Podcasts about vedle

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ve chvíli, kdy se začneme bát, tak končí naše svoboda a podlehneme diktátorům,“ říká producent a režisér Radovan Síbrt. Film Pan Nikdo proti Putinovi, který produkoval, získal cenu BAFTA a dostal se až do oscarové nominace. Sleduje ruského učitele Pavla „Pašu“ Talankina, který se rozhodl nemlčet a začal natáčet proměnu vlastní školy v nástroj státní propagandy. „Z relativně demokraticky fungující instituce se stal nástroj vymývání hlavy,“ popisuje Síbrt systém, v němž děti recitují básně padlým vojákům a učí se „pokroucenou historii o tom, jak Rusko denacifikuje a demilitarizuje Ukrajinu“. A právě příběh jednoho člověka, který se rozhodl odporovat, považuje za klíčový. „Většina mlčí. A pak jsou výjimeční jedinci, kteří přestože nemají žádnou moc, se rozhodnou nemlčet a postavit se té lži,“ říká. Vedle dokumentů, jako je ten o Pašovi, ale stojí i druhá část jeho práce - velké televizní projekty. Síbrt stojí mimo jiné za pořady jako je MasterChef i dalšími reality show, které sledují statisíce diváků. Právě ty podle něj umožňují financovat náročné dokumentární projekty. „Moje partnerka říká, že to je drahé hobby. Kdybychom hráli golf, tak bychom ušetřili,“ říká s nadsázkou. Zároveň se ale podle něj i v mainstreamové zábavě dá pracovat s tématy, která jsou pro společnost důležitá - třeba s tím, jak zobrazovat menšiny nebo jak se vyhýbat stereotypům. Síbrt v rozhovoru mluví i o tom, proč podle něj v Česku vzniká jen málo politických filmů. „U těch politických filmů se toho trochu bojíme,“ říká a připomíná, že televize i producenti často volí opatrnost. Přesto sám připravuje projekty, které se současné politice věnují přímo - například film o Viktoru Orbánovi nebo Václavu Klausovi. Radovan Síbrt v rozhovoru otevřeně mluví také o sporu kolem filmu Sbormistr, který podle něj zasáhl do příběhu jeho sestry - oběti dlouhodobého sexuálního zneužívání v pěveckém sboru Bambini di Praga. Tvůrce filmu obviňuje z překročení etických i právních hranic. „Vstoupili do osobnostních práv osoby, která byla obětí sexuálního násilí jako dítě,“ říká a popisuje, jak silně kauza zasáhla jeho rodinu. „Po tom, co jsem viděl trailer, jsem byl několik měsíců vyřazený z normálního života. A to jsem jen sekundární oběť,“ přiznává a dodává, jak silné dopady má celá kauza na jeho sestru. Podle něj musí podobné příběhy myslet především na ochranu obětí. „Pokud chceme tyhle příběhy vyprávět, první, kdo musí být ošetřený, jsou oběti,“ říká producent. Proč se podle Síbrta tvůrci Sbormistra vymlouvají? Jak se z ruského učitele stal symbol odporu proti režimu? Proč se i velké filmové společnosti bojí politických témat a proč někdy realita nesmí „zničit příběh“? I o tom je rozhovor.

Hana Svobodová, kterou jsem tentokrát pozval do pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem", zachránila už takřka pět milionů mořských želv a to nejen v Indonésii nebo na Srí Lance. Vedle těchto exotických destinací se s vystudovanou bioložkou podíváme za želvami i do Mexika a do Irska.

Hana Svobodová, kterou jsem tentokrát pozval do pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem", zachránila už takřka pět milionů mořských želv a to nejen v Indonésii nebo na Srí Lance. Vedle těchto exotických destinací se s vystudovanou bioložkou podíváme za želvami i do Mexika a do Irska.

Hana Svobodová, kterou jsem tentokrát pozval do pořadu "Na cestách s Petrem Voldánem", zachránila už takřka pět milionů mořských želv a to nejen v Indonésii nebo na Srí Lance. Vedle těchto exotických destinací se s vystudovanou bioložkou podíváme za želvami i do Mexika a do Irska.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem uražený na svět a takhle přiuražený jsem se propotácel řadou let,“ říká herec a moderátor Václav Kopta, když se ohlíží za obdobím, kdy měl pocit, že svět přehlíží jeho talent a možnosti. Zásadní proměna podle něj přišla až s rodinou. „To skutečně je jediný a opravdový milník v mém osobním životě, narození dětí,“ říká o chvíli, kdy začal svůj život vnímat jinak a hledat v něm nový smysl. Velkou roli v jeho životě ale sehrála i zkušenost s rodiči, kteří oba zemřeli velmi brzy. „Mám pořád memento té neočekávané vteřiny, která vám může změnit život,“ říká o tom, jak ho jejich odchod přiměl přemýšlet o čase úplně jinak. Právě tehdy si podle svých slov uvědomil, že čas je nejcennější kapitál života. Když mluví o svém otci, textaři Pavlu Koptovi, přiznává, jak složitý jejich vztah byl. „Těch nedořešených věcí. To je všechno před náma teprve, co si snad jednou někde řeknem,“ říká o věcech, které mezi nimi zůstaly nevyslovené a které si podle něj člověk začne uvědomovat často až příliš pozdě. Velký vliv na něj měl i strýc, který podle něj navzdory těžkému osudu dokázal zůstat optimistou. Právě od něj si odnesl slovo, které dnes používá jako vlastní životní program: „Koptimismus.“ A také přístup, jak se vyrovnávat se slabostmi. „My tomu říkáme, že to je čert. A toho čerta je třeba pojmenovat, nasadit mu nějakou šaškovskou čepici, ale hlavně ho dát na řetěz,“ popisuje herec a moderátor, jak se naučil bojovat s temnými stránkami, které si podle svých slov nese v genech. Kopta mluví také o tom, proč se vyhýbá veřejným politickým postojům, přestože sám za komunismu podepsal například Několik vět a skončil na výslechu StB. „Vím moc dobře, co to znamená nést kůži na trh,“ říká. Dnešní veřejné debaty podle něj často víc rozdělují než spojují. „My jsme si tím vynálezem sociálních sítí tu cestu do pekel pěkně vydláždili,“ dodává. Vedle herectví a moderování mluví i o překvapivých vášních - třeba o své celoživotní fascinaci autobusy, kvůli které si během covidu splnil sen a zkusil si práci řidiče. A také popisuje, jak si dnes už nenechá kazit radost ze života ničím a nikým. Jak se smiřuje s vlastní minulostí? Co znamená „koptimismus“ a proč je podle něj důležité pojmenovat svého vnitřního „čerta“? Proč se vyhýbá politickým postojům ve veřejném prostoru? A jakou roli v jeho životě hrají rodina, humor nebo třeba autobusy? Poslechněte si celý rozhovor.

Jsou to přesně dva roky, co Taťána le Moigne skončila po 18 letech v čele českého Googlu. Dáma, která po dvě dekády stála v první linii tuzemského byznysu a patřila k nejvlivnějším ženám, měla náhle prázdný kalendář. „Potřebovala jsem zvolnit,“ říká v nejnovějším dílu podcastu Money Maker. V něm otevřeně popisuje, jak o své kariéře přemýšlí, čím se inspirovala i jak se udržuje mentální a fyzicky fit. Také v něm ale odhaluje, čemu se aktuálně nejvíc věnuje – obnově areálu bývalého rodinného zahradnictví v Klánovicích, startupu inTouch, který vede její manžel Vassili, nebo organizaci Inspire & Impact.Společnost InTouch, do které investovala mimo jiné Simona Kijonková prostřednictvím svého fondu JSK Investments, využívá umělou inteligenci pro zlepšení života stárnoucích a osamělých lidí: vyvinula pro ně digitální společnici Mary, se kterou si mohou prostřednictvím telefonu povídat. Vedle toho se ale Taťána le Moigne nadále hodně věnuje také podpoře žen a jejich zapojování nejen do veřejného života. Je klíčovou postavou organizace Inspire & Impact Network. „Pomáháme Česku využít ohromný potenciál žen,“ říká le Moigne v Money Makeru.00:00:00 Začínáme00:10:43 První zaměstnankyní v českém Googlu00:15:18 Sabatikl a odchod00:24:08 Lukrativní nabídky00:26:17 Energy management a wellbeeing00:39:50 Diverzita jako důležitý element týmu00:44:14 Lidé, kteří mění svět a AI nástroje00:50:56 Startup inTouch.family01:03:20 Cesta ke kořenům a rodinný příběh01:09:00 Nevyužitý talent a potenciál

Lukáš Kovanda patří k nejviditelnějším českým ekonomům současnosti a působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Vystudoval demografii a ekonomii, doktorát získal na Národohospodářské fakultě Vysoká škola ekonomická v Praze, kde dnes také přednáší. V letech 2020 až 2022 byl členem Národní ekonomická rada vlády (NERV) a dlouhodobě se podílí na veřejné debatě o hospodářské politice. Zároveň působí jako socioekonomický analytik při Organizace spojených národů a je členem vědeckého grémia Česká bankovní asociace. Vedle akademické a analytické činnosti je autorem řady knih a pravidelným komentátorem ekonomického dění v českých i zahraničních médiích. V tomto díle si Štěpán Křeček povídá s Lukášem Kovandou o aktuálním dění na kapitálových trzích a proměnách investičního prostředí. Rozebírají rozdíl mezi tradičním softwarem a nástupem umělé inteligence a to, jak tyto změny ovlivňují hodnotu firem i očekávání investorů. Věnují se také chování investorů v době nejistoty a psychologii tržních výkyvů. Debata se dotýká finanční gramotnosti a schopnosti veřejnosti správně vyhodnocovat rizika. Otevírají rovněž otázku role státu v ekonomice a jeho vlivu na stabilitu i fungování kapitálových trhů. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Výstavu si mohou prohlédnout návštěvníci barokního kostela Panny Marie Sněžné v centru Olomouce. Farnost od roku 2019 vždy během postní doby poskytuje své prostory současným umělcům.

Jako sopranistka se dokázala prosadit v operních domech doma i v zahraničí. Vedle sólových koncertů se věnuje i výuce zpěvu a své zkušenosti předává dalším pěveckým generacím. „Moje ambice byla být co nejlepší zpěvačka v mých možnostech, které mi byly fyziologicky dané. To bylo mé největší přání,” popisuje v Hovorech Simona Houda Šaturová, která vystoupí i na hudebním festivalu Pražské jaro.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Jako sopranistka se dokázala prosadit v operních domech doma i v zahraničí. Vedle sólových koncertů se věnuje i výuce zpěvu a své zkušenosti předává dalším pěveckým generacím. „Moje ambice byla být co nejlepší zpěvačka v mých možnostech, které mi byly fyziologicky dané. To bylo mé největší přání,” popisuje v Hovorech Simona Houda Šaturová, která vystoupí i na hudebním festivalu Pražské jaro.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Valentýn je za dveřmi a s ním i otázka, jakou květinou vyjádřit lásku. Podle floristky Jany Karáskové je nejdůležitější myslet na toho, komu kytici dáváme.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Valentýn je za dveřmi a s ním i otázka, jakou květinou vyjádřit lásku. Podle floristky Jany Karáskové je nejdůležitější myslet na toho, komu kytici dáváme.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Vedle úspěchů v soutěži krásy vystudovala Karlovu univerzitu, kde získala titul doktorky farmacie. V roce 2004 se stala Miss ČR, na Miss World se umístila mezi TOP 15 dívkami.

Parkování patří v Plzni k největším komunálním tématům. Čtyřdílný seriál Českého rozhlasu přinesl pohled přímo z ulic, zkušenosti rezidentů i plány města. Vedle nedostatku míst na sídlištích otevřel také debatu o regulaci dodávek, výstavbě parkovacích domů nebo rozšiřování zón.

Honza, Eva a jejich úplně poslední díl Litu. Je to tak, literární podcast Radia Wave v této podobě a složení bohužel končí a dvojice v epizodě vysvětluje, proč. Vedle pláče a děkování se ale taky ohlédli za neuvěřitelnými osmdesáti natočenými díly - tedy pokud to všechno dobře spočítali.

Během své túry nasbíral přes 23 tisíc sledujících na Instagramu. Po návratu z olympijského města si sice ještě ani nevybalil batoh, ale už plánuje další cestu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 45 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to takové zadostiučinění. Hřejivý pocit, že člověk dělá tu práci asi nějak dobře,“ říká herečka Barbora Váchová o své první velké filmové příležitosti ve dvoudílném filmu Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové. Mluví o roli ženy vláčené dějinami - od nástupu nacismu po odsun Němců, ale i vlastním osudem. A taky o tom, proč v ní nechtěla vidět jen „trpitelku“, ale člověka, s nímž se mohou ztotožnit i dnešní ženy. „Mám pocit, že všechny ženy jsou tak trochu Gerta. Je to příběh obyčejné holky,“ popisuje herečka, jak se její postava snaží svým způsobem životem proplout a jen přežít. Silné ženské téma, mateřství i každodenní boj o přežití podle ní nejsou jen historií, ale něčím, co se v různých podobách odehrává i dnes kolem nás. Za příklad dává třeba to, co zažívaly a zažívají ženy na Ruskem napadené Ukrajině. Vedle vděčnosti z nové role Váchová ale popisuje i nejistotu, která podle ní patří téměř každodenně k herectví. „Je to, jako kdybychom pořád chodili na pohovory do nové práce,“ říká o castinzích a popisuje, jak je její profese někdy křehká. Herečka otevřeně mluví také o psychickém zdraví a vlastní zkušenosti s léčbou. Přiznává, že říct si o pomoc nebylo jednoduché, ale zpětně to považuje za zásadní rozhodnutí. „Bylo to to nejlepší, co jsem mohla pro sebe udělat. Říct: potřebuju pomoc,“ říká a vzpomíná, že vlastně dlouho přemýšlela nad tím, jestli o tomhle tématu veřejně mluvit. Zároveň upozorňuje na tlak současné doby i citlivost své generace, která podle ní není slabostí, ale důsledkem otevřenějšího vztahu k vlastním emocím. Rozhovor se dotýká i kolektivní viny, česko-německé historie, studia na DAMU nebo dětství na sídlišti, které v ní zanechalo pocit zvláštní blízkosti mezi lidmi. Proč je jednoduché soudit, i když nikdo z nás opravdu neví, jak by se ve vypjatých situacích zachoval? Jaké bylo studium herectví a jak náročná je dnes konkurence? A proč je důležité vyprávět příběh ženy, kterou zkoušel osud? Pusťte si celý rozhovor.

Milí posluchači, v Hradeckých minutách sledujeme události spojené s bouráním hradeckých předměstí a výstavbou pevnosti. Vedle osady Nového Hradce, kam se začali v roce 1766 přesouvat obyvatelé Mýtského předměstí, našli obyvatelé Pražského předměstí útočiště v předměstských osadách Kukleny a Pouchov.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes řešíme jeden z největších průšvihů jarní části ligy. BANÍK vedl na Slovácku 2:0… a stejně to nezvládl. Proč?

Vedle výbušného dění okolo smsek, v nichž Petr Macinka zkoušel vydírat prezidenta Pavla, trochu zapadají další kroky Babišovy vlády. Těmi jsou přepracování rozpočtu, jehož deficit míří mimo zákon. Desítky miliard navíc na stavbu dálnic, osekání rozvoje železnic nebo další dotace pro Agrofert, který už prý není Babišův, ale přesto se vláda stará, aby se měl dobře. Samotný Macinka se pak činí i mimo vydírání, třeba plánovaným rušením dotací na vzdělávání dětí nebo volnou úvahou, že by český Skaut neměl mít žádné dotace, protože chození do přírody je přece zadarmo. O dostupnou volnočasovou aktivitu by tak podle Macinky měly přijít děti z chudých rodin. --------------------------------------------------- Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Česko je v kybernetické válce. Útok může přijít o víkendu a ochromit firmu během hodinyKybernetické útoky nejsou vzdálenou hrozbou, ale každodenní realitou, která se stále častěji dotýká i Česka. Podle etického hackera a forenzního vyšetřovatele Jakuba Alimova ze společnosti Alinet.cz se kyberprostor stal regulérním bojištěm, kde se útočí nepřetržitě.„Geopoliticky se válčí zhruba patnáct set kilometrů od nás, ale v kybersvětě se útočí pořád. A každý den,“ říká Alimov v podcastu Hrotcast.Nejčastější hrozbou jsou podle něj ransomwarové útoky, při nichž útočníci zašifrují data celé firmy a požadují výkupné, často v řádech desítek milionů korun. Samotný útok přitom nemusí být technicky složitý. Přístupy do firemních systémů se prodávají na darknetu a škodlivý software je dostupný formou služby.„Vy si dnes nemusíte umět napsat vlastní kód. Existuje ransomware as a service. Zadáte kryptopeněženku, dostanete škodlivý kód a je hotovo,“ popisuje Alimov.Útočníci si navíc pečlivě vybírají čas. Nejčastěji přicházejí útoky v pátek večer nebo o víkendu, kdy ve firmách nikdo nereaguje. „Od prvního průniku do systému po kompletní zašifrování firmy to může trvat 88 minut. To je okno, kdy se ještě dá bránit,“ říká.Kyberzločin už dávno není doménou jednotlivců. Podle Alimova dnes fungují organizované skupiny s hierarchií a zákaznickou podporou. „Vy se přihlásíte do portálu, kde vidíte informace o firmě, vyjednáváte o výkupném a někdy vám řeknou, že slevu musí schválit nadřízený, který zrovna spí.“Vedle ekonomicky motivovaných útoků ale existuje i jiná, méně viditelná hrozba: státní kyberšpionáž. Ta se nesnaží systémy zničit, ale dlouhodobě v nich zůstat. „To jsou pokročilé útoky, které našlapují po špičkách. Cílem je být v systému co nejdéle a nebýt odhalen,“ vysvětluje Alimov.Zranitelné nejsou jen firmy, ale i nemocnice, školy nebo státní instituce. Ve zdravotnictví přitom nejde jen o peníze. „Když nefungují CT, rentgeny nebo elektronické recepty, lékaři jsou v podstatě slepí. To může přímo ohrozit život pacientů,“ varuje.Rizika se ale týkají i běžných domácností. Chytré kamery, televize, vysavače nebo auta mohou sloužit nejen uživatelům, ale i útočníkům. „Kamery a další zařízení se běžně zneužívají. Pokud jsou vystavené internetu a nejsou aktualizované, je to dnes standardní praxe,“ říká Alimov.Základní obrana přitom není podle něj otázkou špičkových technologií, ale disciplíny. Offline zálohy, přehled o tom, co je připojeno k internetu, a schopnost rychle reagovat rozhodují o tom, zda firma útok přežije.„Nejhorší je, když nezjistíte, kudy se útočník dostal dovnitř. Pak vás zašifrují znovu,“ uzavírá Alimov.

Akademický malíř Martin Šárovec patří k autorům, kteří se dlouhodobě věnují malbě v jejích klasických podobách. Ve své tvorbě se opakovaně vrací k Praze, lidské tváři i k náboženské malbě, která v českém prostředí nebývá samozřejmostí ani častou volbou. Vedle vlastní tvorby působí také jako pedagog a má osobní zkušenost se životem malíře ve svobodném povolání. „To, jak můžu přispět k současné malbě, je nové nazírání na portréty,“ míní v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Starostka Sokolova a poslankyně Renata Oulehlová (ANO) se po třech letech vrátila do čela města. Vedle komunální politiky se věnuje i práci ve Sněmovně, kde se zaměřuje hlavně na sociální oblast a vztah státu k samosprávám.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akademický malíř Martin Šárovec patří k autorům, kteří se dlouhodobě věnují malbě v jejích klasických podobách. Ve své tvorbě se opakovaně vrací k Praze, lidské tváři i k náboženské malbě, která v českém prostředí nebývá samozřejmostí ani častou volbou. Vedle vlastní tvorby působí také jako pedagog a má osobní zkušenost se životem malíře ve svobodném povolání. „To, jak můžu přispět k současné malbě, je nové nazírání na portréty,“ míní v Hovorech Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lze žalovat český stát za to, že nedělá dost pro ochranu klimatu? Proč Ústavní soud zamítl klimatickou žalobu, i když existenci klimatické krize nepopírá? Kam až může soudní spor vygradovat? Jak dopadly podobné klimatické spory k jiných zemích? A jak by měl vypadat klimatický zákon v Česku? Hostem podcastu Na rozcestí je Martin Abel. Martin Abel je právník a analytik, který mimo jiné působí ve spolku Klimatická žaloba. Vedle toho se zabývá také agrivoltaikou, tedy dvojím využitím půdy pro zemědělství a energetiku, nebo vymezením tzv. akceleračních oblastí pro urychlený rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR a s tím souvisejícími změnami legislativy a územního plánování. Podcastová série Na rozcestí vzniká v rámci výzkumného programu Identity ve světě válek a krizí, který je financován Akademií věd ČR v rámci Strategie AV 21. Do podcastu si zveme společenské vědce a vědkyně, jejichž výzkum se týká důležitých témat a problémů globalizujícího se světa. Tento díl moderoval Jiří Krejčík.

Silvestrovský díl KUDY BĚŽÍ ZAJÍC je tady

NOTAS DE ELENAMaterial complementario de la escuela Sabática para adultosNarrado por: Patty CuyanDesde: California, USAUna cortesía de DR'Ministries y Canaan Seventh-Day Adventist ChurchMARTES, 30 DE DICIEMBREPABLO EN FILIPOSPablo, el más grande maestro humano, aceptaba tanto los deberes más humildes como los más elevados. Reconocía la necesidad del trabajo, tanto para las manos como para la mente, y desempeñaba un oficio para mantenerse. Se dedicaba a la fabricación de tiendas mientras predicaba diariamente el evangelio en los grandes centros civilizados. "Antes vosotros sabéis que para lo que me ha sido necesario a mí y a los que están conmigo —dijo cuando se despedía de los ancianos de Efeso—, estas manos me han servido". Hechos 20:34. Al par que poseía altas dotes intelectuales, Pablo revelaba en su vida el poder de una sabiduría aún más rara. Sus enseñanzas, ejemplificadas por su vida, revelan principios de la más profunda significación, que eran ignorados por los grandes espíritus de su tiempo. Poseía la más elevada de todas las sabidurías que da una pronta perspicacia y simpatía, que pone al hombre en contacto con los hombres, y lo capacita para despertar la naturaleza mejor de sus semejantes e inspirarlos a vivir una vida más elevada... Vedle en la cárcel de Filipos donde, a pesar del dolor que abruma su cuerpo, su canto de alabanza rasga el silencio de la noche. Después que el terremoto ha abierto las puertas de la cárcel, se vuelve a oír su voz en palabras de aliento para el carcelero pagano: "No te hagas ningún mal, pues todos estamos aquí". Hechos 16:28. Todos habían permanecido en su sitio, contenidos por la presencia de un compañero de prisión. Y el carcelero, convencido de la realidad de aquella fe que sostenía a Pablo, se interesó por el camino de la salvación, y con toda su casa se unió al perseguido grupo de discípulos de Cristo. Así transcurrió su vida, según él mismo dice, "en caminos muchas veces; en peligros de ríos, peligros de ladrones, peligros de los de mi nación, peligros de los gentiles, peligros en la ciudad, peligros en el desierto, peligros en el mar, peligros entre falsos hermanos; en trabajo y fatiga, en muchos desvelos, en hambre y sed, en muchos ayunos, en frío y en desnudez". 2 Corintios 11:26, 27. "Nos maldicen —dijo--, y bendecimos; padecemos persecución, y la soportamos. Nos difaman, y rogamos", "como entristecidos, mas siempre gozosos; como pobres, mas enriqueciendo a muchos; como no teniendo nada, mas poseyéndolo todo". 1 Corintios 4:12, 13; 2 Corintios 6:10. Hallaba gozo en el servicio; y al fin de su vida de trabajo, al echar una mirada retrospectiva a sus luchas y triunfos, pudo decir: "He peleado la buena batalla". 2 Timoteo 4:7 (La educación, pp. 66-68). 

Jednou z nových postav ve výjevu betléma je zdravotní sestřička Jitka Holubová, která v tamním zdravotním středisku pracovala 38 let.

