Podcasts about jinak

Letos si připomínáme několik třicátých výročí v souvislosti s válkami na Balkáně: mimo jiné operaci Bouře, která znamenala konec bojů v Chorvatsku. Ty mají u nás zvláštní privilegium – na rozdíl od konfliktu v Bosně, bombardování Bělehradu pod hlavičkou NATO nebo války v Kosovu je válka o Chorvatsko v podstatě zapomenutá. Jako by se nikdy neodehrála, rozhodně jsme dávno zapomněli, jak k ní došlo, kvůli čemu se vedla, jak se vyvíjela, jak skončila. Jediné, co nám ji dlouho připomínalo, byly rozmlácené domy, kolem kterých jsme jezdili na dovolenou k moři. „Protože cesta k němu vede právě přes některá z území, kde dříve žili Srbové,“ připomíná v další epizodě sourozeneckého podcastu Jakuba a Lukáše Novosadových historik Boris Mosković a dodává: „Češi na tu válku zapomněli nejspíš právě kvůli svým dovoleným. Do Chorvatska se přece jezdí za krásnými zážitky, za sluncem, k vodě, na koupačku, za bezstarostností, a nic z toho si nikdo nechce kazit připomínkami nějakých zvěrstev.“Než se ovšem hovor dostane k samotné válce, je potřeba probrat okolnosti, které jí předcházely: například desetidenní válku o Slovinsko neboli o první území, které se odtrhlo od svazové Jugoslávie. A to na základě přesvědčivého referenda, v němž pro samostatnost země hlasovalo osmdesát osm procent voličů. Slovinsko ale mělo oproti jiným jugoslávským zemím minimálně tři nesporné výhody, které jeho odchod z federace usnadnily a které zapříčinily, že mu v odchodu nikdo pořádně nebránil: ve Slovinsku se mluví jiným jazykem, je to země národnostně homogenní a nemá žádné velké hraniční spory. Jinak je tomu právě v Chorvatsku. Tam tehdy, to jest v roce 1990, rovněž proběhlo referendum o odtržení, rovněž bylo úspěšné, leč jeho legitimita byla zpochybněna už tím, že se ho neúčastnili chorvatští Srbové, tedy více než půlmilion lidí, který tvořil asi dvanáct procent obyvatelstva země.A proč vůbec došlo k referendům? To byl zase výsledek dvou jugoslávských tendencí: po decentralizaci a po dekomunizaci či demokratizaci společností, jež se projevily ve volbách v roce 1990 – volbách v jednotlivých svazových zemích, v nichž někde vyhrála opozice a někde postkomunistická tradice. Přičemž k volbám na federativní úrovni už nikdy nedošlo, předběhl je rozpad země. V samotném Chorvatsku vyhrál volby Franjo Tuđman, kromě jiného někdejší disident, jenž byl v Jugoslávii dvakrát zavřen do vězení. Tuđman nabídl ve svém programu Chorvatům smír: politika ve stylu „co jsme si, to jsme si, hlavně že jsme všichni Chorvati“, která chtěla urovnat bolavé vzpomínky chorvatské společnosti na svou vlastní ustašovskou minulost, slavila úspěch. Stejně jako příslib konfederace se Srbskem – protože otevřeně propagovat odtržení si v kampani Tuđman ještě netroufl.Následovalo ovšem to, co se dalo čekat: vzpoura chorvatských Srbů a pokusy o vyjednávání o podobě soužití; jenže nedostatečné. Zkrátka už všechno – z dnešního pohledu patrně nezadržitelně – směřovalo k násilnému řešení donedávna zdánlivě poklidného soužití dvou národů. V podstatě se čekalo na první oběť, která konflikt vyostří a naplno spustí. Podcast mimochodem probírá také to, jak na situaci reagovaly další okolní státy jako Rakousko nebo Itálie, jaký vliv měla na dějiny jugoslávská mediální situace a kupříkladu neexistence centralizované televize. „Když mluvíme o chorvatské válce, je důležité si říct, že vlastně neznáme její začátek. Ani v chorvatském prostředí se dodnes neví, co za něj považovat, co byla ta poslední kapka,“ připomíná Boris Mosković. „Možná za to může fotbal, derby mezi Záhřebem a Bělehradem, kde Chorvaté poprvé viděli otevřené násilí. Ale shoda na tom není.“Víc v nové epizodě

