Podcasts about Praze

Jaká úskalí můžou ohrozit vládní plány na stavbu nové nemocnice v Praze? Jak se k tomuto záměru staví opoziční politici? Nepodcenila minulá vláda podporu psychiatrie? A mají být ve správní radě VZP bývalí ministři? Tomáš Pancíř se zeptal místopředsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví, bývalého ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

Věnovat se budeme precizní medicíně. Zaměříme se na onkologická onemocnění a léčbu "šitou" pacientovi na míru. To všechno s příběhem paní Hany, která právě takovou léčbu podstupuje. Pozvání autorky a moderátorky pořadu také přijal Doc. MUDr. Michal Vočka, Ph.D. - přednosta Onkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Po olympiádě a po krizi ve Venezuele jsou teď sítě plné znalců Blízkého Východu. Na ty si hrát nebudeme, necháme to odvážnějším, ale na jeden aspekt současné krize a jejího českého vnímání si upozornit dovolíme. Po sítích se šíří mnoho videí, kde Irán před ajatolláhem vypadá jako západní země, minisukně, rock, obchody plné zboží. Jak je ale možné, žetehdejší šáh byl stejně tak vítán ve Washingtonu, jako v Praze? A proč o něj stál už Edvard Beneš stejně jako Gustáv Husák?

Už je to hodně dávno, ale ne zas tak, abych si to nepamatoval. Vyrůstal jsem na sídlišti v pohraničí, byly to nově postavené paneláky, dole byla fabrika, téměř všichni obyvatelé toho sídliště tam pracovali. Bylo to vzorové komunistické sídliště, hlavní ulice se jmenovala V. I. Lenina, slavil se První máj, VŘSR a takové věci. Bylo to v pohraničí, takže to mělo přídech exotiky, jehož výrazným zdrojem byli Romové. Ti ovšem nebydleli na sídlišti, nýbrž jim byla dána k užívání od odsunu Němců neobydlená osada Smolná-Pechbach. Trochu si vzpomínám na jejich příjezd na začátku sedmdesátých let. Přijela, či lépe řečeno na valnících byla dovezena celá romská osada, pravděpodobně z východního Slovenska. Vysazena byla do stále ještě asi zachovalých domů po Němcích a ponechána svému osudu. Za několik let zbyly z těch solidních domů jen holé zdi. Pak jednoho dne opět přijely vozy, naložily osadu a odvezly ji zase o kus dál. Volných domů v různých polozaniklých obcích bylo v té době ještě plno.V devadesátých letech, to už jsem tam nežil, došlo k tomu, k čemu i jinde: ta velká fabrika se změnila v malou fabričku, takže mnoho lidí ze sídliště odešlo, takže se uvolnily byty, které se dostaly do rukou tzv. obchodníků s chudobou – ti do nich stěhovali převážně romské rodiny, které vystěhovali z měst, v jejichž často historických domech Romové za socialismu bydleli. V obci se začala měnit skladba obyvatelstva, což vyvolávalo napětí. Začalo se o ní psát i v celostátních médiích. Vzpomínám si, jak tam kvůli reportáži odjel spisovatel Jáchym Topol, jenž když se vrátil, udiveně pravil: Jiří, to jsem nevěděl, že jsi Rom, ty jsi bílý cikán. A já se k tomu hrdě hlásil a říkal mu, neser se do nás, gadžo! Prý se i tehdy ujalo jméno Romava. To město či městečko se jmenuje Rotava – a já tady vítám dlouholetého starostu toho města, pana Michala Červenku.Já už dávno nemám Rotavě do jejích záležitostí co mluvit. Moje pozorování nejsou jiná než krátce návštěvnická. Přijedu na Rotavu jednou za čas, projdu se po starých místech, skoro už nikoho nepoznávám, snad jen rozeznávám rysy rodičů ve tvářích jejich dětí. A samozřejmě potkávám dost Romů, kteří rádi postávají venku, neboť je to družný lid. Ale tvrdím, že Rotava má daleko do ghetta, do vyloučené komunity, že o nějakém Chanově se tady nedá mluvit. Zřejmá je naopak snaha udržet tady snesitelné žití a soužití pro všechny. Nebo skoro pro všechny.Ten rotavský model mi připadá tak zajímavý, že jsem s ním chtěl seznámit jednak své posluchače, ale také své hosty: takže vedle pana Červenky tady sedí Radek Burda, který je sice fotograf, ale také podnikatel se sociálním bydlením v Ústí nad Labem, městě se spoustou sociálně vyloučených lokalit, v nichž se tedy Radek Burda pohybuje. Dále Jan Milota, což je sociální pracovník, aktivista, jeden ze zakladatelů Platformy pro sociální bydlení s programem Housing First, tedy Bydlení především, jež se snaží nalézt byty pro ty, kteří o ně přišli nebo se k nim nikdy ani nedostali a hrozí jim, že skončí na ulici, nebo už na ní jsou. A nakonec Pavel Veleman, sociální pracovník, který se myslím na Praze 7 snaží o totéž. A já bych dal první slovo panu starostovi, aby nám řekl něco o Rotavě a o tom, jak v takovém příkladném městečku, vystaveném sociálně-demografickým nárokům, udržet obyvatelský smír a neztratit přitom lidskost. A ostatní poprosím, abyste se vyjádřili, jaká je vaše zkušenost se snahou o totéž. O smír a lidskost.

Jan Burian je třetím nejdéle sloužícím ředitelem Národního divadla v Praze. Pod jeho vedením započne rekonstrukce Nové scény. Co dalšího v čele Zlaté kapličky ještě plánuje?

Jan Burian je třetím nejdéle sloužícím ředitelem Národního divadla v Praze. Pod jeho vedením započne rekonstrukce Nové scény. Co dalšího v čele Zlaté kapličky ještě plánuje?

Babišova supernemocnice. Premiér chce nový velký zdravotnický komplex v Praze. Kolik bude stát? Co v něm bude? Kde bude? Kdy vznikne? A co se stane s ostatními nemocnicemi – skončí snad? Téma pro Adélu Čabanovou, redaktorku časopisu Medical Tribune. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babišova supernemocnice. Premiér chce nový velký zdravotnický komplex v Praze. Kolik bude stát? Co v něm bude? Kde bude? Kdy vznikne? A co se stane s ostatními nemocnicemi – skončí snad? Téma pro Adélu Čabanovou, redaktorku časopisu Medical Tribune. Ptá se Matěj Skalický.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Babišova supernemocnice. Premiér chce nový velký zdravotnický komplex v Praze. Kolik bude stát? Co v něm bude? Kde bude? Kdy vznikne? A co se stane s ostatními nemocnicemi – skončí snad? Téma pro Adélu Čabanovou, redaktorku časopisu Medical Tribune. Ptá se Matěj Skalický.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Host: ing. Lukáš Zíka, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

„Soud rozhodl nezávisle. Jsem rád, že justice funguje!“ zdůrazňoval Andrej Babiš (ANO) opakovaně, když ho v roce 2023 Městský soud v Praze osvobodil v kauze Čapího hnízda. O rok později vynesl Městský soud svůj osvobozující rozsudek znovu, jelikož se proti němu mezitím odvolal tehdejší státní zástupce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: ing. Lukáš Zíka, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobrovolnictví se věnují i děti a náctiletí. Třeba deváťáci ze ZŠ Dolákova v Praze se starají o lokalitu, kam ve volném čase sami chodí. V přírodní rezervaci v Troji v rámci projektu Patronáty Skautského institutu prořezávají keře nebo uklízejí odpadky. Jejich příběh představujeme v rámci charitativního projektu Dobrý den Radiožurnálu.

Dobrovolnictví se věnují i děti a náctiletí. Třeba deváťáci ze ZŠ Dolákova v Praze se starají o lokalitu, kam ve volném čase sami chodí. V přírodní rezervaci v Troji v rámci projektu Patronáty Skautského institutu prořezávají keře nebo uklízejí odpadky. Jejich příběh představujeme v rámci charitativního projektu Dobrý den Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Údery Spojených států a Izraele na Írán nepolevují, stejně jako íránská odveta, která zasahuje také jejich spojence v regionu. Američtí představitelé v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zároveň přicházejí s na první pohled vzájemně rozpornými prohlášeními ohledně cílů a důvodů vojenské akce. Jakou strategii tedy USA a Izrael v případě Íránu sledují?Host: Azriel Bermant - analytik, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v PrazeČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Letos nás čekají historicky desáté volby do obecních zastupitelstev od listopadu 1989. A k tomu jedny volby do zastupitelstva města, které je rovněž jedním ze 14 českých krajů – Prahy. Tentokrát se však nebudeme bavit o tom, kdo je favoritem, v Praze, Brně, Ostravě nebo třeba ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku. Ale o jednom velkém unikátu a jeho souvislostech. Česká republika je se svými celkem 6258 obcemi v přepočtu na počet obyvatel v evropském kontextu raritou. Také počtem krajů se řadíme k mimořádně členitým zemím. Je to dobře, nebo špatně? Pozvání do Salonu Echa přijali exministr pro místní rozvoj za hnutí STAN a bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek, dále muž, který chtěl mimo jiné právě Karlovarský kraj zrušit – ekonom a někdejší poslanec TOP 09 Miloš Nový a nakonec sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Radim Perlín.

Andrej Babiš na čtyřech stranách rozepisuje návrhy, které podle něj zásadně posílí ekonomiku států EU. Kde má šanci ostatní země přesvědčit, s čím narazí a na na co úplně zapomněl? Vysvětlujeme taky, co sledovat v současné válce v Íránu. My Evropané tam máme jeden zásadní zájem. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat Link na prodej naší knihy: https://shelfie.cz/knihy/678-bruselsky-diktat-aneb-co-o-eu-skoly-neuci

V prostorách rakovnické radnice na Husově náměstí pořádá Rabasova galerie výstavu vafek, její autor Jan Kohout jich vyfotil skoro 200. Sbíral je hlavně na procházkách v Praze a Brně, zamířil ale i do menších českých měst.

Maluje na základě homevideí momentky ze svého života. Její tvorba ale vzniká i z bezprostředního zážitku. Naposledy svoji práci představila na výstavě s názvem Domácí scéna v Galerii Václava Špály v Praze. „V celé mé tvorbě, jsou vždy nějaké vzpomínky na dětství,“ popisuje ve Vizitce. Je také učitelkou. Ve speciální škole vyučuje keramiku. Jak učí děti s handicapy? Co a jak se jim snaží předat? A pozná kalkul ve výtvarném umění? Ptá se Karolína Koubová.

Jak investovat 1 milion korun, kdy využít DIP a má smysl finanční poradce, nebo si vše řídit sám? V nové finanční poradně přinášíme konkrétní pohled na investování do akcií i nemovitostí, strategii pro živnostníky s nepravidelným příjmem i praktické tipy, jak snížit výdaje bez zbytečných extrémů. Pokud řešíte finanční plán, renty v 50 letech, výběr mezi bankéřem, poradcem či robo advisor platformou nebo hledáte jasný názor na DIP, tady najdete rychlé a efektivní odpovědi. Co v podcastu uslyšíte ✅ Jak přemýšlet nad investicí 1 milionu korun: rozdělení mezi globální akciový fond a investiční byt (např. 1+kk v Praze či Brně). ✅ Výhody a rizika zvolené kombinace akcií a investiční nemovitostí. ✅ Kdy dává smysl využít režim DIP a proč by neměl být začátkem investiční cesty, ale až optimalizačním nástrojem. ✅ Jak má investovat živnostník s nepravidelnými příjmy a jak si nastavit komfortní investiční částku. ✅ Rozdíl mezi produktem a službou v investování a proč poplatek nemusí být nepřítel. ✅ Kdy se vyplatí investovat samostatně a kdy si zaplatit odborníka. ✅ Jak přemýšlet o snižování výdajů – rychlá versus dlouhodobě udržitelná strategie. ✅ Kolik procent příjmu dává smysl spořit v různých fázích života. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Bývalý zahraniční zpravodaj Vít Pohanka dnes působí v anglické redakci Radio Prague International a jak říká, svým způsobem točí zápisníky pořád dál – jen v angličtině a často o Praze. Na natáčení vyráží pěšky z budovy rozhlasu a tentokrát se se slovinským kolegou vydal do vietnamské tržnice SAPA. Místa, které cizinci v Česku obvykle vůbec nečekají.

Bývalý zahraniční zpravodaj Vít Pohanka dnes působí v anglické redakci Radio Prague International a jak říká, svým způsobem točí zápisníky pořád dál – jen v angličtině a často o Praze. Na natáčení vyráží pěšky z budovy rozhlasu a tentokrát se se slovinským kolegou vydal do vietnamské tržnice SAPA. Místa, které cizinci v Česku obvykle vůbec nečekají. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když byla Daria Kovalčuková malá, musela utéct před válkou z vesnice v Doněcku. Podruhé utíkala po ruské invazi z Kyjeva a nakonec skončila v Česku. Dnes bydlí v Praze, podařilo se jí dostat na FAMU a všechny její školní filmy se točí kolem války. Na českých vysokých školách studuje osm a půl tisíce Ukrajinců, ovšem kolik z nich je uprchlíků s dočasnou ochranou, nelze zjistit. Daria tento status má, ale jako filmařka se na Ukrajinu stále vrací.

Česká republika se těší hezkému prvenství: má nejhustší síť veřejných knihoven na světě. Průkopníkem půjčování knih u nás byl frankfurtský rodák usazený v Praze, člen zednářské lóže, knihkupec Wolfgang Christian Gerle.

Česká republika se těší hezkému prvenství: má nejhustší síť veřejných knihoven na světě. Průkopníkem půjčování knih u nás byl frankfurtský rodák usazený v Praze, člen zednářské lóže, knihkupec Wolfgang Christian Gerle.

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Moderuje Štěpán Sedláček.Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

V roce 2019 putoval Jaroslav Malec po Gruzii. Kromě ní prahnul navštívit i některou ze sousedních zemí a volba padla zcela náhodně na Ázerbájdžán. V tu chvíli cestovatel ještě nemohl tušit, jak moc mu výlet změní život. V Baku se totiž seznámil se svou nynější ženou a v kavkazské republice tak mimoděk získal druhý domov. Přestože se manželé usadili v Praze, do Ázerbájdžánu se pravidelně vrací, Malec navíc krásy země přibližuje dalším krajanům. O ázerbájdžánských námluvách, svatbě i naturelu tamních obyvatel hovoří český průvodce v nové epizodě podcastu Slepá mapa.

Zatímco v Praze schválila vláda novou hospodářskou strategii, v Bratislavě se v plné míře začaly projevovat dopady třetího konsolidačního balíčku kabinetu Roberta Fica – a nastalo velké rozčarování.

Zatímco v Praze schválila vláda novou hospodářskou strategii, v Bratislavě se v plné míře začaly projevovat dopady třetího konsolidačního balíčku kabinetu Roberta Fica – a nastalo velké rozčarování.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Milion chvilek pro demokracii uspořádal demonstrace v Praze a po celé republice na podporu prezidenta Pavla, s nímž válčí předseda Motoristů sobě Petr Macinka.

Milion chvilek pro demokracii uspořádal demonstrace v Praze a po celé republice na podporu prezidenta Pavla, s nímž válčí předseda Motoristů sobě Petr Macinka. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: ing. Lukáš Zíka, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Tereza Stýblová.

Petr Macinka se z Mnichova vrátil jako virální MAGA hvězda. Uškodil českému obrazu ve světě? Rozpoutal potřebnou diskuzi na jinak nicneříkajících obecných panelech? Bude nový ministr na MŽP opravdu dělat to, co vidí Filipu Turkovi na očích? Jak je na tom obhajoba mandátu prezidenta Pavla, skončí stejně jako Zuzana Čaputová? Jan Grolich si chystá půdu pod nohama a začíná v Praze. Sledujeme vycházejícího lídra opozice? A co vlajková loď Pirátů, DIA? Dočkáme se kýžené digitalizace?Vstupenky na MASHUP 2026: https://goout.net/cs/listky/mashup-2026-novy-svet-x-insider-x-bruselsky-diktat/xeljb/Aprílová hospoda: https://goout.net/cs/all-insider-hospoda/szebmgy/⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Vtrhli do pražského divadelního života, „zmocnili“ se amatérské scény spolku Devětsil a brzy nebylo v Praze zajímavější divadlo než to, které provozovali dva zběhlí studenti práv. Sebeironický Jan Werich, i po letech vděční spolupracovníci a také poněkud nedosažitelný Jiří Voskovec. O tom všem přinášejí svědectví záznamy z archivu Českého rozhlasu.

Speciál s Arpádem Soltészem o vznikající uherské unii Maďarů, Slováků a Čechů. Vyhraje Viktor Orbán dubnové volby, nebo skončí v exilu? Jaký vliv bude mít jeho případný pád na jeho spojence v Bratislavě a Praze? Jaký bude mít vliv šokující schůzka Roberta Fica s Donaldem Trumpem na další směřování Slovenska? Dál jsme probírali ekonomické problémy Slovenska a Maďarska a šance na vytvoření něčeho, co by se dalo nazvat uherská unie, do které chce Andrej zatáhnout i Rakousko, aby v ní nebyl sám se dvěma orientálními vládci. A protože Arpád je vtipný člověk s rozhledem, tak došlo na spoustu dalších veselých historek.

Základní a jazyková škola Věda v Praze pobírá dotace od českého Ministerstva školství i od Evropské unie, ale zdá se, že kvalitní výuka češtiny není její priorita. Jde ji spíš o to, aby svým žákům představila kremelské vidění světa. Zakladatelka školy Elena Pinskaja spolupracuje s ruskými vládními agenturami i po ruské invazi do Ukrajiny. Tématem se zabývala redaktorka Kristina Vejnbender. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

„Jsme opravdu výjimka v EU, hospodaří zde spousta podniků, které sídlí někde v Praze na Václaváku, obdělávají tisíce i desítky tisíc hektarů po republice a nemají k půdě žádný vztah,“ říká Jan Štefl, místopředseda Asociace soukromého zemědělství. Uvítá záměr ministra zemědělství Šebestyána (za SPD) snížit rozsah zemědělské půdy, na které platí protierozní opatření? Proč vláda přihodila 800 milionů korun do zemědělských dotací a kam půjdou? A co mění přijatá dohoda Mercosur?