Podcasts about Proti

Je v zájmu České republiky držet přísnou vízovou politiku vůči lidem prchajícím z Ruska a Běloruska? Nebo by bylo prozíravější se disidentům z obou zemí více otevřít a podporovat je? A který z přístupů víc pomůže Ukrajině? Pozvání do debaty přijali předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček z ODS a bývalý ministr zahraničí za ČSSD Tomáš Petříček. Moderuje Lukáš Matoška.

Jak lze dnes, i ve světle ruské agrese na Ukrajině, chápat příběh osvobození Prahy a potažmo Československa Rudou armádou? „Měli bychom se na dějiny dívat střízlivěji, realističtěji a ty pohádky o osvobození bychom měli opustit,“ říká novinář Tomáš Klvaňa. Historik Jan Němeček namítá, že reinterpretace těchto událostí jsou možné jen tehdy, jsou-li založeny na pramenné dokumentaci.

Rýsuje se definitivní podoba úsporného balíku? Proč se zdejší vinaři tak brání případnému zavedení spotřební daně na takzvaná tichá vína? A nakolik nepříjemný je pro Donalda Trumpa soudní verdikt, podle něhož se před desítkami let dopustil sexuálního obtěžování bývalé novinářky?

Když v říjnu loňského roku jmenoval prezident republiky Miloš Zeman nové generály, jednomu návrhu vlády nevyhověl. Pokud by váš tip zněl, že odmítnutým byl ředitel BIS Michal Koudelka, nebyla by to pravda. Fialův kabinet si byl vědom toho, že předkládání jeho jména by bylo zbytečným plýtváním sil.

„Proti naší vlasti byla znovu rozpoutána opravdová válka, ale postavili jsme se na odpor mezinárodnímu terorismu, ubráníme i obyvatele Donbasu a zajistíme naši bezpečnost.“ I takováto slova zazněla v projevu ruského prezidenta Vladimira Putina na tradiční přehlídce u příležitosti Dne vítězství na Rudém náměstí.

To jsme v posledních dvaceti letech nezažili - guvernér centrální banky Michl útočí na premiéra Fialu, že jeho vláda nedělá dost v boji proti inflaci. Ten mu vzkazuje, že on sám by si měl plnit své domácí úkoly, protože ČNB má hlavní páky v boji proti neustálému zvyšování cen. Proč Michl tak nezvykle ostře zaútočil? Není to jenom záminka před tím, než v červnu změní monetární politiku? A uzná pak, že se v létě 2022 mýlil, když nezvyšoval úrokové sazby, takže mu nevychází prognóza o snížení inflace v příštím roce na 2 procenta? Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Občas z režie glosuje i Martin Bartkovský. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.pickey.cz/kecyapolitika

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v Kyjevě podpořila ukrajinskou cestu do Evropské unie. Prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) chtějí prosadit, aby přístupová jednání začala ještě letos. „Jde o velmi ambiciózní perspektivu. Bude záležet na tom, jestli rozhodnutí podpoří všechny členské státy,“ říká Jana Juzová z institutu Europeum. „Nevidím jediný důvod, proč by měla EU zahájení jednání zdržovat,“ reaguje europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

Pred današnjim praznikom Dnevom upora proti okupatorju je sinoči v Šoštanju potekala državna proslava. Slavnostna govornica predsednica Državnega zbora Urška Klakočar Zupančič je med drugim izpostavila pomembnost sodelovanja politično različno mislečih in ocenila, da smo resnično svobodni le takrat, ko v človeku prepoznamo samo človeka. V oddaji tudi: - Ukrajina se pospešeno pripravlja na spomladansko protiofenzivo - Indija po številu prebivalcev prehitela Kitajsko - Knjižni sejem v Leipzigu po treh letih znova na široko odpira svoja vrata

Šest z deseti Čechů se podle průzkumu společnosti Ipsos obává umělé inteligence. Měl by se pozastavit její vývoj, jak žádají i někteří experti? „Má řadu pozitivních dopadů na naše životy, ale zároveň je to technologie, kterou vyvíjíme bez řádné kontroly. Důvodů, proč se jí bát, je hodně,“ říká Michal Pěchouček z ČVUT v Praze. „Určité hrozby tady jsou, ale je to úžasný nástroj, který změní povahu naší kultury a civilizace,“ míní filozof, bioetik a neurolog Jan Payne.

Část zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů dala kvůli sporům s vedením instituce výpověď. Destabilizaci instituce a nezodpovědné hospodaření potvrzuje i 250 historiků z České republiky i zahraničí. Je na půdě ÚSTRu ohroženo svobodné bádání, nebo ho mají kroky nového vedení naopak zajistit? Je ředitel Ladislav Kudrna dobrým manažerem?

Syn osvobozeného otroka, který prošel dráhou herce, zpěváka, sportovce a politického aktivisty, aby se nakonec ocitl na černé listině kvůli vřelým vztahům se stalinistickým Sovětským svazem. Pro jedny oběť antikomunistického tažení mccarthyovské éry – pro jiné aktivista, který od Moskvy převzal mírovou cenu v době, kdy tato země mučila statisíce lidí v gulagu.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel vybírá první trojici nových ústavních soudců. Oslovil přes 20 institucí, aby nominovaly kandidáty, které posoudí sedmičlenný konzultační panel. U některých odborníků i politiků nový postup budí rozpaky. „Vysílá to zavádějící obrázek o tom, jak Ústavní soud funguje a bude fungovat,“ míní Jan Komárek z Kodaňské univerzity. „Považuji nový postup za vhodný a transparentní,“ oponuje Marie Zámečníková z Masarykovy univerzity.

Zdá sa, že vo výške sa žije zdravšie. Teda, najskôr sa musíte prispôsobiť, zvyknúť si a udýchať to... no vedci zrejme teraz zistili, prečo ľudia žijúci vo vyšších nadmorských výškach majú menej metabolických ochorení. Aj keď náznaky prichádzajú od pokusných myší. Tento týždeň sa v podcaste Zoom spoločne vyberieme do vysokých nadmorských výšok, dozvieme sa, ako požiare poškodzujú ozónovú vrstvu a zistíme, či by prechladnutie mohlo vytvárať deťom prirodzenú imunitu pred covidom. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Zoom a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.

Predstavniki vlade bi morali po prvotni časovnici sindikatom danes predstaviti izhodišča za pogajanja o prenovi plačnega sistema in odpravi plačnih nesorazmerij. Ker jih je vlada sprejela šele v petek, bodo sindikate z izhodišči podrobneje seznanili prihodnji teden. Sindikati opozarjajo, da želi vlada zamakniti uveljavitev nove plačne lestvice in zamrzniti nagrajevanje delovne uspešnosti. V oddaji tudi: - V Švici preprečili padec bančne domine: Credit Suisse v roke UBS za tri milijarde evrov ob pomoči švicarske vlade - Kitajski predsednik v Moskvi: bo Ši prevzel vlogo posrednika za končanje vojne v Ukrajini? - Proti razslojevanju otrok: začetek zbiranja podpisov s peticijo, da bi bile na šolah brezplačne vse obvezne vsebine

Prezidentské volby v prosinci 1935 byly jedním z klíčových okamžiků první republiky. Měly odpovědět na zásadní otázku: kdo po Masarykovi? Jediným, kdo se chystal postavit očekávanému kandidátovi Edvardu Benešovi, byl Bohumil Němec. Málo známou osobnost připomene v Portrétech Michal Pehr.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vysokoškolští pedagogové z humanitních oborů hrozí stávkou nebo odchodem na střední a základní školy kvůli podprůměrným platům. Dělá stát dost pro to, aby se jejich situace zlepšila? „Celé vysoké školství je dlouhodobě podfinancováno a my se snažíme tuto situaci řešit,“ říká vrchní ředitelka sekce pro vysoké školství ministerstva Radka Wildová. „Dosud ne, ale chovám naději, že se blýská na lepší časy,“ věří děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého Jan Stejskal.

Desetitisíce pacientů čekají dlouhé měsíce na sonografické vyšetření, kolonoskopii, v některých krajích na výměnu kloubu i roky. Alena Gajdůšková ze Svazu pacientů vidí příčinu v nedostatku zdravotního personálu i nedostupnosti péče zvláště v regionech. Poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL) věří, že se skluz z předchozích pandemických let pomalu vyrovná, s pomocí pojišťoven i ministerstva.

