Podcasts about dnes

Už ste si niekedy v galérii povedali – toto je umenie? Alebo ste počúvali klasickú hudbu a po chvíli neviete, či vás fascinuje alebo mätie? Nová podcastová séria „Čo skrýva umenie“ hľadá odpovede na všetky tie otázky, ktoré si kladieme potichu. Každý decembrový pondelok vám v Dobrom ráne priblížime svet umenia. Čo vlastne vidíme, keď sa pozeráme na Warholovu polievkovú plechovku, a prečo vyvolávajú jeho obrazy toľko otázok? V čom všetkom bol Warhol vizionár, priekopník a nakoľko je on sám súčasťou svojho umenia? Zároveň sa pozrieme na vizuálne umenie aj z vyššej perspektívy a spýtame sa, kto určuje kvalitu či hodnotu umenia, čo je umenie a čo už nie, a prečo je pre nás staršie umenie, ako napríklad impresionizmus, oveľa prirodzenejšie na porozumenie než diela Warhola či súčasné umenie. Bez veľkých slov alebo komplikovaných prirovnaní sa spýtame, čo konkrétne robí z Warholovho diela nadčasové umenie. Čo „vpisoval“ do svojich diel, vedome aj nevedome, a prečo boli jeho korene a rodinné zázemie také dôležité pri tvorbe jeho najznámejších diel? Podcast vytvorila Katarína Urban Richterová a vznikol vďaka finančnej podpore Fondu na podporu kultúry národnostných menšín a v spolupráci s denníkom SME. Odporúčanie Dnes prichádzam so seriálovým odporúčaním. Pluribus od Apple TV je neokukaný nápad o… no keby som vám povedala, že je to seriál o mimozemskej invázii, mala aj nemala by som tak celkom pravdu. Dajme tomu, že je o mimozemšťanoch a osamelosti a viac už si pozrite v tomto vydarenom kúsku. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tohle je zkrácená verze (97min), celý díl (117min) si můžeš poslechnout bez reklam, dřív a odemknout tím i spousty dalších dílů přímo na Spotify jen za stovku/měsíc. ⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeDnes je to speciál nejen o reality show Zrádci! Dnes se totiž bavíme o emocích, vědomí a pravidlech sociálních her, které nám ve skutečnosti prozrazují víc o lidech a jejich uvažování, než kdo je zrádce a kdo ne.Rozebíráme, jak funguje konfirmační bias, authority bias, prestige bias a iluze transparentnosti - a proč se v psycho-hrách typu „Zrádci“ dějí stejné mentální zkratky jako v běžném životě: instalujeme filtry, hledáme důkazy, uzavíráme příběhy a zapomínáme, že smysl i pravda leží v integraci, ne v uzavření se do vlasntího příběhu.Tahle epizoda je o lidském prediktivním stroji, který chce mít ve všem jasno - i když žádné jasno není. O vztahu mozku a srdce, o entropii v sociálním prostoru a o tom, že:„Potřeba uzavřít příběh je někdy silnější než touha najít pravdu.“

Bol to veľký škandál. Krajská prokuratúra v Žiline predvolala ľudí, ktorí upozorňovali na podozrivú proruskú apokalyptickú sektu AllatRa a jej odnož Tvorivá spoločnosť. V zápätí sa ukázalo, že prokurátorka, ktorá vo veci konala, sama šírila myšlienky tejto sekty. Dnes v disciplinárnom konaní o prokurátorke Lucii Pavlaninovej rozhodoval Najvyšší správy súd SR. Nepotrestal ju. Lucii Pavlaninovej jej nadriadený, šéf Krajskej prokuratúry v Žiline Tomáš Balogh, navrhol len veľmi mierny trest – zníženie mzdy o 15 percent na 3 mesiace. Prečo disciplinárny senát neuložil ani len tento mierny trest, vysvetľuje v podcaste Aktuality Nahlas Annamária Dömeová, reportérka Aktualít, ktorá celú túto kauzu od začiatku sleduje.Prokurátorka pritom aj pred súdom argumentovala konštrukciami o FBI a pochybných “sovietskych vedcoch”. Nahrával Peter Hanák.

CELÝ ROZHOVOR: herohero.co/piatocek/subscribe Opäť je tu Piatoček v obraze s názormi, na ktoré sa nás nikto nepýtal, a ten dnešný má takmer hodinu! Dnes sme sa pozreli na to, ako sa opozícia pomocou nakúpených botov, ktoré vo facebookovej ankete hlasovali v prospech poslanca Barteka, snažila skompromitovať poslanca Barteka. Pustili sme si aj video poslanca Glücka, ktorý síce nevie odpovedať na žiadnu otázku, ale nahovorí toho aj tak viac než dosť. Samozrejme, toto je len prvá časť z takmer hodinového dielu. Tú druhú nájdete na našom HeroHero, a uvidíte v nej, ako sa premiér Fico snažil odľahčiť atmosféru na debate so študentmi, ako podľa neho vyzerá rešpektovanie iného názoru a ako podľa Smeru vyzerá ideálny vnuk pre každú babku demokratku. - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/ - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Banky, automobilky, farmaceuti. Ti všichni šli Hitlerovi na ruku a dodávali mu buď technologie nebo know how a pomáhali mu v genocidě. Kdo všechno to byl?Za paywallem najdete k tomu navíc šílenej příběh firmy IBM, které pomocí dat ze sčítání lidu a děrných štítků zautomatizovala vyvražďování lidí.Bonusy zde: forendors.cz/pandikralovnaherohero.co/podcastpribehy

V rámci speciální série podcastů z MSV 2025 v Brně na stánku věnovaného robotizaci byste následujícího hosta nemuseli na první dobrou čekat. Je jím Milan Krpec, zastupuje společnost ONDRÁŠEK INK - JET SYSTEM, specialistu na průmyslového značení. Série je speciál ke konferenci ROBOTY, která každý rok mapuje trendy průmyslové robotizace. Více na https://www.konference-roboty.cz

Dnes mám pro vás příběh Kelsey Ann Smith, který není jen o krutém zločinu - je i o rodině, která se rozhodla nevzdat. O osmnáctileté dívce, která šla jen nakoupit dárek pro svého přítele a už se nikdy nevrátila. Dozvíte se, co všechno se ten den stalo, jaká Kelsey byla, co ji potkalo… a proč dnes její jméno znají lidé po celé Americe.

