smíchovské průmyslovky mají letos o prázdninách neobvyklou práci. Dělají předvolební kampaň pro svého ředitele, který kandiduje do Senátu. V září mají pokračovat s kampaní v ulicích. Proč ředitel vsadil na studenty? Hostem Ptám se já byl Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a kandidát ODS do Senátu. Ředitele prestižní Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíka vyzvali ke kandidatuře do horní komory jeho vlastní studenti a studentky, kteří mu také sami dělají předvolební kampaň. Populární pedagog je známý inovativním přístupem ke vzdělávání a podpoře žáků v práci na vlastních nápadech a projektech. I celá kampaň je tak především v jejich režii. „Říkal jsem jim, že pokud mi tu kampaň budou dělat, tak musím být naprosto zdrženlivý. Nemohu nikoho oslovit, protože to by pak mohlo být bráno jako zneužití, že z pozice ředitele o něco někoho žádám. Takže jsem jim říkal: ‚Je to na vás‘,“ popsal v Ptám se já Sáblík. S kritikou, že by zneužíval studenty v politické kampani, se prý zatím nesetkal. Jejich podpory si podle svých slov velmi váží: „Pokud se někdo ze studentů zapojí, je to čistě jeho dobrovolná věc.“ Kampaň je postavená nejen na nápadech, ale i na velké osobní zodpovědnosti žáků. Stejně jako většina projektů na smíchovské průmyslovce, kde studenti zároveň sami i vyučují, pracují nebo při studiu podnikají. „Studenti musí věřit tomu, že když do toho dají elán, že to pak také budou moci realizovat. A je třeba podchytit jejich zájem. Je to jako nabalující se sněhová koule, chce to začít s menším počtem a postupně přidávat. Ale to budujete deset let. A musíte mít odvahu. Musíte mít i pevné nervy a musíte nebrat věci osobně, protože proti vám budou určití lidé brojit,“ řekl ředitel s tím, že už na něj kvůli jeho inovacím v minulosti přišlo 55 udání. Radko Sáblík se o senátorské křeslo uchází na domovské Praze 5, kde bude o hlasy voličů soupeřit například s dosavadním senátorem, advokátem Václavem Láskou (SEN 21) nebo s bývalým členem Rady České televize Zdeňkem Šarapatkou (za TOP 09). První kolo senátních voleb se bude konat spolu s obecními volbami 9. a 10. října. V horní komoře se bude obsazovat tradičně třetina křesel, tedy 27 z 81. Nebojí se populární ředitel kritiky za to, že zneužívá prostředí své školy? A jak se dívá na návrhy změn ve školství, jako je rušení 9. tříd nebo zákaz mobilů? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před osmdesáti lety, 31. července 1946, vynesl Národní soud v Praze rozsudek nad českou protektorátní vládou. Odsouzen byl i Richard Bienert, poslední předseda vlády Protektorátu Čechy a Morava. Jak je možné, že člověk, který tak odvážně pracoval uvnitř rakouské tajné policie s naším prvním odbojem, skončil jako loutka nacistických okupantů?

Na ministerstvu dohlížela na dotace za 17 miliard korun. Zároveň ale vlastní firmu, která za úplatu pomáhá dotace získávat. Ministr práce Aleš Juchelka svou poradkyni Alexandru Semancovou nejprve hájil. Jeho úřad pak ale kvůli možnému střetu zájmů nevykázal Bruselu projekty za desítky milionů korun. Opravdu státu nevznikla žádná škoda? Host: Lukáš Valášek, investigativní reportér Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.c

