Podcasts about nejv

Největší mýtus pediatrie je nechat dítě bojovat s horečkou, je přesvědčený dětský lékař na nemocniční pohotovosti Cyril Matějka, který pediatrii glosuje s nadhledem a humorem na Instagramu, kde vystupuje jako Cyril Děckař a jeho účet sleduje 135 tisíc lidí. „Zvýšená teplota něčemu prospívá, ale dítě nemá takovou možnosti se s ní vypořádat jako dospělák,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

Čilbir je turecky turecké vejce, v samotném Turecku ho ale skoro nikdo nezná. Hua Hin jsou nejstarší přímořské lázně někdejší Francouzské Indočíny, dnes tam s oblibou míří penzisti. Nejvíc bojových letadel na jednom místě najdete v muzeu amerického vojenského letectva v Daytonu.

Největší politická událost za poslední roky je tady. Začínají sněmovní volby. Víte, jak v nich hlasovat? Jakou sílu má kroužkování? Jak se počítají mandáty? A co se stane, když po volbách nenajde nikdo většinu? Téma pro politologa Jakuba Charváta z Metropolitní univerzity v Praze a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický.

Největší politická událost za poslední roky je tady. Začínají sněmovní volby. Víte, jak v nich hlasovat? Jakou sílu má kroužkování? Jak se počítají mandáty? A co se stane, když po volbách nenajde nikdo většinu? Téma pro politologa Jakuba Charváta z Metropolitní univerzity v Praze a Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Hudba není jen koncertní zážitek, ale může být i nástrojem porozumění a útěchy v dobách konfliktu. Takový byl i nedávný koncert České filharmonie ve Lvově. „Lidé reagovali jinak než tam, kde válka není. Nejvíce ocenili Dvořákův Klid nebo árii z Rusalky,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Jak chránit umění před politickými spory? A kde je hranice mezi svobodným uměleckým projevem a požadavkem na veřejné distancování se od politiky?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hudba není jen koncertní zážitek, ale může být i nástrojem porozumění a útěchy v dobách konfliktu. Takový byl i nedávný koncert České filharmonie ve Lvově. „Lidé reagovali jinak než tam, kde válka není. Nejvíce ocenili Dvořákův Klid nebo árii z Rusalky,“ říká generální ředitel České filharmonie David Mareček. Jak chránit umění před politickými spory? A kde je hranice mezi svobodným uměleckým projevem a požadavkem na veřejné distancování se od politiky?

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

Zámek v Praze-Troji, skvost zámecké barokní architektury, dal jako svoje letní sídlo vystavět Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka koncem 17. století. Ke stavbě i výzdobě zámku a přilehlé zahrady povolal vynikající umělce.

V nejvyšší soutěži působí Martin Hyský coby hlavní kouč víceméně krátce, Karvinou zatím vedl ve 42 utkáních. Přesto už si jeho práce našla tolik obdivovatelů, že by se nyní musel rozčtvrtit, aby zájem českých klubů plně uspokojil.Na skupinu o titul ztrácela Karviná po 30 kolech základní části pouhé 2 body, skupině o záchranu byla bezpečně vzdálena rozdílem 7 bodů. Vzhledem ke svým limitovaným ekonomickým možnostem mohla být Karviná s resumé sezony 2024/25 plně spokojena. Na tamní poměry šlo o luxusní výsledek. Nejen pro klub jako takový, ale i pro Martina Hyského, který si právě prostřednictvím angažmá v Karviné otevřel svůj trenérský účet v české Chance lize.Nejen experti, ale i fanoušci zaznamenali navíc u Karviné jasný příklon k atraktivní kombinační hře, značně se vymykající českému standardu, který charakterizují spíše síla, nasazení a souboje. Nešlo si nevšimnout ani toho, jak se pod Hyského rukama mnozí hráči individuálně prudce zlepšují. Pozitivní vliv měl bezpochyby mj. na Davida Mosese či Amara Memiče, které Karviná záhy s úspěchem odprodala do Slavie, resp. Viktorie Plzeň. Seznam fotbalistů, kteří pod Hyského vedením plně, v mnoha případech až překvapivě intenzivně rozvinuli své herní schopnosti, by ovšem mohl být mnohem delší.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Každá země má svoje prasata, tvrdí žena, která jezdí stopem po světě a všude uklízí odpadkyMladí manželé původem z Mostu se rozhodli pro nomádský život se zvláštním zaměřením na odpadky a mají statisíce sledujících po celém světě. Do podcastu Host Reportéra přišla během návštěvy rodného Česka třiatřicetiletá Michaela Dolan, která má zvláštní superschopnost: „Dobré oko na bordel.“Sama vystudovala adiktologii, její manžel Jiří chemii, ale jakmile srolovali univerzitní diplomy, přestěhovali se roku 2018 do Barcelony. „A tam to celé vzniklo,“ popisuje Michaela důvod, proč si založili dvojčlennou buňku zvanou Verdaderos a začali vášnivě uklízet veřejná prostranství. „Každou sobotu jsme chodili pomáhat s úklidem na městskou pláž Barceloneta a překvapeně zjišťovali, kolik tam je odpadu, jehož si běžní lidé často ani nevšimnou.“Svobodomyslní manželé se v době covidových omezení přestěhovali do Latinské Ameriky a začali publikovat videa ze svých úklidů na sociálních sítích. Pomohlo jim, že rychle přešli na španělštinu a jejich příspěvky se stávaly virálními. „Třeba na TikToku máme půl milionu followerů,“ konstatuje Michaela, která poslední dobou žije s manželem převážně v Mexiku. „TikTok tam je záležitostí všech generací, nejen mladých lidí jako v Evropě.“Letos v létě si manželé k pátému výročí svých úklidů naplánovali cestu stopem po dvanácti evropských zemích a akci nazvali Hitch for Change. Na své dobrovolné brigády vždy zvali i lokální čističe, protože lidí aktivně bojujících s odpadem je v každé zemi dost. Například v Helsinkách dorazilo osmatřicet pomocníků: „Překvapilo mě, že Skandinávie není zase tak čistá, jak bychom čekali.“Největší pořádek nalezli v pobaltských republikách. „Ale i tak,“ směje se Michaela v podcastu. „Třeba o Vilniusu nám dopředu tvrdili, že tam nebudeme mít moc co sbírat, a nakonec z toho bylo přes osmdesát kilo odpadu. Podle mých zkušeností má prostě každá země svoje prasata.“

Volby jsou za pár dní. A jak v redakci dlouhodobě sledujeme, přestože se o feministických tématech před volbami skoro vůbec nemluví, neznamená to, že by na ně politici a političky neměli silné názory. Během posledního volebního období jsme mohli hned několikrát zaznamenat, jak se konzervativní síly snaží ovlivnit legislativu. Nejvýraznějším pokusem tu zůstává bohužel úspěšné odmítnutí Istanbulské úmluvy, mezi naopak nevydařené snahy zase patří aktivita poslankyně STAN, která se snažila do těhotenských testů dostat odkaz na poradnu Hnutí pro život.   Abychom do předvolebního rozhodování přinesli trochu srozumitelnosti, rozhodli jsme se společně s organizací A.S.A.P. (Abortion Support Alliance Prague) oslovit kandidující politiky a političky a zeptat se, jaké mají na feministická témata názory. Jak se staví k interrupcím, reprodukční spravedlnosti nebo podpoře bydlení? Z více než 700 dotázaných političek a politiků nám jich odpovědělo jen 270. Z jejich odpovědí vznikly dva interaktivní nástroje – volební mapa a volební kalkulačka. Abyste se v nich dokázali lépe orientovat, zorganizovali jsme začátkem září debatu, z níž nyní zveřejňujeme záznam. Moderace se ujala novinářka a spoluautorka podcastu Sirény Linda Bartošová, která hovořila s datovou novinářkou a tvůrkyní mapy Kateřinou Mahdalovou, expertkou na antigenderová hnutí Evou Svatoňovou a analytičkou z organizace Fórum 50 % Veronikou Šprincovou. Společně se v rozhovoru snaží odpovědět na otázku: Kdo rozhoduje o našich tělech? Podpořte Alarm pravidelným příspěvkem: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Podle starosty Tomáše Hockeho ze Starostů pro Liberecký kraj je navíc velká výhoda to, že hasiči budou sídlit hned u integrovaného výjezdového centra.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Uprostřed náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích stojí Samsonova kašna. Je pojmenována po výrazné ústřední soše biblického hrdiny, bojujícího se lvem. Velkolepé dílo je vytvořeno v barokním slohu a bylo vybudováno ve 20. letech 18. století. Kromě okrasné funkce rozváděla kašna i vodu z Vltavy do městských budov.

Kopce a louky nedaleko Žďárských vrchů už víc než 120 let protíná železniční trať. Vede ze Skutče do Svitav a měří zhruba 50 kilometrů. O výstavbu dráhy usilovali obyvatelé Poličky už v polovině 19. století, když se rozhodovalo o trase hlavní železniční tepny z Prahy do Vídně. Přestože nakonec zvítězila varianta přes Českou Třebovou, Polička se v roce 1896 vlastní lokálky dočkala.Všechny díly podcastu Východočeské výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bloger Vidlák není žádnej geniální hospodář,“ vykládá o sobě ve třetí osobě Daniel Sterzik na jednom z posledních mítinků hnutí Stačilo! v Chomutově.„Bloger Vidlák pouze chce, aby kapitál zůstal tady a investoval se v této zemi. A když už, pane majiteli, si jó nutně potřebuješ postavit v Holandsku novou jachtu, tak ti to tady zdaníme. A pořádně,“ těší se Sterzik, jak po volbách zatočí s nadnárodními korporacemi.Jeho vystoupení vlažně zatleská zhruba třicítka diváků, převážně důchodového věku. Víc nadšenců do boření kapitalismu Vidlák několik dní před volbami do chomutovského kina Svět nepřilákal.Vidlák se ovšem absencí hosta ani publika nenechá odradit. V hodinu a půl dlouhém vystoupení načrtne verzi Česka poté, co se Stačilo ujme „změny režimu“.Nejvíc do varu se ale lídr Stačilo! dostane, když popisuje, jak oné slibované změny režimu po volbách dosáhnout. Na příkladu sociální demokracie plamenně dokládá, že to může být snazší, než to vypadá.„Když SOCDEM oznámila záměr, že půjdou s námi, tak to u nich vzbudilo šok. Celá ta jejich oranžová topka, všichni ti Petříčci, Pocheové, Dienstbieři, tady ti škůdci a žáby na prameni zvedli krovky a vypadli. Sami. Nemuseli jsme jim udělat nic,“ líčí Sterzik rétorikou připomínající generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše.„A já věřím, že podobný šok nastane teď po volbách. Že to bude takový Stalingrad pro ty vládní strany, že z toho šoku vyklidí pozice víc, než by museli. A že to budeme mít v té první chvíli usnadněné,“ dodává za potlesku seniorů.Komu soudruzi jako první zakroutí krkem? Jak Stačilo! posílí aktuální rozhodnutí Ústavního soudu? A kde může průvodčí nejsnáz chytit žloutenku? Poslechněte si reportážní epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Vládneme, nerušit #28: Do voleb zbývá týden. Co ukazují průzkumy? Mají ještě vládní strany šanci na úspěch, nebo vyhraje ANO a další opoziční strany? Která ze stran se nakonec dostane do sněmovny a bude mít STAN pět procent, nebo patnáct? O tom všem byla další speciální epizoda podcastu Vládneme, nerušit. Hosty byli výzkumníci Tereza Friedrichová (NMS), Pavel Ranocha (Kantar) a Martin Kratochvíl (STEM).

Nejvíce klientů má stacionář s Alzheimerovou chorobou. Sociální pracovnice se při práci s nimi zaměřují na zachování dovedností, podporu paměti, orientaci a soběstačnost. „Jsme jakýmsi mezičlánkem mezi pečujícími doma a pobytovými zařízeními,“ vysvětlují Markéta Málková a Alena Hanušová z Pamatováčku.

Největší zastánce brexitu je zpět a v nebývalé síle. Nigel Farage může zničit tradiční britský stranický systém. Přetahuje politické oponenty, slibuje hory doly a chce zatočit s nelegálními migranty. Téma pro Moniku Brusenbauch Meislovou, politoložku z Masarykovy univerzity a hostující profesorku na Aston University v Birminghamu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Největší zastánce brexitu je zpět a v nebývalé síle. Nigel Farage může zničit tradiční britský stranický systém. Přetahuje politické oponenty, slibuje hory doly a chce zatočit s nelegálními migranty. Téma pro Moniku Brusenbauch Meislovou, politoložku z Masarykovy univerzity a hostující profesorku na Aston University v Birminghamu. Ptá se Matěj Skalický.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Obora Soutok se rozprostírá se severně od soutoku Moravy a Dyje, na území takzvaného Dyjského trojúhelníku a je vklíněna mezi Rakousko a Slovensko. Obora nabízí jedinečnou atmosféru lužního lesa, který je protkán vodními kanály, slepými rameny a tůněmi a roste tam řada cenných mohutných stromů.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

Zlatonosný revír u Jílového ve Středočeském kraji lze podle historických zpráv považovat za nejvýznamnější v Čechách. Jílové existovalo jako hornická obec už ve 13. století. Místní zlato využívali už staří Keltové z nedalekého hradiště Na závisti. Největší rozkvět začal za Lucemburků a za Karla IV. Díky zdejším nalezištím měly České země ve 14. století, jako jediné na sever od Alp zlatou měnu. Florény Jana Lucemburského.

V Dismanově rozhlasovém dětském souboru, který tento týden připomínáme na Dvojce, krátce působila i herečka Markéta Hrubešová. „Nejvíc si pamatuju jazykolamy a komentování fotbalových zápasů. Bohatě jsem to pak zúročila na konzervatoři,“ říká. Proč dala přednost herectví před zdravotnictvím? V čem ji ovlivnila babička? A kde vznikla její láska k francouzštině a vaření?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem realistický optimista. Na svět nahlížím realisticky, ale ve finále vidím světlo na konci tunelu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza na speciálním večeru Čestmír Live: Tři roky na scéně. Vysvětluje, proč se snaží složité mezinárodní události vysvětlovat co nejjednodušeji – aby jim rozuměl každý. „Nechci inklinovat k aktivismu, nechci lidi odradit. Ti nerozhodnutí chtějí slyšet analýzu A, analýzu B a potom syntézu,“ vysvětluje s tím, že i volič SPD pak musí pochopit, že když Ukrajina prohraje, nebudeme v Česku mít tři sta tisíc uprchlíků, ale třeba až pět milionů. Připomíná, že reakci NATO na ruské drony v Polsku považuje za úspěch: během minut vzlétly nizozemské F-35, polské F-16 a italský letoun včasné výstrahy. „Koordinace zafungovala. K žádným zásadním škodám nedošlo, nula lidských obětí,“ chválí alianční reakci Bříza. Zároveň ale varuje, že Evropa není připravená na balistické rakety a vymezuje se také vůči kritice Donalda Trumpa: „Moderní je okopávat mu kotníky, ale já na to nenaskočím. Je to náš nejbližší spojenec a tím nic nevyřešíme,“ nabádá s tím, že je důležité naučit se s prezidentem USA zacházet tak, jak to umí třeba generální tajemník NATO Mark Rutte. Zásadní je podle něj vůle. „Když nemáte vůli se bránit, tak nemáte šanci vyhrát,“ připomíná s odkazem na rok 1938, kdy se podle něj československá společnost měla bránit. „V jakémkoliv jiném státě by na vás koukali, jak tele na nový vrata, že se na to vůbec ptáte. Je přece normální bránit se, když vás někdo napadne,“ tvrdí Bříza. A pak se rozhovor stáčí k jeho vlastní cestě. Vyrůstal v rodině, kde otec koupil společnost Koh-i-Noor. „Slíbil jsem mu, že si udělám i vysokou školu ekonomickou, abych rozuměl podnikání,“ vzpomíná analytik. Dnes se mu ale vedle znalosti mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky hodí i ekonomické vzdělání. „Když se mluví o sankcích, clech, mezinárodním obchodu nebo fiskální politice, rozumím kontextu,“ říká Bříza, který už dvacet let vyučuje na Univerzitě Karlově předmět o jaderném soupeření velmocí a působil v Německu i ve Švédsku. Co dnes znamená být realistickým optimistou v zemi, kde část společnosti pochybuje o Západu a kde sílí hlasy volající po odklonu od podpory Ukrajiny? O čí podpoře v případě eskalace konfliktu s některým z aliančních států Bříza nepochybuje a proč je to noční můra Vladimíra Putina? A může se změnit postoj ČR k NATO nebo ukrajinské pomoci po říjnových volbách? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Myslel jsem si, že slovo zestátnění v roce 2025 ve slovníku politiků neuslyším,“ připouští ve Studiu N generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Řada politiků přišla před volbami s plánem zrušit koncesionářské poplatky a sloučit Český rozhlas s Českou televizí. „Pan Babiš říkal, že se inspiroval na Slovensku. Této inspirace bych se velmi obával,“ říká v rozhovoru Zavoral. Místo koncesionářských poplatků navrhuje například nejsilnější hnutí ANO financovat obě instituce ze státního rozpočtu. „V takovém případě by byla nezávislost Českého rozhlasu velmi výrazně ohrožena. Vidíme to na Slovensku. V momentě, kdy navážete financování na státní rozpočet, jste velmi zranitelní,“ upozorňuje Zavoral s tím, že se politikům pokusí smysl poplatků vysvětlit. Se slovenskou veřejnoprávní STVR loni Český rozhlas přerušil na neurčito dlouhodobou spolupráci. Obával se totiž, že po politických zásazích a změně vedení nebude nezávislé. „Teď jsem obdržel dopis s prosbou o schůzku, jejímž cílem by mělo být znovuobnovení spolupráce. Nemám důvod se s paní generální ředitelkou nepotkat – budu se ale ptát, proč skončil pořad Overovňa (pořad se věnoval vysvětlování dezinformací a konspiračních teorií, pozn. red.) a proč zrušili oblíbený satirický pořad Skúška sirén,“ říká Zavoral. Důvody k obavám podle něj zatím zůstávají. Kriticky se staví také k návrhům na sloučení Českého rozhlasu s Českou televizí. „Bavit se o slučování v momentě, kdy Český rozhlas coby instituce oslavil stoleté výročí, považuji za barbarský počin,“ tvrdí. „Sloučení by znamenalo zadupání a marginalizaci rozhlasu jako media typu. Zažil jsem Slovenský rozhlas jako silnou instituci, ze které se v momentě, kdy zfúzovala s ekonomicky problematickou Slovenskou televizí, stala úplná nicka uvnitř celé organizace. Ze Slovenského rozhlasu se stal otloukánek,“ připomíná generální ředitel. Česká televize jako větší instituce by podle něj Český rozhlas jednoznačně pohltila. „Byl by to konec rozhlasu v té podobě, jak ho dnes známe,“ říká. Zavoral tvrdí, že od posluchačů podobné názory neslýchá. „Už rok a půl objíždím republiku, jezdím po vyloučených lokalitách a s tím názorem, že bychom se měli sloučit, jsem se nesetkal vůbec nikde. Vidím to v těch sálech. Zástupci hnutí ANO by se asi divili, kolik jejich voličů sedí v sále, kde tleskají mým slovům, že chceme uchovat rozhlas samostatný. Stejně tak nám unisono říkají: 55 korun za rozhlas nás neruinuje,“ říká. Přijal by nabídku vést sloučený Český rozhlas s Českou televizí? Počítá s tím, že se veřejnoprávních médií zastane veřejnost? Proč se účastnil Krameriových cen, ve kterých zasedli dezinformátoři a konspirátoři? Proč chtěl do čela zpravodajství angažovat Jitku Obzinovou? A mají zaměstnanci rozhlasu mizerné platy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.

Největší v České republice, druhá největší v Evropě a pátá na světě. Všechny tyto příčky obsadí Velká synagoga v Plzni.

Server Seznam Zprávy se několika zajímavých lidí před volbami zeptal: „Jaká by měla být vize příštího Česka?“ a jestli nějakou vizi vůbec potřebujeme. Nejvíc mě zaujala odpověď Pavly Horákové, což je spisovatelka, která dostala ocenění Magnesia Litera za prózu, překladatelka a moderátorka. Odpověděla, že se společnosti „udržují pohromadě sdílenými příběhy – a ten náš tak trochu uvízl v minulosti“.

Krajské soudy sice nezrušily kandidátky SPD a Stačilo!, některé z nich ale řekly, že strany obcházejí volební zákon a jsou nepřiznanými koalicemi. Je to podle nich vážný problém, který může narušit svobodné volby.Věc zamíří k Ústavnímu soudu. A překvapivě se za nezasahování do voleb nejvíc nemodlí Kateřina Konečná, Daniel Sterzik ani Tomio Okamura. „Lídři vládních stran, Spolu a STAN, mají velkou obavu z rozhodnutí soudů, pokud by zakázaly kandidovat nepřiznaným koalicí. Bojí se, že by to byl konec demokracie a hořely by ulice plné barikád,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Situace je o to pikantnější, že opoziční strany už šíří příběh o tom, že je to právě vláda, která se snaží ve spolupráci se soudy a tajnými způsoby volby zfalšovat. „Mohutně jim v tom bohužel pomáhá exprezident Miloš Zeman, který vykládá vtipy o tom, jak Fiala zneplatní volby, protože se Schillerová převlékla za hranolku,“ dodává Dolejší. „Původně v tomhle příběhu hodně sázeli na korespondenční volbu, jenže do ní se přihlásilo tak málo lidí, že to asi nepůjde. Ale kdyby soud někomu zakázal kandidovat, to by bylo povstání,“ připomíná Lucie Stuchlíková.Spory o kandidátky nejsou jediný příklad, kdy opoziční strany štvou voliče proti „systému“. Za důkaz toho, jak chtějí vládní strany ovlivnit volby, vydávají i svá trestní stíhání. Andrej Babiš případ Čapí hnízdo, Tomio Okamura zase kauzu rasistických plakátů.„SPD si kvůli tomu dokonce založilo záložní stranu. Ale těžko říct, jestli se opravdu tak bojí perzekuce, nebo jestli tak jenom chtějí navenek vypadat,“ dodává Lucie Stuchlíková.Je koalice samička od koaly? Komu pomohla současná podoba volebního zákona? A jak do téhle prekérní situace zasáhne prezident? Poslechněte si čerstvé Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.