Podcasts about hroz

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Zatímco běžné zápisy jsou v dubnu, ředitel či ředitelka základní školy může po dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou, v tomto případě jde tedy primárně o ukrajinské děti, zápis až od 1. června do 15. července. Pozměňovací návrh Sněmovně předložila poslankyně ODS Renáta Zajíčková, podle které bylo cílem rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integrace. Právě tomu ale podle senátorů úprava brání. Považují ji za diskriminační s tím, že povede k segregaci a porušení práva na vzdělání a mezinárodní závazky Česka. Jak se k tomu staví ministerstvo školství? Jak by školy mohly situaci řešit? A proč se skupina senátorů obrátila na ÚS až nyní? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Markéta Plíhalová.

Stovky obyvatel Prachatic podepsaly petici proti uzavření porodnice v tamní nemocnici. Mohou ještě rozhodnutí zvrátit? Hrozí podobný osud dalším českým a moravským porodnicím? A čeká regionální nemocnice omezování dalších oborů? „V okamžiku, kdy nemáte dostatečný počet výkonů, mladí k vám nepůjdou, protože se tam nemají možnost vzdělávat. To je alfa omega všech oborů,“ poukazuje Michal Čarvaš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel Nemocnice Prachatice.

Stovky obyvatel Prachatic podepsaly petici proti uzavření porodnice v tamní nemocnici. Mohou ještě rozhodnutí zvrátit? Hrozí podobný osud dalším českým a moravským porodnicím? A čeká regionální nemocnice omezování dalších oborů? „V okamžiku, kdy nemáte dostatečný počet výkonů, mladí k vám nepůjdou, protože se tam nemají možnost vzdělávat. To je alfa omega všech oborů,“ poukazuje Michal Čarvaš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel Nemocnice Prachatice.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. DPH by mohli zvýšiť až na 25 percent.

Co nejčastěji brání úspěšné implementaci AI ve firmách? Jak má postupovat firma, která s umělou inteligencí teprve začíná? Lze přínosy AI nějak měřit a kvantifikovat? A za jak dlouho se obvykle vrací investice? Hrozí, že AI „zdivočí“, bude lhát nebo sabotovat pokyny? A mají evropské modely šanci dohnat americké či čínské? O využití AI ve firmách mluvil s Vojtěchem Komendou ze společnosti AI Excellence Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky mě fascinovala představa mít umělou inteligenci jako spojence. Dneska bychom řekli kopilota – někoho, kdo nám může pomáhat s naším životem,“ popisuje Jan Tyl, původně student teologické fakulty, který dnes patří mezi nejvýraznější osobnosti české AI scény. Umělá inteligence podle něj není jen nástrojem, ale také zrcadlem naší společnosti, cestou k sebepoznání a možná i zárodkem nového typu vztahů. „Viděl jsem spoustu dívek zamilovaných do umělé inteligence. Mnoho mladých lidí ji přijímá daleko lépe, protože nekritizuje tak jako ostatní,“ říká a zároveň varuje před tím, že mladší generace mohou s AI jednat zkratkovitě a pokud se například přestanou bavit se svými vrstevníky, může jejich sociální inteligence zakrnět. Právě před tímto pohodlným odevzdáváním pozornosti a schopnosti přemýšlet Tyl varuje více než před sci-fi vizemi typu Skynet: „Daleko větší hrozbou je, že lidé budou delegovat myšlení na umělou inteligenci. Jde o takzvaný Google efekt. Nebudu se muset učit věci, které si můžu kdykoli vyhledat. A tak mi budou chybět základní znalosti.“ Tyl upozorňuje, že se nacházíme uprostřed nové průmyslové revoluce a připomíná, že i tehdy se lidé obávali, že je stroje připraví o práci – místo toho, aby se soustředili na to, že jim ji mohou usnadnit. Vypočítává, že umělá inteligence je dnes schopná přečíst si přepis z YouTube, shrnout z něj klíčové myšlenky a najít stovku relevantních stránek. „Míra halucinace“ je navíc s hloubkovou analýzou čím dál menší, ale pořád podle něj zůstává klíčové kritické myšlení. Sám navíc neustále testuje, jak může AI rozvíjet lidský potenciál. Jak přínosní pro nás mohou být digitální asistenti a jak mohou ovlivnit naše vztahy? Kam až jsme ochotni nechat stroj rozhodovat o našem životě? Může nám AI pomoct najít náš potenciál – nebo nám ho vezme? Jakou vizi AI budoucnosti si má Evropa vůbec stanovit a je důležité, kdo stojí v pozadí algoritmů? I to se dozvíte v rozhovoru.

AI vo firme sa nevyhnete. Ako na to a prečo sa toho nemusia báť zamestnávatelia ani zamestnanci? Hosť: Daniel Šturm, marketingový riaditeľ zo spoločnosti Seyfor Dozviete sa: ➡️Je AI viac marketing alebo sa tým firmy a pracovníci musia seriózne zaoberať? ➡️Kde všade sa dá generatívna AI použiť? ➡️Hrozí strata práce zamestnancom, ktorí sa nenaučia používať AI, alebo práve kvôli tomu, že je tu AI? ➡️Keby chcel niekto vo firme AI, ako má postupovať? Predplatiť nejaký produkt na slepo asi nebude riešenie.

Předseda boskovické Sociální demokracie říká, že před dvaceti lety vstupoval do strany, která stála na straně demokracie a svobody, a dnes je vlastně členem strany, která se spojuje s antisystémovou KSČM s totalitní rétorikou. Probrali jsme, jak situaci vidí, proč zatím neodchází a jak vnímá náladu ve straně.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že od 1. srpna zavede 30procentní clo na zboží z Evropské unie. Cla mají podle něj vyrovnat obchodní bilanci, Brusel ale tvrdí, že jednání o dohodě byla prakticky u konce. O tom, proč se Trump rozhodl znovu přiostřit, jak reálná je hrozba cel a jaký dopad to může mít na české i evropské firmy, mluvíme s redaktorem HN Ondřejem Houskou.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že od 1. srpna zavede 30procentní clo na zboží z Evropské unie. Cla mají podle něj vyrovnat obchodní bilanci, Brusel ale tvrdí, že jednání o dohodě byla prakticky u konce. O tom, proč se Trump rozhodl znovu přiostřit, jak reálná je hrozba cel a jaký dopad to může mít na české i evropské firmy, mluvíme s redaktorem HN Ondřejem Houskou.

Politický redaktor Tomáš Kyseľ v podcaste Aktuality Nahlas opísal, ako sa mu podarilo zistiť, že prezidentskú kampaň Petra Pellegriniho zafinancovala firma jeho sestry, aký signál je to pre voličov Hlasu, ale aj či strane hrozí pokuta za porušenie zákona.Peter Pellegrini je prezidentom viac ako rok, no až doteraz nebolo jasné, kto financoval jeho prezidentskú kampaň. Špekulovalo sa, že pol milióna eur získal iba z darov od strany Hlas.Oficiálnej odpovede sa verejnosť dočkala až teraz. Politický redaktor Aktuality.sk Tomáš Kyseľ zistil, že Hlas si minulý rok požičal 300-tisíc eur od firmy Element Business, ktorá patrí prezidentovej sestre Eve Pellegrini. O takejto pôžičke až doposiaľ neinformoval, aj keď túto povinnosť politickým stranám ukladá zákon.„To, že to až doteraz tak neurobili, vrhá tieň podozrenia na celú kampaň Petra Pellegriniho,“ hovorí v podcaste Aktuality Nahlas Tomáš Kyseľ. Zároveň upozorňuje, že koaličnej strane Hlas za takéto konanie hrozí sankcia vo výške do 5-tisíc eur.„Háčik je v tom, že štátna komisia, do ktorej kompetencie spadá riešenie takýchto situácií, patrí pod ministerstvo vnútra. Tomu šéfuje predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok, takže je otázne, ako to celé dopadne,“ dodáva redaktor.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Politický redaktor Tomáš Kyseľ v podcaste Aktuality Nahlas opísal, ako sa mu podarilo zistiť, že prezidentskú kampaň Petra Pellegriniho zafinancovala firma jeho sestry, aký signál je to pre voličov Hlasu, ale aj či strane hrozí pokuta za porušenie zákona.Peter Pellegrini je prezidentom viac ako rok, no až doteraz nebolo jasné, kto financoval jeho prezidentskú kampaň. Špekulovalo sa, že pol milióna eur získal iba z darov od strany Hlas.Oficiálnej odpovede sa verejnosť dočkala až teraz. Politický redaktor Aktuality.sk Tomáš Kyseľ zistil, že Hlas si minulý rok požičal 300-tisíc eur od firmy Element Business, ktorá patrí prezidentovej sestre Eve Pellegrini. O takejto pôžičke až doposiaľ neinformoval, aj keď túto povinnosť politickým stranám ukladá zákon.„To, že to až doteraz tak neurobili, vrhá tieň podozrenia na celú kampaň Petra Pellegriniho,“ hovorí v podcaste Aktuality Nahlas Tomáš Kyseľ. Zároveň upozorňuje, že koaličnej strane Hlas za takéto konanie hrozí sankcia vo výške do 5-tisíc eur.„Háčik je v tom, že štátna komisia, do ktorej kompetencie spadá riešenie takýchto situácií, patrí pod ministerstvo vnútra. Tomu šéfuje predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok, takže je otázne, ako to celé dopadne,“ dodáva redaktor.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czJaký bude mít umělá inteligence vliv na společnost nebo na mezilidské vztahy? „Rozšiřuje se využití umělé inteligence jako jakéhosi zdroje útěchy a porozumění. A jsou zmapované i případy, kdy se někdo do ní zamiluje,“ popisuje Adam Růžička, který o tom napsal titulní téma Týdeníku Echo. „Ale něco podobného existovalo už v šedesátých letech. Jednoduchý chatbot měl tehdy naučené jednoduché triky, jak se se svými uživateli bavit. A i tehdy se mu účastníci rozhovoru začali svěřovat.“Jak to, že bitcoinová kauza neohrozila koalici Spolu? Zastavil se sice její nárůst, ale zůstala na svém. „Velká část normálních lidí začne vnímat, že jsou nějaké volby, až těsně před nimi,“ vysvětluje Martin Weiss. „Vládní voliči možná navíc správně rozeznávají, že to je průšvih a trapas, ale že to není korupční kauza v tom smyslu, že by to nějaký politik uplichtil za účelem se obohatit.“Rozchod Donalda Trumpa a Elona Muska asi každý čekal. Musk plánuje založit novou politickou stranu. Na prezidenta kandidovat nemůže. Hrozí mu deportace?Na Echo Poradě diskutují Martin Weiss, Adam Růžička a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Atentátnik na premiéra Roberta Fica sa po vyše roku postavil pred súd. Dôchodca Juraj Cintula čelí obžalobe pre obzvlášť závažný zločin teroristického útoku proti chránenej osobe. Hrozí mu doživotie. Dnes vypovedať odmietol, na súde tak jeho výpovede čítali. Pojednávanie sleduje Ivana Zigová.„Znalkyňa z oblasti psychológie nevylúčila, že by [Juraj Cintula] mohol pokračovať v trestnej činnosti. Nedošlo podľa nej k naplneniu cieľa. Neodstavil premiéra Fica z funkcie,“ tvrdí reportérka Aktualít.A čo spravil samotný pokus o atentát s Robertom Ficom? Pozreli sme na to s Petrom Bárdym, autorom pokračovania jeho politického životopisu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Atentátnik na premiéra Roberta Fica sa po vyše roku postavil pred súd. Dôchodca Juraj Cintula čelí obžalobe pre obzvlášť závažný zločin teroristického útoku proti chránenej osobe. Hrozí mu doživotie. Dnes vypovedať odmietol, na súde tak jeho výpovede čítali. Pojednávanie sleduje Ivana Zigová.„Znalkyňa z oblasti psychológie nevylúčila, že by [Juraj Cintula] mohol pokračovať v trestnej činnosti. Nedošlo podľa nej k naplneniu cieľa. Neodstavil premiéra Fica z funkcie,“ tvrdí reportérka Aktualít.A čo spravil samotný pokus o atentát s Robertom Ficom? Pozreli sme na to s Petrom Bárdym, autorom pokračovania jeho politického životopisu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Atentátnik na premiéra Roberta Fica sa po vyše roku postavil pred súd. Dôchodca Juraj Cintula čelí obžalobe pre obzvlášť závažný zločin teroristického útoku proti chránenej osobe. Hrozí mu doživotie. Dnes vypovedať odmietol, na súde tak jeho výpovede čítali. Pojednávanie sleduje Ivana Zigová.„Znalkyňa z oblasti psychológie nevylúčila, že by [Juraj Cintula] mohol pokračovať v trestnej činnosti. Nedošlo podľa nej k naplneniu cieľa. Neodstavil premiéra Fica z funkcie,“ tvrdí reportérka Aktualít.A čo spravil samotný pokus o atentát s Robertom Ficom? Pozreli sme na to s Petrom Bárdym, autorom pokračovania jeho politického životopisu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Hlboká venózna trombóza je stav, v ktorom sa v hlbokej žile vytvorí krvná zrazenina (trombus), ktorý zablokuje prietok krvi. Má potenciálne veľmi vážne, až fatálne zdravotné dôsledky a môže ohrozovať aj ľudí, ktorí sú inak úplne zdraví. Zvlášť obozretní by sme mali byť v letnom období. V relácii TASR TV Zdravie to konštatovala angiologička Národného ústavu srdcových a cievnych chorôb (NÚSCH) Zuzana Eľková. . Lekárka priblížila, že počas letných horúčav sa telo snaží zbaviť prebytočného tepla tým, že dochádza k vazodilatácii (rozšíreniu krvných ciev). Toto rozšírenie ciev vedie k pomalšiemu návratu krvi späť k srdcu, najmä v oblasti dolných končatín, kde pôsobí aj gravitácia. Následkom je, že sa tekutiny hromadia v tkanivách, najmä v oblasti členkov a chodidiel, čo spôsobuje opuchy.

