Podcasts about Proti

Ministři životního prostředí evropských států jednali v Bruselu o klimatických cílech pro rok 2040. Výsledkem je například odklad emisních povolenek pro domácnosti a osobní automobily o jeden rok či snížení klimatického cíle do roku 2040 na 80 procent bez závazných dílů pro jednotlivé státy. „Úleva? Jak pro koho,“ uvažuje poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, za Piráty). „Řada ústupků by proběhla tak jako tak,“ říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Hnutí ANO, hnutí SPD a Motoristé sobě podepsali koaliční smlouvu. Příští vláda bude podle programového prohlášení chtít splnit všechny svoje sliby, aniž by zvyšovala daně. „Nevěřím tomu, že lze ufinancovat ty sliby a zároveň směřovat k vyrovnanějším veřejným financím,“ říká v pořadu Pro a proti komentátor serveru Seznam Zprávy Martin Čaban. „Ekonomicky to vypadá velmi nedůvěryhodně,“ varuje komentátor MF DNES Miroslav Korecký.

Jau daudzus gadus redzam, cik ļoti informācijas tehnoloģijas un saziņas kanāli ietekmē informācijas apriti un iedzīvotāju noskaņojumu. Kā vairot sabiedrības noturību pret jauno tehnoloģiju radītajiem drošības riskiem? Par to diskusija Krustpunktā. Analizē Latvijas Universitātes rektors Gundars Bērziņš, mākslīgā intelekta attīstītājs un startup uzņēmējs Zigmārs Bērziņš, Vidzemes Augstskolas asociētā profesore un Latvijas Nacionālās aizsardzības akadēmijas vadošā pētniece Ieva Bērziņa un Rīgas Stradiņa universitātes RSU asociētā profesore Ilva Skulte. Pēdējo dienu notikumi ap Stambulas konvenciju ļoti spilgti izgaismo riskus, par kuriem esam runājuši jau iepriekš. Proti, ar mums var itin viegli manipulēt. Konvencija ir sašķēlusi sabiedrību divās pretējās nometnēs, abas puses viena otru vaino muļķībā, nespējā kritiski domāt. Ir argumenti, kas parādās publiskajā telpā, kuri reizēm liek saķert galvu. Ir skaidrs, ka mūsu spēja pašiem lasīt, izšķirt, pieņemt kādus atbildīgus lēmumus vismaz daļā sabiedrības ir ļoti vāja. Ja runa būtu tikai par konvenciju, varētu kaut kā vieglāk samierināties. Bet stāsts jau nav tikai par viena dokumenta lasīšanu. Tehnoloģijām attīstoties, mūsu spēja pamanīt apmānu nonāk arvien lielākā riska zonā. Notikumi citās valstīs rāda, ka tas var kļūt pat par nacionālās drošības jautājumu. Vai ir iespējams kaut ko darīt, lai paaugstinātu mūsu spēju pretoties apzinātiem nodomiem mūs apkrāpt, piemuļķot, varbūt pat pakļaut?

