POPULARITY
Categories
Pondelkové epizódy Dobrého rána patria už tradične cez leto iným podcastom denníka SME, aby sme vám predstavili prácu našich kolegov a kolegýň a témy, ktorým sa venujú.Dnes si môžete vypočuť epizódu podcastu Dejiny, v ktorom vám Jaro Valent a Agáta Šústová Drelová prinášajú príbehy slovenskej a svetovej histórie.V epizóde s historikom Michalom Habajom sa dozviete viac o tom, ako ľudstvo od svojich počiatkov vníma vojnu a vojenské konflikty. Čo o nej hovorili starovekí Gréci a kedy sme začali vojnu pozorovať cez dlhodobé prípravy, vytváranie spojeneckých aliancií, voľbu konkrétnej stratégie, ale i cez politiku zastrašovania, propagandu a obratnú diplomaciu?Dejiny vychádzajú každú nedeľu a nájdete ich vo všetkých podcastových aplikáciách, na Youtube a na SME.SK.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Závěrečný díl dokumentární minisérie Slib přináší portrét Petra Nešpora, bývalého kněze, který odešel ze služby už před čtrnácti lety. Dnes je psychoterapeutem, manželem a otcem dvou dcer.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Čechům se díky cestování zlepšil vkus, říká Jiří Stopka - muž, který před třiceti lety začal učit Čechy nakupovat prémiový světový design. „Vnímání designu v Česku se hodně se to posunulo. Už je to méně na oko, dnes prostě lidé chtějí být obklopeni kvalitními hezkými věcmi,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Jiří Stopka, majitel firmy Stopka Design. Ještě před dvaceti lety byl podle něj design v Česku spíše na efekt. Kdo měl peníze, investoval je primárně do věcí, které byly vidět.„Jako první investovali do auta, pak oblečení, šperků, pak to byl ten dům, ale hlavně z venku. Až teprve poté si řekli, teď je na řadě interiér. Interiérový design byl v tom potravinovém řetězci až úplně na konci. Dnes je to jiné. Lidé raději investují do interiéru domova, kde jsou víc času než v autě,“ popisuje Jiří Stopka. Nejvíc je změna podle něj vidět u šaten. „Ještě před deseti lety by si řekli, že do šatny nikdo nechodí, dnes už si i tyto prostory dělají značkové a hlavně pro sebe,“ dodává. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Ptejte se i vy na to, co vás zajímá. Telefon do studia je 475 212 212. Své dotazy můžete psát na email: host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Dáša Cestrová.
„V neurochirurgii nemá být dobrodružství, protože dobrodružství má v sobě inherentně riziko. Takže když je operace dobrodružná, tak je riziková,“ říká známý neurochirurg Vladimír Beneš. Je v jeho oboru žádoucí kreativita? Potkal se někdy na operačním sále se svým otcem? A proč podle něj neurochirurgie dosáhla svého vrcholu v 90. letech minulého století? Poslechněte si rozhovor z festivalu Colours of Ostrava.
Karlovarský Grandhotel Pupp čeká obří proměna za stovky milionů korun. Auta zmizí z placu před hotelem a celé parkoviště se přesune do podzemí. U vchodu vznikne veřejný park, ve kterém nadzemní část parkovacího domu naváže na architekturu pavilonu Café Pupp, který v minulosti na stejném místě stál. „Budeme odkazovat na pavilon, který tam historicky byl, ale v roce 1965 byl zbourán. Dnes však bude mít jiný účel – parkování. Výškově bude jen čtyři metry nad zemí, ale pro parkování bude celé podzemí. Bavíme se o kapacitě 190 míst,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys ředitel Grandhotelu Pupp Jindřich Krausz. Velkou přestavbou chce hotel reagovat na aktuální požadavky hostů. „Grandhotel příští rok oslaví 325 let. Na začátku to byl malý saský sál v ohybu říčky Teplé, postupně se přistavoval další sál a hotel se zvětšoval až do dnešní velkosti. Přizpůsoboval se poptávce a klientele, protože nároky vzrůstají. I my musíme jít s dobou, a i když máme tradiční historický hotel, neustále musíme inovovat. Už sedm let hotel rekonstruujeme – většinu uvnitř a teď jsme připravili i projekt veřejných prostor před prostranstvím Grandhotelu Pupp,“ dodává Krausz.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Dnes jsme si do studia pozvali hosta Dopoledního expresu Láďu Hrušku. Televizní reportér, bavič a autor zajímavých kuchařek vám prozradí ty nejlepší vychytávky a zlepšováky v gastronomii. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.
Dnes jsme si do studia pozvali hosta Dopoledního expresu Láďu Hrušku. Televizní reportér, bavič a autor zajímavých kuchařek vám prozradí ty nejlepší vychytávky a zlepšováky v gastronomii. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Vítězství!“ „Je konec!“ „Německo kapitulovalo!“ Tak zněla hesla, která před 80 lety plnila titulní stránky novin po celém světě. Šest let válečného běsnění, utrpení a smrti, které rozpoutali nacisté, skončilo. Především v zemích střední Evropy ale byla svoboda jen zdánlivá. Jednu totalitu plíživě nahradila jiná. O cestě Československa zpod útlaku nacistů pod nadvládu komunistů a Sovětského svazu mluvili Lucie Korcová, Adam Drda a Mikuláš Kroupa v pražském Divadle X10.
Snímek Ondřeje Provazníka je volně inspirován případem dirigenta sboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského, na kterého před více než dvaceti lety vyšlo najevo, že zneužíval desítky svých svěřenkyň. Při pohledu zpět je šokující tehdejší benevolence části médií i soudů k chování muže, který své činy omlouval vlastní uměleckou výstředností. Ke zneužívání dětí trenéry nebo táborovými vedoucími sice stále dochází, co se změnilo je citlivost společnosti či legislativa, třeba vznik tzv. dětského certifikátu. O filmu, komplexním tématu zneužívání i jak na něj reagovat debatovaly v podcastu Ženy XYZ #2 redaktorky Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.
Jiří Kotlář si pro své vlastní truhlářství v Městci Králové vybral barokní dům. Když vyklízel starý sklep, objevil krásnou historickou lahev. Ke starožitnostem i kvalitní řemeslné práci měl vztah. Krása starých lahví ho tak upoutala, že je začal sbírat. Dnes má jeho sbírka přibližně 300 exponátů a po předběžné dohodě si ji mohou zájemci přijít prohlédnout.
Autoškolu jsem absolvovala už dávno, ještě se Škodou 120. Dnes mají autoškoly moderní auta. My jsme jezdili s vozovým parkem, který byl skoro na odpis.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Já jdu vždycky jenom dopředu,” říká v novém díle pořadu Blesk Podcast Hana Janata – vystudovaná lékařka, která je dnes úspěšnou modelkou. V padesáti zažila restart, začala učit balet a v 63 dostala svou první modelingovou zakázku v životě, focení spodního prádla. Nejstarší česká modelka to ale dotáhla ještě dál – až na pařížský fashion week, který je pro mnoho jejích mladších kolegyň nedobytnou metou.
Hoci politika prináša stále nové kauzy, nejedna z 90. rokov nikdy nebola úplne objasnená. Aj preto si zaslúžia novinárske návraty. V pondelok uplynulo 30 rokov od predaja triptychu Klaňanie sa troch kráľov, ktorým sa Lexova tajná služba pokúsila zdiskreditovať kritického biskupa Baláža, ktorý sa postavil na stranu úhlavného Mečiarovho politického nepriateľa - prezidenta Michala Kováča.O kauze sa v podcaste Dobré ráno rozprávala Jana Krescanko Dibáková s redaktorom Matúšom Burčíkom, ktorý ako jeden z posledných novinárov systematicky píše o časoch Lexovej SIS.Zdroje zvukov: TA3, STVROdporúčanie:Dnes mám pre vás odporúčanie, ktoré sa netýka len kauzy Triptych, ale aj iných z 90. rokov. Mnohí z vás si určite všimli, že pod článkami mávate odkazy na podobné texty. A tak aj pod textami Matúša Burčíka nájdete odkazy na jednotlivé kauzy spojené aj so Slovenskou informačnou službou. Možno ostanete prekvapení, ale nejedno meno sa kde-tu vo verejnom živote objavuje doteraz. Preto je fajn občas si na tieto odkazy kliknúť.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Dopyt po dovolenkách mimo hlavnej sezóny rastie a slovenskí turisti objavujú nové dovolenkové stálice Katar, Bahrajn či Omán Na dovolenku sa už necestuje len počas letných prázdnin. Podľa Tomáša Lazarova, obchodného riaditeľa cestovnej kancelárie Hydrotour, sa hlavná sezóna výrazne predĺžila a záujem o cestovanie v jarných a jesenných mesiacoch neustále rastie. Zároveň pribúdajú nové destinácie, ktoré Slováci úspešne objavujú. „Dnes už hlavná sezóna trvá od polovice mája do polovice októbra. Jún a september sa stávajú mimoriadne obľúbenými, nielen pre príjemnejšie počasie, ale aj nižšiu obsadenosť hotelov a často výhodnejšie ceny,” vysvetľuje T. Lazarov. Podľa neho sú klienti ochotnejší experimentovať, a práve to otvorilo cestu do netradičných lokalít, ako sú Katar, Bahrajn či Omán. Slováci boli napríklad prvou krajinou v Európe, ktorá realizovala charterový let do Salalahu v Ománe. „Tieto štáty cielene vytvárajú atraktívne podmienky pre európskych turistov. Vďaka výhodným cenám môžu klienti často dovolenkovať exoticky za podobné sumy ako počas letnej sezóny v Stredomorí,” dodáva T. Lazarov. Viac si vypočujete v podcaste.
Po roce je tady další podcast, ve kterém se mě klienti, fanoušci a další hosté ptají na otázky. V minulosti mě takto zpovídali třeba John Vanhara, Senta Čermáková, Jiří Jemelka a další. Dnes si jejich místo vyzkoušel Tomáš Otava. Tomáš kombinuje letité zkušenosti na pozici CFO a koučinkem, kterému se věnuje dnes. Koučuje hlavně podnikatele a manažery a pomáhám jim rozvíjet nejen sebe, ale i jejich firmy a týmy. Ptal se mě na to, jak pracuju s majiteli firem a dalšími podnikateli v rámci konzultací a mentoringu a jak jim pomáhám rozvíjet jejich podnikání. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.
Dnes na tému AI a LLM s Michalom Bystrickým.
Přemýšlím, odkud začít, asi bude nejlíp od mentora, tedy zkušeného rádce, který je oporou někomu – zpravidla mladšímu. Termín pochází z antiky. Mentor se jmenoval přítel bájného Odyssea, který se staral o synka Telemacha, zatímco tatínek byl na cestách. Dnes je mentor terminus technicus.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Keď prišli krízy, Baťa nečakal na zázrak. Viedol firmu osobným príkladom a investoval do dôvery. Gabriela Končítíková už takmer osemnásť rokov skúma odkaz zlínskeho podnikateľa Tomáša Baťu a jeho systém riadenia. Dnes vedie Nadáciu Tomáša Baťu v Zlíne a stretáva sa so slovenskými aj českými firmami, ktoré sa snažia nadviazať na jeho odkaz. V rozhovore s Veronikou Vaňkovou popisuje, ako ju ovplyvnili stretnutia s pamätníkmi Baťovej školy práce a v čom môže jeho systém priniesť odpovede na súčasné podnikateľské výzvy a byť inšpiráciou aj pre moderný biznis.
Chléb si lidé opékali už od starověku, nejprve na ohni, pak na kamnech a od začátku 20. století v toustovači. První žádost o patent na komerčně dostupný toustovač byl podaný roku 1909 ve Spojených státech. Dnes jsou toustovače běžnou součástí domácností. A v nich si opékáme toustový chléb.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
Môže nám ju závidieť svet, no kedy ju opäť uvidíme, nie je jasné. Vzácnu mramorovú bustu, ktorú odborníci pripisujú Donatellovi, premiestnil koncom mája Lukáš Machala z ministerstva kultúry za asistencie ozbrojeného komanda.Dnes už vieme, že busta sa nachádza v Topoľčiankach a podľa všetkého pôjde na posúdenie do Talianska. Levoča ju však chce naspäť. Opozícia podáva trestné oznámenie.Michal Dudoň sa v podcaste Dobré ráno pýta reportérky a komentátorky denníka SME Soni Jánošovej.Zdroje zvukov: TV Levoča, TV Markíza, NR SR, Česká televize, Denník NOdporúčanie:Na Ukrajine pôsobia od začiatku vojny ako dobrovoľníci. Matúš, Kamil a Zuzana už v minulosti vycestovali vďaka podpore verejnosti po ukrajinských dedinách ako potulný cirkus. Ľuďom na Ukrajine prinášali umenie prostredníctvom projektu Kopa Dobra a chcú v tom pokračovať aj toto leto.Podobne ako minulý rok plánujú pracovať ako animátori s deťmi a po večeroch tvoriť rôzne typy programu pre celú dedinu. Koncerty, kino, karaoke, dobré jedlo... Všetko spolu, všetko trošku „na punkáča“, ale najmä s láskou. Podporiť ich môžete na Doniu.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
V najnovšej epizóde podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk otvorili Marek Marušiak a Rastislav Konečný zaujímavý príbeh zo slovenského hokejového sveta. Ich hosťom bol Milan Bališ, bývalý talentovaný obranca a súčasný zakladateľ a CEO Health and Performance - tréningového centra, kde sa pripravujú najlepší slovenskí hokejisti.Rozhovor ponúka fascinujúci pohľad na cestu človeka, ktorému vážne zranenie kolena v mladom veku ukončilo sľubnú hokejovú kariéru. Milan Bališ v suSPEAKu detailne opísal osudový moment, keď pri bežnej hre futbalu počas letnej prípravy utrpel komplexné zranenie kolena, ktoré napriek operáciám a rehabilitáciám predčasne ukončilo jeho hokejovú dráhu.Dozviete sa, ako sa z bývalého talentovaného obrancu stal uznávaný kondičný tréner. Po konci kariéry pracoval Milan Bališ ako pumpár či predavač v hokejovom obchode, kým sa postupne dostal k trénovaniu. Dnes jeho služby vyhľadávajú najzvučnejšie mená slovenského hokeja vrátane Tomáša Tatara, Martina Fehérváryho či Pavla Regendu.
Česko 4. července zažilo největší výpadek elektřiny, jaký pamatujeme. Ve výsledku nás možná více zarazila špatná komunikace společnosti ČEPS, která v tuzemsku zajišťuje provoz páteřních přenosových sítí. Rozsáhlý výpadek spustila závada na vedení. Během pár minut se odehrála kaskáda událostí, která situaci zapříčinila.Provoz přenosové soustavy byl během pár hodin obnoven, v krizové situaci jsme ale postrádali informace. ČEPS nezvládl komunikovat dostatečně rychle a srozumitelně. Nejvíce nám chyběly informace na jeho webu, který navíc zhavaroval. Dnes už na něm visí otázky a odpovědi. Mlčení firmy v kritických okamžicích dalo prostor misinformacím a dezinformacím.01:56 – Případ fázového vodiče12:11 – Přenosová a distribuční soustava20:54 – Rekapitulace selhání25:04 – Chyby v komunikaci42:05 – Poučíme se?
Pred viac ako rokom spáchal Juraj Cintula na Roberta Fica atentát. O viacerých detailoch sa však verejnosť dozvedá až teraz, keď na Špecializovanom trestnom súde odštartoval s Cintulom proces.Napríklad sa konečne dozvedáme, aké mal Fico zranenia a akými dodnes trpí následkami.Dnes sa teda na súdny proces, na samotný atentát, ale aj na spoločenské dosahy pozrieme.Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta zástupcu šéfredaktorky denníka SME Jakuba Fila.Zdroje zvukov: STVR, Česká televize, TA3, Plus JEDEN DEŇOdporúčanie:A ak sa náhodou chystáte na festival Pohoda, dnes odporúčam, aby ste sa prišli pozrieť na živé nahrávania podcastov SME a Zapo. V piatok o 10:15 v Crowdberry Clube uvidíte Piatoček a o 11:30 v Optimistane Dobré ráno sobota, v sobotu o 10:15 v Crowdberry zažijete naživo podcast Tak bolo. Zastavte sa, budeme tam takmer všetci, môžeme prehodiť pár slov.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Před pár lety by se politik bál slova jako „změna režimu“ vypustit z pusy. Dnes je to v jistých kruzích běžné konverzační téma. Ke kterému se přidávají tu menší, tu větší opoziční strany. A plánují, jak se současnými pořádky zatočí.Za rozvířením tématu změny režimu stojí zejména spolek Svatopluk pod vedením bývalého diplomata Petra Druláka, ekonomky Ilony Švihlíkové a konzervativního katolíka Michala Semína.„Tváří se nadstranicky, ve skutečnosti jsou ale společnou platformou pro kruhy kolem Stačilo!, komunistů, PRO či Motoristů. Na jejich akce ale zabrousí i politici ze zavedených opozičních stran, jako je SPD nebo hnutí ANO,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Tyto strany sice kolem Svatopluku našlapují opatrněji, ale jisté změny pořádků mají v plánu taky. „SPD chce přímou demokracii, ANO zas většinový systém a koncentraci moci,“ dodává Václav Dolejší.Pokud by se představy Svatopluku skrze spolčené strany zhmotnily, v Česku by se změnil politický systém na poloprezidentský. Zrušil by se Senát, okleštily by se pravomoci poslanců i soudců. „Zkrátka chtějí rozbourat ten systém pojistek a rovnováhy a dát moc do rukou úzké skupině lidí,“ vysvětluje ve Vlevo dole Dolejší.Máme se bát změny režimu? A co váš spánkový režim? Jak vypadají koncesionářské poplatky podle Vidláka? A rozpadá se Okamurovi jeho vlastenecké spojenectví pod rukama? Poslechněte si Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
Atentátnik na premiéra Roberta Fica sa po vyše roku postavil pred súd. Dôchodca Juraj Cintula čelí obžalobe pre obzvlášť závažný zločin teroristického útoku proti chránenej osobe. Hrozí mu doživotie. Dnes vypovedať odmietol, na súde tak jeho výpovede čítali. Pojednávanie sleduje Ivana Zigová.„Znalkyňa z oblasti psychológie nevylúčila, že by [Juraj Cintula] mohol pokračovať v trestnej činnosti. Nedošlo podľa nej k naplneniu cieľa. Neodstavil premiéra Fica z funkcie,“ tvrdí reportérka Aktualít.A čo spravil samotný pokus o atentát s Robertom Ficom? Pozreli sme na to s Petrom Bárdym, autorom pokračovania jeho politického životopisu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Atentátnik na premiéra Roberta Fica sa po vyše roku postavil pred súd. Dôchodca Juraj Cintula čelí obžalobe pre obzvlášť závažný zločin teroristického útoku proti chránenej osobe. Hrozí mu doživotie. Dnes vypovedať odmietol, na súde tak jeho výpovede čítali. Pojednávanie sleduje Ivana Zigová.„Znalkyňa z oblasti psychológie nevylúčila, že by [Juraj Cintula] mohol pokračovať v trestnej činnosti. Nedošlo podľa nej k naplneniu cieľa. Neodstavil premiéra Fica z funkcie,“ tvrdí reportérka Aktualít.A čo spravil samotný pokus o atentát s Robertom Ficom? Pozreli sme na to s Petrom Bárdym, autorom pokračovania jeho politického životopisu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Čeština je typická tím, že si v ní věci rádi tak trochu ulehčujeme. Místo víceslovných pojmenování velmi často volíme slova zkrácená. Na jedno takové zkrácené ale i nesklonné se v dalším dílu pořadu Okolo češtiny podívá bohemista Ondřej Bláha.
Atentátnik na premiéra Roberta Fica sa po vyše roku postavil pred súd. Dôchodca Juraj Cintula čelí obžalobe pre obzvlášť závažný zločin teroristického útoku proti chránenej osobe. Hrozí mu doživotie. Dnes vypovedať odmietol, na súde tak jeho výpovede čítali. Pojednávanie sleduje Ivana Zigová.„Znalkyňa z oblasti psychológie nevylúčila, že by [Juraj Cintula] mohol pokračovať v trestnej činnosti. Nedošlo podľa nej k naplneniu cieľa. Neodstavil premiéra Fica z funkcie,“ tvrdí reportérka Aktualít.A čo spravil samotný pokus o atentát s Robertom Ficom? Pozreli sme na to s Petrom Bárdym, autorom pokračovania jeho politického životopisu.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Minulý týden jsem si lehl do postele a říkal si: dá se umřít na vyčerpání?“ popisuje marketér Radim Svoboda moment, kdy si uvědomil, kam ho jeho tempo může dohnat. Pracovní snídaně od sedmi, večeře pozdě večer, schůzka za schůzkou. „Já si stav únavy prostě nepřiznám. Nevím, co to je,“ říká muž, který je jedním z nejvýše postavených Čechů v globálním marketingu – pracoval pro giganty jako Coca-Cola, řídil agentury v Chicagu, New Yorku a působil také v Moskvě. Svoboda popisuje, co ho žene dopředu – dlouhou dobu přitom žil ve světě, kde se z osmačtyřicátého patra mrakodrapu díval na Manhattan, měl řidiče a limuzínu, která ho vozila až k letadlu, jímž létal za byznysem po celém světě a přesto si často připadal „jen jako obyčejnej kluk z Havířova“. „Ve mně zůstalo, že jsem úplně nikdo a abych někdo byl, tak se musím hodně snažit,“ říká marketingový konzultant dnes už z jiné perspektivy. Co mu změnilo život, ovšem nebyla žádná další lákavá pracovní nabídka, ale nádor na mozku. Diagnóza, která přišla z ničeho nic, ve chvíli, kdy řešil další schůzku. „Přišlo totální odmítání, vůbec jsem si to nepřipouštěl,“ popisuje Svoboda, jak zvažoval, že nepůjde k doktorovi na další vyšetření, protože ho čekaly pracovní povinnosti. Přežil a dnes už ví, že zdraví je jenom jedno a bez něj žádný další projekt realizovat jednoduše nejde. A také se rozhodl žít jinak – odstěhoval se do Kostariky, mimo bublinu globálního marketingu a do světa s jiným tempem. Tedy alespoň trochu. „Vesmír mi řekl: Radime, zpomal. Snažím se to poslouchat, ale hrozně to neumím,“ přiznává brandový stratég. V rozhovoru vzpomíná i na dobu, kdy žil v Moskvě, kterou z hlediska marketingu popisuje jako neopakovatelnou. Pracoval tam v době, kdy Kreml najímal britskou marketingovou agenturu, Medveděv vyjednával s podnikateli v Silicon Valley a Rusko se snažilo působit jako moderní západní demokracie. „Všichni jim to sežrali i s navijákem,“ říká o tehdejším prokremlském marketingu. Sám Svoboda kampaně pro politiky odmítá. „Do politického marketingu se moje firma nepustí, i když tady byly nabídky. V politice jsem dlouhou dobu neviděl správnou věc, pouze propagandy a osobní prospěch,“ říká marketér. Dnes ho zajímá úplně jiná výzva: jak udělat Česko srozumitelnější světu. Když se ho v zahraničí někdo zeptá, odkud je, většinou odpovídá „z Prahy“. Novotvar Czechia mu nesedí a podle něj ho ani nikdo nezná a navíc je to podobné s Čečnou. „Czech Republic je vznešené. Slovo ‚republic‘ má hodnotu, signalizuje to lidem v zahraničí, že to je sofistikovaný stát,“ tvrdí konzultant. Jak by se Česko mělo prodávat a s čím si ho v zahraničí nejvíce spojují? Kde leží etické hranice marketingu? Co všechno se musí stát, aby člověk opravdu zpomalil? A jak se dá zůstat pokorný, když se dostanete do pozic, kde se o vás všichni starají? Poslechněte si celý rozhovor.
Pondelkové epizódy Dobrého rána patria už tradične cez leto iným podcastom denníka SME, aby sme vám predstavili prácu našich kolegov a kolegýň a témy, ktorým sa venujú.Dnes si môžete vypočuť Vizitu - podcast o zdraví aj chorobách, ktorý moderuje Denisa Prokopčáková. Za posledných tridsať rokov stúpol počet detí s autizmom. Sme všetci tak trochu autisti? Prečo sa v populácii zvyšuje výskyt autizmu a cez sito prepadajú častejšie dievčatá? Špeciálna miniséria Vizity o autizme vám priblížuje svet tak, ako ho vidia deti s poruchou autistického spektra. Vyvracia rozličné mýty o autizme a hľadá odpovede na najčastejšie otázky o tejto diagnóze. V prvej epizóde minisérie odpovedá na otázky o diagnostike autizmu profesorka Daniela Ostatníková.Vizita vychádza každý utorok a nájdete ju vo všetkých podcastových aplikáciách, na Youtube a na SME.SK.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Začalo to jako modelový příklad v diplomové práci. Pak si Peter Demmel řekl, že by jeho kavárna s pražírnou nemusela zůstat jen na papíře. Dnes v domě nedaleko lichtenštejnského Vaduzu vyrábí desítky kilogramů kávy denně a jeho kavárna je vyhlášená nejen v regionu, ale taky za oceánem.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V utorok sa objavila správa, že Spojené štáty pozastavili niektoré z dodávok zbraní pre Ukrajinu.Do toho na ukrajinské mestá smerujú masívne útoky dronov a rakiet a ruské vojská síce pomaly a za cenu obrovských strát, ale postupujú na východe nášho suseda.Čo sa teda na Ukrajine deje, kde je to sľubované prímerie a či Ukrajina prichádza o podporu Západu?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Zdroje zvukov: CBS, France 24 English, NBC, Channel 4, ABCOdporúčanie:Dnes odporúčam dobrú televíziu: vyšla totiž štvrtá séria skvelého seriálu The Bear a ako vždy, nájdete ho na Disney+.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko. Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Kauza Emisie - známa aj ako kauza Interblue - patrí medzi najikonickejšie kauzy prvej vlády Roberta Fica. Rezort životného prostredia vedený nominantmi Jána Slotu v nej nevýhodne predal naše emisné kvóty garážovej firme Interblue, teda firme s absolútne netransparentným vlastníckym pozadím. Obchod za niekoľko desiatok miliónov bol však tak škandalózny, že premiér Fico - a to po opakovaných výmenách slotových ministrov - rezort životného prostredia napokon Slovenskej národnej strane odobral.Prípad bol síce vyšetrovaný políciou, prokurátor však po ukončení vyšetrovania skonštatoval, že sa žiadny trestný čin nestal. Nové vyšetrovanie otvorené po roku 2021 však výsledky predsa len prinieslo, už v ďalšom roku pozadie emisného biznisu odkryli a prišli aj prvé obvinenia. Napokon ale kauza končí v koši. A dôvod? Premlčanie vyplývajúce z novely trestných kódexov prijatých vládou Roberta Fica.A záver? Skutok sa stal, bol trestným činom a vyšetrovanie preukázalo záujem poškodiť Slovenskú republiku. Štát si nárokoval škodu za takmer 50 miliónov, napokon však Slovensko žiadne peniaze nezíska a obvinení ministerskí úradníci do väzenia nepôjdu. Kauza sa teda stala, a aj keď podľa orgánov činných v trestnom konaní javí znaky trestného činu, trestnoprávne - a ani iné dôsledky, za ňu už nik neponesie. Rovnako tak mnohomiliónovú škodu, ktorú Slovensko utrpelo, nám nik nenahradí.Počúvate Aktuality Nahlas. Dnes o kauze emisie a zametaní takýchto veľkých prípadov siahajúcich do tých najvyšších poschodí moci. V druhej časti dnešného podcastu sa pozrieme na znepokojivý trend radikalizácie našej mládeže, predovšetkým mladých mužov a chlapcov, a tiež na to, ako sa narastajúcemu trendu toxickej maskulinity môžu jej obete brániť. O tejto téme budeme v Aktualitách diskutovať aj na budúcotýždňovej Pohode.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Kauza Emisie - známa aj ako kauza Interblue - patrí medzi najikonickejšie kauzy prvej vlády Roberta Fica. Rezort životného prostredia vedený nominantmi Jána Slotu v nej nevýhodne predal naše emisné kvóty garážovej firme Interblue, teda firme s absolútne netransparentným vlastníckym pozadím. Obchod za niekoľko desiatok miliónov bol však tak škandalózny, že premiér Fico - a to po opakovaných výmenách slotových ministrov - rezort životného prostredia napokon Slovenskej národnej strane odobral.Prípad bol síce vyšetrovaný políciou, prokurátor však po ukončení vyšetrovania skonštatoval, že sa žiadny trestný čin nestal. Nové vyšetrovanie otvorené po roku 2021 však výsledky predsa len prinieslo, už v ďalšom roku pozadie emisného biznisu odkryli a prišli aj prvé obvinenia. Napokon ale kauza končí v koši. A dôvod? Premlčanie vyplývajúce z novely trestných kódexov prijatých vládou Roberta Fica.A záver? Skutok sa stal, bol trestným činom a vyšetrovanie preukázalo záujem poškodiť Slovenskú republiku. Štát si nárokoval škodu za takmer 50 miliónov, napokon však Slovensko žiadne peniaze nezíska a obvinení ministerskí úradníci do väzenia nepôjdu. Kauza sa teda stala, a aj keď podľa orgánov činných v trestnom konaní javí znaky trestného činu, trestnoprávne - a ani iné dôsledky, za ňu už nik neponesie. Rovnako tak mnohomiliónovú škodu, ktorú Slovensko utrpelo, nám nik nenahradí.Počúvate Aktuality Nahlas. Dnes o kauze emisie a zametaní takýchto veľkých prípadov siahajúcich do tých najvyšších poschodí moci. V druhej časti dnešného podcastu sa pozrieme na znepokojivý trend radikalizácie našej mládeže, predovšetkým mladých mužov a chlapcov, a tiež na to, ako sa narastajúcemu trendu toxickej maskulinity môžu jej obete brániť. O tejto téme budeme v Aktualitách diskutovať aj na budúcotýždňovej Pohode.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Kauza Emisie - známa aj ako kauza Interblue - patrí medzi najikonickejšie kauzy prvej vlády Roberta Fica. Rezort životného prostredia vedený nominantmi Jána Slotu v nej nevýhodne predal naše emisné kvóty garážovej firme Interblue, teda firme s absolútne netransparentným vlastníckym pozadím. Obchod za niekoľko desiatok miliónov bol však tak škandalózny, že premiér Fico - a to po opakovaných výmenách slotových ministrov - rezort životného prostredia napokon Slovenskej národnej strane odobral.Prípad bol síce vyšetrovaný políciou, prokurátor však po ukončení vyšetrovania skonštatoval, že sa žiadny trestný čin nestal. Nové vyšetrovanie otvorené po roku 2021 však výsledky predsa len prinieslo, už v ďalšom roku pozadie emisného biznisu odkryli a prišli aj prvé obvinenia. Napokon ale kauza končí v koši. A dôvod? Premlčanie vyplývajúce z novely trestných kódexov prijatých vládou Roberta Fica.A záver? Skutok sa stal, bol trestným činom a vyšetrovanie preukázalo záujem poškodiť Slovenskú republiku. Štát si nárokoval škodu za takmer 50 miliónov, napokon však Slovensko žiadne peniaze nezíska a obvinení ministerskí úradníci do väzenia nepôjdu. Kauza sa teda stala, a aj keď podľa orgánov činných v trestnom konaní javí znaky trestného činu, trestnoprávne - a ani iné dôsledky, za ňu už nik neponesie. Rovnako tak mnohomiliónovú škodu, ktorú Slovensko utrpelo, nám nik nenahradí.Počúvate Aktuality Nahlas. Dnes o kauze emisie a zametaní takýchto veľkých prípadov siahajúcich do tých najvyšších poschodí moci. V druhej časti dnešného podcastu sa pozrieme na znepokojivý trend radikalizácie našej mládeže, predovšetkým mladých mužov a chlapcov, a tiež na to, ako sa narastajúcemu trendu toxickej maskulinity môžu jej obete brániť. O tejto téme budeme v Aktualitách diskutovať aj na budúcotýždňovej Pohode.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Príspevok za voľby až od päť percent, premenovanie strany len raz za päť rokov a vyššia kaucia, ak sa volieb vôbec strana chce zúčastniť. Toto sú len niektoré zo zmien, ktoré rezort vnútra predstavuje vo svojom návrhu novely zákona o politických stranách. Šéf ministerstva aj strany Hlas Matúš Šutaj Eštok chce mať novinku účinnú od decembra.Mnohí však už dnes hovoria o tom, že niektoré časti môžu byť protiústavné a aj o tom, ako zákon zamedzuje otvorenej politickej súťaži.Čo konkrétne teda návrh obsahuje, aké to môže mať dopady na jednotlivé politické strany a prečo vôbec Hlas s niečím podobným prichádza?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Pavla Baboša, politológa z Katedry sociológie Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave.Zdroj zvukov: STVR, TASR, TA3, JOJ24Odporúčanie:Dnes vám odporúčam rozhovor Adama Blaška s poslancom SaS Alojzom Hlinom. Prvých 16 minút s trištvrte hodinového rozhovoru nájdete na YouTube Piatočka, zvyšok na HeroHero. Tým zvyškom myslím napríklad aj to, ako zjednotiť opozíciu, alebo to, ako skončil chlapec z Oravy namiesto protialkoholického liečenia v politike.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Pracoval pre tak prestížne časopisy ako Vogue, GQ, W Magazine či The Interview, no najviac ho preslávili fotografie vyšportovaných mladých mužov v erotických pózach.Reč je o Bruceovi Weberovi, ktorý mal mať v Slovenskej národnej galérii výstavu. Nakoniec sa však neuskutoční a šéfkurátor Martin Dostál to dáva za vinu denníku SME, ktorý prednedávnom informoval o Weberovej nedávnej minulosti poznačenej obvineniami so sexuálneho obťažovania.Ako je to teda s výstavou naozaj, čo vieme o samotnom Weberovi a odvrátenej stránke jeho profesného života a aké ďalšie problémy sprevádzajú tento najdrahší výstavný projekt moderného umenia v SNG?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta priamo Soni Jánošovej, redaktorky denníka SME, ktorej texty tak pohoršili vedenie galérie.Zdroj zvukov: YouTube / Manila Bulletin, YouTube / GHMP Odporúčanie:Dnes je mojím odporúčaním komentovaní prehliadka budovy YMCA v Bratislave, ktorá priťahuje pozornosť svojou charakteristickou tehlovou fasádou a prvkami palácovej architektúry. Dve prehliadky sa budú konať už teraz v lete, jedna v júli a jedna v auguste a miesta sa rýchlo rozchytajú, preto sa prihláste už dnes. Ja sama sa na ňu chystám, pretože ma budova fascinuje a organizátori sľubujú, že sprístupnia aj miesta, ktoré bežná verejnosť nevidí.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Auto, které se řídí samo. Tato myšlenka je stará už více než 100 let. Málo se ví, že jejím autorem je Čechoameričan z Chicaga Miles Breuer nebo Miloslav Breuer. Psal vědeckofantastické povídky a v jedné z nich takové samořiditelné auto vykreslil. Ve Spojených státech o tomto spisovateli právě vyšla knížka českého generálního konzula v Los Angeles Jaroslava Olši. Ten působí v Kalifornii, kde už cestující vozí taxíky bez řidiče společnosti Waymo.
Petr Kováčik založil několik úspěšných firem jako Skrz.cz, Blabu.com atd., pak je prodal a založil další. Dnes je i mentorem a startupovým investorem. „Jak jsem začínal? Podobný byznys jsem dělal dlouho před založením prvního portálu, takže jsem byl expert a měl tým lidí. Když se pak objevil zajímavý rostoucí trh slevových serverů, bylo nejlepší období do toho skočit,“ popisuje.
Poradca premiéra David Lindtner stojí na tlačovkách po boku premiéra Roberta Fica, ktorý očierňuje sudcu senátu 5T Najvyššieho súdu Petra Štifta. Ten mal donedávna rozhodovať v prípade, v ktorom je Lindtner obvinený. Dnes je však už situácia iná.Práve vďaka spomínaným tlačovkám a faktu, že sa kvôli ich obsahu Štift obrátil na európske inštitúcie, ho Najvyšší súd z prípadu vylúčil.Čo predchádzalo rozhodnutiu súdu, ako sa ľudia blízki Smeru snažili sudcov senátu 5T jedného po druhom zbaviť a čo bude nasledovať ďalej? Dočká sa Lindtner rozsudku?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Petra Kováča z domácej redakcie denníka SME.Zdroje zvukov: YTB (Smer-sd)Odporúčanie:Dnes vám odporúčam Divadlo petra Mankoveckého. Vo štvrtok som mala možnosť vidieť ich predstavenie Amatéri, ktoré zobrazuje troch mladých ľudí v budúcnosti, ktorí síce, aj vďaka umelej inteligencii, navonok nemajú žiadne problémy, ale skutočnosť je úplne iná. Myslím, že aktuálne majú letnú pauzu, ale od septembra určite začnú s predstaveniami opäť.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE VŠECHNY EPIZODY AŽ DO KONCE „Jeden ze sentimentů, který ve všech datech nejvíc roste, je nihilismus. Je to nejprogresivnější postoj dneška,“ říká ve Studiu N odhadkyně trendů a konzultantka Pavlína Louženská. „Společnost tak odpovídá na trumpismus, inflaci, války nebo klimatickou krizi. Hudba je tvrdší, slyšíme více techna. Do módy se vrací černá, kožené kalhoty a úzký střih. Vrací se i temný sex-appeal, protože očekáváme, že jsme vstoupili do temné éry – jako v dystopickém filmu.“ Nihilismus podle Louženské není jen nálada, ale celospolečenský posun ve způsobu, jak přemýšlíme o budoucnosti, o sobě a o ostatních. „Vidíme to v trendech jako quiet quitting nebo goblin mode – všichni se nějakým způsobem vypojují,“ popisuje trendforecasterka. Louženská v rozhovoru říká, že místo rozvíjení diverzity a inkluze přichází radikální individualismus. „Dopředu jde manosféra, pochybní podnikatelé, peníze. Řada mladých lidí si říká, že nemá smysl studovat vysokou školu, protože to tu stejně celé shoří. To je narativ, který prostupuje celou společností.“ Zároveň upozorňuje na posedlost zdravím. „Chodíme do posilovny a pijeme kreatin. I to je výsledkem událostí, které vidíme kolem sebe. Populace stárne, zdravotnictví ve Spojených státech je drahé, takže lidé potřebují prevenci, aby neskončili v nemocnici. Potřebujeme mít co největší výkonnost, protože před sebou vidíme velkou krizi a chceme natrénovat na ten maraton, který nás pravděpodobně čeká. Dnes je trapný ten, kdo nechodí běhat, kdo se o sebe nestará a nejí suplementy. Tlak na zdraví je velký,“ tvrdí analytička. „Pro někoho éra zelených džusů a počítání kalorií skončila a přepnul se do nihilismu a temného módu. Někdo naopak chodí běhat ultramaratony. Jedno i druhé jsou stejně validní reakce na energii, se kterou dnes musíme pracovat,“ říká v rozhovoru. Jak se predikují trendy? Naskakujeme na ně vědomě, nebo nevědomě? Proč ztrácíme komunitní místa a vznikají uzavřené události pouze pro pozvané? A co přijde po temném módu? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion Vysvětlivky k epizodě: Quiet quitting znamená, že člověk v práci plní jen nezbytné minimum, bez ambicí nebo nadměrného nasazení. Goblin mode je záměrné opuštění společenských očekávání – styl života, kdy si člověk bez výčitek dopřává lenost, chaos a neuhlazenost. Manosféra je online prostředí, kde se sdružují muži (často anonymně) kolem témat mužské identity, síly, dominance a odporu vůči feminismu – a kde se často šíří mizogynie, konspirační teorie i pochybné modely úspěchu.