Aktivisté z rakouského hnutí Letzte Generation požadují omezení rychlostních limitů, což považují za nejefektivnější krok, který může vláda okamžitě přijmout ve snaze odvrátit klimatickou krizi. Ve velké části společnosti protesty aktivistů vyvolávají odpor a nepochopení. A podle kritiků zhoršují obraz klimatického hnutí v očích veřejnosti. Téma pro Zaostřeno a Ladislava Nováka.

„Pro vaše zločiny existuje jedině trest smrti. Pouze naše budovatelské úspěchy umožňují tu velkou milost, že vám může být trest smrti změněn na doživotí," řekl při zdůvodnění rozsudku s údajnými slovenskými buržoazními nacionalisty předseda senátu Juraj Uhrín. Jméno hlavního obžalovaného je známé: Gustáv Husák. Pořad Portréty přiblíží odsouzeného, který nakonec ve vězení byl o dva dny déle než Husák; básníka Daniela Okáliho.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nova epizoda podkasta "Dobar loš zao" je tu, da vam dodatno ulepša ovaj istorijski trenutak. Nenad Kulačin i Marko Vidojković su u prvom delu emisije posvetili dužnu pažnju bicepsima Aleksandra Vučića, kolačićima koji su se grickali u Briselu, kao i osvežavajućem gaziranom piću, koje sponzoriše svetlu budućnost Kosova i Srbije. Fokus emisije je, zatim, sa briselske komedije prebačen na srpsku pravosudnu tragediju, u kojoj su prošle nedelje glavne uloge igrale hrabre tužiteljke, dark lord VJT Nenad Stefanović i građanin Sergej Trifunović, sa blokiranim tekućim računom. Istorijska vremena i u njima adekvatan gost, Milan St Protić! Neponovljivi St baca bolnu istinu po gledaocima, na taj način ih isceljujući od višedecenijske društveno-političke hipnoze. Osim o Kosovu i Vučiću, gost je govorio o pravosuđu, evropskoj budućnosti Srbije, ali i o tome šta bi njegov pradeda radio da je na mestu našeg predsednika s bicepsima. U Magarećem kutku moći ćete da čujete reč "ovaj" nekoliko desetina puta. DLZ, jedini podkast u Srbiji pod zaštitom Međunarodnog PEN centra, istovremeno na našem portalu i YouTube!

Jak rozumíme po roce ukrajinsko-ruské války příčinám jejího vzniku? A dělá Západ dost pro to, aby Rusko ukončilo svou agresi vůči Ukrajině? Politolog Pavel Barša je přesvědčen, že ano, filozof Václav Němec vítá západní pomoc Ukrajině, ale podle něj není stále dost rychlá ani účinná.

Rozhodnutí Evropského parlamentu o zákazu výroby aut se spalovacími motory od roku 2035 vyvolalo řadu ostrých reakcí. Mělo by se nařízení ještě revidovat? „Určitě ano. Jde o nekvalifikované rozhodnutí, které není podloženo fakty,“ míní Jan Macek z Centra vozidel udržitelné mobility ČVUT v Praze. „Automobilky s tím počítají ve vývojových plánech, takže je legitimní očekávání, že se to měnit nebude,“ reaguje europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Pár dní po prezidentských volbách vláda sestavila několik pracovních skupin a oznámila některá reformních opatření. V jejich centru je zastavení dramaticky rostoucích penzí. Co to vyvolá? Nenávist mladých proti starým? A koho Petros nazval slizským sráčem?

Prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach hájí záměr dostat na olympijské hry 2024 v Paříži sportovce z Ruska a Běloruska. Proti tomu se v mnoha státech zvedla velká vlna nevole. V rozhovoru pro mezinárodní média argumentoval Bach tím, že sport musí respektovat lidská práva všech sportovců. Pořadem prováděl Roman Fojta. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130216/

Jak se Česku daří zatím začlenit ukrajinské uprchlíky a jak proces ovlivní novelizace zákonů zvaných Lex Ukrajina, upravujících jejich podporu? Poslanec STAN Martin Exner věří, že bude motivovat Ukrajince v Česku k větší snaze o integraci, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová upozorňuje na četná slabá místa novely.

Jih Turecka postihlo zemětřesení, které prezident Erdogan označil za katastrofu století. Jak tragédie ovlivní tuto zemi a pozici Erdogana, který se ve volbách chystá obhájit svůj mandát? „Turecko by mělo nakročeno k dobrému vývoji,“ míní první velvyslanec v Turecku, turkolog a překladatel Tomáš Laně. Přesto z místa katastrofy unikají videa, kde lidé kritizují jeho vládu. Prezident se podle něj bude snažit uhájit svou ideologii za každou cenu. Moderuje Zita Senková.

Lidé kvůli vysoké inflaci čím dál méně utrácejí. Nejnovější čísla ukazují, že maloobchodní tržby se před Vánocemi propadly o více než sedm procent, což je téměř nejvýrazněji v historii. Jak varovný je to signál pro příští měsíce? Proč lidé šetří především na potravinách a co s tím ČNB a naše vláda může udělat?

Měl by Petr Pavel být obezřetnější a počkat s významnými kroky pro zahraniční směřování státu až po inauguraci? Nebo je namístě ihned po zvolení dát najevo, kudy se bude ubírat jeho zahraniční politika? A nehrozí, že nebude v symbióze s vládou? Debatovat budou místopředseda sněmovního zahraničního výboru Ondřej Kolář z TOP 09 a poslanec Evropského parlamentu Ondřej Knotek z hnutí ANO. Moderuje Lukáš Matoška.

Dává smysl vznik samostatné sněmovní vyšetřovací komise, která by se zabývala hospodařením a dalšími kauzami Hradu za éry Miloš Zemana? Iniciátor vzniku poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL) věří, že by komise přinesla celostní pohled, poslanec ANO Robert Králíček historicky zpochybňuje přínosy takových parlamentních orgánů.

Vláda OĽANO, Matoviča a Hegera, ktorá o sebe hovorila ako o protikorupčnej, nás chcela na začiatku posunúť v rebríčku vnímania korupcie o 20 miest dopredu. Špecializovaný trestný súd konečne rieši vážne kauzy. Ako to nakoniec dopadlo? Čo sa podarilo a čo nie? Ako vnímame korupciu na Slovensku dnes? Pomáha vyšetrovanie najvážnejších politických káuz dôvere v políciu či súdnictvo? Kto je tu teraz podozrivý, že podplácal, a kto si úplatky pýtal? A aké kauzy sa spájajú s dnešnou vládou? Braňo Závodský sa rozprával s riaditeľom Transparency Internation Slovensko Michalom Piškom a šéfkou Nadácie Zastavme korupciu Zuzanou Petkovou.

Jihozápadně od města Bachmut čelí už několik týdnů ukrajinští vojáci Andrij a Borisič – v bunkru vysekaném do zmrzlé země a osvětleném svíčkami – stovkám bojovníků ruského soukromého vojenského dodavatele Vagnera. Jeho žoldnéři se vrhají proti ukrajinské obraně. Bojovat proti Wagnerovcům je prý jako bojovat proti „zombies“, tvrdí americká televizní stanice CNN.

Keď bola 29. septembra podpísaná v Mníchove zmluva, ktorá nadiktovala Československu odstúpenie jeho pohraničných území nacistickému Nemecku, v celej krajine sa zdvihla vlna odporu a hlbokého sklamania. Prvá republika sa predsa na obranu svojich hraníc, svojej nezávislosti a svojej demokracie dlho pripravovala. Po prijatí mníchovského diktátu predsa nacistom nepadli do rúk len rozsiahle pohraničné oblasti, ale aj obrovský komplex obranného pevnostného systému, ktoré republika cieľavedome budovala od roku 1935. To, čo z Československa po Mníchove zostalo, bolo prakticky neobrániteľné, bezbranné, vydané na milosť a nemilosť Hitlerovi. Československé opevnenie svojou prepracovanosťou, rozsahom a technickou vyspelosťou udivuje návštevníkov ešte i dnes a to až do tej miery, že nám znova a znova v mysli môže vystať otázka: Čo ak by sme do toho predsa len šli a bránili sa? Hoci aj za podmienky, že nás opustili najbližší spojenci. A ako dlho by sme sa dokázali brániť? A treba jedným dychom dodať, že pohľad na opustené československé pevnosti v pohraničí v laikovi prebúdza presvedčenie, že by to nebol márny boj. Je to ale skutočne tak? Čo dnes vieme o obranných možnostiach československého opevnenia? Ako vznikalo a do akej miery sa stihol realizovať jeho pôvodný plán? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s Janom Hrubeckým, historikom Múzea Východných Čiech v Hradci Králové a vedúcim Múzea vojny 1866. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk - Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

Lotyšsko je zrejme prvá krajina, ktorá zvažuje bojkot budúcoročnej olympiády v Paríži. Problémom je totiž účasť ruských a bieloruských športovcov. Medzinárodný olympijský výbor totiž premýšľa, ako umožniť ich účasť a slovenský olympijský výbor túto snahu podporuje: ak títo športovci nepodporujú vojnu a budú súťažiť pod neutrálnou vlajkou. Proti ich účasti však sú nielen Ukrajina, ale aj pobaltské krajiny, Británia či Poľsko. Prečo sme teda zaujali na Slovensku takýto zbabelý postoj, čo chce dosiahnuť Medzinárodný olympijský výber a či skončí olympiáda bojkotom? Na otázky Tomáša Prokopčáka odpovedá šéfredaktor Športnetu Boris Vanya. Zdroj zvukov: FRANCE 24 English, Reuters, CBC News: The National Odporúčanie: Realita zmizla. Je preč, prestali sme ju vnímať, prestali sme rozlišovať, čo je pravdivé a čo je fikcia. Zotreli sme hranice a zotreli sme ich nielen na sociálnych sieťach: stratili sme ich pri zábave, stratili sme ich pri politike, v našich každodenných životoch. Presne strata našej schopnosti rozlišovať medzi pravdou a fikciou, medzi skutočným a neskutočným je témou marcového vydania môjho obľúbeného magazínu The Atlantic. A odporúčam začať textom We've Lost the Plot. https://www.theatlantic.com/magazine/archive/2023/03/tv-politics-entertainment-metaverse/672773/ _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

"Je to frustrujúce. Častokrát máme porozumenie a veľmi dobrú konštruktívnu diskusiu s vedením nemocnice aj s primármi a lekármi, ktorí rozumejú, čo to prináša a prečo je to potrebné. A čo sa týka tej istej nemocnice, tak politická obec od primátorov cez starostov až po županov s tým zásadne nesúhlasí a bojujú proti reforme. Napriek tomu, že tí lekári a riaditelia, ktorých sa to naozaj dotýka, sú s tým uzrozumení a máme s nimi konštruktívnu diskusiu," hovorí riaditeľ Inštitútu zdravotných analýz na ministerstve zdravotníctva Matej Mišík. "Sme v o niečo lepšej pozícii. Zákon už je schválený, máme odborne pripravenú vyhlášku, teraz sme v implementačnej fáze, nie vo fáze politického boja. Očakávame politický boj, neteším sa na neho. O to viac potrebujeme viac hovoriť s nemocnicami, primármi, primárkami a vysvetľovať čo tá reforma prináša občanovi, pacientovi, ale aj nemocniciam," dodáva Mišík. Ako sa budú kategorizovať nemocnice? Čo by povedal ľuďom, ktorí sa boja, že ich sanitka bude viesť s infarktom 50 minút to nemocnice? A budú z niektorých nemocníc doliečovacie ústavy? Ovplyvní reformu nemocníc to, že Slovensko čakajú predčasné voľby? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s riaditeľ Inštitútu zdravotných analýz na ministerstve zdravotníctva Matejom Mišíkom. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Sprehodimo se po odkritjih in dosežkih v znanosti v iztekajočem se mesecu, Frekvenca X ponuja raznoliko bero aktualnih raziskav - od jedrske fuzije, do masnega spektrometra, od plastike v morju do sezone okužb z respiratornimi virusi. Novinarjema Maji Stepančič in Luki Hvalcu se je v studiu pridružila gostujoča urednica oddaje, virologinja Katarina Prosenc Trilar. Ostali gosti oddaje: dr. Luka Snoj, vodja raziskovalnega reaktorja Triga na Brinju pri Ljubljani; dr. Damjan Osredkar, predstojnik kliničnega oddelka za otroško, mladostniško in razvojno nevrologijo na Pediatrični kliniki v Ljubljani; dr. Ivan Šprajc arheolog z ZRC SAZU; dr. Tina Kosjek, Inštitut Jožef Stefan.

Jak začít dělat svůj podcast? Jak si to co nejvíce ulehčit a zároveň zachovat kvalitu? Co se dozvíte v Danově nové knize Proti proudu? A jak najít takzvaný "dobrý život"? Dalším hostem Deep Talks byl Dan Tržil. Dan již 7 let vydává podcast Proti proudu a na konci loňského roku vydal stejnojmennou knihu, která shrnuje ty nejzajímavější myšlenky z jeho podcastu a z diskuzí s více než 170 hosty.

Zahraniční média si všímají, že gesta nové izraelské vlády z posledních dnů naznačují vstřícnost vůči Moskvě. Mění vláda Benjamina Netanjahua postoj Izraele k válce na Ukrajině a přiklání se na ruskou stranu? Odrazí se to na jeho vztazích se Západem? Nebo by Izrael naopak mohl sehrát pozitivní roli prostředníka jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou? Debatovat budou bývalý velvyslanec v Izraeli, někdejší náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider a publicista Pavel Novotný. Moderuje Karolína Koubová.

Zajtra čaká Slovensko ďalšie Ficovo referendum. Referendová otázka znie: Súhlasíte s tým, že predčasné skončenie volebného obdobia Národnej rady je možné ukončiť referendom alebo uznesením Národnej rady? Hlasovať sa dá od 7 do 10tej večer. Aké máme na Slovensku pravidlá pre referendum? Kedy je úspešné, teda platné, a kedy nie? Čo znamená ak sa ľudia v referende zhodnú na položenej otázke, ako na to musí reagovať parlament? A čo si máme myslieť o tom, že je v parlamente návrh novely ústavy, ktorý je prakticky o tom istom? Braňo Závodský sa rozprával s ústavným právnikom, šéfom katedry ústavného práva na Univerzite Komenského docentom Mariánom Gibom.

Penzistům se od ledna zvyšují důchody o 500 Kč za každé vychované dítě. Tzv. výchovné v roce 2023 přijde stát na 19 miliard korun. Jde o správný způsob mezigenerační solidarity? Lidovkyně Šárka Jelínková vítá, že je rodičovství konečně oceňováno, Lenka Kohoutová (ODS) varuje před dopady na státní rozpočet a žádá zpřesnění novely.

Deník N se připojil k týdeníku Respekt a od Nového roku přestal přechylovat cizí ženská příjmení. Je společenská poptávka po tomto kroku tak silná, že by se měl v médiích stát masovým jevem? „Přechylovat je praktičtější a nejsem si jist mírou společenské poptávky,“ říká publicista, spisovatel a překladatel z angličtiny Jaroslav Veis. „Jasné ne přechylování. A společenskou poptávku opravdu cítím,“ reaguje zástupce šéfredaktora Deníku N Lukáš Werner.

Katere teme so tako močno zaznamovale 2022, da bodo vplivale tudi na letošnje leto in na tehnološko prihodnost? Odbiti do bita sta se pridružila kolega iz tehnološkega podkasta Ogrodje: Andraž Brodnik in Andraž Sraka. Poudarjamo umetno inteligenco, ki tudi v slovenščini generira besedila (ChatGPT) in lahko prinaša tehnofobijo. Proti vseprisotnemu strahu pred tehnologijo se lahko borimo z izobraževanjem in iskanjem informacij. Čeprav vse pogosteje gledamo stran in iščemo alternative, ne moremo mimo Twitterja po lanskem prevzemu Elona Muska in se sprašujemo, ali odpuščanja v velikih tehnoloških podjetjih nakazujejo trend prihodnosti. Zapiski: ChatGPT: Optimizing Language Models for Dialogue Newest ‘github-copilot' Questions - Stack Overflow What we know about Elon Musk's week and what's in store for Twitter | Elon Musk | The Guardian Elon Musk's Cuts at Twitter? A Data Center, Janitors, Some Toilet Paper - The New York Times The tech industry's moment of reckoning: layoffs and hiring freezes - The Verge Tech layoffs are companies cutting back to their core business, says The Verge's Patel - YouTube Gentler Streak: Workout Tracker Home - Računalniški muzej Space - Cosylab Nasa se vrača na Luno s pomočjo slovenskega znanja - N1 Mono tipkovnica Zanimivosti iz tehnološkega sveta pošiljava tudi v elektronske nabiralnike. Naročilnica na Odbito pismo je tukaj. Razpravi o odbitih temah se lahko pridružite na Twitterju. Dosegljiva sva tudi na naslovu: odbita@rtvslo.si. Podkast Odbita do bita je brezplačno na voljo v vseh aplikacijah za podkaste. Naročite se in podkast ocenite.

Před 30 lety se Československo rozpadlo na dvě samostatné republiky Čechů a Slováků. Měla federace šance na pokračování, kdyby o ní nerozhodl zákon, ale referendum? Bývalý pozdější premiér Vladimír Špidla věří, že referendum by společný stát obou národů zajistilo, tehdejší místopředseda vlády Jan Kalvoda ale považuje rozpad Československa z mnoha důvodů za nevyhnutelný.

Petrol bo danes na Hrvaškem za eno uro zaprl vse svoje servise, s čimer želi povečati pritisk na hrvaško vlado, da opusti regulacijo cen naftnih derivatov. Pri nas ne bodo zapirali črpalk. Nekaj drugih poudarkov oddaje: - V veljavi na referendumu potrjeni zakoni; zakon o vladi odpira pot njeni reorganizaciji - Kumer in Papič že podala odstopni izjavi - Na zdravljenje v Slovenijo prispela ranjenca iz Ukrajine - Na prvi tekmi silvestrske turneje smučarskih skakalk v Beljaku vseh šest Slovenk; pod Senčno goro skakalci v lov na zlatega orla

Přestože většina Čechů se k žádnému náboženství nehlásí, dárky jim nosí Ježíšek. Je správné, že dětem po generace předáváme tento pohádkový příběh, který se skutečností nemá nic společného? Je důvod se obávat, že děti budou pak své rodiče obviňovat, že s nimi nejednali v této věci na rovinu?

V Česku rychle ubývá dětských lékařů, jejich průměrný věk je kolem 60 let. Dělá stát dostatečné kroky pro zlepšení situace? „Nějaké kroky dělá, efektivní jsou částečně a určitě nejsou dostatečné,“ míní předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. „Dostatečné nemohou být, když není dost lékařů. Ale to není otázka tohoto ministerstva, jde o dlouhodobý problém,“ říká poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL).

Přestože od voleb uplynuly už tři měsíce, Praha stále nemá nové vedení. Proti volbě Bohuslava Svobody (ODS) primátorem se postavila zastupitelka Hana Kordová Marvanová a jednání vracejí na začátek. „Jsem přesvědčen, že nakonec i Hana Marvanová musí vidět, že současná realita je neudržitelná, a pochopí, že to, co způsobila, nese daleko větší škody,“ říká bývalý pražský primátor za ODS Pavel Bém.

Zaměstnavatelé budou podle chystané unijní směrnice muset poskytovat údaje o rozdílu v platech žen a mužů na stejné pozici. Pomůže to k větší rovnosti v odměňování? „Jde o velmi správný krok. Pokud směrnice začne platit, zpřehlední odměňování těm, kteří teď trpí tím, že není transparentní,“ říká socioložka Lenka Simerská. „Směrnice nemá potenciál zásadním způsobem ten problém řešit. Jde o další byrokratické zatížení,“ míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Kontroverzní mistrovství světa ve fotbale skončilo. Jak lze první šampionát pořádaný v muslimské zemi zpětně hodnotit? Není dobře, že se tam konal, uvádí v Pro a proti Michal Komárek ze serveru Seznam Zprávy. Miroslav Korecký z Mladé fronty DNES vidí mnoho důvodů k nespokojenosti, ale věří, že její konání Kataru pomohlo na cestě od despocie k demokracii.