Podcasts about vladim

Soutěžní recept: Horácovy sušenky s čokoládou od Vladimíra Horáka. Rada z etikety: Jak loupat a jíst vejce natvrdo. Luxusní vejce do skla.

Soutěžní recept: Horácovy sušenky s čokoládou od Vladimíra Horáka. Rada z etikety: Jak loupat a jíst vejce natvrdo. Luxusní vejce do skla.

Soutěžní recept: Horácovy sušenky s čokoládou od Vladimíra Horáka. Rada z etikety: Jak loupat a jíst vejce natvrdo. Luxusní vejce do skla.

Soutěžní recept: Horácovy sušenky s čokoládou od Vladimíra Horáka. Rada z etikety: Jak loupat a jíst vejce natvrdo. Luxusní vejce do skla.

Soutěžní recept: Horácovy sušenky s čokoládou od Vladimíra Horáka. Rada z etikety: Jak loupat a jíst vejce natvrdo. Luxusní vejce do skla.

Soutěžní recept: Horácovy sušenky s čokoládou od Vladimíra Horáka. Rada z etikety: Jak loupat a jíst vejce natvrdo. Luxusní vejce do skla.

Jako když si dáte opravdu poctivě naplněný čokoládový croissant. Lehce rozteklou čokoládu objímá sušenkové máslové těsto, které připomíná linecké. Je to dokonalá kombinace, kterou nám upekl Vladimír Horák z Nové Paky.

Jako když si dáte opravdu poctivě naplněný čokoládový croissant. Lehce rozteklou čokoládu objímá sušenkové máslové těsto, které připomíná linecké. Je to dokonalá kombinace, kterou nám upekl Vladimír Horák z Nové Paky.

Jako když si dáte opravdu poctivě naplněný čokoládový croissant. Lehce rozteklou čokoládu objímá sušenkové máslové těsto, které připomíná linecké. Je to dokonalá kombinace, kterou nám upekl Vladimír Horák z Nové Paky.

Jako když si dáte opravdu poctivě naplněný čokoládový croissant. Lehce rozteklou čokoládu objímá sušenkové máslové těsto, které připomíná linecké. Je to dokonalá kombinace, kterou nám upekl Vladimír Horák z Nové Paky.

Jako když si dáte opravdu poctivě naplněný čokoládový croissant. Lehce rozteklou čokoládu objímá sušenkové máslové těsto, které připomíná linecké. Je to dokonalá kombinace, kterou nám upekl Vladimír Horák z Nové Paky.

Jako když si dáte opravdu poctivě naplněný čokoládový croissant. Lehce rozteklou čokoládu objímá sušenkové máslové těsto, které připomíná linecké. Je to dokonalá kombinace, kterou nám upekl Vladimír Horák z Nové Paky.

Karviná chce více mluvit do počtu a umístění výdejních boxů. Nově o tom bude rozhodovat magistrát. Nové, přísnější omezení schválili radní. Dosud je podle informací radnice v ulicích města zhruba pět desítek takových boxů. Detaily nám řekl náměstek primátora Vladimír Kolek (ANO).

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o podpoře bydlení. Proč s výsledkem nejsou spokojeni Piráti, kteří zákon připravovali? A je pravda, že nepovedená digitalizace stavebního řízení snížila tržby stavebníků až o 18 procent? Vladimír Kroc se zeptal poslance České pirátské strany a jejího bývalého předsedy, někdejšího vicepremiéra Ivana Bartoše.

Vladimíra Balcová // J 17 (vybrané verše)

Opava bojuje novou vyhláškou proti konzumaci alkoholu na veřejných místech. Podobná vyhláška už dlouhá léta funguje i v Ostravě. Jaké zkušenosti má radnice centrálního obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, Vladimír Šmehlík probral s místostarostou Davidem Witoszem (Česká pirátská strana).

Vladimíra Balcová // Žid 13, 12 - 14

Loď do spojených štátov pláva asi týždeň, za ten čas sa niekoľkokrát môžu zmeniť dovozné clá. To pre firmy predstavuje veľkú neistotu. Slovenské firmy sú pritom obchodnou vojnou ohrozené najviac spomedzi krajín Európskej únie.Zamestnávatelia počas mimoriadneho rokovania tripartity tlačili na ministra práce Erika Tomáša, aby vláda prehodnotila svoj prístup ku konsolidácii. Vláda zanedbala podporu ekonomiky a namiesto toho zvýšila dane. Poškodzuje to konkurencieschopnosť slovenskej ekonomiky. Je najvyšší čas zrušiť transakčnú daň, znížiť výdavky na sociálne opatrenia a začať investovať, hovorí prezident Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení Rastislav Machunka.Nahrával Vladimír Amrich.

Loď do spojených štátov pláva asi týždeň, za ten čas sa niekoľkokrát môžu zmeniť dovozné clá. To pre firmy predstavuje veľkú neistotu. Slovenské firmy sú pritom obchodnou vojnou ohrozené najviac spomedzi krajín Európskej únie.Zamestnávatelia počas mimoriadneho rokovania tripartity tlačili na ministra práce Erika Tomáša, aby vláda prehodnotila svoj prístup ku konsolidácii. Vláda zanedbala podporu ekonomiky a namiesto toho zvýšila dane. Poškodzuje to konkurencieschopnosť slovenskej ekonomiky. Je najvyšší čas zrušiť transakčnú daň, znížiť výdavky na sociálne opatrenia a začať investovať, hovorí prezident Asociácie zamestnávateľských zväzov a združení Rastislav Machunka.Nahrával Vladimír Amrich.

Hostia: Lucia Kurilovská (štátna tajomníčka Ministerstva vnútra SR) a Vladimíra Marcinková (poslankyňa a členka ľudskoprávneho výboru NR SR; SaS). | Verejný ochranca práv vo svojej mimoriadnej správe hovorí o skutočnostiach nasvedčujúcich závažnému porušeniu základných práv a slobôd konaním Policajného zboru. Správou sa mal zaoberať aj Výbor NR SR pre ľudské práva a národnostné menšiny. Prečo výbor napokon nebol uznášaniaschopný? Mal by sa správou parlament zaoberať? Je policajné násilie na Slovensku systémový problém, alebo ide o zlyhania jednotlivcov? V akej miere je dôsledkom personálne poddimenzovaného zboru a frustrácie príslušníkov? - Ombudsman do správy zahrnul aj odporúčania – medzi nimi prísnejšia legislatíva, telové kamery, ale aj pravidelné školenia. Prispeli by takéto opatrenia k systémovému zlepšeniu situácie? Prečo doposiaľ zavedené neboli? Čo robí MV a PZ pre potlačenie prejavov násilia? | Policajti čelia podozreniu z neprimeraného násilia. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Národní kontrolní úřad zveřejnil výroční zprávu za loňský rok. Prověřil majetek a peníze státu v objemu osmdesáti tří miliard korun. Podal šest trestních oznámení kvůli podezření z podvodu, dotačního podvodu a porušení při správě cizího majetku. Co si ze zjištění kontrolorů odnést? Jak efektivně vynaložil stát veřejné peníze? Politoložka Vladimíra Dvořáková ještě zhodnotí fungování české akademické sféry, financování výzkumu i odchod špičkového vědce na umělou inteligenci.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Národní kontrolní úřad zveřejnil výroční zprávu za loňský rok. Prověřil majetek a peníze státu v objemu osmdesáti tří miliard korun. Podal šest trestních oznámení kvůli podezření z podvodu, dotačního podvodu a porušení při správě cizího majetku. Co si ze zjištění kontrolorů odnést? Jak efektivně vynaložil stát veřejné peníze? Politoložka Vladimíra Dvořáková ještě zhodnotí fungování české akademické sféry, financování výzkumu i odchod špičkového vědce na umělou inteligenci.

S pondělkem pro vás máme další vydání našeho vidcastu, ve kterém se noříme do témat spojených s Japonskem. Honza přinesl knihu o tom, kterak země vycházejícího slunce ovlivnila celosvětovou popkulturu a Jirka se podělil o první dojmy s budíkem Nintendo Alarmo. Máme ale samozřejmě také rozhovor, tentokrát s Vladimírem Hořkým a Silvií Paprskářovou ze studia Fungibot, kde vzniká hra Lumm-e. Mišmaš je samozřejmostí Seznam témat 00:00 - Start 12:23 - Povídání o knize Pure Invention spisovatele Matta Alta 46:48 - První dojmy z používání chytrého budíku Nintendo Alarmo 1:04:07 - Rozhovor s Filipem Hořkým a Silvií Paprskářovou ze studia Fungibot o jejich nové hře Lumm-e 1:29:43 - Závěrečný mišmaš

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Transplantovat se dá vše kolem mozku, ale ne mozek samotný. Když vás dám do Claudie Schiffer, pořád budete čůrat vestoje,“ říká lékař Vladimír Beneš, který se řadí k osmdesátce nejlepších neurochirurgů světa. „Práce chirurga je i nedělat nic. Observace je dokonalá léčebná metoda,“ tvrdí. Co touží ještě vědět o mozku? Jak se vypořádává s konceptem duše? Když cítíme lásku, proč kreslíme srdíčka, a ne mozečky? A co během hodiny rozhovoru vypozoroval o mozku moderátora? Podívejte se na celý rozhovor.

Na Donbase páchala Ukrajina genocídu, Soroš financoval a organizoval protivládne protesty a Európska komisia prenasleduje vlády niektorých členských štátov pre ich politické názory. Aj toto sú konšpirácie, ktorým Slováci veria častejšie než Rumuni, Poliaci či dokonca Maďari.V najnovšom exkluzívnom prieskume agentúry Focus a Globsecu pre medzinárodný projekt Iniciatíva východnej hranice, ktorého súčasťou je aj denník SME, tak vychádzame ako najzakonšpirovanejšia zo zúčastnených krajín.Čo alebo kto na Slovensku živí konšpirácie, ako je možné, že sme predbehli aj Maďarsko a dá sa s tým ešte niečo robiť?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta publicistu a odborníka na dezinformácie Jakuba Godu.Zdroj zvukov: YouTube/SMER-SD, Denník N, Facebook/Martin Dubéci, KotlebovciOdporúčanie:Dnes pri odporúčaní ostanem v téme. Ak sa chcete dozvedieť viac o tom, prečo ľudia veria nezmyslom, siahnite po rovnomennej knihe od tímu psychológov Ivana Brezinu, Mareka Jurkoviča a Vladimíry Čavojovej. Spoločne sa v knihe snažia uviesť desiatky príkladov súčasného trendu ignorovania pravdy a hľadajú cestu, ako v ľuďoch prebudiť kritické myslenie.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Rusko sa nás snaží destabilizovať záplavou propagandy a dezinformácií, tvrdí Domicián Zahorjan z Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Využíva na to svoj zastupiteľský úrad v Bratislave. Analýza jeho aktivít na sociálnych sieťach ukázala, že v porovnaní s Britániou či Spojenými štátmi je jeho výkonnosť osemnásobná. „Rozdiel je enormný“, poukazuje expert. „Ruská ambasáda tu na sociálnych sieťach za dva roky vyprodukovala viac ako 16 tisíc príspevkov. Britská približne 2 100 a americká necelých 2 tisíc. Rusko má zjavne záujem šíriť svoje naratívy na Slovensku“, dopĺňa Zahorjan. Putin a jeho Rusko je vo vojne. V horúcej s Ukrajinou, no v hybridnej aj so Slovenskom. Digitálne stopy Kremľa vedú aj do Bratislavy, poukazujú experti. Jeho ambasáda je tu na Facebooku jednou z najaktívnejších z ruských veľvyslanectiev v Európe. Pričom násobne prevyšuje aktivity ostatných ambasád na Slovensku. Možný záver: Rusko tu má značný záujem ovplyvňovať informačný priestor. Otázkou zostáva: prečo? Nebude to v napätí medzi pozíciami premiéra a jeho ľudí a väčšiny krajiny? Ak prví s Ruskom nezakryte sympatizujú, väčšia časť krajiny tento vektor nezdieľa. Digitálne stopy Kremľa sú pod drobnohľadom expertov z Nest Institute – a teda Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Pôjdeme po nich s Domiciánom Zahorjanom. „Slovensko je veľmi polarizované. Zo strany Ruska je tu záujem, aby našu spoločnosť ovplyvňovalo prokremeľskými naratívmi. (…) Cieľom je až ovplyvnenie politík Euróspkej únie voči Ruskej federácii“, hovorí expert. Dodáva, že prostredníctvom spochybnenia hlasu Slovenska v EÚ či Nato sa môžu Rusku ľahšie na týchto úrovniach presadzovať naratívy Kremľa. Domicián Zahorjan z Nest Institute upozorňuje na stretnutia so šéfom ruskej rozviedky Sergejom Naryškinom. „Stretnutie s takýmito ľuďmi indikuje hrozbu pre bezpečnosť Slovenska. Lebo keď sa pozriete, kto je Naryškin a čo má v náplni práce, tak vidíte, že vedie inštitúciu, ktorá vykonáva okrem iného operácie, ktoré sa snažia destabilizovať iné krajiny a vykonáva aj informačné operácie“, hovorí. Stretol sa s ním šéf proruskej skupiny Brat za brata Matúš Alexa, či podpredseda Smeru Ľuboš Blaha. V prípade europoslanca Blahu Zahorjan reaguje, že je to ešte horšie. „Tu vidíme náznak nejakej organizovanej spolupráce. (…) Už len samotný fatk, že sa stretli, predstavuje vážne bezpečnostné riziko pre Slovensko“, hovorí. Stretnutie premiéra Roberta Fica s prezidentom Vladimírom Putinom je podľa Zahorjana len ďalším vystupňovaním vážneho bezpečnostného rizika pre krajinu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rusko sa nás snaží destabilizovať záplavou propagandy a dezinformácií, tvrdí Domicián Zahorjan z Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Využíva na to svoj zastupiteľský úrad v Bratislave. Analýza jeho aktivít na sociálnych sieťach ukázala, že v porovnaní s Britániou či Spojenými štátmi je jeho výkonnosť osemnásobná. „Rozdiel je enormný“, poukazuje expert. „Ruská ambasáda tu na sociálnych sieťach za dva roky vyprodukovala viac ako 16 tisíc príspevkov. Britská približne 2 100 a americká necelých 2 tisíc. Rusko má zjavne záujem šíriť svoje naratívy na Slovensku“, dopĺňa Zahorjan. Putin a jeho Rusko je vo vojne. V horúcej s Ukrajinou, no v hybridnej aj so Slovenskom. Digitálne stopy Kremľa vedú aj do Bratislavy, poukazujú experti. Jeho ambasáda je tu na Facebooku jednou z najaktívnejších z ruských veľvyslanectiev v Európe. Pričom násobne prevyšuje aktivity ostatných ambasád na Slovensku. Možný záver: Rusko tu má značný záujem ovplyvňovať informačný priestor. Otázkou zostáva: prečo? Nebude to v napätí medzi pozíciami premiéra a jeho ľudí a väčšiny krajiny? Ak prví s Ruskom nezakryte sympatizujú, väčšia časť krajiny tento vektor nezdieľa. Digitálne stopy Kremľa sú pod drobnohľadom expertov z Nest Institute – a teda Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Pôjdeme po nich s Domiciánom Zahorjanom. „Slovensko je veľmi polarizované. Zo strany Ruska je tu záujem, aby našu spoločnosť ovplyvňovalo prokremeľskými naratívmi. (…) Cieľom je až ovplyvnenie politík Euróspkej únie voči Ruskej federácii“, hovorí expert. Dodáva, že prostredníctvom spochybnenia hlasu Slovenska v EÚ či Nato sa môžu Rusku ľahšie na týchto úrovniach presadzovať naratívy Kremľa. Domicián Zahorjan z Nest Institute upozorňuje na stretnutia so šéfom ruskej rozviedky Sergejom Naryškinom. „Stretnutie s takýmito ľuďmi indikuje hrozbu pre bezpečnosť Slovenska. Lebo keď sa pozriete, kto je Naryškin a čo má v náplni práce, tak vidíte, že vedie inštitúciu, ktorá vykonáva okrem iného operácie, ktoré sa snažia destabilizovať iné krajiny a vykonáva aj informačné operácie“, hovorí. Stretol sa s ním šéf proruskej skupiny Brat za brata Matúš Alexa, či podpredseda Smeru Ľuboš Blaha. V prípade europoslanca Blahu Zahorjan reaguje, že je to ešte horšie. „Tu vidíme náznak nejakej organizovanej spolupráce. (…) Už len samotný fatk, že sa stretli, predstavuje vážne bezpečnostné riziko pre Slovensko“, hovorí. Stretnutie premiéra Roberta Fica s prezidentom Vladimírom Putinom je podľa Zahorjana len ďalším vystupňovaním vážneho bezpečnostného rizika pre krajinu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Od invaze Ruska na Ukrajinu a obzvláště pak od druhého nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta se Evropa ocitla v bezprecedentní bezpečnostní situaci. „Naší odpovědí musí být prohloubení integrace,“ hodnotí budoucnost Evropy pro Český rozhlas Plus bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM). „Evropa musí činit daleko víc, ale bude to muset dělat chytře,“ míní europoslanec a bývalý ministr Alexandr Vondra (ODS).

Od invaze Ruska na Ukrajinu a obzvláště pak od druhého nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta se Evropa ocitla v bezprecedentní bezpečnostní situaci. „Naší odpovědí musí být prohloubení integrace,“ hodnotí budoucnost Evropy pro Český rozhlas Plus bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM). „Evropa musí činit daleko víc, ale bude to muset dělat chytře,“ míní europoslanec a bývalý ministr Alexandr Vondra (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi průvodní jevy plicní fibrózy patří zhoršená dušnost, popřípadě kašel, ale i váhový úbytek a další potíže. Svůj příběh přijde vyprávět pan Vladimír, který se léčí novinkovou biologickou léčbou. Hostem ve studiu bude i prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice Praha.

Hokejoví fanúšikovia ju poznajú z televízie ako tú, ktorá chodieva na striedačke Nitry a dáva hráčom čpavok. Fyzioterapeutka Lenka Skaličanová nie je síce na mediálnom výslní, ale má výrazný podiel nielen na úspechoch Nitry, ale viacerých slovenských športovcoch. Bola napríklad súčasťou premeny Vladimíra Weissa mladšieho a pracovala aj s Martinom Škrtelom. Nepôsobí len ako fyzioterapeutka, ale aj akási mentálna koučka. Skalka, ako ju všetci volajú, prijala pozvanie do Olympijského videocastu.Videocast vzniká v spolupráci so Slovenským olympijským a športovým výborom a novú časť nájdete každé dva týždne na ŠPORT.sk.Čo sa v rozhovore dozviete?ako to funguje v kabíne v HK Nitra a kto je tam kráľv čom bol „magic” Šimon Nemecaká je jej úloha počas a po zápasekedy jej praskli nervyprečo bola „vyhodená” z futbalovej reprezentácieako sa mení v play-offprečo písala Weissovi ml. a ako mu pomohlaže na ihrisku sa odráža tvoj život

Slovensko bude v najbližšom roku v dôsledku obchodnej vojny ekonomicky stagnovať. Americký prezident Donald Trump stavia múry, tentokrát v medzinárodnom obchode s automobilmi. Od obchodných partnerov budú Spojené štáty pýtať 25 percentné clo, ak budú chcieť predávať autá na tamojšom trhu.V dnešnom podcaste budete počuť Branislava Žúdela, riaditeľa odboru makroekonomických analýz a prognóz na Inštitúte finančnej politiky. Nahrával Vladimír Amrich.

Slovensko bude v najbližšom roku v dôsledku obchodnej vojny ekonomicky stagnovať. Americký prezident Donald Trump stavia múry, tentokrát v medzinárodnom obchode s automobilmi. Od obchodných partnerov budú Spojené štáty pýtať 25 percentné clo, ak budú chcieť predávať autá na tamojšom trhu.V dnešnom podcaste budete počuť Branislava Žúdela, riaditeľa odboru makroekonomických analýz a prognóz na Inštitúte finančnej politiky. Nahrával Vladimír Amrich.

Prezident Petr Pavel včera vystoupil ve Sněmovně na mimořádné schůzi k obranyschopnosti Česka. Téma bezpečnosti by mělo být podle něj společné všem stranám a nemělo by být součástí politického boje. Opozice, která jednání iniciovala, se ale neveřejné části diskuse nezúčastnila. Vyšel apel hlavy státu do ztracena? Politoložka Vladimíra Dvořáková ještě přiblíží, jak politické strany zbrojí na podzimní volby, i to, proč někteří raději sázejí na negativní kampaň.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Dominantou Zlína je už od roku 1939 mrakodrap, který nechal postavit Jan Antonín Baťa jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Návrh pocházel z architektonické dílny Vladimíra Karfíka a stavba se pyšnila hned několika unikáty. K těm největším patří bezesporu pojízdná kancelář šéfa firmy, kterou se i dnes mohou návštěvníci mrakodrapu projet.

Po volbách v červnu 1990 nastoupili do úřadu dva národní premiéři: právník a historik Petr Pithart za Občanské fórum jako předseda české vlády. Pithart vlastně pokračoval ve funkci, do které byl jmenován několik měsíců předtím. A právník Vladimír Mečiar za Veřejnost proti násilí, a to jako premiér slovenský. V prvním půlroce 1990 byl slovenský ministr vnitra.

Ako sa to dá, že dôchodca začne s miestnymi dedinskými rómskymi chlapcami zveľaďovať najprv spustnutý cintorín a postupne všeličo iné? Prečo to robí? Ako sa mu s rómskymi chlapcami darí toto dobrovoľníčenie? Pustite si tento diel ❤️DÁSATO a načerpajte si trocha z jeho energie. Prajem inšpiratívne sledovanie a nezabúdajte, že ❤️DÁSATO.

Po volbách v červnu 1990 nastoupili do úřadu dva národní premiéři: právník a historik Petr Pithart za Občanské fórum jako předseda české vlády. Pithart vlastně pokračoval ve funkci, do které byl jmenován několik měsíců předtím. A právník Vladimír Mečiar za Veřejnost proti násilí, a to jako premiér slovenský. V prvním půlroce 1990 byl slovenský ministr vnitra.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Minulý týden vznikla nová formace, která se zúčastní voleb do Poslanecké sněmovny – Okamurova čtyřkoalice. Vlastně ne, čtyřkoalice se jí říkat nesmí, protože formálně čtyři strany (Svobodní, PRO, Trikolóra a SPD) jdou na kandidátce Okamurovy SPD.Ano, ano, SPD a další strany vypustily mnoho slz a morálního pohoršení nad tím, že před čtyřmi lety šla do voleb koalice SPOLU, která se ovšem deklarovala jako koalice tří stran a musela kvůli tomu přeskočit 11procentní práh na vstup do Poslanecké sněmovny. SPD a další strany tehdy opakovaly mantru Miloše Zemana, že předvolební koalice je podvod na voličích.Dnes – v duchu této logiky – se dopouštějí přímo kolosálního podvodu, když se tváří, že jsou jedna strana, takže jim k přeskočení do Poslanecké sněmovny stačí jen přejít 5procentní hranici.V novém podcastu popisujeme, co vedlo Tomia Okamuru k tomu, že docela štědře nabízí místa na své kandidátce, jaké jsou konfliktní linie uvnitř tábora skryté čtyřkoalice a kdo nakonec uspěje v souboji o stejný typ voličů, kde se na SPD tlačí ještě ANO, Stačilo a Motoristé.Přinášíme spekulaci, jestli ekonomka Šichtařová, která má vést kandidátku čtyřkoalice – pardon, SPD – v Praze, používá siderické kyvadélko na určování začátku konce světové ekonomiky a zda se v době předvolební kampaně zase pustí do svého exmanžela Vladimíra Pikory z kandidátky Motoristů.

„Když píšu partituru, už ji mám tak v hlavě, že k tomu nepotřebuji hudební nástroj. Proto odjíždím do nějakého pustého kaňonu, na Gran Canarii nebo do pouště na jihu Fuerteventury, kde je úplný klid,“ říká skladatel Vladimír Franz o svém tvůrčím procesu. Jak se brání rutině? Co jeho skladby říkají o stavu světa? A jak vzpomíná na své pedagogické působení na učilišti? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když píšu partituru, už ji mám tak v hlavě, že k tomu nepotřebuji hudební nástroj. Proto odjíždím do nějakého pustého kaňonu, na Gran Canarii nebo do pouště na jihu Fuerteventury, kde je úplný klid,“ říká skladatel Vladimír Franz o svém tvůrčím procesu. Jak se brání rutině? Co jeho skladby říkají o stavu světa? A jak vzpomíná na své pedagogické působení na učilišti? Poslechněte si rozhovor.

Podaří se Američanům zprostředkovat ukrajinsko-ruské příměří do Velikonoc? A za jakých podmínek? Jak se zatím rýsuje podoba kandidátek Spolu a ANO do podzimních voleb? A co ukázal rekordní zájem lidí zapsat se do registru dárců krvetvorných buněk? Poslechněte si celou polední publicistiku s Vladimírem Krocem.

Jak se čeští chovatelé skotu chrání před zavlečením slintavky a kulhavky ze Slovenska? Proč se Jan Zahradil rozhodl skončit v ODS právě teď? Bude nové vedení Mezinárodního olympijského výboru (MOV) vstřícnější k ruským a běloruským sportovcům? A proč mělo spojenecké bombardování Kralup nad Vltavou přesně před 80 lety tak ničivé následky? Poslechněte si polední publicistiku s Vladimírem Krocem.

V pátek bude zasedat Akademický senát Univerzity Karlovy. Čím se bude zabývat? Jak je na jeho dotazy rektorka připravena? Nakolik vysoké odměny pro vedení vysoké školy jsou adekvátní? A proč byl ze své funkce odvolán děkan Katolické teologické fakulty? Vladimír Kroc se ptal rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové.

Očkovaní ľudia ako geneticky modifikované kukurice so zmenenou DNA. Takéto majú byť zistenia vládneho splnomocnenca pre manažovanie pandémie. Sú to bludy? Vedci, Štátny ústav na kontrolu liečiv a prezident splnomocnenca kritizujú a hovoria o šírení poplašnej správy. Ako dopadne súboj konšpirácii s faktami? Stráca verejnosť dôveru vo vakcíny a v modernú vedu? Čo robiť s tým, ak počúvame takéto vyhlásenia a ako sa v nich orientovať?Braňo Závodský sa rozprával s biochemikom a imunológom Slovenskej akadémie vied Vladimírom LEKSOM. Telefonický hosť bol riaditeľ a generálny tajomník služobného úradu Štátneho ústavu na kontrolu liečiv Roman DORČÍK.

„V tejto vojne dospeli už deti, ktoré majú šesť či desať rokov. Vojna v tebe zničí to dieťa. Oberie ťa o ľahkosť vnímania“, tvrdí ukrajinská študentka architektúry Nadiezhda Ratskova. Pre Putinovou vojnou musela utiecť z Buče. Na jednej strane návrh „okamžitého prímeria“, na druhej prístup „áno, ale…“. Na tej prvej Trum a Zelenskyj (a svet), na druhej Vladimír Putin. A ak je v hre ukončenie hroznej vojny so stovkami tisíc mŕtvych a miliónmi utečencov, druhá strana stola je aj o sýtení dobyvačnosti obyvateľa Kremľa, ktorý napriek tomu, že prímerie slovne víta, vojnovú mašinériu naďalej nevypína z pohybu. Táto diplomacia vojny a mieru však nemá len svojich vonkajších a nezainteresovaných pozorovateľov. Ale aj tých, ktorých vyhnala z domovov, potrhala rodiny, vzťahy...urobila z nich vyhnancov či utečencov v cudzom svete. Ako sa im pozerá na Putinovu nechuť po mieri? Či na produkciu koaličných lídrov: Andrej Danko sa napríklad teší z „faciek“ Donalda Trumpa „zelenému mužíčkovi“ Volodymyrovi Zelenskému; či čerstvý a opakovaný „ani cent“ na vojenskú pomoc Ukrajine z úst premiéra Fica. Pýtať sa budem Nadiezhdy Ratskovej, študentky architektúry, ktorá pred agresiou Putinovej vojny utiekla z pekla ukrajinskej Buče. „V tejto vojne dospeli už deti, ktoré majú šesť či desať rokov. Vojna v tebe zničí to dieťa. Oberie ťa o ľahkosť vnímania“, tvrdí Nadiezhda. „Chcem veriť, že obeť, ktorú prinášajú ľudia na Ukrajine – či už v podobe utrpenia, bojov, strádania, ušlého detstva – prinesie ovocie. Že skôr či neskôr budeme žiť v slobode“, dodáva. Nadiezhda rozpráva, že vojna mení priority v hodnotách človeka. „Vnímaš ich úplne inak“, tvrdí. „Uvedomuješ si, že život vôbec nie je samozrejmosťou a je veľmi neistou hodnotou“, dodáva. Do popredia sa dostávajú vzťahy. „Jediné, na čo sa vieš spoľahnúť, sú tí druhí“, rozpráva. A hovorí pritom o úlohe ukrajinských vojakov, ktorí dávajú krajine nádej. „To sú obyčajní ľudia, ktorí robia zázraky každý deň“, tvrdí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Zásadnou diskusiou bude, ako donútiť Rusko a Vladimíra Putina, aby (otázku prímeria) brali vážne. Aby boli ochotní sadnúť si k rokovaciemu stolu a preukázali dobrú vôľu. Zatiaľ ju nevidím“, konštatuje analytik Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázkyAko sa javí Putinov postoj k okamžitému prímeriu s odstupom dní? Ak ho víta, no jedným dychom dodáva, že „nevedie k trvalému mieru“ a „nerieši prvotné príčiny konfliktu“, nie je jeho faktickým popretím? Už v prvej reakcii to naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér cez víkend zorganizoval virtuálny samit koalície „ochotných“, z ktorého vzišiel tlak v podobe návrhu na desaťtisícový kontingent mierových síl a kritika Putina za jeho prístup charakterizovaný postojom „áno, ale“. A tiež kritika za jeho faktické naťahovanie času. Už v utorok má s ruským prezidentom telefonicky rokovať Donald Trump. Aké sú výhliadky navrhovaného „okamžitého 30-dňového prímeria“? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Zásadnou diskusiou bude, ako donútiť Rusko a Vladimíra Putina, aby (otázku prímeria) brali vážne. Aby boli ochotní sadnúť si k rokovaciemu stolu a preukázali dobrú vôľu. Zatiaľ ju nevidím“, konštatuje analytik Havlíček. „Pokračujú útoky, vojenské operácie“, dodáva. Vladimír Putin a jeho ľudia budú podľa Pavla Havlíčka naťahovať čas. „Na stôl dajú zdanlivo neprijateľné veci a budú chcieť o nich hovoriť. No nebudú chcieť krátkodobo dosiahnuť žiadny konkrétny výsledok“, hovorí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.