V únoru 2025 se na Černém Mostě málem stala tragédie. Pod dvěma chlapci se na rybníku probořil led. Nebýt dvou náhodných kolemjdoucích, děti by se utopily. Udělal bych to znovu, říká Jakub Černý, jehož hrdinský čin ocenil prezident. Hostem Ptám se já byl tatér a grafik Jakub Černý.Prezident Petr Pavel letos 28. října na Pražském hradě udělil medaili Za hrdinství osmi lidem. Vedle vojáků, kteří prokázali hrdinství v boji, ocenil i tři občany, kteří díky své pohotovosti a obětavosti zachránili lidské životy. Mezi oceněnými byli i Jakub Černý a jeho otec Martin Černý. Ti s nasazením vlastního života zachránili z ledové vody dva chlapce, pod kterými se propadl led na rybníce. K incidentu došlo 21. února 2025 na pražském Černém mostě. Jak Jakub Černý vzpomínal v Ptám se já, šel zrovna na metro vyzvednout svého otce, který za ním přijel z Tábora. „Kolem toho rybníku jsem šel nejdřív sám směrem na metro a už jsem viděl, že (chlapci) jsou na kraji. Ale mrzlo, nepřišlo mi to zvlášní. V momentě, kdy jsme se vraceli, jsme si nejdřív všimli toho, že tam lidi postávají kolem a všichni koukají směrem na ten rybník. Takže jsem zavtipkoval a řekl jsem: ‚Aha, tak kluci už se tam asi propadli.‘ A táta se okamžitě rozeběhnul, aby se podíval, co se děje,“ popsal Černý.Chlapci už byli celí ponoření v ledové vodě a hrozilo, že se každou chvíli utopí. Muži neváhali a okamžitě se vydali pro ně. „Bylo to poměrně složité. Led byl poměrně silný, asi ne dost silný na všech místech, takže proto si myslím, že uprostřed se ti dva chlapci propadli. Ale když se táta za nimi snažil co nejrychleji dostat, tak se snažil ten led bořit a úplně mu to nešlo. Měl potom několik týdnů ještě docela dost pořezané ruce a modřiny. Já jsem zkusil trošku jinou taktiku a zkusil jsem se po tom ledu plazit,“ uvedl Jakub Černý. Mezitím se menší z chlapců už úplně potopil pod hladinu. V tu chvíli šlo o vteřiny. Jakubovi Černému se ho ale naštěstí povedlo zachytit a s otcovou pomocí vytáhnout nahoru. „Když jsem ho potom tátovi podával, tak jsem najednou viděl, jak už má úplně modrý obličej, fialové rty. Bylo to fakt děsivé.“Oba chlapce se nakonec podařilo zachránit. „Chodím kolem toho rybníka každý den. A teď, když je dost podobné počasí, jako bylo tenkrát v únoru, tak nad tím přemýšlím hodně často, že by se mi tam nechtělo,“ reagoval se smíchem Černý na otázku, zda by něco podobného udělal znovu. Kdyby to ale bylo opravdu potřeba, ani podruhé by podle svých slov neváhal pomoct.  Jak se člověk rozhoduje o tom, zda skočí do ledové vody pro tonoucí děti? Má strach? A jaký je to pocit, když záchranu ocení prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Baník po dalším průšvihu řeší, jestli je čas na řez u lavičky - Galásek pod tlakem a z „HONBY NA EVROPU“ je najednou BOJ O BARÁŽ

Pivní kultura se v různých zemích může výrazně lišit. Ve Vietnamu se sice začínají prosazovat řemeslná piva, ale velmi populární je stále tradiční lehké vodové pivo Bia Hoi. Je výrazně méně hořké než česká piva a skvěle se hodí k osvěžení v horkých dnech. Správný vietnamský výčep se tomu českému taky příliš nepodobá. Poznáte ho podle nízkých plastových stoliček různých barev, které se v podvečer objeví v ulicích a zcela zablokují chodníky.

Pivní kultura se v různých zemích může výrazně lišit. Ve Vietnamu se sice začínají prosazovat řemeslná piva, ale velmi populární je stále tradiční lehké vodové pivo Bia Hoi. Je výrazně méně hořké než česká piva a skvěle se hodí k osvěžení v horkých dnech. Správný vietnamský výčep se tomu českému taky příliš nepodobá. Poznáte ho podle nízkých plastových stoliček různých barev, které se v podvečer objeví v ulicích a zcela zablokují chodníky.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vedle nového jídelníčku je u dětí s nadváhou nebo obezitou důležitý pohyb. Řada dětí před redukčními pobyty nikdy nesportovala, musí tak začít pozvolna. 13letý Tobiáš ze seriálu Radiožurnálu si v léčebně oblíbil rotoped, 17letá Sabina pak chůzi a míčové hry.

V Česku je málo znalců a úřadům často chybí odbornost, shodli se v debatě Ve stínu nejvyšší státní zástupkyně, senátorka, bývalý ústavní soudce a vládní zmocněnkyně pro lidská práva.V této zemi je nedostatek psychologů a psychiatrů, prohlásila šéfka žalobců Lenka Bradáčová a dodala naprosto alarmující údaj: „Jenom v roce 2024 museli psychologové vypracovat 1768 posudků. Bylo to 69 znalců, průměrný věk je 63 let. To je do budoucna neudržitelná situace. Potřebujeme jich trojnásobek. Pokud je nebudeme mít, nebudou ani opatrovnické spory ani trestní řízení končit včas.“Nedostatku znalců se přímo dotýkal i případ čtyřletého Bertíka, který ve speciální podcastové sérii v uplynulých týdnech přinesl investigativní pořad Seznam Zpráv Ve stínu. Otevřel tak celospolečenskou diskuzi, jestli instituce státu dokáží ve vysoce konfliktních sporech rodičů hájit nejlepší zájem dítěte, anebo jestli dítě systémem propadá.Právě od tohoto motivu se odvíjela hodinová debata. Vedle nejvyšší státní zástupkyně se jí zúčastnila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, senátorka z klubu ODS a TOP 09 Hana Marvanová a bývalý ústavní soudce Jaromír Jirsa. V debatě pojmenovávali nejcitlivější slabiny systému a přicházeli s řadou možných řešení.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

V pátém patře pražských Hlávkových kolejí bydlel v jednolůžkovém pokoji student posledního ročníku medicíny Jan Opletal. Vedle něj měl pokoj student prvního ročníku techniky Ladislav Bém.

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Prezident Petr Pavel dnes na Hradě přijal možného příštího premiéra Andreje Babiše. Chtěl od něj slyšet, jak vyřeší střet zájmů. Babiš ale po schůzce jen zopakoval, že to prezidentovi vysvětlí. Zdržuje šéf ANO sestavování vlády? Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). Vznik nové vlády se ani po dalším jednání na Pražském hradě zřejmě nepřiblížil. Předseda ANO a pravděpodobný šéf nové vlády Andrej Babiš dnes odpoledne zopakoval, že řešení svého střetu zájmů prezidentovi vysvětlí. Petr Pavel ale podle něj hlavně chce, aby tak učinil směrem k veřejnosti. Což ostatně hlava státu podotkla už před schůzkou s Babišem. Podle premiéra v demisi Petra Fialy touha po moci a dotacích Andreje Babiše komplikuje vznik nové vlády. Vedle jeho nevyřešených majetkových poměrů totiž chybí novému kabinetu také jména možných ministrů. Fiala to kritizoval na tiskové konferenci poté, co dnes končící vláda rozhodla o odeslání návrhu rozpočtu na příští rok Sněmovně. Babiš prohlásil, že Fialův kabinet v souvislosti s vyčkáváním ohledně rozpočtu předvedl nestandardní divadlo. V návrhu podle něj chybí 85 miliard korun.Kdy se přiblížíme vzniku nové vlády? Jak se v budoucnu promění česká politika v Evropě? A proč vláda Petra Fialy tak dlouho váhala okolo státního rozpočtu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ve středu 17. září zaplnilo indický tisk a televize jedno jediné téma. Nebyla to roztržka se Spojenými státy ohledně cel a víz nebo nějaký nový korupční skandál. Byly to 75. narozeniny premiéra Naréndry Módího. Vedle vypočítávání Módího úspěchů a celostránkových gratulací od významných podniků i jednotlivců už ten den nezbylo v indických novinách místo prakticky na nic jiného.

V novém díle ZAJÍC VE DRUHÉ LIZE #71

Vedle volně prodejných léků by pacientům mohl kurýr zásilkové služby brzo doručit domů i léky předepsané lékařem. Počítá s tím novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ulehčí to pacientům život? „Lékárníci jsou záchranná síť,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus předseda Mladých lékárníků Milan Rydrych. „Jedná se o volbu, ne žádnou povinnost,“ uklidňuje v Pro a proti René Břečťan z Národní asociace pacientských organizací.