Nejsou skutečnou politickou stranou, přesto se jim za pouhých pět týdnů, co trvaly jejich protesty, podařilo dostat indickou vládu pod tlak, o jakém se tamní opozici posledních dvanáct let, co je u moci Naréndra Módí a jeho Indická lidová strana (BJP), může jen zdát. Výsledkem je o víkendu oznámená rezignace ministra školství. Uzavírá se tím příběh zdánlivě recesistické Cockroach Janta Party (CJP), tedy Švábí lidové strany, nebo je to jen začátek jiného příběhu o postupném konci Módího mocenské hegemonie? Host: Jiří Krejčík - politolog, indolog z Katedry asijských studií Metropolitní univerzity Praha a Oddělení politické filosofie a výzkumu globalizace na Filosofickém ústavu Akademie věd ČR Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když mladí lidé nebudou moci bydlet v Praze, je to pro město ohromný průšvih,“ říká architekt Vít Máslo. Jeho vlastní byt v Holešovicích podle něj za pět let zdvojnásobil cenu ze 120 na 240 tisíc korun za metr čtvereční. Pokud budou nemovitosti kupovat především investoři a lidé, kteří už několik bytů vlastní, mladší generace se bude muset odstěhovat za Prahu a každý den dojíždět. Město tím podle něj zestárne, přijde o ekonomicky aktivní obyvatele a zároveň ještě více zatíží dopravu. Důvodem bytové krize je podle Másla především to, že se málo staví. Systém jsme prý „zaplevelili takovou spoustou zákonů a regulací, že se tady vlastně nedá stavět“. Sám pracuje na třiceti projektech, většina ale stojí a čeká na razítko. Praha by se přitom neměla dál rozpínat do krajiny, ale využívat brownfieldy, stavět uvnitř svých hranic a nebát se vyšších budov. „Hustota je ekologická věc, výšková stavba je ekologická věc,“ tvrdí. Architektura je podle něj umění svázané klientem, normami, penězi i veřejným zájmem. „Vlastně vyplňujete excelovou tabulku a vyleze vám dům,“ popisuje. České školy navíc budoucí architekty připravují na navrhování galerií a filharmonií, přestože většinu měst tvoří obyčejné bytové a kancelářské budovy. Neučí je podle něj ani komunikovat, spolupracovat nebo správně spočítat vlastní honorář. Máslo kritizuje také neschopnost institucí přijímat rozhodnutí. Dvorecký most bez aut označuje za „totální průšvih“, u Výtoňského mostu se podle něj čeká „až vlak spadne do vody“. Zároveň ale nechce centrum podřídit automobilům: parkovat by v něm měli především rezidenti a lidé dojíždějící do Prahy by měli auta nechávat na jejím okraji. Debata o dopravě se podle něj změnila v kulturní válku, v níž existují jen „cyklisté a Filip Turek“ a nic mezi tím. Proč se mladým lidem vzdaluje možnost bydlet v Praze? Může nový stavební zákon skutečně urychlit výstavbu? Potřebuje město vyšší domy, méně aut a instituce, které se konečně odváží rozhodovat? A nakolik jeho podobu určují architekti a nakolik developeři, úředníci a aktivisté? Pusťte si celý rozhovor.

V bonusovém díle speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali tím, zda a proč může historie fungovat jako PR. Stalo se tak za účasti publika na veletrhu Svět knihy v Praze.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V bonusovém díle speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali tím, zda a proč může historie fungovat jako PR. Stalo se tak za účasti publika na veletrhu Svět knihy v Praze.

V bonusovém díle speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali tím, zda a proč může historie fungovat jako PR. Stalo se tak za účasti publika na veletrhu Svět knihy v Praze.