Jak postavit firmu, která roste 8 let, úspěšně ji prodat a pak začít znovu od “nuly”? Andrea Hurychová, průkopnice influencer marketingu v Česku, zakladatelka a CEO agentury WeDigital, která pracovala pro Google, L'Oréal nebo Plzeňský Prazdroj. Dnes certifikovaná koučka, lektorka aplikované improvizace a spoluzakladatelka koučovací aplikace MindNudge. Projdeme se v rozhovoru společně po cestě od vedení týmů a budování firemní kultury až po hledání nových cest osobního růstu. Co se v dílu dozvíte: Jak náročná cesta na Island odhalila, co opravdu potřebuješ jako leader - a kdy je důležité ukázat svoji zranitelnost Proč zavedla "JASNOBODY" místo pravidel a jak hodnoty nejsou jen nápis na zdi, ale viditelné a cítitelné v každodenních situacích Z čeho se skládá dobrý leadership - od podpory týmu přes humor až po odvahu  Co ji naučila aplikovaná improvizace a jak ji využívá v koučování a práci s lidmi Jak funguje appka MindNudge - pošťouchnutí k malým změnám přes asynchronní audio koučink a v čem je pořád výhoda lidského prvku oproti AI Jak přejít z role CEO do role kouče a proč je důležité mít vlastní "vrbu" - mentory a kouče "Mám ráda větu 'ryba smrdí od hlavy' - leader musí držet kormidlo a směr. Já neříkám problémy, říkám výzvy. A není to o tom být vždy hrdinka - je dobré také někdy umět ukázat svoji zranitelnost." Celé epizody zde: https://www.forendors.cz/pavel6

Padělky z čínských online tržišť dopadají na výrobce napříč obory. Anonymní prodejci, nevymahatelná pravidla a ceny, kterým nejde konkurovat, donutily Alici Kavkovou svůj byznys uzavřít a přesunout se do bezpečnějšího oboru. Rodinné vydavatelství 4 Kavky během pěti let vyvinulo dvě desítky deskových her a prodalo kolem patnácti tisíc kusů. Dnes už ale neexistuje. Firmu srazily na kolena extrémně levné čínské kopie, které zaplavily čínské internetové tržiště Temu. „Nejdřív jsme věřili, že to zvládneme. Povedlo se nám odstranit stovky padělků. Ale za dva měsíce se všechno vrátilo. Nakonec jsme pochopili, že to nejde zastavit natrvalo,“ říká zakladatelka firmy Alice Kavková v pořadu Agenda. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Today's episode is about Slovaks transition from the end of November to the Christmas celebration. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my dialogue. You will also learn how to ask “Are you going to the Christmas market? “in Slovak. At the end of this episode, you can find my short dialogue.Episode notesIn today's episode, I'm talking about Slovaks transition from the end of November to the Christmas celebration. In the Slovak lesson, you will learn a few new words from my dialogue. You will also learn how to ask “Are you going to the Christmas market? “in Slovak. At the end of this episode, you can find my short dialogue.Slovak lesson1.    tradícia (tradition)2.    sviatok (holiday / feast day)3.    zábava (celebration / party)4.    tancovačka (dance party)5.    dedina (village)6.    olovo (lead)7.    veštenie (fortune-telling)8.    vianočné trhy (Christmas markets)9.    punč (punch - warm festive drink)10. predstavenie (performance / play)11. výzdoba (decoration)12. prázdniny (holidays / school break)13. čaro (magic / charm)14. sviatočná nálada (festive mood)15. Idete / Ideš na vianočný trh? (Are you going to the Christmas market?)Od svätej Kataríny po vianočné trhy (Súhrn)Koncom novembra sa na Slovensku začína čarovné obdobie plné tradícií a sviatočnej atmosféry. V minulosti na Deň svätej Kataríny bola posledná tancovačka pred adventom a na Ondreja sa dievčatá snažili vyveštiť si budúceho manžela. Dnes sa tieto staré zvyky miešajú s modernými: adventné vence, vianočné trhy a kultúrne podujatia. November sa tak mení z pochmúrneho mesiaca na začiatok radostného, svetielkami rozžiareného obdobia.DialogueIgor: Marta, všimla si si tú vianočnú výzdobu v meste?Marta: Jasné! A už vonia punč aj medovník.Igor: No hej, je tu čas vianočných trhov! Moja babka hovorí, že v minulosti mali viac tradičných zábav ako dnes.Marta: Viem, na Katarínu bola vraj posledná zábava pred adventom. Ľudia tancovali, spievali… a potom už mali byť ticho.Igor: Ticho? Celý december? Nemožné!Marta: Presne! A potom prišiel Ondrej a dievčatá vraj veštili, kto bude ich budúci manžel.Igor: Fakt? Ako? (Really? How?)Marta: Roztápali olovo a liali ho do vody. Zo vzniknutého tvaru hádali, aký bude ich ženích. Igor: Haha, čudná zábava. Ale teraz vážne – čo plánuješ tento víkend?Marta: Idem s rodičmi na vianočné trhy. Dáme si punč a kúpime pár drobností. Ty?Igor: To isté! Možno sa tam stretneme. A keď sa rozsvieti stromček na námestí, bude to oficiálne – začala sa vianočná sezóna!Marta: Presne tak. November končí a začína najkrajšie obdobie roka. Timestamps00:36 Introduction to the episode02:33 About traditional and modern customs in Slovakia07:41 Fun fact09:18 Slovak lesson14:37 Summary of today's topic in Slovak16:18 Dialogue in Slovak18:09 Dialogue with the English translationIf you have any questions, send it to my email hello@bozenasslovak.com. Check my Instagram https://www.instagram.com/bozenasslovak/ where I am posting the pictures of what I am talking about on my podcast. Also, check my website https://www.bozenasslovak.com © All copywrites reserved to Bozena Ondova Hilko LLC

Rekonstrukce starého případu ještě z první republiky. Nejznámější „pomníček“, tedy nevyřešený případ československé a později české kriminalistiky – vražda Otýlie Vranské. Dnes můžeme tvrdit, že po mnoha desetiletích, také díky metodě DNA, s největší pravděpodobností známe vraha. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Dnes se vydáme až za oceán – do města Atlanta ve Spojených státech. Tam sídlí jedna z nejsledovanějších televizních stanic světa – CNN. A právě odtud se k nám připojuje náš dnešní host, redaktor a editor této slavné zpravodajské stanice, Jaime Diaz se svojí manželkou Helenou Karasovou Diaz, která pochází z Třebíče. Jak se stane, že se třebíčská rodačka provdá za kolumbijského novináře? A jak se člověk dostane k práci ve věhlasné CNN? Jak vypadá běžný pracovní den editora v CNN? Jak a kdo rozhoduje o tom, která zpráva se dostane do hlavního vysílání? Vidíte rozdíly mezi americkou a evropskou žurnalistikou – třeba v otázce etiky nebo nezávislosti? Na tyto a další otázky moderátorky Ivy Horké odpovídají přes zoom dnešní hosté v pořadu Na stole je téma.

Dnes kralují prostoru před hlavním nádražím v Ostravě parkoviště aut a točny tramvají a trolejbusů. „Nevypadá úplně utěšeně,“ uznává náměstkyně ostravského primátora Lucie Baránková Vilamová (ANO).

Rekonstrukce starého případu ještě z první republiky. Nejznámější „pomníček“, tedy nevyřešený případ československé a později české kriminalistiky – vražda Otýlie Vranské. Dnes můžeme tvrdit, že po mnoha desetiletích, také díky metodě DNA, s největší pravděpodobností známe vraha. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Dnes sa k nemeckej menšine hlási 5 186 ľudí, najmä na Spiši, Ponitrí a v Bratislave. Vypočujte si ich príbehy, súčasnosť aj výzvy. Diskutujú: Rastislav Fiľo – zástupca nemeckej národnostnej menšiny, Michal Schvarc – historik Moderujú: Zuza Kumanová a Michal Oláh Podujatie sa koná vďaka finančnej podpore Fondu na podporu kultúry národnostných menšín.

Dnes se naproti mně do křesla k mikrofonu posadil Šeri, a to znamená jediné – budeme probírat MotoGP. Sezóna 2025 skončila minulý víkend a ta další na sebe nenechá dlouho čekat. Koneckonců už ve chvíli, kdy jsme podcast natáčeli, jsme měli v ruce výsledky prvních předsezónních testů. Jaké tedy bylo MotoGP letos, jaké (asi) bude příští rok, a na co se těšit se změnou pravidel v roce 2027?

V tejto epizóde Roman hovorí o tom, ako spolu s manželkou stratili syna Alexa na onkologické ochorenie a ako im Plamienok pomohol niesť túto bolesť. Po synovej smrti cítili, že to sami nezvládnu. Terapeutická skupina Plamienka sa pre nich stala miestom porozumenia, kde nemuseli nič predstierať a kde ich prijali ľudia so spoločnou skúsenosťou. Roman opisuje, ako ho posúvalo vpred, keď niekto vyslovil to, čo on ešte nevedel pomenovať, a ako dôležité je nebáť sa požiadať o pomoc. Po čase sa opäť objavili prvé plány. Dnes sa s manželkou pripravujú na sťahovanie do Poľska, do domu, ktorý kedysi budovali aj pre Alexa, a chcú ponúknuť domov dieťaťu z detského domova. Romanov príbeh pripomína, že aj po veľkej strate sa môže pomaly otvárať nový smer – a že blízkosť a podpora dokážu priniesť svetlo aj do temných dní.

První zmínka o židech v Žamberku pochází z roku 1666. Dnes židovskou komunitu připomíná jen hřbitov, přestavěná synagoga a nově kameny zmizelých.Všechny díly podcastu Východočeské výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes bude mať naše vysielanie ten správny rytmus a pokúsime sa rozvíjať aj hudobné cítenie. Má to mnohé benefity, o ktorých možno ani netušíme. Špeciálne sa zameriame na bubnovanie, pretože má ďaleko väčšie účinky ako len odbúravanie stresu, o ktorom sa hovorí. Dnes medzi nás prišli sociálny pracovník, muzikoterapeut, hudobník, učiteľ rytmiky a bubnovania Tono Gúth a pedagóg a hudobník Ján Boldiš. Rozprávala sa s nimi Eva Viteková.

Český výrobce krmiv – skupina Vafo pokračuje ve svém tažení u našich severních sousedů. Poté, co ovládla polského distributora AZAN přikoupila v Polsku i bývalou konzervárnu ryb u Baltského pobřeží. Polsko se tak nejpozději začátkem příštího roku stane nejsilnější zemí celého Vafa, což je podle žebříčku Česká elita jedna z nejhodnotnějších českých firem. „Koupili jsme tam distribuční firmu a chystáme se v Polsku relativně razantně investovat i v dalších oblastech. Dnes jsou čtvrtina zaměstnanců Vafo Group Poláci, takže se tam začínáme cítit víceméně doma. Ta perspektiva je pro nás ještě větší –polský trh je v našem oboru zhruba třikrát větší než český a roste výrazně rychleji. „Na Baltském pobřeží jsme koupili starou konzervárnu pro lidské potraviny a tam se bude stavět relativně velká konzervárna. Tento projekt už je rozhodnutý,“ potvrzuje Pavel Bouška. Náklady na nákup původního závodu vyšly na jednotky milionů euro, nyní firma počítá s investicemi 30 až 40 milionů euro. „Výstavba se zahájí ještě v roce 2025 a věřím tomu, že v roce 2026 budeme schopni tam vyrábět,“ dodává Bouška. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Slovanské pohanství bývá obestřeno mýty i romantikou, odborníci jej ovšem popisují jako praktický a pestrý náboženský systém zakořeněný v každodennosti. Do Hergot!u přišli religionisté z Akademie věd ČR Jiří Dynda a Pavel Horák, aby vysvětlili, jak vznikal obraz „starých Slovanů“, kdo na něj navazuje dnes a jak tato tradice žije v současném Česku.

