Podcasts about dnes

„Dnes sa vládca sveta, ani keby ho mučili, neprizná, za čím túži: ‚Nakloň sa nado mňa ty krásna, materská bytosť.‘ Erika, miláčik, ja nie, to ja som nezošalel, zošaleli vládcovia sveta, lebo raz žena, v ktorej videli materské božstvo, im to odoprela (lebo ju urazili). A preto, preto ich slasťou naplňuje, keď nad nimi miesto materského poprsia na orbite tejto zemegule putujú ich policajné mocenské hliadky na palube kozmických lodí.“

Chtěla být kriminalistkou a studovat kriminologii, ale na policejní akademii ji nevzali. Neuměla dělat shyby a dělala chyby v balistických příkladech. Nakonec vystudovala sociologii na Masarykově univerzitě v Brně. Táhlo ji to ke kriminalistice a vězeňství, ale nakonec začala psát diplomovou práci o stárnutí. Dnes je přední českou expertkou v oblasti sociologie věku a stárnutí.Působí v Brně. Podcast jsme točili v Praze, kde byla na skok mezi cestami do Dublinu a New Yorku. Což běžného smrtelníka unaví. Takže možná i proto, když jsem se jí zeptal, jestli by chtěla být nesmrtelná, odpověděla: “nejsem si právě teď úplně jistá”. Ale o nesmrtelnosti jsme také mluvili. Mimo jiné i o tom, jak se zkoumání prodlužování lidského života v poslední době přesunulo ze sféry šarlatánství do oblasti opravdové vědy. Ale znamená to, že se budeme běžně dožívat sto či více let? Poslouchejte.Pokud bychom opravdu žili déle, museli bychom asi předefinovat to, co nazýváme stářím. Či seniorským věkem. Lucie Vidovićová tvrdí, že například s diskriminací zaměstnavatelů se lidé začínají potýkat už po padesátce. Takže jsem se zeptal, co vlastně stáří je a jak ho definujeme. A proč odborníci říkají, že stáří je dnes tzv. feminizovanou zkušeností.Mluvili jsme o spoustě věcí. O tom, že lidé s negativním postojem ke stáří se podle jedné studie dožívají v průměru až o sedm a půl let nižšího věku. Že diskriminace z důvodu věku je mnohem častější než diskriminace genderová, o níž se však mnohem víc mluví a píše. A že ve všech typech krizí jsou senioři výrazně četnějšími oběťmi než běžná populace. Vzpomeňme třeba na pandemii.Pochlubil jsem se, že jsem starší než slovo ageismus, a chvíli jsme se o tomhle fenoménu bavili. Jaké jsou nejčastější projevy ageismu, proč jsou jeho oběťmi nejen lidé starší, ale často i mladší, a spekulovali jsme i o tom, co je opak ageismu. Je to společnost, která věk ze svěho povědomí vyzmizíkovala, anebo která naopak věk oslavuje?A konečně, zeptal jsem svého hosta mimo jiné i na to, jestli se stáří bojí a zda by chtěla znát datum, kdy zemře. Jestli vás zajímá odpověď, určitě poslouchejte. Plus jedna praktická rada: když v tomto díle podcastu zazní konkrétní data a informace, pak vězte, že je Lucie Vidovićová čerpala z vědeckých studií či jiných relevantních zdrojů. A když je k dispozici nemá, říká stroze: “na to nemám data”.Přeji příjemný a datově pestrý poslech.

Přestože se z politických důvodů nedostal na DAMU, a nakonec vystudoval JAMU, má za sebou řadu rolí a nejvíce se asi do povědomí diváků zapsal pořadem Tele Tele. Jedním nešťastným uklouznutím málem přišel o kariéru i o život, který mu doslova zachránil jeho pes. Dnes je naštěstí plný energie. Hostem talk show Face To Face René Kekelyho byl je Josef Carda

Dnes jsou to přesně tři roky ode dne, kdy byl v Česku potvrzen první případ covidu 19. Nikdo tehdy netušil, že nákaza postihne více než 4 miliony Čechů. Přes 42 tisíc pacientů s covidem v Česku zemřelo. Co víme o viru dnes? Jaké jsou zkušenosti s léčbou? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130301/

Vítame vás pri novom podcaste s názvom V športovej redakcii, v ktorom redaktori Denníka N pravidelne komentujú dianie uplynulého týždňa.  Prvých päť častí si budete môcť vypočuť aj na tomto kanáli, no potom už len na kanáli V športovej redakcii, ktorý sa doteraz volal Športové podcasty. Moderuje Pavel Bielik, hosťami sú Michal Červený a Jana Sedláková. Dnes o: apolitickosti ruského športu, rozhovore so Serhijom Stachovským, tom, ako sa darilo Petre Vlhovej v zjazde.

Najprv prišiel nečakane do Markízy, hoci ho nepozvali. Štyri mesiace na to to skúsil znova, tentokrát v rozhlase. Ľuboš Blaha sa snaží dostať do politických relácií nasilu a za každú cenu. V sobotu ho RTVS nepustila debatovať s ministrom obrany Jaroslavom Naďom. Smer roztočil nenávisť voči moderátorke Marte Jančkárovej, ktorej chodia vyhrážky smrťou, a otvorene hovorí, že idú po krku riaditeľovi Machajovi. Ako sa pozýva do relácií? Ako robiť moderátora v postfaktuálnej dobe, kde politici hovoria klamstvá a nebezpečné proruské naratívy? Zuzana Kovačič Hanzelová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala s moderátorom rádia Expres Braňom Závodským. Zdroje zvukov: Rádio Expres, RTVS, TV Markíza Odporúčanie: Dnes máme špeciálne vydanie tlačených novín denníka SME. Je v ňom vložená kniha Ľudia Ukrajiny. Publicista Branislav Ondrášik a fotograf Michal Burza v nej vyrozprávali príbehy ľudí a komunít odohrávajúce sa na pozadí ruskej agresie. Kniha čerpá z rozhovorov s takmer deväťdesiatimi ľuďmi z približne dvadsiatich ukrajinských miest a obcí. Môžete si ju kúpiť spolu s denníkom SME už za 5,90 do 6. marca. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Dnes je to přesně rok, co ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. Největší evropskou zemi potkalo v posledním roce vraždění, útoky na civilní cíle, podpora Západu i obdiv za nevídanou statečnost. Přímo v Kyjevě je právě teď válečná reportérka Petra Procházková, se kterou jsme se spojili v podcastu Studio N.

Koncom 60. rokov minulého storočia nás Rachel Carsonová v knihe SILENT SPRING varovala, že rastúca prítomnosť priemyselných a poľnohospodárskych chemikálií v našich potravinách, vode, ovzduší a domácnostiach nakoniec ohrozí zdravie našich ekosystémov - a tým aj zdravie ľudí. Dnes už bohužiaľ vieme, že mala pravdu. Ako napísala Carsonová "V prírode nič neexistuje osamote," - a to isté platí aj pre vaše telo. Žiadny zdravotný stav neexistuje osamotene a ani jeden systém, orgán alebo tkanivo nefunguje osamotene. Až dnes si uvedomujeme, pred čím nás prorocky varovala - a dnes za to zdravie žien platí najvyššiu cenu. Textová verzia epizódy Zľava na výrobky BIOOO.CZ platí od 23.2.18.2.2023 s kódom BAGNIARI 

Vystudoval architekturu, protože se mu jako klukovi líbilo, že by chodil na stavbu jako jeho táta architekt a pracoval venku. Ale pak Adam Gebrian zjistil, že skoro celý pracovní život architekta se odehrává v kanceláři a u počítače. Přesto architekturu vystudoval, v Liberci a v Los Angeles. Ale věnoval se jí poměrně krátce. Dnes o architektuře hlavně mluví a píše.Povídali jsme si shodou okolností pár desítek minut poté, co se Praha - s velkým zpožděním a po náročných politických jednáních - dočkala nového primátora. Jaký bude Bohuslav Svoboda? Samozřejmě jsem se Adama Gebriana zeptal. Odpověděl, ale zároveň řekl, že role primátora se podle jeho názoru přeceňuje. Jsou lidé, kteří atmosféru města dokáží ovlivnit výrazněji. Kdo například? Poslouchejte.Mluvili jsme i o tom, jak si vybrat dům, ve kterém chcete bydlet. Co je na architektuře krásné a co naopak těžké. Dozvěděl jsem se také, jakou otázku klade studentům, kteří se na studium architektury hlásí. Mimochodem, zajímalo mě i to, jestli Adam Gebrian někdy lituje, že už práci architekta nedělá. Odpověď mě překvapila.Dozvíte se, v jakém městě se cítil mimořádně dobře, a proč to byla právě Barcelona. Povídali jsme si i o Los Angeles a New Yorku, a obecně o Americe. Adam Gebrian mi řekl, které domy v Praze ukazuje svým americkým studentům a proč. A že na Praze se mu spousta věcí nelíbí, ale stejně tu žije rád. Určitý klíč jeho postoje hledejme v bonmotu, že nejvyšší formou života je člověk, ale tou nejnižší turista.Přeju příjemný poslech.

Kamaráti

Co vám visí doma na stěnách? Plakáty, reprodukce, či originály výtvarných děl? Nebo nic? “My doma ještě před třemi roky měli prázdné stěny,” říká bývalý marketér a online vydavatel, a dnes podnikatel Jakub Svoboda.Zhruba polovina Čechů dostalo někdy umělecké dílo darem, třetina ho zdědila. Jen tři lidé ze 100 si plánují nějaké dílo pořídit. Ukázal to průzkum, který si loni objednala firma s názvem 100ks. Měla k tomu velmi dobrý důvod: z prodeje umění si chce udělat vlastní byznys. Konkrétně prodává číslované reprodukce obrazů současných českých umělců, a to v maximálním počtu 100 kusů.Firmu založil před více než dvěma roky právě Jakub Svoboda. K umění nemá žádný dlouhodobý vztah. Nápad vzešel tak, jak to často bývá. Totiž z osobní potřeby. Plánoval si pověsit nějaké umění na stěny v bytě. A nechtěl, aby to byly plakáty, ale ani si netroufal na originály. A tak začal zkoumat, zda jsou k prodeji kvalitní reprodukce.Loni získala firma 100ks několikamiliónovou investici od společnosti Miton. Dnes nabízí reprodukce obrazů od více než 30 českých výtvarníků. Jednu stokusovou sérii se už podařilo celou prodat a další dvě až tří se k této metě blíží. Firma má sedm zaměstnanců a na výběr obrazů i jejich autorů dohlížejí dva kurátoři.O tom všem jsme se s Jakubem Svobodou bavili: jak si dnes české výtvarné umění stojí a zda se jím dá uživit. Jak se u originálů i u reprodukcí stanovují ceny. A jak moc samotné umělce, galerie či celý umělecký mikrokosmos ohrožuje umělá inteligence. Protože jak jsme si všimli, výtvarné umění jí jde vyloženě od ruky. Dá-li se to tak říct.Děkuji, že posloucháte, a přeji příjemnou zábavu.

Už to bude rok vojny Ruska proti Ukrajine. Desiatky tisíc mŕtvych, zavraždených, úplne zničené dediny, mestá, cesty a mosty. Rusi stále útočia a Ukrajinci sa už takmer rok statočne bránia. Čo bude ďalej? Spojenci v NATO rokovali o stíhačkách, tankoch či systémoch protivzdušnej ochrany, ktoré by Ukrajincom poslali. Na čom sa dohodli? A čo so stíhačkami, ktoré Heger prakticky prisľúbil Zelenskému? Braňo Závodský sa rosprával s s veľvyslancom Slovenska pri NATO Petrom Bátorom.

V 18letech se stala Českou Miss 2010. Poměrně brzo opustila svět modelingu. Stala se také semifinalistkou první Česko Slovenské SuperStar. Dnes se věnuje zpívání, ale především své rodině. Moderátor René Kekely se mimo jiné zeptá jak tvrdý je svět modelingu, a kdo a proč jí házel klacky pod nohy. O tom a mnohém dalším v talk show Face To Face promluví modelka, zpěvačka a moderátorka Jitka Boho, dříve Válková.

Má vláda v poverení právo vyslať migy na Ukrajinu alebo nie? Názory sa líšia. Pýtali sme sa koaličných aj opozičných poslancov. Podľa poslanca Juraja Šeligu by mohol situáciu vyriešiť parlament. Podľa nezaradeného poslanca Tomáša Valáška je to otázka na ústavný súd. Obrátili sme sa aj na troch ústavných právnikov. Podľa docenta ústavného práva Právnickej fakulty Univerzity Mateja Bela Kamila Baraníka tu vznikajú problémy pri interpretácii ústavného textu, že čo to vlastne je zásadná otázka vnútornej a zahraničnej politiky. Budete počuť aj ústavného právnika Vincenta Bujňáka a právnika a bývalého ústavného sudcu Petra Kresáka. V druhej téme podcastu sa pozrieme na kauzu českého exposlanca Dominika Feriho, ktorému hrozí 10-ročné väzenie za znásilnenia. Dnes sa postavil po prvý raz pred súd. Obžalovaný je v troch prípadoch, no ďalších päť je dočasne odložených.  Dnešné súdne pojednávanie rozoberáme s novinármi Apolenou Rychlíkovou a Jakubom Zelenkom. „To najzaujímavejšie bolo, že hneď ráno krátko po príchode pred novinárov zverejnil hneď 2 mená žien v tých odložených prípadoch a obvinil ich z toho, že verejne klamali. To je veľmi neštandardná situácia," hovorí v podcaste novinárka Rychlíková. Podľa nej mohol podať trestné oznámenia za možné krivé výpovede, ale to neurobil. „To, čo predviedol na dnešnom súde bolo nezvyčajné. Obhajobu začal nekompromisne. Začal zverejňovaním mien žien, ktoré vypovedali na polícii, čo sa prenieslo do médií", hovorí v podcaste Jakub Zelenka a dodáva, že toto odsúdili aj jeho bývalí stranícki kolegovia z TOP 09.  „Na súd prišiel v dobrej nálade, usmieval sa, pôsobil suverénne a podľa toho sa aj správal," dodáva novinárka Rychlíková Podcast pripravili Denisa Hopková a Denisa Žilová.

Je veľa vecí, ktoré zanikli vo virvare posledných rokov. Jedným z tých dôležitejších je aj to, že od júla minulého roka Slovensko predsedá Vyšehradskej štvorke, regionálnemu zoskupeniu Slovenska, Poľska, Maďarska a Česka. V4 vznikla krátko po páde komunizmu a zohrala zásadnú úlohu pri našom návrate do Európy. Dnes sa o tomto priestore začína hovoriť ako o možnej budúcej nárazníkovej zóne či obrannom vale Európy. V tejto epizóde sa vzdialime od vysokej politiky a pozrieme sa na vzájomnú spoluprácu občanov V4. Naše rozprávanie budeme viesť cez príbehy, ktoré sa dejú v rámci dennodennej spolupráce medzi občanmi V4, príbehy ktoré naši hostia poznajú z prvej ruky. Pochádzajú totiž z Vyšehradského fondu, ktorý za viac ako 20 rokov svojej existencie pracoval so stovkami menších aj väčších projektov, ktoré vytvorili práve občania Slovenska, Česka, Poľska a Maďarska ale tiež naši východní a juhovýchodní susedia. Cez mikropríbehy Stredoeurópanov tak budeme hľadať odpovede na otázky o dejinách strednej Európy. Kde možno hľadať korene našej spolupráce a jej absencie? Čo sa stalo so vzťahmi v strednej Európe počas komunizmu a ako sa vyvíjali po jeho páde? Má vyšehradská spolupráca zmysel aj po vstupe do Európskej únie? Mení sa úloha V4 po invázií Ruska na Ukrajinu? A napokon, keď sa pozrieme do budúcnosti, vieme o V4 rozmýšľať aj inak ako len o pasívnej nárazníkovej zóne? Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s historikom, diplomatom a výkonným riaditeľom Medzinárodného Vyšehradského Fondu Petrom Marešom a diplomatkou Mariannou Neupauerovou bývalou zástupkyňou výkonného riaditeľa Medzinárodného vyšehrádskeho fondu. Petr Mareš pôsobil ako český veľvyslanec v Holandsku a následne ako veľvyslanec EÚ so zvláštnym poverením pre Východné partnerstvo, ktorého cieľom je bližšia spolupráca Európskej Únie so šiestimi štátmi východnej Európy a Kaukazu, vrátane Bieloruska, Ukrajiny či Moldavska. Je tiež autorom odborných a populárno-náučných kníh o histórii. Ako spoluautor sa podieľal na knihe Dejiny zemí Koruny českej ako aj na knihe Dejiny a NATO. Marianna Neupauerová je diplomatka Ministerstva zahraničných vecí a európskych záležitosti SR, kde sa venuje oblasti ľudských práv a rozvojovej spolupráci, so skúsenosťami aj zo zastúpenia Európskej komisie a Slovenskej komisie pre UNESCO. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk - Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

Dnes na Špecializovanom trestnom súde si vypočul bývalý šéf Finančnej správy František Imrecze verdikt. Sudkyňa Pamela Záleská rozhodla, že v rámci dohody o vine a treste dostane za korupciu úhrnný trojročný podmienečný trest odňatia slobody so skúšobnou dobou päť rokov. Rovnako historicky najvyšší peňažný trest uložený v Slovenskej republike 202-tisíc eur, v prípade jeho nezaplatenia trest vo výške troch rokov.    „Spokojný by som bol, keby sa to tu nedialo. Keby som sa v minulosti správal tak, aby som toto nemusel absolvovať,“ hovorí po súde Imrecze, ktorý chce podľa svojich vyjadrení odčiniť svoje kroky z minulosti. O výslednom verdikte sme sa v podcaste rozprávali s investigatívnou novinárkou Aktualít Laurou Kellöovou.   Prezidentka Zuzana Čaputová sa dnes stretla s dočasne povereným ministrom práce Milanom Krajniakom a expertmi, aby riešili tému chudoby a dopad zdražovania na občanov Slovenska. Počet ľudí, ktorí sú chudobou ohrození u nás totiž narástol.    „Počet ľudí, ktorí sú ohrození chudobou u nás narástol približne o 45-tisíc. A celkovo doň spadá už okolo vyše 600-tisíc občanov. Za minulý rok narástol prvýkrát narástol podiel chudobných vo všetkých krajoch na Slovensku,” uviedla po stretnutí. V druhej téme podcastu budete počuť aj dočasne povereného ministra práce Milana Krajniaka a Ľudmilu Ivančíkovú zo Štatistického úradu, ktorá priblíži pri akej skupiny ľudí sa zvyšuje miera rizika chudoby. No a Martin Šuster z Rady pre rozpočtovú zodpovednosť priblížil ako by mohlo vyzerať systematické riešenie.

Dnes ti prezradím 5 samozrejmostí intímneho života, ktoré nie sú pre každú z nás tak samozrejmé. Ale mali by. Nielen pre samotný intímny život ale i naše zdravie ako ženy. Vypočuj si túto praktickú epizódu a zkvalitni svoj intímny život. Ďalšie tipy na epizódy, ktoré zazneli v dnešnej epizóde: #115, #124, #130, #134, #138 Textovú verziu podcastu nájdeš tu. Mrkni na náš e-shop Bagniaristore.cz, ktorý myslí i na tvoje intímne chvíle.

Tu sa lož stala hlavným nástrojom politického súboja, už to nie je: Klamstvo versus pravda, ale je to o tom, ktoré klamstvo je presvedčivejšie. Kategória pravdy sa vymazáva a namiesto toho sledujeme preteky v klamstve, tvrdí expremiérka Iveta Radičová. Slovensko podľa nej stojí pred osudovým geopolitickým rozhodnutím, kľúčová tak zrejme bude, ktorý tábor bude úspešnejšie mobilizovať svojich voličov. A patrí Dzurinda ešte do politického ringu? Slovensko dnes stojí pred doslova osudovými voľbami. Priznajme si, koľkokrat sme už túto frázu z úst politikov mohli za všetky tie roky ponovembrového režimu počuť? Naozaj často, no i tak, majú mnohi ľudia čoraz intenzívnejší pocit, že sa napriek týmto rečiam, v podstate vôbec nič nezmenilo a politici ich tak zasa a znova oklamali. Samozrejme, môže to tak byť, ale občas sa i dobre znejúca fráza môže stať pravdou a občas môžu byť niektoré voľby pre Slovensko skutočne osudové. Napokon, bolo tomu tak v roku 1990, 1998, no a môže tomu tak byť aj tento rok v septembrových predčasných voľbách. Hrať sa v nich totiž nebude o nič menšie, ako o to, kam sa ako štát vyberieme a či je nám bližší Rím alebo Byzancia alebo inak povedané: V septembri to môže byť aj o voľbe medzi Európskou úniou alebo Moskvou. Riziko tejto voľby je pritom dnes podľa viacerých komentátorov pomerne značné. “Pokiaľ by zostala politická ponuka voličom v tejto podobe ako je dnes, tak to riziko opačného geopolitického zlomu ako v roku 98 je veľké,“ odpovedá na aktuálnu ponuku politických strán v tejto dileme bývalá premiérka a profesorka Iveta Radičová. Ako si Ivta Radičová vysvetľuje, že i v samotnej spoločnosti rastie dopyt po vláde tvrdej ruky, rovnako tak, ako narastá aj pochopenie pre putinské Rusko či váhanie nad hodnotami EÚ? Kde sa berie toľké sklamanie z nefunkčnosti ponovembrovej demokracie u tak veľkej časti verejnosti a napokon, ako nepopulisticky odpovedať na všetky tie rokmi nenaplnené očakávania voličov? Čo aktuálne politické strany vlastne dnes svojim voličom ponúkajú no a má ešte vôbec čo Slovensku ponúknuť bývalý premiér Mikuláš Dzurinda? Témy a otázky pre expremiérku a profesorku sociológie Ivetu Radičovú. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.    

Tak ako voľby 2020 rozhodli emócie tesne v závere, aj teraz to bude viac o emócii než o ráciu, hovorí o aktuálne sa rozbiehajúcej predvolebnej kampani šéf gentúry AKO Václav Hřích. Kľúčovou pre výsledok volieb podľa neho bude mobilizácia voličov, tá ale potrebuje silný motív i emóciu. Aká kampaň nás čaká a komu zabezpečí vládnu moc? Slovensko je už obomi nohami v predvolebnej kampani. Stále však nevieme kto všetko sa v nej bude uchádzať o dôveru voličov. Zatiaľ nepoznáme nielen mená a tváre kandidátov na poslancov, ale nie je jasne ani to, ktoré strany do volieb ešte vzniknú, ktoré sa s ktorými spoja či dokonca sfúzujú do spoločných volebných projektov. Politika sa mení na čoraz tekutejšie pohyblivé piesky a dochádza k pohybom ako na konzervatívno nacionalistickej strane, tak i v liberálno euroatlantickom tábore. Klúčovým motívom je snaha sformovať subjekty, ktoré majú šancu prejsť 5 percentným sitom potrebným na vstup do parlamentu. Renesanciu môže zažiť aj kontaktná osobná kampaň takpovediac od dverí k dverám, ktorú tak dobre v minulosti zvládol ako Mikuláš Dzurinda, tak i Robert Fico. Zápasiť o dôveru voličov vo virtuálnom svete sociálnych sietí totiž vôbec nemusí stačiť. Na kontaktnú kampaň po celom slovensku však mnohým stranám, podobajúcim sa viac schránkovým firmám než politickým subjektom, môžu chýbať regionálne štruktúry i výrazné osobnosti. Zásadným faktorom volebného úspechu môže byť mobilizácia voličov, tvrdí šéf agentúry AKO Václav Hřích. Otázne však je, ktorá zo strán bude v mobilizácii úspešnejšia. Tá skupina voličov, ktorá je ochotná sa dopúšťať myšlienok je totiž ťažšie mobilizovateľná, ľahšie sa mobilizujú tí, ktorí poslúchnu, hovorí. Čo budú kľúčové témy a formy kampane? Nakoľko môže byť pokojná a nekonfrontačná kampaň Petra Pavla na českého prezidenta úspešná a inšpiratívna pre polarizované Slovensko? Zabodujú témy sexuálnej inakosti a do akej miery ovplyvní kampaň to, čo sa práve deje na Ukrajine? Volebná kampaň a jej možné výsledky očami šéfa agentúry AKO Václava Hřícha. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.  

Pri príležitosti 30. výročia rozdelenia Československa sa pozrieme na život mladých ľudí v Českej republike a na Slovensku. V čom je podobný a v čom sa líši? Z doby neslobody a potom frustrácie tu máme dnes dobu stresu a tak sa pýtame ako sa zmenili mladí ľudia za posledných pár dekád. Vyrastá nám tu generácia "snehových vločiek" a aké témy rieši? Prečo sa v oboch krajinách ešte stále nazerá na prácu s voľným časom mladých ako na luxus a ako pomohla vojna v Ukrajine toto mierne zmeniť?

Kladiete si niekedy otázku, či by ste vstúpili do strany alebo spolupracovali s ŠtB? Ja často. Chcem veriť, že nie. Lenže také jednoduché to nie je, ani nebolo. Dilemy, pred ktorými stáli naši rodičia, boli ťažké, a nepredstaviteľné. Sama som videla pri odchode z RTVS koľko ľudí radšej pre vlastný komfort zostalo pracovať pre ľudí, ktorí sa im hnusili. Moralizovanie nám ide dobre, ale disidentov bolo málo a musíme si povedať úprimne, že väčšina z nás by sa podvolila teroru, vydieraniu a strachu. Vitajte pri podcastovom spracovaní newslettera ZKH píše. Dnes o moralizovaní, jazykovej bariére a perfekcionizme. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Je to taká zvláštna kombinácia spomienkového optimizmu, iracionálneho hľadania ďalšieho záchrancu i úplne racionálna obava, že v slovenskom prodemokratickom strede či na stredopravom spektre sa nachádza úplný bordel. Po dlhých špekuláciách sa to však predsa len stalo - upratovať by chcel Mikuláš Dzurinda osobne, ktorý sa vracia do domácej politiky. Ako, s kým by chcel spolupracovať a má to vôbec nejaký zmysel? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta politického komentátora Petra Tkačenka. Zdroj zvukov: TA3 Odporúčanie: Dnes vám odporúčam, aby ste si urobili radosť a skrátka si zahrali nejakú dobrú hru. Ak hľadáte čosi spoločenské, originálny príliš nebudem, no naša domácnosť vrelo odporúča vláčiky, teda Ticket to Ride - a to prakticky v ktorejkoľvek verzii. A pre hráčov, milovníkov lietania a leteckých simulátorov odporúčam DCS. Síce sa budete podobne ako ja prehrabávať stovkami strán manuálov, ale tá radosť z úspešnej misie potom naozaj stojí za to. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

V roku 1989 bola snaha o pravdu a lásku. Ako sa stalo, že dnes žijeme lož a neznášanlivosť? Slovensko v roku 2020 žiadalo zmenu – je šanca premárnená? Na Ukrajine sa rozhoduje, či silnejší môžu slabším ukradnúť územie a slobodu – rozumieme tomu na Slovensku? Dnes hovoríme najmä o percentách, projektoch a nových zoskupeniach, ale netvoríme spoločenstvo, dá sa to zmeniť?​ hosť: Zuzana Čaputová, prezidentka SR

Poslanci dnes v parlamente schválili novelu ústavy, ktorá im umožní skrátiť si volebné obdobie a vyhlásiť predčasné voľby. Bývalý členovia koalície sa tak pokúsia v najbližších dňoch presadiť termín predčasných volieb na 30. septembra. Hnutie OĽaNO a strana SaS sú pripravené dodržať spoločnú dohodu, ktorá trvá na predčasných voľbách 30. septembra. Predseda strany Hlas Peter Pellegrini sa ešte pokúsi rokovať s Richardom Sulíkom o skoršom termíne volieb. Naopak Boris Kollár je pripravený podporiť akýkoľvek termín. V druhej téme podcastu sa pozrieme na paragraf 363 očami špeciálnej prokuratúry. Dnes totiž viacerí prokurátori Úradu špeciálnej prokuratúry reagovali nielen na sporný paragraf a jeho nadužívanie generálnym prokurátorom Marošom Žilinkom, ale aj na kritiku voči úradu z jeho strany či na rozpory v rozhodnutiach podľa 363-ky vo viacerých kauzách. Budete počuť špeciálneho prokurátora Daniela Lipšica, prokurátora Ondreja Repu a nášho kolegu Jána Petroviča

Na používanie sociálnych sietí sa možno raz budeme pozerať podobne, ako na fajčenie. Dnes už tušíme, že pomáhajú šíriť nezmysly, škodia spoločnostiam a zrejme aj zdraviu jednotlivcov. Teraz o tom začali vychádzať prvé vedecké štúdie. Tento týždeň sa v podcaste Zoom dozvieme, čo robia sociálne siete s našimi mozgami, zistíme, ako funguje staroveký rímsky betón a vyberieme sa aj za hlukom, ktorý nás neustále obklopuje. Krátky prehľad správ Muži sa stávajú otcami vo vyššom veku ako ženy matkami a platilo aj v dávnej minulosti. Vedci sa na základe mutácii v DNA pozreli, kedy sa ľudia za posledných 250-tisíc rokov stávali rodičmi. Muži bývali v priemere o sedem rokov starší ako ženy. Organizácia spojených národov potvrdila, že rok 2022 bol jeden z ôsmich najteplejších v histórií meraní. Minulý rok bola zároveň priemerná teplota o 1,15 stupňa vyššia ako teplota pred priemyselnou revolúciou. Najteplejším rokom bol zatiaľ rekordný rok 2018. Vedci narazili na prekvapujúcu magmatickú komoru, ktorá rastie v Stredozemnom mori. Nové technológie odhalili, že sa nachádza pod aktívnym podmorským vulkánom Kolumbu neďaleko Santorini. Prítomnosť takejto komory zvyšuje pravdepodobnosť, že sopka v budúcnosti vybuchne. NASA ukázala svoje plány na nový teleskop, ktorý by mohol hľadať život na mimozemských svetoch. Prvé návrhy hovoria o teleskope veľkom asi ako je ďalekohľad Jamesa Webba, ktorý by mohol pátrať po exoplanétach podobných Zemi. Ak by projekt prešiel, do kozmu by sa teleskop mohol dostať v štyridsiatych rokoch. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Zoom a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Věta, že Čína je nejlidnatější stát na zeměkouli, platí tak dlouho, že si snad nikdo nedokázal představit, že by tomu mohlo být jinak. Dnes už však neplatí, anebo vbrzku platit přestane, protože demografický primát někdejší Říše středu co do počtu obyvatel přebírá Indie. Tento posun je příznakem zásadní proměny Číny.

Dnes naposledy si můžeme přečíst průzkumy k prezidentské volbě. Od zítřka až do sobotní 14. hodiny, kdy se zavřou volební místnosti, už ze zákona nikoliv. Jaké trendy průzkumy ukazují? A jakou podobu má finálová kampaň  - ať už při setkáních s voliči nebo i na sociálních sítích? Moderuje Martina Mašková.

Dočasne poverená vláda bez dôvery, potom zháňanie podpisov, snaha o novú koalíciu, ktorá by vlastne bola tou starou. Medzičasom však premiér naznačuje odchod zo strany, za ktorú sa stal premiérom, akurát nik nevie, kam. Ani aké strany nakoniec budú a aké nebudú. Ak sa v tom trochu strácate, nuž chyba nie je na strane prijímateľa. Dnes sa teda pokúsime tento politický vysvetliť, i keď to je možno trochu prehnaná ambícia. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Petra Tkačenka. Zdroj zvukov: SME Odporúčanie Načúvame vesmíru. Ak dôjde reč na pátranie po mimozemskom život, zväčša si predstavíme – teda, ak vôbec niečo – ohromné rádioteleskopy, ktoré počúvajú a snažia sa naraziť na zvláštny signál. Ale, je to správny prístup? A čo ak by mimozemský život fungoval inak? Práve nad tým sa zamýšľa text Sarah Scolesovej v magazíne Scientific American. Jej článok Hľadanie mimozemského života tak, ako ho nepoznáme, je mojim dnešným odporúčaním. https://www.scientificamerican.com/article/the-search-for-extraterrestrial-life-as-we-dont-know-it/ – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Vystudoval klinickou farmacii, krátce pracoval v pražském IKEMu, ale od počátku devadesátých let se věnuje hlavně byznysu. I když v oboru, který vystudoval. Nejdřív zakládal české zastoupení globální farmaceutické firmy, od konce 90. let Vladimír Finsterle sám podniká.V roce 1999 založil první českou online lékárnu, i když v té době to byla spíš internetová poradna. Bylo třeba počkat na legislativní změny, které nejprve povolily prodej zdravotních doplňků a později i některých léků. Dnes je Lékárna.cz jedním ze čtyř největších hráčů na tomto online trhu.Mimochodem, když v roce 1999 zakládal svou firmu, dal do názvu anglické slovo Pears. Tedy česky hrušky. A ano, byla to reakce na jistou globální firmu, která má v názvu jablko. V té době se do ní vrátil její spoluzakladatel Steve Jobs a vedl ji zpět do první byznysové ligy.O tom všem jsme se s Vladimírem Finsterlem bavili: proč nikdy “nepustil” do firmy investora a vždycky se snažil financovat rozvoj z vlastních zdrojů. Kdy to bylo v podnikání pro něj nejtěžší a jaké výzvy vidí dnes. A zda od něj byznys převezmou jeho dva synové, dvojčata, kteří jdou částečně v jeho stopách a studují medicínu.Přeju příjemný poslech!

Dnes sa na Špecializovanom trestnom súde začalo hlavné pojednávanie so Štefanom Žigom, ktorý je obžalovaný z korupcie. Ide príbuzného exministra hospodárstva za stranu Smer SD Petra Žigu, dnes už poslanca Hlasu. O tom, ako mala fungovať korupcia na polícií podrobne na súde opísal exriaditeľ národnej jednotky finančnej polície NAKA Bernard Slobodník, ktorému mal Žiga odovzdať minimálne 85 tisíc eur. Viac o prípade a dnešnom súde povie v podcaste zástupca šéfredaktora portálu Aktuality.sk Ján Petrovič. V druhej téme podcastu sa pozrieme na aktuálnu politickú situáciu. Eduard Heger ešte včera avizoval, že začína zber podpisov na novú 76-tku. Osloviť plánuje aj nezaradeného poslanca Mira Kollára a dúfa aj v podporu SaS.  Na Hegerove ambície sme sa pýtali samotného Mira Kollára (šéf Spolu). A aj SaS - budete počuť šéfku poslaneckého klubu Annu Zemanovú. Blíži sa rozkol v Oľano? No a môže sa Hegerovi podariť vyzbierať 76 hlasov? Odpovie politológ Michal Cirner. Podcast pripravili Denisa Hopková a Adam Oleš.

Slovenská profesorka Edita Révay je spoluautorka unikátneho patentu, ktorý môže znížiť výskyt smrtiacej choroby až o tretinu. * Venovala sa výskumu rakoviny prsníka, ale už 16 rokov bojuje najmä proti komárom a malárii. Ako s tým súvisí chuť na sladké? * Ako prišla na unikátnu metódu, ktorá by mohla znížiť výskyt malárie až o 30 percent?  * Prečo si tento nápad obľúbil Bill Gates a volá ho "naše bejby"? * Má v Afrike strach z komárov? Ako sa proti nim chráni v tábore bez vody a elektriny? * Zo Slovenska odišla najskôr do Izraela. Ako sa jej tam podarilo presadiť a vychovať dve deti? Prečo viedla pitevňu? A prečo si neskôr vzala za manžela Nemca? * Dnes svoj život a prácu delí medzi Izrael, Nemecko, Mali a USA. Návštevu Slovenska a rodných Bojníc si však nikdy nedá ujsť. Čo ju tam stále ťahá? Čo jej stiahne hrdlo? * Miluje adrenalín, rýchlu jazdu autom, najnovšie sa stala pilotkou, ale rada aj varí. Čo znamená, keď pripraví jedla ako pre armádu?

Papež mezi starým a novým světem - Benedikt XVI. Dnes je jeho pohřeb. Jak na něj bude katolický svět vzpomínat? Dokázal se vypořádat s temnými stránkami církve? A jak o něm mluví muž, který ho osobně znal? Vypráví katolický kněz, profesor Tomáš Halík.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V podcaste SHARE hovoríme aj o tom, čo by mohlo v budúcnosti raketoplány nahradiť. 5. januára 1972 sa oficiálne začal program vývoja raketoplánu. Vo štvrtok si pripomíname 51 výročie tejto udalosti. Dnes už vieme, ako celý program začal, prebiehal a skončil. Je preto možné objektívne zhodnotiť, nakoľko sa pôvodné očakávania stretli s realitou. V podcaste SHARE sa programe raketoplánov rozprávajú redaktori Živé.sk Martin Hodás a Maroš Žofčin. V aktuálnej časti podcastu SHARE sa dozviete: Prečo NASA začal vyvíjať raketoplány. Aké štúdie raketoplánu predchádzali. Prečo sa nakoniec vybralo technické riešenie, ktoré poznáme dnes. Čo NASA od projektu očakávala a aká bola realita. Aké boli príčiny dvoch smrteľných havárií raketoplánov. Či sa dalo havárii raketoplánu Challenger predísť. Aké koncepty by mohli v budúcnosti raketoplán nahradiť. Odkazy na zaujímavosti spomínané v podcaste: 35 rokov od havárie raketoplánu Challenger: Pozrite si dokument o osudovom lete astronautov Plán možnej záchrany raketoplánu Columbia Boeing X-20 Dyna-Soar Boeing X-37 Dream Chaser Podcast SHARE pripravujú spoločne magazíny Živé.sk a HernáZóna.sk. NAPÍŠTE NÁM: Ak nám chcete niečo odkázať, doplniť nás alebo sme povedali niečo zle a chcete nás opraviť, môžete nám napísať na podcasty@zive.sk. Všetky maily čítame a na väčšinu odpovedáme.

Dear travelers, you are listening to the very first English episode of the Všesvet Podcast – originally a Slovak podcast, which takes listeners every week to discover both popular holiday destinations and unknown parts of the world. A podcast where we talk about unconventional ways of traveling but also about tours and trips organized by travel agencies. Všesvet Podcast is available on all podcast platforms since 2018 and cooperates with the daily SME, the biggest media house in Slovakia.  In this special New Year's episode, we had the chance to interview professional tour guides and photographers Temu Nana and Alex Ros from Open Sky Expeditions. They offer small-group expeditions around the world with a focus on photography skills for beginners as well as professionals. In this episode, we'll be talking mostly about their trips to the amazing Galapagos but also about practical tips and tricks to make your experiences unforgettable through photographs. We'll be happy if you support us on Patreon. And if you have any questions, feel free to get in touch at vsesvetpodcast@gmail.com or Instagram, Facebook, and our Youtube channel.  ——————————————————————— Milí cestovatelia a cestovateľky, zapli ste si špeciálnu novoročnú epizódu Všesvet podcastu, ktorá okrem toho, že má výnimočných hostí, je ako prvá epizóda Všesvetu nahratá celá v angličtine. Moje pozvanie do virtuálneho štúdia prijali dlhoroční expediční sprievodcovia, fotografi a dobrodruhovia Temu Nana and Alex Ros z Open Sky Expeditions.  Vo svojej agentúre sa okrem netradičných expedičných destinácii zameriavajú aj na tipy ako si z výletu odniesť čo najkrajšie spomienky vo forme fotiek. Dnes sa s nimi vyberieme na Galapágy, verím, že vás v novom roku dostatočne inšpirujeme.  Budeme radi, ak nás v tvorbe podcastu podporíte na Patreone. Ak máte akékoľvek otázky, neváhajte nám napísať na vsesvetpodcast@gmail.com.

Papež mezi starým a novým světem - Benedikt XVI. Dnes je jeho pohřeb. Jak na něj bude katolický svět vzpomínat? Dokázal se vypořádat s temnými stránkami církve? A jak o něm mluví muž, který ho osobně znal? Vypráví katolický kněz, profesor Tomáš Halík.

Kedy ste naposledy prehodnotili názor? Ešte si to premysli je audiokniha o dôležitosti pochybovania a o tom, ako ľahšie spracovať nové fakty a nazerať na vlastné omyly pozitívnou optikou. Výskumy ukazujú, že tí najlepší vedia prehodnotiť svoje stanoviská a sú schopní meniť názory. Okrem toho sa dokázalo, že lídri, ktorí pripúšťajú, že niečo nevedia a neboja sa kritiky, sú na čele výkonnejších a tvorivejších tímov. Dnes už máme dôkazy, že umeniu prehodnocovať sa dá naučiť. Adam Grant vysvetľuje, ktoré vlastnosti na to potrebujeme. V prvej časti rozoberá, prečo je pre človeka ťažké opätovne sa zamyslieť nad problémom a ako si túto zručnosť osvojiť. Upozorňuje pritom, že samotné „odhodlanie“ môže byť občas na škodu. V druhej časti nám ukazuje, ako môžeme k prehodnocovaniu viesť druhých. Tretia a posledná časť je venovaná dôvodom, prečo sa v školách, vo firmách či vládnych inštitúciách prehodnocovaniu nedarí. Schopnosť znova sa zamyslieť môže byť napokon tajnou zručnosťou, ktorá vám v čoraz rýchlejšie sa meniacom svete zabezpečí kľúčový náskok. Audiokniha: Ešte si to premysli Autor: Adam Grant Interpret: Martin Kaprálik Dĺžka: 10:11 h Vydavateľstvo: Publixing a IKAR Audiokniha Ešte si to premysli na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Ešte si to premysli na webe Publixing (MP3 CD)

Začala angličtinou, španělštinou, pak se zamilovala do italštiny a k Vánocům si od rodičů přála korejské učebnice. Dnes mladá polyglotka ovládá padesát jazyků. Včetně těch mrtvých. A svůj mobil si každý týden nastavuje na jiný jazyk. Je pravda, že umění mluvit cizí řečí otevírá svět? V čem je specifický malaylam, jazyk z jižní Indie? Proč je tak důležitý poslech cizí řeči? Co je matematická lingvistika? O čem píše knihu?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítejte v roce 2023! A u prvního dílu 8. sezóny dalšího přívalu pro Vaše mozky. Dáváte si novoroční předsevzetí? A chcete zažít rok, který bude více v klidu? Dnes se bavíme o psychologické síle změny, návycích a naučených automatických reakcích. Proč můžeme snížit laťku pro úspěchy? Proč se nefixovat na úspěchy? Jak si vytvořit prostředí pro pozitivní změnu? A jak se starat o své duševní zdraví v roce 2023? Poslouchejte dnešní díl. Sdílíme v něm naše nějvětší uvědomění a citáty za poslední měsíce. Parťáci dnešního dílu jsou: KusKakaa - www.kuskakaa.cz Přináší totiž do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na www.kuskakaa.cz a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Guatemaly. Více informací o Půlroční Akademii Brain We Are ZDE: https://brainya.org/pulrocni-akademie-brain-we-are/ Minutáž: 3:00 Předsevzetí a investice do dlouhodobých cyklů 20:00 Toxická přesvědčení ze školy, práce a z minulosti 28:00 Levný dopamin a krátkodobé cykly 33:00 "No-Go" rozhodnutí 44:00 Budoucí Já a odpor vůči dlouhodobým změnám 53:00 3 nejlepší návyky z roku 2022

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Pořekadlo, které dává tušit, že už za dob našich babiček měl tento den jasná pravidla.

S růstem více než 25 tisíc procent za poslední čtyři roky nemají v Evropě konkurenci. Petru Šimůnkovi prozradil jeden ze zakladatelů Marek Vašíček, co považuje za svůj největší úspěch.

Ilona Smejkalová pracuje osm let jako dramaturgyně Národního divadla v Praze. Když před 25 lety začínala, povolání dramaturga bylo pro mnohé režiséry nedůležité. Dnes je to jinak a režisér spolu s dramaturgem často tvoří nerozlučný tým, často si rozumí i mimo jeviště. Tato silná vazba je pro ni důležitá a zásadní, proto už nemůže dělat inscenaci s režisérem, kterému nerozumí nebo si ho neváží.

Po změně režimu v roce 1989 věděl Jan Janák jistě jedinou věc: že chce podnikat. V jakém oboru? To mu bylo celkem jedno. Že to nakonec bylo takzvané gastro, byla náhoda. Kdyby byl dnes v podobné situaci, možná by si vybral něco jiného. Baví ho budovat cokoli, co lidem přináší radost. A peníze? “Bez čísel to nejde, ta musí být černá. Ale zas tak důležitá nejsou,” říká.Vybudoval s bratrem a dalším společníkem síť restaurací, kterou před pár lety prodal. Vybudoval také síť kaváren, která sice během covidu zavřela pobočky v Praze, ale jinde se jí v Česku daří. Dnes buduje doma v garáži obytné auto. Koncem ledna by ho měl mít hotové a vyrazit s manželkou na první výlet.Jan Janák se z vedení řetězce kaváren Crosscafe stáhl už před covidem, ale právě pandemie a proticovidová opatření ho zase trochu vtáhly “do hry”. Dnes se práci v CrossCafé věnuje maximálně jeden den v týdnu. Když jsem s ním dělal před sedmi lety rozhovor pro Hospodářské noviny, tvrdil, že firmu převezmou jeho dospělé děti. Ale to se nestalo. Proč? Samozřejmě jsem se zeptal.A taky na to, jak se u něj projevila krize středního věku, v čem je opravdu dobrý (ale k ničemu užitečnému to není) a jak je možné, že všichni mluví o krizi a nadcházejících zlých časech, ale kavárny Crosscafé měly letos na podzim největší tržby v historii.Přeju příjemný poslech.

Ve své rodině nezažil žádný pozitivní vzorec podnikatele, přesto se mu v podnikání daří. Bronislav Sobotka je nadšený učitel angličtiny, autor her „Rozmluvíme Česko“, a také jak z našeho podcastu vyplynulo, nadšený investor. Co stojí za jeho úspěchem, jak velká je jeho železná rezerva a které vzorce by nechtěl předat svým dětem? Co dalšího v podcastu uslyšíte:

Neměli by preventivně chodit do školy nejen děti, ale i jejich rodiče? „Měli,“ říká host Hovorů pedagog a spisovatel Ivan Bauer. „Do operace slepého střeva vám nikdo mluvit nebude, protože ji nikdy nedělal. Ale do výuky vám bude mluvit každý, protože má doma svoje děti a školou sám také prošel.“

Kontroverzní mistrovství světa ve fotbale skončilo. Jak lze první šampionát pořádaný v muslimské zemi zpětně hodnotit? Není dobře, že se tam konal, uvádí v Pro a proti Michal Komárek ze serveru Seznam Zprávy. Miroslav Korecký z Mladé fronty DNES vidí mnoho důvodů k nespokojenosti, ale věří, že její konání Kataru pomohlo na cestě od despocie k demokracii.

Moderný bylinkár, terapeut a chemik. Hovorí si šaman 21. storočia. To je Dalibor, náš dnešný hosť podcastu Bagniari radio. Mužský hosť nie je u nás bežný a tak sa určite pýtaš, prečo práve Dalibor. S Daliborom sme totiž pred pár mesiacmi spojili sily a vytvorili sme spoločne bylinné tinktúry pre nás ženy, konkrétne určené obdobiu pred a počas menštruácie. Dnes si ale povieme aj o téme plodnosti, čo spôsobuje ženám myómy, cysty, či iné gynekologické problémy a taktiež sme sa pozreli spoločne i na tématiku menopauzy. Dĺžka tohto rozhovoru ukazuje čo sa stane ak sa spoja dvaja ľudia, ktorí si majú čo povedať nielen medzi sebou ale i pre vás. Užite si to spolu s nami. Naše tinktúry nájdeš na e-shope Bagniaristore.cz Bloody a Moody. Dalibora môžeš kontaktovať tu alebo na instagrame.

Rýchly prehľad diania, aby ste vedeli, o čom všetci rozprávajú. Dnes dvojnásobne dlhý, lebo sa toho stalo naozaj dosť.

Valné shromáždění OSN schválilo velkou většinou rezoluci, kterou si připomnělo vznik Izraele – ale jaksi v obráceném smyslu, totiž jako „katastrofu“, totiž palestinskou. Tím napsalo další pozoruhodnou kapitolu do velkého příběhu na téma boje o výklad historie – i své vlastní.