Podcasts about funguje

Kvůli komiksu Zelený Raoul se s nimi kdysi soudil Jiří Paroubek, kvůli karikatuře na obálce to stejné dělal Tomio Okamura. Přesto si z politiků utahují dál. „Nejlépe prodávají časopis,“ říká šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.„Tomio Okamura je samozřejmě Pitomio a my všichni to můžeme říkat. Jak konstatoval soud, musí snést vyšší míru kritiky. Navíc to, kdy jako první věc ve funkci předsedy Sněmovny podrží štafle, aby někdo jiný sundal ukrajinskou vlajku, která se mu nelíbí, je podle mě krystalickou ukázkou chování někoho, komu by se dalo říkat Pitomio,“ vysvětluje Martin Bartkovský, šéfredaktor časopisu Reflex, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Právě vyobrazení Tomia Okamury jako klauna s nápisem Pitomio je asi nejslavnější obálka Reflexu. A to i díky následnému soudnímu sporu.Vyšla 7. listopadu 2012 v době, kdy se Okamura stal senátorem a pracoval na znásobení známosti svého jména tím, že kandidoval v prvních přímých prezidentských volbách. Po vydání karikatury dal Okamura na Reflex žalobu. Tu ale po mnohaleté soudní tahanici předloni definitivně prohrál.Na obálce fungují Babiš, Zeman a OkamuraČasopis Reflex vychází v Česku už 35 let a na výrazných titulních stranách si zakládá.„Fungují čeští politici. Byla doba, kdy vládl Andrej Babiš s Milošem Zemanem a do toho tam jako třetí vzadu pobíhal Tomio Okamura nebo komunisté, o které se vláda tehdy opírala. Tam stačilo kohokoliv z téhle vlády dát na obálku a hned tam prodeje byly. Dneska už to takhle není,“ říká šéfredaktor Bartkovský. „Filip Turek a jeho volební blitzkrieg v eurovolbách zafungoval velmi dobře. Motoristé fungují. I Andrej Babiš. Funguje i prezident Petr Pavel a vždycky funguje Volodymyr Zelenskyj. Stejně tak Vladimir Putin nebo Donald Trump, ale to jsou jediné zahraniční persony,“ popisuje Bartkovský taktiku při výrobě titulních stran.Vůbec nejúspěšnější titulní strany Reflexu za rok 2025 se ale nakonec politiky vůbec netýkaly. „Byly to obálky in memoriam našich dlouholetých spolupracovníků. Tím jedním byl psycholog Cyril Höschl a tím druhým byl šéf karlovarského filmového festivalu pan Jiří Bartoška,“ dodává Martin Bartkovský.Ten se šéfredaktorem Reflexu stal v prosinci 2023, po půl roce nejistoty ve vedení časopisu. Před ním ho řídil Marek Stoniš a časopis se často dostával na hranu kritiky za texty a titulky zavánějící někdy až xenofobií.„Kvůli obálce s černým Hitlerem chtěla odejít polovina redakce. Občas už jsme byli prostě zbytečně zlí. Vtipné je být vtipní, satiričtí, jízliví, ale když jste vyloženě zlí, a dávali to vědět i čtenáři, tak to vtipné není,“ říká Bartkovský a naráží na titulní stranu s portrétem Adolfa Hitlera coby černocha s monstrózním afro účesem, která vyšla v roce 2020.Babiš jako Slabiš. Nevíme, z koho si utahovat dřívS novou vládou je podle Bartkovského stále těžší si z ministrů dělat legraci, protože v redakci neví, koho karikovat dříve.„Je to vlastně bezprecedentní situace, kdy byste mohli každý týden udělat na každého člena vlády jednu obálku, tedy kromě těch členů SPD, kteří nic neříkají. Ale ti ostatní jsou velmi plodní,“ žertuje novinář s tím, že na obálce tento čtvrtek by chtěl mít Andreje Babiše. „Bude na té obálce jako Slabiš, bude se opírat o Macinku s Turkem a Okamurou a bude se snažit udělat Česko lepší, nejlepší zemí na této planetě,“ směje se Bartkovský.I humor má ale v Reflexu hranice.„Nemáme hranice v tom, z kterého politika si udělat legraci, ale nechceme si dělat legraci ze všedních lidí, obyčejných Čechů, z někoho, kdo se nemůže bránit. My si vždycky děláme legraci z lidí, kteří mají nějakou moc nebo mají pocit, že drží nějakou moc a my je chceme trošku uzemňovat,“ říká šéf oblíbeného časopisu.Co čeká od vlády Andreje Babiše? Co kabinet změní a dotáhne za příští čtyři roky? A jak se vlastně dostal do čela Reflexu?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Funguje pár týdnů a pro mladé z dětských domovů z Ostravska je to šance, jak být spolu a zároveň mezi lidmi. A taky si něco vydělat a líp se připravit na okamžik, až za pár let domov opustí.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Šupiny z kapra oškrábejte tupou hranou nože. Lépe to půjde, když je ryba mokrá. Rybího zápachu zbavíte maso ponořením do mléka nebo jogurtu se stroužkem česneku. Funguje i to, když rybu důkladně pokapete citronem nebo octem.

Čo do seba dávame cez vône, chémiu či krémy? ( Linky pre vás: Prof. Horáková

00:00 témata Magazínu Experiment00:34 geny ovlivňující vývoj sluchových a řečových orgánů04:07 3D skenování myších embryí07:49 stopy tetování v imunitním systému09:34 AI jako druhé oči gynekologů16:29 dlouhověkost a doplňky stravy

00:00 témata Magazínu Experiment00:34 geny ovlivňující vývoj sluchových a řečových orgánů04:07 3D skenování myších embryí07:49 stopy tetování v imunitním systému09:34 AI jako druhé oči gynekologů16:29 dlouhověkost a doplňky stravyVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi nadávají na složitost evropských předpisů, a často oprávněně. Neuvědomují si ale, že si tyhle předpisy sami komplikujeme, a to úplně zbytečně. V některých jiných evropských zemích na to jdou mnohem chytřeji. Jak? Dozvíte se v dnešním RB.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Češi nadávají na složitost evropských předpisů, a často oprávněně. Neuvědomují si ale, že si tyhle předpisy sami komplikujeme, a to úplně zbytečně. V některých jiných evropských zemích na to jdou mnohem chytřeji. Jak? Dozvíte se v dnešním RB.

Tenhle díl Generačního konfliktu je bonusový. Pozvali jsme zástupkyně generace alfa, tři malé dámy: Sedmiletou Ellu a desetiletou Miladu a stejně mladou Emu. A poptali jsme se jak vidí svět. Co to je skibidi a brainrot? Proč správný "plyšák" musí být trochu roztomilý a trochu hnusný? Co jim vadí na starších a starých lidech? Dá se vydržet se stejně „starými" chlapci jako jsou ony? Co alkohol a proč se v kostele podává zrovna bílé víno? A má se říkat „Rusáci", nebo "Rusové"? Mladé dámy zkoušíme i ze slovníku generace boomerů a vedou si překvapivě dobře!

Evropskými institucemi v Bruselu otřásá skandál spojený s bývalou šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Co to znamená pro reputaci Evropské komise? Jak by mohl zasáhnout současnou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou? A jak vážně berou v Bruselu boj s korupcí? Vladimír Kroc se zeptal poslankyně Evropského parlamentu za Piráty Markéty Gregorové.

Evropskými institucemi v Bruselu otřásá skandál spojený s bývalou šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Co to znamená pro reputaci Evropské komise? Jak by mohl zasáhnout současnou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou? A jak vážně berou v Bruselu boj s korupcí? Vladimír Kroc se zeptal poslankyně Evropského parlamentu za Piráty Markéty Gregorové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cítite sa sebavedomo? Kedy áno a kedy nie? My sa vraj veľa ľuďom sebavedomé zdáme, nie stále je to ale skutočnosť. Jak nám po sebavedomí šlape spoločnosť, škola, rodina a nakoniec aj my samé? Ďakujeme za sponzorovanie epizódy českej značke šperkov https://furiosa.cz s kódom vyhonitdabla30 platí zľavička 30%. ENJOY

Češi by měli do „penzijka“ padat automaticky, hned s prvním zaměstnáním. Spoří totiž málo a začínají pozdě. Kdo by se účastnit nechtěl, musel by se ze spoření vyvázat, navrhuje ekonom Stroukal. Funguje to v Polsku i na Slovensku. Nastupující vláda se netají tím, že chce rozhýbat spoření na penzi. Zvažuje, jak snížit poplatky penzijních fondů, zvýšit tím výnosy a přivést ke spoření i mladou generaci. Aktuálně jsou ve státem podporovaných penzijních fondech necelé 4 miliony lidí a celkem 644 miliard korun. Málokomu ale celoživotní spoření dokáže významně vylepšit státní důchod.Ve veřejném prostoru se objevil nápad na založení státního fondu. Taková myšlenka není v Evropě ojedinělá. Státní fond funguje v Polsku, Švédsku nebo na sousedním Slovensku. Všude tam je účast de facto automatická. Kdo ve fondu nechce být, musí se z něj aktivně ohlásit. V roce 2030 bude v Česku už 2,7 milionu penzistů, o 15 % více než nyní. A polštář státních penzí bude třeba doplnit dalšími zdroji. O to víc, jestli přicházející vláda zvrátí reformu penzí.  Ekonom Dominik Stroukal by se nebránil tomu, kdyby vláda Čechy ke spoření  trochu postrčila. *****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.

Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.

Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.

Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.

Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.

Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.

Aby to ve stísněných prostorách knihovníci zvládli, motivuje knihovna lidi k využívání výdejního boxu. Ten stojí venku před hlavním vchodem.

Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.

Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.

Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.

Denně až 370 tisíc lidí nějakým způsobem využije Nuselský most v Praze. Tím je tedy jednoznačně nejvytíženější takovou stavbu u nás.

O roli ruské firmy Aéza v dezinformační kampani Doppelganger jsme v investigaci.cz psali už před rokem. Aéza tehdy hostovala falešné klony západních médií, které napodobovaly seriózní evropská a americká média a šířily prokremelskou propagandu. Na jaře roku 2025 byli ale zakladatelé společnosti Aéza překvapivě obviněni ruskými úřady z poskytování infrastruktury pro provoz darknetového tržiště s drogami. A tento měsíc byla navíc Aéza umístěna na sankční seznamy USA, Velké Británie a Austrálie.Fenomén ruské hostingové firmy Aéza dlouhodobě sleduje reportérka investigace.cz Kristina Vejnbender. Natáčel s ní Jiří Slavičínský.

00:00 témata magazínu;00:40 implantace lupy do oční sítnice;04:38 pro koho je nitrooční teleskop vhodný?;08:17 hřejivý návlek pro vozíčkáře;10:15 mobilní pomůcka k menstruačnímu cyklu;13:16 pěstění potravin mimo zemědělství;16:10 experiment při plašení ptáků

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Zajímala mě temná zákoutí lidské duše,“ popisuje sexuoložka a neurovědkyně Renáta Androvičová, proč se rozhodla pro svou profesi. Dnes pracuje v Národním ústavu duševního zdraví a zkoumá i fenomény, které většina lidí nechce ani pojmenovávat - znásilnění, sadismus nebo deviace. Do oboru ji přivedl zážitek, na který dodnes nezapomněla. „Profesor Weiss přivedl na živou hodinu sexuálního vraha. A tohle mně připadalo fascinující, tehdy něco secvaklo v mé hlavě,“ popisuje vědkyně zkušenost, která byla formující, ale také velmi náročná. Od té chvíle chtěla pochopit, proč někteří lidé jednají způsobem, který „vůbec nedává smysl“. Dělala stáže na ochranných léčbách a mluvila i s muži, kteří „neměli zapotřebí se někoho zmocňovat násilím, a přesto to dělali“ a dnes mluví i o tom, jak funguje jejich mozek. Boří také představy o genetických predispozicích. „Dědičnost se posouvá z rodiče na dítě asi ve 27 %. Zbytek je nesdílený vliv prostředí,“ říká expertka třeba o predispozicích k sexuálnímu násilí. O pubertě pak mluví jako o nejkritičtějším období a vysvětluje, jak se v ní začínají problémové vzorce utvrzovat a kdy ještě lze zabránit tomu, aby se touha proměnila v čin. Androvičová se věnuje ale i dnešnímu fenoménu incelů, kteří se podle ní často vyznačují slabšími sociálními dovednostmi, vysokou inteligencí nebo introverzí a postupně začínají hledat vysvětlení svého nezdaru v okolí. „Mají představu, že ženy jsou velmi primitivní bytosti a že je zajímá jen status, peníze nebo svaly,“ popisuje sexuoložka plochou představu incelů o ženách. Vysvětluje, že jejich online komunity nabízejí reálné řešení a zároveň připomíná, že existují i praktické cesty. „Naučit se sociální kompetence jde. Jen si ten člověk musí připustit, že nemusí být ‚zlí' jen ti druzí,“ tvrdí Androvičová. Otevírá také další vrstvy dnešní sexuality - parasociální vztahy, dostupnost pornografie či závislost na OnlyFans. „Myslela jsem si, že tam chodí singles a že je to snadná práce. Ani jedno z toho není pravda,“ přiznává sexuoložka. Platformy podle ní normalizují to, co dřív nebylo běžné a ženatí muži si zde budují „bezpečný ventil“, který je snadnější než realita. Androvičová také otevřeně přiznává, že ji vlastní práce začala vyčerpávat. „Už jsem tím trochu přesycená. Frustruje mě zjišťovat, že jsou tady nějaké biologické dispozice. Mrzí mě oběti, mrzí mě i pachatel. Celé mě to rozesmutňuje,“ říká s tím, že přemýšlí, že si od výzkumu na čas odpočine. Proč je důležité dozvídat se více o pachatelích znásilnění? Jak vypadají mozky mužů, kteří jednají donucovacím způsobem? A proč říká, že prevence musí začít dřív, než se „všechno zafixuje“? Pusťte si celý rozhovor, který vznikl v rámci série k dokumentu Virtuální přítelkyně.

Nejen mladé páry, ale taky singles budou mít šanci získat družstevní byt v Brně za nižší cenu než na trhu. Splníte podmínky? Poslechněte si to v nové Brněnské jedenáctce. Dozvíte se taky, jak funguje darování těl po smrti pro vědecké účely a kde mají takoví lidé svůj hrob. Další témata: Jak Darwinovy ceny inspirovaly brněnské herce? A jak skončili kabeloví banditi? Prozradíme taky, kde mají nejlepší knihovnu a kolikrát nová vláda ve svém programu myslela na Brno.

Nabídneme další rozhovor z Frankfurtského knižního veletrhu tentokrát s finskou překladatelkou a vydavatelkou Susannou Räty. V recenzní části se mimo jiné podíváme na to, s čím se na prezidenty ČSSR v letech 1968 - 1989 obraceli českoslovenští občané, a to díky knize Vážený soudruhu prezidente, kterou uspořádal historik Tomáš Vilímek. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Jak se dá v praxi začít jíst intuitivně? Jak poznáme, že jíme podle svých potřeb a ne podle chutí? Jakých chyb se vyvarovat? Jak se naučit vnímat pocit hladu a sytosti? Můžou jíst intuitivně i lidé s cukrovkou nebo jinými omezeními? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Najväčšou zbabelosťou je, keď si nedokážete priznať chybu a vinu zvaľujete na iných. Takto oni fungujú, hovorí o postoji vlády k rastúcej drobnej kriminalite primátor Trenčína Richard Rybníček. A prečo si myslí, že na východe Slovenska tiká vážna bezpečnostná hrozba, ktorá hrozí veľkými občianskymi nepokojmi? Šestnásťkrát trestaný recidivista len za dva mesiace spáchal 51 majetkových deliktov, vrátili sa zlodeji puklíc či bicyklov. I takto informujú Aktuality o odvrátenej tvári vládnej rekodifikácie Trestných kódexov. Pred radikálne rastúcou drobnou kriminalitou varujú ako obchodníci, tak i mestské polície po celom Slovensku. Vláda ale zodpovednosť odmieta, hlavu strká do piesku a prichádza aj s bizarnými pseudoriešeniami na úrovni detských komiksov.Do fungovania samospráv negatívne zasiahla aj úplne nečakaná zmena pravidiel pre hazard, s ktorou prišiel „enfant terrible“ vládnej koalície minister Huliak. Nepochybne najväčším bremenom pre samosprávy je však už tretie kolo vládnej konsolidácie. Uťahovanie opaskov núti mestá a obce šetriť prakticky na každom kroku, obmedzovať nielen prepotrebné investície, ale už aj základné služby.Vláda sa riadi filozofiou „štát som ja“, no o tom, ako štát funguje nevedia nič. Tento štát nemá žiadnu víziu ani kontinuitu, je to celé neustály pokus-omyl a preto sme tam, kde sme, tvrdí primátor Trenčína Richard Rybníček.Namiesto serióznej diskusie o týchto reálnych problémoch, ale prichádza premiér - či iní koaliční lídri - s vopred vôbec neprekonzultovanými apelmi na zásadnú zmenu územnosprávneho členenia či so snahou o odklad komunálnych volieb. Tak prepotrebná reforma verejnej správy pritom i naďalej zostáva opustenou sirotou, o ktorú už roky rokúce žiadna vláda seriózny záujem nejaví.Témy pre primátora Trenčína a prezidenta Únie miest Richarda Rybníčka. Pýtať sa budeme aj na to, prečo vidí na východe Slovenska vážnu bezpečnostnú hrozbu a prečo už neplánuje opätovnú kandidatúru.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Najväčšou zbabelosťou je, keď si nedokážete priznať chybu a vinu zvaľujete na iných. Takto oni fungujú, hovorí o postoji vlády k rastúcej drobnej kriminalite primátor Trenčína Richard Rybníček. A prečo si myslí, že na východe Slovenska tiká vážna bezpečnostná hrozba, ktorá hrozí veľkými občianskymi nepokojmi? Šestnásťkrát trestaný recidivista len za dva mesiace spáchal 51 majetkových deliktov, vrátili sa zlodeji puklíc či bicyklov. I takto informujú Aktuality o odvrátenej tvári vládnej rekodifikácie Trestných kódexov. Pred radikálne rastúcou drobnou kriminalitou varujú ako obchodníci, tak i mestské polície po celom Slovensku. Vláda ale zodpovednosť odmieta, hlavu strká do piesku a prichádza aj s bizarnými pseudoriešeniami na úrovni detských komiksov.Do fungovania samospráv negatívne zasiahla aj úplne nečakaná zmena pravidiel pre hazard, s ktorou prišiel „enfant terrible“ vládnej koalície minister Huliak. Nepochybne najväčším bremenom pre samosprávy je však už tretie kolo vládnej konsolidácie. Uťahovanie opaskov núti mestá a obce šetriť prakticky na každom kroku, obmedzovať nielen prepotrebné investície, ale už aj základné služby.Vláda sa riadi filozofiou „štát som ja“, no o tom, ako štát funguje nevedia nič. Tento štát nemá žiadnu víziu ani kontinuitu, je to celé neustály pokus-omyl a preto sme tam, kde sme, tvrdí primátor Trenčína Richard Rybníček.Namiesto serióznej diskusie o týchto reálnych problémoch, ale prichádza premiér - či iní koaliční lídri - s vopred vôbec neprekonzultovanými apelmi na zásadnú zmenu územnosprávneho členenia či so snahou o odklad komunálnych volieb. Tak prepotrebná reforma verejnej správy pritom i naďalej zostáva opustenou sirotou, o ktorú už roky rokúce žiadna vláda seriózny záujem nejaví.Témy pre primátora Trenčína a prezidenta Únie miest Richarda Rybníčka. Pýtať sa budeme aj na to, prečo vidí na východe Slovenska vážnu bezpečnostnú hrozbu a prečo už neplánuje opätovnú kandidatúru.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Čo je to imunita? Ako funguje v ľudskom tele? Prečo vznikajú autoimunitné ochorenia? Čo objavili laureáti Nobelovej ceny? Ako to pomôže pri liečbe rakoviny? Hosť: Miloš Jeseňák, imunológ

„Žijeme v demokratuře. Máte iluzi, že média jsou volná a že vám státní televize říká pravdu a že politici chtějí vaše nejlepší dobro. Myslíte si taky, že máte svobodu slova a že se můžete vyjadřovat, jak chcete – ale nemůžete,“ říká publicistka Kateřina Janouchová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 17.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Čtvrteční mítink opozičního hnutí SPD v Olomouci nabídl jednu z odpovědí na častou otázku dneška: proč se lidé se svými názory tolik radikalizují. V tomto případě se ukázalo, jak silně je dokáže ovlivnit politický lídr pracující s emocemi.Tomio Okamura své příznivce, kteří jsou do jeho příjezdu v pohodě a tváří se spokojeně, najednou hecuje z pódia a přesvědčuje, že žijí ve spálené zemi, kde nic nefunguje, a že se jim žije bídně.Předseda SPD tak svým dlouhým a burcujícím projevem dokáže úplně změnit atmosféru celé akce. Zaznamenala to dvojice reportérů Seznam zpráv Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková, kteří na olomouckém mítinku SPD několik hodin natáčeli reportáž do podcastu Vlevo dole.„Fialova vláda jsou zloději zlodějský, kteří vám zvedli daně, aby si mohli zvýšit vlastní platy. Okradení důchodci musejí chodit pro sociální dávky, nemají peníze na léky, jídlo a elektřinu. Kvůli Ukrajincům jsou drahé nájmy a nízké mzdy, lidé se kvůli cizincům bojí vycházet na vlastní náměstí…“Funguje to podobně jako na koncertě pod pódiem nebo v kotli na fotbalovém stadionu - do té doby relativně spokojené a klidné lidi atmosféra úplně pohltí. Vstávají, tleskají, přikyvují a pokřikují různá hesla.Svůj projev předseda SPD prokládá opakovanými útoky na novináře a média. Tentokrát si vybral Seznam Zprávy, které v projevu zmiňuje skoro častěji než Fialovu vládu. V jednu chvíli se rozhodne vyřídit účty i s autory podcastu Vlevo dole. „Oni jsou tady dva novináři, ti nejhorší z nehorších ze Seznam Zpráv, takoví ti provládní exponenti par excelence, proto tady říkám takovou message pro ně,“ hecuje Okamura dav. Poslechněte si celý reportážní speciál Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Slezský FC Opava jede jako vlak!

Daňová přiznání, žádosti o výměnu řidičského průkazu nebo třeba recepty od lékaře. Nejen to už vyřídíte elektronicky, na úřady tak prakticky nemusíte. A jestli ano, i tam by vám měla stačit aplikace eDoklady. Pomocí ní se lidé můžou prokázat v bankách, na poště nebo policii. Co se týče elektronické komunikace se státem, online je možné žádat například o důchod, některé sociální dávky nebo podporu v nezaměstnanosti.

Mánie jménem Labubu. Zubatá příšera jako čínský klíč k náklonnosti světa. Jak vypadá totalitní soft-power? Funguje? A proč se vůbec svět do plyšové hračky zamiloval? Téma pro Ivanu Karáskovou, vedoucí čínského týmu Asociace pro mezinárodní otázky a výzkumnou pracovnici Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seznámit se přes aplikaci, ve videohře, nebo se neseznámit vůbec. Proč taky? A proč ne? Jak se seznamují mladí lidé? Co jim chybí a čeho mají už po krk? Téma pro Markétu Šetinovou, psychoterapeutku, socioložku a zakladatelku Institutu Moderní láska, kterou můžete znát z Radia Wave. Ptá se Matěj Skalický.

Seznámit se přes aplikaci, ve videohře, nebo se neseznámit vůbec. Proč taky? A proč ne? Jak se seznamují mladí lidé? Co jim chybí a čeho mají už po krk? Téma pro Markétu Šetinovou, psychoterapeutku, socioložku a zakladatelku Institutu Moderní láska, kterou můžete znát z Radia Wave. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.