Podcasts about dnes

Fiktivní asistenti, zneužité dotace ve výši sedmi milionů korun. Soud sice začal rozplétat podvod, na který jsme před lety upozornili, ale obžalovaný - Marek Sikora - jednání natahuje a zdraví svědků se rychle zhoršuje. Před sedmi lety v malé vesničce na východě republiky využili toho, že ve volbách nebyla jiná kandidátka, a pod hlavičkou hnutí ANO ovládli volby. Do křesla starosty Hrčavy usedl Marek Sikora, zastupitelem se stal jeho otec Rostislav. Ani jeden z obce nepocházel, jen sem chtěli rozšířit svůj byznys v turistice a zemědělství. Dnes oba dva nápadně často usedají na lavici obžalovaných.Tým Ve stínu poprvé na česko-slovensko-polském trojmezí natáčel rok poté, co Sikorovi Hrčavu ovládli. Postupně odhalil machinace s dotacemi na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a přinesl důkazy o manipulaci voleb.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako malá holka utíkala do světa fantazií a dodnes v něm nachází oporu. Bet Orten mluví o fotografii jako o prostoru, kde člověk může tvořit bez omezení a popisuje, jak ji tenhle svět provází celý život - od chvíle, kdy poprvé vzala do ruky starý fotoaparát, až po její lekce studentům, u kterých sleduje, jak se v nich probouzí chuť tvořit. „Myslím, že to v sobě máme všichni,“ říká. Otevřeně také mluví o tom, jaké bylo vstupovat do oboru, kde dominovali muži. Vzpomíná na začátky, kdy slyšela věty o tom, že „žena patří v ateliéru spíš před objektiv“ nebo kritiku, že „neunese techniku“ a jak dlouho trvalo, než získala prostor, kde se na tvorbu žen dívá jinak - s respektem a vědomím toho, že fotografie ženského těla nemusí být jen objektivizující. „Na některé věci se nemůžu zpětně ani podívat. Říkám si: proč ty ženy takhle fotily, proboha,“ přiznává fotografka, že některé fotografky, které dříve obdivovala, často fotily způsobem, který odpovídal mužskému vidění fotografie, protože chtěly být v „jejich“ světě respektované. Orten mluví i o zásadním zlomu v její vlastní kariéře, který přišel ve chvíli, kdy se jí začaly otevírat nové možnosti v Londýně. Tehdy ji čekala práce pro Vogue, ale v tu samou dobu zjistila, že je těhotná. „Kdybych šla na potrat, přišlo by mi to jako smlouva s ďáblem,“ mluví o době, kdy si kladla otázku, jestli dát přednost kariéře. „Pak jsem si řekla, že by se mi to nevyplatilo. Lidský život je důležitější,“ popisuje fotografka co předcházelo návratu do Prahy, který byl „extrémně drsný“. Místo zahořknutí hledala nový způsob, jak svůj příběh přerámovat. Mluví o tom jako o jedné z nejtěžších, ale nejdůležitějších etap svého života, bez které by podle svých slov nebyla tím, kým je. Dnes je matkou dvou dětí, ale zůstalo jí přesvědčení, že focení je její „bytostná potřeba“. „Zradila bych svoji duši, kdybych to nedělala,“ dodává. Jak se mění ženský pohled ve fotografii? Co musí žena udělat, aby byla v oboru slyšet? Jak náročné bylo najít si svoji polohu v Česku a proč je pro Bet Orten svoboda důležitější než jakákoli škatulka? Pusťte si celý rozhovor.

Žilinský brankár Roman Rychlík prišiel do podcastu suSPEAK s Marekom Marušiakom a Rasťom Konečným s príbehom, ktorý by mal poznať každý slovenský športový fanúšik.V podcaste na ŠPORT.sk sa 24-ročný gólman otvorene rozhovoril o boji s diabetom 1. typu, ktorý mu diagnostikovali v 13 rokoch. „Prvá veta doktorky bola, že nemôžem hrať hokej, že s tým sa mám rozlúčiť,” spomína Roman Rychlík na moment, ktorý mohol ukončiť jeho kariéru skôr, než sa poriadne rozbehla.Namiesto toho sa však začala cesta plná sebadisciplíny a sebapoznávania. Trebišovský rodák, ktorý začínal na zamrznutom rybníku v mestskom parku, sa prepracoval až do extraligy a dnes patrí medzi najstabilnejších slovenských brankárov. V otvorenom rozhovore vysvetlil, ako vyzerá jeho každodenný režim s podávaním inzulínu štyrikrát denne a prečo sú zápasové dni pre diabetického športovca extrémnou výzvou.Roman Rychlík podrobne opísal, ako stres a adrenalín pred zápasom robí jeho telo inzulínovo rezistentným a ako sa snaží udržať psychickú pohodu, pretože práve tá zásadne ovplyvňuje hladinu cukru. Hovoril aj o tom, ktorí hokejisti z NHL s rovnakým ochorením sú pre neho vzorom a inšpiráciou, že sa dá fungovať aj na najvyššej úrovni.V podcaste si spomenul aj na kurióznu situáciu zo začiatku kariéry, keď mal za jednotku a zároveň svojho agenta Tomáša Vošvrdu. Roman Rychlík vysvetlil, prečo v tom nevidel problém a ako táto netradičná situácia vyzerala zvnútra šatne. Zaujímavosťou je aj fakt, že chytá s lapačkou v pravej ruke, čo v rozhovore vtipne rozobral spolu s moderátormi.Dnes je súčasťou jednej z najsilnejších brankárskych trojíc v extralige po boku Connora LaCouveea a Andreja Košarišťana. Roman Rychlík ponúkol v suSPEAKu úprimný rozhovor o tom, že limity sú často len v našej hlave a stačí ich neprijať.

Ke koním se Petra Jedličková dostala díky svým dětem. Nejprve začala jezdit dcera, potom syn a nakonec se do sedla posadila i ona sama. Dnes na rodinném ranči v Jiřicích na Nymbursku chovají šest koní a učí na nich jezdit zejména děti. Kromě toho se věnují i hiporehabilitacím, při kterých koně pomáhají lidem se zdravotním postižením nebo specifickými potřebami.

Žilinský brankár Roman Rychlík prišiel do podcastu suSPEAK s Marekom Marušiakom a Rasťom Konečným s príbehom, ktorý by mal poznať každý slovenský športový fanúšik.V podcaste na ŠPORT.sk sa 24-ročný gólman otvorene rozhovoril o boji s diabetom 1. typu, ktorý mu diagnostikovali v 13 rokoch. „Prvá veta doktorky bola, že nemôžem hrať hokej, že s tým sa mám rozlúčiť,” spomína Roman Rychlík na moment, ktorý mohol ukončiť jeho kariéru skôr, než sa poriadne rozbehla.Namiesto toho sa však začala cesta plná sebadisciplíny a sebapoznávania. Trebišovský rodák, ktorý začínal na zamrznutom rybníku v mestskom parku, sa prepracoval až do extraligy a dnes patrí medzi najstabilnejších slovenských brankárov. V otvorenom rozhovore vysvetlil, ako vyzerá jeho každodenný režim s podávaním inzulínu štyrikrát denne a prečo sú zápasové dni pre diabetického športovca extrémnou výzvou.Roman Rychlík podrobne opísal, ako stres a adrenalín pred zápasom robí jeho telo inzulínovo rezistentným a ako sa snaží udržať psychickú pohodu, pretože práve tá zásadne ovplyvňuje hladinu cukru. Hovoril aj o tom, ktorí hokejisti z NHL s rovnakým ochorením sú pre neho vzorom a inšpiráciou, že sa dá fungovať aj na najvyššej úrovni.V podcaste si spomenul aj na kurióznu situáciu zo začiatku kariéry, keď mal za jednotku a zároveň svojho agenta Tomáša Vošvrdu. Roman Rychlík vysvetlil, prečo v tom nevidel problém a ako táto netradičná situácia vyzerala zvnútra šatne. Zaujímavosťou je aj fakt, že chytá s lapačkou v pravej ruke, čo v rozhovore vtipne rozobral spolu s moderátormi.Dnes je súčasťou jednej z najsilnejších brankárskych trojíc v extralige po boku Connora LaCouveea a Andreja Košarišťana. Roman Rychlík ponúkol v suSPEAKu úprimný rozhovor o tom, že limity sú často len v našej hlave a stačí ich neprijať.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

V dnešním díle Money Penny si Tomáš s Martinem pozvali své kolegy z redakce, kteří se už několik let věnují českému byznysu. Společně probrali nejen možné investiční příležitosti spojené s tuzemskými podnikateli, ale i Pavlův a Michaelův přístup k byznysové žurnalistice, jejich vztahy s místními miliardáři a také jejich nový podcast Moucha na zdi.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Potraviny a doplňky výživy můžeš nakupovat na aktin.cz/robinvesely - Před nákupem vlož odkaz do svýho prohlížeče. | Bonusový obsah podcastu najdeš na herohero.co/robinvesely 

V dnešním díle Money Penny si Tomáš s Martinem pozvali své kolegy z redakce, kteří se už několik let věnují českému byznysu. Společně probrali nejen možné investiční příležitosti spojené s tuzemskými podnikateli, ale i Pavlův a Michaelův přístup k byznysové žurnalistice, jejich vztahy s místními miliardáři a také jejich nový podcast Moucha na zdi. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Nárast kriminality v uliciach pripúšťa už aj vláda. Obavy, ktoré zaznievali po vlaňajších zmenách trestného zákona, ministri aj koaliční poslanci najskôr zhadzovali. Keď upozornenia obchodníkov, ľudí a samospráv na zhoršenú bezpečnostnú situáciu silneli, stále to označovali za dezinformácie, pocit, opozičnú kampaň či – slovami predsedu vlády – totálny nezmysel. Tento víkend premiér otočil a naznačil, že na decembrovej schôdzi zákon v skrátenom konaní opravia. V hlavnom meste sa o bezpečnosť starajú aj stovky mestských policajtov a policajtiek. Denne sa viackrát stretnú s následkami akejkoľvek právnej úpravy a z prvej ruky vidia, ako na tom s kriminalitou sme. No a o tom, ako vyzerá ich práca a čo nám to o aktuálnej situácii hovorí, sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s Petronelou Hodossy, zástupkyňou veliteľa Útvaru zásahovej jednotky a Kynológie Mestskej polície Bratislava. Zdroje zvukov: Markíza, TA3, STVR Odporúčanie Dnes je svetový deň dobrosrdečnosti a tak využijem priestor a navrhnem, aby ste v rámci tejto krásnej ľudskej vlastnosti podporili hocaký projekt alebo mimovládku, ktoré sa podieľajú na zlepšovaní nášho života a priestoru, v ktorom žijeme. Ja si napríklad vyberiem občianske združenie, ktoré sa stará o ľudí na okraji spoločnosti, presne tak, aby prevencia predchádzala represii. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jet na zahraniční misi je výzvou pro vojáky i jejich rodiny, ne každý vztah totiž ustojí několikaměsíční odloučení. Přípravy na odjezd do zahraničí, těžkosti během něj i náročné chvíle po návratu pomáhají vojákům zvládat armádní psychologové. Dnes vás v našem seriálu o válečných veteránech vezmeme za podplukovnicí Markétou Kaštánkovou, která vojáky doprovázela do Kosova a také na misi do Afghánistánu.

Za dveřmi je další lyžařská sezona, provozovatelé doufají, že jim bude přát počasí. To je totiž poslední roky často problémem, kdy i přes obří investice potom není na čem lyžovat. O nutnosti zasněžování, nebo o tom, kolik letos bude stát lyžování na našich horách mluvil v Press klubu ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

7. november je dňom slobody a demokracie a tento rok sa bude niesť aj v znamení generálneho štrajku. Agentúra AKO pripravila pre spravodajskú televíziu JOJ 24 exkluzívny prieskum o účasti na tomto proteste. Na výsledky sa v dnešných (13. 11.) Analýzach 24 pozrie moderátora JOJ 24 Lucia Stráňavová s výkonným riaditeľom agentúry AKO, Václavom Hříchom. A o štrajku sa porozprávame aj s bývalým ministrom zahraničných vecí Milanom Kňažkom.

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jet na zahraniční misi je výzvou pro vojáky i jejich rodiny, ne každý vztah totiž ustojí několikaměsíční odloučení. Přípravy na odjezd do zahraničí, těžkosti během něj i náročné chvíle po návratu pomáhají vojákům zvládat armádní psychologové. Dnes vás v našem seriálu o válečných veteránech vezmeme za podplukovnicí Markétou Kaštánkovou, která vojáky doprovázela do Kosova a také na misi do Afghánistánu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes k nám zavítala herecká legenda IVAN TROJAN. Probrali jsme jeho basketbalovou kariéru, nové filmy jako Neporazitelní, jak mu šlo udržet rovnováhu na sáňkách pro para hokej, jak si v sobě nechává emoce postavy, jaký bylo natáčení pohádky Anděl Páně a jestli bude pokračování, co ho na hraní stále překvapuje, jaký bylo hrát nejvyšší ligu v basketbalu, o divném sportu Woodkopf, jak vzpomíná na reklamy pro T-mobile, nebo jaké bylo natáčení Četnických humoresek.

Strana Smer a Robert Fico bývali vždy dobrí v tom, že sa vedeli aspoň naoko postaviť za – aj svojich – ľudí. Vyzerali, že sa starajú. No v poslednom čase tvrdia, že sa tu vlastne nekradne, že štát je v pohode, že všetko funguje... možno aj tie vlaky. Akurát že tento rozpor s realitou sa už dá len ťažko uhájiť, dokonca aj pred voličmi Smeru. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno o aktuálnej komunikačnej stratégii Smeru rozpráva s komentátorom denníka SME Petrom Tkačenkom. Zdroj zvukov: HN, SME, Facebook/Robert Fico, SMER-SD Odporúčanie Dnes odporúčam čítanie, konkrétne text od BBC, ktorý píše, ako spoznať, že sledujete AI video. Text sa volá Najdôležitejší náznak, že pozeráte AI video a skúste. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vtedy sme hovorili, že zoberme ako občania svoju budúcnosť do vlastných rúk. Dnes to nestačí, musíme ju zobrať aj do vlastných nôh,“ hovorí Martin Bútora, dramaturg novembrových námestí z roku 1989. „Chodiť všade, kde je to potrebné, vysvetľovať a pomáhať odhaľovať pravdu. A musíme to zobrať aj do vlastného srdca. Aby sa odkaz Novembra rozšíril na celého človeka,“ dodáva. November, aký tu dlho nebol. Paradoxne – za mobilizáciou jeho osláv na tisíc spôsobov je snaha vlády Roberta Fica premeniť ho na jeden zo zdrojov štátnej konsolidácie. Zo symbolu slobody a demokracie urobiť jeden zo zdrojov štátneho šetrenia.A ak sme si 17. november pripomínali už tri dekády vždy v kategóriách intenzívnej slávnostnosti, tento rok to bude zásahom vládneho aparátu ešte intenzívnejšie. November, aký tu dlho nebol, sa tak na Slovensku oblúkom priblíži tomu spred 36 rokov. Vtedy to bol November, ktorý mocných zaskočil, až sa z toho nespamätali. Aktuálne otriasa štátom krieda a jej revolúcia.Na tento dejinný oblúk sa pozrieme s mužom, ktorý v tie historické novembrové dni spred troch dekád „dramaturgoval“ energiu námestí. Stál pri zrode Verejnosti proti násiliu a z terapeuta v protialkoholickej poradne - čo mal byť trest za odsúdenie Anticharty - putoval na hrad rovno ako poradca symbolu Novembra Václava Havla.Sociológ a čestný prezident Inštitútu pre verejné otázky a rovnako niekdajší veľvyslanec v Spojených štátoch Martin Bútora.Čo spája November vtedy a dnes?„Dnešné prieskumy verejnej mienky hovoria, že nemalá časť demosu - teda voličov - by ešte stále bola pripravená a ochotná voliť nedemokratické, nekompetentné, antisystémové strany. No, aby sa to nestalo, tak vlastne treba robiť všetko to, o čom sa toľko hovorí. Rešpektovať vládu zákona, ľudské práva... Veď premiér otvorene hovorí o tom, že liberálna demokracia je už minulosť. Má svoj vzor vo Viktorovi Orbánovi. Je dôležité, aby sa politici opozície zrozumiteľne prihovorili aj tým, čo majú pocit, že z tých všetkých zmien vlastne nezískali skoro nič, alebo veľmi málo, aby im zrozumiteľne a presvedčivo vysvetlili, že je možné aj iné Slovensko,“ hovorí Bútora.Upozorňuje, že komunistický režim sa v Novembri'89 podarilo povaliť za desať dní. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ešte pred pár rokmi bola kyberbezpečnosť v mnohých slovenských firmách len formálnou povinnosťou. Dnes sa z nej stáva kľúčový prvok dôveryhodnosti, inovácií a digitálnej transformácie O tom, ako sa zmenilo vnímanie bezpečnosti, prečo sa stále podceňuje a aké nové výzvy prináša umelá inteligencia či regulácie ako NIS2, sme hovorili s Gabrielom Dzanom, produktovým manažérom pre kyberbezpečnosť zo spoločnosti Orange Slovensko. Digitálna ekonomika stojí a padá na dôvere. Práve preto sa kyberbezpečnosť z „neviditeľného nákladu“ mení na strategickú investíciu, ktorá môže firme priniesť konkurenčnú výhodu. Slovenské podniky, najmä tie menšie, však stále zápasia s mylnými predstavami o tom, čo bezpečnosť v praxi znamená – a v čom je jej skutočný prínos. Viac si vypočujete v podcaste.

Dnes u nás ordinuje MUDr. Monika Michňová, alebo žeby radšej nie? Vie si detská lekárka, mama a navyše žena s titulom - Mama roka influencerka povedať – a stačilo, dnes už naozaj neordinujem? Pomáha a rady totiž rozdáva ako pediatrička pri vyšetrovaní svojich detských pacientov, ale aj na internete. Čo ju k tomu viedlo povedala Darine Michalkovej.

Všichni mluví o ekologii, o uhlíkové stopě a o tom, že bychom měli méně plýtvat. Jak se ale z velké teorie o záchraně planety dostat do praxe, do naší domácnosti, dílny nebo kanceláře? Dnes vám ukážeme, že šetrnost k přírodě nemusí být drahá, složitá, ale ani nudná. Ve skutečnosti se jedná o neuvěřitelně kreativní a také lokální záležitosti.

„(V liste R. Ficovi) som porovnával rok 1977 (podpis Charty'77) – normalizáciu – a dnešnú dobu. Našiel som tie isté charakteristiky: rozklad demokracie, pohŕdanie parlamentnou demokraciou, úsilie o vládu jednej strany – vtedy upevnenie, dnes úsilie opäť získať vládu jednej strany. To je to isté,“ rozpráva Miroslav Lehký, niekdajší vyšetrovateľ zločinov komunizmu.Ocenený za prínos k poznaniu obdobia neslobody a šírenie myšlienok slobody a demokracie. Miroslav Lehký. Niekdajši signatár a hovorca Charty77, ktorému komunistický režim zahatal štúdium teológie. Organizátor tzv. podzemnej univerzity v Bratislave. Po Novembri'89 tajomník Československého resp. Českého helskinského výboru. Neskôr bádateľ komunistických zločinov na Úrade pre dokumentáciu a vyšetrovanie zločinov komunizmu. Spolu s Jánom Langošom zakladal Ústav pamäti národa, z ktorého neskôr na protest proti novému smerovaniu odišiel. A plne sa zaradil do českého Ústavu pre štúdium totalitných režimov. Dnes laureát ceny Ústavu pamäti národa. Ako vidí Slovensko v roku 2025, v čase, keď mu vládna garnitúra siaha na symbol prechodu z neslobody do slobody – na 17. november? A nenachádza paralely s dobou normalizácie zo začiatku sedemdesiatych rokov?„Ak niekto povie, že November vlastne nič nebol, tak buď to bol hlupák bez očí a uší, alebo pokrytec bez morálnych základov a mantinelov, ktorý sa chce mať len dobre,“ hovorí Miroslav Lehký. „A v každom režime sa môžete mať dobre, keď vstúpite do jeho služieb,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„(V liste R. Ficovi) som porovnával rok 1977 (podpis Charty'77) – normalizáciu – a dnešnú dobu. Našiel som tie isté charakteristiky: rozklad demokracie, pohŕdanie parlamentnou demokraciou, úsilie o vládu jednej strany – vtedy upevnenie, dnes úsilie opäť získať vládu jednej strany. To je to isté,“ rozpráva Miroslav Lehký, niekdajší vyšetrovateľ zločinov komunizmu.Ocenený za prínos k poznaniu obdobia neslobody a šírenie myšlienok slobody a demokracie. Miroslav Lehký. Niekdajši signatár a hovorca Charty77, ktorému komunistický režim zahatal štúdium teológie. Organizátor tzv. podzemnej univerzity v Bratislave. Po Novembri'89 tajomník Československého resp. Českého helskinského výboru. Neskôr bádateľ komunistických zločinov na Úrade pre dokumentáciu a vyšetrovanie zločinov komunizmu. Spolu s Jánom Langošom zakladal Ústav pamäti národa, z ktorého neskôr na protest proti novému smerovaniu odišiel. A plne sa zaradil do českého Ústavu pre štúdium totalitných režimov. Dnes laureát ceny Ústavu pamäti národa. Ako vidí Slovensko v roku 2025, v čase, keď mu vládna garnitúra siaha na symbol prechodu z neslobody do slobody – na 17. november? A nenachádza paralely s dobou normalizácie zo začiatku sedemdesiatych rokov?„Ak niekto povie, že November vlastne nič nebol, tak buď to bol hlupák bez očí a uší, alebo pokrytec bez morálnych základov a mantinelov, ktorý sa chce mať len dobre,“ hovorí Miroslav Lehký. „A v každom režime sa môžete mať dobre, keď vstúpite do jeho služieb,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Blíží se Den válečných veteránů, kdy si 11. listopadu připínáme na oděvy na znamení úcty k těmto lidem kvítky vlčího máku. Letos se sbírka na pomoc veteránům odehraje nejspíš převážně digitálně.

Dnes se zaměříme na sýry, konkrétně strouhaný sýr italského typu, který je poměrně drahý. Setkáme se s ním především v pizzeriích. Sluší se obsluhu požádat o dodatečnou porci sýru? Radí Ladislav Špaček.

V posledných mesiacoch sa aj na nás a aj na odborníkov obracajú ženy o niečo častejšie, pretože sa nevedia zorientovať v zmenách v prevencii rakoviny prsníka. Pýtajú sa, ako je to teraz s ultrazvukom, s mamografiou alebo čo majú robiť, ak si niečo nahmatajú - potvrdila to aj výkonná riaditeľka Ligy proti rakovine. Preto sme sa spolu s ňou ako aj s hlavnou odborníčkou MZ SR pre rádiológiu rozprávali o všetkom dôležitom, čo o tejto téme musí každá z nás vedieť. Budeme sa rozprávať o téme, ktorá sa týka každej ženy. Možno ste zachytili, že mesiac október je každý rok symbolicky venovaný boju proti rakovine prsníka. A hoci je Pinktober, alebo Ružový október, už za nami, my ženy by sme mali na zdravie svojich prsníkov myslieť po celý rok.Rakovina prsníka na Slovenku. Mamografia je celosvetovo zvolená za základné a nenahraditeľné vyšetrenie na skoré odhalenie ochoreniaNa Slovensku totiž neustále pribúdajú prípady rakoviny prsníka. Hoci pravidelné preventívne prehliadky u gynekológa a včasná diagnostika dokážu zachrániť život, veľká časť žien ich podceňuje, alebo na ne zabúda, prípadne ich odkladá. Skríningovú mamografiu podstúpi menej než 35 % žien, ktoré na ňu majú nárok, čo je výrazne pod priemerom Európskej únie.Dnes si preto v relácii Pre mamy s Babsy, priblížime, ako sa správne starať o zdravie prsníkov, aké zmeny v prevencii rakoviny prsníka nastali na Slovensku a ako sa v nich zorientovať. Hostkami Babsy Jagušák je lekárka, profesorka Viera Lehotská – hlavná odborníčka MZ SR pre rádiológiu, ktorá sa venuje diagnostike a včasnému záchytu onkologických ochorení a patrí medzi popredné slovenské odborníčky v oblasti skríningu rakoviny. A spolu s ňou diskutuje na túto tému aj Eva Kováčová – výkonná riaditeľka neziskovej organizácie Liga proti rakovine, ktorá už viac ako tridsaťpäť rokov pomáha onkologickým pacientom a ich rodinám, šíri povedomie o dôležitosti prevencie a včasnej diagnostiky.Dozviete sa:- viac o benefitoch aj prípadných rizikách mamografie, ktorá je celosvetovo zvolená za základné a nenahraditeľné vyšetrenie skorého zachytenia ochorenia rakoviny prsníka;- informácie o presných zmenách, ktoré na Slovensku v rámci prevencie nastali a prečo sa tak stalo;- aké vyšetrenia do prevencie naopak boli pridané a na čo máte u lekárov nárok, a v ktorom veku;- aj to, ako by malo prebiehať samovyšerenie a aké príznaky hľadať či si všímať, a tiež konkrétne príklady a príbehy z praxe;- kde hľadať pomoc a prečo a tiež si povieme viac aj o preventívnej hysterektómii;- a že nie každá hrčka znamená ihneď rakovinu. V našom podcaste dnes nájdete naozaj kompletne všetko dôležité, čo o zdraví prsníkov a prevencii rakoviny prsníka treba vedieť

Dnes se zaměříme na sýry, konkrétně strouhaný sýr italského typu, který je poměrně drahý. Setkáme se s ním především v pizzeriích. Sluší se obsluhu požádat o dodatečnou porci sýru? Radí Ladislav Špaček.

Pilier – miesto s jednou zástrčkou v strede ničoho. Na tomto mieste sa pred približne dvadsiatimi rokmi stretávali mladí ľudia a práve na tomto mieste sa zrodila kapela A.M.O. Kapela má na konte niekoľko vydarených spoluprác, napríklad s Polemicom, Celeste Buckingham či kapelou Para. Vedeli ste, že pesnička Abstinent má dve verzie? Jedna je tá, ktorú všetci veľmi dobre poznáme, a druhú si kapela A.M.O. prispôsobila svojmu gustu. Nahrali jej reggae verziu a podieľal sa na tom aj frontman kapely Para – Lasky. Viac porozprávali členovia kapely A.M.O. Viktor Hazard a Opak.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Zajímala mě temná zákoutí lidské duše,“ popisuje sexuoložka a neurovědkyně Renáta Androvičová, proč se rozhodla pro svou profesi. Dnes pracuje v Národním ústavu duševního zdraví a zkoumá i fenomény, které většina lidí nechce ani pojmenovávat - znásilnění, sadismus nebo deviace. Do oboru ji přivedl zážitek, na který dodnes nezapomněla. „Profesor Weiss přivedl na živou hodinu sexuálního vraha. A tohle mně připadalo fascinující, tehdy něco secvaklo v mé hlavě,“ popisuje vědkyně zkušenost, která byla formující, ale také velmi náročná. Od té chvíle chtěla pochopit, proč někteří lidé jednají způsobem, který „vůbec nedává smysl“. Dělala stáže na ochranných léčbách a mluvila i s muži, kteří „neměli zapotřebí se někoho zmocňovat násilím, a přesto to dělali“ a dnes mluví i o tom, jak funguje jejich mozek. Boří také představy o genetických predispozicích. „Dědičnost se posouvá z rodiče na dítě asi ve 27 %. Zbytek je nesdílený vliv prostředí,“ říká expertka třeba o predispozicích k sexuálnímu násilí. O pubertě pak mluví jako o nejkritičtějším období a vysvětluje, jak se v ní začínají problémové vzorce utvrzovat a kdy ještě lze zabránit tomu, aby se touha proměnila v čin. Androvičová se věnuje ale i dnešnímu fenoménu incelů, kteří se podle ní často vyznačují slabšími sociálními dovednostmi, vysokou inteligencí nebo introverzí a postupně začínají hledat vysvětlení svého nezdaru v okolí. „Mají představu, že ženy jsou velmi primitivní bytosti a že je zajímá jen status, peníze nebo svaly,“ popisuje sexuoložka plochou představu incelů o ženách. Vysvětluje, že jejich online komunity nabízejí reálné řešení a zároveň připomíná, že existují i praktické cesty. „Naučit se sociální kompetence jde. Jen si ten člověk musí připustit, že nemusí být ‚zlí' jen ti druzí,“ tvrdí Androvičová. Otevírá také další vrstvy dnešní sexuality - parasociální vztahy, dostupnost pornografie či závislost na OnlyFans. „Myslela jsem si, že tam chodí singles a že je to snadná práce. Ani jedno z toho není pravda,“ přiznává sexuoložka. Platformy podle ní normalizují to, co dřív nebylo běžné a ženatí muži si zde budují „bezpečný ventil“, který je snadnější než realita. Androvičová také otevřeně přiznává, že ji vlastní práce začala vyčerpávat. „Už jsem tím trochu přesycená. Frustruje mě zjišťovat, že jsou tady nějaké biologické dispozice. Mrzí mě oběti, mrzí mě i pachatel. Celé mě to rozesmutňuje,“ říká s tím, že přemýšlí, že si od výzkumu na čas odpočine. Proč je důležité dozvídat se více o pachatelích znásilnění? Jak vypadají mozky mužů, kteří jednají donucovacím způsobem? A proč říká, že prevence musí začít dřív, než se „všechno zafixuje“? Pusťte si celý rozhovor, který vznikl v rámci série k dokumentu Virtuální přítelkyně.

Dnes se zaměříme na sýry, konkrétně strouhaný sýr italského typu, který je poměrně drahý. Setkáme se s ním především v pizzeriích. Sluší se obsluhu požádat o dodatečnou porci sýru? Radí Ladislav Špaček.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na obsáhlou publikaci od historika Michala Stehlíka Zápotocký - Příliš mnoho životů. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Agáta Pilátová si povídala s předsedou Světové rady Rusínů, maďarským Rusínem Dr. Stefanem Ljavincem. Lidija Stevanović v rozhovoru s balkanistou Jakubem Novosadem zjišťovala, na co se můžeme těšit koncem měsíce na pátém ročníku festivalu BalCan CrossOver. Moderuje: Iveta Demeterová Připravila: Tajana Mančalová

Herečka Aniko Vargová je jednou z najvýraznejších tvárí súčasnej televíznej tvorby. Diváci si ju zamilovali ako Helenku v dobovom seriáli Sľub, no jej herecký register je oveľa širší.  Život Anikó Vargovej sa odohráva na trase medzi Košicami, kde má rodinné zázemie, a Bratislavou, kde ju čaká práca. Neustále cestovanie je pre ňu prirodzenou súčasťou života, no ako priznáva, srdce ju vždy ťahá domov, za manželom a rodinou. "Vždy cestou do Bratislavy navštívim aj mamu v dedinke neďaleko Rimavskej Soboty. Stihla som to aj dnes," prezradila s úsmevom usadená v kresle v našom štúdiu. Jej manželom je vedec Jozef Kačmarčík a takáto kombinácia možno na prvý pohľad vytvára kontrast medzi svetom exaktných čísel a svetom umenia. Aniko Vargová však stereotyp s úsmevom búra. „Je to umelecká duša. Má rád divadlo, dokonca amatérsky hral,“ prezradila. Dodala, že aj jeho kolegovia vedci sú často „veľkí bohémovia“, ktorí milujú kultúru. Manžel je jej veľkou oporou a s humorom sleduje, ako sa jej aktuálne roly premietajú do bežného života. „Niekedy mi s láskavým tónom povie, že či by som nemohla hrať také pozitívnejšie postavy,“ smeje sa herečka. V rozhovore pre reláciu Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sa herečka dotkla aj veľmi osobných a citlivých tém. Jednou z nich bola skutočnosť, že s manželom nemajú deti. Priznala, že dlho to vnímala ako hendikep a spoločenský tlak ju ovplyvňoval. Zlom nastal, keď si uvedomila, čo je v živote skutočne dôležité. „Povedala som si, že je dôležité, že keď som stretla taký úžasný vzťah, tak nebudem ho ničiť práve tým, že budem nešťastná z toho, čo nemáme,“ vysvetlila svoj postoj. Naučila sa „variť z toho, čo jej chladnička ponúkne“ – teda tešiť sa z toho, čo má, a menej sa zaoberať tým, čo jej v živote chýba. Diváci si ju zamilovali v Sestričkách, Tajných životoch či seriáli 1890. Anikó sa venuje intenzívne aj divadlu a vlastným projektom. Cesta k úspechu však nebola priamočiara. Na VŠMU sa dostala až na štvrtý pokus. Aby sa uživila, neváhala si privyrobiť na brigádach, hoci aj v pekárni na nočnej smene. „Najhoršia práca v pekárni je, keď vám idú rožky na páse osem hodín a vy ich oddeľujete,“ spomína s humorom na obdobie, keď sa jej spolužiaci čudovali, čo tam robí budúca herečka. Práve táto húževnatosť a schopnosť nevzdať sa ju formovali. Dnes patrí k umelcom, ktoré si svoje postavy nielen osvoja, ale ich aj neustále formujú a dávajú im životnosť. „Sloboda prichádza s vedomosťami a skúsenosťami. Považujem ju za zodpovednosť,“ vysvetľuje svoj herecký prístup. Aj preto sa nebojí do svojich postáv vkladať časť seba a hľadať nové polohy, ktoré neboli v scenári.  V rozhovore sme však otvorili aj ďalšie témy. Kde sa cíti naozaj doma? Ako sa menila jej postava Helenky v seriáli Sľub a čo na to hovorí jej herecký kolega Gregor Hološka? Prečo si myslí, že pre herectvo je dôležité vedieť sa dotknúť cesta? A čo jej v herectve pomáha viac – slovenčina alebo maďarčina? Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.

„Veľa komikov dnes hovorí, že sa toho nedá moc vymyslieť, lebo to, čo je reálne, je komickejšie, než by oni sami vedeli vymyslieť, keď to berieme ako satiru,“ tvrdí Fero Jablonovský. Majster kresleného humoru, ilustrátor, grafik a karikaturista.Zo samoty horárne na Holinde v strede Malých Karpát až ku karikatúram jednej spoločnosti, krajiny, štátu a postavičiek v ňom. Posledný potomok lesných ľudí s tajuplným názvom huncokári, ako si kedysi hovorili. Dnes majster karikatúry, ilustrátor, ktorý zablúdi aj do sveta publicistiky. Dramaturg karikatúry Kremnických gagov. Fero Jablonovský.Svoj tvorivý oblúk napĺňa trilógiou spomienok na miesta, kde začínal. Do Malých Karpát, „ako ich nepoznáme“ – ako to zaznačila Alžbeta Mihalovičová-Sagmeister zo združenia potomkov Huncokárov.„Jeho talent zachytiť letmú spomienku a majstrovsky ju zilustrovať je vskutku mimoriadny,“ dodáva.S týmto Ferom Jablonovským sa dnes vydáme na podcastovú púť „zo samoty horárne na Holinde“ až k reflexii toho spoločného, čo tu žijeme dnes.Ministerku kultúry Martinu Šimkovičovú karikoval ako „star“. „Urobil som ju ako takú zlatovlásku, ako hviezdu,“ hovorí.Ako by karikoval Roberta Fica? „Birmovaný komunista, neviem, čo k tomu dodať,“ reaguje.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Veľa komikov dnes hovorí, že sa toho nedá moc vymyslieť, lebo to, čo je reálne, je komickejšie, než by oni sami vedeli vymyslieť, keď to berieme ako satiru,“ tvrdí Fero Jablonovský. Majster kresleného humoru, ilustrátor, grafik a karikaturista.Zo samoty horárne na Holinde v strede Malých Karpát až ku karikatúram jednej spoločnosti, krajiny, štátu a postavičiek v ňom. Posledný potomok lesných ľudí s tajuplným názvom huncokári, ako si kedysi hovorili. Dnes majster karikatúry, ilustrátor, ktorý zablúdi aj do sveta publicistiky. Dramaturg karikatúry Kremnických gagov. Fero Jablonovský.Svoj tvorivý oblúk napĺňa trilógiou spomienok na miesta, kde začínal. Do Malých Karpát, „ako ich nepoznáme“ – ako to zaznačila Alžbeta Mihalovičová-Sagmeister zo združenia potomkov Huncokárov.„Jeho talent zachytiť letmú spomienku a majstrovsky ju zilustrovať je vskutku mimoriadny,“ dodáva.S týmto Ferom Jablonovským sa dnes vydáme na podcastovú púť „zo samoty horárne na Holinde“ až k reflexii toho spoločného, čo tu žijeme dnes.Ministerku kultúry Martinu Šimkovičovú karikoval ako „star“. „Urobil som ju ako takú zlatovlásku, ako hviezdu,“ hovorí.Ako by karikoval Roberta Fica? „Birmovaný komunista, neviem, čo k tomu dodať,“ reaguje.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rodiče se rozhodovali, jestli si mě vůbec nechají. A pak se jim narodilo dítě, které pořád brečelo,“ říká herečka Beáta Kaňoková, jedna z výrazných tváří své generace, která otevřeně mluví o dětství, o vztahu se sestrou i o tom, co všechno se zapsalo do jejího hlasu i života. „Pořád jsem si trochu musela vybojovávat místo na světě. Ale možná právě díky tomu jsem průbojná,“ dodává. Vyrostla mezi kluky, první rande měla v kravíně, ale největší roli v jejím životě sehrály ženy - matka, sestra i babička. „Máma nás po rozchodech s klukama odvezla na pole za městem a řekla: Křičte a všechno to ze sebe dostaňte,“ vzpomíná herečka. Její otec prý chtěl syna, sestra byla „ta krásná“ a Kaňoková dlouho cítila, že musí okolí stále něco dokazovat. „Byla jsem ta, kterou si kluci chodili ptát, jestli už je ségra doma. Pak jsem najednou začala být tím objektem zájmu já a hrozně mě to překvapilo,“ říká. K herectví se přitom dostala až po studiích dramaturgie, práci v kavárně a letech pochyb. „Věděla jsem, že je to teď nebo nikdy. Nechtěla jsem si v šedesáti říct, že jsem to ani nezkusila,“ říká o chvíli, kdy poprvé šla k přijímačkám na DAMU. Přijetí brala jako znamení, ale sebevědomí jí vzápětí zlomilo školní prostředí. Najednou měla pocit, že tam nemá co dělat, ale naštěstí přišli pedagogové, kteří jí ho vrátili zpátky. Dnes hraje po jejich boku a mluví o tom, jak pro ni bylo dřív těžké oddělit vlastní hodnotu od kritiky nebo postojů publika. „Dobrý pocit ze sebe musím mít já. Už nechci, aby to přicházelo zvenku,“ popisuje Kaňoková. Mateřství pro ni znamenalo další zlom. Podepsala totiž smlouvu do divadla a za týden zjistila, že je těhotná. Dnes má dvě děti a otevřeně říká, že herectví i mateřství jsou pro ni stejně silné části identity. „Miluju být máma, ale herectví je moje podstata úplně stejně jako to, že jsem matka,“ dodává herečka. Mluví i o tom, jaké to bylo být na všechno sama, o období po porodu, tlaku mateřství i rozchodu s partnerem, který měl jiné představy o životě. Otevřeně hovoří také o výčitkách spojených s tímto rozhodnutím, ale i o svobodě, kterou jí dala práce na seriálu Pan profesor, díky níž mohla jako matka malého dítěte učinit životní změnu. „Z toho pocitu selhání jsem se ale rok hrabala. Trvalo, než jsem si dokázala odpustit,“ přiznává Kaňoková. Jak se z „uplakaného“ dítěte stala žena, která dokáže otevřeně mluvit o bolesti i křehkosti? Co se stane, když se sen o herectví začne plnit až ve chvíli, kdy se zdá, že je na všechno pozdě? A jak si po rozchodu, mateřství i všech pochybnostech znovu dovolit mít ráda sebe samu? I to se dozvíte v rozhovoru.

Tereza Winklerová je lektorka tělesné inteligence. Co to je? Mými slovy je to způsob, jak vnímat, co nám naše tělo říká a také naopak, jak vnímáním pomáhat svému tělu. Tereza pomáhá objevit naši tělesnou moudrost. Říká, že naše tělo reaguje na vnější podněty ještě dřív, než naše mysl s tím, že poznání a využití tohoto mechanismu výrazně zlepšuje náš život.Nebojte, nemusíte se nijak zásadně měnit ani desítky let studovat. Dnes vás čeká několik aha momentů, propojení věcí a jevů, které znáte, jen je možná vnímáte v jiných souvislostech. A až sami si pak můžete říci, jestli o daném fenoménu chcete vědet víc a víc toho sami se sebou umět.Natáčeli jsme opět ve Vision Business Clubu za účasti jejich členů.http://www.visionclub.czhttp://www.terezawinkler.czTo je pro dnešek na volných platformách vše. Pokud chcete slyšet a vidět celý skoro dvouhodinový rozhovor navíc bez reklam, pojďte na můj kanál herohero http://www.herohero.co/petrhorky00:00 Propojení těla, mysli a duše.04:09 Cítím tedy jsem08:06 Smysly obrácené ven: Exterocepce.17:32 Vnitřní smysly: Propriocepce a síla vizualizace.25:18 Neurocepce a polyvagální teorie. Střih: Šimon RychlikSupport the show

Rabinova smrt před 30 lety byla trochu náhoda – vrah neměl žádný dobrý plán, premiérův bodyguard zrovna zůstal stranou, k usmrcení stačily dva zásahy pistolí. Jenže také to tak úplně náhoda nebyla. Izrael byl tehdy ve varu, od podpisu první dohody z Osla uplynuly dva roky a Izraelci byli v otázce dalšího pokračování stále více rozštěpení.

Registruj se na Půlroční Akademii Brain We Are 2026. Právě probíhá 2. vlna prodeje ve slevě. https://brainya.org/pulrocni-akademie-brain-we-are/Co jsi zač, když se nikdo nedívá? Dnes se Vojta baví s profesorem Janem Háblem. Profesor Hábl je pedagog, komeniolog a kazatel církve bratrské. Vystudoval filosofii výchovy na univerzitě ve Walesu a v současné době působí na univerzitě v Hradci Králové. Je autorem několika knih: Lidskost není zcela ztracena, Na charakteru záleží a jeho poslední kniha je Lekce lidskosti. Bavíme se o Janu Ámosovi Komenském, kam až sahá jeho dílo, ale hlavně co si z něj prakticky můžeme odnést i dnes. A že toho není málo. Tenhle rozhovor ke mně opravdu promluvil a věřím, že k Vám promluví též. Přejeme příjemný poslech.Parťákem epizody je Uplife.czPořiď si tam náš super doplněk na mozek Brain Focus, MIND, nebo Cordyceps, nebo najdi VIP kvalitní doplňky co dávají smysl pro tvůj organismus, mozek a zdraví. Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%! Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠ FacebookMinutáž:00:00 Úvod03:12 Komeniologie06:19 Skryté curriculum17:01 Lidskost a celistvost24:31 Dobro42:05 Dobro VS totalitní režimy48:01 Jak kultivovat dobro ve společnosti01:22:05 Zásady01:43:58 Autenticita01:49:05 Hledání hranice01:53:14 Učení01:56:42 Závěr

Dnes k nám po rokoch zavítal opäť Tomáš Hudák. Kamarát, stand-up komik, spisovateľ a amatérsky historik a genealóg. Užívajte!Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 43 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/OSMbF6sc2dkNáš dnešný hosť je instagram.com/tomashudak/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova, alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Prémiové bydlení, pivo i kanály. Jak se proměnil význam slova „prémiový“? a proč na nás tahle marketingová nálepka tak funguje? Více nám prozradí náš bohemista.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Děláme, co nás baví a jestli to baví lidi, tak je to strašně fajn,“ říká historik Michal Stehlík, který spolu s publicistou Martinem Gromanem stojí za podcastem Přepište dějiny. Letos slaví pět let a doba, kdy točili jednou za čtrnáct dní dvacetiminutové díly, je podle Gromana dávno pryč. „Bylo to krásné a pak se to rozjelo,“ vzpomíná. Dnes už mají za sebou přes sto padesát míst po celé republice, kde mluvili s lidmi o české historii. Taková práce je přitom celoživotní učení, ale ne každý akademik by byl nejspíš ochoten se touhle cestou vydat. „Je to vysilující i fyzicky. A rodině musíte vysvětlit, že třeba každou středu večer nebudete doma,“ dodává Groman. Autoři podcastu mluví i o tom, proč je dnes historie tak přítomná v každodenní debatě. „Je to obrovský ohňostroj historických přirovnání, analogií a směrování do minulosti,“ popisuje Stehlík to, jak jsou v dnešní době někteří lidé čím dál nejistější a proto psychologicky potřebují hledat ujištění třeba právě v historii. Zároveň oba tvůrci podcastu sledují, jak se minulost stává nástrojem politiky i veřejného prostoru. Když přichází řeč na současnost, zmiňují i konkrétní jména. Třeba o tváři Motoristů Filipu Turkovi mluví jako o symbolu dnešní doby. „Je to reakce, kdy pro mnoho lidí on může znamenat to, že konečně někdo něco říká a nebojí se. A je vlastně trošku jedno, co říká,“ vysvětluje s tím, že se možná spousta lidí jednoduše brání tlaku na korektnost ve veřejném prostoru. Pokud jde o zlehčování nacistické symboliky, která se v souvislosti s Turkem diskutuje, podle Stehlíka s Gromanem takové chování nelze omlouvat. Jde o jasnou zprávu o jeho autorovi - kdo je a kde stojí. „Můžete udělat kravinu, ale můžete se za ni omluvit nebo ji už nedělat,“ dodává Groman. Jak se pozná, kdy se minulost začíná opakovat? Proč tolik lidí hledá jistotu v analogii a symbolech, které měly být varováním? A co o nás vypovídá, že se nenávistná gesta znovu objevují ve veřejném prostoru? Poslechněte si rozhovor s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem z podcastu Přepište dějiny.

Slavný spisovatel Nick Hornby, vášnivý fanoušek Arsenalu, kdysi naťukal do knížky Fotbalová horečka zásadní větu: „Kromě fotbalu nikdy na ničem nezáleží.“ A nový podcast MVP se toho drží. V novém díle se však snaží vyučovat i módu.Není náhoda, že v úvodu zaznělo jméno Nick Hornby. Buďte si jistí, že si dnes navečer určitě pustí televizi, aby sledoval svůj Arsenal v akci. Privátní kalendář si vyplňuje podle toho, aby žádný zápas Kanonýrů nezmeškal.Chybějí hodiny, než vypukne souboj v Edenu. Dnes 18:45.Pro Slavii svátek a dost možná největší utkání kalendářního roku 2025.Čtvrté kolo Ligy mistrů proti soupeři, který inspiruje a děsí zároveň.Je jasné, že Eden uvidí velkou fotbalovou pouť, která nebude trvat dlouho. Proto se tým MVP v nové epizodě náležitě věnuje také české lize, která zatím překvapuje svou vyrovnaností.---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

1. Kde je problém zdravotníctva podľa prieskumu o poplatkoch

DIVADLO K - Pamäť miesta   Skúmanie hraníc umeleckej tvorby, ľudských neistôt alebo pamäte, ale tiež hľadanie nových foriem pohybu a divadla to je desať rokov projektu kekse. Tvorcovia ktorí pod značkou „Divadlo K“ počas pôsobenia v priestoroch bývalej základnej školy na Jesenského ulici v Bratislave priniesli štyri originálne predstavenia, a práve tieto predstavenia  si u nás v Kunstakamere priblížime. Posledné predstavenie s názvom Pamäť miesta u nás v podcaste predstavia tvorcovia  Mária Piatriková, Stano Piatrik, Jozef Eduard Masarik a Alžbeta Malovcová,   Posledná epizóda série venovanej predstaveniam divadla K, ktoré vznikli počas ich niekoľkoročného pôsobenia v priestoroch bývalej základnej školy na Jesenského ulici v Bratislave. Dnes sa divadlo K mení na umeleckú platformu Ohyb a budeme radi, ak spolu s nami budete sledovať ich ďalšie tvorivé cesty. Na tejto sérii spolupracovali Mária Piatriková, Stano Piatrik, Jozef Eduard Masarik a Alžbeta Malovcová, Tatiana Holienková, Tatiana Šeliga, Tereza Katarina Kučerová a Melánia Benčatová a Martin Jakubčo.   Web https://www.ohyb.sk/

Jen tak si s přáteli sednout před televizi a zahrát si společně nějakou hru – kdysi poměrně běžný úkaz. Dnes čím dál vzácnější, a dokonce i tradičně kooperační tituly se hraní na jedné obrazovce zbavují. Mají ještě tyto hry budoucnost? A jaké vám doporučíme, pokud chcete třeba zábavu ve větším kolektivu? Debatuje Šárka s Alešem.