Podcasts about dnes

Dnes spomalíme a naladíme sa na sviatočnú vlnu. V krátkych úvahách Komu co dát a Sníh sa Karlovi Čapkovi s pozoruhodnou presnosťou podarilo zachytiť zimnú a predvianočnú atmosféru aj chvíle drobných radostí. Nejde pritom len o Vianoce, ale o pozornosť k druhým a schopnosť vidieť krásu v obyčajných veciach. Texty Karla Čapka ani po rokoch nestrácajú svoju jemnosť, múdrosť a ľudskosť. Zo Zlatého fondu SME ich načítal Robert Roth. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ich zákonom je čestnosť, vernosť, užitočnosť, pomoc druhým, priateľskosť, zdvorilosť, ochrana prírody a cenných ľudských výtvorov, veselosť, hospodárnosť a čistota. Prvý skautský oddiel na území Slovenska vznikol v roku 1913 v Rožňave. Skauti prežili nacistické aj komunistické prenasledovanie. Dnes sú jednou z najstabilnejších organizácii občianskej spoločnosti a tešia sa rastúcej popularite. Aký je skautský recept na boj proti totalitám? Prečo bol skauting jedným z prvých cieľov nacistických a komunistických represií? Ako skauti obnovili svoju činnosť po páde komunizmu? A napokon, čo pre skautov konkrétne znamená poučiť sa z dejín? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s dlhoročnými skautmi: Petrom Janotom, nositeľom najvyššieho skautského vyznamenania Radu strieborného vlka, a zakladateľom Historickej komisie slovenského skautingu, a Evou Novotnou, riaditeľkou Ústredia slovenského skautingu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako dítě byla introvertní a styděla se říct obyčejné dobrý den. Po tomhle setkání bych to herečce a moderátorce Adéle Gondíkové skoro ani nevěřil. „V dětství jsem ale fakt nemluvila,“ říká, když se vrací k vyrůstání v Sokolově, kde mluvení před lidmi představovalo „úplnou katastrofu“. Dnes přitom patří k nejznámějším hlasům českého rozhlasu a televize - víc než promyšlený plán ale podle ní šlo o souhru náhod. „Všechno je štěstí a náhoda,“ opakuje v rozhovoru a otevřeně přiznává, že žádné velké herecké ani moderátorské ambice nikdy neměla. „Kdyby se mě někdo zeptal, jestli chci moderovat takhle velký pořad, tak bych určitě řekla ne,“ říká Gondíková bez váhání a dodává, že by klidně zůstala někde ve sklepě v divadle a dělala alternativní divadlo „za dvě koruny“. Klíčovou roli v jejím životě sehrál bratr Dalibor Gondík, který ji postupně vtahoval do světa rádia i televize, i když ona sama o sobě tvrdí, že byla vždycky spíš ta, která pochybovala a brzdila. Vzpomíná na svou první práci v rádiu, odkud ji kvůli „absolutní neschopnosti“ dokonce vyhodili, protože četla zprávy a vždy se u toho smála. Právě smích, který ji provází celý život, považuje za obranu i záchranu zároveň. „Mám pocit, že mi to prodlužuje život,“ říká a přiznává, že se smála i v situacích, kdy by to jiným přišlo nepatřičné - dokonce i při porodu. Slávu, kterou zažívala na přelomu tisíciletí, ale Gongíková nikdy nevnímala jako náhlý zlom. „To nešlo ze dne na den,“ říká a odmítá představu, že by tehdy žila životem nedotknutelné televizní hvězdy. V rozhovoru mluví i o vztahu a manželství s hercem Jiřím Langmajerem, o němž vypráví s typickým nadhledem. Herečka a moderátorka otevřeně říká, že svatba pro ni nikdy nebyla zásadní. „Mně to nepřišlo vůbec podstatné,“ popisuje, proč by se sama vdávat nechtěla a proč ji Langmajerova žádost o ruku zaskočila natolik, že na něj „tři minuty koukala“. Mluví také o tom, proč si myslí, že se potkali ve správný čas, o každodenních drobnostech, které by v jiném období života mohly přerůst v konflikt i o tom, že i její humor a smích má ve vztahu své zásadní místo. Jaké je žít bez velkých ambicí, ale s radostí ze života? Proč je pro ni smích základní strategií přežití? A co všechno by se stalo, kdyby bratra v jejím životě neměla? I o tom je rozhovor s Adélou Gondíkovou.

Premiéra filmu Život je krásný byla 20. prosince 1946. Vánočním fenoménem se tento titul stal ale až o pár desítek let později. Dnes jsou vánoční příběhy všeho druhu nedílnou součástí sváteční atmosféry – od komedií a romancí přes televizní pohádky až po akční filmy, které se k Vánocům přihlásily po svém. Vznikaly tradice, nové ikonické scény i filmy, které se každý prosinec vracejí do našich domácností. Láska nebeská, Mrazík, Sám doma, Smrtonosná past nebo český Anděl páně.

Ptejte se i vy na to, co vás zajímá. Telefon do studia je 475 212 212. Své dotazy můžete psát na email: host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Dáša Cestrová.

Premiéra filmu Život je krásný byla 20. prosince 1946. Vánočním fenoménem se tento titul stal ale až o pár desítek let později. Dnes jsou vánoční příběhy všeho druhu nedílnou součástí sváteční atmosféry – od komedií a romancí přes televizní pohádky až po akční filmy, které se k Vánocům přihlásily po svém. Vznikaly tradice, nové ikonické scény i filmy, které se každý prosinec vracejí do našich domácností. Láska nebeská, Mrazík, Sám doma, Smrtonosná past nebo český Anděl páně. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

4. adventná nedeľa Ustavične sa radujte v Pánovi. Opakujem: Radujte sa! Pán je blízko! Filipanom 4,4.5b Filipanom 4,4-7 4 Ustavične sa radujte v Pánovi. Opakujem: Radujte sa! 5 Vaša miernosť nech je známa všetkým ľuďom. Pán je blízko! 6 Pre nič nebuďte ustarostení, ale vo všetkom s vďakou predkladajte Bohu svoje žiadosti vo svojich modlitbách a prosbách. 7 A pokoj Boží, ktorý prevyšuje každý rozum, uchráni vaše srdcia a vaše mysle v Kristovi Ježišovi. Nie je radosť ako radosť. Asi neexistuje detské srdce, ktoré by sa netešilo na Vianoce. U dospelých je to s prežívaním radosti oveľa ťažšie. Možno keby sme vyhrali veľa peňazí, možno keby sme boli lepšie materiálne zabezpečení, možno vtedy by sa nás zmocnila radosť. Možno. Ale čo by stalo, keby sa to, po čom túžime, stalo skutočnosťou? Asi by sme prežili veľkú radosť. Ale ako dlho by takáto radosť trvala? Deň, týždeň, mesiac? Potom by prišli nové túžby a sny a tiež nové sklamania. Radosť, ktorá vychádza z hĺbky srdca, nie je závislá od vonkajších okolností, od životných podmienok, ona závisí od toho, čo sa skrýva v našom vnútri. Apoštol Pavol, keď písal tieto slová, sa nachádzal vo väzení. Odtiaľ adresuje výzvu o neustálej radosti v Pánovi. Vo väzení asi človek nemá veľa dôvodov na radosť, skôr by sme očakávali slová plné smútku, sklamania, či reptania. Vidíme, že Pavla ťažké okolnosti nezlomili. Práve naopak, on sa raduje a k radosti vyzýva aj ostatných. Z akej hĺbky sa rodila táto radosť? Jeho radosť pramenila zo skutočnosti, že Pán je blízko. Radosť v Pánovi, ktorého som spoznal ako svojho Záchrancu, to je to, čo oživuje aj tú najsmutnejšiu celu života. Nech táto radosť vstúpi aj do našich sŕdc, lebo Pán je blízko. Modlitba: Pane Bože, ďakujeme Ti, že nás pozývaš do radosti. Odpusť, že si skôr vyberám radosť, ktorá nie je Tvoja a netrvá večne. Oživuj ma duchovne, nech si vždy volím Teba a žijem v Tvojej tichej, no neustálej radosti. Amen. Pieseň: ES 22 Autor: Martin Chalupka „Veď všetky tieto veci urobila Moja ruka a všetky sú Moje,“ znie výrok Hospodina. „Na toho zhliadnem, kto je pokorný, má skrúšeného ducha a trasie sa pred Mojím slovom.“ Izaiáš 66,2 Keď sa zjavila dobrotivosť nášho Spasiteľa, Boha, a Jeho láska k ľuďom, zachránil nás nie pre skutky spravodlivosti, ktoré sme urobili my, ale podľa Svojho milosrdenstva. Títovi 3,4-5 Lukáš 1,26-38(39-56) • Izaiáš 62,1-5 • 2.Korinťanom 1,18-22 • Modlíme sa za: Kompas – tréningové centrum Otázky na rozjímanie: Ako dnes volím neustálu radosť v Pánovi namiesto ustarostenosti v mojich aktuálnych okolnostiach? Čo skrýva môj vnútorný svet, čo bráni radosti z Božej blízkosti, ako ju mal Pavol vo väzení? Ako môžem praktizovať modlitbu s vďakou, aby Boží pokoj strážil moje srdce a myseľ? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Česko má za sebou michelinské ocenenia, my na Slovensku na tie svoje ešte čakáme. V oboch krajinách sa však hádame, či vlastne podobné ocenenia sú na čosi dobré a či ešte odzrkadľujú, kam sa kulinárstvo uberá. Dnes sa teda už v trochu sviatočnej epizóde vyberieme za jedlom a varením. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno rozpráva so šéfkuchárom Michalom Kordošom, ktorý sám v michelinkách varil. Zdroje zvukov: Česká televize, Instagram/CNN Prima News, Youtube/DVTV Odporúčanie A moje dnešné odporúčanie už bude vianočné: ak si chcete urobiť náladu, pustite si napríklad Zuzanin playlist Vianoce s Hektorom na Spotify. A ak hľadáte filmy alebo seriály, odporúčam sériu Hjem til Jul alebo teda Vianoce u našich na Netflixe a z filmov môj obľúbený animák Klaus. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Před lety spustil Daniel Grunt revitalizaci streamovací platformy Voyo. Dnes je z ní Oneplay – v Česku nevídaně úspěšný projekt, který si předplácí více Čechů než Netflix. Grunt se ale mezitím posunul výše a šéfuje celé skupině Nova. Kam směřuje největší česká komerční televize? To jsme s ním rozebrali ve Forbes Byznys podcastu. Proč je dnes jedna reality show stejně náročná jako provoz malé televizní stanice? Jak se zaplňují ty nejlukrativnější vysílací sloty? Proč si Nova šla pro miliardu korun v dluhopisech pro běžné lidi? To vše si poslechněte ve Forbes Byznys podcastu s šéfem Novy Danielem Gruntem.

Kolem nás se dějí divné, zcela nevysvětlitelné jevy. Možná jde o UFO, ale raději jim říkejme UAP.O astronomii a případných mimozemských civilizacích se nakladatel David Frank zajímal od útlého dětství v časech normalizace. Už jako šestiletý prvňák napsal první z mnoha sci-fi povídek. V dospělosti ho konkrétně UFO coby sporné téma přestávalo zajímat, ale to se zásadně změnilo po nečekaných odhaleních z roku 2017. Hovoří o tom v dalším díle podcastu Host Reportéra.„Nejde jen o mě,“ vysvětluje, „zájem se obnovil v celém světě, Spojenými státy počínaje. Tehdejší závažná odhalení způsobila, že UFO přestalo být považováno za okrajovou konspiraci a začala naopak éra, kdy je jeho výzkum seriózním bezpečnostním a vědeckým problémem, ke kterému se například vláda USA oficiálně přiznává.“Okamžitě došlo ke změně v terminologii. Namísto podezřelého termínu UFO se dnes na vědecké a politické půdě používá jiná zkratka: UAP: Unidentified Anomalous Phenomena, tedy neidentifikované anomální jevy.„Přesně před osmi lety publikoval New York Times článek,“ vysvětluje David Frank v podcastu Host Reportéra, „který poprvé seriózně a doloženě informoval o tom, že Pentagon tajně financoval program, systematicky zkoumající nevysvětlené letecké jevy.“Američané tehdy uznali pravost několika zvláštních videí, pořízených vojenskými piloty. Jsou na nich zřetelně vidět objekty bez viditelného pohonu, ale s extrémní akcelerací a pohybující se způsoby, které neodpovídají známé aerodynamice.„Ano,“ připouští David Frank v podcastu, kde tato videa podrobně rozebírá, „řada jevů se nakonec jistě vysvětlí, ale některé těžko. Dnes už jsem tedy ve fázi, že kdybych si měl vsadit, tak řeknu, že tady sami rozhodně nejsme.“David Frank letos ve svém nakladatelství vydal americký bestseller Naléhavé, v němž o dlouho utajovaném pátrání Pentagonu po UFO píše někdejší šéf tohoto vojenského programu Luis Elizondo.

Dnes vám čtu poezii rakouské básnířky Friederike Mayröcker v překladech Michaely Jacobsenové a Bohumily Grögerové.Video verze na https://youtu.be/MqgzGqGvg_k?si=_clHDiXmwpcv_qjlOdebírejte novinky e-mailem➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubuPodpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podporaVšechny informace o akcích najdete na https://www.poetickyklub.cz/kalendarSledujte stránky Poetického klubu nebo odebírejte novinky e-mailem➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubuPodpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podporanebo na Forendors ➤ https://www.forendors.cz/poetickyklubPodcasty „Báseň na každý den“ a „Poetický klub“ poslouchejte na Spotify, Apple, Google, YouRadio, České Podcasty nebo Audiolibrix.Domovská stránka podcastu je na ➤ https://www.poetickyklub.czOdebírejte novinky Poetického klubu do e-mailu ➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubu

Mal to byť jeden z najväčších projektov v modernej histórii Slovenska. Megalomanský zábavný park za 1,5 miliardy s kasínom na poliach na južnom okraji Bratislavy dokonca podporoval vtedajší minister financií Smeru Ján Počiatek. Projekt s názvom Metropolis zostal však iba na papieri. No a pozemky, na ktorých mal byť tento projekt vybudovaný, nedávno zmenili majiteľa. Stala sa nimi skupina Koruna Finance Gustáva Lacu, dnes na verejnosti známeho najmä vďaka predaju skrachovaného výpredajového centra vo Voderadoch štátu za nevýhodných podmienok. Aj preto sa Nikola Šuliková Bajánová pozrie s redaktorom magazínu Index Tomášom Vašutom na nákup pozemkov a pripomenú si, kto Gustáv Laca je. Zvuky: 360tky, TASR Odporúčanie Už niekoľko dní sa dá na Netflixe pozrieť slovenský film Otec. Verím, že ho netreba predstavovať. Mojím odporúčaním však nie je táto snímka, aj keď, áno, pozrite si ju, je ním text o tejto téme, ktorý vyšiel v roku 2009 vo Washington Post a jeho autor Gene Weingarten zaň získal Pulitzera. Skrátene Fatal Distraction preskúmava fenomén detí zabudnutých v aute milujúcimi rodičmi. Nie je to ani náhodou príjemné čítanie, ale je dôležité. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dnes k nám zavítal spolumajitel Oktagonu Palo Neruda a zápasník Ondra Raška. Probrali jsme nadcházející o2 arénu a zápas se Spicy Pájou, expanzi do Polska, nebo třeba létání a historky, kde šlo o život.

Aliter Technologies získala tento rok ocenenie Felix Business Award Ocenenie Felix Business Award v kategórii biznis príbeh zo sektora technológií si tento rok odmiesla spoločnosť Aliter Technologies a získala aj špeciálnu cenu KPMG za zodpovedné podnikanie. Aliter sa venuje informačným technológiám, cloudu, obrannému priemyslu, kyberbezpečnosti a vyvíja vlastné drony a komunikačné systémy. Riaditeľ Aliter Technologies Ján Grujbár približuje, že vývoj dronov v posledných rokoch výrazne napreduje. Keď sa vyriešia legislatívne prekážky, drony môžu doručovať aj tovar do balíkoboxov namiesto dodávok. „My používame drony na vešanie plašičov vtákov na elektrické drôty vysokého napätia. Donedávna sa to robilo ťažkou technikou, alebo vrtuľníkom. My to vieme urobiť dronom za plnej prevádzky a oveľa efektívnejšie,“ hovorí Grujbár. Drony dnes majú nenahraditeľné využitie v armáde a Ukrajincom pomohli vyrovnať na bojisku prevahu Ruska. Situácia sa však rýchlo mení. „Po tom, ako sa Rusko preklopilo na vojnovú ekonomiku, tak Ukrajinu predbehlo vo výrobe dronov. Dnes už sa situácia opäť vyrovnala.“ Digitálna doba umožnila nielen rozvoj dronov, ale aj intenzívnejšie hackerské útoky na firmy. Grujbár vysvetľuje, že hackeri dnes fungujú ako vysoko organizované a sofistikované organizácie, ktoré spolupracujú a majú svoju deľbu práce. Vo výsledku žiadajú výpalné za to, že poskytnú dešifrovací kľúč k zamknutým dátam, alebo že nebudú ďalej šíriť ukradnuté dáta. Povaha hackerských útokov sa zmenila tak, že nie je možné sa pred nimi skryť a útočníci využívajú rôzne taktiky. Môžu si vyberať obete cielene, alebo cestou širokého útoku a potom čakajú, kto sa chytí. „Dnes to už nie je o tom, či niekto bude predmetom útoku, ale kedy sa to stane,“ dodáva Grujbár. Čo sa dozviete v rozhovore? Ako veľmi sa zmenila bezpečnosť sveta za posledných desať rokov Na čo všetko sa dnes dajú využiť drony Ako sa chrániť pred hackermi vo firmách Ako funguje podnikateľské prostredie v Kanade Ako sa pracuje pre NATO See omnystudio.com/listener for privacy information.

Today's episode is about traditions of gingerbread houses in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my short essay. You will also learn how to ask “Do you build gingerbread houses?“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my short history of gingerbread houses.Episode notesIn today's episode, I'm talking about transitions of gingerbread houses in Slovakia. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my short essay. You will also learn how to ask “Do you build gingerbread houses?“ in Slovak. At the end of this episode, you can find my short history of gingerbread houses.Slovak lesson1.    medovník (gingerbread cookie)2.    domček (little house)3.    poleva (icing)4.    čipka (lace)5.    rozprávka (fairy tale)6.    remeslo (craft)7.    vôňa (scent, aroma)8.    zdobiť (to decorate)9.    stredoveký (medieval)10. fantázia (imagination)11. ozdoba (decoration)12. chalúpka (little cottage house)13. medovníková chalúpka (gingerbread house)14. Staviate perníkové chalúpky? (Do you build gingerbread houses?)My short history of building gingerbread houses:Medovníkové domčeky sa stali jednou z najsladších vianočných tradícií. Ich história siaha do stredovekej Európy, kde sa medovníky tvarovali do ozdobných koláčikov a dávali ako darčeky. Myšlienka stavať celé domčeky sa objavila po rozprávke o Jankovi a Marienke, ktorej perníková chalúpka inšpirovala nemeckých pekárov vytvárať jedlé domy.Keď sa tradícia rozšírila po Európe a neskôr do Ameriky, každá krajina pridala vlastný štýl. Na Slovensku sa medovníky zdobili jemnou bielou polevou pripomínajúcou čipku. Hoci medovníkové domčeky nepatrili medzi pôvodné slovenské zvyky, postupne sa stali súčasťou adventu, často zdobené folklórnymi vzormi a jednoduchým, milým dizajnom typickým pre miestne remeslo.Dnes sú medovníkové domčeky spojením rozprávkovej fantázie, sladkej vône a rodinnej zábavy. Či už vám strecha spadne alebo ostane rovná, radosť je v spoločnom tvorení — a možno aj v ochutnávaní ozdôb, keď sa nikto nepozerá.Timestamps00:35 Introduction to the episode02:30 Traditions of gingerbread houses in Slovakia03:32 Fun fact15:00 Short history of building gingerbread houses in Slovak16:46 Translation of short history in English18:21 Final thoughtsIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena Ondova Hilko LLC

Chcela byť misionárkou či archeologičkou. Dnes stojí na čele organizácie Proti prúdu a pomáha ľuďom bez domova. Nina Beňová už roky obhajuje práva ľudí v bytovej núdzi – s nádejou a optimizmom, aj keď je to beh na dlhé trate. Prečo je domov základná ľudská potreba? Ako pomáhať nielen na Vianoce? O práci, rodine, deťoch aj cestovaní porozpráva Zuzane Šebestovej v tejto epizóde Nočnej pyramídy. | Hostka: Nina Beňová (pôvodne etnologička, riaditeľka OZ Proti prúdu). | Moderuje: Zuzana Šebestová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

V roce 2011 si založil účet na YouTube a dnes je jedním z nejsledovanějších českých youtuberů. Hostem ve studiu Rádia Praha byl Lukáš Fritscher alias Lukefry, který své působení propojil hned s několika rozhlasovými projekty.

„Veď nikto nikdy nemal v nenávisti svoje telo, ale ho živí a opatruje, ako aj Kristus cirkev.“ Ef 5,29 Dnes často počujeme o dôležitosti sebavedomia, sebalásky, sebaúcty a sebaocenenia. Počujeme to dokonca aj z kazateľníc: „Nehovorí Ježiš v Markovi 12,31: ‚Milovať budeš blížneho ako seba samého‘? Najprv musíš milovať seba samého, aby si mohol milovať […] Greg Laurie

Výcuc z v podcastu s Máriem Pražencem, zakladatel a textař dětské hudební skupiny Paci Pac, který je zároveň bývalým punk rockerem ze skupiny Iné Kafe. Konverzace se zaměřuje na Pražencovu transformaci z punkového hudebníka na tvůrce dětské hudby, přičemž jeho dcerka byla původní inspirací pro projekt Paci Pac. Diskutují o Pražencově otcovství, výchově dětí ve střídavé péči a výzvách skloubení hudební kariéry s rodinným životem, včetně snahy být pro své děti nejlepším možným otcem a vzorem. Zmiňují se také o podpoře rodičů a rodiny během jeho dospívání v punkové kapele a o současné roli jeho dětí v rámci projektu Paci Pac, přičemž zdůrazňují důvěru a snahu vést děti k samostatnosti.

Plukovnice lidských duší – Od Afghánistánu až k odolnosti společnosti. Jak to vypadá ve válečné zóně? S čím se vojáci musí potýkat? A jak si můžeme budovat každodenní odolnost? Dnes se bavíme s Helenou Sovákovou - hlavní psycholožkou Armády České republiky. Helena ukazuje, že odvaha není absence strachu, ale schopnost mysli vrátit se z pudové reakce do racionální roviny. Že hodnoty nejsou slova na zdi firmy, ale konkrétní chování v momentech, kdy jde do tuhého. A že i v místech největšího nebezpečí může vzniknout největší smysl, soudržnost a lidskost.Co je to morální trauma? Proč vybalovat svůj "batoh emocí"? Jaké to je poprvé přistát ve válečné zóně? Jak komunikovat o náročných situacích? To vše a mnohem víc. Příjemný poslech. Parťáci dnešního dílu:Magniflex.cz⁠⁠⁠Máme velkou radost, že jsme narazili na celosvětově patentované velmi kvalitní matrace od italské značky Magniflex. Magniflex je dělají z těch nejkvalitnějších materiálů a spolupracují s odborníky na biomechaniku a lékaři. Navíc mají nadstandartně dlouhou záruku proti proležení a to až 12 let. Já mám konkrétně matraci magnistretch s patentovanou technologií, která dokáže tělo při tlaku na ní trošičku protahovat a nemůžu si jí vynachválit. Tak jdi na ⁠⁠⁠Magniflex.cz⁠⁠⁠ a udělej další krok ke kvalitnějšímu spánku a zdraví s Magniflexem.KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.⁠Uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:00:00 Úvod a přivítání03:57 Slzy nejsou slabost: Emoce v armádě06:00 Mají muži právo plakat?08:13 Zlomové momenty a rok 198911:38 Jak vznikají hodnoty a proč chybí ve školách16:27 Hodnoty v armádě: Odvaha, respekt a kartička v kabelce22:12 Hodnotový kompas a zpětná vazba24:32 Absence ocenění a vděčnosti ve společnosti27:37 Přílet do Iráku a první kontakt s realitou války31:34 PTSD a život se „zataženou ruční brzdou“33:24 Život na základně pod palbou raket38:50 Budování normálnosti ve válce: Hřiště, knihovna a jídlo43:16 Pouto vzniklé v extrémních podmínkách50:22 Morální zranění a trauma novinářů53:54 Jak nevyhořet: 4 pilíře odolnosti58:48 Kam chodí pro pomoc psycholog?01:00:39 Osobní zkušenost se šikanou od nadřízeného01:06:49 Batoh emocí: Co si neseme na zádech a jak to vybalit01:10:06 Naučená bezmoc a proč lidé mlčí01:14:11 Uvědomění si smrtelnosti a dopisy na rozloučenou01:17:34 Jak mluvit s dětmi o sm*ti01:21:33 Nešvary v komunikaci: Skákání do řeči a bagatelizace01:29:13 Pětka ve škole jako příležitost, ne selhání01:31:06 Umění naslouchat bez přebírání emocí01:39:00 Chybí nám jako společnosti odolnost?01:42:26 Morální dilema pomoci vs. bezpečnostiPřechod do VIP části- Vzory a hrdinové: Proč nám chybí?- Vytrácející se rituály a úcta k veteránům- Humor jako koření života a obrana mysli- KPZ pro duši a síla naděje- Příběh rukojmí v Angole: Kdo přežil a proč

Vzpomínáte si, jaké to bylo, když se za socialismu sháněly kubánské pomeranče a mandarinky byly luxusním zbožím? Dnes si je můžeme dopřát kdykoli, a tak se náš bohemista v jazykovém okénku rozhodl podívat nejen na jejich chuť, ale i na původ samotného slova mandarinka. Co má společného s čínskými mandaríny – tedy úředníky, ne ovocem – a jak dlouho trvalo, než se mandarinky dostaly na náš vánoční stůl?

Bylinkářka Radka Svatošová jezdí každý rok s manželem do Železných hor na jmelí. Vybírají si pro sběr jabloně. Podle bylinkářky je jmelí z jabloní pro výrobu bylinkových produktů nejlepší. Naopak jmelí z topolů vhodné není.

Bylinkářka Radka Svatošová jezdí každý rok s manželem do Železných hor na jmelí. Vybírají si pro sběr jabloně. Podle bylinkářky je jmelí z jabloní pro výrobu bylinkových produktů nejlepší. Naopak jmelí z topolů vhodné není.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

To je mazec!See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vzpomínáte si, jaké to bylo, když se za socialismu sháněly kubánské pomeranče a mandarinky byly luxusním zbožím? Dnes si je můžeme dopřát kdykoli, a tak se náš bohemista v jazykovém okénku rozhodl podívat nejen na jejich chuť, ale i na původ samotného slova mandarinka. Co má společného s čínskými mandaríny – tedy úředníky, ne ovocem – a jak dlouho trvalo, než se mandarinky dostaly na náš vánoční stůl?Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes k nám prišiel Jozef Kollár – dlhoročný novinár a spisovateľ, autor takmer dvadsiatky kníh a držiteľ Ceny Ivana Kraska za literárny debut. Porozprával o svojej novej knihe, v ktorej sa na myjavských kopaniciach na jednu noc ocitne mladý Salvador Dalí a spolu s hrdinami rieši, či sa dá včasným postavením sa proti zlu meniť svet k lepšiemu. Časť roka žije v Španielsku, takže pridal aj svoje postrehy o každodennom živote v tejto multikultúrnej krajine, o bývaní, cenách, fiestach a Vianociach pri mori – a reč boíla aj o jeho novej detskej knižke. Rozprávals a s ním Juraj Turis.

Dnes jsme si pozvali režiséra, herce a hlavně producenta Petra Jákla. Probrali jsme jak se mu povedlo dostat se do Hollywoodu k nejznámějším hercům na světě a jak je dokázal dostat i do jeho filmů. Samozřejmě nechybí historky ze zákulisí.

CELÝ ROZHOVOR: herohero.co/piatocek/subscribe Ako byť dobrým náckom? Je Martina Šimkovičová dobrý nácek? Dá sa postaviť hrádza proti extrémizmu? A existuje liberálny fašizmus? Náš dnešný hosť nám odpovedal na všetky tieto otázky, keďže na rozdiel od takého Milana Uhríka je… HISTORIK! Adam sa totiž rozprával s Jakubom Drábikom, ktorý sa venuje výskumu fašizmu. Prvú časť rozhovoru s Jakubom Drábikom práve počúvate, a opäť platí, že keď vydržíte pozerať do konca, uvidíte, kto je jeho Tragédom roka. A ak máte iný názor, vyjadrite ho na piatocek.com V druhej časti, ktorú nájdete na našom HeroHero, sa dozviete aj to, či naozaj žijeme v takých zlých časoch ako si myslíme, či sa Miňo Mazurek mohol zmeniť alebo ako sa na Roberta Fica budú pozerať historici o 50 rokov. - HLASUJ ZA TRAGÉDA ROKA: http://piatocek.com - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Písal sa 18. jún 1945 a na železničnej stanici v Přerove sa stretli dva vlaky. V jednom cestovali vojaci z 1. československého armádneho zboru, ktorí sa vracali na Slovensko z vojenskej prehliadky na Staromestskom námestí v Prahe. V druhom cestovali karpatskí Nemci, ktorí sa vracali späť do rodných obci na Slovensko zo severozápadných Čiech, kam boli ešte v predchádzajúcom roku evakuovaní pred blížiacim sa frontom. Len čo veliaci dôstojníci začuli z vedľajšieho vlaku nemčinu, začali karpatských Nemcov legitimovať, vyvliekať z vagónov a hnať ich za mesto na návršie, ktoré miestni nazývajú Švédske šance. Tam sa následne v noci na 19. júna odohral masaker 265 ľudí. Mená všetkých členov 20-členného vraždiaceho komanda dodnes nepoznáme, s istotou vieme pomenovať len hlavných strojcov přerovského masakru, všetci vyviazli len s miernym, či vzhľadom na rozsah tohto zločinu s prakticky zanedbateľným trestom. Přerovský masaker však nebol ojedinelý prípad, podobných zločinov sa pri divokom vysídľovaní Nemcov po druhej svetovej vojne odohralo niekoľko. Čo do počtu obetí bolo zrejme najrozsiahlejšie vraždenie v Postoloprtech na Žatecku, kde v masových hroboch exhumovali 763 obetí. Zločin, ktorý sa odohral na Švédskych šanciach však osobitne zaráža brutalitou, keď veľkú väčšinu zabitých tvorili ženy a deti. A ako vyplýva z doteraz preskúmaných záznamov, nikto z hlavných páchateľov neprejavil ani neskôr žiadnu ľútosť nad vykonaným činom. Dnes je táto udalosť historikmi už pomerne podrobne spracovaná. Jedným z nich je aj Pavel Kreisinger z Filozofickej fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nedávno publikoval štúdiu v knižnej podobe s názvom Masakr na Švédskych šancích v souvislostech, ktorú vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého. V podcaste Dejiny si približujeme nielen okolnosti zločinu, ale aj jeho (ne)potrestania. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dnes nám Kubqo porozpráva, ako sa mu povodilo v kúpeľoch a potom si povieme o víruse Nipah, ktorý slúžil ako predloha filmu Contagion. Zdroje Contagion (2011 film) The discovery of Nipah virus: A personal account WHO reports 4 fatal Nipah virus infections in Bangladesh Prioritizing diseases for research and development in emergency contexts Image by Marcel Langthim from Pixabay

Do Bratislavy prišla uviesť novú českú komédiu Na horách, no v rozhovore nás pustila oveľa ďalej než len za hranice filmového plátna či himalájskych vrcholkov. Obľúbená česká herečka a moderátorka Adela Gondíková s humorom sebe vlastným rozpráva o tom, prečo neverí na zmenu partnera a ako v skutočnosti funguje jej manželstvo s hercom Jiřím Langmajerom. Hoci jej manžel mal v minulosti povesť búrliváka či nie práve najpríjemnejšieho kolegu a médiá často pripisujú jeho "skrotenie" práve Adele, ona túto teóriu rázne odmieta. „Myslím si, že nikto sa nezmení. Môžeme sa niekam posunúť, ale ani on mňa nikdy nezmení. Som dubová hlava, rovnaká ako som bola, on tiež,“ hovorí otvorene. Priznáva však, že načasovanie ich vzťahu bolo kľúčové. Stretli sa až okolo štyridsiatky, keď už mali obaja odžité svoje „disko príbehy“. Keby na seba narazili v mladosti, dopadlo by to podľa nej katastrofálne. Herečka v rozhovore zabŕdla aj do rodinného súkromia a výchovy dcéry Nely. Porovnáva dnešné kamarátske vzťahy rodičov a detí s érou svojho dospievania, kedy rodičom volala z telefónnej búdky len preto, aby im oznámila, či príde domov s bielizňou na pranie. S úsmevom opisuje aj „obrátenie Jiřího Langmajera“, ktorý sa z odporcu psov zmenil na človeka, ktorý svoju fenku kŕmi lyžičkou pri raňajkách. V novej epizóde relácie Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sa dozviete aj to, prečo herci ako „kaviarenskí povaľači“ zvládajú Himaláje lepšie než trénovaní športovci, ako Adela relaxuje pri dokumentoch o vrahoch napriek tomu, že mala idylické detstvo, a či je vo svojej práci moderátorky rovnako precízna ako pri štúdiu hereckých rolí. Ako sa vyvinul humor, či Gondíkovú zväzuje potreba korektnosti alebo čím si získava svojich hostí vo vlastnej šou? To a mnoho ďalších tém sme s Adelou Gondíkovou prebrali a vy si to môžete pozrieť alebo vypočuť v podobe podcastu.

Premiér Petr Fiala končí a odchází i z vedení ODS. Jaké byly čtyři roky pod jeho vedením a jak na něj bude Česko vzpomínat? Autoři podcastu Vlevo dole udělali s premiérem v průběhu jeho vládnutí řadu rozhovorů. A teď rekonstruují, jaký vlastně byl.Ze zpětného pohledu na uplynulé čtyři roky vyplývá, že Petr Fiala a jeho vize často fungovaly dobře na papíře, ale když došlo na jejich realizaci, drhlo to.„Úplně krystalický případ byl, když nám po krajských volbách v rozhovoru líčil, v čem se musí strana změnit, jak se musí na kandidátku dát osobnosti a musí rozhodovat víc centrála. Aby se potom ve sněmovních volbách udělalo všechno jako vždycky - a dopadlo to špatně,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.V neformálních rozhovorech Fiala rád líčil svoje zaujetí pro moderní technologie a průmysl. „Ale nedokázal to ve větším přenést do praxe, ani v mediálně to nebylo téma, které by zvládl prodat,“ dodává Václav Dolejší.Dnes premiér přiznává, že i přes těžké okolnosti jeho vládnutí mohl kabinet spoustu věcí zvládnout lépe.„Teď jsem s ním udělal bilanční rozhovor. A kromě toho, že přiznává řadu chyb, tam cítím také jistou zahořklost, že zatímco on vládl ve chvíli krize, tak když se teď ekonomika sebere, dostanou to na podnose zase populisté,“ líčí Dolejší.Co premiérovi šlo a kde naopak udělal chyby? Dokázal se obklopit správnými lidmi? A měl někde slepé místo? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Hlas - strana, ktorá ašpirovala na post premiéra a ktorá vygeneroval prezidenta. Dnes strana, ktorá politicky umiera. Zo snahy o modernú Sociálnu demokraciu sa stala kópia SMERu, ktorá namiesto oživovania ľavicových tém, roztlieskáva ultrakonzervatívne až neofašistické úlety, hovorí ľavičiar Peter Weiss. Skončí Hlas mimo politiky? Bola to strana, ktorá fakticky rozhodla o našom povolebnom vývoji. Z možností - progresívny Šimečka alebo dobre známy Fico sa rozhodla pre Fica a stala sa tak súčasťou vládnej koalície. Voliči však jej vládnutie akosi neodmeňujú no a Hlas, teda táto naširoko rozkročená všeľudová "Catch all party," s ambíciou oslovovať ako socialistov, tak i liberálov sa dnes rúti doslova do politického zabudnutia.Po tom, ako sa stala kostrou Ficovej vlády a doslova vystrela červený koberec pre svojho zakladateľa až do prezidentského paláca sa stala fackovacím panákom opozície, ale aj partnerov z koalície. Zároveň sa pritom stala i symbolom takpovediac hodnotového oportunizmu ako i politického alibizmu. Napokon, svedčí o tom i kontinuálne pokles voličských preferencií.Je za týmto pádom do politickej bezvýznamnosti a zabudnutia Hlasu zmena objednávky od voličov unavených stredovou, nekonfliktnou politikou alebo je to daň za zle manažované vládnutie spájané aj s kauzami ministrov Hlasu? A akú preferenčnú daň si vyžiadalo prepriahanie na poste lídra, kde široko akceptovaného Pellegríniho vystriedal doslova kontrapunkt k charizmatickosti, oblúbenosti - ako i neschopnosti, aktuálne sediaci v kresle ministra vnútra?Kam teda zmizol tón, sila i akékoľvek zafarbenie politického hlasu zvaného strana Hlas? Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o politickom príbehu ako i možnej budúcnosti vládneho Hlasu. S expredsedom SDĽ ako i bývalým šéfom inštitútu Sociálnej demokracie Petrom Weissom a Romanom Pudmarčíkom z agentúry IPSOS. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Hlas - strana, ktorá ašpirovala na post premiéra a ktorá vygeneroval prezidenta. Dnes strana, ktorá politicky umiera. Zo snahy o modernú Sociálnu demokraciu sa stala kópia SMERu, ktorá namiesto oživovania ľavicových tém, roztlieskáva ultrakonzervatívne až neofašistické úlety, hovorí ľavičiar Peter Weiss. Skončí Hlas mimo politiky? Bola to strana, ktorá fakticky rozhodla o našom povolebnom vývoji. Z možností - progresívny Šimečka alebo dobre známy Fico sa rozhodla pre Fica a stala sa tak súčasťou vládnej koalície. Voliči však jej vládnutie akosi neodmeňujú no a Hlas, teda táto naširoko rozkročená všeľudová "Catch all party," s ambíciou oslovovať ako socialistov, tak i liberálov sa dnes rúti doslova do politického zabudnutia.Po tom, ako sa stala kostrou Ficovej vlády a doslova vystrela červený koberec pre svojho zakladateľa až do prezidentského paláca sa stala fackovacím panákom opozície, ale aj partnerov z koalície. Zároveň sa pritom stala i symbolom takpovediac hodnotového oportunizmu ako i politického alibizmu. Napokon, svedčí o tom i kontinuálne pokles voličských preferencií.Je za týmto pádom do politickej bezvýznamnosti a zabudnutia Hlasu zmena objednávky od voličov unavených stredovou, nekonfliktnou politikou alebo je to daň za zle manažované vládnutie spájané aj s kauzami ministrov Hlasu? A akú preferenčnú daň si vyžiadalo prepriahanie na poste lídra, kde široko akceptovaného Pellegríniho vystriedal doslova kontrapunkt k charizmatickosti, oblúbenosti - ako i neschopnosti, aktuálne sediaci v kresle ministra vnútra?Kam teda zmizol tón, sila i akékoľvek zafarbenie politického hlasu zvaného strana Hlas? Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o politickom príbehu ako i možnej budúcnosti vládneho Hlasu. S expredsedom SDĽ ako i bývalým šéfom inštitútu Sociálnej demokracie Petrom Weissom a Romanom Pudmarčíkom z agentúry IPSOS. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Trump pochováva NATO. Článok 5 je v stave klinickej smrti. Európa sa ocitla medzi mlynskými kameňmi dvoch smrteľných hrozieb a zostali sme na to úplne sami. To sú slová bývalého ministra zahraničia Rastislava Káčera. Nedokážem pochopiť, že si živíme vládu, ktorá beží priamo v ústrety svetu, ktorý je pre nás smrteľne nebezpečný, hovorí Káčer.Počúvate špeciálne vydanie (dostupné aj vo video verzii) podcastu Aktuality Nahlas. Dnes o novej bezpečnostnej stratégii USA. Hrozí Európe a teda i Slovensku vojna?Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Umrelo NATO? Ficova vláda beží voči smrteľným ohrozeniam Slovenska priamo v ústrety. Tvrdí exminister Káčer.Trump pochováva NATO. Článok 5 je v stave klinickej smrti. Európa sa ocitla medzi mlynskými kameňmi dvoch smrteľných hrozieb a zostali sme na to úplne sami. To sú slová byvalého ministra zahraničia Rastislava Káčera. Nedokážem pochopiť, že si živíme vládu, ktorá beží priamo v ústrety svetu, ktorý je pre nás smrteľne nebezpečný, hovorí Káčer.Počúvate špeciálne vydanie (dostupné aj vo video verzii) podcastu Aktuality Nahlas. Dnes o novej bezpečnostnej stratégii USA. Hrozí Európe a teda i Slovensku vojna?Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Po kriedovej revolúcií sa opäť stali predmetom záujmu verejnosti. Ich však trápi zlyhávajúce školstvo, ale i ataky politikov spochybňujúcich ich právo hovoriť do vecí verejných. Čím žije naša mládež, prečo čoraz viac odchádza zo Slovenska a o čom je Olympiáda kritického myslenia? Radi, často a najmä - čo najviac verejne, o nich hovoríme ako o tom najcennejšom, čo vôbec máme, ako o našej nádeji a predovšetkým, hovoríme o nich, ako o budúcnosti tejto krajiny. V realite však čelia vzdelávaciemu systému, v ktorom ešte stále silne prevláda tlak nezmyselného memorovania, bezúčelného testovania a stupňujúcich sa nárokov permanentných skúšok a všemožných previerok, ktoré pritom opakovane ukazujú, že kvalita nášho školského systému dramaticky upadá. K tomu treba pripočítať doslova epidémiu depresií, úzkostí či stavov osamelosti a odcudzenia, na ktorý zasa náš zdravotný systém nevie dať dostatočne relevantnú odpoveď. No a navyše, dnes si pri i tom najmenšom a nanajvýš slušnom náznaku nesúhlasu od samotného predsedu vlády v diskusií vypočujú, že keď sa im tu nepáči, majú sa zbaliť a ísť bojovať na Ukrajinu. Výsledkom je, že v čoraz masovejšej miere z tejto krajiny odchádzajú študovať do zahraničia a čo je oveľa horšie, veľká časť tých najšikovnejších a najtalentovanejších z nich, sa sem vrátiť vôbec neplánuje.I tak by sa dala popísať situácia toho skutočne - a v tomto prípade, naozaj najcennejšieho, čo tu vôbec máme - našich detí. Dnes študentov a žiakov, no už zajtra presne tých, ktorí v tejto krajine prevezmú zodpovednosť za celé naše ďalšie smerovanie. Medzi nich patria aj naši dnešní hostia, ktorí sú spojení s Olympiádou kritického myslenia, ako i Slovenskou debatnou Asociáciou, Jakub Bohuš a Lea Pálešová. Debatu nemôžete vyhrať pokiaľ oponenta nepočúvate a nechcete mu porozumieť, tvrdí Jakub Bohuš zo Slovenskej debatnej asociáciePekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Po kriedovej revolúcií sa opäť stali predmetom záujmu verejnosti. Ich však trápi zlyhávajúce školstvo, ale i ataky politikov spochybňujúcich ich právo hovoriť do vecí verejných. Čím žije naša mládež, prečo čoraz viac odchádza zo Slovenska a o čom je Olympiáda kritického myslenia? Radi, často, ale najmä čo najviac verejne, o nich hovoríme ako o tom najcennejšom, čo vôbec máme, ako o našej nádeji a predovšetkým, hovoríme o nich, ako o budúcnosti tejto krajiny. V realite však čelia vzdelávaciemu systému, v ktorom ešte stále silne prevláda tlak nezmyselného memorovania, bezúčelného testovania a stupňujúcich sa nárokov permanentných skúšok a všemožných previerok, ktoré pritom opakovane ukazujú, že kvalita nášho školského systému dramaticky upadá. K tomu treba pripočítať doslova epidémiu depresií, úzkostí či stavov osamelosti a odcudzenia, na ktorý zasa náš zdravotný systém nevie dať dostatočne relevantnú odpoveď. No a navyše, dnes si pri i tom najmenšom a nanajvýš slušnom náznaku nesúhlasu od samotného predsedu vlády v diskusií vypočujú, že keď sa im tu nepáči, majú sa zbaliť a ísť bojovať na Ukrajinu. Výsledkom je, že v čoraz masovejšej miere z tejto krajiny odchádzajú študovať do zahraničia a čo je oveľa horšie, veľká časť tých najšikovnejších a najtalentovanejších z nich, sa sem vrátiť vôbec neplánuje.I tak by sa dala popísať situácia toho skutočne - a v tomto prípade, naozaj najcennejšieho, čo tu vôbec máme - našich detí. Dnes študentov a žiakov, no už zajtra priamo tých, ktorí v tejto krajine prevezmú zodpovednosť za celé naše ďalšie smerovanie. Medzi nich patria aj naši dnešní hostia, ktorí sú spojení s Olympiádou kritického myslenia, ako i Slovenskou debatnou Asociáciou, Jakub Bohuš a Lea Pálešová. Debatu nemôžete vyhrať pokiaľ oponenta nepočúvate a nechcete mu porozumieť, tvrdí Jakub Bohuš zo Slovenskej debatnej asociáciePekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Dalešická přehrada zaplavila před čtyřiceti sedmi lety údolí řeky Jihlavky na Vysočině. Dnes ji obklopuje několik přírodních rezervací a pravidelně po ní pluje výletní loď Horácko. Dokonce i teď v zimě, kdy přehrada nabízí kouzelné mlžné scenérie. Díky přečerpávací elektrárně totiž Dalešická přehrada z velké části nezamrzá.

Ještě jako student sledoval Harryho Pottera. Dnes sedává u high table na jedné z nejstarších oxfordských kolejí, v taláru a uprostřed tradic starých stovky let. Jak se z lékaře Vojenské nemocnice stal hostující profesor neurochirurgických věd na prestižní Oxfordské univerzitě? Proč bychom se u bolestí zad měli inspirovat malými dětmi? A proč by nikdy nesedl na koně a motorku?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Říkali mu „americký Mozart“ nebo „kalifornský Beethoven“: Brian Wilson, jeden ze zakladatelů legendární skupiny The Beach Boys. Dnes je považován za jednoho z nejvlivnějších studiových skladatelů na světě. Ve speciálu Portrétů o hudebních rebelech o něm a o jeho tvorbě mluví hudební publicista Petr Dorůžka.

Říkali mu „americký Mozart“ nebo „kalifornský Beethoven“: Brian Wilson, jeden ze zakladatelů legendární skupiny The Beach Boys. Dnes je považován za jednoho z nejvlivnějších studiových skladatelů na světě. Ve speciálu Portrétů o hudebních rebelech o něm a o jeho tvorbě mluví hudební publicista Petr Dorůžka.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Velká kolážovitá výstava v Tančícím domě byla prodloužena. Jaké je dívat se na svou vlastní výstavu? „Nemůžu se na to koukat, protože já bych tam dal jiné věci. Ale všichni to chválí, možná je dobré. Já pořád vystavuji to samé, řekli mi, takže teď to vybrali ti mladí,“ přibližuje fotograf Robert Vano. Jak vzpomíná na hnutí hippies v New Yorku šedesátých let? Co je ďábelské ve světě módní fotografie? A co tvoří ranní rituál dnes již osmdesátiletého fotografa?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šteniatka! Dnes máme pre vás opäť epizódu s kategórie Lužifčák vzdeláva! Samozrejme vás nebudeme vzdelávať my. Ozvali sa nám kamaráti z Finaxu, lebo ich chalani majú novú knihu, Koľko stojí vaše šťastie? A je dôležité aby sa dostala medzi ľudí. A tak nás poprosili, či by sme nevyspovedali jedného z jej autorov Šimona. Veľmi zanieteného mladého ekonóma študovaného v Amsterdame, ktorý nám skúsi vysvetliť ako narábať s peniazmi, aby vám z toho nestáli vlasy dupkom. Veríme, že vás táto naša debata bude baviť tak, ako bavila nás.A vybavili sme pre vás aj zľavový kód. "LUZIFCAK10"Na stránke https://www.finax.shop/kniha-kolko-stoji-vase-stastie/A dostanete zľavu vo výške 10 % z aktuálnej predajnej ceny.Kód je platný do 20.12.2025Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 32 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/_URp0bYJsjUNáš dnešný hosť je ⁠⁠⁠⁠linkedin.com/in/Simon-pekar-614238224/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova alebo nebodaj vážne. Informácie zaznievajúce v tomto podcaste slúžia výhradne na vzdelávacie a zábavné účely. Nič z obsahu nie je finančné poradenstvo ani odporúčanie na nákup či predaj akýchkoľvek investícií. Finančné trhy a investovanie sú spojené s rizikom a pred akýmkoľvek rozhodnutím by ste sa mali poradiť s kvalifikovaným odborníkom. Hostia aj tvorcovia podcastu nenesú zodpovednosť za vaše investičné rozhodnutia. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.Na epizóde spolupracovala firma Finax Tech s. r. o.

Už ste si niekedy v galérii povedali – toto je umenie? Alebo ste počúvali klasickú hudbu a po chvíli neviete, či vás fascinuje alebo mätie? Nová podcastová séria „Čo skrýva umenie“ hľadá odpovede na všetky tie otázky, ktoré si kladieme potichu. Každý decembrový pondelok vám v Dobrom ráne priblížime svet umenia. Čo vlastne vidíme, keď sa pozeráme na Warholovu polievkovú plechovku, a prečo vyvolávajú jeho obrazy toľko otázok? V čom všetkom bol Warhol vizionár, priekopník a nakoľko je on sám súčasťou svojho umenia? Zároveň sa pozrieme na vizuálne umenie aj z vyššej perspektívy a spýtame sa, kto určuje kvalitu či hodnotu umenia, čo je umenie a čo už nie, a prečo je pre nás staršie umenie, ako napríklad impresionizmus, oveľa prirodzenejšie na porozumenie než diela Warhola či súčasné umenie. Bez veľkých slov alebo komplikovaných prirovnaní sa spýtame, čo konkrétne robí z Warholovho diela nadčasové umenie. Čo „vpisoval“ do svojich diel, vedome aj nevedome, a prečo boli jeho korene a rodinné zázemie také dôležité pri tvorbe jeho najznámejších diel? Podcast vytvorila Katarína Urban Richterová a vznikol vďaka finančnej podpore Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a v spolupráci s denníkom SME. Odporúčanie Dnes prichádzam so seriálovým odporúčaním. Pluribus od Apple TV je neokukaný nápad o… no keby som vám povedala, že je to seriál o mimozemskej invázii, mala aj nemala by som tak celkom pravdu. Dajme tomu, že je o mimozemšťanoch a osamelosti a viac už si pozrite v tomto vydarenom kúsku. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tohle je zkrácená verze (97min), celý díl (117min) si můžeš poslechnout bez reklam, dřív a odemknout tím i spousty dalších dílů přímo na Spotify jen za stovku/měsíc. ⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeDnes je to speciál nejen o reality show Zrádci! Dnes se totiž bavíme o emocích, vědomí a pravidlech sociálních her, které nám ve skutečnosti prozrazují víc o lidech a jejich uvažování, než kdo je zrádce a kdo ne.Rozebíráme, jak funguje konfirmační bias, authority bias, prestige bias a iluze transparentnosti - a proč se v psycho-hrách typu „Zrádci“ dějí stejné mentální zkratky jako v běžném životě: instalujeme filtry, hledáme důkazy, uzavíráme příběhy a zapomínáme, že smysl i pravda leží v integraci, ne v uzavření se do vlasntího příběhu.Tahle epizoda je o lidském prediktivním stroji, který chce mít ve všem jasno - i když žádné jasno není. O vztahu mozku a srdce, o entropii v sociálním prostoru a o tom, že:„Potřeba uzavřít příběh je někdy silnější než touha najít pravdu.“

Bol to veľký škandál. Krajská prokuratúra v Žiline predvolala ľudí, ktorí upozorňovali na podozrivú proruskú apokalyptickú sektu AllatRa a jej odnož Tvorivá spoločnosť. V zápätí sa ukázalo, že prokurátorka, ktorá vo veci konala, sama šírila myšlienky tejto sekty. Dnes v disciplinárnom konaní o prokurátorke Lucii Pavlaninovej rozhodoval Najvyšší správy súd SR. Nepotrestal ju. Lucii Pavlaninovej jej nadriadený, šéf Krajskej prokuratúry v Žiline Tomáš Balogh, navrhol len veľmi mierny trest – zníženie mzdy o 15 percent na 3 mesiace. Prečo disciplinárny senát neuložil ani len tento mierny trest, vysvetľuje v podcaste Aktuality Nahlas Annamária Dömeová, reportérka Aktualít, ktorá celú túto kauzu od začiatku sleduje.Prokurátorka pritom aj pred súdom argumentovala konštrukciami o FBI a pochybných “sovietskych vedcoch”. Nahrával Peter Hanák.