Maďarská vláda Viktora Orbána se dlouhodobě snažila získat politické body na potlačování práv LGBT+ komunity. Součástí byl i před pár měsíci schválený zákon, který zakazoval tradiční pochod hrdosti a bylo proto otázkou, jakým způsobem bude probíhat ten letošní. V sobotu se na něm v Budapešti sešlo podle odhadů sto až dvě stě tisíc lidí, přičemž v Maďarsku šlo o rekordní účast. Stalo se to i díky tomu, že budapešťský starosta akci prezentoval nikoliv jako pochod hrdosti, ale jako městskou slavnost. Na tu do hlavního maďarského města vyrazil i Tomáš Brolík, který ve Výtahu Respektu říká, že v určitém smyslu šlo o porážku Orbána: „Prohrané to bylo už od začátku. Fidesz je v politických problémech, se kterými si neví rady. Vsadil proto na to, že homosexuálové jsou součástí mezinárodního spiknutí, což je poloha, kterou zkusil už před pěti lety. Ukázalo se ale, že to nebudí takové vášně. Lidé, o které jde, což jsou váhající nebo zklamaní, ti vidí, co se stalo, tedy že to Fideszu nevyšlo," vysvětluje s tím, že nyní Orbánova strana sází na jiného vnitřního nepřítele, kterým má být Ukrajina. Jak 30. ročník Budapest Pride probíhal? A hrozí účastníkům a účastnicím nějaký postih?

Zatiaľ čo Putinove Rusko masakruje civilistov vrátane detí na Ukrajine, ďalšia vojna sa rozhorela na strednom východe. Teherán aj Tel Aviv sú pod paľbou rakiet. Ešte pred piatimi dňami udrel Izrael na Irán a ten vzápätí odpovedal masívnym útokom. Izrael sa snaží zničiť Iránsky jadrový program, cieľom Teheránu je dlhodobo vymazať celý Izrael a jeho občanov z mapy. Krajiny, medzi ktorými leží Jordánsko, Saudská Arábia či Irak na seba vypaľujú balistické rakety a drony na vzdialenosť viac ako tisíc kilometrov.Prečo sa to všetko deje práve teraz? Darí sa Tel Avivu ochromiť plány Teheránu na vlastnú jadrovú bombu? Pomohlo by to svetu? Na aké ciele a akými prostriedkami útočia? Ako a čím útočí iránsky režim ajatolláhov? Ako to celé môže dopadnúť? Krajiny G7 na summite v Kanade vyzvali na deeskaláciu, pridal sa aj Donald Trump. Hrozí na Strednom Východe skôr eskalácia, prípadne aj jadrová vojna?Braňo Závodský sa rozprával so zahraničnopolitickým komentátorom a bývalým šéfom zahraničného výboru NR SR Františkom Šebejom.

Co všechno je cílem izraelské vojenské operace proti Íránu? Proč izraelské rakety dopadají i na civilní objekty a instituce? Hrozí rozšíření konfliktu na další státy? A jaká je pozice Česka k nejnovějšímu vývoji na Blízkém východě? Tomáš Pancíř se zeptal bývalého velvyslance v Izraeli, poradce premiéra pro národní bezpečnost Tomáše Pojara.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Robert Fico lieta za agresorom Putinom do Moskvy a našich spojencov považuje za vojnových štváčov. Hrozí zablokovaním európskych sankcií proti Moskve. Chváli autoritatívne a komunistické režimy, a napriek tomu, že jeho vláda má len tesnú väčšinu v parlamente a za sebou polročnú vládnu krízu, chcel by meniť politický systém na Slovensku. Prekáža mu, že máme veľa politických strán a že v takej Číne či Vietname si tamojšie režimy veci môžu plánovať, no u nás musia byť každé štyri roky slobodné voľby, ktoré vraj prerušia kontinuitu.Čo chce premiér povedať ak hovorí, že liberálna demokracia zlyhala? Znamená jeho politika na všetky štyri svetové strany hlavne inšpiráciu totalitným východom? Čo sú to vlastne za režimy v Číne, Vietname či Uzbekistane, kam rád cestuje a ako fungujú? Ako môže Robert Fico zmeniť Slovensko a aké na to má nástroje? A čo na to Európska únia, ktorej sa teraz vyhráža, že nepodporí protiruské sankcie? A čo znamenali odkazy šéfky európskej diplomacie Kallas či nemeckého kancelára Merza pre premiéra a pre Slovensko?Braňo Závodský sa rozprával s politológom Filozofickej fakulty UK profesorom Jozefom Bátorom.

