Podcasts about Kdo

Kako so letni časi, poljedelska opravila, religijski kulti in praznovanja, dnevna politika ter širitev imperija vplivali na podobo starorimskega koledarja, katerega dediči smo tudi mi danes?Kdo se je pravzaprav odločil, da se naše koledarsko leto začne s prvim januarjem in ne nemara s kakim drugim dnem? – Kakor v toliko drugih stvareh, smo sodobniki tudi v tem pogledu zadolženi pri starih Rimljanih. Julij Cezar je bil namreč tisti, ki je – to je bilo leta 46 pred Kristusom – določil, da se bo odtistihmal leto začenjalo s prvim januarjem. A zakaj natanko je sloviti rimski diktator izmed vseh izbral ravno ta datum? In zakaj neki je Cezar dve leti pred smrtjo sploh sklenil, da je dotedanji koledar treba spremeniti oziroma reformirati? Pa tudi: kako se je njegov koledar – v zgodovino se je seveda vpisal kot julijanski – razlikoval od tistega, ki so ga Rimljani uporabljali prej? Iskanju odgovorov na ta in druga sorodna vprašanja, odgovorov, ki se tičejo dolge in razmeroma zapletene evolucije rimskega koledarja v počasnem teku stoletij od prvih kraljev do pozne republike, smo se posvetili v tokratnih – silvestrskih – Glasovih svetov, ko smo pred mikrofonom gostili klasičnega filologa in zgodovinarja, predavatelja antične zgodovine na koprski Fakulteti za humanistične študije ter predstojnika Inštituta za kulturno zgodovino ZRC SAZU, dr. Gregorja Pobežina. Foto: rekonstrukcija edinega ohranjenega primerka starorimskega, pred-julijanskega koledarja, ki so ga leta 1915 odkrili na steni vile v Anziu (Museo del Teatro romano de Caesaraugusta / Wikipedija)

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

I když zatím můžeme říci o letošní zimě, že je poměrně teplá, mrazíky, zvláště po ránu, už jsou součástí běžných dnů. Kdo má vodoměrnou šachtu někde na pozemku, určitě ji má obloženou polystyrenem a dobře zabezpečenou proti mrazu. Jak ale zabezpečit rekreační chalupy, na které v zimě většinou nejezdíme?

Kdo by neznal Divadlo Drak? Světoznámé profesionální loutkové divadlo sídlící v Hradci Králové, které je proslulé nejen svou originální autorskou tvorbou, ale také vlídnou rodinnou atmosférou. Na svých dvou scénách nabízí představení pro děti i dospělé.

Valí se na nás zprávy, že sport je zásadní nejen pro zdraví těla a duše, ale dokonce i pro inteligenci: dozvídáme se například, že trénink nohou pomáhá uchovávat, dokonce obnovovat šedou mozkovou kůru. Pokud se v této záplavě doporučení přece jen rýsuje něco trvalejšího, pak to, že současné výzkumy stále přesvědčivěji potvrzují ideu vtělené mysli spíše než tradiční dualismus těla a ducha. A jakkoli lze sportovat s cílem být zdravější, krásnější a – kdo ví, třeba i – chytřejší, stojí za to připomenout i jiný rozměr sportu, který ve své knize Tělesná výchova obdivuhodně vystihl slovenský novinář a spisovatel Martin M. Šimečka.Autor navazuje na antické zdroje západní tradice sportu, v nichž byl pohyb úzce spjat s uměním. Sport i umění vycházejí z činností, které nejsou nutné k holému přežití – a právě proto patří k výsostným projevům svobody. V jejich rámci může uprostřed hranic lidských sil a přírodních zákonů vzniknout něco, co tyto zákony nejen respektuje, ale proměňuje v nosný rámec lidské existence. Autor přitom pohyb čte jako místo, kde se setkává krása s inteligencí: „Jsem si jistý, že elegance pohybu výjimečného běžce, plavce nebo tenisty nezávisí jen na stavbě těla a struktuře svalů. Je výjimečným výkonem mysli.“Především je však pohyb zdrojem specifického poznání. Učí nás, že chceme-li se posunout, často musíme jednat proti intuici: „Podstata každého účelného a elegantního pohybu… je kontraintuitivní.“ Tam, kde amatér uhne, profesionál jde naproti; kde běžně přidáváme, je někdy třeba ubrat. Kontraintuitivní je i poznání, že větší námaha nemusí vést k lepšímu výsledku: „Neustálou námahou ztuhne tělo i duše, mysl – a začne se mýlit.“ Sport se tak ukazuje nejen jako škola přemáhání, ale i uvolnění – a paradoxně i jako odpor vůči ideologii vítězství. Kdo chce za každou cenu vyhrávat, není svobodný: má centrum mimo sebe sama.KapitolyI. Méně číst, více cvičit? [úvod až 18:30]II. Hra starší než člověk [18:30 až 42:23]III. Tělo mezi strojem a zkušeností [42:23 až 57:00]IV. Pohyb, který se stává poznáním [57:00 až konec]BibliografieRobert N. Bellah, Religion in Human Evolution: From the Paleolithic to the Axial Age, Cambridge, MA – London: Harvard University Press, 2011.Bertolt Brecht, Werke. Große kommentierte Berliner und Frankfurter Ausgabe, Werner Hecht (vyd.), Schriften 1, Berlin: Suhrkamp, 1992, str. 122 n.Jan Patočka, Koncept přednášky o tělesnosti, in: Přirozený svět a pohyb lidské existence, sv. II, Praha 1980.Emily Ryall, Philosophy of Sport: Key Questions, London – New York – New Delhi: Bloomsbury, 2016, str. 248-249.Martin M. Šimečka, Tělesná výchova. Úvahy běžce, plavce, tenisty, a jezdce na konci o pohybu, těle a mysli, přel. Ondřej Mrázek, Praha: N Media, 2021, str. 15.

Kdo by neznal Divadlo Drak? Světoznámé profesionální loutkové divadlo sídlící v Hradci Králové, které je proslulé nejen svou originální autorskou tvorbou, ale také vlídnou rodinnou atmosférou. Na svých dvou scénách nabízí představení pro děti i dospělé. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo vyhrál v generačním souboji v Česku roce 2025? Veronika Capáková tvrdí, že mladá generace, neboť se ve volbách do sněmovny dostalo velké množství mladých lidí. Petr Honzejk zastává naopak názor, že jednoznačně vyhráli důchodci, a nejen proto, že Česko má nejstaršího premiéra od roku 1918. Kdo v argumentačním duelu vyhraje? Aktuální díl podcastu Generační konflikt obsahuje i pikantní debatu o tom, jestli může být Andrej Babiš sexuálním symbolem pro mladší ženy, a také kvíz o slovech a trendech končícího roku. Víte třeba, co to je clanker, aura farming nebo AI slop? Podcast Generační konflikt vám děkuje za přízeň v letošním roce a přeje vše dobré v roce 2026!

Za první republiky zažívalo československé pohostinství skutečný rozkvět – od luxusních hotelových restaurací přes slavné pivnice až po moderní automaty s rychlým občerstvením. Kdo by neznal třeba známý automat Koruna v Praze, Myšákovu cukrárnu nebo Paukertovo lahůdkářství?

Chodili po této zemi dávno před námi. Chovali úctu ke stromům, hájům, řekám i potokům. Uctívali Peruna, Černoboha nebo Svantovita. Dnes po nich zůstalo jen pramálo památek, ale o to více mýtů a legend. Kdo byli staří Slované? V co věřili? Jak jejich božstva a posvátná místa ovlivnila podobu křesťanství v Evropě? A do jaké míry na jejich odkaz navazují novopohané? Matěj Senft pozval k debatě religionistu Jiřího Dyndu.

Do adventu vstupujeme s přemýšlení o naději. Kdo má naději, žije šťastný život — ale jen tehdy, pokud je ta naděje zakotven v něčem absolutně spolehlivém. Podíváme se na naději, kterou měl Zachariáš.

Še tretjič je z nami Čuk Jože Potrebuješ in tokrat skupaj z Alešem ugotavljata: “Kdo ali kaj je Pattie Boyd?!?!?!?” … Klikneš, poslušaš, izveš! Ti je podkast všeč? Lahko ga podpreš tukaj

Šimon Šťastný pozval do svého novoročního speciálu Teri, Tima a mě; mluvili jsme o spoustě zajímavých témat – především o autonomii a svobodné vůli, ale dostali jsme se i k politice. – Teri Paul; libertariánka; anarchokapitalistka; idealistka; autorka podcastu Kdo by stavěl silnice – Timofej Kožuchov; libertarián; možná trochu anarchokapitalista; youtuber; student politologie a filosofie; LGBT aktivista – Simon Šťastný; libertarián; bitcoiner; youtuber – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Na zázraky nevěřím, ale spoléhám na ně, říká herec, recitátor, vášnivý milovník života Alfred Strejček. Jak dokázal s takovou statečností přijmout onemocnění a vnímat ho jako neznámou horu hodnou zdolání? Kdo byla okouzlující dívka, která v jeho snu vystoupila z květiny a uvedla Freda do stavu bezbřehé zamilovanosti? A co se v jeho dosud krásných a barvitých snech odehrává dnes?

Kdo ji dodrží, měl by na oplátku vidět zlaté prasátko. Co se ale v organismu při půstu odehrává? - Už tři roky funguje projekt Sanitka splněných snů. Jak doplňuje práci lékařů? - Proč v Česku nosí dárky zrovna Ježíšek? A jak se u nás nadělování vánočních dárků liší oproti jiným zemím? - A proč mnohým z nás nevoní svíčky či spreje nahrazující vůni vánočních stromků? Je to jen naším čichem, anebo i způsobem výroby těchto umělých imitací? Moderuje Lucie Vopálenská.

VÁNOČNÍ SPECIÁL KUDY BĚŽÍ ZAJÍC #262 je tady a klid rozhodně nepřinesl

Rage bait. AI Slop. Parasocial. Znáte ta slova? Teď už jo – jsou to slova roku! Co znamenají? Kdo je vybral? A proč jim ne každý hnedka rozumí? Téma pro socialní antropoložku Marii Heřmanovou, která teď působí na University College of London. Ptá se Matěj Skalický.

Rage bait. AI Slop. Parasocial. Znáte ta slova? Teď už jo – jsou to slova roku! Co znamenají? Kdo je vybral? A proč jim ne každý hnedka rozumí? Téma pro socialní antropoložku Marii Heřmanovou, která teď působí na University College of London. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rage bait. AI Slop. Parasocial. Znáte ta slova? Teď už jo – jsou to slova roku! Co znamenají? Kdo je vybral? A proč jim ne každý hnedka rozumí? Téma pro socialní antropoložku Marii Heřmanovou, která teď působí na University College of London. Ptá se Matěj Skalický.

S mrazíky a mrazy mohou mít problém všichni, kteří mají odečtový vodoměr vodárny někde v šachtě na zahradě nebo ti, kterým i přes zimu rozbitými okénky větrá sklep. Kdo zaplatí zamrzlý nebo prasklý vodoměr a vodu, která vyteče?

S mrazíky a mrazy mohou mít problém všichni, kteří mají odečtový vodoměr vodárny někde v šachtě na zahradě nebo ti, kterým i přes zimu rozbitými okénky větrá sklep. Kdo zaplatí zamrzlý nebo prasklý vodoměr a vodu, která vyteče?

S mrazíky a mrazy mohou mít problém všichni, kteří mají odečtový vodoměr vodárny někde v šachtě na zahradě nebo ti, kterým i přes zimu rozbitými okénky větrá sklep. Kdo zaplatí zamrzlý nebo prasklý vodoměr a vodu, která vyteče?

EU zachrání Ukrajinu bez Maďarska, Slovenska i Česka. Bruselské čekání na zázrak. Trump je pro Evropu požehnáním. Kdo repatriuje vězně ze severní Sýrie? Heslokleslo

Še vedno je v gosteh Čuk Jože Potrebuješ in v tem delu Sašo in Aleš poskušata ugotoviti: “Kdo ali kaj je Fohšvanc?!?!?!?” … Klikneš, poslušaš, izveš! Ti je podkast všeč? Lahko ga podpreš tukaj

Poslední briefing tohoto roku si Tomáš s Michalem berou na starost sami. Jak vlastně probíhalo sestavování vlády? Jak do této nekomfortní situace vstupují motoristé, Hrad a nakonec i Filip Turek? Jaké mediální bitvy a přeskupování sil čekají v roce 2026 česká média a veřejnoprávní instituce? Kdo může využít chaos jako šanci pro nové formáty a publikum, které hledá důvěryhodný střed? Děkujeme vám za celoroční podporu, poslech i zpětnou vazbu. Těšíme se na společný rok 2026. ⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

EU zachrání Ukrajinu bez Maďarska, Slovenska i Česka. Bruselské čekání na zázrak. Trump je pro Evropu požehnáním. Kdo repatriuje vězně ze severní Sýrie? HesloklesloVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do vánočního speciálu Kecy a politika jsme si pozvali youtubera Jana Špačka, vítěze prestižní soutěže Křišťálová lupa v kategorii Video. Kdo tuto cenu vlastně dostal? Už samotný výraz obličeje tohoto člověka připomíná předčasně zestárlého muže, do jehož rysů se vlily všechny rozpaky a úzkosti generace Z.Poznávacím znamením této digi legendy je, že doma nosí zásadně papuče z leopardí kůže. Pokud to ovšem není jen imitace. A není tento „starý mladý“ sám imitací? Co takhle britského herce Sachy Barona Cohena a jeho nesmrtelné postavy Borata? Nebo se jedná o nevlastního syna slavného francouzského herce Pierra Richarda? Velký blondýn s černou botou z Kroměříže?I tak ho mnozí pro jeho humor jdoucí do protipohybu vnímají. Seriálový major Zeman by se ho zeptal: Kdo jsi, Jene Špačku? Komik, nebo záškodník? Na tyto a další otázky nám dotyčný odpoví ve speciálu podcastu Kecy a politika.

Byty zdražují raketovým tempem, kvalita výstavby ale často míří opačným směrem. Ani novostavby za miliony nejsou bez chyb a majitelé místo radosti z nového bydlení řeší plísně, tepelné mosty nebo stavební vady. Co si pohlídat?Metr čtvereční pražského bytu je na dostřel hranice 200 tisíc korun. Vysoká cena však automaticky neznamená vysokou kvalitu. Naopak – inspektoři nemovitostí varují, že s tlakem na rychlost výstavby přibývá chyb, které si noví majitelé často uvědomí až ve chvíli, kdy je pozdě. Převzetí bytu nebo rodinného domu přitom patří k nejdůležitějším momentům v životě rodiny.Kdo pořizoval nemovitost před deseti lety, trefil zlatý čas – hypoteční úroky tehdy klesly pod dvě procenta a trh se vzpamatoval z hypoteční krize. „Velký byt v Praze, 3+1 kolem 70 metrů čtverečních, jsme tehdy koupili za sedm až osm milionů. Po pěti letech už to bylo kolem deseti milionů. Když ho dnes koupíme za patnáct, jsme ještě rádi,“ rekapituluje v podcastu Ve vatě Libor Ostatek, hypoteční expert Broker Trust a Golem Finance.O to větší je pak zklamání, když ani za takové peníze není práce odvedena precizně. Podle Michala Flachse, mediátora realitních sporů a mluvčího Asociace inspektorů nemovitostí, je hlavním problémem rychlost. „Dneska chceme mít postaveno za tři měsíce a přitom chceme dům nebo byt na celý život,“ říká.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

MMA LETEM SVĚTEM je zpátky a tentokrát je to jízda napříč boxem, UFC, OKTAGONEM i KSW

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Vláda premiéra Babiše přijala nový stavební zákon, který mimo jiné zavádí centrální stavební správu. Čeho zamýšlí se stavebními úřady a jak se dotýká územního plánování? Jak na návrh zareagují města a obce? „Kdo bude posuzovat nepodstatné změny, jestli opravdu jsou nepodstatné, když se k tomu nebudou vyjadřovat dotčené orgány? To jsou velké otazníky, na to, jak krátká doba na přeměnu je,“ namítá bývalá předsedkyně Sdružení místních samospráv, poslankyně STAN Eliška Olšáková.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda premiéra Babiše přijala nový stavební zákon, který mimo jiné zavádí centrální stavební správu. Čeho zamýšlí se stavebními úřady a jak se dotýká územního plánování? Jak na návrh zareagují města a obce? „Kdo bude posuzovat nepodstatné změny, jestli opravdu jsou nepodstatné, když se k tomu nebudou vyjadřovat dotčené orgány? To jsou velké otazníky, na to, jak krátká doba na přeměnu je,“ namítá bývalá předsedkyně Sdružení místních samospráv, poslankyně STAN Eliška Olšáková.

Vysnil si Evropskou radu a taky na ni jede. Premiér Babiš (ANO) je zpátky ve hře. S kým se chce v Evropě kamarádit? Kdo mu bude hlídat záda? A jak to bude s pomocí Ukrajině? Téma pro Filipa Nerada, ředitele komunikace think-tanku Globsec, který byl dřív evropským analytikem Českého rozhlasu. Ptá se Matěj Skalický.

Vláda premiéra Babiše přijala nový stavební zákon, který mimo jiné zavádí centrální stavební správu. Čeho zamýšlí se stavebními úřady a jak se dotýká územního plánování? Jak na návrh zareagují města a obce? „Kdo bude posuzovat nepodstatné změny, jestli opravdu jsou nepodstatné, když se k tomu nebudou vyjadřovat dotčené orgány? To jsou velké otazníky, na to, jak krátká doba na přeměnu je,“ namítá bývalá předsedkyně Sdružení místních samospráv, poslankyně STAN Eliška Olšáková. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová vláda, noví ministři. Kdo jsou Okamurovi muži? Šebestyán, Zůna a Bednárik. Kdo je do Babišova kabinetu vybral, odkud přicházejí a co všechno mají v plánu? Téma pro politické reportéry Radiožurnálu – Evu Soukeníkovou a Vojtěcha Tomáška. Ptá se Matěj Skalický.

Nová vláda, noví ministři. Kdo jsou Okamurovi muži? Šebestyán, Zůna a Bednárik. Kdo je do Babišova kabinetu vybral, odkud přicházejí a co všechno mají v plánu? Téma pro politické reportéry Radiožurnálu – Evu Soukeníkovou a Vojtěcha Tomáška. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová vláda, noví ministři. Kdo jsou Okamurovi muži? Šebestyán, Zůna a Bednárik. Kdo je do Babišova kabinetu vybral, odkud přicházejí a co všechno mají v plánu? Téma pro politické reportéry Radiožurnálu – Evu Soukeníkovou a Vojtěcha Tomáška. Ptá se Matěj Skalický.

Tento díl je věnovaný prvnímu ceremoniálu průvodce Michelin v České republice, kterého jsme měli tu čest se zúčastnit. Jaká tam byla atmosféra? Kdo byl šťastný a kdo nešťastný? A co si o udělených hvězdách myslíme? Poslouchejte, všechno se dozvíte!

Aleš in Sašo sta tokrat prišla z vlakom, ki tiho pelje direkt od zobarja in imata krokodilčke v očeh, ker je v gosteh Čuk Jože Potrebuješ. Skupaj poskušajo ugotoviti: “Kdo ali kaj je Akapatojo?!?!?!?” … Klikneš, poslušaš, izveš! Ti je podkast všeč? Lahko ga podpreš tukaj

Konec války, konec strastí? Sýrie slaví rok od pádu Bašára Asada. Co se změnilo? Kdo se pokusil zabít nového prezidenta? A před čím varuje OSN? Téma pro zpravodaje v Aleppu a Damašku Štěpána Macháčka (ČRo) a Andrease Papadopulose (ČT). Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.