Stāsta muzikologs, Mākslas zinātņu doktors, bijušais Latvijas Radio ģenerāldirektors Arnolds Klotiņš Radio aparātu kā palielu skanošu kasti atceros no piecu gadu vecuma. Bet tad nāca Otrais pasaules karš un vairākas mums labi zināmās okupācijas. Tajās laiku pa laikam privātpersonu radioaparāti tika konfiscēti, un tā nu pēc kara beigām mūsu ģimene bija bez sava radio. Sākumā, pēc kara noklušanas Rīgā, jau arī nebija īsti ko klausīties, jo pirmskara Latvijas Radio nams Aspazijas bulvāra un Krišjāņa ielas stūrī blakus kanālam gulēja drupās. Pagalam bija studiju iekārtas, fonotēka, orķestra instrumenti un nošu materiāli. Projām no Latvijas bija arī vairākums Radio orķestra mūziķu un daļa tehnisko darbinieku. Palikušie sameklēja puslīdz piemērotas telpas Skolas ielas un Dzirnavu ielas stūrī, Skolas ielā 6, tā sauktajā Ebreju teātrī. Pāris mikrofonu, piecas raidīšanai piemērotas skaņuplates, kāds desmits orķestra mūziķu un daži solisti – ar to gandrīz no nulles esot sācies tagadējais Latvijas Radio. Mūzikai sākumā bijušas tikai 45 minūtes dienā, jo visu laiku aizņēmuši sovjetiskās propagandas un citi runātie raidījumi. Lai propaganda aizsniegtu visus un visur, toreizējais režīms ierīkoja tā saucamo translācijas tīklu un lielus zvana veida jeb piltuves veida skaļruņus augstu pie stabiem pilsētu ielās, laukumos un lauku centriņos. Vesels skaļruņu komplekts rēgojās "Laimas" pulksteņa tuvumā. Tur radio skaņas sacentās ar automobiļu rūkoņu un zirgu pakavu klaudzoņu ielās. Bet šo skaļruņu dēļ "Laimas" pulkstenis bija arī manu mazo svētceļojumu vieta. Jo tur varēja dzirdēt regulārās ērģeļu mūzikas radio pusstundas, ko uz Universitātes aulas ērģelēm sniedza galvenokārt profesors Nikolajs Vanadziņš. Ko vēl varēja dzirdēt šajos skaļruņos brīvā dabā pie stabu galiem? Jau minēju, ka pēc kara Radio fonotēka bija tukša – tik tukša, ka Radio pat laikrakstos aicināja pieteikties cilvēkus, kas varētu pārdot Radio fonotēkai kādu savu skaņu plati. Tomēr sovjetiskais režīms vēlējās izveidot sev lojālu inteliģences slāni arī mūzikas nozarē – tāpēc piešķīra tā saucamos Nopelniem bagāto nosaukumus Melngailim, Alfrēdam Kalniņam, Jāzepam un Jēkabam Mediņam, vēl dažiem, un tie ieguva mūzikas klasiķu oreolu. Pirmajos pēckara gados iedibinājās viņu mūzikas plaša, lai arī idejiski apcirpta, atskaņošana arī Radio raidījumos. Te nu jāievēro, ka toreiz tā mūzika, kas nonāca vienīgā Radio vienīgajā  latviešu valodas programmā, tiešām tika neizbēgami popularizēta. Tas notika jau tāpēc vien, ka fonotēkas krājums bija niecīgs, un šo autoru skaņdarbi tika daudz raidīti atkārtojumos, – Alfrēda Kalniņa simfoniskā miniatūra "Mana dzimtene", klavieru "Balāde", populārākās solodziesmas, Jāzepa Mediņa simfoniskās poēmas "Latvju zeme", "Dzimtenes ainava", Jāņa Ivanova "Zilie ezeri", Ādolfa Skultes "Viļņi", arī klasiskās kordziesmas. Nemitīgā publisko skaļruņa trokšņošana, protams, varēja kaitināt, taču minētā latviešu mūzika, kas bieži skanēja, neviļus iespiedās toreizējo paaudžu atmiņā kā pazīstami un iemīļoti klasikas pamatdarbi, kļuva par daudzu cilvēku garīgo īpašumu, – tas notika pats no sevis – bez tagadējām diskusijām par kultūras kanona vajadzību vai nevajadzību. Teikšu atklāti, man dažreiz ir žēl, ka latviešu nacionālā klasiskā mūzika šodien nekad neatskan mūsu Radio pirmajā programmā, kas taču ir un paliek galvenā un visvairāk dzirdētā programma. Tagad ir diemžēl jāgaida gandrīz vai gads līdz nākamajiem valsts svētkiem, iekams Latvijas Radio 1. programmā atkal dzirdēsim kādu klasisko kordziesmu vai simfonisku miniatūru. Bet kāpēc es toreiz gāju klausīties mūziku pie "Laimas" pulksteņa? Tāpēc, ka mājās taču radio aparāta nebija! Ar to nesamierinājās mans divus gadus vecākais brālis. Viņš no salasītām detaļām uzmeistaroja primitīvu tā saucamo detektora radio sistēmu. Proti, ar sīka vadiņa taustīšanu pa nelielas kristāla lauskas virsmu varēja atrast kontakta punktu, kas ļāva austiņās dzirdēt kaut vienu tuvāko raidstaciju. Tad nu Gļinkas opera "Ivans Susaņins" bija pirmais nozīmīgais skaņdarbs, ko mājās klausījos radio austiņās 1946. gada ziemā. No avīzēm uzzināju, ka šī radiomontāža, raidīta pie mikrofoniem 1946. gada 26. janvārī, bijusi arī pirmais Radio paša spēkiem latviešu valodā sagatavotais kompleksais iestudējums.

