Podcasts about vedle

Vedle problémů Andreje Babiše (ANO) se střetem zájmů poněkud zapadají nejnovější zprávy z ministerstva životního prostředí, kde Motoristé postoupili do další fáze destrukce celého resortu. Motoristický ministr Igor Červený se blýskl dvěma novými řediteli důležitých institucí.

Vedle problémů Andreje Babiše (ANO) se střetem zájmů poněkud zapadají nejnovější zprávy z ministerstva životního prostředí, kde Motoristé postoupili do další fáze destrukce celého resortu. Motoristický ministr Igor Červený se blýskl dvěma novými řediteli důležitých institucí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká boxerka Johana Rajmontová byla hostem podcastu Men's Factor. Rajmontová patří mezi úspěšné české boxerky, zároveň ale pracuje s problémovou mládeží v diagnostickém ústavu, kde se denně setkává s příběhy zanedbávání, závislostí i psychických problémů. Raimontová se k boxu dostala až ve 25 letech, začínala jen rekreačně, ale trenér v ní rozpoznal talent a motivoval ji k prvním zápasům. „Mě to hrozně začalo bavit,“ vzpomíná.Dnes boxuje na mezinárodní úrovni a přiznává, že nejtěžší soupeřky potkala především v Irsku a Velké Británii. Podle ní jsou tamní boxerky profesionálněji připravené a mohou se sportu věnovat naplno, zatímco většina českých sportovců musí vedle tréninku chodit do zaměstnání.Velkou část podcastu věnovala své práci v diagnostickém ústavu. Podle Raimontové veřejnost často vnímá tamní klienty jen jako problémové děti, realita je ale mnohem složitější. Mnozí pocházejí z rodin poznamenaných závislostmi, násilím nebo zanedbáváním. „To jsou tak strašně silné příběhy,“ říká boxerka. Připomíná, že řada mladistvých potřebuje především podporu, stabilitu a někoho, kdo jim ukáže jinou životní cestu. „Ty děti v nás často hledají mámu. Přijdou za vámi, chtějí si povídat, chtějí pochválit za něco, co se jim povedlo. Když vidíte, z jakých rodin některé přicházejí, není těžké pochopit proč. Často jim nechybí jen pravidla nebo dohled. Chybí jim někdo, kdo by jim ukázal cestu, věnoval pozornost a dal jim pocit, že na nich někomu záleží.“Raimontová zároveň upozorňuje na rostoucí počet mladých lidí s psychickými problémy, sebepoškozováním nebo závislostmi na lécích a nových psychoaktivních látkách. Vedle rodinného prostředí hraje podle ní významnou roli i parta vrstevníků a vliv sociálních sítí. Přesto věří, že řada příběhů může skončit dobře. Sama zná bývalé klienty, kteří dnes pracují, mají rodiny a dokázali se zařadit do běžného života.

Třikrát byla nominována na Českého lva, má Thálii i Cenu Alfréda Radoka a prošla scénami Národního divadla i Divadla Na zábradlí. Vedle herectví je ale také zpěvačkou a frontmankou kapely Condurango. V rozhlase natočila mimo jiné Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Odkud bere svou energii? „Vůbec netuším, dostala jsem ji do vínku. Sama ji ale získávám zíráním do chytra,“ říká. Jak důležité je pro ni být součástí rozhlasové tvorby? A co pro ni znamená inscenace Hrdý Budžes?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třikrát byla nominována na Českého lva, má Thálii i Cenu Alfréda Radoka a prošla scénami Národního divadla i Divadla Na zábradlí. Vedle herectví je ale také zpěvačkou a frontmankou kapely Condurango. V rozhlase natočila mimo jiné Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Odkud bere svou energii? „Vůbec netuším, dostala jsem ji do vínku. Sama ji ale získávám zíráním do chytra,“ říká. Jak důležité je pro ni být součástí rozhlasové tvorby? A co pro ni znamená inscenace Hrdý Budžes?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třikrát byla nominována na Českého lva, má Thálii i Cenu Alfréda Radoka a prošla scénami Národního divadla i Divadla Na zábradlí. Vedle herectví je ale také zpěvačkou a frontmankou kapely Condurango. V rozhlase natočila mimo jiné Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Odkud bere svou energii? „Vůbec netuším, dostala jsem ji do vínku. Sama ji ale získávám zíráním do chytra,“ říká. Jak důležité je pro ni být součástí rozhlasové tvorby? A co pro ni znamená inscenace Hrdý Budžes?

Vedle mlýnu by do budoucna mělo v Borovnici na Trutnovsku vyrůst Muzeum historických zemědělských strojů.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.

V novém díle podcastu Talk to si Pavel Dobrovský povídá s Markem „Pigym“ Pilgerem, člověkem od dabingu, mikrofonů, režie, studia, hlasů a občas i od skákání ventilačkou do zamčené místnosti.VIDEO Z ROZHOVORU JE DOSTUPNÉ PRO PATRONY OD $10!Prostě od věcí, které se v dabingových titulcích obvykle nepíšou. Marek se pohybuje na úrovni „poloprofesionálního dabingu“ a k jeho největším zářezům patří režie a produkce českého znění Kingdom Come: Deliverance.Jak uslyšíte z Markova vyprávění, dabing Kingdom Come: Deliverance začal skoro partyzánsky, vyrostl z komunitního nadšení, vybral přes crowdfunding miliony a nakonec dostal do hry desítky hlasů. Řeč bude o tom, jak se sháněli herci, proč Richard Vágner zapadl k Jindřichovi ze Skalice, jak se dabuje 1600 replik za šest hodin a jaké to je mít ve studiu Františka Přeučila, Zdeňka Junáka nebo Felixe Slováčka.Nezapomínáme ani na nejnovější projekt, což je dabing epizodické Dispatch. Vedle historek z kukaně přijde i vážnější, ale pořád dost zábavná otázka: co dnes s dabingem udělá AI? Marek vysvětluje, podle čeho poznat umělý hlas, zatímco Pavel zjišťuje, že to s tím poznáváním nebude mít úplně jednoduché. A aby toho nebylo málo, dojde i na praktické cvičení: jak by vlastně zněl Honza Olejník, kdyby ho měl někdo nadabovat?Věřte nám, tohle je díl pro všechny, kteří milují český dabing, herní zákulisí, lidské hlasy a momenty, kdy se z věty „to nějak uděláme“ stane projekt, o kterém se mluví ještě roky.O podcastech Retro NationPodcasty a další obsah RetroNation.cz můžeme natáčet kvůli podpoře od komunity na Patreonu. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email retronationrulez@gmail.com.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.

Když se řekne sběratel umění, většina lidí si představí miliardáře dražícího obrazy za miliony korun. Podle galeristky Lucie de Angelis Drdové ale současný trh vypadá jinak. Vedle několika velkých sběratelů přibývá lidí, kteří si umění pořizují jednoduše proto, že ho chtějí mít doma. „Vedle výrazných sběratelů, kterých v českém prostředí není tolik, se opravdu rozšiřuje skupina lidí, která považuje umění za součást svého života,“ říká Drdová, která provozovala Lucie Drdova Gallery. Umění se stále častěji objevuje i v domácnostech střední třídy. „Na první umělecké dílo – bavíme se o současném umění – vám stačí desítky tisíc. Do 20 až 50 tisíc korun si můžete pořídit práce na papíře, ale i malé objekty od sochařů,“ uvádí kurátorka v pořadu Agenda. Celý rozhovor jsme natáčeli na festivalu designu Křehký Mikulov. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Vyčerpání ho před rokem a půl dovedlo až na JIP, kde si trochu srovnal priority. Začal prý víc dbát na spánek a jídlo a funguje se mu o dost lépe. Vedle divadelní práce dokončil také desku se svým hudebním projektem a o prázdninách ho čekají Letní shakespearovské slavnosti. O tom všem mluvil herec Vojtěch Vondráček.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyčerpání ho před rokem a půl dovedlo až na JIP, kde si trochu srovnal priority. Začal prý víc dbát na spánek a jídlo a funguje se mu o dost lépe. Vedle divadelní práce dokončil také desku se svým hudebním projektem a o prázdninách ho čekají Letní shakespearovské slavnosti. O tom všem mluvil herec Vojtěch Vondráček.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 71 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem na vrcholu strašně brzo, takže jsem si to vlastně neužil,“ říká Karel Poborský o kariéře, která ho dostala do Manchesteru United, Benfiky, Lazia i reprezentace, ale ke které se dnes vrací spíš zdrženlivě. Nemá potřebu si připomínat, kdo byl, a říká, že je „rád někde ve stínu“. O to ostřeji ale mluví o českém fotbale, zákulisí FAČR i své neúspěšné kandidatuře na šéfa svazu. „Velice rychle mi došlo, že jsem možná vlastně vyhrál,“ říká a dodává, že český fotbal se podle něj pořád „točí v kruhu“, protože se v něm lidé nemění, jen si přesedají. V rozhovoru se vrací i k násilí na stadionech a k tomu, co se stalo na Slavii. „Nepatří to k fotbalu,“ říká jasně a dodává, že Slavia podle něj „ztratila kontrolu“ nad něčím, co si dlouho sama pěstovala. Mluví o tvrdém jádru fanoušků i o tom, že bez jasných trestů a reálného zákazu vstupu se nic nezmění. „Fanoušek musí vědět, že když udělá bordel, nebo si navlékne kuklu či zapálí světlici, tak se tam třeba půl roku nedostane,“ popisuje, jak by podle něj měly vypadat mantinely. Vedle fotbalu jako byznysu a politiky ale Poborský mluví i hodně osobně. Po vážné nemoci, kdy mu ochrnula půlka obličeje a lékaři mu řekli, že druhý den už by možná nepřišel, prý zatáhl za ruční brzdu a pustil z hlavy spoustu zbytečností. Od té doby ještě víc žije dneškem. Zároveň ale přiznává, že bez sportu by se rozpadl. „Kdybych nemohl sportovat, zbláznil bych se,“ říká. Dnes běhá maratony, hraje hokej, drží se staré party z reprezentace a ví, že když se zastaví, začne rezivět. V rozhovoru ale mluví také o video asistentovi rozhodčího, který podle něj fotbalu vzal emoce, o sociálních sítích, které z hráčů dělají jeden velký mediální balík a o slavném lobu z Eura 1996, ke kterému se nerad pořád vrací. Řeč ale přichází i na to, co může český tým ukázat na mistrovství světa. „Myslím si, že mají na to, aby postoupili ze skupiny,“ říká. Co podle Poborského ničí český fotbal zevnitř? Proč už nechce být spojený hlavně se svým nejslavnějším gólem? A je dnešní fotbal ještě hra, nebo byznys a politika? Pusťte si celý rozhovor.

„Já jsem spíš krizový manažer než eventový manažer. Event je jednoduchý, to umí dělat každý, ale vypořádat se s okolnostmi, které nevycházejí podle plánu, to je ta adaptace," říká Adam Kubala, který vede volejbalovou asociaci IVVAa projekt UniBasket. Z Ostravy orchestuje mezinárodní volejbalové turnaje pro veterány a univerzitní basketbalovou ligu, kam chodí tisíce diváků.V další epizodě podcastu ROŽNI se bavíme o tom, jak z amatérského nápadu party kamarádů vyrostla organizace, která pořádá turnaje pro 150 týmů z 32 zemí, proč se ten samý zážitek nedá jen tak okopírovat a jak se z univerzitního basketu dá udělat show v americkém stylu — s DJem, soutěžemi o ceny a vyprodanou halou.Dozvíte se, proč Adam radši zdražil startovné, jestli se z Ostravy stává město pro sportovní eventy a co je na celém event managementu vlastně to úplně nejtěžší.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nečekal jsem, že to budeme zrovna my, kdo vypadne ze hry,“ říká moderátor Honza Dědek o konci své talkshow na Primě. Po pěti letech v televizi se vrací na vlastní nohy, do menšího divadla, s menším štábem a na placenou platformu. Připouští, že i když měl pořad podle něj dobrá čísla, v televizi rozhoduje někdo jiný. Teď ho čeká jiný tlak: přesvědčit diváky, aby za obsah, který měli roky zdarma, začali platit. Přiznává, že trh podcastů i placeného obsahu je přesycený, ale věří, že jeho výhodou zůstává publikum v sále. „Když máš publikum, tak host reaguje úplně jinak, než když ho nemáš,“ říká. Mluví i o tom, proč chce dál „sbírat legendy“, připomínat pozapomenuté osobnosti a dávat prostor lidem, na které by si diváci na YouTube možná sami neklikli. Vedle pracovního zlomu ale Dědek prožívá i osobní proměnu. Má malou dceru a přiznává, jak ho to všechno změnilo. „Před očima ti běží vlastní život,“ popisuje rodičovství a fascinuje ho, jak dítě den po dni objevuje svět. Zároveň dodává, že kvůli věku začal víc přemýšlet o sobě, zdraví i kondici. „Chtěl bych ji aspoň vyprovodit na maturitní ples,“ říká k tomu, proč začal cvičit. Rodičovství podle něj není jen dojetí, ale i únava, přerušovaný spánek a velký obdiv k partnerce. Otevřeně mluví i o tom, proč před pěti a půl lety přestal pít. „Žil jsem už příliš moc kulturně,“ říká s nadsázkou a popisuje prostředí, kde je alkohol na vernisážích, v divadle, na koncertech i večírcích všude. Vzpomíná přitom i na reakce, kdy mu při odmítnutí alkoholu byly nabídnuty jiné návykové látky, protože okolí nechápalo, že si zvládne užít večer i bez toho. V rozhovoru dojde i na stárnutí, proměnu práce, tlak okolí, svobodu mimo televizi a otázku, proč je pro něj pořád důležité, aby rozhovor nebyl jen o známých jménech, ale i o lidech, které stojí za to znovu objevit. Proč podle něj konec v televizi nemusí být prohra? Dá se v Česku uživit talkshow za paywallem? Co s ním udělalo pozdní rodičovství a proč kvůli dceři začal jinak přemýšlet o vlastním těle? A jak těžké je nepít ve světě, kde se velká část vztahů, práce i networkingu odehrává u alkoholu? Poslechněte si celý rozhovor.

Plná verze podcastu a bonusový obsahPlnou verzi podcastu (100 minut) si můžete poslechnout na Forendors.cz.⁠⁠⁠Makej vole! na Forendors - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/trailrun.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠149 Kč měsíčně (přístup ke všem epizodám), nebo 199 Kč za epizodu.Výše uvedeným příspěvkem mi pomůžete s provozem podcastu Makej vole! a dostanete za to mimo jiné přístup ke všem bonusovým epizodám podcastu MAKEJ VOLE!Pro vás drobný, pro mě velká pomoc a motivace. Děkuju :)Podcast MAKEJ VOLE! také podporují:Český výrobce sportovní výživy PencoProč jsem si vybral právě Penco? Český původ, super lidi, obrovský know-how, vlastní vývoj a špičkový výrobní zázemí. Za touhle značkou je super tým lidí, kteří ve Slaném už víc než 30 let vyvíjí a vyrábí špičkovou sportovní výživu. Tohle mi prostě sedí. Více se dozvíte na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠penco.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Kód makejvole20 = 20% sleva na produkty Penco v eshopu ⁠⁠⁠⁠www.penco.cz⁠⁠⁠⁠Sportovní sluchátka ShokzShokz jsou sluchátka využívající technologii bone conduction, tedy vedení zvuku přes lícní kost přímo do vnitřního ucha. Technologie bone conduction obchází bubínky, takže uši zůstávají otevřené a vy při poslechu slyšíte i okolní zvuky. Což se při běhání, trailu nebo jakémkoliv sportu venku prostě hodí – hlavně kvůli bezpečnosti a lepšímu vnímání okolí.Kód makejSHOKZ = 20% sleva na sluchátka SHOKZ v eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠www.sportovnisluchatka.cz⁠⁠⁠⁠⁠SALOMONTvůrce inovací a trendů ve světe trailrunningu a outdoorových sportů. Více na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠salomon.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠O čem jsme se bavili?V téhle epizodě jsem si pokecal s Barčou Bukovjan o jejím sedmém místě na Zegama-Aizkorri – jednom z nejprestižnějších trailových závodů světa.Barbora BukovjanBarbora Bukovjan je česká trailová běžkyně z Frýdlantu nad Ostravicí, která se za posledních pár let propracovala mezi světovou elitu. Vedle trailu zvládá i silnici – maraton má za 2:35. Loni získala Golden Ticket na Golden Trail World Series a letos se rozhodla dát kariéře všechno – dala výpověď a zaměřila se naplno na běh.Baskická legenda Zegama-AizkorriZegama-Aizkorri je horský maratonský závod v Baskicku ve Španělsku, který letos slavil 25. ročník. Trasa měří 43 km s převýšením 2730 m+, vede přes legendární výstup na Sancti Spiritu a vrchol Aizkorri. Závod je známý neuvěřitelnou atmosférou – tisíce diváků lemují trasu, nejvíc pak v úzkém koridoru na Sancti Spiritu. Jde o první závod série Golden Trail World Series 2026.Co jsme probrali:Jak se Barča dostala k běhání a proč zvolila trail místo silnice.Jak se trénuje na maraton za 2:35.Golden Ticket – jak ho získala a co celá série Golden Trail World Series obnáší.Proč si vybrala právě Zegamu a jak vypadala příprava i cesta do Baskicka.Atmosféra závodu – start vedle Alexandersson, Wyder a Alonso a co se dělo v Barčině hlavě.Průběh závodu kilometr po kilometru – bahno, kamení, koridory plné šílených diváků.Sancti Spiritu – to místo, které se slovy prostě nedá popsat.Trénink, spolupráce s trenérem a jak sledují výkon a tepovou frekvenci.Plány na zbytek sezóny – ME ve Slovinsku, Quebec, Japonsko a možná i Sierre-Zinal.Baskicko – jazyk, který nikdo nezná, pivo ve vínových skleničkách, pintxos, navigace co nefunguje a fotbal, při kterém fandíte Realu ve špatné hospodě.A ještě spousta dalšího.

V tomhle díle Lascivní.cz podcastu se vracíme k Joan von Brook - spoluzakladatelce Subspace studia, známé riggerce a taky modelce. Rozhodně umí mluvit o provazech tak, že z toho není „návod“, ale živá disciplína se vším, co k ní patří = řemeslo, emoce, bezpečí, komunita i tlak na výkon.Navazujeme na náš starší rozhovor (pokud si ho chcete připomenout, je tady: https://www.lascivni.cz/rozhovory/joan-von-brook-bondage-lektorka/) a hned na začátku si dáme co se od minula změnilo. Jaký „aha moment“ Joan došel až časem, jak se proměnil její způsob učení a co už dneska po lidech nechce „protože se to přece musí umět“. Zajímá nás i to, kdo na workshopy chodí častěji než dřív - a jak poznat, že byl workshop fakt dobrý, ne podle aplausu, ale podle toho ticha, koncentrace a signálů v místnosti.Hodně prostoru dáme bezpečnosti, hranicím a souhlasu. Prakticky, ne obecně. Joan má zkušenost i s tím, když se věci nepovedou (nervy, zranění, realita těla), takže řešíme, kde lidi bezpečnost „odkývou“, ale reálně ji nemají zvládnutou, jak učit vázané říkat STOP i ve stresu nebo studu. Jak vypadá dobrý pre-talk a jaké chyby riggerů nejčastěji vedou k nepohodlí či problémům. A taky co by měl mít rigger po ruce - nejen nástroje, ale i postup a mindset, když se něco začne kazit.Otevíráme i linku, která je v komunitě citlivá a přitom častá - muži, kteří chtějí být vázaní ženami. Kde je hranice mezi kinkem a tím, že si někdo plete workshop s erotickou službou? Jak nastavit pravidla tak, aby se ženy-riggerky cítily bezpečně a nebyly automaticky sexualizované? A co poradit ženám, které chtějí začít vázat muže, ale bojí se očekávání okolí nebo toho „nároku“, který se někdy plíživě objeví.Vedle toho nás baví i „sexy“ část, která je překvapivě řemeslná. Neboli rozdíl mezi umět uvázat a umět vést zážitek, jestli Joan učí víc přes dril nebo přes hru a jaký mýtus o shibari jí bere nejvíc energie vyvracet. A kdy naopak říká studentům „tohle ještě nedělej doma“ – a proč.Nakonec jdeme do toho, proč vázání vlastně tak láká. Jak umí provaz vyrobit intimitu i bez erotiky. A co si z toho lidi můžou přenést do běžného vztahu, jak pracovat s dojetím, třesem nebo „vypnutím“ vázaného člověka. Plus co je pro Joan známka dobrého konce scény.A protože Joan není jen „lektorka“, ale i člověk uprostřed komunity, dáme i pohled z backstage - rozdíl mezi vázáním pro publikum a pro prožitek. Co publikum nevidí a je to 80 % práce, jak se vyrovnává s tlakem „být pořád dobrá“… a jak do toho všeho promlouvá i osobní život a to, co jí bondage dává mimo kink.Kam dál:https://www.instagram.com/joan_von_brook/https://subspacestudio.czCelý díl (1 hodina a 39 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Mrkněte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když političtí lídři ukážou na konkrétního člověka, dav často udělá zbytek. Novinářka Zuzana Černá v rozhovoru popisuje, jak po příspěvku Jindřicha Rajchla začala čelit vlně nenávisti a výhrůžek smrtí. Přesto odmítá zmizet z veřejného prostoru. „Chci dál konfrontovat politiky. Společnost si zaslouží, aby se otázky dostávaly k těm, kteří ovlivňují, jak tu budeme žít,“ říká Příspěvek Jindřicha Rajchla podle Černé během krátké doby nasbíral stovky komentářů. Vedle urážek vzhledu, inteligence nebo osobního života se objevily i explicitní výzvy k násilí: „Po několika dnech tam přibyly příspěvky jako ‚Proč ta m*dka ještě nevisí‘ nebo ‚Zabte někdo tu svini,‘“ říká novinářka. Situaci řeší s policií. Podle ní ale nejde jen o jednotlivé komentáře na sociálních sítích, ještě závažnější je mechanismus, kdy politici svými výstupy vědomě mobilizují publikum proti konkrétním lidem. „Člověk má dvě možnosti: buď si řekne, že tolik kýblů hnusu o sobě nechce číst, vyklidí prostor a půjde dělat něco jiného, co nebude tolik na očích, anebo si řekne, že se z toho nepo*ere,“ říká novinářka. Sama si vybrala druhou možnost a v práci chce pokračovat dál. Za zásadní problém považuje to, že podobné kampaně probouzejí v lidech agresi a nenávist, kterou politici následně využívají. „Rajchl a Okamura často posílají armády trollích účtů i reálných lidí na ty, kdo jim šlápli na kuří oko. Vzbuzují v lidech to nejhorší v nás: zlo a nenávist. A to je na tom všem nejnebezpečnější,“ dodává. Kteří polici před ní před Sněmovnou utíkají? Dá se dneska dělat investigace bez velké instituce za zády? Proč odešla z České televize a jak hodnotí její dnešní zpravodajství a publicistiku? Podívejte se na celý rozhovor.   Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Pozveme vás do lesů u Heřmanovic na Bruntálsku. Vedle lesní silnice z Vrbna přes Drakov na Rejvíz stojí pozoruhodná stavba. Vysoká dřevouhelná pec je upomínkou na doby, kdy se tavilo železo užitím dřevěného uhlí.

Pozveme vás do lesů u Heřmanovic na Bruntálsku. Vedle lesní silnice z Vrbna přes Drakov na Rejvíz stojí pozoruhodná stavba. Vysoká dřevouhelná pec je upomínkou na doby, kdy se tavilo železo užitím dřevěného uhlí.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plná verze podcastu a bonusový obsahPlnou verzi podcastu (120 minut) si můžete poslechnout na Forendors.cz.⁠⁠Makej vole! na Forendors - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/trailrun.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠149 Kč měsíčně (přístup ke všem epizodám), nebo 199 Kč za epizodu.Výše uvedeným příspěvkem mi pomůžete s provozem podcastu Makej vole! a dostanete za to mimo jiné přístup ke všem bonusovým epizodám podcastu MAKEJ VOLE!Pro vás drobný, pro mě velká pomoc a motivace. Děkuju :)Podcast MAKEJ VOLE! také podporují:Český výrobce sportovní výživy PencoProč jsem si vybral právě Penco? Český původ, super lidi, obrovský know-how, vlastní vývoj a špičkový výrobní zázemí. Za touhle značkou je super tým lidí, kteří ve Slaném už víc než 30 let vyvíjí a vyrábí špičkovou sportovní výživu. Tohle mi prostě sedí. Více se dozvíte na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠penco.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Kód makejvole20 = 20% sleva na produkty Penco v eshopu ⁠⁠⁠www.penco.cz⁠⁠⁠Sportovní sluchátka ShokzShokz jsou sluchátka využívající technologii bone conduction, tedy vedení zvuku přes lícní kost přímo do vnitřního ucha. Technologie bone conduction obchází bubínky, takže uši zůstávají otevřené a vy při poslechu slyšíte i okolní zvuky. Což se při běhání, trailu nebo jakémkoliv sportu venku prostě hodí – hlavně kvůli bezpečnosti a lepšímu vnímání okolí.Kód makejSHOKZ = 20% sleva na sluchátka SHOKZ v eshopu ⁠⁠⁠⁠www.sportovnisluchatka.cz⁠⁠⁠⁠SALOMONTvůrce inovací a trendů ve světe trailrunningu a outdoorových sportů. Více na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠salomon.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠O čem jsme se bavili?Daniel Orálek je jednou z nejvýraznějších osobností českého ultramaratonu – běžec, který si šel vždy vlastní cestou mimo hlavní struktury, a přesto se dokázal prosadit na světové úrovni. Má za sebou stovky závodů po celém světě, včetně legendárních podniků jako Spartathlon, kde doběhl na skvělém 5. místě, nebo Badwater Ultramarathon, který jako první Čech dokončil. Je několikanásobným mistrem ČR na 100 km a vítězem prestižního závodu ve Winschotenu. Vedle běhání pracuje jako programátor, což z něj dělá typického „amatéra“ v tom nejlepším slova smyslu – člověka, který sport nedělá pro kariéru, ale z vnitřní potřeby. Dnes navíc stojí v čele České asociace ultramaratonců a patří k lidem, kteří dlouhodobě formují českou ultra scénu. Dan Orálek je ultralegenda.Co jsme probrali?Dan jako zástupce „staré školy“ vytrvalosti – tichý dříč a Makej vole mindset.Focení pro Playboy :-)Názor na maraton pod 2 hodiny.Život mimo běh – programování, AI a přístup k technologiím.Počítačové hry – co hraje a jak u toho přemýšlí.První ultra závod – jak k tomu došlo a co si z toho odnesl.Jak se postupně měnila jeho ideální závodní distance.Proč nemá rád běhání přes noc.Cesta od „rychlého běžce“ k pomalým objemovým tréninkům.Setkání se Scottem Jurkem.Závody jako Castel Bolognese nebo LH24 a zkušenosti z nich.Trailové závody vs. silniční ultra.Sen o Western States Endurance Run.Jak funguje ultra v Česku a vztah k Český atletický svaz.Role Česká asociace ultramaratonců.Jak vypadá jeho trénink během roku.Jak si trénink plánuje a podle čeho se řídíCo sleduje – tepovka vs. pocit.Objem vs. kvalita v tréninku.Suplementace a přístup ke stravě.Co dělat, když je člověku v závodě špatně.Názor na „gut training.“Jestli se dřív běhalo rychleji a proč.Jak se dřív (ne)řešila technika běhu.Mexiko a závod mezi Tarahumary.Co bylo v knize Born to Run realita vs. fikce.Zážitky s Caballo Blanco.Mexická kultura, jídlo a bezpečnost.V jakých běhá botách.Na co se aktuálně chystá a co ho ještě láká.

Právě o nich si dnes budeme povídat s hostem Dopoledního expresu optičkou Irenou Skálovou. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Milan Král.

Právě o nich si dnes budeme povídat s hostem Dopoledního expresu optičkou Irenou Skálovou. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Milan Král.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plzeňský kraj rozšiřuje síť míst, která lákají k zastavení v krajině. Vedle známých „dveří“ na Pancíři přibývají i Srdce pro Plzeňský kraj. Nejnověji vzniklo mezi Mladým a Starým Smolivcem.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pokud se bude každý rok určovat rozpočet České televize, já v ní nebudu,“ říká moderátor Daniel Stach. V debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií podle něj nejde jen o peníze, ale o hranici mezi médiem veřejné služby a státním médiem. „Veřejnoprávní a státní jsou opravdu dvě velmi odlišné věci,“ říká a dodává, že se k současné situaci rozhodl veřejně vystupovat, i když je mu to osobně nekomfortní. „Radši bych dělal něco jiného. Ale myslím si, že to je věc, kterou mám udělat,“ vysvětluje. Česká televize podle něj není dokonalá, chyby dělá a prostor pro lepší hospodaření bude vždycky. Zároveň ale odmítá představu, že se dá dlouhodobě jen škrtat bez následků. Televize podle něj musí mít být na vlně trendů a musí růst a pokud se ale bude dál snižovat rozpočet, tak to nebude možné a stane se z ní pomalu vařená žába. Když Stach mluví o tom, co by se mohlo ztratit, nejde jen o jeho pořady nebo vědeckou redakci, ale o instituci jako celek. Česká republika by podle něj přišla „o jednu z jistot a o pojistku, kterou teď má“. A pokud se jednou rozbije tým nebo redakce, která se budovala roky, nejde ji podle něj jednoduše postavit znovu. „Když rozbiješ vědeckou redakci, tak ji nepostavíš příští rok znova,“ říká. V rozhovoru mluví také o tom, proč podle něj Česká televize musí hledat nové formáty a chodit za diváky tam, kde jsou, i když tím vstupuje do prostoru podcastů, sociálních sítí nebo nových debatních pořadů. „Dneska přece není možné, abys stejné množství diváků oslovil televizním vysíláním jako před patnácti lety,“ říká. Připouští, že některé věci mohou soukromým tvůrcům vadit, ale trvá na tom, že veřejná služba má vzdělávat, informovat, bavit i spojovat. Mluví také o novém pořadu Na dosah, o Václavu Moravcovi, o tom, proč nechce být jeho náhradou i tom, že ho pořád baví „bavit se s těmi nejchytřejšími lidmi na světě“. Vedle televize ale řeší i širší stav společnosti. „Nikdy nebylo levnější a snazší lhát tolika lidem, co dneska,“ říká k době, ve které se dezinformace šíří rychleji než dřív. A když přijde řeč na jeho vlastní budoucnost, připouští, že by mohl odejít. Ne kvůli gestu, ale ve chvíli, kdy by cítil, že už nedokáže dělat práci, která má smysl. „Musím mít v sobě tu vnitřní odvahu podepsat ten papír a říct: děkuju moc za všechno a odcházím,“ říká. Kde má Daniel Stach svoji červenou linii? Má Česká televize šetřit, růst, nebo se radikálně proměnit? A proč podle něj nejde veřejnoprávní média rozbít a za pár let jednoduše postavit znovu? Pusťte si celý rozhovor.

Autismus se dá definovat jako jiný způsob vnímání světa, který s sebou přináší řadu výzev, ale i barev a citlivosti. Protože stejně jako je jiný každý člověk, není tomu u lidí na autistickém spektru jinak. Pořad organizace ADRA přináší pohled těch, kteří se lidem s autismem věnují. Proč neradi používají pojem porucha? A jaký by měl být člověk, který s lidmi s autismem pracuje? Odpovědi na tyto otázky přináší Petr Adamus, speciální pedagog a garant programu ADRA pro děti s autismem. Moderuje Irena Blablova.

Elektromobilita v Česku roste a promítá se to i do Plzeňského kraje. Přibývají nová auta, rekord padl v březnu a výrazně sílí i dovoz ojetých elektromobilů ze zahraničí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 73 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pro mě to uzavřelo naši společnou cestu. A je to fantazie,“ říká hudební producent Josef Změlík alias Idea, když mluví o albech, která s raperem Danielem Ďurechem alias Jamesem Colem přinesla nejen dva Anděly, ale i překvapivou tečku za dlouhým vývojem jejich vztahu. „První nominaci jsem nafasoval před dvaceti lety a nikdy jsem to neproměnil,“ vrací se James Cole k vlastní kariéře, ve které se střídalo odmítání cen i touha po uznání. O to silnější pro něj je moment, kdy se to podaří právě s projektem, který je podle něj „tak osobní“ a zároveň pro něj představuje vrchol dlouholeté cesty. Oba otevřeně mluví i o tom, že jejich spolupráce nebyla samozřejmá - hudebníci přiznávají, že se 15 let nenáviděli, a odkrývají zákulisí české rapové scény, včetně pragocentrismu i rivality. „Choval jsem se hrozně teritoriálně,“ popisuje James Cole vlastní minulost a neschopnost revidovat postoje. Idea naopak přiznává, že ho konflikty dlouho míjely, zásadní zlom ale přišel až při osobním setkání po smrti společného známého, které vedlo k postupnému sblížení. Rozhovor se dotýká i širší proměny rapu - od uzavřené, „monolitické“ scény k otevřenější a pestřejší podobě. „Najednou můžeš mít úspěch s něčím, co není hrubé a násilné,“ říká James Cole a oba se shodují, že dnešní rap už není jen o stereotypech, ale o různorodosti a autenticitě. Právě autenticita je pro Colea klíčová i osobně: mluví o své střízlivosti, o tom, že album Done je první deskou, kterou jsem udělal opravdu střízlivý a o pocitu, že teprve teď dokáže tvořit naplno a bez „masky“, která ho dřív omezovala. Vedle toho Idea otevírá téma role producentů, kteří podle něj zůstávají ve stínu, přestože „je to 50 na 50 věc“. Jejich společný projekt tak není jen příběhem dvou rapperů, ale i ukázkou spolupráce, která stojí na sdílené energii, důvěře a rozdělení rolí. „Já jsem Leonardo DiCaprio, ale Pepa režíroval,“ shrnuje to s nadsázkou James Cole. Jak se z nenávisti stane jedno z nejvýraznějších spojení na scéně? Co rozhoduje o úspěchu - čísla, nebo kvalita? A co se změní v tvorbě i životě, když člověk přestane utíkat a začne mluvit sám za sebe? Poslechněte si celý rozhovor.

Malé modulární reaktory patří k nejčastěji skloňovaným plánům budoucnosti české energetiky. Pořad Zaostřeno se vrací k tomu, co si pod nimi vlastně představit a jak by mohly doplnit dnešní jaderné zdroje. Vedle toho nabízí i reportáž z Temelína, která ukazuje, jak elektřina vzniká už dnes — a co by se v budoucnu mohlo změnit.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Radši budeme autentické, než abychom někoho vychovávaly,“ říkají Markéta Lukášková a Lucie Petráková z podcastu Chumelenice. Zdůrazňují, že nejsou politické komentátorky ani arbitři správných názorů, přesto se ve svém podcastu nevyhýbají tématům, která společnost rozdělují. Jejich otevřenost ale přináší i silné reakce. Popisují hejty, ostré komentáře i momenty, kdy se jejich obsah dostává mimo jejich vlastní bublinu. „Když vidím naštvané komentáře, je to vlastně potvrzení, že to dělám dobře,“ říká Lukášková. Petráková ale dodává, že jim vždycky bude vadit jakákoliv diskriminace, ale bohužel musí takové projevy často „přehazovat vidlemi“. Autorky podcastu zároveň přiznávají, že jejich styl bývá občas vyhrocenější - někdy se „rozpinďouří“ a ženou věci do extrému, což někteří posluchači neberou zrovna lehce. Rozhovor se ale dotýká i proměny vztahů mezi muži a ženami. Ženy jsou dnes podle Lukáškové a Petrákové dnes často samostatnější a „už nepotřebují muže k zajištění“, zatímco část mužů hledá svou roli. „Každá skupina chce něco jiného a jde to úplně mimo sebe,“ popisují současnou dynamiku. Do toho podle nich vstupuje i fenomén manosféry a obsahu, který formuje pohled mladých kluků na ženy a vztahy. Popisují obavy z toho, jak snadno se mohou dospívající dostat k jednoduchým návodům na „to, jak být chlap“, které často staví ženy do nepřátelské role. I to podle nich prohlubuje napětí mezi pohlavími a přispívá k tomu, že se obě strany čím dál víc míjejí. Zároveň ale zdůrazňují, že jejich kritika nemíří na všechny muže. Samy mají ve svém okolí takové, kteří se chovají férově - zároveň ale dodávají, že zkušenosti mnoha žen ukazují i opačnou realitu. Vedle toho všeho se vrací i k dopadům svého podcastu. Popisují situace, kdy za nimi přicházejí ženy s tím, že díky jejich sdílení našly odvahu něco změnit nebo „říct, že už takhle ne“. „To jsou ty momenty, kdy si říkáme, že to má smysl,“ dodávají. Jak moc autenticita pomáhá a kdy naopak prohlubuje konflikty? Kdo dnes formuje představy mladých lidí o vztazích? A proč má někdy největší dopad „pokec dvou kamarádek“? Pusťte si rozhovor s autorkami podcastu Chumelenice.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Chtěl jsem být nejlepší houslista na světě a to chci být konec konců stále,“ říká Pavel Šporcl, který se postupně stal jednou z nejviditelnějších tváří klasické hudby v Česku - a zároveň jejím narušitelem. Mluví o tom, jak ho ovlivnila Amerika, kde si „sáhl na dno“, vydělával si hraním v metru a učil se svobodě myšlení, ale i o tom, proč se po návratu rozhodl změnit způsob, jakým se klasická hudba prezentuje. „Začal jsem si uvědomovat, že je škoda, že na klasickou hudbu chodí určité publikum,“ říká a vysvětluje, proč odložil frak, vzal si šátek a snaží se oslovit i ty, kteří by na koncert jinak nepřišli. Vedle osobního příběhu ale v rozhovoru silně zaznívá i jeho pohled na stav kultury a politiky. „Škrtlo se hodně peněz na živé umění,“ říká a varuje, že některé projekty nebo festivaly kvůli tomu nemusí přežít. Popisuje, jak se kultura plánuje roky dopředu a že není jako „rohlík na krámu“. Zároveň ale zdůrazňuje, že sám nikdy nečekal s nataženou rukou: mluví o tom, že jako nezávislý umělec si na svou práci musí vydělat a že velkou část energie věnuje shánění partnerů a financování vlastních projektů. Přesto kriticky mluví o tom, jak někteří politici ke kultuře přistupují: „Ta arogantnost, ta nekompetence… já nic takového nevidím, že by někdo za tu kulturu opravdu kopal.“ Zároveň ale odmítá jednoduché dělení a zdůrazňuje i respekt k výsledkům voleb. „Volby byly nedávno a nějak dopadly. Respektuji to, jsem demokrat,“ říká a vysvětluje, proč sice se současnou situací nesouhlasí, ale zároveň nevnímá prostor pro radikální střety. Připomíná i vlastní zkušenost z covidu, kdy se aktivně zapojil do jednání s vládou a snažil se prosadit návrat živé kultury. Osobní rovinu doplňuje i téma rodiny a tlaku jména - mluví o svých dcerách, o tom, jak těžké je vyrůstat v uměleckém prostředí i o tom, jak ho formovala přísná, ale podle něj správně nastavená výchova. „Byl jsem normální kluk,“ říká o dětství, kdy raději běhal venku než cvičil, ale zároveň postupně našel vlastní vztah k hudbě a ambici být co nejlepší. Celým rozhovorem se pak prolíná jeho přesvědčení, že kultura není nadstavba, ale základ. „Bez umění se nedá žít,“ říká a dodává, že právě kultura je to, co z nás dělá lidi. Jak moc je dnes kultura závislá na politice? Co by se stalo, kdyby se přestala podporovat úplně? A může klasická hudba přežít bez proměny, kterou Šporcl prosazuje? Poslechněte si celý rozhovor.

Vládneme, nerušit #54: Maďarsko čekají parlamentní volby a maďarský premiér Viktor Orbán, kterého Petr Macinka označil za Michelangela, může podle odhadů skončit. Slovensko zatím parlamentní volby nečekají, za to tamní vláda znovu rokuje s tou českou. Jsou právě Maďarsko a Slovensko naši nejbližší spojenci? Nebo je česká zahraniční politika sofistikovanější? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Zeitgeist #12 Se sociologem Petrem Vidomusem o sílícím odporu proti výstavbě větrných elektráren v různých zemích, dezinformačních kampaních a ideologii na jejich pozadí.Ceny ropy i zemního plynu v důsledku války v Iránu vystřelily vzhůru a dění kolem Perského zálivu nasvítilo slabiny asijských i evropských zemí. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol označil situaci za velmi vážnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech a dopad války na Ukrajině na dodávky zemního plynu dohromady. Evropa se už nějakou dobu snaží zvýšit podíl energie vyrobené energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Vedle záměru omezit zahřívání planety podněcované právě spalováním fosilních paliv jde také o zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na energii z Blízkého východu, Ameriky nebo třeba Ruska. V případě větrných elektráren ovšem snaha o zrychlení výstavby naráží nejen v Evropě na odpor, který nesouvisí jen s ochranou přírody, obavami ze zhyzdění krajiny nebo zdravotních rizik ale i zájmy fosilního byznysu a ideologickým bojem proti větrníkům, který se často opírá o dezinformační kampaně. Téma v Evropě spojuje politiky z mnohých populistických i krajně pravicových stran napříč zeměmi. A Česko není výjimkou, jak dokládá analýza sociologa Petra Vidomuse, kterou napsal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jak se lokální odpor proti větrníkům mění v systémovou kritiku OZE? Jaké ideologické proudy na to mají vliv? Jaké nepravdivé informace využívají? A jaká témata a argumenty mezi odpůrci nejvíce zaznívají? Nejen o tom uslyšíte v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: 35othr5vCtcf1MiP2u3sReqBv3vqVWc5Pc Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Prvním přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2026: Svoboda včera, dnes a zítra“ byl Jan „Modrý pták“ Čmolík se svou přednáškou „Murray Newton Rothbard – intelektuální zázemí a koncept společenské smlouvy“. Ovoce práce Murrayho Newtona Rothbarda – „duchovního otce“ anarchokapitalismu – známe a do nějaké míry sklízíme v Kanálu Svobodného přístavu všichni; pojďme se však podívat i k jeho kořenům a prozkoumat intelektuální zázemí, ze kterého pochází. Jan Čmolík působí jako OSVČ v roli interim manažera se zaměřením na restrukturalizace obchodních společností. Ve své praxi se zaměřuje na optimalizaci procesů a odstraňování nadbytečných či duplicitních činností, které nepřinášejí přidanou hodnotu. Zkušenosti získal v širokém spektru oborů – od textilního, chemického a potravinářského průmyslu přes strojírenství a hutnictví až po oblast dopravy. Vedle své profesní činnosti se dlouhodobě zabývá vztahem mezi myšlenkami formulovanými klasiky ekonomie a skutečností, kterou dnes žijeme. Je autorem Ekonomických nepravidelníků – zkrácených dějin ekonomického myšlení, které publikoval pod přezdívkou Modrý pták. Téma svobody vnímá jako klíčové. Sám říká, že jeho vztah ke svobodě je nesmiřitelně a nesnášenlivě kladný, protože do svých 23 let žil v reálném socialismu.

V Praze má svatební salón, ale také tu vyrábí drony, které vozí na Ukrajinu. Jaká je zkušenost ženy, která na vlastní pěst cestuje do ukrajinských válečných zón? „Strach odkládám vedle sebe na sedadlo spolujezdce. Jednou už na mě letěl dron, ale myslím, že ruský pilot uviděl, že jsem ženská, a nechal mě jet,“ vypráví ukrajinská podnikatelka Lesya Kopchuk v Osobnosti Plus.

