POPULARITY
Categories
Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření se tentokrát zastaví u kuchyňských polic a jejich důležitosti a přidají i jeden bramborový recept.
Hostem podcastu Men's Factor byl bývalý příslušník speciálních jednotek Jan Gibek, který během své kariéry působil u policie, jako takzvaný air marshal na palubách letadel nebo v ochraně ústavních činitelů. Podílel se například na ochraně tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly i zahraničních návštěv včetně bývalé první dámy USA Barbary Bushové. Později působil také v elitním útvaru speciálních operací SOG vojenské policie a následně dlouhé roky pracoval v České zbrojovce, kde se podílel na vývoji zbraní.V rozhovoru mluvil především o tom, jak lidé reagují v krizových situacích. „Když se člověk dostane do stresu, mozek nemá kapacitu na přemýšlení. Přepne se do režimu bojuj, uteč, schovej se nebo ztuhni,“ popsal. Právě proto je podle něj klíčový systematický trénink. „Ty situace musíte drillovat tak dlouho, až se reakce stane automatickou. V krizové chvíli totiž rozhodují vteřiny,“ dodal Gibek.
Když už naše babičky pekly chleba, pekly ho i 6 až 16 pecnů. I proto Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření museli do receptu dávky vydělit 10.
Charitativní ples Prague Gala v pražském Obecním domě má pomoci potravinové bance. „Je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni,“ přibližuje ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, která v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce mluvila i o tom, proč tolik plýtváme jídlem a kdo ho ve skutečnosti nejvíc vyhazuje. „Paradoxně skupina, která je největší ekolog, bojovníci za čistotu prostředí, jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Charitativní ples Prague Gala v pražském Obecním domě má pomoci potravinové bance. „Je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni,“ přibližuje ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, která v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce mluvila i o tom, proč tolik plýtváme jídlem a kdo ho ve skutečnosti nejvíc vyhazuje. „Paradoxně skupina, která je největší ekolog, bojovníci za čistotu prostředí, jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Charitativní ples Prague Gala v pražském Obecním domě má pomoci potravinové bance. „Je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni,“ přibližuje ředitelka potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová, která v rozhovoru s moderátorem Vladimírem Kroce mluvila i o tom, proč tolik plýtváme jídlem a kdo ho ve skutečnosti nejvíc vyhazuje. „Paradoxně skupina, která je největší ekolog, bojovníci za čistotu prostředí, jsou současně největšími plýtvači,“ upozorňuje.
Naproti Lichtenštejnskému paláci na pražské Kampě stojí bývalá koželužna. Mnohým je známa pod jmény po bývalých obyvatelích. Říká se jí totiž Dobrovského vila nebo Werichova vila. A kromě nich žili v domě i historik Zdeněk Wirth, Werichův přítel Jiří Voskovec nebo básník Vladimír Holan, který do vily přišel v roce 1948 a zůstal v ní celých dvacet let. Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Siedmy deň pokračuje izraelská a americká vojna proti Iránu. Americký republikáni ju nazvali špeciálnou operáciou. Zabitých bolo už približne 50 vysokých iránskych predstaviteľov vrátane ajatolláha Chameneího. USA a Izrael už podnikli stovky útokov na iránske ciele, vrátane jadrových zariadení, protivzdušnú obranu či odpaľovacie rampy. Irán odpálil stovky rakiet a tisíce dronov. Izrael medzi tým útočí na Hizballáh v libanonskom Bejrúte.Ako teda vyzerá situácia po siedmych dňoch vojny? Na aké ciele útočí Izrael a Spojené štáty a aké môžu byť ďalšie ciele? Darí sa Iránu odpovedať a aké má vlastne zásoby rakiet a munície? Ako to celé môže dopadnúť a ako dlho to môže trvať? Aké sú možné scenáre a nehrozí ďalší Irak?Braňo Závodský sa rozprával s bezpečnostným analytikom a odborníkom na obranné plánovanie Vladimírom Bednárom a s politológom FF UK BA Erikom Lášticom.
Celou epizodu si můžete poslechnout na: https://herohero.co/dobrovskysidloSpeciální třídílná série s bývalým novinářem a politikem Vladimírem MlynářemČlánek k tomuto dílu si můžete přečíst na Seznam zprávách: https://tinyurl.com/yuxb37h5
„Naše děti bazén léta využívaly na plavecké výcviky a momentálně to chybí. Beru to jako obrovské plus, že se to podařilo,“ říká starosta nedaleké obce Vladimír Šantrůček z hnutí Naše Lipová.
Představíme vám Vladimíra Štencla z Kounova. Ještě než začal v italském Miláně letošní olympijský hokejový turnaj, už měl doma olympijské puky, se kterými pak hráli i čeští hokejisté. Vladimír totiž hokejové puky sbírá. Tomuto koníčku se věnuje zhruba 11 let a ve sbírce jich má kolem čtyř tisícovek.
Představíme vám Vladimíra Štencla z Kounova. Ještě než začal v italském Miláně letošní olympijský hokejový turnaj, už měl doma olympijské puky, se kterými pak hráli i čeští hokejisté. Vladimír totiž hokejové puky sbírá. Tomuto koníčku se věnuje zhruba 11 let a ve sbírce jich má kolem čtyř tisícovek.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Čtu už podruhé knihu o Vladimíře Čerepkové, české básnířce a bohémce. Vladimíra jako dítě vystřídala několik pasťáků, ze kterých umanutě utíkala domů, kde ji nikdo nechtěl.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Správa železnic pod novým vedením chystá úspory i změny v investičních prioritách. Které dopravní stavby dostanou přednost a jaká je budoucnost vysokorychlostních tratí? Vladimír Kroc se zeptal generálního ředitele Správy železnic Tomáše Tótha.
Správa železnic pod novým vedením chystá úspory i změny v investičních prioritách. Které dopravní stavby dostanou přednost a jaká je budoucnost vysokorychlostních tratí? Vladimír Kroc se zeptal generálního ředitele Správy železnic Tomáše Tótha.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.
Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.
Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Najvyššia slovenská futbalová liga dospela do konca základnej časti, keďže počas uplynulého víkendu sme boli svedkami 22. kola Niké ligy, čiže posledného pred tzv. „prelínačkou“ do nadstavbovej súťaže. Po poslednom kole sa môže najviac usmievať ŠK Slovan Bratislava a Tatran Prešov, naopak, potrebuje teraz nájsť nového trénera. Aj o tom sme sa porozprávali v 73. epizóde Kam si to kopol? na ŠPORT.sk.Aj toto všetko prinieslo víkendové 22. kolo slovenskej futbalovej Niké ligy, po ktorom si majstrovský Slovan dokázal znovu vybudovať náskok pred druhým FC 1904 DAC Dunajská Streda, no a naopak, MFK Skalica sa dostal do ešte nepríjemnejšej situácie.Nepríjemné starosti zasiahli aj nováčika FC Tatran Prešov, ktorý si po víkende musí nájsť nového kormidelníka, keďže tréner Vladimír Cifranič po 19 zápasoch skončil na vlastnú žiadosť.Posledné kolo pred rozdelením ligy na prvú a spodnú šestku prinieslo viacero zaujímavostí, o ktorých sa futbalový redaktor Ján Jasenka a moderátor Marián Lontoš porozprávali v 73. epizóde Kam si to kopol? na ŠPORT.sk s trénerom Otom Brunegrafom.
Najvyššia slovenská futbalová liga dospela do konca základnej časti, keďže počas uplynulého víkendu sme boli svedkami 22. kola Niké ligy, čiže posledného pred tzv. „prelínačkou“ do nadstavbovej súťaže. Po poslednom kole sa môže najviac usmievať ŠK Slovan Bratislava a Tatran Prešov, naopak, potrebuje teraz nájsť nového trénera. Aj o tom sme sa porozprávali v 73. epizóde Kam si to kopol? na ŠPORT.sk.Aj toto všetko prinieslo víkendové 22. kolo slovenskej futbalovej Niké ligy, po ktorom si majstrovský Slovan dokázal znovu vybudovať náskok pred druhým FC 1904 DAC Dunajská Streda, no a naopak, MFK Skalica sa dostal do ešte nepríjemnejšej situácie.Nepríjemné starosti zasiahli aj nováčika FC Tatran Prešov, ktorý si po víkende musí nájsť nového kormidelníka, keďže tréner Vladimír Cifranič po 19 zápasoch skončil na vlastnú žiadosť.Posledné kolo pred rozdelením ligy na prvú a spodnú šestku prinieslo viacero zaujímavostí, o ktorých sa futbalový redaktor Ján Jasenka a moderátor Marián Lontoš porozprávali v 73. epizóde Kam si to kopol? na ŠPORT.sk s trénerom Otom Brunegrafom.
V dobách našich babiček se doma muselo vyrobit ledacos. Třeba i sýr. K tomu bylo potřeba různé náčiní, včetně harfy. Nejen o domácí výrobě sýrů, ale i o přípravě celeru se smetanou a sýrem, ví víc Jaroslav Hoření a Vladimíra Jakouběová.
Silné výroky, argumenty i názorové střety. Komentáře expertů k tomu nejzásadnějšímu z nedělní PartieSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Jen v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem ročně řeší desítky případů, kdy je právě narozené dítě nějak ohrožené. Díky pilotnímu projektu Nadace Sirius se zde ale během dvou let podařilo vytvořit metodiky k tomu, jak takové situace správně detekovat a jak maminky navázat na potřebné služby už v porodnici, kdy jsou k tomu nejotevřenější.Jak taková podpora ze strany zdravotně – sociálních pracovnic vypadá, jsme si povídali s Vladimírou Dvořákovou z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.Pište nám na nazory@sancedetem.cz nebo na facebookové stránce Šance Dětem, jaká témata by vás v rámci podcastu v budoucnu zajímala. Pokud má vaše dítě problémy nebo si složitým obdobím prochází celá rodina, pomoc najdete i na našem webu https://sancedetem.cz.
Co vězí za útokem Spojených států a Izraele na Írán? Jak se fyzická likvidace vrcholných představitelů tamního režimu odrazí v mezinárodních vztazích? Vladimír Kroc se ptal na souvislosti a možné dopady aktuálních událostí na Česko. „V momentě, kdy dojde k přerušení dodávek z Perského zálivu, celosvětová poptávka se navýší a celá řada zemí nakonec vezme zavděk i ruskou ropou a zemním plynem, protože jim nemusí nic jiného zbýt,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co vězí za útokem Spojených států a Izraele na Írán? Jak se fyzická likvidace vrcholných představitelů tamního režimu odrazí v mezinárodních vztazích? Vladimír Kroc se ptal na souvislosti a možné dopady aktuálních událostí na Česko. „V momentě, kdy dojde k přerušení dodávek z Perského zálivu, celosvětová poptávka se navýší a celá řada zemí nakonec vezme zavděk i ruskou ropou a zemním plynem, protože jim nemusí nic jiného zbýt,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Vepřové se zeleninou a fazolí je sice jídlem z jednoho hrnce, na které by stačila lžíce, Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření ale přiblíži i historii vidliček a nožů.
Senátní výbor pro obranu upozorňuje, že snížení výdajů pro armádu, s nímž přišla nová vláda, odporuje zákonu i závazkům daným Severoatlantické alianci. Postupuje vláda Andreje Babiše zásadně jinak než vláda předchozí? Vladimír Kroc se zeptal předsedy výboru, senátora Pavla Fischera.
Senátní výbor pro obranu upozorňuje, že snížení výdajů pro armádu, s nímž přišla nová vláda, odporuje zákonu i závazkům daným Severoatlantické alianci. Postupuje vláda Andreje Babiše zásadně jinak než vláda předchozí? Vladimír Kroc se zeptal předsedy výboru, senátora Pavla Fischera.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
K čemu bude opětovné zavedení elektronické evidence tržeb? Proč schodek letošního rozpočtu narostl až na 310 miliard korun? Proč stát nevymáhá od holdingu Agrofert neoprávněně inkasované dotace? A potřebujeme novou daňovou Kobru? „Velký problém jsou desítky miliard, které utíkají na sociálním a následně zdravotním pojištění. A to je ten účel,“ vysvětluje ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová. Z jakých odhadů vychází? Ptal se Vladimír Kroc.
K čemu bude opětovné zavedení elektronické evidence tržeb? Proč schodek letošního rozpočtu narostl až na 310 miliard korun? Proč stát nevymáhá od holdingu Agrofert neoprávněně inkasované dotace? A potřebujeme novou daňovou Kobru? „Velký problém jsou desítky miliard, které utíkají na sociálním a následně zdravotním pojištění. A to je ten účel,“ vysvětluje ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová. Z jakých odhadů vychází? Ptal se Vladimír Kroc.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Žijeme v době, která má možná silná slova, ale slabý sluch. Veřejný prostor se drolí na znepřátelené tábory. Vladimír Merta patří k těm, kteří nikdy nebyli pohodlní ani pro moc, ani pro dav. Za normalizace byl umlčován, po roce 1989 zase oslavován. A dnes znovu stojí stranou jednoduchých soudů.
Vyhrážky Roberta Fica, že odpojí Ukrajinu od núdzovej elektriny v čase vojny majú morálnu rovinu, ale aj tú praktickú. Dá sa to vôbec zo dňa na deň? Neporušíme tým zmluvy a nespôsobí Fico týmto Slovensku škody? Prečo sme sa vlastne dávno neodpojili od ruskej ropy tak ako naši susedia? Pravdepodobne sú za tým zisky Slovnaftu, ktorý ako jediný vidí rozdiel v spracovaní ruskej a neruskej suroviny. Zákazník totiž platí rovnakú sumu, či je ropa ruská alebo nie. Ukrajina nám ponúka, že nám dodá neruskú ropu.Pre Slovnaft je lacnejšie spracovať ruskú surovinu a tak je rozdiel zrejme len vo vreckách vlastníkov rafinérie, vysvetľuje v dnešnom videopodcaste ekonomický reportér Aktualít Vladimír Amrich. Prečo potom Robert Fico bojuje za ruskú ropu, aj za cenu medzinárodnej habny pre Slovensko a odstavovania ukrajinských civilistov od elektriny?Nahrával Peter Hanák.
„Robert Fico otvorene hovorí o vydieraní Európskej únie – ak sa nepritlačí na Ukrajinu, on bude blokovať sankcie alebo pomoc. Tento rozkol nahráva Rusku. Je to hanebné“, hovorí generál Pavel Macko. „Je to hanebné najmä preto, že Slovensko profituje z ruskej ropy, ktorú spracúva rafinéria Slovnaft (vlastnená maďarským MOL-om). Fico hrozí vypnutím elektriny pre Ukrajincov v čase najväčších mrazov, čo je de facto napomáhanie agresii a konanie proti ženevským konvenciám, ktoré zakazujú zvyšovať utrpenie civilného obyvateľstva“, dopĺňa.Mal to byť Putinov „blitzkrieg“, namiesto toho má jeho agresia voči Ukrajine už 1461 dní, čo sú štyri roky od toho rána 24. februára 2022. Z plánovaného bleskového úderu na Kyjev sa stala vyčerpávajúca a opotrebovávacia vojna.Postupuje sa rádovo v stovkách metrov. K dronom a raketám sa po novom na zbraň premenil aj mráz, ktorý má demoralizovať Ukrajincov. Počty mŕtvych, zranených či zajatých sa podľa západných zdrojov na ruskej strane blížia k miliónu tristotisíc, na ukrajinskej sa zastavili na polovičných hodnotách.A ak sa Ukrajincom podarilo ubrániť Kyjev, Charkov či Cherson, približne pätina ich územia zostáva okupovaná Putinovými jednotkami. V čase, keď si Vladimír Putin robí z mierových rokovaní „stroj na čas“ a jeho blízki - premiéri Orbán či Fico – dávajú nohy do dverí pri sankciách Moskve, či posielajú ultimáta Kyjevu!Ako sa to skončí? Je čas začať sa zaoberať otázkami našej „odolnosti“ a na Ukrajinu sa pozerať ako na jej laboratórium?Témy pre generála Pavla Macka.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Vyhrážky Roberta Fica, že odpojí Ukrajinu od núdzovej elektriny v čase vojny majú morálnu rovinu, ale aj tú praktickú. Dá sa to vôbec zo dňa na deň? Neporušíme tým zmluvy a nespôsobí Fico týmto Slovensku škody? Prečo sme sa vlastne dávno neodpojili od ruskej ropy tak ako naši susedia? Pravdepodobne sú za tým zisky Slovnaftu, ktorý ako jediný vidí rozdiel v spracovaní ruskej a neruskej suroviny. Zákazník totiž platí rovnakú sumu, či je ropa ruská alebo nie. Ukrajina nám ponúka, že nám dodá neruskú ropu.Pre Slovnaft je lacnejšie spracovať ruskú surovinu a tak je rozdiel zrejme len vo vreckách vlastníkov rafinérie, vysvetľuje v dnešnom videopodcaste ekonomický reportér Aktualít Vladimír Amrich. Prečo potom Robert Fico bojuje za ruskú ropu, aj za cenu medzinárodnej habny pre Slovensko a odstavovania ukrajinských civilistov od elektriny?Nahrával Peter Hanák.
„Robert Fico otvorene hovorí o vydieraní Európskej únie – ak sa nepritlačí na Ukrajinu, on bude blokovať sankcie alebo pomoc. Tento rozkol nahráva Rusku. Je to hanebné“, hovorí generál Pavel Macko. „Je to hanebné najmä preto, že Slovensko profituje z ruskej ropy, ktorú spracúva rafinéria Slovnaft (vlastnená maďarským MOL-om). Fico hrozí vypnutím elektriny pre Ukrajincov v čase najväčších mrazov, čo je de facto napomáhanie agresii a konanie proti ženevským konvenciám, ktoré zakazujú zvyšovať utrpenie civilného obyvateľstva“, dopĺňa.Mal to byť Putinov „blitzkrieg“, namiesto toho má jeho agresia voči Ukrajine už 1461 dní, čo sú štyri roky od toho rána 24. februára 2022. Z plánovaného bleskového úderu na Kyjev sa stala vyčerpávajúca a opotrebovávacia vojna.Postupuje sa rádovo v stovkách metrov. K dronom a raketám sa po novom na zbraň premenil aj mráz, ktorý má demoralizovať Ukrajincov. Počty mŕtvych, zranených či zajatých sa podľa západných zdrojov na ruskej strane blížia k miliónu tristotisíc, na ukrajinskej sa zastavili na polovičných hodnotách.A ak sa Ukrajincom podarilo ubrániť Kyjev, Charkov či Cherson, približne pätina ich územia zostáva okupovaná Putinovými jednotkami. V čase, keď si Vladimír Putin robí z mierových rokovaní „stroj na čas“ a jeho blízki - premiéri Orbán či Fico – dávajú nohy do dverí pri sankciách Moskve, či posielajú ultimáta Kyjevu!Ako sa to skončí? Je čas začať sa zaoberať otázkami našej „odolnosti“ a na Ukrajinu sa pozerať ako na jej laboratórium?Témy pre generála Pavla Macka.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
„Řada oligarchů vznikla tak, že využívala dotační prostředky státu nebo Evropy. Je obrovský problém zajistit, aby to nemělo dopad na společnost a na to, jak jsou dotace přidělovány. U nás třeba vidíme konflikt, jestli je mají dostat v zemědělství velké podniky, anebo zda podporovat malé farmy,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... se věnuje vzpomínce na zavražděného slovenského novináře Kuciaka a jeho snoubenku a také výsledku boje o Filipa Turka.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Řada oligarchů vznikla tak, že využívala dotační prostředky státu nebo Evropy. Je obrovský problém zajistit, aby to nemělo dopad na společnost a na to, jak jsou dotace přidělovány. U nás třeba vidíme konflikt, jestli je mají dostat v zemědělství velké podniky, anebo zda podporovat malé farmy,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková. V pořadu Jak to vidí... se věnuje vzpomínce na zavražděného slovenského novináře Kuciaka a jeho snoubenku a také výsledku boje o Filipa Turka.
Slovenskí hokejisti skončili na olympiáde v Miláne a Cortine na 4. mieste. Je to úspech, alebo sme mali len šťastie na prijateľného štvrťfinálového súpera? Redaktor Štefan Bugan priamo z dejiska hier hodnotí výkony mladých hviezd ako Slafkovský či Nemec, analyzuje herný štýl pod vedením Vladimíra Országha a vysvetľuje, prečo bol finálový súboj medzi USA a Kanadou najlepšou reklamou na hokej za posledné desaťročia.
Česká republika v současnosti na pořádání olympijských her nemá, soudí prezident Petr Pavel. Měli bychom přesto o pořadatelství usilovat? Co by to přineslo a kolik by to stálo? Vladimír Kroc se zeptal ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného z Motoristů sobě.
Česká republika v současnosti na pořádání olympijských her nemá, soudí prezident Petr Pavel. Měli bychom přesto o pořadatelství usilovat? Co by to přineslo a kolik by to stálo? Vladimír Kroc se zeptal ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného z Motoristů sobě.
Česká republika v současnosti na pořádání olympijských her nemá, soudí prezident Petr Pavel. Měli bychom přesto o pořadatelství usilovat? Co by to přineslo a kolik by to stálo? Vladimír Kroc se zeptal ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného z Motoristů sobě.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„My jsme se z chudé země dostali do relativně prosperující země evropského společenství. Ale to jenom proto, že Evropa zoufalým způsobem upadla. My jsme naskočili do stojícího vlaku. Možná někdo pobíhá kolem oken s větvemi a předstírá, že je to ještě v pohybu. Ale Evropa stojí a nikam nepostupuje vpřed,“ říká energetický expert Vladimír Budinský v rozhovoru pro pořad Právě teď. 2. díl, 19.02.2026, www.RadioUniversum.cz
Jakou podobu má mít nový systém elektronické evidence tržeb a co si od něj nová vláda slibuje? Jak se odvíjí další kolo třístranných rozhovorů o ukončení bojů na Ukrajině? A na jaká pochybení v preskripci léků upozorňuje v nové analýze Česká lékárnická komora? Tři hosté na tři témata Vladimíra Kroce.
V 83. epizóde som sa rozprával s Vladimírom Šuchom, dlhoročným odborníkom z európskych inštitúcií, ktorý rieši dopady technológií na spoločnosť a prax okolo AI z prvej línie. V rozhovore sme sa pozreli na to, či nám umelá inteligencia reálne vezme prácu, alebo sa len mení to, čo znamená byť užitočný v novej ekonomike. Prečo je dnes dôležitejšie rozumieť kontextu, než len naháňať nové nástroje?Otvorene sme rozobrali reguláciu. Vladimír vysvetľuje, prečo je predstava „Európa reguluje, preto prehráva“ zjednodušená, a prečo bez pravidiel riskujeme, že AI nebude pomáhať ľuďom, ale začne ich vytláčať alebo vytvárať škody, ktoré už nikto neopraví. Padla aj téma praktickej roviny pre Slovensko. Ak chceme mať v AI obrane a bezpečnosti reálnu rolu, musíme prestať byť pasívni, prestať sa správať ako piesok v motore Únie a začať hrať tímovo, hlasno a užitočne.Silná časť prišla pri sociálnych sieťach. Bavili sme sa o tom, že samotné algoritmy nie sú zlé, ale sú nastavené tak, aby maximalizovali pozornosť. A práve preto prirodzene zistili, že toxický obsah, hnev a konflikt fungujú najlepšie. Výsledkom je spoločnosť, ktorá sa polarizuje rýchlejšie, než ju stihneme opravovať. A keď do toho vstúpia deti, je to ešte citlivejšie. Vladimír hovorí priamo o tom, že deti treba od sietí držať čo najďalej – a namiesto toho im budovať schopnosť sústrediť sa, spolupracovať a komunikovať v realite.V závere sme riešili všeobecnú umelú inteligenciu a otázku, či sa blížime k bodu, v ktorom už nebude AI len nástroj, ale niečo, čo začne výrazne predbiehať človeka. Pre praktickú predstavu sme pomenovali zručnosti, ktoré majú hodnotu bez ohľadu na to, ako rýchlo sa technológie menia. Ide najmä o medziľudskú komunikáciu, spoluprácu a schopnosť premýšľať tak, aby sme vedeli robiť rozhodnutia aj pod tlakom. Tento diel je ideálny pre podnikateľov, manažérov, rodičov a každého, kto chce mať v AI jasno bez paniky a bez bullshitu. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly: 00:00:00 – Predstavenie hosťa 00:01:29 – Vezme nám AI prácu?00:07:22 – Musíme regulovať AI?00:12:19 – Európska AI00:14:04 – Slovensko a AI obrana00:16:44 – Všeobecná umelá inteligencia00:23:34 – Algoritmy sociálnych sietí00:25:24 – AI ako nástroj na učenie detí00:30:58 – Aké zručnosti by mal mať každý?00:38:53 – Ľudský vs. technologický vývoj00:43:23– Čo odporúča Vladimír Šucha?00:46:49 – Zmysel života podľa Vladimíra Šuchu---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-Vl---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban
„Na regulace a vypínání si bude potřeba zvykat. A bude to asi realita. Jedna z věcí, na které se budeme koukat na mobilu vedle počasí, jestli si máme vzít deštník, bude, jestli ten den půjde elektřina, nebo ne,“ říká expert na energetiku Vladimír Budinský v rozhovoru pro pořad Právě teď. 1. díl, 18.02.2026, www.RadioUniversum.cz
Európska únia nám minulý týždeň pozastavila platbu z Plánu obnovy za 590 miliónov eur pre pokus o zrušenie Úradu na ochranu oznamovateľov. Minister Tomáš Drucker sa chce pokúsiť diskutovať s EÚ o tom, aby nám poslali peniaze, ktoré sa úradu netýkajú. Čas na čerpanie sa totiž kráti. Opozícia aj vedenie úradu už pred schválením spornej novely tvrdili, že to ohrozí čerpanie miliárd z Plánu obnovy. Čakajú nás totiž aj ďalšie platby, a keď Slovensko nebude plniť podmienky, môžu byť v ohrození peniaze na množstvo projektov, vrátane stavby nových nemocníc. Nezávislosť Úradu na ochranu oznamovateľov je podmienka čerpania peňazí z Plánu obnovy. Keď Slovensko prestáva plniť podmienky, peniaze sú v ohrození. Novelu zákona, ktorá má politicky odstrániť nezávislú šéfku úradu, pozastavil Ústavný súd SR. Ak však bude Európska únia čakať na rozhodnutie súdu, a potom ešte aj na opravu zákona, Slovensko môže mať veľký problém s čerpaním európskych peňazí. Posledný podobný problém sa vláde síce podarilo vyriešiť, ale trvalo to 10 mesiacov. Tie teraz nemáme, keďže Plán obnovy sa končí v júni 2026. Viac nám v podcaste Aktuality Nahlas vysvetlil Vladimír Amrich, ekonomický reportér aktualít, ktorý sleduje tému Plán obnovy. Moderuje Peter Hanák.
Európska únia nám minulý týždeň pozastavila platbu z Plánu obnovy za 590 miliónov eur pre pokus o zrušenie Úradu na ochranu oznamovateľov. Minister Tomáš Drucker sa chce pokúsiť diskutovať s EÚ o tom, aby nám poslali peniaze, ktoré sa úradu netýkajú. Čas na čerpanie sa totiž kráti. Opozícia aj vedenie úradu už pred schválením spornej novely tvrdili, že to ohrozí čerpanie miliárd z Plánu obnovy. Čakajú nás totiž aj ďalšie platby, a keď Slovensko nebude plniť podmienky, môžu byť v ohrození peniaze na množstvo projektov, vrátane stavby nových nemocníc. Nezávislosť Úradu na ochranu oznamovateľov je podmienka čerpania peňazí z Plánu obnovy. Keď Slovensko prestáva plniť podmienky, peniaze sú v ohrození. Novelu zákona, ktorá má politicky odstrániť nezávislú šéfku úradu, pozastavil Ústavný súd SR. Ak však bude Európska únia čakať na rozhodnutie súdu, a potom ešte aj na opravu zákona, Slovensko môže mať veľký problém s čerpaním európskych peňazí. Posledný podobný problém sa vláde síce podarilo vyriešiť, ale trvalo to 10 mesiacov. Tie teraz nemáme, keďže Plán obnovy sa končí v júni 2026. Viac nám v podcaste Aktuality Nahlas vysvetlil Vladimír Amrich, ekonomický reportér aktualít, ktorý sleduje tému Plán obnovy. Moderuje Peter Hanák.
„Demokracia bez mravných zásad sa môže stať tyraniou. To je bod, ktorý ma motivuje prebúdzať svedomie národa aj politických špičiek“, tvrdí Peter Mihoč, biskup východného dištriktu ECAV na Slovensku. „Nie je nič horšie, ako keď svedomie otupie“, dopĺňa.Keď NIE politikom zaznieva aj pod Tatrami. Nedávno takéto Nie zaznelo z úst amerických kardinálov prezidentovi Trumpovi. Pre jeho „polarizáciu, straníckosť a úzke ekonomické záujmy“ pri ťažení na Grónsko.A pod Tatrami?Bolo to len tri dni po tom, ako premiér Fico navštívil agresora Vladimíra Putina v Kremli. Z kazateľnice prešovského evanjelického chrámu – a v priamom prenose verejnoprávnej televízie – si tak premiér mohol vypočuť kritiku o „klaňaní sa moci“, ktorá „porušuje hodnoty ľudskosti a spravodlivosti“. Éterom zneli slová o korupcii, o rozhodnutiach motivovaných vlastným prospechom, o podpore režimov, ktoré šliapu po ľudských právach. A bral si ich do úst biskup Evanjelickej cirkvi augsburského vyznania.Ten istý biskup sa dnes kriticky vyjadruje k úpravám o kajúcnikoch, o rušení úradu pre oznamovateľov korupcie či o útokoch mladého poslanca Barteka na barda slovenskej demokracie Františka Mikloška.Peter Mihoč, prešovský evanjelický biskup. Prečo to robí? Aj toto obsahuje Ježišovo evanjelium? A necíti sa vo svojej angažovanosti osamelý?„Predpokladom úspechu je uznať si vlastnú chybu“, hovorí. „Moc zaslepuje, korupcia je pliaga, ktorá ničí dôveru v štát“, uzatvára.„Ak sa novelou Trestného zákona znižuje citlivosť štátu voči korupcii či extrémizmu, je to otázka, či chceme spoločnosť, kde sa hranice prijateľného posúvajú tak, že sa neresť stane normou. Korupcia je v rozpore s Desatorom. Je to rozkrádanie spoločných hodnôt a budovanie nedôvery. Ak sa ruší špecializovaná prokuratúra alebo oslabuje ochrana oznamovateľov, stáva sa to normou. Bol som v Gregorovciach na hrobe Martinky Kušnírovej. Ak má byť smrť riešením pravdy v spoločnosti, tak sa pýtam, v akej spoločnosti žijeme“, rozpráva biskup Peter Mihoč.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.
La Slovaquie en direct, Magazine en francais sur la Slovaquie
Actualités. Gros plan. Vladimír Mitrík a trouvé chaussure a son pied. Le cordonnier entretient les traditions et savoir-faire ancestraux crée des chaussures historiques. Tatoueuse et céramiste a la recherche d'un équilibre entre deux pratiques. En Slovaquie les ramoneurs sont aussi des femmes.