POPULARITY
Categories
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 77 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Morální pochodně, které vzplanuly, mě opravdu nezajímají,“ říká herečka Aňa Geislerová, když mluví o tom, že jí vadí potřeba veřejně se vyjadřovat ke všemu i situace, kdy lidé své pocity vydávají za názory. „Je potřeba spíš šetřit názory a schovávat si je na nějaké důležitější věci,“ vysvětluje s tím, že se sama odmítá řídit tím, jak bude její jednání hodnoceno, přestože to podle ní nevyhnutelně vede k chybám a přešlapům. Právě jeden takový lidé viděli v její návštěvě oslavy narozenin Leoše Mareše na Čapím hnízdě. „Babiš tam nebyl. Kdyby tam byl, ruku mu nepodám, ale prostě pro Leoše na kraj světa,“ stojí si za svou účastí herečka. A dodává, že obdiv lidí, které tím zklamala, si nikdy nevyžádala. „Nemůžu nikomu vyvracet, jestli mě nechce mít rád. To zůstává na těch lidech,“ dodává. Geislerová se v rozhovoru vrací také ke svému otci - japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi, jeho závislosti na alkoholu a novému filmu, který o něm natočila její sestra Ester a Aňa jej produkovala. „On byl příliš citlivý na to, aby ten svět a sám sebe snášel za střízliva,“ popisuje. Otce neodsuzovala a postupně pochopila, že pokud sám nechce přestat, přesvědčování pouze uzavírá cestu. „Já jsem s ním chtěla být, takže já jsem chodila po hospodách s ním. My jsme měli velice kumpánský vztah,“ vzpomíná. Mluví také o krátkosti času, který člověk na světě má. „Lidi, kteří žijí, jako kdyby byl život nekonečný nebo neohraničený, ho často strašně moc promarní,“ říká. Po intenzivním natáčení Karavanu a Ratolestí si Geislerová udělala delší hereckou pauzu a čekala, jestli jí začne hraní chybět. „Pak jsem si říkala, že je divné, když mi to nechybí,“ přiznává. Do práce už se vrátila, zároveň ale čím dál víc objevuje producentství. „Svoboda je pro mě úplně nejvíc,“ zdůrazňuje. Zásadní zkušeností pro ni zůstává film Karavan, který popisuje jako hluboce zabydlenou, téměř traumatickou součást sebe sama. Ve filmu Pramen zase hraje lékařku zapojenou do státem nařizovaných sterilizací Romek. Právě osobní zkušenost, emoce nebo citová vazba podle ní dokážou vést ke skutečnému porozumění. Proč Aňa Geislerová nechce být „morální pochodní“? Co jí vztah s otcem ukázal o závislosti, lásce a bezmoci? A proč čekala, až se jí začne stýskat po herectví? I to se dozvíte v rozhovoru.
Na půl úvazku pracuje jako kurátorka v Týně nad Vltavou, kam nejprve jezdila s rodinou na výlety. „Líbila se mi spící atmosféra města,“ popisuje ve Vizitce, v níž dodává, že důležitá je pro ni lidskost a vztahy. Sama je také tvůrkyní, výtvarnou lektorkou a zajímá ji proces tvorby samotné. „Tvořivé myšlení je také to poradit si v nesnázi, najít řešení mimo box, napsat tahák tak, aby mi ho nenašli nebo správně zareagovat na čekanou i nečekanou situaci.“ Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Íránský režim je sice vojensky daleko slabší než Izrael a Američané, ale našel jinou zbraň, kterou může čelit těmto nepřátelům a kterou může neutralizovat vojenskou hrozbu,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Proč se Írán nechce vzdát svobody obohacovat uran? Dojde k upevnění tamního režimu? A jak velká je naděje, že se ve Švýcarsku podaří najít smírné řešení?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Íránský režim je sice vojensky daleko slabší než Izrael a Američané, ale našel jinou zbraň, kterou může čelit těmto nepřátelům a kterou může neutralizovat vojenskou hrozbu,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí… zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Proč se Írán nechce vzdát svobody obohacovat uran? Dojde k upevnění tamního režimu? A jak velká je naděje, že se ve Švýcarsku podaří najít smírné řešení?
Jako první Čech v historii ovládl legendární Spartathlon – závod dlouhý 246 kilometrů z Atén do Sparty a doběhl v jednom z nejrychlejších časů historie. Ultramaratonec Radek Brunner to zvládl v čase 21 hodin, 24 minut, 35 vteřin. „Nastavil jsem si to tak, že bude lepší soupeřit sám se sebou,“ vypráví běžec, který by se rád dostal na závod Western States – sto mil v Kalifornii. Jaká je konkurence v ultramaratonu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jako první Čech v historii ovládl legendární Spartathlon – závod dlouhý 246 kilometrů z Atén do Sparty a doběhl v jednom z nejrychlejších časů historie. Ultramaratonec Radek Brunner to zvládl v čase 21 hodin, 24 minut, 35 vteřin. „Nastavil jsem si to tak, že bude lepší soupeřit sám se sebou,“ vypráví běžec, který by se rád dostal na závod Western States – sto mil v Kalifornii. Jaká je konkurence v ultramaratonu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jako první Čech v historii ovládl legendární Spartathlon – závod dlouhý 246 kilometrů z Atén do Sparty a doběhl v jednom z nejrychlejších časů historie. Ultramaratonec Radek Brunner to zvládl v čase 21 hodin, 24 minut, 35 vteřin. „Nastavil jsem si to tak, že bude lepší soupeřit sám se sebou,“ vypráví běžec, který by se rád dostal na závod Western States – sto mil v Kalifornii. Jaká je konkurence v ultramaratonu?
Rebelku s komplikovanou povahou ovlivnilo dětství v chudých poměrech. Energii tak později věnovala práci s mládeží a dětmi. Stala se vychovatelkou, cvičitelkou a publicistkou, oddanou hlavně komunistické straně. Po smrti v nacistickém koncentračním táboře komunisti neváhali a vytvořili z ní mučednici strany a vzor socialistické ženy. V dokudramatu ji ztvárnila Andrea Černá. V dalších rolích Michal Zelenka, Simona Postlerová a další. Hovoří historička Pavla Plachá.
Zednáři zanechali nesmazatelnou stopu na architektuře, designu i celých architektonických slozích. O nich a o tom, jak “číst” architekturu hovoří teoretik Adam Štěch. Vybavena znalostmi se Lucie vydává na procházku Prahou po zednářských památkách s průvodkyní Květoslavou Navrátilovou.
Vítězství není blízko; Babišova koalice volá po lvím metálu pro Zemana. Zdravému rozumu navzdory; Jak bude Česko vzpomínat na Táťánu Malou? Jako na někoho, kdo výrazně pomohl rozkladu lidskoprávní politiky u nás; Itálie – země, kde Big Mac ještě nevyhrál
Koliko puta Filip može spomenuti film Once Upon A Time In Hollywood kroz snimanje ove dvije epizode? Jako puno.INTRO:Koncept, režija i animacija: Maida Srabović @maidichemokidich Produkcija: TETRABOT @tetrabotstudio Vezeni elementi: Dora Voska @sarena.vranaPočastite nas kavom: https://www.buymeacoffee.com/mjestozlocinaPodržite nas na Patreonu i otključajte ekskluzivni sadržaj: https://www.patreon.com/mjestozlocinaPratite nas na Instagramu: https://www.instagram.com/mjestozlocinapodcastPridružite nam se na Discordu: https://discord.gg/2NU9cprjMd
Vítězství není blízko; Babišova koalice volá po lvím metálu pro Zemana. Zdravému rozumu navzdory; Jak bude Česko vzpomínat na Táťánu Malou? Jako na někoho, kdo výrazně pomohl rozkladu lidskoprávní politiky u nás; Itálie – země, kde Big Mac ještě nevyhrálVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V hlasování Českého rozhlasu Vltava posluchači rozhodli, že na světové premiéře na unikátní nástroj zazní Fantazie na chorál Svatý Václave od Iva Bartoše. Hned poté zahrají rozhlasoví symfonici. Těm patří páteční večer z cyklu Svatovítský varhanní oktáv. V sobotu v katedrále uvede opera Národního divadla monumentální Glagolskou mši Leoše Janáčka a v neděli program završí koncert s Českým národním symfonickým orchestrem, vystoupí na něm i houslista Pavel Šporcl či Hradišťan.
Výrobci budou nuceni výrazně zdražit notebooky, které přitom budou mít méně operační paměti. Tuto komponentu vysávají datacentra pro AI. Jako první dopady nedostatku paměti pocítili ti, kteří si staví desktopy, ale v nadcházejících měsících dojde i na notebooky. Postupně se totiž doprodají skladové zásoby starších modelů a pak už nebude z čeho vybírat. U nových modelů výrobci počítají s tím, že budou častěji nasazovat pouhých 8 GB paměti. Takto osekané konfigurace neminou ani herní notebooky, vysvětluje Tomáš Holčík, redakční specialista na hardware. Pokud víte, že vám počítač další dva roky nevydrží, kupte si nový raději hned, dokud je ještě z čeho vybírat. V podcastu hovoříme o tom, že Apple jako jediný neoznámil zdražení. Krátce po dotočení pořadu ovšem i on ohlásil, že zvedne ceny. Jen zatím není jasné, kterých zařízení se to dotkne a o jak velké částky půjde. Program pořadu 01:10 – Výrobci varují 13:26 – Není kde šetřit 22:59 – Bazary, reparování, Čína 27:28 – Přejdeme na cloudové počítače? 35:34 – Závěr
Od nahrávání v podzemních krytech až po třetí nejsledovanější dětský veřejnoprávní program v Evropě. Kristýna Volná a Marek Němec vzpomínají na divoké začátky Déčka i úskalí dnešní tvorby pro děti.Podcast Kavky moderují Jana Peroutková a Kateřina Pantovič.
Noc na středu byla pro fotbalový svět speciální. Lionel Messi se stal prvním fotbalistou v dějinách, který odehrál zápas na šesti mistrovstvích světa. A navíc v zápase proti Alžírsku, který se konal v americkém Kansas City, střelil tři góly. Hattrick se mu na šampionátu podařilo dát vůbec poprvé a dohnal tím Němce Kloseho v čele historické tabulky nejlepších střelců. Kansas City ve státě Missouri na americkém Středozápadě se minimálně na tuhle noc stalo Messiho městem.
Jakože cože? Romcomy jsou zpět, ale za jakou cenu – lehká lobotomie může být čas od času ku prospěchu – nenecháme se ale opít rohlíkem, nejsme včerejší! Klišé přísloví stranou, Vilma s Mírou v nové epizodě zhodnotili filmové novinky Pracovní romance, Dámy mají přednost a také kontroverzní scifi Den odhalení.
Jakože cože? Romcomy jsou zpět, ale za jakou cenu – lehká lobotomie může být čas od času ku prospěchu – nenecháme se ale opít rohlíkem, nejsme včerejší! Klišé přísloví stranou, Vilma s Mírou v nové epizodě zhodnotili filmové novinky Pracovní romance, Dámy mají přednost a také kontroverzní scifi Den odhalení.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Krizové řešení v krizové době. Tak ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) označila novelu stavebního zákona, která ve Sněmovně čeká na závěrečné třetí čtení. Vzhledem k tomu, jakou bramboračku připomíná, bychom měli být spíš ve střehu, aby toto „krizové řešení v krizové době“ léta panující „krizi bydlení“ ještě neprohloubilo.
Tohle je zkrácená verze rozhovoru. Pusť si celý díl a Předplať si náš obsah a dostávej díly v celé jejich délce, dřív a bez reklam. Jen za 100,-/měsíc. https://open.spotify.com/episode/3NWDdclBFk4GUSwgVlal0Q?si=bc031e72a101465bTohle je deep dive do vědy za klimatem, jeho změnou a vývojem během planetární historie.Klima se dnes často láme mezi dvě špatné strategie. Na jedné straně panika. Na druhé cynismus. Tenhle rozhovor jde jinudy.S Danielem Kortusem rozebíráme, co vlastně znamená klimatická změna v měřítku planety, civilizace i každodenního života.Proč je dnešní situace bezprecedentní ne proto, že by se klima nikdy neměnilo, ale proto, že jsme během pár generací otevřeli geologickou banku uhlíku, která se jinak hýbe v horizontech milionů let.Proč každá desetina stupně dává smysl. Proč technologie nejsou zázračné řešení, ale zároveň ani není pravda, že se nic nedaří. A proč největší problém klimatu možná není jen fyzický, ale i psychologický a komunikační: je příliš velké, příliš dlouhé a příliš abstraktní na to, aby bylo přirozeně na prvním místě.Parťák dílu:Vilgain - Aktin.cz a tady je náš link essentials Aktin.cz/bwa pro slevu zadej kód BWA a objednej si kvalitní produkty s čistým složením. Tady máš seznam našich essentials Aktin.cz/bwa Fondee.cz - https://www.fondee.cz/ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv www.Fondee.cz a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. Minutáž:00:00 Představení hosta a projektu Klimatomluva04:33 Jak vypadala klimatická změna před průmyslovou revolucí a po ní?11:41 Co jsou Milankovičovy cykly a jak přepínají doby ledové?13:59 Karbonový puls: Jak člověk otočil regulátorem oxidu uhličitého20:46 Mechanismus skleníkového efektu a role vodní páry28:23 Předpověď počasí vs. modelování klimatu: Jak vznikají scénáře IPCC?34:03 Co by globální oteplení reálně znamenalo pro Českou republiku?41:26 Techno-optimismus: Proč se nám daří rozvíjet obnovitelné zdroje?54:39 Má smysl, aby Evropa omezovala emise, když dělá jen 5%?56:30 Oceán jako chemický pufr planety a riziko jeho nasycení01:11:37 Jak vyčištění síry z paliv lodí paradoxně ohřálo Atlantik01:17:06 Klimatická úzkost a role jednotlivce proti korporacím01:23:37 Jak dostat téma k lidem skrze adaptaci a příběhy (např. v seriálu Ulice)01:33:26 Informační ekologie a Princip asymetrie bullshitu (Brandoliniho zákon)Přechod do VIP části- Koncept Velkého zjednodušení a enormní energetický hlad AI- Albedo efekt, tání Arktidy a závěrečné shrnutí
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Důležitá součást naší práce je nebrat se vážně a neustále přemýšlet, kde to máme špatně,“ říká biochemik Jan Konvalinka o vědě, která podle něj nestojí jen na odpovědích, ale hlavně na pochybnostech. Mluví o boji s virem HIV, Antonínu Holém i o tom, proč ho po pár letech baví měnit téma a dělat něco úplně jiného. Velkou část rozhovoru ale věnuje i Česku. „V našem zájmu je co nejvyšší vzdělanost,“ říká a varuje, že regiony ztrácejí talenty a malá země si nemůže dovolit nechat talentované děti propadnout systémem. Z Litvínova si nese citlivost k Sudetům a odsunu Němců, o němž říká, že to není problém Němců, ale „náš vnitřní problém“. „Sami jsme si hrozně ublížili,“ říká a varuje, že se dnes „průmyslově rozdmýchává nenávist“, protože vystrašit lidi a ukázat jim nepřítele je nejjednodušší způsob, jak je ovládnout. Slušná země je podle něj taková, kde se dodržují nepsaná pravidla, kde platí zákon, kde je justice nezávislá a kde můžete veřejně říkat svoje názory. A i když si nemyslí, že už je z Česka „orbánovská země“, nebezpečí podle něj hrozí. „Možná ještě i naši generaci čeká pár důležitých morálních rozhodnutí,“ říká. Jako člověk spojený s covidovou debatou trvá na tom, že vakcíny zachránily miliony životů a u nás pravděpodobně několik desítek tisíc. Očkování označuje za nejlevnější, nejjednodušší a vlastně přírodní způsob, jak podpořit vlastní imunitu, zatímco homeopatii považuje za placebo a šarlatánství. „V ordinaci lékaře, kterému věřím, bych nechtěl vidět homeopatika,“ říká. Zároveň zůstává technooptimistou. Umělá inteligence je podle něj ve vědě famózní nástroj, který už pomáhá navrhovat proteiny a nové léky. „To je revoluce v medicíně,“ hodnotí. Jenže stejně jako u internetu přiznává, že tehdy nedohlédl rizika a dnes mezi mladšími kolegy pozoruje něco, co by skoro nazval „epidemií osamělosti“. Konvalinka mluví také o editování genů, embryích a hranici, za kterou už věda nesmí jen proto, že něco umí. „Život je něco víc než jen soubor buněk,“ říká a dodává, že víra pro něj není učebnice geologie ani astronomie, ale text o vztahu člověka a smyslu života. V závěru vysvětluje i to, proč jako ředitel instituce váží slova, proč po 7. říjnu vyvěsili izraelskou vlajku a proč mu bojkot izraelských akademických institucí připadá absurdní. Proč podle Jana Konvalinky Česko potřebuje zůstat trochu nudnou a slušnou zemí? Co jsme se z covidu nenaučili a proč je důvěra v instituce důležitější než nové léky? Kde může AI zachraňovat životy a kde je pro člověka nebezpečná? A jak se má věda rozhodovat ve chvíli, kdy už dokáže zasahovat do samotných základů života? Poslechněte si celý rozhovor.
Krizové řešení v krizové době. Tak ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) označila novelu stavebního zákona, která ve Sněmovně čeká na závěrečné třetí čtení. Vzhledem k tomu, jakou bramboračku připomíná, bychom měli být spíš ve střehu, aby toto „krizové řešení v krizové době“ léta panující „krizi bydlení“ ještě neprohloubilo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Život už změnil stovkám Čechů. - Bažant Edwardsův patří k nejvzácnějším ptákům světa. Ve volné přírodě ho nikdo nepozoroval už víc než pětadvacet let. Přesto teď i díky pražské zoo vznikla naděje na jeho návrat do Vietnamu. - Inovátorka módy Marie Rysulová je nominovaná na prestižní ocenění Ekozásek - bojuje proti "fast fashion" a ekologické stopě textilu. Moderuje Naděžda Hávová.
Český herec a zpěvák Tomas Sean Pšenička hraje v muzikálu Klan Baťa vnuka Tomáše Bati. Na letní scéně Musea Kampa ho diváci uvidí v netradiční roli – místo zpěvu rapuje. „George je vykreslený skoro jako příslušník generace Z. Když přijde písnička, moje postava se nevyjadřuje zpěvem, ale rapem,“ vysvětluje Pšenička, který se narodil v Dublinu a nyní studuje režii na pražské FAMU.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Český herec a zpěvák Tomas Sean Pšenička hraje v muzikálu Klan Baťa vnuka Tomáše Bati. Na letní scéně Musea Kampa ho diváci uvidí v netradiční roli – místo zpěvu rapuje. „George je vykreslený skoro jako příslušník generace Z. Když přijde písnička, moje postava se nevyjadřuje zpěvem, ale rapem,“ vysvětluje Pšenička, který se narodil v Dublinu a nyní studuje režii na pražské FAMU.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Český herec a zpěvák Tomas Sean Pšenička hraje v muzikálu Klan Baťa vnuka Tomáše Bati. Na letní scéně Musea Kampa ho diváci uvidí v netradiční roli – místo zpěvu rapuje. „George je vykreslený skoro jako příslušník generace Z. Když přijde písnička, moje postava se nevyjadřuje zpěvem, ale rapem,“ vysvětluje Pšenička, který se narodil v Dublinu a nyní studuje režii na pražské FAMU.
V Mexiku ve čtvrtek začalo fotbalové mistrovství. Češi do něj vstoupili prohrou, to ale fotbalový svět moc nezajímá. Hlavní favorité a největší taháky totiž teprve přijdou na řadu. Ovšem stejně jako sportovní výkony a síla mančaftů se řeší i byznysový rozměr šampionátu. A kontext debaty není pro organizátora mundialu, mezinárodní fotbalovou federaci FIFA, zrovna příznivý.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Ekonom Tomáš Sedláček má za sebou těžké týdny. V hodně otevřeném rozhovoru se dostáváme k tomu, proč tolik lidi teď tak štve a jestli náhodou nedostává jeho renomé příliš velkou ránu. Mluvíme o boji o interpretaci pravdy a lásky a o roli, kterou ve sporech uvnitř Knihovny Václava Havla hrála Dagmar Havlová. Tomáš Sedláček vysvětluje některé své “šílené” nápady, ale taky uznává své chyby. Velmi doporučuji vydržet až do konce, kde Tomáš poprvé mluví o smrti své ženy a je to velmi silné.
V Mexiku ve čtvrtek začalo fotbalové mistrovství. Češi do něj vstoupili prohrou, to ale fotbalový svět moc nezajímá. Hlavní favorité a největší taháky totiž teprve přijdou na řadu. Ovšem stejně jako sportovní výkony a síla mančaftů se řeší i byznysový rozměr šampionátu. A kontext debaty není pro organizátora mundialu, mezinárodní fotbalovou federaci FIFA, zrovna příznivý. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Po konci první republiky a ustavení protektorátu, čili po obsazení Druhé česko-slovenské republiky německými vojsky, měla nacistická okupační správa do značné míry zájem na tom, aby princip „chléb a hry“ pokračoval pokud možno nerušeně. Jednou z relativně chráněných oblastí měl být sport – v první řadě fotbal. A tak třeba na pražské derby Sparta–Slavia pravidelně mířilo bezmála 30 tisíc diváků, připomíná pro Český rozhlas Plus fotbalový historik Zdeněk Zikmund.
Po konci první republiky a ustavení protektorátu, čili po obsazení Druhé česko-slovenské republiky německými vojsky, měla nacistická okupační správa do značné míry zájem na tom, aby princip „chléb a hry“ pokračoval pokud možno nerušeně. Jednou z relativně chráněných oblastí měl být sport – v první řadě fotbal. A tak třeba na pražské derby Sparta–Slavia pravidelně mířilo bezmála 30 tisíc diváků, připomíná pro Český rozhlas Plus fotbalový historik Zdeněk Zikmund.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na evropském systému dálkového měření emisí se podílí i čeští vědci. - Daniel Kortus. V roce 2025 spustil projekt Klimatomluva, který má dosah 90 tisíc sledujících. Proč je tento projekt i její autor populární? - Robotický nosič obědů nebo chodící větrák. V Brně představili výsledky prvního českého ročníku programu MyMachine, ve kterém se dětské nápady proměňují ve skutečné vynálezy. Moderuje Tomáš Pavlíček.
Česko navštívila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Vítězka prezidentských voleb v roce 2020, které režim diktátora Alexandra Lukašenka zmanipuloval ve svůj prospěch, se setkala s prezidentem Petrem Pavlem a vládními i opozičními politiky. „Při každé její návštěvě dochází k propojování českého politického spektra v otázce Běloruska. Boj za svobodu a demokracii strany spojuje,“ věří Kryscina Šyjanok, ředitelka Kanceláře demokratických sil Běloruska.
Chińska dalekomorska flota rybacka, realizując połowy komercyjne, w dużym stopniu nielegalne, a często de facto prowadząc działalność kłusowniczą, równocześnie wykonuje zadania postawione jej przez partię i państwo w zakresie bezpieczeństwa narodowego. O tym, jak działa Pekin na morzu, mówi ekspert OSW Michał Bogusz.
Česko navštívila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Vítězka prezidentských voleb v roce 2020, které režim diktátora Alexandra Lukašenka zmanipuloval ve svůj prospěch, se setkala s prezidentem Petrem Pavlem a vládními i opozičními politiky. „Při každé její návštěvě dochází k propojování českého politického spektra v otázce Běloruska. Boj za svobodu a demokracii strany spojuje,“ věří Kryscina Šyjanok, ředitelka Kanceláře demokratických sil Běloruska.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Herečku Lenku Termerovou dlouhodobě přitahují staří lidé a jejich tváře. „Fascinují mě vrásky a upracované ruce. Jako měla třeba Dana Medřická,“ přiznává v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Právě s tématem stáří a životního bilancování se potkala i v nejnovějším snímku režiséra Jana Svěráka Pět švestek. Jaké bylo natáčení na moři? Co herce během několika týdnů v Řecku nejvíc překvapilo? A proč se jí práce na filmu vybavuje jako „hezký tábor“?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ester Geislerová si od svých projektů občas odskočí k herectví. „Mám ráda i epizodní role, baví mě, že se nemusím učit tolik textu. Chci se v herectví zlepšovat, inspiruje mě.“ Na filmovém festivalu v Karlových Varech bude mít letos dokonce režijní debut.
Chudáčci se v nové epizodě baví o snění a o snech. Adamův létací sen vypadá tak, že se nad krajinou vznáší v podobě dráčka draka Mraka z pohádky Za humny je drak. Létá, mrká a krade slepičky.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím déle to dělám, tím víc spolehám na život, věřím v život,“ říká moderátorka a herečka Tereza Kostková, když popisuje práci ve StarDance i v rozhlasových Blízkých setkáních. Po letech moderování mluví o tom, že příprava je důležitá, ale v živém vysílání často rozhoduje hlavně odvaha být opravdu přítomná. „Hlava kolikrát ví nejvíc, když jí dám důvěru,“ říká a dodává, že nejde mít každou otázku „na Oscara“. StarDance je podle ní psychicky nejnáročnější věc, kterou profesně zažila, protože i malé selhání může narušit práci obrovského týmu. Zároveň ale přemýšlí o tom, kdy z tak velké a ikonické věci odejít. „Jestli v ten moment lidé řeknou, že je jim to líto, tak jsem vybrala dobrý moment,“ říká. To ale neznamená, že se už loučí, ale že si hlídá okamžik, kdy by se z práce, kterou miluje, mohla stát rutina. V rozhovoru mluví i o Marku Ebenovi a kritice, která se kolem jeho humoru opakovaně objevuje. „Jestli někdo není sexista, je to Marek,“ říká, ale zároveň dodává, že se svět za posledních 20 let dramaticky změnil a moderátor by to měl vnímat. Sama se prý snaží přemýšlet i o tom, jak se mění jazyk a co může u druhých vyvolávat. Důležitým tématem je pro ni pravdivost k sobě. Přiznává, že u velkých životních rozhodnutí poznala, jak snadné je ulevit si lží. Pravda je pro ni „cesta k přežití“ a něco, bez čeho by podle svých slov vnitřně umírala. Mluví také o víře, spiritualitě a stavu, který nechce nutně pojmenovávat. „Nepotřebuju pro to vůbec důkaz a vůbec nepotřebuju, aby mi to někdo věřil,“ říká. V závěru se dostává i ke společnosti, kultuře a veřejnoprávním médiím. Mrzí ji argument, že něco nemusí existovat jen proto, že se na to někdo nedívá. „To je přece hrubě sobecká věc,“ říká a připomíná, že kultura není zbytečný přívěsek, ale „kus nás“. A i když se slovu štěstí trochu vyhýbá, říká, že má „chuť k životu“. Jak poznat správný čas odejít z něčeho, co člověk miluje? Proč Tereza Kostková nechce být dokonalá moderátorská „AI“? A co podle ní drží člověka i společnost v rovnováze? Pusťte si celý rozhovor.
Ester Geislerová si od svých projektů občas odskočí k herectví. „Mám ráda i epizodní role, baví mě, že se nemusím učit tolik textu. Chci se v herectví zlepšovat, inspiruje mě.“ Na filmovém festivalu v Karlových Varech bude mít letos dokonce režijní debut.
Herečku Lenku Termerovou dlouhodobě přitahují staří lidé a jejich tváře. „Fascinují mě vrásky a upracované ruce. Jako měla třeba Dana Medřická,“ přiznává v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Právě s tématem stáří a životního bilancování se potkala i v nejnovějším snímku režiséra Jana Svěráka Pět švestek. Jaké bylo natáčení na moři? Co herce během několika týdnů v Řecku nejvíc překvapilo? A proč se jí práce na filmu vybavuje jako „hezký tábor“?
Narodila se do rodiny režiséra Karla Zemana, který svět oslnil svou trikovou tvorbou. Jako malá s ním trávila čas v ateliérech i na natáčení. „Táta nejezdil na dovolenou, všechny exteriéry točil v létě – a tak nás bral s sebou. Vařili jsme si na ohni,“ vzpomíná Ludmila Zemanová. Později se stala spoluvýtvarnicí jeho filmů a po emigraci do Kanady si vybudovala vlastní úspěšnou kariéru. Jaké bylo vyrůstat ve světě, kde ožívali dinosauři? A jak těžké byly začátky za oceánem?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Narodil se 10. června 1958. Před kamerou stál už ve 12 letech ve filmu Už zase skáču přes kaluže. Herectví ale bral původně jako koníček. Chtěl být po otci stavebním inženýrem. Když ho nevzali na průmyslovku, šel na zednické učiliště a nakonec vystudoval i konzervatoř. Později zářil v seriálech Arabela a Dobrá voda nebo v pohádce S čerty nejsou žerty. Dva České lvy získal za vedlejší role. Zemřel v 52 letech na rakovinu žaludku. Herectví se věnuje jeho bratr, žena i synové.
Narodila se do rodiny režiséra Karla Zemana, který svět oslnil svou trikovou tvorbou. Jako malá s ním trávila čas v ateliérech i na natáčení. „Táta nejezdil na dovolenou, všechny exteriéry točil v létě – a tak nás bral s sebou. Vařili jsme si na ohni,“ vzpomíná Ludmila Zemanová. Později se stala spoluvýtvarnicí jeho filmů a po emigraci do Kanady si vybudovala vlastní úspěšnou kariéru. Jaké bylo vyrůstat ve světě, kde ožívali dinosauři? A jak těžké byly začátky za oceánem?
Říkává se, že nemocná duše je jedním z nejsložitějších onemocnění. Lidé potřebují nejen lékařskou pomoc, ale také porozumění, aby se jim vyhnula pejorativní nálepka „blázna“. Jenže komunistický režim zneužíval psychiatrii pro represe. Příslušníkům obávané Státní bezpečnosti často pomáhali i sami lékaři. Příkladů je několik, jedním z nich je osud katolického aktivisty Augustina Navrátila, který žádal náboženskou svobodu. Byl internován na psychiatrii, kde strávil 12 let.
Říkává se, že nemocná duše je jedním z nejsložitějších onemocnění. Lidé potřebují nejen lékařskou pomoc, ale také porozumění, aby se jim vyhnula pejorativní nálepka „blázna“. Jenže komunistický režim zneužíval psychiatrii pro represe. Příslušníkům obávané Státní bezpečnosti často pomáhali i sami lékaři. Příkladů je několik, jedním z nich je osud katolického aktivisty Augustina Navrátila, který žádal náboženskou svobodu. Byl internován na psychiatrii, kde strávil 12 let.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Tzv. beatifikační řízení se připravují roky, i desítky let. Podílí se na nich historici, církevní odborníci, překladatelé či postulátor. „Historici mají zpracovat všechno, co jde zjistit, a kanonisté rozhodnout, zda jsou naplněny tři skutečnosti: skutečná smrt, smrt ze strany těch, kteří ji způsobili z nenávisti k víře, a zkoumá se, jak to ta osoba přijala, zdali to obětovala pro Krista,“ popisují spolupracovník historické komise Jan Růžička a postulátor Karel Orlita.
Eswatini, które ma najwyższy na świecie wskaźnik zakażeń HIV, dostało od sponsorów tysiące dawek leku, który może zatrzymać wirusa. Ale skoro kuracja jest przełomowa, to dlaczego jej sukces stanął teraz pod znakiem zapytania?
Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu
Je hercem, divadelním producentem spolku Kašpar a nositelem ceny Thálie za přínos divadlu. Přiznává, že za některými jeho velkými životními projekty stojí vlastnost, která by se dala nazvat nerozvážností. „Moje velmi dobrá vlastnost je, že nedomýšlím závažnost svých plánovaných kroků. Nedomýšlím, jak obtížné bude založit si divadlo nebo sehnat vhodný prostor. Až když to dělám, tak zjišťuju, co jsem si to vymyslel. Takže lehkomyslnost je jedna z mých pozitivních vlastností.“Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.