Podcasts about dnes

„Blízký východ je náš soused, ostatně, v letech 2015 až 2016 jsme to zažili na vlastní kůži, když tady přišla velmi silná migrační krize, která se klidně může opakovat,“ varuje arabistka a íránistka Lenka Hrabalová, autorka nové knihy Neúrodný půlměsíc.

Štvrtá vláda Roberta Fica bude mať o chvíľu dva roky. Za sebou má tri konsolidácie, novelu trestných kódexov a teraz aj národnú identitu a dve pohlavia v ústave. Okrem toho, že Smer rozhádal opozíciu a do ulíc dostal už aj odborárov, premiér hovorí o národnej identite v súvislosti s ruskou ropou.Je teda premiér a vládna koalícia po dvoch rokoch vlády vnútorne posilnená? Stojí opozícia pred krízou vzťahov? Čo hovoria ľudia v prieskumoch? A skutočne dnes Slovensko potrebovalo takéto ústavné zmeny, ak si pre vládne príjmy musíme uťahovať opasky a za našimi hranicami stále zúri krvavá ruská vojna? Ako môže vláda takéto zmeny využiť? Hrozí, že pôjdeme proti Európskej únii?Braňo Závodský sa rozprával s politológom a prezidentom Inštitútu pre verejné otázky Grigorijom Mesežnikovom.

Dnes k nám prišiel s Kubom trošku pofotrovať Juraj Andrejka, tvorca podcastu fotroviny. Užívajte!Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú verziu na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/J7lHIEYp6kgNáš dnešný hosť je ⁠⁠⁠instagram.com/fotroviny/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova, alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Tento měsíc je věnovaný zvyšování povědomí o rakovině prsu. Tedy onemocnění, které postihuje tisíce žen ročně, ale stále ho provází řada mýtů i obav. „Dnes nahlížíme na rakovinu prsu jako na soubor různých faktorů, které se na vzniku podílejí,“ říká lékařka Regina Šírová. Které faktory to jsou? Jak zásadní roli hraje genetika? A jak se v posledních letech změnily metody vyšetření? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento měsíc je věnovaný zvyšování povědomí o rakovině prsu. Tedy onemocnění, které postihuje tisíce žen ročně, ale stále ho provází řada mýtů i obav. „Dnes nahlížíme na rakovinu prsu jako na soubor různých faktorů, které se na vzniku podílejí,“ říká lékařka Regina Šírová. Které faktory to jsou? Jak zásadní roli hraje genetika? A jak se v posledních letech změnily metody vyšetření? Poslechněte si rozhovor.

Kumpánova zahrada ve Slaném ve Středočeském kraji je po rozsáhlé rekonstrukci místem, kde na návštěvníky dýchne atmosféra první republiky. V roce 1939 ji u své vily nechal podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána vybudovat místní továrník Ferdinand Přibyl. Dnes nabízí zahrada sportovní vyžití i možnost relaxace.

Kumpánova zahrada ve Slaném ve Středočeském kraji je po rozsáhlé rekonstrukci místem, kde na návštěvníky dýchne atmosféra první republiky. V roce 1939 ji u své vily nechal podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána vybudovat místní továrník Ferdinand Přibyl. Dnes nabízí zahrada sportovní vyžití i možnost relaxace.

Kumpánova zahrada ve Slaném ve Středočeském kraji je po rozsáhlé rekonstrukci místem, kde na návštěvníky dýchne atmosféra první republiky. V roce 1939 ji u své vily nechal podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána vybudovat místní továrník Ferdinand Přibyl. Dnes nabízí zahrada sportovní vyžití i možnost relaxace.

Kumpánova zahrada ve Slaném ve Středočeském kraji je po rozsáhlé rekonstrukci místem, kde na návštěvníky dýchne atmosféra první republiky. V roce 1939 ji u své vily nechal podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána vybudovat místní továrník Ferdinand Přibyl. Dnes nabízí zahrada sportovní vyžití i možnost relaxace.

Kumpánova zahrada ve Slaném ve Středočeském kraji je po rozsáhlé rekonstrukci místem, kde na návštěvníky dýchne atmosféra první republiky. V roce 1939 ji u své vily nechal podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána vybudovat místní továrník Ferdinand Přibyl. Dnes nabízí zahrada sportovní vyžití i možnost relaxace.

Kumpánova zahrada ve Slaném ve Středočeském kraji je po rozsáhlé rekonstrukci místem, kde na návštěvníky dýchne atmosféra první republiky. V roce 1939 ji u své vily nechal podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána vybudovat místní továrník Ferdinand Přibyl. Dnes nabízí zahrada sportovní vyžití i možnost relaxace.

Kumpánova zahrada ve Slaném ve Středočeském kraji je po rozsáhlé rekonstrukci místem, kde na návštěvníky dýchne atmosféra první republiky. V roce 1939 ji u své vily nechal podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána vybudovat místní továrník Ferdinand Přibyl. Dnes nabízí zahrada sportovní vyžití i možnost relaxace.

Kumpánova zahrada ve Slaném ve Středočeském kraji je po rozsáhlé rekonstrukci místem, kde na návštěvníky dýchne atmosféra první republiky. V roce 1939 ji u své vily nechal podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána vybudovat místní továrník Ferdinand Přibyl. Dnes nabízí zahrada sportovní vyžití i možnost relaxace.

