Podcasts about vladim

Tentokrát cestujeme na rozhlasových vlnách s televizním moderátorem, popularizátorem vědy, milovníkem i ochráncem přírody a také autorem knihy Řeka zázraků. S velkým sympaťákem Vladimírem Kořenem jsme si povídali při živé nahrávce na Cestovatelském festivalu v Pardubicích.

Blíží se konec roku a tak se začneme připravovat na silvestrovský večírek. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření nabízí recept na pikantní anglické koláčky.

Nabídnout divákům nebo posluchačům veselého Silvestra, to je úkol pro ty největší humoristy a herecké veličiny. Často se to nepovede a jenom vzácně jsme schopni tu kterou scénku konzumovat ještě po letech, jako se to podařilo třeba televizním Silvestrům Vladimíra Menšíka.

Nabídnout divákům nebo posluchačům veselého Silvestra, to je úkol pro ty největší humoristy a herecké veličiny. Často se to nepovede a jenom vzácně jsme schopni tu kterou scénku konzumovat ještě po letech, jako se to podařilo třeba televizním Silvestrům Vladimíra Menšíka.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dobách našich babiček se na Boží hod nevařilo, ani nic jiného nedělalo. Vše muselo být připraveno předem, jak připomenou Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.

Vztah k přírodě má Vladimír Kořen od dětství. Když se coby čerstvě vystudovaný novinář dostal do České televize, začal se záhy orientovat na vědu. Mohl tak být u řady českých botanických i zoologických unikátů a neustále se dozvídat něco nového. Dnes má svůj vlastní pořad, prostřednictvím kterého nás seznamuje se Zázraky přírody.

S priamymi účastníkmi SNP nielen o Vianociach. Hosťami Katy Martinkovej v Nočnej pyramíde sú Vladimír Strmeň a Branislav Tvarožek. | Hostia: Vladimír Strmeň a Branislav Tvarožek (priami účastníci SNP). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Patrí medzi futbalistov, ktorí zanechali v najvyššej futbalovej súťaži na Slovensku svoj odkaz a rozhodne má na čo spomínať. V 65. epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk sme sa pozhovárali s niekdajším ofenzívnym záložníkom Blažejom Vaščákom, s ktorým sme si pospomínali aj na slávne časy Petržalky z Ligy majstrov.Práve s mužstvom spoza Starého mosta totiž zažil jazdu, na ktorú sa spomína dodnes a Petržalka, v tom čase ešte FC Artmedia, ostáva aj naďalej jediným slovenským tímom, ktorému sa podarilo v hlavnej fáze Ligy majstrov vybojovať aspoň nejaké body.„Bielo-čierni” nielenže získali body, ale dokonca sa postarali o senzáciu, keď otočili zápas na pôde úradujúceho víťaza Ligy majstrov FC Porto zo stavu 0:2 a šokovali tým Európu. Nakoniec bola Artmedia len pár centimetrov od vyraďovacej fázy tejto prestížnej súťaže.Dnes 42-ročný bývalý futbalista si zaspomínal na svoje slávne časy, no vyjadril sa aj k súčasnému dianiu v Niké lige, k tomu, kto má podľa neho šancu obrať ŠK Slovan Bratislava o majstrovský titul, či má tréner Vladimír Weiss st. stále rovnaký „drive” ako za jeho čias v Petržalke a čo sa podľa neho slovenská futbalová reprezentácia má šancu prebojovať na MS 2026 v Kanade, USA a Mexiku.Viac sa už dozviete v poslednej tohtoročnej epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk, v ktorej sa futbalový redaktor Ján Jasenka porozprával s Blažejom Vaščákom.

Spisovatelka Slávka Kopecká bez smíchu nemůže žít. Celý život vyhledávala lidi se smyslem pro humor. Sepsala vzpomínky Jiřího Sováka, Vlastimila Brodského, Vladimíra Menšíka či Jiřiny Bohdalové. Její poslední knížka prý odpadla z pracovního stolu při gruntování.