Jau daudzus gadus redzam, cik ļoti informācijas tehnoloģijas un saziņas kanāli ietekmē informācijas apriti un iedzīvotāju noskaņojumu. Kā vairot sabiedrības noturību pret jauno tehnoloģiju radītajiem drošības riskiem? Par to diskusija Krustpunktā. Analizē Latvijas Universitātes rektors Gundars Bērziņš, mākslīgā intelekta attīstītājs un startup uzņēmējs Zigmārs Bērziņš, Vidzemes Augstskolas asociētā profesore un Latvijas Nacionālās aizsardzības akadēmijas vadošā pētniece Ieva Bērziņa un Rīgas Stradiņa universitātes RSU asociētā profesore Ilva Skulte. Pēdējo dienu notikumi ap Stambulas konvenciju ļoti spilgti izgaismo riskus, par kuriem esam runājuši jau iepriekš. Proti, ar mums var itin viegli manipulēt. Konvencija ir sašķēlusi sabiedrību divās pretējās nometnēs, abas puses viena otru vaino muļķībā, nespējā kritiski domāt. Ir argumenti, kas parādās publiskajā telpā, kuri reizēm liek saķert galvu. Ir skaidrs, ka mūsu spēja pašiem lasīt, izšķirt, pieņemt kādus atbildīgus lēmumus vismaz daļā sabiedrības ir ļoti vāja. Ja runa būtu tikai par konvenciju, varētu kaut kā vieglāk samierināties. Bet stāsts jau nav tikai par viena dokumenta lasīšanu. Tehnoloģijām attīstoties, mūsu spēja pamanīt apmānu nonāk arvien lielākā riska zonā. Notikumi citās valstīs rāda, ka tas var kļūt pat par nacionālās drošības jautājumu. Vai ir iespējams kaut ko darīt, lai paaugstinātu mūsu spēju pretoties apzinātiem nodomiem mūs apkrāpt, piemuļķot, varbūt pat pakļaut?

Novomeški policisti so predstavili podrobnosti včerajšnjih hišnih preiskav v romskem naselju Žabjak. Za kazniva dejanja povzročitve splošne nevarnosti, nasilništva ter nedovoljene proizvodnje in prometa orožja ali eksploziva so osumili štiri osebe. Kot je pojasnil Matjaž Štern z novomeške policijske uprave, so jim zasegli tri pištole, šibrenico in kalašnikovko ter več kot 700 kosov streliva. Na novomeškem državnem tožilstvu pa so danes dobili grožnjo s podtaknjeno bombo. V oddaji tudi: - Delodajalske organizacije protestno prekinjajo dejavnosti v Ekonomsko-socialnem svetu. - Pristojni odbor Evropskega parlamenta podprl evropsko pobudo za varen splav - Zmaga Zohrana Mamdanija na newyorških županskih volitvah odraz nezadovoljstva Američanov s predsednikom

Tomio Okamura (SPD) se ve středu pravděpodobně stane předsedou Poslanecké sněmovny a bude tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do funkce ho chce navrhnout vznikající koalice. Strany končící vlády naopak nesouhlasí. „Budu pro něj v rámci koaliční dohody hlasovat,” ujišťuje v Pro a proti poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka. „Není vhodným kandidátem,” namítá předsedkyně poslaneckého klubu hnutí STAN Michaela Šebelová.

„Keď Boh za nás, kto proti nám?“ List Rímskym 8:31 Boh nezaobchádza so všetkými svojimi deťmi rovnako. Priebeh života väčšiny z nás sa veľmi líši. Poznáme dobré aj zlé časy. Z času na čas sa zdá, akoby všetci a všetko bolo proti nám. Vtedy nie je ľahké zvládať tieto dni. Ľudia to nechápu. Tvoje vysvetlenia […] Hans Erik Nissen

„Mezi zahraničními světovými značkami je Česko co se týče padělků nechvalně vyhlášenou zemí,“ říká v Agendě SZ Byznys Markéta Shubik z právní kanceláře Shubik & Partners, která se zaměřuje na právo duševního vlastnictví a na českém trhu zastupuje velké světové značky ve sporech s místními prodejci padělků. Zatímco soudní spory jdou do vyšších milionů, celková hodnota padělaného zboží stoupá do vyšších miliard. Podle odhadů Kanceláře Shubik&Partners se totiž v Česku ročně prodá padělané zboží za 28 miliard korun a stát tak jen na DPH přichází téměř o šest miliard ročně. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Od pondělí začne pracovat nová Sněmovna. Svým způsobem bude výjimečná, i díky kroužkování během voleb v ní zasedne rekordní počet žen a také mladých. Jak se díky tomu změní dynamika Sněmovny? Budou chtít znovu zákonodárci jednat o změnách v jednacím řádu? A co říkají dvě zvolené poslankyně na to, že s nimi ve Sněmovně zasedne ikona Motoristů sobě Filip Turek známý svými misogynními názory?O tom mluvíme se dvěma političkami - novou poslankyní, ale zároveň zkušenou lidoveckou starostkou Monikou Brzeskovou a zakladatelkou iniciativy Pod svícnem a místopředsedkyní poslaneckého klubu Starostů Barborou Urbanovou, která letos začíná své druhé volební období.Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