Herečka Petra Dubayová sa za ostatné roky stala jednou z najobľúbenejších tvárí slovenských obrazoviek. Diváci si ju zamilovali ako odvážnu Evu Dušekovú v dobovom seriáli Dunaj, k vašim službám. Len nedávno sa jej život obrátil naruby, keď sa stala mamou a miesto pred kamerami aj na doskách, ktoré znamejú svet, dočasne vymenila za materské povinnosti. Narodenie dcérky Vesny prinieslo do života rodáčky novú dynamiku. Ako sama priznáva, materstvo ju oslobodilo. „Je to hrozne dobré, že si dovolím nebyť na seba možno taká prísna, ako som bola predtým,“ prezradila s úsmevom usadená v kresle v našom štúdiu. Spolu s partnerom, hercom Jakubom Jablonským, tak denne prežívajú nielen výzvy rodičovstva, ale aj nároky života v umeleckej brandži, ktorá ich oboch paradoxne spojila, no zároveň vystavila tlaku verejnosti. V rozhovore pre reláciu Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sa herečka dotkla aj veľmi osobných a znepokojivých tém. Jednou z nich bola odvrátená tvár slávy, na ktorú, ako hovorí, nebola pripravená. „Psychicky som na to nebola pripravená. V niečom by som bola radšej, keby ma tí ľudia nepoznali,“ priznala úprimne. Nerátala vari s tým, či nebodaj nesnívala o tom, že keď raz prerazí v umeleckom svete, dosiahne aj popularitu a slávu? Dubayovej odpoveď v našom rozhovore vyššie je odzbrojujúco úprimná.  Málokto vie, že Petriným pôvodným snom nebolo herectvo, ale spev, ktorému sa venovala od detstva. Práve táto všestrannosť  ju formuje. Dnes patrí k umelcom, ktorí hľadajú hĺbku v každej postave a prácu pred kamerou a na javisku vníma takmer ako dve odlišné profesie. „Podľa mňa sú to až akoby dve povolania,“ vysvetľuje svoj pohľad. Herectvo pre ňu nie je len prácou, ale aj cestou k sebapoznaniu. „Určite to pomáha v poznaní seba samého,“ dodáva. V rozhovore s Petrou Dubayovou otvorili aj ďalšie témy. Ako prežívala natáčanie svojej seriálovej smrti? Prečo považuje divadlo za svoju srdcovku, no filmárčinu za inú profesiu? Ako jej a Jakubovi Jablonskému pomáha spoločné povolanie zvládať tlak médií? Ako vníma spoločenský a politický vývoj v krajine a nad čím sa ako rodičia s partnerom zamýšľajú pri plánoch do budúcnosti. Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Český slavík má už řadu let mnohem blíže k televizním estrádám než k hudebním výročním cenám,“ říká ve Studiu N hudební publicista Pavel Klusák. Z ankety se podle něj stala vzrušující národní hra se slavnými podvody, kterou publikum sleduje ze setrvačnosti, nostalgie a zvědavosti, kdo svým názorem přetlačí ty druhé. „Možností, jak zjišťovat popularitu, dnes ale máme mnohem víc,“ tvrdí Klusák. „V televizní anketě se zas a znova umisťují ti, kteří debutovali před víc než třiceti lety, jako jsou Lucie Bílá, Chinaski nebo Kabát. Český slavík se týká jen určité skupiny, která má vůli, čas a náturu se této ankety zúčastnit, což zdaleka nejsou všichni konzumenti hudby.“ S nápadem jednou ročně oceňovat nejoblíbenější zpěváky a zpěvačky přišel na začátku šedesátých let Ladislav Smoljak. Vítězné příčky měly sloužit jako argument, aby byla nová hudba méně potlačovaná. „V době, kdy Slavík začínal, u nás nejenom že neexistovala podobná anketa, ale ani svobodné volby nebo ústav pro výzkum veřejného mínění – protože proč by komunisté chtěli zveřejňovat, co si myslí lidé… V prvních letech tedy velmi užitečně a jedinečně vyplňoval tuto mezeru,“ připomíná Klusák. Od roku 1969 až do pádu komunismu pak režim výsledky z politických důvodů falšoval. Dnes v otázce popularity Český slavík podle hudebního publicisty reflektuje jen část reality. „Mainstream se atomizoval víc než dřív. Máme jich několik. Vidím přinejmenším dva proudy: Ten konzervativnější, který je docela dobře reprezentovaný Českým slavíkem, a pak ten druhý, který se týká hiphoperů a jejž lze spočíst přes streamovací služby a internetové platformy. Kvantitativně to rozhodně lze za mainstream považovat,“ říká. V rozhovoru také apeluje, aby lidé nerezignovali na kontakt s tím, co se v hudbě aktuálně děje. „Nová tvorba je neustále překvapivá. Je to skutečný zdroj naděje, že na současnost se dá reagovat konstruktivně, nápaditě a bez přílišné temnoty. A i temné projekty jsou často velmi katarzní. Vyplácí se to. Být v kontaktu s lidmi, kteří tak dobře reagují na dnešek, je velká satisfakce,“ míní Klusák. Jak streamovací služby ovlivňují, co se nám bude líbit? Proč Spotify nedává všem hudebníkům stejné šance? Dá se popsat a pojmenovat český hudební vkus? A kdo dnes určuje, co se stane populárním? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Čtvrtým rokem šéfuje firmě, která je dvanáctým největším provozovatelem soukromých tryskáčů v Evropě. V ABS Jets se Jan Králík posouval do pozice CEO postupně, prošel si několika pracovními pozicemi, mimo jiné i dispečinkem. Dnes vede firmu, která má více než tří miliardové tržby, sám ale přiznává, že udržet se na špici ve stálé sílící konkurenci není vůbec jednoduché. Proč nevěřil handlingu? Kdy poprvé ve svém životě letěl letadlem? Jaké služby svým klientům nabízejí a co všechno si přejí? A kam dál chce firmu posouvat? Odpovědi nabízí další díl Forbes byznys podcastu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jeho slova z minulého roku zněla až nezvykle temně, když mluvil o tom, že takhle rozehraný průšvih tu od konce druhé světové války ještě nebyl. Dnes se k tomu publicista a spisovatel Martin C. Putna vrací a nic na své předpovědi nehodlá mírnit. „Je hůř. A pravděpodobně bude hůř,“ říká, když sleduje společnost, kde podle něj na jedné straně prosazuje extrémně pravicový proud, na druhé straně zmizelá normální levice a téměř úplně zmizelý střed, který jen čeká na někoho, kdo ho povede. „Mesiáš už přišel, jiný nepřijde,“ dodává k tomu,  že nikdo z politiků, papežů ani podnikatelů lidstvo nezachrání. Zároveň však mluví o vlastní nejistotě. „Moudrost nemám,“ popisuje spisovatel, jak reviduje starší texty, vrací se ke knihám, které napsal a dokonce má hotový i rukopis, kde si k nim postupně připisuje co všechno napsal špatně. V rozhovoru několikrát zazní i jeho opakované upozornění, že „věci jsou složitější“. To používá Putna i v hodnocení kardinála Dominika Duky, kterého kdysi vnímal v tradici kultivovaného konzervativismu. V závěru jeho působení ale podle něj převažovaly mnohem problematičtější motivy. Silně mluví také o Izraeli. “Mám Izrael strašně rád,“ přiznává a zároveň popisuje vládu „všehoschopného grázla“ a „fanatiků“, hluboké rozdělení společnosti i to, jak část mladší generace bez výhrad přebírá palestinský narativ. „Je to selektivní humanismus,“ myslí si Putna a dodává, že při debatě o Palestině nejde vynechat zmínění Hamásu jako teroristického genocidního hnutí, které chce zničit Izrael. Uprostřed těchto témat však přichází i jiná rovina - Putnova radost z míst, která se nepoddala masovosti. Když mluví o své knize Řím antituristický, popisuje město, kde za hradbami začíná skutečný život: malé fontány, poloprázdná muzea, ulice mimo proudy turistů. Ukazuje italskou metropoli, kterou se dá vidět i jinak, s klidem a možností opravdu vnímat. Do rozhovoru vstupuje i osobní zkušenost z poslední doby - slovní útok v tramvaji právě kvůli jeho veřejným postojům vůči podporovatelům Palestiny. „Nevnímám ho jako démona. Spíš jako oběť,“ říká o muži, který na něj začal křičet.  Jak se mění současná společnost a proč si myslí, že „bude hůř“? Jak se nestat pouhým turistou, který vyhledává jen místa z cizích obrázků a proč by se tomu měla postavit i Praha? A proč řadě politiků vyhovuje, že někteří lidé vzhlíží k ruskému světu? I to zazní v rozhovoru.

V tejto časti LTB sme sa rozprávali s Martinom Jurekom, CEO spoločnosti INOGILE. V rozhovore nám priblíži, ako vyzerá tvorba IT architektúry v praxi, ako dokážu svojim klientom automatizovať procesy a prečo je automatizácia jednou z veľmi dôležitých vecí vo firme. Pripraví umelá inteligencia IT špecialistov o prácu a prečo sú v ohrození najmä juniori? To všetko v novej časti LTB.

Nežná revolúcia priniesla slobodu, nádej aj veľké očakávania. Lenže sloboda a demokracia nie sú niečím, čo raz príde a samo zostane. Demokracia pritom zažíva krízu a o mnohé hodnoty z Novembra akoby sme museli znovu bojovať. Dnes teda prinášame záznam z diskusie Dobrého rána Sobota, ktorá sa naživo odohrala v nedeľu počas festivalu Nežná! Odporúčanie A ja si takto pred pomaly sa blížiacimi sviatkami dobieham čitateľské resty, takže si dočítavam dosiaľ nečítane pratchettovky. V mojom prípade to je Poslední hrdina, no ak aj vy máte nejaké čitateľské resty, neodkladajte to, ale siahnite po nejakej dobrej knihe. A to je moje dnešné odporúčanie. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dnes sa prišiel zahriať do kresla Grafický dizajnér a vizuálna tvár projektu Dárek pro Putina. Muž, ktorý spolu so svojimi kolegami zbierku, pomocou ktorej sa nakupuje munícia pre Ukrajinu.Lístky na špeciálnu silvestrovskú epizódu s Joe Trendym natáčanú naživo 15. 12. v bratislavskom Kácečku kúpite na na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.standup.sk Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 35 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/GPPGdKnH_-QNáš dnešný hosť je ⁠instagram.com/dododobrik/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova, alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Ženy XYZ #20: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Zvyšující se počet žen v politice či vědě proměňuje různé obory i společnost jako celek. Stále hlasitěji je ale slyšet názor, že tyto změny nejenže nejsou pozitivní, mají na zmíněná prostředí přímo destruktivní dopad. Americká novinářka a spisovatelka Helen Andrews pak “velkou feminizaci” viní i z extrémních forem hnutí za sociální spravedlnost nebo fenoménu veřejného zostuzení a ostrakizování (tzv. cancel culture). V českém kontextu pak podobný pohled nabídl arcibiskup Jan Graubner, který na pohřbu Dominika Duky prohlásil, že kardinál tvořil výjimku v “současné zženštilé kultuře”. Na čem je tento názor založen? A proč tomuto pohledu věnovat pozornost? Ve 20. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Protivládne kriedové nápisy na chodníkoch, študenti kritizujúci Roberta Fica, on s odpoveďou – choďte bojovať na Ukrajinu. A na pozadí spoločenských udalostí aj boje vo vnútri koalície o padajúce hlavy. Ako sa má krajina a ako sa má vláda? Je Robert Fico schopný vnímať nálady v krajine a potreby ľudí, ktorí z novembrových námestí odkazujú premiérovi, čo si myslia? V podcaste Dobré ráno diskutovala Jana Krescanko Dibáková s politológom Radoslavom Štefančíkom. Zdroje zvukov: Youtube/SME, Youtube/SMER - Sociálna Demokracia, Youtube/Markíza Odporúčanie Dnes mám pre vás odporúčanie z domácej dielne. Denník SME pre vás pripravil tri veľmi zaujímavé diskusie k novembrovým udalostiam. Nájdete ich na youtubovom kanáli denníka SME a počas týždňa aj v podcastoch, volajú sa Nežná. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Probouzím se s tím, co zase podělám,“ říká herec Martin Dejdar, který se mezi obavou a radostí z práce pohybuje celý život. Tvrdí, že by nic nedělal, kdyby ho to nebavilo, i když ho třeba okolí přesvědčuje, že by do toho jít neměl. Popisuje svůj vztah s manželkou, který stojí na zkušenosti, která je prověřila už na začátku - roce, kdy byli po světě non-stop a pořád jen spolu. A možná i díky tomu zvládli rozhodnutí, které jejich život obrátilo vzhůru nohama. Když byl jeho syn terčem šikany, cítil, že to šlo řešit jen odchodem a proto odjeli na Floridu. „Byl to hrozný pocit, kdo to nezažije, nedá se to vysvětlit,“ říká herec ke zkušenosti, kdy mělo jeho dítě problémy ve škole jen kvůli jménu Dejdar. Dnes říká, že by odešel znovu jen tehdy, kdyby se společnost „razantním způsobem zvrtla“, protože pokud není emigrace dobrovolná, je podle něj vždy velmi těžkou cestou. Když mluví o dnešku, vrací se Dejdar k tomu, co sám zažil v komunismu. „Ta svoboda tady vážně nebyla,“ říká a popisuje i o to, že jeho vlastní otec byl ve straně, ale nikdy nebyl přesvědčeným komunistou. O to víc ho znepokojuje, jak roste agresivita a extremismus. „Slušných lidí je víc, ale těch dvacet procent pořád řve,“ dodává Dejdar k tomu, co si myslí o současném stavu společnosti. Podle něj je přitom problém v tom, že mizí základní respekt: „Všichni křičí po toleranci, ale nejsou ji schopni,“ obrací se kriticky k mladším generacím a dodává, že sám se považuje za tolerantní osobu. To, že s něčím nesouhlasí, podle něj neznamená, že svůj názor bude někomu nutit. Brání se proto tomu, když ho někdo ponižuje jako starého a nechápajícího. Pokud má někdo názor třeba i na politiku, nevidí Dejdar důvod ho neříct. Kdysi sám vystupoval na pódiu s Václavem Klausem a v roce 2013 zjistil, jak tvrdě umí společnost soukromé postoje trestat. „Bylo to celé absurdní,“ říká k době, kdy se před prezidentskými volbami vyjádřil pozitivně k osobě Miloše Zemana a dodává, že politika „vždycky trochu smrdí“. Mnohem nebezpečnější podle něj ale je, když se demokracie zamění za bezbřehý chaos. „Lidé to berou tak, že svoboda a demokracie znamená, že si každý může dělat, co chce, ale ono to tak není,“ varuje herec. K životním pádům i vrcholům se dnes vrací klidněji. Mluví o filmu Panství, u kterého se „nepovedlo vše kolem“, nebo o vlastním projektu přání od známých osobností, který musel ukončit. A i když byly některé etapy „sešup“, pořád vidí svůj život jako horskou dráhu. Popularita devadesátek, Zdivočelá země, Comeback a Ozzák, kterého fanoušci někdy berou víc než jeho, jsou součástí toho všeho - a také o tom všem mluví ve své nové knize. Proč má pocit, že se humor vytrácí? Jak se dá udržet tolerance ve společnosti, která se rozpadá na tábory? A jak chce pomoci fenoménu Studia Ypsilon? Pusťte si celý rozhovor.

Pred takmer štyrmi desaťročiami sme si vyvzdorovali slobodu a demokraciu, no dnes aj na Západe sledujeme príklon k autoritárstvu a silnej ochrannej ruke. Technológie, ktoré slobodu a pluralitu sľubovali, nás namiesto toho uzatvárajú do názorových bublín. A Slovensko? To dokonca 17. november zrušilo ako deň pracovného pokoja. Aký je teda dnes odkaz Novembra 89, ako a či vôbec si vážime slobodu a čo robiť, aby sme o ňu neprišli? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta exprezidentky Zuzany Čaputovej. Odporúčanie A dnes odporúčam Koncert pre všímavých, ktorý si už dvadsiaty raz pripomenie výročie Nežnej revolúcie. Dnes teda pozývame na palubu bratislavského klubu Pink Whale a na koncerty množstva kapiel. Koncert pre všímavých je súčasťou iniciatívy NEŽNÁ!, ktorá oživuje odkaz novembra '39 a '89 ako sviatok slobody, solidarity, študentstva a spolupatričnosti. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Už je to 36 rokov od nežnej revolúcie zo 17. novembra 1989. 17. novembra, keď komunistické poriadkové sily brutálne zasiahli proti študentom na Národní tříde v Prahe. 17. november znamenal koniec komunistického režimu a diktatúry, ktorá nás zvierala viac ako 40 rokov a zanechala po sebe tisíce obetí a zničených životov.Dnes je 17. november, Deň študentstva, Deň boja za slobodu a demokraciu. Dnes však bez pracovného voľna, ktorý nedávno vláda Roberta Fica zrušila.Väčšina univerzít, mnohé mestské a obecné úrady, veľa firiem a veľkých bánk ale na dnes vyhlásilo voľno. Berú si občania svoj 17. november späť? A prečo vládni politici útočia na aktívnych študentov a ich kriedové nápisy? Prečo premiér zrazu spochybňuje jediné platné referendum v našej histórií o vstupe do Európskej únie? A prečo nepredniesol svoj ohlásení prejav v STVR, chystá niečo na dnes, alebo bude radšej riešiť e-maily Miroslava Lajčáka s odsúdeným pedofilom Epsteinom?Kam sme sa od nežnej revolúcie dostali a ako sme naložili zo slobodou, ktorú sme na námestiach vybojovali? A kam teraz smerujeme?Braňo Závodský sa rozprával s lekárom, ale najmä jedným z lídrov nežnej revolúcie a hnutia Verejnosť proti násiliu Petrom Tatárom a s Milanom Ničom, v roku 1989 17. ročným študentom gymnázia.

O čom bol November, ktorým nám všetkým zmenil životy a kde sme sa to dnes dostali? Má zmysel diskutovať ozaj s každým? Vypočujte si diskusiu Aktualít o Novembri 89 a jeho paralelách s dneškom. Pozreli sa ľudia ako Fico niekedy do zrkadla a zamysleli sa, aká stopa tu po nich ostane?" pýta sa líder Novembra 89 Fedor Gál. Dá sa ale nájsť pravda bez diskusie, kontruje Marek Janiga"Pravda a láska musí zvíťaziť nad lžou a nenávisťou," Tak znelo jedno z kľúčových hesiel Novembra 1989. Uplynulo 36 rokov, zvíťazila teda pravda a láska alebo naopak, víťazí dnes skôr lož a nenávisť? No a kde, v čom hľadať na dnešnom Slovensku odkaz Novembra a jeho hodnôt? Keď už bolo jasné, že sa režim definitívne zmenil a je vyhrané, začali sa hlásiť hajzli. Prví mutanti komunizmu po Novembri boli nacionalisti. To bola vstupenka medzi nové elity. Tam sme dostali na frak. A desí ma, že sa dnes všetci z nich naučili čítať a písať, jediné, čo chýba je obsah, pripomína Gál.Počúvate Ráno Nahlas, v dnešnom podcaste Vám prinášame záznam diskusie Aktualít k novembrovým udalostiam - a to tak novembra roku 1989, ako aj novembra 2025. Diskusiu sme poňali ako medzigeneračný dialóg - medzi tým, kto November 89 spoluvytváral a zástupcom generácie dnešných študentov - teda tých, ktorí pred 36. rokmi pád totalitného režimu odštartovali. Ráno Nahlas s Fedorom Gálom a Marekom Janigom. Pravda a láska bol sen a my máme dnes poslanie za tým snom kráčať, hovorí Fedor Gál. A ako dodáva: Za komunizmu sme sa naučili žiť v zoologickej záhrade a obľúbili sme si to. Nie sme deti slobody a ochoty riskovať. Sme deti socialistickej zoologickej záhrady.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

O čom bol November, ktorým nám všetkým zmenil životy a kde sme sa to dnes dostali? Má zmysel diskutovať ozaj s každým? Vypočujte si diskusiu Aktualít o Novembri 89 a jeho paralelách s dneškom. Pozreli sa ľudia ako Fico niekedy do zrkadla a zamysleli sa, aká stopa tu po nich ostane?" pýta sa líder Novembra 89 Fedor Gál. Dá sa ale nájsť pravda bez diskusie, kontruje Marek Janiga."Pravda a láska musí zvíťaziť nad lžou a nenávisťou," Tak znelo jedno z kľúčových hesiel Novembra 1989. Uplynulo 36 rokov, zvíťazila teda pravda a láska alebo naopak, víťazí dnes skôr lož a nenávisť? No a kde, v čom hľadať na dnešnom Slovensku odkaz Novembra a jeho hodnôt? Keď už bolo jasné, že sa režim definitívne zmenil a je vyhrané, začali sa hlásiť hajzli. Prví mutanti komunizmu po Novembri boli nacionalisti. To bola vstupenka medzi nové elity. Tam sme dostali na frak. A desí ma, že sa dnes všetci z nich naučili čítať a písať, jediné, čo chýba je obsah, pripomína Gál.Počúvate Ráno Nahlas, v dnešnom podcaste Vám prinášame záznam diskusie Aktualít k novembrovým udalostiam - a to tak novembra roku 1989, ako aj novembra 2025. Diskusiu sme poňali ako medzigeneračný dialóg - medzi tým, kto November 89 spoluvytváral a zástupcom generácie dnešných študentov - teda tých, ktorí pred 36. rokmi pád totalitného režimu odštartovali. Ráno Nahlas s Fedorom Gálom a Marekom Janigom. Pravda a láska bol sen a my máme dnes poslanie za tým snom kráčať, hovorí Fedor Gál. A ako dodáva: Za komunizmu sme sa naučili žiť v zoologickej záhrade a obľúbili sme si to. Nie sme deti slobody a ochoty riskovať. Sme deti socialistickej zoologickej záhrady.Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský..

Festivalovým karnevalem se v Česku už řadu let oslavuje 17. listopad. Dnes oficiálně „Den boje za svobodu a demokracii“. Rituálně se tu opakuje představa svobody jako uvolnění ze sevření autoritativní moci, které Česko, tehdy ještě se Slovenskem prožilo v listopadu 1989.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fiktivní asistenti, zneužité dotace ve výši sedmi milionů korun. Soud sice začal rozplétat podvod, na který jsme před lety upozornili, ale obžalovaný - Marek Sikora - jednání natahuje a zdraví svědků se rychle zhoršuje. Před sedmi lety v malé vesničce na východě republiky využili toho, že ve volbách nebyla jiná kandidátka, a pod hlavičkou hnutí ANO ovládli volby. Do křesla starosty Hrčavy usedl Marek Sikora, zastupitelem se stal jeho otec Rostislav. Ani jeden z obce nepocházel, jen sem chtěli rozšířit svůj byznys v turistice a zemědělství. Dnes oba dva nápadně často usedají na lavici obžalovaných.Tým Ve stínu poprvé na česko-slovensko-polském trojmezí natáčel rok poté, co Sikorovi Hrčavu ovládli. Postupně odhalil machinace s dotacemi na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a přinesl důkazy o manipulaci voleb.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako malá holka utíkala do světa fantazií a dodnes v něm nachází oporu. Bet Orten mluví o fotografii jako o prostoru, kde člověk může tvořit bez omezení a popisuje, jak ji tenhle svět provází celý život - od chvíle, kdy poprvé vzala do ruky starý fotoaparát, až po její lekce studentům, u kterých sleduje, jak se v nich probouzí chuť tvořit. „Myslím, že to v sobě máme všichni,“ říká. Otevřeně také mluví o tom, jaké bylo vstupovat do oboru, kde dominovali muži. Vzpomíná na začátky, kdy slyšela věty o tom, že „žena patří v ateliéru spíš před objektiv“ nebo kritiku, že „neunese techniku“ a jak dlouho trvalo, než získala prostor, kde se na tvorbu žen dívá jinak - s respektem a vědomím toho, že fotografie ženského těla nemusí být jen objektivizující. „Na některé věci se nemůžu zpětně ani podívat. Říkám si: proč ty ženy takhle fotily, proboha,“ přiznává fotografka, že některé fotografky, které dříve obdivovala, často fotily způsobem, který odpovídal mužskému vidění fotografie, protože chtěly být v „jejich“ světě respektované. Orten mluví i o zásadním zlomu v její vlastní kariéře, který přišel ve chvíli, kdy se jí začaly otevírat nové možnosti v Londýně. Tehdy ji čekala práce pro Vogue, ale v tu samou dobu zjistila, že je těhotná. „Kdybych šla na potrat, přišlo by mi to jako smlouva s ďáblem,“ mluví o době, kdy si kladla otázku, jestli dát přednost kariéře. „Pak jsem si řekla, že by se mi to nevyplatilo. Lidský život je důležitější,“ popisuje fotografka co předcházelo návratu do Prahy, který byl „extrémně drsný“. Místo zahořknutí hledala nový způsob, jak svůj příběh přerámovat. Mluví o tom jako o jedné z nejtěžších, ale nejdůležitějších etap svého života, bez které by podle svých slov nebyla tím, kým je. Dnes je matkou dvou dětí, ale zůstalo jí přesvědčení, že focení je její „bytostná potřeba“. „Zradila bych svoji duši, kdybych to nedělala,“ dodává. Jak se mění ženský pohled ve fotografii? Co musí žena udělat, aby byla v oboru slyšet? Jak náročné bylo najít si svoji polohu v Česku a proč je pro Bet Orten svoboda důležitější než jakákoli škatulka? Pusťte si celý rozhovor.

Žilinský brankár Roman Rychlík prišiel do podcastu suSPEAK s Marekom Marušiakom a Rasťom Konečným s príbehom, ktorý by mal poznať každý slovenský športový fanúšik.V podcaste na ŠPORT.sk sa 24-ročný gólman otvorene rozhovoril o boji s diabetom 1. typu, ktorý mu diagnostikovali v 13 rokoch. „Prvá veta doktorky bola, že nemôžem hrať hokej, že s tým sa mám rozlúčiť,” spomína Roman Rychlík na moment, ktorý mohol ukončiť jeho kariéru skôr, než sa poriadne rozbehla.Namiesto toho sa však začala cesta plná sebadisciplíny a sebapoznávania. Trebišovský rodák, ktorý začínal na zamrznutom rybníku v mestskom parku, sa prepracoval až do extraligy a dnes patrí medzi najstabilnejších slovenských brankárov. V otvorenom rozhovore vysvetlil, ako vyzerá jeho každodenný režim s podávaním inzulínu štyrikrát denne a prečo sú zápasové dni pre diabetického športovca extrémnou výzvou.Roman Rychlík podrobne opísal, ako stres a adrenalín pred zápasom robí jeho telo inzulínovo rezistentným a ako sa snaží udržať psychickú pohodu, pretože práve tá zásadne ovplyvňuje hladinu cukru. Hovoril aj o tom, ktorí hokejisti z NHL s rovnakým ochorením sú pre neho vzorom a inšpiráciou, že sa dá fungovať aj na najvyššej úrovni.V podcaste si spomenul aj na kurióznu situáciu zo začiatku kariéry, keď mal za jednotku a zároveň svojho agenta Tomáša Vošvrdu. Roman Rychlík vysvetlil, prečo v tom nevidel problém a ako táto netradičná situácia vyzerala zvnútra šatne. Zaujímavosťou je aj fakt, že chytá s lapačkou v pravej ruke, čo v rozhovore vtipne rozobral spolu s moderátormi.Dnes je súčasťou jednej z najsilnejších brankárskych trojíc v extralige po boku Connora LaCouveea a Andreja Košarišťana. Roman Rychlík ponúkol v suSPEAKu úprimný rozhovor o tom, že limity sú často len v našej hlave a stačí ich neprijať.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Nárast kriminality v uliciach pripúšťa už aj vláda. Obavy, ktoré zaznievali po vlaňajších zmenách trestného zákona, ministri aj koaliční poslanci najskôr zhadzovali. Keď upozornenia obchodníkov, ľudí a samospráv na zhoršenú bezpečnostnú situáciu silneli, stále to označovali za dezinformácie, pocit, opozičnú kampaň či – slovami predsedu vlády – totálny nezmysel. Tento víkend premiér otočil a naznačil, že na decembrovej schôdzi zákon v skrátenom konaní opravia. V hlavnom meste sa o bezpečnosť starajú aj stovky mestských policajtov a policajtiek. Denne sa viackrát stretnú s následkami akejkoľvek právnej úpravy a z prvej ruky vidia, ako na tom s kriminalitou sme. No a o tom, ako vyzerá ich práca a čo nám to o aktuálnej situácii hovorí, sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s Petronelou Hodossy, zástupkyňou veliteľa Útvaru zásahovej jednotky a Kynológie Mestskej polície Bratislava. Zdroje zvukov: Markíza, TA3, STVR Odporúčanie Dnes je svetový deň dobrosrdečnosti a tak využijem priestor a navrhnem, aby ste v rámci tejto krásnej ľudskej vlastnosti podporili hocaký projekt alebo mimovládku, ktoré sa podieľajú na zlepšovaní nášho života a priestoru, v ktorom žijeme. Ja si napríklad vyberiem občianske združenie, ktoré sa stará o ľudí na okraji spoločnosti, presne tak, aby prevencia predchádzala represii. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jet na zahraniční misi je výzvou pro vojáky i jejich rodiny, ne každý vztah totiž ustojí několikaměsíční odloučení. Přípravy na odjezd do zahraničí, těžkosti během něj i náročné chvíle po návratu pomáhají vojákům zvládat armádní psychologové. Dnes vás v našem seriálu o válečných veteránech vezmeme za podplukovnicí Markétou Kaštánkovou, která vojáky doprovázela do Kosova a také na misi do Afghánistánu.

Strana Smer a Robert Fico bývali vždy dobrí v tom, že sa vedeli aspoň naoko postaviť za – aj svojich – ľudí. Vyzerali, že sa starajú. No v poslednom čase tvrdia, že sa tu vlastne nekradne, že štát je v pohode, že všetko funguje... možno aj tie vlaky. Akurát že tento rozpor s realitou sa už dá len ťažko uhájiť, dokonca aj pred voličmi Smeru. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno o aktuálnej komunikačnej stratégii Smeru rozpráva s komentátorom denníka SME Petrom Tkačenkom. Zdroj zvukov: HN, SME, Facebook/Robert Fico, SMER-SD Odporúčanie Dnes odporúčam čítanie, konkrétne text od BBC, ktorý píše, ako spoznať, že sledujete AI video. Text sa volá Najdôležitejší náznak, že pozeráte AI video a skúste. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„(V liste R. Ficovi) som porovnával rok 1977 (podpis Charty'77) – normalizáciu – a dnešnú dobu. Našiel som tie isté charakteristiky: rozklad demokracie, pohŕdanie parlamentnou demokraciou, úsilie o vládu jednej strany – vtedy upevnenie, dnes úsilie opäť získať vládu jednej strany. To je to isté,“ rozpráva Miroslav Lehký, niekdajší vyšetrovateľ zločinov komunizmu.Ocenený za prínos k poznaniu obdobia neslobody a šírenie myšlienok slobody a demokracie. Miroslav Lehký. Niekdajši signatár a hovorca Charty77, ktorému komunistický režim zahatal štúdium teológie. Organizátor tzv. podzemnej univerzity v Bratislave. Po Novembri'89 tajomník Československého resp. Českého helskinského výboru. Neskôr bádateľ komunistických zločinov na Úrade pre dokumentáciu a vyšetrovanie zločinov komunizmu. Spolu s Jánom Langošom zakladal Ústav pamäti národa, z ktorého neskôr na protest proti novému smerovaniu odišiel. A plne sa zaradil do českého Ústavu pre štúdium totalitných režimov. Dnes laureát ceny Ústavu pamäti národa. Ako vidí Slovensko v roku 2025, v čase, keď mu vládna garnitúra siaha na symbol prechodu z neslobody do slobody – na 17. november? A nenachádza paralely s dobou normalizácie zo začiatku sedemdesiatych rokov?„Ak niekto povie, že November vlastne nič nebol, tak buď to bol hlupák bez očí a uší, alebo pokrytec bez morálnych základov a mantinelov, ktorý sa chce mať len dobre,“ hovorí Miroslav Lehký. „A v každom režime sa môžete mať dobre, keď vstúpite do jeho služieb,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Agáta Pilátová si povídala s předsedou Světové rady Rusínů, maďarským Rusínem Dr. Stefanem Ljavincem. Lidija Stevanović v rozhovoru s balkanistou Jakubem Novosadem zjišťovala, na co se můžeme těšit koncem měsíce na pátém ročníku festivalu BalCan CrossOver. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana Mančalová

V recenzní části se mimo jiné podíváme na obsáhlou publikaci od historika Michala Stehlíka Zápotocký - Příliš mnoho životů. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.