Patrí medzi futbalistov, ktorí zanechali v najvyššej futbalovej súťaži na Slovensku svoj odkaz a rozhodne má na čo spomínať. V 65. epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk sme sa pozhovárali s niekdajším ofenzívnym záložníkom Blažejom Vaščákom, s ktorým sme si pospomínali aj na slávne časy Petržalky z Ligy majstrov.Práve s mužstvom spoza Starého mosta totiž zažil jazdu, na ktorú sa spomína dodnes a Petržalka, v tom čase ešte FC Artmedia, ostáva aj naďalej jediným slovenským tímom, ktorému sa podarilo v hlavnej fáze Ligy majstrov vybojovať aspoň nejaké body.„Bielo-čierni” nielenže získali body, ale dokonca sa postarali o senzáciu, keď otočili zápas na pôde úradujúceho víťaza Ligy majstrov FC Porto zo stavu 0:2 a šokovali tým Európu. Nakoniec bola Artmedia len pár centimetrov od vyraďovacej fázy tejto prestížnej súťaže.Dnes 42-ročný bývalý futbalista si zaspomínal na svoje slávne časy, no vyjadril sa aj k súčasnému dianiu v Niké lige, k tomu, kto má podľa neho šancu obrať ŠK Slovan Bratislava o majstrovský titul, či má tréner Vladimír Weiss st. stále rovnaký „drive” ako za jeho čias v Petržalke a čo sa podľa neho slovenská futbalová reprezentácia má šancu prebojovať na MS 2026 v Kanade, USA a Mexiku.Viac sa už dozviete v poslednej tohtoročnej epizóde podcastu Kam si to kopol? na ŠPORT.sk, v ktorej sa futbalový redaktor Ján Jasenka porozprával s Blažejom Vaščákom.

Co přinese dlouho připravovaná dohoda EU s jihoamerickým uskupením Mercosur? Proč se její podpis odkládá na leden? A jak se má změnit společná zemědělská politika sedmadvacítky? Vladimír Kroc se zeptal ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze.

Martin Diviš řídí největší českou pojišťovnu už sedmnáct let. Eva Bláhová prodává v Česku služby jedné z největších poradenských firem světa. Proč se sešli na pódiu živého natáčení podcastu Jedno procento? Spojila je účast v letošním ročníku prestižních ocenění Mastercard Banka roku, kde je KPMG jedním z hlavních partnerů a Kooperativa se stala Pojišťovnou roku. Co mají ti dva opravdu společného? Oba věří, že práce musí bavit – a oba si z toho umí udělat legraci.Jsou rozhovory, které se vedou podle scénáře, a pak jsou ty, kde hosté zlobí a vyrušují, předávají si květiny a dohadují se s moderátorem i mezi sebou, jestli existují „ženské zbraně” v byznysu. Ty druhé jsou obvykle zábavnější jak pro publikum, tak hosty a moderátora. Myslím, že dnešní epizoda mezi ně patří.Martin Diviš přišel do Kooperativy v prosinci 1995 jako dvaadvacetiletý kluk, který v životě pořádně nenapsal ani sloh. Dostal tip od kamaráda, že tam hledají tiskového mluvčího. Po půlhodinovém rozhovoru s tehdejším šéfem Vladimírem Mrázem věděl jediné – pro tohohle člověka chce pracovat. O pojišťovnictví nevěděl vůbec nic.Dnes, po třiceti letech, vede firmu se čtyřmi tisíci zaměstnanci a stále tvrdí, že se má co učit. Když v roce 2008 přebíral kormidlo po svém mentorovi, přišla finanční krize. A po ní další výzvy. I proto je dnes sebevědomým a zkušeným manažerem. Ale zároveň si dodnes udržuje zdravou dávku pokory – v čemž mu mimo jiné pomáhá i to, že si ve volném času sedá jako pilot do kokpitu dopravních letadel.Eva Bláhová má za sebou kariéru v japonském Nissanu i americkém Oracle, než zakotvila v KPMG. Prodává služby jedné z největších poradenských firem světa – ale nesnáší slovo „shánět klienty”. Raději mluví o budování důvěry a dlouhodobých vztahů. A když se jí někdo zeptá na „ženské zbraně” v byznysu, dostane ráznou odpověď.Jako holka si přála být zpěvačkou, malířkou nebo prodávat zmrzlinu. Dnes vede tým v KPMG – a zároveň je přesvědčená, že práce je jen jeden střípek v mozaice života.Tohle není rozhovor o číslech a strategiích. Je o lidech, kteří si našli svou vášeň – ať už v kokpitu letadla, na trase Ironmana, nebo v budování týmů. O tom, že kritické myšlení je důležitější než poslouchat někoho, kdo slibuje, že všechno vyřeší za vás. A o tom, že sranda – ne humor, ne legrace, ale stará dobrá sranda, jak říká Martin Diviš – je nedílnou součástí života i byznysu.Přeju vám příjemný poslech.

Co přinese dlouho připravovaná dohoda EU s jihoamerickým uskupením Mercosur? Proč se její podpis odkládá na leden? A jak se má změnit společná zemědělská politika sedmadvacítky? Vladimír Kroc se zeptal ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze.

Co přinese dlouho připravovaná dohoda EU s jihoamerickým uskupením Mercosur? Proč se její podpis odkládá na leden? A jak se má změnit společná zemědělská politika sedmadvacítky? Vladimír Kroc se zeptal ekonoma Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Často zmiňujeme významné autorky dobových kuchařek, ale o mužích se moc nemluví. Přitom kuchyně věhlasných podniků řídili právě oni. Třeba Vilém Vrabec. Jeho recept na kapra v pivním těstíčku vybrali Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření.

Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření připomenou důležitost kvasnic a s jejich pomocí upečeme pletenec s jabčaty.

V Muzeu Českého ráje v Turnově se zeptáme etnografky Vladimíry Jakouběové, čím jsou typické betlémy v Pojizeří.

Sudcovia Ústavného súdu v Košiciach spravili dve významné rozhodnutia. Za protiústavný vyhlásil zákon, ktorý obmedzoval fungovanie mimovládnych organizácií. Verejný ochranca práv označil tento krok za „cenný vianočný dar demokracii“.Katarína Batková z organizácie Via Iuris v dnešnom podcaste hovorí, že sa sudcovia postavili na stranu občianskej spoločnosti. Zákon totiž obmedzoval právo občanov na združovanie.Parlament strávil prerokovávaním zákona, ktorý má zrušiť Úrad na ochranu oznamovateľov, strávil takmer celú poslednú tohtoročnú schôdzu. Úsilie koaličných poslancov bolo nateraz márne. Ústavný súd zastavil účinnosť zákona a povedal, že sa naň pozrie podrobnejšie.Nahrával Vladimír Amrich.Na podcaste spolupracovali Sophia Štefániková a Adam Obšitník.

Sudcovia Ústavného súdu v Košiciach spravili dve významné rozhodnutia. Za protiústavný vyhlásil zákon, ktorý obmedzoval fungovanie mimovládnych organizácií. Verejný ochranca práv označil tento krok za „cenný vianočný dar demokracii“.Katarína Batková z organizácie Via Iuris v dnešnom podcaste hovorí, že sa sudcovia postavili na stranu občianskej spoločnosti. Zákon totiž obmedzoval právo občanov na združovanie.Parlament strávil prerokovávaním zákona, ktorý má zrušiť Úrad na ochranu oznamovateľov, strávil takmer celú poslednú tohtoročnú schôdzu. Úsilie koaličných poslancov bolo nateraz márne. Ústavný súd zastavil účinnosť zákona a povedal, že sa naň pozrie podrobnejšie.Nahrával Vladimír Amrich.Na podcaste spolupracovali Sophia Štefániková a Adam Obšitník.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Vladimíra Šrýtrová: Tisková mluvčí a pracovnice prevence kriminality Krajského policejního ředitelství Libereckého kraje. Předvánoční čas přeje zlodějům, kteří ve velké míře pracují i ve skupinách a jsou čím dál vynalézavější. Jaká místa jsou pro nás nebezpečná, jak bychom se měli chránit a proč bychom neměli nechávat v popelnicích obaly od drahých dárků se štítky s naší adresou. Nejen to probereme hodinu před polednem s tiskovou mluvčí a pracovnicí prevence kriminality Krajského policejního ředitelství Libereckého kraje Vladimírou Šrýtrovou.

Vladimíra Šrýtrová: Tisková mluvčí a pracovnice prevence kriminality Krajského policejního ředitelství Libereckého kraje. Předvánoční čas přeje zlodějům, kteří ve velké míře pracují i ve skupinách a jsou čím dál vynalézavější. Jaká místa jsou pro nás nebezpečná, jak bychom se měli chránit a proč bychom neměli nechávat v popelnicích obaly od drahých dárků se štítky s naší adresou. Nejen to probereme hodinu před polednem s tiskovou mluvčí a pracovnicí prevence kriminality Krajského policejního ředitelství Libereckého kraje Vladimírou Šrýtrovou.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už koncem 19. století u nás byly dostupné různé exotické dobroty, především na vánočních trzích. Vladimíra Jakouběová a Jaroslav Hoření poradí, jak z nich připravit ovocný chlebíček.

Energetický regulační úřad zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny. Nově do nich započítá převedení poplatků za podporované zdroje energie na stát. O kolik to zatíží rozpočet pro rok 2026? Povede zlevnění energie ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem? A co se stane, když vláda odmítne nový systém emisních povolenek ETS 2? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Energetický regulační úřad zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny. Nově do nich započítá převedení poplatků za podporované zdroje energie na stát. O kolik to zatíží rozpočet pro rok 2026? Povede zlevnění energie ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem? A co se stane, když vláda odmítne nový systém emisních povolenek ETS 2? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.

Energetický regulační úřad zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny. Nově do nich započítá převedení poplatků za podporované zdroje energie na stát. O kolik to zatíží rozpočet pro rok 2026? Povede zlevnění energie ke zvýšení konkurenceschopnosti českých firem? A co se stane, když vláda odmítne nový systém emisních povolenek ETS 2? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Putinova vojna akoby mi zobrala život, odvtedy žijem v zlom sne“, hovorí Oleksandra Sherhina, ktorú vojna vyhnala z domova na predmestí Kyjeva. Ráno 24. februára. Malo byť dňom narodenín jej syna. Stalo sa dňom vojny. Tiež dňom, keď prišla o prácu. A o pár dní prišla k bolestnému rozhodnutiu, že príde aj o domov. To všetko pre agresiu, za ktorou stál Vladimír Putin. Nemá preňho iné pomenovanie ako terorista. A s teroristom sa nerokuje. Je presvečená, že s takými ľuďmi sa ani neuzatvárajú dohody. Tobôž mierové. Oleksandra Sherhina. Ukrajinka, ktorá našla svoj druhý domov na Slovensku. „Keby som nemala syna, zostala by som tam a šla by som aj na front“, hovorí. Z Ukrajiny ju vyhnala zodpovednosť za jeho bezpečie, vysvetľuje.Na Slovensko ich vojna vyhnala podľa rôznych zdrojov do 400-tisíc. Tie oficiálne hovoria o približne 200-tisíc občanoch Ukrajiny, ktorí tu našli svoj domov v čase vojnového besnenia Putinovej mašinérie. Ide o tých, čo sú pod dočasnou ochranou, s dočasným pobytom či pobytom trvalým. Pre zvyšok bolo Slovensko prestupnou krajinou. Speváci, hudobníci, vedci, ale i ľudia s prozaickejšími povolaniami, ktorí denne nastupujú do prevádzok s pásovou výrobou, či vozia nás v taxíkoch našich miest. Spája ich osud vyhnancov vojnového besnenia. Jednou z nich je Oleksandra Sherhina. Z Kyjeva. S bytom z predmestia, ktoré je neďaleko smutne známej Irpine. Domov opustila už v prvé dni invázie, keďže ruské vojská sa dostali nebezpečne blízko. V okupovanej oblasti – v rodisku mamy – v Berďansku zostala zo zdravotných dôvodov časť príbuzenstva. A ona -Oleksandra – zakotvila v Bratislave. Fotografka Pohody, či Novej cvernovky. A najnovšie aj so skúsenosťou vlastnej kaviarne. Čo robí so životmi vojna? Ako ich premieňa rozpínavosť mocných? A aká perspektíva sa črtá v časoch, keď akoby rástlo porozumenie medzi Trumpom a Putinom, no na úkor záujmov Ukrajincov? Témy pre Oleksandru Sherhinu, Ukrajinku, ktorá našla útočisko v Bratislave. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Hosťom relácie Dírerov filter bol vloger a tvorca obsahu Filip Sulík. Pôsobil ako šéf platformy Youdare, ktorá umožňovala plnenie online výziev za finančné odmeny. Aktívny je najmä na sociálnych sieťach, na ktorých zverejňuje kontroverzné komentáre, často útočí aj na vzhľad známych osobností. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:- prečo chcel poslať na účastníkov Pride-u Vladimíra Dedečka- prečo šíri na internete nenávisť- prečo nemá rád progresívny tábor- prečo chce vstúpiť do politiky- či je za jeho názormi nedostatok pozornosti od otca

Vydáme na vánoční trhy v dobách našich babiček, kde hospodyně mimo jiné nakupovaly různé koření. A s Vladimírou Jakouběovou a Jaroslavem Hořením vyzkoušíme recept na černou rybu.

Vianočné darčeky pre naše ozbrojené sily. Do konca roka majú na Slovensko doraziť ďalšie americké stíhačky F16. Vojaci dostanú nové uniformy aj zbrane. Minister medzitým nakupuje protivzdušnú obranu a muníciu či stavia nemocnice. Čo všetko vlastne minister nakupuje a pomôžem jeho nákupná vlna obranyschopnosti Slovenska? Ako nám pomôže vojenský Schengen?Európsku úniu čaká ťažký summit. Na stole je rozhodnutie o zmrazených ruských aktívach a financiách pre Ukrajinu, ktorá sa už takmer 4 roky bráni ruskému agresorovi. Rokovanie o mieri sú však vraj bližšie k výsledku akoo predtým.Čo to znamená a ako môže vyzerať mier? Bude premiér Fico spoločné financovanie vojenských výdavkov pre Ukrajinu vetovať? A prečo premiér o Európskej únii hanlivo hovorí, že ak má skapať nech skape? Braňo Závodský sa rozprával s bezpečnostným analytikom a odborníkom na obranné plánovanie Vladimírom Bednárom.

„Premiér Fico je bezmocný. Najmocnejší vo vláde sú teraz ministri, ktorí keby sa vrátili do parlamentu, môžu vydierať“, hovorí o rozpoložení moci vrámci aktuálnej vládnej koalície opozičný poslanec František Mikloško. Poukazuje pritom na mená ako Rudolf Huliak, Martina Šimkovičová či Peter Kotlár. „To sú dnes mocnejší ľudia ako premiér“. „Už sa tejto noci táto vláda nezbaví“ – nestor slovenského parlamentu František Mikloško tak reagoval na prelomenie prezidentovho veta po štvrtkovom nočnom rokovaní. Noc, ktorá nebola vážna len pre obsah rokovania. Noc, ktorá opäť obnažila úroveň nositeľov moci. Alkohol, vulgarizmy, náznaky fyzických stretov. A to všetko ako kontext pre zákon, ktorý sa nielen existenčne dotkne tímu, ktorý vybudoval fungujúci úrad a poskytoval ochranu oznamovateľom korupcie, ale oslabí dôveru v inštitúcie a protikorupčné nastavenie, ako upozorňujú jeho kritici. Slovensko má za sebou jednu z ďalších kapitol z radu „noci dlhých nožov“ z čias Vladimíra Mečiara, ktorá vtedy prekreslila mocenské siločiary až do úrovne inštitúcií. V piatok predpoludním opäť zaznelo, že „včerajšia noc sa zapíše do dejín“ a „vláda sa jej nezbaví“ – František Mikloško teraz hovoril o vláde Roberta Fica. Čo nezmazateľné na nej vidí? A kam nás takéto škvrny ťahajú? Otázky na Františka Mikloška. „Premiér Fico je bezmocný. Najmocnejší vo vláde sú teraz ministri, ktorí keby sa vrátili do parlamentu, môžu vydierať“, hovorí o rozpoložení moci vrámci aktuálnej vládnej koalície opozičný poslanec František Mikloško. Poukazuje pritom na mená ako Rudolf Huliak, Martina Šimkovičová či Peter Kotlár. „To sú dnes mocnejší ľudia ako premiér“. „To je až neuveriteľné. Oni dostali zelenú kartu, majú voľné ruky. Samozrejme, že asi budú cítiť nejakú hranicu, ale sú neodvolateľní. Premiér je v tejto chvíli bezmocný. Jeho ústavné právomoci, že môže kedykoľvek odvoliť ministra, sa veľmi spochybnili“Čiže, vy hovoríte, že premiér ako najmocnejší muž tejto krajiny je bezmocný smerom k svojej vláde, ku koalícii?„Bezmocný. Najmocnejší ľudia sú teraz ministri v tej vláde. Keby sas vrátili do parlamentu, môžu vydierať a odísť do opozície. To sú dneska mocnejší ľudia ako premiér.“Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Premiér Fico je bezmocný. Najmocnejší vo vláde sú teraz ministri, ktorí keby sa vrátili do parlamentu, môžu vydierať“, hovorí o rozpoložení moci vrámci aktuálnej vládnej koalície opozičný poslanec František Mikloško. Poukazuje pritom na mená ako Rudolf Huliak, Martina Šimkovičová či Peter Kotlár. „To sú dnes mocnejší ľudia ako premiér“. „Už sa tejto noci táto vláda nezbaví“ – nestor slovenského parlamentu František Mikloško tak reagoval na prelomenie prezidentovho veta po štvrtkovom nočnom rokovaní. Noc, ktorá nebola vážna len pre obsah rokovania. Noc, ktorá opäť obnažila úroveň nositeľov moci. Alkohol, vulgarizmy, náznaky fyzických stretov. A to všetko ako kontext pre zákon, ktorý sa nielen existenčne dotkne tímu, ktorý vybudoval fungujúci úrad a poskytoval ochranu oznamovateľom korupcie, ale oslabí dôveru v inštitúcie a protikorupčné nastavenie, ako upozorňujú jeho kritici. Slovensko má za sebou jednu z ďalších kapitol z radu „noci dlhých nožov“ z čias Vladimíra Mečiara, ktorá vtedy prekreslila mocenské siločiary až do úrovne inštitúcií. V piatok predpoludním opäť zaznelo, že „včerajšia noc sa zapíše do dejín“ a „vláda sa jej nezbaví“ – František Mikloško teraz hovoril o vláde Roberta Fica. Čo nezmazateľné na nej vidí? A kam nás takéto škvrny ťahajú? Otázky na Františka Mikloška. „Premiér Fico je bezmocný. Najmocnejší vo vláde sú teraz ministri, ktorí keby sa vrátili do parlamentu, môžu vydierať“, hovorí o rozpoložení moci vrámci aktuálnej vládnej koalície opozičný poslanec František Mikloško. Poukazuje pritom na mená ako Rudolf Huliak, Martina Šimkovičová či Peter Kotlár. „To sú dnes mocnejší ľudia ako premiér“. „To je až neuveriteľné. Oni dostali zelenú kartu, majú voľné ruky. Samozrejme, že asi budú cítiť nejakú hranicu, ale sú neodvolateľní. Premiér je v tejto chvíli bezmocný. Jeho ústavné právomoci, že môže kedykoľvek odvoliť ministra, sa veľmi spochybnili“Čiže, vy hovoríte, že premiér ako najmocnejší muž tejto krajiny je bezmocný smerom k svojej vláde, ku koalícii?„Bezmocný. Najmocnejší ľudia sú teraz ministri v tej vláde. Keby sas vrátili do parlamentu, môžu vydierať a odísť do opozície. To sú dneska mocnejší ľudia ako premiér.“Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Nová koaliční vláda Andreje Babiše s postem ministra pro evropské záležitosti nepočítá. Je ministr pro evropské záležitosti postradatelnou postavou ve vládním týmu? Nahradí ho tzv. šerpa premiéra? A proč dosluhující vláda odmítla evropskou směrnici o zlepšení genderové vyváženosti ve vedení největších společností? Vladimír Kroc se zeptal ministra pro evropské záležitosti v demisi Martina Dvořáka z hnutí STAN.

Nová koaliční vláda Andreje Babiše s postem ministra pro evropské záležitosti nepočítá. Je ministr pro evropské záležitosti postradatelnou postavou ve vládním týmu? Nahradí ho tzv. šerpa premiéra? A proč dosluhující vláda odmítla evropskou směrnici o zlepšení genderové vyváženosti ve vedení největších společností? Vladimír Kroc se zeptal ministra pro evropské záležitosti v demisi Martina Dvořáka z hnutí STAN.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Bude nový premiér, vzdá-li se Agrofertu, mimo podezření ze střetu zájmů? Kdo všechno a proč by se v nové vládě mohl v konfliktu zájmů nacházet? A jak tomu předejít? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů, právničky Kateřiny Stojanové.

Prezident jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem. Bude nový premiér, vzdá-li se Agrofertu, mimo podezření ze střetu zájmů? Kdo všechno a proč by se v nové vládě mohl v konfliktu zájmů nacházet? A jak tomu předejít? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů, právničky Kateřiny Stojanové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:11 Kdy přišli první dinosauři?13:00 Kam se ubírá česká kosmonautika?25:02 Jak vznikla povinná škola?30:55 Budeme mít univerzální antisérum?37:18 Loví netopýři ptáky?45:20 Co skrývá srdce Afriky?Hovoří paleontolog Vladimír Socha, odborník na kosmonautiku Jan Spratek nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropskými institucemi v Bruselu otřásá skandál spojený s bývalou šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Co to znamená pro reputaci Evropské komise? Jak by mohl zasáhnout současnou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou? A jak vážně berou v Bruselu boj s korupcí? Vladimír Kroc se zeptal poslankyně Evropského parlamentu za Piráty Markéty Gregorové.

Evropskými institucemi v Bruselu otřásá skandál spojený s bývalou šéfkou unijní diplomacie Federicou Mogheriniovou. Co to znamená pro reputaci Evropské komise? Jak by mohl zasáhnout současnou šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou? A jak vážně berou v Bruselu boj s korupcí? Vladimír Kroc se zeptal poslankyně Evropského parlamentu za Piráty Markéty Gregorové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budou se moci ruští a běloruští sportovci účastnit zimní olympiády jako tzv. neutrálové? Proč i zástupci Mezinárodního olympijského výboru lobbují za jejich účast? Zorganizují si Rusové vlastní truc olympiádu? A jak je na tom momentálně český biatlon? Vladimír Kroc se zeptal prezidenta Českého svazu biatlonu a viceprezidenta Mezinárodní biatlonové unie Jiřího Hamzy.

Dlh Slovenska je príliš vysoký. Vláda preto čelí sankciám, ktoré zatiaľ Robert Fico ignoruje.Ak by sme chceli byť k vláde Roberta Fica štedrí, mohli by sme jej dopriať štandardnú lehotu 30 dní, kým podá do parlamentu doručí žiadosť o vyslovenie dôvery, myslí si odborník na finančné právo Matej Kačaljak. O tejto povinnosti však vedela od svojho nástupu. Práve preto existuje dvojročná výnimka z uplatňovania najprísnejších sankcií dlhovej brzdy.V podcaste prinášame aj krátke ukážky z čias, keď parlament ústavný zákon o rozpočtovej zodpovednosti schvaľoval. V tom čase bola dlhová brzda chlebovou témou. Napokon za zákon zahlasovali takmer všetci poslanci parlamentu, vrátane Roberta Fica.Čo vtedy o dlhovej brzde hovoril jeden z Ficových najbližších spolupracovníkov, Pavol Paška? Dozviete sa v dnešnom vydaní podcastu Aktuality Nahlas.Nahrával Vladimír Amrich.

Budou se moci ruští a běloruští sportovci účastnit zimní olympiády jako tzv. neutrálové? Proč i zástupci Mezinárodního olympijského výboru lobbují za jejich účast? Zorganizují si Rusové vlastní truc olympiádu? A jak je na tom momentálně český biatlon? Vladimír Kroc se zeptal prezidenta Českého svazu biatlonu a viceprezidenta Mezinárodní biatlonové unie Jiřího Hamzy.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlh Slovenska je príliš vysoký. Vláda preto čelí sankciám, ktoré zatiaľ Robert Fico ignoruje.Ak by sme chceli byť k vláde Roberta Fica štedrí, mohli by sme jej dopriať štandardnú lehotu 30 dní, kým podá do parlamentu doručí žiadosť o vyslovenie dôvery, myslí si odborník na finančné právo Matej Kačaljak. O tejto povinnosti však vedela od svojho nástupu. Práve preto existuje dvojročná výnimka z uplatňovania najprísnejších sankcií dlhovej brzdy.V podcaste prinášame aj krátke ukážky z čias, keď parlament ústavný zákon o rozpočtovej zodpovednosti schvaľoval. V tom čase bola dlhová brzda chlebovou témou. Napokon za zákon zahlasovali takmer všetci poslanci parlamentu, vrátane Roberta Fica.Čo vtedy o dlhovej brzde hovoril jeden z Ficových najbližších spolupracovníkov, Pavol Paška? Dozviete sa v dnešnom vydaní podcastu Aktuality Nahlas.Nahrával Vladimír Amrich.

Jihočeský hejtman Martin Kuba opustil ODS a zakládá vlastní politické hnutí. Co úspěšnému regionálnímu lídrovi na ODS vadí? Nemá ambice promluvit s novým hnutím do celostátní politiky? „Začíná mi chybět konkrétní vyřešení problému, které když neuděláme, tak Česko, a možná celá Evropa, může mít opravdu během 20 let velký problém a ztratit bohatství, které máme vybudované,“ odpovídá hejtman Kuba na otázky Vladimíra Kroce. Jak bude hnutí organizovat a jakou politiku prosazovat?

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Jihočeský hejtman Martin Kuba opustil ODS a zakládá vlastní politické hnutí. Co úspěšnému regionálnímu lídrovi na ODS vadí? Nemá ambice promluvit s novým hnutím do celostátní politiky? „Začíná mi chybět konkrétní vyřešení problému, které když neuděláme, tak Česko, a možná celá Evropa, může mít opravdu během 20 let velký problém a ztratit bohatství, které máme vybudované,“ odpovídá hejtman Kuba na otázky Vladimíra Kroce. Jak bude hnutí organizovat a jakou politiku prosazovat?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Dvaja poľskí občania rovnakého pohlavia uzavreli manželstvo v Nemecku. Doma ich však orgány nechceli uznať za manželov. Súdny dvor Európskej únie pred niekoľkými dňami povedal, že členské krajiny im musia priznať rovnaké práva.O praktických dôsledkoch pre život ľudí na Slovensku hovorí v podcaste Jarmila Zahradníková, odborníčka na rodinné právo, ktorá pôsobí na Slovensku. „Nie je to zázrak na počkanie, ale je to krok správnym smerom,“ hovorí.Nahrával Vladimír Amrich.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.