251030_33_TYZDEN_1 Celý článok nájdete TU: https://www.teraz.sk/publicistika . Bratislava 1. novembra (Teraz.sk) – Prezident Peter Pellegrini už nemôže podpísať novelu zákona o hazardných hrách bez toho, aby riskoval, že jeho krok ústavný súd neskôr označí ako rozporný s ústavou. V TASR TV to povedal publicista Juraj Hrabko. . V texte novely, ktorú dostala hlava štátu na podpis, sa totiž ako dátum vstupu novej legislatívy do účinnosti uvádza dátum 27. október 2025, ktorý už reálne nie je možné stihnúť. „Nemôžete v januári zverejniť zákon, ktorý nadobudol účinnosť v októbri,“ vysvetľuje Hrabko...

Koňské povozy v centru Prahy jsou definitivně minulostí, hlavní město vypovědělo fiakristům smlouvu. Je to smysluplné řešení týrání zvířat, nebo jde o smutný konec tradice? „Fiakristé nemají jediný pádný argument, tvrdí jen, že tu povozy byly vždy,“ říká právník a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka. „Je to nesmysl, povozy jsou ve městech všude na světě,“ namítá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus předseda Cechu fiakristů a povozníků Josef Kočovský.

Koňské povozy v centru Prahy jsou definitivně minulostí, hlavní město vypovědělo fiakristům smlouvu. Je to smysluplné řešení týrání zvířat, nebo jde o smutný konec tradice? „Fiakristé nemají jediný pádný argument, tvrdí jen, že tu povozy byly vždy,“ říká právník a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka. „Je to nesmysl, povozy jsou ve městech všude na světě,“ namítá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus předseda Cechu fiakristů a povozníků Josef Kočovský.

126. epizóda Vertiga bude opäť bohatá na predstavenie noviniek z kín a online priestoru. Podrobne rozoberieme skvelé filmy Nepela, Bugonia, či dôležitý dokument Pán nikto, proti Putinovi. Stihli sme ale aj novú Draculu, či netradičnú fantasy komédiu Boží úlet. Zo streamov sa pozrieme na kvalitný politický triler Dom plný dynamitu, ale neobídeme ani seriály TO: Vitajte v Derry a Monštrum z Florencie. Zoznam filmov z epizódy: Nepela Dracula: Príbeh lásky / Dracula: A Love Tale Pán nikto, proti Putinovi / Mr. Nobody Against Putin Bugonia Boží úlet / Good Fortune MFDF Ji.hlava – filmový výber TO: Vitajte v Derry / It: Welcome to Derry (HBO Max) Dom plný dynamitu / A House of Dynamite (Netflix) Monštrum z Florencie / The Monster of Florence (Netflix) See omnystudio.com/listener for privacy information.

S provozovateli taxislužeb bude vedení Liberce podle primátorova náměstka Adama Lenerta z hnutí ANO jednat, stejně tak se zástupci Kanceláře architektury města a bezpečnostní skupiny.

Hnutí ANO kritizuje reformu dávek, která byla prosazena končící vládou. Nejvýraznější změnou je nahrazení čtyř typů dávek sjednocenou superdávkou. „Máme díky zjednodušení systému 20 procent nových žadatelů,“ chválí superdávku končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Má závažné problémy, které musíme vyřešit,“ namítá v Pro a proti Českého rozhlasu Plus jeho pravděpodobný nástupce a poslanec Aleš Juchelka (ANO).

„Co je nespravedlnost, lehce poznáme, co je spravedlnost přesně nevíme, tu musíme nalézt. Je to nekonečná cesta hledání a tápání,“ říká v knize Karla Hvížďaly Nalézání sebe a spravedlnosti bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V knize mluví také o krizi liberální demokracie a české povaze. „Žijeme v zemi, ve které se většina lidí cítí do značné míry osamělá,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus Rychetský.

„Co je nespravedlnost, lehce poznáme, co je spravedlnost přesně nevíme, tu musíme nalézt. Je to nekonečná cesta hledání a tápání,“ říká v knize Karla Hvížďaly Nalézání sebe a spravedlnosti bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. V knize mluví také o krizi liberální demokracie a české povaze. „Žijeme v zemi, ve které se většina lidí cítí do značné míry osamělá,“ upozorňuje v pořadu Osobnost Plus Rychetský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) chce obnovit společná zasedání české a slovenské vlády. Ta byla v minulém roce přerušena kvůli neshodám v klíčových zahraničních tématech, především v otázce války na Ukrajině. „Je to kaňka, která bude doufám brzy napravena,“ oceňuje místopředseda hnutí ANO Radek Vodnráček Babišův záměr. „Ať vztahy obnoví, ale neuškodí tím české pozici,“ apeluje v Pro a proti Českého rozhlasu Plus europoslanec Jan Farský (STAN).

„Někdo bojuje proti náckům, někdo chodí na sociálky a vyplní jim papíry, někdo rozdává potraviny, někdo vaří pro bezdomovce, a já dělám všechno,“ vypráví Josef Miker.

Hnutí ANO kritizuje končící kabinet Petra Fialy (ODS) za schodek mezi příjmy a výdaji veřejného zdravotního pojištění. „Skutečně hrozí, že zdravotní pojišťovny nebudou schopny v čase regulérně platit,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus znovuzvolený poslanec hnutí ANO Jiří Mašek a člen dozorčí rady VZP. „Schodkové hospodaření je vždycky špatně, ale někdy je k němu objektivní důvod přistoupit,“ namítá Václav Pláteník, nově zvolený poslanec za KDU-ČSL a dosud náměstek ministra.

1. Hocaký poslanec už používa Ficovu výhovorku

V budově se nacházel sekretariát Komunistické strany Československa. Skupina Černý lev 777 do něj v létě 1949 hodila podomácku vyroubenou výbušninu, která sekretariát zcela zdemolovala.

Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová v pořadu Echo Prime Time mluvila o vyjednávání o budoucí vládě. Schillerová potvrdila, že hnutí ANO a jeho koaliční partneři - SPD a Motoristé - zatím řeší především programové prohlášení vlády, nikoli jména ministrů. „Ta jména samozřejmě nebyla zveřejněna, protože se na nich stále jedná. Budoucí premiér Andrej Babiš o nich bude informovat,“ dodala.Na adresu Filipa Turka, který čelí vážným obviněním z minulosti a je spojován s možným postem ministra zahraničí, řekla, že situaci musí vysvětlit hnutí Motoristé, jehož je Turek členem. Podle Schillerové nebyl Filip Turek dosud oficiálně nominován, ačkoli se sám opakovaně vyjádřil, že by o post ministra zahraničí stál. „Zahraničí mají gestčně motoristé. Jméno konkrétního kandidáta nepadlo. Pokud by se ale potvrdilo, co se o panu Turkovi píše, bylo by to těžko obhajitelné,“ uvedla bývalá ministryně financí.Dodala, že v tuto chvíli vyšetřování běží a politici mají počkat na výsledky. „Teď je to tvrzení proti tvrzení. Uvidíme, co se potvrdí,“ doplnila.Jaké byly hlavní spory v jednání s SPD a Motoristy? Sledujte celý rozhovor s možnou příští ministryní financí.

Pan Zoltán začal být unavený během dne, což se mu dříve nestávalo. Objevila se u něj migréna, postupně přibýval na váze, zvýšil se mu krevní tlak, oslabila se mu imunita a nedokázal se déle soustředit. Nakonec zjistil, že má vážnou spánkovou poruchu dýchací, která ohrožuje lidské zdraví.

Pan Zoltán začal být unavený během dne, což se mu dříve nestávalo. Objevila se u něj migréna, postupně přibýval na váze, zvýšil se mu krevní tlak, oslabila se mu imunita a nedokázal se déle soustředit. Nakonec zjistil, že má vážnou spánkovou poruchu dýchací, která ohrožuje lidské zdraví.

Evropski voditelji bodo ukrajinskega predsednika Volodimirja Zelenskega v Bruslju pozdravili z 19. svežnjem ukrepov proti Rusiji. Nove sankcije proti Moskvi je sinoči uvedel tudi Washington, pri čemer je ameriški predsednik Donald Trump izrazil prepričanje, da bodo učinkovite. Sankcije so obsežne in usmerejene proti nafti, proti največjima ruskima podjetjema v panogi, ki sta med največjimi na svetu, je poudaril Trump. Drugi poudarki: - Vlada naj bi z interventnim zakonom omogočila samodejno vključitev več kot 20 tisoč stanovalcev domov za starejše v nov sistem dolgotrajne oskrbe. - Zakon za priključitev okupiranega Zahodnega brega Izraelu, ki mu premier Netanjahu sicer nasprotuje, prestal prvo glasovanje v izraelskem parlamentu. - Odbojkarji ACH-ja so kvalifikacije za ligo prvakov začeli z zmago; na Nizozemskem so proti domačemu Orionu izgubili le en niz.

Jakým způsobem se Evropská komise rozhodla stabilizovat cenu povolenek pro domácnosti, kterou po ní chtělo Česko a další státy? Co podniká ministerstvo zdravotnictví, aby zajistilo dostatek vakcín proti žloutence typu A? A proč je bezpečnost muzeí ve Francii děravá, jak ukázala i poslední krádež v Louvru?

Jaká je dostupnost vakcín proti žloutence v souvislosti s lokální epidemií v Praze? Jak slovenská společnost přijímá rozsudek nad mužem, který loni vážně postřelil premiéra Fica? A proč se s nadváhou a obezitou potýkají ve školním věku hlavně chlapci a děti v Ústeckém kraji?

Jaká je dostupnost vakcín proti žloutence v souvislosti s lokální epidemií v Praze? Jak slovenská společnost přijímá rozsudek nad mužem, který loni vážně postřelil premiéra Fica? A proč se s nadváhou a obezitou potýkají ve školním věku hlavně chlapci a děti v Ústeckém kraji? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakým způsobem se Evropská komise rozhodla stabilizovat cenu povolenek pro domácnosti, kterou po ní chtělo Česko a další státy? Co podniká ministerstvo zdravotnictví, aby zajistilo dostatek vakcín proti žloutence typu A? A proč je bezpečnost muzeí ve Francii děravá, jak ukázala i poslední krádež v Louvru?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč Donald Trump neposkytne Ukrajině požadované střely dlouhého doletu Tomahawk? Měly by aspoň vybrané skupiny obyvatel dostat očkování proti žloutence typu A zdarma? Jak se chystá režisér muzikálu Winton na dnešní premiéru, na kterou přijde i syn sira Nicholase Wintona? A jak se hraje podvodní hokej?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

I když ANO vyhrálo letošní sněmovní volby drtivě a s velkým náskokem, český volební rekord nepokořilo. Ten drží Mirek Topolánek, jehož ODS v roce 2006 získala 35 procent. Jak se liší dnešní pozice Babiše od tehdejší Topolánkovy?Hostem Ptám se já byl bývalý předseda vlády Mirek Topolánek. Dva týdny po sněmovních volbách vítězné hnutí ANO pokračuje ve snaze vyjednat koalici s SPD a Motoristy. Šéf ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš ve středu oznámil, že se teď vyjednávací týmy budou soustředit na program a koaliční smlouvu. K personáliím se vrátí až zase za několik týdnů.Resorty si strany možné příští vládní koalice rozdělily minulý týden. Jednání o konkrétních jménech na vládní posty ale zkomplikovaly přibývající kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého by jeho strana ráda viděla jako člena kabinetu. Kritika se snesla i na zvažovanou kandidaturu předsedy Motoristů Petra Macinku na funkci ministra pro životní prostředí. Proti té se ozvalo více než 20 ekologických organizací a stovky vědců. Vyzvali Babiše, aby do čela resortu nenominoval nikoho z Motoristů.Jak stabilní by příští vláda mohla být? Jakým premiérem Andrej Babiš napodruhé bude? A jaké priority by budoucí vláda měla mít s ohledem na dobu, ve kterém žijeme?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Končící vláda Petra Fialy (ODS) nechce do nové Sněmovny posílat návrh rozpočtu na příští rok. Považuje to za zbytečné, protože nově vznikající koalice avizovala, že ho přepracuje. Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je to od koalice protiprávní postup a státu může vzniknout škoda. „V rozpočtu vidím problémy a nejasnosti,“ uznává v pořadu Pro a proti člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. „V hodnocení bych nebyl tak příkrý, navázat se na to dá,“ namítá ekonom Robin Maialeh.

Staré rány opět krvácí. J. K. Rowlingová zase nadzvedla řadu fanoušků světa Harryho Pottera. Pokračuje v boji proti právům trans lidí a hádá se s filmovou představitelkou Hermiony Emmou Watsonovou. Jaký stín to hází na jednu z nejúspěšnějších sérií v dějinách? Téma pro Miroslava Haranta, spoluautora popkulturního podcastu Slejvák na Radiu Wave. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Motoristé sobě chtějí do vlády prosadit i politiky, kteří vyvolávají přinejmenším rozpaky. Po kontroverzích kolem Filipa Turka budí odpor ekologů možná nominace předsedy Motoristů Petra Macinky do čela Ministerstva životního prostředí. V této pozici by měl vliv i na podobu chráněných krajinných oblastí. A podle zjištění Seznam Zpráv patří mezi největší sponzory Motoristů podnikatel František Fabičovic, který bojuje proti současné podobě CHKO Soutok. Proti ní je dlouhodobě i samotný Petr Macinka. Co by od něj jako od ministra pravděpodobně bylo možné očekávat?Hosté:Václav Dolejší - politický reportér Seznam Zpráv a spoluautor podcastu Vlevo doleTomáš Svoboda - reportér Seznam ZpráyČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Česko za končící vlády podporovalo bránící se Ukrajinu různými způsoby, například takzvanou muniční iniciativou. Předseda ANO Andrej Babiš ale nechce z rozpočtu dávat Ukrajině na zbraně už ani korunu. „Je potřeba pracovat na tom, abychom spláceli naše dluhy,“ argumentuje předseda Svobodných Libor Vondráček, nově zvolený do Sněmovny na kandidátce SPD. „Bavíme se o virtuální realitě,“ odmítá poslanec ODS Pavel Žáček, že by do iniciativy šly od státu velké částky.

Niekto si ho nevšimol, iný kachličkoval a ďalšiemu je to jedno, veď pôjde na kurt! 17. November v reflexii mocných. Aj preto ho zbavili sviatočnosti v podobe voľného dňa. Aby im zarobil 150 miliónov!Je to kontrarevolúcia k Nežnej, volá jedna z jej tvárí - František Mikloško. A mladí z iniciatívy Chcem tu zostaťzorganizovali rovno petíciu Proti zrušeniu 17. novembra. A hoci vládnym snahám nepovedal nie ani oslovený prezident a osud Novembra je spečatený, petícia beží ďalej. Lebo vládny krok je „nebezpečným prejavom neúcty voči všetkým, ktorí pre nás vybojovali slobodu“ a rovnako „voči všetkým, ktorí sa postavili totalitným režimom“.A pripomínajú, že „sloboda a demokracia nie sú samozrejmosť“. Do témy sa ponoríme s Erikom Klimentom, ktorý za iniciatívou stojí. „Ak chceme meniť spoločnosť, musíme to robiť spoločne“, hovorí Kliment. „Dôležité je, aby sa zaujímali o veci verejné a pridali ruku k zmene práve mladí ľudia“, dopĺňa. „Keby sme všetci zutekali, kto to tu zmeni?“, kladie otázku. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Niekto si ho nevšimol, iný kachličkoval a ďalšiemu je to jedno, veď pôjde na kurt! 17. November v reflexii mocných. Aj preto ho zbavili sviatočnosti v podobe voľného dňa. Aby im zarobil 150 miliónov!Je to kontrarevolúcia k Nežnej, volá jedna z jej tvárí - František Mikloško. A mladí z iniciatívy Chcem tu zostaťzorganizovali rovno petíciu Proti zrušeniu 17. novembra. A hoci vládnym snahám nepovedal nie ani oslovený prezident a osud Novembra je spečatený, petícia beží ďalej. Lebo vládny krok je „nebezpečným prejavom neúcty voči všetkým, ktorí pre nás vybojovali slobodu“ a rovnako „voči všetkým, ktorí sa postavili totalitným režimom“.A pripomínajú, že „sloboda a demokracia nie sú samozrejmosť“. Do témy sa ponoríme s Erikom Klimentom, ktorý za iniciatívou stojí. „Ak chceme meniť spoločnosť, musíme to robiť spoločne“, hovorí Kliment. „Dôležité je, aby sa zaujímali o veci verejné a pridali ruku k zmene práve mladí ľudia“, dopĺňa. „Keby sme všetci zutekali, kto to tu zmeni?“, kladie otázku. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Společně s volbami do Sněmovny se v sedmnácti obcích konala referenda o větrných elektrárnách. Voliči jejich výstavbu v devíti případech odmítli. „Hlavním argumentem byl samozřejmě krajinný ráz,” poukazuje v Pro a proti Martin Bohdálek (Nezávislí pro Polnou), místostarosta města Polná. „Je tu podpora i od sousedních obcí,” přibližuje naopak starosta Stonařova Ivan Šulc (Sdružení nezávislých kandidátů), kde obyvatelé výstavbu větrných elektráren podpořili.

