Podcasts about Praze

To, co jste si mohli přečíst v médiích ohledně budoucnosti emisních povolenek do velké míry není pravda: jde o zásadní nepochopení. Co se tedy s povolenkami stane? A úplně zapadlo, že se Andrej Babiš s několika dalšími zeměmi postavil za zásadní urychlení výstavby obnovitelných zdrojů. Proč? Blíží se taky vícerychlostní Evropa, a to ve dvou ekonomicky zásadních oblastech. Přidá se Česko? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktathttps://bruselskydiktat.opinio.cz/https://www.forendors.cz/bruselsky_diktatLink na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat Hybernie 9.3. Bruselský diktát & Insider & Nový svět. Lístky zde: https://www.datarun.cz/mashup

Arnoštka Roubíčková, rozená Popperová se narodila 1. června 1869 v Kralovicích na severním Plzeňsku. V době mezi dvěma válkami vlastnila v Praze módní salon, který úspěšně soupeřil se zavedenými podniky Hany Podolské nebo Oldřicha Rosenbauma.

Vtrhli do pražského divadelního života, „zmocnili“ se amatérské scény spolku Devětsil a brzy nebylo v Praze zajímavější divadlo než to, které provozovali dva zběhlí studenti práv. Sebeironický Jan Werich, i po letech vděční spolupracovníci a také poněkud nedosažitelný Jiří Voskovec. O tom všem přinášejí svědectví záznamy z archivu Českého rozhlasu.

Vtrhli do pražského divadelního života, „zmocnili“ se amatérské scény spolku Devětsil a brzy nebylo v Praze zajímavější divadlo než to, které provozovali dva zběhlí studenti práv. Sebeironický Jan Werich, i po letech vděční spolupracovníci a také poněkud nedosažitelný Jiří Voskovec. O tom všem přinášejí svědectví záznamy z archivu Českého rozhlasu.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vít Janoš z Fakulty dopravní ČVUT v Praze učí studenty už více než 20 let technologii dopravy. Není však akademickým teoretikem, ale mužem, jenž je podepsán pod mnoha dopravnímikoncepty nejen v Česku. Už pro jízdní řád 2004/2005 navrhoval se svými kolegyhodinový takt mezi Prahou a Ostravou. Jen s tím tehdy příliš předběhli dobu. „Protolik vlaků není poptávka. Proč do toho vrtáte, vždyť se lidé všude dostanou. Jakýtakt, je to jen teorie. Nejsme ve Švýcarsku. Nemáme na to lokomotivy,“ to byly podleVíta Janoše nejčastější argumenty Českých drah na začátku milénia, proč nic jakotaktový jízdní řád na železnici nezavádět. Nakonec se to však povedlo a takt přineslbrzy své ovoce v podobě nových cestujících.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Speciál s Arpádem Soltészem o vznikající uherské unii Maďarů, Slováků a Čechů. Vyhraje Viktor Orbán dubnové volby, nebo skončí v exilu? Jaký vliv bude mít jeho případný pád na jeho spojence v Bratislavě a Praze? Jaký bude mít vliv šokující schůzka Roberta Fica s Donaldem Trumpem na další směřování Slovenska? Dál jsme probírali ekonomické problémy Slovenska a Maďarska a šance na vytvoření něčeho, co by se dalo nazvat uherská unie, do které chce Andrej zatáhnout i Rakousko, aby v ní nebyl sám se dvěma orientálními vládci. A protože Arpád je vtipný člověk s rozhledem, tak došlo na spoustu dalších veselých historek.

Základní a jazyková škola Věda v Praze pobírá dotace od českého Ministerstva školství i od Evropské unie, ale zdá se, že kvalitní výuka češtiny není její priorita. Jde ji spíš o to, aby svým žákům představila kremelské vidění světa. Zakladatelka školy Elena Pinskaja spolupracuje s ruskými vládními agenturami i po ruské invazi do Ukrajiny. Tématem se zabývala redaktorka Kristina Vejnbender. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

Nejvíce zájemců se hlásí v Praze, Brně a Středočeském kraji. Vedení armády nárůst vítá, do roku 2030 chce počet lidí v aktivních zálohách zdvojnásobit ze současných pěti na deset tisíc.

Olomoucký kraj je po Praze a Jihomoravském kraji třetím v pořadí, ve kterém nové rozšíření funguje. Uživatelé v aplikaci najdou třeba seznam organizací, které se věnují péči o duševní zdraví.

„Jsme opravdu výjimka v EU, hospodaří zde spousta podniků, které sídlí někde v Praze na Václaváku, obdělávají tisíce i desítky tisíc hektarů po republice a nemají k půdě žádný vztah,“ říká Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Uvítá záměr ministra zemědělství Šebestyána (za SPD) snížit rozsah zemědělské půdy, na které platí protierozní opatření? Proč vláda přihodila 800 milionů korun do zemědělských dotací a kam půjdou? A co mění přijatá dohoda Mercosur?

„Jsme opravdu výjimka v EU, hospodaří zde spousta podniků, které sídlí někde v Praze na Václaváku, obdělávají tisíce i desítky tisíc hektarů po republice a nemají k půdě žádný vztah,“ říká Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Uvítá záměr ministra zemědělství Šebestyána (za SPD) snížit rozsah zemědělské půdy, na které platí protierozní opatření? Proč vláda přihodila 800 milionů korun do zemědělských dotací a kam půjdou? A co mění přijatá dohoda Mercosur?

„Jsme opravdu výjimka v EU, hospodaří zde spousta podniků, které sídlí někde v Praze na Václaváku, obdělávají tisíce i desítky tisíc hektarů po republice a nemají k půdě žádný vztah,“ říká Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Uvítá záměr ministra zemědělství Šebestyána (za SPD) snížit rozsah zemědělské půdy, na které platí protierozní opatření? Proč vláda přihodila 800 milionů korun do zemědělských dotací a kam půjdou? A co mění přijatá dohoda Mercosur?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zeitgeist #6 s Pavolem Szalaiem z Reportérů bez hranic o sílících tlacích na veřejnoprávní média v Evropě, nové legislativě chránící nezávislost médií v EU i potřebě solidarity mezi redakcemi. Připravuje a moderuje Štěpán Sedláček.Česká veřejnoprávní média jsou ohrožena. Není náhoda, že jsme otevřeli pobočku Reportérů bez hranic v Praze loni po volbách. V Česku nás podle mě čeká zásadní zápas o podobu svobody médií v celé Evropě. I proto jsme si vybrali Prahu," říká Pavol Szalai - vedoucí pražské pobočky nevládní organizace, která monitoruje a obhajuje svobodu médií a tisku ve střední a východní Evropě. „Vláda chce změnit financování médií veřejné služby už od roku 2027. Jaké má být alternativní financování stále nesdělili. Tím pádem teď nemůže být řeč nějakém dlouhodobém udržitelném financování. Jak teď mají plánovat investice? Také to vytváří riziko autocenzury v dotčených médiích" , říká Pavol Szalai podle, kterého už se tak vláda dostává do rozporu s Evropský akte o svobodě médií (EMFA), který začal plnohodnotně platit loni.V článku 5 tohoto nařízení se totiž mimo jiné píše: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet. Tyto finanční zdroje musí být takové, aby byla ochráněna redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb." Jakými cestami se snaží někteří politici získat pod svou kontrolu nejen veřejnoprávní média a jak se tomu dá čelit? Jak se do těchto snah promítají postupy Viktora Orbána nebo Donalda Trumpa? Jak může pomoct s ochranou svobody a nezávislosti médií nová legislativa Evropské unie (EMFA)? Jaké sankce hrozí při jejím porušování? Přistoupí vláda Andreje Babiše k rušení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu? Dojde na slovenský, švédský nebo finský scénář? Proč možná není dobrý pro nezávislost médií v Česku ani jeden z nich? Nejen na to odpovídá novinář Pavol Szalai v podcastu Zeitgeist týdeníku Respekt, který moderuje Štěpán Sedláček.Využité citace generálních ředitelů ČT a ČRo původně zazněly v pořadu Newsroom ČT24Další poslech a čtení k danému tématu:Taktika vyhýbat se novinářům neprospěje politikům ani veřejné debatě. Influenceři žurnalistiku nenahradí (Petr Horký mluvil s ředitelem Reportérů bez hranic Thibautem Bruttinem)Vražda deníku The Washington Post. Masové propouštění je nejnovějším pokusem o zničení toho, co činí tyto noviny výjimečnými (Ashley Parker, The Atlantic)

Máme záznam z jednání, které vyčísluje, o kolik peněz Česko přijde, pokud Motoristé na ministerstvu životního prostředí prosadí své nápady. Konečný účet by přitom byl daleko vyšší. A navíc by ohrozil energetickou bezpečnost Česka. Vysvětlujeme taky, kdo u nás šíří lži o větrných elektrárnách –„ezoblázni“ placení ze zahraničí. Ale jsou tu i dobré zprávy: za dopravu a bydlení dost možná zaplatíme míň a Ukrajina je na tom mnohem líp než tvrdí Putin nebo Trump. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Umělci vystupující na nedělní demonstraci trvají na své výzvě pro ministra kultury, aby s nimi šel do veřejné debaty. O schůzku přímo na ministerstvu původně žádal sám Oto Klempíř, herci to ale odmítli. Kam přestřelka povede?Hostem Ptám se já byl herec Hynek Čermák. Na nedělní demonstraci v Praze přišlo vyjádřit podporu prezidentovi ve sporu s Motoristy 80 až 90 tisíc lidí. Na pódiu promluvili i zástupci umělců, mezi nimi herci Hynek Čermák, Jitka Čvančarová a Sarah Haváčová nebo moderátoři Michal Jagelka a Aleš Cibulka. Na akci zazněl také požadavek na odstoupení šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky, varování před plány vládní koalice na změnu financování veřejnoprávních médií, ale i ostrá kritika na adresu ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy). Ten reagoval pozvánkou umělců na ministerstvo, kde si to s nimi chtěl vyříkat. Zástupci kulturní obce ale odpověděli výzvou, aby se šéf resortu raději zúčastnil veřejné debaty v divadla Palace v centru Prahy. Klempíř to odmítl s tím, že chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku a pro umělce tedy stále platí pozvání na ministerstvo. Ti ovšem trvají na setkání před veřejností: „Naše vystoupení bylo politickým vyjádřením kritického občanského postoje. Stejně tak vaše následná reakce a nabídka setkání představují politickou odpověď na tuto kritiku. Domníváme se proto, že předmětem debaty mají být politické otázky spojené s výkonem vaší funkce,“ reagovali umělci ve společném prohlášení. Jejich postoj v týdnu podpořili i mimopražští kolegové. „Pro herectví je to, co teď dělám, opravdu velice nevýhodná věc. Stojí to spoustu fanoušků, stojí to spoustu sympatií, stojí to spoustu peněz, přijdete o spoustu příležitostí, třeba v reklamní branži. Je to velmi sebedestruktivní. Kšeft je svatý. Ale já už jsem nemohl mlčet,“ popisoval Hynek Čermák v Ptám se já, co s sebou pro umělce nese účast na demonstracích a občanský aktivismus. „Měl jsem pocit, že se jedná opravdu o cílenou destrukci občanské společnosti. Tak jsem chtěl využít toho, že můj hlas je silnější než těch, kteří si třeba myslí to samé, ale není je slyšet. Takže jsem se k tomu propůjčil a holt ponesu následky,“ dodal Čermák. Proč a čím nový ministr kultury herce tolik provokuje? A co čeká českou kulturu s novou vládou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proti „Rusákům“ jsem hrál opravdu tvrdě. Za barákem jsme měli posádku jejich armády, vzpomíná HrdinaNa své dvě olympiády vzpomíná v dalším díle podcastu Host Reportéra někdejší skvělý hokejový útočník (a dnes i rockový kytarista, vystupující párkrát ročně s Vypsanou fixou) Jiří Hrdina: „Na Sarajevo 1984 myslím jenom v dobrém. Následné Calgary bylo sportovně slabší, ale zase mě těšilo, že tam pak můžu zůstat natrvalo.“V rozhovoru vypráví o tom, jak si v polovině osmdesátých let vytkli trenéři národního týmu dva zásadní cíle – uspět na olympiádě v Sarajevu a na mistrovství světa v Praze. „Připravovali nám příšerné galeje, letní soustředění na Šumavě bylo plné výběhů do sjezdovek, posiloven, prostě dostávali jsme sodu. Ale zároveň musím říct, že jsem pak z té dřiny žil do konce kariéry; stačilo to jenom udržovat. V Sarajevu jsme skončili druzí za Rusy, kteří tenkrát byli jako mašina. Jak říkal trenér Luděk Bukač: ‚Můžeš je jednou porazit, ale nemůžeš je porážet…‘ Nechali jsme si to až na rok 1985 do Prahy.“Na námitku, že nešlo o Rusko, nýbrž o Sovětský svaz, Jiří Hrdina příliš neslyší. „Drtivá většina jejich týmu hrála za armádní CSKA Moskva a pro mě to byli Rusáci, každý zápas proti nim jsem ohromně emotivně prožíval. Led byl jediným místem, kde jsem Rusům mohl vrátit šedesátý osmý rok, který jsem vnímal zblízka. Velká posádka sovětské armády sídlila v Mladé Boleslavi, kde jsem do osmnácti bydlel u rodičů, a to mě na hřišti hnalo. V takových zápasech jsem tvrdě dokončoval osobní souboje, i když to nebylo vyloženě nutné.“Co potom Calgary v roce 1988? „Tam byli dobří českoslovenští skokani nebo běžci na lyžích. Vůbec nejpopulárnější postavou her byl britský skokan Eddie Edwards, kterému jsme všichni fandili, aby své pokusy přežil. Nám se ale tenkrát nedařilo, skončili jsme až šestí a ze silnějších konkurentů jsme neporazili nikoho. Naštěstí jsem nemohl moc truchlit, protože jsem si jen přendal tašku z jedné strany šatny na druhou a hned začal hrát za Calgary Flames.“A nakolik Jiří Hrdina věří české reprezentaci za pár dnů v Miláně? Kdovíjakým optimistou není: „Upřímně řečeno,“ říká v podcastu, který je z velké části i o jeho celoživotně silném vztahu k muzice, „už semifinále by podle mě bylo úžasné.“

V Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12 promluvila herečka Zuzana Zlatohlávková poprvé o dopisu, který jako školní práci napsala svému otci, se kterým po rozvodu rodičů nežila. „Vykecala jsem se v něm. Byla v něm spousta vzpomínek a otázek, které bych mu bývala položila. Když jsem před třídou dopis četla, paní učitelka si utírala slzy,“ vzpomíná herečka v rozhovoru s Terezou Kostkovou. Její otec dnes žije v Praze a o dopise neví. „Chystám se s ním ale na velký pokec.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V neděli byla v Praze a dalších městech zatím největší demonstrace proti této vládě. Lidé na náměstích vyjádřili podporu prezidentu Petru Pavlovi a jeho odhodlání nejmenovat Filipa Turka ministrem. Na pódiu Milionu chvilek se mluvilo hodně o slušnosti a o hodně věcech se nemluvilo vůbec. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Voliči nové vlády by koukali: do muniční iniciativy pro Ukrajinu má přijít dokonce víc peněz než nyní. Má to ale háček, který Česko v Evropě postaví do opravdu zvláštního světla. Premiér Babiš taky poslal do Bruselu dopis, v němž navrhuje, jak „nakopnout“ ekonomiku. Některé nápady hodně ovlivnili lobbisti – a to ty lepší. Kdo může stát za myšlenkami, které naopak smysl nedávají? A proč premiér na summit NATO dost možná jet nechce, i když ho do toho tlačí Petr Macinka? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat

Mohou být olympijské hry výdělečné? Proč organizátoři většiny sportovních mega akcí překračují rozpočet častěji než stavitelé jaderných elektráren? Dá se už teď odhadnout, jak ekonomicky dopadnou zimní olympijské hry, které v pátek začínají v Itálii? „Obecně by neměly dopadnout tak tragicky,“ říká Marek Hudík z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze a Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Necelé dva měsíce od nástupu vlády Andreje Babiše se v neděli sešly v Praze i v dalších městech desetitisíce lidí na podporu prezidenta Petra Pavla ve sporu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Co tak velká účast ukazuje?Hostem Ptám se já byl ředitel STEM, sociolog Martin Buchtík. Na pražském Staroměstském a Václavském náměstí se podle spolku Milion chvilek v neděli shromáždilo 80 až 90 tisíc lidí, kteří přišli vyjádřit podporu prezidentovi Petrovi Pavlovi. Sešli se také na dalších místech republiky. Demonstrace byly reakcí na střet hlavy státu s předsedou Motoristů a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) kvůli nejmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí. Pavel v úterý označil zprávy, ve kterých Macinka tlačil na jmenování Turka, za pokus o vydírání. Ministr to odmítl. „Účast na demonstraci mě překvapila,“ řekl Buchtík s tím, že bylo mrazivé počasí a spolek protest svolal v krátkém čase. Spor kolem Turka podle něj ukázal několik věcí. „Macinka nečekal Pavlův tah, že zveřejní ty SMS zprávy,“ uvedl Buchtík s tím, že politici mívají pocit, že mají podporu veřejnosti, protože se tak chová jejich bezprostřední okolí. „Ale Filipa Turka za ministra nechtějí ani voliči ANO,“ připomněl sociolog.Podle lídra Milionu chvilek Mikuláše Mináře Česko nesmí zopakovat chybu ze Slovenska, kde hulvátské útoky odradily od obhajoby mandátu prezidentku Zuzanu Čaputovou. Lidé mají podle něj vyjádřit Pavlovi podporu za dva týdny v každé obci, kde se najdou zájemci. Pokud spolek získá milion podpisů pod výzvou Stojíme za prezidentem, chce pak uspořádat velkou manifestaci na pražské Letné.Petr Pavel poděkoval lidem za účast na včerejším shromáždění a ocenil, že se česká společnost dokáže ve správnou chvíli jasně a srozumitelně postavit za správnou věc. Šéf diplomacie Macinka v České televizi prohlásil, že respektuje, že voliči opozice chtějí jít vyjádřit svůj názor. Měli by podle něj ale respektovat výsledky voleb. Jak silnou pozici prezident má? Je legitimní bouřit se proti vládě čtyři měsíce po volbách? A kam to povede?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Stala se sestrou roku 2025, získala cenu Zlatý Aeskulap, kterou Skupina Agel uděluje svým nejlepším pracovníkům a kolektivům. „Moc to pro mě znamená. Vůbec jsem to nečekala, ale předávání v Praze jsem si opravdu užila,“ přiznává Halina Roch-Nezval.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Petra Honzejka: V neděli odpoledne proběhla v Praze a dalších městech série demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla ve sporu s vládou o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Protest organizovaný spolkem Milion chvilek pro demokracii zhodnotíme společně s reportérem Aktuálně.cz Radkem Bartoníčkem. Budeme se zajímat o to, zda demonstrantům nejde o víc než jen o Turka, zanalyzujeme možnou reakci vlády a pravděpodobnost pokračování protestů.

Ranní brífink Petra Honzejka: V neděli odpoledne proběhla v Praze a dalších městech série demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla ve sporu s vládou o jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Protest organizovaný spolkem Milion chvilek pro demokracii zhodnotíme společně s reportérem Aktuálně.cz Radkem Bartoníčkem. Budeme se zajímat o to, zda demonstrantům nejde o víc než jen o Turka, zanalyzujeme možnou reakci vlády a pravděpodobnost pokračování protestů.

Hledám kulajdu v Praze, kloužu u toho ze svahu dolů, hodnotím uplynulý týden, natáčení s kanadskou velvyslankyní v Garage Karlín, porovnávám Michelin, Gault&Millau a Gastromapu, venčím Karla a větrám chalupu.

Promenáda Anny Politkovské v Praze vznikla ve stejný den jako Náměstí Borise Němcova, 27. února 2020. Náměstí Pod kaštany u ruské ambasády bylo přejmenováno na Náměstí Borise Němcova a současně vedlejší alej v parku Stromovka dostala název Promenáda Anny Politkovské.

Rodila se v době, kdy po Praze visely plakáty s hesly Pomozte české vědě a kdy vládní dotace do výzkumu stopla hospodářská krize. Nadace Neuron, u jejichž začátků stála Monika Řasa Vondráková, chtěla zastavit odliv vědeckých mozků ze země a přilákat je zpět. „Tehdy jsem působila jako studentka přes rok v Izraeli, kde jsem viděla, jak si tam talenty hýčkají, podporují a snaží se je udržet ve své zemi. Přemýšlela jsem, jak něčeho podobného docílit i u nás,“ vzpomíná. Věděla, že věda je drahá, zároveň si ale před sedmnácti lety lidé pod slovem vědec představovali podivného mužíčka v bílém plášti zavřeného v laboratoři. V čem byla pro Nadaci Neuron inspirací Nobelova cena? Kdo vybírá laureáty cen? Kde leží jezero, jež objevili čeští vědci a pojmenovali Neuron? Jaký sen plní nadace sedmnáctileté vědkyni? A jak chtějí k vědě nalákat mladé lidi? Nejen o tom je další díl Forbes byznys podcastu.

Myslím, že tento rozhovor vás překvapí. Světový vrcholový sport moc nebývá o kompromisech anebo o lítosti. Obzvlášť pokud se bavíme o hokeji. Tomáš Pacina trénuje u Toronto Maple Leafs v kanadskoamerické NHL speciální dovednosti a k tomu má na starosti velké talenty kolem 20 let z řady zemí světa. Spolupracuje s těmi nejlepšími - ale ani u nich není jisté, že se dostanou do nejprestižnější a nejlépe placené NHL. Je to podobné jako v jakékoli jiné lidské činnosti, třeba v byznysu - jste dobří, máte předpoklady i vybavení - ale abyste se dostali na vrchol, musíte mít ještě něco navíc.A přesně o tom jsme se bavili během rozhovoru, který jsme natáčeli ve Vision byznys klubu v Praze, tedy s živým publikem. Zaznělo několik konkrétních příběhů konkrétních hráčů, dokonce jsme se dostali i k ženám v hokeji (které Tomáš také trénoval a českou ženskou reprezentaci dokonce dostal na olympijské hry!). V čem je to jiné? A může i sebelepší kouč vydolovat něco, co daný hráč v sobě nemá? Co myslíte?Rozhovor v plné délce 96 minut najdete na mém kanále na Herohero - http://herohero.co/petrhorky. Stojí to čtyři eura měsíčně. A než to někoho z vás začne zlobit, dovolím si rovnou podle pravidel NHL říci, že jsou  informace, které by zdarma ani neměly tu správnou hodnotu. Pokračování je pro ty, kdo si dokáží najít kvalitu a vyzvednout hodnotu.00:00 Development Coach: Trenér jako svědek.06:01 Sidney Crosby a mentalita vítězů.12:03 Hledání cesty k hráčům.18:09 Psychologické pole: Jak se stát hráčem NHL?24:52 Mentální nastavení střelce a důležitost nastavování hranic.Support the show

Jak budování „rodinného“ prostředí pomáhá řešit obecný nedostatek personálu v segmentu služeb Je regionální specializace konkurenční výhoda? A jakou roli hraje lidský faktor v éře technologií?Jiří Procházka je spoluzakladatel a obchodní ředitel úklidové firmy PF Komplet. Tato společnost na trhu působí od roku 2012, specializuje se na kanceláře a komerční prostory v Praze. Mezi její klienty v současnosti patří více jak 220 firem. Klíčem k úspěchu je otevřenost, slušnost a stabilita, budování stabilních týmů a férové odměňování personálu.

Prezident si myslí, že ho ministr zahraničí vydírá. Ministr zahraničí tomu říká politické vyjednávání. Kam až zašla česká politika? A jaké to bude mít důsledky? Zveřejněné esemesky analyzuje a komentuje politolog Vít Hloušek z Metropolitní univerzity v Praze. Ptá se Matěj Skalický.

Prezident si myslí, že ho ministr zahraničí vydírá. Ministr zahraničí tomu říká politické vyjednávání. Kam až zašla česká politika? A jaké to bude mít důsledky? Zveřejněné esemesky analyzuje a komentuje politolog Vít Hloušek z Metropolitní univerzity v Praze. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trumpovy výhrůžky. Chce Grónsko za každou cenu. Evropu vydírá celni válkou. Ta má ale skrytou zbraň. Jak teď reagují trhy? A kdo za to všechno nakonec zaplatí? Otázky pro Pavla Hnáta, prorektora Vysoké školy ekonomické v Praze. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) si do Poslanecké sněmovny došla pro důvěru s programem, který opozice označuje za rozhazovačný. „Je to promyšlený dokument, ale většina navrhovaných opatření je poměrně nákladná. Základní problém je, z čeho a jakým způsobem to budeme financovat,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus Petr Dvořák, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.

Akademický malíř Martin Šárovec patří k autorům, kteří se dlouhodobě věnují malbě v jejích klasických podobách. Ve své tvorbě se opakovaně vrací k Praze, lidské tváři i k náboženské malbě, která v českém prostředí nebývá samozřejmostí ani častou volbou. Vedle vlastní tvorby působí také jako pedagog a má osobní zkušenost se životem malíře ve svobodném povolání. „To, jak můžu přispět k současné malbě, je nové nazírání na portréty,“ míní v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Host: nutriční terapeutka a potravinářský chemik ing. Diana Chrpová, Česká zemědělská univerzita v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Na Venezuelu zapomeňte, na řadě je Grónsko,“ prohlásil americký prezident Donald Trump po necelém roce v úřadu druhého funkčního období. „Existence Severoatlantické aliance je mu jedno, Aliance ale Spojené státy potřebuje,“ komentuje v Osobnosti Plus Tomáš Klvaňa, šéf středoevropské pobočky Aspen Institute a profesor na New York University v Praze, který napsal knihu Svět podle Trumpa.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když Lukáš Sedláček popisuje svůj vztah k umělé inteligenci, používá slovo „zrcadlo”. Díváme se do něj a vidíme sami sebe. Jenže ten obraz není zrovna lichotivý. Zjišťujeme, že naše kreativita možná není tak výjimečná, naše vědomí tak nepopsatelné, naše postavení ve vesmíru tak privilegované. To vše popisuje ve své vlastním nákladem vydané knize Nazí v AI době. Čtyřiačtyřicetiletý byznysmen kupodivu nepíše o tom, jak nám umělá inteligence ušetří čas nebo zefektivní práci, ale co nám řekne o tom, kdo vlastně jsme. A hlavně: co budeme dělat, až zjistíme, že odpověď se nám nelíbí.Lukáš Sedláček je podnikatel, myslitel a organizátor, který stojí za vzdělávací platformou a konferencí Týden inovací. Vystudoval religionistiku, hebrejistiku a mezinárodní vztahy na Karlově univerzitě a Cambridge, ale místo akademické kariéry se vydal cestou podnikání. Kromě Týdne inovací řídí startup Poetizer – platformu pro autory, která umožňuje jednoduše publikovat vlastní knihy.Lukáš je mladším bratrem ekonoma Tomáše Sedláčka, s nímž sdílí intelektuální zápal i vášeň pro jízdu na monokolce. Prošel rozvodem, má malého syna a otevřeně přiznává, že ho občas budí v noci podnikatelské starosti.O tom všem jsme mluvili: a taky o tom, jak do Česka málem pozval na přednášku Obamu, ale protože si to napřed nechal od umělé inteligence spočítat, tak od toho nápadu radši upustil. Anebo o tom, co vše ho spojuje či naopak rozděluje s bratrem Tomášem, a jestli mu udělalo radost, že vyhrál v jejich malém soukromém závodě, kdo první napíše a vydá novou knihu.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako nás ve studiu. A pokud vás úvahy a přemýšlení o AI navnadí, dovolte mě vás pozvat na AI show, tedy dvouhodinový zábavný a zároveň informativní živý pořad, který dělám se ženou Sentou. Koncem ledna budeme jak v kině Atlas v Praze, a to 27. ledna, tak o dva dny později v Imapct Hubu v Brně.

