Podcasts about vedle

KEITA missnul váhu o 1,3 kg a bylo zle - zápas je OUT a PITBULL si vesele bere svých 100 %

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Stal se blízkým přítelem Soni Červené. „Seznámili jsme se v Klicperově divadle. Padli jsme si do oka, bylo to pro mě velké štěstí, že jsem si mohl užívat její přízeň,“ říká ve Vizitce. Sám jako herec a zpěvák v Hradci Králové působil osmnáct sezón. Vedle činohry v Divadle v Dlouhé se věnuje i muzikálu. Nad čím se nejčastěji zamýšlela Soňa Červená, která by v těchto dnech oslavila sto let? Jak se jí dařilo zůstávat stále tak moderní? Ptá se Ondřej Cihlář.

Stal se blízkým přítelem Soni Červené. „Seznámili jsme se v Klicperově divadle. Padli jsme si do oka, bylo to pro mě velké štěstí, že jsem si mohl užívat její přízeň,“ říká ve Vizitce. Sám jako herec a zpěvák v Hradci Králové působil osmnáct sezón. Vedle činohry v Divadle v Dlouhé se věnuje i muzikálu. Nad čím se nejčastěji zamýšlela Soňa Červená, která by v těchto dnech oslavila sto let? Jak se jí dařilo zůstávat stále tak moderní? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Asi nejznámější a nejpropracovanější teorii elit vypracoval italský sociolog Vilfredo Pareto, který tento termín převzatý z francouzštiny – v češtině znamená výkvět –, používal pro všechny lidské činnosti. Tvrdil, že v každé společnosti či organizaci a instituci existuje přirozená hierarchie ve tvaru kužele, jehož vrchol tvoří nepočetná skupina vůdčích osobností. Vedle toho hovořil o základně, kterou tvoří masa vedených.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tenhle díl Generačního konfliktu je o zásadní generační zkušenosti českých boomerů – životě v době reálného socialismu. Pozvali jsme novináře a spisovatele Lukáše Havlase, autora nové knihy „K práci a obraně připraven“, abychom zjistili, jestli je zkušenost s dobou nesvobody, nedostatku, absurdity a pokrytectví alespoň trochu přenositelná na mladou generaci. A došli jsme ke zjištění, že by paměť potřebovali osvěžit hlavně někteří z těch, kdo tuto dobu zažili a nyní si ji idealizují. Vedle mrazivě legračních historek a jejich zobecnění nechybí samozřejmě ani slovníček socialistických reálií v konfrontaci se slovníkem dnešní generace Z.

Komunistický režim si během normalizace vychovával generaci svazáků a pionýrů, kteří se měli stát poslušnými inženýry v národních strojírenských a hutních podnicích. Vedle těchto „uvědomělých“ soudruzi nechtěně vytvořili prostor pro silnou generaci filozofů, teologů, historiků a umělců, kteří se komunistům postavili. Jedním z nich byl houslista a dirigent Miroslav Jirounek. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2020.)Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedle volně prodejných léků by pacientům mohl kurýr zásilkové služby brzo doručit domů i léky předepsané lékařem. Počítá s tím novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ulehčí to pacientům život? „Lékárníci jsou záchranná síť,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus předseda Mladých lékárníků Milan Rydrych. „Jedná se o volbu, ne žádnou povinnost,“ uklidňuje v Pro a proti René Břečťan z Národní asociace pacientských organizací.

Vedle volně prodejných léků by pacientům mohl kurýr zásilkové služby brzo doručit domů i léky předepsané lékařem. Počítá s tím novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ulehčí to pacientům život? „Lékárníci jsou záchranná síť,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus předseda Mladých lékárníků Milan Rydrych. „Jedná se o volbu, ne žádnou povinnost,“ uklidňuje v Pro a proti René Břečťan z Národní asociace pacientských organizací.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tisíce samoobslužných výdejních boxů lemují česká města i vesnice a jejich počet dál roste. Vedle užitečného nákupního pomocníka se z nich ale v nemálo případech stává i zátěž pro okolí. Kudy vede cesta? A proč je kvalita veřejného prostoru tak důležitá?Host: Veronika Rút - designérka, která se zabývá kultivací veřejného prostoru; zakladatelka neziskové organizace Naše kultivovaná městaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ranní brífink Štěpána Svobody: Zemědělci, politici i veřejnost míří tento týden do Českých Budějovic, kde dnes začal další ročník výstavy Země živitelka. Největší zemědělská akce v Česku letos reflektuje změny v oboru. Mezi hlavními tématy je automatizace a tlak na ekologii. Na výstavě se představují desítky firem s moderní zemědělskou technikou, včetně robotů, dronů nebo energeticky soběstačných provozů. Dorazit má i premiér Petr Fiala nebo eurokomisař pro zemědělství. Co všechno se na akci ukazuje a co to vypovídá o českém zemědělství v roce 2025? Ptali jsme se mluvčí Výstaviště České Budějovice, Michaely Čeňkové.

Ranní brífink Štěpána Svobody: Zemědělci, politici i veřejnost míří tento týden do Českých Budějovic, kde dnes začal další ročník výstavy Země živitelka. Největší zemědělská akce v Česku letos reflektuje změny v oboru. Mezi hlavními tématy je automatizace a tlak na ekologii. Na výstavě se představují desítky firem s moderní zemědělskou technikou, včetně robotů, dronů nebo energeticky soběstačných provozů. Dorazit má i premiér Petr Fiala nebo eurokomisař pro zemědělství. Co všechno se na akci ukazuje a co to vypovídá o českém zemědělství v roce 2025? Ptali jsme se mluvčí Výstaviště České Budějovice, Michaely Čeňkové.

V srpnu si Češi připomínají hned několik bolestných výročí. Vedle srpnové okupace v roce 1968 se v Pardubicích každoročně vrací vzpomínky na 24. srpen 1944, kdy město zasáhl nejtragičtější letecký nálet. Tehdy během několika minut zahynuly stovky lidí. Institut Paměti národa proto pořádá komentované procházky, které připomenou nejen fakta, ale i osobní příběhy pamětníků.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Černá středa pro evropské zemědělství – tak farmářské organizace ve státech sedmadvacítky nazvaly 16. červenec, kdy Evropská komise představila návrh nového víceletého rozpočtu. V něm je totiž pro zemědělství vyhrazeno 300 miliard eur, tedy o 86 miliard méně než v tom stávajícím. „Jde o absolutní minimum. Vedle toho bude na členských státech, aby si řekly, kolik peněz chtějí do zemědělství investovat,“ podotýká v Interview Plus eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poškodily se vám zánovní boty a s reklamací u prodejce jste neuspěli? V takovém případě je možné oslovit soudního znalce. Má to smysl? Zeptali jsme se ševce a soudního znalce se specializací na obuv Petra Janaty.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oči jsou jeden z nejsložitějších orgánů v těle. Mohou být větší než mozek, nepohyblivé, mít tři víčka nebo vyrábět světlo. A to není všechno.Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Psychologie persvaze odhalila ve druhé polovině 20. století kognitivně behaviorálním přístupem řadu mechanismů záměrného ovlivňování postojů a přesvědčení lidí. Nástup digitálních technologií a zasíťované společnosti 21. století nemění sice jejich podstatu, ale vytváří zcela nový rámec efektivity zacílení a využití. Tekuté písky postmoderní doby navíc negativně ovlivňují stabilitu osobnosti a identity současného člověka. Do hry vstupují psychodynamické mechanismy regrese, primární a sekundární narcismus a roste počet lidí, kteří podléhají silným vůdcům a dezinformátorům. Věděli jste, že psychologie persvaze doplněná o psychodynamický pohled může pomoci nalézt odpověď na otázku, zda lze zmanipulovanému člověku vrátit rozum?Jiří Kůs je český podnikatel a psycholog. Vystudoval původně elektrotechniku a přes 20 let pracoval v průmyslové automatizaci. V roce 2012 založil nanotechnologickou firmu nanoSPACE a řídí Asociaci nanotechnologického průmyslu ČR. Vedle technologií se od roku 2009 aktivně věnuje klinické psychologii, psychoterapii a diagnostice. Má svou soukromou poradenskou praxi a zároveň je vedoucím týmu psychologů v Psychiatrické nemocnici Písek.

Na internetu se denně odehrávají stovky miliónů útoků na chytrá zařízení v našich domácnostech. Vedle mobilů a notebooků cílí útočníci také na chytré vysavače, ledničky nebo třeba webkamery. Odborníci doporučují bránit se pravidelnou aktualizací softwaru. Pokud ji odložíme na později, usnadňujeme útočníkům práci. V Centru umělé inteligence na ČVUT vytvářejí pomocí online testování speciální list podezřelých IP adres jako nástroj prevence proti útokům na internetu věcí.

Na internetu se denně odehrávají stovky miliónů útoků na chytrá zařízení v našich domácnostech. Vedle mobilů a notebooků cílí útočníci také na chytré vysavače, ledničky nebo třeba webkamery. Odborníci doporučují bránit se pravidelnou aktualizací softwaru. Pokud ji odložíme na později, usnadňujeme útočníkům práci. V Centru umělé inteligence na ČVUT vytvářejí pomocí online testování speciální list podezřelých IP adres jako nástroj prevence proti útokům na internetu věcí.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá ředitelky pražské Trafo Gallery Blanky Čermákové a ředitelky kulturního centra 8smička v Humpolci Martiny Hončíkové. Centrum současného moderního umění DOX, Kunsthalle, Museum Kampa, EPO1 v Trutnově… To jsou v současnosti snad nejznámější velké tuzemské soukromé galerie. Vedle nich ale funguje řada menších, které se snaží upoutat pozornost a propagovat převážně současné umění. Repríza z 20. 2. 2025.

Petr Váša je všestranný český básník, hudebník, textař, skladatel, výtvarník, experimentální herec i vysokoškolský pedagog – označovaný jako „fyzický básník“. Po vystudování dějin umění na Masarykově univerzitě založil v 80. letech kapely Z kopce a Ošklid, následně se v 90. letech věnoval fyzickému básnění a performance, než v roce 1999 přišli Ty Syčáci, s nimiž vydal řadu alb i oper a stal se výraznou osobností české alternativní hudební scény. Vedle působení s Ty Syčáky nyní zpívá také ve skupině Jasná Páka. O tom všem byla řeč v dalším On Air. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zemědělci na polích na Vysočině se snaží ochránit svoji úrodu před zavíječem kukuřičným. Můře se říká i kukuřičný červ. Vedle postřiků používají také letadla a šetrnou techniku. Z nebe totiž shazují speciální posyp s drobnými vosičkami Trichogramma. Ty jako přirozený nepřítel zavíječe likvidují.

Stavba by měla být hotová v prvním čtvrtletí příštího roku. Kromě bruslařů budou sportoviště za zhruba 92 milionů korun využívat taky příznivci letních sportů.

Vedle oblečení šitého na míru se v období první republiky rozšířila konfekce. Konfekci začaly nabízet krejčovské firmy nejprve v malých sériích. Ve druhé polovině 30. let 20. století došlo k modernizaci procesu tovární konfekční výroby, nastala tak hromadná výroba oděvů a oděvních doplňků. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Překládá zatím divadelní texty. Za překlad hry Ropa britské dramatičky Elly Hickson získala Cenu Evalda Schorma. Vedle anglofonní literatury studuje dramaturgii na DAMU a zajímají ji ženská a environmentální témata. „Feministickou dramatiku jsem si definovala jako texty, které zkoumají svět, nepříznivě nastavený vůči menšině či skupině,“ říká ve Vizitce. Jak nejlépe aktualizovat klasické dílo? A co očekává od stáže v Maxim Gorki Theater v Berlíně? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Překládá zatím divadelní texty. Za překlad hry Ropa britské dramatičky Elly Hickson získala Cenu Evalda Schorma. Vedle anglofonní literatury studuje dramaturgii na DAMU a zajímají ji ženská a environmentální témata. „Feministickou dramatiku jsem si definovala jako texty, které zkoumají svět, nepříznivě nastavený vůči menšině či skupině,“ říká ve Vizitce. Jak nejlépe aktualizovat klasické dílo? A co očekává od stáže v Maxim Gorki Theater v Berlíně? Ptá se Karolína Koubová.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já jsem prostě blázen. Můžu točit jenom to, čemu hluboce věřím.“ Václav Marhoul je režisér, producent a scenárista, který si zakládá na vnitřní integritě víc než na tom, kolik filmů za život natočí. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč dává přednost „lásce před sexem“ – protože když se člověk zamiluje, ať už je to do knížky, divadelní hry nebo něčeho jiného hlubokého, co ho inspiruje, vydrží úplně všechno. „Když nežiju v souladu sám se sebou, tak je to se mnou k nevydržení,“ dodává s úsměvem. Jeho vnitřní kompas ho dovedl od parodického Mazaného Filipa přes válečný Tobruk až k mezinárodně oceňovanému Nabarvenému ptáčeti, které mu otevřelo dveře do Hollywoodu. Ty se ale nakonec zavřely: po třech a půl letech intenzivní práce na ambiciózním americkém projektu o senátorovi McCarthym přišla studená sprcha – produkce se rozhodla dát režii někomu jinému. Marhoul popisuje, jak nákladný historický film nebylo možné v Americe natočit kvůli nerealistickým očekáváním producenta. „Zásadní ponaučení z toho je, že už nikdy nedopustím, abych na jakémkoliv filmu, kde budu pracovat, byl jenom režisér,“ dodává k tomu, že třeba Miloši Formanovi zrušili natáčení jeho posledního filmu den před natáčením. Marhoul mluví ale také o politice, stavu světa i o tom, proč se Amerika může naprosto zvrátit. „To nejhorší, co se může stát, je občanská válka, která bude zuřit v každém malém městě,“ varuje před nejhorším scénářem v případě, že by se přestal respektovat právní řád, ale dodává, že je sám raději optimista. Vedle geopolitiky se ale rozhovor dotýká i velmi osobních témat. Marhoul otevřeně mluví o tom, jak zjistil, že jeho otec byl veden ve svazcích StB. „S bráchou nás vychovával k poctivosti a pravdomluvnosti. To byl paradox – možná do nás chtěl dát to, co jemu chybělo,“ říká a přiznává, že se svým otcem vedl těžké debaty, ale že ho měl i tak rád a váží si toho, jaké měl dětství. S empatií a nadhledem mluví i o tom, proč nerad odsuzuje lidi. Podle něj málokdy dohlédneme ke všem důvodům, proč se někdo nějak zachoval – třeba když odejde z nějakého vztahu. „Je strašně jednoduché někoho lynčovat,“ dodává k tomu, že dospělý člověk přece ví, že život není jen černá a bílá. Marhoul zároveň věří, že krutost je v nás zakořeněná daleko víc, než si chceme přiznat a kdyby přišla krizová situace, z lidí se velmi rychle stanou zvířata. Jak se vůbec dostal k možnosti točit pod americkou produkcí a jak vnímá způsob, kterým spolupráce skončila? Je podle něj současné dění ve světě filmařsky zajímavé? A proč je Donald Trump barbar, ale viceprezident Spojených států JD Vance katastrofa? I to se dozvíte v rozhovoru.

Boje v Gaze trvají už více než 1,5 roku. V lednu to vypadalo na trvalejší příměří, ale izraelská armáda se vrátila k bojům, v posledních dnech tlak ještě zesílila. Vedle toho ale zesílil také tlak západních států na Izrael. Izraelská vláda dlouhodobě stojí před dvěma variantami – konec války v podobě nějakého příměří, anebo boj do porážky Hamásu a vítězství, i když v podobných konfliktech je těžké vítězství definovat.

Ušatý pohár pro vítěze Ligy mistrů letos ruce žádného z kapitánů týmů anglické ligy nad hlavu nepozvednou. Za rok ale může být vše jinak. I proto, že už po něm nepůjde čtveřice, ale dokonce šest klubů z Anglie. Jak je to možné?Pokud nás rádi posloucháte, budeme rádi za Váš hlas v soutěži Podcast roku. Děkujeme za Vaši podporu.###01:37 Barcelona vyhrála další El Clásico16:20 Češi zářili v Premier League20:06 Anglické týmy se chystají do Evropy27:37 Sporné derby Slavie a Sparty39:26 Zamotané čelo tabulky v české lize52:47 Sázkařské okénko s Fortunou V sezoně 2025/26 se šance anglických celků teoreticky o něco zvýší, bude jich totiž na splnění tohoto úkolu či spíše snu o něco víc. Do hlavní fáze Ligy mistrů se zapojí hned 6 nglických celků. Čtyři, to je anglická klasika, daná dlouhodobou úspěšností, která se odráží v pětiletém koeficientovém žebříčku UEFA. Pátý v pořadí Premier League si Ligu mistrů zahraje díky tomu, že jsou právě Angličané (a spolu s nimi i Španělé) nejpilnějšími sběrateli bodíků v aktuálním ročníku soutěží UEFA. A první dvě příčky tohoto speciálního rankingu jsou v novém systému oceněny rozšířením národní kvóty v příští Lize mistrů. Loni si tohoto luxusu užili Němci a Italové, tentokrát se tedy dostane na Angličany a Španěly. V Evropě se ale může nakonec objevit až 8 anglických mužstev. Jak je to možné?Debata se samozřejmě stočila i k tomu, jak tyto hrátky s evropskými umístěnkami promluví do vrcholné fáze anglických domácích soutěží. A jak jejich účastníky zatíží právě v příštím ročníku.Vedle toho přišlo na přetřes i derby pražských „S“, zejména diskutabilní gól, který ho rozhodl. Velkým tématem bylo blížící se finále Mol Cupu mezi Olomoucí a Spartou. A hodně se skloňovalo i jméno Dominika Holce, jednoho ze strůjců baníkovského víkendového zázraku v Plzni. Poslechněte si novou epizodu Nosičů vody.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Radní Olomouce schválili dokončení projektové dokumentace na stavbu nového krytého bazénu. Stát bude vedle aquaparku.

Ženský národní tým se pečlivě chystá na středeční výstřel mistrovství světa v Českých Budějovicích proti Švýcarsku. Dlouho očekávaný turnaj má ukázat, že nejen chlapi dokážou pobláznit naši zemi. České lvice zaútočí na medaili, tajně sní o postupu do finále šampionátu. Vhodný čas podívat se víc do zákulisí odvětví v podcastu Zimák, kam jsme si pozvali unikátní sportovkyni Karolínu Erbanovou, bronzovou rychlobruslařku z olympiády i z hokejového mistrovství světa plus talentovanou brankářku reprezentace Michaelu Hesovou, jíž se předpovídá veliká budoucnost. Vedle rozboru šancí české reprezentace na nadcházející akci a neobyčejně detailního a zákulisního pohledu na práci a osobnost trenéry Carly MacLeodové, se debatovalo i na téma, které v minulých dnech otevřela společnost Fortuna. Sázková kancelář spustila kampaň s ofenzivním názvem Puck-off předsudkům, upozorňující na nerovnoprávnost mezi světem mužského a ženského hokeje. Z toho ženského vychází povzdech, že jejich úsilí a dřina není zdaleka tak dobře doceněna jako u jejich kolegů. „Jsme však součástí změny, která běží a ten proces ještě nějaký čas zabere,“ míní Karolína Erbanová, dnes hokejová trenérka.

Vznik nových států po rozpadu Rakouska-Uherska a carské říše znamenal i nečekaný územní spor Československa a Polska. Oblast Těšínska sice patřila od středověku pod země Koruny české, národnostně to ale bylo území pestré. Vedle Čechů tu prim hráli Poláci, Němci a „šlonzáci“, kteří v sobě snoubili identitu všech zmíněných národů. Spor, který vyústil až ve vojenský střet, trval jen týden. Nepřátelství a pocit křivdy ale desetiletí. Válku rozhodl český velitel Josef Šnejdárek.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vůbec jsem nebyl známý herec, byl jsem známý jen kvůli tomu, s kým spím,“ kritizuje Daniel Krejčík způsob, jakým se před lety dostal do hledáčku bulváru kvůli vztahu s politikem Matějem Stropnickým, se kterým společně obnovovali zámek v Osečanech. Přestože ho diváci mohou znát z divadelních prken i obrazovek a nadaboval také stovky rolí, podle Krejčíka lidi více zajímalo, co se děje v jeho ložnici, a to není úplně fér. Takový přístup mu vadí i v otázce stejnopohlavních svazků nebo možností, jak se mohou takové páry stát rodiči. Herec nezlomně věří, že pro dítě je nejlepší vyrůstat vedle dvou lidí, kteří se milují, bez ohledu na jejich gender. Právě od nich se totiž učí, jak ukazovat lásku nebo řešit konflikty. Pokud gay v Česku žádá o adopci, musí podle něj lhát a registrovat se jako samožadatel, a to by se podle Krejčíka určitě mělo změnit. Zároveň ho ale velmi těší, že se podobné příběhy čím dál častěji objevují v české televizní tvorbě, například v nedávném seriálu Děcko nebo v Ordinaci v růžové zahradě. V rozhovoru herec a dabér popisuje, jak si vybírá své role, ale i proč je právě za angažmá v Ordinaci v růžové zahradě vděčný. Jak zpětně vnímá účast v reality show Výměna manželek, kterou strávil v rodině dvoumetrového svářeče? A při kterém natáčení nejvíce trpěl a odpočítával dny? Dozvíte se v rozhovoru.

V České televizi roste nejistota. Vedle vypjatého jednání o navýšení koncesionářských poplatků a plánů opozice na změnu veřejnoprávních médií udělila Rada ČT výtku generálnímu řediteli Součkovi a otevřela si tak cestu pro jeho odvolání. Hrozí jeho konec v čele televize? Hostem Ptám se já byl předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Kvůli posunu účinnosti novely, která zvyšuje televizní poplatek, oznámil generální ředitel ČT Jan Souček 12. března, že z obrazovek dočasně zmizí sedm zpravodajských pořadů (mezi nimi například Interview ČT24 Speciál, Týden v politice, Regiony ČT24 nebo Fokus Václava Moravce). Zdůvodnil to úsporou 6,5 milionu korun do konce roku. Později televize doplnila, že zavedla dodatečná úsporná opatření za 50 milionů korun. Ředitel uvedl, že je to nezbytný krok pro případ, že by mediální novela neprošla Senátem nebo jí nepodepsal prezident. Kromě úspor a rušení pořadů vyvolal v březnu v televizi další nejistotu i krok Rady ČT, která vyjádřila se Součkem nespokojenost a udělila mu výtku. Ta se týkala nestandardního přiznávání odstupného, nadbytečného znepřístupňování částí smluv i komunikace s veřejností formou, která poškozuje dobré jméno ČT. Při trvající nespokojenosti přitom může ředitele rada po udělení výtky během 12 měsíců odvolat. Souček se v reakci na postup radních ohradil, že rezignovat nehodlá a v e-mailu adresovaném vedení televize označil jednání Rady za „předem připravený proces s Miladou Horákovou“.„Myslím, že to byla bezprostřední, velmi emotivní reakce. Kdyby s ní počkal třeba o jeden den, tak by už tohle vyjádření s tou Miladou Horákovou…, to je prostě hrozné. Jak to může soudný člověk říct?“ komentoval to předseda Rady ČT Karel Novák s tím, že situace mezi radními a generálním ředitelem je aktuálně trochu klidnější. „Dnes (ve středu 26. března, kdy byl rozhovor pro Ptám se já natáčen, pozn. red.) byl Jan Souček na radě. Komunikovali jsme s ním normálně. Neříkám, že se to vrátí úplně do normálu jako předtím, ale vrátí se to na nějakou racionální rovinu. A nebudeme užívat srovnávání s padesátými lety.“Souček už také radním oznámil, že pokud Senát zhruba do půlky dubna schválí navýšení televizního poplatku, ČT obnoví pořady, které od dubna ruší. Jak současný generální ředitel televizi vede? Poškozuje svou komunikací dobré jméno ČT, jak mu vyčítají radní? A měl by se vrátit pořad Fokus Václava Moravce?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vedle dnes již běžně užívaných AI platforem jako ChatGPT nebo virtuálních asistentek Siri nebo Alexa můžeme s umělou inteligencí navazovat i intimní konverzace. „Jsou to desítky milionů stažení, miliony uživatelů a uživatelek denně,“ nastínil rámec takového chatování publicista David Laufer, který se věnuje internetovým subkulturám a identitě z akademického hlediska.

S celkovým oteplením planety se mění také klima v Česku. Vedle extrémně teplého léta to je vidět i na úbytku sněhu v zimě. Zkracuje se kvůli tomu lyžařská sezona a horská střediska musí spoléhat na technické zasněžování. Týká se to také Liberecka a přilehlých Jizerských hor. Co všechno může mizející sníh říct o nás a našem vztahu ke změně klimatu?

Donald Trump nastoupil do Bílého domu s razancí sobě vlastní. Vedle koketérie s překreslením mapy světa se netají i s myšlenkou zasáhnout výrazně do struktur globálního obchodu. Nové nastavení celní politiky vůči Mexiku, Kanadě a Číně teď doprovodil návrhem získat za dodávky zbraní Ukrajině její vzácné kovy. Co tím šéf Bílého domu sleduje? Ekonom Lukáš Kovanda ještě vysvětlí, jak na obavy z obchodní války reagují kryptoměny a zlato, a podívá se také na tržby v maloobchodě.