Podcasts about nejstar

Je jen málo měst v republice, která nemají Erbenovu ulici. Ústí nad Labem má navíc Erbenovu vyhlídku. Ale kdo by u ní hledal sochu, bustu nebo aspoň pamětní desku básníka Karla Jaromíra, hledal by marně. Pan Erben, na jehož počest byla rozhledna pojmenována, měl totiž křestní jméno Alexandr a byl předsedou zdejšího Horského spolku, tedy bývalé turistické organizace.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejstarší stálá fotografická galerie v Česku letos slaví čtyři desetiletí existence. Jubileum připomene velká retrospektivní výstava, která se veřejnosti otevře 5. prosince a nabídne průřez bohatým výstavním i workshopovým programem.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je jen málo měst v republice, která nemají Erbenovu ulici. Ústí nad Labem má navíc Erbenovu vyhlídku. Ale kdo by u ní hledal sochu, bustu nebo aspoň pamětní desku básníka Karla Jaromíra, hledal by marně. Pan Erben, na jehož počest byla rozhledna pojmenována, měl totiž křestní jméno Alexandr a byl předsedou zdejšího Horského spolku, tedy bývalé turistické organizace.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Jaškovská krčma v Horním Těrlicku je podle archivních dokladů pravděpodobně nejdéle působící hospoda na našem území a patří také k nejstarším v Evropě.

Nejstarší rybníky v Žádlovicích vznikly patrně už v 15. století při stavbě mlýna. Později je využíval také místní pivovar. Při přeměně obory na zámecký park v 18. století už byly jeho nedílnou součástí a romantická zákoutí a významné rybářské revíry nabízejí i dnes.

Jen málokterý český časopis se může pochlubit tak dlouhou a bohatou historií jako Květy. Můžeme ho označit za nejstarší časopis pro veřejnost na našem území.

Jen málokterý český časopis se může pochlubit tak dlouhou a bohatou historií jako Květy. Můžeme ho označit za nejstarší časopis pro veřejnost na našem území.

O tom, že je Země kulatá, byl přesvědčený už starý Řek Pythágorás. Empirický důkaz ale přinesl až portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães, když obeplul Zemi kolem dokola. Právě z počátku novověku pochází taky nejstarší dochovaný glóbus na světě. Jmenuje se Behaimův, po obchodníkovi s látkami a také mořeplavci Martinu Behaimovi, a prohlédnout si ho můžete v Germánském muzeu, třeba spolu s aktuální výstavou Globální Norimberk.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

Spisovatel a novinář Jan Řehounek je na Nymbursku skutečným pojmem. Od roku 2017 je totiž zároveň kronikářem města Nymburka. Přestože původně pracoval jako elektrikář, jeho vášeň pro fotografování i historii města ho nakonec přivedla k práci novinářské. Je zakládajícím členem Společnosti přátel starého Nymburka a Klubu čtenářů Bohumila Hrabala. Ale především autorem více než 60 knih převážně na téma nymburské historie.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

První pohyblivé schody na území naší republiky se rozjely v roce 1926 a stoupaly od Vltavy k parku na Letné. Tento eskalátor tvořily dřevěné stupně, byl krytý střechou a překonával převýšení 38 metrů.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zvonice v Borku u Suchomast na Berounsku ve Středočeském kraji stojí na malebném místě na okraji Chráněné krajinné oblasti Český kras. Původní dřevěná zvonice tu stála již od roku 1604. V roce 1888 byla na jejím místě postavena zvonice kamenná. Zchátralý objekt se po mnoha desetiletích dočkal obnovy a v loňském roce se do zvonice po třiceti letech vrátil i přes pět set let starý zvon Prokop.

Kamenný most v Písku byl postaven v gotickém slohu ještě před koncem 13. století na takzvané Zlaté solné stezce. Sochařskou výzdobu získal až v době barokní a nejstarší skulpturou je svatý Jan Nepomucký z doby kolem roku 1720.

Letošním přírůstkem do rodinky dinosaurů v DinoParcích je robotické mládě Stegosaura. V Plzni vznikalo 2 roky a po představení návštěvníkům se stalo hitem sezóny. Nejenže chodí, můžete si je také pohladit.

Česko patří mezi oblasti s nejlepším a nejhustším turistickým značením na světě. S vyznačováním tras začali ještě za Rakouska-Uherska vyškolení dobrovolníci, kteří se svého úkolu zhostili zcela zdarma.

Česko patří mezi oblasti s nejlepším a nejhustším turistickým značením na světě. S vyznačováním tras začali ještě za Rakouska-Uherska vyškolení dobrovolníci, kteří se svého úkolu zhostili zcela zdarma.

Příběh Morly: Třetihorní želva z Ahníkova (4:38) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Bludný Otesánek (18:04) – Kosmova „Kronika Čechů“, 1. část: Opisy a rukopisy (22:54)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

Zařízení, které umí snadno přemístit posádku z jednoho patra do druhého, se dřív říkalo zdviž. Nejstarší dochovaný osobní výtah u nás najdeme na zámku v Zákupech. Starší mají pouze v Paříži.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIROrnella Koktová se už dávno nesnaží obhajovat před těmi, kdo ji mají zafixovanou jen jako bulvární postavičku. „Časem se to celkově lepší, ale kdo má pevný názor, tomu to stejně nevymluvíte. A kdo se umí podívat i z jiného úhlu, ten to uvidí jinak,“ říká podnikatelka a spoluautorka podcastu s Agátou Hanychovou. Sama přiznává, že bulvár jí v minulosti ubližoval, dnes ho ale dokáže využít – ať už pro byznys, nebo k tomu, aby upozornila na příběhy, které by jinak zapadly. „Na nás vydělávají celé roky. Teď si z toho dokážeme vzít i my, a někdy je to vlastně i zábava,“ dodává k úspěšnému podcastu. Za sebou má přitom složité dětství i komplikovaný vztah s matkou. „Už jsem umrtvená, kdybych to brala vážně, zbláznila bych se,“ vysvětluje. Velký tlak zažívala i v devatenácti, kdy byla těhotná, maturovala a zároveň čelila obrovskému mediálnímu zájmu kvůli vztahu s podnikatelem Josefem Koktou. „Byla to strašná doba. Dokonce jsem přemýšlela, jestli neskočím ze skály na Divoké Šárce. Pak jsem si ale řekla, že to zvládnu. Vždycky jsem si o sobě myslela, že jsem silná,“ říká otevřeně. Dnes s manželem vychovává tři děti, mluví o těžkých porodech i období vyhoření, kdy se cítila v úspěšném podnikání i vztahu prázdná. Koktová ale také hovoří o strachu, že kvůli pracovnímu vytížení nebude „dokonalou mámou“. „Čtete to na sítích – když je žena jenom doma s dítětem, tak je neschopná a když moc pracuje, tak je ‚zlá' workoholička. Tohle všechno se ve mně pere,“ popisuje podcasterka tlaky ve veřejném prostoru a dodává, že se svým dětem snaží zajistit „bezpečné hnízdo“. Nejstarší syn Quentin má pravděpodobně Aspergerův syndrom a Koktová popisuje, jak se učí komunikovat s dítětem, které přemýšlí a reaguje jinak než většina vrstevníků. Přesto mluví o rodině jako o svém smyslu života, ale přiznává i chvíle, kdy s manželem Josefem Koktou měli na účtu „poslední tisícovku“. Jak se jí daří vyrovnávat s tlakem veřejnosti i s vlastními pochybnostmi? Jak balancuje mezi podnikáním, mateřstvím a partnerským vztahem? A jak se žije ženě, o níž se v mládí psalo na titulních stranách, ale která dnes sama určuje, co a jak sdílí? Pusťte si celý rozhovor.