O původu příjmení

Apelativum kofroň má dva odlišné významy ‒ označoval se tak někoho, „kdo mluví o něčem, čemu nerozumí“, nebo „člověk s křivými zuby“. Jedná se tedy patrně o pojmenování podle duševních či fyzických vlastností. Příjmení Kofroň mohlo ale také vzniknout i ze starého místního jména Gafron v Polském Slezsku. V současnosti u nás žije 947 jeho nositelů.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Antonín Kotík vykládal české příjmení Pacula ze slovesa pacati, tj. „zpackat“, „zkazit něco“, tedy jako pojmenování podle povahy, nebo jako přezdívku podle nějaké události. V současnosti u nás žije 81 obyvatel s příjmením Pacula. Doloženo je též v Polsku, kde se vykládá z rodných jmen Pakoslav nebo Pavel, případně též z polského apelativa pac ve významu „velká krysa“.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Hůla vzniklo z přídavného jména holý ve významu „lysý“, „bezvousý“ nebo také „chudý“. Patří tedy do kategorie pojmenování podle vlastností. Je to příjmení běžné, dnes jej nosí 1 245 osob, nejvíce jich žije v Praze a v Rakovníku.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Chochol i Chochola mají stejný původ. Příjmí Chochol máme doloženo již z roku 1514. Asi se jednalo o pojmenování podle nápadných vlasů nebo chocholky na klobouku apod. V ČR dnes žije 85 mužů s příjmením Chochol a 317 nositelů formy Chochola, přechýlená podoba Chocholová se může vztahovat k oběma z těchto jmen, používá ji 465 žen.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Chmelík je jasné, vzniklo z apelativa chmel stejně jako další příjmení Chmel, Chmelíček, Chmelina, Chmelka apod. Patrně se jednalo o pojmenování někoho, kdo chmel pěstoval, obchodoval s ním, zpracovával ho, nebo si potrpěl na dobré pivo. Je to příjmení běžné, v ČR ho dnes nosí 2 543 osob.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Hrouda je jasné, vzniklo z apelativa hrouda. Snad se jednalo o pojmenování podle pozemku, nebo o přenesené pojmenování pro člověka z venkova, či o přezdívku podle podoby apod. V ČR dnes žije 1126 obyvatel s příjmením Hrouda/Hroudová.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze starého českého osobního jména Hodislav či Hoděslav vznikla domácká podoba Hocek, ze které pak vzniklo příjmení Hocek. Příjmení Hocek dnes nosí 96 mužů. Přechýlené Hocková používá 214 žen, ale to se vztahuje i k příjmení Hocke a Hocko.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

44 nositelů příjmení Fott asi nepotěšíme. Patří totiž mezi pojmenování vulgární, jeho původní význam se z povědomí mluvčích vytratil, a proto tak dnes není pociťováno. Vzniklo z německého středověkého výrazu Fotze označujícího ženský pohlavní orgán a přeneseně také děvku.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hladík byl druh hoblíku nebo pilníku. Pokud by bylo příjmení motivováno tímto apelativem, případně slovesem hladit, šlo by nejspíše o příjmení podle zaměstnání. Jak píše Vladimír Mates, máme ovšem i úsloví „práci jen tak hladit“, což znamená moc jí nedat a šolíchat ji, takže je možné, že první pan Hladík práci pouze předstíral. Další možný výklad je z přídavného jména hladký. Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenské příjmení Brčák budeme vykládat nejspíše ze slovenského apelativa brčka s významem „pramínek kučeravých vlasů“, „kučera“, máme i slovenské přídavné jméno brčkavý, tj. „kučeravý“, a odvozená příjmení Brček a Brčiak. Jedná se tedy o příjmení podle vzhledu. Pokud by byl Brčák příjmením českým, uvažovali bychom i o výkladu z apelativa brčák, což byl podle Kottova slovníku „myslivec bez služby“, nebo z apelativa brča s významem „kdo bručí, pořád hubuje“.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Doležal je odvozeno ze slovesa doležat nebo doležet, to má význam „uležet“, tj. „dojít“ (při vaření, nakládání, sušení), a také „dočkat se“. Prý se jednalo o přezdívku lenochů. Dnes žije v ČR 17 942 nositelů tohoto příjmení.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Osobní jméno Drahota vycházelo ve staré češtině ze vztahu k dítěti, které bylo rodičům drahé. Z adjektiva drahý pak vznikla i další osobní jména jako např. Drahoslav, Drahomil apod., z nichž pak mohlo být též odvozeno příjmení Drahota. Příjmení Drahota/Drahotová u nás dnes nosí 604 obyvatel.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německé příjmení Gruß se vykládá ze středohornoněmeckého apelativa grūȥ, tj. „zrno (obilí, písku)“. Snad se jednalo o pojmenování podle povolání pro pěstitele obilí, nebo obchodníka s ním. Vedle toho by příjmení Gruss mohlo pocházet i z nářeční podoby adjektiva groß, tj. „velký“, „tlustý“. Pak by se jednalo o pojmenování podle vzhledu. Josef Beneš pak uváděl i výklad ze středohornoněmeckého gruoȥ, tj. pozdravení, ale i „nepřátelské střetnutí, útok“. Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blažek je příjmení běžné, v současnosti jej nosí 14 848 obyvatel. Bylo odvozeno z rodného jména Blažej. To je z latiny přejaté jméno nejasného původu a významu, jak uvádí Miloslava Knappová, vykládá se někdy jako „breptavý“, „neobratný“, „tupý“ (z řeckého bléché), popř. i jako „trpící na zánět kloubů“ (z řeckého blasios). Sv. Blažej patří ke Čtrnácti svatým pomocníkům.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německé příjmení Bittner se vykládá ze středohornoněmeckého büt(t)e, tj. „putna“ nebo „sud na víno“. Jedná se tedy o pojmenování podle povolání pro truhláře, který vyráběl takové nádoby. Bittner/Bittnerová je příjmení rozšířené, v ČR ho nosí 1 988 obyvatel, v Německu je běžné.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Filla se vykládá z rodného jména Filip. To je řeckého původu a znamená „milovník koní“. Dnes nosí příjmení Filla/Fillová 358 obyvatel.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Dvořák patří mezi nejčastější česká příjmení, v ČR v současnosti žije 45 649 Dvořáků. Vykládá se jako „svobodný sedlák na velkém statku“, dříve také „dvorský služebník“, patří tak do skupiny příjmení podle povolání a společenského postavení. Apelativum dvořák má i význam „zdvořilý člověk“.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Bečvařík vzniklo ze zdrobněliny apelativa bečvář. Patřilo tedy mezi pojmenování podle povolání pro někoho, kdo vyráběl bečky. V současnosti ho u nás nosí 184 osob.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejstarší záznam o jménu Barták máme už z roku 1434. V současnosti u nás žije 4 166 nositelů tohoto příjmení. Barták je jednou z mnoha odvozenin z rodného jména Bartoloměj. To je biblické jméno aramejského původu a vykládá se jako „oráč“, popř. „bojovný syn“.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Bazika/Baziková používá v ČR 88 osob. Nejspíše vzniklo z rodného jména Bazil. To je řeckého původu a vykládá se jako „královský“.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Tencar pochází ze středohornoněmeckého tanzer/tenzer, tj. „tanečník“, „kejklíř“, asi i „provazochodec“. Jedná se tedy o pojmenování podle povolání. V ČR nosí příjmení Tencar/Tencarová 20 osob.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Šamalík bylo odvozeno od slovesa šámat se, tj. „šourat se, vléci se“. Patřilo tedy mezi pojmenování podle způsobu chůze (srov. např. příjmení jako Kulhánek apod.). V ČR dnes žije 285 osob s příjmením Šamalík/Šamalíková.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení ve formě Sogl už u nás dnes nikdo nenosí (poslední výskyt byl v roce 2012), podobu Sogel nosí 36 mužů. Přechýlené Soglová používají 2 ženy, 36 žen má příjmení Sogelová. Odborné onomastické slovníky jeho výklad neuvádějí. Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Josef Beneš vykládal příjmení Habrman z německého osobního jména Hadbert. Pravděpodobnější je však výklad ze středohornoněmeckého apelativa haber, tj. „oves“, jako pojmenování pro obchodníka s obilím, nebo někoho, kdo oves zpracovával. Jako příjmí je u nás Habrman doloženo již z roku 1392. V současnosti v ČR nosí 157 osob podobu Habrman/Habrmanová, 165 Habermann/Habermannová a 15 Haberman/Habermanová.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Jedlička/Jedličková je u nás běžné, nosí ho 7 360 obyvatel. Bylo odvozeno ze zdrobněliny apelativa jedle. Jednalo se patrně o pojmenování podle bydliště u nápadného stromu, popř. o metaforické pojmenování pro urostlého člověka.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Krcho u nás nosí 60 mužů, dále tu žije 282 mužů s příjmením Krch a 26 s formou Krcha. Přechýlené příjmení Krchová používá 365 žen. Bylo odvozeno z adjektiva krchý ve významu „levý“. Jednalo se tedy o pojmenování podle fyzických vlastností, protože levák byl nápadný.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobrava Moldanová řadila příjmení Šabart mezi odvozeniny z rodného jména Šebestián. Josef Beneš jej pak dával do souvislosti s německým příjmením Schappart, které vykládal jako „ovčák“, popř. jej považoval za odvozeninu z místního jména ve Vestfálsku, odkud mohl původní nositel jména pocházet. V ČR nosí příjmení Šabart/Šabartová 88 obyvatel.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Kindl patrně vzniklo jako zdrobnělina německého adjektiva Kind, tj. „dítě“. Máme i české příjmení Dítě. Někdy snad mohlo příjmení Kindl vzniknout i z Kühndel, což je domácká podoba rodného jména Konrád, nebo z Gündel, což je zdrobnělina ze jména Gunter. Josef Beneš zvažoval i možný výklad v některých případech ze zdrobněliny středohornoněmeckého kinne, kin, tj. „brada“. Je to příjmení rozšířené, zvl. v Praze, nosí ho 2 295 osob.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Kleskeň je původem slovenské a vychází z nářečního apelativa kleskeň s významem „tvarohový koláč“, které se časem začalo užívat též jako přezdívka charakterizující pomalého a nešikovného člověka. Na Slovensku ho v současnosti nosí asi 100 rodin, u nás jen 11 osob.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Adamec je motivačně průhledné, vzniklo z rodného jména Adam. To je biblické jméno hebrejského původu, které se vykládá jako „člověk“, „pozemšťan“, souvisí s hebrejským hádám, tj. „prsť“, „země“. Příjmení Adamec patří mezi nejčastější česká příjmení, v současnosti jej nosí 3 191 mužů a přechýlenou podobu Adamcová má 3 344 žen.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Kabuďa odborná literatura neuvádí, snad by mohlo pocházet stejně jako příjmení Kabus nebo Kabula z rodného jména Gabriel. To je hebrejského původu, znamená „náležející k římskému rodu Gabiniů“, jmenoval se tak biblický archanděl. Nejvíce nositelů příjmení Kabuďa žije ve Frýdku-Místku, celkem jich v ČR potkáme 64.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Baladrán se vykládá z označení pro druh kabátu zvaného baladrán. Obdobně máme příjmení jako Mentlík, Kaftan, Hazuka apod. V ČR nosí příjmení Baladrán/Baladránová jen 40 osob.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravili a provázejí Iva Bendová a Mirek Vaňura.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Vojzola/Vojzolová u nás dnes nosí jen 5 obyvatel, ani jinde se nevyskytuje. Je to příjmení s otazníkem. V polštině máme obdobná příjmení jako Wojza, Wojzyk apod., která se vykládají z německého adjektiva weiss, tj. „bílý“. Snad bychom o stejném východisku mohli uvažovat i v případě příjmení Vojzola, které by tak bylo vlastně formou německého příjmení Weissel (německá přípona -el se přitom změnila na -ol, přibyla koncovka -a jako u typu Fischer ‒ Fischera).Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.