POPULARITY
Categories
Poslechněte si živé vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo z oslav Dne boje za svobodu a demokracii z Café Louvre na Nároční třídě v Praze. Vystoupení proběhlo 17. listopadu 2025 v rámci programu Sametová Paměť národa
Když se v roce 1962 konalo v Praze mistrovství světa v krasobruslení, bylo Evě Romanové teprve šestnáct. Se svým bratrem Pavlem na tak velké soutěži startovali poprvé. Před zaplněnou halou rovnou vybojovali zlato. „Vůbec jsme to nečekali. Doufali jsme, že se vejdeme do desítky,“ vzpomíná. Proč Romanovi ukončili kariéru tak brzy? Jak se Eva dostala k bruslení se šimpanzem? A co ji udržuje v kondici i dnes?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je v Praze v parku snazší vyplašit holuba, nebo straku? Čeští ornitologové v nové studii zkoumali míru strachu ptáků z lidí pomocí měření únikových vzdáleností. Zjistili, že druhy, které žily v hlavním městě už před druhou světovou válkou, se lidí bojí méně. Strach opeřených obyvatel měst naopak neovlivňuje to, jak početný daný druh ve městě je.
Když se v roce 1962 konalo v Praze mistrovství světa v krasobruslení, bylo Evě Romanové teprve šestnáct. Se svým bratrem Pavlem na tak velké soutěži startovali poprvé. Před zaplněnou halou rovnou vybojovali zlato. „Vůbec jsme to nečekali. Doufali jsme, že se vejdeme do desítky,“ vzpomíná. Proč Romanovi ukončili kariéru tak brzy? Jak se Eva dostala k bruslení se šimpanzem? A co ji udržuje v kondici i dnes?
Je v Praze v parku snazší vyplašit holuba, nebo straku? Čeští ornitologové v nové studii zkoumali míru strachu ptáků z lidí pomocí měření únikových vzdáleností. Zjistili, že druhy, které žily v hlavním městě už před druhou světovou válkou, se lidí bojí méně. Strach opeřených obyvatel měst naopak neovlivňuje to, jak početný daný druh ve městě je.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Evropě utíká svět, jakoby žila z podstaty a z minulých desetiletí, kdy byla v řadě ohledů světovým lídrem. Staneme se muzeem se stále ještě vysokou kvalitou života, kam se budou jezdit dívat Američané a Číňané? Jisté to rozhodně není, už nyní můžeme pozorovat snahu něco s tím udělat. Probíráme to s profesorem Miroslavem Bártou. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat
Sametová revoluce zítra slaví své 36. výročí. Pro stále více lidí začíná být dávnou historií. Jak dnešní atmosféru vnímá herečka Sarah Haváčová, která už komunistickou totalitu nezažila? A proč vstoupila do aktivní zálohy? Hostem Ptám se já byla herečka Sarah Haváčová, která v pondělí 17. listopadu vystoupí mezi řečníky na Koncertě pro budoucnost na Václavském náměstí v Praze. Akci můžete od 16:30 do 22 hodin živě sledovat také na Seznam Zprávách. „Uvědomila jsem si, že svoboda není zadarmo, ale že ji musíme chránit a pečovat o ni,“ popsala své vnímání demokratických hodnot Sarah Haváčová v rozhovoru pro Ptám se já. „Narodila jsem do svobodného Česka, tehdy ještě Československa, a pro mě to bylo něco automatického. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak je to strašně důležitá hodnota, kterou si musíme chránit. Až moje životní cesta přes různé dobrovolnické činnosti mě dovedla do Armády České republiky.“ Herečka, kterou televizní diváci znají například ze seriálů Zlatá labuť nebo Metoda Markovič: Hojer, se už v dříve zapojila do mnoha dobrovolnických a charitativních aktivit. Za covidu pomáhala pečovat o nemocné, podnikla i humanitární mise do Afriky a na Ukrajinu. Do země zasažené ruskou agresí jezdí pomáhat stále. „Ukrajinci jsou za pomoc obrovsky vděční,“ prohlásila Haváčová, kterou právě cesty na Ukrajinu inspirovali k tomu, že letos vstoupila do armády jako aktivní záloha. A to i se svojí mladší sestrou. „To byla přímá reakce na setkání s vojáky v Sumské oblasti, se kterými jsem se bavila o tom, jak se cítí. A oni říkali: ‚My v první řadě bojujeme za své rodiny, za svoji vlast, za svobodu, za svoji zemi.‘ A já jsem si po návratu do Česka říkala: ‚Tak co já můžu dát svoji zemi než to, že nastoupím do zálohy.‘“ Jak je pro Sarah Haváčovou důležitá demokracie? Jak by podle ní mělo vypadat silné Česko? A proč věří, že se nevydáme slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Narodila se v Praze, bavil ji balet, vyrůstala v Dismanově dětském souboru. Dokončila konzervatoř a na velmi krátkou dobu nastoupila do Východočeského divadla v Pardubicích. Mým hostem je herečka Markéta Hrubešová.