Hlavně ty neočekávané přitom mají dopad na jejich psychický stav. Jaký? A co by měli dělat rodiče nebo školy? - Češi mají v péči o textil jasno: chtějí šetřit. Co nejvíc ovlivňuje rozhodování lidí u nás při nákupu oblečení? - Už jste letos vyrazili do lesa na borůvky? Než je sníte, lékaři varují: dobře je omyjte ? ideálně i povařte. Jinak hrozí vzácná, ale velmi vážná nemoc. O čem je řeč?

„Mně se stal obrovský průšvih s prezidentem Milošem Zemanem, za který se moderátorsky dodneška stydím,“ prozrazuje známý moderátor před publikem v uvolněných Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12. V rozhovoru s Vasilem Fridrichem plným vtipu a vzájemného špičkování mluví například o moderátorském souznění s Klárou Doležalovou, o tom, jestli si s některými politiky po těch letech už tyká anebo jak moc se v debatách s nimi dá používat humor.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mně se stal obrovský průšvih s prezidentem Milošem Zemanem, za který se moderátorsky dodneška stydím,“ prozrazuje známý moderátor před publikem v uvolněných Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12. V rozhovoru s Vasilem Fridrichem plným vtipu a vzájemného špičkování mluví například o moderátorském souznění s Klárou Doležalovou, o tom, jestli si s některými politiky po těch letech už tyká anebo jak moc se v debatách s nimi dá používat humor.

Investiční podcast Money Penny se tentokrát zaměřil na náklady, které lidi nejčastěji přehlíží. Přichází tím o miliony a uzavírají si cestu za finanční nezávislostí nebo prostě jen bohatším životem. Typickými příklady jsou předplacené poplatky, neúročené kauce, prodlužování studia, předplatná a celá řada nákladů, která není na první pohled vidět. David a Martin se na ně proto vrhli s motorovou pilou argentinského prezidenta a pořádně je ořezali.Celý podcast najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. Vstupenky na konferenci FIRE: https://www.hnfire.cz/

Investiční podcast Money Penny se tentokrát zaměřil na náklady, které lidi nejčastěji přehlíží. Přichází tím o miliony a uzavírají si cestu za finanční nezávislostí nebo prostě jen bohatším životem. Typickými příklady jsou předplacené poplatky, neúročené kauce, prodlužování studia, předplatná a celá řada nákladů, která není na první pohled vidět. David a Martin se na ně proto vrhli s motorovou pilou argentinského prezidenta a pořádně je ořezali. Celý podcast najdete na platformách https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/. Vstupenky na konferenci FIRE: https://www.hnfire.cz/

Jednou z největších dětských hvězd československé popové scény 80. let byl určitě Josef Melen. Rodák z Litoměřic, který s hudbou začínal s kapelou svého tatínka, později se však dostal do hledáčku velkých hráčů tehdejšího šoubyznysu jako František Janeček, Ladislav Štaidl nebo F. R. Čech. Poslední jmenovaný pro něj do češtiny přetextoval skladbu No Milk Today od anglické skupiny Herman's Hermits, která v tehdejším Československu proslula pod jménem Né, pětku né. Mezi hity jeho repertoáru však patřila i píseň Údolí vran, jíž pod jménem David's Song složil slavný skladatel Vladimir Cosma a přibližně o dekádu později ji hrála i skupina The Kelly Family. O tom, jaké to bylo být dítětem ve světě dospělých, ale i snaze prosadit se i v dospělosti hovořil Josef v dalším On Air ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Lidé se po křesťanství ptají, když zjistí, že je to něco, co je osobní a co proměňuje život. Musí to tedy vidět na křesťanech samotných a nesmí si to propojit se svými předsudky. Proto je dobré se jich ptát: Co je podle tebe křesťanství? Co si myslíš o Bohu? Kdo je podle Tebe Ježíš? Je nutné mít připravený svůj příběh o cestě k Bohu v několika verzích a mít ho naučený nazpaměť - příprava nejde proti spontánnosti, naopak ji umožňuje. Jinak se ztrácíme v ději, opakujeme se, hledáme slova. Jsme-li ale připraveni, můžeme se v duchu modlit a ptát se Boha, co konkrétně daný člověk potřebuje slyšet.

Vyšší výdaje na obranu bude Česko v příštích letech financovat větším dluhem, což je pragmatická cesta, ale je to dočasné, překlenovací řešení. Výhledově se totiž stát neobejde bez dalších zásadních reforem veřejných financí. Jinak se po roce 2035 těsně přiblíží k takzvané dluhové brzdě. V pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus to tvrdí náměstek ministra financí a do loňska člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub

Hostem podcastu Men's Factor byl bývalý legionář Stanislav Gazdík, který strávil patnáct let ve francouzské cizinecké legii. Sloužil v Africe, v Sarajevu, v elitních jednotkách. Dnes žije v Česku, učí sebeobranu a píše knihy o bezpečnosti. „Už 20 let dělám programy prevence, ale systém není připravený. Máme přes 30 tisíc veteránů, kteří by mohli být vzory ve školách. Místo toho sedí doma. Stát do nich investoval miliony a pak je zahodil,“ říká Gazdík. Jeho vize je jednoduchá: na každé škole by měli působit tři zkušení veteráni jako dozor, ochránci i mentoři. Jenže naráží na neochotu, strach z odpovědnosti a nepružnou legislativu. „Dnes už nesmíš ani zvýšit hlas. Jinak tě dítě zažaluje.“ Podle Gazdíka je mládež pohodlná, závislá na technologiích a bez vzorů. „Říkám tomu generace Scroll. Jsou to statičtí nomádi. Cestují internetem, ale ztrácejí smysly, zručnost i pud sebezáchovy.“

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalá manažerka Googlu a dnes investorka Kateřina Havrlant byla hostem Hrotcastu a tvrdí, že umělá inteligence dramaticky promění pracovní trh, investování i každodenní život. Česko má podle ní všechny předpoklady stát se technologickým hráčem, pokud dokáže své nápady skutečně realizovat.„Evropa je plná skvělých nápadů. Ale když přijde na exekuci, často se ztratí v přeregulovaném labyrintu,“ říká Havrlant, která dříve patřila k vrcholovým manažerům společnosti Google a dnes ivestuje do startupů s globálním potenciálem. V rozhovoru varuje před technologickým zaostáváním Evropy a nedostatkem ambicí českých zakladatelů. Evropa podle ní nedokáže efektivně podporovat inovace. „Máme skvělé vědce a nápady, ale chybí provázanost. V Česku často vidím startupy, které cílí jen na domácí trh. Bez globální ambice je to z investičního pohledu málo zajímavé,“ dodává.Zásadní je podle ní tým. „Skvělý nápad nestačí. Rozhoduje tah na branku a schopnost věci dotahovat. Jinak se startup rozplyne mezi akcelerátory a pitchovacími soutěžemi.“ Proč začala investovat do umění a jak její cestu ovlivnilo setkání s Medou Mládkovou? Sledujte Hrotcast!

To je mazec!

Pozveme vás do Opočna na zámek, možná i na zmrzlinu, která vám tam i letos léto zpříjemní. Ale hlavně vám představíme všechny novinky, se kterými opočenský zámek do letošní turistické sezóny vstoupil. Některé vás čekají přímo na prohlídce, další potom třeba v zámeckém parku. Vše vám poví kastelán zámku Tomáš Kořínek.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozveme vás do Opočna na zámek, možná i na zmrzlinu, která vám tam i letos léto zpříjemní. Ale hlavně vám představíme všechny novinky, se kterými opočenský zámek do letošní turistické sezóny vstoupil. Některé vás čekají přímo na prohlídce, další potom třeba v zámeckém parku. Vše vám poví kastelán zámku Tomáš Kořínek.

Ivana Jablonovská, zmrzlinářka. Je libo vanilkovou, citronovou, jahodovou nebo čokoládovou zmrzlinu? Zatímco někdo sází na jistotu, odvážnější labužníci hledají cestu k jiným, nepoznaným chutím osvěžující pochoutky. Jak a kde hledá inspiraci zkušená zmrzlinářka Ivana Jablonovská, nakolik dokáže odhadnout chutě zákazníků, jak se připravuje čabajková nebo koprová zmrzlina, nejen to se dozvíme hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek schytal pořádnou čočku na sociálních sítích. Důvodem v tomto případě nebylo spojení s komunisty, které upekl společně s předsedkyní strany Janou Maláčovou, i když za to schytal – a to oprávněně – svoje taky. Zaorálkovi se v tomto případě lidé hromadně vysmívali, že neumí počítat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Českou misi na Mezinárodní vesmírnou stanici v květnu podpořila vláda a o pár týdnů později ji odhlasovala i rada Evropské kosmické agentury. „Je ještě spousta práce, která se musí udělat, a spousta věcí, které se musí stát. Ale těším se, až to bude hotové a bude jasno, že poletíme,“ říká pro Český rozhlas Plus bojový pilot a astronaut Aleš Svoboda, který by se mise mohl nejdřív za dva roky zúčastnit.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč přestal věřit kryptoměnám a realitním fondům? Jak se dívá na budoucnost českého trhu a proč věří, že půda je podceňované aktivum? A jak se z bývalého majitele jedné z největších IT firem v Česku stal dominantní hráč na trhu s pozemky?

Jak brankář Calgary Daniel Vladař hodnotí uplynulou klubovou, ale i reprezentační sezonu? Co je hlavní náplní tréninku v letní přípravě? Jaké zkušenosti má z AHL? Jak si užil dosavadní kariéru v NHL? O tom všem si mladý strážce hokejové svatyně povídal ve studiu Radiožurnálu Sport v pořadu Na place s moderátorem Pavlem Nečasem. Proč je pro gólmany nejtěžší schytat rány na krk nebo klíční kost? Co podle Vladaře chybělo českému týmu na mistrovství světa v Dánsku?Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bydlí na Malé Straně, protože je mu líto nechat centrum Prahy na pospas. Ve veřejném prostoru by rád potkával různý typ lidí, kteří v něm rádi tráví čas, nevyužívají ho jen jako tranzitní území, a také spolu komunikují. Proč zve na piknik do Jeleního příkopu pod Pražským hradem? A proč ho neopouští víra v jednotlivce? Zeptal se ho na to v naší druhé Vizitce s rozhlasové kavárny Radiocafé Ondřej Cihlář. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bydlí na Malé Straně, protože je mu líto nechat centrum Prahy na pospas. Ve veřejném prostoru by rád potkával různý typ lidí, kteří v něm rádi tráví čas, nevyužívají ho jen jako tranzitní území, a také spolu komunikují. Proč zve na piknik do Jeleního příkopu pod Pražským hradem? A proč ho neopouští víra v jednotlivce? Zeptal se ho na to v naší druhé Vizitce s rozhlasové kavárny Radiocafé Ondřej Cihlář.

V úterý začíná schůze poslanecké sněmovny svolaná na žádost hnutí ANO, které chce kvůli bitcoinové aféře svrhnout kabinet. Mohou opoziční poslanci najít k vyslovení nedůvěry vládě dost hlasů? Nejde opozici především o příležitost blýsknout se v předvolební kampani? „Bitcoinová kauza natolik poškodila mezinárodní reputaci a zdestruovala důvěru vůči státním institucím, že to je důvod,“ argumentuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

V úterý začíná schůze poslanecké sněmovny svolaná na žádost hnutí ANO, které chce kvůli bitcoinové aféře svrhnout kabinet. Mohou opoziční poslanci najít k vyslovení nedůvěry vládě dost hlasů? Nejde opozici především o příležitost blýsknout se v předvolební kampani? „Bitcoinová kauza natolik poškodila mezinárodní reputaci a zdestruovala důvěru vůči státním institucím, že to je důvod,“ argumentuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Může být dobrá, špatná, mužská nebo ženská, léčivá, pozitivní i divná.V náboženském scéně alternativní spirituality, nazývané někdy lehce hanlivě „ezo“, se s pojmem „energie“ pracuje neustále.

