Podcasts about vedle

Herec, komik a nyní také podnikatel. Albert Čuba se zadlužil, aby na Ostravsku dělal kvalitní divadlo. Otevřeně říká, že dělá showbyznys. Divadlo s úvěrem musí zkrátka obsazovat sedadla. Vedle současného Divadla Mír chystá v Ostravě další dvě scény a časem se chce dostat i do jiných českých měst.

ZEVO, zařízení na energetické využití odpadu, přispěje výrobou tepla do horkovodů výkonem 66 megawattů, dalších až 35 megawattů půjde do elektrické sítě.

Štěpánka Stein se dlouhodobě pohybuje na pomezí autorské, dokumentární, módní i komerční fotografie. Vedle vlastní tvorby se věnuje také pedagogice a kurátorství, a právě díky tomu nabízí jedinečný pohled na proměny fotografie i celého oboru.Řeč je o hranicích mezi dokumentem a stylizací, hledání vlastního vizuálního jazyka, práci v autorské dvojici Stein–Issa, rozdílech mezi galerií a komerční zakázkou i o tom, co znamená učit fotografii v době, kdy obrazy dokáže během několika sekund vytvořit umělá inteligence.------------------------Fujifilm X-Talk je podcastový video formát zaměřený na fotografii, vizuální kulturu a autorské přemýšlení o obrazu.Není určen pouze příznivcům značky Fujifilm, ale všem, kdo se zajímají o fotografii. Nový díl vychází pravidelně každou druhou středu ve 20:00. O letních prázdninách nově každou středu!Své nápady, názory nám můžete psát do komentářů pod epizodu nebo zasílat na email: lenka.vanickova@fujifilm.com

Ve druhé letní repríze pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” tentokrát uslyšíte Hanu Vašinu Svobodovou, která už zachránila na pět milionů mořských želv. A to nejen v Indonésii nebo na Srí Lance. Vedle těchto exotických destinací se s vystudovanou bioložkou podíváme za želvami i do Mexika a do Irska.

Dnes má svátek svatá Markéta. V den jejích jmenin začínaly žně, Odměnou za práci byl dobrý pocit, že úroda je pod střechou a hospodyně bude mít z čeho vařit a péct až do dalších žní. Vedle chleba a koláčů třeba naducánky.

Ve druhé letní repríze pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” tentokrát uslyšíte Hanu Vašinu Svobodovou, která už zachránila na pět milionů mořských želv. A to nejen v Indonésii nebo na Srí Lance. Vedle těchto exotických destinací se s vystudovanou bioložkou podíváme za želvami i do Mexika a do Irska.

Vládneme, nerušit #67: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouPoslední týdny patří alespoň v mediálním světě Motoristům. Vedle už běžných provokací Petra Macinky, nekončícího sporu o Ankaru, nezvládl své emoce po vypískání na folkórním festivalu ve Strážnici ani ministr kultury Oto Klempíř. Andrej Babiš své koaliční partnery na pondělní vládě zpražil, přesto s nimi chce dovládnout. Proč jsou Motoristé neustále ve středu dění? A mohla by nejmenší vládní strana fungovat bez Filipa Turka? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

Shibari poslední roky zažívá solidní rozmach. Stačí pár minut na internetu a během chvíle najdete stovky návodů, tisíce fotografií a videí, podle kterých se může zdát, že stačí koupit první jutové provazy a začít vázat. Jenže právě tady i podle nás vzniká největší omyl.V novém dílu Lascivního podcastu se podíváme na vzdělávací kurz Bound Bodies Architect, který místo rychlých návodů staví na bezpečnosti, komunikaci a hlubším pochopení toho, co vlastně shibari je. Petr tentokrát nevyrazil jako novinář ani jako rigger (oproti dřívějšímu workshopu a jamům od NMRV - via díly 143, 113 a 106), ale jako rope bunny. Neboli model, který si celý několikaměsíční kurz prošel z opačné strany provazu. Aly na kurzu nebyla, a tak se tentokrát ujímá role zvídavé moderátorky a pokládá otázky, které napadnou většinu lidí, kteří o podobném kurzu uvažují.Jaké to je strávit několik měsíců (i tohle matoucí pojmenování si vysvětlíme - a Aly ho xkrát vypíchne zas a znovu :)) v prostředí, kde se neučí jen uzly, ale především práce s lidským tělem? Co všechno se během kurzu řeší, proč je body manipulation (a chybně a opakovaně Petrem zmíněné bodymodulace!)stejně důležitá jako samotné vázání a proč dobrý rigger musí rozumět těžišti, pohybu, psychice i neverbální komunikaci? Bavíme se o tom, proč každý úvaz vypráví trochu jiný příběh a proč je mnohem důležitější pochopit partnera než se naučit další efektní techniku.Velkou část rozhovoru věnujeme bezpečnosti. Právě ta je podle nás největší přidanou hodnotou celého programu. Místo otázky „Jak uvázat?“ totiž přichází mnohem důležitější otázka: „Kdy raději nevázat?“ Povídáme si o nervových zraněních, první pomoci při shibari, prevenci krizových situací i o tom, proč nestačí sledovat videa na YouTube. Ta vás možná naučí uzel, ale nenaučí vás rozpoznat, že partner přestává cítit prsty, že je ve stresu nebo že jeho tělo vysílá varovné signály.Překvapilo nás také, jak pestrý tým odborníků za kurzem stojí. Vedle zkušeného lektora shibari Alive Jirky (a jeho modelky Myu_blay) se na výuce podílí fyzioterapeutka Aniya, psycholožka Radzuka (via díl 122), záchranář i český výrobce provazů Janek (Janeksrope). Právě propojení různých oborů dává celému programu rozměr, který jsme na české scéně zatím příliš neviděli.Společně řešíme i otázku, jestli má certifikace v oblasti shibari smysl, komu je podobný kurz určený a zda se dá kvalitní shibari naučit pouze z internetu. Vracíme se ke svým vlastním začátkům, mluvíme o chybách, které jsme udělali, i o tom, co bychom dnes udělali jinak.Nakonec jsme se oba shodli na jedné věci. Největší hodnotou Bound Bodies Architect nejsou nové uzly ani složitější závěsy. Je to změna způsobu přemýšlení. Protože kvalitní shibari nezačíná u provazu. Začíná u důvěry, komunikace, respektu a bezpečí. A teprve potom přichází na řadu samotné vázání.Kam dál pokračovat:https://alivedojo.czhttps://alivedojo.cz/bound-bodies-architecthttps://www.instagram.com/alive.ropes.2/Celý díl (1 hodina a 3 minuty) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Podívejte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!

Evropu zasáhla mimořádná vlna veder a Česko zažilo jedny z nejvyšších teplot ve své historii. Na některých místech padly rekordy o více než 1 °C a teplota překročila 40 °C. Podobné extrémy se objevily i v dalších evropských zemích, kde vedra způsobovala zdravotní komplikace, požáry i narušení dopravy.Jedna horká vlna sama o sobě samože nedokazuje změnu klimatu. Klimatologové ale upozorňují, že globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných extrémních událostí. To znamená, že rekordní vedra přicházejí častěji, trvají déle a zasahují větší území než v minulosti.Podle meteorologických modelů navíc nemusí být tato epizoda poslední. Už nyní se sleduje možnost další vlny horka v následujících týdnech. Vedle sledování rekordů je proto důležité myslet i na praktická opatření – dostatek tekutin, omezení pobytu na přímém slunci a ochranu nejzranitelnějších skupin obyvatel...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Chceš rozjet vlastní podcast, ale technická stránka tě děsí? Nebo se stydíš mluvit na kameru? V dnešním díle podcastu Srdeční záležitosti jsem přivítala technickou podporu pro online podnikatelky, a expertku na podcasty a weby Radku Petrtýlovou. Radka ti ukáže, jak přejít od strachu k úspěšnému podcastu, který ti bude sám generovat klienty a budovat komunitu, i když začínáš úplně od nuly. Dozvíš se, proč většina podcastů nepřežije prvních 6 epizod, jak zapojit umělou inteligenci pro úsporu času, a co je to "brandová emoce", kterou žádný robot nikdy nenahradí. Radka Petrtýlová pomáhá podnikatelkám proměnit jejich nápad na podcast ve skutečnost. Provází je celým procesem od strategie podcastu přes technické nastavení až po spuštění prvních epizod. Následně zajišťuje pravidelnou podporu při vydávání epizod, která zahrnuje také materiály na sociální sítě, aby se tvorba podcastu nestala další položkou na nekonečném seznamu úkolů. Vedle podcastů tvoří webové stránky, které stojí na promyšlené marketingové strategii, jsou přehledné, funkční a odrážejí osobnost jejich majitelek. Ve svém volném čase pořádá ženské kruhy, kde propojuje sdílení, ženskou energii a umění malování hennou. Věří, že podnikání může přinést velkou svobodu v tom, co tvoříme a přinášíme světu. web: https://radkapetrtylova.cz FB: https://www.facebook.com/petrtylova.radka IG: https://www.instagram.com/petrtylova.radka LI: https://www.linkedin.com/in/petrtylova-radka ZDARMA pro vás 10 otázek, na které je dobré si odpovědět před spuštěním podcastu: https://radkapetrtylova.cz/kviz

Debaty o umělé inteligenci často sklouzávají k otázce, zda lidé přehánějí své obavy z automatizace. Nová analýza ale naznačuje, že strach ze ztráty zaměstnání není iracionální hysterie, ale zcela pochopitelná lidská reakce. Výzkumníci zkoumali výpovědi lidí, kteří o práci skutečně přišli kvůli nasazení AI systémů.Vedle finančních problémů se v jejich zkušenostech opakovala témata úzkosti, pocitu zrady, vzteku a ztráty profesní identity. Mnozí popisovali, že nepřišli jen o příjem, ale také o část své osobnosti, společenského postavení a smyslu práce. Kritika přitom často nesměřovala na samotnou technologii, ale na vedení firem a způsob, jakým byly změny zaváděny.Studie připomíná, že technologické revoluce nejsou jen technickou nebo ekonomickou otázkou. Každá velká změna zasahuje konkrétní lidi a jejich životy. Diskuse o AI tak není jen o tom, co stroje dokážou, ale také o tom, jak společnost zvládne proměnu pracovního trhu a jak pomůže těm, kteří se ocitnou na druhé straně technologického pokroku...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Česká národní banka podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky zvolila při zvýšení úrokových sazeb na 3,75 procenta „pochopitelný a učebnicový“ krok. Reaguje tím na přetrvávající inflační tlaky, které podle něj nejsou způsobeny pouze cenami energií, ale především rychlým růstem cen služeb a mezd. „Služby jsou problémem, a to nejen českým. V květnu zdražily meziročně o více než pět procent,“ říká Peterka v novém Hrotcastu.Centrální banky podle ekonoma musí rozhodovat s výhledem na 12 až 18 měsíců dopředu. Vedle zdražování služeb označil za důležitý faktor také rychlý růst mezd, který podporuje spotřebu domácností a vytváří další poptávkové tlaky. „Pokud mzdy porostou rychleji, než se čeká, domácnosti budou více utrácet, což může vést k růstu cen,“ uvedl.Dalším důvodem k opatrnosti je podle něj fiskální politika vlády. ČNB ve svých prognózách původně počítala s rychlejší konsolidací veřejných financí, než jaká nyní vyplývá z rozpočtových plánů kabinetu. „I fiskální politika bude pravděpodobně rozvolněnější, než jsme čekali v našich modelech,“ řekl Peterka a odmítl kritiku premiéra Andreje Babiše, že vyšší sazby samy o sobě zvyšují inflaci. „Relevantní ekonomové vám řeknou, že vyšší úrokové sazby inflaci tlumí." Vyšší úroky podle něj sice zdražují financování firem a domácností, zároveň však snižují ochotu utrácet a více motivují ke spoření, čímž oslabují poptávkové inflační tlaky.Podle hlavního ekonoma XTB je současný postup ČNB důkazem její nezávislosti. „Guvernéra Michla nemusí příliš zajímat postoj vlády, protože proti němu nemá žádnou páku,“ řekl. Dodal, že centrální banka má povinnost upozorňovat na všechna rizika pro cenovou stabilitu bez ohledu na politické důsledky.

Vedle problémů Andreje Babiše (ANO) se střetem zájmů poněkud zapadají nejnovější zprávy z ministerstva životního prostředí, kde Motoristé postoupili do další fáze destrukce celého resortu. Motoristický ministr Igor Červený se blýskl dvěma novými řediteli důležitých institucí.

Vedle problémů Andreje Babiše (ANO) se střetem zájmů poněkud zapadají nejnovější zprávy z ministerstva životního prostředí, kde Motoristé postoupili do další fáze destrukce celého resortu. Motoristický ministr Igor Červený se blýskl dvěma novými řediteli důležitých institucí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká boxerka Johana Rajmontová byla hostem podcastu Men's Factor. Rajmontová patří mezi úspěšné české boxerky, zároveň ale pracuje s problémovou mládeží v diagnostickém ústavu, kde se denně setkává s příběhy zanedbávání, závislostí i psychických problémů. Raimontová se k boxu dostala až ve 25 letech, začínala jen rekreačně, ale trenér v ní rozpoznal talent a motivoval ji k prvním zápasům. „Mě to hrozně začalo bavit,“ vzpomíná.Dnes boxuje na mezinárodní úrovni a přiznává, že nejtěžší soupeřky potkala především v Irsku a Velké Británii. Podle ní jsou tamní boxerky profesionálněji připravené a mohou se sportu věnovat naplno, zatímco většina českých sportovců musí vedle tréninku chodit do zaměstnání.Velkou část podcastu věnovala své práci v diagnostickém ústavu. Podle Raimontové veřejnost často vnímá tamní klienty jen jako problémové děti, realita je ale mnohem složitější. Mnozí pocházejí z rodin poznamenaných závislostmi, násilím nebo zanedbáváním. „To jsou tak strašně silné příběhy,“ říká boxerka. Připomíná, že řada mladistvých potřebuje především podporu, stabilitu a někoho, kdo jim ukáže jinou životní cestu. „Ty děti v nás často hledají mámu. Přijdou za vámi, chtějí si povídat, chtějí pochválit za něco, co se jim povedlo. Když vidíte, z jakých rodin některé přicházejí, není těžké pochopit proč. Často jim nechybí jen pravidla nebo dohled. Chybí jim někdo, kdo by jim ukázal cestu, věnoval pozornost a dal jim pocit, že na nich někomu záleží.“Raimontová zároveň upozorňuje na rostoucí počet mladých lidí s psychickými problémy, sebepoškozováním nebo závislostmi na lécích a nových psychoaktivních látkách. Vedle rodinného prostředí hraje podle ní významnou roli i parta vrstevníků a vliv sociálních sítí. Přesto věří, že řada příběhů může skončit dobře. Sama zná bývalé klienty, kteří dnes pracují, mají rodiny a dokázali se zařadit do běžného života.

Třikrát byla nominována na Českého lva, má Thálii i Cenu Alfréda Radoka a prošla scénami Národního divadla i Divadla Na zábradlí. Vedle herectví je ale také zpěvačkou a frontmankou kapely Condurango. V rozhlase natočila mimo jiné Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Odkud bere svou energii? „Vůbec netuším, dostala jsem ji do vínku. Sama ji ale získávám zíráním do chytra,“ říká. Jak důležité je pro ni být součástí rozhlasové tvorby? A co pro ni znamená inscenace Hrdý Budžes?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třikrát byla nominována na Českého lva, má Thálii i Cenu Alfréda Radoka a prošla scénami Národního divadla i Divadla Na zábradlí. Vedle herectví je ale také zpěvačkou a frontmankou kapely Condurango. V rozhlase natočila mimo jiné Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Odkud bere svou energii? „Vůbec netuším, dostala jsem ji do vínku. Sama ji ale získávám zíráním do chytra,“ říká. Jak důležité je pro ni být součástí rozhlasové tvorby? A co pro ni znamená inscenace Hrdý Budžes?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třikrát byla nominována na Českého lva, má Thálii i Cenu Alfréda Radoka a prošla scénami Národního divadla i Divadla Na zábradlí. Vedle herectví je ale také zpěvačkou a frontmankou kapely Condurango. V rozhlase natočila mimo jiné Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Odkud bere svou energii? „Vůbec netuším, dostala jsem ji do vínku. Sama ji ale získávám zíráním do chytra,“ říká. Jak důležité je pro ni být součástí rozhlasové tvorby? A co pro ni znamená inscenace Hrdý Budžes?

Vedle mlýnu by do budoucna mělo v Borovnici na Trutnovsku vyrůst Muzeum historických zemědělských strojů.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.

V novém díle podcastu Talk to si Pavel Dobrovský povídá s Markem „Pigym“ Pilgerem, člověkem od dabingu, mikrofonů, režie, studia, hlasů a občas i od skákání ventilačkou do zamčené místnosti.VIDEO Z ROZHOVORU JE DOSTUPNÉ PRO PATRONY OD $10!Prostě od věcí, které se v dabingových titulcích obvykle nepíšou. Marek se pohybuje na úrovni „poloprofesionálního dabingu“ a k jeho největším zářezům patří režie a produkce českého znění Kingdom Come: Deliverance.Jak uslyšíte z Markova vyprávění, dabing Kingdom Come: Deliverance začal skoro partyzánsky, vyrostl z komunitního nadšení, vybral přes crowdfunding miliony a nakonec dostal do hry desítky hlasů. Řeč bude o tom, jak se sháněli herci, proč Richard Vágner zapadl k Jindřichovi ze Skalice, jak se dabuje 1600 replik za šest hodin a jaké to je mít ve studiu Františka Přeučila, Zdeňka Junáka nebo Felixe Slováčka.Nezapomínáme ani na nejnovější projekt, což je dabing epizodické Dispatch. Vedle historek z kukaně přijde i vážnější, ale pořád dost zábavná otázka: co dnes s dabingem udělá AI? Marek vysvětluje, podle čeho poznat umělý hlas, zatímco Pavel zjišťuje, že to s tím poznáváním nebude mít úplně jednoduché. A aby toho nebylo málo, dojde i na praktické cvičení: jak by vlastně zněl Honza Olejník, kdyby ho měl někdo nadabovat?Věřte nám, tohle je díl pro všechny, kteří milují český dabing, herní zákulisí, lidské hlasy a momenty, kdy se z věty „to nějak uděláme“ stane projekt, o kterém se mluví ještě roky.O podcastech Retro NationPodcasty a další obsah RetroNation.cz můžeme natáčet kvůli podpoře od komunity na Patreonu. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email retronationrulez@gmail.com.

Když se řekne sběratel umění, většina lidí si představí miliardáře dražícího obrazy za miliony korun. Podle galeristky Lucie de Angelis Drdové ale současný trh vypadá jinak. Vedle několika velkých sběratelů přibývá lidí, kteří si umění pořizují jednoduše proto, že ho chtějí mít doma. „Vedle výrazných sběratelů, kterých v českém prostředí není tolik, se opravdu rozšiřuje skupina lidí, která považuje umění za součást svého života,“ říká Drdová, která provozovala Lucie Drdova Gallery. Umění se stále častěji objevuje i v domácnostech střední třídy. „Na první umělecké dílo – bavíme se o současném umění – vám stačí desítky tisíc. Do 20 až 50 tisíc korun si můžete pořídit práce na papíře, ale i malé objekty od sochařů,“ uvádí kurátorka v pořadu Agenda. Celý rozhovor jsme natáčeli na festivalu designu Křehký Mikulov. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyčerpání ho před rokem a půl dovedlo až na JIP, kde si trochu srovnal priority. Začal prý víc dbát na spánek a jídlo a funguje se mu o dost lépe. Vedle divadelní práce dokončil také desku se svým hudebním projektem a o prázdninách ho čekají Letní shakespearovské slavnosti. O tom všem mluvil herec Vojtěch Vondráček.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyčerpání ho před rokem a půl dovedlo až na JIP, kde si trochu srovnal priority. Začal prý víc dbát na spánek a jídlo a funguje se mu o dost lépe. Vedle divadelní práce dokončil také desku se svým hudebním projektem a o prázdninách ho čekají Letní shakespearovské slavnosti. O tom všem mluvil herec Vojtěch Vondráček.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 71 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem na vrcholu strašně brzo, takže jsem si to vlastně neužil,“ říká Karel Poborský o kariéře, která ho dostala do Manchesteru United, Benfiky, Lazia i reprezentace, ale ke které se dnes vrací spíš zdrženlivě. Nemá potřebu si připomínat, kdo byl, a říká, že je „rád někde ve stínu“. O to ostřeji ale mluví o českém fotbale, zákulisí FAČR i své neúspěšné kandidatuře na šéfa svazu. „Velice rychle mi došlo, že jsem možná vlastně vyhrál,“ říká a dodává, že český fotbal se podle něj pořád „točí v kruhu“, protože se v něm lidé nemění, jen si přesedají. V rozhovoru se vrací i k násilí na stadionech a k tomu, co se stalo na Slavii. „Nepatří to k fotbalu,“ říká jasně a dodává, že Slavia podle něj „ztratila kontrolu“ nad něčím, co si dlouho sama pěstovala. Mluví o tvrdém jádru fanoušků i o tom, že bez jasných trestů a reálného zákazu vstupu se nic nezmění. „Fanoušek musí vědět, že když udělá bordel, nebo si navlékne kuklu či zapálí světlici, tak se tam třeba půl roku nedostane,“ popisuje, jak by podle něj měly vypadat mantinely. Vedle fotbalu jako byznysu a politiky ale Poborský mluví i hodně osobně. Po vážné nemoci, kdy mu ochrnula půlka obličeje a lékaři mu řekli, že druhý den už by možná nepřišel, prý zatáhl za ruční brzdu a pustil z hlavy spoustu zbytečností. Od té doby ještě víc žije dneškem. Zároveň ale přiznává, že bez sportu by se rozpadl. „Kdybych nemohl sportovat, zbláznil bych se,“ říká. Dnes běhá maratony, hraje hokej, drží se staré party z reprezentace a ví, že když se zastaví, začne rezivět. V rozhovoru ale mluví také o video asistentovi rozhodčího, který podle něj fotbalu vzal emoce, o sociálních sítích, které z hráčů dělají jeden velký mediální balík a o slavném lobu z Eura 1996, ke kterému se nerad pořád vrací. Řeč ale přichází i na to, co může český tým ukázat na mistrovství světa. „Myslím si, že mají na to, aby postoupili ze skupiny,“ říká. Co podle Poborského ničí český fotbal zevnitř? Proč už nechce být spojený hlavně se svým nejslavnějším gólem? A je dnešní fotbal ještě hra, nebo byznys a politika? Pusťte si celý rozhovor.

„Já jsem spíš krizový manažer než eventový manažer. Event je jednoduchý, to umí dělat každý, ale vypořádat se s okolnostmi, které nevycházejí podle plánu, to je ta adaptace," říká Adam Kubala, který vede volejbalovou asociaci IVVAa projekt UniBasket. Z Ostravy orchestuje mezinárodní volejbalové turnaje pro veterány a univerzitní basketbalovou ligu, kam chodí tisíce diváků.V další epizodě podcastu ROŽNI se bavíme o tom, jak z amatérského nápadu party kamarádů vyrostla organizace, která pořádá turnaje pro 150 týmů z 32 zemí, proč se ten samý zážitek nedá jen tak okopírovat a jak se z univerzitního basketu dá udělat show v americkém stylu — s DJem, soutěžemi o ceny a vyprodanou halou.Dozvíte se, proč Adam radši zdražil startovné, jestli se z Ostravy stává město pro sportovní eventy a co je na celém event managementu vlastně to úplně nejtěžší.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nečekal jsem, že to budeme zrovna my, kdo vypadne ze hry,“ říká moderátor Honza Dědek o konci své talkshow na Primě. Po pěti letech v televizi se vrací na vlastní nohy, do menšího divadla, s menším štábem a na placenou platformu. Připouští, že i když měl pořad podle něj dobrá čísla, v televizi rozhoduje někdo jiný. Teď ho čeká jiný tlak: přesvědčit diváky, aby za obsah, který měli roky zdarma, začali platit. Přiznává, že trh podcastů i placeného obsahu je přesycený, ale věří, že jeho výhodou zůstává publikum v sále. „Když máš publikum, tak host reaguje úplně jinak, než když ho nemáš,“ říká. Mluví i o tom, proč chce dál „sbírat legendy“, připomínat pozapomenuté osobnosti a dávat prostor lidem, na které by si diváci na YouTube možná sami neklikli. Vedle pracovního zlomu ale Dědek prožívá i osobní proměnu. Má malou dceru a přiznává, jak ho to všechno změnilo. „Před očima ti běží vlastní život,“ popisuje rodičovství a fascinuje ho, jak dítě den po dni objevuje svět. Zároveň dodává, že kvůli věku začal víc přemýšlet o sobě, zdraví i kondici. „Chtěl bych ji aspoň vyprovodit na maturitní ples,“ říká k tomu, proč začal cvičit. Rodičovství podle něj není jen dojetí, ale i únava, přerušovaný spánek a velký obdiv k partnerce. Otevřeně mluví i o tom, proč před pěti a půl lety přestal pít. „Žil jsem už příliš moc kulturně,“ říká s nadsázkou a popisuje prostředí, kde je alkohol na vernisážích, v divadle, na koncertech i večírcích všude. Vzpomíná přitom i na reakce, kdy mu při odmítnutí alkoholu byly nabídnuty jiné návykové látky, protože okolí nechápalo, že si zvládne užít večer i bez toho. V rozhovoru dojde i na stárnutí, proměnu práce, tlak okolí, svobodu mimo televizi a otázku, proč je pro něj pořád důležité, aby rozhovor nebyl jen o známých jménech, ale i o lidech, které stojí za to znovu objevit. Proč podle něj konec v televizi nemusí být prohra? Dá se v Česku uživit talkshow za paywallem? Co s ním udělalo pozdní rodičovství a proč kvůli dceři začal jinak přemýšlet o vlastním těle? A jak těžké je nepít ve světě, kde se velká část vztahů, práce i networkingu odehrává u alkoholu? Poslechněte si celý rozhovor.

Plná verze podcastu a bonusový obsahPlnou verzi podcastu (100 minut) si můžete poslechnout na Forendors.cz.⁠⁠⁠Makej vole! na Forendors - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/trailrun.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠149 Kč měsíčně (přístup ke všem epizodám), nebo 199 Kč za epizodu.Výše uvedeným příspěvkem mi pomůžete s provozem podcastu Makej vole! a dostanete za to mimo jiné přístup ke všem bonusovým epizodám podcastu MAKEJ VOLE!Pro vás drobný, pro mě velká pomoc a motivace. Děkuju :)Podcast MAKEJ VOLE! také podporují:Český výrobce sportovní výživy PencoProč jsem si vybral právě Penco? Český původ, super lidi, obrovský know-how, vlastní vývoj a špičkový výrobní zázemí. Za touhle značkou je super tým lidí, kteří ve Slaném už víc než 30 let vyvíjí a vyrábí špičkovou sportovní výživu. Tohle mi prostě sedí. Více se dozvíte na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠penco.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Kód makejvole20 = 20% sleva na produkty Penco v eshopu ⁠⁠⁠⁠www.penco.cz⁠⁠⁠⁠Sportovní sluchátka ShokzShokz jsou sluchátka využívající technologii bone conduction, tedy vedení zvuku přes lícní kost přímo do vnitřního ucha. Technologie bone conduction obchází bubínky, takže uši zůstávají otevřené a vy při poslechu slyšíte i okolní zvuky. Což se při běhání, trailu nebo jakémkoliv sportu venku prostě hodí – hlavně kvůli bezpečnosti a lepšímu vnímání okolí.Kód makejSHOKZ = 20% sleva na sluchátka SHOKZ v eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠www.sportovnisluchatka.cz⁠⁠⁠⁠⁠SALOMONTvůrce inovací a trendů ve světe trailrunningu a outdoorových sportů. Více na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠salomon.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠O čem jsme se bavili?V téhle epizodě jsem si pokecal s Barčou Bukovjan o jejím sedmém místě na Zegama-Aizkorri – jednom z nejprestižnějších trailových závodů světa.Barbora BukovjanBarbora Bukovjan je česká trailová běžkyně z Frýdlantu nad Ostravicí, která se za posledních pár let propracovala mezi světovou elitu. Vedle trailu zvládá i silnici – maraton má za 2:35. Loni získala Golden Ticket na Golden Trail World Series a letos se rozhodla dát kariéře všechno – dala výpověď a zaměřila se naplno na běh.Baskická legenda Zegama-AizkorriZegama-Aizkorri je horský maratonský závod v Baskicku ve Španělsku, který letos slavil 25. ročník. Trasa měří 43 km s převýšením 2730 m+, vede přes legendární výstup na Sancti Spiritu a vrchol Aizkorri. Závod je známý neuvěřitelnou atmosférou – tisíce diváků lemují trasu, nejvíc pak v úzkém koridoru na Sancti Spiritu. Jde o první závod série Golden Trail World Series 2026.Co jsme probrali:Jak se Barča dostala k běhání a proč zvolila trail místo silnice.Jak se trénuje na maraton za 2:35.Golden Ticket – jak ho získala a co celá série Golden Trail World Series obnáší.Proč si vybrala právě Zegamu a jak vypadala příprava i cesta do Baskicka.Atmosféra závodu – start vedle Alexandersson, Wyder a Alonso a co se dělo v Barčině hlavě.Průběh závodu kilometr po kilometru – bahno, kamení, koridory plné šílených diváků.Sancti Spiritu – to místo, které se slovy prostě nedá popsat.Trénink, spolupráce s trenérem a jak sledují výkon a tepovou frekvenci.Plány na zbytek sezóny – ME ve Slovinsku, Quebec, Japonsko a možná i Sierre-Zinal.Baskicko – jazyk, který nikdo nezná, pivo ve vínových skleničkách, pintxos, navigace co nefunguje a fotbal, při kterém fandíte Realu ve špatné hospodě.A ještě spousta dalšího.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když političtí lídři ukážou na konkrétního člověka, dav často udělá zbytek. Novinářka Zuzana Černá v rozhovoru popisuje, jak po příspěvku Jindřicha Rajchla začala čelit vlně nenávisti a výhrůžek smrtí. Přesto odmítá zmizet z veřejného prostoru. „Chci dál konfrontovat politiky. Společnost si zaslouží, aby se otázky dostávaly k těm, kteří ovlivňují, jak tu budeme žít,“ říká Příspěvek Jindřicha Rajchla podle Černé během krátké doby nasbíral stovky komentářů. Vedle urážek vzhledu, inteligence nebo osobního života se objevily i explicitní výzvy k násilí: „Po několika dnech tam přibyly příspěvky jako ‚Proč ta m*dka ještě nevisí‘ nebo ‚Zabte někdo tu svini,‘“ říká novinářka. Situaci řeší s policií. Podle ní ale nejde jen o jednotlivé komentáře na sociálních sítích, ještě závažnější je mechanismus, kdy politici svými výstupy vědomě mobilizují publikum proti konkrétním lidem. „Člověk má dvě možnosti: buď si řekne, že tolik kýblů hnusu o sobě nechce číst, vyklidí prostor a půjde dělat něco jiného, co nebude tolik na očích, anebo si řekne, že se z toho nepo*ere,“ říká novinářka. Sama si vybrala druhou možnost a v práci chce pokračovat dál. Za zásadní problém považuje to, že podobné kampaně probouzejí v lidech agresi a nenávist, kterou politici následně využívají. „Rajchl a Okamura často posílají armády trollích účtů i reálných lidí na ty, kdo jim šlápli na kuří oko. Vzbuzují v lidech to nejhorší v nás: zlo a nenávist. A to je na tom všem nejnebezpečnější,“ dodává. Kteří polici před ní před Sněmovnou utíkají? Dá se dneska dělat investigace bez velké instituce za zády? Proč odešla z České televize a jak hodnotí její dnešní zpravodajství a publicistiku? Podívejte se na celý rozhovor.   Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Plzeňský kraj rozšiřuje síť míst, která lákají k zastavení v krajině. Vedle známých „dveří“ na Pancíři přibývají i Srdce pro Plzeňský kraj. Nejnověji vzniklo mezi Mladým a Starým Smolivcem.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pokud se bude každý rok určovat rozpočet České televize, já v ní nebudu,“ říká moderátor Daniel Stach. V debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií podle něj nejde jen o peníze, ale o hranici mezi médiem veřejné služby a státním médiem. „Veřejnoprávní a státní jsou opravdu dvě velmi odlišné věci,“ říká a dodává, že se k současné situaci rozhodl veřejně vystupovat, i když je mu to osobně nekomfortní. „Radši bych dělal něco jiného. Ale myslím si, že to je věc, kterou mám udělat,“ vysvětluje. Česká televize podle něj není dokonalá, chyby dělá a prostor pro lepší hospodaření bude vždycky. Zároveň ale odmítá představu, že se dá dlouhodobě jen škrtat bez následků. Televize podle něj musí mít být na vlně trendů a musí růst a pokud se ale bude dál snižovat rozpočet, tak to nebude možné a stane se z ní pomalu vařená žába. Když Stach mluví o tom, co by se mohlo ztratit, nejde jen o jeho pořady nebo vědeckou redakci, ale o instituci jako celek. Česká republika by podle něj přišla „o jednu z jistot a o pojistku, kterou teď má“. A pokud se jednou rozbije tým nebo redakce, která se budovala roky, nejde ji podle něj jednoduše postavit znovu. „Když rozbiješ vědeckou redakci, tak ji nepostavíš příští rok znova,“ říká. V rozhovoru mluví také o tom, proč podle něj Česká televize musí hledat nové formáty a chodit za diváky tam, kde jsou, i když tím vstupuje do prostoru podcastů, sociálních sítí nebo nových debatních pořadů. „Dneska přece není možné, abys stejné množství diváků oslovil televizním vysíláním jako před patnácti lety,“ říká. Připouští, že některé věci mohou soukromým tvůrcům vadit, ale trvá na tom, že veřejná služba má vzdělávat, informovat, bavit i spojovat. Mluví také o novém pořadu Na dosah, o Václavu Moravcovi, o tom, proč nechce být jeho náhradou i tom, že ho pořád baví „bavit se s těmi nejchytřejšími lidmi na světě“. Vedle televize ale řeší i širší stav společnosti. „Nikdy nebylo levnější a snazší lhát tolika lidem, co dneska,“ říká k době, ve které se dezinformace šíří rychleji než dřív. A když přijde řeč na jeho vlastní budoucnost, připouští, že by mohl odejít. Ne kvůli gestu, ale ve chvíli, kdy by cítil, že už nedokáže dělat práci, která má smysl. „Musím mít v sobě tu vnitřní odvahu podepsat ten papír a říct: děkuju moc za všechno a odcházím,“ říká. Kde má Daniel Stach svoji červenou linii? Má Česká televize šetřit, růst, nebo se radikálně proměnit? A proč podle něj nejde veřejnoprávní média rozbít a za pár let jednoduše postavit znovu? Pusťte si celý rozhovor.

Elektromobilita v Česku roste a promítá se to i do Plzeňského kraje. Přibývají nová auta, rekord padl v březnu a výrazně sílí i dovoz ojetých elektromobilů ze zahraničí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 73 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pro mě to uzavřelo naši společnou cestu. A je to fantazie,“ říká hudební producent Josef Změlík alias Idea, když mluví o albech, která s raperem Danielem Ďurechem alias Jamesem Colem přinesla nejen dva Anděly, ale i překvapivou tečku za dlouhým vývojem jejich vztahu. „První nominaci jsem nafasoval před dvaceti lety a nikdy jsem to neproměnil,“ vrací se James Cole k vlastní kariéře, ve které se střídalo odmítání cen i touha po uznání. O to silnější pro něj je moment, kdy se to podaří právě s projektem, který je podle něj „tak osobní“ a zároveň pro něj představuje vrchol dlouholeté cesty. Oba otevřeně mluví i o tom, že jejich spolupráce nebyla samozřejmá - hudebníci přiznávají, že se 15 let nenáviděli, a odkrývají zákulisí české rapové scény, včetně pragocentrismu i rivality. „Choval jsem se hrozně teritoriálně,“ popisuje James Cole vlastní minulost a neschopnost revidovat postoje. Idea naopak přiznává, že ho konflikty dlouho míjely, zásadní zlom ale přišel až při osobním setkání po smrti společného známého, které vedlo k postupnému sblížení. Rozhovor se dotýká i širší proměny rapu - od uzavřené, „monolitické“ scény k otevřenější a pestřejší podobě. „Najednou můžeš mít úspěch s něčím, co není hrubé a násilné,“ říká James Cole a oba se shodují, že dnešní rap už není jen o stereotypech, ale o různorodosti a autenticitě. Právě autenticita je pro Colea klíčová i osobně: mluví o své střízlivosti, o tom, že album Done je první deskou, kterou jsem udělal opravdu střízlivý a o pocitu, že teprve teď dokáže tvořit naplno a bez „masky“, která ho dřív omezovala. Vedle toho Idea otevírá téma role producentů, kteří podle něj zůstávají ve stínu, přestože „je to 50 na 50 věc“. Jejich společný projekt tak není jen příběhem dvou rapperů, ale i ukázkou spolupráce, která stojí na sdílené energii, důvěře a rozdělení rolí. „Já jsem Leonardo DiCaprio, ale Pepa režíroval,“ shrnuje to s nadsázkou James Cole. Jak se z nenávisti stane jedno z nejvýraznějších spojení na scéně? Co rozhoduje o úspěchu - čísla, nebo kvalita? A co se změní v tvorbě i životě, když člověk přestane utíkat a začne mluvit sám za sebe? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Radši budeme autentické, než abychom někoho vychovávaly,“ říkají Markéta Lukášková a Lucie Petráková z podcastu Chumelenice. Zdůrazňují, že nejsou politické komentátorky ani arbitři správných názorů, přesto se ve svém podcastu nevyhýbají tématům, která společnost rozdělují. Jejich otevřenost ale přináší i silné reakce. Popisují hejty, ostré komentáře i momenty, kdy se jejich obsah dostává mimo jejich vlastní bublinu. „Když vidím naštvané komentáře, je to vlastně potvrzení, že to dělám dobře,“ říká Lukášková. Petráková ale dodává, že jim vždycky bude vadit jakákoliv diskriminace, ale bohužel musí takové projevy často „přehazovat vidlemi“. Autorky podcastu zároveň přiznávají, že jejich styl bývá občas vyhrocenější - někdy se „rozpinďouří“ a ženou věci do extrému, což někteří posluchači neberou zrovna lehce. Rozhovor se ale dotýká i proměny vztahů mezi muži a ženami. Ženy jsou dnes podle Lukáškové a Petrákové dnes často samostatnější a „už nepotřebují muže k zajištění“, zatímco část mužů hledá svou roli. „Každá skupina chce něco jiného a jde to úplně mimo sebe,“ popisují současnou dynamiku. Do toho podle nich vstupuje i fenomén manosféry a obsahu, který formuje pohled mladých kluků na ženy a vztahy. Popisují obavy z toho, jak snadno se mohou dospívající dostat k jednoduchým návodům na „to, jak být chlap“, které často staví ženy do nepřátelské role. I to podle nich prohlubuje napětí mezi pohlavími a přispívá k tomu, že se obě strany čím dál víc míjejí. Zároveň ale zdůrazňují, že jejich kritika nemíří na všechny muže. Samy mají ve svém okolí takové, kteří se chovají férově - zároveň ale dodávají, že zkušenosti mnoha žen ukazují i opačnou realitu. Vedle toho všeho se vrací i k dopadům svého podcastu. Popisují situace, kdy za nimi přicházejí ženy s tím, že díky jejich sdílení našly odvahu něco změnit nebo „říct, že už takhle ne“. „To jsou ty momenty, kdy si říkáme, že to má smysl,“ dodávají. Jak moc autenticita pomáhá a kdy naopak prohlubuje konflikty? Kdo dnes formuje představy mladých lidí o vztazích? A proč má někdy největší dopad „pokec dvou kamarádek“? Pusťte si rozhovor s autorkami podcastu Chumelenice.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Chtěl jsem být nejlepší houslista na světě a to chci být konec konců stále,“ říká Pavel Šporcl, který se postupně stal jednou z nejviditelnějších tváří klasické hudby v Česku - a zároveň jejím narušitelem. Mluví o tom, jak ho ovlivnila Amerika, kde si „sáhl na dno“, vydělával si hraním v metru a učil se svobodě myšlení, ale i o tom, proč se po návratu rozhodl změnit způsob, jakým se klasická hudba prezentuje. „Začal jsem si uvědomovat, že je škoda, že na klasickou hudbu chodí určité publikum,“ říká a vysvětluje, proč odložil frak, vzal si šátek a snaží se oslovit i ty, kteří by na koncert jinak nepřišli. Vedle osobního příběhu ale v rozhovoru silně zaznívá i jeho pohled na stav kultury a politiky. „Škrtlo se hodně peněz na živé umění,“ říká a varuje, že některé projekty nebo festivaly kvůli tomu nemusí přežít. Popisuje, jak se kultura plánuje roky dopředu a že není jako „rohlík na krámu“. Zároveň ale zdůrazňuje, že sám nikdy nečekal s nataženou rukou: mluví o tom, že jako nezávislý umělec si na svou práci musí vydělat a že velkou část energie věnuje shánění partnerů a financování vlastních projektů. Přesto kriticky mluví o tom, jak někteří politici ke kultuře přistupují: „Ta arogantnost, ta nekompetence… já nic takového nevidím, že by někdo za tu kulturu opravdu kopal.“ Zároveň ale odmítá jednoduché dělení a zdůrazňuje i respekt k výsledkům voleb. „Volby byly nedávno a nějak dopadly. Respektuji to, jsem demokrat,“ říká a vysvětluje, proč sice se současnou situací nesouhlasí, ale zároveň nevnímá prostor pro radikální střety. Připomíná i vlastní zkušenost z covidu, kdy se aktivně zapojil do jednání s vládou a snažil se prosadit návrat živé kultury. Osobní rovinu doplňuje i téma rodiny a tlaku jména - mluví o svých dcerách, o tom, jak těžké je vyrůstat v uměleckém prostředí i o tom, jak ho formovala přísná, ale podle něj správně nastavená výchova. „Byl jsem normální kluk,“ říká o dětství, kdy raději běhal venku než cvičil, ale zároveň postupně našel vlastní vztah k hudbě a ambici být co nejlepší. Celým rozhovorem se pak prolíná jeho přesvědčení, že kultura není nadstavba, ale základ. „Bez umění se nedá žít,“ říká a dodává, že právě kultura je to, co z nás dělá lidi. Jak moc je dnes kultura závislá na politice? Co by se stalo, kdyby se přestala podporovat úplně? A může klasická hudba přežít bez proměny, kterou Šporcl prosazuje? Poslechněte si celý rozhovor.

Vládneme, nerušit #54: Maďarsko čekají parlamentní volby a maďarský premiér Viktor Orbán, kterého Petr Macinka označil za Michelangela, může podle odhadů skončit. Slovensko zatím parlamentní volby nečekají, za to tamní vláda znovu rokuje s tou českou. Jsou právě Maďarsko a Slovensko naši nejbližší spojenci? Nebo je česká zahraniční politika sofistikovanější? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

Zeitgeist #12 Se sociologem Petrem Vidomusem o sílícím odporu proti výstavbě větrných elektráren v různých zemích, dezinformačních kampaních a ideologii na jejich pozadí.Ceny ropy i zemního plynu v důsledku války v Iránu vystřelily vzhůru a dění kolem Perského zálivu nasvítilo slabiny asijských i evropských zemí. Šéf Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol označil situaci za velmi vážnou, horší než dva ropné šoky v 70. letech a dopad války na Ukrajině na dodávky zemního plynu dohromady. Evropa se už nějakou dobu snaží zvýšit podíl energie vyrobené energie z obnovitelných zdrojů jako jsou solární nebo větrné elektrárny. Vedle záměru omezit zahřívání planety podněcované právě spalováním fosilních paliv jde také o zvýšení energetické bezpečnosti a snížení závislosti na energii z Blízkého východu, Ameriky nebo třeba Ruska. V případě větrných elektráren ovšem snaha o zrychlení výstavby naráží nejen v Evropě na odpor, který nesouvisí jen s ochranou přírody, obavami ze zhyzdění krajiny nebo zdravotních rizik ale i zájmy fosilního byznysu a ideologickým bojem proti větrníkům, který se často opírá o dezinformační kampaně. Téma v Evropě spojuje politiky z mnohých populistických i krajně pravicových stran napříč zeměmi. A Česko není výjimkou, jak dokládá analýza sociologa Petra Vidomuse, kterou napsal ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky (AMO). Jak se lokální odpor proti větrníkům mění v systémovou kritiku OZE? Jaké ideologické proudy na to mají vliv? Jaké nepravdivé informace využívají? A jaká témata a argumenty mezi odpůrci nejvíce zaznívají? Nejen o tom uslyšíte v Zeitgeistu Týdeníku Respekt.

Chcete-li podpořit tuto i další Konference Svobodného přístavu, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: 35othr5vCtcf1MiP2u3sReqBv3vqVWc5Pc Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 -------- Prvním přednášejícím „Konference Svobodného přístavu 2026: Svoboda včera, dnes a zítra“ byl Jan „Modrý pták“ Čmolík se svou přednáškou „Murray Newton Rothbard – intelektuální zázemí a koncept společenské smlouvy“. Ovoce práce Murrayho Newtona Rothbarda – „duchovního otce“ anarchokapitalismu – známe a do nějaké míry sklízíme v Kanálu Svobodného přístavu všichni; pojďme se však podívat i k jeho kořenům a prozkoumat intelektuální zázemí, ze kterého pochází. Jan Čmolík působí jako OSVČ v roli interim manažera se zaměřením na restrukturalizace obchodních společností. Ve své praxi se zaměřuje na optimalizaci procesů a odstraňování nadbytečných či duplicitních činností, které nepřinášejí přidanou hodnotu. Zkušenosti získal v širokém spektru oborů – od textilního, chemického a potravinářského průmyslu přes strojírenství a hutnictví až po oblast dopravy. Vedle své profesní činnosti se dlouhodobě zabývá vztahem mezi myšlenkami formulovanými klasiky ekonomie a skutečností, kterou dnes žijeme. Je autorem Ekonomických nepravidelníků – zkrácených dějin ekonomického myšlení, které publikoval pod přezdívkou Modrý pták. Téma svobody vnímá jako klíčové. Sám říká, že jeho vztah ke svobodě je nesmiřitelně a nesnášenlivě kladný, protože do svých 23 let žil v reálném socialismu.

V Praze má svatební salón, ale také tu vyrábí drony, které vozí na Ukrajinu. Jaká je zkušenost ženy, která na vlastní pěst cestuje do ukrajinských válečných zón? „Strach odkládám vedle sebe na sedadlo spolujezdce. Jednou už na mě letěl dron, ale myslím, že ruský pilot uviděl, že jsem ženská, a nechal mě jet,“ vypráví ukrajinská podnikatelka Lesya Kopchuk v Osobnosti Plus.

V Praze má svatební salón, ale také tu vyrábí drony, které vozí na Ukrajinu. Jaká je zkušenost ženy, která na vlastní pěst cestuje do ukrajinských válečných zón? „Strach odkládám vedle sebe na sedadlo spolujezdce. Jednou už na mě letěl dron, ale myslím, že ruský pilot uviděl, že jsem ženská, a nechal mě jet,“ vypráví ukrajinská podnikatelka Lesya Kopchuk v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Většina toho, co od nás slyšíte, je satira, ale na každém šprochu pravdy trochu,“ říká Hana Trojánková o podcastu Poprask, který spolu se Šimonem Holým tvoří na pomezí popkultury, humoru a čím dál častěji i politiky. „Možná už jsme politický podcast,“ přemýšlí Holý nad tím, jak se jim do epizod vrací témata, která by tam ještě nedávno nepatřila. Zatímco nedávno udílené filmové ceny jako Český lev nebo Oscaři podle nich ztrácejí pro běžné diváky význam, pro samotné tvůrce zůstávají důležité. „Když na něčem pracuješ osm let, tak ti dělá radost, že tvoji kolegové ti řeknou: udělal jsi to nejlíp,“ říká Holý, který je sám také režisér. Trojánková ale zároveň připomíná, že pozornost publika se často soustředí jinam. „Myslím si, že všechny zajímá módní policie,“ dodává a vtipkuje, že bez ní by neměli novináři na chleba. Rozhovor se postupně stáčí i k mnohem vážnějším tématům - k hranici mezi uměleckou licencí a realitou, k tomu, co má film právo zobrazovat a co už může ubližovat. „Teď je ten moment, kdy bychom měli mlčet a nechat pracovat justici,“ říká Holý v souvislosti s kauzou okolo filmu Sbormistr, zatímco jeho podcastová kolegyně dodává, že zvenčí často nelze posoudit, co je správně. Vedle toho mluví i o tom, jak složité je komentovat lidi, které osobně znají. „Kdybychom byli míň lidští, tak bychom byli mnohem úspěšnější,“ říká Trojánková otevřeně a přiznává i vlastní zkušenost s tím, jak snadno se člověk může přidat k vlně kritiky, kterou pak musí vysvětlovat. Do rozhovoru se promítá i politika a téma práv menšin, které podle nich česká společnost pořád bere spíš jako okrajové. „Už tady existuje i strana, která je ve vládě a říká, že vlastně tyhle lidi neexistují,“ varuje Trojánková, když mluví například o některých sexuálních menšinách. Holý k tomu dodává, že nejde o nic nového, spíš o dlouhodobý problém, který se jen znovu vrací a vyhrocuje. Kde končí satira a začíná odpovědnost? Jak mluvit o lidech, které známe, aniž bychom jim ublížili? A proč se i podcast o popkultuře nevyhne tématům, která jsou čím dál vážnější? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ve chvíli, kdy se začneme bát, tak končí naše svoboda a podlehneme diktátorům,“ říká producent a režisér Radovan Síbrt. Film Pan Nikdo proti Putinovi, který produkoval, získal cenu BAFTA a dostal se až do oscarové nominace. Sleduje ruského učitele Pavla „Pašu“ Talankina, který se rozhodl nemlčet a začal natáčet proměnu vlastní školy v nástroj státní propagandy. „Z relativně demokraticky fungující instituce se stal nástroj vymývání hlavy,“ popisuje Síbrt systém, v němž děti recitují básně padlým vojákům a učí se „pokroucenou historii o tom, jak Rusko denacifikuje a demilitarizuje Ukrajinu“. A právě příběh jednoho člověka, který se rozhodl odporovat, považuje za klíčový. „Většina mlčí. A pak jsou výjimeční jedinci, kteří přestože nemají žádnou moc, se rozhodnou nemlčet a postavit se té lži,“ říká. Vedle dokumentů, jako je ten o Pašovi, ale stojí i druhá část jeho práce - velké televizní projekty. Síbrt stojí mimo jiné za pořady jako je MasterChef i dalšími reality show, které sledují statisíce diváků. Právě ty podle něj umožňují financovat náročné dokumentární projekty. „Moje partnerka říká, že to je drahé hobby. Kdybychom hráli golf, tak bychom ušetřili,“ říká s nadsázkou. Zároveň se ale podle něj i v mainstreamové zábavě dá pracovat s tématy, která jsou pro společnost důležitá - třeba s tím, jak zobrazovat menšiny nebo jak se vyhýbat stereotypům. Síbrt v rozhovoru mluví i o tom, proč podle něj v Česku vzniká jen málo politických filmů. „U těch politických filmů se toho trochu bojíme,“ říká a připomíná, že televize i producenti často volí opatrnost. Přesto sám připravuje projekty, které se současné politice věnují přímo - například film o Viktoru Orbánovi nebo Václavu Klausovi. Radovan Síbrt v rozhovoru otevřeně mluví také o sporu kolem filmu Sbormistr, který podle něj zasáhl do příběhu jeho sestry - oběti dlouhodobého sexuálního zneužívání v pěveckém sboru Bambini di Praga. Tvůrce filmu obviňuje z překročení etických i právních hranic. „Vstoupili do osobnostních práv osoby, která byla obětí sexuálního násilí jako dítě,“ říká a popisuje, jak silně kauza zasáhla jeho rodinu. „Po tom, co jsem viděl trailer, jsem byl několik měsíců vyřazený z normálního života. A to jsem jen sekundární oběť,“ přiznává a dodává, jak silné dopady má celá kauza na jeho sestru. Podle něj musí podobné příběhy myslet především na ochranu obětí. „Pokud chceme tyhle příběhy vyprávět, první, kdo musí být ošetřený, jsou oběti,“ říká producent. Proč se podle Síbrta tvůrci Sbormistra vymlouvají? Jak se z ruského učitele stal symbol odporu proti režimu? Proč se i velké filmové společnosti bojí politických témat a proč někdy realita nesmí „zničit příběh“? I o tom je rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem uražený na svět a takhle přiuražený jsem se propotácel řadou let,“ říká herec a moderátor Václav Kopta, když se ohlíží za obdobím, kdy měl pocit, že svět přehlíží jeho talent a možnosti. Zásadní proměna podle něj přišla až s rodinou. „To skutečně je jediný a opravdový milník v mém osobním životě, narození dětí,“ říká o chvíli, kdy začal svůj život vnímat jinak a hledat v něm nový smysl. Velkou roli v jeho životě ale sehrála i zkušenost s rodiči, kteří oba zemřeli velmi brzy. „Mám pořád memento té neočekávané vteřiny, která vám může změnit život,“ říká o tom, jak ho jejich odchod přiměl přemýšlet o čase úplně jinak. Právě tehdy si podle svých slov uvědomil, že čas je nejcennější kapitál života. Když mluví o svém otci, textaři Pavlu Koptovi, přiznává, jak složitý jejich vztah byl. „Těch nedořešených věcí. To je všechno před náma teprve, co si snad jednou někde řeknem,“ říká o věcech, které mezi nimi zůstaly nevyslovené a které si podle něj člověk začne uvědomovat často až příliš pozdě. Velký vliv na něj měl i strýc, který podle něj navzdory těžkému osudu dokázal zůstat optimistou. Právě od něj si odnesl slovo, které dnes používá jako vlastní životní program: „Koptimismus.“ A také přístup, jak se vyrovnávat se slabostmi. „My tomu říkáme, že to je čert. A toho čerta je třeba pojmenovat, nasadit mu nějakou šaškovskou čepici, ale hlavně ho dát na řetěz,“ popisuje herec a moderátor, jak se naučil bojovat s temnými stránkami, které si podle svých slov nese v genech. Kopta mluví také o tom, proč se vyhýbá veřejným politickým postojům, přestože sám za komunismu podepsal například Několik vět a skončil na výslechu StB. „Vím moc dobře, co to znamená nést kůži na trh,“ říká. Dnešní veřejné debaty podle něj často víc rozdělují než spojují. „My jsme si tím vynálezem sociálních sítí tu cestu do pekel pěkně vydláždili,“ dodává. Vedle herectví a moderování mluví i o překvapivých vášních - třeba o své celoživotní fascinaci autobusy, kvůli které si během covidu splnil sen a zkusil si práci řidiče. A také popisuje, jak si dnes už nenechá kazit radost ze života ničím a nikým. Jak se smiřuje s vlastní minulostí? Co znamená „koptimismus“ a proč je podle něj důležité pojmenovat svého vnitřního „čerta“? Proč se vyhýbá politickým postojům ve veřejném prostoru? A jakou roli v jeho životě hrají rodina, humor nebo třeba autobusy? Poslechněte si celý rozhovor.

Jsou to přesně dva roky, co Taťána le Moigne skončila po 18 letech v čele českého Googlu. Dáma, která po dvě dekády stála v první linii tuzemského byznysu a patřila k nejvlivnějším ženám, měla náhle prázdný kalendář. „Potřebovala jsem zvolnit,“ říká v nejnovějším dílu podcastu Money Maker. V něm otevřeně popisuje, jak o své kariéře přemýšlí, čím se inspirovala i jak se udržuje mentální a fyzicky fit. Také v něm ale odhaluje, čemu se aktuálně nejvíc věnuje – obnově areálu bývalého rodinného zahradnictví v Klánovicích, startupu inTouch, který vede její manžel Vassili, nebo organizaci Inspire & Impact.Společnost InTouch, do které investovala mimo jiné Simona Kijonková prostřednictvím svého fondu JSK Investments, využívá umělou inteligenci pro zlepšení života stárnoucích a osamělých lidí: vyvinula pro ně digitální společnici Mary, se kterou si mohou prostřednictvím telefonu povídat. Vedle toho se ale Taťána le Moigne nadále hodně věnuje také podpoře žen a jejich zapojování nejen do veřejného života. Je klíčovou postavou organizace Inspire & Impact Network. „Pomáháme Česku využít ohromný potenciál žen,“ říká le Moigne v Money Makeru.00:00:00 Začínáme00:10:43 První zaměstnankyní v českém Googlu00:15:18 Sabatikl a odchod00:24:08 Lukrativní nabídky00:26:17 Energy management a wellbeeing00:39:50 Diverzita jako důležitý element týmu00:44:14 Lidé, kteří mění svět a AI nástroje00:50:56 Startup inTouch.family01:03:20 Cesta ke kořenům a rodinný příběh01:09:00 Nevyužitý talent a potenciál

Jako sopranistka se dokázala prosadit v operních domech doma i v zahraničí. Vedle sólových koncertů se věnuje i výuce zpěvu a své zkušenosti předává dalším pěveckým generacím. „Moje ambice byla být co nejlepší zpěvačka v mých možnostech, které mi byly fyziologicky dané. To bylo mé největší přání,” popisuje v Hovorech Simona Houda Šaturová, která vystoupí i na hudebním festivalu Pražské jaro.

Dnes řešíme jeden z největších průšvihů jarní části ligy. BANÍK vedl na Slovácku 2:0… a stejně to nezvládl. Proč?

Akademický malíř Martin Šárovec patří k autorům, kteří se dlouhodobě věnují malbě v jejích klasických podobách. Ve své tvorbě se opakovaně vrací k Praze, lidské tváři i k náboženské malbě, která v českém prostředí nebývá samozřejmostí ani častou volbou. Vedle vlastní tvorby působí také jako pedagog a má osobní zkušenost se životem malíře ve svobodném povolání. „To, jak můžu přispět k současné malbě, je nové nazírání na portréty,“ míní v Hovorech Českého rozhlasu Plus.