Do kin připlula Odyssea režiséra Christophera Nolana. Výpravný antický epos o deset let trvající cestě krále Odyssea domů do Ithaky je nejočekávanějším snímkem letošního léta a tomu odpovídá i divácký zájem. Celá Odyssea byla natočena na speciální IMAX kamery a snímek tedy existuje i na 70 milimetrovém filmovém pásu. V Praze je přitom jedno z mála kin v Evropě, kde se na speciální promítačce dá tato verze zhlédnout. A to láká i diváky ze zahraničí. V podcastu 5:59 jsme se proto dnes vydali za promítačem kina na Floře, mluvili jsme ale také s filmovým kritikem nebo docentkou klasické filologie. Hosté:Ondřej Urbanec - promítač z pražského kina IMAX na Floře Martin Pleštil - filmový kritik a publicista Irena Radová - docentka klasické filologie a děkanka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Držíme umělou inteligenci dostatečně pod kontrolou a máme záchrannou brzdu pro případ, že bychom potřebovali překotný technologický vývoj korigovat? I nad tím se v další epizodě videopodcastu Faktor AI zamýšlí spoluzakladatel firmy Blindspot Solutions Ondřej Vaněk, který nově šéfuje AI na Českém vysokém učení technickém v Praze.Jak by podle něj taková dokonalá vzpoura AI mohla vypadat? Na co si dát pozor? Proč bychom v některých doménách naopak neměli AI omezovat vůbec a nasadit ji hned? Kde by už teď mohla zachraňovat životy? Kdy se nenechat chybovostí AI odradit? A jakou kariéru by doporučil lidem, kteří budou vyrůstat ve věku agentů?

Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Foldyna a Dvořák, dva politici, dvě odlišné politické kauzy posledních dní. Proč poslance SPD policie podezírá z domácího násilí? A proč šéfa místní buňky ODS na Praze 1 odepsalo předsednictvo strany? Vysvětlují investigativní reportér Artur Janoušek z Radiožurnálu a šéfkomentátor serveru SeznamZprávy.cz Jindřich Šídlo. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kateřina Eklová je expertka na udržitelnou architekturu, zakladatelka organizace Rethink Architecture a působí na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Když přišla vedra, hledali jsme stín, sháněli ventilátory... Je to tak, že debaty o udržitelnějších, zelenějších městech přijdou s horkem a s ochlazením zase odejdou? „Je to tak, ale jsem ráda, že přijdou alespoň s vedry. Musíme se o tom bavit ve chvíli, kdy si uvědomíme, že ve čtyřicítkách sotva fungujeme,“ říká Kateřina Eklová.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kateřina Eklová je expertka na udržitelnou architekturu, zakladatelka organizace Rethink Architecture a působí na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Když přišla vedra, hledali jsme stín, sháněli ventilátory... Je to tak, že debaty o udržitelnějších, zelenějších městech přijdou s horkem a s ochlazením zase odejdou? „Je to tak, ale jsem ráda, že přijdou alespoň s vedry. Musíme se o tom bavit ve chvíli, kdy si uvědomíme, že ve čtyřicítkách sotva fungujeme,“ říká Kateřina Eklová.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.A Michal Bláha je přesně takový případ. Přijel na motorce, protože po Praze se to prý jinak nedá, a přivezl s sebou dobrou náladu a plus mínus třicet let českého internetu. Michal totiž spoluzakládal Atlas, jeden z prvních českých portálů a konkurenta Seznamu. A rád připomíná, že první český freemail neměl Seznam, ale právě Atlas. Pustili ho ven den před podzimním veletrhem Invex, aby byli první. Tak se tenkrát válčilo.Pak strávil rok v Silicon Valley se startupem pro cestovatele, který nakonec převálcoval Facebook. Ale Michal si z Kalifornie odvezl něco cennějšího: poznání, že tam žít nechce. Vrátil se do Česka, kterému říká hobitín, a rozhodl se, že když už tady zůstane, převychová si stát k obrazu svému. Tak vznikl Hlídač státu, kterému bude za měsíc deset let. Tohle je tedy tak trochu jubilejní rozhovor.Mluvili jsme o tom, proč nejlíp fungují ty státní úřady, o které politici nemají zájem, protože z nich nekoukají ani rychlé peníze, ani vliv a ani popularita u voličů.Mluvili jsme i o tom, proč katastr umí digitalizaci a ministerstva ne.Proč bývalý ministr financí zablokoval jeden vládní projekt slovy „jen přes moji mrtvolu“ – a jeho lidé pak přiznali, že měli za úkol tři měsíce zdržovat.A proč o největším transformačním průšvihu posledních let média skoro nepíšou. Nápověda: developeři mají lepší lobbing než účetní.Došlo samozřejmě i na Michalův výlet do vysoké politiky. Rok dělal místopředsedu Pirátů, a když se nedostal do sněmovny, z výletu se vrátil, ze strany odešel a od té doby zase hlídá stát.A hodně jsme mluvili o AI. Hlídače státu dělají čtyři lidé, ale díky umělé inteligenci teď zvládnou místo jedné investigativy ročně klidně jednu týdně. Michal říká, že je to, jako by měl po ruce deset špičkových juniorních analytiků. A taky pronesl větu, že z AI dneska lezou texty lepší, než napíše sedmdesát procent novinářů. Osobně si myslím, že to číslo možná bude vyšší, já říkám devadesát procent. Ale zároveň si na rozdíl od Michala nemyslím, že by AI mohla novináře či obecně žurnalistiku nahradit.Natáčeli jsme v Holešovicích, kousek od Nejvyššího kontrolního úřadu, oficiální a ze zákona. Dva hlídači státu takřka na dohled.A připomínám: pokud vás zajímá AI a chcete jí přijít na kloub, tak workshopy a kurzy, které děláme se Sentou, najdete na webu inspiruj.se. Pořád našemu hlavnímu workshopu říkáme AI Masterclass, a snažíme se v něm lidi inspirovat, nikoli jen učit. A na rozdíl od našich workshopů před třemi lety nemluvíme jen o tom, jak, kdy a proč AI používat, ale skoro stejně času věnujeme i tomu, jak, kdy a proč AI nepoužívat. Těšíme se na vás.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Čínské úřady zadržely českého podnikatele a obvinily ho z ohrožení státní bezpečnosti. Tuzemské bezpečnostní složky pracují s verzí, že může jít o odvetu za stíhání údajného čínského špiona, který od začátku letošního roku sedí v české vazbě. To ale ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) odmítá. Nedlouho po těchto událostech, konkrétně v neděli, odletěl na šestidenní oficiální návštěvu Číny předseda sněmovny a šéf vládní strany SPD Tomio Okamura. Případ zadrženého Čecha ale prý není hlavní agendou jeho cesty. Host: Lukáš Valášek - investigativní reportér Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Kamzík horský podle definice nepatří mezi původní druhy a to i přes to, že se tu před mnoha lety vyskytoval. Do severních Čech ho před sto lety znovu vysadili lovci z Rakouska, aby rozšířili nabídku lovné zvěře. Dnes je pevně vrostlý do zdejší krajiny i kultury. Jeho přežití neohrožují turisté na kolech, ani vlk, který se sem po letech vrátil, ale rostoucí teplo. Vojtěch Kasič z České zemědělské univerzity v Praze zkoumá severočeskou populaci kamzíků.