Robert Fico by chcel mať zo Slovenska Vietnam alebo Čínu, páči sa mu aj režim v Uzbekistane, kde rečnil o zmene politického systému na Slovensku. A rád by sa dostal aj do Afganistanu. Robert Fico chce v parlamente meniť našu ústavu a zrušiť sviatok 17. novembra, boja za slobodu a demokraciu ako deň pracovného pokoja. A chce menej politických strán.Skutočne chcú občania a občianky Slovenska žiť ako v Uzbekistane a naším vzorom majú byť nedemokratické režimy ako v Číne či Vietname? A čo vlastne znamená, že chce Robert Fico v ústave nadradenosť nášho práva nad naše medzinárodné záväzky? Čo je podľa Roberta Fica národná identita? Prečo hovoria ústavný právnici a sudcovia o bezprecedentnom zásahu do fungovania právneho štátu a mimovládky zas, že ide o pokus zmeniť charakter nášho krajiny? Kto na to dal premiérovi mandát a ako ešte môže meniť našu Ústavu? Hrozí nám návrat k totalite? A prečo si to doteraz nevšimlo KDH, ktoré chce Fica a jeho ústavné zmeniť podporiť?Braňo Závodský sa rozprával s ústavným právnikom z Právnickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave Vincentom Bujňákom.

Vláda reálne začala konsolidovať až v tomto roku. Doterajšie zvyšovanie daní sa minulo na nové výdavky. Hlavný cieľ vlády, teda stabilizovať dlh už v tomto volebnom období sa naplniť nepodarí. Naopak, vláda si zrejme pripravuje pôdu na ďalšie výdavky v predvolebnom roku.Vláda predpokladá, že sa naplnia najhorší scenáre obchodnej vojny, ktoré by znamenali výrazné spomalenie aj slovenskej ekonomiky. Preto sa rozhodla ozdravovanie verejných financií natiahnuť o jeden rok. So stabilizáciou verejného dlhu preto už nepočíta v tomto volebnom období.Predseda Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Ján Tóth v podcaste približuje podrobnosti o strednodobom vývoji verejných financií.„Podľa nás mala vláda počkať na novú ekonomickú prognózu, ktorá by presnejšie odhadla aký vplyv by mal hroší ekonomický vplyv na deficit, až potom mali byť ciele uvoľnené,“ hovorí Tóth.Nahrával Vladimír Amrich.

Vláda reálne začala konsolidovať až v tomto roku. Doterajšie zvyšovanie daní sa minulo na nové výdavky. Hlavný cieľ vlády, teda stabilizovať dlh už v tomto volebnom období sa naplniť nepodarí. Naopak, vláda si zrejme pripravuje pôdu na ďalšie výdavky v predvolebnom roku.Vláda predpokladá, že sa naplnia najhorší scenáre obchodnej vojny, ktoré by znamenali výrazné spomalenie aj slovenskej ekonomiky. Preto sa rozhodla ozdravovanie verejných financií natiahnuť o jeden rok. So stabilizáciou verejného dlhu preto už nepočíta v tomto volebnom období.Predseda Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Ján Tóth v podcaste približuje podrobnosti o strednodobom vývoji verejných financií.„Podľa nás mala vláda počkať na novú ekonomickú prognózu, ktorá by presnejšie odhadla aký vplyv by mal hroší ekonomický vplyv na deficit, až potom mali byť ciele uvoľnené,“ hovorí Tóth.Nahrával Vladimír Amrich.

Fotovoltické systémy, najmä meniče a batérie, sa stávajú čoraz bežnejšou súčasťou našich domácností aj kritickej infraštruktúry. Veľká časť týchto zariadení pochádza z Číny a s tým sú spojené potenciálne kyberbezpečnostné hrozby – od neúmyselných zraniteľností až po možné skryté komunikačné moduly. Aké sú riziká a čo s tým môžeme robiť?V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčín rozpráva s redaktorom Živé.sk Lukášom Koškárom o tom, prečo by sme sa mali zaujímať o pôvod a bezpečnosť našich solárnych systémov, aké konkrétne hrozby boli objavené a aké dôsledky by mohla mať naša technologická závislosť od Číny v tejto oblasti.Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Aké bezpečnostné hrozby skrývajú solárne panely a meniče z Číny.Môže vaša fotovoltika posielať dáta do Číny bez vášho vedomia?Hrozí destabilizácia elektrickej siete cez hacknuté solárne elektrárne?Prečo Európa stráca kontrolu nad kľúčovou "zelenou" technológiou.Čo môžu robiť bežní používatelia a štáty na zníženie rizík.Téme sa venujeme aj tu:Američania našli v čínskych meničoch pre solárne elektrárne neznáme komunikačné modulyVyrábate si elektrinu zo slnka? Dáta môžu putovať do Číny, no je tu ešte väčší problém (rozhovor)Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Hrozí rozpad NATO? Zvládne EÚ svoju obranu? Vyzve Putin článok 5? Ubráni Slovensko svoju zvrchovanosť? Hosť: Róbert Vass, šéf Globsecu

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.

Hrozí, že uprostřed národních parků začnou růst obchodní centra a rezidenční projekty? Umožnily by to poslanecké návrhy, o kterých bude v červnu rozhodovat sněmovna? A proč se starostové dvaceti obcí sveřepě brání vzniku národního parku na Křivoklátsku? „Ekonomický profit z těch lesů nebude smyslem péče o lesy. To je základní rozdíl, o který jde a který má svůj význam,“ říká Jakub Kašpar, náměstek ředitele Krkonošského národního parku a koordinátor Asociace národních parků.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Městský soud v Praze se v týdnu vrátil k případu takzvané Kutnohorské sekty, v níž byl usmrcen mimo jiné i její vůdce Richard Šifer. Obviněné jsou kvůli tomu dvě ženy - kutnohorská zubařka Magdaléna a důchodkyně Irena S., které nyní státní zástupkyně navrhla trest šestnáct let za mřížemi ve věznici se zvýšenou ostrahou. „Kdyby dostaly velmi nízký trest, může se stát, že podobně budou u soudu následně argumentovat i další pachatelé. Ze strany státní zástupkyně ani soudkyně to tedy není jednoduché. Výše trestu, kterou státní zástupkyně navrhuje, mě nicméně překvapila," říká ve Výtahu Respektu Martin Štorkán. „Poté, co jsme si za poslední dva roky u soudu vyslechli, tak minimálně to, jak Šifer na ženy působil, by měla být polehčující okolnost. Ony uvěřily, že kontroluje každou jejich myšlenku a krok. Bály se trestu, který může přijít a který v případě některých členů sekty také přišel," dodává. Jak státní zástupkyně svůj návrh odůvodnila? Jak se brání obhájci penzistky Ireny? A v jaké fázi je momentálně kutnohorská kauza?

Zlepšenie pripravenosti a reakcie krajín na budúce pandémie. To je cieľ pandemickej dohody, na ktorej znení sa členské štáty Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) zhodli v apríli tohto roka. Dokument vznikol v reakcii na skúsenosti z pandémie covidu, keď sa ukázalo, že bez efektívnej medzinárodnej spolupráce môžu byť dosahy krízy výrazne horšie. Slovensko sa napriek tvrdej kritike zo strany opozičných politikov a odborníkov rozhodlo zmluvu neprijať, čím sa zaradilo medzi menšinu krajín s týmto postojom.Dôvod je prostý. Premiér Robert Fico tvrdí, že pandemická dohoda ohrozuje suverenitu Slovenska. Tento naratív šíri napriek tomu, že dohoda výslovne zachováva suverenitu štátov a nezasahuje do vnútroštátnych kompetencií v oblasti verejného zdravia. „Neviem, aký úmysel má pán premiér, keď takéto informácie zdieľa s verejnosťou, ale nie je to vysvetlenie obsahu pandemickej dohody tak, ako ju vnímame my odborníci,“ hovorí zástupca Slovenska v rade Svetovej zdravotníckej organizácie Jozef Šuvada. Voči premiérovmu postoju sa vyhranil aj minister zdravotníctva Kamil Šaško, ktorý ho považuje skôr za politický marketing než snahu o ochranu zdravia Slovákov. V pondelok sa v podobnom duchu vyjadril aj prezident Peter Pellegrini, ktorý považuje za nezodpovedné dobrovoľne si obmedziť prístup k najnovším vedeckým informáciám. Tvrdí, že Slovensko si odmietnutím dohody zatvára cestu k lepšej ochrane zdravia slovenských občanov. Jozef Šuvada s jeho slovami súhlasí. „Slovensko, ktoré má dlhodobý problém s nezvládaním zdravotného systému v čase kríz, môže iba s pomocou siete medzinárodných organizácií prežiť a zachrániť čo najviac ľudí,“ hovorí odborník.

Zlepšenie pripravenosti a reakcie krajín na budúce pandémie. To je cieľ pandemickej dohody, na ktorej znení sa členské štáty Svetovej zdravotníckej organizácie (WHO) zhodli v apríli tohto roka. Dokument vznikol v reakcii na skúsenosti z pandémie covidu, keď sa ukázalo, že bez efektívnej medzinárodnej spolupráce môžu byť dosahy krízy výrazne horšie. Slovensko sa napriek tvrdej kritike zo strany opozičných politikov a odborníkov rozhodlo zmluvu neprijať, čím sa zaradilo medzi menšinu krajín s týmto postojom.Dôvod je prostý. Premiér Robert Fico tvrdí, že pandemická dohoda ohrozuje suverenitu Slovenska. Tento naratív šíri napriek tomu, že dohoda výslovne zachováva suverenitu štátov a nezasahuje do vnútroštátnych kompetencií v oblasti verejného zdravia. „Neviem, aký úmysel má pán premiér, keď takéto informácie zdieľa s verejnosťou, ale nie je to vysvetlenie obsahu pandemickej dohody tak, ako ju vnímame my odborníci,“ hovorí zástupca Slovenska v rade Svetovej zdravotníckej organizácie Jozef Šuvada. Voči premiérovmu postoju sa vyhranil aj minister zdravotníctva Kamil Šaško, ktorý ho považuje skôr za politický marketing než snahu o ochranu zdravia Slovákov. V pondelok sa v podobnom duchu vyjadril aj prezident Peter Pellegrini, ktorý považuje za nezodpovedné dobrovoľne si obmedziť prístup k najnovším vedeckým informáciám. Tvrdí, že Slovensko si odmietnutím dohody zatvára cestu k lepšej ochrane zdravia slovenských občanov. Jozef Šuvada s jeho slovami súhlasí. „Slovensko, ktoré má dlhodobý problém s nezvládaním zdravotného systému v čase kríz, môže iba s pomocou siete medzinárodných organizácií prežiť a zachrániť čo najviac ľudí,“ hovorí odborník.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ruská strana nemá zásadní motivaci mír uzavřít. Má před sebou léto – a to je doba, kdy může Rusko dosáhnout územních zisků,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Podle něj to zatím fyzicky na mír nevypadá, ale mentálně do této fáze vstupujeme. Kyvadlo se navíc dle experta v posledních týdnech začalo vychylovat na opačnou stranu – Donald Trump „nebaští“ vše, co mu Vladimir Putin naservíruje, a nechválí ho jako svého kamaráda. Stejně tak se změnil povýšenecký přístup Trumpa k Ukrajině od doby, kdy proti němu ukrajinský prezident Zelenskyj seděl jako oukropek v Oválné pracovně. Podle Břízy Ukrajina konečně našla společnou řeč s americkou administrativou – a to je podle něj dobře. Díky tomu věří, že se Spojené státy z vojenské pomoci válkou zasažené zemi nestáhnou. Rusko podle něj na druhé straně rozhodně krvácí – ekonomicky i lidsky – a drtivá většina západních států by v takovém případě válku za určitých podmínek ukončila. Na to ale nelze u Ruska spoléhat, protože je ochotno obětovat hodně. Může být uzavřen mír tak, jak si ho přejeme? Jakou roli hraje Turecko? Co by se stalo, kdyby na Moskvu dopadla jaderná zbraň? A jak vnímá současnou situaci v Pásmu Gazy? Také o tom mluvil Vlastislav Bříza.

Umelá inteligencia (AI) sa stala nielen kľúčovou technologickou témou, ale aj zásadným geopolitickým faktorom, ktorého prejavy začnú byť čoskoro veľmi zjavné. Jej rýchly vývoj a čoraz hlbšia integrácia do každodenného života prináša nielen nové možnosti, ale aj vážne výzvy a riziká pre jednotlivcov, spoločnosť aj demokratické usporiadanie.V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva s Vladimírom Šuchom, hosťujúcim profesorom Európskeho univerzitného inštitútu vo Florencii a bývalým riaditeľom Európskej komisie na Slovensku, o tom, prečo je umelá inteligencia prelomová, aké konkrétne dopady má už dnes na psychiku ľudí a spoločenskú polarizáciu, a ako prispieva k znepokojujúcemu presunu moci a kontroly nad dátami z verejného sektora k súkromným korporáciám.Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/ V podcaste hovoríme aj o týchto témach:● Prečo je AI najväčšou revolučnou zmenou v ľudskej histórii.● Ako AI presúva moc od štátov ku korporáciám a ohrozuje demokraciu.● Hrozba nového bipolárneho sveta (USA vs. Čína) poháňaného AI.● Čo znamená príchod všeobecnej umelej inteligencie (AGI) a superinteligencie.● Akú úlohu môže a mala by zohrať Európa v ére AI.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Co to vlastně náhražky masa jsou? Jsou zdravější než maso? Podle čeho bychom je měli vybírat? Na co si dávat pozor? Je nějaká nevhodná náhražka masa? Hrozí při nahrazování masa nedostatek některých živin? Spousta náhražek obsahuje různá aditiva, není to špatně? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Hrozí nečitelným Pirátům osud Zelených a Věcí veřejných? Trumpova obchodní válka tlačí EU, aby uzavírala dohody se zbytkem světa. Příliš dlouhý smutek. O nové negramotnosti a kultuře.

Hrozí nečitelným Pirátům osud Zelených a Věcí veřejných? Trumpova obchodní válka tlačí EU, aby uzavírala dohody se zbytkem světa. Příliš dlouhý smutek. O nové negramotnosti a kultuře.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ešte sme nerozdýchali vyššiu DPH či transakčnú daň a už sa na nás valí ďalšie kolo konsolidácie. Navyše, svet čelí colnej vojne rozpútanej prezidentom USA. „Toto nie je obdobie, keď by sme mali mať 13., 14., 15. dôchodky. Skôr by sme mali uvažovať o tom, ako zlepšiť situáciu pre tých, ktorí tvoria hodnoty," tvrdí šéf Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Ján Tóth. Prečo zostávajú verejné financie v kritickom stave, a kde by mala vláda hľadať financie na ďalšiu konsolidáciu?Americký prezident rozpútal bezprecedentnú globálnu colnú vojnu. Malá a mimoriadne otvorená ekonomika Slovenska sa tak ocitla v priamom ohrození. Navyše, stav našich verejných financií zostáva napriek konsolidačnému balíčku veľmi kritický. Slovensko stále patrí medzi krajiny s najvyšším rizikom dlhodobej udržateľnosti verejných financií v EÚ. Prvý vládny konsolidačný balíček nezafungoval, vláda si to sťažila i 13. dôchodkami, hovorí pre podcast Aktuality Nahlas šéf Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Ján Tóth.Rastúca nestabilita globálneho sveta tak ešte viac zvyšuje potrebu zásadného ozdravenia verejných financií. Štruktúra pripravovaného konsolidačného balíčka by však mala čo najmenej brzdiť náš ekonomický rast. Šéf rozpočtovej rady vidí priestor najmä v škrtoch vo vládnych výdavkoch. A ak zvyšovať príjmy, tak v oblasti spotrebných daní – napríklad zjednocovanie jej sadzby, či v daniach z majetku, nehnuteľností alebo hazardu.Kde by vláda mala hľadať ďalšie dve miliardy, a čo s experimentom v podobe transakčnej dane? Hrozí nám kombinácia recesie a rastúcej inflácie? Ako sa nás dotknú colné vojny, a ako by mala EÚ na nepredvídateľné kroky administratívy Donalda Trumpa zareagovať? A napokon, prečo dnes už naozaj nie je žiadny priestor pre populistickú politiku štedrého rozdávania?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes so šéfom Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Jánom Tóthom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ešte sme nerozdýchali vyššiu DPH či transakčnú daň a už sa na nás valí ďalšie kolo konsolidácie. Navyše, svet čelí colnej vojne rozpútanej prezidentom USA. „Toto nie je obdobie, keď by sme mali mať 13., 14., 15. dôchodky. Skôr by sme mali uvažovať o tom, ako zlepšiť situáciu pre tých, ktorí tvoria hodnoty," tvrdí šéf Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Ján Tóth. Prečo zostávajú verejné financie v kritickom stave, a kde by mala vláda hľadať financie na ďalšiu konsolidáciu?Americký prezident rozpútal bezprecedentnú globálnu colnú vojnu. Malá a mimoriadne otvorená ekonomika Slovenska sa tak ocitla v priamom ohrození. Navyše, stav našich verejných financií zostáva napriek konsolidačnému balíčku veľmi kritický. Slovensko stále patrí medzi krajiny s najvyšším rizikom dlhodobej udržateľnosti verejných financií v EÚ. Prvý vládny konsolidačný balíček nezafungoval, vláda si to sťažila i 13. dôchodkami, hovorí pre podcast Aktuality Nahlas šéf Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Ján Tóth.Rastúca nestabilita globálneho sveta tak ešte viac zvyšuje potrebu zásadného ozdravenia verejných financií. Štruktúra pripravovaného konsolidačného balíčka by však mala čo najmenej brzdiť náš ekonomický rast. Šéf rozpočtovej rady vidí priestor najmä v škrtoch vo vládnych výdavkoch. A ak zvyšovať príjmy, tak v oblasti spotrebných daní – napríklad zjednocovanie jej sadzby, či v daniach z majetku, nehnuteľností alebo hazardu.Kde by vláda mala hľadať ďalšie dve miliardy, a čo s experimentom v podobe transakčnej dane? Hrozí nám kombinácia recesie a rastúcej inflácie? Ako sa nás dotknú colné vojny, a ako by mala EÚ na nepredvídateľné kroky administratívy Donalda Trumpa zareagovať? A napokon, prečo dnes už naozaj nie je žiadny priestor pre populistickú politiku štedrého rozdávania?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes so šéfom Rady pre rozpočtovú zodpovednosť Jánom Tóthom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Personálny stav v Hasičskom a záchrannom zbore je dnes tak napätý, že napríklad v prípade viacerých teroristických útokov na infraštruktúru, by už možno ani nemal kto zasiahnuť, tvrdí bývalý hasič a dnes politik SaS Ľuboslav Farkaš. Napriek tomu, že hasiči tvoria pilier kritickej infraštruktúry, pilierom záujmu štátu, ktorý chránia sa nestali. Práve naopak, ocitli sa na samom chvoste záujmu rezortu vnútra. Odkiaľ iní utekajú, tam tomu oni bežia priamo v ústrety. Vrhajú sa do náručia smrtiacim plameňom, veľkej vode, závalom či zmaru pri živelných katastrofách alebo dopravných nehodách. Zachraňujú nám doslova naše holé životy, ale i to posledné, čo vôbec máme - strechy nad hlavou. Hasiči.Hasiči v každej spoločnosti patria medzi tie najrešpektovanejšie povolania, detské a spoločenské vzory, ale i piliere celej komunity. U nás sú však prakticky na samom chvoste záujmov tohoto štátu. Bojujú tak nielen zoči voči neskrotným silám prírody, ale aj so spoločenským uznaním, nepriaznivými a diskriminačnými pracovnoprávnymi podmienkami, zastaralou a absentujúcou technikou i životnou úrovňou. Výsledkom tak môže byť zásadné oslabenie hasičského zboru. Vďaka ním môžeme prežiť i tie najhoršie chvíle nášho života, no oni nezáujem štátu - a kompetentných, napokon prežiť nemusia no a tým pádom sa riziko, že už tú najbližšiu katastrofu prežiť nemusíme ani my, zásadne zvyšuje. Hrozí paralýza profesionálneho hasičského zboru a v čom vlastne musia dnes na Slovensku žiť tí, ktorí nás zachraňujú z plameňov, bránia pred veľkou vodou či nás a ťahajú z nabúraných vrakov pri hromadných haváriách?Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Personálny stav v Hasičskom a záchrannom zbore je dnes tak napätý, že napríklad v prípade viacerých teroristických útokov na infraštruktúru, by už možno ani nemal kto zasiahnuť, tvrdí bývalý hasič a dnes politik SaS Ľuboslav Farkaš. Napriek tomu, že hasiči tvoria pilier kritickej infraštruktúry, pilierom záujmu štátu, ktorý chránia sa nestali. Práve naopak, ocitli sa na samom chvoste záujmu rezortu vnútra. Odkiaľ iní utekajú, tam tomu oni bežia priamo v ústrety. Vrhajú sa do náručia smrtiacim plameňom, veľkej vode, závalom či zmaru pri živelných katastrofách alebo dopravných nehodách. Zachraňujú nám doslova naše holé životy, ale i to posledné, čo vôbec máme - strechy nad hlavou. Hasiči.Hasiči v každej spoločnosti patria medzi tie najrešpektovanejšie povolania, detské a spoločenské vzory, ale i piliere celej komunity. U nás sú však prakticky na samom chvoste záujmov tohoto štátu. Bojujú tak nielen zoči voči neskrotným silám prírody, ale aj so spoločenským uznaním, nepriaznivými a diskriminačnými pracovnoprávnymi podmienkami, zastaralou a absentujúcou technikou i životnou úrovňou. Výsledkom tak môže byť zásadné oslabenie hasičského zboru. .Vďaka ním môžeme prežiť i tie najhoršie chvíle nášho života, no oni nezáujem štátu - a kompetentných, napokon prežiť nemusia no a tým pádom sa riziko, že už tú najbližšiu katastrofu prežiť nemusíme ani my, zásadne zvyšuje. Hrozí paralýza profesionálneho hasičského zboru a v čom vlastne musia dnes na Slovensku žiť tí, ktorí nás zachraňujú z plameňov, bránia pred veľkou vodou či nás a ťahajú z nabúraných vrakov pri hromadných haváriách?Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

ODS a Piráti se na pražském magistrátu navzájem pomlouvají zcela veřejně a natolik bez zábran, že je těžké pochopit, jak vůbec mohou společně sedět v radě a už dva roky vládnout hlavnímu městu. Výsledek pociťuje každý obyvatel hlavního města. Praha zamrzla. Bohaté město sice má na svých účtech rekordních 140 miliard korun, ale obří úspory nemá do čeho investovat. Stojí velké dopravní stavby jako třeba druhá část metra D - kvůli rozhodnutí antimonopolního úřadu. Zaseknutá je také slibovaná dostavba vnitřního městského okruhu, takzvaná Blanka II. Nestaví se ani byty, z nichž se stal v Praze nedostupný luxus. O reformě parkovacích zón nebo stavbě nových P+R parkovišť pro dojíždějící se jen mluví. Aby problémů nebylo málo, na schůzi zastupitelstva demonstrují popeláři z  Pražských služeb. Hrozí, že půjdou do stávky a přestanou vyvážet odpadky.Důvody, proč paralyzovaná Praha přešlapuje na místě, rozebírá aktuální epizoda podcastu Vlevo dole. Hlavní příčinou jsou ústřední postavy - primátor Bohuslav Svoboda z ODS a jeho první náměstek, šéf Pirátů Zdeněk Hřib. Neshodnou se dokonce ani na tom, která firma a za kolik má vyvážet pražské odpadky.„První si potrpí na ceremonie, druhý je tak suverénní, že pro cokoliv těžko hledá spojence. Dohromady šílené kombo. Nedůvěřují si oni dva a především ani jejich strany, jejichž pražští zastupitelé se ani nesnaží skrývat, jak moc sebou navzájem pohrdají,“ říká v podcastu reportér Václav Dolejší.Kvůli „ideologickým“ sporům stojí i malé projekty jako třeba rozšíření tramvajového ostrůvku na Staroměstské nebo lávka pro pěší a cyklisty v Braníku.„Situace je o to komplikovanější, že ani jeden z nich nemá stoprocentní podporu ani ve své vlastní straně. Pražská ODS by byla nejraději, aby jedenaosmdesátiletý Svoboda odstoupil a předal funkci někomu mladšímu a energičtějšímu. No a Hřib zase má v Praze natolik rozhádané Piráty, že dokonce jeho vlastní lidé nepodporují jeho projekty,“ vysvětluje reportérka Lucie Stuchlíková.Chtělo by se zařvat: Pískej konec! Ale zdá se, že pražská radniční sestava - koalice Spolu plus Piráti za přihlížení Starostů - je připravena společně trpět až do konce volebního období. Jakékoliv jiné uspořádání, třeba s účasti opozičního hnutí ANO, není v Praze už jen čistě početně možné. Cítí se primátor Bohuslav Svoboda jako stařec? Má jeho náměstek Hřib rád popeláře? A kde návštěvník dostane stravenku na svačinku i oběd? Poslechněte si reportáž Vlevo dole z pražského magistrátu!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

❌ Partnerem epizody je investiční platforma XTB:⁠https://geolink.xtb.com/0fX7O⁠

Väčšina Slovákov má prozápadnú orientáciu, výnimkou sú najmä voliči SMERu, ktorí sa klonia viac na východ. Vyplýva to z prieskumu agentúry Focus. Prieskum však ukazuje aj našu geopolitickú nekonzistentnosť. Chceme byť neutrálni, ale aj sa viac angažovať v spoločnej euroobrane, deklarujeme členstvo v NATO, no nechceme sa v nej angažovať vojensky. Kto sme a kam smerujeme?Výrazná väčšina obyvateľov Slovenska má prozápadnú orientáciu. Vyplýva to z aktuálneho prieskumu agentúry Focus pre think-tank Fórum Budúcnosti Slovenska. Naopak, väčšinová orientácia voličov najväčšej vládnej strany SMER SSD preferuje príklon na východ. Väčšinovo si to však zo Slovákov želá iba necelá pätina respondentov. Takmer polovica oslovených si zároveň želá našu neutralitu a pritom viac ako 50 percent opýtaných podporuje aktívnejšiu účasť Slovenska v rámci spoločnej európskej obrany v takzvanej "koalícií ochotných." Prieskum ukazuje aj rozkol v geopolitickej orientácií voličov vládnej koalície. Kto sme a kam smerujeme, vieme to vôbec? Kde, ako spoločnosť, vidíme svoje miesto na geopolitickej šachovnici a akú veľkú úlohu dnes hrajú tieto témy pri našom politickom rozhodovaní? Trápia nás vôbec otázky zahraničnej politiky a bude ich váha so stúpajúcou nestabilitou sveta rásť? A prečo je premiér v týchto témach radikálnejší než voliči Republiky? No a napokon, čo ukazujú dlhodobejšie trendy preferencií politických strán a prečo z nich opakovane vyplývajú scenáre možného povolebného patu a riziko tzv. bulharských či talianskych krátkych a nestabilných vlád? Je kľúčovou témou volieb hrozba prepadu hlasov a teda potreba integrácie strán oscilujúcich na hrane zvoliteľnosti?Ráno Nahlas so šéfom agentúry Focus Martinom Slosiarikom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Francie má plán. Nabízí své jaderné zbraně Evropě. To kdyby náhodou Spojené státy začaly svůj jaderný deštník stahovat. Hrozí to? A kolik atomovek v Evropě vlastně máme? Téma pro další bonusový díl série ATOM s Vlastislavem Břízou, expertem na jaderné soupeření z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Francie má plán. Nabízí své jaderné zbraně Evropě. To kdyby náhodou Spojené státy začaly svůj jaderný deštník stahovat. Hrozí to? A kolik atomovek v Evropě vlastně máme? Téma pro další bonusový díl série ATOM s Vlastislavem Břízou, expertem na jaderné soupeření z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lekári zo štátnych nemocníc sú vybavení. Čo bude teraz s našimi ambulanciami? Tie už minulý rok varovali pred kolapsom o ohrozením zdravia občanov. Pohrozili aj, že podpisovať zmluvy so zdravotkami nie je ich povinnosť. Čo to všetko znamená pre pacientov? Čakajú nás nové poplatky a platby u našich lekárov? Hrozí aj ďalšie zatváranie ambulancií, ak ich je už teraz málo? Ktorých lekárov chýba najviac a ako to chce štát riešiť? Cítia sa ambulancie diskriminované?Slovensko si dnes pripomína 7 rokov od vraždy Jána a Martiny. Nikdy na nich nezabudneme. Otvorený list psychiatrov premiérovi podporili aj lekári z ambulancií. Čo hovoria na to, že ministerka kultúry posiela z práce ľudí, ktorý chodia k psychiatrom alebo že policajti berú ako podozrivého lekára pre očkovanie počas pandémie Covidu? Ako sa v takejto atmosfére cítia odborníci a pracujú?Braňo Závodský sa rozprával s prezidentkou Zväzu ambulantných poskytovateľov Jaroslavou Orosovou.

Donald Trump telefonoval s Vladimírom Putinom o ukončení vojny na Ukrajine. Telefonoval aj s prezidentom Zelenským. Telefonáty označil za produktívne a dobré. Náš premiér medzitým na sociálnej sieti hovorí o konci svetového poriadku. Európska únia a Ukrajina podľa neho prehrali 0:3 na sety.Aký koniec ruskej vojny na Ukrajine plánuje Trump s Putinom? Dostane pri tom slovo aj EÚ a najmä samotná Ukrajina? Ak Robert Fico hovorí o konci svetového poriadku, kde je tam miesto pre malé krajiny ako Slovensko, aj po jeho návšteve Kremľa či prítomnosti ruského veľvyslanca na našom úrade vlády? Hrozí nám prepad do ruskej sféry vplyvu a čo by to znamenalo pre našu suverenitu a prežitie? Dokážeme si ako Európania garantovať bezpečnosť aj sami? A bude toho stále súčasťou aj Slovensko?Braňo Závodský sa rozprával so slovenským diplomatom a exministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.