Podcasts about dnes

Říkali mu „americký Mozart“ nebo „kalifornský Beethoven“: Brian Wilson, jeden ze zakladatelů legendární skupiny The Beach Boys. Dnes je považován za jednoho z nejvlivnějších studiových skladatelů na světě. Ve speciálu Portrétů o hudebních rebelech o něm a o jeho tvorbě mluví hudební publicista Petr Dorůžka.

Říkali mu „americký Mozart“ nebo „kalifornský Beethoven“: Brian Wilson, jeden ze zakladatelů legendární skupiny The Beach Boys. Dnes je považován za jednoho z nejvlivnějších studiových skladatelů na světě. Ve speciálu Portrétů o hudebních rebelech o něm a o jeho tvorbě mluví hudební publicista Petr Dorůžka.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Velká kolážovitá výstava v Tančícím domě byla prodloužena. Jaké je dívat se na svou vlastní výstavu? „Nemůžu se na to koukat, protože já bych tam dal jiné věci. Ale všichni to chválí, možná je dobré. Já pořád vystavuji to samé, řekli mi, takže teď to vybrali ti mladí,“ přibližuje fotograf Robert Vano. Jak vzpomíná na hnutí hippies v New Yorku šedesátých let? Co je ďábelské ve světě módní fotografie? A co tvoří ranní rituál dnes již osmdesátiletého fotografa?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šteniatka! Dnes máme pre vás opäť epizódu s kategórie Lužifčák vzdeláva! Samozrejme vás nebudeme vzdelávať my. Ozvali sa nám kamaráti z Finaxu, lebo ich chalani majú novú knihu, Koľko stojí vaše šťastie? A je dôležité aby sa dostala medzi ľudí. A tak nás poprosili, či by sme nevyspovedali jedného z jej autorov Šimona. Veľmi zanieteného mladého ekonóma študovaného v Amsterdame, ktorý nám skúsi vysvetliť ako narábať s peniazmi, aby vám z toho nestáli vlasy dupkom. Veríme, že vás táto naša debata bude baviť tak, ako bavila nás.A vybavili sme pre vás aj zľavový kód. "LUZIFCAK10"Na stránke https://www.finax.shop/kniha-kolko-stoji-vase-stastie/A dostanete zľavu vo výške 10 % z aktuálnej predajnej ceny.Kód je platný do 20.12.2025Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 32 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/_URp0bYJsjUNáš dnešný hosť je ⁠⁠⁠⁠linkedin.com/in/Simon-pekar-614238224/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova alebo nebodaj vážne. Informácie zaznievajúce v tomto podcaste slúžia výhradne na vzdelávacie a zábavné účely. Nič z obsahu nie je finančné poradenstvo ani odporúčanie na nákup či predaj akýchkoľvek investícií. Finančné trhy a investovanie sú spojené s rizikom a pred akýmkoľvek rozhodnutím by ste sa mali poradiť s kvalifikovaným odborníkom. Hostia aj tvorcovia podcastu nenesú zodpovednosť za vaše investičné rozhodnutia. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.Na epizóde spolupracovala firma Finax Tech s. r. o.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Už ste si niekedy v galérii povedali – toto je umenie? Alebo ste počúvali klasickú hudbu a po chvíli neviete, či vás fascinuje alebo mätie? Nová podcastová séria „Čo skrýva umenie“ hľadá odpovede na všetky tie otázky, ktoré si kladieme potichu. Každý decembrový pondelok vám v Dobrom ráne priblížime svet umenia. Čo vlastne vidíme, keď sa pozeráme na Warholovu polievkovú plechovku, a prečo vyvolávajú jeho obrazy toľko otázok? V čom všetkom bol Warhol vizionár, priekopník a nakoľko je on sám súčasťou svojho umenia? Zároveň sa pozrieme na vizuálne umenie aj z vyššej perspektívy a spýtame sa, kto určuje kvalitu či hodnotu umenia, čo je umenie a čo už nie, a prečo je pre nás staršie umenie, ako napríklad impresionizmus, oveľa prirodzenejšie na porozumenie než diela Warhola či súčasné umenie. Bez veľkých slov alebo komplikovaných prirovnaní sa spýtame, čo konkrétne robí z Warholovho diela nadčasové umenie. Čo „vpisoval“ do svojich diel, vedome aj nevedome, a prečo boli jeho korene a rodinné zázemie také dôležité pri tvorbe jeho najznámejších diel? Podcast vytvorila Katarína Urban Richterová a vznikol vďaka finančnej podpore Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a v spolupráci s denníkom SME. Odporúčanie Dnes prichádzam so seriálovým odporúčaním. Pluribus od Apple TV je neokukaný nápad o… no keby som vám povedala, že je to seriál o mimozemskej invázii, mala aj nemala by som tak celkom pravdu. Dajme tomu, že je o mimozemšťanoch a osamelosti a viac už si pozrite v tomto vydarenom kúsku. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tohle je zkrácená verze (97min), celý díl (117min) si můžeš poslechnout bez reklam, dřív a odemknout tím i spousty dalších dílů přímo na Spotify jen za stovku/měsíc. ⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeDnes je to speciál nejen o reality show Zrádci! Dnes se totiž bavíme o emocích, vědomí a pravidlech sociálních her, které nám ve skutečnosti prozrazují víc o lidech a jejich uvažování, než kdo je zrádce a kdo ne.Rozebíráme, jak funguje konfirmační bias, authority bias, prestige bias a iluze transparentnosti - a proč se v psycho-hrách typu „Zrádci“ dějí stejné mentální zkratky jako v běžném životě: instalujeme filtry, hledáme důkazy, uzavíráme příběhy a zapomínáme, že smysl i pravda leží v integraci, ne v uzavření se do vlasntího příběhu.Tahle epizoda je o lidském prediktivním stroji, který chce mít ve všem jasno - i když žádné jasno není. O vztahu mozku a srdce, o entropii v sociálním prostoru a o tom, že:„Potřeba uzavřít příběh je někdy silnější než touha najít pravdu.“

Bol to veľký škandál. Krajská prokuratúra v Žiline predvolala ľudí, ktorí upozorňovali na podozrivú proruskú apokalyptickú sektu AllatRa a jej odnož Tvorivá spoločnosť. V zápätí sa ukázalo, že prokurátorka, ktorá vo veci konala, sama šírila myšlienky tejto sekty. Dnes v disciplinárnom konaní o prokurátorke Lucii Pavlaninovej rozhodoval Najvyšší správy súd SR. Nepotrestal ju. Lucii Pavlaninovej jej nadriadený, šéf Krajskej prokuratúry v Žiline Tomáš Balogh, navrhol len veľmi mierny trest – zníženie mzdy o 15 percent na 3 mesiace. Prečo disciplinárny senát neuložil ani len tento mierny trest, vysvetľuje v podcaste Aktuality Nahlas Annamária Dömeová, reportérka Aktualít, ktorá celú túto kauzu od začiatku sleduje.Prokurátorka pritom aj pred súdom argumentovala konštrukciami o FBI a pochybných “sovietskych vedcoch”. Nahrával Peter Hanák.

V súvislosti so študentmi sa dlhé roky hovorilo najmä o ich úteku do zahraničia. Dnes však čoraz viac vidíme aj tých, ktorí nechcú odísť, ale chcú meniť Slovensko. Niektorí vyjadrujú svoj názor prostredníctvom kriedovej revolúcie, iní odchodom z diskusie so slovenským premiérom. Aká je nálada medzi mladými a aké dezinformácie sa o nich šíria? Aj o tom diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou projektu Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a šéfom platformy Chcem tu zostať Erikom Klimentom.V úvode Veronika Frankovská priblížila, že na dezinformačnej scéne bolo posledné dni najpopulárnejšie video Ľuboša Blahu zo strany Smer, v ktorom tvrdil, že Američania naplánovali pád vlády Roberta Fica v roku 2018. Ako dôkaz mala slúžiť e-mailová komunikácia Jeffreyho Epsteina. „Tento e-mail však posielal v deň, keď už Robert Fico oznámil demisiu, o ktorej sa hovorilo týždeň vopred,“ uviedla Frankovská.O diskusii medzi premiérom Robertom Ficom a popradskými študentmi sa šíri viacero nepravdivých alebo nepodložených informácií. „Takým leitmotívom bolo, že niekto tých študentov riadil, že si to nevymysleli sami od seba,“ to sa ale podľa Frankovskej nepotvrdilo.V druhej časti diskusie sa šéf platformy Chcem tu zostať Erik Kliment k sporu medzi premiérom a popradskými študentmi vyjadril, že „celý konflikt sa láme na základných hodnotách – na rešpekte voči študentom a na pochopení toho, že keď niekto vyjadrí svoj názor, nemôže byť za tento slušný názor, ako to urobili študenti na tom popradskom gymnáziu, verejne pranierovaný. Podľa mňa to neprospelo vôbec nikomu.“Kliment pokračuje: „Keď sa pozrieme na to, že 85 % mladých ľudí si myslí, že politici a političky sa o nich absolútne nezaujímajú, a človek, ktorý za nimi príde, nepríde diskutovať, ale iba presadzovať svoj názor a nepríde si ich vypočuť, je to neprijateľné.“Medzi mladými podľa neho panuje obrovská frustrácia.

Bol to veľký škandál. Krajská prokuratúra v Žiline predvolala ľudí, ktorí upozorňovali na podozrivú proruskú apokalyptickú sektu AllatRa a jej odnož Tvorivá spoločnosť. V zápätí sa ukázalo, že prokurátorka, ktorá vo veci konala, sama šírila myšlienky tejto sekty. Dnes v disciplinárnom konaní o prokurátorke Lucii Pavlaninovej rozhodoval Najvyšší správy súd SR. Nepotrestal ju. Lucii Pavlaninovej jej nadriadený, šéf Krajskej prokuratúry v Žiline Tomáš Balogh, navrhol len veľmi mierny trest – zníženie mzdy o 15 percent na 3 mesiace. Prečo disciplinárny senát neuložil ani len tento mierny trest, vysvetľuje v podcaste Aktuality Nahlas Annamária Dömeová, reportérka Aktualít, ktorá celú túto kauzu od začiatku sleduje.Prokurátorka pritom aj pred súdom argumentovala konštrukciami o FBI a pochybných “sovietskych vedcoch”. Nahrával Peter Hanák.

Banky, automobilky, farmaceuti. Ti všichni šli Hitlerovi na ruku a dodávali mu buď technologie nebo know how a pomáhali mu v genocidě. Kdo všechno to byl?Za paywallem najdete k tomu navíc šílenej příběh firmy IBM, které pomocí dat ze sčítání lidu a děrných štítků zautomatizovala vyvražďování lidí.Bonusy zde: forendors.cz/pandikralovnaherohero.co/podcastpribehy

CELÝ ROZHOVOR: herohero.co/piatocek/subscribe Opäť je tu Piatoček v obraze s názormi, na ktoré sa nás nikto nepýtal, a ten dnešný má takmer hodinu! Dnes sme sa pozreli na to, ako sa opozícia pomocou nakúpených botov, ktoré vo facebookovej ankete hlasovali v prospech poslanca Barteka, snažila skompromitovať poslanca Barteka. Pustili sme si aj video poslanca Glücka, ktorý síce nevie odpovedať na žiadnu otázku, ale nahovorí toho aj tak viac než dosť. Samozrejme, toto je len prvá časť z takmer hodinového dielu. Tú druhú nájdete na našom HeroHero, a uvidíte v nej, ako sa premiér Fico snažil odľahčiť atmosféru na debate so študentmi, ako podľa neho vyzerá rešpektovanie iného názoru a ako podľa Smeru vyzerá ideálny vnuk pre každú babku demokratku. - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/ - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Michal Pečík pôsobí v záchrannej pozemnej aj v leteckej službe, je pilot, parašutista a človek, ktorý tvrdí, že najnebezpečnejšia časť jeho dňa je cesta autom na letisko. Dnes je hosťom StarTalks. V podcaste sa dozviete: Ktorá z jeho mnohých profesií ho najviac definuje? Ako zvládal skĺbiť štúdium medicíny popri záchrannej službe? Ako zvláda situáciu, keď na jeho rozhodnutia doslova niekto spolieha? Máva výčitky aj napriek tomu, že pre danú situáciu spravil maximum? Zažil situáciu, ktorá bola už za hranicami jeho možností a ako ju spracúva? Bojí sa lekár smrti, s ktorou sa bežne stretáva? Prečo začal s akrobatickým lietaním a parašutizmom? Prečo smerujú jeho kroky do vesmíru a ako blízko to má na dosah?

Do najnovšej epizódy hokejového podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk s Marekom Marušiakom a Rastislavom Konečným prijal pozvanie bývalý slovenský reprezentant, expert TV JOJ Šport a výkonný riaditeľ novovzniknutého klubu HK Malacky Michal Hudec.Ako spomína na svoje hokejové začiatky v Slovane? Čo mu dala medaila z juniorských majstrovstiev sveta 1999 či sezóna v USHL? A aké ambície má pri budovaní úplne nového projektu na Záhorí?V podcaste na ŠPORT.sk bývalý hokejový útočník priblížil, ako sa jeho hokejový príbeh začal už v detstve, keď ako 6-ročný prišiel domov s tým, že chce hrať hokej. V Slovane rýchlo rástol a v juniorke sa stal kapitánom. „Mojím snom bolo, že raz budem sedieť v strede tímovej fotky ako kapitán Slovana. Nesníval som o NHL,” priznal.Silným momentom jeho kariéry boli MS do 20 rokov v roku 1999. Michal Hudec sa na turnaj dostal ako náhradník po zranení Petra Fabuša, no napokon zažil nezabudnuteľný šampionát. „Dodnes ma mrzí semifinále s Rusmi, že sme nešli až do finále. Z 0:3 sme to stiahli na 2:3 a tretiu tretinu sme ich drvili,” zhodnotil.V období, keď pôsobil v Českých Budějoviciach, si zahral aj svoje jediné seniorské majstrovstvá sveta v Rige 2006. Na turnaj sa dostal ako trinásty útočník a neskôr sa dočkal aj gólu. „Bol som rád, že som tam bol aspoň raz,” dodal.Silnú stopu zanechal aj v Banskej Bystrici, kde bol kapitánom. Do klubu prišiel v čase, keď nemal žiadny angažmán a po problematickej sezóne v Česku. Po úspešnej sezóne sa vrátil do Slovana, no neprebojoval sa do zostavy KHL, a tak zamieril späť do Bystrice.Aktuálne je okrem iného aj výkonným riaditeľom nového hokejového klubu HK Malacky: „Je to veľká výzva. Chcem vytvoriť zdravé prostredie, kde budeme komunikovať a hovoriť pravdu. Chcem tomu dať iný level fungovania mládežníckeho klubu.”

Do najnovšej epizódy hokejového podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk s Marekom Marušiakom a Rastislavom Konečným prijal pozvanie bývalý slovenský reprezentant, expert TV JOJ Šport a výkonný riaditeľ novovzniknutého klubu HK Malacky Michal Hudec.Ako spomína na svoje hokejové začiatky v Slovane? Čo mu dala medaila z juniorských majstrovstiev sveta 1999 či sezóna v USHL? A aké ambície má pri budovaní úplne nového projektu na Záhorí?V podcaste na ŠPORT.sk bývalý hokejový útočník priblížil, ako sa jeho hokejový príbeh začal už v detstve, keď ako 6-ročný prišiel domov s tým, že chce hrať hokej. V Slovane rýchlo rástol a v juniorke sa stal kapitánom. „Mojím snom bolo, že raz budem sedieť v strede tímovej fotky ako kapitán Slovana. Nesníval som o NHL,” priznal.Silným momentom jeho kariéry boli MS do 20 rokov v roku 1999. Michal Hudec sa na turnaj dostal ako náhradník po zranení Petra Fabuša, no napokon zažil nezabudnuteľný šampionát. „Dodnes ma mrzí semifinále s Rusmi, že sme nešli až do finále. Z 0:3 sme to stiahli na 2:3 a tretiu tretinu sme ich drvili,” zhodnotil.V období, keď pôsobil v Českých Budějoviciach, si zahral aj svoje jediné seniorské majstrovstvá sveta v Rige 2006. Na turnaj sa dostal ako trinásty útočník a neskôr sa dočkal aj gólu. „Bol som rád, že som tam bol aspoň raz,” dodal.Silnú stopu zanechal aj v Banskej Bystrici, kde bol kapitánom. Do klubu prišiel v čase, keď nemal žiadny angažmán a po problematickej sezóne v Česku. Po úspešnej sezóne sa vrátil do Slovana, no neprebojoval sa do zostavy KHL, a tak zamieril späť do Bystrice.Aktuálne je okrem iného aj výkonným riaditeľom nového hokejového klubu HK Malacky: „Je to veľká výzva. Chcem vytvoriť zdravé prostredie, kde budeme komunikovať a hovoriť pravdu. Chcem tomu dať iný level fungovania mládežníckeho klubu.”

V rámci speciální série podcastů z MSV 2025 v Brně na stánku věnovaného robotizaci byste následujícího hosta nemuseli na první dobrou čekat. Je jím Milan Krpec, zastupuje společnost ONDRÁŠEK INK - JET SYSTEM, specialistu na průmyslového značení. Série je speciál ke konferenci ROBOTY, která každý rok mapuje trendy průmyslové robotizace. Více na https://www.konference-roboty.cz

Today's episode is about Slovaks transition from the end of November to the Christmas celebration. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my dialogue. You will also learn how to ask “Are you going to the Christmas market? “in Slovak. At the end of this episode, you can find my short dialogue.Episode notesIn today's episode, I'm talking about Slovaks transition from the end of November to the Christmas celebration. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my dialogue. You will also learn how to ask “Are you going to the Christmas market? “in Slovak. At the end of this episode, you can find my short dialogue.Slovak lesson1.    tradícia (tradition)2.    sviatok (holiday / feast day)3.    zábava (celebration / party)4.    tancovačka (dance party)5.    dedina (village)6.    olovo (lead)7.    veštenie (fortune-telling)8.    vianočné trhy (Christmas markets)9.    punč (punch - warm festive drink)10. predstavenie (performance / play)11. výzdoba (decoration)12. prázdniny (holidays / school break)13. čaro (magic / charm)14. sviatočná nálada (festive mood)15. Idete / Ideš na vianočný trh? (Are you going to the Christmas market?)Od svätej Kataríny po vianočné trhy (Súhrn)Koncom novembra sa na Slovensku začína čarovné obdobie plné tradícií a sviatočnej atmosféry. V minulosti na Deň svätej Kataríny bola posledná tancovačka pred adventom a na Ondreja sa dievčatá snažili vyveštiť si budúceho manžela. Dnes sa tieto staré zvyky miešajú s modernými: adventné vence, vianočné trhy a kultúrne podujatia. November sa tak mení z pochmúrneho mesiaca na začiatok radostného, svetielkami rozžiareného obdobia.DialogueIgor: Marta, všimla si si tú vianočnú výzdobu v meste?Marta: Jasné! A už vonia punč aj medovník.Igor: No hej, je tu čas vianočných trhov! Moja babka hovorí, že v minulosti mali viac tradičných zábav ako dnes.Marta: Viem, na Katarínu bola vraj posledná zábava pred adventom. Ľudia tancovali, spievali… a potom už mali byť ticho.Igor: Ticho? Celý december? Nemožné!Marta: Presne! A potom prišiel Ondrej a dievčatá vraj veštili, kto bude ich budúci manžel.Igor: Fakt? Ako? (Really? How?)Marta: Roztápali olovo a liali ho do vody. Zo vzniknutého tvaru hádali, aký bude ich ženích. Igor: Haha, čudná zábava. Ale teraz vážne – čo plánuješ tento víkend?Marta: Idem s rodičmi na vianočné trhy. Dáme si punč a kúpime pár drobností. Ty?Igor: To isté! Možno sa tam stretneme. A keď sa rozsvieti stromček na námestí, bude to oficiálne – začala sa vianočná sezóna!Marta: Presne tak. November končí a začína najkrajšie obdobie roka. Timestamps00:36 Introduction to the episode02:33 About traditional and modern customs in Slovakia07:41 Fun fact09:18 Slovak lesson14:37 Summary of today's topic in Slovak16:18 Dialogue in Slovak18:09 Dialogue with the English translationIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena Ondova Hilko LLC

Rekonstrukce starého případu ještě z první republiky. Nejznámější „pomníček“, tedy nevyřešený případ československé a později české kriminalistiky – vražda Otýlie Vranské. Dnes můžeme tvrdit, že po mnoha desetiletích, také díky metodě DNA, s největší pravděpodobností známe vraha. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Dnes sa k nemeckej menšine hlási 5 186 ľudí, najmä na Spiši, Ponitrí a v Bratislave. Vypočujte si ich príbehy, súčasnosť aj výzvy. Diskutujú: Rastislav Fiľo – zástupca nemeckej národnostnej menšiny, Michal Schvarc – historik Moderujú: Zuza Kumanová a Michal Oláh Podujatie sa koná vďaka finančnej podpore Fondu na podporu kultúry národnostných menšín.

Začínal ako zootechnik pri dobytku v Michalovciach. Neskôr Zoltán Berghauer vybudoval svetoznámu firmu na výrobu bazénov. Dnes dáva peniaze aj svoj čas do výstavby škôl. Jednu otvoril v Namíbii, základný kameň druhej položil tento mesiac v Nepále. Vypočujte si podcast Bod k dobru, v ktorom prinášame príbehy filantropov a filantropiek a búrame tabu spojené so slovom filantropia. Zoltán Berghauer odišiel po Novembri '89 za prácou do Viedne. Zo zarobených šilingov začal prispievať chudobnej rodine z Indie na štúdium ich dcérky. Po rokoch od nej dostal pozdrav aj kópiu lekárskeho diplomu. Keď pred tromi rokmi predal podiel vo firme, zvažoval, čo ďalej. „Časť ľudí si kúpi auto, lietadlo alebo kabelky. Ja som sa rozhodol, že musím pomôcť a to, čo mi bolo dané, musím dať aj niekomu inému,“ hovorí Zoltán.V podcaste sa dozviete:· prečo podporuje vzdelávanie detí,· koľko stojí nová škola v Afrike,· ako bojoval s náčelníkmi nomádskeho kmeňa o vodu,· aký vianočný darček poslal do Indie,· čo vraví na dobré rady, aby si doprial Ferrari. Kto je Zoltán Berghauer?Košičan Zoltán Berghauer spolu s partnerom vybudoval spoločnosť Compass Europe, ktorá patrí medzi troch najväčších výrobcov samočistiach bazénov v Európe. Je finalistom súťaže EY Podnikateľ roka 2020.Po predaji svojho podielu sa venuje filantropii. Organizuje stretnutia pre potenciálnych sponzorov a vysvetľuje, prečo treba investovať do budúcnosti detí v Ázii či Afrike. Bod k dobruV podcaste Bod k dobru, ktorý ste doteraz poznali ako Impact Talks, už tretí rok predstavujeme inšpiratívne osobnosti z biznisu, kultúry a športu. Príbehy pomáhania sú pestré, od spontánnych činov až po premyslené projekty s veľkým spoločenským dopadom.Bod k dobru vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Martin Staňo.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem možná až naivně optimistický,“ říká youtuber, streamer a spisovatel Radek Starý alias Sterakdary, který dokáže mluvit o úspěchu stejně lehce jako o tom, co ho formovalo. Vypráví o komunitě sledujících, kterou bere jako „kámoše“, o tom, proč odmítá spolupráce, které nejdou dohromady s jeho přesvědčením a proč je pro něj přirozené být otevřený. Popisuje, jak to, kým dnes je, má v mnoha směrech původ v dětství - v době, kdy „každá věc byla vzácná“ poté, co jeho rodina spadla do dluhů kvůli ručení a on sám nosil jednu mikinu tak dlouho, až mu bylo řečeno, že to nejde. Mluví také o kinetóze, která ho izolovala od vrstevníků, i o tom, jak utíkal do fantazie, kde hledá útočiště dodnes. „Ať už je to v rámci her nebo knížek. Mám velkou vizuální představivost. Co mě napadne, můžu živě vidět,“ popisuje Starý vlastnost, která je dozajista dobrým předpokladem pro jeho současné řemeslo. A mluví i o tom, jak dlouho mu trvalo vůbec připustit, že se v jeho životě něco mění - třeba když poprvé natankoval plnou nádrž bez toho, aby sledoval čísla na stojanu a řekl si: „To je dobrá část života.“ Dnes přitom stojí Starý za rekordním projektem Startovače: na svou knižní trilogii Exarie vybral přes 12 milionů korun. „Prodáváš zážitek být součástí něčeho,“ říká, ale zároveň přiznává, že mnohem víc než kvalita knih lidi zajímá až „cenovka“, která jeho tvorbě dala nový rozměr. Přitom pořád věří na disciplínu jako na „sval, který můžeš trénovat“ a na to, že úspěch není o náhodě, ale o tom, že co si člověk neudělá sám, nemá. Jak se z kluka, který byl zvyklý nic nemít, stal autor, jemuž přispělo pět tisíc lidí? Co znamená mít komunitu, kterou člověk zná tak dobře, že ví, kdo má nemocného psa nebo mění práci? A dá se v době sociálních sítí vůbec zůstat „naivním optimistou“, který si občas vypne data a před světem se chrání vlastním rozumem? Poslechněte si celý rozhovor.

Slovanské pohanství bývá obestřeno mýty i romantikou, odborníci jej ovšem popisují jako praktický a pestrý náboženský systém zakořeněný v každodennosti. Do Hergot!u přišli religionisté z Akademie věd ČR Jiří Dynda a Pavel Horák, aby vysvětlili, jak vznikal obraz „starých Slovanů“, kdo na něj navazuje dnes a jak tato tradice žije v současném Česku.

Herečka Petra Dubayová sa za ostatné roky stala jednou z najobľúbenejších tvárí slovenských obrazoviek. Diváci si ju zamilovali ako odvážnu Evu Dušekovú v dobovom seriáli Dunaj, k vašim službám. Len nedávno sa jej život obrátil naruby, keď sa stala mamou a miesto pred kamerami aj na doskách, ktoré znamejú svet, dočasne vymenila za materské povinnosti. Narodenie dcérky Vesny prinieslo do života rodáčky novú dynamiku. Ako sama priznáva, materstvo ju oslobodilo. „Je to hrozne dobré, že si dovolím nebyť na seba možno taká prísna, ako som bola predtým,“ prezradila s úsmevom usadená v kresle v našom štúdiu. Spolu s partnerom, hercom Jakubom Jablonským, tak denne prežívajú nielen výzvy rodičovstva, ale aj nároky života v umeleckej brandži, ktorá ich oboch paradoxne spojila, no zároveň vystavila tlaku verejnosti. V rozhovore pre reláciu Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sa herečka dotkla aj veľmi osobných a znepokojivých tém. Jednou z nich bola odvrátená tvár slávy, na ktorú, ako hovorí, nebola pripravená. „Psychicky som na to nebola pripravená. V niečom by som bola radšej, keby ma tí ľudia nepoznali,“ priznala úprimne. Nerátala vari s tým, či nebodaj nesnívala o tom, že keď raz prerazí v umeleckom svete, dosiahne aj popularitu a slávu? Dubayovej odpoveď v našom rozhovore vyššie je odzbrojujúco úprimná.  Málokto vie, že Petriným pôvodným snom nebolo herectvo, ale spev, ktorému sa venovala od detstva. Práve táto všestrannosť  ju formuje. Dnes patrí k umelcom, ktorí hľadajú hĺbku v každej postave a prácu pred kamerou a na javisku vníma takmer ako dve odlišné profesie. „Podľa mňa sú to až akoby dve povolania,“ vysvetľuje svoj pohľad. Herectvo pre ňu nie je len prácou, ale aj cestou k sebapoznaniu. „Určite to pomáha v poznaní seba samého,“ dodáva. V rozhovore s Petrou Dubayovou otvorili aj ďalšie témy. Ako prežívala natáčanie svojej seriálovej smrti? Prečo považuje divadlo za svoju srdcovku, no filmárčinu za inú profesiu? Ako jej a Jakubovi Jablonskému pomáha spoločné povolanie zvládať tlak médií? Ako vníma spoločenský a politický vývoj v krajine a nad čím sa ako rodičia s partnerom zamýšľajú pri plánoch do budúcnosti. Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Český slavík má už řadu let mnohem blíže k televizním estrádám než k hudebním výročním cenám,“ říká ve Studiu N hudební publicista Pavel Klusák. Z ankety se podle něj stala vzrušující národní hra se slavnými podvody, kterou publikum sleduje ze setrvačnosti, nostalgie a zvědavosti, kdo svým názorem přetlačí ty druhé. „Možností, jak zjišťovat popularitu, dnes ale máme mnohem víc,“ tvrdí Klusák. „V televizní anketě se zas a znova umisťují ti, kteří debutovali před víc než třiceti lety, jako jsou Lucie Bílá, Chinaski nebo Kabát. Český slavík se týká jen určité skupiny, která má vůli, čas a náturu se této ankety zúčastnit, což zdaleka nejsou všichni konzumenti hudby.“ S nápadem jednou ročně oceňovat nejoblíbenější zpěváky a zpěvačky přišel na začátku šedesátých let Ladislav Smoljak. Vítězné příčky měly sloužit jako argument, aby byla nová hudba méně potlačovaná. „V době, kdy Slavík začínal, u nás nejenom že neexistovala podobná anketa, ale ani svobodné volby nebo ústav pro výzkum veřejného mínění – protože proč by komunisté chtěli zveřejňovat, co si myslí lidé… V prvních letech tedy velmi užitečně a jedinečně vyplňoval tuto mezeru,“ připomíná Klusák. Od roku 1969 až do pádu komunismu pak režim výsledky z politických důvodů falšoval. Dnes v otázce popularity Český slavík podle hudebního publicisty reflektuje jen část reality. „Mainstream se atomizoval víc než dřív. Máme jich několik. Vidím přinejmenším dva proudy: Ten konzervativnější, který je docela dobře reprezentovaný Českým slavíkem, a pak ten druhý, který se týká hiphoperů a jejž lze spočíst přes streamovací služby a internetové platformy. Kvantitativně to rozhodně lze za mainstream považovat,“ říká. V rozhovoru také apeluje, aby lidé nerezignovali na kontakt s tím, co se v hudbě aktuálně děje. „Nová tvorba je neustále překvapivá. Je to skutečný zdroj naděje, že na současnost se dá reagovat konstruktivně, nápaditě a bez přílišné temnoty. A i temné projekty jsou často velmi katarzní. Vyplácí se to. Být v kontaktu s lidmi, kteří tak dobře reagují na dnešek, je velká satisfakce,“ míní Klusák. Jak streamovací služby ovlivňují, co se nám bude líbit? Proč Spotify nedává všem hudebníkům stejné šance? Dá se popsat a pojmenovat český hudební vkus? A kdo dnes určuje, co se stane populárním? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Čtvrtým rokem šéfuje firmě, která je dvanáctým největším provozovatelem soukromých tryskáčů v Evropě. V ABS Jets se Jan Králík posouval do pozice CEO postupně, prošel si několika pracovními pozicemi, mimo jiné i dispečinkem. Dnes vede firmu, která má více než tří miliardové tržby, sám ale přiznává, že udržet se na špici ve stálé sílící konkurenci není vůbec jednoduché. Proč nevěřil handlingu? Kdy poprvé ve svém životě letěl letadlem? Jaké služby svým klientům nabízejí a co všechno si přejí? A kam dál chce firmu posouvat? Odpovědi nabízí další díl Forbes byznys podcastu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jeho slova z minulého roku zněla až nezvykle temně, když mluvil o tom, že takhle rozehraný průšvih tu od konce druhé světové války ještě nebyl. Dnes se k tomu publicista a spisovatel Martin C. Putna vrací a nic na své předpovědi nehodlá mírnit. „Je hůř. A pravděpodobně bude hůř,“ říká, když sleduje společnost, kde podle něj na jedné straně prosazuje extrémně pravicový proud, na druhé straně zmizelá normální levice a téměř úplně zmizelý střed, který jen čeká na někoho, kdo ho povede. „Mesiáš už přišel, jiný nepřijde,“ dodává k tomu,  že nikdo z politiků, papežů ani podnikatelů lidstvo nezachrání. Zároveň však mluví o vlastní nejistotě. „Moudrost nemám,“ popisuje spisovatel, jak reviduje starší texty, vrací se ke knihám, které napsal a dokonce má hotový i rukopis, kde si k nim postupně připisuje co všechno napsal špatně. V rozhovoru několikrát zazní i jeho opakované upozornění, že „věci jsou složitější“. To používá Putna i v hodnocení kardinála Dominika Duky, kterého kdysi vnímal v tradici kultivovaného konzervativismu. V závěru jeho působení ale podle něj převažovaly mnohem problematičtější motivy. Silně mluví také o Izraeli. “Mám Izrael strašně rád,“ přiznává a zároveň popisuje vládu „všehoschopného grázla“ a „fanatiků“, hluboké rozdělení společnosti i to, jak část mladší generace bez výhrad přebírá palestinský narativ. „Je to selektivní humanismus,“ myslí si Putna a dodává, že při debatě o Palestině nejde vynechat zmínění Hamásu jako teroristického genocidního hnutí, které chce zničit Izrael. Uprostřed těchto témat však přichází i jiná rovina - Putnova radost z míst, která se nepoddala masovosti. Když mluví o své knize Řím antituristický, popisuje město, kde za hradbami začíná skutečný život: malé fontány, poloprázdná muzea, ulice mimo proudy turistů. Ukazuje italskou metropoli, kterou se dá vidět i jinak, s klidem a možností opravdu vnímat. Do rozhovoru vstupuje i osobní zkušenost z poslední doby - slovní útok v tramvaji právě kvůli jeho veřejným postojům vůči podporovatelům Palestiny. „Nevnímám ho jako démona. Spíš jako oběť,“ říká o muži, který na něj začal křičet.  Jak se mění současná společnost a proč si myslí, že „bude hůř“? Jak se nestat pouhým turistou, který vyhledává jen místa z cizích obrázků a proč by se tomu měla postavit i Praha? A proč řadě politiků vyhovuje, že někteří lidé vzhlíží k ruskému světu? I to zazní v rozhovoru.

V tejto časti LTB sme sa rozprávali s Martinom Jurekom, CEO spoločnosti INOGILE. V rozhovore nám priblíži, ako vyzerá tvorba IT architektúry v praxi, ako dokážu svojim klientom automatizovať procesy a prečo je automatizácia jednou z veľmi dôležitých vecí vo firme. Pripraví umelá inteligencia IT špecialistov o prácu a prečo sú v ohrození najmä juniori? To všetko v novej časti LTB.

Nežná revolúcia priniesla slobodu, nádej aj veľké očakávania. Lenže sloboda a demokracia nie sú niečím, čo raz príde a samo zostane. Demokracia pritom zažíva krízu a o mnohé hodnoty z Novembra akoby sme museli znovu bojovať. Dnes teda prinášame záznam z diskusie Dobrého rána Sobota, ktorá sa naživo odohrala v nedeľu počas festivalu Nežná! Odporúčanie A ja si takto pred pomaly sa blížiacimi sviatkami dobieham čitateľské resty, takže si dočítavam dosiaľ nečítane pratchettovky. V mojom prípade to je Poslední hrdina, no ak aj vy máte nejaké čitateľské resty, neodkladajte to, ale siahnite po nejakej dobrej knihe. A to je moje dnešné odporúčanie. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dnes sa prišiel zahriať do kresla Grafický dizajnér a vizuálna tvár projektu Dárek pro Putina. Muž, ktorý spolu so svojimi kolegami zbierku, pomocou ktorej sa nakupuje munícia pre Ukrajinu.Lístky na špeciálnu silvestrovskú epizódu s Joe Trendym natáčanú naživo 15. 12. v bratislavskom Kácečku kúpite na na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.standup.sk Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 35 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/GPPGdKnH_-QNáš dnešný hosť je ⁠instagram.com/dododobrik/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova, alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Ženy XYZ #20: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Zvyšující se počet žen v politice či vědě proměňuje různé obory i společnost jako celek. Stále hlasitěji je ale slyšet názor, že tyto změny nejenže nejsou pozitivní, mají na zmíněná prostředí přímo destruktivní dopad. Americká novinářka a spisovatelka Helen Andrews pak “velkou feminizaci” viní i z extrémních forem hnutí za sociální spravedlnost nebo fenoménu veřejného zostuzení a ostrakizování (tzv. cancel culture). V českém kontextu pak podobný pohled nabídl arcibiskup Jan Graubner, který na pohřbu Dominika Duky prohlásil, že kardinál tvořil výjimku v “současné zženštilé kultuře”. Na čem je tento názor založen? A proč tomuto pohledu věnovat pozornost? Ve 20. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Protivládne kriedové nápisy na chodníkoch, študenti kritizujúci Roberta Fica, on s odpoveďou – choďte bojovať na Ukrajinu. A na pozadí spoločenských udalostí aj boje vo vnútri koalície o padajúce hlavy. Ako sa má krajina a ako sa má vláda? Je Robert Fico schopný vnímať nálady v krajine a potreby ľudí, ktorí z novembrových námestí odkazujú premiérovi, čo si myslia? V podcaste Dobré ráno diskutovala Jana Krescanko Dibáková s politológom Radoslavom Štefančíkom. Zdroje zvukov: Youtube/SME, Youtube/SMER - Sociálna Demokracia, Youtube/Markíza Odporúčanie Dnes mám pre vás odporúčanie z domácej dielne. Denník SME pre vás pripravil tri veľmi zaujímavé diskusie k novembrovým udalostiam. Nájdete ich na youtubovom kanáli denníka SME a počas týždňa aj v podcastoch, volajú sa Nežná. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Probouzím se s tím, co zase podělám,“ říká herec Martin Dejdar, který se mezi obavou a radostí z práce pohybuje celý život. Tvrdí, že by nic nedělal, kdyby ho to nebavilo, i když ho třeba okolí přesvědčuje, že by do toho jít neměl. Popisuje svůj vztah s manželkou, který stojí na zkušenosti, která je prověřila už na začátku - roce, kdy byli po světě non-stop a pořád jen spolu. A možná i díky tomu zvládli rozhodnutí, které jejich život obrátilo vzhůru nohama. Když byl jeho syn terčem šikany, cítil, že to šlo řešit jen odchodem a proto odjeli na Floridu. „Byl to hrozný pocit, kdo to nezažije, nedá se to vysvětlit,“ říká herec ke zkušenosti, kdy mělo jeho dítě problémy ve škole jen kvůli jménu Dejdar. Dnes říká, že by odešel znovu jen tehdy, kdyby se společnost „razantním způsobem zvrtla“, protože pokud není emigrace dobrovolná, je podle něj vždy velmi těžkou cestou. Když mluví o dnešku, vrací se Dejdar k tomu, co sám zažil v komunismu. „Ta svoboda tady vážně nebyla,“ říká a popisuje i o to, že jeho vlastní otec byl ve straně, ale nikdy nebyl přesvědčeným komunistou. O to víc ho znepokojuje, jak roste agresivita a extremismus. „Slušných lidí je víc, ale těch dvacet procent pořád řve,“ dodává Dejdar k tomu, co si myslí o současném stavu společnosti. Podle něj je přitom problém v tom, že mizí základní respekt: „Všichni křičí po toleranci, ale nejsou ji schopni,“ obrací se kriticky k mladším generacím a dodává, že sám se považuje za tolerantní osobu. To, že s něčím nesouhlasí, podle něj neznamená, že svůj názor bude někomu nutit. Brání se proto tomu, když ho někdo ponižuje jako starého a nechápajícího. Pokud má někdo názor třeba i na politiku, nevidí Dejdar důvod ho neříct. Kdysi sám vystupoval na pódiu s Václavem Klausem a v roce 2013 zjistil, jak tvrdě umí společnost soukromé postoje trestat. „Bylo to celé absurdní,“ říká k době, kdy se před prezidentskými volbami vyjádřil pozitivně k osobě Miloše Zemana a dodává, že politika „vždycky trochu smrdí“. Mnohem nebezpečnější podle něj ale je, když se demokracie zamění za bezbřehý chaos. „Lidé to berou tak, že svoboda a demokracie znamená, že si každý může dělat, co chce, ale ono to tak není,“ varuje herec. K životním pádům i vrcholům se dnes vrací klidněji. Mluví o filmu Panství, u kterého se „nepovedlo vše kolem“, nebo o vlastním projektu přání od známých osobností, který musel ukončit. A i když byly některé etapy „sešup“, pořád vidí svůj život jako horskou dráhu. Popularita devadesátek, Zdivočelá země, Comeback a Ozzák, kterého fanoušci někdy berou víc než jeho, jsou součástí toho všeho - a také o tom všem mluví ve své nové knize. Proč má pocit, že se humor vytrácí? Jak se dá udržet tolerance ve společnosti, která se rozpadá na tábory? A jak chce pomoci fenoménu Studia Ypsilon? Pusťte si celý rozhovor.

Pred takmer štyrmi desaťročiami sme si vyvzdorovali slobodu a demokraciu, no dnes aj na Západe sledujeme príklon k autoritárstvu a silnej ochrannej ruke. Technológie, ktoré slobodu a pluralitu sľubovali, nás namiesto toho uzatvárajú do názorových bublín. A Slovensko? To dokonca 17. november zrušilo ako deň pracovného pokoja. Aký je teda dnes odkaz Novembra 89, ako a či vôbec si vážime slobodu a čo robiť, aby sme o ňu neprišli? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta exprezidentky Zuzany Čaputovej. Odporúčanie A dnes odporúčam Koncert pre všímavých, ktorý si už dvadsiaty raz pripomenie výročie Nežnej revolúcie. Dnes teda pozývame na palubu bratislavského klubu Pink Whale a na koncerty množstva kapiel. Koncert pre všímavých je súčasťou iniciatívy NEŽNÁ!, ktorá oživuje odkaz novembra '39 a '89 ako sviatok slobody, solidarity, študentstva a spolupatričnosti. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Už je to 36 rokov od nežnej revolúcie zo 17. novembra 1989. 17. novembra, keď komunistické poriadkové sily brutálne zasiahli proti študentom na Národní tříde v Prahe. 17. november znamenal koniec komunistického režimu a diktatúry, ktorá nás zvierala viac ako 40 rokov a zanechala po sebe tisíce obetí a zničených životov.Dnes je 17. november, Deň študentstva, Deň boja za slobodu a demokraciu. Dnes však bez pracovného voľna, ktorý nedávno vláda Roberta Fica zrušila.Väčšina univerzít, mnohé mestské a obecné úrady, veľa firiem a veľkých bánk ale na dnes vyhlásilo voľno. Berú si občania svoj 17. november späť? A prečo vládni politici útočia na aktívnych študentov a ich kriedové nápisy? Prečo premiér zrazu spochybňuje jediné platné referendum v našej histórií o vstupe do Európskej únie? A prečo nepredniesol svoj ohlásení prejav v STVR, chystá niečo na dnes, alebo bude radšej riešiť e-maily Miroslava Lajčáka s odsúdeným pedofilom Epsteinom?Kam sme sa od nežnej revolúcie dostali a ako sme naložili zo slobodou, ktorú sme na námestiach vybojovali? A kam teraz smerujeme?Braňo Závodský sa rozprával s lekárom, ale najmä jedným z lídrov nežnej revolúcie a hnutia Verejnosť proti násiliu Petrom Tatárom a s Milanom Ničom, v roku 1989 17. ročným študentom gymnázia.

O čom bol November, ktorým nám všetkým zmenil životy a kde sme sa to dnes dostali? Má zmysel diskutovať ozaj s každým? Vypočujte si diskusiu Aktualít o Novembri 89 a jeho paralelách s dneškom. Pozreli sa ľudia ako Fico niekedy do zrkadla a zamysleli sa, aká stopa tu po nich ostane?" pýta sa líder Novembra 89 Fedor Gál. Dá sa ale nájsť pravda bez diskusie, kontruje Marek Janiga"Pravda a láska musí zvíťaziť nad lžou a nenávisťou," Tak znelo jedno z kľúčových hesiel Novembra 1989. Uplynulo 36 rokov, zvíťazila teda pravda a láska alebo naopak, víťazí dnes skôr lož a nenávisť? No a kde, v čom hľadať na dnešnom Slovensku odkaz Novembra a jeho hodnôt? Keď už bolo jasné, že sa režim definitívne zmenil a je vyhrané, začali sa hlásiť hajzli. Prví mutanti komunizmu po Novembri boli nacionalisti. To bola vstupenka medzi nové elity. Tam sme dostali na frak. A desí ma, že sa dnes všetci z nich naučili čítať a písať, jediné, čo chýba je obsah, pripomína Gál.Počúvate Ráno Nahlas, v dnešnom podcaste Vám prinášame záznam diskusie Aktualít k novembrovým udalostiam - a to tak novembra roku 1989, ako aj novembra 2025. Diskusiu sme poňali ako medzigeneračný dialóg - medzi tým, kto November 89 spoluvytváral a zástupcom generácie dnešných študentov - teda tých, ktorí pred 36. rokmi pád totalitného režimu odštartovali. Ráno Nahlas s Fedorom Gálom a Marekom Janigom. Pravda a láska bol sen a my máme dnes poslanie za tým snom kráčať, hovorí Fedor Gál. A ako dodáva: Za komunizmu sme sa naučili žiť v zoologickej záhrade a obľúbili sme si to. Nie sme deti slobody a ochoty riskovať. Sme deti socialistickej zoologickej záhrady.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

O čom bol November, ktorým nám všetkým zmenil životy a kde sme sa to dnes dostali? Má zmysel diskutovať ozaj s každým? Vypočujte si diskusiu Aktualít o Novembri 89 a jeho paralelách s dneškom. Pozreli sa ľudia ako Fico niekedy do zrkadla a zamysleli sa, aká stopa tu po nich ostane?" pýta sa líder Novembra 89 Fedor Gál. Dá sa ale nájsť pravda bez diskusie, kontruje Marek Janiga."Pravda a láska musí zvíťaziť nad lžou a nenávisťou," Tak znelo jedno z kľúčových hesiel Novembra 1989. Uplynulo 36 rokov, zvíťazila teda pravda a láska alebo naopak, víťazí dnes skôr lož a nenávisť? No a kde, v čom hľadať na dnešnom Slovensku odkaz Novembra a jeho hodnôt? Keď už bolo jasné, že sa režim definitívne zmenil a je vyhrané, začali sa hlásiť hajzli. Prví mutanti komunizmu po Novembri boli nacionalisti. To bola vstupenka medzi nové elity. Tam sme dostali na frak. A desí ma, že sa dnes všetci z nich naučili čítať a písať, jediné, čo chýba je obsah, pripomína Gál.Počúvate Ráno Nahlas, v dnešnom podcaste Vám prinášame záznam diskusie Aktualít k novembrovým udalostiam - a to tak novembra roku 1989, ako aj novembra 2025. Diskusiu sme poňali ako medzigeneračný dialóg - medzi tým, kto November 89 spoluvytváral a zástupcom generácie dnešných študentov - teda tých, ktorí pred 36. rokmi pád totalitného režimu odštartovali. Ráno Nahlas s Fedorom Gálom a Marekom Janigom. Pravda a láska bol sen a my máme dnes poslanie za tým snom kráčať, hovorí Fedor Gál. A ako dodáva: Za komunizmu sme sa naučili žiť v zoologickej záhrade a obľúbili sme si to. Nie sme deti slobody a ochoty riskovať. Sme deti socialistickej zoologickej záhrady.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský..

Fiktivní asistenti, zneužité dotace ve výši sedmi milionů korun. Soud sice začal rozplétat podvod, na který jsme před lety upozornili, ale obžalovaný - Marek Sikora - jednání natahuje a zdraví svědků se rychle zhoršuje. Před sedmi lety v malé vesničce na východě republiky využili toho, že ve volbách nebyla jiná kandidátka, a pod hlavičkou hnutí ANO ovládli volby. Do křesla starosty Hrčavy usedl Marek Sikora, zastupitelem se stal jeho otec Rostislav. Ani jeden z obce nepocházel, jen sem chtěli rozšířit svůj byznys v turistice a zemědělství. Dnes oba dva nápadně často usedají na lavici obžalovaných.Tým Ve stínu poprvé na česko-slovensko-polském trojmezí natáčel rok poté, co Sikorovi Hrčavu ovládli. Postupně odhalil machinace s dotacemi na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a přinesl důkazy o manipulaci voleb.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako malá holka utíkala do světa fantazií a dodnes v něm nachází oporu. Bet Orten mluví o fotografii jako o prostoru, kde člověk může tvořit bez omezení a popisuje, jak ji tenhle svět provází celý život - od chvíle, kdy poprvé vzala do ruky starý fotoaparát, až po její lekce studentům, u kterých sleduje, jak se v nich probouzí chuť tvořit. „Myslím, že to v sobě máme všichni,“ říká. Otevřeně také mluví o tom, jaké bylo vstupovat do oboru, kde dominovali muži. Vzpomíná na začátky, kdy slyšela věty o tom, že „žena patří v ateliéru spíš před objektiv“ nebo kritiku, že „neunese techniku“ a jak dlouho trvalo, než získala prostor, kde se na tvorbu žen dívá jinak - s respektem a vědomím toho, že fotografie ženského těla nemusí být jen objektivizující. „Na některé věci se nemůžu zpětně ani podívat. Říkám si: proč ty ženy takhle fotily, proboha,“ přiznává fotografka, že některé fotografky, které dříve obdivovala, často fotily způsobem, který odpovídal mužskému vidění fotografie, protože chtěly být v „jejich“ světě respektované. Orten mluví i o zásadním zlomu v její vlastní kariéře, který přišel ve chvíli, kdy se jí začaly otevírat nové možnosti v Londýně. Tehdy ji čekala práce pro Vogue, ale v tu samou dobu zjistila, že je těhotná. „Kdybych šla na potrat, přišlo by mi to jako smlouva s ďáblem,“ mluví o době, kdy si kladla otázku, jestli dát přednost kariéře. „Pak jsem si řekla, že by se mi to nevyplatilo. Lidský život je důležitější,“ popisuje fotografka co předcházelo návratu do Prahy, který byl „extrémně drsný“. Místo zahořknutí hledala nový způsob, jak svůj příběh přerámovat. Mluví o tom jako o jedné z nejtěžších, ale nejdůležitějších etap svého života, bez které by podle svých slov nebyla tím, kým je. Dnes je matkou dvou dětí, ale zůstalo jí přesvědčení, že focení je její „bytostná potřeba“. „Zradila bych svoji duši, kdybych to nedělala,“ dodává. Jak se mění ženský pohled ve fotografii? Co musí žena udělat, aby byla v oboru slyšet? Jak náročné bylo najít si svoji polohu v Česku a proč je pro Bet Orten svoboda důležitější než jakákoli škatulka? Pusťte si celý rozhovor.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Nárast kriminality v uliciach pripúšťa už aj vláda. Obavy, ktoré zaznievali po vlaňajších zmenách trestného zákona, ministri aj koaliční poslanci najskôr zhadzovali. Keď upozornenia obchodníkov, ľudí a samospráv na zhoršenú bezpečnostnú situáciu silneli, stále to označovali za dezinformácie, pocit, opozičnú kampaň či – slovami predsedu vlády – totálny nezmysel. Tento víkend premiér otočil a naznačil, že na decembrovej schôdzi zákon v skrátenom konaní opravia. V hlavnom meste sa o bezpečnosť starajú aj stovky mestských policajtov a policajtiek. Denne sa viackrát stretnú s následkami akejkoľvek právnej úpravy a z prvej ruky vidia, ako na tom s kriminalitou sme. No a o tom, ako vyzerá ich práca a čo nám to o aktuálnej situácii hovorí, sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s Petronelou Hodossy, zástupkyňou veliteľa Útvaru zásahovej jednotky a Kynológie Mestskej polície Bratislava. Zdroje zvukov: Markíza, TA3, STVR Odporúčanie Dnes je svetový deň dobrosrdečnosti a tak využijem priestor a navrhnem, aby ste v rámci tejto krásnej ľudskej vlastnosti podporili hocaký projekt alebo mimovládku, ktoré sa podieľajú na zlepšovaní nášho života a priestoru, v ktorom žijeme. Ja si napríklad vyberiem občianske združenie, ktoré sa stará o ľudí na okraji spoločnosti, presne tak, aby prevencia predchádzala represii. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jet na zahraniční misi je výzvou pro vojáky i jejich rodiny, ne každý vztah totiž ustojí několikaměsíční odloučení. Přípravy na odjezd do zahraničí, těžkosti během něj i náročné chvíle po návratu pomáhají vojákům zvládat armádní psychologové. Dnes vás v našem seriálu o válečných veteránech vezmeme za podplukovnicí Markétou Kaštánkovou, která vojáky doprovázela do Kosova a také na misi do Afghánistánu.

Strana Smer a Robert Fico bývali vždy dobrí v tom, že sa vedeli aspoň naoko postaviť za – aj svojich – ľudí. Vyzerali, že sa starajú. No v poslednom čase tvrdia, že sa tu vlastne nekradne, že štát je v pohode, že všetko funguje... možno aj tie vlaky. Akurát že tento rozpor s realitou sa už dá len ťažko uhájiť, dokonca aj pred voličmi Smeru. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno o aktuálnej komunikačnej stratégii Smeru rozpráva s komentátorom denníka SME Petrom Tkačenkom. Zdroj zvukov: HN, SME, Facebook/Robert Fico, SMER-SD Odporúčanie Dnes odporúčam čítanie, konkrétne text od BBC, ktorý píše, ako spoznať, že sledujete AI video. Text sa volá Najdôležitejší náznak, že pozeráte AI video a skúste. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„(V liste R. Ficovi) som porovnával rok 1977 (podpis Charty'77) – normalizáciu – a dnešnú dobu. Našiel som tie isté charakteristiky: rozklad demokracie, pohŕdanie parlamentnou demokraciou, úsilie o vládu jednej strany – vtedy upevnenie, dnes úsilie opäť získať vládu jednej strany. To je to isté,“ rozpráva Miroslav Lehký, niekdajší vyšetrovateľ zločinov komunizmu.Ocenený za prínos k poznaniu obdobia neslobody a šírenie myšlienok slobody a demokracie. Miroslav Lehký. Niekdajši signatár a hovorca Charty77, ktorému komunistický režim zahatal štúdium teológie. Organizátor tzv. podzemnej univerzity v Bratislave. Po Novembri'89 tajomník Československého resp. Českého helskinského výboru. Neskôr bádateľ komunistických zločinov na Úrade pre dokumentáciu a vyšetrovanie zločinov komunizmu. Spolu s Jánom Langošom zakladal Ústav pamäti národa, z ktorého neskôr na protest proti novému smerovaniu odišiel. A plne sa zaradil do českého Ústavu pre štúdium totalitných režimov. Dnes laureát ceny Ústavu pamäti národa. Ako vidí Slovensko v roku 2025, v čase, keď mu vládna garnitúra siaha na symbol prechodu z neslobody do slobody – na 17. november? A nenachádza paralely s dobou normalizácie zo začiatku sedemdesiatych rokov?„Ak niekto povie, že November vlastne nič nebol, tak buď to bol hlupák bez očí a uší, alebo pokrytec bez morálnych základov a mantinelov, ktorý sa chce mať len dobre,“ hovorí Miroslav Lehký. „A v každom režime sa môžete mať dobre, keď vstúpite do jeho služieb,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Agáta Pilátová si povídala s předsedou Světové rady Rusínů, maďarským Rusínem Dr. Stefanem Ljavincem. Lidija Stevanović v rozhovoru s balkanistou Jakubem Novosadem zjišťovala, na co se můžeme těšit koncem měsíce na pátém ročníku festivalu BalCan CrossOver. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana Mančalová

V recenzní části se mimo jiné podíváme na obsáhlou publikaci od historika Michala Stehlíka Zápotocký - Příliš mnoho životů. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.