Lámal jsem si hlavu, jak vyjádřit vyznění mého dnešního povídání. Nepřišel jsem na nic lepšího, než je prosté slovo smutek. O co jde? Možná, že to zaznamenali i posluchači mimo Prahu. Zčistajasna se rozpadla obří socha nazvaná Rovnováha sochaře a architekta Josefa Klimeše. Na pravobřežní straně Barrandovského mostu stála v Praze od roku 1990.

Největší změna českého sociálního systému za poslední desítky let se už brzy rozjede naplno. Roky připravovaná superdávka má podle ministerstva práce a sociálních věcí zjednodušit žádosti o pomoc státu a zároveň motivovat lidi k práci. Některým domácnostem, které už podporu pobírají, ale může její výšku razantně snížit. A to i přes to, že se jejich životní situace nezměnila. Host: Petr Švihel - reportér domácí redakce Seznam Zpráv Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Sinolog a religionista Jakub Otčenášek z Vysoké školy ekonomické v Praze se dlouhodobě věnuje čínské kultuře, náboženství a politickému myšlení. V novém díle Hergot! s ním rozebíráme fascinující paradox: jak je možné, že v zemi, která se v moderní době prohlásila za vědecky ateistickou, duchové a démoni vlastně nikdy nezmizeli a jak se z nich stal nástroj politické moci?