Narodila se v Praze, bavil ji balet, vyrůstala v Dismanově dětském souboru. Dokončila konzervatoř a na velmi krátkou dobu nastoupila do Východočeského divadla v Pardubicích. Mým hostem je herečka Markéta Hrubešová.
Před 36 lety brutálně zasáhla komunistická policie proti studentům na Národní třídě v Praze a začala Sametová revoluce.
Narodila se v Praze, bavil ji balet, vyrůstala v Dismanově dětském souboru. Dokončila konzervatoř a na velmi krátkou dobu nastoupila do Východočeského divadla v Pardubicích. Mým hostem je herečka Markéta Hrubešová.
Narodila se v Praze, bavil ji balet, vyrůstala v Dismanově dětském souboru. Dokončila konzervatoř a na velmi krátkou dobu nastoupila do Východočeského divadla v Pardubicích. Mým hostem je herečka Markéta Hrubešová.
Narodila se v Praze, bavil ji balet, vyrůstala v Dismanově dětském souboru. Dokončila konzervatoř a na velmi krátkou dobu nastoupila do Východočeského divadla v Pardubicích. Mým hostem je herečka Markéta Hrubešová.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.
Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nový díl podcastu MOSHPIT, tentokrát živě z festivalu Aging in Motion: Navigating Cities That Aren't Built for All. Věnuje se tématům urbanismu a klimatu a moderovala jej tradičně Klára Bělíčková, ke které se připojila spolu-moderátorka Johana Trejtnar. Diskutovaly o městě jako o komplexním systému, obývaném místními komunitami, zaplaveném turisty a někdy také squaty. Jaké jsou skutečné problémy moderního města? Jak současné krize dopadají na obyvatelé různých věkových skupin? Směřuje turismus v Praze cestou Barcelony? A jaká práva si můžeme nárokovat jako obyvatelé měst v době klimatické krize? O tom všem jsme mluvily s právničkou a expertkou na lidská práva Martou Riberou Carbó a výzkumnicí v oblasti klimatu a mezinárodních vztahů Katarínou Svitkovou. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju. Koho dnes?Rapl z Bartolomějský. Lépe řečeno autor stejnojmenné knihy, kterým je emeritní major Miroslav Hyhlík. Obchází teď obvyklé kolečko po podcastech a televizních pořadech, mohl jste ho vidět třeba v show Jana Krause nebo v DVTV. Já si ho však pozval nejen proto, že napsal zajímavou a dobrou knihu. Mám totiž své důvody.Známe se s Mirkem plus mínus pětatřicet let. Poznali jsme se v roce 1990, ještě s jeho tehdejším parťákem, kdy oba sloužili jako detektivové kriminálky na Praze 1. Jinými slovy, stali se mými policejními zdroji, a dohazovali mi do reportáží případy, na kterých pracovali. Zjednodušeně řečeno. A když se později připletli do nešťastné kauzy, která se později ukázala jako omyl jejich kolegů, skončili na necelé tři týdny ve vazbě na Pankráci. A já o tomhle jejich případu napsal svou vůbec první knížku Klec na policajta, která pak v roce 1991 vyšla v nakladatelství Rozmluvy Aklexandra Tomského. Stručně o Mirkovi: je ročník 1961, dnes už “emeritní major”, tedy ve výslužbě. Od roku 1980 sloužil u policie, kde se specializoval na násilnou trestnou činnost – loupeže, vydírání, těžká ublížení na zdraví. Jeho unikátní devizou bylo kreslení – vystudoval aranžérskou školu a jako jeden z prvních českých kriminalistů vytvářel portréty pachatelů podle výpovědí svědků, ještě před érou počítačových identikit. Společně s dlouholetým parťákem Láďou Veselým vytvořili legendární duo detektivů, kteří v 90. letech čelili ruským gangům, vydíračům podnikatelů i domácím vrahům. V roce 1991 byl sám nespravedlivě obviněn a strávil 19 dní ve vazbě kvůli záměně identity, což mu však nezlomilo víru ve spravedlnost. Je autorem knihy, malíř, žije na venkově u Tábora se svou čtvrtou manželkou, která byla také jeho kolegyní u policie.Více samozřejmě v podcastu.Mé krimi reportáže z Prahy byly jen epizodou v mé kariéře, související hlavně s tím, že jsem povinnou vojenskou službu absolvoval v časopise Signál. Byla krátká, asi roční, a pak jsem začal psát spíš o jiných věcech, a Mirek i jeho kolega pokračovali ve svých policejních kariérách. Třicet let jsme se v podstatě neviděli, sem tam se někde potkali, občas si zavolali nebo napsali. Až teď, když Mirek napsal zmíněnou knihu, a před pár týdny ji pokřtil, jsem ho pozval do podcastu. Víc jsem o tom psal už před týdnem.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako mě.
Tématem přednášky budou různé zdroje energie, které jako lidstvo využíváme pro svou existenci, jaká rizika plynou z jejich využívání, jak se vzájemně doplňují či naopak vylučují, případně jaké benefity plynou z jednotlivých typů zdrojů. Jako příklad budou uvedeny finanční specifika jednotlivých zdrojů, z jejichž porovnání si ukážeme výhodnost daného zdroje energie. V druhé části přednášky pak bude prezentován výzkum společnosti Centrum Výzkumu Řež v oblasti energetiky a bude ukázána provázanost a důležitost takového výzkumu.Jan Prehradný absolvoval obor Jaderné inženýrství na ČVUT v Praze a svou odbornou praxi zahájil na Státním úřadě pro jadernou bezpečnost, kde měl na starost evidenci kontrol na jaderných zařízeních v ČR a kde se začal intenzivně zabývat systémem SKŘ a palivem v jaderných elektrárnách. Následně se ve ŠKODA JS zabýval optimalizací palivových vsázek v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Od roku 2017 pracuje v Centru výzkumu Řež jako vedoucí oddělení Jaderného palivového cyklu a od roku 2022 jako ředitel sekce Výzkum a vývoj technologií v energetice.
Výstavu nazvanou „Böhmerland nebo Čechie. Nejdelší motocykl na světě“ připravilo Národní technické muzeum v Praze. Ve výstavním sále si můžete prohlédnout výjimečné stroje, považované za nejdelší sériově vyráběné motocykly na světě. Vznikaly od roku 1925 ve Šluknovském výběžku pod vedením konstruktéra Albina Liebische. Výstava, která nabízí první ucelený přehled všech vyráběných typů, se koná u příležitosti stého výročí zahájení výroby těchto motocyklů.
Před lety to politici označovali za slavné české vítězství v EU, nyní vše hrozí skončit krachem. Jak se to pokusí vyřešit Andrej Babiš? Víme taky, kdo se stane novým Tomášem Pojarem a bude pro Babiše obstarávat evropskou politiku. A jak zásadní je zmírnění Green Dealu, na kterém se teď státy EU domluvily? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy-/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci-9788087331071.html?utm_source=economia&utm_medium=productbanner&utm_campaign=produkty-bruselsky+diktat&utm_id=shelfie-bruselsky-diktat&utm_term=knihy+shelfie+&utm_content=bruselskydiktat
Pop je punkem dneška, říká zpěvačka, která opustila Prahu i Shakespeara a živí se muzikou v LondýněMůže se mladý a neznámý zpěvák přestěhovat z Prahy do Londýna a uživit se tam hudbou? Podrobnou odpověď nabízí další díl podcastu Host Reportéra, do kterého přišla zpěvačka Maella – mladá žena s nevšedním příběhem, která se před měsícem vdala, za měsíc oslaví třicetiny a v občance má jméno Michaela Charvátová.V rozhovoru vypráví o výhodné výchozí situaci z dob svého dětství. Její maminka po návratu z emigrace založila a vedla knižní nakladatelství Motto, otec Aleš Charvát je basista, výrazná osobnost české (nejen jazzové) hudby.„Od dvou let jsem chodila jen do škol,“ vzpomíná Michaela, „kde se mluvilo primárně anglicky.“Otec si vybudoval nahrávací studio: „Mohla jsem sledovat, jak tam připravuje skvělým muzikantům desky, a taky jsem si mohla sama natáčet. Nejdřív táta dovoloval, ať zpívám, co chci, nicméně když mi bylo deset, řekl: Dveře tu máš otevřené pořád, ale už jenom s vlastními písničkami, tak začni skládat.“Pod celoživotním vlivem své mámy šla Michaela studovat anglickou literaturu na pražskou Filozofickou fakultu, ale před deseti lety došlo k radikálnímu zlomu. „Kamarád mi řekl,“ vypráví v podcastu, „že se dá v Londýně studovat kvalitní hudební škola BIMM. Plasticky vidím, jak jsem seděla v kavárně Slavia, na stole hromadu knih, které musím přečíst a pak na jejich základě psát eseje, a najednou jsem se rozhodla: Končím! Čtení sice miluju, ale ještě víc chci být zpěvačkou a hudebnicí v Londýně. Vzala jsem si studentskou půjčku, přestěhovala se – a bylo to nejlepší životní rozhodnutí.“V podcastu popisuje, co nejdůležitějšího jí londýnská škola dala. „Studovala jsem takzvaný songwriting a tam nás pořád nutili, abychom psali nové a nové písně. Sami, ve skupinkách, taky v různých žánrech. Jednou to byl pop, potom metal, rap, country…“Ani nejlepší hudební škola ze svých absolventů hvězdy neudělá. Michaela si zažila pár chudých let ve sdílených bytech, ale naučila se, jak muzikou vydělávat. „Jak jsem neustále něco skládala, psala a zpívala, začali si kupovat mnou nazpívané vlastní melodie různí DJové. Taky jsem se naštěstí zaháčkovala v agentuře, která nabízí mé písně do filmů a seriálů, díky čemuž jsem ke slyšení třeba v seriálu Geek Girl nebo v reality show Love Is Blind.“Čím dál více Londýňanů chodí i na její koncerty, ale Michaela váhá, jestli se spolu se svým spoluhráčem z kapely, manažerem a nově i manželem Lorenzem nevrátit do rodného města. „Dnes už moc nezáleží na tom, kde muzikant bydlí, a kvalita života v Praze nám připadá přinejmenším srovnatelná.“V podcastu Michaela otevřeně vypráví o tom, proč vnímá hudbu jako podnikání, mluví o svých psychických propadech a říká, že dobrý pop je punkem dneška. „I můj táta jazzman vždycky radil, ať poslouchám Abbu – že mě to hodně naučí!“
V pražském studiu Radia Proglas jsme se potkali s hosty, kteří stojí za kulturně-vzdělávací platformou Dominikánská 8. Představili jsme si, jakým způsobem vybírají hosty, do jaké míry je diskuze kultivovaná a kde v Praze najdete adresu Dominikánská 8.
Souhrn dne , postřehy Josefa Šlerky a Josefa Holého z Wikikonference 2025 a rozhovor s Klárou Joklovou z Wikimedie ČR mimo jiné o tom, jak si stěžují politici na internetovou encyklopedii.Co by se změnilo, pokud by téměř před čtvrstoletím nevznikla Wikipedie? Možná by vám chyběl cenný a otevřený zdroj informací bez reklam. Řada studentů by rozhodně musela vynaložit větší úsilí při psaní referátů a seminárek. Ale tahle poznámka už po rozšíření generativní AI působí úsměvně. Otázkou ovšem je, jak kvalitní by byly používané jazykové modely, protože i díky obřím databázím vytvářenými wikipedisty s námi dokážou mluvit na současné úrovni. Chatboty totiž do značné míry na internetové encyklopedii parazitují.Wikipedie stojí na neutuchající práci mnoha dobrovolníků, kteří rozšířují a upravují její obsah ale také editorsky dohlížejí na to, aby byly uvedeny pravdivé a kvalitně ozdrojované informace, podobně jako to dělají v médiích novináři. V případě české verze internetové encyklopedie jde o skupinu několika set velmi aktivních editorů, kteří podstatnou část volného času věnují Wikipedii. A také se pravidelně setkávají tváří v tvář na různých srazech. Tím největším je v případě české komunity výroční Wikikonference, která se konala o víkendu v Praze v prostorách vzdělávacího centra Didaktikon Univerzity Karlovy. V podtitulu konference byla otázka - Je Wikipedie jenom pro boomery? S tím se pojí přesun pozornosti k velkým jazykovým modelům, které často odpovídají s využitím dat z Wikipedie aniž by na ní odkazovali. Je to problém? V jaké kondici je česká verze největší internetové encyklopedie? Nejen na to se ptal Štěpán Sedláček výkonné ředitelky spolku Wikimedia ČR Kláry Joklové.
Herec a zpěvák Lukáš Adam dobyl divadelní jeviště v Ostravě i v Praze. Čerstvý držitel ceny Thálie vypráví o své cestě za snem, o divadle, o hudbě i o lidských hodnotách.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Taneční mistr Škola tance pro všechny Vítězslav Rázek. Seniorské taneční hvězdy. To je název 6. ročníku projektu, který pořádá Škola tance pro všechny. V jakých tancích se soutěží, co všechno se hodnotí, jaký je zájem o tuto soutěž a kdo se z libereckých seniorů dostal do finále, které se uskuteční na jaře příštího roku v Národním domě na Vinohradech v Praze, to se dozvíme hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Herec a zpěvák Lukáš Adam dobyl divadelní jeviště v Ostravě i v Praze. Čerstvý držitel ceny Thálie vypráví o své cestě za snem, o divadle, o hudbě i o lidských hodnotách.
Rakovině děložního čípku se dá téměř ve všech případech předejít. Přesto na ni v Česku umírají stovky žen ročně. Současná medicína nabízí v prevenci tohoto onemocnění nový samoodběrný test na virus HPV, který ženu včas upozorní na rizikové hodnoty a je možné onkologickému onemocnění předejít. Příběh Jany, které toto testování zachránilo život. Pozvání přijal Prof. Jiří Sláma, zástupce přednosty Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1.LF UK a VFN v Praze.
Slavnostní otevření Okresní nemocnice v Hradci Králové proběhlo 4. listopadu 1928 v hospodářské budově nemocnice za účasti starosty města JUDr. Františka Ulricha, předsedy Okresní správní komise Josefa Vaňka, zástupců státních a vojenských úřadů, okresů východočeského kraje, vládního rady a zemského zdravotního referenta MUDr. Josefa Ostrčila, senátorů, profesorů Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zástupců 48 nemocnic z celé republiky a dalších významných hostů.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Slavnostní otevření Okresní nemocnice v Hradci Králové proběhlo 4. listopadu 1928 v hospodářské budově nemocnice za účasti starosty města JUDr. Františka Ulricha, předsedy Okresní správní komise Josefa Vaňka, zástupců státních a vojenských úřadů, okresů východočeského kraje, vládního rady a zemského zdravotního referenta MUDr. Josefa Ostrčila, senátorů, profesorů Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zástupců 48 nemocnic z celé republiky a dalších významných hostů.
Ježíš v Novém zákoně učil své učedníky o Božím království, ale co to znamená pro nás dnes? Jak se principy tohoto království slučují s tím, že žijeme zde na zemi? Co se ve mně musí změnit, abych mohl žít mentalitou Božího království a najít své povolání? A jak například rozpoznat manipulaci? Dá se z Nového zákona vůbec vyčíst? Z církve ICF v Praze káže Daniel Mihatsch. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz
V Ostravě splnilo minimální limity fyzických testů šest ze sedmi zájemců. Akce Ukaž formu! bude pokračovat v Českých Budějovicích, Praze a na dalších čtyřech místech.
V roce 1904 začal na našem území sloužit první silniční tunel. Stavbaři ho s pomocí tisíců patron dynamitu prorazili v Praze pod vyšehradskou skálou.
Výstava k projektu nové rychlodráhy mezi Prahou a Drážďany byla zahájena 6. listopadu v kontaktní kanceláři Svobodného státu Sasko v Praze.
V roce 1904 začal na našem území sloužit první silniční tunel. Stavbaři ho s pomocí tisíců patron dynamitu prorazili v Praze pod vyšehradskou skálou.
Výstava k projektu nové rychlodráhy mezi Prahou a Drážďany byla zahájena 6. listopadu v kontaktní kanceláři Svobodného státu Sasko v Praze.
Devítiletá Sofie je součástí časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov. Žije v ústavní péči v Novém Strašecí, kde chodí do čtvrté třídy. Má ráda hudební výchovu a baví ji tancování. Každý týden jezdí za Sofií do dětského domova „teta“ Jana Balcarová z organizace Dobré víly dětem. Ta si Sofii a její dva bratry bere i do takzvané hostitelské péče. Tráví spolu nejčastěji víkendy v Praze.
„Sebedůvěra přichází se zkušenostmi, začít investovat se dá s pár stovkami.“ U mikrofonu nové epizody Forbes BrandVoice podcastu se sešli Jaroslav Šura, investor a jedna z nejvýznamnějších osobností investorské komunity v Česku, a Libor Svoboda, ředitel online prodeje ve společnosti Patria. Psal se rok 1993 a v Praze po mnoha desetiletích obnovila činnost Burza cenných papírů. Jedním z těch, které tehdy nová možnost investování zajímala, byl Jaroslav Šura. „Byl jsem mladý a zvídavý, přišlo něco nového a postupně jsem do zákonitostí světa akcií pronikal,“ říká muž, který dnes patří k legendám investorské komunity. Za nejdůležitější vlastnost investora považuje disciplínu a „zbytečně netrejdit“. „V investování plyne čas jinak a důležité je přemýšlet o svém portfoliu v dlouhodobém horizontu, nikoli v roce či dvou,“ doplňuje Libor Svoboda, který v Patrii řídí online prodej. „Najít si takové zhodnocení, které dlouhodobě porazí inflaci,“ dodává ještě.
Chodí hosté ještě do restaurace a kaváren si vychutnat jídlo nebo sladká, užít si to? Nebo chodí jen hodnotit, posuzovat, srovnávat, natáčet reelska? A nemůžu za to taky trochu? Vracím se k reflexi toho, co jsme zažili v Amsterdamu, jak můžete udělat koncept na hranolcích nebo sledích, jak to dělat masově a přitom stále kvalitně. Proč je důležité cestovat? Po Evropě, světě, ale i Česku. A pak víc o podnicích ve Vršovicích, Praze vůbec, ale také v Novém Jičíně, Olomouci a Brně. Tak slyšte a dejte vědět.
I na začátku úplně beznadějná situace může dopadnout dobře. A to díky pomoci mnoha lidí. Přesně to ukáže další díl naší nové řady podcastové série Urgent věnované pražské záchrance. Uslyšíme příběh paní Alice. Týden před Vánoci v roce 2022 ji v Praze cestou na nákup brutálně pobodal útočník. Přežila a dnes se vrací do běžného života.
Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.
Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura navázali na loňskou první řadu reportážní série Urgent z Fakultní nemocnice v Motole v Praze. Tentokrát při práci měsíc sledovali zdravotníky z pražské záchranky. Na Radiožurnálu v tomto týdnu nabídneme ukázky jednotlivých dílů tohoto podcastu.
Ve Vatikánu proběhla po 500 letech společná modlitba papeže a britského krále. Jak významé je to gesto, se zeptáme v dnešní Vertikále. Charita České republiky ocenila své pečovatelky a zaměstnance. Hostem bude oceněná Klára Boumová, specialistka na migraci. A v Praze proběhla desetidenní odborná stáž dvojice pedagogů ze Středoafrické republiky pořádaná českou organizací SIRIRI.
Kuželky obvykle hraje v každé dráze jenom jeden hráč. Ovšem v kuželně Slavie Žižkov v Praze se do dráhy staví dvojice – jeden hráč a jeden navigátor. Hráčkou je nevidomá Eliška, kterou naviguje její kamarádka Jarmila. V tomto tandemu už dokázaly získat zlatou medaili na letošním mistrovství Evropy. Jejich trénink finančně podporuje Světluška, projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, který v sobotu pořádá i koncert Světlo pro Světlušku.
Největší registrovaný krmelec v České republice vystavuje od roku 2018 jedno zahradnictví v Praze 10. Velký je jako menší domek. Na výšku má přes pět metrů a dlouhý je osm metrů. Jen na žebřík, za nějž se dává zvěři seno, padlo 446 metrů latí.
Jaká je dostupnost vakcín proti žloutence v souvislosti s lokální epidemií v Praze? Jak slovenská společnost přijímá rozsudek nad mužem, který loni vážně postřelil premiéra Fica? A proč se s nadváhou a obezitou potýkají ve školním věku hlavně chlapci a děti v Ústeckém kraji?
Jenom tři čísla 1-5-5. Když je vytočíte ze svého telefonu, může se stát i zázrak. Tady totiž dokážou zachránit život člověka. A to je velká věc. Reportéři Martin Pařízek a Ondřej Vaňura navazují na svoji úspěšnou sérii Urgent a přichází s novými díly. Natáčeli právě na záchranné službě v Praze, která patří mezi nejvytíženější v Česku. Nové příběhy už od 20. října!
Ve čtvrtek v Praze začíná Signal Festival a instalací Souhvězdí k němu přispěla i umělkyně Pavla Sceranková. „Jsou to tři stojany umístěné na louce v Riegrových sadech, v místě vyhlídky na Prahu. Na každém stojanu bude zhruba šestimetrové rameno, se kterým budou moci kolemjdoucí něco dělat, hýbat s ním. Na konci každého ramene bude kruh. A já zvu diváky a divačky Signal festivalu ke hře. Mohou skládat konstelace, bude to takové skládání světa,“ láká v pořadu Hovory.
Ovlivní dnešní upozornění prezidenta Pavla rozhodování ANO a Motoristů o možném ministerském postu pro Filipa Turka? Jakou podobu by měl mít celoevropský protidronový štít podle návrhu unijní exekutivy? A co vše má ve středoevropském regionu mapovat nová pobočka organizace Reportéři bez hranic, kterou dnes otevřeli v Praze?