Podcasts about neexistuje

Narodil se v Srbsku, od roku 1999 žije v Česku, má českou ženu a čtyřletého syna. Dlouho pracoval v IT, ale zároveň si po večerech vybudoval kariéru jednoho ze současných nejúspěšnějších standup komik. Jak Nikola Džokič říká, cítí se dnes tak z 50 procent stále Srbem a z z padesáti procent Čechem. Před dvěma lety však korporátní džob opustil a společně se dvěma kamarády založili firmu. Nápad vznikl samozřejmě v hospodě u piva, kde taky v Česku jinde. Nedaleko Nymburka postavili menší ekologickou továrnu na výrobu dřevěných pelet, které se používají na topění. Džokič dnes tenhle provoz řídí.“Dřevobzynys je takový Balkán českého průmyslu,” říká s nadsázkou. Jak se dá kombinovat dráha komika a šéfa výroby? A je těžší lidi rozesmát z pódia, anebo řídit v továrně? O tom všem jsme mluvili, a taky o Srbsku, bombardování, Rusku i Ukrajině.Příjemný poslech!Plus jsko vždy článek, který na základě audio záznamu a jeho přepisu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet)Drsný humor, český byznys a balkánská duše Nikoly DžokičeJe osobností, která dokáže překvapit nejen svým humorem, ale i podnikatelskou všestranností. V upřímném a místy překvapivě otevřeném rozhovoru Nikola Džokič odhalil, jak se z ajťáka a stand-up komika stal výrobcem ekologického topiva s vizí udržitelnější budoucnosti.Cesta Nikoly Džokiče do Česka začala dramaticky - jako patnáctiletý uprchlík přišel ze Srbska v době války. Jeho vyprávění o prvních dnech v české škole, kdy se učil jazyk metodou pokus-omyl, patří k nejdojemnějším momentům rozhovoru. "Zeptal jsem se, jak se řekne 'děkuji', a spolužák mi řekl 'mrdat ježka'. A já jsem tady byl měsíc, a pokaždý, když jsem byl u tabule, tak jsem se podíval na toho profesora: 'Mrdat ježka!' A nikdo mi nic neřek'," vzpomíná.Fascinující je srovnání korporátního světa IT, kde strávil téměř dvě dekády, s "dřevo byznysem", jak ho sám nazývá. "Je to rozhodně jiný než pracovat v IT prostředí korporacích. Jsou to dva úplně odlišný světy," říká. V jeho podání je dřevařský průmysl přímočařejší, autentičtější a v mnohém připomíná balkánský přístup k životu a podnikání. "Neexistuje jiná schůzka než schůzka. Jakože se opravdu potkáte, a může to být v kanceláři nebo v lese. Není to takový to, hele, zavoláme si přes Teamsy," popisuje.Přechod od virtuálního světa k výrobě něčeho, na co si můžete sáhnout, přináší Džokičovi zvláštní uspokojení: "Pro někoho, kdo devatenáct let vyrobil prostě virtuální věci, tak tohle je velká změna." Jeho podnikatelské ambice však nekončí u pelet. S nadšením popisuje plány na rozšíření o ekologické prvky - solární panely, systémy na sběr dešťové vody. Jako člověk, který osobně zažil válečný konflikt, nabízí také pozoruhodně empatický pohled na válku na Ukrajině. "Oni to budou cejtit dalších padesát let, nejmíň, možná i víc. To jsou generace, který budou žít a dospívat na troskách," říká. Vysvětluje také složitý postoj Srbska k rusko-ukrajinskému konfliktu, rozpolcený mezi historické vazby a současné hodnoty.V závěru rozhovoru se Džokič zamýšlí nad smyslem života a tím, na co je nejvíce pyšný. Za svůj největší úspěch považuje možnost živit se tím, co skutečně miluje - stand-up vystupováním. "Já si nemyslím, že to spousta lidí zažije. Že začnou dělat, co milují, zjistí, že jim to jde, a ještě se tím dokáží život. I kdyby se mi v životě už nic nepovedlo, tak tohle stačí" říká s upřímností, která je pro celý rozhovor charakteristická.Džokič je příklad člověka, který dokáže spojit zdánlivě neslučitelné světy - stand-up a výrobu topných pelet, srbské kořeny a české prostředí, technologickou minulost a ekologickou budoucnost. Jeho příběh je inspirativním svědectvím o odvaze jít za svými vášněmi a o schopnosti najít humor i smysl v nečekaných životních zvratech.

Investor Martin Kořenek vlastní a pronajímá skoro dvě stovky bytů. Investovat do nich má smysl, i když jsou teď drahé, říká. Hodnota neporoste věčně, varuje expert na hypotéky Libor Ostatek. Výnos je nic moc, říká investorka Kateřina Zychová.Svůj první investiční byt koupil Martin Kořenek před deseti lety v Praze na Žižkově prakticky „za hubičku“. Dnes jich vlastní sto osmdesát, zejména na Moravě a na Ústecku. A výnos z pronájmů ho už dávno živí.Na „cihlu“ má fetiš nejen on, ale i Češi obecně. Pro řadu lidí jsou byty jediným způsobem investování, který jsou schopní akceptovat.Jsme konzervativní a na kapitálových trzích se nevyznáme, míní investorka Kateřina Zychová. „Lidi prostě neví, kam jinam jít, a považují cihlu za bezpečný přístav. Volí jednoduchou cestu dát to do dalšího a dalšího bytu,“ říká v podcastu Ve vatě zakladatelka Verdi Capital a One Family Office, které spravují majetek bohatým klientům.Kromě stability a nízké volatility - cena bytů na rozdíl od akcií téměř nekolísá - přináší investice do bytů i další výhody. „Nabízí možnost efektivně používat cizích zdrojů, třeba hypoték. A Česká republika je pro nemovitosti daňovým rájem,“ upozorňuje na nízké daně z nemovitostí Martin Kořenek, jenž aktuálně splácí rovnou 22 hypoték.Podmínky, za kterých kupoval své první byty před dekádou, se však od těch současných velmi změnily. Za svůj první, žižkovský byt zaplatil v roce 2015 zhruba 2,3 milionu a úroková sazba byla u hypoték těsně pod dvěma procenty. Teď jsou sazby více než dvojnásobné, ale hlavně: ceny bytů v Praze se za deset let téměř zdvojnásobily.Dle Martina Kořenka ovšem neexistuje špatná doba pro nákup nemovitosti, sám nakupuje průběžně, bez ohledu na výši ceny za metr a ceny hypoték. „Jakmile získám nějakou formu cizích zdrojů, tak to okamžitě investuju. Neexistuje moment, kdy bych si řekl, teď nebudu investovat,“ říká v debatě podcastu Ve vatě, kterou si můžete pustit nahoře ve videu.Když jsou drahé hypotéky, zvyšuje se dle něj prostor vyjednat lepší ceny bytu. „Sazbu na hypotéce vnímám jako dočasnou věc. Je to parametr, který pro mě jako investora, který se spíše dívá na růst kapitálové hodnoty, nemá z dlouhodobého hlediska zásadní vliv,“ říká. Klíčový je pro něj dlouhodobý růst hodnoty nemovitostí.Hodnota nemusí růst věčněPrávě prudký propad cen - a tedy i hodnoty realit - může být pro investory rizikem. S propadem hodnoty se totiž i snižují nájmy, tedy příjmy z nemovitostí. Ceny bytů v Česku nejvíc propadly v roce 2009, kdy cenová hladina poklesla o dvacet procent. A v letech 2022 a 2023 přišel pokles cen kolem devíti procent. Propad však může být i dramatičtější.„Nikde není psáno, že nás nemusí potkat to, co potkalo Iry, co už několikrát potkalo Američany a další evropské země, Velkou Británii, pokles v řádu desítek procent, klidně i o 40, někde i o 50 procent. To vnímám jako největší riziko budoucnosti,“ říká hypoteční expert společností Golem Finance a Broker Trust Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ranní brífink Jakuba Troníčka: Po „sněžení“ v Nemocnici Na Homolce otřásá tuzemským zdravotnictvím po čase zase „plnotučný“ korupční skandál. Tentokrát je spojený s pražskou nemocnicí Motol a lítá v něm mimo jiné její ředitel Miloslav Ludvík, jeho náměstek Pavel Budinský nebo vlivný právník Miroslav Jansta. O co v něm jde a hlavně – co nám říká o zdravotnictví jako celku a jak může letitý systém změnit? „Pokud se teď nic nestane, tak už nikdy. Je to jedinečná příležitost do toho říznout a podívat se do těch fakultních nemocnic trochu hlouběji a zjistit, co se tam děje,“ říká v Ranním brífinku zástupkyně šéfredaktora HN Michaela Ryšavá, která se zdravotnictví dlouhodobě věnuje.