Může být opozice v něčem spokojená s právě skončenou parlamentní sezonou? Co o aktuálním stavu strany vypovídá spor, kdo povede kandidátku ODS v komunálních volbách v centru Prahy. A spokojí se s přijatým stavebním zákonem či elektronickou evidencí tržeb, které prosadila vládní koalice? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy ODS, poslance a bývalého ministra dopravy Martina Kupky.

Bude se Česko snažit prosadit ještě větší změny v systému emisních povolenek, než jaké dnes představila Evropská komise? Může kauza Filipa Dvořáka, kandidáta ODS na Praze 1 v komunálních volbách, oslabit šance strany získat post pražského primátora? A jak si ve funkci ukrajinského ministra obrany povede dosavadní šéf tajné služby SBU Jevhenij Chmara, který se osvědčil v jejím centru speciálních operací Alfa?

Může být opozice v něčem spokojená s právě skončenou parlamentní sezonou? Co o aktuálním stavu strany vypovídá spor, kdo povede kandidátku ODS v komunálních volbách v centru Prahy. A spokojí se s přijatým stavebním zákonem či elektronickou evidencí tržeb, které prosadila vládní koalice? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy ODS, poslance a bývalého ministra dopravy Martina Kupky.

Bude se Česko snažit prosadit ještě větší změny v systému emisních povolenek, než jaké dnes představila Evropská komise? Může kauza Filipa Dvořáka, kandidáta ODS na Praze 1 v komunálních volbách, oslabit šance strany získat post pražského primátora? A jak si ve funkci ukrajinského ministra obrany povede dosavadní šéf tajné služby SBU Jevhenij Chmara, který se osvědčil v jejím centru speciálních operací Alfa?

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Může být opozice v něčem spokojená s právě skončenou parlamentní sezonou? Co o aktuálním stavu strany vypovídá spor, kdo povede kandidátku ODS v komunálních volbách v centru Prahy. A spokojí se s přijatým stavebním zákonem či elektronickou evidencí tržeb, které prosadila vládní koalice? Tomáš Pancíř se zeptal předsedy ODS, poslance a bývalého ministra dopravy Martina Kupky.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Autonehoda politika Filipa Turka už hýbe politickými vodami. Opoziční zákonodárci volají po tom, aby rezignoval na poslanecký mandát. Premiér Babiš si zase myslí, že by už neměl být vládním zmocněncem pro Green Deal, pokud situace proběhla tak, jak ukázaly videozáznamy. Sám Turek dal svou pozici na ministerstvu životního prostředí k dispozici, než policie označí viníka nehody. Co všechno lze vyčíst z dostupných záběrů? Hosté: Jan Novák - reportér Seznam Zpráv Roman Budský - hlavní dopravní expert z Platformy Vize 0 a bývalý šéf BESIP Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Do pořadu Buchty tentokrát přišla Klára, která je původně malířkou a bydlela v Praze, pak se ale rozhodla udělat masivní změnu a odstěhovala se na Šumavu do minivesničky, kde se stala se provozní sauny v městečku.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koncern Volkswagen chystá v reakci na vážné potíže svého podnikání dalekosáhlé změny. Podle zpráv médií mají zahrnovat zrušení až stovky tisíc pracovních míst nebo zavření některých továren. Co způsobilo krizi, která se týká velké části celého německého automobilového průmyslu? Jak z ní ven? A co to všechno znamená pro Škodu Auto? Host: Václav Jabůrek - redaktor SZ Byznys, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Podcast 5:59 vystoupí živě na Letní podcastové scéně! Přijďte ve středu 29. července do Trojského pivovaru v Praze na živé natáčení podcastu, ve kterém se vrátíme k sérii Směr Fico. O týden později dostane na podcastové scéně prostor náš spin-off MDŽ. Více informací a lístky k prodeji najdete na www.letnipodcastovascena.cz. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz