Podcasts about vedle

Ne všechny hřibovité houby patří do košíku. Vedle jedlých druhů lze v lesích narazit také na houby nejedlé, jedovaté nebo chráněné. Jak je poznat, zjišťoval regionální stopař Jaroslav Hoření.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Domácí hospic 14 pomocníků v Semilech poskytuje péči lidem na konci života a podporuje také jejich blízké. Vedle stávajících služeb připravuje pomoc, která uleví pečujícím rodinám.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alžběta Ferencová alias Zea vstupuje do další etapy své tvorby. Vedle herectví a divadla vydala tento rok nové album, jehož ústředním tématem je ticho. Nejen jako absence zvuku, ale také jako prostor pro vlastní myšlenky a emoce.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Alžběta Ferencová alias Zea vstupuje do další etapy své tvorby. Vedle herectví a divadla vydala tento rok nové album, jehož ústředním tématem je ticho. Nejen jako absence zvuku, ale také jako prostor pro vlastní myšlenky a emoce.

Povodí Ohře si v sobotu pro zájemce od 9 do 16 hodin připravilo komentované prohlídky tohoto vodního díla. Vedle komentovaných prohlídek je například pro děti připravený pohádkový les.

V redakci jsme taky zhlédli bezmála půlhodinovou ukázku gameplaye GTA VI a máme na ni názory! Co se nám líbilo? Co se nám naopak moc nepozdávalo? A jaké jsou naše divoké teorie a přání? A těšíme se vůbec? Vedle toho pak Jakub s Šárkou pitvají nové a hodně povedené upírské RPG The Blood of Dawnwalker. 0:00 Úvod 0:15 Gameplay ukázka GTA VI 31:30 The Blood of Dawnwalker

Vibrátor vibruje. Dildo se hýbe podle toho, co s ním děláte. Jenže pak někdo dostal nápad, že erotická hračka by vlastně mohla začít pracovat sama a místo obyčejného bzučení se opravdu pohybovat tam a zpátky. A vznikla kategorie, u které máme po letech testování pořád jeden problém = jak jí vlastně správně říkat?Pulzátory? Thrustery? Přirážecí hračky? Nebo jednoduše naše pracovní „přirážeče“?V novém dílu Lascivního podcastu se Petr s Aly pouštějí do erotických hraček, které se rozhodly, že samotné vibrace už jim nestačí. Poprvé jsme se s nimi ve větším potkali společně na berlínském veletrhu VENUS a od té doby nám jich rukama prošla pěkná řádka. A právě naše zkušenosti ukazují, že hodit všechny pulzující a pohybující se hračky do jednoho pytle možná není úplně fér.Vracíme se proto ke STRONICům od FUN FACTORY a k technologii, která místo klasických vibrací vytváří skutečný pohyb hračky tam a zpátky. Vedle nich ale existují přirážecí dilda s pružnou harmonikou, automatické thrustery, ruční „šukací mašinky“ a další konstrukce, které se snaží napodobit přírazy úplně jiným způsobem. A pak máme ještě hračky jako Lola Games Avocado Easy Tip, Svakom Duo Glow nebo Hot Octopuss Pulse, které sice pulzují či tepou, ale vlastně nikam nepřirážejí. Takže kde naši kategorii vůbec ukončit?Povídáme si také o tom, jak se pulzátor používá jinak než klasický vibrátor. Proč ho někdy není dobré pevně sevřít v ruce, ale spíš mu dlaní vymezit prostor pro pohyb? Proč testerky při hledání správné polohy řešily úhel a hloubku mnohem víc než u obyčejného vibrátoru? A proč může být hračka, která se sama pohybuje, překvapivě citlivá na to, jak a kde ji držíte?Dostaneme se i k praktickým věcem, které v katalogu většinou nejsou tím největším lákadlem, ale při skutečném používání začnou být zatraceně důležité. Jak jsou na tom přirážeče s hlučností? Proč při pohybu tam a zpátky oceníte dostatek lubrikace? Jak se chovají silikonové modely a proč může být možnost připevnit hračku na přísavku nebo držák mnohem zajímavější, než na první pohled vypadá?A samozřejmě přijde řeč i na kombinování různých druhů stimulace. Protože jedna z největších výhod těchto hraček spočívá právě v tom, že zatímco jedna část pracuje pohybem, další stimulaci můžete přidat úplně jiným způsobem.Pulzátor je zkrátka trochu jako vibrátor, který se rozhodl, že bude mít cardio. Jenže pod tímhle jednoduchým vtípkem se skrývá překvapivě pestrá kategorie erotických hraček, která se za poslední roky pořádně rozrostla.Takže tentokrát vytahujeme naše zkušenosti z testování, vzpomínáme na první setkání s přirážeči na VENUSu a pokoušíme se jednou provždy zjistit, co ještě nazýváme pulzátorem, co už je thruster.A jestli nakonec opravdu nezůstaneme u našeho „přirážeče“.Kam dál konkrétně pokračovat:https://www.lascivni.cz/tag/pulzatory/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/ruzicka-pro-zenu-recenze-stimulatoru-klitorisu-plusone/https://roztouzeny.cz/o-ruzicko-vonava/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/vibrator-ktery-nevibruje-tenhle-prirazi/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/pulzator-stronic-g/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/drazdive-dvoukridlo-hot-octopuss-pulse-pro-muze-jake-je/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/vibrujici-avokado-lola-games-take-it-easy-avo-tip-recenze/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/recenze-dualniho-vibratoru-svakom-duoglow/Celý díl (41 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!

Japonsko je jednou ze zemí, o kterých máme pocit, že je známe dřív, než jsme je navštívili. Ze sushi, komiksů, čajových obřadů, zahrad, technologických novinek anebo představ o mimořádné zdvořilosti. Kolik z toho je ale skutečné Japonsko a kolik naše vlastní představy? O tom si Vojtěch Přívětivý povídal se Sabinou Lukášovou, manažerkou Kulturního a informačního střediska Česko-japonské společnosti.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Nový školní rok začíná pro rodiče a děti nejistotou, jak vlastně bude české školství za pár let vypadat. Ministr školství Robert Plaga spolu s dalšími vládními politiky otevřel debatu o zásadních změnách, od podoby letních prázdnin a přijímaček přes zákaz mobilů na školách až po možné zrušení devátých tříd. Některé návrhy se ukázaly jako vypuštěné balonky, jiné Babišova vláda myslí vážně. Co by jednotlivé změny znamenaly pro děti, rodiče i samotné školy? Ve Studiu N odpovídá psycholožka Vlaďka Bartáková. Kratší prázdniny, zákaz mobilů a konec devítek? „Nevím, proč se takhle utrhli ze řetězu. Každý střílí od boku něco jiného,“ komentuje Vlaďka Bartáková sérii návrhů vládních politiků. Stát by podle ní měl při změnách, které se dotýkají dětí a rodičů, srozumitelně vysvětlovat, co skutečně plánuje, a ne rozvíjet debaty na Facebooku. „Nemají snad na ministerstvu školství odbor, který má komunikovat témata, na kterých pracují?“ upozorňuje Bartáková na chybějící strategickou komunikaci. „Jako psycholožka v rámci krizí bych potřebovala, aby stát komunikoval a vytvářel bezpečí, a ne ohrožení. Co na to mám říct? Takhle ne.“ Velkou bouři na sociálních sítích způsobil během prázdnin ministr Plaga nejasným dumáním nad délkou letních prázdnin. Později vysvětloval, že se jejich podoba zatím měnit nebude. Dva měsíce volna jsou podle psycholožky pro děti důležité kvůli regeneraci i přirozenému vývoji. „Ke zregenerování je potřeba víc než jeden týden. V čase, kdy nemusí být v institucionálním drilu, mají často možnost vyrůst jiným způsobem,“ vysvětluje. „Pokud jste rodiče, naschvál se podívejte, s jakou velikostí bot vaše děti vystupovaly ze školy a jakou budete potřebovat po prázdninách.“ Podle Bartákové navíc podobné nápady přicházejí pro rodiče v nejhorší možnou chvíli. „Když jste rodič, musíte myslet daleko dopředu. V lednu už například nakupujete příměstské tábory na léto.“ Apeluje proto na politiky, aby během prázdnin nestříleli od boku nápady, které v rodinách jen vyvolávají nejistotu. Dnešní děti a dospívající navíc podle ní vyrůstají pod výrazně větší psychickou zátěží než předchozí generace. Vedle klimatické krize a dalších náročných informací, ke kterým se dostávají prostřednictvím technologií, jsou podle ní vystavené také systémům sociálních sítí, které útočí na jejich přirozené psychologické mechanismy. Politici by proto podle ní měli místo moralizování dětí a rodičů tlačit na regulaci firem, které tyto technologie vytvářejí. „Jsme hozeni do hořící kádě a musím říkat dětem, aby se nespálily. Já ale potřebuju, aby v té kádi už nehořelo,“ říká. Překvapil ji proto návrh na plošný zákaz mobilů ve školách. Podle Bartákové už školy mají nástroje, jak používání telefonů regulovat samy – prostřednictvím školních řádů a pravidel, která mohou společně s dětmi nastavovat. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Vedle velkých škol s mnoha třídami fungují na Vysočině také malotřídky, kde se v jedné třídě společně vzdělávají děti z několika ročníků.

Boj o Pražský hrad se začíná rozbíhat a už nyní je zřejmé, že půjde o mimořádně ostrý střet. Vedle očekávané obhajoby Petra Pavla se ve spekulacích objevují jména Radka Vondráčka, Aleny Schillerové, nebo Ivany Tykač. A do souboje o Hrad se navíc znovu hlásí Miloš Zeman. Na Poradě se probíraly i letošní připomínky srpna 1968 a způsob, jakým se okupace Československa dnes připomíná, jak se proměňuje její veřejný výklad a co současné „oslavy“ výročí vypovídají o českém vztahu k vlastní minulosti.Echo Porada ve složení Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Maciej Ruczaj rozebírá také obrat Andreje Babiše v otázce společného koaličního kandidáta. Jak se k prezidentské volbě nakonec vládní koalice postaví? A řešili jsme i levicově populistický rozpočet vlády, který počítá s dalším zadlužováním a rozdáváním peněz, i dramatickou proměnu Maďarska po pádu Viktora Orbána a nástupu Pétera Magyara.

Speciál s Lukášem Trojanem, místopředsedou České advokátní komory, o tom, že zákony se dají přijímat rychle, nebo dobře. Jak vláda redukuje legislativní proces, který u nás funguje desítky let, a jaký vliv to má na kvalitu zákonů. O tom, jak si vláda místo kvalitní přípravy vybrala zkratku a jaký vliv to má na přijaté zákony. Co přesně je připomínkové řízení, kdo se ho účastní a proč má takový vliv na kvalitu přijímané legislativy. V co se může změnit systém, když vláda ignoruje odbornou veřejnost a zároveň mění svůj jednací řád, který ještě více omezí kontrolní mechanismy, koncentruje rozhodování do rukou premiéra a odebere vládě pravomoc rozhodovat jako sbor. Vedle toho jsme se v závěru neplánovaně bavili o pronikání AI do práce advokátů a o tom, jak to funguje.

ODS by si po letošních komunálních volbách ráda udržela nejen vedení Prahy, ale i druhého největšího města. O Brno zabojuje v čele s nestraničkou a filmovou producentkou Kamilou Zlatuškovou. Vyjde straně tato překvapivá sázka? Hostem Ptám se já byla lídryně společné kandidátky ODS a TOP 09 v Brně a kandidátka na primátorku Kamila Zlatušková. Zpráva o kandidatuře Zlatuškové mnohé překvapila. Členové brněnské ODS totiž dlouho spoléhali, že dosavadní primátorka Markéta Vaňková překoná zdravotní obtíže a po osmi letech ve funkci bude chtít pokračovat. Ta ale místo toho na jaře představila jako svoji nástupkyni právě Zlatuškovou. Rozhodnutí bylo překvapivé i proto, že uznávaná filmová producentka dosud nemá s politikou žádné zkušenosti (na rozdíl od svého otce Jiřího Zlatušky, bývalého rektora Masarykovy univerzity a exposlance za hnutí ANO). Do širšího povědomí ji dostal seriál Ptáčata o segregované romské třídě na brněnské základní škole, na kterém se podílela jako dramaturgyně. V České televizi pak produkovala seriály 8. A nebo Zlatá mládež. Po odchodu z ČT založila mezinárodně uznávaný festival Serial Killer, ze kterého se nyní kvůli kandidatuře stáhla. Vedle toho Zlatušková v roce 2020 například založila vzdělávací platformu Televizní institut. Předsedá také správní radě Ženského vzdělávacího ústavu Brno, známého jako Vesna. Magazín Forbes ji pravidelně zařazuje do žebříčku nejvlivnějších žen Česka. Ke kandidatuře známou filmařku podle jejích slov vyburcoval současný vývoj na politické scéně. Zároveň odmítá, že by její jméno posloužilo kmotrům v pozadí brněnské ODS, jejíž pověst pošramotila jak bitcoinová aféra, která vedla k pádu dlouhodobého krajského lídra a exministra spravedlnosti Pavla Blažka, ale i další kauzy spojené například s machinacemi s městskými byty. Vymezuje se proti spolupráci s ANO, přitom kandiduje za ODS, která po minulých komunálních volbách utvořila s hnutím premiéra Babiše koalici v Brně. „Kandidátka, kterou reprezentuju, je úplně jiná. Co se týká rozhodnutí z minulého volebního období, já tomu z pragmatického úhlu rozumím. Pro mě je to zároveň uzavřená věc. Já se vůči spolupráci s ANO jasně vymezila. Myslím si, že v tuto chvíli ta spolupráce s ANO je problém ještě mnohem vyšší. (…) Ten ples příšer, který se tam děje ve smyslu té koalice s SPD a Motoristy, to už je pro mě no-go,“ řekla Zlatušková. Podaří se ODS uhájit primátorský post? Proč si výrazná a neortodoxní filmařka a producentka vybrala ODS? A rozhodne o výsledku popularita místních osobností, nebo celostátní preference stran? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pohledného Kevina Warshe si do čela americké centrální banky Fed vybral Donald Trump. Na tom by nebylo nic divného, do čela této instituce se běžně dostávají prezidentští nominanti. Jenže tím, jak nenávistně Trump přistupoval k jeho předchůdci Jeromu Powellovi, cestu do čela Fedu i renomé jeho nástupci ztížil.

Pohledného Kevina Warshe si do čela americké centrální banky Fed vybral Donald Trump. Na tom by nebylo nic divného, do čela této instituce se běžně dostávají prezidentští nominanti. Jenže tím, jak nenávistně Trump přistupoval k jeho předchůdci Jeromu Powellovi, cestu do čela Fedu i renomé jeho nástupci ztížil.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Být stále na příjmu a ve spojení je lákavé a často příjemné, člověk má miliony informací a spoustu lidí doslova na uchu. Mnozí máme malé špunty v uších skoro neustále - jenže všechno na světě má dvě strany: Podle průzkumů stoupá počet lidí, kteří se cítí sami a opuštění. To je zvláštní rovnice - obrovské komunikační příležitosti kontra opuštěnost... A ještě důležitější je rovina komunikace s Bohem. Jak v tom všem nepřeslechnout ten jemný a tichý hlas Boží? Kde a jak hledat rovnováhu? Ježíš řekl svým učedníkům, že je lepší, aby od nich odešel, protože pak pošle Ducha svatého - toho, který je poblíž a promlouvá... Udělejme si čas, abychom opravdu slyšeli to nejdůležitější. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Pletou se kolem nohou, odpočívají v pelíšcích nebo se krmí z misek. Vezmeme vás teď do ostravského kočicího azylu s příznačným názvem, a to Second Chance, tedy v překladu druhá šance. Kočky tam totiž dostávají novou příležitost k lepšímu životu.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pletou se kolem nohou, odpočívají v pelíšcích nebo se krmí z misek. Vezmeme vás teď do ostravského kočicího azylu s příznačným názvem, a to Second Chance, tedy v překladu druhá šance. Kočky tam totiž dostávají novou příležitost k lepšímu životu.

Nuzná kavárnička v okrajové části Brna si dodává lesk alespoň honosným světovým názvem Paris. Její majitelka zaměstnává jako servírku blonďatou Lojzku. Vedle práce na place chodí s pány, co platí, i nahoru na pokoj. Kdykoli kromě sobot. O sobotách patří Lojzka hromotlukovi z místních jatek. Rudolf chápe, že Lojzka musí pracovat. Ale na jeho sobotu mu nešahejte, nebo…!

Nacházíme se v desáté a jedenácté kapitole novozákonní knihy Zjevení. Spolu s teologem Johnem Vernonem McGeem se zamýšlíme nad otázkou, proč Stvořitel ve světě tak dlouho snáší přítomnost zla a mlčí k lidskému utrpení. Ukazujeme si, jak čelit nejistotě a kde hledat klid. Vedle snahy o rozumové vysvětlení věcí přesahujících naše chápání se zaměřujeme na vnitřní postoj člověka. Slovem provází Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Tuhle jsem se podíval na krátké agitační video, kde se vyprávělo, že Hitler je osvoboditel. Vedle toho bylo delší video, které ukazovalo, jak bezpečné je žití pod dozorem nacistické policie.

Tuhle jsem se podíval na krátké agitační video, kde se vyprávělo, že Hitler je osvoboditel. Vedle toho bylo delší video, které ukazovalo, jak bezpečné je žití pod dozorem nacistické policie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud někdy zavítáte do Muzea praček ve Vraclávku na Bruntálsku, určitě vás uchvátí svět starobylého praní. Vedle valch a mechanických praček nejrůznějších typů předvádí zakladatel muzea a sběratel Libor Hajda svým návštěvníkům taky unikátní sbírku historických mandlů.

Umělá inteligence (nějak) mění trh práce a (prý) nejvíce ohrožuje profese založené na rutinních digitálních úkolech. Odborníci (nejen) proto doporučují nesoutěžit s AI v činnostech, které dokáže provádět rychleji a levněji, ale vytvářet neobvyklé kombinace schopností, jež propojují technické znalosti s lidským úsudkem, kreativitou nebo zkušeností z konkrétního oboru...Cennější mohou být zejména dovednosti, které stroje zatím zvládají obtížně: práce s lidmi, empatie, vyjednávání, vedení týmů, řešení nepředvídatelných situací nebo manuální činnosti v proměnlivém prostředí. Výhodu může získat například programátor, který dobře rozumí zákazníkům, řemeslník schopný využívat digitální nástroje nebo lékař, který kombinuje práci s AI s kvalitní komunikací s pacienty!Vedle schopností roste také význam osobní reputace a unikátního profesního brandu. Nestačí pouze umět používat stejné AI nástroje jako všichni ostatní. Důležitější může být důvěryhodnost, vlastní styl, síť kontaktů a jasná odpověď na otázku, proč by si klient nebo zaměstnavatel měl vybrat právě konkrétního člověka. Anebo lze taky doufat, že nás spasí nová hospodářská krize...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Herec, komik a nyní také podnikatel. Albert Čuba se zadlužil, aby na Ostravsku dělal kvalitní divadlo. Otevřeně říká, že dělá showbyznys. Divadlo s úvěrem musí zkrátka obsazovat sedadla. Vedle současného Divadla Mír chystá v Ostravě další dvě scény a časem se chce dostat i do jiných českých měst.

ZEVO, zařízení na energetické využití odpadu, přispěje výrobou tepla do horkovodů výkonem 66 megawattů, dalších až 35 megawattů půjde do elektrické sítě.

Štěpánka Stein se dlouhodobě pohybuje na pomezí autorské, dokumentární, módní i komerční fotografie. Vedle vlastní tvorby se věnuje také pedagogice a kurátorství, a právě díky tomu nabízí jedinečný pohled na proměny fotografie i celého oboru.Řeč je o hranicích mezi dokumentem a stylizací, hledání vlastního vizuálního jazyka, práci v autorské dvojici Stein–Issa, rozdílech mezi galerií a komerční zakázkou i o tom, co znamená učit fotografii v době, kdy obrazy dokáže během několika sekund vytvořit umělá inteligence.------------------------Fujifilm X-Talk je podcastový video formát zaměřený na fotografii, vizuální kulturu a autorské přemýšlení o obrazu.Není určen pouze příznivcům značky Fujifilm, ale všem, kdo se zajímají o fotografii. Nový díl vychází pravidelně každou druhou středu ve 20:00. O letních prázdninách nově každou středu!Své nápady, názory nám můžete psát do komentářů pod epizodu nebo zasílat na email: lenka.vanickova@fujifilm.com

Ve druhé letní repríze pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” tentokrát uslyšíte Hanu Vašinu Svobodovou, která už zachránila na pět milionů mořských želv. A to nejen v Indonésii nebo na Srí Lance. Vedle těchto exotických destinací se s vystudovanou bioložkou podíváme za želvami i do Mexika a do Irska.

Ve druhé letní repríze pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” tentokrát uslyšíte Hanu Vašinu Svobodovou, která už zachránila na pět milionů mořských želv. A to nejen v Indonésii nebo na Srí Lance. Vedle těchto exotických destinací se s vystudovanou bioložkou podíváme za želvami i do Mexika a do Irska.

Dnes má svátek svatá Markéta. V den jejích jmenin začínaly žně, Odměnou za práci byl dobrý pocit, že úroda je pod střechou a hospodyně bude mít z čeho vařit a péct až do dalších žní. Vedle chleba a koláčů třeba naducánky.

Vládneme, nerušit #67: O aktuálním politickém dění v Česku s Kristýnou Jelínkovou, Františkem Trojanem a Filipem ZelenkouPoslední týdny patří alespoň v mediálním světě Motoristům. Vedle už běžných provokací Petra Macinky, nekončícího sporu o Ankaru, nezvládl své emoce po vypískání na folkórním festivalu ve Strážnici ani ministr kultury Oto Klempíř. Andrej Babiš své koaliční partnery na pondělní vládě zpražil, přesto s nimi chce dovládnout. Proč jsou Motoristé neustále ve středu dění? A mohla by nejmenší vládní strana fungovat bez Filipa Turka? O tom se v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit bavili Filip Zelenka, František Trojan a Kristýna Jelínková.

Vedle problémů Andreje Babiše (ANO) se střetem zájmů poněkud zapadají nejnovější zprávy z ministerstva životního prostředí, kde Motoristé postoupili do další fáze destrukce celého resortu. Motoristický ministr Igor Červený se blýskl dvěma novými řediteli důležitých institucí.

Vedle problémů Andreje Babiše (ANO) se střetem zájmů poněkud zapadají nejnovější zprávy z ministerstva životního prostředí, kde Motoristé postoupili do další fáze destrukce celého resortu. Motoristický ministr Igor Červený se blýskl dvěma novými řediteli důležitých institucí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třikrát byla nominována na Českého lva, má Thálii i Cenu Alfréda Radoka a prošla scénami Národního divadla i Divadla Na zábradlí. Vedle herectví je ale také zpěvačkou a frontmankou kapely Condurango. V rozhlase natočila mimo jiné Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Odkud bere svou energii? „Vůbec netuším, dostala jsem ji do vínku. Sama ji ale získávám zíráním do chytra,“ říká. Jak důležité je pro ni být součástí rozhlasové tvorby? A co pro ni znamená inscenace Hrdý Budžes?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třikrát byla nominována na Českého lva, má Thálii i Cenu Alfréda Radoka a prošla scénami Národního divadla i Divadla Na zábradlí. Vedle herectví je ale také zpěvačkou a frontmankou kapely Condurango. V rozhlase natočila mimo jiné Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Odkud bere svou energii? „Vůbec netuším, dostala jsem ji do vínku. Sama ji ale získávám zíráním do chytra,“ říká. Jak důležité je pro ni být součástí rozhlasové tvorby? A co pro ni znamená inscenace Hrdý Budžes?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třikrát byla nominována na Českého lva, má Thálii i Cenu Alfréda Radoka a prošla scénami Národního divadla i Divadla Na zábradlí. Vedle herectví je ale také zpěvačkou a frontmankou kapely Condurango. V rozhlase natočila mimo jiné Děti z Bullerbynu Astrid Lindgrenové. Odkud bere svou energii? „Vůbec netuším, dostala jsem ji do vínku. Sama ji ale získávám zíráním do chytra,“ říká. Jak důležité je pro ni být součástí rozhlasové tvorby? A co pro ni znamená inscenace Hrdý Budžes?

V novém díle podcastu Talk to si Pavel Dobrovský povídá s Markem „Pigym“ Pilgerem, člověkem od dabingu, mikrofonů, režie, studia, hlasů a občas i od skákání ventilačkou do zamčené místnosti.VIDEO Z ROZHOVORU JE DOSTUPNÉ PRO PATRONY OD $10!Prostě od věcí, které se v dabingových titulcích obvykle nepíšou. Marek se pohybuje na úrovni „poloprofesionálního dabingu“ a k jeho největším zářezům patří režie a produkce českého znění Kingdom Come: Deliverance.Jak uslyšíte z Markova vyprávění, dabing Kingdom Come: Deliverance začal skoro partyzánsky, vyrostl z komunitního nadšení, vybral přes crowdfunding miliony a nakonec dostal do hry desítky hlasů. Řeč bude o tom, jak se sháněli herci, proč Richard Vágner zapadl k Jindřichovi ze Skalice, jak se dabuje 1600 replik za šest hodin a jaké to je mít ve studiu Františka Přeučila, Zdeňka Junáka nebo Felixe Slováčka.Nezapomínáme ani na nejnovější projekt, což je dabing epizodické Dispatch. Vedle historek z kukaně přijde i vážnější, ale pořád dost zábavná otázka: co dnes s dabingem udělá AI? Marek vysvětluje, podle čeho poznat umělý hlas, zatímco Pavel zjišťuje, že to s tím poznáváním nebude mít úplně jednoduché. A aby toho nebylo málo, dojde i na praktické cvičení: jak by vlastně zněl Honza Olejník, kdyby ho měl někdo nadabovat?Věřte nám, tohle je díl pro všechny, kteří milují český dabing, herní zákulisí, lidské hlasy a momenty, kdy se z věty „to nějak uděláme“ stane projekt, o kterém se mluví ještě roky.O podcastech Retro NationPodcasty a další obsah RetroNation.cz můžeme natáčet kvůli podpoře od komunity na Patreonu. Děkujeme vám za ni! Jakékoliv dotazy a připomínky pište na email retronationrulez@gmail.com.

Mezinárodní festival loutkového a alternativního divadla Skupova Plzeň potrvá od 9. do 14. června a během šesti dnů nabídne celkem 50 divadelních představení. Vedle soutěže českých a slovenských scén to budou mimo jiné velké lampionové loutky pod širým nebem. Publiku se představí umělci z oboru loutkového a alternativního divadla ze 16 zemí světa.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 71 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem na vrcholu strašně brzo, takže jsem si to vlastně neužil,“ říká Karel Poborský o kariéře, která ho dostala do Manchesteru United, Benfiky, Lazia i reprezentace, ale ke které se dnes vrací spíš zdrženlivě. Nemá potřebu si připomínat, kdo byl, a říká, že je „rád někde ve stínu“. O to ostřeji ale mluví o českém fotbale, zákulisí FAČR i své neúspěšné kandidatuře na šéfa svazu. „Velice rychle mi došlo, že jsem možná vlastně vyhrál,“ říká a dodává, že český fotbal se podle něj pořád „točí v kruhu“, protože se v něm lidé nemění, jen si přesedají. V rozhovoru se vrací i k násilí na stadionech a k tomu, co se stalo na Slavii. „Nepatří to k fotbalu,“ říká jasně a dodává, že Slavia podle něj „ztratila kontrolu“ nad něčím, co si dlouho sama pěstovala. Mluví o tvrdém jádru fanoušků i o tom, že bez jasných trestů a reálného zákazu vstupu se nic nezmění. „Fanoušek musí vědět, že když udělá bordel, nebo si navlékne kuklu či zapálí světlici, tak se tam třeba půl roku nedostane,“ popisuje, jak by podle něj měly vypadat mantinely. Vedle fotbalu jako byznysu a politiky ale Poborský mluví i hodně osobně. Po vážné nemoci, kdy mu ochrnula půlka obličeje a lékaři mu řekli, že druhý den už by možná nepřišel, prý zatáhl za ruční brzdu a pustil z hlavy spoustu zbytečností. Od té doby ještě víc žije dneškem. Zároveň ale přiznává, že bez sportu by se rozpadl. „Kdybych nemohl sportovat, zbláznil bych se,“ říká. Dnes běhá maratony, hraje hokej, drží se staré party z reprezentace a ví, že když se zastaví, začne rezivět. V rozhovoru ale mluví také o video asistentovi rozhodčího, který podle něj fotbalu vzal emoce, o sociálních sítích, které z hráčů dělají jeden velký mediální balík a o slavném lobu z Eura 1996, ke kterému se nerad pořád vrací. Řeč ale přichází i na to, co může český tým ukázat na mistrovství světa. „Myslím si, že mají na to, aby postoupili ze skupiny,“ říká. Co podle Poborského ničí český fotbal zevnitř? Proč už nechce být spojený hlavně se svým nejslavnějším gólem? A je dnešní fotbal ještě hra, nebo byznys a politika? Pusťte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nečekal jsem, že to budeme zrovna my, kdo vypadne ze hry,“ říká moderátor Honza Dědek o konci své talkshow na Primě. Po pěti letech v televizi se vrací na vlastní nohy, do menšího divadla, s menším štábem a na placenou platformu. Připouští, že i když měl pořad podle něj dobrá čísla, v televizi rozhoduje někdo jiný. Teď ho čeká jiný tlak: přesvědčit diváky, aby za obsah, který měli roky zdarma, začali platit. Přiznává, že trh podcastů i placeného obsahu je přesycený, ale věří, že jeho výhodou zůstává publikum v sále. „Když máš publikum, tak host reaguje úplně jinak, než když ho nemáš,“ říká. Mluví i o tom, proč chce dál „sbírat legendy“, připomínat pozapomenuté osobnosti a dávat prostor lidem, na které by si diváci na YouTube možná sami neklikli. Vedle pracovního zlomu ale Dědek prožívá i osobní proměnu. Má malou dceru a přiznává, jak ho to všechno změnilo. „Před očima ti běží vlastní život,“ popisuje rodičovství a fascinuje ho, jak dítě den po dni objevuje svět. Zároveň dodává, že kvůli věku začal víc přemýšlet o sobě, zdraví i kondici. „Chtěl bych ji aspoň vyprovodit na maturitní ples,“ říká k tomu, proč začal cvičit. Rodičovství podle něj není jen dojetí, ale i únava, přerušovaný spánek a velký obdiv k partnerce. Otevřeně mluví i o tom, proč před pěti a půl lety přestal pít. „Žil jsem už příliš moc kulturně,“ říká s nadsázkou a popisuje prostředí, kde je alkohol na vernisážích, v divadle, na koncertech i večírcích všude. Vzpomíná přitom i na reakce, kdy mu při odmítnutí alkoholu byly nabídnuty jiné návykové látky, protože okolí nechápalo, že si zvládne užít večer i bez toho. V rozhovoru dojde i na stárnutí, proměnu práce, tlak okolí, svobodu mimo televizi a otázku, proč je pro něj pořád důležité, aby rozhovor nebyl jen o známých jménech, ale i o lidech, které stojí za to znovu objevit. Proč podle něj konec v televizi nemusí být prohra? Dá se v Česku uživit talkshow za paywallem? Co s ním udělalo pozdní rodičovství a proč kvůli dceři začal jinak přemýšlet o vlastním těle? A jak těžké je nepít ve světě, kde se velká část vztahů, práce i networkingu odehrává u alkoholu? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když političtí lídři ukážou na konkrétního člověka, dav často udělá zbytek. Novinářka Zuzana Černá v rozhovoru popisuje, jak po příspěvku Jindřicha Rajchla začala čelit vlně nenávisti a výhrůžek smrtí. Přesto odmítá zmizet z veřejného prostoru. „Chci dál konfrontovat politiky. Společnost si zaslouží, aby se otázky dostávaly k těm, kteří ovlivňují, jak tu budeme žít,“ říká Příspěvek Jindřicha Rajchla podle Černé během krátké doby nasbíral stovky komentářů. Vedle urážek vzhledu, inteligence nebo osobního života se objevily i explicitní výzvy k násilí: „Po několika dnech tam přibyly příspěvky jako ‚Proč ta m*dka ještě nevisí‘ nebo ‚Zabte někdo tu svini,‘“ říká novinářka. Situaci řeší s policií. Podle ní ale nejde jen o jednotlivé komentáře na sociálních sítích, ještě závažnější je mechanismus, kdy politici svými výstupy vědomě mobilizují publikum proti konkrétním lidem. „Člověk má dvě možnosti: buď si řekne, že tolik kýblů hnusu o sobě nechce číst, vyklidí prostor a půjde dělat něco jiného, co nebude tolik na očích, anebo si řekne, že se z toho nepo*ere,“ říká novinářka. Sama si vybrala druhou možnost a v práci chce pokračovat dál. Za zásadní problém považuje to, že podobné kampaně probouzejí v lidech agresi a nenávist, kterou politici následně využívají. „Rajchl a Okamura často posílají armády trollích účtů i reálných lidí na ty, kdo jim šlápli na kuří oko. Vzbuzují v lidech to nejhorší v nás: zlo a nenávist. A to je na tom všem nejnebezpečnější,“ dodává. Kteří polici před ní před Sněmovnou utíkají? Dá se dneska dělat investigace bez velké instituce za zády? Proč odešla z České televize a jak hodnotí její dnešní zpravodajství a publicistiku? Podívejte se na celý rozhovor.   Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pokud se bude každý rok určovat rozpočet České televize, já v ní nebudu,“ říká moderátor Daniel Stach. V debatě o budoucnosti veřejnoprávních médií podle něj nejde jen o peníze, ale o hranici mezi médiem veřejné služby a státním médiem. „Veřejnoprávní a státní jsou opravdu dvě velmi odlišné věci,“ říká a dodává, že se k současné situaci rozhodl veřejně vystupovat, i když je mu to osobně nekomfortní. „Radši bych dělal něco jiného. Ale myslím si, že to je věc, kterou mám udělat,“ vysvětluje. Česká televize podle něj není dokonalá, chyby dělá a prostor pro lepší hospodaření bude vždycky. Zároveň ale odmítá představu, že se dá dlouhodobě jen škrtat bez následků. Televize podle něj musí mít být na vlně trendů a musí růst a pokud se ale bude dál snižovat rozpočet, tak to nebude možné a stane se z ní pomalu vařená žába. Když Stach mluví o tom, co by se mohlo ztratit, nejde jen o jeho pořady nebo vědeckou redakci, ale o instituci jako celek. Česká republika by podle něj přišla „o jednu z jistot a o pojistku, kterou teď má“. A pokud se jednou rozbije tým nebo redakce, která se budovala roky, nejde ji podle něj jednoduše postavit znovu. „Když rozbiješ vědeckou redakci, tak ji nepostavíš příští rok znova,“ říká. V rozhovoru mluví také o tom, proč podle něj Česká televize musí hledat nové formáty a chodit za diváky tam, kde jsou, i když tím vstupuje do prostoru podcastů, sociálních sítí nebo nových debatních pořadů. „Dneska přece není možné, abys stejné množství diváků oslovil televizním vysíláním jako před patnácti lety,“ říká. Připouští, že některé věci mohou soukromým tvůrcům vadit, ale trvá na tom, že veřejná služba má vzdělávat, informovat, bavit i spojovat. Mluví také o novém pořadu Na dosah, o Václavu Moravcovi, o tom, proč nechce být jeho náhradou i tom, že ho pořád baví „bavit se s těmi nejchytřejšími lidmi na světě“. Vedle televize ale řeší i širší stav společnosti. „Nikdy nebylo levnější a snazší lhát tolika lidem, co dneska,“ říká k době, ve které se dezinformace šíří rychleji než dřív. A když přijde řeč na jeho vlastní budoucnost, připouští, že by mohl odejít. Ne kvůli gestu, ale ve chvíli, kdy by cítil, že už nedokáže dělat práci, která má smysl. „Musím mít v sobě tu vnitřní odvahu podepsat ten papír a říct: děkuju moc za všechno a odcházím,“ říká. Kde má Daniel Stach svoji červenou linii? Má Česká televize šetřit, růst, nebo se radikálně proměnit? A proč podle něj nejde veřejnoprávní média rozbít a za pár let jednoduše postavit znovu? Pusťte si celý rozhovor.

Plzeňský kraj rozšiřuje síť míst, která lákají k zastavení v krajině. Vedle známých „dveří“ na Pancíři přibývají i Srdce pro Plzeňský kraj. Nejnověji vzniklo mezi Mladým a Starým Smolivcem.

Elektromobilita v Česku roste a promítá se to i do Plzeňského kraje. Přibývají nová auta, rekord padl v březnu a výrazně sílí i dovoz ojetých elektromobilů ze zahraničí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 73 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pro mě to uzavřelo naši společnou cestu. A je to fantazie,“ říká hudební producent Josef Změlík alias Idea, když mluví o albech, která s raperem Danielem Ďurechem alias Jamesem Colem přinesla nejen dva Anděly, ale i překvapivou tečku za dlouhým vývojem jejich vztahu. „První nominaci jsem nafasoval před dvaceti lety a nikdy jsem to neproměnil,“ vrací se James Cole k vlastní kariéře, ve které se střídalo odmítání cen i touha po uznání. O to silnější pro něj je moment, kdy se to podaří právě s projektem, který je podle něj „tak osobní“ a zároveň pro něj představuje vrchol dlouholeté cesty. Oba otevřeně mluví i o tom, že jejich spolupráce nebyla samozřejmá - hudebníci přiznávají, že se 15 let nenáviděli, a odkrývají zákulisí české rapové scény, včetně pragocentrismu i rivality. „Choval jsem se hrozně teritoriálně,“ popisuje James Cole vlastní minulost a neschopnost revidovat postoje. Idea naopak přiznává, že ho konflikty dlouho míjely, zásadní zlom ale přišel až při osobním setkání po smrti společného známého, které vedlo k postupnému sblížení. Rozhovor se dotýká i širší proměny rapu - od uzavřené, „monolitické“ scény k otevřenější a pestřejší podobě. „Najednou můžeš mít úspěch s něčím, co není hrubé a násilné,“ říká James Cole a oba se shodují, že dnešní rap už není jen o stereotypech, ale o různorodosti a autenticitě. Právě autenticita je pro Colea klíčová i osobně: mluví o své střízlivosti, o tom, že album Done je první deskou, kterou jsem udělal opravdu střízlivý a o pocitu, že teprve teď dokáže tvořit naplno a bez „masky“, která ho dřív omezovala. Vedle toho Idea otevírá téma role producentů, kteří podle něj zůstávají ve stínu, přestože „je to 50 na 50 věc“. Jejich společný projekt tak není jen příběhem dvou rapperů, ale i ukázkou spolupráce, která stojí na sdílené energii, důvěře a rozdělení rolí. „Já jsem Leonardo DiCaprio, ale Pepa režíroval,“ shrnuje to s nadsázkou James Cole. Jak se z nenávisti stane jedno z nejvýraznějších spojení na scéně? Co rozhoduje o úspěchu - čísla, nebo kvalita? A co se změní v tvorbě i životě, když člověk přestane utíkat a začne mluvit sám za sebe? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Radši budeme autentické, než abychom někoho vychovávaly,“ říkají Markéta Lukášková a Lucie Petráková z podcastu Chumelenice. Zdůrazňují, že nejsou politické komentátorky ani arbitři správných názorů, přesto se ve svém podcastu nevyhýbají tématům, která společnost rozdělují. Jejich otevřenost ale přináší i silné reakce. Popisují hejty, ostré komentáře i momenty, kdy se jejich obsah dostává mimo jejich vlastní bublinu. „Když vidím naštvané komentáře, je to vlastně potvrzení, že to dělám dobře,“ říká Lukášková. Petráková ale dodává, že jim vždycky bude vadit jakákoliv diskriminace, ale bohužel musí takové projevy často „přehazovat vidlemi“. Autorky podcastu zároveň přiznávají, že jejich styl bývá občas vyhrocenější - někdy se „rozpinďouří“ a ženou věci do extrému, což někteří posluchači neberou zrovna lehce. Rozhovor se ale dotýká i proměny vztahů mezi muži a ženami. Ženy jsou dnes podle Lukáškové a Petrákové dnes často samostatnější a „už nepotřebují muže k zajištění“, zatímco část mužů hledá svou roli. „Každá skupina chce něco jiného a jde to úplně mimo sebe,“ popisují současnou dynamiku. Do toho podle nich vstupuje i fenomén manosféry a obsahu, který formuje pohled mladých kluků na ženy a vztahy. Popisují obavy z toho, jak snadno se mohou dospívající dostat k jednoduchým návodům na „to, jak být chlap“, které často staví ženy do nepřátelské role. I to podle nich prohlubuje napětí mezi pohlavími a přispívá k tomu, že se obě strany čím dál víc míjejí. Zároveň ale zdůrazňují, že jejich kritika nemíří na všechny muže. Samy mají ve svém okolí takové, kteří se chovají férově - zároveň ale dodávají, že zkušenosti mnoha žen ukazují i opačnou realitu. Vedle toho všeho se vrací i k dopadům svého podcastu. Popisují situace, kdy za nimi přicházejí ženy s tím, že díky jejich sdílení našly odvahu něco změnit nebo „říct, že už takhle ne“. „To jsou ty momenty, kdy si říkáme, že to má smysl,“ dodávají. Jak moc autenticita pomáhá a kdy naopak prohlubuje konflikty? Kdo dnes formuje představy mladých lidí o vztazích? A proč má někdy největší dopad „pokec dvou kamarádek“? Pusťte si rozhovor s autorkami podcastu Chumelenice.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Chtěl jsem být nejlepší houslista na světě a to chci být konec konců stále,“ říká Pavel Šporcl, který se postupně stal jednou z nejviditelnějších tváří klasické hudby v Česku - a zároveň jejím narušitelem. Mluví o tom, jak ho ovlivnila Amerika, kde si „sáhl na dno“, vydělával si hraním v metru a učil se svobodě myšlení, ale i o tom, proč se po návratu rozhodl změnit způsob, jakým se klasická hudba prezentuje. „Začal jsem si uvědomovat, že je škoda, že na klasickou hudbu chodí určité publikum,“ říká a vysvětluje, proč odložil frak, vzal si šátek a snaží se oslovit i ty, kteří by na koncert jinak nepřišli. Vedle osobního příběhu ale v rozhovoru silně zaznívá i jeho pohled na stav kultury a politiky. „Škrtlo se hodně peněz na živé umění,“ říká a varuje, že některé projekty nebo festivaly kvůli tomu nemusí přežít. Popisuje, jak se kultura plánuje roky dopředu a že není jako „rohlík na krámu“. Zároveň ale zdůrazňuje, že sám nikdy nečekal s nataženou rukou: mluví o tom, že jako nezávislý umělec si na svou práci musí vydělat a že velkou část energie věnuje shánění partnerů a financování vlastních projektů. Přesto kriticky mluví o tom, jak někteří politici ke kultuře přistupují: „Ta arogantnost, ta nekompetence… já nic takového nevidím, že by někdo za tu kulturu opravdu kopal.“ Zároveň ale odmítá jednoduché dělení a zdůrazňuje i respekt k výsledkům voleb. „Volby byly nedávno a nějak dopadly. Respektuji to, jsem demokrat,“ říká a vysvětluje, proč sice se současnou situací nesouhlasí, ale zároveň nevnímá prostor pro radikální střety. Připomíná i vlastní zkušenost z covidu, kdy se aktivně zapojil do jednání s vládou a snažil se prosadit návrat živé kultury. Osobní rovinu doplňuje i téma rodiny a tlaku jména - mluví o svých dcerách, o tom, jak těžké je vyrůstat v uměleckém prostředí i o tom, jak ho formovala přísná, ale podle něj správně nastavená výchova. „Byl jsem normální kluk,“ říká o dětství, kdy raději běhal venku než cvičil, ale zároveň postupně našel vlastní vztah k hudbě a ambici být co nejlepší. Celým rozhovorem se pak prolíná jeho přesvědčení, že kultura není nadstavba, ale základ. „Bez umění se nedá žít,“ říká a dodává, že právě kultura je to, co z nás dělá lidi. Jak moc je dnes kultura závislá na politice? Co by se stalo, kdyby se přestala podporovat úplně? A může klasická hudba přežít bez proměny, kterou Šporcl prosazuje? Poslechněte si celý rozhovor.

Vládneme, nerušit #54: Maďarsko čekají parlamentní volby a maďarský premiér Viktor Orbán, kterého Petr Macinka označil za Michelangela, může podle odhadů skončit. Slovensko zatím parlamentní volby nečekají, za to tamní vláda znovu rokuje s tou českou. Jsou právě Maďarsko a Slovensko naši nejbližší spojenci? Nebo je česká zahraniční politika sofistikovanější? O tom si povídají Kristýna Jelínková, František Trojan a Filip Zelenka v nové epizodě.

V Praze má svatební salón, ale také tu vyrábí drony, které vozí na Ukrajinu. Jaká je zkušenost ženy, která na vlastní pěst cestuje do ukrajinských válečných zón? „Strach odkládám vedle sebe na sedadlo spolujezdce. Jednou už na mě letěl dron, ale myslím, že ruský pilot uviděl, že jsem ženská, a nechal mě jet,“ vypráví ukrajinská podnikatelka Lesya Kopchuk v Osobnosti Plus.

Jako sopranistka se dokázala prosadit v operních domech doma i v zahraničí. Vedle sólových koncertů se věnuje i výuce zpěvu a své zkušenosti předává dalším pěveckým generacím. „Moje ambice byla být co nejlepší zpěvačka v mých možnostech, které mi byly fyziologicky dané. To bylo mé největší přání,” popisuje v Hovorech Simona Houda Šaturová, která vystoupí i na hudebním festivalu Pražské jaro.