Podcasts about Kdo

Na politické mapě Evropy se děje něco, co tu od konce druhé světové války nebylo. Krajní pravice se stává mainstreamem a v řadě zemí nahrazuje tradiční pravici. Tvrdí to Anton Šechovcov, ukrajinský odborník na krajně pravicovou scénu v Evropě. Kdo v Evropě podle něj odvádí pro Rusko skvělou práci? A jak to vypadá s krajní pravicí v jeho vlasti?Host: Anton Šechovcov - politolog, ředitel Centra pro demokratickou integritu ve Vídni a hostující profesor na katedře mezinárodních vztahů na Středoevropské univerzitě ve VídniČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Eskalace mezi Izraelem a Íránem může přerůst v otevřený konflikt, který destabilizuje celý region i globální rovnováhu. Podle odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka. Podle něj je realita zamlžená propagandou obou stran. „Nevidíme pravdivý obraz. Izrael tají civilní ztráty, Írán zamlčuje rozsah škod. Nikdo nechce vypadat slabě,“ říká.Írán podle Turečka stále může aktivizovat své spojence, například Hizballáh, nebo spustit sabotáže. A co víc, podle něj rozhodně nelze Írán technologicky podceňovat. „Irán je rozvinutá země, v řadě oblastí překvapivě vyspělá. Kdo ho považuje jen za stát fanatiků, dělá chybu.“ Tureček připomíná i podceněná rizika destabilizace íránského režimu. „Pokud by došlo ke kolapsu režimu, hrozí chaos s dopadem na celý region. Írán není Gaza, je to osmdesátimilionová země s vlivem v celé Asii.“Podle něj zároveň nelze vyloučit, že Izrael vyvíjí tlak na USA, aby se do konfliktu zapojily. „Izrael už dlouho touží po tom, aby Američané vojensky zaútočili na Írán. A třeba si na to teď připravují půdu,“ dodává. Jako možní mediátoři míru přicházejí do úvahy státy jako Rusko nebo Čína. Tureček však varuje před přeceňováním role EU. „Z pohledu Íránu je Unie bezzubá. Opravdové garance očekávají pouze od USA.“

Vláda Petra Fialy (ODS) by rozhodně kvůli kauze bitcoiny padnout měla. V pořadu Echo Prime Time to v neděli řekl europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO). Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) reagoval s tím, že věří, že kabinet hlasování o nedůvěře příští týden ustojí. Následně je hostem Echo Prime Time Kirill Juran, právní zástupce lidí, kteří od státu koupili momentálně skloňované bitcoiny. Kdo jsou lidé, kteří od státu vydražili darované bitcoiny? Přestože za ně zaplatili, někteří část z nich doteď nedostali a ministerstvo s nimi týdny nekomunikuje. I o tom se vede debata na Echo Prime Time.Dalším tématem byl konflikt mezi Íránem. Podle ministra Lipavského se nezdá, že by měl konflikt skončit v řádu dní, ale nedomnívá se, že by měl vést ke globální destabilizaci. V systému Drozd je na místě podle ministra 144 Čechů a Česká republika se jim snaží zajistit repatriační lety. „Izrael si velmi pečlivě vybírá, proti kterým ze svých oponentů zasáhne. Jsou to oponenti, kteří říkají, že Izrael musí být zničen jako stát. To není agrese, to je právo na sebeobranu,“ uvedl Lipavský s tím, že nejen Izrael, ale i nezávislé organizace jako OSN, potvrzovaly, že Írán obohacuje uran a snaží se zajistit jaderný nosič.Podle Bžocha byl útok Izraele na Írán oprávněný. „Není to nový konflikt, Izrael je s Íránem v konfliktu dlouhá léta. Musel přikročit k tomuto kroku a myslím si, že to bylo velmi oprávněné. Představitelé íránského režimu neustále hovoří o tom, že Izrael musí být zničen,” dodal Bžoch s tím, že Írán rozdmýchává konflikty v regionu a způsobuje destabilizaci.

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkKontrapresink ještě naposledy bilancuje. Ohlížíme se za uplynulou sezónou Premier League tentokrát s poněkud vitriolickým nádechem, protože vybíráme největší hráčská zklamání uplynulé sezóny. U kterého gólmana naprosto nechápeme, proč mu pořád všichni dávají šanci? Kdo je nejhorší stoper v lize? A který Čech se nám bohužel dostal do výběru?V kompletní epizodě na herohero.co/kontrapresink si probereme zbytek sestavy, od zálohy až po útok. Zástupce tu bude mít Manchester United, ale i Manchester City, k tomu Chelsea... No, budeme se strefovat do leckoho. Samozřejmě rádi uslyšíme i vaše názory na to, kde jsme se ustřelili, případně v čem s námi souhlasíte!Diskutují Vašek Pecháček, Radim Braun a Tomáš Jarolím. Zprostředkovaně uslyšíte i názory Kuby Vajbara.

Má sociologie něco společného s kriminalistikou? Kdo vlastně jsou senioři? A opravdu všichni si uvědomují svoje stárnutí? Byla dlouhověkost vždy spojena s byznysem? Co je aktivní stáří? Ovlivňují média stereotypy o starších lidech? Jak pestrá je podoba dnešního prarodičovství? Zažívá určitou formu osamělosti každý z nás? Proč jsou již padesátileté ženy pro naši společnost tzv. neviditelné? Jak si Lucie Vidovičová představuje svoje vlastní stáří?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má sociologie něco společného s kriminalistikou? Kdo vlastně jsou senioři? A opravdu všichni si uvědomují svoje stárnutí? Byla dlouhověkost vždy spojena s byznysem? Co je aktivní stáří? Ovlivňují média stereotypy o starších lidech? Jak pestrá je podoba dnešního prarodičovství? Zažívá určitou formu osamělosti každý z nás? Proč jsou již padesátileté ženy pro naši společnost tzv. neviditelné? Jak si Lucie Vidovičová představuje svoje vlastní stáří?

Jsou prioritou zájmy turistů nebo ochránců přírody? Vede se také debata o provozu turistických autobusů na Zlaté návrší, to vše v době, kdy se chystá novela zákona o národních parcích. Kdo má tedy přednost? Ptali jsme se mluvčího Krkonošského národního parku Radka Drahného.

Kdo je nová ministryně Eva Decroix? Je BTC kauza u konce nebo bude některý další ministr následovat Pavla Blažka? Ústřední téma Briefingu jsme však otočili směrem k systému povolenek a dotací ETS 2, máme totiž na ekonomická a energetická témata novou posilu – z Týdeníku Echo k nám přišla Markéta Malá, která od teď bude součástí Briefingů, a především šéfredaktorkou Insider Newsletteru.ETS 2 má potenciál přepsat ceny bydlení, energií i potravin, prakticky vymazat střední třídu a dále tak navýšit počet osob existenčně závislých na státu. Přesto nebo právě proto o něm politici nemluví.

Už po třinácté finálová porota vybírala "Nejlepšího studenta" soutěže pro středoškoláky, kterou připravuje technologická firma Microrisc Jičín. Cílem je vyhledávat a podporovat mladé osobnosti s potenciálem měnit svět. Kdo bude tedy měnit svět v příštích letech? O to se zajímala redaktorka Vlaďka Wildová.

✨ Petr Havlíček a Jirka Vacek o kreatinu. Kdo z něj může těžit – nejen sportovci, ale třeba i vegani nebo úplní začátečníci. Dozvíte se i novinky o jeho vlivu na mozek, bezpečnost dlouhodobého užívání nebo to, kdy s kreatinem začít – třeba i u dětí. A na závěr prozradíme, jestli ho sami používáme, jaký typ kreatinu dává největší smysl, a jak kreatin správně dávkovat a jestli jsou nasycovací fáze opravdu potřeba. Mrkněte do košíku Petra a Jirky ➡️ https://bit.ly/Suplementy_z_videa ✨0:00 Úvod1:46 Co je kreatin? Vzniká kreatin v těle nebo ho musíme doplňovat?3:30 Kde se kreatin nachází a jak z toho můžou profitovat vegani?4:40 Jak funguje kreatin u sportovců? 7:00 Zavodňuje kreatin? 8:35 Jak správně dávkovat a užívat kreatin? Co se stane, když ho budu užívat více, než je třeba? 10:00 Jsou třeba nasycovací fáze? Lze to poznat? 12:57 Kreatin a mozek. Nové vědecké poznatky o jeho účincích.19:10 Jaké má kreatin benefit pro nesportovce? 20:07 Má smysl užívat kreatin i v netréninkové dny? Je kreatin dlouhodobě bezpečný?21:37 Kdy a jak dávkovat kreatin? A pro jaké sporty jsou vhodné?23:40 Musíš užívat kreatin s cukry pro lepší vstřebatelnost? 28:51 Jaký druh kreatinu je nejlepší? Co když mi je z kreatin monohydrátu špatně? 32:27 Užívají Jirka a Petr kreatin? 34:00 Mohou sportující děti kreatin? 36:00 Kdy začít s kreatinem při sportu? 36:45 Závěr

Kmalu bo začela veljati nova pravica – do dolgotrajne oskrbe, ki bo za uporabnike brezplačna. Kdo je do nje upravičen, kako se pravica uveljavi, kdaj jo bodo začeli izvajati, koliko ur na teden je bo posameznik lahko pridobil in kolikšen prispevek bomo zanjo plačevali vsi zaposleni in upokojeni?

Slovenský parlament schválil školský zákon, jehož součástí je i přílepek, podle kterého by měli duchovní právo navštívit pacienty i bez jejich souhlasu. S kritikou vystoupila poslankyně SaS Jana Bittó Cigániková, podle které hrozí nevyžádaná přítomnost duchovních na dětských odděleních, gynekologii, ale také například u interrupcí. „Zní to tak, že v tom nemá slovo ani pacient, ani nemocnice, která by duchovního musela vpustit. Na Slovensku není zakotvena farmakologická interrupce, jako třeba v Česku, musí se proto provádět v nemocnicích. Jedna z obav tedy je, že by duchovní, kteří nemají pastorační kurz, chodili po nemocnici a přemlouvali ženy. Ta obava není mimo. Souvisí to i s tím, jak poslední roky pracují organizace a jednotlivci, kteří chtějí omezit interrupce, a to nenápadnými legislativními změnami, u kterých se předpokládá, že se schválí," říká ve Výtahu Respektu Clara Zanga. Minimálně v evropských zemích je tak podle ní slovenskou vládou prosazovaná změna skutečně kontroverzní. Kdo přílepek ke školskému zákonu prosadil? Co by pacientům či nemocnicím hrozilo v případě, že by přítomnost duchovního odmítli? A je šance, že se změna v sousední zemi neprosadí? Chci jednorázově přispět na podcasty• RESPEKT

Radiožurnál zavítal na návštěvu k Petru Jandovi. Co si frontman kapely Olympik myslí o své muzice po šesti dekádách na scéně? „Cítím, že už nám dochází palivo. Pořád ale ještě letíme a přistát nechceme,“ říká. Proč má v pracovně na stěně kromě kytar i svůj vlastní posmrtný odlitek? Kdo mu doma dělá druhý hlas? Řešil někdy, jak naložit se slávou? A co to je Souseďanka?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Radiožurnál zavítal na návštěvu k Petru Jandovi. Co si frontman kapely Olympik myslí o své muzice po šesti dekádách na scéně? „Cítím, že už nám dochází palivo. Pořád ale ještě letíme a přistát nechceme,“ říká. Proč má v pracovně na stěně kromě kytar i svůj vlastní posmrtný odlitek? Kdo mu doma dělá druhý hlas? Řešil někdy, jak naložit se slávou? A co to je Souseďanka?

Kdo se narodí ve špatném regionu nebo nemá štěstí na školu, má v Česku podle sociologa Daniela Prokopa výrazně složitější cestu k úspěchu – a stát mu v tom nepomáhá. „Vyřazujeme hodně lidí, hodně regionů z šance na úspěch,“ řekl v rozhovoru pro Prostor X. Mluvil také o tom, jak systém trestá aktivitu, jak chudoba ovlivňuje myšlení a proč se v Česku rozevírají majetkové nůžky.

V drugi polovici 18. stoletja, še zlasti pa prvo polovico 19. stoletja, so prebivalce vasi pod Karavankami in Kamniško-Savinjskimi Alpami, od Naklega do Trojan in na jugu do Ljubljane ustrahovali rokovnjači. Kdo so bili in kaj so počeli? (ponovitev)

Filozofové a majetek: Kdo nic nemá, je ctnostnější?Co dělat s majetkem – a co majetek dělá s námi? Ludwig Wittgenstein si po první světové válce odpověděl přímočaře: Je třeba vše odevzdat. Zřekl se svého dědictví, které z něj učinilo jednoho z nejbohatších mužů Evropy. On byl však přesvědčen, že ponechat si majetek by mu neprospělo. Vše daroval sourozencům, něco zbylo i pro umělce. Jeho notář prý toto počínání označil slovy finanční sebevražda.Ale podobné pokušení – a rozpaky – nezažívají jen postavy z minulosti. Současný australský filozof Peter Singer se rozhodl kapitalismus morálně „hacknout“. Tzv. hnutí efektivního altruismu, jehož základy zformuloval, má dodat západním společnostem etický základ. Ač je kapitalismus prý nedokonalý systém, neznáme lepší. Lidé, kteří žijí v západních bohatých společnostech, mají zvláštní povinnosti. Jejich povinností je majetek vydělávat, ideálně hodně majetku – a s tímto záměrem volit i povolání – a následně peníze posílat do částí světa, v nichž se lidem žije řádově hůře.Že jde až o jakýsi filozofický asketismus, naznačuje radikalita. Nestačí rozdávat majetek. Zdravý člověk by si podle Singera mohl odpustit i jednu ledvinu. Sám si tím zdraví nepoškodí, zatímco jinému zachrání život. Tím se vracíme na začátek: Co všechno jsme ochotni darovat, abychom si zachovali čisté svědomí? Peníze? I orgány?KapitolyI. Dědictví? Nejen prachy, ale i odpovědnost nebo výška [úvod do 14:20]II. Politici nechť nic nevlastní. [14:20 až 25:40]III. Encyklika Lva XIII: Majetek zaručuje nezávislost na státu [25:40 až 33:50]IV. Stát nemá nutit lidi konat dobro [33:50 až 45:10]V. Přerozdělovat majetek? Nestačí. Přerozdělujte i tělo. [45:10 až konec]BibliografieValentin Dornis, Nils Heck, Michael Hartmann: „Die Leistungsgesellschaft ist eine Lüge“, in: Süddeutsche Zeitung, 27. September 2024, https://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/karriere-eliten-erfolg-leistung-lux.V6C5ZBE3CuXQfZkESQtFXe?reduced=true.Ray Monk, The Duty of the Genius, London: Penguin Books, 1991.Robert Nozick, Anarchie, stát a utopie, přel. Zuzana Gabajová, Praha: Academia, 2015.Platón, Ústava, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 2005.Peter Singer, The Most Good You Can Do. How Effective Altruism Is Changing Ideas About Living Ethically, Yale, 2015.„Vzdělání dětí v ČR ovlivňuje sociální původ rodiny“, in: EDUin, 24. 10. 2018, https://www.eduin.cz/clanky/ctk-vzdelani-deti-v-cr-ovlivnuje-socialni-puvod-rodiny/

Kdo by tohle čekal: Filip Turek začal řešit menstruační chudobu. V kauze Dukovany nastávají hodně zajímavé změny v přístupu francouzské EDF. A čeští politici sice pořád vyzývají, že EU musí přestat zaostávat za USA, ale když dojde na činy, zachovají se… jako vždycky. Některá ministerstva už ale mají dost toho, co požaduje šéf financí Zbyněk Stanjura. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Bel dim, rjav odblesk je naslov razstave fotografa Nika Erika Neubauerja, ki je nastala med bivanjem v New Yorku in prikazuje utrip mestnega vsakdana, blišč in bedo večmilijonskega mesta, katerega podoba je postala ikonična. Na ogled je v mariborski Umetnostni galeriji. V Ljubljano pa je prispel francoski pisatelj Eduard Louis. Velik mednarodni uspeh je dosegel že z romanesknim prvencem Opraviti z Eddyjem iz leta 2014. Njegova dela so izrazito avtofikcijska, med njimi je knjiga Kdo mi je ubil očeta, na intimnih spominih temelječe fiktivno pismo očetu, ki ima pri nekaj več kot petdesetih letih popolnoma uničeno zdravje. Louisovo gostovanje je tokrat osredotočeno na Akademijo za gledališče, radio, film in televizijo Univerze v Ljubljani, kjer so študenti pripravili uprizoritev po motivih njegovih proznih del, v največji meri prvenca Opraviti z Eddyjem, kot nosi naslov tudi uprizoritev, nastopil pa bo tudi z javnim predavanjem »Umetnost pobega«.

Roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejbohatším mužem světa, podnikatelem Elonem Muskem ovládla sociální sítě. Kdo má v souboji zatím navrch? „Řekl bych, že ten, kdo má nabito lépe na první výstřel, je Donald Trump. On má bezprostřední vliv na Elona Muska, může jeho firmám výrazně uškodit,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus Bořek Lizec, bývalý generální konzul v Chicagu a někdejší velvyslanec v Kanadě, expert CEVRO univerzity.

Roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejbohatším mužem světa, podnikatelem Elonem Muskem ovládla sociální sítě. Kdo má v souboji zatím navrch? „Řekl bych, že ten, kdo má nabito lépe na první výstřel, je Donald Trump. On má bezprostřední vliv na Elona Muska, může jeho firmám výrazně uškodit,“ usuzuje v pořadu Osobnost Plus Bořek Lizec, bývalý generální konzul v Chicagu a někdejší velvyslanec v Kanadě, expert CEVRO univerzity.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Občanští demokraté umetají Andreji Babišovi cestu k větší moci. Kdo je velitel ukrajinské tajné služby, který stál za Pavučinou? Otazníky nad zdaněním AI. Únos Grety Thunbergové. Propouštění v autoprůmyslu pokračuje, ekonomika čeká na nový impuls.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo jsou tvůrci nejslavnějších žáků ze 3.B? Kdy mohly děti poprvé vidět animované příběhy o Machovi a Šebestové? Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vlajková loď sportu ČT, večerní Branky, body, vteřiny má od ledna posilu. Mezi moderátory přibyly dvě ženy. „Je to symbol. Tisíckrát horší je být na mistrovství světa,“ říká k tomu jedna z nich, reportérka Darina Vymětalíková.„Když jsem přišla do televize, tak jsem chtěla dělat spíš fotbal, ne hokej, ale to se nedalo, ani po 15 letech. Český divák je konzervativní a ten hokejový je míň konzervativní než fotbalový,“ vypráví o své kariéře Vymětalíková v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.Jako novinářka přišla do České televize před 25 lety. Až po čtyřech letech se dostala k prvním reportážím o hokeji. Ovšem jen těm „soft“ - točit mohla třeba o tom, jaký tým má nejhezčí dresy. Jako reportérka mohla dělat extraligu až po osmi letech v ČT a k národnímu týmu se dostala po 14 letech.„Ono to asi bylo strašné, ale člověk byl mladý, tak to prostě nesl líp, nebo já jsem to nesla líp, nevím,“ vzpomíná Vymětalíková.Právě ona se stala první ženou, která v redakci České televize začala dělat pravidelné rozhovory z hokejových zápasů a v roce 2023 pak poprvé komentovala hokejové utkání, byť ženského hokeje.„Tu faktickou stránku komentáře mi nikdo nenapadl, ani jeden divák, ale nelíbí se jim třeba emoce. Říkají mi, že to neprožívám. Pravda je taková, že já jsem vystreslá z negativních komentářů. Ne že bych ty emoce neprožívala, ale já je nedokážu dát ven,“ dodává.V posledních týdnech mohli fanoušci hokeje Darinu Vymětalíkovou sledovat z mistrovství světa, odkud vysílala už podesáté. A jak říká, i když si mistrovství užívá, je to práce od rána do půlnoci.„Moje kolegyně Jana Niklová se mi vždycky směje, protože nejpozději první týden mistrovství už jí volám, že v žádném případě to příště už dělat nebudu. A ona vždycky jenom protočí oči, protože ví, že pak vždycky jedu. Říkala jsem si to už poslední tři roky opravdu vážně a stejně tam vždycky jsem,“ směje se Vymětalíková.Zatímco v národní lize sama nefandí nikomu, národnímu týmu prý drží palce i jako novinářka.„Fandím, ale zase si musím uvědomovat, že jsem tam novinář a musím se ptát na to, co zajímá lidi. Když se daří, tak je to v pohodě, tam se nedostávám do žádného konfliktu s fandovstvím. Když se nedaří, tak ale musím klást otázky, co si klade divák u televize, a to potom samozřejmě nejsem hodná kamarádka,“ říká v Mediálním cirkusu.Na mistrovství přinášela rozhovory s hráči během třetin a po zápase. A sama mluví o tom, že je to speciální disciplína. Zásadní je, jakou položí otázku, jak ji naformuluje, ale nejvíc to, jakého hráče si na rozhovor vybere.Rozhovory se sportovci jsou přitom často terčem různých komických skečů, hlavně kvůli frázím a klišé, které se s nich objevují. Vymětalíková ale říká, že na ty nejslavnější hlášky jako třeba „Tak určitě!“ si už sami hráči dávají pozor.„Robert Záruba říká, že 100 procent špatných otázek je vina reportéra. Já bych ho teda za to čtvrtstoletí poopravila tak 98 procent. Drtivá většina blbých odpovědí přijde po blbé otázce. A mimochodem, ‚tak určitě‘ už hráči moc neříkají, říkají ‚tak samozřejmě‘,“ směje se sportovní reportérka.Kdo ji přemlouval ke komentování hokeje? Proč do toho nechce jít? A kdo z hráčů hokejového nároďáku má nejdelší přestávkové rituály?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí. Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká. Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká. „Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“ Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.

Taktika o třech bodech měla vládě pomoci vybruslit z mimořádné schůze ohledně bitcoinové aféry Pavla Blažka. Jak se jí to povedlo, v reportáži popisují podcasteři z Vlevo dole.Koalice se rozhodla kauzu takzvaně „vysedět“ a doufat, že se už nebude zhoršovat. „Taktika obsahuje tři body: schovat Pavla Blažka, zkusit z problému obvinit i někoho jiného a útočit na Andreje Babiše,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.Hned první bod plánu - schovat Pavla Blažka - ale vydržel jen pár hodin. Končící ministr spravedlnosti sice oznámil, že nevystoupí na mimořádné úterní schůzi, „hlavu v písku“ ale neudržel.„Naštval totiž nejen opozici, ale také koaliční partnery, kteří měli oprávněně pocit, že si z nich dělá legraci. Ale taky část vlastních spolustraníků, kteří kritiku schytávali za něj,“ přibližuje dění Lucie Stuchlíková.Nakonec tedy nezbylo nic jiného, než Blažka přece jen ukázat. V zákulisí před novináři ještě hýřil svou typickou bohorovností a vtipkoval, že „když po něm Sněmovna touží, má ho mít.“ U pultíku ale bylo vidět, že je to pro něj těžká chvíle.„Dokonce se mu podařilo u kolegů vzbudit lítost, kdy mu za projevenou sebereflexi a některé zákony přišly poděkovat jak poslankyně ANO, tak poslankyně STAN,“ dodává Dolejší.Jinak ale Blažek nic nového na svoji obhajobu nedodal. A také zbytek schůze šel podle očekávání - vláda a opozice se předháněly v obvinění, kdo je větší korupčník, a spekulovalo se o tom, jestli za to náhodou nemohou spíš úředníci nebo tajné služby.Jaké emoce cloumaly ve čtvrtek Sněmovnou? Kdo byl ostřejší než Andrej Babiš? A čím Pavel Blažek v zákulisí vyděsil své kolegy? Poslechněte si repoirtážní epizodu podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V tem solo delu Aleš in Sašo spet izvesta štiri nove stvari! Katere? … Klikneš, poslušaš, izveš! Ti je podkast všeč? Lahko ga podpreš tukaj

V říjnu po 10 letech skončí bezplatná podpora Windows 10. Kdo nezačal plánovat přechod na podporovaný systém, koleduje si o malér. Na děravý systém se bude silně útočit, přičemž hackeři dnes používají automatizované nástroje. Je jedno, jestli jste jednotlivec z malé vesnice, nebo velká firma. Malware ohrožuje každého.Používání nezáplatovaného systému je zkrátka rizikové, popisuje Lucie Adámková, Business Unit Manager Software & Networking ve společnosti eD system. Řešení se nabízí více. Mikrozáplaty od alternativních dodavatelů nejsou plnohodnotným řešením. Domácnostem by stačit mohly, firmám nikoli, myslí si Adámková.02:35 – Firmy versus domácnosti06:10 – Ochota upgradovat09:12 – Konec podpory jako problém18:53 – Kompatibilita se zhorší22:47 – Jak se s odchodem Windows 10 vypořádat?30:34 – (Ne)atraktivita Windows 365

Právě dnes slaví narozeniny. „Slovo jubileum zavání jakýmsi bilancováním. A to se blíží konec. To já neplánuju. Ani životní ani ten pěvecký,“ usmívá se v Blízkých setkáních známá zpěvačka. Na co ráda vzpomíná ve spojitosti s Karlem Gottem? S kým bude na svých koncertech zpívat? Kdo ji přišel do kavárny popřát k narozeninám? Kam se vypravila kvůli seriálu? Nesestříhaný záznam rozhovoru včetně písniček najdete jako podcast k off-line poslechu pouze v aplikaci mujRozhlas.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N „Systémová mizogynie je zadřená hluboko. Muže považujeme za normu, ženu za odchylku,“ říká ve Studiu N právnička a odborářka Šárka Homfray. Celkový výdělek českých žen je průměrně o 18 procent nižší než u mužů. „Ocitáme se na spodních příčkách mezinárodních žebříčků. V odměňování i genderové rovnosti si střídáme místa s Rumunskem a Slovenskem. Situace se u nás nemění, protože nedochází k systémovým změnám, které by mohly s něčím pohnout,“ tvrdí spoluautorka oceněné knihy Pay Gap. „Lidé jsou schopní říkat, že odbory jsou k ničemu, ale sami do nich nevstoupí. Odbory jsou jen tak silné, jak silné si udělají odboráře a odborářky,“ vysvětluje. Kdo propadává systémem? Proč společnost tak málo konfrontuje své volené zástupce? A jak se na pracovním trhu chováme k lidem, kteří k nám prchají z Ukrajiny před Putinovou válkou? Podívejte se na celý rozhovor.

Mnohdy sice Sparta cíle své přestupní politiky dovedně tají, v případě Michala Sadílka byl však dlouhodobý letenský zájem o něj evidentní. Reprezentant si přesto vybral Slavii. Zcela logicky. Nabízí teď mnohem víc, nejen finančně.###01:53 Fotbal budoucnosti ve finále Ligy mistrů15:19 Asistent Jürgena Kloppa jde k hlavnímu konkurentovi 25:36 Odsouzení Miroslava Pelty a vliv rozsudku na Jablonec30:28 Novým předsedou FAČR je nečekaně David Trunda41:43 Michal Sadílek přestoupil do Slavie56:00 Sázkařské okénko s FortunouMnozí se těšili na to, že by bratři Sadílkové mohli společně nastupovat v rudém dresu Sparty. Starší Lukáš (29 let) už v ní působí od roku 2022. Za národní tým už si sice také třikrát zahrál, ale větší díru do světa přeci jen udělal jeho mladší Michal (26), který už coby šestnáctiletý zamířil do Nizozemska. Tehdy jako nejtalentovanější český dorostenec zaujal skauty Eindhovenu a uvnitř jeho mládežnického systému fotbalově dozrál.Slavia bude hrát Ligu mistrů, Spartu čekají předkola „pouhé“ Konferenční ligy. Už jen tato skutečnost generuje zásadní rozdíl v plánovaných příjmech obou klubů, což je jeden z faktorů, který nyní Slavii umožňuje formulovat o poznání štědřejší nabídky, než jaké právě teď mohou vyhlédnutým hráčům chodit ze Sparty. A to navzdory tomu, že Sparta hrála Ligu mistrů loni na podzim. To je jeden z důvodů, proč Michal Sadílek nakonec přestoupil k sešívaným.Nová epizoda podcastu Nosiči vody se ale vedle situace v obou „S“ zabývá i mnoha dalšími tématy. Vrací se do finále Ligy mistrů a oslavuje představení vítězného týmu PSG jako fotbal budoucnosti. Řeč se stočila i k českým barážovým utkáním, případu Miroslava Pelty a perspektivám FK Jablonec po majitelově uvěznění. A došlo také na analýzu výsledků valné hromady. Kdo na ní vlastně zvítězil? Dozvíte se to v nové epizodě podcastu Nosiči vody.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Todd uvěřil, že láska hory přenáší a stálo ho to život. Kdo stál za největší záhadou Japonské historie? A Takahiro se rozhodl pomáhat lidem s jejich problémy na Twitteru. Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/379/s/ (00:00:00) znělka(00:00:07) ahoj Zločinožrouti(00:01:10) aktuality(00:03:07) Todd Chance(00:33:47) ahoj Zločinožrouti z Pardubic(00:34:17) Monstra 21 tváří(00:49:07) Takahiro Shirashi(01:04:59) zůstaňte naživu, zůstaňte na svobodě

Se opravičujemo za tedensko zamudo … Sašotu je crknil računalnik, ampak je vseeno zmontiral tale del samo za vas na svojem smart hladilniku! Torej, še tretjič in zadnjič je tu voditeljica in šefica podkasta “Tisti dnevi v mesecu”, ki v tem delu postavi vprašanje: “Kdo ali kaj je Urtikacija?!?!?!?” … Klikneš, poslušaš, izveš! Ti je […]

In this concluding episode of our series on revolutionary endotoxin detection, we continue our conversation with Anika Hoffmann about transitioning from theory to practice in the quest for more reliable, sustainable testing methods. Anika is a postdoctoral researcher in analytical chemistry at HES-SO Valais-Wallis, Switzerland.Having established why traditional LAL testing falls short in Part 1, we now explore how Anika's innovative KDO-based chemical analytical approach compares in real-world applications:Greater accuracy you can trust: The new method delivers impressive 5-10% coefficient variation (compared to LAL's 25%), works across broader pH and formulation conditions, but is still working toward the sensitivity targets needed for all pharmaceutical applicationsClear path to regulatory acceptance: Anika outlines how companies can validate alternative methods against established standards like LAL, recombinant Factor C, or monocyte activation tests to gain approval from authoritiesSustainable testing strategy: Health authorities and customers are increasingly demanding sustainable alternatives as horseshoe crab populations decline while testing demand rises—adopt ethical, animal-free methods now before they become an industry requirementMost excitingly, Anika reveals her entrepreneurial journey from accidental discovery to startup founder. Her passion for solving this critical industry challenge exemplifies how scientists can transform technical innovations into practical solutions that benefit both industry and the environment.Whether you're a bioprocess scientist struggling with endotoxin testing, a quality assurance professional seeking more reliable methods, or someone interested in sustainable alternatives to animal-based testing, this episode provides a clear path toward a future where patient safety doesn't rely on horseshoe crab blood.Listen now to discover how you can implement smarter endotoxin testing at your organization – and reach out to Anika via the links in our show notes if you want to be among the first to access this groundbreaking technology.Connect with Anika Hoffmann:LinkedIn: www.linkedin.com/in/anika-hoffmann-652ab0196/Email: anika.hoffmann@hevs.chNext step:Book a free consultation to help you get started on any questions you may have about bioprocessing analytics: https://bruehlmann-consulting.com/callDevelop bioprocessing technologies better, faster, at a fraction of the cost with our 1:1 Strategy Call: The quickest and easiest way to excel biotech technology development. Book your call at www.bruehlmann-consulting.com/call/Support the show

Kdo někdy šlapal na kole z centra Plzně na Lochotín, ví, že to stojí hodně sil. Snad už brzy si bude možné tuhle námahu podstatně ulehčit, a to díky sdíleným elektrokolům.

Jak by měli být odškodněni lidé, které šikanoval komunistický režim a nutil je opustit vlast? Kdo stojí za organizací humanitární nadace pro Pásmo Gazy, která začala distribuovat v postižené oblasti pomoc? Kam až dospěla umělá inteligence v oblasti deepfake a jaká rizika to přináší?

Send us a textIn biopharmaceutical manufacturing, endotoxins represent a silent but deadly threat – bacterial fragments capable of triggering severe immune responses at picogram levels, potentially leading to septic shock, organ failure, or even death in patients.In this eye-opening first episode, we speak with Anika Hoffmann, a postdoctoral researcher in analytical chemistry at HES-SO Valais-Wallis, Switzerland, who's challenging the decades-old status quo of endotoxin testing. For nearly 50 years, the industry has relied on horseshoe crab blood (LAL assay) despite its significant limitations and sustainability concerns.Anika reveals the troubling truth about traditional testing methods:The LAL reliability problem: With acceptable recovery rates ranging from 50-200% and high variability, can we truly trust our current methods?The "low endotoxin recovery" phenomenon: How common pharmaceutical ingredients can mask dangerous endotoxins, creating false negativesThe horseshoe crab sustainability crisis: Rising testing demand threatens declining horseshoe crab populationsMost importantly, Anika introduces her groundbreaking alternative: a chemical analytical method targeting KDO, a unique sugar molecule present in all endotoxins. This approach eliminates reliance on enzymes or animal products while providing more consistent results across different pharmaceutical formulations.With regulatory limits as strict as 0.25 EU/mL for water for injection, reliable detection isn't just a quality issue – it's a patient safety imperative. If you're developing biologics, managing bioprocess quality, or navigating regulatory compliance, this episode reveals why rethinking endotoxin testing could be your most important decision.Listen to Part 1 to discover why smarter endotoxin testing is possible without relying on horseshoe crab blood, and stay tuned for Part 2 where we'll explore the practical implementation of this revolutionary approach.Connect with Anika Hoffmann:LinkedIn: www.linkedin.com/in/anika-hoffmann-652ab0196/Email: anika.hoffmann@hevs.chNext step:Book a free consultation to help you get started on any questions you may have about bioprocessing analytics: https://bruehlmann-consulting.com/callDevelop bioprocessing technologies better, faster, at a fraction of the cost with our 1:1 Strategy Call: The quickest and easiest way to excel biotech technology development. Book your call at www.bruehlmann-consulting.com/call/

Dr. Ada Guštin Habuš je pred časom akademsko okolje zamenjala za podjetniškega. Je soustanoviteljica in direktorica Kolibri Labs. To je podjetje, ki se ukvarja s svetovanjem in razvojem programske opreme na področju umetne inteligence. Organizacijam torej pomaga pri vpeljavi umetne inteligence v njihove poslovne procese. Kdo pa pri vodenju pomaga Adi, kaj jo motivira in kako sledi trendom?Strokovni sodelavec oddaje je profesor Miha Škerlavaj z Ekonomske fakultete Univerze v Ljubljani.

Která plzeňská kulturní budova je nejhezčí a která nejlépe plní svou funkci? Kdo by si zasloužil lepší prostory a jaké je srovnání s Karlovými Vary?

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Avstrija je rešila evropsko srce in dušo. Takšni so bili na družbenih omrežjih odzivi na zmago avstrijskega predstavnika na sobotnem tekmovanju za pesem evrovizije. Za las je namreč prehitel izraelsko predstavnico. Istega dne so iz Gaze prihajala sporočila o lakoti in trpljenju civilnega prebivalstva v še eni od izraelskih ofenziv. Nekaj dni kasneje je prva voditeljica ene od evropskih držav v evropskem parlamentu izrekla besedo genocid. To je bila slovenska predsednica Nataša Pirc Musar. Kdo bo reševal evropska srca in duše, če se tako težko dogovorimo, kaj je prav in kaj narobe?

Od Ku Klux Klanu k Hitlerovi. Od Nespoutaného Djanga ke Zrození národa. Kdo byli první rasisté? A existuje rasismus bez nenávisti? O tom všem bude řeč – ve druhém díle druhé řady naší speciální série Extrém s politologem Janem Charvátem z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo zastaví „velký krásný zákon“? Tři eskalace války v Gaze. Prezident vytyčil hranici pro jmenování ministrů. Evropané brzy opustí ráj z Temu a Sheinu.

„Vždycky chci, aby každá moje kniha byla trochu jiná, než ta předchozí,“ přibližuje úspěšná spisovatelka svou novinku Čas vos. „Je to kniha o cestě ke štěstí a o tom je každý život. I když štěstí jsou spíš okamžiky. Pro mě je to spíš klid, spokojenost a vyrovnanost. To je ideální stav.“ Jak se rodil název knihy? Co o knize říká její pracovní název? Kdo čte její knihy jako první? Zajímá se o recenze? A stačí příběh, nebo musí autorka knihou i něco říct?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! + 44 VIP dílů https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeJaká je hranice mezi tím, co víme, a tím, co si myslíme, že víme?Jaký je vztah mezi mozkem a myslí? A proč je to největší milosrdenství, že si neuvědomujeme většinu vlastní mysli?V této epizodě jdeme hluboko – a zároveň odlehčeně – do fascinujícího světa vědomí, subjektivní zkušenosti a filozofie mysli.Hostem je Marek Hlavík – filozof, neurovědec, autor a trochu i kung-fu cestovatel. Bavíme se o:milosrdenství nevědomí podle Lovecraftahranicích subjektivní zkušenostimoderních i klasických teoriích myslirozdílu mezi fyzikalismem, dualismem a idealismemmyšlenkových experimentech, které otřásly způsobem, jak přemýšlíme o soběa proč být „zombí filozof“ není tak daleko od pravdyEpizoda, která tě pobaví, rozšíří tvé myšlení – a možná tě donutí se na chvíli začít ptát, „co je realita“.Kdo je Marek Havlík: Autor knihy Černá Bouře. Výzkumník Národního ústavu duševního zdraví, Centra pokročilých studií mozku a vědomí. V současné době se podílí na řešení projektu OPJAK  s názvem s Akronymem COREmind, kde zastává pozici vedoucího jednoho z výzkumných závěrů.Parťáci Epizody:Parťáci dnešního dílu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠ a https://www.uplife.cz/brain-we-are/Macromo DNA a krevní testy! Jdi na ⁠⁠Macromo.com/bwa "Macromo je super způsob, jak mít veškeré informace o vašem zdraví na jednom místě a sledovat dlouhodobé trendy, které navíc dostanete i s interpretací." - Vojta z Brain We AreMinutáž:02:50 Marek Havlík jako spisovatel: Thriller “Černá bouře”07:23 Platonova jeskyně: Interpretace a nechuť k překračování reality08:54 Hranice subjektivní zkušenosti a její sdílení11:41 Ztráta iluzí: Evoluce, Freud, samota subjektivity13:16 Vědomí jako řízená halucinace (Anil Seth) a evoluční perspektiva19:05 Prof. Jiří Horáček a empirická věda21:46 Vznik knihy “Černá bouře” a zážitky z Hongkongu26:04 Dualismus: Dvě substance (hmotná a myslící)28:39 Paralelismus jako řešení v dualismu31:23 Monismus: Jedna substance32:17 Fyzikalismus: Reduktivní, nereduktivní, eliminativní34:44 Nereduktivní fyzikalismus: Vědomí jako emergentní vlastnost36:06 Eliminativní materialismus: Vědomí neexistuje37:55 Těžký problém vědomí (Chalmers) a qualia41:53 Panpsychismus42:45 Myšlenkové experimenty ve filozofii mysli46:09 Nagelův netopýr: Jaký je to být…? A hranice poznání52:24 Hard problem of consciousness: Proč vzniká subjektivní zkušenost?56:10 Může mozek pochopit sám sebe? Metafora divadelního jeviště01:00:38 Renesance humanitních věd v informační době01:05:01 Attention Schema Theory01:07:15 Blindsight: Vidění bez vědomého zrakového vjemu01:10:04 Unilaterální neglect (Marshall Halligan)01:13:06 Split-Brain (Gazzaniga, Sperry, Bogen) a levý interpret01:21:39 Zkušenost s binokulární rivalitou: (Ne)kontrola nad obsahy vědomí01:22:32 Determinismus mozku a svobodná vůle01:25:43 Konec neplacené částiVIP OBSAHUJE:01:26:53 Nejistota a frustrace v moderní době, informační přetížení01:30:44 Jak čelit informačnímu přetížení a nejistotě? Sociální opora a challengeování názorů01:33:50 Konspirační teorie jako zjednodušené kauzální modely01:44:38 Metafora "memetické infekce" a řezných ran do mysli01:46:08 Inokulační teorie: Očkování proti dezinformacím01:49:48 Osobní "paradigm shift" Marka Havlíkaa: Narození dcery01:52:45 Funkce small talku: Synchronizace před hlubší konverzací

Še vedno je na obisku voditeljica in šefica podkasta Tisti dnevi v mesecu. V tem delu je vprašanje postavil Sašo in sicer: “Kdo ali kaj je Kuchisabishii?!?!?!?” … Klikneš, poslušaš, izveš! Ti je podkast všeč? Lahko ga podpreš tukaj

Můžou se i bez Putina a Zelenského dnes Ukrajinci a Rusové domluvit na konkrétním posunu k příměří? Kdo je Vladimir Medinskij, který povede ruskou delegaci? Jak těžké letos bylo dostat se na gymnázia ve velkých městech? Měl by se rozšířit počet přihlášek na střední školy? A jakou dohru může mít fotka hajlujících fanoušků fotbalové Sparty?