Taktika o třech bodech měla vládě pomoci vybruslit z mimořádné schůze ohledně bitcoinové aféry Pavla Blažka. Jak se jí to povedlo, v reportáži popisují podcasteři z Vlevo dole.Koalice se rozhodla kauzu takzvaně „vysedět“ a doufat, že se už nebude zhoršovat. „Taktika obsahuje tři body: schovat Pavla Blažka, zkusit z problému obvinit i někoho jiného a útočit na Andreje Babiše,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.Hned první bod plánu - schovat Pavla Blažka - ale vydržel jen pár hodin. Končící ministr spravedlnosti sice oznámil, že nevystoupí na mimořádné úterní schůzi, „hlavu v písku“ ale neudržel.„Naštval totiž nejen opozici, ale také koaliční partnery, kteří měli oprávněně pocit, že si z nich dělá legraci. Ale taky část vlastních spolustraníků, kteří kritiku schytávali za něj,“ přibližuje dění Lucie Stuchlíková.Nakonec tedy nezbylo nic jiného, než Blažka přece jen ukázat. V zákulisí před novináři ještě hýřil svou typickou bohorovností a vtipkoval, že „když po něm Sněmovna touží, má ho mít.“ U pultíku ale bylo vidět, že je to pro něj těžká chvíle.„Dokonce se mu podařilo u kolegů vzbudit lítost, kdy mu za projevenou sebereflexi a některé zákony přišly poděkovat jak poslankyně ANO, tak poslankyně STAN,“ dodává Dolejší.Jinak ale Blažek nic nového na svoji obhajobu nedodal. A také zbytek schůze šel podle očekávání - vláda a opozice se předháněly v obvinění, kdo je větší korupčník, a spekulovalo se o tom, jestli za to náhodou nemohou spíš úředníci nebo tajné služby.Jaké emoce cloumaly ve čtvrtek Sněmovnou? Kdo byl ostřejší než Andrej Babiš? A čím Pavel Blažek v zákulisí vyděsil své kolegy? Poslechněte si repoirtážní epizodu podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Mají mít učebnice jen papírovou podobu? Nebo už výuce vládnou interaktivní tabule, digitální žákovská portfolia, mobilní aplikace a podcasty? Moderní technologie do výuky patří. Ne aby nahradily papírové knihy, ale aby rozšířily možnosti učení, jako didaktické pomůcky. „I ti největší třídní lotři, kteří obvykle nedávají pozor, při poslechu audia zbystří – i když jde o stejnou informaci, jakou bych jim řekl já,“ říká na debatě podcastu Reparát učitel a lektor Vít Boček.

Těsně před výměnou vlády vybuchla v Německu vnitropolitická bomba. Jinak se snad ani nedá označit dopad nedávno zveřejněného posudku civilní kontrarozvědky, podle něhož je protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) „zaručeně pravicově-extremistickou“ stranou. To v praxi znamená, že může být intenzivněji sledována, počínaje odposlechy až po cílené nasazování informátorů do jejích struktur.

Těsně před výměnou vlády vybuchla v Německu vnitropolitická bomba. Jinak se snad ani nedá označit dopad nedávno zveřejněného posudku civilní kontrarozvědky, podle něhož je protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) „zaručeně pravicově-extremistickou“ stranou. To v praxi znamená, že může být intenzivněji sledována, počínaje odposlechy až po cílené nasazování informátorů do jejích struktur.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsme se tady bavili s Willemem Dafoem o filmování, říkal jsem mu, že jsem natočil skoro 150 bijáků a on jen koukal, dodal jsem: ,Ale všechny byly špatný‘!“ smál se v dokumentu z cyklu GEN Jiří Bartoška, paradoxně tehdy už čtvrt století prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Který od roku 1994 počal doslova křísit z mrtvých společně s dramaturžkou Evou Zaoralovou.