Po „sněžení“ v Nemocnici Na Homolce otřásá tuzemským zdravotnictvím po čase zase „plnotučný“ korupční skandál. Tentokrát je spojený s pražskou nemocnicí Motol a lítá v něm mimo jiné její ředitel Miloslav Ludvík, jeho náměstek Pavel Budinský nebo vlivný právník Miroslav Jansta. O co v něm jde a hlavně – co nám říká o zdravotnictví jako celku a jak může letitý systém změnit? „Pokud se teď nic nestane, tak už nikdy. Je to jedinečná příležitost do toho říznout a podívat se do těch fakultních nemocnic trochu hlouběji a zjistit, co se tam děje,“ říká v Ranním brífinku zástupkyně šéfredaktora HN Michaela Ryšavá, která se zdravotnictví dlouhodobě věnuje.

V dnešnej epizóde podcastu Rozhovory MD sa rozprávame s Janou Draveckou, Slovenkou pôsobiacou v Dánskej národnej nemocnici v Kodani. Jana nám priblížila svoju cestu od štúdia medicíny na Karlovej univerzite v Prahe až po rozhodovanie medzi Taiwanom a Dánskom - kde nakoniec zakotvila.Hovoríme o tom, ako je v Dánsku nastavené postgraduálne vzdelávanie lekárov, o jej špecializácii v hematológii a o zaujímavých kurzoch komunikácie pre budúcich lekárov a lekárky. Jana tiež vysvetľuje, aké kompetencie by mali mať budúci lekári a lekárky (nielen) v Dánsku, a podelí sa s nami o svoje skúsenosti s mentoringom a supervíziou mladších kolegov.V rozhovore sa dozvieš, čo sa môže slovenské zdravotníctvo naučiť od toho dánskeho, aké výhody ponúka dánsky systém, a prečo Jana pravidelne chodí pracovať aj na Faerské ostrovy. Ak ťa zaujíma, ako vyzerá život a kariéra slovenskej lekárky v Dánsku, alebo si študent*ka či mladý*á lekár*ka premýšľajúci*a o práci v Dánsku, táto epizóda je práve pre teba!(00:45) Privítanie(04:57) Postgraduálne vzdelávanie v Dánsku(12:53) Výber hematológie ako špecializácie(16:47) Kurzy komunikácie pre budúcich hematológov(23:34) Kompetencie budúcich lekárov a lekárok(36:34) Výhody dánskeho zdravotného systému(40:05) Práca na Faerských ostrovoch(52:22) Krátke otázky na záverPrajeme príjemné počúvanie!

Na území Krkonoš aktuálně žije minimálně sedm vlků. K takovému číslu došla Správa Krkonošského národního parku. Plaché zvíře, pro které 100 km není žádná vzdálenost, se špatně hledá. Výskyt vlků ale potvrzují hospodáři, především chovatelé ovcí. Za ochránci i hospodáři se do Rokytnice nad Jizerou vydal redaktor Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Stand-up komička Diana Renner v novoročnej epizóde Mimózy odhalila zákulisné tajomstvá a divoké príbehy zo sveta stand-up komédie.V Mimóze sa (ne)dozviete:01:00 – ako trávila silvester;04:20 – čo má rada na Prešove;06:30 – kde všade žila;10:00 – či jej nerobí problém stand-up v angličtine;12:00 – prečo sú Silné reči svetový unikát;17:00– či vie AI napísať kvalitné vtipy;19:00 – prečo vymenila frajera za chatgpt;24:25 – či je ťažké sa dostať do Silných rečí a iné.

„Jak dnes může být liberálně smýšlející Evropan optimistou, pokud jde o budoucnost Evropy?“ Tento dotaz zazněl na nedávné přednášce bulharského politologa Ivana Krasteva ve Vídni. V komentáři pro britský list Financial Times se Krastev zaměřuje na perspektivu Evropy v současném mezinárodním prostředí a na to, jak ji ovlivňuje interpretace minulosti.

„Jak dnes může být liberálně smýšlející Evropan optimistou, pokud jde o budoucnost Evropy?“ Tento dotaz zazněl na nedávné přednášce bulharského politologa Ivana Krasteva ve Vídni. V komentáři pro britský list Financial Times se Krastev zaměřuje na perspektivu Evropy v současném mezinárodním prostředí a na to, jak ji ovlivňuje interpretace minulosti.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Zmeniť niečo v rámci hry sa dá veľmi jednoducho. Druhá vec je, kde všade sa táto zmena prejaví," hovoria herní vývojári Robert Hariš a Martin Lučan. V podcaste Hry a my hovoria o hľadaní rovnováhy medzi hernými prvkami, ktoré budú ľudí baviť a tými, ktoré prinesú finančný úspech aj o tom, ako pri práci používajú umelú inteligenciu. Tento podcast vám prináša slovenské herné štúdio PIXEL FEDERATION - vášniví hráči a vývojári hier, ktoré bavia celý svet

Zdravie - psychologička Eva Klimová Celý článok nájdete TU: https://www.teraz.sk/publicistika . Hoci je začiatok roka všeobecne akceptovaný na dávanie si nových predsavzatí, symbolický dátum záväzku nezvyšuje šancu na to, že sa nám ich podarí dodržať. V relácii TASR TV Zdravie to povedala psychologička Eva Klimová. . Dokonca sa vyskytujú prípady, kedy vianočné sviatky a blížiaci sa koniec roka sú spúšťačom psychických ťažkostí a ľudí privedú ku negatívnym rozhodnutiam ohľadom vlastného života. “Vtedy nie je veľmi na čo čakať a ak sa do takého stavu dostanem je potrebné vyhľadať pomoc priateľov, krízové linky alebo aj odborníkov,“ apelovala Klimová...

Je to služba veřejnosti, říká Ivo MathéNadcházející živá vystoupení:16.12.2024 19:00 - Sokolovna Hostivice ➡️ https://tinyurl.com/4nz6nrxb29.1.2024   19:00 - La Fabrika Praha ➡️ https://tinyurl.com/yc7xhxh7Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národaMůžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národaJsme také na na síti X a Instagramu

„Voliči seznají, že systém selhal, a začnou se rozhlížet po silném muži – po někom, kdo je ochoten je ujistit, že po jeho zvolení už nebudou rozhodovat samolibí úředníci, úskoční právníci, přeplacení prodejci dluhopisů a postmoderní profesoři,“ napsal americký filozof Richard Rorty roku 1998. Když byl poprvé zvolen Donald Trump prezidentem, mnozí měli za to, že jeho nástup předpověděl. Ale co když tradice, k níž patří Richard Rorty, Trumpa přímo vyprovokovala? Rorty je řazen mezi pragmatiky. To je filozofická tradice, která – stejně jako odpovídající světonázor – vychází z toho, že si člověk nemá příliš vymýšlet a spíše si hledět, aby se žilo. Taková filozofie není žádné teoretizování, ale snaha o projasnění jednání. Že pragmatismus vznikl právě v Americe, může být i historicky ovlivněné. Američané neměli čas na řecké teoretizování. Zatímco antičtí Řekové mohli opovrhovat prací, kterou za ně udělali otroci a oni se aristokraticky vypínali k pravdě samé, Američané budovali společnost, práci oslavovali a nacházeli v ní i pravdu. Pragmatismus však nezačíná s Richardem Rortym. Jedním ze zakládajících myslitelů této tradice je William James, který ani nebyl především filozof. Přesto tento psycholog a vystudovaný lékař způsobil gentlemanské filozofické tradici šok. Pravdivé je prý to, co funguje; to, co rozvíjí mou zkušenost. Tato koncepce byla podnětná a vlivná, ale má to také svou odvrácenou stránku. Není pak pravda skutečně volnou zábavou? Neodjela na dovolenou, jak říká – pochvalně – Richard Rorty? Asi ano, přikyvují pragmatisté. Ale co když pravda už holt taková je? Možná zrovna někde relaxuje – a i my se máme uvolnit. Kapitoly I. Americká filozofie: Žádná věda! Jen život. [začátek až 16:00] II. Svět? Improvizace hravého Boha [16:00 až 26:20] III. William James: Einstein psychologie? [26:20 až 43:05] IV. Výtečnost není jedinečný čin, ale zvyk. [43:05 až 52:45] V. Pravda? Relaxuje – uvolněte se i vy. [52:45 až závěr] Bibliografie Mark Edmundson, Truth Takes a Vacation. Trumpism and the American philosophical tradition, in: Harper's Magazin“, 1/2023, https://harpers.org/archive/2023/01/trumpism-and-the-american-philosophical-tradition/ William James, “The Conception of Truth,” in: Essays in Pragmatism, New York: Simon and Schuster, 1948. William James, The Principles of Psychology, I, New York: Henry Holt, 1890. William James, “To H. G. Wells. September 1, 1906,” in The Letters of William James, Boston: Atlantic Monthly Press, 1920. John Kaag, Sick Souls, Healthy Minds. How William James Can Save Your Life, Princeton: Princeton University Press, 2020. Richard Rorty, Achieving Our Country, Cambridge – London: Harvard University Press, 1998.

Získala japonský Řád vycházejícího slunce a působí jako mezinárodní poradkyně japonské vlády pro jadernou regulaci. Od začátku války na Ukrajině na svém Twitteru pravidelně informuje o radiační situaci na okupovaném území. „Kdyby se Putin rozhodl pro použití jaderné zbraně, do hodiny má po Petrohradu i Moskvě. To ho odradí,“ vysvětluje Dana Drábová, proč se takové situace nebojí. Jak by vypadal zásah atomovou zbraní? A jak bezpečné jsou české elektrárny?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsem švorc,“ zní název jedné eseje od současného sociologa a filozofa Hartmuta Rosy. Autor si nestěžuje na to, že jeho práce málo nese, ale že on sám už nic dalšího nesnese. Nemá na mysli finanční, ale časovou insolvenci. Hartmut Rosa v eseji poznamenává: „Už nejsem schopen plnit své závazky. Naprosto selhávám. Kdyby měl tento příspěvek k něčemu být, potřeboval bych aspoň tři dny, ale já jej musím napsat za pár hodin.“ V tomto životním pocitu se patrně najde ledaskdo. Časovou tíseň navíc Rosa učinil svým výzkumným tématem: moderna je spjatá s tím, že jsme všichni, co se času týče, žebráci. Čím více se navíc snažíme přizpůsobit rychlosti, tím spíše se propadáme do zoufalství. Když se dnes nevyspíme a propracujeme noc, zítra budeme ještě citlivější na stres. Když se naučíme brát doplňky na zvyšování výkonnosti, můžeme ohrozit své zdraví; když se z toho navíc stane norma a ty doplňky bude brát stále více lidí, posune se to, co se od všech očekává. Teze o zrychlující se moderně není nepřesvědčivá. Ale staví na kontrastu vůči minulosti, která prý byla méně stresující. S tím je spjaté nebezpečí romantizace minulosti, v níž prý bylo na všechno více času. Ale copak to může být pravda? Vždyť pojem volného času je vyloženě moderní výdobytek. Život se navíc z jedné strany možná zrychluje, z druhé však zpomaluje. Vzrostl věk dožití a člověk na to zareagoval odkládáním rodičovství, manželství, dostudování. Mladí lidé získali čas na studium; „malý lidé“ čas na dětství. Třeba německý filozof Peter Sloterdijk proto na teorie zrychlování pohlíží skepticky. Nezavrhuje ji, ale vtahuje do hry ještě jedno hledisko. Co když to není tak, že objektivně stoupá stres, co když je to spíše tak, že se prohlubuje naše citlivost na stres? To není útok na citlivost. Sloterdijk nepochybuje o tom, že je spolutvůrkyní demokratických pořádků: i díky citlivosti jsme v druhém člověku rozpoznali druhé já a přisoudili každému rovná práva. Akorát se v nás také vytváří – působením té stejné citlivosti – nekonečný potenciál pro nespokojenost. „Všechny úlevy, které moderní společenství skýtají, jsou odsouzeny k tomu, aby byly pohlceny zvýšenou senzibilizací. Zákon rostoucí nespokojenosti v demokraciích stále čeká na své systematické zdůvodnění,“ poznamenává Peter Sloterdijk v knize Stres a svoboda. Kapitoly I. Vyrazit si s želvou na procházku [Začátek až 15:50] II. „Vyhlašuji časový bankrot.“ O časové insolvenci [15:50 až 42:30] III. Resonancí proti stresu? [42:30 až 58:40] IV. Jak stresující je přecitlivělost? [58:40 až konec] Bibliografie Walter Benjamin, „Das Paris des Second Empire bei Baudelaire“, in: Gesammelte Schriften, I, 2, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2012, str. 511–604. Thomas Fuchs, „O bezútěšnosti optimalizace a radosti z nesnází“, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 282–292. Hartmut Rosa, „Demokracie potřebuje hlas, ale také uši a srdce“, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 269–275. Hartmut Rosa, Unverfügbarkeit, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2020. Hartmut Rosa, When Monsters Roar and Angels Sing. Eine kleine Soziologie des Heavy Metal, Stuttgart: Kohlhammer, 2023. Peter Sloterdijk, Stress und Freiheit, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2011. „The worrying effects of working more and sleeping less“, in: BBC, 7. 7. 2017, https://www.bbc.com/worklife/article/20170707-the-worrying-effects-of-working-more-and-sleeping-less Shawn D. Youngstedt, Eric E. Goff et al., „Has Adult Sleep Duration Declined Over the Last 50+ Years?“, in: Sleep Med Rev., 28, 2016, str. 69–85, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4769964/ Celé epizody sledujte na www.forendors.cz/pravdaneexistujetm

Hostem první epizody podcastu Men´s Factor byl freediver a otužilec David Vencl. Držitel světového rekordu v podplavávání ledu říká, že limity toho, co naše tělo dokáže máme každý ve své hlavě. V rozhovoru vysvětluje, jak je možné, že pod vodou na jeden nádech vydrží více než 8 minut, jak bezpečně zkoušet limity vlastního těla a protože je bývalý učitel tělocviku povypráví, jakou kondici a dovednosti měly děti kdysi a jak jsou na tom dnes. X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Jeden z nejvýraznějších filozofů druhé poloviny dvacátého století, vzdělaný v analytické tradici, vyzývá v knize Mysl a vesmír z roku 2012 k přehodnocení našich převládajících materialistických úvah o vzniku vesmíru. Podtitul knihy je ostatně výmluvný: Proč je materialistické neodarwinistické pojetí přírody téměř jistě chybné. Nagel se ve svých úvahách nebojí opřít o „zdravý rozum“ a tvrdí, že vesmíru od počátku vládne rozum, v přírodě samé existuje cosi jako duchovní, dokonce morální substrát. To leckoho vyděsilo. O Nagelovi se začalo psát jako o reakcionáři legitimizují pomatence, kteří bojují proti výuce evoluční teorie na školách. Sám Nagel je přitom ateista – přesto říká, že těmto pomatencům děkuje. Po celou dobu se díky nim drží v povědomí, že fyzikální teorie doplněné o evoluční biologii nemohou podat vyčerpávající obraz vzniku a vývoje kosmu. I vědec, právě on, musí předpokládat, že základem světa není hmota, ale rozumný řád. V opačném případě by nedávalo smysl chtít vesmíru porozumět, najít pro jednotlivé fenomény vysvětlení, hledat třeba v přírodě chemické vzorce. Jestli je to reakcionářské? Tím lépe, odpovídá Nagel. Existuje i vyloženě zdravá verze reakcionářství a ve svém díle se k němu hlásí. V žádném případě však neusiluje o zavržení přírodní vědy, ale spíše o její korekci a rozšíření. Přitom nám prý může pomoct Platón i Hegel. Oba tvrdí, že rozum má prsty v samém vývoji universa, že se snad univerzum skrze mysl probouzí k vlastnímu vědomí. Zní to spekulativně – a ani před tímto reakcionářstvím Nagel necouvne. Svou metafyzikou přírody se ostatně ocitá v blízkosti významného současného filozofického proudu, tzv. nového realismu. Ten opouští novověké schéma, dle kterého je člověk uvězněn ve své hlavě či v „nitru“, zatímco ve světě bloudí jako ve tmě. Spíše jsme součástí řádu, který rozpoznáváme sami v sobě. A protože rozum není druhotný vůči přírodě, ale tvoří její součást, určuje Nagel nově i vztah přírodních a tzv. humanitních věd. Ty první nenahrazují ty druhé. Má-li Nagel pravdu, jsou filozofie i umění stejně legitimními přístupy k realitě jako přírodověda. Kapitoly I. Filozofové a jejich zvířata [počátek až 20:43] II. Thomas Nagel, „americký existencialista“ [20:43 až 32:05] III. Co je analytická filozofie? [32:05 až 42:00] IV. Proč věřit rozumu, pakliže vycházíme z evoluční teorie? [42:00 až 56:15] V. Kultura je součástí přírody. [56:15 až konec] Bibliografie Thomas Nagel, Mysl a vesmír, přel. Roman Tadič, Praha: Dauphin, 2024. Thomas Nagel, The View from Nowhere, Oxford – New York: Oxford University Press, 1986. Thomas Nagel, Theresienstadt, in: Analytic Philosophy and Human Life, Oxford: Oxford University Press, 2023, str. 46–60. Thomas Nagel, What is it like to be a bat, in: The Philosophical Review, 83, 4/ 1974, str. 435–450. Thomas Nagel, What Does It All Mean?: A Very Short Introduction to Philosophy, Oxford: Oxford University Press, 1987.

Pôsobil dlhé roky na YouTube, kde jeho videá dosahovali státisíce pozretí, jeho prvý rapový track zažal nečakaný úspech a značka Traplife ovládala nie len kluby, ale stala sa aj obľúbenou značkou mladých. Odvtedy ubehlo pár rokov a Slimso si dal pauzu s internetovým svetom. Ako jeho život vyzerá dnes, čomu sa venuje a čo sa v jeho živote zmenilo?

Ve vztahu k přirozenosti kolují na veřejnosti dvě teze. Těžko přitom říct, zda mají své reálné zastánce, anebo se ve skutečnosti přeme o argumentační pahýly, které přisuzujeme oponentům či nepřátelům. Jedni prý tvrdí, že existuje přirozenost, kterou buď zjevil Bůh nebo vědec a my se podle ní máme řídit, protože nám tato přirozenost rovnou i přikazuje, jak žít. Druzí tvrdí, že přirozenost neexistuje, vše je konstrukt; kdo navíc mluví o přirozenosti, usiluje nejčastěji o naši svobodu. Takový člověk chce druhým namluvit, že něco, co záleží jen na libovůli, je ve skutečnosti dané, přirozené, posvátné. Takž: nevěřit mluvčím přirozenosti, jdou po vaší svobodě – a hlavně zůstat hraví! Z filozofického hlediska jsou obě teze přinejmenším sporné. Není pochyb o tom, že moderna začíná odkouzlením. To, co jsme považovali za posvátné, se dává do pohybu, nacházíme v tom příliš lidské prsty. Jenže z tohoto odhalení – tedy z toho, že ledacos, co jsme považovali za dané i nějak přirozené, je ve skutečnosti vytvořené – rozhodně neplyne, že dané není vůbec nic a my si můžeme rozhodnout o všem. Člověk nemusí být kdovíjaký konzervativec, aby tezi o krajním konstruktivismu odmítl. Vzpomenout si lze třeba na Petera Singera. Ten levici nabádá, ať odmítne neudržitelný marxistický předpoklad o tom, že vše je politika, tedy otázka mocenského konstruktu. „Být slepý k faktům o lidské přirozenosti znamená riskovat katastrofu,“ poznamenává v knize Darwinovská levice. Nebo takový Bernard Williamse. Pro tohoto filozofa byl i Immanuel Kant, teology označovaný jako všedrtič, příliš dogmatický. Přesto tvrdil, že třeba kulturní relativismus, tedy představa, že každá společnost si volí takové hodnoty, jaké chce, a my do toho nemáme co kecat, je spíše myšlenkové lajdáctví než projev svobodomyslnosti. Neměli bychom opomenout, že konstruktivismus, tvrzení, že ve všem, co je dané, objevujeme lidskou stopu, dnes spojujeme s liberalismem, ale tradičně se pojil spíše se socialismem, zvláště se zmíněným marxismem, občas i se sociálním inženýrstvím. S ohledem na to, že spor o přirozenost se rozhořel zvláště na otázce genderu, může zaujmout, že třeba Slavoj Brichcín, nestor české sexuologie, poznamenává, že on sám spatřoval v tezi o všeobecné společenské podmíněnosti něco totalitního. Jeho pacienti, kteří nezapadali do normy, byli chápáni jako bytosti deficientní, jako bytosti, které je však možné „předělat“ v žádoucí obraz společnosti. I na tomto pozadí se ukazuje: tvrzení, že s něčím nelze hnout, že něco je dané, nemusí být jen projevem útlaku, ale rovněž zprávou o tom, že některé skutečnosti je třeba přijmout, dokonce nechat být. I to – možná zvláště to – může být projevem svobody a svobodomyslnosti. Kapitoly I. Rodina? Pouhý konstrukt – to je snad jasné, nebo ne? [začátek až 17:10] II. Konstruktivismus Niklas Luhmanna: Realita je to, co mnou otřásá. [17:10 až 40:12] III. Jiný svět, jiný mrav? Nesmysl. [40:12–52:00] IV. Přirozenost samozřejmě existuje. Ale ve vrstvách a je sporná. [52:00 až konec] Bibliografie Slavoj Brichcín, Sexuální delikventi z pohledu psychiatrické sexuologie, Praha: Psychiatrické centrum, 1996. Anne Fausto-Sterling, Sexing the Body: Gender Politics and the Construction of Sexuality, New York: Basic Books, 2020. Niklas Luhmann, Realita masmédií, přel. Katrin Vodrážková, Praha: Academia, 2014. Niklas Luhmann, Sociální systémy. Nárys obecné teorie, přel. Pavel Váňa, Brno: CDK, 2006. Paul Preciado, Testojunkie. Sex, Drugs, and Biopolitics in the Pharmacopornographic Era, přel. Bruce Benderson, New York: The Feminist Press, 2013. Peter Singer, Darwinovská levice, přel. Denis Kostomitsopoulos, Praha: Filosofia, 2006. Bernard Williams, Morálka. Úvod do etiky, přel. Šimon Haikl Koukal – Tereza Matějčková, Praha: OIKOYMENH, 2021. Celé epizody na www.forendors.cz/pravdaneexistujetm

Jak můžeme rozpoznat propagandu, dezinformace či nenávistné projevy? A existuje vůbec nějaký společný jazyk, který by tyto jevy spojoval? „Propaganda žádný vlastní jazyk nemá. Neexistuje nic jako jazyk propagandy,” vysvětluje filosof Tomáš Koblížek, host nového dílu podcastu Data Boutique. Podle něj chce propaganda manipulovat s masou lidí či dokonce s celou společností. „To uděláte samozřejmě nejlépe tehdy, když budete napodobovat jazyk skupin, které společnost nějak konstituují,” vysvětluje Koblížek. Ani ostatní fenomény, jako jsou dezinformace či nenávistné projevy, nejde často vymezit jen popisem jazyka, který používají. Daleko důležitější totiž je to, co jazyk udělá s příjemcem samotným, než to, zda obsahuje nějakou lež či slova plná nenávisti. Podle Koblížka všechny tři výše zmíněné jevy mohou být pojmenovány jedním společným názvem. „Poslední dobou se mi zdá, že takovým skvělým zastřešujícím pojmem může být toxický jazyk, toxické informace či toxické zprávy,” vysvětluje filosof a dodává, že s toxicitou si spojujeme vždy to, že způsobuje nějakou újmu, ať už záměrně či nezáměrně. Toxický obsah podle něj lidé mohou šířit vědomě i nevědomě, ale obojí spojuje fakt, že to ubližuje někomu dalšímu, ať už jedinci či celé společnosti.

Jací jsou mladí lidé ve srovnání s předchozími generacemi a jak se to odráží ve vztazích? Mění se společenské faktory, kultura, technologie, a proto se mění i lidé. Neexistuje uzavřená skupina mladých, kteří mají stejné názory, hodnoty a životní styl. Část mladých lidí nahlíží jinak na genderové role, rozdělení péče o děti a domácnost, je pro ně důležité duševní zdraví, klimatická změna a politika. V Moderní lásce téma probíráme s Martinem Buchtíkem, ředitelem agentury STEM.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jací jsou mladí lidé ve srovnání s předchozími generacemi a jak se to odráží ve vztazích? Mění se společenské faktory, kultura, technologie, a proto se mění i lidé. Neexistuje uzavřená skupina mladých, kteří mají stejné názory, hodnoty a životní styl. Část mladých lidí nahlíží jinak na genderové role, rozdělení péče o děti a domácnost, je pro ně důležité duševní zdraví, klimatická změna a politika. V Moderní lásce téma probíráme s Martinem Buchtíkem, ředitelem agentury STEM.

Neexistuje moc vhodnějších měsíců, kdy přispět do hororového žánru, než je říjen. S blížícím se Halloweenem vyšly hned dvě moderní předělávky herních hororů, Silent Hill 2 a Until Dawn. Zatímco první z nich se navzdory nízkým očekáváním nadmíru vydařila, ta druhá nenabízí moc důvodů, proč nedat přednost původní verzi.

Vitajte pri 29. vydaní Index newslettra v audio verzii. Som Eva Frantová a aj tento piatok vám prinášam to najzaujímavejšie zo sveta biznisu a ekonomiky za posledný týždeň. Tento týždeň vláda do parlamentu posunula návrh štátneho rozpočtu, ktorý vyvolal rozruch u opozície, ale aj u odbornej verejnosti. V tohto týždňovom newslettri sa preto na jeho detaily, ale aj na katastrofu s názvom nájomné byty, pozrieme bližšie. Ďakujem, že odoberáte Index newsletter. Ak ste tak náhodou ešte neurobili, zmeniť to môžete na sme.sk/indexodber. V prípade, že ho chcete pravidelne počúvať v audio verzii, stačí ak zakliknete jeho odber v akejkoľvek podcastovej aplikácii. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Vláda i přes kritiku měst a obcí, krajů nebo Hospodářské komory schválila návrh na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Jak má celý systém fungovat? „Automaty budou vypadat úplně stejně, jednoduchým opatřením se jen změní, aby dokázaly brát nejen pivo, ale také plechovky a PETky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ministr životního prostředí a místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Já vím, věta: „V Rusku korupce neexistuje”, zní jako lživý blábol, ale viděno v historickém kontextu je to pravda, a na to Západ zapomíná. To se týká i Ukrajiny.

Světovou deklaraci klimatu již podepsalo téměř 2000 vědců a odborníků včetně několika držitelů Nobelovy ceny. Jeho závěr zní: Žádná klimatická nouze neexistuje. 05.09.2024, www.RadioUniversum.cz

Ema Lacová bola kedysi najznámejšou párty girl na Česko-Slovenskej internetovej scéne. Od otehotnenia jej život nabral úplne nový smer a všetko to, ako žila, ako sa na to pozerá s odstupom času a ako vyzerá jej život dnes, preberieme v novom dieli WILDSHOW

V posledných dňoch sa objavili opakujúce sa útoky politického vedenia krajiny na NadáciuMilana Simečku. Organizácia má vraj byť napojená na predsedu Progresívneho SlovenskaMichala Šimecku. Útoky na rodinu Šimečkovcov sa objavili aj v minulosti. Čo je na nichpravda, čo ich spája a odkiaľ prichádzajú? Aj o tom sa v podcaste rozprávala VeronikaJursová Prachárová so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Hincovou Frankovskoua riaditeľkou Nadácie Milana Šimečku Veronikou Fishbone Vlčkovou.Hincová Frankovská na úvod poznamenala, že za najnebezpečnejšie hoaxy považuje tie,ktoré spájali rodinu Šimečkovcov s Ficovým atentátnikom. Rovnako poukázala na to, žemnohé dezinformácie sa nachádzajú na facebookovej stránke Bádateľ.Riaditeľka Nadácie Milana Šimečku uviedla, že neexistuje žiadne prepojenie Nadácie naMichala Šimečku a stranu Progresívne Slovensko. „Líder opozície sa našich aktivítnezúčastňuje, nie je v žiadnych orgánoch nadácie. Je vnukom disidenta Milana Šimečku, poktorom sme nazvaní, ale nadácia je založená kamarátmi a priateľmi Milana Šimečku, ktorýzomrel tesne po revolúcií.“Vyjadrenia premiéra Roberta Fica a ministerky kultúry Martiny Šimkovičovej okrem inéhospôsobili, že Nadácia čelí návalu telefonátov a emailov. „Máme oveľa viac práce, takej ktorása netýka priamo našich aktivít. Sú to hodiny a hodiny práce, ktorú by sme radi venovaličinnosti, na ktorú sme boli založení.“ Situácia je natoľko vyhrotená, že čelili aj vyhrážkamsmrťou.

Uspěl ve skládání hudby, vytvořil neúspěšnější VR hru světa Beat Saber, kterou následně koupila Meta. Je tak asi jediný Čech, se kterým Zuckerberg osobně jednal. Teď se může věnovat, čemu chce. A to je odnaučit svět pít přeslazené nápoje, proto založil CANS.   Po delší době se nám podařil pozitivní díl, že z Česka vzniká světový byznys. Přidávám pár zajímavých citací z dílu. Co zaujalo vás?  ·      „Lidi dnes nemůžou říct, tomu nerozumím. Máme internet, všechno se dá zjistit a naučit.“  ·      „V určitý moment peníze přestanou být motivace a stane se z toho zodpovědnost. Když máš dostatek kapitálu, tak je tvoje povinnost měnit svět.“  ·      „Dovedu si představit risknout kvůli byznysu všechny úspory.“ ·      „Jsou lidi, kterým paradoxně vyhovoval socialismus. Mít nalajnovaný život. Dnes je strašně možností, rozhodnout se může být pro někoho těžké.“ Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL. Sledujte nás:

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Adela Vinczeová známa svojou komunikatívnosťou, humorom a inteligenciou sa v posledných rokoch spája aj s témami ako neplodnosť a adopcia. A my sme vďačné, že práve ona prináša ľahkosť a normálnosť do tém, pri ktorých máme tendenciu stíšiť hlas a hľadať tie najvhodnejšie slová. Rozporávali sme sa o tom aká bola ich cesta adopciou, ako sa z nej stala mama, čo jej ide s Maxíkom ľahko, aj kde sa vyplavujú silnejšie emócie. Pýtali sme sa na jej kariéru, detstvo a nové fungovanie v domácnosti. Asi vás neprekvapí, že aj Adele dáva zmysel rešpektujúca výchova a jedným dychom dodáva, že tam patria aj hranice a čas na seba. V úvode tohto dielu si môžete vypočuť naše letné zážitky a dostanete tiež odporúčanie na parádny obytný van www.campbearvan.sk. Ak riešite doma dilemy okolo výberu detských bicyklov, odporúčame zas pozrieť www.bikeup.rent.

Chcete-li podpořit Svobodný přístav, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Video vzniklo ve spolupráci s Libertariánským institutem; ten můžete podpořit zde: https://www.libertarianskyinstitut.cz/jak-nas-podporit/ -------- Čtyři důvody pro odluku policie od státu! Jako každý násilím udržovaný monopol, i státní policie poskytuje drahé a nekvalitní služby. Platy a odměny policistů v praxi neodrážejí míru jejich prospěšnosti pro společnost ani úspěšnost při objasňování případů a podobně. Neexistuje finanční motivace pomáhat a chránit. Policie může být státní mocí kdykoliv znovu zneužita proti občanům; nebylo by to poprvé ani naposled. Volnotržní právo vede k efektivnější pomoci a ochraně obyvatel. Více o tom se můžete dozvědět v Kanálu Svobodného přístavu v přednáškách o vymáhání polycentrického práva. – Roman Kříž; hlava Libertariánského institutu; minarchista; aktivní účastník studentského hnutí v roce 1989; aktivista; právník; autor modelu použitého k deregulaci nájemného – Tereza Urzová; tvůrce Svobodného přístavu; hlava Institutu Ludwiga von Misese; vydavatelka knihy Anarchokapitalismus; členka Students for Liberty – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

„Viděla jsi někdy žirafu, že by si hodila kopyta do lotosového květu a potřebovala si 15 minut vyzenovat? Nic takového není. Neexistuje. Zvířata mají prostě jednoduchý intuitivní charakter bytí,“ říká Rostislav Václavek v rozhovoru pro pořad Laskavé soboty s Helenou Neumannovou. 1. díl, 13.07.2024, www.RadioUniversum.cz

Další díl série Jirkovi klienti, v rámci které s vámi sdílím zkušenosti s mými klienty a jaké výzvy v jejich podnikání řešíme, se bude věnovat úspěchu. Možná ale trochu jinak, než očekáváte. Často mi totiž klienti dávají za vzory podnikatele, kteří od podnikání chtějí něco úplně jiného, mají jiné potřeby a jiná očekávání. Inspirovat se tak jimi může být dokonce kontraproduktivní, protože míří úplně jiným směrem a často hrají i odlišný sport. Co s tím a jak se vydat na správnou cestu za vaším dílem? Neváhejte si poslechnout tento díl. A pokud vám mohu s podnikáním pomoci, můžete se ke mně objednat na konzultaci. Tato epizoda je součástí podcastu rostecky.cz a jejím autorem je Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Další díl série Jirkovi klienti, v rámci které s vámi sdílím zkušenosti s mými klienty a jaké výzvy v jejich podnikání řešíme, se bude věnovat úspěchu. Možná ale trochu jinak, než očekáváte. Často mi totiž klienti dávají za vzory podnikatele, kteří od podnikání chtějí něco úplně jiného, mají jiné potřeby a jiná očekávání. Inspirovat se tak jimi může být dokonce kontraproduktivní, protože míří úplně jiným směrem a často hrají i odlišný sport. Co s tím a jak se vydat na správnou cestu za vaším dílem? Neváhejte si poslechnout tento díl. A pokud vám mohu s podnikáním pomoci, můžete se ke mně objednat na konzultaci. Tato epizoda je součástí podcastu www.mladypodnikatel.cz a jejím autorem je Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Nejdéle sloužící český europoslanec Jan Zahradil po dvaceti letech končí v Bruselu. Při návratu na domácí politickou scénu na sebe hned upoutal pozornost, když šel gratulovat do volebního štábu Motoristů a Přísahy. Kam míří teď? Hostem Ptám se já byl bývalý místopředseda ODS Jan Zahradil, který byl od roku 2004 až do letoška poslancem Evropského parlamentu. I přes velké naděje lídrů koalice Spolu, že v eurovolbách porazí svého opozičního rivala, hnutí ANO u voličů zvítězilo. A podle nedávného průzkumu agentury STEM zůstává i nadále ve vedení na domácí politické scéně. Kdyby se v červnu konaly volby do Sněmovny, hnutí Andreje Babiše by podle průzkumu vyhrálo drtivě s téměř 33 procenty hlasů. Druhá by skončila ODS s asi 15 procenty. Potřebnou pětiprocentní hranici by z vládních stran překročili ještě Piráti a STAN. Podle kritika koalice Spolu a končícího europoslance za ODS Jana Zahradila už udělala jeho vlastní strana v koaličním projektu ústupků dost a měla by s tím přestat. Jinak jí hrozí, že se ve Spolu „rozpustí“. V ODS už podle něj proto také začíná probublávat nespokojenost. Zahradil se zároveň netají s tím, jak ho dráždí spojenectví jeho strany s TOP 09. „V ODS, přestože to nikdo neřekne nahlas, všichni vědí, jak to s tou topkou je. Ta strana podle mě neexistuje. To je prázdná slupka.“Pokud Spolu za rok ve sněmovních volbách neuspěje, občanští demokraté by podle Zahradila měli koalici opustit a pokusit se vyjednávat sami za sebe: „Nemyslím si, že je rozumné, aby ODS v tuhle chvíli, celých 15 měsíců do parlamentních voleb říkala: ne, s Babišem nikdy, je to nepřítel, v žádném případě s ním nepůjdeme.“Jakou budoucnost má podle Jana Zahradila ODS? Co ho tak fascinuje na Motoristech? A jak velký risk od francouzského prezidenta Emanuela Macrona je vyhlášení předčasných parlamentních voleb?

Výsledky víkendové mírové konference o Ukrajině ve Švýcarsku probírali v podcastu Zbytečná válka redaktor Alex Švamberk a bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Ten zmínil i význam obnovené americké pomoci pro stabilizaci situace na frontě. Oba také uvedli, že žádný ruský mírový plán neexistuje a žádný ani neexistoval.Vychází také na videu na serveru Novinky.cz

Moje rozhovory měly doposud jedno společné - skoro vždy se věnovaly nadčasovým tématům o tom, jak řídit firmu, budovat byznys a uspět v podnikání. To se mění s novým pořadem, který jsem nazval TOP Line a ve kterém budeme s hosty komentovat aktuální události českého byznysu. Chci tím reagovat na dotazy, které mi posíláte. A chci vám přinést i spoustu praktického obsahu o tom, co se zrovna mezi firmami děje a co nejspíš řešíte i vy. Jako prvního hosta jsem si vybral Lukáše Uhla, který pomáhá firmám v problémech. Řídil foodoru (tehdy ještě DámeJídlo), Zoot, rozprodával zásoby po Pietro Filipi a naposledy zamířil do energetického holdingu Malina. Rozebrali jsme třeba tato témata: - Jak se podniká v energetice a proč Malina skončila v insolvenci? - Jak pokračuje příběh Pietro Filipi a co značku nejspíš čeká? - Jak reagovat na Temu a příchod další zahraniční konkurence? - Co si Lukáš myslí o vývoji Pilulky na burze a jak podobné příběhy vnímat? - Co říká na výsledek eurovoleb a co Čechům chybí? - Co ho naučil příběh Zootu a jak na něj vzpomíná? - Jak v podnikání pracovat se strachem? - A mnoho dalšího. TOP Line bude vycházet nepravidelně. Už teď ale mohu prozradit, že brzy vyjde další s Jitkou Dvořákovou. Tato epizoda je součástí podcastu rostecky.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Moje rozhovory měly doposud jedno společné - skoro vždy se věnovaly nadčasovým tématům o tom, jak řídit firmu, budovat byznys a uspět v podnikání. To se mění s novým pořadem, který jsem nazval TOP Line a ve kterém budeme s hosty komentovat aktuální události českého byznysu. Chci tím reagovat na dotazy, které mi posíláte. A chci vám přinést i spoustu praktického obsahu o tom, co se zrovna mezi firmami děje a co nejspíš řešíte i vy. Jako prvního hosta jsem si vybral Lukáše Uhla, který pomáhá firmám v problémech. Řídil foodoru (tehdy ještě DámeJídlo), Zoot, rozprodával zásoby po Pietro Filipi a naposledy zamířil do energetického holdingu Malina. Rozebrali jsme třeba tato témata: - Jak se podniká v energetice a proč Malina skončila v insolvenci? - Jak pokračuje příběh Pietro Filipi a co značku nejspíš čeká? - Jak reagovat na Temu a příchod další zahraniční konkurence? - Co si Lukáš myslí o vývoji Pilulky na burze a jak podobné příběhy vnímat? - Co říká na výsledek eurovoleb a co Čechům chybí? - Co ho naučil příběh Zootu a jak na něj vzpomíná? - Jak v podnikání pracovat se strachem? - A mnoho dalšího. TOP Line bude vycházet nepravidelně. Už teď ale mohu prozradit, že brzy vyjde další s Jitkou Dvořákovou. Tato epizoda je součástí podcastu www.mladypodnikatel.cz a moderuje ji Jiří Rostecký. Poslechněte si také prémiové rozhovory, ve kterých jdeme ještě více do hloubky a zveme si ty nejzajímavější hosty: https://bit.ly/MPpremium Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Opera sama o sebe je obrovským zážitkom. Rozpovedaním príbehu za pomoci spevu, orchestra a baletu dokáže vzbudiť emócie naozaj v každom. Ako porozprávajú operná režisérka Andrea Hlinková a producent Mirec Babjak – opera pod holým nebom má o to väčšiu silu. V rozhovore sa dozviete: - aký vzťah k opere majú ľudia na Slovensku (3:27) - v čom sa opera pod holým nebom iná (8:40) - čím je opera Andrea Chénier od Umberta Giordana zaujímavá (15:12)

News and Media Holding (NMH) zo skupiny Penta je najväčšie vydavateľstvo na Slovensku, vydáva Nový Čas a Plus 1 DEŇ, týždenník PLUS 7 DNÍ, ekonomický týždenník TREND a celý segment lifestylových časopisov. Ich obsah v tlačenej alebo online verzii čítajú milióny ľudí. Novinári Denníka N už dlhšie formulujú kritiku, že médiá z NMH sú podľa nich provládne. Riaditeľ vydavateľstva MICHAL TEPLICA na to reagoval nezvyčajne – zverejnením komentára, v ktorom to odmieta a obviňuje Denník N z vnášania aktivizmu do žurnalistiky. „Toto nálepkovanie vidím ako problematické. Rozprával som sa s viacerými kolegami, ktorých novinárske výstupy boli terčom kritiky a chceli si ju vyjasniť. Kritizujúca strana však reagovala, že sa nemajú o čom baviť, pretože to nie je problém faktov, ale toho, že naši ľudia podľa nich stoja na nesprávnej strane. Ak existuje takáto polarizácia mediálnej obce, nevyhnutne sa prejavuje tiež v ich výstupoch a polarizuje aj spoločnosť. Pre mňa je dôležité rovnako to, že do veľkej miery ovplyvňuje udržateľnosť médií a ich ekonomickú podstatu,“ hovorí M. Teplica. Novinári tak podľa neho prenechávajú priestor alternatívnym zdrojom informácií. Rozhovor bol nahratý 17. apríla, teda pred atentátom na premiéra Roberta Fica a preto v ňom táto téma nie je zachytená. Komentuje tiež vyjadrenia Adama Znášika z kampaňového tímu prezidentského kandidáta Ivana Korčoka. V rozhovore pre Denník N povedal, že „v bulvári sme mali absolútne embargo, tam sme boli neviditeľní“. M. Teplica oponuje, že I. Korčok vôbec neinvestoval do inzercie v bulvárnych médiách, ale ani v maďarských novinách, ktoré NMH vydáva. „Myslím si, že I. Korčok mal ďaleko horšiu spontánnu poznateľnosť a úplne odignorovali naše médiá s najväčšom zásahom na Slovensku. Ostatní kandidáti mali nejakú inzerciu, nehovorím, že veľkú, ale mali. V tíme I. Korčoka si povedali, že toto je pre nich červená čiara a oni svojho kandidáta nechcú propagovať cez bulvárne médiá. Ak si však potom dávajú sami otázky, čo sa dalo urobiť v kampani viac, tak toto je jeden z dôvodov, ktorý ma vcelku prekvapil,“ reaguje. Riaditeľ vydavateľstva sa vyjadruje aj k výhradám, že noviny z portfólia NMH kritizujú napríklad sudkyňu Pamelu Záleskú preto, že v minulosti nezákonne vzala do väzby spoluzakladateľa Penty Jaroslava Haščáka: „Vylučujem, že by existovala korelácia medzi vlastníkom a tým, ako píšu naši novinári o P. Záleskej, ale aj o ďalších sudcoch a prokurátoroch.“ Odmieta aj kritiku, že zverejňovanie inzerátov obhajoby podnikateľa Jozefa Brhela by bolo čosi zlé. „Aj v prípade týchto inzerátov sme zodpovedne zvažovali, či ich prijmeme a zavážilo, či je ich obsah fakticky správny a vyplýva z konania pred súdom alebo rozhodnutí súdov. Nemáme s nimi preto problém bez ohľadu na to, že inzerentmi sú obhajcovia pána Brhela. Ak by prišli iní obhajcovia s fakticky správnym obsahom inzerátu, postupovali by sme rovnako,“ vysvetľuje M. Teplica. V rozhovore tiež ozrejmuje dôvody, ktoré podľa neho viedli k napätiu v redakciách spravodajstva komerčných televízií. Nejde podľa neho o normalizáciu, ale o reakciu manažmentu na prirodzený ekonomický vývoj. Televízie totiž neprešli digitálnou transformáciou, pripomína: „Myslím si, že zmeny, ktoré sa dejú napríklad v Markíze, v omnoho väčšej miere súvisia s tým, že televízia musí riešiť strategické výzvy ako s tým, že R. Fico sa jej vyhráža, že jej nedá peniaze zo štátnej inzercie.“ V nasledujúcich rokoch očakáva, že televízie začnú produkovať viac obsahu do online prostredia a dôjde aj k postupnému prerozdeľovaniu výnosov z inzercie. Televízie totiž podľa neho dostávajú nespravodlivo veľa peňazí oproti online médiám. Ak by sa prerozdeľovanie prostriedkov z inzercie zmenilo, podľa M. Teplicu by to akcelerovalo aj vznik nových online médií. Video k rozhovoru nájdete na YouTube. Týždenný newsletter Adama Valčeka Bez názvu si môžete predplatiť ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠na tomto odkaze⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.

Jedním ze specifik Francie je její vztah k psanému slovu a vůbec k literatuře. Neexistuje tam snad významnější politik, který by nevydal aspoň jednu knihu. Jako by platilo, že kdo nepíše, nemá šanci dostat se do nejvyšších pater.

Španělsko je země plná národnostních menšin, které mívají vlastní politické strany a zájmy. Současná levicová vláda v Madridu je na poslancích právě těchto stran závislá. V dalším díle eurovolbního seriálu se zaměříme na to, jak španělské volby do Evropského parlamentu může ovlivnit regionální nacionalismus.

Michal “Čiližrút” Ondriš je foodblogger, ktorý od postovania o podnikoch prešiel najprv k organizovaniu pop-up večerí v nich a najnovšie aj organizovaniu výletov do najlepších reštaurácií sveta. O svojich gastrozážitkoch porozprával aj v Podgaste.

„Dobrá správa pre demokraciu a právny štát“ na jednej strane, na druhej „aj tak sme dosiahli svoje, podarilo sa nám zrušiť špeciálnu prokuratúru“. Prezidentka a premiér. Reagujú na dočasnú červenú Ústavného súdu pre vládne zmeny v trestnej legislatíve, okrem rušenia špeciálnej prokuratúry. Paradoxne radosť na oboch stranách. Ak však Zuzana Čaputová reagovala len písomnou formou, Robert Fico aj prehovoril."Ja som z pohľadu rozhodnutia ústavného súdu veľmi spokojný. Úrad špeciálnej prokuratúry, toto semenište zla a nenávisti, porušovania ľudských práv, prestane 20. marca existovať", uviedol po zasadnutí svojej vlády v Košiciach. "Systém bŕzd a protiváh zafungoval, a to je asi najdôležitejší odkaz všetkým občanom Slovenska“, reaguje zas Zuzana Čaputová. „Je dobrou správou pre poškodených trestnou činnosťou, lebo nateraz nebudú negatívne dotknuté ich práva domôcť sa odškodnenia a spravodlivosti", uviedla medzi iným v písomnom stanovisku.Rozhodnutie ústavného súdu prišlo napriek všeobecnému očakávaniu, že si musí počkať na zverejnenie napadnutej legislatívy v zbierke zákonov. Na zmenu rozhodovacej praxe sa chce pýtať aj premiér. Ako vyhodnocuje krok košického strážcu ústavy expert Marián Giba? „Dal jasne za pravdu argumentačnej línii, ktorá hovorila, že aj keď zákon ešte nebol publikovaný v zbierke zákonov, už je to zákon, nie návrh zákona. Jeho znenie je už zafixované. Neexistuje tu teda žiadny hluchý priestor v systéme ochrany ústavnosti, kde v dôsledku nejakých administratívnych úkonov, ako je aj publikácia v zbierke zákonov, by sa dala vylúčiť právomoc ústavného súdu vo veci konať, alebo nekonať“, tvrdí pre Aktuality. S komentátorom Petrom Bárdym sa tiež pozrieme na možné politické dôsledky rozhodnutia ústavného súdu. Hovorí, že len reagoval na „obrovskú blamáž koalície, ktorá v skrátenom legislatívnom konaní pretláčala hrubou silou nepripravený zákon, ktorý je škodlivý“. „Je o pomste a záchrane ich ľudí“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

"Nepýtajte sa Ukrajiny, kedy sa vojna skončí. Pýtajte sa samých seba, prečo v nej Putin ešte dokáže pokračovať," povedal pred pred niekoľkými dňami Volodymyr Zelenskyj na Mníchovskej bezpečnostnej konferencii. Reagoval tak na frustráciu z neúspešnej letnej ukrajinskej ofenzívy ako aj na množiacu sa únavu západu z podpory Ukrajiny. V týchto dňoch si pripomíname druhé výročie ruskej invázie na Ukrajinu a podľa všetkého sa zdá, že ozbrojený konflikt tak skoro neskončí. Ako sme sa do tohto bodu dostali? Čo bráni porážke Ruska a čo nás čaká, ak sa tak nestane? Jana Maťková sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s Matúšom Halásom, výskumným pracovníkom Ústavu medzinárodných vzťahov v Prahe Zdroje zvukov: Youtube/Firstpost, BBC, The Telegraph, AFP, Youtube/CRUX, Fox News, ABC News Odporúčanie: Kúpte si dnešné tlačené vydanie denníka SME, na niekoľkých stranách sa v ňom venujeme vojne na Ukrajine, ľudským príbehom, humanitárnych pracovníkom, dobrovoľníkom. Je to naozaj silné čítanie. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

"Nevnímam tam konflikt záujmov. Je to náhoda, nie je tam cielený zámer. Neexistuje žiadny dôkaz, že by to bolo robené účelovo," odpovedá na otázku o premlčaní viacerých káuz Výboha, Haščáka, Kažimíra či Žigu advokát a poradca premiéra Fica Marek Para. "Dušan Kováčik bol lepší Špeciálny prokurátor ako Daniel Lipšic. Doktor Lipšic je podozrivý, uvidíme ako sa to všetko vyvinie. Keď hodnotím teraz mimo odsúdenia výkon povolania, tak bol lepší Špeciálny prokurátor," dodáva advokát Para. Prečo robia novelu Trestného zákona obvinení, stíhaní a obžalovaní ľudia? Nemajú priamy konflikt záujmov? A nie je zámer týchto zmien premlčanie káuz Výboha, Kažimíra, Žigu či Košča? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s advokátom a poradcom premiéra Marekom Parom. Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk –  Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  –  Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH