Podcasts about pravd

Ubývá včel. Pravděpodobně za to může několik typů pesticidů, které vyrábíme a používáme my lidé, a které nehezky promořily prostředí. Nedostatek včel se už projevuje na úrodě ovoce i zemědělských plodin včetně, věřte tomu nebo ne, řepky olejné.

Nejeden politolog si láme hlavu otázkou, co asi tak rozhodne volby? Kauzy typu Dozimetr nebo Čapí hnízdo, které projednávají soudy? Přehled vládních úspěchů či nesplněných slibů? Válka na Ukrajině nebo Trumpova cla? Pravděpodobně to bude od všeho kousek. Vyskytuje se kupříkladu i názor, že by to mohly být korespondenční hlasy ze zahraničí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pravděpodobně nejstarší skupinová fotografie na světě je uložená na zámku Velké Březno u Ústí nad Labem. Pořízená byla na podzim roku 1839. Je na ní zobrazená hraběcí rodina Karla Chotka s přáteli při státní návštěvě Mnichova. Snímek je jako významný předmět čerstvě zapsaný na národním seznamu Paměť světa UNESCO.

Průzkumy už řadu měsíců naznačují jasnou dominanci hnutí ANO. Podpora pro nejsilnější opoziční stranu se drží nad 30 procent a podle sociologa Martina Buchtíka, ředitele analytického ústavu STEM, je nepravděpodobné, že by náskok ztratilo. „Pravděpodobnost je přes 90 procent, že získá nejvíce hlasů. Volby z mého pohledu ovšem nevyhrává ten, kdo získá nejvíc hlasů, ale ten, kdo dokáže sestavit vládu,“ podotýká pro Český rozhlas Plus.

Průzkumy už řadu měsíců naznačují jasnou dominanci hnutí ANO. Podpora pro nejsilnější opoziční stranu se drží nad 30 procent a podle sociologa Martina Buchtíka, ředitele analytického ústavu STEM, je nepravděpodobné, že by náskok ztratilo. „Pravděpodobnost je přes 90 procent, že získá nejvíce hlasů. Volby z mého pohledu ovšem nevyhrává ten, kdo získá nejvíc hlasů, ale ten, kdo dokáže sestavit vládu,“ podotýká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Problémem staré doby byl nedostatek informací. Těžkostí doby nové je jejich přebytek. Lidé se v jejich přemíře ztrácejí a nedovedou rozlišovat mezi pravdou a lží, mezi zprávami podstatnými, zbytečnými a škodlivými. Na otázku, proč tomu tak je, se pokouší hledat odpověď i tento podcast.

Ranní brífink Patrika Saláta: Recese americké ekonomiky je málo pravděpodobná a index S&P 500 by mohl v následujících 12 měsících vzrůst o 11 procent. To jsou předpovědi americké investiční banky Goldman Sachs, které přišly v reakci na dohodu mezi Čínou a USA. Jak moc je tato předpověď reálná probereme s analytikem společnosti Purple Trading Petrem Lajskem.

Ranní brífink Patrika Saláta: Recese americké ekonomiky je málo pravděpodobná a index S&P 500 by mohl v následujících 12 měsících vzrůst o 11 procent. To jsou předpovědi americké investiční banky Goldman Sachs, které přišly v reakci na dohodu mezi Čínou a USA. Jak moc je tato předpověď reálná probereme s analytikem společnosti Purple Trading Petrem Lajskem.

Přesvědčovat Ukrajinu, nebo ji dokonce tlačit do toho, aby za každou cenu osvobodila veškeré své území, by znamenalo hnát další tisíce, desetitisíce ukrajinských vojáků na smrt a prodlužovat válku. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Plzeň to uvedl prezident ČR Petr Pavel.

O jeho toulkách zmrzlou divočinou si s ním povídá Vladimír Kroc.

O jeho toulkách zmrzlou divočinou si s ním povídá Vladimír Kroc.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pokud chceme prosadit náš program, musíme volby vyhrát o parník,“ vyjádřil se nedávno Karel Havlíček. Nevíme sice, jaký parník má první místopředseda ANO na mysli, ale v každém případě spadají jeho představy do kategorie zbožných přání.

„Pokud chceme prosadit náš program, musíme volby vyhrát o parník,“ vyjádřil se nedávno Karel Havlíček. Nevíme sice, jaký parník má první místopředseda ANO na mysli, ale v každém případě spadají jeho představy do kategorie zbožných přání.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.

Českolipskem v Libereckém kraji vedly ve středověku významné obchodní stezky, podél kterých nechávali panovníci stavět různá sídla. Některé hrady měly funkci jenom obrannou, jiné i sídelní. Jedno mají ale společné. Do našich časů se z nich mnoho nedochovalo. Většinou byly opuštěny a přirozeně chátraly. K destrukci hradu Milštejna nedaleko Cvikova přispěla kvalitní skála, na které stál. Tvrdý křemenný pískovec byl totiž výbornou surovinou pro výrobu mlýnských kamenů.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa se pohřbívá sama. Nejde masivně zbrojit i dekarbonizovat současně, příští stanice jsou obrovské dluhyZelená politika versus zbrojení. Evropská unie se snaží plnit oba cíle současně, jenže cena je vysoká – rostoucí dluhy a hrozba zpomalující ekonomiky. Proč si Evropa podkopává vlastní průmysl a jaké důsledky bude mít její politika pro Česko? O tom už v Hrotcastu s Markétou Malou.Napjatá situace ve světě nutí Evropu do plánů na masivní přezbrojení. Bruselské elity ale nehodlají slevit ze svých zelených snů. Na jednu stranu tak tvrdí, že unijní ekonomiku zachrání probuzení vojenského průmyslu, na druhou stále chtějí snižovat uhlíkovou stopu a nejlépe budovat i sociální stát. Jak tohle jde dohromady?„Nejde,“ říká ekonomická novinářka Echo24 Markéta Malá. „Pokud bychom chtěli mít všechno, znamená to masivní zadlužení,“ zdůrazňuje v novém Hrotcastu s Pavlem Štruncem.Malá připomíná, že si Evropa svůj průmysl sama dlouhodobě pohřbívá umělým zdražováním energií. „Nejde mi dohromady, že bychom najednou chtěli mít silný zbrojní průmysl a do toho čistou energii. Buď jedno, nebo druhé,“ apeluje.Unijní špičky přitom v současnosti čím dál hlasitěji hovoří o nutnosti oživit průmysl v sedmadvacítce. Zároveň ale dělají paradoxní kroky, jako když představily Clean Deal, doplněk ke Green Dealu. „Vůbec neobsahuje opatření, která bychom pro rozhýbání průmyslu očekávali. Například aby se do ceny elektřiny tolik nepropisovala cena plynu, aby do toho tolik nezasahovaly emisní povolenky. Nic z toho tam není,“ říká redaktorka Echo24.Když jsme u zmíněného zbrojení, s jednou zbraní teď přišlo Německo – a je to úplná bomba. Bohužel sebevražedná a namířená přímo proti zemi, která si s ní zahrává. Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz prosadil astronomické navýšení výdajů na obranu a s tím i povolení dluhové brzdy, kterou má nejvýkonnější evropská ekonomika ještě od dob kancléřky Angely Merkelové.Aby svůj záměr prohlasoval, musel ale ustoupit Zeleným. Slíbil proto zároveň i obří výdaje na dekarbonizaci a to, že bude Německo do roku 2045 uhlíkově neutrální. To už je čistá kvadratura kruhu, protože ekologickou a udržitelnou výrobu vojenské techniky, navíc v době, kdy je potřeba s produkcí zbraňových systémů chvátat, si nejde ani představit.A co Češi?Stejná dilemata přitom čekají i Česko. Ministerstvo obrany teď hlásí, že abychom vůbec plnili slíbaná dvě procenta HDP výdajů na obranu, chybí nám v rozpočtu okolo osmi miliard. A protože se náklady na zbrojení mají každoročně zvyšovat, po silvestru už to bude miliard šestnáct.Ministr financí Zbyněk Stanjura už podal návrh, aby se rozvolnila pravidla rozpočtové zodpovědnosti. Nejen pro tento kabinet, ale i pro příští vládu, která vzejde z podzimních voleb, tak přichází náročný úkol, kde na to všechno vezme peníze.Jsou současné plány Bruselu vůbec realistické, nebo se Evropa ponoří ještě hlouběji do ekonomických problémů? Stane se EU pro trhy toxickou a nebezpečnou? A co chystané změny udělají s inflací na kontinentě? Proč byl donedávna zbrojařský byznys „špinavý“ a banky ho nechtěly podporovat? A čím si v sedmadvacítce brzdíme průmyslovou výrobu?Pusťte si nový Hrotcast.

Sledujte nás na našem HeroHero!https://herohero.co/spartanskenoviny.Pravidelný sportovní podcast ohledně dění v největším českém sportovním klubu; tentokrát byl naším hostem starosta městské části Praha 6 Jakub Stárek. Proč je Strahov pro stadion Sparty skvělou lokací? Jak to bude s dopravní obslužností? A co by ještě mohlo stavbu ohrozit?Moderuje Zdeněk Koutský spolu s Vojtěchem Mrklasem.Témata:0:00 Úvod1:35 Role Prahy 6 a současná Letná12:40 Dopravní infrastruktura20:12 Názory Prahy 6; proč Strahov?44:17 Ekonomická a politická strana věci54:30 Finance59:47 Multifunkční stadion?1:17:30 Hospody1:20:36 Pravděpodobnost zrušení1:36:14 ZávěrSponzorem podcastu byla sázková kancelář Betano.18+ | Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Generální ředitel Jan Souček, který před rokem a půl vystřídal Petra Dvořáka, je často obviňován z normalizování instituce a tupení kritické publicistiky a investigativy. Nedávno dostal od Rady české televize důtku, což jeho pozici dál oslabuje. Pravděpodobný vítěz podzimních sněmovních voleb a tedy i příští premiér Andrej Babiš hodlá Českou televizi i Český rozhlas zásadně zreformovat, zrušit koncesionářské poplatky a financovat je ze státního rozpočtu, tedy fakticky ji dostat pod kontrolu státu. Spolu s tím chce zrušit tvorbu zábavných pořadů s odůvodněním, že konkurují komerčním stanicím. Nejen o budoucnosti České televize, o její nezávislosti a smyslu si ve Studiu Alarm povídali Standa Biler, Saša Uhlová a Pavel Šplíchal. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Nespoléhejme na to, že dobré projekty za nás udělají politické nebo náboženské špičky, důležité věci jdou vždycky zespodu,“ myslí si Marek Orko Vácha. Podle kněze, bioetika a evoluční biologa nastal čas přestat plakat nad celým světem a začít se věnovat jeho nápravě. Prožívat emocionální žal je pochopitelné, ale nic to neřeší. Je potřeba přestat brečet, zvednout se a jednat. Ani pak nebude život bez bolesti, ale bude naplněný a bude dávat smysl. Důležité je nepropadat pesimismu, což říká z pozice někoho, kdo byl před nedávnem kvůli údajnému porušení pravidel kázání po 18 letech odvolán pražským arcibiskupem Janem Graubnerem z funkce vikáře. Nepopírá, že byl naštvaný, i tak ale svou kauzu považuje za pěnu dní, za chvíli, kdy může v praxi prokázat, co celý život hlásá z kazatelen. Je přesvědčený, že nikdo a nic nemůže člověku zabránit, aby byl dobrý a žil v radosti. Když to nepůjde v akademické farnosti u Salvátora, půjde to jinde. Štěstí pramení z přijetí úkolu a tím, co k němu přispívá, jsou drobné skutky lásky a slušnosti, které nic nestojí. Na druhou stranu to neznamená, že v případě ohrožení je na místě vítat nepřátele s otevřenou náručí. Když diplomatická jednání selhávají, je potřeba se bránit a třeba i střílet. Vzdorovat je žádoucí i toxickým skupinám, které nás ve veřejném i online prostoru obklopují. Okolí nás totiž proměňuje víc, než jsme si ochotni připustit. A třeba Miloš Zeman během 10 let svého prezidentství, nasypal do nevědomí českého národa hlubinné granáty. Podstatné je proto mít po boku jedince, kteří žijí dobrý život. Ne nutně být optimisty, ale lidmi naděje a udělat všechno proto, aby to dobře dopadlo. Pravda a láska totiž nevítězí samospádem. K zamyšlení je toho v našem rozhovoru s Markem Orko Váchou ale mnohem víc. Poslechněte si.

Tématem Omeletek jsou extrémy. Má dcera Natálka používala dost extrémní výmluvy, když někam přišla pozdě. Jednou ráno chyběla víc než dvě hodiny na vyučování. Popsala, že se probudila přesně podle budíku. Za okny byli umývači oken, a protože spala nahá, musela počkat, až domyjí, aby mohla vstát a jít do školy. V Omeletkách uslyšíte povídku Renaty Rucké Takových obyčejných 24 hodin. Halina Pawlowská přidá recept na krémové citronové kuře s česnekem a bylinkami.

Josef Beneš vykládal příjmení Habrman z německého osobního jména Hadbert. Pravděpodobnější je však výklad ze středohornoněmeckého apelativa haber, tj. „oves“, jako pojmenování pro obchodníka s obilím, nebo někoho, kdo oves zpracovával. Jako příjmí je u nás Habrman doloženo již z roku 1392. V současnosti v ČR nosí 157 osob podobu Habrman/Habrmanová, 165 Habermann/Habermannová a 15 Haberman/Habermanová.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příjmení Vachník/Vachníková u nás nosí 46 obyvatel. Pravděpodobně vzniklo z rodných jmen začínajících na Va-, jako je např. Václav, Vavřinec apod. Stejně máme utvořena i příjmení jako Vachánek, Vachata, Vachovec, Vachule apod.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stavba nového výjezdového centra pro záchranku a hasiče v Turnově - Vesecku odhalila pozůstatky osady z doby kamenné. Pravděpodobně v ní před zhruba 120 tisíci lety žili neandrtálci. Archeologové z Muzea Českého ráje tam našli unikátní předměty.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stavba nového výjezdového centra pro záchranku a hasiče v Turnově - Vesecku odhalila pozůstatky osady z doby kamenné. Pravděpodobně v ní před zhruba 120 tisíci lety žili neandrtálci. Archeologové z Muzea Českého ráje tam našli unikátní předměty.

Ranní brífink Jana Beránka: Je to zajímavá matematika: aut v Česku je oproti polovině 90. let víc než dvakrát tolik – a přitom počty mrtvých na silnicích klesly o 70 procent. A kdyby se k tomu větší počet kilometrů, která dnešní auta proti těm před 30 lety najezdí, prostou násobilkou bychom se dostali k zjištění, že pravděpodobnost smrtelné nehody je v přepočtu na kilometr sotva desetinová.

Příjmení Romaňuk/Romaňuková u nás nosí jen 12 obyvatel. Pravděpodobně se jedná o počeštěnou variantu polského příjmení Romaniuk. To pochází z rodného jména Roman. To je latinského původu (z lat. romanus) a znamená „římský“, „Říman“.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

00:42 Odpadky po Vánocích04:06 Jak svítí radioaktivní materiál?07:09 Česká družice Lucky 709:11 Rizika onkologických onemocnění po pití alkoholu13:05 Výroba čokolády17:07 Pravděpodobnost při házení mincí

00:42 Odpadky po Vánocích04:06 Jak svítí radioaktivní materiál?07:09 Česká družice Lucky 709:11 Rizika onkologických onemocnění po pití alkoholu13:05 Výroba čokolády17:07 Pravděpodobnost při házení mincíVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pravděpodobně nejdůležitější zákon vlády Petra Fialy - důchodová reforma - prošel Poslaneckou sněmovnou, teď poputuje do Senátu. Novela, kterou mělo na starost Ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Marianem Jurečkou z KDU-ČSL, například zvyšuje věk odchodu do důchodu a zpomaluje tempo valorizace. Dostane se díky ní český rozpočet ze stamiliardové pasti, která mu kvůli vyplácení penzí v budoucnu hrozí?Host: Martin Čaban - komentátor Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V dubnu jsem strávila nějaký čas v Charkivu, společně s kamarádkou Alenou Zemančíkovou. Byl to poučný výlet, nikdy předtím jsem neviděla „klasickou“ válku tak zblízka. Naše životy, stejně jako životy všech ostatních v té oblasti, byly neustále v ohrožení, Rusové město bombardovali. Pravděpodobnost, že některá ze střel zasáhne zrovna nás, nebyla vysoká, ale sirény se ozývaly několikrát denně a obyvatelům Charkivu ničily nervy, i když to kolikrát nepřiznali ani sami sobě.

Za tři týdny začnou krajské volby a na veřejnosti se objevují poslední průzkumy. Levé části politického spektra dominuje ANO, střed a pravá část jsou roztříštěné. Podle průzkumu agentury Kantar má Babišovo hnutí v různých krajích v průměru mezi 14-20 procenty rozhodnutých volit ANO. Jednou tolik má i potenciálních voličů ochotných za určitých okolností hnutí vhodit svůj hlas. Platí pravidlo, že čím menší kraj (Karlovy Vary, Liberec, Pardubice), tím je větší pravděpodobnost, že lokální strana může "přemoci" ANO. To je příklad Libereckého kraje, kde minule měli Starostové pro Liberecký kraj téměř dvojnásobek hlasů než ANO. Agentura Kantar ukazuje, že by za určitých okolností mohli svůj úspěch zopakovat. Volby v roce 2020 byly ve znamení velkého úspěchu stran dnešní vládní koalice, takže se předpokládá mírný ústup ze slávy. Otázkou je, jaký bude osud opozičních stran typu KSČM, ČSSD nebo SPD, které nijak nezáří, a navíc musí bojovat o voličské hlasy s hnutím ANO. Je to paradox: tyto strany silně buší do vládní pětikoalice, ale ve skutečnosti odtud k nim téměř nikdo nepřijde. Jejich potenciál je naopak mezi voliči ANO, na které se lídři těchto stran bojí útočit ze strachu, že je Andrej Babiš příští rok nevezme do vlády. Hodně to připomíná situaci před sněmovními volbami v roce 2021, kdy se Andrej Babiš sice chtěl pokusit sám sestavit vládu, ale neměl dostatečně silné koaliční partnery. Bude se podobná situace opakovat? Pravděpodobně ne, protože na krajské úrovni jsou vztahy ANO a dalších stran méně vyhrocené než na celostátní úrovni. I tak může ANO zaznamenat nepoměr mezi počtem vítězství a počtem získaných hejtmanských křesel. Nechme se překvapit. Už 20. září. Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Česko se v posledních několika dnech výrazně posunulo v otázce zakázky století, tedy tendru na nové jaderné bloky. Vláda rozhodla, že stavět chce dva, a to s korejskou firmou KHNP. Zároveň řeší otázky nových emisních povolenek.Hostem Ptám se já byl Luděk Niedermayer, český europoslanec za TOP 09 a místopředseda výboru pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu.Vláda během oznámení vítěze tendru na dostavbu dvou jaderných bloků uvedla, že jeden by měl stát zhruba 200 miliard korun. „U té ceny se pracuje pravděpodobně jen s částí nákladů. Korejci mluví o 220 miliardách, zároveň padlo, že tam bude nějakých 80 miliard předběžných prací. A to je potřeba vědět, co to je. Pravděpodobně velká část těchhle peněz by se měla přičíst k ceně těch bloků,“ upozorňuje Niedermayer.V minulých dnech vláda také jednala o dokumentech, kde se Česko zavazuje plnit některá kritéria, ke kterým se zavázalo v rámci Green Dealu. Největší vášně u veřejnosti vzbudilo možné zdražení pohonných hmot v rámci nových emisních povolenek. „V systému emisních povolenek je do roku 2029 nastavená hranice ceny povolenek 45 eur, což vede k tomu, že ten benzin by se řádově měl zdražit o dvě koruny, což vzhledem k tomu, jak fluktuuje ropa, není nic šokujícího,“ míní Niedermayer.Jaká jsou největší rizika projektu? Jaké jiné cesty existují pro zajištění energetické bezpečnosti? Co stojí za politickými tanečky vlády okolo schválení českých opatření ke Green Dealu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

Pravděpodobně nejvýkonnější kombajn na světě pomáhá s letošními žněmi zemědělcům v Česku. Dokáže sklidit až 100 tun obilí za hodinu a farmářům tak může výrazně urychlit práci. Stroj vyrobený v Belgii jeho dodavatelé právě testují. Vyrazili s ním i na pole u Loštic na Šumpersku.

***UPOZORNĚNÍ: Tato epizoda se věnuje případu střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.*** Hodinu a půl před tím, než došlo k masové střelbě na FF UK, byl už střelec v budově. Pravděpodobně se ukrýval přímo ve 4. patře. Policisté se s ním minuli o pár minut. Ve Vinohradská 12 přinášíme časovou osu událostí z 21. prosince 2023. Provází Matěj Skalický.

***UPOZORNĚNÍ: Tato epizoda se věnuje případu střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.*** Hodinu a půl před tím, než došlo k masové střelbě na FF UK, byl už střelec v budově. Pravděpodobně se ukrýval přímo ve 4. patře. Policisté se s ním minuli o pár minut. Ve Vinohradská 12 přinášíme časovou osu událostí z 21. prosince 2023. Provází Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

***UPOZORNĚNÍ: Tato epizoda se věnuje případu střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.*** Hodinu a půl před tím, než došlo k masové střelbě na FF UK, byl už střelec v budově. Pravděpodobně se ukrýval přímo ve 4. patře. Policisté se s ním minuli o pár minut. Ve Vinohradská 12 přinášíme časovou osu událostí z 21. prosince 2023. Provází Matěj Skalický.

Jsou kryptoměny výhodná investice, nebo podvod? Nejznámější virtuální měna bitcoin v poslední době opět rostla na ceně a řada lidí tak zvažuje, jestli přece jen do bitcoinu nebo jiných kryptoměn vložit své peníze. Téma pro Antivirus s Janou Magdoňovou a Honzou Cibulkou.

Narodila se do bohaté české katolické rodiny Oldřicha z Rožmberka. Žila v těžké době a v nešťastném manželství. I přesto na svůj život nerezignovala a projevila se jako silná a odhodlaná žena. Narodila se pravděpodobně v roce 1429 v bohaté rodině jihočeských Rožmberků, která žila na luxusním sídle v Českém Krumlově. Vychována byla dle patřičných zvyklostí, a to včetně vzdělání. Pravděpodobně uměla číst, ale pro psaní si najímala písaře.Všechny díly podcastu Osudové ženy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé epizody včetně videa a bonusové části najdeš na www.herohero.co/vyhonitdabla  Děkujeme vám za podporu. 15% sleva https://www.caresse.cz/ = VYHONITDABLA15 ĎÁBELSKÁ TOUR 2024:  https://goout.net/cs/praha/akce/leznyvlkk/  Klára z caresse.cz mluví o své zkušenosti s fittingem podprsenek. Promlouvá o tom, jaká prsa jsou "normální" a komentuje trend "přesprsenek" (plavky jen do půli ňader) v reality shows. Kolik ošahala hrudníků, co jsou to šilhavé bradavky, jsou chlupaté dvorce ok? Pravděpodobně vás také překvapí, s jakou velikostí podprsenky jsme odešly. Nás to teda hodně šokovalo! Užijte si epizodu, Klára je fakt super. Naší knihu “Vyhonit ďábla” koupíš zde: https://www.luxor.cz/product/vyhonit-dabla-zbo000439474 Pořad pro iVysílání ČT “Na záchodcích” zkoukni: https://www.ceskatelevize.cz/porady/14191464239-na-zachodcich/ Sleduj nás Instagram: @vyhonit.dabla TikTok: @vyhonitdabla

Dosavadní hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) minulý týden rezignoval poté, co byl odsouzen za uplácení. Je již jisté, že se nástupcem stane jeho spolustraník Josef Bělica? Pokud ano, co by chtěl před podzimními volbami ještě stihnout? Zůstane i nadále primátorem Havířova? A o čem vypovídá kauza jeho předchůdce? Vladimír Kroc se ptal poslance a pravděpodobně nového hejtmana, Josefa Bělici (ANO).

Dosavadní hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška (ANO) minulý týden rezignoval poté, co byl odsouzen za uplácení. Je již jisté, že se nástupcem stane jeho spolustraník Josef Bělica? Pokud ano, co by chtěl před podzimními volbami ještě stihnout? Zůstane i nadále primátorem Havířova? A o čem vypovídá kauza jeho předchůdce? Vladimír Kroc se ptal poslance a pravděpodobně nového hejtmana, Josefa Bělici (ANO).

Zatímco v Česku jsou prezidentské volby zásadní událost, kterou jsme až posedlí, Slováci je zas až tolik neřeší. Možná cítí, že to, co Robert Fico rozpoutal po parlamentních volbách, už žádná hlava státu nezastaví.Favoritem volby je bývalý Ficův spolustraník a jeho současný koaliční partner Peter Pellegrini. Jeho hlavní soupeř, diplomat Ivan Korčok, se snaží voliče přesvědčit tím, že bude jakousi protiváhou - aby „Fico neovládl všechno ve státě.“„Pellegrinimu sice škodí jeho minulost ve Smeru, ale slovenský volič už prokázal, že tohle mu až tolik nevadí. Víc mu podle mě může uškodit pověst někoho, kdo sám nic neřídí a jen si běhá k Ficovi pro notičky,“ myslí si Lucie Stuchlíková.Korčok se v poslední době podle průzkumů na svého soupeře dotahuje. Pravděpodobně mu pomáhá Ficova vláda - která svými ostrými kroky vůči médiím, policii, nevládkám a vlastně komukoli nepohodlnému burcuje svoje odpůrce.„Já bych byl opatrný. Slovenská společnost je nedůvěřivá a voliči Pellegriniho možná nepřiznávají, koho skutečně budou volit. Myslím, že je ve skutečnosti mnohem silnější, než se zdá,“ říká Václav Dolejší.Sáhnou Slováci znovu po prezidentu-nepolitikovi? Proč je jednou z hlavních postav prezidentské debaty na Slovensku český premiér? A kdy už to v Česku bude jako u našich sousedů? Pusťte si celou epizodu! A četli jste už novou rubriku od podcasterů z Vlevo dole?----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.