V Praze má svatební salón, ale také tu vyrábí drony, které vozí na Ukrajinu. Jaká je zkušenost ženy, která na vlastní pěst cestuje do ukrajinských válečných zón? „Strach odkládám vedle sebe na sedadlo spolujezdce. Jednou už na mě letěl dron, ale myslím, že ruský pilot uviděl, že jsem ženská, a nechal mě jet,“ vypráví ukrajinská podnikatelka Lesya Kopchuk v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Většina toho, co od nás slyšíte, je satira, ale na každém šprochu pravdy trochu,“ říká Hana Trojánková o podcastu Poprask, který spolu se Šimonem Holým tvoří na pomezí popkultury, humoru a čím dál častěji i politiky. „Možná už jsme politický podcast,“ přemýšlí Holý nad tím, jak se jim do epizod vrací témata, která by tam ještě nedávno nepatřila. Zatímco nedávno udílené filmové ceny jako Český lev nebo Oscaři podle nich ztrácejí pro běžné diváky význam, pro samotné tvůrce zůstávají důležité. „Když na něčem pracuješ osm let, tak ti dělá radost, že tvoji kolegové ti řeknou: udělal jsi to nejlíp,“ říká Holý, který je sám také režisér. Trojánková ale zároveň připomíná, že pozornost publika se často soustředí jinam. „Myslím si, že všechny zajímá módní policie,“ dodává a vtipkuje, že bez ní by neměli novináři na chleba. Rozhovor se postupně stáčí i k mnohem vážnějším tématům - k hranici mezi uměleckou licencí a realitou, k tomu, co má film právo zobrazovat a co už může ubližovat. „Teď je ten moment, kdy bychom měli mlčet a nechat pracovat justici,“ říká Holý v souvislosti s kauzou okolo filmu Sbormistr, zatímco jeho podcastová kolegyně dodává, že zvenčí často nelze posoudit, co je správně. Vedle toho mluví i o tom, jak složité je komentovat lidi, které osobně znají. „Kdybychom byli míň lidští, tak bychom byli mnohem úspěšnější,“ říká Trojánková otevřeně a přiznává i vlastní zkušenost s tím, jak snadno se člověk může přidat k vlně kritiky, kterou pak musí vysvětlovat. Do rozhovoru se promítá i politika a téma práv menšin, které podle nich česká společnost pořád bere spíš jako okrajové. „Už tady existuje i strana, která je ve vládě a říká, že vlastně tyhle lidi neexistují,“ varuje Trojánková, když mluví například o některých sexuálních menšinách. Holý k tomu dodává, že nejde o nic nového, spíš o dlouhodobý problém, který se jen znovu vrací a vyhrocuje. Kde končí satira a začíná odpovědnost? Jak mluvit o lidech, které známe, aniž bychom jim ublížili? A proč se i podcast o popkultuře nevyhne tématům, která jsou čím dál vážnější? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ve chvíli, kdy se začneme bát, tak končí naše svoboda a podlehneme diktátorům,“ říká producent a režisér Radovan Síbrt. Film Pan Nikdo proti Putinovi, který produkoval, získal cenu BAFTA a dostal se až do oscarové nominace. Sleduje ruského učitele Pavla „Pašu“ Talankina, který se rozhodl nemlčet a začal natáčet proměnu vlastní školy v nástroj státní propagandy. „Z relativně demokraticky fungující instituce se stal nástroj vymývání hlavy,“ popisuje Síbrt systém, v němž děti recitují básně padlým vojákům a učí se „pokroucenou historii o tom, jak Rusko denacifikuje a demilitarizuje Ukrajinu“. A právě příběh jednoho člověka, který se rozhodl odporovat, považuje za klíčový. „Většina mlčí. A pak jsou výjimeční jedinci, kteří přestože nemají žádnou moc, se rozhodnou nemlčet a postavit se té lži,“ říká. Vedle dokumentů, jako je ten o Pašovi, ale stojí i druhá část jeho práce - velké televizní projekty. Síbrt stojí mimo jiné za pořady jako je MasterChef i dalšími reality show, které sledují statisíce diváků. Právě ty podle něj umožňují financovat náročné dokumentární projekty. „Moje partnerka říká, že to je drahé hobby. Kdybychom hráli golf, tak bychom ušetřili,“ říká s nadsázkou. Zároveň se ale podle něj i v mainstreamové zábavě dá pracovat s tématy, která jsou pro společnost důležitá - třeba s tím, jak zobrazovat menšiny nebo jak se vyhýbat stereotypům. Síbrt v rozhovoru mluví i o tom, proč podle něj v Česku vzniká jen málo politických filmů. „U těch politických filmů se toho trochu bojíme,“ říká a připomíná, že televize i producenti často volí opatrnost. Přesto sám připravuje projekty, které se současné politice věnují přímo - například film o Viktoru Orbánovi nebo Václavu Klausovi. Radovan Síbrt v rozhovoru otevřeně mluví také o sporu kolem filmu Sbormistr, který podle něj zasáhl do příběhu jeho sestry - oběti dlouhodobého sexuálního zneužívání v pěveckém sboru Bambini di Praga. Tvůrce filmu obviňuje z překročení etických i právních hranic. „Vstoupili do osobnostních práv osoby, která byla obětí sexuálního násilí jako dítě,“ říká a popisuje, jak silně kauza zasáhla jeho rodinu. „Po tom, co jsem viděl trailer, jsem byl několik měsíců vyřazený z normálního života. A to jsem jen sekundární oběť,“ přiznává a dodává, jak silné dopady má celá kauza na jeho sestru. Podle něj musí podobné příběhy myslet především na ochranu obětí. „Pokud chceme tyhle příběhy vyprávět, první, kdo musí být ošetřený, jsou oběti,“ říká producent. Proč se podle Síbrta tvůrci Sbormistra vymlouvají? Jak se z ruského učitele stal symbol odporu proti režimu? Proč se i velké filmové společnosti bojí politických témat a proč někdy realita nesmí „zničit příběh“? I o tom je rozhovor.

Hana Svobodová, kterou jsem tentokrát pozval do pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem", zachránila už takřka pět milionů mořských želv a to nejen v Indonésii nebo na Srí Lance. Vedle těchto exotických destinací se s vystudovanou bioložkou podíváme za želvami i do Mexika a do Irska.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem uražený na svět a takhle přiuražený jsem se propotácel řadou let,“ říká herec a moderátor Václav Kopta, když se ohlíží za obdobím, kdy měl pocit, že svět přehlíží jeho talent a možnosti. Zásadní proměna podle něj přišla až s rodinou. „To skutečně je jediný a opravdový milník v mém osobním životě, narození dětí,“ říká o chvíli, kdy začal svůj život vnímat jinak a hledat v něm nový smysl. Velkou roli v jeho životě ale sehrála i zkušenost s rodiči, kteří oba zemřeli velmi brzy. „Mám pořád memento té neočekávané vteřiny, která vám může změnit život,“ říká o tom, jak ho jejich odchod přiměl přemýšlet o čase úplně jinak. Právě tehdy si podle svých slov uvědomil, že čas je nejcennější kapitál života. Když mluví o svém otci, textaři Pavlu Koptovi, přiznává, jak složitý jejich vztah byl. „Těch nedořešených věcí. To je všechno před náma teprve, co si snad jednou někde řeknem,“ říká o věcech, které mezi nimi zůstaly nevyslovené a které si podle něj člověk začne uvědomovat často až příliš pozdě. Velký vliv na něj měl i strýc, který podle něj navzdory těžkému osudu dokázal zůstat optimistou. Právě od něj si odnesl slovo, které dnes používá jako vlastní životní program: „Koptimismus.“ A také přístup, jak se vyrovnávat se slabostmi. „My tomu říkáme, že to je čert. A toho čerta je třeba pojmenovat, nasadit mu nějakou šaškovskou čepici, ale hlavně ho dát na řetěz,“ popisuje herec a moderátor, jak se naučil bojovat s temnými stránkami, které si podle svých slov nese v genech. Kopta mluví také o tom, proč se vyhýbá veřejným politickým postojům, přestože sám za komunismu podepsal například Několik vět a skončil na výslechu StB. „Vím moc dobře, co to znamená nést kůži na trh,“ říká. Dnešní veřejné debaty podle něj často víc rozdělují než spojují. „My jsme si tím vynálezem sociálních sítí tu cestu do pekel pěkně vydláždili,“ dodává. Vedle herectví a moderování mluví i o překvapivých vášních - třeba o své celoživotní fascinaci autobusy, kvůli které si během covidu splnil sen a zkusil si práci řidiče. A také popisuje, jak si dnes už nenechá kazit radost ze života ničím a nikým. Jak se smiřuje s vlastní minulostí? Co znamená „koptimismus“ a proč je podle něj důležité pojmenovat svého vnitřního „čerta“? Proč se vyhýbá politickým postojům ve veřejném prostoru? A jakou roli v jeho životě hrají rodina, humor nebo třeba autobusy? Poslechněte si celý rozhovor.

Jsou to přesně dva roky, co Taťána le Moigne skončila po 18 letech v čele českého Googlu. Dáma, která po dvě dekády stála v první linii tuzemského byznysu a patřila k nejvlivnějším ženám, měla náhle prázdný kalendář. „Potřebovala jsem zvolnit,“ říká v nejnovějším dílu podcastu Money Maker. V něm otevřeně popisuje, jak o své kariéře přemýšlí, čím se inspirovala i jak se udržuje mentální a fyzicky fit. Také v něm ale odhaluje, čemu se aktuálně nejvíc věnuje – obnově areálu bývalého rodinného zahradnictví v Klánovicích, startupu inTouch, který vede její manžel Vassili, nebo organizaci Inspire & Impact.Společnost InTouch, do které investovala mimo jiné Simona Kijonková prostřednictvím svého fondu JSK Investments, využívá umělou inteligenci pro zlepšení života stárnoucích a osamělých lidí: vyvinula pro ně digitální společnici Mary, se kterou si mohou prostřednictvím telefonu povídat. Vedle toho se ale Taťána le Moigne nadále hodně věnuje také podpoře žen a jejich zapojování nejen do veřejného života. Je klíčovou postavou organizace Inspire & Impact Network. „Pomáháme Česku využít ohromný potenciál žen,“ říká le Moigne v Money Makeru.00:00:00 Začínáme00:10:43 První zaměstnankyní v českém Googlu00:15:18 Sabatikl a odchod00:24:08 Lukrativní nabídky00:26:17 Energy management a wellbeeing00:39:50 Diverzita jako důležitý element týmu00:44:14 Lidé, kteří mění svět a AI nástroje00:50:56 Startup inTouch.family01:03:20 Cesta ke kořenům a rodinný příběh01:09:00 Nevyužitý talent a potenciál

Výstavu si mohou prohlédnout návštěvníci barokního kostela Panny Marie Sněžné v centru Olomouce. Farnost od roku 2019 vždy během postní doby poskytuje své prostory současným umělcům.

Jako sopranistka se dokázala prosadit v operních domech doma i v zahraničí. Vedle sólových koncertů se věnuje i výuce zpěvu a své zkušenosti předává dalším pěveckým generacím. „Moje ambice byla být co nejlepší zpěvačka v mých možnostech, které mi byly fyziologicky dané. To bylo mé největší přání,” popisuje v Hovorech Simona Houda Šaturová, která vystoupí i na hudebním festivalu Pražské jaro.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Dnes řešíme jeden z největších průšvihů jarní části ligy. BANÍK vedl na Slovácku 2:0… a stejně to nezvládl. Proč?

Akademický malíř Martin Šárovec patří k autorům, kteří se dlouhodobě věnují malbě v jejích klasických podobách. Ve své tvorbě se opakovaně vrací k Praze, lidské tváři i k náboženské malbě, která v českém prostředí nebývá samozřejmostí ani častou volbou. Vedle vlastní tvorby působí také jako pedagog a má osobní zkušenost se životem malíře ve svobodném povolání. „To, jak můžu přispět k současné malbě, je nové nazírání na portréty,“ míní v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

NOTAS DE ELENAMaterial complementario de la escuela Sabática para adultosNarrado por: Patty CuyanDesde: California, USAUna cortesía de DR'Ministries y Canaan Seventh-Day Adventist ChurchMARTES, 30 DE DICIEMBREPABLO EN FILIPOSPablo, el más grande maestro humano, aceptaba tanto los deberes más humildes como los más elevados. Reconocía la necesidad del trabajo, tanto para las manos como para la mente, y desempeñaba un oficio para mantenerse. Se dedicaba a la fabricación de tiendas mientras predicaba diariamente el evangelio en los grandes centros civilizados. "Antes vosotros sabéis que para lo que me ha sido necesario a mí y a los que están conmigo —dijo cuando se despedía de los ancianos de Efeso—, estas manos me han servido". Hechos 20:34. Al par que poseía altas dotes intelectuales, Pablo revelaba en su vida el poder de una sabiduría aún más rara. Sus enseñanzas, ejemplificadas por su vida, revelan principios de la más profunda significación, que eran ignorados por los grandes espíritus de su tiempo. Poseía la más elevada de todas las sabidurías que da una pronta perspicacia y simpatía, que pone al hombre en contacto con los hombres, y lo capacita para despertar la naturaleza mejor de sus semejantes e inspirarlos a vivir una vida más elevada... Vedle en la cárcel de Filipos donde, a pesar del dolor que abruma su cuerpo, su canto de alabanza rasga el silencio de la noche. Después que el terremoto ha abierto las puertas de la cárcel, se vuelve a oír su voz en palabras de aliento para el carcelero pagano: "No te hagas ningún mal, pues todos estamos aquí". Hechos 16:28. Todos habían permanecido en su sitio, contenidos por la presencia de un compañero de prisión. Y el carcelero, convencido de la realidad de aquella fe que sostenía a Pablo, se interesó por el camino de la salvación, y con toda su casa se unió al perseguido grupo de discípulos de Cristo. Así transcurrió su vida, según él mismo dice, "en caminos muchas veces; en peligros de ríos, peligros de ladrones, peligros de los de mi nación, peligros de los gentiles, peligros en la ciudad, peligros en el desierto, peligros en el mar, peligros entre falsos hermanos; en trabajo y fatiga, en muchos desvelos, en hambre y sed, en muchos ayunos, en frío y en desnudez". 2 Corintios 11:26, 27. "Nos maldicen —dijo--, y bendecimos; padecemos persecución, y la soportamos. Nos difaman, y rogamos", "como entristecidos, mas siempre gozosos; como pobres, mas enriqueciendo a muchos; como no teniendo nada, mas poseyéndolo todo". 1 Corintios 4:12, 13; 2 Corintios 6:10. Hallaba gozo en el servicio; y al fin de su vida de trabajo, al echar una mirada retrospectiva a sus luchas y triunfos, pudo decir: "He peleado la buena batalla". 2 Timoteo 4:7 (La educación, pp. 66-68).