Dosluhující premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala zůstane řadovým poslancem, do vedení občanských demokratů už znovu kandidovat nebude. O jakého šéfa ODS přijde? „Pro stranu byl jednoznačné plus a dokázal neuvěřitelné věci,“ hodnotí jeho výkon šéfkomentátor Hospodářských novin Petr Honzejk. „Valnou většinu své energie spotřeboval na to, aby udržel koalici Spolu pohromadě,“ namítá vedoucí názorové rubriky serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina.

Tretia konsolidácia Ficovej vlády ohrozila sociálny zmier. Proti konsolidácii aj rozpočtu protestujú odborári aj opozícia. Vláda zmrazila trináste dôchodky a Smer navyše hovorí o ich adresnosti. Stámilióny na energopomoc nemôže vláda zaplatiť z eurofondov. Konsolidácia dostáva trhliny a neverí je ani Národná banka.Čo s tým urobí vládny Hlas a čo chce urobiť s tým, že mu už rok padajú voličské preferencie? Prečo je podľa premiéra Peter Kažimír zradca a prečo NBS neverí vládnej konsolidácii? A čo hovorí Hlas na nápad premiéra posunúť voľby do obcí, miest a krajov o ďalší rok? Aký je na to vlastne dôvod?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom práce sociálnych vecí a rodiny a podpredsedom strany Hlas – SD Erikom Tomášom.

Podporte Dobré ráno na HeroHero: https://herohero.co/dobrerano/subscribeImunitná poistka, dôkaz, že kvantovo-mechanické vlastnosti sa môžu objavovať aj v makrosvete, či nástroje na tvorbu nových materiálov, ktoré môžu priniesť revolúcie v rôznych priemyselných oblastiach.Aj tento rok už máme za sebou prírodovedné Nobelove ceny, takže dnes si dáme od politiky krátky oddych.Tomáš Prokopčák sa v Dobrom ráne o nobelovkách rozpráva s fyzikom a popularizátorom vedy Samuelom Kováčikom.Zdroj zvukov: Youtube/Nobel PrizeOdporúčanieDnes teda odporúčam prečítať si nejakú dobrú knižku popularizujúcu vedu: a ja som dnes vybral hneď tri: 1177 př. Kr. Zhroucení civilizace a invaze mořských národů od Erica Clineho, čo je úžasné kniha nielen o staroveku, Šieste vymieranie od Elizabeth Kolbert a Príbuzní: Život, láska, smrť a umenie neandertálcov od Rebeccy Wragg Sykes.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Na konci září zachvátilo část Washingtonu napětí. Administrativa Donalda Trumpa svolala obrovský mítink pro ministerstvo obrany – které ovšem zrovna přejmenovala na ministerstvo války. V tom vidí někteří takřka pubertální siláckost, jiní vlastně osvěžující upřímnost.

Ázia: Trumpov plán pre Gazu už nie je na smiech

Jsou v Česku férově daněny osoby samostatně výdělečně činné ve srovnání s tím, kolik na daních odvádějí zaměstnanci? Odborníci z organizace PAQ Research tvrdí, že nikoli, a navrhují reformu. „Současný systém zdanění OSVČ je nerovný,“ upozorňuje v Pro a proti ekonom z PAQ Research Petr Vilím. „Nesouhlasím s tím, že daň u vysokopříjmových OSVČ je až čtyřikrát vyšší než daň, kterou platí zaměstnanci,“ namítá ekonom Vladimír Toráč ze společnosti Grant Thornton.

❌ Partnerem epizody je investiční platforma XTB:⁠⁠⁠https://geolink.xtb.com/0fX7O⁠⁠⁠

Vláda v úterý odeslala návrh státního rozpočtu do Poslanecké sněmovny. Současná opozice ho kritizuje, konečné slovo však budou mít až poslanci zvolení v nadcházejících volbách. „Rozpočet je postaven na vodě,“ tvrdí v pořadu Pro a proti místopředseda Poslanecké sněmovny a poslanec Aleš Juchelka (ANO, kandiduje). „Vždy skončily rozpočty lépe, než bylo schváleno,“ oponuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru a poslanec Vojtěch Munzar (ODS, kandiduje za Spolu).

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Rodinné farmy v Česku vítají návrh nové společné evropské zemědělské politiky, Agrární komora a velké podniky jej naopak odmítají. Jde o potřebnou reformu? „Společný integrovaný fond se nám zdá jednodušší,“ říká v pořadu Pro a proti Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství. „Návrh Komise nereflektuje názory Rady a Evropského parlamentu,“ kritizuje Martin Ludvík, místopředseda Agrární komory a předseda Ovocnářské unie.