POPULARITY
Categories
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Včelař a chemik v jedné osobě Miloš Kašpar se rozhodl, že včelstva nebude proti škodlivým roztočům zbytečně léčit tzv. tvrdou chemií, tedy syntetickými pyretroidy. Státní veterinární správa už podle něj v posledních letech nelpí na tom, aby se používaly tvrdé chemikálie, a dává na výběr, jakým způsobem budou včelaři varroáze předcházet.
Schopnosti AI mohou v příštích deseti letech radikálně zesílit. To by mohlo vyvolat bezprecedentní proměnu ekonomiky — větší, než byla průmyslová revoluce, ale během nesrovnatelně kratší doby. Může to přinést rizika, včetně rozsáhlého nahrazování pracovních míst, ale také příležitosti, jako výrazné zvýšení životní úrovně.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Kraje s industriální historií nebo s takovým tužším zázemím vytváří zajímavou kulturu. Nechci říct pravdivější, ale surovější,“ myslí si hudebník, textař a komik Jiří Krhut. Proč ho nejvíc baví rozhovory s Janem Pokorným? Jak zní jediný vtip o zvukařích, který zná? Jaké zvuky mu nedají spát v pětihvězdičkovém hotelu? A jak se má Štěpán Kozub? Poslechněte si rozhovor s hudebními vstupy.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zatím poslední film Heleny Třeštíkové měl svou premiéru na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Snímek, který zachycuje 50 let života zpěvačky Báry Basikové, vede v diváckém hlasování. „Jsem tím strašně dojatá,“ přiznává. „Bára tyhle Vary hodně silně prožívá. Jinak než já, protože je tu poprvé, v jiné roli, než je zvyklá být. Říká: ‚Pro mě je to výzva, otevírá se pro mě nový kus života.‘ Je z toho celá pryč,“ vypráví Helena Třeštíková.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Kraje s industriální historií nebo s takovým tužším zázemím vytváří zajímavou kulturu. Nechci říct pravdivější, ale surovější,“ myslí si hudebník, textař a komik Jiří Krhut. Proč ho nejvíc baví rozhovory s Janem Pokorným? Jak zní jediný vtip o zvukařích, který zná? Jaké zvuky mu nedají spát v pětihvězdičkovém hotelu? A jak se má Štěpán Kozub? Poslechněte si rozhovor s hudebními vstupy.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zatím poslední film Heleny Třeštíkové měl svou premiéru na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech. Snímek, který zachycuje 50 let života zpěvačky Báry Basikové, vede v diváckém hlasování. „Jsem tím strašně dojatá,“ přiznává. „Bára tyhle Vary hodně silně prožívá. Jinak než já, protože je tu poprvé, v jiné roli, než je zvyklá být. Říká: ‚Pro mě je to výzva, otevírá se pro mě nový kus života.‘ Je z toho celá pryč,“ vypráví Helena Třeštíková.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Dětská hřiště zrcadlí stav celé naší společnosti,“ říká sochař a spoluzakladatel Ztohoven Matěj Hájek. Podle něj by ale měla hravost přesahovat i do světa dospělých. „I skrze hravost můžeme vstoupit za hranici naší komfortní zóny. A to je důležité, protože až na její hranici se učíme novým věcem," říká Hájek.Všechny díly podcastu Fasády můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Dětská hřiště zrcadlí stav celé naší společnosti,“ říká sochař a spoluzakladatel Ztohoven Matěj Hájek. Podle něj by ale měla hravost přesahovat i do světa dospělých. „I skrze hravost můžeme vstoupit za hranici naší komfortní zóny. A to je důležité, protože až na její hranici se učíme novým věcem," říká Hájek.
Výheň o víkendu. Česko zasáhnou až čtyřicetistupňová vedra. A ve městech bude nejhůř. Neměli bychom s tím do příště něco dělat? Hostem Vinohradské 12 je expertka na udržitelnou architekturu Kateřina Eklová, zakladatelka organizace Rethink Architecture, která působí na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Národní park České Švýcarsko je jedním z nejkrásnějších koutů České republiky. Nabízí nepřeberné množství atraktivních cílů jak pro pěší výlety, tak i pro cykloturistiku. Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře bude zcela zásadní pro bezpečnost České republiky, Evropy a celého demokratického světa. Nepodstatným detailem se jeví složení české delegace, a co případně řekne premiér Andrej Babiš (ANO) americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Červencový summit Severoatlantické aliance v Ankaře bude zcela zásadní pro bezpečnost České republiky, Evropy a celého demokratického světa. Nepodstatným detailem se jeví složení české delegace, a co případně řekne premiér Andrej Babiš (ANO) americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Povodí Ohře si letos připomíná 60 let od svého vzniku. Za tu dobu vodohospodáři na severozápadě Čech postavili nové vodní nádrže, obnovili desítky menších vodních děl a změnil se také jejich přístup k péči o krajinu. Jinak dnes pracují také například s technologiemi nebo předpovědními modely.
„Dlouho mě zajímala otázka, co se stane, když člověk narazí na meze své svobody,“ přiznává režisérka Zuzana Kirchnerová. Právě tato otázka ji přivedla k seriálu Monyová, který vypráví skutečný příběh úspěšné spisovatelky Simony Monyové. „Stala se obětí domácího násilí, které skončilo vraždou. Zamrazilo mě. I z toho, že nikdo netušil, co se děje za zdmi domu,“ svěřila se v Blízkých setkáních s Markem Němcem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Dlouho mě zajímala otázka, co se stane, když člověk narazí na meze své svobody,“ přiznává režisérka Zuzana Kirchnerová. Právě tato otázka ji přivedla k seriálu Monyová, který vypráví skutečný příběh úspěšné spisovatelky Simony Monyové. „Stala se obětí domácího násilí, které skončilo vraždou. Zamrazilo mě. I z toho, že nikdo netušil, co se děje za zdmi domu,“ svěřila se v Blízkých setkáních s Markem Němcem.
Vyhledávač letenek Kiwi.com je zpět v plné síle! V novém dílu podcastu Money Maker zakladatel a šéf firmy Oliver Dlouhý otevřeně popisuje, jak firmu po náročných letech opět stabilizoval, proč kompletně změnil byznys model a jak mu v tom pomáhá umělá inteligence.V rozhovoru se dozvíte:
Ministryně financí Alena Schillerová představila na Národním ekonomickém fóru, které uspořádala organizace spojená s hnutím ANO, svůj ekonomický program. Za hlavní nástroj ekonomické politiky označila boj s šedou ekonomikou a chytré investice, získané dalším zadlužováním. Slovo dluh bylo však na Národním ekonomickém fóru považováno za sprosté. Profesor Švejnar, který ministryni financí v prvním bloku přizvukoval, navrhoval zásadně mluvit o kreditu. „Celý svět jede na kredit,“ prohlásil a jako příklad uvedl Německo po druhé světové válce.Ministryně Schillerová přišla s tvrzením, které zřejmě špatně opsala od ekonoma Havránka. Znělo, že zavedení elektronické evidence tržeb (EET) znamenalo zvýšení hrubého domácího produktu o 2–3 procenta. Následné zrušení prý znamenalo snížení o stejné procento. Když po tomto prohlášení neodešli ctihodní ekonomové ze sálu a naopak Schillerové po projevu zatleskali, je svědectvím toho, že na úrovni vlády se etabluje meme ekonomika.Ve druhé části svého projevu Schillerová zaútočila na vedení České národní banky, že nesnižuje úrokové sazby. Navzdory tomu, že v čele je Aleš Michl, bývalý poradce a nominant Andreje Babiše. Důvod je prostý. Michl a zbylých šest členů bankovní rady se obávají, že meme ekonomika této vlády způsobí opět inflační kolo. Jinak řečeno, obávají se, co udělají s ekonomikou nedávno rozvolněná rozpočtová pravidla, co vyvolá zvyšující se deficit státního rozpočtu, a sledují zdražování některých komodit (ropa, plyn, hnojiva) kvůli válce v Íránu.Podle zákona o České národní bance je přitom hlavním a jediným úkolem držet nízkou hladinu inflace a nepřipustit znehodnocení peněz a úspor. Jak to dopadne a proč Aleš Michl otočil a nechce snížit úrokové sazby, přestože v minulosti byl do funkce dosazen s opačným záměrem?
V Jablonci nad Nisou se snaží zútulňovat veřejný prostor mimo jiné tím, že velké plochy upravují jako stěny pro legální graffiti. Díky tomu už ve městě vzniklo několik muralů, tedy obrovských nástěnných maleb. Nejnověji vzniká jeden vedle Kina Radnice.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Proč museli žáci pátých a devátých tříd v rámci plošného testování z češtiny a matematiky odpovídat na citlivé otázky o rodinných poměrech nebo duševním stavu? Proč o tom žáci, rodiče ani ředitelé základních škol nevěděli dopředu? A jaké z toho plyne poučení pro Českou školní inspekci? „Příště zvolíme takové cesty, aby se ta informace včas dostala až k zákonným zástupcům,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu náměstek ústředního školního inspektora Petr Suchomel.
Proč museli žáci pátých a devátých tříd v rámci plošného testování z češtiny a matematiky odpovídat na citlivé otázky o rodinných poměrech nebo duševním stavu? Proč o tom žáci, rodiče ani ředitelé základních škol nevěděli dopředu? A jaké z toho plyne poučení pro Českou školní inspekci? „Příště zvolíme takové cesty, aby se ta informace včas dostala až k zákonným zástupcům,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu náměstek ústředního školního inspektora Petr Suchomel.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Celkem 36 zemí, včetně Česka, se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Stanout by před ním jednou měli nejvyšší ruští velitelé a ti, kdo nesou zodpovědnost. Co bude jeho hlavním cílem?Hostem Ptám se já byla bývalá ústavní soudkyně, někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetřování zločinů v bývalé Jugoslávii a bývalá politička Ivana Janů.Česká republika se pro zřízení zvláštního tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině vyslovila už na zasedání Rady Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. V polovině letošního května jsme se pak zavázali připojit se k tribunálu na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie, Austrálie a Kostarika. Ze zemí EU se nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu EU poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.„Jakmile se přijde na válečný zločin, je nepromlčitelný. Čili nikdo neunikne. Já jsem v tomto směru optimistická. Myslím, že to půjde rychle a že to je dobře, že na Putina to půjde ještě z druhé strany,“ uvedla v Ptám se já bývalá soudkyně Ivana Janů a zdůraznila význam zvláštního tribunálu:“Jenom oběti můžou dělat čáru za minulostí a každý jenom za svým bezprávím, které se mu stalo. Jinak účty zůstanou nevyrovnané. Nemůže to dělat nikdo politickým rozhodnutím, jako se začalo říkat, že by se to na Ukrajině nějak urovnalo, že by se smazaly zločiny, které se tam staly, a byla by beztrestnost. To by mělo strašné následky do budoucna." Je šance, že zvláštní tribunál spravedlivě potrestá ruské válečné zločiny? A mohl by před ním jednou stanout i Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Jak se pozná politická svině? Tak, že se pokouší vyřešené otázky minulosti účelově otevřít, aby na svou stranu přetáhla vystrašené voliče. K tomu došlo minulý týden, když vládní většina v Poslanecké sněmovně odhlasovala nesouhlas s konáním každoročního setkání sudetských Němců v Brně.V podcastu chronologicky probíráme, jak se od roku 1990 čeští a němečtí politici a historici postupně propracovávali k pochopení té druhé strany, až v lednu 1997 podepsali česko-německou deklaraci, která většinu sporných otázek vyřešila. Od té doby se téma poválečného vysídlení českých Němců na základě Benešových dekretů vrací zvláště v předvolebním čase.Téma účelově ožívá také v sousedním Německu a Rakousku. Po vzestupu populistických stran AfD a FPÖ se obě formace začaly stylizovat do role mluvčích potomků vyhnaných Němců. Jinak řečeno, představitelé těchto stran začali kritizovat rakouské lidovce a německé a bavorské křesťanské demokraty, že příliš vyšli vstříc české straně a dostatečně nehájí zájmy sudetských Němců.Tím jsme svědky českého paradoxu. Klaus, Zeman, Okamura a další jsou úzce napojeni na německou AfD nebo rakouskou FPÖ, které chtějí Benešovy dekrety zrušit. Zároveň jsou na české úrovni velkými bojovníky za tytéž Benešovy dekrety. Chtělo by se říct: dámy a pánové, udělejte si nejdřív pořádek doma a nechaotizujte politickou situaci v Česku.
Nedávno se na obrazovkách objevil film Lajf režiséra Jiřího Stracha, ve kterém hraje. „Na celém projektu mě zajímalo pracovat s lidmi jako Božidara Turzonovová, Sophia Šporclová, Jiří Mádl a Ivo Gogál,“ říká v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou. Snímek otevírá téma, o kterém se nemluví snadno – rozhodnutí ukončit život. A Jan Kolařík s ním má překvapivě i osobní zkušenost.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Čtyři roky vlády Andreje Babiše (ANO) Česko přežije, ale rozhodně ne bez újmy. Novinářka Lenka Zlámalová z Czech News Center upozorňuje, že skutečná rizika leží jinde, než kde je hledá většina komentátorů – vidí je v rozvolňování rozpočtových pravidel a v byrokratizaci podnikání. „Babiš je tady proto, že fatálně selhala vláda Petra Fialy (ODS), která porušila úplně všechny sliby. Jinak tady být nemusel. Platíme za vlastní chybu,“ tvrdí v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vztahy asexuálních lidí někdy skončí ještě dřív, než vůbec mohou začít — a to právě ve chvíli, kdy řeknou potenciálním partnerům nebo partnerkám o své orientaci. Většina si z toho odnáší bolestivý pocit, že je rozbitá. Ale některé vztahy fungují a přinášejí opravdovou blízkost.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vztahy asexuálních lidí někdy skončí ještě dřív, než vůbec mohou začít — a to právě ve chvíli, kdy řeknou potenciálním partnerům nebo partnerkám o své orientaci. Většina si z toho odnáší bolestivý pocit, že je rozbitá. Ale některé vztahy fungují a přinášejí opravdovou blízkost.
Říká o sobě, že není z cukru ani ze železa. V nedávno vydané knize sdílí například téma neplodnosti, otevřeně mluví i o tom, že jako předsedkyně TOP 09 by se dnes postavila k obvinění Dominika Feriho z několika znásilnění jinak. „Tehdy jsem o rezignaci nepřemýšlela. Nic bych tím nezměnila. Nenapadlo mě ale, že by se ho někdo z mých kolegů mohl zastat – politicky to nebylo prozíravé a nebylo to správné,“ soudí v pořadu Osobnost Plus bývalá politička Markéta Pekarová Adamová.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Praha otevírá další most přes Vltavu. Stavba trvala tři a půl roku a spojuje Smíchov s Podolím. Na jeho podobě a úpravě okolí se vedle architektonického studia Atelier 6 podílel i tým výtvarníka Krištofa Kintery. Právě množstvím uměleckých děl a přemýšlením o prostoru kolem se projekt vymyká běžným dopravním stavbám nejen v Praze, ale v celé republice. Přes most vedou tramvajové a autobusové linky veřejné dopravy a využívat ho mohou i chodci a cyklisté. S automobily se naopak nepočítá. Čím dalším tato dvoumiliardová stavba upoutává pozornost? Host: Matěj Beránek - novinář, šéfredaktor časopisu ASB o architektuře a stavebnictví Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Praha otevírá další most přes Vltavu. Stavba trvala tři a půl roku a spojuje Smíchov s Podolím. Na jeho podobě a úpravě okolí se vedle architektonického studia Atelier 6 podílel i tým výtvarníka Krištofa Kintery. Právě množstvím uměleckých děl a přemýšlením o prostoru kolem se projekt vymyká běžným dopravním stavbám nejen v Praze, ale v celé republice. Přes most vedou tramvajové a autobusové linky veřejné dopravy a využívat ho mohou i chodci a cyklisté. S automobily se naopak nepočítá. Čím dalším tato dvoumiliardová stavba upoutává pozornost? Host: Matěj Beránek - novinář, šéfredaktor časopisu ASB o architektuře a stavebnictvíČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Maďarsko a jeho občané se postarali o možná největší volební překvapení v Evropě v letošním roce. Po 16 letech nepřetržitého vládnutí premiéra Viktora Orbána dali najevo, že si přejí změnu. A to zásadní.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Pohádky o odzbrojení Česko v nebezpečném světě nezachrání. Teď musí Magyar ukázat, co umí. Jinak se Fidesz za čtyři roky vrátí. Světové velmoci v maďarských volbách. Zastropuje vláda věk odchodu do důchodu? A na konec glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Návštěva zoologického depozitáře Oblastního muzea v Ústí nad Labem (4:57) – Historické souvislosti: Psí život (17:38) – Lidé a houby, 2. část: Ve službách člověka (22:33)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Karel Havlíček (ANO) se přihlásil do čela iniciativy, která by měla prozkoumat poškození ropovodu Družba poblíž města Brody na Ukrajině. Tím český vicepremiér určitě prokázal dobrou vůli, lze však pochybovat, že si svůj krok dobře promyslel
Z některých vládních médií jsme se mohli dozvědět, že Andrej Babiš nejen přepisuje parametry státu, ale přímo připravuje revoluci v řízení státu. V čem má spočívat? Oddělme dvě úrovně – evropskou a českou.Na té první Andrej Babiš v posledních týdnech objel evropské špičky v čele s Francií a Itálií a ujistil je, že chce patřit do hlavního proudu evropské politiky, který usiluje o revizi systému obchodování s povolenkami a zmírnění překotných ekologických regulací. Člověk by Babiše pochválil, kdyby přitom nevytvářel systematický dojem, že on vede evropský proud usilující o změkčení některých opatření těžce dopadajících na evropský průmysl.To na české úrovni se rozhodl, že se nezakecá. Z nějakého zvláštního důvodu začal ve státní správě likvidovat lidi spjaté ne s Fialovou garniturou, ale dlouholeté špičkové úředníky ve státní správě a manažery státních firem. Zároveň začíná zahlcovat Poslaneckou sněmovnu zákony přijímanými ve zrychleném řízení. Postup je lehký – najde si „bílé koně“ z řad poslanců, kteří vezmou vládní zákon a naoko ho předloží sněmovně jako poslaneckou iniciativu. Díky tomu obejdou meziresortní připomínkové řízení.K velkým zákonům tohoto období patří fakticky nová pozemková reforma. Jinak řečeno, Babiš chce zavést předkupní právo na prodej zemědělské půdy pro nájemce. Dodejme, že největším nájemcem půdy je dnes Agrofert. Zároveň vytvořil funkci potravinového ombudsmana, který bude přes stát tlačit na řetězce, aby dávaly potravinářům a zemědělcům více peněz. Vše se děje pod legendou boje proti vysokým maržím supermarketů.Jeho ministr spravedlnosti Tejc současně přináší nejtvrdší možnou verzi zákona o zabavování nelegálně nabytého majetku. Už nebude nutný rozsudek soudu, ale „důvodné podezření“, že někdo neoprávněně cosi získal. Policie má – podle ministra vnitra Metnara – mít povinnost aktivně tyto majetky vyhledávat a pronikat i do těch nejsoukromějších databází. Vyhledávání se má dít mimo jiné i na základě udání.Proti tomu se sice postavil bývalý nejvyšší státní zástupce Stříž, ale jeho nástupkyně Bradáčová tento totalizující přístup radostně přijala. Ministr Tejc zase prohlásil, že „slušní lidé se nemají čeho bát“. Je to právě naopak. Slušní lidé by se bát měli. Ne snad zatčení a zabavení majetku, ale buzerace a pronikání do soukromí ze strany policie a státních zástupců, kteří mají dostat takové pravomoci, že to narušuje ústavní právo člověka na soukromí.Do toho Andrej Babiš svým ministrům rozděluje peníze do jejich resortů způsobem, aby bylo jasné, kdo „drží kasu“. Jeho způsob, kdy veřejně tvrdí, že záleží jen na něm, kdo kolik peněz dostane, vysílá veřejnosti signál: stačí zavolat a projevit loajalitu a peníze se vždycky najdou. Je to takový pozdně středověký způsob řízení státu.
Ještě jednou počkáme a pak už opravdu dost. Jinak se z Evropy stane ekonomický skanzen.
Novou ekonomickou strategii vlády poodhalil na TV Nova premiér Babiš, když řekl, že Česká republika je ještě málo zadlužená, a navrhl zrušit Národní rozpočtovou radu (NRR), která ze zákona dohlíží na fiskální politiku vlády. Dodejme, že to byl sám Andrej Babiš, který zákonem z roku 2017 o rozpočtové odpovědnosti tuto instituci zřídil. Za Fialovy vlády to byla právě NRR v čele s Mojmírem Hamplem, která nejvíce kritizovala rozpočtové přeslapy ministra financí Stanjury. Vycházel přitom ze zákona, který jasně určuje mantinely rozpočtové odpovědnosti. Je příznačné, že nejnadšenější čtenářkou analýz NRR byla právě Alena Schillerová. Dnes, kdy se dostala do vlády, nejen její šéf, ale i její náměstek Petr Mach volají po jejím zrušení. Připomíná to situaci, kdy někdo ve fotbale oznamuje, že když se zruší rozhodčí, vyhnou se obě mužstva pískání ofsajdů. Problém je, že šéf NRR Hampl řekl na adresu zákona o státním rozpočtu na rok 2026 zhruba toto: „Tak, jak nová vláda nastavila parametry tohoto zákona, jde o nelegální postup, který je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti.“ Otázkou je, je dostatečná autorita na to, aby vládě řekl: „Tudy cesta nevede.“ Takže co dělat, když jsou Babišovi voliči zřejmě spokojeni, ale je to v rozporu se zákonem? Zrušíme tedy zákon a s ním i Národní rozpočtovou radu, navrhuje Babiš. Připomíná to perského krále, který zabíjel posly špatných zpráv. Andreji Babišovi ani nic jiného nezbyde, protože on i ministryně financí se pokoušejí o zvláštní voodoo ekonomickou strategii. Jinak řečeno, chtějí snižovat daně (firemní), chtějí zvyšovat sociální dávky a důchody a zároveň musí dodržovat zákon o rozpočtové odpovědnosti, který sám Andrej Babiš jako ministr financí přijal. Neexistuje způsob, jak dodržet jedno nebo druhé. Vlastně ano, existuje. Mohou zkusit se magicky zaříkávat a do zmenšeniny Mojmíra Hampla píchat jehličky v naději, že změní jeho postoje. A když ne, tak ho zrušíme.
Svět se láme a pravidla mizí. Rusko útočí, Amerika tlačí a Čína, alespoň navenek, mlčí. Experti varují, že masivně zbrojí, je čím dál agresivnější a prostřednictvím půjček ovládá stále víc prostoru. „Čína se samozřejmě chce stát hlavní mocností, která bude určovat mezinárodní pravidla a bude ovlivňovat běh věcí na celém světě. To je obecně známo a Čína se tím netají,“ potvrzuje v pořadu Osobnost Plus sinoložka Olga Lomová.