Podcasts about jinak

Taktika o třech bodech měla vládě pomoci vybruslit z mimořádné schůze ohledně bitcoinové aféry Pavla Blažka. Jak se jí to povedlo, v reportáži popisují podcasteři z Vlevo dole.Koalice se rozhodla kauzu takzvaně „vysedět“ a doufat, že se už nebude zhoršovat. „Taktika obsahuje tři body: schovat Pavla Blažka, zkusit z problému obvinit i někoho jiného a útočit na Andreje Babiše,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.Hned první bod plánu - schovat Pavla Blažka - ale vydržel jen pár hodin. Končící ministr spravedlnosti sice oznámil, že nevystoupí na mimořádné úterní schůzi, „hlavu v písku“ ale neudržel.„Naštval totiž nejen opozici, ale také koaliční partnery, kteří měli oprávněně pocit, že si z nich dělá legraci. Ale taky část vlastních spolustraníků, kteří kritiku schytávali za něj,“ přibližuje dění Lucie Stuchlíková.Nakonec tedy nezbylo nic jiného, než Blažka přece jen ukázat. V zákulisí před novináři ještě hýřil svou typickou bohorovností a vtipkoval, že „když po něm Sněmovna touží, má ho mít.“ U pultíku ale bylo vidět, že je to pro něj těžká chvíle.„Dokonce se mu podařilo u kolegů vzbudit lítost, kdy mu za projevenou sebereflexi a některé zákony přišly poděkovat jak poslankyně ANO, tak poslankyně STAN,“ dodává Dolejší.Jinak ale Blažek nic nového na svoji obhajobu nedodal. A také zbytek schůze šel podle očekávání - vláda a opozice se předháněly v obvinění, kdo je větší korupčník, a spekulovalo se o tom, jestli za to náhodou nemohou spíš úředníci nebo tajné služby.Jaké emoce cloumaly ve čtvrtek Sněmovnou? Kdo byl ostřejší než Andrej Babiš? A čím Pavel Blažek v zákulisí vyděsil své kolegy? Poslechněte si repoirtážní epizodu podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Do druhého dílu podcastu V producentské dílně přijal pozvání producent, hudebník a držitel několika hudebních cen Boris Carloff. Člověk, který se prý producentem původně vůbec stát nechtěl, ale dnes patří mezi nejrespektovanější osobnosti na české hudební scéně. V rozhovoru odkrývá, proč příliš neuznává kompromisy, jak důležitá je upřímnost při práci ve studiu a proč v hudbě platí jednoduché pravidlo: méně je vždycky více, a to jak v počtu mikrofonů, tak i v používání pluginů. Boris Carloff není z těch, kteří by kolem sebe dělali zbytečný rozruch. Ale když začne mluvit o hudbě, zvuku nebo mikrofonech, je okamžitě jasné, že mluví někdo, kdo má v těchto oblastech obrovský přehled. Nezajímá ho jen nahrávací technika, ale i psychologie tvorby, vztahy mezi lidmi ve studiu a to, co se děje „mezi řádky“. Právě a nejen díky tomu se z něj stal respektovaný producent, který spolupracuje s Debbi, November 2nd a dalšími zvučnými jmény české hudební scény. Minimalismus jako cesta k lepším výsledkům Přestože má největší sbírku mikrofonů v republice, říká, že čím míň mikrofonů použije, tím méně problémů musí řešit. Stejně tak se staví i k pluginům. Sám je pomáhá vyvíjet v rámci firmy United Plugins, ale zároveň se netají tím, že to s nimi podle něj řada zvukařů a producentů přehání: „Lidi dneska mají neomezený přístup k technologiím, ale místo aby se zaměřili na zdroj zvuku, problémy řeší pomocí pluginů, jenže to není ideální způsob.“ Věřit původní myšlence a držet se jí. A hlavně dělat rozhodnutí už při samotném nahrávání. To považuje Boris za mnohem důležitější než nekonečné možnosti, které nabízí dnešní postprodukce. Kvalitní náběr, práce s prostorem, mikrofonem a výběr interpreta, to vše je podle něj klíčové. Svojí práci si nedokáže představit bez kvalitních studiových monitorů, převodníků a samozřejmě mikrofonů. A když už jsme mluvili o technice, v podcastu přišla řeč i na software. Cubase je pro Borise stále hlavní pracovní nástroj. Zmínil mimo jiné i to, který plugin považuje za nejpřeceňovanější, a které naopak používá téměř v každém projektu. Hudební produkce je hlavně práce s lidmi Tento díl ale rozhodně není jen o mikrofonech a pluginech. Velká část rozhovoru se věnuje mezilidské stránce produkce, která hraje zásadní roli. „Producentská práce je také o práci s lidmi, je to jako ve vztahu. Někdy jde vše hladce, jindy nastanou komplikace, ale vždycky by člověk měl být k tomu druhému upřímný. Když něco nefunguje, nebo ti něco vadí, musíš to říct. Jinak ztratíš důvěru.“ I proto se Boris rád stává součástí kapel na delší dobu, vytváří si s nimi přátelský vztah, který přesahuje běžnou studiovou spolupráci. V rámci této epizody se dostáváme i k jeho úzké spolupráci se zpěvačkou Debbi – jejich společnou tvorbu vnímá jako osobní projekt. Na příkladu skladby You Wanted All z Debbiiny nové desky Deep Emotions Boris exkluzivně odkrývá, jak takový track vzniká – od první demo nahrávky až po finální mix a mastering.

Ludvík Hess se před 20 lety touto dobou chystal na otevření prvního babyboxu v Česku. Cesta byla složitá, takže od první myšlenky k realizaci uběhly nejméně dva roky. Dnes je po republice 88 babyboxů a objevilo se v nich celkem 277 dětí. Ve velmi otevřeném rozhovoru pro Radiožurnál v rámci seriálu Příběhy babyboxu 2 mluví Ludvík Hess i o tom, jak mu babyboxy ovlivnily soukromý život. 13 let žil s odloženou holčičkou a její matkou.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stopovat se musí umět, že ano. Stopař by měl zvládat naprostou nejistotu, která se před ním rozprostírá. Kde budu za hodinu a kde zítra? Nevím, netuším, nezajímá, nazdar.Stopař nemůže lpět na hygieně, protože té se mu často z objektivních důvodů nedostává; ani na pohodlí. Matně si ještě vzpomínám na ony vypolstrované, čisťounké kamiony v Rusku – to bejvávaly na silnici časy! Tady na Borneu obvykle nemůžu dát nohy pod sebe, protože tam je už napasovaný sud s nějakým mazutem, a tak si je strkám různě za hlavu. Přitom jsem antijogínský typ.Stopař se nesmí bát lidí, i když třeba vypadají jako lovci lebek – právě naopak, měl by je mít rád. Což taky zvládám, z dětské důvěry v širý svět okolo jsem naštěstí nikdy nevyrostl… No a potom není k zahození, když stopař dovede v průběhu cesty improvizovat.Dám příklad z posledních dvou dnů tady na ostrově Borneo, v jeho východní, indonéské části. V noci na čtvrtek jsem se jakžtakž vyspal, respektive byl jsem v posteli a jedním přivřeným okem sledoval velký fotbalový příběh milovaného Tottenhamu; to mi za ospalky stálo. Jinak na Borneu obvykle jedu celou noc v kamionu – už jsem to praktikoval třikrát.Pokud se podíváte na mapu, těžko tomu uvěříte: sice jde o obrovský ostrov, ale přeci jen, od severu na jih je to jenom dva tisíce kilometrů.No právě, dva tisíce. A já tu ještě nikdy nezvládl víc než 350 za den.

Mají mít učebnice jen papírovou podobu? Nebo už výuce vládnou interaktivní tabule, digitální žákovská portfolia, mobilní aplikace a podcasty? Moderní technologie do výuky patří. Ne aby nahradily papírové knihy, ale aby rozšířily možnosti učení, jako didaktické pomůcky. „I ti největší třídní lotři, kteří obvykle nedávají pozor, při poslechu audia zbystří – i když jde o stejnou informaci, jakou bych jim řekl já,“ říká na debatě podcastu Reparát učitel a lektor Vít Boček.

Malíř a sklář přemítá o tom, jak jeho tvorbu ovlivnil vážný úraz hlavy, proč chtěl vždycky dělat ošklivé sklo a že by umění mělo člověka zasáhnout.

Těsně před výměnou vlády vybuchla v Německu vnitropolitická bomba. Jinak se snad ani nedá označit dopad nedávno zveřejněného posudku civilní kontrarozvědky, podle něhož je protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) „zaručeně pravicově-extremistickou“ stranou. To v praxi znamená, že může být intenzivněji sledována, počínaje odposlechy až po cílené nasazování informátorů do jejích struktur.

Těsně před výměnou vlády vybuchla v Německu vnitropolitická bomba. Jinak se snad ani nedá označit dopad nedávno zveřejněného posudku civilní kontrarozvědky, podle něhož je protimigrační Alternativa pro Německo (AfD) „zaručeně pravicově-extremistickou“ stranou. To v praxi znamená, že může být intenzivněji sledována, počínaje odposlechy až po cílené nasazování informátorů do jejích struktur.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsme se tady bavili s Willemem Dafoem o filmování, říkal jsem mu, že jsem natočil skoro 150 bijáků a on jen koukal, dodal jsem: ,Ale všechny byly špatný‘!“ smál se v dokumentu z cyklu GEN Jiří Bartoška, paradoxně tehdy už čtvrt století prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Který od roku 1994 počal doslova křísit z mrtvých společně s dramaturžkou Evou Zaoralovou.

„Když jsme se tady bavili s Willemem Dafoem o filmování, říkal jsem mu, že jsem natočil skoro 150 bijáků a on jen koukal, dodal jsem: ,Ale všechny byly špatný‘!“ smál se v dokumentu z cyklu GEN Jiří Bartoška, paradoxně tehdy už čtvrt století prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Který od roku 1994 počal doslova křísit z mrtvých společně s dramaturžkou Evou Zaoralovou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po osmdesáté slavíme konec druhé světové války. Zdánlivě o ní všechno víme, přitom ale je pořád mnoho neznámých příběhů i jenom u nás ve střední Evropě. Třeba příběh nejmenšího slovanského národa, Lužických Srbů: slovanští občané Německa byli germanizováni, měli zakázáno používat svou řeč, muži museli sloužit ve wehrmachtu. Na jaře 1945 přišla sovětská armáda a pod ní začleněná 2. polská armáda Lužici osvobodit, na což ženy vzpomínají jako na největší hrůzu svých životů. Sověti znásilňovali, Poláci kradli. Drážďany hořely, Budyšín byl rozstřílen, Lužice vydrancována. Zlato ztratilo veškerou cenu, rodiny byly rozbité, lidé se vydali na cesty. Mnoho z nich i do Čech, válkou dotčených málo. Lužičtí Srbové válku vyhráli, přesto jsou dnes na poražené straně. Poslechněte si příběh, který by vám neměl zůstat utajen, protože v něm jsou významně přítomni i Češi. Jakub a Lukáš Novosadovi v dalším díle svého sourozeneckého podcastu přibližují historii, která neprávem stále stojí stranou pozornosti.„Dovolím si prohlásit, že druhá světová válka zdechla v Hórkách, neboť útok polního maršála Schörnera byl posledním nesmyslným útokem Hitlerovy armády. Její nejvyšší velitel se totiž mezitím v Berlíně zastřelil,“ napsal spisovatel Jurij Koch a konstatoval tak, že Lužičtí Srbové by měli být plnohodnotně přítomni u oslav konce druhé světové války. Leč nejsou. Neslaví je, protože neslaví ani Německo. V Německé demokratické republice, pod níž Lužice spadala, se do roku 1965 slavil 8. května Tag der Befreiung (Den osvobození). Později na oslavy došlo už jen dvakrát při kulatých výročích: při čtyřicátém v roce 1985 znovu 8. května pod zavedeným názvem, při třicátém v roce 1975 o den později pod hlavičkou Tag des Sieges (Den vítězství). Jinak nikdy, od německého znovusjednocení v roce 1990 už vůbec – až před pěti lety svátek vyhlásila spolková země Berlín.Nacismus v Lužici trval od roku 1933 do roku 1945 a Slované, které Hitlerův režim nejprve vábil k volbám, byli postupně víc a víc šikanováni. Byly zakazovány jejich tiskoviny, finančně byly podporovány rodiny, které se zřekly slovanského jazyka, naopak ty, které na něm trvaly, byly pronásledovány. Učitelé a faráři byli odesíláni do ryze německojazyčných oblastí, zatímco do Lužice naopak přicházely prověřené kádry, neschopné slovanského slova. Po nacistické buzeraci přišlo jaro 1945 a rovinatá země posloužila jako prostor pro vpád sovětské armády na Berlín. Operovaly tu polské jednotky spolu se sovětskými, padly stovky Poláků.Pamětnice dodnes říkají, že nacisté se chovali strašně, ale že to, co předváděli Sověti, bylo daleko horší. Známé jsou cedulky, které si Lužičtí Srbové vyvěšovali na dveře domů a na nichž azbukou byly vyvedeny nápisy: „Zde bydlí Slované, ne Němci.“ Nepomáhalo to – zabitých a znásilněnýchbylo mnoho. Asi je to logické: Němci tu byli doma, území neokupovali, nerabovali na něm ani neznásilňovali, zatímco Rudá armáda ano. Navíc v chaosu války zřejmě nikdo nehleděl na to, kdo je kdo, ostatně Rudoarmějci patrně nevěděli, že by v Lužici, tedy v Německu, mohli Slované žít.Pamětníci také vzpomínají na rudé nebe, když hořely Drážďany – vidět ho bylo i daleko z Čech. Fronta celou zemi zničila, byl hlad, všechno zničené a vypálené. Nebyla práce, proto lidé odcházeli do Čech, kde naopak byla a poptávka po lidech také. Už zůstali, šlo o ryzí ekonomickou migraci. A zároveň byla dotvořena další zkáza: odsun Němců z Čech znamenal, že někam ti lidé jít museli. A tak šli mimo jiné do Lužice, kterou germanizovali. Dotvořili Češi, kteří se po staletí snažili pomáhat Lužickým Srbům a podporovat je, jejich zkázu? Aneb konečně podcast, který klade zásadní otázky.

Jen několik dětí z Lidic mělo štěstí, že přežily válku a po osvobození se setkaly se svými nejbližšími a příbuznými. Přežilo 17 ze 105 dětí. Jedním z nich je pan Jiří Pitín, kterému bylo v den, kdy nacisté srovnali Lidice se zemí, 7 týdnů.

Záda otočená směrem k publiku, pokukování po teniskách, ale především po vlastních a efekty přetékajících pedal boardech. Nekonečné utápění se v chlácholivém hluku. Těsně po revoluci u nás začala vznikat osobitá nezávislá shoegazová scéna, jejíž příběh vypráví nová kniha Miloše Hrocha Šeptej nahlas.

Jsou sny, které by se neměly nikdy naplnit – když se to stane, jsou to totiž spíš noční můry. Jedním z takových snů byl vystěhovalecký projekt Interhelpo. Projekt československý dělníků a komunistů, kteří ve 20. a 30. letech odjeli do Sovětského svazu budovat nový život. Chtěli žít v nové, jak věřili lepší společnosti. Na vlastní kůži si však vyzkoušeli společenský řád, který o 20 let později ovládl celé Československo.

Jsou sny, které by se neměly nikdy naplnit – když se to stane, jsou to totiž spíš noční můry. Jedním z takových snů byl vystěhovalecký projekt Interhelpo. Projekt československý dělníků a komunistů, kteří ve 20. a 30. letech odjeli do Sovětského svazu budovat nový život. Chtěli žít v nové, jak věřili lepší společnosti. Na vlastní kůži si však vyzkoušeli společenský řád, který o 20 let později ovládl celé Československo.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rudá armáda jakožto jediný osvoboditel, Američané v roli padouchů a oslava komunistických vůdců a mlčení o vojenských velitelích domácího ozbrojeného odporu proti německým okupantům – to vše patří mezi mýty, které po druhé světové válce obestřely květnové povstání. Jak se jeho obraz proměňoval od roku 1945 až do současnosti? Vývoj rámování role sovětských a amerických vojsk mapuje druhý díl seriálu Když český lid povstal.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Motoristé jsou „pohrobci Václava Klause, největšího zla české politiky“. A „pan Rakušan si zase myslí, že se promlčí kauzou Dozimetr“. A ještě také: „Lhaní Spolu, to je prostě moc.“

Motoristé jsou „pohrobci Václava Klause, největšího zla české politiky“. A „pan Rakušan si zase myslí, že se promlčí kauzou Dozimetr“. A ještě také: „Lhaní Spolu, to je prostě moc.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U běžné hypotéky si vezmete úvěr, který postupně splácíte, a na konci máte nemovitost. U reverzní hypotéky je to naruby. Senior si vezme spotřebitelský úvěr, ten se platí až když zemře nebo se dům prodá.Zatímco ve Spojených státech nebo ve Velké Británii je reverzní hypotéka léty prověřený produkt, u nás je zatím v plenkách. V Česku ji poskytuje například firma Finemo. Za deset let od svého vzniku poskytla zhruba 700 obrácených hypoték.Princip je jednoduchý. Klient, minimálně šedesátiletý, dostane půjčku. Svou nemovitost zastaví, ale až do smrti zůstává jejím vlastníkem. Dostane peníze - naráz či formou pravidelné renty - a během svého života nemusí dluh umořovat. Pokud nechce, nic nesplácí. Naakumulovaný dluh se vyrovnává až po smrti vlastníka domu či bytu. Musí ho uhradit například dědicové, kteří nechtějí o rodinnou nemovitost přijít. Jinak se dům prodá a závazek se zaplatí z výnosu.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?

Hostem podcastu Men's Factor byla rodinná mediátorka Michaela Kopalová. Vedle klasické rodinné mediace se zaměřuje také na tzv. vrstevnickou mediaci, při které starší žáci pomáhají mladším řešit konflikty. Tento přístup nejenže snižuje výskyt šikany, ale pomohl odhalit i vážné případy ohrožení dětí. Učit děti mediaci už na základních školách může podle mediátorky zásadně ovlivnit celou jejich budoucnost. „Když se děti naučí rozeznávat manipulaci a správně komunikovat už v mladém věku, budou v dospělosti odolnější a zdravější,“ tvrdí.Podle Kopalové je klíčové, aby škola nebyla jen místem vzdělávání, ale i prostředím pro rozvoj sociálních dovedností. „Škola musí učit nejen učivo, ale i to, jak správně fungovat ve vztazích. Jinak děti ztrácí oporu a orientaci v tom, co je správné,“ dodává. Projekt vrstevnické mediace Kopalová od roku 2021 testuje na školách v Ústeckém kraji. Letos pořádá první ročník soutěže vrstevnických mediátorů, kde žáci předvedou své schopnosti v navazování kontaktu, vytváření důvěry a řešení konfliktů. Akci zaštítila Eva Pavlová.

Na svou poslední výstavu kraslic v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě se paní Drahoslava Horká ještě vešla. To jich měla ve sbírce 1800.

Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).

Praha je bezpečnější, ekologičtější a lépe připravená na výzvy budoucnosti, řekl primátor hlavního města, když před měsícem hodnotil dva roky ve vedení metropole. Kdy a jak se změní parkovací systém v Praze? Zdraží se městská hromadná doprava? A blíží se konec sdílených elektrokoloběžek? Vladimír Kroc se ptal pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Zakladatelé Avastu a Oldřich Šlemr se dočkali. Hotel Fairmont Golden Prague alias dřívější InterContinental opět otevřel. S investicí za více než deset miliard korun na počátku investoři nepočítali, ale nakonec byla nutná. O návratnosti takové sumy v hoteliérství si můžete přečíst na HN.cz. A také vrcholí přijímací zkoušky na střední školy, o čemž budeme především hovořit.

Ranní brífink Jaroslava Maška: Zakladatelé Avastu a Oldřich Šlemr se dočkali. Hotel Fairmont Golden Prague alias dřívější InterContinental opět otevřel. S investicí za více než deset miliard korun na počátku investoři nepočítali, ale nakonec byla nutná. O návratnosti takové sumy v hoteliérství si můžete přečíst na HN.cz. A také vrcholí přijímací zkoušky na střední školy, o čemž budeme především hovořit.

Kratom nebo HHC už měly být – jako méně nebezpečné drogy – od začátku letošního roku dostupné jen omezeně, a to i dospělým. Na regulovaný prodej se ale stále čeká, HHC navíc místo na pulty zamířila na mezinárodní seznam zakázaných drog.

⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý dílRobert Plaga by se po volbách chtěl vrátit do čela ministerstva školství, proto jako lídr vede hnutí ANO do sněmovny ve Středočeském kraji. Jeho první působení na MŠMT bylo převážně covidové, co bude chtít změnit, pokud dostane druhou šanci?Bavili jsme se o vysokém školství, nerovnosti v krysím závodě přijímaček na střední školy i kauze na Národohospodářské fakultě VŠE.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

Celé 20. století měli železniční nadšenci jasno – nejdelší železniční tunel na českém území byl na Šumavě, na trati z Plzně do Železné rudy. Měřil 1747 metrů.

Celé 20. století měli železniční nadšenci jasno – nejdelší železniční tunel na českém území byl na Šumavě, na trati z Plzně do Železné rudy. Měřil 1747 metrů.

V Česku by se měly politické strany shodnout na základních principech posílení obranyschopnosti České republiky a nedělat z bezpečnosti předvolební téma, vyzval prezident Petr Pavel. „U zásadních otázek, které mají bezprostřední dopad na bezpečnost naší země, bychom se měli snažit maximálně nalézt shodu. Jinak naši partneři navenek mohou být zmateni,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus šef prezidentova zahraničního odboru Jaroslav Zajíček.

V Česku by se měly politické strany shodnout na základních principech posílení obranyschopnosti České republiky a nedělat z bezpečnosti předvolební téma, vyzval prezident Petr Pavel. „U zásadních otázek, které mají bezprostřední dopad na bezpečnost naší země, bychom se měli snažit maximálně nalézt shodu. Jinak naši partneři navenek mohou být zmateni,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus šef prezidentova zahraničního odboru Jaroslav Zajíček.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsou společnosti, které ve svých dotovaných fotovoltaických elektrárnách vyrobí kilowatt za 15 korun, a pak ji zlikvidují za 22 korun. Takže získají 37 korun za kilowatt. A platíme to my všichni ve vysokých cenách energií. Obnovitelné zdroje jsou nejdražší zdroje energie,“ říká odborník na energetiku Pavel Janeček v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 25.03.2025, www.RadioUniversum.cz

„Putin se to snaží maskovat, ale Rusové mají taky problém. Jinak by o příměří vůbec nejednali. Sledujeme předehru ve větší hře,“ říká ve Studiu N válečná reportérka Petra Procházková. Spojené státy pod vedením Trumpovy administrativy se podle ní místo jasného podporovatele Ukrajiny pasovaly do role prostředníka a vyvíjí teď velký tlak na obě strany. „Trump je mistr metody cukru a biče. A ten bič je obrovský, dlouhý a jeho švih bolí jak Zelenského, tak Putina,“ líčí. Podaří se nakonec vyjednat příměří? Nevyužily by ho obě strany jen k přezbrojení? A kdy Evropa najde novodobého Churchilla a promění silná slova v konkrétní činy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion.  

Světová politika se nám mění před očima, realita překonává i to, co by před pár týdny nevymysleli ani autoři geopolitické fantastiky. Je stále zjevnější, že současnému vedení Spojených států je nejen Ukrajina, ale i bezpečnost Evropy vcelku lhostejná a že si budeme muset poradit sami. Jinak nám hrozí, že si s námi agresivní Rusko udělá, co bude chtít.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtečky obrazovky jsou pro nevidomé osoby klíčové, ale vývojáři a vývojářky jejich potřeby ne vždy zohlední. Jinak banální úkony se proto stávají zdlouhavými, složitými nebo nemožnými. Nevidomý zpěvák Radek Žalud v Podcastu Živě popisuje bariéry, kterým lidé se zrakovým omezením čelí.Apple byl pro nevidomé etalonem inkluzivního designu, ale v posledních letech asistivním technologiím pozornost nevěnuje. Zejména macOS se tak používá čím dál obtížněji, říká zpěvák. Přesto technologický vývoj považuje za úžasný. AI nevidomým otevírá nové obzory a stává se nedocenitelným pomocníkem.Problémem jsou syntetické hlasy. Přestože vznikají přirozeně znějící hlasy, mají velkou odezvu a často nefungují offline. Ty od zahraničních podniků nemluví dokonale česky. Radek Žalud proto ve volném čase vyvíjí vlastní syntetický hlas. Potřebujete-li poradit nebo pomoci, kontaktujte ho e-mailem: radek.zalud@seznam.cz.01:12 – Bariéry a inkluzivní design15:57 – Syntetické hlasy26:42 – Vývoj technologií32:16 – Jak nevidomí ovládají mobil40:13 – AI je skvělý pomocník48:06 – Velké firmy nenaslouchají

„První příznaky toho, že by dítě mohlo mít neurovývojovou vadu, tedy autismus, ADHD nebo třeba vývojovou dysfázii, se můžou projevit jako poruchy spánku, opožděný vývoj chůze a řeči, velká vybíravost v jídle,“ říká pediatr a neonatolog Cyril Matějka, který se věnuje neurovývojovým vadám u dětí.

„První příznaky toho, že by dítě mohlo mít neurovývojovou vadu, tedy autismus, ADHD nebo třeba vývojovou dysfázii, se můžou projevit jako poruchy spánku, opožděný vývoj chůze a řeči, velká vybíravost v jídle,“ říká pediatr a neonatolog Cyril Matějka, který se věnuje neurovývojovým vadám u dětí. Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slávistický trenér Jindřich Trpišovský je díky svým úspěchům v pohárové Evropě jediným českým koučem, o kterého je nyní v Evropě zájem, a to i v poměrně velkých klubech. Jinak momentálně čeští trenéři vůbec nejsou v módě. Proč?####01:49 Tomáš Vaclík zazářil v Portu07:55 Patrik Schick v Německu dál pálí21:02 O české trenéry není v zahraničí zájem33:41 Brankářský fantom z Pardubic47:31 Slavia přehrála Plzeň54:23 Sázkařské okénko s FortunouPo nedělní výhře v Plzni spěje Slavia ke čtvrtému mistrovskému titulu, pod kterým se bude skvět Trpišovského podpis. V Evropské lize to sice červenobílým v této sezoně příliš nevyšlo, ale v letech předchozích hráli v soutěžích UEFA třikrát čtvrtfinále. A to je opravdu pěkná vizitka, díky níž je o Trpišovského zájem i v zahraničí. V průběhu času se ozývaly kluby z Ruska, z arabského světa a v posledních letech také z Anglie. Velký zájem měl svého času Nottingham Forest, spekulovalo se také o Brightonu.Při vší úctě k ostatním českým trenérům, nutno konstatovat, že o žádného dalšího z nich v současnosti není v zahraničí zájem. Svědčí o tom přehled, který na síti X nedávno odprezentoval web cefoza.cz, který mapuje působení českých fotbalistů a fotbalistek po celém světě. Nosiči vody se věnovali i podrobnějšímu rozboru utkání Plzně se Slavií. Srovnali styl útočníků Davida Lafaty a Patrika Schicka a podívali se i pod pokličku trápících se Pardubic.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Před 77 lety 25. února 1948 ovládla Československo komunistická strana. Stala se hegemonem politické scény na více než 40 let. Komunisté sice formálně získali vládu nad zemí v souladu s Ústavou, ve skutečnosti ale celý proces provázel tvrdý nátlak na politiky včetně prezidenta Edvarda Beneše. Na vytlačení ostatních stran se KSČ, nejsilnější česká strana po volbách v roce 1946, pečlivě připravovala.

Také ve Spojených státech občas narazíte na podniky, kde vám naservírují výbornou kávu do porcelánových nebo keramických šálků. Musí se ale hledat. V Chicagu takovou kavárnu s vlastní pražírnou, osobitou výzdobou interiérů a samozřejmě výbornou kávou najdete ve čtvrti Ukrainian Village. A protože je káva nápoj temný a černý, jmenuje se firma provozující tuto malou síť kaváren v New Yorku a Chicagu Dark Matter Coffee.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Není zvykem zvát na inauguraci amerického prezidenta světové státníky. Neměli by čas ani na společnou fotku, natož na pracovní jednání. Jinak tomu nebylo ani včera, přestože Donald Trump pád zvučných jmen pozval. Omluvili se ale čínský prezident Si Ťin-pching, Trumpův protihráč na mezinárodní scéně, i maďarský premiér Viktor Orbán coby jeden ze skalních Trumpových fanoušků. Oficiální roli tak opět sehráli velvyslanci.

Už příští týden se Donald Trump stane podruhé oficiálně prezidentem. „USA chce přetvořit v konzervativní zemi se silnou rolí náboženství. Amerika se mění před očima a bude vypadat jinak, než ji známe,“ říká z USA česká novinářka.Je to už osm let, co se novinářka Jana Ciglerová rozhodla vzít tři malé děti a spolu s nimi se s manželem přestěhovala na Floridu. Nejdřív jen na měsíc za teplem, pak na tři měsíce, aby nakonec na Floridě zůstala. Byla nejprve dopisovatelkou deníku MF Dnes, aby se posléze stala americkou zpravodajkou Deníku N.„Amerika mi přišla strašně zajímavá, ucítila jsem tam možnost, že bych se mohla vrátit ke zpravodajské práci a šla jsem tehdy za ředitelem redakce Mladé fronty DNES a zeptala jsem se ho, jestli by mě nechtěl poslat do Ameriky jako zahraniční zpravodajku. A on mi tehdy řekl, že když ho to nebude stát o moc víc, než mi platí dnes, takže proč ne,“ vypráví Jana Ciglerová v podcastu Mediální cirkus, kde byla hostem.„Je to práce snů. Zároveň ale chápu důvody, proč jsou zpravodajové někde na postech 4 nebo 5 let a potom se přirozeně točí. Ty totiž ztrácíš po letech určitou citlivost nebo nadšení. Třeba teď se ve Wisconsinu stala další masová střelba. Respektive nakonec se ukázalo, že byli dva mrtví, původně ale říkali pět. A já už jsem mohla napsat scénář toho, jak to bude vypadat. Že nejdříve lidé budou říkat, že to si nikdy nemysleli, že by se to mohlo stát zrovna u nich. Pak budou přicházet příběhy, kdy se odtajní identita obětí, bude se to soustřeďovat na to, stanice nebudou říkat jméno střelce nebo střelkyně, pak bude pohřeb, což je ten nejtěžší moment. Politici budou vinit jedni druhé. To znamená republikáni budou říkat, že šlo o psychické problémy, demokraté, že za to můžou zbraně. Takže už vlastně umím napsat scénář a ono se to skutečně podle toho děje,“ popisuje novinářka.Jana Ciglerová za svoji kariéru pracovala pro Lidové noviny, MF Dnes nebo Českou televizi. Byla šéfredaktorkou české verze časopisu Elle, stála u vzniku pořadu Tah dámou na ČT nebo u zrodu přílohy MF Dnes ONA Dnes. Od roku 2018 pak z Ameriky píše pro Deník N.Spojené státy americké se v posledních letech zásadně proměňují vlivem silných migračních vln. Ty se propisují do složení obyvatel USA a mění i rozložení politických sil. Mnohé tradičně demokratické státy se pod vlivem změny obyvatel názorově posunuly směrem k demokratům. Kam až vlastně mohou dojít změny v americké společnosti? A jak daleko ji může v příštích letech posunout Donald Trump?„Mí optimističtí američtí přátelé říkají, že Amerika vždycky dojde k nějakému extrému a pak se vzpamatuje a zase se to srovná. Já si myslím, že na toto druhé volební období měl Donal Trump a zejména lidé kolem něj, ty síly a skupiny kolem něj, čas se velmi dobře připravit. Mají několik vlivových skupin, které jdou krok za krokem, mají připraveno jak ovládnutí školních rad, regionálních politických sdružení, tak zrušení ministerstva školství a podobně. Oni vlastně Ameriku chtějí přetvořit na konzervativní zemi tak, jak Amerika dosud nebyla. A nadřazené skupiny, tak, jak já to tam vidím, budou běloši evropského původu, kteří budou propagovat náboženské pojetí vlády. Bude několik států, kde budou klást odpor, nicméně ten frontální útok na systém vzdělávání je tak markantní, že si myslím, že to vlastně bude změna na dlouhou dobu,“ dodává Jana Ciglerová.Jak se mění v Americe novinařina? Proč tolik roste vliv podcasterů, kteří stojí mimo velké redakce? A jak společnost na novináře reaguje?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Národnostní otázka je velmi citlivá otázka dneska,“ říkal už v létě roku 1989 ve svém slavném projevu z Červeného Hrádku tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, v pasáži věnované vztahům Čechů a Slováků. Krom jiného uvedl, že při obsazování funkcí ve federálních orgánech je třeba používat národnostní klíč: „Jestli tam mám deset vedoucích oddělení, musí být tři Slováci. Musí. Jinak může vzniknout národnostní krize,“ upozornil Jakeš.

(Koloským 3:12-17) Jak bude vypadat rok 2025 v našem životě? Proč by měl žít křesťan jinak než ostatní lidé?

Máme za sebou dobrý, nebo špatný rok? Každý ho posuzuje primárně podle svého soukromí, jak se dařilo jeho rodině a nakolik byl úspěšný v práci, zda se cítil šťastný či aspoň spokojený. Jenže nelze úplně oddělit privátní a společenskou sféru. Když prosperuje země, odráží se to i v našem rozpoložení, náladě, pohledu na svět.

Pro zájemce o dění kolem Ruska a Ukrajiny, který vývoj podrobně nesleduje, ale řídí se takzvaným zdravým rozumem, by mohl znít logicky závěr, že Putinovi odpůrci v emigraci soustřeďují všechny síly k tomu, aby docílili porážky současného Ruska, a tudíž bezvýhradně podporují Ukrajinu v jejím boji.

Česká filharmonie vystoupí pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova se třemi koncerty v legendární newyorské Carnegie Hall. Je rozdíl, pokud diriguje Byčkov, nebo dřív Jiří Bělohlávek? „Na notoricky známých skladbách, jako je Má vlast nebo Mahlerova Symfonie č. 5 cis moll, se právě práce dirigenta pozná nejvíc. I proto, že je hrají všechny velké orchestry na světě,“ vysvětluje generální ředitel filharmonie David Mareček.