„Když jsme se tady bavili s Willemem Dafoem o filmování, říkal jsem mu, že jsem natočil skoro 150 bijáků a on jen koukal, dodal jsem: ,Ale všechny byly špatný‘!“ smál se v dokumentu z cyklu GEN Jiří Bartoška, paradoxně tehdy už čtvrt století prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Který od roku 1994 počal doslova křísit z mrtvých společně s dramaturžkou Evou Zaoralovou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Záda otočená směrem k publiku, pokukování po teniskách, ale především po vlastních a efekty přetékajících pedal boardech. Nekonečné utápění se v chlácholivém hluku. Těsně po revoluci u nás začala vznikat osobitá nezávislá shoegazová scéna, jejíž příběh vypráví nová kniha Miloše Hrocha Šeptej nahlas.

Jsou sny, které by se neměly nikdy naplnit – když se to stane, jsou to totiž spíš noční můry. Jedním z takových snů byl vystěhovalecký projekt Interhelpo. Projekt československý dělníků a komunistů, kteří ve 20. a 30. letech odjeli do Sovětského svazu budovat nový život. Chtěli žít v nové, jak věřili lepší společnosti. Na vlastní kůži si však vyzkoušeli společenský řád, který o 20 let později ovládl celé Československo.

Motoristé jsou „pohrobci Václava Klause, největšího zla české politiky“. A „pan Rakušan si zase myslí, že se promlčí kauzou Dozimetr“. A ještě také: „Lhaní Spolu, to je prostě moc.“

U běžné hypotéky si vezmete úvěr, který postupně splácíte, a na konci máte nemovitost. U reverzní hypotéky je to naruby. Senior si vezme spotřebitelský úvěr, ten se platí až když zemře nebo se dům prodá.Zatímco ve Spojených státech nebo ve Velké Británii je reverzní hypotéka léty prověřený produkt, u nás je zatím v plenkách. V Česku ji poskytuje například firma Finemo. Za deset let od svého vzniku poskytla zhruba 700 obrácených hypoték.Princip je jednoduchý. Klient, minimálně šedesátiletý, dostane půjčku. Svou nemovitost zastaví, ale až do smrti zůstává jejím vlastníkem. Dostane peníze - naráz či formou pravidelné renty - a během svého života nemusí dluh umořovat. Pokud nechce, nic nesplácí. Naakumulovaný dluh se vyrovnává až po smrti vlastníka domu či bytu. Musí ho uhradit například dědicové, kteří nechtějí o rodinnou nemovitost přijít. Jinak se dům prodá a závazek se zaplatí z výnosu.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?

Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).

Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kratom nebo HHC už měly být – jako méně nebezpečné drogy – od začátku letošního roku dostupné jen omezeně, a to i dospělým. Na regulovaný prodej se ale stále čeká, HHC navíc místo na pulty zamířila na mezinárodní seznam zakázaných drog.

⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý dílRobert Plaga by se po volbách chtěl vrátit do čela ministerstva školství, proto jako lídr vede hnutí ANO do sněmovny ve Středočeském kraji. Jeho první působení na MŠMT bylo převážně covidové, co bude chtít změnit, pokud dostane druhou šanci?Bavili jsme se o vysokém školství, nerovnosti v krysím závodě přijímaček na střední školy i kauze na Národohospodářské fakultě VŠE.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

V Česku by se měly politické strany shodnout na základních principech posílení obranyschopnosti České republiky a nedělat z bezpečnosti předvolební téma, vyzval prezident Petr Pavel. „U zásadních otázek, které mají bezprostřední dopad na bezpečnost naší země, bychom se měli snažit maximálně nalézt shodu. Jinak naši partneři navenek mohou být zmateni,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus šef prezidentova zahraničního odboru Jaroslav Zajíček.

„Putin se to snaží maskovat, ale Rusové mají taky problém. Jinak by o příměří vůbec nejednali. Sledujeme předehru ve větší hře,“ říká ve Studiu N válečná reportérka Petra Procházková. Spojené státy pod vedením Trumpovy administrativy se podle ní místo jasného podporovatele Ukrajiny pasovaly do role prostředníka a vyvíjí teď velký tlak na obě strany. „Trump je mistr metody cukru a biče. A ten bič je obrovský, dlouhý a jeho švih bolí jak Zelenského, tak Putina,“ líčí. Podaří se nakonec vyjednat příměří? Nevyužily by ho obě strany jen k přezbrojení? A kdy Evropa najde novodobého Churchilla a promění silná slova v konkrétní činy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion.