Podcasts about Jako

V globalizovaném světě potřebuje každá země pro zajištění své bezpečnosti ekonomické silné partnery. Hostem podcastu Zbytečná válka byl český velvyslanec v Londýně Václav Bartuška.

Hnutí ANO má v podzimních volbách ambici získat více křesel v Senátu. Na Kladensku vysílá do horní komory ústavního právníka a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha. Proč se rozhodl kandidovat právě za ANO? Hostem Ptám se já byl kandidát do Senátu za ANO, ústavní právník a bývalý děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Gerloch se o křeslo v Senátu ucházel už v roce 2018 na Praze 12 jako nezávislý kandidát bez podpory politických stran. V té době působil jako ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy. Jeho první pokus o vstup do politiky ale nevyšel. Jako kandidát tehdejšího prezidenta Miloše Zemana pak v roce 2019 také usiloval o post ústavního soudce. Jeho nominaci nakonec v tajné volbě podpořilo pouze 19 senátorů, proti bylo 45 ze 64 hlasujících. Přestože Gerlochovi zastánci vyzdvihovali jeho odbornost, kritici mu naopak vytýkali, že dlouhodobě vystupuje spíše jako advokát a obhájce kroků prezidenta Zemana. V horní komoře, kam tentokrát míří jako nestraník za hnutí ANO, by se známý ústavní právník chtěl věnovat zejména právu a školství. Jak sám řekl médiím, v kandidatuře ho opět podpořil i exprezident Zeman. Hlasy voličů se ale Gerloch pokusí získat mimo Prahu. Konkrétně na Kladensku, kde obhajuje mandát dosavadní senátorka Pirátů Adéla Sucharda Šípová. První kolo senátních voleb se letos koná spolu s komunálními volbami 9. a 10. října. Co by chtěl Aleš Gerloch v Senátu změnit? A proč se v kampani tolik vymezuje vůči předsedovi horní komory Miloši Vystrčilovi a jeho cestě na Tchaj-wan? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Sladké pruhované plněné rohlíky Žanety Bubnové vyhrály u posluchačů v roce 2024. Jejich obměny se ujal cukrář Vojta Vrtiška, který do tvarohové náplně přidal meruňky a místo oleje zvolil máslo. Výsledkem je nadýchané měkoučké těsto. U jednoho sousta nezůstane.

Říká se, že třetina obyvatel Česka žije nebo žila na sídlišti. Historici z Východočeského muzea proto začali před třemi lety mapovat historii pardubických sídlišť a jejich obyvatel.

Mozek váží jen dvě procenta lidské hmotnosti, ale spotřebuje až dvacet procent veškeré tělesné energie. Není se proto čemu divit, že býváme i z obyčejného myšlení unavení. O mozku toho sice víme čím dál tím víc, přesto nás nové objevy občas překvapí. Třeba když zjistíme, že pro rozvoj mozku je důležitý nejen paměťový trénink, ale také fyzická aktivita, která zdaleka není jen o jeho okysličení.

Výtah Respektu: Vedení Prahy tento týden vrátilo kulturní centrum Stalin u bývalého pomníku sovětského diktátora na Letné do tržního řádu. Bude tak moct dál fungovat. Jaký je význam tohoto místa? Proč pražský magistrát už loni nechtěl centru prodloužit nájemní smlouvu? Do jaké míry hraje roli politika? A jaký je podle radních plán s objektem Kasárna Karlín? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Pavel Turek.

Máte dostatečně dobrý vkus a pracujete na jeho tříbení denně 15 minut? Hotspot se zaměřuje na fenomén tastemaxxing, jehož cílem je vylepšit vlastní vkus, a to jak třeba v oblastech kultury, tak i módy nebo designu. Proč se vkus stává v současnosti nejvyšším platidlem a jak ho proměňují sociální sítě?

Tradiční svatební rituály z východu Alžírska dřív trvaly tři dny, dnes už je svatba většinou jednodenní – hlavně kvůli drahým pronájmům svatebních sálů. Na čem ale alžírské nevěsty šetřit nechtějí, jsou svatební šaty. Často si jich koupí hned několik a během svatebního dne je postupně převlékají. Svatební krámky ve staré čtvrti hlavního města Alžíru ale nejsou celé bílé – naopak hrají různými barvami i střihy.

