Podcasts about mohlo

Australští vědci popsali, jak si obilky ovsa vyrábějí olej. Už vědí, které klíčové enzymy v nich tuto výrobu řídí. Mohlo by vést ke šlechtění odrůd s nižším obsahem oleje. Ten totiž komplikuje mletí a efektivitu zpracování ovesné mouky.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Avizovaný blízky summit Putin-Zelenskyj je v nedohľadne. Šéf ruskej diplomacie Sergej Lavrov v americkej NBC najnovšie povedal, že „žiadne stretnutie nie je naplánované“.Po summite na Aljaške sa pritom hovorilo o dvoj prípadne trojstranných mierových rokovaniach v dohľadnom horizonte. A hovoril o nich Donald Trump! Po necelých dvoch týždňoch Moskva vysiela signál, že z tohto stretnutia nič nebude. Aspoň nateraz.Mohlo by byť len vtedy, ak by malo „prezidentskú agendu“, ktorá by podľa Lavrova vyhovovala Vladimírovi Putinovi.„Nevzdáme sa nášho Donbasu, nevzdáme sa nášho Krymu“ – zaznieva pritom z Kyjeva. Prezident Zelenskyj hovorí o mieri s prívlastkom „spravodlivý“. „Neprinútia nás k hanbe, ktorú Rusi vydávajú za kompromis,“ povedal na deň ukrajinskej nezávislosti.Nie je po tomto víkende mier ešte vzdialenejší? Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Rusi to naťahujú. Presne vedia, čo je Achillova päta ukrajinského odporu. V momente, keď rozoštvú ukrajinskú spoločnosť a časť začne byť spokojná s tým, že už im dajme aj ten Donbas, len nech sa už vojna skončí, vtedy to Rusko vyhrá,“ tvrdí.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vrchní soud v Praze měl do konce srpna lhůtu na to dopsat své rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo, ve které čelí obžalobě šéf ANO Andrej Babiš a europoslankyně stejného hnutí Jana Nagyová. Seznam Zprávy ale ve středu přišly s informací, že odvolací soud už rozhodnutí dopsal a případ se tak vrací k Městskému soudu, který v minulosti oba již dvakrát zprostil obžaloby. Soudce Jan Šott se nicméně tentokrát bude muset řídit pokyny Vrchního soudu, podle jehož důkazů se Babiš i Nagyová dopustili dvou trestných činů, a to dotačního podvodu a poškozování finančních zájmů EU. „Téměř se nemůže stát, že by nebyli odsouzení. Musíme nechat nějaký prostor, ale je to velmi málo pravděpodobné. Jsme tak v situaci, že volby s největší pravděpodobností vyhraje a vládu bude sestavovat člověk, který bude odsouzený za spáchání trestného činu," říká ve Výtahu Respektu Erik Tabery, podle kterého rozsudek přijde nejspíš až po volbách, které připadají na první říjnový víkend. Co by to znamenalo pro Andreje Babiše coby možného předsedu vlády? Mohlo by jeho případné odsouzení ovlivnit voliče ANO? A je tu možnost, že by příští kabinet vedl někdo jiný z tohoto hnutí?

Spojené státy americké jsou připraveny podílet se na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Podle německého kancléře Friedricha Merze se budou muset podílet i všechny evropské země. Jak může zapojit Česko?Hostem Ptám se já byla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Německo a jeho spojenci usilovně pracují na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem  Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul.V souvislosti s bezpečnostními garancemi se teď v zemi diskutuje také o možném vyslání německých vojáků na Ukrajinu, kde by v rámci mírových jednotek dohlíželi na dodržování příměří či míru. Kancléř Friedrich Merz už po pondělním jednání v Bílém domě také nevylučuje. O vyslání jednotek, které by dohlíželi na dodržování příměří na Ukrajině, v minulosti uvažovaly například Francie nebo Británie. Detaily bezpečnostních záruk pro Ukrajinu by měly být podle prezidenta Zelenského vypracovány během deseti dnů. Podle něj z americké strany zaznělo, že by součástí garancí měly být i Spojené státy. Podle Černochové je Česko ochotno vojensky pomoci, ale až po příměří a ne v boji. „Rozhodně nebudeme posílat vojáky na Ukrajinu před příměřím a na frontu. (…) Mohli bychom pomoci jako kdysi v Jugoslávii. (…) V logistice, v odminování, máme chemiky,“ řekla v Ptám se já ministryně.Jaké vojáky a jednotky může poskytnout Česko? A jak má svět reagovat, pokud Rusko odmítne ukončit válku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Každotýdenní volební modely agentury STEM už mohou mnohým připadat monotónní. Pořadí stran se téměř nemění a i jejich voličská podpora je – přinejmenším v případě těch největších hráčů – stabilní. Část hlasů se přesouvá mezi stranami vládního tábora, část v táboře opozičním, ale žádná partaj svůj stín dosud nepřekročila. O to zajímavější však je sčítání mandátů. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po vnitřním i mezinárodním tlaku izraelská armáda o víkendu oznámila, že kvůli katastrofální humanitární situaci v Pásmu Gazy, kde čím dál více lidí čelí hladu a přibývá kvůli němu obětí, každý den pozastaví ve třech oblastech boje a umožní intenzivnější přísun pomoci. Jen v neděli podle Izraele OSN a další mezinárodní organizace vyzvedly a distribuovaly potravinovou pomoc z více než 120 kamionů, přičemž pomoc má být dopravena i letecky. „Šéf palestinské uprchlické agentury OSN UNRWA ale upozorňuje, že shazování pomoci je drahé, neefektivní a může dokonce někomu ublížit nebo ho zabít," říká ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. „Proto poprosil Izrael, aby dodávky přicházely hlavně pomocí kamionů, které čekají na hranicích. Agentury OSN tvrdí, že Gaza potřebuje každý den 500 až 600 nákladních vozů s humanitární pomocí. Aby měl každý hladovějící člověk jen jedno jídlo, musely by to být navíc ještě i stovky letadel," shrnuje ve zpravodajském podcastu vážnost situace. Na tu nyní upozornil i americký prezident Donald Trump, který ji označil za šílenou. Mohlo by to přimět izraelskou vládu ke zvýšení pomoci? Jak k situaci Palestinců a Palestinek přistupují další státy? A jaký vliv by mohla mít probíhající dvoudenní konference OSN v New Yorku, kterou spoluorganizuje Francie, jejímž tématem je právě dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu?

Mohlo to být lepší? Tato otázka se nutně nabízí po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dohoda, ke které dospěli v průběhu jednání ve Skotsku, zahrnuje 15procentní cla na dovoz evropského zboží do Spojených států. Evropa naopak své trhy otevře a povolí nulové clo na dovoz z USA, a to včetně osobních a nákladních aut. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyšetřování loňských výhružek školám v Česku, na Slovensku a v Lotyšsku pokračuje. Úřad evropské justiční spolupráce Eurojust zkraje týdne informoval o zadržení člověka, který je z vyhrožování podezřelý, přičemž jde o případ, na kterém spolupracovala česká, slovenská, lotyšská a ukrajinská policie. Vyjádření úřadu přišlo až několik dní poté, co o věci na sociálních sítích informovali slovenští policisté, kteří tak nejenže ohrozili bezpečnost svých kolegů z Česka, ale také tím porušili žádost státního zástupce Pavla Zemana, který má případ na starosti. Jak nicméně ve Výtahu Respektu říká Ondřej Kundra, i po útocích slovenských politiků na Bezpečnostní informační službu a jejího šéfa Michala Koudelku se zbylé strany snaží zachovat klid a pokračují ve snahách rozkrýt ruskou stopu, kterou sousední země nezmínila. Proč by ale Slovensko případ komplikovalo? Mohlo by vyšetřování probíhat i bez něj? A jaké komplikace by mohlo přinést, kdyby se v Česku na podzim vyměnily strany a hnutí, které vládnou?

Česko má nově úřad dětského ochránce práv, ovšem zatím bez oficiálně zvoleného ombudsmana. Prezident příslušný zákon podepsal 10. března a účinnosti nabyl 1. července. „Mohlo se začít hned 1. července vytvářet celý proces, vybírat kandidáty, sestavovat hodnotící komisi. A ombudsman mohl být zvolen v následujících dvou třech měsících,“ kritizuje provizorium Barbora Křižanová z iniciativy 8000 důvodů, která je projektem Nadace J&T.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Michal Kaliňák (štátny tajomník na Ministerstve vnútra SR za Hlas-SD) a Ondrej Dostál (poslanec a podpredseda Ústavnoprávneho výboru NR SR za SaS). | V medzirezortnom pripomienkovom konaní je návrh zákona z dielne rezortu vnútra, ktorý mení pravidlá politického boja. Sťažuje získanie nároku na štátny príspevok po voľbách, zvyšuje kauciu pre parlamentné voľby a odopiera jej vrátenie, či otvára možnosť prijímať dary zo zahraničných účtov. Zmeny by mohli vojsť do platnosti už koncom roka. Opozícia v návrhoch vidí pokus o likvidáciu liberálnej demokracie a obmedzenie politickej súťaže. Ktoré strany by z takto nastavených pravidiel profitovali a ktoré by naopak obmedzili? Mohlo by odopretie štátneho príspevku reálne viesť k zániku mimoparlamentných strán? Má návrh nádej na podporu celej koalície? Má byť štátny príspevok pilierom financovania politických strán, alebo by sa ťažisko malo preniesť skôr na členov a podporovateľov? Je návrh krokom v línii vyjadrení premiéra o potrebe zníženia počtu politických strán? Bolo by výsledkom spájanie strán do väčších blokov? Sú navrhované zmeny v súlade s ústavnými princípmi? | Zmena pravidiel politickej súťaže. | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Lídři všech 32 státu Severoatlantické aliance se na summitu v Haagu shodli na zvýšení obranných výdajů na 5 procent hrubého domácího produktu. Je Česko na takový krok připravené? „Mohlo by to ohrozit sociální smír,“ varuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Radovan Vích (SPD), poslanec a člen sněmovního výboru pro obranu. „V nebezpečné zemi nikdy žádný sociální smír nebude,“ odpovídá Jan Hofmann (ODS), předseda obranného výboru.

Lídři všech 32 státu Severoatlantické aliance se na summitu v Haagu shodli na zvýšení obranných výdajů na 5 procent hrubého domácího produktu. Je Česko na takový krok připravené? „Mohlo by to ohrozit sociální smír,“ varuje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Radovan Vích (SPD), poslanec a člen sněmovního výboru pro obranu. „V nebezpečné zemi nikdy žádný sociální smír nebude,“ odpovídá Jan Hofmann (ODS), předseda obranného výboru. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

✨Pokud chceš NARA Health vyzkoušet i ty, využij slevový kód KRIMI20 pro 20% slevu na všechny produkty: https://nara.health/discount/KRIMI20Frank Bowen svým dcerám nevěřil… To, co tvrdily, se mu totiž zdálo příliš absurdní. Říkaly mu, že slyší podivné zvuky v domě, že se záhadně přemísťují předměty, mizí jim mléko a televizní kanály se přepínají zdánlivě samy od sebe. Mohlo by za tím stát něco nadpřirozeného? Třeba duch jejich matky?  Vše mělo racionální vysvětlení. Někdy je však pravda mnohem bizarnější než fikce. Každému, kdo o případu slyšel, pak vidina života s nějakým zlým duchem v domě nepřipadala až tak hrozná. Skutečnost byla totiž mnohem, mnohem děsivější a bizarnější, než kdokoliv očekával.

Hospodářská komora navrhuje, aby se nový systém digitalizace stavebního řízení vytvořil formou spolupráce státu se soukromým sektorem, tedy jako takzvaný PPP projekt. Podle prezidenta komory Zdeňka Zajíčka, který je zároveň i prezidentem profesního sdružení podnikatelů v IT a komunikacích, by to zajistilo pokračování projektu i po volbách po případné změně vlády. Zajíček to říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

O tisícročia starší ako pyramídy či dokonca Stonehenge. Göbekli Tepe - kolíska civilizácie. Najstarší chrám ľudstva, ktorému dominujú megality v tvare T, postavili pred takmer 12 000 rokmi lovci a zberači a bol súčasťou rozsiahleho komplexu, z ktorého bolo dodnes odkrytých iba desať percent. Göbekli Tepe sa stalo pred niekoľkými rokmi archeologickou senzáciou, prinieslo novú perspektívu do výskumu vývoja ľudstva, je to najstaršie trvalé sídlo na úsvite neolitu, a megality v ňom najstaršími prejavmi monumentálnej architektúry na svete. Celý komplex je stavaný podľa hviezd, abstraktné symboly, záhadné piktogramy, sochárske reliéfy zvierat. Mohlo to byť observatórium? Je to bájna stratená Atlantída? Postavili ho mimozemšťania? Göbekli Tepe je fascinujúce miesto, ktoré priťahuje archeológov aj konšpirátorov. Vyberte sa s nami v cykle Fenomény do kolísky civilizácie spolu s Marianou Jaremkovou a archeológom Pavlom Jelínkom.

Hostia: Samuel Spáč (politológ z Univerzity Komenského v Bratislave) a Radoslav Prochádzka (ústavný právnik). | Lídri koaličných strán Smer-SD a Hlas-SD uvažujú o bezprecedentných zásahoch do volebného systému. Najskôr premiér R. Fico a neskôr aj M. Šutaj-Eštok prezentovali návrhy na zvýšenie hranice na vstup do parlamentu z piatich percent na sedem, zvýšenie počtu volebných obvodov z jedného na osem, znížení počtu poslancov zo 150 na 100, zvýšenie volebnej kaucie zo 17-tisíc na 50-tisíc eur a zrušenie štátnych príspevkov pre strany, ktoré sa nedostanú do parlamentu. Sú navrhované zmeny v súlade s princípmi demokratického právneho štátu? Sú tieto návrhy v súlade s Ústavou Slovenskej republiky, alebo by si vyžadovali jej novelizáciu? Je niektoré zo zmien možné prijať aj bežným zákonom? Mohlo by to viesť k obmedzeniu politickej súťaže a favorizovaniu veľkých strán? Aký efekt by malo zavedenie viacerých volebných obvodov na proporcionalitu zastúpenia v parlamente? Aké sú výhody a nevýhody zníženia počtu poslancov z hľadiska efektivity a legitimity parlamentu? Dajú sa tieto návrhy vnímať ako posilňovanie demokracie, alebo skôr ako centralizácia moci? | Koalícia zvažuje zmenu volebných pravidiel. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Traduje se, že zahraniční politika volby nevyhrává. Bude tomu tak i letos, především příznivci opozice se zjevně rozhodnou podle stavu peněženek. Ovšem fanoušci vládního tábora existenční starosti vesměs nemají a nemusí jim tedy vadit, když koalice Spolu evropské a bezpečnostní akcenty preferuje před domácími.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Scénárista, režisér, držitel dvou Českých lvů, ale také oblíbený cíl českého bulváru. Petr Kolečko podle svých slov skrz média působí možná i lépe než na některé lidi v reálném životě, a je to dané mimo jiné i tím, jak upřímný je. Jeho manželka mu prý připomíná, že s ním doma není až taková zábava, na to, že píše komedie. Podle Kolečka je to i proto, že kdo se živí humorem, má za sebou ze zásady nějaké své „démony“. Čím je člověk starší, tím je to podle scénáristy náročnější. „Jak se cítím po čtyřicítce? Mohlo by to být lepší, život mě demoluje a přispívám tomu trochu sám různými sebedestruktivními návyky,“ přiznává Kolečko. Přes to, že je „komerční člověk“, žije svým způsobem život umělce – obhajuje si to ale tím, že nikdo není úplně normální, a být to jinak, podle scénáristy by to byla nuda. Možná i proto ho baví, když je v jeho tvorbě nějaká autobiografická složka, a dokonce tvrdí, že bez té dobrou komedii neuděláte. Kdo si myslí, že se humor dělá jednoduše, se podle Kolečka navíc dost mýlí, a dodává, že jde snad o nejtěžší formát, který může tvůrce psát. Scénárista popisuje, jak není důležité, co je na papíře, ale především to, jak se scéna nakonec zpracuje. Držitel cen České filmové a televizní akademie v rozhovoru ale také popisuje, že není velkým fanouškem toho, když při ceremoniích jako je Český lev dochází na politická prohlášení. Podle něj je potřeba uvědomit si, že část společnosti umělce vnímá jako darmožrouty, a proto je otázkou, zda taková sdělení padají na úrodnou půdu. Obecně si ale o českém národu myslí, že je inteligentní, protože dokáže prohlédnout, že ne všechno, co se píše v médiích a bulváru, je pravda. Dává za příklad i dobu, kdy byl sám středobodem bulvárních plátků. Na to, aby vysvětloval, že jsou věci jinak, ale tehdy nechtěl vynakládat energii a považuje to za zbytečné. Jak na tuhle dobu vzpomíná? Jaký je jeho vztah k víře? Proč může to, když někdo odmítá být pokrytecký, působit jako arogance? Jakou roli hraje ve filmovém a seriálovém prostředí kritika – a uškodila Kolečkovi někdy? Poslechněte si celý rozhovor.

„Ti tvoji Češi dokážou bejt pěkný svině, zapamatuj si to!“ zazní v českém filmu Tři sezóny v pekle. V otázce historicko-národního vědomí jsme my jako Češi podobně jako mnohé jiné národy stáli před morálním rozhodnutí a dnešní optikou jsme selhali, nikterak jinak tomu bylo na konci Druhé světové války. 8. květen sice znamenal konec války v Evropě, ale také příchod traumat, která si z ní lidé odnesli a která nás ovlivňují chtě-nechtě dodnes. Každý sice věří, že zlu odolá, ale zvládne to naprostá menšina. Mohlo to být tenkrát jinak?

Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).

Paliativní medicína je krásný obor a najde se v ní daleko víc radosti, než by se na první pohled mohlo zdát, říká Doc. Dr. Kateřina Rusinová, jejíž tvář znáte nejen z dokumentu Jednotka intenzivního života, ale i z dětských rolí. Odchází z práce často s pocitem spokojenosti či dokonce štěstí? Jak zní její slova povzbuzení všem nevyhraněným studentům? A na co dbá jako maminka tří dospívajících dětí?

Čiarové kódy používame už viac ako 50 rokov, no dnešným potrebám na množstvo informácií o produktoch už často nestačia. Na scénu prichádzajú modernejšie technológie ako QR kódy, Data Matrix či RFID čipy, ktoré ponúkajú oveľa viac možností. Ako fungujú a kedy by mohli nahradiť pípajúce čiarky v obchodoch?V novom dieli podcastu SHARE sa o budúcnosti identifikácie tovaru rozprávajú redaktori Živé.sk Maroš Žofčin a Lukáš Koškár.Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo sú čiarové kódy zastarané a aké majú obmedzenia?Výhody QR kódov a Data Matrix: Viac dát, kontrola záruky, lepšie info.Ako funguje RFID identifikácia a kde sa už dnes využíva?Kedy môžeme čakať masívnejší prechod na nové technológie?Súbeh technológií: Nahradia nové kódy tie staré úplne?Téme sa venujeme aj tu:Čiarový kód začínajúci 858 nie je zárukou, že produkt je slovenský. Čo to skutočne znamená?Očakávaná novinka môže od základov zmeniť nakupovanie, ako ho poznámePodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

„Ideální je najít si něco, co je taková nekonečná válka, která se nedá vyhrát, bude trvat navěky, a nedá se efektivně řešit. A na to je ideální si vybrat něco, jako je uhlík, protože všechno, co děláte, je spojeno s nějakou konzumací energie, a vše, co děláte, má nějaké emise uhlíku,“ říká historik a klimaskeptik Vítězslav Kremlík v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Mohlo by čtvrteční jednání italské premiérky Giorgie Meloniové s Donaldem Trumpem přispět ke snaze odvrátit další navýšení amerických dovozních cel vůči Evropské unii? Jak významné stopy zanechal Jaromír Štětina na poli české žurnalistiky a humanitárních aktivit? A dokládá soudní výrok v Uherském Hradišti, že zdejší justice trestá týrání zvířat přísněji, než bývalo zvykem?

Mohlo by čtvrteční jednání italské premiérky Giorgie Meloniové s Donaldem Trumpem přispět ke snaze odvrátit další navýšení amerických dovozních cel vůči Evropské unii? Jak významné stopy zanechal Jaromír Štětina na poli české žurnalistiky a humanitárních aktivit? A dokládá soudní výrok v Uherském Hradišti, že zdejší justice trestá týrání zvířat přísněji, než bývalo zvykem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K některým hrám jsme si hledali cestu složitěji. Mohlo to být zrovna aktuálním rozpoložením, (ne)chutí, anebo nám prostě nesedly. Zkrátka i kriticky oceňované a objektivně skvělé hitovky nemusíme milovat na první dobrou a přesně o takových titulech se ve Fight Clubu bude bavit Jakub, Aleš a Šárka.

„Som presvedčená, že keby sme na hrôzy holokaustu zabudli, môže sa zopakovať“, hovorí Ľuba Lesná, scenáristka pripravovanej divadelnej hry Hitlerov prezident. „Mohlo by sa to zopakovať so všetkými chybami a so všetkým príšerným vraždením“, dodáva. „Nenávisť nikdy neviedla k ničomu dobrému“, dopĺňa ju Madeline Vadkerty, autorka knihy Slovutný pán prezident, v ktorej predstavil svoj výskum listov, ktorými sa Židia obracali so žiadosťami o milosť u prezidenta Tisa. Jediná nádej. Posledná záchrana. Dobrý otec. Aj takto sa obracali mnohí slovenskí Židia na prezidenta vojnového Slovenského štátu. V listoch. Jozefa Tisa pritom žiadali o záchranu, milosť či pomoc. Z položenia, do ktorého ich dostali protižidovské zákony štátneho zriadenia, ktoré svoju samostatnosť postavilo na vazalstve Hitlerovi. Zo zabudnutých zaprášených krabíc archívu tieto listy na svetlo vytiahla Američanka. Aby na ne upozornila Slovákov. Knihou. A ďalšia žena – tentoraz Slovenka – z nej pripravila text pre divadelnú hru. V tomto ženskom duu – v jeho géniu – sa tak reportážno-knižný Slovutný pán prezident rodí/transformuje do divadelnoscénického Hitlerovho prezidenta. Aký bol osud pisateľov tých listov? Lebo osud ich mocného adresáta poznáme. No aj pri ňom je otázok viac ako odpovedí: Kde zostalo jeho svedomie kňaza pri vyše 70 tisíc deportovaných? A prečo o téme spred takmer storočia hovoriť dnes? Téma pre Madeline Vadkerty a Ľubu Lesnú. „Židia, ktorí napísali Tisovi, ak by sa mohli vrátiť k životu, iste by nám hovorili, aby sme nechodili cestou nenávisti, lebo to nikdy neviedlo k ničomu dobrému“, hovorí Madeline Vadkerty. „Som presvedčená, že keby sme na hrôzy holokaustu zabudli, môže sa zopakovať“, hovorí Ľuba Lesná, scenáristka pripravovanej divadelnej hry Hitlerov prezident. „Mohlo by sa to zopakovať so všetkými chybami a so všetkým príšerným vraždením“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Som presvedčená, že keby sme na hrôzy holokaustu zabudli, môže sa zopakovať“, hovorí Ľuba Lesná, scenáristka pripravovanej divadelnej hry Hitlerov prezident. „Mohlo by sa to zopakovať so všetkými chybami a so všetkým príšerným vraždením“, dodáva. „Nenávisť nikdy neviedla k ničomu dobrému“, dopĺňa ju Madeline Vadkerty, autorka knihy Slovutný pán prezident, v ktorej predstavil svoj výskum listov, ktorými sa Židia obracali so žiadosťami o milosť u prezidenta Tisa. Jediná nádej. Posledná záchrana. Dobrý otec. Aj takto sa obracali mnohí slovenskí Židia na prezidenta vojnového Slovenského štátu. V listoch. Jozefa Tisa pritom žiadali o záchranu, milosť či pomoc. Z položenia, do ktorého ich dostali protižidovské zákony štátneho zriadenia, ktoré svoju samostatnosť postavilo na vazalstve Hitlerovi. Zo zabudnutých zaprášených krabíc archívu tieto listy na svetlo vytiahla Američanka. Aby na ne upozornila Slovákov. Knihou. A ďalšia žena – tentoraz Slovenka – z nej pripravila text pre divadelnú hru. V tomto ženskom duu – v jeho géniu – sa tak reportážno-knižný Slovutný pán prezident rodí/transformuje do divadelnoscénického Hitlerovho prezidenta. Aký bol osud pisateľov tých listov? Lebo osud ich mocného adresáta poznáme. No aj pri ňom je otázok viac ako odpovedí: Kde zostalo jeho svedomie kňaza pri vyše 70 tisíc deportovaných? A prečo o téme spred takmer storočia hovoriť dnes? Téma pre Madeline Vadkerty a Ľubu Lesnú. „Židia, ktorí napísali Tisovi, ak by sa mohli vrátiť k životu, iste by nám hovorili, aby sme nechodili cestou nenávisti, lebo to nikdy neviedlo k ničomu dobrému“, hovorí Madeline Vadkerty. „Som presvedčená, že keby sme na hrôzy holokaustu zabudli, môže sa zopakovať“, hovorí Ľuba Lesná, scenáristka pripravovanej divadelnej hry Hitlerov prezident. „Mohlo by sa to zopakovať so všetkými chybami a so všetkým príšerným vraždením“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Až šest větrných elektráren může do budoucna stát za Zhoří nedaleko Kladrub na Tachovsku. Větrníky na polích ve směru na Velký Malahov tam chce postavit místní soukromý investor, firma VTE Zhoř. A to na svých pozemcích.

Proč americká administrativa omezila na minimum činnost agentury, která financuje stanice Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda? Mohlo by být do budoucna vysílání Svobodné Evropy zajištěno z jiných unijních zdrojů? A co vyplývá z nového rozsáhlého průzkumu, který podnikla sociologická agentura na Ukrajině a zaměřila se především na pohled respondentů na působení prezidenta Zelenského?

Proč americká administrativa omezila na minimum činnost agentury, která financuje stanice Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda? Mohlo by být do budoucna vysílání Svobodné Evropy zajištěno z jiných unijních zdrojů? A co vyplývá z nového rozsáhlého průzkumu, který podnikla sociologická agentura na Ukrajině a zaměřila se především na pohled respondentů na působení prezidenta Zelenského?

Proč americká administrativa omezila na minimum činnost agentury, která financuje stanice Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda? Mohlo by být do budoucna vysílání Svobodné Evropy zajištěno z jiných unijních zdrojů? A co vyplývá z nového rozsáhlého průzkumu, který podnikla sociologická agentura na Ukrajině a zaměřila se především na pohled respondentů na působení prezidenta Zelenského?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro část pamětníků byly Devadesátky divokou jízdou, kdy bylo možné cokoli, hlavně se neohlížet. Pro jiné šlo o poznání, že svoboda zdaleka nesouvisí s odpovědností. Mohlo se podnikat, cestovat, zakládat politické strany – a taky bez obalu mluvit o sexu a erotice. Právě s počátkem 90. let je spojený rychlý nástup erotických a pornografických časopisů. Něco z té doby připomene pořad Téma Plus.

Predseda SNS Andrej Danko žiada hlavu šéfa štatistického úradu. Prekáža mu, že sa kandidáti vo voľbách môžu prekrúpžkovať až do parlamentu a volá po straníckej poslušnosti.Robert Fico sa na MDŽ vysmieva ženám a ľudia mu v prieskume odkazujú, že odmietajú jeho videnie Slovenska prichýleného k Rusku.Aj toto sú témy ďalšeiho dielu podcastu Bárdy & Káčer.Podcast Bárdy & Káčer vzniká v spolupráci s Aktuality.sk a vďaka podporovateľom cez služby NAVYŠE.Potvrďte si posielanie notifikácií k novým dielom na svojej obľúbenej platforme aj na Youtube Bárdy and Káčer, ďakujeme.Všetky podcasty Aktuality.sk nájdete na jednej stránke tu.Na odber všetkých nových dielov podcastu Bárdy & Káčer sa môžete prihlásiť cez iTunesalebo Spotify.

Audiokniha Všetko, čo nás spája ponúka nahliadnutie do sveta vietnamskej komunity u nás cez optiku osobného príbehu autorky - slovenskej Vietnamky Kvet. Už pri jej narodení sa vyskytli problémy s identitou, pridelili jej totiž nesprávne rodné číslo. Mohlo za to možno jej vietnamské meno: Hoa Nguyễn Thị. Dnes ju všetci volajú Kvet. Narodila sa na Slovensku, má slovenské občianstvo, plnohodnotne tu žije, podieľa sa na veciach verejných, premýšľa po slovensky a svoju budúcnosť vidí v tejto krajine. Na papieri je Slovenka, ale celý život musí túto pozíciu obhajovať. Jej príbeh je príbehom mnohých dievčat, chlapcov, žien i mužov, ktorí na Slovensko prišli z rôznych dôvodov – ako ekonomickí migranti, vojnoví utečenci, kvôli rodine či štúdiu. Otvorene hovorí o živote v uzavretej komunite, o hľadaní identity medzi dvoma tak veľmi odlišnými kultúrami, o jedle a zvykoch, o rasizme aj priateľstve. Audiokniha: Všetko, čo nás spája Autor: Kvet Nguyen Interpret: Lenka Libjaková Dĺžka: 2:23 h Vydavateľstvo: Publixing a N Press Audiokniha Všetko, čo nás spája na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Všetko, čo nás spája na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Mohlo by se asi žertovat, že Piráti krátce po té, co u nich oslabilo názorové křídlo s občasnými výrazy sympatií ke komunistickým myšlenkám, rozhodují o svém volebním lídrovi ve Zlíně.

Mohlo by se asi žertovat, že Piráti krátce po té, co u nich oslabilo názorové křídlo s občasnými výrazy sympatií ke komunistickým myšlenkám, rozhodují o svém volebním lídrovi ve Zlíně. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Švédská policie stále neví, co bylo motivem tragické střelby v areálu školy v Örebro. Mohlo jít o ideologicky nebo rasově motivovaný čin, jak naznačují některé komentáře ve švédských médiích? A jaký bude mít útok dopad na švédskou společnost a politiku? „Už teď jedním z důsledků je, že lidé uvažují o způsobu, jak se mluví, a trochu se vyhýbají příliš ostré rétorice,“ komentuje politolog a ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun.

Švédská policie stále neví, co bylo motivem tragické střelby v areálu školy v Örebro. Mohlo jít o ideologicky nebo rasově motivovaný čin, jak naznačují některé komentáře ve švédských médiích? A jaký bude mít útok dopad na švédskou společnost a politiku? „Už teď jedním z důsledků je, že lidé uvažují o způsobu, jak se mluví, a trochu se vyhýbají příliš ostré rétorice,“ komentuje politolog a ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun.

Švédská policie stále neví, co bylo motivem tragické střelby v areálu školy v Örebro. Mohlo jít o ideologicky nebo rasově motivovaný čin, jak naznačují některé komentáře ve švédských médiích? A jaký bude mít útok dopad na švédskou společnost a politiku? „Už teď jedním z důsledků je, že lidé uvažují o způsobu, jak se mluví, a trochu se vyhýbají příliš ostré rétorice,“ komentuje politolog a ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 100 lety bylo po válce a do krize daleko. Mohlo by se zdát, že to byla nejlepší léta minimálně první poloviny 20. století. Ale bylo tomu tak? Mussolini ustavuje čistě fašistickou vládu. Hitler vydává Mein Kampf. Stalin posiluje svoji pozici. U nás končí komunisté jen těsně druzí ve volbách… A na konferenci v Locarnu se měl stvrdit evropský mír, ale vlastně se zadělalo na další nestabilitu. 

„Nemusíme hneď cestovať na Mars, stačí, ak by sme viac investovali do charakterov, do zmýšľania. Výsledkom bude, že by to vyzeralo inak medzi ľuďmi, národmi i náboženstvami“, tvrdí teológ a farár Marián Prachár. Opäť tu máme Vianoce. Sviatky, ktoré počas stáročí nadobudli mnoho obsahových vrstiev: ten náboženský hovorí o narodení Spasiteľa; kultúrno-tradičný o hodnote rodiny, blízkosti a lásky; historický o oslavách zimného slnovratu ako znovuzrodenia slnka, ktorý kresťanstvo zaodialo rovno Ježišom ako prameňom svetla. A z toho potom pramení aj symbolický obsah Vianoc ako sviatkov svetla a nádeje do tmavých a chladných dní bežného roka. Tie tohtoročné sú v hemisfére kresťanského západu špeciálne aj otváraním tzv. svätých brán na rímskych bazilikách, ktorými katolíci vstupujú do jubilejného roka. Židovský predobraz jubilea hovoril o odpočinku pre pôdu i jej pánov, zmazávaní dlhov a návrate majetku do pôvodného vlastníctva. O čom je ten kresťanský s jeho sociálno-spoločenskými presahmi? Na to sa pozrieme s katolíckym kňazom a teológom Mariánom Prachárom. „Židia vedeli, že ak by nik neošetril otvárajúce sa ekonomické nožnice, môže to skončiť jedine vojnou. Môže to byť pre nás výzvou, či by sme s tým nevedeli niečo urobiť aj my. Aby veľmi bohatí nebohatli ešte viac, lebo to nepotrebujú. Mohlo by sa to použiť k dobru všetkých. Aj tí bohatí sa budú lepšie cítiť v spoločnosti, ktorá je spokojná a láskavá k najbohatším“, reflektuje Marián Prachár odkaz jubilejných rokov, ktorými sa katolícka cirkev inšpiruje ešte v židovskej biblickej tradícii. Šlo by podľa neho o „nápravu ekonomického neporiadku a krívd“. V podcaste hovorí aj o samote, ktorú však odlišuje od osamotenosti. Reflektuje tému celibátu. Je pritom otvorený jeho uvoľneniu. „Mali by byť kňazi, ktorí si celibát dobrovoľne vyberú a potom ženatí. Mali sme s nimi skúsenosť už v tajnej cirkvi a fungovalo to“, tvrdí Prachár. Rovnako nevidí zatvorenú pre budúcnosť otázku užšieho zapojenia žien do služieb v cirkvi.„Jeden chromozóm nemôže byť tým najrozhodujúcejším faktorom, okolo ktorého sa budeme točiť donekonečna. Že niekomu je niečo dovolené a niekomu naopak zakázané. V biblii to nikde nemáme“, hovorí. Nevyrušuje ho ani pokles veriacich, ktorí sa hlásia k niektorej z cirkví na Slovensku, ako ho zachytilo ostatné sčítanie obyvateľov z roku 2021. Napríklad len katolíkov je za desať rokov o 300 tisíc menej. Cirkvi podľa neho musia vystúpiť z chrámov a ísť za ľuďmi do ich prostredí. V Rusovciach napríklad prestaval nevyužívaný kostol svätého Víta na kaviareň. „Psychiatri a psychológovia majú dnes niekedy viac práce ako ostatní lekári, lebo veľa ľudia nemá choré telo, ale svoju dušu. Prečo by som teda ja dnes nehovoril otvorene aj o tom, čo robí dušu zdravou. A to môžem nielen v kostole, aj v priestore, kde sa podáva káva“, rozpráva Marián Prachár. Hovorí pritom, že v hľadaní šťastia môžu veriacich ľudí predbehnúť tí bez viery. „Lebo sa budú pýtať, čo majú robiť, aby boli v živote šťastní. Budú siahať po duchovných sférach, lebo to materiálne a plné brucho už im stačiť nebude“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Co uslyšíte? Vatikán zveřejnil dlouho očekávanou zprávu o ochraně nezletilých před sexuálním násilím v katolické církvi. Mohlo by se začít platit vstupné do katedrály Notre Dame v Paříži? Otázka, která hýbe Francií. Smíření a naděje – takové je téma letošních Broumovských diskuzí. A podíváme se přímo pod ruce řemeslníků, kteří tvoří náboženské mozaiky v tuzemských sakrálních budovách.

Jaké konkrétní látky ve výrobcích každodenní potřeby negativně ovlivňují zdraví lídí? - Jak se proměňuje výchova k občanství na základních školách? V čem učitelům pomáhají filozofové? - Brněnští vědci popsali nový způsob, jak se leukémie dokáže bránit léčbě. Mohlo by to pomoci ve vývoji nové terapie?