Podcasts about pokud

Toužíte po velkém, barevném a velkém papouškovi? Amazoňan, kakadu, ara a žako, to jsou čtyři rody velkých papoušků nejčastěji u nás chované.

Toužíte po velkém, barevném a velkém papouškovi? Amazoňan, kakadu, ara a žako, to jsou čtyři rody velkých papoušků nejčastěji u nás chované.

Toužíte po velkém, barevném a velkém papouškovi? Amazoňan, kakadu, ara a žako, to jsou čtyři rody velkých papoušků nejčastěji u nás chované.

Administrativa Donalda Trumpa pokračuje v úsilí podkopat finanční stabilitu Harvardovy univerzity. Vládní agentury mají přehodnotit a případně ukončit zbývající kontrakty a už dříve vláda zablokovala federální granty ve výši 3 miliard dolarů. Navíc má univerzita zákaz nabírat zahraniční studenty. „Jde o precedens. Vybrali si tu nejstarší a nejsilnější univerzitu. Pokud se podaří ochromit její autonomii, ty ostatní se velmi rychle přizpůsobí,“ míní politolog Michael Kraus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když lidem ukazuji nové AI vychytávky, často slyším: "No tak to už [doplň povolání] nebudou mít co žrát!" Nebojte, budou. Víc, než si myslíte. Často se setkáváme s předpověďmi, které profese nejdříve zaniknou pod tíhou AI. Pravda je taková, že pokud nějaké povolání neznáme, na venek nevidíme, kolik se pod danou prací skrývá komplexity a nutnosti kreativity, neformálních znalostí a zkušeností. V dnešním dílu mého podcastu si to ukážeme na příkladu několika profesí, které jsou údajně v ohrožení. Možná ale ne tolik, jak si myslíte. O podcastu Jak v práci dělat více zajímavých, smysluplných věcí a méně těch otravných? Příběhy a myšlenky o tom, jak získat kontrolu nad svou prací a čas i energii něco změnit. Jak se dostat k zajímavé práci? Jak se nezbláznit z meetingů? Kolik hodin pracovat? Jak zlepšit komunikaci? Jak přestat věci odkládat? To jsou palčivé otázky, na které každý hledá odpověď. Podcastem vás provází Jiří Benedikt, trenér, který pomáhá lidem ve firmě tvořit a růst v digitální době O autorovi Jiří Benedikt je inovátor a lektor. Učí lidi ve firmách vést inovační projekty, chytře používat technologie a pomáhá jim tak uspět v digitální době. Pracuje třeba pro Škoda Auto nebo Johnson&Johnson Má doma dvě malé dcerky. Rád chodí po horách, leze po skalách a leží v knížkách. Píše blog na JiriBenedikt.com a točí podcast DalsiKroky.cz viz profil autora na webu Sledujte další moji tvorbu Můj český Youtube kanál Můj anglický Youtube kanál Propojme se na Linkedin Sledujte můj blog na téma chytrá práce Odebírejte novinky Pokud chcete dostávat upozornění na nové díly, můžete jít na JiriBenedikt.com/novinky a já vám každý čtvrtek pošlu co je nového jak v podcastu tak na mém blogu. Budu taky rád, když podcast budete sdílet a doporučíte ho lidem, které by mohl zajímat. Pokud mi chcete cokoli vzkázat, okomentovat to, co říkám, nesouhlasit, nebo přidat vlastní zkušenost, napište mi email na adresu jiri@jiribenedikt.com, všechny emaily čtu a na všechny odpovídám. Videokurzy pro jednotlivce Na serveru Profikem.cz najdete moje videokurzy Excelu pro jednotlivce. Můžete se podívat na bezplatný kurz i na kurzy k zakoupení. Školení pro firmy Digitální transformace Design thinking Lean Six Sigma Time management Adaptabilita Kreativita Excel Bezplatně ke stažení Na svém webu mám spoustu výukových materiálů, šablon a taháků ke stažení na tyto témata: Design thinking MS Excel Lean Six Sigma Projektový management Time management Prezentační dovednosti Knihy, které doporučuju Toto je seznam českých i anglických knížek a online zdrojů, které zmiňuju a doporučuju na mých školeních Design thinking, Lean Six Sigma, Time management a dalších. www.jiribenedikt.com/knihy

U Motoristů musí být panika. Preference ambiciózní strany, která sama sebe označuje za jedinou autentickou pravici a prezentuje se jako ideální partner v případné budoucí Babišově vládě, padly pod pět procent. Dolů ji táhne šnůra potíží kolem europoslance Filipa Turka.„Nejasnosti kolem bakalářské práce, dvousetkilometrová rychlost na dálnici nebo nacistické symboly, to vše k image hranatého drsňáka nějak patří. To jeho příznivci berou. Ale zpochybnění image velkého formulového závodníka s působivými úspěchy může být fatální ranou,“ říká Lucie Stuchlíková v podcastu Vlevo dole.Turek coby hlavní hvězda Motoristů přitom stále není členem strany a dosud se ani nerozhodnul, zda opustí europarlament a bude kandidovat v říjnových sněmovních volbách.Ostatní lídři Motoristů si uvědomují vážnost situace. Pokud by se i další měsíc v průzkumech veřejného mínění dál propadli, hrozí jim, že je televizní stanice přestanou zvát do debat. Zmizeli by tak z klíčového mediálního prostoru jako relevantní politický hráč.„Turek, který loni vytáhl Motoristy vzhůru, je teď paradoxně táhne dolů. Svými příhodami úplně zastiňuje ostatní kandidáty strany a úplně vymazal další témata. Skoro bych čekal, že tím musí ostatní straníky už pěkně štvát,“ myslí si Václav Dolejší.Sebevědomá strana podporovaná exprezidentem Václavem Klausem původně chtěla mířit na zklamané pravicové voliče. Jenže čím je osloví, když většinu mediální agendy Motoristů zabírá vysvětlování kategorií formule a pravidel závodů?Pražský lídr Motoristů Boris Šťastný pak v televizním rozhovoru nemluví o plánech ve zdravotnictví, ale je nucen dokola odpovídat na otázky kolem Turka a závodů, a královehradecká jednička Renata Vesecká coby bývalá nejvyšší státní zástupkyně nemá prostor mluvit o justici.Vědí vůbec Motoristé, kde a jak se zapíná turbo? A komu a proč říká Filip Turek "zlatíčka"? Dojme vás spíš chlap s hranatou hlavou, nebo s rýmičkou a čajem s medem? Poslechněte si čerstvý Reaktor Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jak by měla česká diplomacie přispět k ochraně civilistů v Pásmu Gazy? „Je důležité jednat s lídry klíčových mezinárodních lidskoprávních institucí, jako zmiňovaný komisař pro lidská práva OSN, případně vysoký komisař pro uprchlíky a skutečně reflektovat to, že v tom území dochází ke ztrátám tisíců nevinných lidí, kteří nemají šanci se jakkoliv zachránit,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, náměstkyně ministra pro evropské záležitosti.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kvalitní plastová okna vydrží od 35 do 50 let. Pokud jsou správně nainstalovaná, mohou ušetřit až 35 % nákladů na vytápění. V rušných místech sníží hluk, který nám do obydlí proniká. Čas od času ale potřebují údržbu, kterou při troše šikovnosti můžeme zvládnout sami.

Kvalitní plastová okna vydrží od 35 do 50 let. Pokud jsou správně nainstalovaná, mohou ušetřit až 35 % nákladů na vytápění. V rušných místech sníží hluk, který nám do obydlí proniká. Čas od času ale potřebují údržbu, kterou při troše šikovnosti můžeme zvládnout sami.

Kvalitní plastová okna vydrží od 35 do 50 let. Pokud jsou správně nainstalovaná, mohou ušetřit až 35 % nákladů na vytápění. V rušných místech sníží hluk, který nám do obydlí proniká. Čas od času ale potřebují údržbu, kterou při troše šikovnosti můžeme zvládnout sami.

Vláda zatím nepředstavila reálný způsob, jak financovat vyšší obranné výdaje. Eutanázie není řešením špatné péče. Pokud vláda přidá peníze na platy vojákům a policistům, musí přidat i špionům BIS. Dočkáme se zaměstnaneckých akcií?

Zajímavost hned na začátku. Pokud slyšíte to, co slyšíte, znamená to, že jsem v Japonsku. Mám totiž dlouhodobé lapálie s bolestmi v zádech a o Velikonocích mě to vzalo tak, že jsem se ocitl v Motole na kapačce. Takže hrozilo, že pojedu leda na Macháčkův palouk a ne na císařský turnaj v zápase sumo v Tokiu – ale taky nepojedu do Ósaky a Kjóta, jsme se chystali s Davidem, mým synem.

Už několik měsíců probíhá ve vládě i na veřejnosti debata o platech policistů, hasičů a vojáků. Chtějí víc, než dnes berou. Server iRozhlas nedávno zjistil, že nejsou sami. O vyšší platy pro své zaměstnance usiluje také Bezpečnostní informační služba (BIS), tedy civilní kontrarozvědka, tajná služba působící na našem území.

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).

Otázka jak do televizní soutěže: Největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě v letech 2. světové války? Pokud odpovíte atentát na Reinharda Heydricha v květnu 1942, tipujete správně. Velký příběh má nevýhodu, že kdekdo se ho už snažil popsat, kdekdo o něm něco natočil, a především: Všichni vědí, jak to dopadlo. Slovenský publicista Ján Bábik přesvědčuje, že je stále co objevovat. Třeba na osobnosti slovenského hrdiny Jozefa Gabčíka (1912–1942).

Hostem této epizody je Jan Řehák. Muž, s kterým jste se možná setkali, ale zároveň je docela pravděpodobné, že jste ho neviděli. Zní to tajemně? Hned vysvětlím, mám totiž přesně takovou zkušenost. Setkali jsme se mnohokrát, když jsem například navštívil nějakou akci nebo byl jako novinář na americké ambasádě. Ale viděl jsem ho poprvé až na pivu. Lépe řečeno v pivním baru, jehož spolumajitelkou je jeho manželka.Honza totiž zvládá umění být neviditelným. Což taky vysvětlím. Působil řadu let jako osobní ochránce hned tří amerických velvyslanců. Jan Řehák byl policista, a u Policie České republiky sloužil do letošního roku celkem dvaadvacet let. Dnes už je takzvaně ve výslužbě. První roky strávil na potovostní motorizované jednotce, pak nastoupil do útvaru ochranné služby. Ta se stará o bezpečí a ochranu ústavních činitelů, a taky dvou velvyslanců: americkou a izraelského.Jaké to je dělat takovou práci, co to obnáší a jaké schopnosti či dovednosti potřebujete? Plus co vám mnohaletá zkušenost tohoto typu může dát pro život? A co se o tom dá říct či sdělit ostatním? Přesně o tom jsme mluvili. Doufám, že vás to bude bavit stejně jako mě..Být připraven na nejhorší, aby všechno dopadlo dobře. Příběh muže, který chránil tři americké velvyslanceExistují profese, o nichž víme, že tu jsou, ale moc o nich nevíme. A když něco, tak jsou to romantické či naopak nerealistické představy získané z filmů nebo knížek. Ano, takovou profesí je i práce osobního ochránce, člověka, který musí být neustále ve střehu, připraven na všechno, a přitom by ho v ideálním případě nikdo neměl vidět. Cesta Jana Řeháka k této práci nevedla přímo. Jako absolvent hotelového a restauračního provozu začínal v kuchyni jedné pražské restaurace. "Bylo to na Újezdě, v takovém podzemí. Z kuchyně jsem neviděl vůbec nic, nebyla tam ani okna," vzpomíná s úsměvem. Tahle zkušenost ho však nenadchla, a tak se vydal na roční pracovní pobyt do Anglie.Po návratu se s kamarádem ze základní školy rozhodli pro radikální změnu kariéry – nastoupili k policii. První roky strávil na pohotovostní motorizované jednotce v Praze, což znamenalo, že vyjížděl k nejrůznějším případům na tísňové lince 158. "Ta práce má své kouzlo v tom, že nikdy nevíš, kam jedeš, do čeho jedeš, co tam bude," říká. Ale právě tahle nepředvídatelnost ho na práci bavila, přestože přinášela i značné riziko.Na otázku, zda se při těchto výjezdech bál, odpovídá překvapivě: "To si nemyslím. Asi za to může ten adrenalin. Není tam moc prostoru pro to, že bys někam jel a řekl si 'já se bojím, já tam radši nepojedu'. Přemýšlíš jen o tom, jak tu práci udělat co nejlíp a nejefektivněji, aby ses vrátil domů.Po zhruba šesti letech přešel na ochrannou službu, což vyžadovalo projít náročným výběrovým řízením. Jeho součástí byly speciální psychotesty a především tzv. "pekelňák" neboli pekelný týden. Jinými slovy, extrémně náročný fyzický a psychický test."Je to zátěžový týden, kdy tě instruktorři vystaví vysoké fyzické zátěži. Moc nespíš, moc nejíš, vlastně nevíš, co se bude dít. Snaží se tě dostat na dno, aby viděli, jak reaguješ, když nejsi v komfortní situaci," popisuje Honza, který tuto zkoušku absolvoval shodou okolností den poté, co měl nehodu na motorce.V ochranné službě začínal jako řidič policejních vozidel, následně přešel mezi řidiče-ochránce v civilu a nakonec se stal osobním ochráncem. Posledních přibližně 10 let strávil na americké ambasádě, kde chránil tři po sobě jdoucí americké velvyslance."Dobrý ochránce by měl být neviditelný," vysvětluje Honza jeden z klíčových principů své bývalé profese. A ano, znamená to, že musíte potlačit své ego. Pro člověka, který je zvyklý na běžné sociální interakce, by mohlo být frustrující, když ho lidé nepoznávají nebo ignorují. Osobní ochránce však musí tuto "neviditelnost" vnímat jako profesionální úspěch.Vztah mezi ochráncem a chráněnou osobou je mimořádně specifický. "Jsi tak blízko a tak často, že spolu trávítě často víc času než s rodinou nebo kamarády," popisuje Honza. "Víš spoustu věcí. Jak se ta osoba chová i jak přemýšlí. "Přesto musí ochránce udržovat profesionální odstup. "Základ je, aby si ti dva lidé sedli. Pokud si to nesedne, tak to nikdy nebude fungovat," vysvětluje. Zároveň však dodává, že ochránce by měl být apolitický: je mu jedno, jaké má chráněná osoba názory, jeho úkolem je ji chránit bez ohledu na osobní sympatie.Z chráněných osob mu byl nejbližší bývalý americký velvyslanec Stephen King. "To byl chlap s ohromným přehledem i zkušenostmi. Bylo mu kolem osmdesáti, ale měl neuvěřitelnou energii,” říká s respektem.Osobní ochránci procházejí soustavným výcvikem v mnoha oblastech - od řidičských dovedností přes bojové umění a zdravovědu až po psychologickou přípravu. "Netrénuje se jen střelba," vysvětluje, "ale i umění vyhodnotit situaci a předcházet konfliktům. "Po 22 letech u policie se Honza rozhodl pro změnu. "Jednoho dne se vzbudíš a už se netěšíš do práce. A v tu chvíli taky víš, že to je tvůj konec," vysvětluje svůj odchod. "Všechno se dá dělat po nějakou určitou dobu a člověk by měl odejít, dokud na tu práci stačí," dodává.Nyní pomáhá své manželce s provozem dvou belgických barů a na otázku, na co se těší, odpovídá: "Těším se na to, co ještě nevím, co bude. Ten život přináší spoustu nových věcí a nových výzev."Z Honzovy profese si můžeme odnést několik cenných rad do běžného života. Například jeho přístup ke konfliktům: "Lepší je těm problémům vždycky předcházet a z toho místa klidně odejít, v civilním životě normálně utéct. Život máš jenom jeden, zdraví máš jenom jedno."I ve svém civilním životě si zachoval některé návyky - v hospodě si nesedne zády ke dveřím a vyhýbá se potenciálně problémovým situacím. "Nikdy nevíš, kdo proti tobě stojí," říká.Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá s optimismem, který možná kontrastuje s tím, že od něj jeho bývalá profese vyžadovala být každý den připraven na to nejhorší : "Já myslím, že svět bude lepší."

Pokud by hnutí ANO vyhrálo volby, zrušilo by post vládního koordinátora strategické komunikace státu Otakara Foltýna i jeho tým. „Takzvaný stratkom polarizuje společnost. Dobrý premiér má komunikovat sám,“ je přesvědčený poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. „Jsme v hybridní válce s Ruskem. Stratkom pomáhá hájit naši suverenitu,“ oponuje pro pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Martin Exner (STAN).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poté, co se podařil níže popsaný rekord, se už nelze divit, že před 600 lety utíkali křižáci předčasně z boje. Pokud totiž z úst husitů slyšeli to, co 16. září 2016 znělo na táborském Žižkově náměstí, musela se jim chtě nechtě rozklepat kolena.

Poté, co se podařil níže popsaný rekord, se už nelze divit, že před 600 lety utíkali křižáci předčasně z boje. Pokud totiž z úst husitů slyšeli to, co 16. září 2016 znělo na táborském Žižkově náměstí, musela se jim chtě nechtě rozklepat kolena.

Poté, co se podařil níže popsaný rekord, se už nelze divit, že před 600 lety utíkali křižáci předčasně z boje. Pokud totiž z úst husitů slyšeli to, co 16. září 2016 znělo na táborském Žižkově náměstí, musela se jim chtě nechtě rozklepat kolena.

Poté, co se podařil níže popsaný rekord, se už nelze divit, že před 600 lety utíkali křižáci předčasně z boje. Pokud totiž z úst husitů slyšeli to, co 16. září 2016 znělo na táborském Žižkově náměstí, musela se jim chtě nechtě rozklepat kolena.

EU stále jedná s USA o clech. Jaké má jednání vyhlídky? Jaká je unijní strategie? A co je klíčové pro Česko? Ve speciální epizodě podcastu Evropa zblízka odpovídá český velvyslanec při EU Vladimír Bärtl.

Poté, co se podařil níže popsaný rekord, se už nelze divit, že před 600 lety utíkali křižáci předčasně z boje. Pokud totiž z úst husitů slyšeli to, co 16. září 2016 znělo na táborském Žižkově náměstí, musela se jim chtě nechtě rozklepat kolena.

Poté, co se podařil níže popsaný rekord, se už nelze divit, že před 600 lety utíkali křižáci předčasně z boje. Pokud totiž z úst husitů slyšeli to, co 16. září 2016 znělo na táborském Žižkově náměstí, musela se jim chtě nechtě rozklepat kolena.

Lékárník, člen humanitárních misí Lékařů bez hranic a spisovatel Stanislav Havlíček byl už na osmi misích. „Každá z nich byla jinak těžká. Pokud jde o psychiku, tak ta nejtěžší byla asi má druhá, a to v Bangladéši. Kvůli obrovskému množství lidí na útěku. Žijí ve velmi jednoduchých podmínkách – a na to jsem popravdě nebyl připravený,“ přiznává.

Co si počít, pokud máme na bílé zdi mastné fleky například od kouře ze svíčky? Pokud je mastnota čerstvá, vždy je vhodné ji co nejdřív odsát papírovým ubrouskem nebo střídkou chleba. Z krajíce odstraníte kůrku a střídku zmáčknete do kuličky, která by měla mastnou skvrnu na zdi vygumovat.

Co si počít, pokud máme na bílé zdi mastné fleky například od kouře ze svíčky? Pokud je mastnota čerstvá, vždy je vhodné ji co nejdřív odsát papírovým ubrouskem nebo střídkou chleba. Z krajíce odstraníte kůrku a střídku zmáčknete do kuličky, která by měla mastnou skvrnu na zdi vygumovat.

Rusko chce seriózní vyjednávání o ukončení války s Ukrajinou, řekl v pondělí mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Putin totiž navrhl uspořádat v Istanbulu přímá jednání mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Pokud se schůzka na jakékoli úrovni v Istanbulu uskuteční, bude to de facto pokračování neúspěšného jednacího procesu ze začátku války.

Rusko chce seriózní vyjednávání o ukončení války s Ukrajinou, řekl v pondělí mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Putin totiž navrhl uspořádat v Istanbulu přímá jednání mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Pokud se schůzka na jakékoli úrovni v Istanbulu uskuteční, bude to de facto pokračování neúspěšného jednacího procesu ze začátku války.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odpudit srnky i s jejich mláďaty, aby se nezdržovaly na polích a loukách určených k sečení, dokážou malé zapáchající kostičky. Už příští rok by je mohly namísto dobrovolníků roznášet drony. Metodu teď testují piloti dronů spolu s myslivci. Pokud se osvědčí, ušetří tak čas i energii lidem, kteří pachové nosiče zatím roznášejí ručně.