Kumpánova zahrada ve Slaném ve Středočeském kraji je po rozsáhlé rekonstrukci místem, kde na návštěvníky dýchne atmosféra první republiky. V roce 1939 ji u své vily nechal podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána vybudovat místní továrník Ferdinand Přibyl. Dnes nabízí zahrada sportovní vyžití i možnost relaxace.

Kumpánova zahrada ve Slaném ve Středočeském kraji je po rozsáhlé rekonstrukci místem, kde na návštěvníky dýchne atmosféra první republiky. V roce 1939 ji u své vily nechal podle návrhu významného zahradního architekta Josefa Kumpána vybudovat místní továrník Ferdinand Přibyl. Dnes nabízí zahrada sportovní vyžití i možnost relaxace.

Dnes sa budem rozprávať s Janom Matyášom na tému autopatia. ( pozrite aj ❤Link na živé podujatia: https://www.40plus.sk/podujatia-odznova/ ❤Link na vychytávky a zľavy: https://www.40plus.sk/vychytavky/ ) Zbaviť sa problémov vlastnými slinami, dychom či myšlienkami? Pýtala som sa aj:

Najskôr PS hlasovalo s koalíciou pri rušení štátnych sviatkov, Robertovi Ficovi napokon prekvapivo prešla aj zmena ústavy: a to najtesnejšie, hlasmi len 90 poslancov. K jeho koalícii sa totiž nepridala len väčšina z KDH, ale aj dvaja poslanci od Matoviča.Dnes sa teda spoločne pokúsime pochopiť, aký sa to v posledných dňoch v našom parlamente odohral cirkus, čo nám hovorí o nových pomeroch v Národnej rade a aké sú najnovšie koaličné, ale najmä opozičné vzťahy.Dobré ráno sa nahrávalo naživo na festivale RecFest. Tomáš Prokopčák sa pýtal komentátora denníka SME Petra Tkačenka.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Začiatkom septembra otriasla Spojenými štátmi streľba na vplyvného konzervatívneho aktivistu Charlieho Kirka. Krátko po útoku sa začali šíriť dezinformácie aj vášnivé diskusie o slobode slova a jej hraniciach. O tom, aké nepravdy a zavádzania sa v tejto súvislosti objavili, diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou portálu Demagog.sk Veronikou Frankovskou a politológom Erikom Lášticom.V úvodnej rubrike Dezinformačný radar o prevažujúcich trendoch na dezinformačnej scéne Veronika Frankovská upozornila na bizarný hoax, podľa ktorého mala Európska únia plánovať pandémiu COVID-19 už v roku 2019. V skutočnosti však išlo o nesprávnu interpretáciu zverejnených dokumentov.V súvislosti s atentátom na Charlieho Kirka Frankovská uviedla, že slovenská dezinformačná scéna sa podobne ako tá americká venovala najmä téme, „kto za to môže“. „Keď sa objavila identita strelca, okamžite sa začali šíriť rôzne druhy prepojení a konštrukcií jeho motivácií,“ vysvetlila.Ako príklad spomenula údajné napojenie útočníka na organizáciu Demokratickí socialisti Ameriky (DSA). „Mnohí sa týmto snažili naznačiť prepojenie na demokratov. Opieralo sa to však len o fotografiu muža v tričku tejto organizácie – pričom na snímke nebol atentátnik, ale úplne iný človek,“ dodala.V druhej časti diskusie politológ Erik Láštic priblížil, že Charlie Kirk bol 31-ročný americký konzervatívec, ktorý sa počas celého svojho dospelého života snažil aktivizovať mladých ľudí, najmä mladých mužov, a urobiť republikánsku značku „viac cool“. „Využíval na to nástroje, ktoré sú momentálne k dispozícii – silný online rozmer, pričom sa nebál ísť na hranu a byť provokatívny. A zároveň staval aj na fyzickej prítomnosti. Kirk bol veľký zástanca debatovania – môžeme diskutovať o tom, do akej miery tie debaty išli k podstate veci, ale chodil aj do prostredia, kde bolo veľa liberálov a demokratických voličov, a pokúšal sa s nimi viesť dialóg a provokovať ich,“ uviedol.Podľa Láštica sa Kirk postupne stal pre republikánov veľmi zaujímavý a úspešne získaval dary pre stranu aj jednotlivých kandidátov. Neskôr sa prepojil na Donalda Trumpa. „Je to príklad nového typu republikánskeho aktivistu, ktorý nie je zaťažený tradičným, konzervatívnym, trochu suchým štýlom, ale prinášal to, čo v úvodzovkách letí medzi mladými ľuďmi,“ vysvetlil.Politológ zároveň dodal, že jeden skeptický pohľad na udalosť je, že Trump, celé MAGA hnutie a jeho predstavitelia len čakali na takýto moment, aby mohli ospravedlniť systematickejší zásah voči skupinám, ktoré považujú za problematické. „Podľa informácií, ktoré však máme k dispozícii, išlo o individuálny čin niekoho, kto sa rozhodol spáchať vraždu. A keďže v USA je jednoduchý prístup k zbraniam, podobné skutky sa dejú ľahšie. Zatiaľ nič nenasvedčuje tomu, že by bol útočník napojený na nejakú skupinu,“ dodal.Diskusiu moderovala Veronika Jursová Prachárová.

29. září 2005 byl horský hotel a vysílač na Ještědu usnesením vlády vyhlášen národní kulturní památkou. Jak lidé atypickou stavbu přijímali v době jejího vzniku? A proč si za ni její autor, architekt Karel Hubáček, nemohl převzít prestižní Perretovu cenu?

Dnes si v podcastu probereme situace,který jsou odpoledne úplně normální, ale v noci jsou děsivé.

29. září 2005 byl horský hotel a vysílač na Ještědu usnesením vlády vyhlášen národní kulturní památkou. Jak lidé atypickou stavbu přijímali v době jejího vzniku? A proč si za ni její autor, architekt Karel Hubáček, nemohl převzít prestižní Perretovu cenu?Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ona i její atelier sídlí ve Zlíně. Naposledy se svým týmem získala prestižní ocenění Grand Prix Obce Architektů v kategorii urbanismus za proměnu Tržiště pod Kaštany ve Zlíně. Přiznává, že k prosazení v oboru jí pomohlo to, že dlouho neměla rodinu. „Kvalitní město dělají hlavně lidi a architektura vytváří scénu, ve které se jejich interakce můžou dít,“ říká ve Vizitce.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ona i její atelier sídlí ve Zlíně. Naposledy se svým týmem získala prestižní ocenění Grand Prix Obce Architektů v kategorii urbanismus za proměnu Tržiště pod Kaštany ve Zlíně. Přiznává, že k prosazení v oboru jí pomohlo to, že dlouho neměla rodinu. „Kvalitní město dělají hlavně lidi a architektura vytváří scénu, ve které se jejich interakce můžou dít,“ říká ve Vizitce.

V detstve tancovala, ale už ako sedemročná začala pretekať. Nie v tanci, ale v lyžovaní. Dnes je Nikola Fričová úspešnou slovenskou reprezentantkou v lyžovaní na tráve, v akrobatickom lyžovaní a v skikrose. V lyžovaní na tráve získala veľký krištáľový glóbus, v skikrose je zas držiteľkou striebornej medaily, ktorú získala pred dvomi rokmi na Svetovej zimnej univerziáde. Porozprávala sa s ňou Hana Rapantová.

Historie cukrovarnictví na našem území mělo v 19. století silnou základnu v podobě více něž 400 cukrovarů, které denně dokázali zpracovat až 180 tun cukrové řepy. Dnes z původních stovek cukrovarů zůstalo jen sedm, ale Česko je ve výrobě cukru stále soběstačné.

Láska Hany a Jiřího se zrodila na tanečním parketu v roce 1970. Manželským slibem ji stvrdili před 51 lety. Zažili i krušné chvíle, kdy se báli o život dcery, ale i jeden o druhého.

Hýbať by sa mal každý a to každý deň. Začať behať alebo posilňovať ale nie je pre každého rovnako dobrý nápad. Mnohí ľudia sa krátko po začiatku športovania ocitnú u lekára – pretože sa preťažia, alebo si ublížia nesprávnym športovaním. V podcaste TELO sa o tom ako začať športovať správne, rozprávame s trénerom Majom Pitelom.Dnes už na pomoc so športovaním existujú rôzne aplikácie, videá, návody a odborníci. Má zmysel začať cvičiť podľa odporúčaní umelej inteligencie? Aké kvalitné výsledky to prináša? A môžete si takýmto spôsobom uškodiť?Rozhovor nahrával Peter Hanák. Moderuje Henrieta Hanáková.

Láska Hany a Jiřího se zrodila na tanečním parketu v roce 1970. Manželským slibem ji stvrdili před 51 lety. Zažili i krušné chvíle, kdy se báli o život dcery, ale i jeden o druhého.

Historie cukrovarnictví na našem území mělo v 19. století silnou základnu v podobě více něž 400 cukrovarů, které denně dokázali zpracovat až 180 tun cukrové řepy. Dnes z původních stovek cukrovarů zůstalo jen sedm, ale Česko je ve výrobě cukru stále soběstačné.

Historie cukrovarnictví na našem území mělo v 19. století silnou základnu v podobě více něž 400 cukrovarů, které denně dokázali zpracovat až 180 tun cukrové řepy. Dnes z původních stovek cukrovarů zůstalo jen sedm, ale Česko je ve výrobě cukru stále soběstačné.

Balkánské mafie začaly v Československu působit ještě před pádem koncem socialismu a pádu komunistů. Po roce 1989 se jejich vliv rychle rozšířil – od cigaret a šedé ekonomiky, k obchodu s heroinem a kokainem. Dnes je naše země považována za uzel jejich mezinárodních aktivit i „klidné“ útočiště.

Obrázek, se kterým se lidé setkávají stále častěji. Úrodu v posledních letech stále více likviduje invazní muška - vrtule ořechová. - Obrovské sesuvy půdy, takzvané megasesuvy, doprovázejí často zemětřesení nebo prudké deště. Vědci z Ostravské univerzity teď zmapovali místa na světě, kde takové přírodní katastrofy hrozí nejvíc. Lze jim i předcházet? - Dnes je Noc vědců. Ve víc než 70 městech Česka můžete zdarma navštívit akce, které pořádají univerzity a jiné vědecké instituce. - Působení takzvaného zeleného sucha nemusí být na první pohled vidět. Přesto letos zasáhlo půdu, řeky i úrodu. Moderuje Ondřej Látal.

Jej kariérna cesta viedla od novinárčiny cez prácu pre energetický koncern až do prestížneho aukčného domu Christie's v Londýne. Dnes sprievodkyňa svetom umenia Barbora Půlpánová búra mýty a ukazuje, že zbieranie umenia nie je len výsadou bohatých. Je zakladateľkou programu Edu Art Experience, v rámci ktorého nadšencom a milovníkom umenia ukazuje spôsob,ako sa ním obklopiť, ako ho poznať, nakupovať a dokonca aj zhodnotiť. Najsilnejšie základy na ceste k tejto profesii skĺbenej vášňou jej ponúkol život v Londýne, kde pôsobila v slávnom aukčnom dome Christie's. Práve tam zažila atmosféru najväčších svetových dražieb. „Asi ten najväčší highlight bola dražba pozostalosti Rockefellerovcov. To sa dá prirovnať k turné rockovej hviezdy,“ spomína na prácu pre londýnsky aukčný dom. Najlepšou školou však bola možnosť pozrieť sa priamo do jeho depozitárov a tiež absolvovať niekoľko programov, ktoré zavŕšili medzinárodné certifikáty. "Keďže som pôsobila v oddelení Christie´s Education, absolvovala som všetky programy, ktoré ponúkali. Preberali sme jednotlivé aspekty umenia, čo veľmi pomôže aj v tom umeniu rozumieť. Najviac vás však naučí samotná prax," skonštatovala pre Pravdu Půlpánová. Práve skúsenosti zo zahraničia ju priviedli k založeniu vlastného programu, v ktorom učí, ako investovať do umenia a ako mu porozumieť. „Umenie je len pre bohatých? Túto bariéru máme často len v hlave,“ priznala sprievodkyňa svetom umenia, ktorá však vzápätí dodala, že začať sa dá aj s menším rozpočtom a netreba sa nechať odradiť mýtami. S Barborou Půlpánovou sme sa rozprávali aj o tom, či umenie podlieha trendom, ako naň vplýva spoločenská situácia alebo aký je začiatočný rozpočet pre nového zberateľa. Prezradila tiež, prečo je umenie ako terapia a ako nás dokáže zmeniť. Viac už sa dozviete v relácii Ide o nás.

1. Dnes alebo vôbec, teda zajtra. 2. Kde sú tie vaše dobré správy? 3. Ako sa ukázali dva roky vládnutia v prieskume. 

Nazdar vespolek! V dnešní jubilejní epizodě, kterou začínáme druhý kvartál prvních 1000 dílů, jsme se rozhodli vzít tradiční koncept kvízového speciálu a trochu ho poupravit. Obvykle se totiž testujeme z vědomostí na různá témata. Dnes ale zavítáme do fascinujícího světa AI generated osobnostních testů, a to konkrétně:- Postav si svůj vysněný sendvič a já ti prozradím, jaká je tvá ideální dovolenková destinace- Voják, básník, nebo král?- Jsi v srdci boomer, mileniál, nebo gen Z?- Zjistěte své kryptidní alterego tím, že sníte koláč- Vytvořte si dokonalý salát a my určíme vaši lihovinuFascinující, že? Ale to není všechno. Na herohero.co/starnoucimilenialove pokračujeme:- V jakém domě budete bydlet za 10 let?- Ohodnoťte těchto 10 tvrzení a zjistěte, co si o vás doopravdy myslí váš kočičí kamarád- Umíte dobře líbat?- Jste chytřejší než pravěký jeskynní muž?- Řekněte nám něco o sobě a my odhalíme, jak hloupě vypadáteAneb, jak se mezi miloši říká: Bengr za bengrem. Příjemnou zábavu!

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIROrnella Koktová se už dávno nesnaží obhajovat před těmi, kdo ji mají zafixovanou jen jako bulvární postavičku. „Časem se to celkově lepší, ale kdo má pevný názor, tomu to stejně nevymluvíte. A kdo se umí podívat i z jiného úhlu, ten to uvidí jinak,“ říká podnikatelka a spoluautorka podcastu s Agátou Hanychovou. Sama přiznává, že bulvár jí v minulosti ubližoval, dnes ho ale dokáže využít – ať už pro byznys, nebo k tomu, aby upozornila na příběhy, které by jinak zapadly. „Na nás vydělávají celé roky. Teď si z toho dokážeme vzít i my, a někdy je to vlastně i zábava,“ dodává k úspěšnému podcastu. Za sebou má přitom složité dětství i komplikovaný vztah s matkou. „Už jsem umrtvená, kdybych to brala vážně, zbláznila bych se,“ vysvětluje. Velký tlak zažívala i v devatenácti, kdy byla těhotná, maturovala a zároveň čelila obrovskému mediálnímu zájmu kvůli vztahu s podnikatelem Josefem Koktou. „Byla to strašná doba. Dokonce jsem přemýšlela, jestli neskočím ze skály na Divoké Šárce. Pak jsem si ale řekla, že to zvládnu. Vždycky jsem si o sobě myslela, že jsem silná,“ říká otevřeně. Dnes s manželem vychovává tři děti, mluví o těžkých porodech i období vyhoření, kdy se cítila v úspěšném podnikání i vztahu prázdná. Koktová ale také hovoří o strachu, že kvůli pracovnímu vytížení nebude „dokonalou mámou“. „Čtete to na sítích – když je žena jenom doma s dítětem, tak je neschopná a když moc pracuje, tak je ‚zlá' workoholička. Tohle všechno se ve mně pere,“ popisuje podcasterka tlaky ve veřejném prostoru a dodává, že se svým dětem snaží zajistit „bezpečné hnízdo“. Nejstarší syn Quentin má pravděpodobně Aspergerův syndrom a Koktová popisuje, jak se učí komunikovat s dítětem, které přemýšlí a reaguje jinak než většina vrstevníků. Přesto mluví o rodině jako o svém smyslu života, ale přiznává i chvíle, kdy s manželem Josefem Koktou měli na účtu „poslední tisícovku“. Jak se jí daří vyrovnávat s tlakem veřejnosti i s vlastními pochybnostmi? Jak balancuje mezi podnikáním, mateřstvím a partnerským vztahem? A jak se žije ženě, o níž se v mládí psalo na titulních stranách, ale která dnes sama určuje, co a jak sdílí? Pusťte si celý rozhovor.

Martin Horváth vymenil stabilnú korporátnu kariéru za neistotu podnikania a spolu s tímom, s ktorým roky ťahali na spoločných projektoch, založil firmu Elevon, zaoberajúcou sa automatizáciou interných firemných procesov pomocou umelej inteligencie. Dnes má za sebou rok a pol rýchlej jazdy, kde sa stretli realita trhu, validácia produktu aj nekompromisné rozhodovanie o prioritách. V rozhovore hovorí o tom, ako firma zvláda cashflowové napätie a prečo najlepšou investíciou bol predajný tím, ktorý mal najprv len zbierať feedback.

Ešte nedávno sme tu cvičili okolo údajných mierových rokovaní, no v posledných dňoch to vyzerá skôr tak, že Rusko situáciu eskaluje a už útočí aj na európske krajiny v NATO.Poľsko zostreľovalo drony, v Pobaltí narušili ruské stíhačky vzdušný priestor, špekuluje sa o scenári obmedzeného útoku na nejakú spojeneckú krajinu.Čo sa teda deje a akú úlohu v tom celom má Slovensko?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Zdroj zvukov: STVR, ČT24, TASROdporúčanie:Dnes odporúčam náš čerstvý nový podcast, ktorý sme spustili iba včera. Ekonóm a bývalý podpredseda vlády Ivan Mikloš sa spolu so zahraničnopolitickým a ekonomickým analytikom Daliborom Roháčom pozrú na udalosti trochu inak a rozprávať sa budú o kľúčových politických, hospodárskych a bezpečnostných okamihoch vo svete – a o tom, čo znamenajú pre nás doma. Podcast sa volá Mikloš a Roháč: Kde je sever a určite si ho pustite.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

V TV pořadu Jak se staví sen už mnoho let plní sny druhých o novém designu nebo kompletní proměně bydlení. Postupně ale chtěla splnit sny také sobě. Dnes má vlastní designové studio a proměnila byt po babičce podle svých vlastních představ. „Důležitá je pro mě útulnost a praktičnost. Proto mám třeba na betonových schodech tyrkysový koberec kvůli dětem, kdyby upadly,“ prozradila v Blízkých setkáních Adéle Gondíkové. Co dělá vlastně domov domovem? A co je dnes opravdu trendy?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Today's episode is about the traditions of a grape harvest and wine celebration in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my “vinobranie” vocabulary. You will also learn how to ask “Do you like wine?“ in Slovak. At the end of this episode, you can find a few short sentences about the grape harvest in Slovakia.Episode notesIn today's episode, I'm talking about the grape harvest and wine celebration in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my “vinobranie” vocabulary. You will also learn how to ask “Do you like wine?“ in Slovak. At the end of this episode, you can find a few short sentences about the grape harvest in Slovakia.Slovak lesson1.    zber hrozna (grape harvest)2.    staroveké vinice (ancient vineyards)3.    požehnanie hrozna (grape blessing / blessing of grapes)4.    modlitba k svätému Urbanovi (prayer to Saint Urban)5.    ľudové piesne (folk songs)6.    ochutnávka burčiaku (tasting of burčiak)7.    šumivé víno (sparkling wine)8.    rôzne mestá (different cities)9.    spoločné stolovanie (sharing a meal)10.  (F) Máte radi víno? / (I) Máš rád / rada víno? (Do you like wine?)Sentences1.    Vinobranie je tradičný slovenský festival venovaný zberu hrozna.2.    Jeho korene siahajú až do čias Rímskej ríše.3.    V minulosti sa vinice pred zberom slávnostne zatvárali.4.    Ceremónia zahŕňala požehnanie hrozna a modlitby k svätému Urbanovi.5.    Počas zberu sa spievali ľudové piesne a rozdúchavali ohne.6.    Po práci nasledovala hostina a ochutnávka burčiaku.7.    Burčiak je mladé, sladké a mierne šumivé víno.8.    Dnes sa festival koná v rôznych mestách.9.    Vinobranie spája históriu, kultúru a radosť zo spoločného stolovania.10. Porekadlo: Kto víno  pije, dlho žije.English:1.    Vinobranie is a traditional Slovak festival dedicated to the grape harvest.2.    Its roots go back to the time of the Roman Empire.3.    In the past, vineyards were ceremonially closed before the harvest.4.    The ceremony included blessing the grapes and prayers to Saint Urban.5.    During the harvest, folk songs were sung and fires were lit.6.    After work came a feast and tasting of burčiak.7.    Burčiak is young, sweet, and slightly sparkling wine.8.    Today, the festival takes place in various towns.9.    Vinobranie connects history, culture, and the joy of shared dining.10.   Saying: He who drinks wine lives long.Timestamps00:35 Introduction02:33 Wine-growing traditions05:00 Fun fact 105:59 Fun fact 212:14 Slovak lesson17:20 Sentences in Slovak18:44 English translation21:06 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena Ondova Hilko LLC

V TV pořadu Jak se staví sen už mnoho let plní sny druhých o novém designu nebo kompletní proměně bydlení. Postupně ale chtěla splnit sny také sobě. Dnes má vlastní designové studio a proměnila byt po babičce podle svých vlastních představ. „Důležitá je pro mě útulnost a praktičnost. Proto mám třeba na betonových schodech tyrkysový koberec kvůli dětem, kdyby upadly,“ prozradila v Blízkých setkáních Adéle Gondíkové. Co dělá vlastně domov domovem? A co je dnes opravdu trendy?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIROdmala věděl, že chce dělat velké věci. Dnes je zakladateli vzdělávací skupiny Consilium a podnikateli Ondřeji Kaniovi teprve třicet dva let, ale už stihl vybudovat síť škol, ve které prodal podíl za stamiliony a také koupil fotbalový klub Slovan Liberec. Za tím vším ale stojí dětství, které ho poznamenalo. „Prvních asi osm let svého života jsem zažíval extrémní šikanu ze strany dospělého člověka, protože jsem nebyl jeho syn. Překážel jsem,“ popisuje investor, jak se snažil lidem okolo dokázat, že není jen „přebytečný člověk“. V devíti letech se přestěhoval k prarodičům - až tam poprvé pocítil lásku a svobodu. Složité dětství Kania přetavil v motor. Ve 23 letech si na papír načrtl ideální školu a založil American Academy. „První rok jsme fungovali tak jaksi nelegálně, měli jsme 75 dětí,“ vzpomíná Kania a popisuje, jak jednoho dne zjistil, že jeho společník vybral peníze na dlouhé měsíce provozu a koupil si za ně auto. Najednou zůstal bez prostředků, zhubl třicet kilo kvůli vážné nemoci a podepsal smlouvy, které ho mohly připravit o všechno. „To byl největší risk mého života,“ přiznává. Přesto dokázal firmu zachránit. Ke svému dnešnímu úspěchu říká, že nešlo o peníze. „Nebyla za tím myšlenka, že prodám síť škol a bude ze mě miliardář,“ dodává k tomu, že si nevybral variantu dalšího růstu a podíl v Consiliu prodal hlavně proto, že chtěl být nezávislý. A přišla investice do fotbalu. „Jestli to byla nejlepší investice? Finančně ano. Emocionálně bych ti peníze radši oželel,“ směje se. Třeba prohra Slovanu 5:0 v derby ho zasáhla tak, že tři týdny nevycházel z domu. Kania vnímá, že navenek působí sebevědomě. „Nejsem ale politik, ani celebrita, nepotřebuju si budova image. Bydlíme v lese, našimi sousedy jsou mufloni a srnky,“ říká podnikatel s tím, že se ale na svoje veřejné vystupování v souvislosti s fotbalem bude muset dávat větší pozor. S manželkou Petrou, bývalou auditorkou z Deloitte, vychovávají malého syna, který má oční poruchu. „Hodně přemýšlíme nad tím, jak ho vychovat silného,“ říká Kania, který sám vzpomíná na volnost, kterou měl u babičky s dědou, a která pro něj byla klíčová. A politika? „Hodně se sebou bojuju, protože se ze mě stává dezolát. Jsem pořád v opozici, mám tendenci ve volbách trestat společnost,“ říká muž, který kdysi chodil s tričkem Hillary Clinton a dnes dodává, že naprosto rozumí tomu, proč si Američané znovu zvolili prezidentem Donalda Trumpa. Jak vypadá život člověka, který si prošel dětstvím plným traumat a přetavil je v sílu? Co znamená svoboda pro muže, který vybudoval miliardovou firmu, koupil fotbalový klub a říká, že se nechává „unášet osudem“? Jak náročné je snažit se změnit české školství a co by mu nejvíce pomohlo? Nejen o tom mluví Ondřej Kania v rozhovoru.

Dnes o tom, ako ma prekvapila jedna nemocnica v Tel Avive. Prečo je Palestínsky štát zatiaľ neakceptovateľný Izraelom. Ako sa z Arabov stali Palestínčania. Hosťami sú dlhoročný spravodajca Českej televízie na Blízkom východe Jakub Szántó a predseda o.z. ICEJ Slovensko Peter Švec. Podcast moderuje Eugen Korda.

Ďurica aj o tom, prečo bol v autoškole lajdák a prečo má v aute matrac. Ďalej sa dozviete, čo všetko za tri roky služby stihlo české policajné Ferrari 458 Italia, ako zvládnuť aquaplaning a určite vás prekvapí jedna z požiadaviek štrajkujúcich zamestnancov v známej automobilke. Vypočujte si ďalšiu časť auto-moto podcastu inzertného portálu Autobazar.EU s Ďurom Sabom.Tento rok Adam Ďurica oslávi 20 rokov na scéne. Hoci s pesničkou „Mandolína“ vstúpil do slovenskej pop music už pred dvadsiatimi rokmi a na koncertoch má stále plno, vek ho už posúva do kategórie veteránov. Adam je skvelý skladateľ, textár a hudobník, a vďaka svojej práci dôverne pozná aj slovenské cesty. Na úvod nášho rozhovoru ma zaujímalo, či skúšky na vodičský preukaz urobil na prvýkrát.„Myslím, že áno. Viem, že tie skúšobné testy mi veľmi nešli. Vyzeralo to, akoby som sa flákal, pretože som neustále chodil na koncerty. Keď sme písali test, často som prichádzal neskôr a skutočne som vyzeral ako jeden veľký lajdák. Skúšky som však zvládol bez zaváhania na plný počet bodov,“ odpovedal s úsmevom.Najväčší vodičský strašiak? Križovatka do kopcaČo ti ako vodičovi začiatočníkovi robilo najväčšie problémy?„Vtedy ešte nebola éra automatických prevodoviek. Najväčšou nočnou morou pre začiatočníkov je križovatka do kopca, keď chceš odbočiť doľava. To je aj dnes najhoršia kombinácia, hoci sa už nemusíš starať o ručnú brzdu a načasovanie spojky tak, aby nezasmradla a aby si sa v aute nezadusil.“Teraz už máš auto s automatom?„Už áno a veľmi to preferujem. Nie všetky autá máme s automatom, napríklad náš technický tím má dodávku s manuálnou prevodovkou. Ale aj to sa už zmenilo. Už to nie je tá stará doba, kde sa musíš o všetko starať. Dnes už máš napríklad ,hill holder´, funkciu, ktorá v kopci auto pribrzdí a odbrzdí. Už to nie je také ,predpotopné´.“Si manuálne zručný? Zvládneš výmenu kolesa alebo opravu defektu?„Možno by som to dokázal, keby to bolo treba, ale zatiaľ som nič podobné riešiť nemusel. Na túto otázku ti teda neviem odpovedať, pretože som v takej krízovej situácii ešte nebol.“Máš skúsenosti s nasadzovaním snehových reťazí?„To sme už dávali! Nás ako kapelu môžu zavolať hocikam. Hráme na suchom vybetónovanom areáli, v zablatenom lese aj v lyžiarskom stredisku. Máme za sebou rôzne cesty a všetky možné typy terénu. V našich dodávkach si reťaze vozíme so sebou.“S deťmi za volantomKeď vozíš deti v aute, dávaš si pozor na to, aby si v nejakej krízovej situácii nezahrešil?„Snažím sa na to dávať pozor. Ja už toho na cestách zažívam toľko, že ma len tak ľahko nič nevytočí. Muselo by sa stať niečo výnimočné. Keď som s deťmi v aute, väčšinou jazdím a šoférujem v Trnave, a to nie je Bratislava, ani New York, ani Dillí. U nás sa toho až toľko neudeje. Hoci sa vždy nájde niekto, kto ti na ceste ,zavarí´, ja som už zvyknutý. Máme krížom-krážom prejazdené Česko a Slovensko.“Keď už sme pri deťoch, si rodič-taxikár, alebo nie?„Väčšinu toho vozí manželka. Napríklad aj dnes som deti zaviezol do školy, ale už som hneď odišiel. Mám na starosti len zhruba polovicu týchto jázd. Ak sa stihnem vrátiť, samozrejme ich rád vezmem zo školy, ale inak je pripravená manželka. Ona deti vozí častejšie.“Akú hudbu počúva v aute Adam Ďurica?„Momentálne počúvam náš nový singel. Aj keď na ňom už nič nezmením, už je vonku, je to skvelá pesnička. Teším sa, že so Zuzanou Smatanovou sme urobili opäť niečo a neostali sme len pri jednom duete. Počúvam to, všade o tom rozprávam, všade to hráme, tak si to aj v aute užívam.“Ktorú cestu na Slovensku by konečne mali opraviť?„Mali by konečne prepojiť tie rozostavané diaľničné úseky. Je to nonsens, že stále nemáme dokončenú diaľnicu. Viem, že už...

V létě 1946 objevil kdosi neznámý v prázdném domě ve vysídlené pohraniční vesnici Prosiměřice (Proßmeritz) dvanáctiletou dívku. Přivolal četníka (tehdy už příslušníka SNB). Dívka byla vystrašená, krčila se v rohu místnosti, neodpovídala na otázky, zdálo se, že jim nerozumí. V Čechách ji nikdo nehledal a nepostrádal, převážně němečtí obyvatelé obce byli vyhnáni. Ukázalo se, že dívka se jmenuje Růžena Kollnerová. Dnes má příjmení po svém nizozemském muži: Růžena de Weij.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes o tom, jak kulturní válka vyrábí mučedníky a nutí nás zabývat se tím, zda si jeden americká nácek zaslouží mši, o Tiktoku a podivné dohodě s USA, o spojení Epsteina s ruskými tajnými službami, a také o návštěvě Trumpa v UK a o tom, jak se liší svoboda médií v UK a USA.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

V létě 1946 objevil kdosi neznámý v prázdném domě ve vysídlené pohraniční vesnici Prosiměřice (Proßmeritz) dvanáctiletou dívku. Přivolal četníka (tehdy už příslušníka SNB). Dívka byla vystrašená, krčila se v rohu místnosti, neodpovídala na otázky, zdálo se, že jim nerozumí. V Čechách ji nikdo nehledal a nepostrádal, převážně němečtí obyvatelé obce byli vyhnáni. Ukázalo se, že dívka se jmenuje Růžena Kollnerová. Dnes má příjmení po svém nizozemském muži: Růžena de Weij.

„Fico se chová jako nejméně suverénní premiér v moderních dějinách Slovenska. To, jak se podřizuje Vladimiru Putinovi, je bezprecedentní. Je to na hraně vlastizrady,“ říká šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Sám Fico přitom ve svých vystoupeních často používá pojem suverenita. „Jaká suverenita? To je lokajství. Podřízenost. Předklon,“ tvrdí Kostolný. Bývalá zpravodajka Českého rozhlasu v Bratislavě Pavlína Nečásková by ještě před pěti lety označila Slovensko za zemi v ohrožení. „Dnes říkám, že už je v průšvihu,“ poznamenala ve Studiu N live natáčeném na Letní žurnalistické škole v Havlíčkově Brodě. Za největší riziko Kostolný považuje, že se Ficovi podaří Slovensko civilizačně vytlačit z Evropy. „Donekonečna opakuje, že je Rusko důležitý partner a měli bychom dělat politiku na všechny čtyři světové strany. Jenže jim to vždycky vychází tak, že jdou pouze na východ,“ podotýká. Slovenský premiér podle něj uvěřil, že ve společnosti jsou jen dva typy lidí: ti, kteří jsou s ním, a ti, kteří jsou proti němu. „On si myslí, že ti druzí ho chtějí zlikvidovat. Útočí na každého, kdo si dovolí říct, že dělá nebezpečné, zvrhlé a zvrácené věci. Součástí katastrofy je, že jsme si na to zvykli. Už mi nepřijde nic divného na tom, že na mě a mé kolegy Fico osobně útočí – přitom to není a nemělo by být normální,“ míní šéfredaktor Denníku N. „Nepříjemné je, že už se to přenáší do běžného dne. V posledních dvou letech se mi začalo stávat, že na mě někdo pokřikuje na ulici. To, že mi lidi píšou hnusné maily a odporné zprávy, se dá nějakým způsobem selektovat, zablokovat – dá se na to nějakým způsobem zvyknout. Teď někdo vylepil na ulici plakát, který útočí na Denník N, a lidi na mě pokřikují. Pro část společnosti se to stává normou,“ popisuje. K tomu, aby se země změnila, už podle novinářky Českého rozhlasu Pavlíny Nečáskové nestačí jen volby. „Celý systém je propojený, nemluvíme jen o politické scéně, ale i justici nebo policii. V tomto ohledu je Česká republika někde jinde, byť už je možná také v ohrožení,“ tvrdí. Ve vzduchu visí otázka, zda čeští politici po sněmovních volbách nenastoupí podobnou cestu, jakou zvolila Ficova vláda – například omezování nezávislosti veřejnoprávních médií. Řada stran a hnutí se například netají tím, že by rády zestátnily a sloučily Českou televizi a Český rozhlas. „Samozřejmě že se bojíme. Obáváme se toho. Ale co s tím? Je pravda, že mi slovenští kolegové často říkají: první, co pozorujte, je, jak se začne nová vláda chovat k veřejnoprávním médiím. To je první ukazatel toho, že se začínají dít věci,“ říká Nečásková. „Pořád zbývá naděje, že to nenastane. Doufáme, že budeme mít u veřejnosti zastání. Víc k tomu říct z pozice veřejnoprávní novinářky říct nemůžu.“ „Jestli věřím v lidstvo?“ zamýšlí se Kostolný. „To je otázka… Protože taková kolektivní psychóza a debilita, kterou lidstvo momentálně prochází, se jen tak nevidí.“ Podle Nečáskové prochází demokracie v celém západním světě zátěžovým testem. „Zatím ta čísla nevycházejí moc dobře, ale pořád se může změnit spousta věcí,“ doplňuje. V jaké fázi rozpadu demokratického státu se Slovensko ocitá? Bude Česko po volbách následovat podobný scénář? A co by mohlo v Evropské unii způsobit trio Fico–Orbán–Babiš? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Divadlu Ungelt je 30 let. „V jistou dobu to byl boj o přežití,“ přiznává zakladatel a principál Milan Hein. „Dnes když někdo otevírá divadlo, má předem všechno i ekonomicky rozvržené. Já sice věděl, jaký typ divadla chci dělat, ale že budu muset platit každého – od osvětlovače, zvukaře, garderobiérku – a že ani herci nebudou hrát zadarmo, tak to mi docházelo až za pochodu,“ ohlíží se.