Jaké zkušenosti s omezením zábavní pyrotechniky mají policisté v Praze, kde přísnější pravidla platí už několik let? Jak se vyhnout tlaku okolí na slavení silvestra? A jak se s americkým útokem přímo na území Venezuely stupňuje už tak napjatá situace v Karibiku?

Jaké zkušenosti s omezením zábavní pyrotechniky mají policisté v Praze, kde přísnější pravidla platí už několik let? Jak se vyhnout tlaku okolí na slavení silvestra? A jak se s americkým útokem přímo na území Venezuely stupňuje už tak napjatá situace v Karibiku?

„Klasický chlebíček ­– šunkový, s bramborovým salátem – si můžete koupit kdekoliv. Ale já už jsem od doby, co jsem nastoupil do Paukert Bistra, chtěl dělat něco úplně jiného, úplně jiný styl,“ vysvětluje šéfkuchař Vojtěch Kletečka působící v Potravinářském pavilonu Um! České zemědělské univerzity v Praze. Kde se zrodil nápad vytvořit sladký chlebíček? Jak by měla vypadat správně upečená veka? A jak vzpomíná na práci v michelinské restauraci? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Klasický chlebíček ­– šunkový, s bramborovým salátem – si můžete koupit kdekoliv. Ale já už jsem od doby, co jsem nastoupil do Paukert Bistra, chtěl dělat něco úplně jiného, úplně jiný styl,“ vysvětluje šéfkuchař Vojtěch Kletečka působící v Potravinářském pavilonu Um! České zemědělské univerzity v Praze. Kde se zrodil nápad vytvořit sladký chlebíček? Jak by měla vypadat správně upečená veka? A jak vzpomíná na práci v michelinské restauraci? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Klasický chlebíček ­– šunkový, s bramborovým salátem – si můžete koupit kdekoliv. Ale já už jsem od doby, co jsem nastoupil do Paukert Bistra, chtěl dělat něco úplně jiného, úplně jiný styl,“ vysvětluje šéfkuchař Vojtěch Kletečka působící v Potravinářském pavilonu Um! České zemědělské univerzity v Praze. Kde se zrodil nápad vytvořit sladký chlebíček? Jak by měla vypadat správně upečená veka? A jak vzpomíná na práci v michelinské restauraci? Poslechněte si rozhovor.

Poslechněte si rozhovor Ivety Durdoňové s Thangem Xuan Ngoem o tom, v co Vietnamci věří, a jak vnimaji duchovnost. Zajdete spolu s Tatianou Čabákovou do malé gruzínské vinotéky v Praze, a dozvíte se čím je vinařství v té zemi specifické. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová

Co přinese dlouho připravovaná dohoda EU s jihoamerickým uskupením Mercosur? Proč se její podpis odkládá na leden? A jak se má změnit společná zemědělská politika sedmadvacítky? Vladimír Kroc se zeptal ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze.

Před Vánoci roku 1953 zasedalo Vojenské kolegium Nejvyššího soudu v Praze, obžalovaných bylo sedm a byli to bývalí vysocí představitelé československého bezpečnostního aparátu. Jedním z nich byl také Osvald Závodský, tehdy mu bylo 43 let. Obžaloba přitom byla jasná: velezrada a sabotáž.

Magazín o národnostních menšinách v Česku. Rozhovor Lidije Stevanovič s mezinárodně oceňovaným dokumentárním fotografem agentury Reuters z Bělehradu, Markem Djuricou, který v poslední době často působí na Ukrajině. Olga Vasinkevič mluvila s pilotem Michaelem Parkanským, etnickým Židem, který se narodil v Moldavsku a dlouhodobě žije v Praze. Jana Šustová zavítala na 13. ročník soutěže. Vícejazyčnost je bohatství.Moderuje: Iveta DemeterováPřipravila: Tajana Mačalová

Olga Vasinkevič mluvila s Michaelem Parkanským, moldavským pilotem dlouhodobě žijícím v Praze. Jana Šustová zavítala na 13. ročník soutěže Vícejazyčnost je bohatství. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana Mačalová