Na svém kontě má desítky rolí, přesto je pro mnohé hlavně princeznou Arabelou. Nedávno měl premiéru film Šampión, ve kterém ztvárňuje trenérku legendárního krasobruslaře Ondreje Nepely.

Na svém kontě má desítky rolí, přesto je pro mnohé hlavně princeznou Arabelou. Nedávno měl premiéru film Šampión, ve kterém ztvárňuje trenérku legendárního krasobruslaře Ondreje Nepely.

Tradiční svatební rituály z východu Alžírska dřív trvaly tři dny, dnes už je svatba většinou jednodenní – hlavně kvůli drahým pronájmům svatebních sálů. Na čem ale alžírské nevěsty šetřit nechtějí, jsou svatební šaty. Často si jich koupí hned několik a během svatebního dne je postupně převlékají. Svatební krámky ve staré čtvrti hlavního města Alžíru ale nejsou celé bílé – naopak hrají různými barvami i střihy. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jihoamerické rytmy a etnická hudba provázejí muzikantskou kariéru středočeského rodáka Tomáše Lišky. Za svou tvorbu, ovlivněnou jazzem i balkánskou tradicí, dostal několik hudebních cen Anděl. „S kapelou se nebojíme nabídnout si úplně cokoliv, ode zdi ke zdi. Přijít třeba s úplně hloupým motivem, vytěžit ho a nakonec zjistíme, že zafungoval chytře,“ přibližuje v pořadu Hovory Plus.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když člověk se zvířaty žije víc, připravuje ho to i na vlastní smrt. A pochopí, že to prostě jinak neskončí,“ říká herec Václav Vydra. Jen několik dní před rozhovorem mu zemřel kůň, kterého měl 24 let. Se ztrátami zvířat se během života potkal mnohokrát a přemýšlení o jejich smrti podle něj mění i vztah člověka k vlastnímu konci: „Jak hezké je žít, tak by mohlo být hezké rychle odejít. Prostě spadne opona.“ Sám ale chce hrát tak dlouho, jak to půjde. „Když se ten motor vypne, tak vlastně ten člověk začne chřadnout,“ dodává k tomu, že herectví vnímá jako poslání, které se má „dotáhnout až do konce“. Vydra se věnuje také rekonstrukcím historických bitev a právě při nich si podle něj člověk může uvědomit, čím lidstvo už jednou prošlo. „Člověk by si tohle měl uvědomovat a ono se to furt opakuje,“ vysvětluje. Současný svět se mu proto nepozoruje lehce a nemá radost z toho, jakým směrem se vyvíjí. Mluví také o svobodě, osobní odpovědnosti a zbraních, se kterými v 90. letech několik let podnikal a ve sportovní střelbě se dostal až na mistrovství Evropy. Zákaz zbraní považuje za nesmysl, zároveň připouští potřebu regulace a přehledu o tom, kdo je vlastní. Větší problém vidí ve snaze vytvořit společnost, ve které má stát člověka ochránit před každým rizikem. „Nikdo nemůže nikomu zaručit bezpečnost. Uklouznu doma ve vaně, praštím se do hlavy a umřu,“ komentuje herec. Podle Vydry se lidé příliš naučili, že se o ně někdo postará, ale každý by se podle něj měl postarat hlavně sám o sebe. Podobně kriticky mluví i o populismu a rozhodování podle toho, co si právě přeje většina. V herectví dnes Vydra podle svých slov žádné velké nesplněné ambice nemá. Práce má dost a současná role v seriálu Polabí ho baví. Jednu věc ale stále odmítá: konkurzy. „Nenávidím je,“ říká o nich a dodává, že po více než padesáti letech hraní už nechce před režisérem číst několik replik z papíru, aby dokazoval, co umí. Přitom otevřeně mluví o vlastním sebevědomí: „Já nemám úplně nízké sebevědomí,“ přiznává. Zároveň dodává, že na začátku kariéry o něj podle svých slov velmi snadno přišel, když ho jedna z prvních zkušeností v Městských divadlech pražských výrazně srazila. A vrací se i ke Kameňáku, jednomu z nejúspěšnějších a zároveň nejkritizovanějších filmů své kariéry. Když poprvé četl scénář, nevěřil, že ho mají skutečně natáčet. Kritické odsudky ale příliš neřeší. „Lidé jsou různí,“ tvrdí. V rozhovoru dojde i na jednu z největších kontroverzí spojených s jeho péčí o koně, kdy byl Vydra kritizován za způsob, jakým upravuje jejich kopyta. Připouští, že se v něm sám postupně zdokonaloval, ale dál věří, že princip, který prosazuje, je správný. Ještě jednoznačnější je v debatě o hranicích humoru. „Vtip, když je korektní, tak není vtip,“ dodává herec k tomu, že odmítá cenzuru i autocenzuru humoru. Proč má Václav Vydra obavu ze společnosti, která se snaží člověka ochránit před každým rizikem? Co ho život se zvířaty naučil o smrti a proč podle něj lidstvo stále opakuje stejné chyby? Proč po více než padesáti letech odmítá chodit na konkurzy a kde podle něj končí hranice humoru? I o tom je rozhovor s Václavem Vydrou.

Zanim Ruslan Baginskiy zamknął w szklanym flakonie kompozycję pachnącą rozgrzanymi słońcem gruszkami i jabłkami, latami pozwalał się nam w niej nieświadomie zakochiwać. Jak ukradkiem otworzyć nowe drzwi w uniwersum zbudowanym wokół kapeluszy i ukraińskiego rzemiosła pod hasłem Grain de Sel pytamy projektanta.

V komunistickém Československu pro hvězdnou kariéru stačilo být věrným a oddaným komunistou, mít správný třídní původ a dotyčný měl – jak se říká, vystaráno. Důkazem je Ludvík Hlavačka: nevzdělaný, neprofesionální a jeho příběh lemují nejrůznější mezilidské „hnusárny“. Vyučený karosář se za pouhých pět let stal generálmajorem, velitelem speciálního vojska Pohraniční stráže a náměstkem ministra vnitra.

V komunistickém Československu pro hvězdnou kariéru stačilo být věrným a oddaným komunistou, mít správný třídní původ a dotyčný měl – jak se říká, vystaráno. Důkazem je Ludvík Hlavačka: nevzdělaný, neprofesionální a jeho příběh lemují nejrůznější mezilidské „hnusárny“. Vyučený karosář se za pouhých pět let stal generálmajorem, velitelem speciálního vojska Pohraniční stráže a náměstkem ministra vnitra.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký františkánský kněz, spisovatel a duchovní učitel Richard Rohr je osobnost, která svým dílem oslovuje lidi daleko za hranicemi katolické církve. Jeho knihy hluboce ovlivnily také teologa, religionistu a spisovatele prof. Pavla Hoška. Do pořadu Hergot! přišel vyprávět o tom, čím je pro něj Rohr inspirativní, a také o své nedávné cestě do Nového Mexika, kde se s ním osobně setkal.

„Czytając Lolitę w Teheranie” o grupie studentek spotykających się potajemnie, żeby zgłębiać zakazane klasyki literatury Zachodu, trafiła na listy światowych bestsellerów, została przetłumaczona na ponad 30 języków, a na jej podstawie został nakręcony film. Rozmawiamy z autorką książki Azar Nafisi.

Cimbál je šaman – kdo za něj usedne, bývá brzy vtažen do jeho kouzelného světa, říká hráč na tento nástroj, také zpěvák, aranžér, skladatel a pedagog Dalibor Štrunc. S jakými pocity se ohlíží za třemi dekádami své kapely Cimbal Classic? V jakém smyslu bývá svízelná dvojakost jeho vztahu s manželkou i spoluhráčkou a zpěvačkou Katkou? A těší je, že vášeň pro hudbu i další umění zdědily také jejich děti?

Obec se nachází v údolí na soutoku Bialky Ladeckej a Morawky mezi masívem Králického Sněžníku a Gorami Bialskimi, které jsou vlastně pokračováním Rychlebských hor.

Jako občané České republiky jsme si již dávno zvykli na volný pohyb směrem z Česka do zahraničí a na svobodný návrat. Už jen pamětníci mohou vyprávět o době, kdy komunistická moc neumožňovala volný pohyb do vybraných („kapitalistických”) zemí, vyšetřovala občany, kteří tam přece jen vyjeli a vrátili se, a emigranty trestala. Zatímco u nás jde o záležitost dávno překonanou, v Rusku se k ní vrátili.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když mi režisér Braňo Holiček zavolal, byl jsem potěšený a zároveň vyděšený. Ale přišlo mi to jako krásná výzva,“ přiznává Robert Mikluš, který letos v létě exceluje v roli Othella na Shakespearovských slavnostech. Režisér ho pro prý roli získal tím, jak moc o něj stál. „Je dobré, když o vás režisér stojí a dává vám to najevo. Pro herce není nic tak ponižující jako za někým chodit a říkat si o práci,“ prozrazuje v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Auto je pro někoho symbolem svobody, pro jiného každodenní nutností a pro dalšího místem, kde si čistí hlavu. Ale ve chvíli, kdy se ale rychlá jízda přesune z filmového plátna do centra města, přestává být jen adrenalinovou zábavou a může skončit tragédií. V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel dívají na dopravu jako na psychologické téma.

Auto je pro někoho symbolem svobody, pro jiného každodenní nutností a pro dalšího místem, kde si čistí hlavu. Ale ve chvíli, kdy se ale rychlá jízda přesune z filmového plátna do centra města, přestává být jen adrenalinovou zábavou a může skončit tragédií. V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel dívají na dopravu jako na psychologické téma.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když mi režisér Braňo Holiček zavolal, byl jsem potěšený a zároveň vyděšený. Ale přišlo mi to jako krásná výzva,“ přiznává Robert Mikluš, který letos v létě exceluje v roli Othella na Shakespearovských slavnostech. Režisér ho pro prý roli získal tím, jak moc o něj stál. „Je dobré, když o vás režisér stojí a dává vám to najevo. Pro herce není nic tak ponižující jako za někým chodit a říkat si o práci,“ prozrazuje v rozhovoru s Michaelou Maurerovou.

Jako každé léto i letos Přepište dějiny vysílá z altánu. Tentokrát nepůjde o jednu historickou událost ani konkrétní osobnost, ale o historii samotnou – o to, jak vzniká historické poznání, s jakými prameny historici pracují, jak kladou otázky minulosti a proč se jejich odpovědi mohou v čase proměňovat. Letní rozhovor o metodologii dějin zve k zamyšlení nad tím, co vlastně znamená poznávat minulost a jaké jsou možnosti i limity historické práce.

Výtah Respektu: Ministři vnitra států EU se v úterý sešli na videokonferenci, kde řešili události, ke kterým minulý týden došlo ve španělské Ceutě. Z Maroka tam pronikly desítky tisíc migrantů, stovka lidí přišla o život. Přestože někteří evropští politici, a to včetně italské premiérky nebo českého premiéra Andreje Babiše, ihned kritizovali španělského premiéra a liberální migrační politiku Španělska, ministři vnitra se na mimořádném jednání shodli, že země náročnou situaci zvládla a pochválili ji za rychle přijatá opatření. Kdo tedy selhal, když ne Španělsko? Jaké jsou scénáře toho, proč se takový počet lidí v jediný den vydal do Evropy? I o tom mluví v nové epizodě Tomáš Lindner.

Režisér Adam Sedlák společně s Adamem Mišíkem a producentkami Monikou Soukup a Lindou Krejčí připravují sérii K-Dream. Pojednává o Evropanovi, který je posedlý představou, že se stane hvězdou k-popu. Kvůli svému snu je ochotný vzdát se čehokoli, i sama sebe.O sérii K-Dream mluví kreativní tým v dalším díle speciální podcastové série Forbes Life KVIFF Talents, která letos vznikla přímo v Císařských lázních v Karlových Varech. Zapojené projekty se tam představují filmovým profesionálům, producentům, partnerům i investorům.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Humor často používám jako sebeobranu,“ říká textař, básník, spisovatel a komik Petr Soukup. Od dětství chtěl být komikem, zároveň o sobě mluví jako o introvertním člověku, který se ve společnosti cítil nejbezpečněji právě na jevišti. V rozhovoru popisuje, že mu odmala vadily nesmyslné hranice, ponižování ve škole i nespravedlnost. „Když vám vadí hranice, které jsou z vašeho pohledu fakt nesmyslné, tak se tím musíte nějak promlátit,“ říká. Soukup otevřeně mluví i o šikaně, depresích, vyhoření a třinácti letech terapie. Popisuje období, kdy si po zdravotních problémech myslel, že umírá, tělo mu podle jeho slov začalo odcházet fyzicky i psychicky a několik let se z toho dostával. „Když si fakt myslíte, že umíráte a to tělo vás strašně bolí, tak se zblázníte,“ říká. I proto pro něj humor není jen způsob, jak bavit lidi, ale často i způsob, jak přežít vlastní strach, vztek nebo úzkost. V rozhovoru mluví také o politickém humoru, sociálních sítích a nenávisti, která se k němu vrací. Říká, že lidem, kteří mu vyhrožují smrtí, někdy rovnou volá, protože ho zajímá konfrontace a protože klidné argumenty podle něj často nefungují. Zároveň ale tvrdí, že nechce lidem předávat jen vlastní naštvání. Když reaguje na politická témata nebo společenské dění, nejdřív v něm podle jeho slov převládá vztek a teprve potom se z něj snaží udělat humor s nadhledem. „Já než to natočím, tak tam ten nadhled není. To je velikej vztek,“ říká. Právě ten se snaží přetavit do humoru, který může být pro něj i pro publikum určitou psychohygienou. Soukup píše dětské knihy, erotické texty, stand-upy, politické básničky i písně pro známé interprety. Odmítá se ale nechat zavřít do jedné škatulky a nechce být pro lidi úplně čitelný. „Já nechci být nešťastnej,“ vysvětluje. Kdyby dělal celý život jen jeden typ tvorby, vyhořel by podle svých slov znovu. Chce zůstat člověkem, který může být dojatý, naštvaný, zranitelný i provokativní zároveň. Proč se na pódiu cítil bezpečněji než v běžném životě? Co s člověkem udělá období, kdy má pocit, že umírá? Kdy humor pomáhá a kdy už se může stát destruktivní obranou? Proč nechce být jen autorem dětských knih, jen komikem ani jen básníkem ze sociálních sítí? A jak se dá vztek proměnit v nadhled, aniž by člověk ztratil sám sebe? I to se dozvíte v rozhovoru.

„Když jsme před několika lety viděli vzpříčenou loď v Suezském průplavu a to, co jenom šestidenní vzpříčení znamenalo pro evropskou ekonomiku, už tehdy jsem říkala: ‚To teď uvidíme vzpříčených lodí!‘,” glosuje někdejší zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o diskutované rozpočtové novele, vývoji tzv. bitcoinové kauzy nebo dopadech oslabení japonské měny na evropskou ekonomiku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsme před několika lety viděli vzpříčenou loď v Suezském průplavu a to, co jenom šestidenní vzpříčení znamenalo pro evropskou ekonomiku, už tehdy jsem říkala: ‚To teď uvidíme vzpříčených lodí!‘,” glosuje někdejší zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o diskutované rozpočtové novele, vývoji tzv. bitcoinové kauzy nebo dopadech oslabení japonské měny na evropskou ekonomiku.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Se záhoráckými závitky obsadila Jana Černá druhé místo v Pochoutkovém roce 2023. V porotě byl tehdy také náš dnešní tvůrce receptu šéfkuchař Jaroslav Sapík. „Závitky se mohou udělat i z bůčku, my je tentokrát připravíme z krkovice,“ přibližuje šéfkuchař. A vytvořil gurmánský skvost.

Hostem hotcastu Pot byl interdisciplinární umělec Jan Durina, jehož díla jsou současně k vidění například na bienále Ve věci umění. „Od dětství jsem si v hlavě vytvářel fantazijní prostory, které ale zpětně vnímám jako realitu. Pro queer lidi to může být přirozená praxe, jak se vypořádat s nudným i strašidelným světem okolo sebe,“ říká v rozhovoru s Karlem Vladykou o duševním zdraví, udržitelné umělecké praxi i hledání lásky.

31. května 2026 je to právě 81 let, co byli v Ústí nad Labem napadáni a vražděni místní Němci. Jako už tradičně se i tentokrát konala na místech spojených s masakrem pietní akce.

Lanýže – jedlé houby rostoucí pod zemí, jsou spojeny s kořeny stromů a keřů, i proto mají jedinečnou chuť. Rostou v hloubce okolo 20 cm, což ztěžuje jejich hledání a vyžaduje pomoc prasete či vycvičeného psa.

31. května 2026 je to právě 81 let, co byli v Ústí nad Labem napadáni a vražděni místní Němci. Jako už tradičně se i tentokrát konala na místech spojených s masakrem pietní akce.

W wieku 23 lat podjął decyzję, którą wielu nazwałoby szaleństwem. Bez własnego kapitału, poszedł do banku po zwykły kredyt gotówkowy, by sprowadzić do Polski swój pierwszy kontener chemikaliów. Dziś Daniel Skiba stoi na czele firmy, która osiąga niemal 100 milionów złotych rocznego przychodu. Jednak ta historia to nie tylko opowieść o spektakularnym sukcesie finansowym. To przede wszystkim szczera i bolesna rozmowa o cenie, jaką płaci się za pracę po 80 godzin tygodniowo, o uzależnieniu od biznesowej dopaminy oraz o trudnej próbie ucieczki z "operacyjnego kołowrotka" na rzecz rodziny i własnego zdrowia. Dlaczego zdecydował się drastycznie zwolnić tempo, gdy jego biznes rósł najszybciej? Jak narodziny syna przewartościowały jego życie? I w jaki sposób budować firmę, w której samemu chciałoby się pracować? Zapraszamy na niezwykle inspirującą rozmowę z serii „Zaprojektuj Swoje Życie”.

Lucie Černíková spolu s Anitou Krausovou a Evou Hacurovou načetly krimi thriller Dívka ve vlaku. Jako audioknihu zdarma ji teď najdete na webu projektu Mrazivé léto na Dvojce. „Četla jsem to poprvé, až když jsem studovala scénáře. A musím říct, že i když žánr krimi nepatří mezi mé oblíbené, tak mě to tak chytlo, že jsem to jedním dechem přečetla celé,“ svěřuje se herečka Lucie Černíková v rozhovoru s Michaelou Maurerovou pro Blízká setkání z Radiocafé Vinohradská 12.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Národní galerie vstupuje do svého 230. roku existence ve složité situaci. Po odvolání bývalé ředitelky má provizorní vedení, ministr kultury Oto Klempíř zrušil už vypsané výběrové řízení na nového šéfa a odbory varují před chronickým podfinancováním i chaosem kolem řízení instituce. „Pracujeme, jako kdyby žádný chaos nebyl. Snažím se na svůj tým přenášet klid,“ říká ve Studiu N dočasně jmenovaná ředitelka Olga Kotková. Dočasné vedení galerie přijala podle svých slov i proto, aby zabránila další nejistotě. Někteří kolegové ji prý varovali před scénářem, který by připomínal vývoj kulturních institucí na Slovensku. „Nejrůznější kolegyně a kolegové mi říkali: Běž do toho, abys zabránila slovenské cestě,“ tvrdí. Nové vedení Národní galerie má vzejít z výběrového řízení, které ministr kultury Oto Klempíř nejprve vypsal a následně zrušil. Kotková přiznává, že samotné téma konkurzu, do kterého se sama hlásila, je pro ni po posledních měsících citlivé. „Když se přede mnou řekne výběrko, není to slovo, které bych teď chtěla slyšet. Musíme se s tím vyrovnat,“ říká. Období střídání ve vedení instituce podle ní vyvolává v týmu nervozitu. „Pro zaměstnance a zaměstnankyně je to určitý stres. Nevědí, co bude, jaká bude koncepce, kdo přijde,“ říká historička umění. „Pro galerii v žádném období není dobré, když se tam ti ředitelé střídají jako apoštolové na orloji. To je špatně,“ dodává. Stabilita je podle jejích slov důležitá nejen pro lidi uvnitř galerie, ale i pro její fungování v zahraničí. „Galerie potřebuje mít stabilitu, aby byla předvídatelným partnerem. Je to důležité i pro mezinárodní projekty. Naši partneři potřebují vědět, že spolupráce bude kontinuálně pokračovat, že nepřijde radikální krok, který by je zastavil,“ popisuje. Ve Studiu N také odmítá vyjádření ministra Klempíře, že by pražská Národní galerie nepatřila mezi přední evropské instituce. Kotková zároveň upozorňuje, že problémy galerie nejsou jen otázkou vedení, ale i dlouhodobého nedostatku peněz. Národní galerie podle ní funguje s výrazně menšími prostředky než srovnatelné zahraniční instituce. „Peníze, které mají ve Vídni na vitrínu, máme my na celou expozici,“ říká. Nedostatek peněz se podle ní promítá i do pracovních podmínek zaměstnanců: „Platy tam nejsou velké. Máme štěstí, že většina zaměstnanců a zaměstnankyň jsou lidé, kteří mají svoji práci rádi. Jsou to srdcaři. Jsou ochotni pracovat o víkendech zadarmo, protože věří v to, že pracují pro kulturu. Cítíme se jako dělníci kultury.“ Kotková popisuje i stav některých budov, které Národní galerie spravuje. „První klika, za kterou jsem vzala, mi zůstala v ruce. Vypovídá to symbolicky o tom, v jakém je Veletržní palác stavu,“ popisuje v podcastu. Proč ministr Klempíř zrušil výběrové řízení, které sám vypsal? Může být veřejná kulturní instituce apolitická? A proč z loga Národní galerie u vstupu do Veletržního paláce zmizela ukrajinská vlajka na podporu napadené země? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Diskuze vznikla v rámci Meltingpot forum na Colours of Ostrava. Děkujeme za příležitost.Po rozhovoru jsme si s Prof. Horáčkem povídali dál. Toto je zkrácená verze ( 61 min). Celý díl (111 min) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit⁠ ⁠⁠⁠zde a odemknou další⁠⁠:⁠⁠ https://open.spotify.com/episode/7tpc1FCPXT8HRQqDt8GHIT?si=b7fa93271e8548c2⁠⁠Žijeme v pohodlí, o kterém se většině předchozích generací ani nesnilo. Přesto roste pocit nejistoty, osamělosti a ztráty směru. S profesorem Jiřím Horáčkem hledáme, co se stalo ve chvíli, kdy se rozpadly velké společné příběhy a člověku zůstal především on sám, jeho potřeby, jeho výkon a nekonečný projekt vlastního vylepšování. Mluvíme o touze, antické filozofii, útěku ze svobody i o tom, proč štěstí možná neleží za další dosaženou metou.Dostáváme se také k sociálním sítím, dopaminu a teorii sociální homeostázy, podle které digitální spojení nabízí množství kontaktu bez kvality, kterou nervový systém skutečně potřebuje. Rozhovor se postupně otevírá směrem ke smyslu, příběhům, kráse, psychedelikům a hranicím myslitelného. Jak si vytvořit životní příběh, který není jen přesvědčivý, ale také krásný? A jak se znovu přiblížit realitě, když ji vždy vnímáme skrze modely vlastní mysli?Děkujeme Meltingpotu a Colours of Ostrava za pozvání a možnost tohohle rozhovoru!Minutáž:00:00 Úvod01:48 Čemu se teď nejvíce věnuješ?03:02 Proč se cítíme tak blbě i přes dnešní hojnost?09:23 Co je to vlastně štěstí a pocit spokojenosti?14:30 Jak učit nervový systém prožívat štěstí tady a teď16:31 Důležitost osobní filozofie a ukotvení ve světě18:27 Epistemologické chyby a jak věřit vlastní zkušenosti22:59 Ztráta kontaktu s realitou a digitální pasti29:19 Proč neumíme předpovídat vlastní emoce30:44 Evoluce láskyplnosti a její napojení na oxytocin36:24 Láskyplný vztah k abstraktním konceptům37:58 Sociální sítě, polarizace a ztráta sdíleného smyslu42:07 Fyzická synchronizace jako lék na digitální odpojení45:34 Antihedonistické aktivity a hluboké konverzace49:21 Jak najít smysl života v nesmyslně krátké době54:41 Otázky z publika: Jak získat kontrolu nad tělem a myslí59:42 Praktický tip pro zvýšení každodenní spokojenostiPřechod do VIP části01:01:18 Tři pilíře smyslu a důležitost významu ve společnosti01:06:31 Krize příběhovosti a jak s ní pracuje psychoterapie01:10:12 Vnímání krásy jako zrcadlení našeho nervového systému01:11:58 Proč nás mozek odměňuje za krásu a harmonii01:16:58 Kontakt s realitou jako alfa a omega našeho žití01:18:26 Jak kultivovat transcendentální myšlenky v každodenním životě01:23:10 Pyramida vědění a integrace poznání do praxe01:31:24 Jak si po dekonstrukci světa znovu vybudovat vlastní pravdu01:36:19 Lze na psychedelikách vnímat rašení vlastních synapsí?01:45:02 Teorie zfetované opice a vliv psychedelik na evoluci vědomí01:47:41 Fyzický limit lidských myšlenek a jak myslet nemyslitelné01:51:02 Závěr a backstage rozhovor o konspiračních teoriích

Letní autoškola Radiožurnálu přináší ve spolupráci s dopravní policií praktické rady a odpovědi na otázky, které řidiči nejčastěji řeší. Ušetřete si starosti i peníze. V letních měsících se zvyšuje počet cyklistů a v porovnání s řidiči za volantem takovému cyklistovi po výkonu spíš takříkajíc vyschne v hrdle. Dnešní otázka zní: Má cyklista výjimku a může se před cestou občerstvit byť třeba jen jedním alkoholickým pivem?

Nabídku ztvárnit legendární Josephine Baker brala jako zvláštní shodu okolností. „Jako by si mě ta role našla sama,“ směje se herečka, zpěvačka a tanečnice v rozhovoru s Michaelou Maurerovou. Čím jsou si s ikonickou zpěvačkou a špionkou podobné? „Určitě temperamentem a odhodlaností rvát se. Kromě toho, ona měla ochočeného geparda. Když jsem se jako dítě v noci bála, vídala jsem u postele černého geparda a měla pocit, že mě chrání,“ vypráví Pavlovčinová v Blízkých setkáních.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ „Jediné, co Motoristům zbylo, je svatá válka s Hradem. Mají to úplně stejně jako Národní obec fašistická ve třicátých letech. Nic neměli, tak bojovali proti Masarykovi,“ říká ve Studiu N Petros Michopulos z podcastu Kecy a politika. „Přežili jsme Věci veřejné? Přežili. Přežili jsme Husáka s Jakešem? Přežili. Tak přežijeme i Klempíře s Macinkou.“ Andrej Babiš podle Michopulose nemá žádný plán B a skandály Filipa Turka tak musí přetrpět až do konce volebního období. „Pro premiéra je Turek úplný póvl, kterým hluboce opovrhuje. Dostal ho ale v balíčku s Macinkou jako sušenku navíc. Myslím si, že se ho snaží nějak korigovat, zkorumpovat a eliminovat, ale zatím mu to nejde, protože je to typ člověka, který je i na Babiše příliš,“ myslí si politický podcaster. Michopulos tvrdí, že pokud vláda nebude ochotná ustoupit v otázce veřejnoprávních médií, měli by zaměstnanci televize a rozhlasu přistoupit k razantním krokům. „Dá se to vyhrát za předpokladu, že zaměstnanci obou institucí se spojí a pojedou to po odborářské úrovni. Opravdová stávka, případně okupační stávka, poté podpora veřejnosti – demonstrace, protesty, petice.“ Vyjadřuje se také k aktuálním vládním útokům na Ústavní soud, ke kterým se přidal i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. „Bez lásky Andreje Babiše je Jeroným Tejc nula. Nic není. Všichni by jím opovrhovali, včetně lidí v justici.“ Michopulos ho označuje za „patologického oportunistu“. „Je to nájemný člověk, kterého si Babiš najal, aby seděl na justici a dělal věci v jeho zájmu. Vést s ním odborné debaty je ztráta času,“ tvrdí. Kriticky se vyjadřuje i k samotnému premiérovi. „Babišovi přeskakuje v hlavě, už to všechno nepobere, už není ve formě. Patnáct let ho pečlivě sleduju a dramaticky se to horší. Na tiskovkách je to festival ztraceného času. Je to stařec.“ Zároveň odhaduje, že příštím cílem Andreje Babiše bude Pražský hrad, byť to v současné době šéf hnutí ANO popírá: „Myslím si, že Babiš bude kandidovat na prezidenta. Byla by to pro něj nejkomfortnější varianta.“ Nechává opozice Babišovu vládu příliš snadno rozebírat pojistky demokracie? Proč premiér stupňuje útoky na prezidenta Petra Pavla? A nakolik mu vyhovuje chování Motoristů sobě? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Sourozenecké vztahy trvají mnohdy celý život. Lidé, které jsme si stejně jako rodiče nevybrali, ovlivňují naše vztahy a už od mala nás učí zvládat odlišnosti i řešit konflikty. „Je to velmi blízké, když spolu máme pokojíček, spíme na palandě, jíme, bydlíme, vidíme se nazí... Je to velký zdroj blízkosti, kterou se učíme,“ vysvětluje pravidelný host Leonarda Plus, párový terapeut a spisovatel Jan Vojtko.