Podcasts about jinak

Základní otázka: Chcete mír? Jinak se na ni odpovídá, když vás neohrožuje žádná velmoc, a jinak když vás Rusko zařadí na seznam nepřátelských zemí, devastuje Ukrajinu a vyhrožuje Západu. Putin nás vyvedl z naivního omylu, že už nikdy žádná válka nebude. Chceme mír, tak si ho musíme umět ubránit.

Základní otázka: Chcete mír? Jinak se na ni odpovídá, když vás neohrožuje žádná velmoc, a jinak když vás Rusko zařadí na seznam nepřátelských zemí, devastuje Ukrajinu a vyhrožuje Západu. Putin nás vyvedl z naivního omylu, že už nikdy žádná válka nebude. Chceme mír, tak si ho musíme umět ubránit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od starověku se lidská společnost snažila definovat lidská práva a občanské svobody jako univerzální právní ochranu všech lidí. Pomyslnou tečkou byl prosinec 1948, kdy Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ta platila na Západě: lidé mohli cestovat, kam chtěli, stejně tak studovat, demonstrovat, získávat informace bez cenzury a žít v právním státě. Jinak tomu bylo ve státech, kde vládli komunisté. Přestože i oni tvrdili, že lidská práva dodržují.

Od starověku se lidská společnost snažila definovat lidská práva a občanské svobody jako univerzální právní ochranu všech lidí. Pomyslnou tečkou byl prosinec 1948, kdy Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ta platila na Západě: lidé mohli cestovat, kam chtěli, stejně tak studovat, demonstrovat, získávat informace bez cenzury a žít v právním státě. Jinak tomu bylo ve státech, kde vládli komunisté. Přestože i oni tvrdili, že lidská práva dodržují.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Není to tak dávno, co si dospělí lidé mezi sebou vykali, do práce chodili oblečení přiměřeně postavení a věku, a neformálnost a důvěrnost, včetně tykání, byly vyhrazeny jen pro ty nejbližší. Jinak se chovali mladí, jinak dospělí. První vlna neformálnosti přišla do Česka s anglosaskými firmami, filmy a trendy. I cizí dospělí lidé si říkají křestním jménem, tykačka v práci je běžným standardem i pro lidi kolem seniorského věku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francouzská průvodkyně Averil Huck, která v Praze žije už několik let, pořádá feministické procházky městem. Proměňuje tak známá místa i všední detaily v mapu ženské historie. Třeba poštovní schránka? Pro ni symbol odvahy Ludmily Bozděchové, která v 19. století napsala dopis přímo císaři, aby ženy mohly pracovat na poště.

Obecní pece byly dříve běžnou součástí měst a vesnic. Sloužily především rodinám, které si vlastní pec nemohly dovolit. Běžně se v nich peklo ještě v poválečné době.

Obecní pece byly dříve běžnou součástí měst a vesnic. Sloužily především rodinám, které si vlastní pec nemohly dovolit. Běžně se v nich peklo ještě v poválečné době.

Jachtaři Ondřej Baštář a Lukáš Kraus mají za sebou největší dosavadní úspěch v kariéře. Ve velmi silném větru vybojovali na světovém šampionátu do 23 let v Dánsku bronz v olympijské třídě 49er FX. Poprvé se spolu viděli před čtyřmi lety, kdy je dala dohromady jejich trenérka Dominika Vaďurová. „Jednou jsme si to vyzkoušeli, řekli jsme si, že to bylo docela vtipné a že nám to šlo, takže to zkusíme další sezónu. Sedli jsme si,“ vypráví s úsměvem Ondřej Baštář.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedna chtěla po mateřské poloviční úvazek a věděla, že její původní práce to neumožní. Druhá měla za sebou roky v bankovnictví a compliance, ale IT ji lákalo už dlouho. Petra Oudrnická a Gabriela Kindlová prošly kurzy a Digitální akademií Czechitas. Dnes pracují v ČSOB v rolích, které je baví, živí a posouvají dál. S Honzou Schönbauerem si povídají o tom, jaké to je začínat znovu, co jim pomohlo při hledání práce a proč se kariéra dá měnit v jakémkoli věku. Rozhovor o odvaze změnit směr, o kurzech, které otevírají dveře, i o pracovních nabídkách, které přijdou dřív, než čekáš. Inspirace pro všechny, kdo přemýšlí, jestli „už není pozdě“. Není. A důkazem jsou právě Petra a Gabriela.

Debata s husitskou farářkou Sandrou Silnou, psychoterapeutkou Petrou Mizurovou a katolickým duchovním Janem Pacnerem. Debatu vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2024.

Debata s husitskou farářkou Sandrou Silnou, psychoterapeutkou Petrou Mizurovou a katolickým duchovním Janem Pacnerem. Debatu vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2024.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Zatímco před několika lety měla klimatická politika v Evropě velmi vysokou podporu, v poslední době se to začíná měnit. Co je tedy potřeba udělat jinak? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Zatímco před několika lety měla klimatická politika v Evropě velmi vysokou podporu, v poslední době se to začíná měnit. Co je tedy potřeba udělat jinak? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Ivana byla nabušená informacemi o tom, jak si kdysi lidé povídali na komunitních latrínách. Zuzana si nic nepřipravila, ale sdělila Ivaně, jak si dává nohy na stůl, když ji v kanclu nikdo nevidí. Inspirovala ji k tomu jedna paní ve vlaku, která si tam sundala ponožky a tzv. se rozpohodila.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ivana byla nabušená informacemi o tom, jak si kdysi lidé povídali na komunitních latrínách. Zuzana si nic nepřipravila, ale sdělila Ivaně, jak si dává nohy na stůl, když ji v kanclu nikdo nevidí. Inspirovala ji k tomu jedna paní ve vlaku, která si tam sundala ponožky a tzv. se rozpohodila.

Letos si připomínáme několik třicátých výročí v souvislosti s válkami na Balkáně: mimo jiné operaci Bouře, která znamenala konec bojů v Chorvatsku. Ty mají u nás zvláštní privilegium – na rozdíl od konfliktu v Bosně, bombardování Bělehradu pod hlavičkou NATO nebo války v Kosovu je válka o Chorvatsko v podstatě zapomenutá. Jako by se nikdy neodehrála, rozhodně jsme dávno zapomněli, jak k ní došlo, kvůli čemu se vedla, jak se vyvíjela, jak skončila. Jediné, co nám ji dlouho připomínalo, byly rozmlácené domy, kolem kterých jsme jezdili na dovolenou k moři. „Protože cesta k němu vede právě přes některá z území, kde dříve žili Srbové,“ připomíná v další epizodě sourozeneckého podcastu Jakuba a Lukáše Novosadových historik Boris Mosković a dodává: „Češi na tu válku zapomněli nejspíš právě kvůli svým dovoleným. Do Chorvatska se přece jezdí za krásnými zážitky, za sluncem, k vodě, na koupačku, za bezstarostností, a nic z toho si nikdo nechce kazit připomínkami nějakých zvěrstev.“Než se ovšem hovor dostane k samotné válce, je potřeba probrat okolnosti, které jí předcházely: například desetidenní válku o Slovinsko neboli o první území, které se odtrhlo od svazové Jugoslávie. A to na základě přesvědčivého referenda, v němž pro samostatnost země hlasovalo osmdesát osm procent voličů. Slovinsko ale mělo oproti jiným jugoslávským zemím minimálně tři nesporné výhody, které jeho odchod z federace usnadnily a které zapříčinily, že mu v odchodu nikdo pořádně nebránil: ve Slovinsku se mluví jiným jazykem, je to země národnostně homogenní a nemá žádné velké hraniční spory. Jinak je tomu právě v Chorvatsku. Tam tehdy, to jest v roce 1990, rovněž proběhlo referendum o odtržení, rovněž bylo úspěšné, leč jeho legitimita byla zpochybněna už tím, že se ho neúčastnili chorvatští Srbové, tedy více než půlmilion lidí, který tvořil asi dvanáct procent obyvatelstva země.A proč vůbec došlo k referendům? To byl zase výsledek dvou jugoslávských tendencí: po decentralizaci a po dekomunizaci či demokratizaci společností, jež se projevily ve volbách v roce 1990 – volbách v jednotlivých svazových zemích, v nichž někde vyhrála opozice a někde postkomunistická tradice. Přičemž k volbám na federativní úrovni už nikdy nedošlo, předběhl je rozpad země. V samotném Chorvatsku vyhrál volby Franjo Tuđman, kromě jiného někdejší disident, jenž byl v Jugoslávii dvakrát zavřen do vězení. Tuđman nabídl ve svém programu Chorvatům smír: politika ve stylu „co jsme si, to jsme si, hlavně že jsme všichni Chorvati“, která chtěla urovnat bolavé vzpomínky chorvatské společnosti na svou vlastní ustašovskou minulost, slavila úspěch. Stejně jako příslib konfederace se Srbskem – protože otevřeně propagovat odtržení si v kampani Tuđman ještě netroufl.Následovalo ovšem to, co se dalo čekat: vzpoura chorvatských Srbů a pokusy o vyjednávání o podobě soužití; jenže nedostatečné. Zkrátka už všechno – z dnešního pohledu patrně nezadržitelně – směřovalo k násilnému řešení donedávna zdánlivě poklidného soužití dvou národů. V podstatě se čekalo na první oběť, která konflikt vyostří a naplno spustí. Podcast mimochodem probírá také to, jak na situaci reagovaly další okolní státy jako Rakousko nebo Itálie, jaký vliv měla na dějiny jugoslávská mediální situace a kupříkladu neexistence centralizované televize. „Když mluvíme o chorvatské válce, je důležité si říct, že vlastně neznáme její začátek. Ani v chorvatském prostředí se dodnes neví, co za něj považovat, co byla ta poslední kapka,“ připomíná Boris Mosković. „Možná za to může fotbal, derby mezi Záhřebem a Bělehradem, kde Chorvaté poprvé viděli otevřené násilí. Ale shoda na tom není.“Víc v nové epizodě

Hlavně ty neočekávané přitom mají dopad na jejich psychický stav. Jaký? A co by měli dělat rodiče nebo školy? - Češi mají v péči o textil jasno: chtějí šetřit. Co nejvíc ovlivňuje rozhodování lidí u nás při nákupu oblečení? - Už jste letos vyrazili do lesa na borůvky? Než je sníte, lékaři varují: dobře je omyjte ? ideálně i povařte. Jinak hrozí vzácná, ale velmi vážná nemoc. O čem je řeč?

„Mně se stal obrovský průšvih s prezidentem Milošem Zemanem, za který se moderátorsky dodneška stydím,“ prozrazuje známý moderátor před publikem v uvolněných Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12. V rozhovoru s Vasilem Fridrichem plným vtipu a vzájemného špičkování mluví například o moderátorském souznění s Klárou Doležalovou, o tom, jestli si s některými politiky po těch letech už tyká anebo jak moc se v debatách s nimi dá používat humor.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mně se stal obrovský průšvih s prezidentem Milošem Zemanem, za který se moderátorsky dodneška stydím,“ prozrazuje známý moderátor před publikem v uvolněných Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12. V rozhovoru s Vasilem Fridrichem plným vtipu a vzájemného špičkování mluví například o moderátorském souznění s Klárou Doležalovou, o tom, jestli si s některými politiky po těch letech už tyká anebo jak moc se v debatách s nimi dá používat humor.

Investiční podcast Money Penny se tentokrát zaměřil na náklady, které lidi nejčastěji přehlíží. Přichází tím o miliony a uzavírají si cestu za finanční nezávislostí nebo prostě jen bohatším životem. Typickými příklady jsou předplacené poplatky, neúročené kauce, prodlužování studia, předplatná a celá řada nákladů, která není na první pohled vidět. David a Martin se na ně proto vrhli s motorovou pilou argentinského prezidenta a pořádně je ořezali.Celý podcast najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. Vstupenky na konferenci FIRE: https://www.hnfire.cz/

Investiční podcast Money Penny se tentokrát zaměřil na náklady, které lidi nejčastěji přehlíží. Přichází tím o miliony a uzavírají si cestu za finanční nezávislostí nebo prostě jen bohatším životem. Typickými příklady jsou předplacené poplatky, neúročené kauce, prodlužování studia, předplatná a celá řada nákladů, která není na první pohled vidět. David a Martin se na ně proto vrhli s motorovou pilou argentinského prezidenta a pořádně je ořezali. Celý podcast najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. Vstupenky na konferenci FIRE: https://www.hnfire.cz/

Jednou z největších dětských hvězd československé popové scény 80. let byl určitě Josef Melen. Rodák z Litoměřic, který s hudbou začínal s kapelou svého tatínka, později se však dostal do hledáčku velkých hráčů tehdejšího šoubyznysu jako František Janeček, Ladislav Štaidl nebo F. R. Čech. Poslední jmenovaný pro něj do češtiny přetextoval skladbu No Milk Today od anglické skupiny Herman's Hermits, která v tehdejším Československu proslula pod jménem Né, pětku né. Mezi hity jeho repertoáru však patřila i píseň Údolí vran, jíž pod jménem David's Song složil slavný skladatel Vladimir Cosma a přibližně o dekádu později ji hrála i skupina The Kelly Family. O tom, jaké to bylo být dítětem ve světě dospělých, ale i snaze prosadit se i v dospělosti hovořil Josef v dalším On Air ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Vyšší výdaje na obranu bude Česko v příštích letech financovat větším dluhem, což je pragmatická cesta, ale je to dočasné, překlenovací řešení. Výhledově se totiž stát neobejde bez dalších zásadních reforem veřejných financí. Jinak se po roce 2035 těsně přiblíží k takzvané dluhové brzdě. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to tvrdí náměstek ministra financí a do loňska člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.

Místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek schytal pořádnou čočku na sociálních sítích. Důvodem v tomto případě nebylo spojení s komunisty, které upekl společně s předsedkyní strany Janou Maláčovou, i když za to schytal – a to oprávněně – svoje taky. Zaorálkovi se v tomto případě lidé hromadně vysmívali, že neumí počítat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici v květnu podpořila vláda a o pár týdnů později ji odhlasovala i rada Evropské kosmické agentury. „Je ještě spousta práce, která se musí udělat, a spousta věcí, které se musí stát. Ale těším se, až to bude hotové a bude jasno, že poletíme,“ říká pro Český rozhlas Plus bojový pilot a astronaut Aleš Svoboda, který by se mise mohl nejdřív za dva roky zúčastnit.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V úterý začíná schůze poslanecké sněmovny svolaná na žádost hnutí ANO, které chce kvůli bitcoinové aféře svrhnout kabinet. Mohou opoziční poslanci najít k vyslovení nedůvěry vládě dost hlasů? Nejde opozici především o příležitost blýsknout se v předvolební kampani? „Bitcoinová kauza natolik poškodila mezinárodní reputaci a zdestruovala důvěru vůči státním institucím, že to je důvod,“ argumentuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

V úterý začíná schůze poslanecké sněmovny svolaná na žádost hnutí ANO, které chce kvůli bitcoinové aféře svrhnout kabinet. Mohou opoziční poslanci najít k vyslovení nedůvěry vládě dost hlasů? Nejde opozici především o příležitost blýsknout se v předvolební kampani? „Bitcoinová kauza natolik poškodila mezinárodní reputaci a zdestruovala důvěru vůči státním institucím, že to je důvod,“ argumentuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Může být dobrá, špatná, mužská nebo ženská, léčivá, pozitivní i divná.V náboženském scéně alternativní spirituality, nazývané někdy lehce hanlivě „ezo“, se s pojmem „energie“ pracuje neustále.

Taktika o třech bodech měla vládě pomoci vybruslit z mimořádné schůze ohledně bitcoinové aféry Pavla Blažka. Jak se jí to povedlo, v reportáži popisují podcasteři z Vlevo dole.Koalice se rozhodla kauzu takzvaně „vysedět“ a doufat, že se už nebude zhoršovat. „Taktika obsahuje tři body: schovat Pavla Blažka, zkusit z problému obvinit i někoho jiného a útočit na Andreje Babiše,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.Hned první bod plánu - schovat Pavla Blažka - ale vydržel jen pár hodin. Končící ministr spravedlnosti sice oznámil, že nevystoupí na mimořádné úterní schůzi, „hlavu v písku“ ale neudržel.„Naštval totiž nejen opozici, ale také koaliční partnery, kteří měli oprávněně pocit, že si z nich dělá legraci. Ale taky část vlastních spolustraníků, kteří kritiku schytávali za něj,“ přibližuje dění Lucie Stuchlíková.Nakonec tedy nezbylo nic jiného, než Blažka přece jen ukázat. V zákulisí před novináři ještě hýřil svou typickou bohorovností a vtipkoval, že „když po něm Sněmovna touží, má ho mít.“ U pultíku ale bylo vidět, že je to pro něj těžká chvíle.„Dokonce se mu podařilo u kolegů vzbudit lítost, kdy mu za projevenou sebereflexi a některé zákony přišly poděkovat jak poslankyně ANO, tak poslankyně STAN,“ dodává Dolejší.Jinak ale Blažek nic nového na svoji obhajobu nedodal. A také zbytek schůze šel podle očekávání - vláda a opozice se předháněly v obvinění, kdo je větší korupčník, a spekulovalo se o tom, jestli za to náhodou nemohou spíš úředníci nebo tajné služby.Jaké emoce cloumaly ve čtvrtek Sněmovnou? Kdo byl ostřejší než Andrej Babiš? A čím Pavel Blažek v zákulisí vyděsil své kolegy? Poslechněte si repoirtážní epizodu podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Mají mít učebnice jen papírovou podobu? Nebo už výuce vládnou interaktivní tabule, digitální žákovská portfolia, mobilní aplikace a podcasty? Moderní technologie do výuky patří. Ne aby nahradily papírové knihy, ale aby rozšířily možnosti učení, jako didaktické pomůcky. „I ti největší třídní lotři, kteří obvykle nedávají pozor, při poslechu audia zbystří – i když jde o stejnou informaci, jakou bych jim řekl já,“ říká na debatě podcastu Reparát učitel a lektor Vít Boček.

Těsně před výměnou vlády vybuchla v Německu vnitropolitická bomba. Jinak se snad ani nedá označit dopad nedávno zveřejněného posudku civilní kontrarozvědky, podle něhož je protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) „zaručeně pravicově-extremistickou“ stranou. To v praxi znamená, že může být intenzivněji sledována, počínaje odposlechy až po cílené nasazování informátorů do jejích struktur.

„Když jsme se tady bavili s Willemem Dafoem o filmování, říkal jsem mu, že jsem natočil skoro 150 bijáků a on jen koukal, dodal jsem: ,Ale všechny byly špatný‘!“ smál se v dokumentu z cyklu GEN Jiří Bartoška, paradoxně tehdy už čtvrt století prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Který od roku 1994 počal doslova křísit z mrtvých společně s dramaturžkou Evou Zaoralovou.

Záda otočená směrem k publiku, pokukování po teniskách, ale především po vlastních a efekty přetékajících pedal boardech. Nekonečné utápění se v chlácholivém hluku. Těsně po revoluci u nás začala vznikat osobitá nezávislá shoegazová scéna, jejíž příběh vypráví nová kniha Miloše Hrocha Šeptej nahlas.

Jsou sny, které by se neměly nikdy naplnit – když se to stane, jsou to totiž spíš noční můry. Jedním z takových snů byl vystěhovalecký projekt Interhelpo. Projekt československý dělníků a komunistů, kteří ve 20. a 30. letech odjeli do Sovětského svazu budovat nový život. Chtěli žít v nové, jak věřili lepší společnosti. Na vlastní kůži si však vyzkoušeli společenský řád, který o 20 let později ovládl celé Československo.

Motoristé jsou „pohrobci Václava Klause, největšího zla české politiky“. A „pan Rakušan si zase myslí, že se promlčí kauzou Dozimetr“. A ještě také: „Lhaní Spolu, to je prostě moc.“

U běžné hypotéky si vezmete úvěr, který postupně splácíte, a na konci máte nemovitost. U reverzní hypotéky je to naruby. Senior si vezme spotřebitelský úvěr, ten se platí až když zemře nebo se dům prodá.Zatímco ve Spojených státech nebo ve Velké Británii je reverzní hypotéka léty prověřený produkt, u nás je zatím v plenkách. V Česku ji poskytuje například firma Finemo. Za deset let od svého vzniku poskytla zhruba 700 obrácených hypoték.Princip je jednoduchý. Klient, minimálně šedesátiletý, dostane půjčku. Svou nemovitost zastaví, ale až do smrti zůstává jejím vlastníkem. Dostane peníze - naráz či formou pravidelné renty - a během svého života nemusí dluh umořovat. Pokud nechce, nic nesplácí. Naakumulovaný dluh se vyrovnává až po smrti vlastníka domu či bytu. Musí ho uhradit například dědicové, kteří nechtějí o rodinnou nemovitost přijít. Jinak se dům prodá a závazek se zaplatí z výnosu.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?

Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).

Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kratom nebo HHC už měly být – jako méně nebezpečné drogy – od začátku letošního roku dostupné jen omezeně, a to i dospělým. Na regulovaný prodej se ale stále čeká, HHC navíc místo na pulty zamířila na mezinárodní seznam zakázaných drog.

⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý dílRobert Plaga by se po volbách chtěl vrátit do čela ministerstva školství, proto jako lídr vede hnutí ANO do sněmovny ve Středočeském kraji. Jeho první působení na MŠMT bylo převážně covidové, co bude chtít změnit, pokud dostane druhou šanci?Bavili jsme se o vysokém školství, nerovnosti v krysím závodě přijímaček na střední školy i kauze na Národohospodářské fakultě VŠE.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

V Česku by se měly politické strany shodnout na základních principech posílení obranyschopnosti České republiky a nedělat z bezpečnosti předvolební téma, vyzval prezident Petr Pavel. „U zásadních otázek, které mají bezprostřední dopad na bezpečnost naší země, bychom se měli snažit maximálně nalézt shodu. Jinak naši partneři navenek mohou být zmateni,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus šef prezidentova zahraničního odboru Jaroslav Zajíček.

„Putin se to snaží maskovat, ale Rusové mají taky problém. Jinak by o příměří vůbec nejednali. Sledujeme předehru ve větší hře,“ říká ve Studiu N válečná reportérka Petra Procházková. Spojené státy pod vedením Trumpovy administrativy se podle ní místo jasného podporovatele Ukrajiny pasovaly do role prostředníka a vyvíjí teď velký tlak na obě strany. „Trump je mistr metody cukru a biče. A ten bič je obrovský, dlouhý a jeho švih bolí jak Zelenského, tak Putina,“ líčí. Podaří se nakonec vyjednat příměří? Nevyužily by ho obě strany jen k přezbrojení? A kdy Evropa najde novodobého Churchilla a promění silná slova v konkrétní činy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion.  

Před 77 lety 25. února 1948 ovládla Československo komunistická strana. Stala se hegemonem politické scény na více než 40 let. Komunisté sice formálně získali vládu nad zemí v souladu s Ústavou, ve skutečnosti ale celý proces provázel tvrdý nátlak na politiky včetně prezidenta Edvarda Beneše. Na vytlačení ostatních stran se KSČ, nejsilnější česká strana po volbách v roce 1946, pečlivě připravovala.