Podcasts about neexistuje

„První základ je říct si natvrdo pravdu, ale my si ji tady neříkáme, protože se pořád díváme do zpětného zrcátka, protože nám svět připadal přehlednější, jednodušší, protože je jednodušší si říct, že máme USA, a to je vzor, ke kterému můžeme vzhlížet, máme EU, a to bude volný pohyb všeho možného, a to bude prosperita na jednotném trhu, a to bude hezké,“ říká ekonomka a politoložka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 09.08.2026, www.RadioUniversum.cz

Neexistuje kultúra, ktorá by nemala svoje masky. Niektoré vyzerali ako tvár človeka, iné sa podobali na zvieratá. Odhaľte s nami tajomstvá masiek, ale aj dávne dejiny jednej z obcí na Honte. V tejto epizóde vás zoberieme do Lišov múzea. | Lišov múzeum. | Náučnú reláciu V múzeu s Ďurom Šimkom pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý piatok po 20. hodine.

„Ježiš pristúpil k nim a povedal im: Daná je mi všetka moc na nebi a na zemi. Choďte teda, čiňte mi učeníkmi všetky národy, krstiac ich v meno Otca i Syna i Ducha Svätého a učiac ich zachovávajte všetko, čokoľvek som vám prikázal. Ajhľa, ja som s vami po všetky dni, až do konca sveta.“ Evanjelium podľa Matúša 28:18 — 20 Daná je mi všetka moc. Tak znie Ježišovo kráľovské vyhlásenie. Existujú aj iní, ktorí majú moc, ale nemajú všetku moc. Preto nemôžu prekročiť hranice toho, čo im Ježiš dovolí. Môže dovoliť, aby zašli ďaleko a dovoliť aj zneužitie moci na výchovu svojich detí, aby pokľakli a pokorili sa. Ale Ježiš zostáva všemohúci a skloní sa pred Ním každé koleno na nebi, na zemi aj pod zemou. „Choďte teda, čiňte mi učeníkmi všetky národy.“ To je Ježišov kráľovský rozkaz. Vždy vyzeral ako beznádejne veľká úloha. Prvýkrát ju dostala malá skupinka jedenástich učeníkov. Tento príkaz počuli ľudia v najrôznejších situáciách. Tisícky ľudí ho počuli a poslúchli. Vydal ho zároveň Boh aj človek, pretože Ježiš je Boh. A my s Ním nediskutujeme. Musíme Ho poslúchať. Zahraničná misia je súčasťou života každého kresťana. Pre nás všetkých platí Ježišov príkaz. Zúčastňujeme sa na tom rôznymi spôsobmi, ale všetci sme k tomu povolaní. Spievame: „Mám nádherného Spasiteľa, všetci, všetci Ho musia uzrieť!“ A myslíme to vážne. Mladí zápasia s týmto povolaním. Rodičia hovoria s Bohom o povolaní svojich detí. Zápasíme spolu s tými, ktorí bojujú v bojových líniách Božieho kráľovstva. S údivom sledujeme, ako Božie kráľovstvo postupuje. S vďačnosťou rozmýšľame o tých, ktorí poslúchli a priniesli evanjelium nám. Dnes nasledujeme ich šľapaje. Nie vždy je to ľahké, no vieme, že tí, čo rozsievajú s plačom, žať budú s plesaním. A vtedy zisťujeme, že Ježišov kráľovský sľub platí. Ježiš je s nami po všetky dni a za každých okolností. Skrze našu službu sme k Nemu stále viac pripútaní. A On nás neopustí. Kráča popri nás, a práve Ježiš v nás spôsobuje, že naše dielo má úspech na Jeho slávu. Neexistuje hlbšia radosť, ako vedieť, že Ježiš za svoje utrpenie dostane plnú odmenu. Hans Erik Nissen

V tuto chvíli bezesporu většina EU válku chce. Chce, aby pokračovala. Jednoznačně chce, aby pokračovala do posledního Ukrajince, což je neskutečně nehumánní od lidí, kteří se neustále zakrývají tím, jak mají ty nejvyšší hodnoty, protože většina těch představitelů EU na to vsadila všechno,“ říká ekonomka a politoložka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 02.08.2026, www.RadioUniversum.cz

Speciál s Čestmírem Strakatým o tom, že obsah zadarmo neexistuje, jak si vybírá hosty k rozhovoru a jaké to bylo s Otou Klempířem. Proč se u nás nedají dělat rozhovory pro všechny, aniž by půlka země nezačala někoho hejtovat? Proč to v Americe moderátoři umějí a tady ne? Chtěl by být českým Rogenem, nebo Ebenem pro mileniály? A došlo i na rekordy. Kolik Čestmír zvedne na benchi a kolik v mrtvém tahu?

„Když se s emocemi naučíme pracovat a naučíme se je chápat, můžou být důležitým zdrojem informací. Pomáhají nám lépe se orientovat ve světě,“ říká psycholožka z Národního ústavu duševního zdraví Alena Spálenská. Podle ní neexistují špatné emoce, jen špatné činy. „Můžeme cítit silnou emoci, u které tušíme, že neodpovídá situaci. Dá se s ní pracovat, ale je v pořádku, že se objevila.“Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když se s emocemi naučíme pracovat a naučíme se je chápat, můžou být důležitým zdrojem informací. Pomáhají nám lépe se orientovat ve světě,“ říká psycholožka z Národního ústavu duševního zdraví Alena Spálenská. Podle ní neexistují špatné emoce, jen špatné činy. „Můžeme cítit silnou emoci, u které tušíme, že neodpovídá situaci. Dá se s ní pracovat, ale je v pořádku, že se objevila.“

1. Mochovce 4 konečne štartujú. Elektrárne získajú miliardový zdroj zisku, no dlh ich drží pri zemi 2. Európska komisia vidí na Slovensku úpadok boja proti korupcii 3. Sucho ničí Slovensko, problémom sú aj obrovské straty vody v potrubiach 4. Stručne o nespokojnosti zamestnancov Kauflandu, novom biznis pláne prezidenta USA a vývoji na slovenskom trhu krátkodobých prenájmov

„Neexistuje nic jako bezpečné sdílení. Výsledkem sdílení je, že fotku má někdo jiný, než vy, a může si s ní dělat, co chce,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vědec a vedoucí projektu E-Bezpečí. „Je normální, že informace o svých dětech sdílíme, je ale dobré omezit jejich identitu. 70 % českých rodičů sdílí na internetu údaje o svých dětech, 6 % rodičů sdílí citlivé údaje.“

„Neexistuje nic jako bezpečné sdílení. Výsledkem sdílení je, že fotku má někdo jiný, než vy, a může si s ní dělat, co chce,“ vysvětluje Kamil Kopecký, vědec a vedoucí projektu E-Bezpečí. „Je normální, že informace o svých dětech sdílíme, je ale dobré omezit jejich identitu. 70 % českých rodičů sdílí na internetu údaje o svých dětech, 6 % rodičů sdílí citlivé údaje.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policejní potápěč Marek Jošt má za sebou stovky zásahů pod hladinou – od pátrání po utopených předmětech až po nejnáročnější záchranné a vyprošťovací akce. Jak se člověk připravuje na práci ve tmě, chladu a pod extrémním tlakem? Co všechno dokáže voda skrýt? A jak si udržet klid ve chvílích, kdy rozhodují vteřiny?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policejní potápěč Marek Jošt má za sebou stovky zásahů pod hladinou – od pátrání po utopených předmětech až po nejnáročnější záchranné a vyprošťovací akce. Jak se člověk připravuje na práci ve tmě, chladu a pod extrémním tlakem? Co všechno dokáže voda skrýt? A jak si udržet klid ve chvílích, kdy rozhodují vteřiny?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

70% detí, ktoré sa narodia HIV pozitívnej matke, zomrie v prvom roku života. Aj toto je realita, s ktorou sa v rámci svojej práce stretáva Martin Bandžák. Martin je spoluzakladateľ humanitárnej zdravotníckej organizácie Magna, a tá už 25 rokov lieči ľudí po celom svete. A čo táto práca obnáša? Okrem iného aj veľa odvahy, niekedy ochranku len na obyčajný nákup potravín alebo len trojmesačnú materskú dovolenku. A hoci poskytovať humanitárnu pomoc nie je najbezpečnejšie povolanie na svete, humanitárne organizácie potrebujú možno aj vás – či ste ITčkari, doktori alebo odborníci na financie.

Pozvání do mobilního studia Radiožurnálu na Veletrhu vědy přijal Petr Zacharov, meteorolog Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Kdy podle něj začal člověk předpovídat počasí? „Myslím, že je to jedna z nejstarších disciplín. Astronomové můžou namítnout, že člověk začal pozorovat hvězdičky, ale já si myslím, že začal pozorovat počasí – aby přežil. Vytušil, že když si nezařídí dost dříví na zimu, tak zmrzne. Takže je to věda stará jako lidstvo samo,“ shrnuje.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozvání do mobilního studia Radiožurnálu na Veletrhu vědy přijal Petr Zacharov, meteorolog Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Kdy podle něj začal člověk předpovídat počasí? „Myslím, že je to jedna z nejstarších disciplín. Astronomové můžou namítnout, že člověk začal pozorovat hvězdičky, ale já si myslím, že začal pozorovat počasí – aby přežil. Vytušil, že když si nezařídí dost dříví na zimu, tak zmrzne. Takže je to věda stará jako lidstvo samo,“ shrnuje.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozvání do mobilního studia Radiožurnálu na Veletrhu vědy přijal Petr Zacharov, meteorolog Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Kdy podle něj začal člověk předpovídat počasí? „Myslím, že je to jedna z nejstarších disciplín. Astronomové můžou namítnout, že člověk začal pozorovat hvězdičky, ale já si myslím, že začal pozorovat počasí – aby přežil. Vytušil, že když si nezařídí dost dříví na zimu, tak zmrzne. Takže je to věda stará jako lidstvo samo,“ shrnuje.

Petra Tóth je šperkárka. Takmer 20 rokov oživuje vo svojej tvorbe slovenský folklór, históriu aj silné príbehy. Vytvorila projekt Vyšperkovaná cesta Slovenskom v rámci ktorého precestovala celú krajinu a vytvorila šperky, ktoré reprezentujú 25 slovenských regiónov. Z tohto projektu vznikla putovná výstava. Venuje sa aj projektom spojeným s našou kultúrou - otvorila pamätnú izbu rodičov Andyho Warhola v Mikovej a zachraňuje aj rodný dom Boženy Slančíkovej-Timravy.

Návrh nového mediálního zákona ministra kultury Oty Klempíře, který měl převést financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet, vláda dál projednávat nebude. Koalice po vlně připomínek hledá jednodušší cestu ke změně financování. Co rozhodlo o pádu zákona a jaké důsledky mohou plánované změny přinést? Mediální analytik Filip Rožánek přiblíží i budoucnost televize Barrandov a start nové platformy Václava Moravce.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návrh nového mediálního zákona ministra kultury Oty Klempíře, který měl převést financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na státní rozpočet, vláda dál projednávat nebude. Koalice po vlně připomínek hledá jednodušší cestu ke změně financování. Co rozhodlo o pádu zákona a jaké důsledky mohou plánované změny přinést? Mediální analytik Filip Rožánek přiblíží i budoucnost televize Barrandov a start nové platformy Václava Moravce.

Cítili jste se někdy ve svém okolí jako „středověcí lidé“ nebo někdo, kdo prostě nezapadá? Jaké to je, když jsou vaše hodnoty a víra v menšině? V tomto kázání se podíváme na příběh Daniela a jeho přátel v babylonském exilu.Dozvíte se:Proč Bůh zůstává Pánem, i když se zdá, že vše kolem nás prohrává.Jak čelit tlaku na asimilaci a pokusům o změnu naší identity.Co znamená udělat si v srdci „nepřekročitelnou čáru“ a přitom zůstat diplomatický a laskavý.Proč je Ježíš tím pravým Danielem, který nám dává sílu k věrnému životu v dnešním světě.Neexistuje území, kde by Bůh neměl moc – ani vaše práce, škola nebo oblíbená kavárna. Připojte se k nám v hledání cesty mezi izolací a splynutím s davem.#CírkevPodLupou #VíraNaCestách #KnihaDaniel #VěrnáPřítomnost #identita #Křesťanství #víra #Ježíš #PochodeňPraha —Více informací o nás a další zdroje pro následování Ježíše najdete na našem webu:https://pochoden-praha.cz  S jakýmkoliv dotazem nás neváhejte kontaktovat:⁠info@pochoden-praha.cz⁠  ⁠https://linktr.ee/PochodenPraha ⁠https://facebook.com/Pochod.Praha ⁠https://instagram.com/PochodenPraha 

Společně vytvářejí podcast, který rozbíjí donekonečna omílané mýty, polopravdy a zaručená fakta, na kterých není zaručeného vůbec nic. Šéfredaktorka časopisu Moje psychologie Brigita Zemen a komik Adam Balažovič stojí za podcastem Psychologika.

Když vydá sledovaný autor nový román po devítileté přestávce, trochu se rozumí samo sebou, že se s rozhovory takříkajíc roztrhne pytel. V Hergot!u ale bývá zvykem, že se mluví o trochu jiných věcech než jinde. A to byl i případ rozhovoru s Jáchymem Topolem nad dílem Peklo neexistuje.

Když vydá sledovaný autor nový román po devítileté přestávce, trochu se rozumí samo sebou, že se s rozhovory takříkajíc roztrhne pytel. V Hergot!u ale bývá zvykem, že se mluví o trochu jiných věcech než jinde. A to byl i případ rozhovoru s Jáchymem Topolem nad dílem Peklo neexistuje.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum V poslednom období čoraz viac slovenských firiem expanduje do Rakúska. Niektoré tam rozvíjajú iba svoje aktivity, ale mnohé tam presúvajú aj sídlo. „Je to logické, pretože Rakúsko je vstupnou bránou do nemeckojazyčného DACH regiónu. To predstavuje stomiliónový trh a ak tam uspejete, máte najlepšiu šancu sa internacionalizovať,“ vysvetľuje Zuzana Nötstaller, advokátka a partnerka FAIRSQUARE Rakúsko. Hlavnou motiváciou firiem je stabilné podnikateľské prostredie a predvídateľný legislatívny rámec, čo na Slovensku čoraz viac chýba. Majú aj väčšiu ochranu a podporu zo strany štátu, ktorý zároveň viac podporuje inovácie. V neposlednom rade ich láka väčšia kúpna sila. Pre mnoho firiem je dôvodom na odchod zo Slovenska aj transakčná daň. „Mám klienta, ktorý len minulý rok zaplatil 600-tisíc eur na transakčnej dani,“ hovorí Zuzana Nötstaller. Pre firmy je veľmi dôležité daňové zaťaženie. V Rakúsku je daň z príjmu vyššia ako na Slovensku a platí sa ešte aj 27,5-percentná daň z kapitálových výnosov pri výplate podielov na zisku. „Daň z príjmov právnických osôb je plošne 23 percent. Daň z dividend síce je 27,5 percenta, ale je tam možná optimalizácia, ak je spoločník zo Slovenska. Okrem toho, ak spoločníkom nie je fyzická osoba, ale právnická osoba, tak sa táto daň neplatí vôbec,“ vysvetľuje advokátka. Mnoho firiem si naďalej necháva sídlo na Slovensku a v Rakúsku rozvíja len svoje aktivity. Typicky tam vysielajú svojich pracovníkov, napríklad na stavby a podobne. Ale treba byť opatrný, pretože stačí, aby si v Rakúsku otvorili sklad alebo kanceláriu a už sa to považuje za usídlenie a treba aplikovať iný režim. Podľa advokátky rakúske pracovné právo môže vyzerať komplikovanejšie, ale nie je také rigidné, ako sa môže zdať. Neexistuje tam jedna minimálna mzda, v platnosti je asi 800 rôznych kolektívnych zmlúv, ktoré firmy musia rešpektovať, ale zamestnanca môžu prepustiť aj bez uvedenia dôvodu. Komu sa teda oplatí podnikať v Rakúsku a čo všetko to zahŕňa? Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: kedy musíte v Rakúsku založiť Gmbh, ktorý daňový režim je výhodnejší, ktoré živnosti sú v Rakúsku viazané, ako fungujú rakúske kolektívne zmluvy, ako sa pripraviť na stretnutie s rakúskymi partnermi. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Homília z Kaplnky 10.05.2026 Prečo sa ľudia, dokonca aj kresťania, neustále snažia navzájom potierať, prečo proti sebe bojujú? Neexistuje na našej zemi nejaká cesta, ktorá by nás priviedla až tam, kde by sme jeden o druhom všetko pochopili? Ak taká cesta existuje, musím začať sám od seba, sám sa po nej musím vydať. Pričiniť sa o to aby som pochopil všetko o každom človeku.– Brat RogerSlovo: Daniel PastirčákČítanie z Biblie: Anina CamaraNahrávka: András Cséfalvay

Sľúbili sme im miesto pri európskom stole, no cesta k nemu vedie cez tisíce strán zákonov a tvrdé reformy. Medzi politikmi sa však čoraz viac spomína zrýchlený vstup Ukrajiny do Európskej únie. Volodymyr Zelenskyj by dokonca chcel byť súčasťou únie už v roku 2027.Dá sa do Únie vstúpiť „za zásluhy“ alebo sú pravidlá nepriestrelné? Dostane sa Ukrajina do európskej rodiny skratkou práve kvôli vojne?V treťom diele nášho európskeho podcastu sa o technických aj politických detailoch ukrajinskej cesty do Únie budeme rozprávať s analytikom portálu euBrief Radovanom Geistom.„Formálne už Ukrajina klope na dvere Bruselu,” hovorí odborník. Podľa jeho slov sa však nestane súčasťou Únie v horizonte niekoľkých mesiacov.Počúvate podcast Európa, ktorý vzniká v spolupráci s Európskym parlamentom. Víta vás Frederika Lodová.

Pre opozičnú alternatívu dnes tiká najvyšší čas. Ak chce vystriedať Fica, nemôže to byť o menách a koalíciách, ale musí ponúknuť spoločné odpovede na kľúčové problémy Slovenska. Toto tam však vôbec nevidieť. Hovorí jeden z kľúčových architektov Mečiarovej volebnej porážky a spoluautor SDK Ivan Šimko. Napriek tomu, prečo nie je dôvod sa mentálne opúšťať?Kedy, ak nie teraz a kto, ak nie my? Otázka reálnej zmeny Ficovej vlády čoraz viac súvisí aj s témou integrácie roztrieštených opozičných síl. Má však opozícia na to aby vystriedala unavenú vládnu moc?Jej líder - Progresívne Slovensko, síce dominuje prieskumom preferencií, viacero opozičných subjektov však bojuje s hrozbou prepadu ich voličských hlasov. Opozičným politikom sa však sily spájať veľmi nechce a často - namiesto spolupráce, voči sebe radšej bojujú. Neexistuje ani kedysi obľúbený formát tieňovej opozičnej vlády, ktorá by mohla spoločným opozičným hlasom voličom formulovať konkrétne alternatívy ďalšieho vývoja Slovenska.Porážku veľmi obľúbenému premiérovi Vladimírovi Mečiarovi a tým stopku jeho vláde, pritom uštedril práve takýto spoločný opozičný subjekt - Slovenská demokratická koalícia (SDK), v ktorej sa na jednej kandidátke stretlo až 6 politických subjektov. Je čas na podobné spájanie sa a dá sa dvakrát vstúpiť do tej istej rieky? Ako sa spájajú politicky veľmi rozdielne strany a kde sa stretá umenie kompromisu a integritou vlastnej tváre? No a prečo sa dnešná opozícia nevie zjednotiť ani na vecných riešeniach kľúčových problémov Slovenska?Na integráciu opozície je najvyšší čas. Ak to myslia vážne, musia začať s programovými otázkami - teda ponukou spoločného riešenia kľúčových problémov Slovenska, nie debatou o menách či formách spájania sa. Túto logiku tam však nevidím. Odkazuje opozičným lídrom Ivan Šimko, jeden z architektov SDK, ktoré integráciou opozičných síl dokázala odstaviť od moci populárneho premiéra Vladimíra Mečiara. Oni sa o tom, ako nájsť spoločné prieniky v riešení zásadných a aktuálnych problémov tejto krajiny vôbec nerozprávajú a ani to – ako spoločná alternatíva, neformulujú verejnosti. Opantal ich premiér Fico a jeho témy. Opozícia má pritom dnes na rukách silné karty, niet dôvodu sa opúšťať, dodáva Šimko.Sledujete Ráno Nahlas, tentoraz s jedným z architektov SDK a bývalým podpredsedom KDH Ivanom Šimkom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Pre opozičnú alternatívu dnes tiká najvyšší čas. Ak chce vystriedať Fica, nemôže to byť o menách a koalíciách, ale musí ponúknuť spoločné odpovede na kľúčové problémy Slovenska. Toto tam však vôbec nevidieť. Hovorí jeden z kľúčových architektov Mečiarovej volebnej porážky a spoluautor SDK Ivan Šimko. Napriek tomu, prečo nie je dôvod sa mentálne opúšťať?Kedy, ak nie teraz a kto, ak nie my? Otázka reálnej zmeny Ficovej vlády čoraz viac súvisí aj s témou integrácie roztrieštených opozičných síl. Má však opozícia na to aby vystriedala unavenú vládnu moc?Jej líder - Progresívne Slovensko, síce dominuje prieskumom preferencií, viacero opozičných subjektov však bojuje s hrozbou prepadu ich voličských hlasov. Opozičným politikom sa však sily spájať veľmi nechce a často - namiesto spolupráce, voči sebe radšej bojujú. Neexistuje ani kedysi obľúbený formát tieňovej opozičnej vlády, ktorá by mohla spoločným opozičným hlasom voličom formulovať konkrétne alternatívy ďalšieho vývoja Slovenska.Porážku veľmi obľúbenému premiérovi Vladimírovi Mečiarovi a tým stopku jeho vláde, pritom uštedril práve takýto spoločný opozičný subjekt - Slovenská demokratická koalícia (SDK), v ktorej sa na jednej kandidátke stretlo až 6 politických subjektov. Je čas na podobné spájanie sa a dá sa dvakrát vstúpiť do tej istej rieky? Ako sa spájajú politicky veľmi rozdielne strany a kde sa stretá umenie kompromisu a integritou vlastnej tváre? No a prečo sa dnešná opozícia nevie zjednotiť ani na vecných riešeniach kľúčových problémov Slovenska?Na integráciu opozície je najvyšší čas. Ak to myslia vážne, musia začať s programovými otázkami - teda ponukou spoločného riešenia kľúčových problémov Slovenska, nie debatou o menách či formách spájania sa. Túto logiku tam však nevidím. Odkazuje opozičným lídrom Ivan Šimko, jeden z architektov SDK, ktoré integráciou opozičných síl dokázala odstaviť od moci populárneho premiéra Vladimíra Mečiara. Oni sa o tom, ako nájsť spoločné prieniky v riešení zásadných a aktuálnych problémov tejto krajiny vôbec nerozprávajú a ani to – ako spoločná alternatíva, neformulujú verejnosti. Opantal ich premiér Fico a jeho témy. Opozícia má pritom dnes na rukách silné karty, niet dôvodu sa opúšťať, dodáva Šimko.Sledujete Ráno Nahlas, tentoraz s jedným z architektov SDK a bývalým podpredsedom KDH Ivanom Šimkom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„A príduc k Ježišovi, videli démonom posadnutého, ktorý mal Légiu, sedieť oblečeného a pri rozume, i preľakli sa. Tu im očití svedkovia rozprávali, ako to bolo s tým posadnutým a so sviňami. I prosili Ho, aby odišiel z ich končín.“ (Marek 5:15–17) V našich dvoch predchádzajúcich zamysleniach sme sa pozreli na príbeh z piatej kapitoly Evanjelia podľa Marka o Ježišovom stretnutí s mužom posadnutým démonmi v kraji Gerazénov. Tento muž desil ľudí v danej oblasti, kým z neho Ježiš nevyhnal démonov do blízkeho stáda ošípaných. Ošípané posadnuté démonmi, celkovo asi dvetisíc, sa zbehli po strmom brehu do mora, kde sa utopili. Evanjeliá zaznamenávajú niekoľko rôznych reakcií na Ježišove zázračné uzdravenia a nezameniteľné prejavy moci. Reakcia Gerazénov však vyniká. Keď ľudia uvideli muža, ktorý bol predtým posadnutý démonmi, „sedieť oblečeného a pri rozume, i preľakli sa.“ (Mk 5:15) Pre nich sa teda v skutočnosti veľa nezmenilo. Namiesto toho, aby sa báli posadnutého muža, sa teraz báli toho, kto ho uzdravil. Báli sa tak veľmi, že začali Ježiša prosíkať, aby odišiel a nechal ich na pokoji (pozri verš 17). Marek nevysvetľuje, prečo ľudia reagovali tak, ako reagovali. Možno ich znepokojilo, že boli svedkami nesmiernej nadprirodzenej sily. Možno boli nahnevaní kvôli finančným stratám spojeným s utopenými ošípanými. Alebo si možno vďaka Ježišovej prítomnosti uvedomili, že uprednostňujú tmu pred jeho svetlom. V každom prípade, ich dôvody, prečo sa chceli zbaviť Ježiša pred dvetisíc rokmi, nie sú ani zďaleka tak relevantné ako motívy ľudí dnes, ktorí s ním nechcú mať nič spoločné. Skutočnosťou je, že každý, kto nehovorí: „Ježiš, chcem byť blízko teba“, hovorí: „Ježiš, odíď. Nechcem ťa vo svojom živote.“ Niektorí by mohli protestovať a povedať: „Počkaj chvíľu. Priznávam, že som sa ešte nezaviazal Kristovi. Len hovorím, že som sa ešte nerozhodol.“ Ale ak nepovieš Ježišovi áno, v podstate mu hovoríš, aby odišiel. Sám Ježiš povedal: „Kto nie je so mnou, je proti mne, a kto nezhromažďuje so mnou, rozptyľuje.“ (Lukáš 11:23) Buď máš vieru a dôveru v Krista, alebo si neveriaci. Neexistuje žiadna iná možnosť. Hoci si možno nevyslovil slová: „Ježiš, odíď“, je možné, že si ich vyjadril nepriamo. Možno si odolával Božiemu dielu v tvojom srdci. Možno sa nechceš vzdať niektorých vecí v svojom živote, o ktorých vieš, že sú zlé. Alebo si možno len príliš zaneprázdnený – máš čas na všetko okrem Ježiša. V podstate to vyzerá takto: Čo si urobil s Ježišom? Povieš mu: „Odíď“? Alebo ho požiadaš, aby sa stal súčasťou tvojho života? Otázka na zamyslenie: Čo môžeš urobiť, aby si vo svojom živote prijal Ježiša? Greg Laurie

„Jeho zvestujeme my…“ List Kolosenským 1:28 Pavol a jeho spolupracovníci vedeli, že všetko je v podstate o jednom — o zvestovaní Ježiša Krista. Preto pred očami ľudí kreslili obraz ukrižovaného Krista. Doba sa odvtedy zmenila, ale pomoc je rovnaká. Aj ty máš pozornosť obrátiť na Ježiša. Neexistuje také veľké utrpenie, že by si ho k Nemu nemohol priniesť. Nemôžeš sa pozrieť na Ježiša a nevidieť Toho, kto už stojí pred tebou. Možno sa ostatní už unavili, ale On nie. Počúva ťa a Jeho najväčšou túžbou je, aby si Mu dovolil vstúpiť do svojho trápenia. Ježiš nie vždy zasahuje tak, ako by si to od Neho chcel. Chceš víťaziť a byť silný, ale Ježiš ti dáva milosť. Robí to, lebo vie, čo potrebuješ zo všetkého najviac. Vie, že keby si sa aj stal kresťanom, akým túžiš byť, bez Jeho očisťujúcej krvi by si bol stále stratený. Našou najhlbšou potrebou je očistiť sa od všetkých hriechov. To sa môže stať jedine krvou Pána Ježiša. Skutočnosť, že vylial za nás svoju krv, znamená, že položil svoj život, aby nás zachránil pred Božím hnevom a súdom. Niesol náš hriech so všetkou jeho strašnou hrôzou. Božie slovo hovorí, že Ježiš sám sa stal hriechom. Hriech, ktorý zakúsil, nebol Jeho vlastný. Boh položil tvoje hriechy na svojho Syna. Ako obetný Baránok ich Syn niesol pod Božím súdom. Boh dovolil, aby Ježiš prijal následky ľudského hriechu. Preto bola smrť pre Neho taká krutá. Ježiš sa jej ale ani nepokúšal vyhnúť. Bojoval ten boj do konca tak, že nakoniec mohol prehlásiť: „Dokonané je!“ „Jeho zvestujeme,“ hovorí Pavol. Pozrel sa na Ježiša a to všetko zmenilo. Viera v ukrižovaného a vzkrieseného Pána spôsobila, že milosť zaplavila celý jeho život. Platí to aj pre teba. Slovo o kríži je Božou mocou na spasenie dnes i naveky. Pomáha v každom trápení, nebezpečenstve či pokušení — aj dnes. Hans Erik Nissen

Homília z Kaplnky 15.03.2026V Louisvilleskom nákupnom centre, na rohu Fourth a Walnut, vo mne uprostred davu zrazu precitlo vedomie, že týchto ľudí milujem, že sú to moji bratia a sestry, a že patrím k nim, hoci sme si navzájom úplne cudzí. Akoby som sa zrazu prebudil zo sna o vlastnej oddelenosti… Je obrovskou úľavou zbaviť sa ilúzie o našom rozdelení. Neexistuje spôsob, ako by sme to mohli ľuďom vysvetliť. Na toto neexistuje žiadny tajný jazyk, nepatrí to žiadnej exkluzívnej skupine. Je to proste len to, kým človek je.– Thomas MertonSlovo: Mária KulískováČítanie z Biblie: Ján AndréNahrávka: András Cséfalvay

Umělá inteligence už dokáže na pár kliků generovat vizuály, videa nebo celé kampaně. Jan Urbanec, creative director agentury Proboston ale upozorňuje, že nejde o nástroj, který by kreativní práci nahradil. „Neexistuje magic button, který prostě zmáčknete a máte hotovo.“ Technologie zásadně mění způsob, jak lidé o marketingu přemýšlejí. „Primárně je to o uvažování lidí. Nejen kreativců, ale i klientů a marketérů. Ti si musí ten domeček, kterému říkají marketing, přestavět celý znova,“ vysvětluje. Jak se mění role kreativních agentur v době AI? Může generativní technologie snížit hodnotu reklamy? A kam se marketing posune v příštích letech? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Umělá inteligence už dokáže na pár kliků generovat vizuály, videa nebo celé kampaně. Jan Urbanec, creative director agentury Proboston ale upozorňuje, že nejde o nástroj, který by kreativní práci nahradil. „Neexistuje magic button, který prostě zmáčknete a máte hotovo.“ Technologie zásadně mění způsob, jak lidé o marketingu přemýšlejí. „Primárně je to o uvažování lidí. Nejen kreativců, ale i klientů a marketérů. Ti si musí ten domeček, kterému říkají marketing, přestavět celý znova,“ vysvětluje. Jak se mění role kreativních agentur v době AI? Může generativní technologie snížit hodnotu reklamy? A kam se marketing posune v příštích letech? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Forbes BrandVoice.

Celé epizody včetně videa a bonusové části najdeš na www.herohero.co/vyhonitdabla Podcastové aplikace nám nic neplatí. Moc vám děkujeme za odběry, díky nim můžeme fungovat.

Poslanci schválili rozpočet na tento rok se schodkem 310 miliard. Podle Národní rozpočtové rady je to v rozporu se zákonem. Podle ministryně financí Aleny Schillerové je návrh reálný a pravdivý. Jak dlouho takové rozpočty uneseme?Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zástupci vládní koalice v noci schválili základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už tedy Sněmovna nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.Opozice rozpočet označila za nezodpovědný a v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Opírá se přitom o stanovisko Národní rozpočtové rady (NRR). Pochybnosti vyjádřil i prezident Petr Pavel. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to odmítá a trvá na tom, že tato pravidla se na její rozpočet kvůli mimořádným okolnostem nevztahují. V posledních dnech několikrát zopakovala, že rozpočet je realistický a pravdivý. S předsedou sněmovního rozpočtového výboru Vladimírem Pikorou (Motoristé) se shodla, že navržený schodek je maximum možného. „Rozhodně jedeme rozpočet, který je na Stanjurově podvozku,“ řekl Pikora s odkazem na předchozího šéfa státní kasy Zbyňka Stanjuru (ODS). „Záleží na tom, jestli bude vláda chtít přidávat nějaké výdaje v průběhu roku. Tohle riziko si člověk uvědomí, když jsme se dozvěděli, že Ministerstvo práce a sociálních věcí chce otevřít zákon o důchodovém pojištění. Chce nejen upravovat parametry důchodového systému, které byly řečeny před volbami. Ale je tam něco, co nás znervózňuje. To znamená, že to má proběhnout rychle a mají tam být nějaké změny už od září letošního roku. Nevíme jaké. Tak pak by byla otázka, jak by se financovaly, jestli by ten problém nebyl větší,“ řekl v Ptám se já předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Že by státní rozpočet na letošní rok odporoval zákonu o rozpočtové odpovědnosti popřel i premiér Andrej Babiš (ANO) už v sobotním rozhovoru pro televizi Nova, kde odmítl stanovisko Národní rozpočtové rady a označil ji za zbytečnou instituci.„My jsme zřízeni zákonem. Tím zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Teoreticky by někdo mohl i ten zákon zrušit, byť z našeho pohledu by to bylo v jasném rozporu s evropským právem, které platí. Neexistuje žádná země v Evropské unii, která by něco takového udělala, dokonce ani Orbánovo Maďarsko rozpočtovou radu nezrušilo,“ uzavřel Hampl. Jak se neztratit v číslech a politických proklamacích? Jaký je rozpočet nové vlády? A na co si musíme v příštích letech dát největší pozor?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Novou ekonomickou strategii vlády poodhalil na TV Nova premiér Babiš, když řekl, že Česká republika je ještě málo zadlužená, a navrhl zrušit Národní rozpočtovou radu (NRR), která ze zákona dohlíží na fiskální politiku vlády. Dodejme, že to byl sám Andrej Babiš, který zákonem z roku 2017 o rozpočtové odpovědnosti tuto instituci zřídil. Za Fialovy vlády to byla právě NRR v čele s Mojmírem Hamplem, která nejvíce kritizovala rozpočtové přeslapy ministra financí Stanjury. Vycházel přitom ze zákona, který jasně určuje mantinely rozpočtové odpovědnosti. Je příznačné, že nejnadšenější čtenářkou analýz NRR byla právě Alena Schillerová. Dnes, kdy se dostala do vlády, nejen její šéf, ale i její náměstek Petr Mach volají po jejím zrušení. Připomíná to situaci, kdy někdo ve fotbale oznamuje, že když se zruší rozhodčí, vyhnou se obě mužstva pískání ofsajdů. Problém je, že šéf NRR Hampl řekl na adresu zákona o státním rozpočtu na rok 2026 zhruba toto: „Tak, jak nová vláda nastavila parametry tohoto zákona, jde o nelegální postup, který je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.“ Otázkou je, je dostatečná autorita na to, aby vládě řekl: „Tudy cesta nevede.“ Takže co dělat, když jsou Babišovi voliči zřejmě spokojeni, ale je to v rozporu se zákonem? Zrušíme tedy zákon a s ním i Národní rozpočtovou radu, navrhuje Babiš. Připomíná to perského krále, který zabíjel posly špatných zpráv. Andreji Babišovi ani nic jiného nezbyde, protože on i ministryně financí se pokoušejí o zvláštní voodoo ekonomickou strategii. Jinak řečeno, chtějí snižovat daně (firemní), chtějí zvyšovat sociální dávky a důchody a zároveň musí dodržovat zákon o rozpočtové odpovědnosti, který sám Andrej Babiš jako ministr financí přijal. Neexistuje způsob, jak dodržet jedno nebo druhé. Vlastně ano, existuje. Mohou zkusit se magicky zaříkávat a do zmenšeniny Mojmíra Hampla píchat jehličky v naději, že změní jeho postoje. A když ne, tak ho zrušíme.

Čo vraví o Bohu posledná kniha od Štefana Hríba s názvom O Bohu, ktorý neexistuje? V čom je kniha dobrá a čo ponúka čitateľom? Má nejaké svoje nedostatky, ktoré je vhodné spomenúť? O týchto a ďalších otázkach vás aj dnes rozrozmýšľajú Jakub a Andrej. ----more----

1. Katastrofálny výkon strany Hlas pokračuje okamžite od začiatku roka. 2. Neexistuje iné vysvetlenie ako to, že miesto v Košiciach držia pre Fica. 3. Záleská nechce pojednávať, ale Bödör by zrazu veľmi rád.

V roce 2010 se objevila věc, bez níž si dnes nedokážeme představit svůj život – chytrý mobil. Stal se dveřmi k internetu a komunikaci se světem. Po 15 letech jsme svědky celosvětového tažení politiků proti mobilům.Důvod? Neexistuje sice shoda lékařů, že mobilní technologie prokazatelně škodí zdraví, přestože se tuší, že přispívají k epidemii duševních problémů zejména u mladých lidí. Rozhodně je shoda na tom, že v základních a středních školách se podílejí na destrukci výuky a narušují koncentraci žáků a studentů.O těchto a dalších věcech si v podcastu Kecy a politika povídáme s Michaelou Mlíčkovou Jelínkovou, která spoluzaložila iniciativu Digibalanc.Loňská studie ministerstva zdravotnictví z Nizozemí ukázala, že 27 procent mladých se cítí být závislých na mobilu – a podstatné je, že jim v tom není dobře. Mobilní komunikace z velké části lidí dělá tak trochu ADHD děti, které se nejsou schopné zkoncentrovat, jsou nervní, stále něco ťukají do mobilů a rozposílají dalším.Slavný teoretik médií McLuhan geniálně popsal nástup elektronických médií už v sedmdesátých letech, jejichž prodloužením jsou chytré mobily a sociální sítě. McLuhan tvrdil, že není důležité, co s médiem děláme, ale co toto médium dělá s námi.Z tohoto úhlu pohledu je jednoznačným ziskem používání mobilů akčnost, s níž můžeme komunikovat s celým světem. Záporným rysem je narušené soustředění a horší schopnost pohybovat se v reálném čase.Přestože ve více než dvaceti zemích Evropské unie přijímají různá opatření k omezování používání mobilů během školní výuky, v Česku dodnes nezačala ani veřejná debata o tomto problému. Podcast Kecy a politika se rozhovorem s Michaelou Mlíčkovou Jelínkovou pokouší toto téma otevřít.

Prečo vznikla knižka O Bohu, ktorý neexistuje? Čomu prestal veriť šéfredaktor .týždňa? Čo je to za dobrá správa, ak miliardy neveriacich skončia v trápení? V akej realite žijeme a v čom je teda nádej? Hosť: Štefan Hríb, autor knižky O Bohu, ktorý neexistuje Moderuje: Martin Mojžiš, .týždeň

Lenka Ježová patrí k tváram politickej publicistiky na Slovensku. Diváci ju poznajú ako nekompromisnú, no zároveň pokojnú moderátorku, ktorá sa nebojí klásť politikom aj nepríjemné otázky. Práca v neustálom napätí, ovplyvnená rýchlosťou sociálnych sietí, si však vyberá svoju daň. Ako sama s úsmevom priznáva, pocit, že jej deň by potreboval viac hodín, je jej dôverne známy. „Každý deň mám pocit, že 24 hodín mi nestačí,“ hovorí v úvode rozhovoru tvár relácie Politika 24. Dôvodom je podľa nej obrovské kvantum práce, ktoré dnes novinárom dávajú samotní politici, najmä vďaka sociálnym sieťam. „Kedysi nám stačilo ísť na tlačovú konferenciu, dnes musíme strážiť oveľa viac zdrojov. Práca je náročnejšia ako v minulosti,“ vysvetľuje zmenu v novinárskej profesii. Intenzita a neustály tlak vedú podľa nej k javu, ktorý je v brandži bežný. „Neexistuje novinár, ktorý by už aspoň trikrát nevyhorel,“ hovorí otvorene s tým, že psychohygiena je pre ňu kľúčová. V náročných diskusiách jej pomáha analytické myslenie a schopnosť nenechať sa vtiahnuť do politického boja. „My tam nie sme od toho, aby sme bojovali s politikom. Sme tam od toho, aby sme kládli otázky za ľudí,“ zdôrazňuje. V relácii Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sme otvorili aj ďalšie témy. Ako sa postupne prepracovala od recenzií hardvéru a relácií o investovaní až k vrcholovej politike? V čom ju limitujú jej české korene a kedy jej v živom vysielaní „ujde“ čeština? Prečo je podľa nej najhoršie, keď novinár alebo politik uverí sám sebe? A aký odkaz má pre mladé ženy, ktoré o sebe pochybujú? Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.

Spojené státy konzultují s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Ten má obsahovat více než dvě desítky bodů, na kterých se shodne jak Rusko, tak Ukrajina. Je vznik takového plánu utopický? „Neexistuje žádný scénář, v němž by vznikly akceptovatelné průsečíky jak pro Kreml, tak pro Ukrajinu,“ podotýká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Filip Scherf, špičkový odborník na Rusko, který přednáší na skotské University of St Andrews.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mojmír Sedláček vystudoval psychologii a mediální studia, ale psychologické praxi se nikdy nevěnoval. Jeho cesta vedla k filmu a publicistice. „Stále si tato psychoterapeutická zadní vrátka nechávám otevřená, protože ta práce mi přijde zajímavá a smysluplná a třeba se k ní jednou opravdu dostanu, ale dosud se tak nestalo,“ říká v Hovorech. Místo toho se postupně dostal k filmových recenzí a aktuálně vede měsíčník Psychologie dnes.

Na čem se dohodly strany pravděpodobné budoucí vládní koalice? S čím Andrej Babiš přichází na Hrad za prezidentem Petrem Pavlem? Jak stabilní by mohla být rýsující se vláda? K čemu by bylo dobré nové ministerstvo sportu? „Mně tam přijde problematické, že kolem sportu je tradičně hodně problémů a otázek spjatých s korupcí,“ poukazuje politoložka Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... rozebírá také nejnovější překvapení Donalda Trumpa a vyjednávání o příměří na Ukrajině.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na čem se dohodly strany pravděpodobné budoucí vládní koalice? S čím Andrej Babiš přichází na Hrad za prezidentem Petrem Pavlem? Jak stabilní by mohla být rýsující se vláda? K čemu by bylo dobré nové ministerstvo sportu? „Mně tam přijde problematické, že kolem sportu je tradičně hodně problémů a otázek spjatých s korupcí,“ poukazuje politoložka Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... rozebírá také nejnovější překvapení Donalda Trumpa a vyjednávání o příměří na Ukrajině.

O zavedení nástroje na monitorování online konverzací v rámci boje proti dětské pornografii (tzv. Chat Control) měli ministři vnitra rozhodovat na úterním společném zasedání v Lucemburku. Plán Dánského předsednictví Rady EU ale před pár dny ztroskotal, když se ukázalo, že Chat Control stále nemá dostatečnou podporu. Podle šéfredaktora serveru Lupa.cz Davida Slížka neexistuje žádná kompromisní varianta. „Není možné nabourat šifrování jen trochu, jen pro jeden účel,“ říká.

Americká spisovateľka Annie Jacobsen v knihe Jadrová vojna podrobne prevedie čitateľov fiktívnym svetom, ktorý vznikne vypustením prvej jadrovej hlavice a skončí sa nukleárnou zimou.

Mnoho let je herec a moderátor Aleš Háma součástí zábavních pořadů, a to televizních i rozhlasových. Jeho zatím poslední televizní rolí byla postava Karla Kadlece v seriálu Limity, kde se mimo jiné objevil poprvé bez vlasů. Jak to prožíval? „Opravdu nelpím na tom, jak vypadám, ale byl to pro mě šok. Ráno v koupelně jsem sebou trošku cukl, když jsem se viděl v zrcadle,“ usmívá se.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Narodil se v Srbsku, od roku 1999 žije v Česku, má českou ženu a čtyřletého syna. Dlouho pracoval v IT, ale zároveň si po večerech vybudoval kariéru jednoho ze současných nejúspěšnějších standup komik. Jak Nikola Džokič říká, cítí se dnes tak z 50 procent stále Srbem a z z padesáti procent Čechem. Před dvěma lety však korporátní džob opustil a společně se dvěma kamarády založili firmu. Nápad vznikl samozřejmě v hospodě u piva, kde taky v Česku jinde. Nedaleko Nymburka postavili menší ekologickou továrnu na výrobu dřevěných pelet, které se používají na topění. Džokič dnes tenhle provoz řídí.“Dřevobzynys je takový Balkán českého průmyslu,” říká s nadsázkou. Jak se dá kombinovat dráha komika a šéfa výroby? A je těžší lidi rozesmát z pódia, anebo řídit v továrně? O tom všem jsme mluvili, a taky o Srbsku, bombardování, Rusku i Ukrajině.Příjemný poslech!Plus jsko vždy článek, který na základě audio záznamu a jeho přepisu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet)Drsný humor, český byznys a balkánská duše Nikoly DžokičeJe osobností, která dokáže překvapit nejen svým humorem, ale i podnikatelskou všestranností. V upřímném a místy překvapivě otevřeném rozhovoru Nikola Džokič odhalil, jak se z ajťáka a stand-up komika stal výrobcem ekologického topiva s vizí udržitelnější budoucnosti.Cesta Nikoly Džokiče do Česka začala dramaticky - jako patnáctiletý uprchlík přišel ze Srbska v době války. Jeho vyprávění o prvních dnech v české škole, kdy se učil jazyk metodou pokus-omyl, patří k nejdojemnějším momentům rozhovoru. "Zeptal jsem se, jak se řekne 'děkuji', a spolužák mi řekl 'mrdat ježka'. A já jsem tady byl měsíc, a pokaždý, když jsem byl u tabule, tak jsem se podíval na toho profesora: 'Mrdat ježka!' A nikdo mi nic neřek'," vzpomíná.Fascinující je srovnání korporátního světa IT, kde strávil téměř dvě dekády, s "dřevo byznysem", jak ho sám nazývá. "Je to rozhodně jiný než pracovat v IT prostředí korporacích. Jsou to dva úplně odlišný světy," říká. V jeho podání je dřevařský průmysl přímočařejší, autentičtější a v mnohém připomíná balkánský přístup k životu a podnikání. "Neexistuje jiná schůzka než schůzka. Jakože se opravdu potkáte, a může to být v kanceláři nebo v lese. Není to takový to, hele, zavoláme si přes Teamsy," popisuje.Přechod od virtuálního světa k výrobě něčeho, na co si můžete sáhnout, přináší Džokičovi zvláštní uspokojení: "Pro někoho, kdo devatenáct let vyrobil prostě virtuální věci, tak tohle je velká změna." Jeho podnikatelské ambice však nekončí u pelet. S nadšením popisuje plány na rozšíření o ekologické prvky - solární panely, systémy na sběr dešťové vody. Jako člověk, který osobně zažil válečný konflikt, nabízí také pozoruhodně empatický pohled na válku na Ukrajině. "Oni to budou cejtit dalších padesát let, nejmíň, možná i víc. To jsou generace, který budou žít a dospívat na troskách," říká. Vysvětluje také složitý postoj Srbska k rusko-ukrajinskému konfliktu, rozpolcený mezi historické vazby a současné hodnoty.V závěru rozhovoru se Džokič zamýšlí nad smyslem života a tím, na co je nejvíce pyšný. Za svůj největší úspěch považuje možnost živit se tím, co skutečně miluje - stand-up vystupováním. "Já si nemyslím, že to spousta lidí zažije. Že začnou dělat, co milují, zjistí, že jim to jde, a ještě se tím dokáží život. I kdyby se mi v životě už nic nepovedlo, tak tohle stačí" říká s upřímností, která je pro celý rozhovor charakteristická.Džokič je příklad člověka, který dokáže spojit zdánlivě neslučitelné světy - stand-up a výrobu topných pelet, srbské kořeny a české prostředí, technologickou minulost a ekologickou budoucnost. Jeho příběh je inspirativním svědectvím o odvaze jít za svými vášněmi a o schopnosti najít humor i smysl v nečekaných životních zvratech.

„Jak dnes může být liberálně smýšlející Evropan optimistou, pokud jde o budoucnost Evropy?“ Tento dotaz zazněl na nedávné přednášce bulharského politologa Ivana Krasteva ve Vídni. V komentáři pro britský list Financial Times se Krastev zaměřuje na perspektivu Evropy v současném mezinárodním prostředí a na to, jak ji ovlivňuje interpretace minulosti.