Podcasts about mohlo

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Scénárista, režisér, držitel dvou Českých lvů, ale také oblíbený cíl českého bulváru. Petr Kolečko podle svých slov skrz média působí možná i lépe než na některé lidi v reálném životě, a je to dané mimo jiné i tím, jak upřímný je. Jeho manželka mu prý připomíná, že s ním doma není až taková zábava, na to, že píše komedie. Podle Kolečka je to i proto, že kdo se živí humorem, má za sebou ze zásady nějaké své „démony“. Čím je člověk starší, tím je to podle scénáristy náročnější. „Jak se cítím po čtyřicítce? Mohlo by to být lepší, život mě demoluje a přispívám tomu trochu sám různými sebedestruktivními návyky,“ přiznává Kolečko. Přes to, že je „komerční člověk“, žije svým způsobem život umělce – obhajuje si to ale tím, že nikdo není úplně normální, a být to jinak, podle scénáristy by to byla nuda. Možná i proto ho baví, když je v jeho tvorbě nějaká autobiografická složka, a dokonce tvrdí, že bez té dobrou komedii neuděláte. Kdo si myslí, že se humor dělá jednoduše, se podle Kolečka navíc dost mýlí, a dodává, že jde snad o nejtěžší formát, který může tvůrce psát. Scénárista popisuje, jak není důležité, co je na papíře, ale především to, jak se scéna nakonec zpracuje. Držitel cen České filmové a televizní akademie v rozhovoru ale také popisuje, že není velkým fanouškem toho, když při ceremoniích jako je Český lev dochází na politická prohlášení. Podle něj je potřeba uvědomit si, že část společnosti umělce vnímá jako darmožrouty, a proto je otázkou, zda taková sdělení padají na úrodnou půdu. Obecně si ale o českém národu myslí, že je inteligentní, protože dokáže prohlédnout, že ne všechno, co se píše v médiích a bulváru, je pravda. Dává za příklad i dobu, kdy byl sám středobodem bulvárních plátků. Na to, aby vysvětloval, že jsou věci jinak, ale tehdy nechtěl vynakládat energii a považuje to za zbytečné. Jak na tuhle dobu vzpomíná? Jaký je jeho vztah k víře? Proč může to, když někdo odmítá být pokrytecký, působit jako arogance? Jakou roli hraje ve filmovém a seriálovém prostředí kritika – a uškodila Kolečkovi někdy? Poslechněte si celý rozhovor.

„Ti tvoji Češi dokážou bejt pěkný svině, zapamatuj si to!“ zazní v českém filmu Tři sezóny v pekle. V otázce historicko-národního vědomí jsme my jako Češi podobně jako mnohé jiné národy stáli před morálním rozhodnutí a dnešní optikou jsme selhali, nikterak jinak tomu bylo na konci Druhé světové války. 8. květen sice znamenal konec války v Evropě, ale také příchod traumat, která si z ní lidé odnesli a která nás ovlivňují chtě-nechtě dodnes. Každý sice věří, že zlu odolá, ale zvládne to naprostá menšina. Mohlo to být tenkrát jinak?

Geopark Český ráj podle kontrolorů spolupracuje s institucemi, které prodávají drahé kameny nejasného původu. Mohlo by jít i o takzvané krvavé kameny vytěžené za problematických podmínek v Africe.

U jezera Milada na Ústecku by mohla v budoucnu pobíhat zvířata ze zoologické zahrady. Počítá s tím plán Ústí nad Labem a kraje, který obě rady projednají na konci května. Mohlo by jít o nové využití bývalého uhelného lomu Chabařovice a podle hejtmanství by to mohla být zároveň ukázka transformace regionu - tedy přechodu od těžby uhlí k novému využití kraje.

Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).

Paliativní medicína je krásný obor a najde se v ní daleko víc radosti, než by se na první pohled mohlo zdát, říká Doc. Dr. Kateřina Rusinová, jejíž tvář znáte nejen z dokumentu Jednotka intenzivního života, ale i z dětských rolí. Odchází z práce často s pocitem spokojenosti či dokonce štěstí? Jak zní její slova povzbuzení všem nevyhraněným studentům? A na co dbá jako maminka tří dospívajících dětí?

Paliativní medicína je krásný obor a najde se v ní daleko víc radosti, než by se na první pohled mohlo zdát, říká Doc. Dr. Kateřina Rusinová, jejíž tvář znáte nejen z dokumentu Jednotka intenzivního života, ale i z dětských rolí. Odchází z práce často s pocitem spokojenosti či dokonce štěstí? Jak zní její slova povzbuzení všem nevyhraněným studentům? A na co dbá jako maminka tří dospívajících dětí?Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čiarové kódy používame už viac ako 50 rokov, no dnešným potrebám na množstvo informácií o produktoch už často nestačia. Na scénu prichádzajú modernejšie technológie ako QR kódy, Data Matrix či RFID čipy, ktoré ponúkajú oveľa viac možností. Ako fungujú a kedy by mohli nahradiť pípajúce čiarky v obchodoch?V novom dieli podcastu SHARE sa o budúcnosti identifikácie tovaru rozprávajú redaktori Živé.sk Maroš Žofčin a Lukáš Koškár.Redaktori Živé.sk vydávajú knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo sú čiarové kódy zastarané a aké majú obmedzenia?Výhody QR kódov a Data Matrix: Viac dát, kontrola záruky, lepšie info.Ako funguje RFID identifikácia a kde sa už dnes využíva?Kedy môžeme čakať masívnejší prechod na nové technológie?Súbeh technológií: Nahradia nové kódy tie staré úplne?Téme sa venujeme aj tu:Čiarový kód začínajúci 858 nie je zárukou, že produkt je slovenský. Čo to skutočne znamená?Očakávaná novinka môže od základov zmeniť nakupovanie, ako ho poznámePodcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

„Ideální je najít si něco, co je taková nekonečná válka, která se nedá vyhrát, bude trvat navěky, a nedá se efektivně řešit. A na to je ideální si vybrat něco, jako je uhlík, protože všechno, co děláte, je spojeno s nějakou konzumací energie, a vše, co děláte, má nějaké emise uhlíku,“ říká historik a klimaskeptik Vítězslav Kremlík v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.04.2025, www.RadioUniversum.cz

Mohlo by čtvrteční jednání italské premiérky Giorgie Meloniové s Donaldem Trumpem přispět ke snaze odvrátit další navýšení amerických dovozních cel vůči Evropské unii? Jak významné stopy zanechal Jaromír Štětina na poli české žurnalistiky a humanitárních aktivit? A dokládá soudní výrok v Uherském Hradišti, že zdejší justice trestá týrání zvířat přísněji, než bývalo zvykem?

Mohlo by čtvrteční jednání italské premiérky Giorgie Meloniové s Donaldem Trumpem přispět ke snaze odvrátit další navýšení amerických dovozních cel vůči Evropské unii? Jak významné stopy zanechal Jaromír Štětina na poli české žurnalistiky a humanitárních aktivit? A dokládá soudní výrok v Uherském Hradišti, že zdejší justice trestá týrání zvířat přísněji, než bývalo zvykem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Honza je zpět! Jmenuje se Šíma, píše pro Alarm a Deník N a coby hostující palec si posvítil mimo jiné na Operaci Back Bag. Překvapil Steven Soderbergh? Jak se s nálepkou sociálně realistické filmařky popasovala v Ptáčeti Andrea Arnold? A co na to indián Bolek Polívka, dostal by od Setha Rogena soukromý tryskáč anebo scénářem přes hubu?

K některým hrám jsme si hledali cestu složitěji. Mohlo to být zrovna aktuálním rozpoložením, (ne)chutí, anebo nám prostě nesedly. Zkrátka i kriticky oceňované a objektivně skvělé hitovky nemusíme milovat na první dobrou a přesně o takových titulech se ve Fight Clubu bude bavit Jakub, Aleš a Šárka.

Hostem Press klubu Frekvence 1 byl generál v záloze František Mičánek, který působí na CEVRO Univerzitě. Moderátor Jakub Veinlich se ptal mimo jiné na případné vyslání českých vojáků do mise na Ukrajině. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

Poslanci sa po viac ako troch mesiacoch vrátili do parlamentu riadne rokovať. Na stole majú vyše stovku zákonov. Koalíciu mala preveriť aj voľba Richarda Rašiho za predsedu Národnej rady. Hlasovanie sa posúva na stredu. Mohlo by mať hlasovanie neistý výsledok? A aký bude priebeh schôdze? V Téme dňa diskutovali poslanec NR SR Ján Mažgút (Smer-SD) a poslankyňa NR SR Zuzana Števulová (PS).

„Som presvedčená, že keby sme na hrôzy holokaustu zabudli, môže sa zopakovať“, hovorí Ľuba Lesná, scenáristka pripravovanej divadelnej hry Hitlerov prezident. „Mohlo by sa to zopakovať so všetkými chybami a so všetkým príšerným vraždením“, dodáva. „Nenávisť nikdy neviedla k ničomu dobrému“, dopĺňa ju Madeline Vadkerty, autorka knihy Slovutný pán prezident, v ktorej predstavil svoj výskum listov, ktorými sa Židia obracali so žiadosťami o milosť u prezidenta Tisa. Jediná nádej. Posledná záchrana. Dobrý otec. Aj takto sa obracali mnohí slovenskí Židia na prezidenta vojnového Slovenského štátu. V listoch. Jozefa Tisa pritom žiadali o záchranu, milosť či pomoc. Z položenia, do ktorého ich dostali protižidovské zákony štátneho zriadenia, ktoré svoju samostatnosť postavilo na vazalstve Hitlerovi. Zo zabudnutých zaprášených krabíc archívu tieto listy na svetlo vytiahla Američanka. Aby na ne upozornila Slovákov. Knihou. A ďalšia žena – tentoraz Slovenka – z nej pripravila text pre divadelnú hru. V tomto ženskom duu – v jeho géniu – sa tak reportážno-knižný Slovutný pán prezident rodí/transformuje do divadelnoscénického Hitlerovho prezidenta. Aký bol osud pisateľov tých listov? Lebo osud ich mocného adresáta poznáme. No aj pri ňom je otázok viac ako odpovedí: Kde zostalo jeho svedomie kňaza pri vyše 70 tisíc deportovaných? A prečo o téme spred takmer storočia hovoriť dnes? Téma pre Madeline Vadkerty a Ľubu Lesnú. „Židia, ktorí napísali Tisovi, ak by sa mohli vrátiť k životu, iste by nám hovorili, aby sme nechodili cestou nenávisti, lebo to nikdy neviedlo k ničomu dobrému“, hovorí Madeline Vadkerty. „Som presvedčená, že keby sme na hrôzy holokaustu zabudli, môže sa zopakovať“, hovorí Ľuba Lesná, scenáristka pripravovanej divadelnej hry Hitlerov prezident. „Mohlo by sa to zopakovať so všetkými chybami a so všetkým príšerným vraždením“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Som presvedčená, že keby sme na hrôzy holokaustu zabudli, môže sa zopakovať“, hovorí Ľuba Lesná, scenáristka pripravovanej divadelnej hry Hitlerov prezident. „Mohlo by sa to zopakovať so všetkými chybami a so všetkým príšerným vraždením“, dodáva. „Nenávisť nikdy neviedla k ničomu dobrému“, dopĺňa ju Madeline Vadkerty, autorka knihy Slovutný pán prezident, v ktorej predstavil svoj výskum listov, ktorými sa Židia obracali so žiadosťami o milosť u prezidenta Tisa. Jediná nádej. Posledná záchrana. Dobrý otec. Aj takto sa obracali mnohí slovenskí Židia na prezidenta vojnového Slovenského štátu. V listoch. Jozefa Tisa pritom žiadali o záchranu, milosť či pomoc. Z položenia, do ktorého ich dostali protižidovské zákony štátneho zriadenia, ktoré svoju samostatnosť postavilo na vazalstve Hitlerovi. Zo zabudnutých zaprášených krabíc archívu tieto listy na svetlo vytiahla Američanka. Aby na ne upozornila Slovákov. Knihou. A ďalšia žena – tentoraz Slovenka – z nej pripravila text pre divadelnú hru. V tomto ženskom duu – v jeho géniu – sa tak reportážno-knižný Slovutný pán prezident rodí/transformuje do divadelnoscénického Hitlerovho prezidenta. Aký bol osud pisateľov tých listov? Lebo osud ich mocného adresáta poznáme. No aj pri ňom je otázok viac ako odpovedí: Kde zostalo jeho svedomie kňaza pri vyše 70 tisíc deportovaných? A prečo o téme spred takmer storočia hovoriť dnes? Téma pre Madeline Vadkerty a Ľubu Lesnú. „Židia, ktorí napísali Tisovi, ak by sa mohli vrátiť k životu, iste by nám hovorili, aby sme nechodili cestou nenávisti, lebo to nikdy neviedlo k ničomu dobrému“, hovorí Madeline Vadkerty. „Som presvedčená, že keby sme na hrôzy holokaustu zabudli, môže sa zopakovať“, hovorí Ľuba Lesná, scenáristka pripravovanej divadelnej hry Hitlerov prezident. „Mohlo by sa to zopakovať so všetkými chybami a so všetkým príšerným vraždením“, dodáva. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Až šest větrných elektráren může do budoucna stát za Zhoří nedaleko Kladrub na Tachovsku. Větrníky na polích ve směru na Velký Malahov tam chce postavit místní soukromý investor, firma VTE Zhoř. A to na svých pozemcích.

Proč americká administrativa omezila na minimum činnost agentury, která financuje stanice Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda? Mohlo by být do budoucna vysílání Svobodné Evropy zajištěno z jiných unijních zdrojů? A co vyplývá z nového rozsáhlého průzkumu, který podnikla sociologická agentura na Ukrajině a zaměřila se především na pohled respondentů na působení prezidenta Zelenského?

Proč americká administrativa omezila na minimum činnost agentury, která financuje stanice Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda? Mohlo by být do budoucna vysílání Svobodné Evropy zajištěno z jiných unijních zdrojů? A co vyplývá z nového rozsáhlého průzkumu, který podnikla sociologická agentura na Ukrajině a zaměřila se především na pohled respondentů na působení prezidenta Zelenského?

Proč americká administrativa omezila na minimum činnost agentury, která financuje stanice Hlas Ameriky a Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda? Mohlo by být do budoucna vysílání Svobodné Evropy zajištěno z jiných unijních zdrojů? A co vyplývá z nového rozsáhlého průzkumu, který podnikla sociologická agentura na Ukrajině a zaměřila se především na pohled respondentů na působení prezidenta Zelenského?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro část pamětníků byly Devadesátky divokou jízdou, kdy bylo možné cokoli, hlavně se neohlížet. Pro jiné šlo o poznání, že svoboda zdaleka nesouvisí s odpovědností. Mohlo se podnikat, cestovat, zakládat politické strany – a taky bez obalu mluvit o sexu a erotice. Právě s počátkem 90. let je spojený rychlý nástup erotických a pornografických časopisů. Něco z té doby připomene pořad Téma Plus.

Predseda SNS Andrej Danko žiada hlavu šéfa štatistického úradu. Prekáža mu, že sa kandidáti vo voľbách môžu prekrúpžkovať až do parlamentu a volá po straníckej poslušnosti.Robert Fico sa na MDŽ vysmieva ženám a ľudia mu v prieskume odkazujú, že odmietajú jeho videnie Slovenska prichýleného k Rusku.Aj toto sú témy ďalšeiho dielu podcastu Bárdy & Káčer.Podcast Bárdy & Káčer vzniká v spolupráci s Aktuality.sk a vďaka podporovateľom cez služby NAVYŠE.Potvrďte si posielanie notifikácií k novým dielom na svojej obľúbenej platforme aj na Youtube Bárdy and Káčer, ďakujeme.Všetky podcasty Aktuality.sk nájdete na jednej stránke tu.Na odber všetkých nových dielov podcastu Bárdy & Káčer sa môžete prihlásiť cez iTunesalebo Spotify.

Kompletní epizoda: herohero.co/kontrapresinkLiga má pauzu, a tak v novém díle podcastu Kontrapresink rozebíráme, jak se mohou kluby Premier league kvalifikovat do evropských pohárů a kolik jich nakonec může být. Mohlo by opravdu být příští rok v lize mistrů 7 týmů z Anglie? Jak je důležitý FA cup a EFL cup?V kompletní epizodě dostupné na herohero.co/kontrapresink predikujeme jak skončí TOP 8. Vydrží Nottingham Forest na pozicích zajišťující ligu mistrů? Newcastlu hrozí, že by kvůli zraněním mohl vypadnout z TOP 5. Následoval by pak výprodej? Zahraje si Iraola s Bournemouthem evropu? Probereme také dosavadní výkony anglických klubů v lize mistrů. Může to jeden z nich vyhrát?Diskutují Radim Braun a Tomáš Jarolím.

Audiokniha Všetko, čo nás spája ponúka nahliadnutie do sveta vietnamskej komunity u nás cez optiku osobného príbehu autorky - slovenskej Vietnamky Kvet. Už pri jej narodení sa vyskytli problémy s identitou, pridelili jej totiž nesprávne rodné číslo. Mohlo za to možno jej vietnamské meno: Hoa Nguyễn Thị. Dnes ju všetci volajú Kvet. Narodila sa na Slovensku, má slovenské občianstvo, plnohodnotne tu žije, podieľa sa na veciach verejných, premýšľa po slovensky a svoju budúcnosť vidí v tejto krajine. Na papieri je Slovenka, ale celý život musí túto pozíciu obhajovať. Jej príbeh je príbehom mnohých dievčat, chlapcov, žien i mužov, ktorí na Slovensko prišli z rôznych dôvodov – ako ekonomickí migranti, vojnoví utečenci, kvôli rodine či štúdiu. Otvorene hovorí o živote v uzavretej komunite, o hľadaní identity medzi dvoma tak veľmi odlišnými kultúrami, o jedle a zvykoch, o rasizme aj priateľstve. Audiokniha: Všetko, čo nás spája Autor: Kvet Nguyen Interpret: Lenka Libjaková Dĺžka: 2:23 h Vydavateľstvo: Publixing a N Press Audiokniha Všetko, čo nás spája na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Všetko, čo nás spája na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Mohlo by se asi žertovat, že Piráti krátce po té, co u nich oslabilo názorové křídlo s občasnými výrazy sympatií ke komunistickým myšlenkám, rozhodují o svém volebním lídrovi ve Zlíně.

Mohlo by se asi žertovat, že Piráti krátce po té, co u nich oslabilo názorové křídlo s občasnými výrazy sympatií ke komunistickým myšlenkám, rozhodují o svém volebním lídrovi ve Zlíně. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Švédská policie stále neví, co bylo motivem tragické střelby v areálu školy v Örebro. Mohlo jít o ideologicky nebo rasově motivovaný čin, jak naznačují některé komentáře ve švédských médiích? A jaký bude mít útok dopad na švédskou společnost a politiku? „Už teď jedním z důsledků je, že lidé uvažují o způsobu, jak se mluví, a trochu se vyhýbají příliš ostré rétorice,“ komentuje politolog a ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun.

Švédská policie stále neví, co bylo motivem tragické střelby v areálu školy v Örebro. Mohlo jít o ideologicky nebo rasově motivovaný čin, jak naznačují některé komentáře ve švédských médiích? A jaký bude mít útok dopad na švédskou společnost a politiku? „Už teď jedním z důsledků je, že lidé uvažují o způsobu, jak se mluví, a trochu se vyhýbají příliš ostré rétorice,“ komentuje politolog a ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun.

Švédská policie stále neví, co bylo motivem tragické střelby v areálu školy v Örebro. Mohlo jít o ideologicky nebo rasově motivovaný čin, jak naznačují některé komentáře ve švédských médiích? A jaký bude mít útok dopad na švédskou společnost a politiku? „Už teď jedním z důsledků je, že lidé uvažují o způsobu, jak se mluví, a trochu se vyhýbají příliš ostré rétorice,“ komentuje politolog a ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů Mats Braun.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vynálezce knihtisku Johannes Gutenberg zemřel 3. února 1468. Od konce 17. století je jeho hrob neznámý, protože františkánský kostel v Mohuči, kde našel místo posledního odpočinku, lehl popelem. Mohlo by se zdát, že tím jeho příběh končí, ale opak je pravdou. Díky jeho převratné nové technologii vznikla první tištěná kniha, čímž zahájil novou éru sdílení informací. Objev měl obrovský dopad na další lidské dějiny, jak z hlediska kulturního, tak sociálního.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 100 lety bylo po válce a do krize daleko. Mohlo by se zdát, že to byla nejlepší léta minimálně první poloviny 20. století. Ale bylo tomu tak? Mussolini ustavuje čistě fašistickou vládu. Hitler vydává Mein Kampf. Stalin posiluje svoji pozici. U nás končí komunisté jen těsně druzí ve volbách… A na konferenci v Locarnu se měl stvrdit evropský mír, ale vlastně se zadělalo na další nestabilitu. 

„Nemusíme hneď cestovať na Mars, stačí, ak by sme viac investovali do charakterov, do zmýšľania. Výsledkom bude, že by to vyzeralo inak medzi ľuďmi, národmi i náboženstvami“, tvrdí teológ a farár Marián Prachár. Opäť tu máme Vianoce. Sviatky, ktoré počas stáročí nadobudli mnoho obsahových vrstiev: ten náboženský hovorí o narodení Spasiteľa; kultúrno-tradičný o hodnote rodiny, blízkosti a lásky; historický o oslavách zimného slnovratu ako znovuzrodenia slnka, ktorý kresťanstvo zaodialo rovno Ježišom ako prameňom svetla. A z toho potom pramení aj symbolický obsah Vianoc ako sviatkov svetla a nádeje do tmavých a chladných dní bežného roka. Tie tohtoročné sú v hemisfére kresťanského západu špeciálne aj otváraním tzv. svätých brán na rímskych bazilikách, ktorými katolíci vstupujú do jubilejného roka. Židovský predobraz jubilea hovoril o odpočinku pre pôdu i jej pánov, zmazávaní dlhov a návrate majetku do pôvodného vlastníctva. O čom je ten kresťanský s jeho sociálno-spoločenskými presahmi? Na to sa pozrieme s katolíckym kňazom a teológom Mariánom Prachárom. „Židia vedeli, že ak by nik neošetril otvárajúce sa ekonomické nožnice, môže to skončiť jedine vojnou. Môže to byť pre nás výzvou, či by sme s tým nevedeli niečo urobiť aj my. Aby veľmi bohatí nebohatli ešte viac, lebo to nepotrebujú. Mohlo by sa to použiť k dobru všetkých. Aj tí bohatí sa budú lepšie cítiť v spoločnosti, ktorá je spokojná a láskavá k najbohatším“, reflektuje Marián Prachár odkaz jubilejných rokov, ktorými sa katolícka cirkev inšpiruje ešte v židovskej biblickej tradícii. Šlo by podľa neho o „nápravu ekonomického neporiadku a krívd“. V podcaste hovorí aj o samote, ktorú však odlišuje od osamotenosti. Reflektuje tému celibátu. Je pritom otvorený jeho uvoľneniu. „Mali by byť kňazi, ktorí si celibát dobrovoľne vyberú a potom ženatí. Mali sme s nimi skúsenosť už v tajnej cirkvi a fungovalo to“, tvrdí Prachár. Rovnako nevidí zatvorenú pre budúcnosť otázku užšieho zapojenia žien do služieb v cirkvi.„Jeden chromozóm nemôže byť tým najrozhodujúcejším faktorom, okolo ktorého sa budeme točiť donekonečna. Že niekomu je niečo dovolené a niekomu naopak zakázané. V biblii to nikde nemáme“, hovorí. Nevyrušuje ho ani pokles veriacich, ktorí sa hlásia k niektorej z cirkví na Slovensku, ako ho zachytilo ostatné sčítanie obyvateľov z roku 2021. Napríklad len katolíkov je za desať rokov o 300 tisíc menej. Cirkvi podľa neho musia vystúpiť z chrámov a ísť za ľuďmi do ich prostredí. V Rusovciach napríklad prestaval nevyužívaný kostol svätého Víta na kaviareň. „Psychiatri a psychológovia majú dnes niekedy viac práce ako ostatní lekári, lebo veľa ľudia nemá choré telo, ale svoju dušu. Prečo by som teda ja dnes nehovoril otvorene aj o tom, čo robí dušu zdravou. A to môžem nielen v kostole, aj v priestore, kde sa podáva káva“, rozpráva Marián Prachár. Hovorí pritom, že v hľadaní šťastia môžu veriacich ľudí predbehnúť tí bez viery. „Lebo sa budú pýtať, čo majú robiť, aby boli v živote šťastní. Budú siahať po duchovných sférach, lebo to materiálne a plné brucho už im stačiť nebude“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Nemusíme hneď cestovať na Mars, stačí, ak by sme viac investovali do charakterov, do zmýšľania. Výsledkom bude, že by to vyzeralo inak medzi ľuďmi, národmi i náboženstvami“, tvrdí teológ a farár Marián Prachár. Opäť tu máme Vianoce. Sviatky, ktoré počas stáročí nadobudli mnoho obsahových vrstiev: ten náboženský hovorí o narodení Spasiteľa; kultúrno-tradičný o hodnote rodiny, blízkosti a lásky; historický o oslavách zimného slnovratu ako znovuzrodenia slnka, ktorý kresťanstvo zaodialo rovno Ježišom ako prameňom svetla. A z toho potom pramení aj symbolický obsah Vianoc ako sviatkov svetla a nádeje do tmavých a chladných dní bežného roka. Tie tohtoročné sú v hemisfére kresťanského západu špeciálne aj otváraním tzv. svätých brán na rímskych bazilikách, ktorými katolíci vstupujú do jubilejného roka. Židovský predobraz jubilea hovoril o odpočinku pre pôdu i jej pánov, zmazávaní dlhov a návrate majetku do pôvodného vlastníctva. O čom je ten kresťanský s jeho sociálno-spoločenskými presahmi? Na to sa pozrieme s katolíckym kňazom a teológom Mariánom Prachárom. „Židia vedeli, že ak by nik neošetril otvárajúce sa ekonomické nožnice, môže to skončiť jedine vojnou. Môže to byť pre nás výzvou, či by sme s tým nevedeli niečo urobiť aj my. Aby veľmi bohatí nebohatli ešte viac, lebo to nepotrebujú. Mohlo by sa to použiť k dobru všetkých. Aj tí bohatí sa budú lepšie cítiť v spoločnosti, ktorá je spokojná a láskavá k najbohatším“, reflektuje Marián Prachár odkaz jubilejných rokov, ktorými sa katolícka cirkev inšpiruje ešte v židovskej biblickej tradícii. Šlo by podľa neho o „nápravu ekonomického neporiadku a krívd“. V podcaste hovorí aj o samote, ktorú však odlišuje od osamotenosti. Reflektuje tému celibátu. Je pritom otvorený jeho uvoľneniu. „Mali by byť kňazi, ktorí si celibát dobrovoľne vyberú a potom ženatí. Mali sme s nimi skúsenosť už v tajnej cirkvi a fungovalo to“, tvrdí Prachár. Rovnako nevidí zatvorenú pre budúcnosť otázku užšieho zapojenia žien do služieb v cirkvi.„Jeden chromozóm nemôže byť tým najrozhodujúcejším faktorom, okolo ktorého sa budeme točiť donekonečna. Že niekomu je niečo dovolené a niekomu naopak zakázané. V biblii to nikde nemáme“, hovorí. Nevyrušuje ho ani pokles veriacich, ktorí sa hlásia k niektorej z cirkví na Slovensku, ako ho zachytilo ostatné sčítanie obyvateľov z roku 2021. Napríklad len katolíkov je za desať rokov o 300 tisíc menej. Cirkvi podľa neho musia vystúpiť z chrámov a ísť za ľuďmi do ich prostredí. V Rusovciach napríklad prestaval nevyužívaný kostol svätého Víta na kaviareň. „Psychiatri a psychológovia majú dnes niekedy viac práce ako ostatní lekári, lebo veľa ľudia nemá choré telo, ale svoju dušu. Prečo by som teda ja dnes nehovoril otvorene aj o tom, čo robí dušu zdravou. A to môžem nielen v kostole, aj v priestore, kde sa podáva káva“, rozpráva Marián Prachár. Hovorí pritom, že v hľadaní šťastia môžu veriacich ľudí predbehnúť tí bez viery. „Lebo sa budú pýtať, čo majú robiť, aby boli v živote šťastní. Budú siahať po duchovných sférach, lebo to materiálne a plné brucho už im stačiť nebude“, dopĺňa. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

 Hokejová reprezentace se náramně vytáhla na druhé akci evropské Tour, z pardubického ledu a poté z Fribourgu stáhla všechny soupeře o veškeré body, a tak téma pondělního ZIMÁKU ŽIVĚ (od 11 hodin) nemohlo být jiné. Hvězdy a stálice národního týmu, kostra pro jarní mistrovství světa a fajn překvapení v týmu Radima Rulíka. Hostem jako už tradičně byl bývalý vynikající útočník a reprezentant Jaroslav Bednář. Došlo i na důvody toho, proč David Tomášek neřádil podobným způsobem dříve na Spartě jako nyní ve švédském Färjestadu, kde vládne ofenzivním statistikám. „Ve Spartě byly tři narvané lajny a je otázka, jestli mu tam ta energie seděla,“ míní Bednář. S takovou fazonou by si mohl říci o angažmá v NHL. Jenže… Má smysl opouštět parádní vydobyté podmínky v Evropě?

Co uslyšíte? Vatikán zveřejnil dlouho očekávanou zprávu o ochraně nezletilých před sexuálním násilím v katolické církvi. Mohlo by se začít platit vstupné do katedrály Notre Dame v Paříži? Otázka, která hýbe Francií. Smíření a naděje – takové je téma letošních Broumovských diskuzí. A podíváme se přímo pod ruce řemeslníků, kteří tvoří náboženské mozaiky v tuzemských sakrálních budovách.

Regulácia AI je bezpochyby potrebná, ale sama o sebe nestačí. Akt o umelej inteligencii z dielne Európskej únie je veľmi vítaný základ, keďže nastavuje pravidlá hry a mantinely. Zároveň sa ale žiadny pokus o obmedzenie negatívnych dôsledkov AI nezaobíde bez spolupráce so súkromnými firmami, ktoré tieto nástroje vyvíjajú.Do akej miery sú dnes AI nástroje zneužívané na tvorbu falošného obsahu? Prečo majú bežní ľudia z AI nástrojov obavy a do akej miery ich Slováci a Česi používajú? Prečo môže AI pomôcť zlepšiť zameranie a charakter čínskych dezinformačných kampaní v strednej Európe?Prečo útočia ruskí a čínski škodliví aktéri na členské štáty NATO a ako ich kampane ohrozujú zahraničné misie Aliancie? Na koho cielila ruská dezinformačná kampaň “Dvojník” a prečo využívala falošné webstránky či videá s celebritami? Nakoľko je úspešná čínska dezinformačná kampaň “Spamouflage” a aké taktiky v priebehu času používa?Ako definuje problém rastúceho používania AI nástrojov nová stratégia NATO voči AI? Ktoré hrozby NATO vníma ako najzásadnejšie? Ako by mohla AI Aliancii pomôcť, napríklad pri odhaľovaní dezinformácií či budovaní systémov včasného varovania? Mohlo by NATO využívať AI avatary, ambasádorov či influencerov?Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s analytičkou Asociace pro mezinárodní otázky v Prahe Nikoletou Nemečkayovou.Infosecurity.sk prechádza na platformu Darujme.sk, kde nás môžete naďalej pravidelne či jednorazovo podporovať. Vďaka vašej pomoci dokážeme pracovať na odhaľovaní a vyvracaní dezinformácií, prispievať k ozdrave informačného prostredia a ochrane demokratických hodnôt. Za každý dar srdečne ďakujeme.

Jaké konkrétní látky ve výrobcích každodenní potřeby negativně ovlivňují zdraví lídí? - Jak se proměňuje výchova k občanství na základních školách? V čem učitelům pomáhají filozofové? - Brněnští vědci popsali nový způsob, jak se leukémie dokáže bránit léčbě. Mohlo by to pomoci ve vývoji nové terapie?

„Já nechápu, že jsem v IT nebyla dřív,” říká naše absolventka Radana Antonovič, která po osmi letech rodičovské dovolené a péče o handicapovaného syna začala pracovat jako testerka. To jí umožnila náborová specialistka Helena Hamouzová, která v Generali pomocí reskillingového programu podporuje ženy, které se vrací po rodičovské dovolené. Jaká je cesta z call centra, přes péči 24/7 až k testování? Jak se Radaně daří skloubit práci s péčí? A co vlastně obnáší role testerky? Poslechni si silný příběh o odhodlání, růstu a překonávání překážek. Mohlo by se ti hodit:

Po deseti letech od výbuchu muničního skladu ve Vrběticích zůstává mnoho otázek bez odpovědí. Návrat na místo tragédie odhaluje hrdiny z řad bezpečnostních složek a doplňuje informace k ruským agentům zodpovědným za útok. Jak získávat a ověřovat výpovědi lidí, jež incident zažili na vlastní kůži? S Markétou Chaloupskou a Arturem Janouškem, redaktory investigativní redakce Českého rozhlasu, o investigativním projektu k výročí deseti let od výbuchu ve Vrběticích.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po deseti letech od výbuchu muničního skladu ve Vrběticích zůstává mnoho otázek bez odpovědí. Návrat na místo tragédie odhaluje hrdiny z řad bezpečnostních složek a doplňuje informace k ruským agentům zodpovědným za útok. Jak získávat a ověřovat výpovědi lidí, jež incident zažili na vlastní kůži? S Markétou Chaloupskou a Arturem Janouškem, redaktory investigativní redakce Českého rozhlasu, o investigativním projektu k výročí deseti let od výbuchu ve Vrběticích.

Má smysl se učit programovat? V novém díle Czechitas podcastu jsme přivítali Honzu Romportla, jednoho z předních AI expertů, který si rozhodně nebere servítky. Je hype kolem generativní AI medvědí služba nebo otevření dveří k novým příležitostem? Má smysl se ještě učit programovat? Proč bychom neměli zapomínat na cizí jazyky? A jak do toho zapadají ženy? Jaké jsou jejich superschopnosti? Honza nabízí syrově upřímný, často až filozofický pohled. Inspiruj se otevřenou debatou, která jde daleko za hranice běžných diskuzí o AI. Mohlo by se ti hodit:

Dnes budou kulminovat řeky v povodí Vltavy. Mohlo by to přinést další problémy? Jak bude vypadat pomoc zasaženým regionům, kterou připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj? S čím se potýkají starostové zaplavených území a jakou pomoc potřebují? Jak bude v těchto oblastech fungovat pomoc armády? Co za pomoc a úlevy bude lidem v zaplavených obcích nabízet Úřad práce? A jak vypadá složení Evropské komise a proč bude Josef Síkela právě eurokomisařem pro mezinárodní partnerství?

Dnes budou kulminovat řeky v povodí Vltavy. Mohlo by to přinést další problémy? Jak bude vypadat pomoc zasaženým regionům, kterou připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj? S čím se potýkají starostové zaplavených území a jakou pomoc potřebují? Jak bude v těchto oblastech fungovat pomoc armády? Co za pomoc a úlevy bude lidem v zaplavených obcích nabízet Úřad práce? A jak vypadá složení Evropské komise a proč bude Josef Síkela právě eurokomisařem pro mezinárodní partnerství?

Opava podle ministra životního prostředí Petra Hladíka pochybila v reakci na letošní povodeň. Město podle ministra pozdě spustilo evakuace. Jsou jeho slova pravdivá? Proč a jak se Opava na velkou vodu chystala?Hostem Ptám se já je primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). Česko už čtvrtým dnem sužují ničivé povodně, které přinesly extrémní deště. Záplavy nejvíce zasáhly sever Moravy, kde mají povodně tři oběti. Kromě obcí na Jesenicku zažili velmi dramatické chvíle například i obyvatelé Opavy. Podle jejího primátora Tomáše Navrátila město postihla katastrofa v ještě větším rozsahu než při povodních v roce 1997.Radnice proto očekává také výrazně větší škody, které odhaduje na miliardy korun.  Zničená je podle primátora sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady nebo historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zničené domovy. Opava patří k nejvíce postiženým městům v Moravskoslezském kraji. Pod více než stoletou vodou se o víkendu ocitlo několik okrajových částí, včetně sídliště Kateřinky (kde žije 12 tisíc lidí). Radnice se sice pokoušela organizovat evakuaci, část lidí ale i přes výzvy policie a hasičů neuposlechla a odmítla své domovy opustit. Průběh evakuace v Opavě a v Krnově kritizoval ministr životního prostředí Petr Hladík: „My jsme to 24 hodin dopředu věděli, hydrometeorologové to přesně spočítali a musím říct, že se nemýlili ani o kousek. Mohli (Opava a Krnov) využít 24 hodin pro to, aby ti lidé odjeli, aby tam evakuace byla rapidnější.“Selhala Opava během evakuace obyvatel? Mohlo něco ničivé záplavy v oblasti odvrátit? A proč by podle primátora Navrátila měla vláda odložit krajské a senátní volby? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na jakém principu funguje? - Vulkanický systém na jihozápadě Islandu se znovu probudil k životu. Co to znamená pro tamní obyvatele? - Lékaři radí nechat si koncem prázdnin zkontrolovat mateřská znaménka. Jak složité je nebezpečné znaménko odhalit? Moderuje Lukáš Matoška.

Na jakém principu funguje? - Vulkanický systém na jihozápadě Islandu se znovu probudil k životu. Co to znamená pro tamní obyvatele? - Lékaři radí nechat si koncem prázdnin zkontrolovat mateřská znaménka. Jak složité je nebezpečné znaménko odhalit? Moderuje Lukáš Matoška.

Co říkají závěry vyšetřování policejního zásahu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy? Jsou otázky, na které policejní zpráva nedává odpovědi? Mohlo by zavedení nových opatření, jako je zpřísnění kontroly prodeje zbraní, pomoci předejít dalším tragédiím? Co obnáší česká mise do vesmíru? Jaké dopady na každodenní život mají investice do vesmírných technologií? Jak se mise financuje a jakou roli by měly hrát soukromé firmy?