Podcasts about vedle

V pátém patře pražských Hlávkových kolejí bydlel v jednolůžkovém pokoji student posledního ročníku medicíny Jan Opletal. Vedle něj měl pokoj student prvního ročníku techniky Ladislav Bém.

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel dnes na Hradě přijal možného příštího premiéra Andreje Babiše. Chtěl od něj slyšet, jak vyřeší střet zájmů. Babiš ale po schůzce jen zopakoval, že to prezidentovi vysvětlí. Zdržuje šéf ANO sestavování vlády? Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). Vznik nové vlády se ani po dalším jednání na Pražském hradě zřejmě nepřiblížil. Předseda ANO a pravděpodobný šéf nové vlády Andrej Babiš dnes odpoledne zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Petr Pavel ale podle něj hlavně chce, aby tak učinil směrem k veřejnosti. Což ostatně hlava státu podotkla už před schůzkou s Babišem. Podle premiéra v demisi Petra Fialy touha po moci a dotacích Andreje Babiše komplikuje vznik nové vlády. Vedle jeho nevyřešených majetkových poměrů totiž chybí novému kabinetu také jména možných ministrů. Fiala to kritizoval na tiskové konferenci poté, co dnes končící vláda rozhodla o odeslání návrhu rozpočtu na příští rok Sněmovně. Babiš prohlásil, že Fialův kabinet v souvislosti s vyčkáváním ohledně rozpočtu předvedl nestandardní divadlo. V návrhu podle něj chybí 85 miliard korun.Kdy se přiblížíme vzniku nové vlády? Jak se v budoucnu promění česká politika v Evropě? A proč vláda Petra Fialy tak dlouho váhala okolo státního rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zaměstnanci Jetřichovic čistí stráně kolem silnice vedoucí k přírodnímu koupališti a kempu. Vedle koupaliště je už připravený a srovnaný další pozemek, kde se budou pořádat kulturní akce.

Roman Lomtadze patří mezi nejvýraznější bubeníky české scény posledních dvaceti let. Pochází z Gruzie, ale do České republiky se přestěhoval ve dvanácti. Nejdříve žil v Liberci, kde začal hrát na basu i bicí – to ho nakonec dovedlo na pražskou konzervatoř. Hrál mimo jiné s kapelami jako Čechomor, Arakain, Gaia Mesiah, Laura a její tygři či u Kamila Střihavky. V roce 2007 se přestěhoval do Los Angeles, kde se stal stálým členem kapely Scars On Broadway, projektu Darona Malakiana ze System Of A Down. Vedle toho působí v ambiciózním projektu Octavision, jehož členy jsou hudebníci jako Victor Wooten nebo Billy Sheehan. A stal se také členem týmu 30 Seconds To Mars. V rozhovoru pro On Air hovořil nejen o hudebních začátcích, ale i o mezinárodních zkušenostech, stylu hry, sólových projektech a každodenním životu mezi Prahou a Los Angeles. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Některé moderní technické systémy je ještě potřeba nainstalovat. Vedle dodavatelských techniků na tom teď pracují třeba i IT technici jihlavského magistrátu.

Návrat EET s výjimkou pro drobné podnikatele? „To by bylo velké neštěstí a s takovou výjimkou v podstatě vůbec nemá smysl evidenci zavádět,“ varuje v Agendě SZ Byznys šéf Asociace českého tradičního obchodu a šéf maloobchodní sítě prodejen Coop Pavel Březina. Právě mezi drobnými podnikateli je podle něj největší „šedá zóna“ a evidence by tak dopadla pouze na ty, kteří se už teď chovají řádně. Maloobchod a gastronomie patřily při zavádění EET do první vlny a při rušení evidence byly těmi nejhlasitější odpůrci. „Jak v gastru, tak v retailu prostě existuje šedá zóna. Jsou tam subjekty, kteří zaměstnávají načerno, neevidují všechny tržby a neplatí řádně daně. Vedle nich je velice složité fungovat,“ varuje Březina. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Lukáš Hradil vystudoval hudbu a hraje na kontrabas, třeba se zpěvačkou Kaczi. Vedle toho je i učitelem na jiné nástroje, producent, aranžér, produkční. Před nedávnem udělal v životě pár změn. A tak se stal i kontaktním pracovníkem a koordinátorem pro neziskové organizace pracující s mládeží či v oblasti vězeňství.Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Neckář je český hudebník, skladatel a klávesista, známý především ze skupiny Bacily, kde působí od 70. let po boku svého bratra Václava. Na vojenské hudební škole vystudoval hru na violoncello a klarinet, poté společně s Otou Petřinou založil Bacily a stal se jejich lídrem. A pro svého bratra složil řadu hitů, které pak společně nahráli. Vedle hraní v kapele se věnuje i vlastní tvorbě a aranžím, příležitostně skládal i pro jiné interprety, jako například Jana Hurychová. O tom všem byla řeč v dalším On Air. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Lázeňské město Třeboň žilo sportem. Třeboňský půl/maraton, desítka a pětka přilákaly čtyři tisíce běžců. Plné ruce práce tak měl jeden z hlavních organizátorů Jan Kalkus, kterého na startu zastihly Sportovní ozvěny.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vystudoval sice divadelní režii, nakonec se ale dostal k televizní režii a díky své profesi točí hlavně filmy o umění. Vedle portrétů významných výtvarníků, dokumentů o divadlech nebo sérii o moderním a avantgardním umění mluví ve Vizitce i o Janu Schmidovi, u kterého studoval. „Jeho divadelní styl je přenosný, i když nějak modifikovaný,” říká Ondřeji Cihlářovi.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve středu 17. září zaplnilo indický tisk a televize jedno jediné téma. Nebyla to roztržka se Spojenými státy ohledně cel a víz nebo nějaký nový korupční skandál. Byly to 75. narozeniny premiéra Naréndry Módího. Vedle vypočítávání Módího úspěchů a celostránkových gratulací od významných podniků i jednotlivců už ten den nezbylo v indických novinách místo prakticky na nic jiného.

V novém díle ZAJÍC VE DRUHÉ LIZE #71

Ženy XYZ #12: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga probírají důležitá aktuální témata .Začíná podzimní semestr na vysokých školách a společně s vrcholící předvolební kampaní to znamená další kolo debaty o tom, kdo studuje na tuzemských univerzitách a k čemu nám to bude. Vedle dlouhotrvajícího ohrnování nosem nad humanitními a společenskovědními obory, které jsou v podání populistických a antisystémových stran zbytečné, se stále větší pozornost věnuje poměru studentů a studentek. Na vysokých školách totiž studuje stále více mladých žen, a to i v oborech, kde to dříve nebylo tolik zvykem. Podle údajů MŠMT z letošního ledna tvoří studentky více než 70 procent studentů oborů zdravotní a sociální péče a te podle mnoha politiků i zdravotnických profesionálů problém, který bude jen dále narůstat. Proč to problém být nemusí, ale naopak to může být šance na lépe fungující zdravotnictví a pružnější trh práce ve dvanáctém díle podcastu Ženy XYZ probírají Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Vedle finanční ztráty rybář Josef Sedláček upozorňuje i na to, že takový úhyn je pro rybáře velmi demotivující. Cíleně se snaží řeku oživit a pak se stane něco, co veškerou práci zničí.

V novém díle ZAJÍCE VE DRUHÉ LIZE jsme řešili standardky, které rozhodly celé kolo!

Babišovo ANO ve svém programu kombinuje skandinávský sociální stát s orbánovským autoritářstvím. Vedle dobře zpracovaného školství leží zdevastovaná ochrana přírody. Ekonomickou část nahrazuje víra v Babiše. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

KEITA missnul váhu o 1,3 kg a bylo zle - zápas je OUT a PITBULL si vesele bere svých 100 %

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Po třech chudých letech se letos očekává úspěšná úroda ovoce. Vedle moštu, sirupu, zavařenin, kompotů, můžeme ovoce také převést do skupenství kapalného, a to na ovocnou pálenku. Na litr 50% ovocného destilátu stačí okolo 10–11 kg švestek, 13–15 kg jablek nebo 18–19 kg hrušek.

Stal se blízkým přítelem Soni Červené. „Seznámili jsme se v Klicperově divadle. Padli jsme si do oka, bylo to pro mě velké štěstí, že jsem si mohl užívat její přízeň,“ říká ve Vizitce. Sám jako herec a zpěvák v Hradci Králové působil osmnáct sezón. Vedle činohry v Divadle v Dlouhé se věnuje i muzikálu. Nad čím se nejčastěji zamýšlela Soňa Červená, která by v těchto dnech oslavila sto let? Jak se jí dařilo zůstávat stále tak moderní? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stal se blízkým přítelem Soni Červené. „Seznámili jsme se v Klicperově divadle. Padli jsme si do oka, bylo to pro mě velké štěstí, že jsem si mohl užívat její přízeň,“ říká ve Vizitce. Sám jako herec a zpěvák v Hradci Králové působil osmnáct sezón. Vedle činohry v Divadle v Dlouhé se věnuje i muzikálu. Nad čím se nejčastěji zamýšlela Soňa Červená, která by v těchto dnech oslavila sto let? Jak se jí dařilo zůstávat stále tak moderní? Ptá se Ondřej Cihlář.

Asi nejznámější a nejpropracovanější teorii elit vypracoval italský sociolog Vilfredo Pareto, který tento termín převzatý z francouzštiny – v češtině znamená výkvět –, používal pro všechny lidské činnosti. Tvrdil, že v každé společnosti či organizaci a instituci existuje přirozená hierarchie ve tvaru kužele, jehož vrchol tvoří nepočetná skupina vůdčích osobností. Vedle toho hovořil o základně, kterou tvoří masa vedených.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tenhle díl Generačního konfliktu je o zásadní generační zkušenosti českých boomerů – životě v době reálného socialismu. Pozvali jsme novináře a spisovatele Lukáše Havlase, autora nové knihy „K práci a obraně připraven“, abychom zjistili, jestli je zkušenost s dobou nesvobody, nedostatku, absurdity a pokrytectví alespoň trochu přenositelná na mladou generaci. A došli jsme ke zjištění, že by paměť potřebovali osvěžit hlavně někteří z těch, kdo tuto dobu zažili a nyní si ji idealizují. Vedle mrazivě legračních historek a jejich zobecnění nechybí samozřejmě ani slovníček socialistických reálií v konfrontaci se slovníkem dnešní generace Z.

Komunistický režim si během normalizace vychovával generaci svazáků a pionýrů, kteří se měli stát poslušnými inženýry v národních strojírenských a hutních podnicích. Vedle těchto „uvědomělých“ soudruzi nechtěně vytvořili prostor pro silnou generaci filozofů, teologů, historiků a umělců, kteří se komunistům postavili. Jedním z nich byl houslista a dirigent Miroslav Jirounek. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2020.)Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedle volně prodejných léků by pacientům mohl kurýr zásilkové služby brzo doručit domů i léky předepsané lékařem. Počítá s tím novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ulehčí to pacientům život? „Lékárníci jsou záchranná síť,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus předseda Mladých lékárníků Milan Rydrych. „Jedná se o volbu, ne žádnou povinnost,“ uklidňuje v Pro a proti René Břečťan z Národní asociace pacientských organizací.

Vedle volně prodejných léků by pacientům mohl kurýr zásilkové služby brzo doručit domů i léky předepsané lékařem. Počítá s tím novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ulehčí to pacientům život? „Lékárníci jsou záchranná síť,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus předseda Mladých lékárníků Milan Rydrych. „Jedná se o volbu, ne žádnou povinnost,“ uklidňuje v Pro a proti René Břečťan z Národní asociace pacientských organizací.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tisíce samoobslužných výdejních boxů lemují česká města i vesnice a jejich počet dál roste. Vedle užitečného nákupního pomocníka se z nich ale v nemálo případech stává i zátěž pro okolí. Kudy vede cesta? A proč je kvalita veřejného prostoru tak důležitá?Host: Veronika Rút - designérka, která se zabývá kultivací veřejného prostoru; zakladatelka neziskové organizace Naše kultivovaná městaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Černá středa pro evropské zemědělství – tak farmářské organizace ve státech sedmadvacítky nazvaly 16. červenec, kdy Evropská komise představila návrh nového víceletého rozpočtu. V něm je totiž pro zemědělství vyhrazeno 300 miliard eur, tedy o 86 miliard méně než v tom stávajícím. „Jde o absolutní minimum. Vedle toho bude na členských státech, aby si řekly, kolik peněz chtějí do zemědělství investovat,“ podotýká v Interview Plus eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na internetu se denně odehrávají stovky miliónů útoků na chytrá zařízení v našich domácnostech. Vedle mobilů a notebooků cílí útočníci také na chytré vysavače, ledničky nebo třeba webkamery. Odborníci doporučují bránit se pravidelnou aktualizací softwaru. Pokud ji odložíme na později, usnadňujeme útočníkům práci. V Centru umělé inteligence na ČVUT vytvářejí pomocí online testování speciální list podezřelých IP adres jako nástroj prevence proti útokům na internetu věcí.

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Stavba by měla být hotová v prvním čtvrtletí příštího roku. Kromě bruslařů budou sportoviště za zhruba 92 milionů korun využívat taky příznivci letních sportů.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já jsem prostě blázen. Můžu točit jenom to, čemu hluboce věřím.“ Václav Marhoul je režisér, producent a scenárista, který si zakládá na vnitřní integritě víc než na tom, kolik filmů za život natočí. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč dává přednost „lásce před sexem“ – protože když se člověk zamiluje, ať už je to do knížky, divadelní hry nebo něčeho jiného hlubokého, co ho inspiruje, vydrží úplně všechno. „Když nežiju v souladu sám se sebou, tak je to se mnou k nevydržení,“ dodává s úsměvem. Jeho vnitřní kompas ho dovedl od parodického Mazaného Filipa přes válečný Tobruk až k mezinárodně oceňovanému Nabarvenému ptáčeti, které mu otevřelo dveře do Hollywoodu. Ty se ale nakonec zavřely: po třech a půl letech intenzivní práce na ambiciózním americkém projektu o senátorovi McCarthym přišla studená sprcha – produkce se rozhodla dát režii někomu jinému. Marhoul popisuje, jak nákladný historický film nebylo možné v Americe natočit kvůli nerealistickým očekáváním producenta. „Zásadní ponaučení z toho je, že už nikdy nedopustím, abych na jakémkoliv filmu, kde budu pracovat, byl jenom režisér,“ dodává k tomu, že třeba Miloši Formanovi zrušili natáčení jeho posledního filmu den před natáčením. Marhoul mluví ale také o politice, stavu světa i o tom, proč se Amerika může naprosto zvrátit. „To nejhorší, co se může stát, je občanská válka, která bude zuřit v každém malém městě,“ varuje před nejhorším scénářem v případě, že by se přestal respektovat právní řád, ale dodává, že je sám raději optimista. Vedle geopolitiky se ale rozhovor dotýká i velmi osobních témat. Marhoul otevřeně mluví o tom, jak zjistil, že jeho otec byl veden ve svazcích StB. „S bráchou nás vychovával k poctivosti a pravdomluvnosti. To byl paradox – možná do nás chtěl dát to, co jemu chybělo,“ říká a přiznává, že se svým otcem vedl těžké debaty, ale že ho měl i tak rád a váží si toho, jaké měl dětství. S empatií a nadhledem mluví i o tom, proč nerad odsuzuje lidi. Podle něj málokdy dohlédneme ke všem důvodům, proč se někdo nějak zachoval – třeba když odejde z nějakého vztahu. „Je strašně jednoduché někoho lynčovat,“ dodává k tomu, že dospělý člověk přece ví, že život není jen černá a bílá. Marhoul zároveň věří, že krutost je v nás zakořeněná daleko víc, než si chceme přiznat a kdyby přišla krizová situace, z lidí se velmi rychle stanou zvířata. Jak se vůbec dostal k možnosti točit pod americkou produkcí a jak vnímá způsob, kterým spolupráce skončila? Je podle něj současné dění ve světě filmařsky zajímavé? A proč je Donald Trump barbar, ale viceprezident Spojených států JD Vance katastrofa? I to se dozvíte v rozhovoru.

Boje v Gaze trvají už více než 1,5 roku. V lednu to vypadalo na trvalejší příměří, ale izraelská armáda se vrátila k bojům, v posledních dnech tlak ještě zesílila. Vedle toho ale zesílil také tlak západních států na Izrael. Izraelská vláda dlouhodobě stojí před dvěma variantami – konec války v podobě nějakého příměří, anebo boj do porážky Hamásu a vítězství, i když v podobných konfliktech je těžké vítězství definovat.

Ušatý pohár pro vítěze Ligy mistrů letos ruce žádného z kapitánů týmů anglické ligy nad hlavu nepozvednou. Za rok ale může být vše jinak. I proto, že už po něm nepůjde čtveřice, ale dokonce šest klubů z Anglie. Jak je to možné?Pokud nás rádi posloucháte, budeme rádi za Váš hlas v soutěži Podcast roku. Děkujeme za Vaši podporu.###01:37 Barcelona vyhrála další El Clásico16:20 Češi zářili v Premier League20:06 Anglické týmy se chystají do Evropy27:37 Sporné derby Slavie a Sparty39:26 Zamotané čelo tabulky v české lize52:47 Sázkařské okénko s Fortunou V sezoně 2025/26 se šance anglických celků teoreticky o něco zvýší, bude jich totiž na splnění tohoto úkolu či spíše snu o něco víc. Do hlavní fáze Ligy mistrů se zapojí hned 6 nglických celků. Čtyři, to je anglická klasika, daná dlouhodobou úspěšností, která se odráží v pětiletém koeficientovém žebříčku UEFA. Pátý v pořadí Premier League si Ligu mistrů zahraje díky tomu, že jsou právě Angličané (a spolu s nimi i Španělé) nejpilnějšími sběrateli bodíků v aktuálním ročníku soutěží UEFA. A první dvě příčky tohoto speciálního rankingu jsou v novém systému oceněny rozšířením národní kvóty v příští Lize mistrů. Loni si tohoto luxusu užili Němci a Italové, tentokrát se tedy dostane na Angličany a Španěly. V Evropě se ale může nakonec objevit až 8 anglických mužstev. Jak je to možné?Debata se samozřejmě stočila i k tomu, jak tyto hrátky s evropskými umístěnkami promluví do vrcholné fáze anglických domácích soutěží. A jak jejich účastníky zatíží právě v příštím ročníku.Vedle toho přišlo na přetřes i derby pražských „S“, zejména diskutabilní gól, který ho rozhodl. Velkým tématem bylo blížící se finále Mol Cupu mezi Olomoucí a Spartou. A hodně se skloňovalo i jméno Dominika Holce, jednoho ze strůjců baníkovského víkendového zázraku v Plzni. Poslechněte si novou epizodu Nosičů vody.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Radní Olomouce schválili dokončení projektové dokumentace na stavbu nového krytého bazénu. Stát bude vedle aquaparku.

S celkovým oteplením planety se mění také klima v Česku. Vedle extrémně teplého léta to je vidět i na úbytku sněhu v zimě. Zkracuje se kvůli tomu lyžařská sezona a horská střediska musí spoléhat na technické zasněžování. Týká se to také Liberecka a přilehlých Jizerských hor. Co všechno může mizející sníh říct o nás a našem vztahu ke změně klimatu?

Donald Trump nastoupil do Bílého domu s razancí sobě vlastní. Vedle koketérie s překreslením mapy světa se netají i s myšlenkou zasáhnout výrazně do struktur globálního obchodu. Nové nastavení celní politiky vůči Mexiku, Kanadě a Číně teď doprovodil návrhem získat za dodávky zbraní Ukrajině její vzácné kovy. Co tím šéf Bílého domu sleduje? Ekonom Lukáš Kovanda ještě vysvětlí, jak na obavy z obchodní války reagují kryptoměny a zlato, a podívá se také na tržby v maloobchodě.