Drinkologie

Koktejlová ikona a symbol dobrých časů. Jinak se snad Martini ani nedá popsat! V průběhu minulého století se z něj vytvořil kult, který nemohl chybět v ruce někoho, kdo něco znamenal. Je to navíc asi jediný drink, který si v mysli vybavíme všichni stejně. V typické kónické skleničce, která po něm nese i jméno.

Vše zlé je pro něco dobré. Tak kupříkladu kurděje – velmi nepříjemná a bolestivá nemoc rozšířená u námořníků – pomohla vzniku naopak velmi příjemné záležitosti – koktejlu gimlet.

Manhattan: Vermutový král pro matku Winstona Churchilla

Mojito! Drink, který barmani velmi neradi připravují. Zabírá spoustu času a většinou po něm zbyde pěkný nepořádek. Když se ale správně připraví, je to nesmírně osvěžující a lahodný koktejl, kterému se nedá upřít jeho popularita. Bodne zejména v letních měsících. Mojito je navíc překvapivě pořádný koktejlový kmet. Jeho kořeny se dají vystopovat až do 16. století.

Největší barová klasika všech dob, která by se nikdy neměla měnit. A to už jen kvůli svému názvu. To je Old Fashioned. Bourbon, cukr, bitters a citronová kůra na vrch. Tak málo stačí k docílení dokonalosti. Vyváženost sladkého a hořkého doplňuje bourbon stejně, jako maso na grilu vždy nejlépe doplňuje sůl a pepř.

Margarita. Krásné španělské jméno. Jaká asi byla ta slečna, podle které je pojmenovaný koktejl na tequillové bázi? Nad tímhle určitě někdo z vás někdy přemýšlel. No, ono to nebude zas tak jednoduché. Význam slova Margarita totiž sahá mnohem dál. Jistě, může to být ženské jméno, ale je to také španělský výraz pro sedmikrásku. Kdo by to byl řekl, že takto silný drink podávaný v nasolené skleničce je zároveň výraz pro drobnou, něžnou rostlinku.

Jeden koktejl vládne všem – tak nějak se dá vystihnout vztah obyvatel amerického New Orleans ke koktejlové legendě jménem Sazerac. Místní jsou na tento koktejl hrdí natolik, že jej zákonem prohlásili za oficiální drink jejich města. Možná si říkáte, co je na tom tak výsostného. Spoustu měst si za své symboly vybírá kde co. New Orleans je ale po desetiletí označován za „kolébku civilizovaného pití“.

„Barmane! Potřebuji více alkoholu ve svém alkoholu.“ Přibližně touto větou prý hrabě Negroni „vynalezl“ před více, než sto lety jednu z elementárních součástí klasické barové kultury – koktejl Negroni. Lahodná klasika dnes, po éře barevných drinků s ovocem a paraplíčky, zažívá svou renesanci.

Pokud lze něco označit jako Barbie mezi drinky, tak je to určitě Cosmpolitan. Je mladý, popový, růžový a nejčastěji ho vidíte třímat v dívčí ruce. Když říkám mladý a popový, myslím to doslova. Odhaduje se, že Cosmopolitanu je teprve kolem třiceti let. A svou největší slávu si přitom užil teprve před dvaceti lety, v souvislosti s uvedením seriálu Sex ve městě.

Neexistuje snad sehranější dvojka než gin a tonic. Funguje jim to už po staletí a historii mají i navzdory své jednoduché mixologii bohatou a složitou. Takže ustup Romeo a Julie, tohle je příběh dvou chutí pro sebe stvořených, které na rozdíl od vás dvou zachránily spoustu životů.

Koktejl. V dnešním světě poměrně často užívané slovo, přesto si pod ním každý představíme něco trochu jiného. Někdo vidí protáhlou sklenici naplněnou oranžovo-červenou tekutinou, ozdobenou ovocem, jiný si vybaví martini s olivou nebo rovnou hlášku z Jamese Bonda. Většina si ke koktejlu automaticky spojí led a alkohol. Některým se vybaví vychlazený jahodový milkshake. Pro mě osobně znamená koktejl unikátní kombinaci chutí, která se musela prokousat časem a osvědčit se. Pokud jste tedy ještě nepronikli za barovou zeď, nechte se zlákat a nahlédněte tam se mnou. Možná také poznáte, jaké poklady se za slovem koktejl mohou skrývat. V Drinkologi vám představím deset koktejlových legend, se kterými se v žádném dobrém koktejlovém baru nemůžete zklamat.