Co mají společného česká politika a Večerníček? Víc, než byste čekali. Neobvyklým tématem vás v rámci projektu Fenomén Večerníček provede politický podcast Vlevo dole.Večerníček je takový fenomén, že si na něj jako na jeden z mála pořadů ČT nikdy nedovolil stěžovat žádný politik. „Pokud si říkáte, že je to tím, že by si nikdo nestěžoval na dětský pořad, mýlíte se. Politici už si stěžovali třeba na Zprávičky na Déčku nebo na animovaný seriál Doktorka Plyšáková,“ připomíná v podcastu Lucie Stuchlíková.Existuje ale jeden politik, který se nezastaví ani před Večerníčkem. „A není to nikdo jiný než Miloš Zeman, který neváhal Krtečka tak trochu unést do Číny,“ říká Václav Dolejší.Do Číny nejdříve putoval klasický večerníček s roztomilým zahradním škůdcem, později se Krteček s prezidentem Zemanem dostal přímo do vysílání čínské televize. Tehdejší prezident překvapeným Číňanům sdělil, že se od nich přijel učit, jak soudruhům zakroutit krkem - pardon, stabilizovat společnost.Nakonec došlo i na natočení koprodukčního Krtka a pandy, jehož první díl se slavnostně promítal i na Pražském hradě za přítomnosti čínských hodnostářů. „Skoro by se chtělo říct, že to byl jeden z mála projektů slibované bombastické česko-čínské spolupráce, který se alespoň uskutečnil. Ale ani ten tak nakonec docela nevyšel a seriál se musel přestat natáčet,“ dodává Dolejší.Ale konec dobrý, všechno dobré. „Nakonec se obětoval americký astronaut Andrew Feustel a raději Krtka odvezl do vesmíru,“ uzavírá Stuchlíková.Věděli jste, že Večerníček má vlastní planetu? Podpořila Jiřina Bohdalová víc politiků, než kolik namluvila dílů Rákosníčka? Proč má Tomio Okamura svého osobního Večerníčka? A kdo je Anče, Kuba a hajnej v TOP 09? Dozvíte se ve velice speciální epizodě podcastu Vlevo dole.A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku!Použité ukázky:Večerníček, znělka, Ladislav Simon, 1995, zdroj: Archiv ČT; Znovu u Spejbla a Hurvínka, Ranní rozcvička, 1974, zdroj: Archiv ČT; Madla a Ťap, Jak byli v nebezpečí, 2006, zdroj: Archiv ČT; Události, komentáře, Silvestr 2008, zdroj: Archiv ČT; Krtek a panda, Přítel z dálky, 2016, zdroj: TV Barrandov; Krtek a sněhulák, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krtek a televizor, 1970, zdroj: Archiv ČT; Krtek a maminka, 1997, zdroj: Archiv ČT; Krkonošské pohádky, Jak Trautenberk lovil v Krakonošově revíru, 1974, zdroj: Archiv ČT----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Dostupnost bydlení patří v ČR k nejhorším v rámci EU. Platí to nejen pro nákup vlastního bytu nebo domu či pro nájmy. Jejich ceny rostou s klesající nabídkou – první čtvrtletí letošního roku nebylo v tomto ohledu žádnou výjimkou. Pokud inflace v prvním kvartále letošního roku dosáhla v meziročním srovnání 2,7 procenta, v oddíle bydlení se zvýšily ceny nájemného z bytu o 6,5 procent, uvádí Český statistický úřad.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky, když se vrátím, uvědomím si, jak moc se máme dobře a jak nám chybí nadhled nad tím, jak žijeme,“ říká farmaceut Stanislav Havlíček, který s Lékaři bez hranic jezdí na humanitární mise – byl například v Jemenu, Etiopii, Bangladéši nebo Palestině. Jako příklad toho, jak si v Česku neumíme představit situace v jiných zemích, uvádí, jak nenásilná u nás byla sametová revoluce. Je to podle něj rarita, a když lidé ve světě bojují o demokracii nebo svá práva, většinou riskují své životy. Na prahu občanské války je teď například Jižní Súdán, ze kterého se Havlíček naposledy vrátil, a připomíná také aktuální situaci v Gaze, která vzbuzuje velké společenské debaty. „Lidé tam nevědí, co bude. Nevědí, jak dlouho to bude trvat. Jsou závislí na pomoci zvenčí. Pro mě je těžko představitelné, že by se tady mohlo stát něco podobného,“ popisuje farmaceut. K současnému dění v oblasti říká, že v Pásmu Gazy žijí dva miliony lidí, na které nelze uplatnit kolektivní vinu a trest. Pokud je šestiměsíční dítě, které hladoví dva měsíce, nelze se na něj podle Havlíčka dívat jako na teroristu. Podle něj to, co lidé vidí v médiích, je naprosto jiná zkušenost než ta, kterou získá člověk na vlastní oči. Na debatách se ho dokonce často lidé ptají, jestli v Gaze viděl někoho z Hamásu. Havlíček na to ale prý jen těžko odpovídá, když vedle militantního křídla organizace existuje i politické uskupení, jehož součástí jsou například i úředníci pracující ve zdravotnictví. Na tamější dvoumilionovou populaci podle něj nelze nahlížet jen jako na dav fanatických džihádistů – jsou to normální lidé. „Je tam spousta lidí, kteří trpí špatnou politikou svého vedení, ale nemůžou s ním nic dělat. Nemůžou dojít na Václavák a zacinkat klíčema,“ vysvětluje farmaceut. Havlíček byl naposledy v Pásmu Gazy loni na začátku roku a neumí si představit, jak náročná může být situace v oblasti teď, když dochází k blokování humanitární pomoci. Jak vnímá útoky na humanitární pracovníky a lékaře? Myslí si, že pod nemocnicemi mohou být tunely Hamásu? Proč si z Gazy přivezl rozčarování? Jaký je podle něj rozdíl mezi potrestáním viníků a pomstou? A proč chce jít do politiky? I to se dozvíte v rozhovoru.

Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podcast Vlevo dole slaví 400. epizodu od svého založení. A proto je čas se přiznat. Celých 399 dílů jsme vám lhali!„Snažíme se pro vás tu politiku dělat zábavnou. Předstíráme, že je to drama, že je to zajímavé a že se řeší důležité věci,“ popisuje Václav Dolejší v podcastu s nezvyklou upřímností. Ve skutečnosti je totiž všechno jinak. „Dnes vám o české politice řekneme pravdu. Je nesnesitelně nudná,“ dodává kajícně Lucie Stuchlíková.Pokud se na to cítíte, pojďte si s námi projednou odtrpět takový typický týden v Poslanecké sněmovně. To máte: nekonečný seznam omluvenek, absurdní hledání náhradních kartiček, nesrozumitelný program, složité procedury, nehlasovatelné návrhy, zmatečná hlasování, zpochybněná hlasování a samozřejmě noční šichty. A když už konečně dojde na nějaké téma, jeden se kolikrát nestačí divit, co všechno jsou poslanci schopni řešit.Věděli jste, že když odhlasujete návrh B48, je nehlasovatelný návrh A51? Řádí ve sněmovním hlasovacím zařízení virus? A naučí nás poslanci správně smrkat? Poslechněte si jubilejní 400. epizodu Vlevo dole! A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Z jedné přednášky v čajovně Cherubín se nakonec stal celý seriál; rád se tam vracím, protože to místo má správného čajovníka i skvělou atmosféru (a sochu Buddhy s nápisem: „Když bůh řekl: »Budiž světlo,« zvuk již existoval.“). Princip neagrese považuji za jeden ze základních pilířů anarchokapitalismu; polycentrické právo je pak praktickou implementací volnotržního práva. Jak spolu souvisejí? Může mít právo nějaký smysl i bez toho, aby bylo vymáháno silou? Na tyto – i další – otázky odpovídám v přednášce; rozebírám především to, co lidem nebývá jasné na první poslech. – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Do pátého dílu desetidílného seriálu podcastu Nesmrtelný moderovaného Petrem Šimůnkem zavítal Zdeněk Reibl, zakladatel a CEO brokerské pojišťovací společnosti Respect a hybatel nového projektu RehaGym, kliniky zaměřené na longevity. Zkušený byznysmen se podělil o svou cestu k pohybu, která začala dramatickou nehodou jeho syna, přes různé osobní komplikace, což vedlo až k založení unikátního bezbariérového fitness centra. V podcastu se diskutovalo o posturálních svalech, symetrii těla, o tom, co je rekódování a jak rychle je možné vrátit organismus do optimálního stavu. A také o zajímavých členstvích v samotném RehaGymu. Jak Reibl uzavírá: „Prvotním motorem je sám chtít. Pokud si to člověk uvědomí a opravdu se chce změnit, má z půlky vyhráno.“ Aneb jak zní motto celého podcastu: „Smrt si nás přece jednou najde, tak proč nemít krásný a přitom dlouhý život?“ Amen.

Mezinárodní festival Svět Knihy zahajuje příští týden už třicátý ročník. S jakou myšlenkou festival vznikal? Čemu každoroční setkávání spisovatelů, nakladatelů a čtenářů slouží? A jaký bude letošní jubilejní ročník, jehož hlavním tématem je Síla příběhů? Vladimír Kroc se zeptal bývalé dlouholeté ředitelky Mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Dany Kalinové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Česká televize se krátce před sněmovními volbami ocitla ve velké nejistotě. Rada ČT odvolala ředitele Jana Součka zhruba rok a půl poté, co ho stejní radní zvolili. Jak dění dopadá na samotné veřejnoprávní médium a jeho novináře? Hostem Ptám se já je moderátor České televize Jakub Železný. Česká televize hledá nového generálního ředitele. Hned poté, co Rada ČT v úterý odvolala z funkce Jana Součka, se začala v médiích objevovat první jména jeho možných nástupců. Nového šéfa ČT chce rada zvolit 18. června. Zájem o uvolněný post na Kavčích horách už potvrdila například předsedkyně dozorčí rady vydavatelství Czech News Center Libuše Šmuclerová. Kandidaturu vážně zvažuje také ředitel zpravodajství a publicistiky ČT Petr Mrzena. Hovoří se i o programovém řediteli Milanu Fridrichovi nebo šéfovi obchodu Hynku Chudárkovi, který dříve vedl televizi Óčko. Kandidaturu zvažuje i známá tvář veřejnoprávní televize Jakub Železný. Ten moderoval hlavní zpravodajskou relaci Události od dubna 2012 do konce roku 2023, kdy se stáhl ze zdravotních důvodů. V současnosti působí v ČT jako mentor pro nové redaktory zpravodajství a moderuje pořad Historie.cs.Dosavadní generální ředitel Jan Souček skončil ve vedení televize zhruba po roce a půl. Jeho odvolání radní zdůvodnili tím, že několikrát porušil zákon o ČT. Například podle nich nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj.Bývalý generální ředitel taková tvrzení odmítl s tím, že se nezakládají na pravdě. ČT je podle něj v dobré kondici. Díky nedávnému zvýšení televizních poplatků má zajištěné financování na desítky let dopředu a chystá řadu nových projektů. Podle čeho by Rada ČT měla vybírat nového ředitele? A v jakém stavu televizi zanechá Jan Souček?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Těsně před začátkem pandemie covidu-19 mi zřejmě na covid zemřela maminka. Pak se u nás na JIPce objevil známý první pacient ,taxikář‘, kterého jsme pak převáželi na VFN na Karlově náměstí a nakonec zachránili,“ vzpomíná na první dny pandemie lékařka Martina Koziar Vašáková. Její specializací je vnitřní lékařství, pneumologie, alergologie a také klinická imunologie.

Slovensko si v těchto dnech připomnělo 21 let od vstupu do Evropské unie. Pokud někdo čekal, že se tato událost bude nějak masivně připomínat ve veřejném prostoru, musel být zklamaný.

Evropská unie a její členské země jdou při vyhodnocování rizik a ve střetech s hybridními hrozbami správnou cestou. Přesto by měly stále pracovat na tom, aby jejich občané věřili tomu, že demokracie funguje v jejich prospěch, a proto je třeba demokracii bránit. Pokud by tomu tak nebylo, všechny snahy v boji proti hybridním hrozbám mohou přijít nazmar.

Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -- Dubnová přednáška z cyklu Anarchokapitalismus se bude konat den po aprílu, což je dobře, protože jinak byste si mohli myslet, že si dělám legraci; chci totiž vyčíslit, kolik nás vlastně stojí stát. Jelikož jsem teoretik (což mnozí považují za nadávku, já však určitě ne), jste ode mě zvyklí na teorii; tentokrát se však podíváme na konkrétní praxi státu – rozpočítáme si nejen jednotlivé daně (i ty zvané „pojištění“, poplatky a tak podobně), ale i další náklady. Speciální pozornost budeme věnovat důchodům, jelikož tvoří největší část státního rozpočtu; a ukážeme si, jak bychom si mohli žít bez průběžného – Ponziho – důchodového systému. Vysvětlím také, proč by den daňové svobody dle Svobodného přístavu byl ještě za tím deloittím či liberálním. Prezentace: https://prednasky.urza.cz/bbc/bbc70.cenastatu.pdf Výpočet: https://prednasky.urza.cz/bbc/bbc70.cenastatu.xlsx – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Jsme v průšvihu. Až se historik za sto let podívá na dějiny, označí dnešní dobu za první fázi třetí světové války,“ říká ve Studiu N historik Michal Stehlík z podcastu Přepište dějiny. „Řada lidí cítí zápach třicátých let, hledají v historii to, co znají, je to sebezáchovná pozice. Já tam moc souvislostí nevidím, jsme v nové situaci, žijeme ve velmocenské proměně,“ tvrdí. V budoucnu podle něj války nemusí vyvolávat státy, ale zájmy techno-oligarchů. „Je otázka, jestli národní státy vůbec zůstanou jednotkou, ve které se budou lidé organizovat. Pokud vám stabilitu a bezpečí dokáže zajistit jiná entita, například internetová identita u velké digitální firmy, může se přemalovat celý systém,“ myslí si Stehlík. Proč v nervózních dobách sílí národovecké hlasy? Jaký příběh mají frustrované společnosti nabídnout demokratičtí politici? A co by dokázal Hitler s dnešní technologií? Podívejte se na celý hodinový rozhovor.

Zdražení přijde ve chvíli, kdy se ho obává pokud možno co nejvíc lidí. Poučka z podnikatelské psychologie se stala varováním právě v těchto dnech. Obavy z inflace totiž dosáhly na indexu Českého statistického úřadu hodnoty 37 bodů, což je nejvíc od října 2022. Pokud se očekávání na této úrovni udrží, pak lze po zkušenostech z minulých let předpokládat, že celková inflace brzy překročí tříprocentní hranici – a reálně hrozí, že to časem půjde ještě výš.

České školství je jeden pokus za druhým. Teď základní školy přepisují rámcové vzdělávací programy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představil loni na konci roku. Jednou ze změn je povinná výuka angličtiny od 1. třídy. Dnes se cizí jazyk učí až od třetí. Nová povinnost začne od září 2027. Pokud to však školy stihly, mohly začít už letos.

„Pokud chceme prosadit náš program, musíme volby vyhrát o parník,“ vyjádřil se nedávno Karel Havlíček. Nevíme sice, jaký parník má první místopředseda ANO na mysli, ale v každém případě spadají jeho představy do kategorie zbožných přání.

Dozvíte se, jaké písně si francouzští studenti oblíbili. Pokud v Polsku narazíte na keramiku zdobenou květy a malým barevným ptáčkem a nádoba ponese pečeť Konopczyński, pak se vám do ruky dostal výrobek s dvousetletou tradicí. Jsou první, koho zahraniční hosté v Černé Hoře uvidí. Tamní čestná stráž bude jednou ze zastávek Reportáží zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.

PŘIDEJTE SE MEZI PODPOROVATELE STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE CELÉ EPIZODY „Varování před zkázou civilizace kvůli AI může znít dramaticky, ale není úplně přehnané – pokud vývoj nebude doprovázen jasnými etickými, právními a bezpečnostními pravidly, hrozí ztráta kontroly. Záleží na tom, jak rychle si společnost uvědomí, že technologie musí sloužit lidem, ne je ovládnout,“ odpovídá nám ChatGPT na otázku, jestli kvůli nezvládnutému rozvoji vyhubí AI lidstvo. Šéf vědecké rubriky Deníku N Petr Koubský by překvapivě upřímnou odpověď podepsal. Pročetl totiž studii AI 2027 od pětice prognostiků, která přichází s katastrofickými závěry. Jakým směrem se vývoj AI vydá v následujících letech? Jakou roli v tom budou hrát USA a Čína? A skutečně hrozí zkáza civilizace? Podívejte se na celé Studio N.