Analyticko-publicistická stanice.

většině odborné veřejnosti, protože tak vysoký schodek rozpočtu na rok 2027 nečekal téměř nikdo. Jak velkým problémem pro Česko je, že pokračuje na trajektorii rychlého zadlužování? V pořadu Václava Pešičky bude odpovídat rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

"Všechno si odskáču, ale všechno kupodivu přežiju a vždycky budu nakonec zase zneklidňovat všude, kde to bude zapotřebí," napsal v závěru dálkového výslechu Václav Havel. Čím je kniha unikátní a jaký je dnes Havlův odkaz? Moderuje Světlana Witowská.

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 389 miliard korun, druhým nejvyšším v historii Česka. Vláda vysoký deficit obhajuje mimo jiné potřebou investovat a podpořit ekonomický růst, kritici upozorňují, že stát prohlubuje zadlužení v době, kdy ekonomika roste. Je téměř čtyřsetmiliardový schodek problém, pokud stát peníze využije na investice? Má vláda jasné priority? Hosty Pro a proti budou ekonom z Kolumbijské univerzity Jan Švejnar a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Moderuje Lukáš Matoška.

Achilles byl nezranitelný, až na jediné místo, a to se mu stalo osudným. Řecká vláda řeší podobný problém: zjistila, že není dostatečně chráněna proti raketám a dronům. Její dohoda s Izraelem o dodávce obranných systémů ve výši tří miliard eur to má vyřešit.

Drony na letišti v Lipsku. Ruský hybridní útok, tvrdí německá vláda. Co tím Moskva sleduje? A jak to může souviset s Alternativou pro Německo? Hostem Vinohradské 12 je Zdeněk Rod, bezpečnostní expert z CEVRO univerzity, který působí i na VŠE v Praze. Ptá se Matěj Skalický.

Petr Šimůnek je novinář a podnikatel, je aktivní v životě i na sociálních sítích. Právě tam také zhruba před rokem poprvé sdílel, že mu byla diagnostikována rakovina. O své nemoci mluví otevřeně a většinou s optimismem. „Šel jsem na pravidelný screening, který ukázal problém s krvinkami. Na hematologii mi pak rovnou řekli, že mám někde nádor. Možná jsem tak blbej, že jsem si to hned neuvědomil, co to znamená,“ přibližuje Šimůnek moment kdy se o nemoci dozvěděl.

Poslechněte si zkrácenou verzi podcastové série Dataři o domácím násilí a femicidách.

Jak můžu evropští spojenci odpovědět na další eskalaci ruské hybridní války? Co od dnešní exhumace ostatků Jana Masaryka čeká badatelka, která se dlouhodobě věnuje smrti československého ministra zahraničí? A jak mají být podle chystaného kodexu vydavatelů označovány knihy sepsané s pomocí umělé inteligence?

Vláda chce zrušit navýšení podpory v prvních měsících nezaměstnanosti, které prosadil minulý kabinet a které platí od letošního ledna. Jaké to může mít dopady? Proč minulá vláda podporu navýšila? A nemotivuje současná úprava lidi, aby zůstali bez práce déle, než je nutné? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal bývalý ministr práce a sociálních věcí a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka.

Říká se, že tahle kniha pomohla Václavu Havlovi na Hrad. Je to první svobodně vydaná publikace v Československu po víc než 50 letech. Dálkový výslech. Vznikal složitě ve složitých časech. Stačilo málo a nikdy by nevyšel. Nakonec se stal bestsellerem, přeloženým do desítek jazyků. Kdo vydání knižního rozhovoru Havla s Karlem Hvížďalou bránil a kdo mu pomáhal? Proč měl Havel z práce na knize trému a co v ní o sobě prozradil světu? Poslouchejte novou audio sérii Pavla Kosatíka.

Když se Donaldu Trumpovi nedaří v jedné sféře, rád alespoň na pár týdnů uteče k jiné. Když se mu tak nedaří ukončit nepopulární a devastující válku s Íránem, odskočí si k válce jiné – obchodní. Jejím hlavním terčem je teď Kanada.

Vláda Andreje Babiše (ANO) hodlá zavést předkupní právo na půdu pro aktivní zemědělce. Podle kritiků jde ale připravovaný zákon na ruku velkým agrokoncernům. Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že by tím majitelé přišli o část svých vlastnických práv. „Hrozí, že budou někde s čepicí v podpaží stát u kanceláře nějakého podniku a budou se ptát, jestli chtějí koupit jejich pozemky,“ varuje v Interview Plus místopředseda asociace Jan Štefl.

Na nedávném evropském mistrovství v atletice se Itálie mimořádně vyznamenala. Italští atleti na něm získali 22 medailí, z toho deset zlatých. Svým výkonem tak Itálie předstihla všechny ostatní země, které se šampionátu účastnily.

Islanďané odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií, zatímco o členství usiluje řada zemí západního Balkánu nebo Ukrajina. „Island si ponechal výhody, ale odmítl nevýhody evropské regulace a omezení,“ shrnuje v Pro a proti europoslanec Ondřej Dostál (nez.). „Mírná většina občanů se holt rozhodla, že prohlubovat partnerství s Evropskou unií není zřejmě úplně zásadní,“ interpretuje výsledek referenda europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Jak série hybridních útoků v Německu proměňuje tamní politickou scénu? Jaká bude kampaň před říjnovými komunálními volbami? A jak se ministerstvo spravedlnosti postaví k rozhodnutí Tomáše Jiřikovského žádat zpět bitcoinový dar v hodnotě miliardy korun?

Ministryně financí odvádí dobrou práci a sestavila realistický rozpočet, pochválil Alenu Schillerovou (ANO) Petr Macinka (Motoristé sobě). Přitom chvíli předtím připustil, že navržený schodek ve výši 389 miliard korun je velmi vysoký a měl by se změnit.

Proč si to myslí? - Jak je používání generativní umělé inteligence (GenAI) spojeno se školními výsledky žáků sedmých tříd? - Roční období a lidé ? to jsou zatím nejtěžší překážky pro robotická vozidla. Odborníci z ČVUT jich vyvíjejí několik typů. Uslyšíte, kdy je lepší mít tři kola a kdy šest. - Vědci v Plzni vyvinuli novou rehabilitační pomůcku po úrazu kolene. Pomáhá s pohybem a sleduje i mozkovou aktivitu. Moderuje Lucie Vopálenská.

Německá vláda došla k závěru, že za srpnový hybridní útok v Lipsku mohou ruští agenti. „Je to o to znepokojivější zpráva, že k ní nedochází ve vakuu, ale že se v poslední době množí rušivé momenty Pobaltí v Polsku, v Rumunsku a tak dále. Když k tomu přidáme ruskou rétoriku proti Západu, která neslábne, ale naopak jako by sílila, tak je ten obraz opravdu znepokojivý a nutí Evropu a NATO, aby se k němu zodpovědně postavily,“ míní diplomat a poradce prezidenta Michael Žantovský.

Kdyby se na nějaký obor mělo vsadit jako na jistotu, byla by to datová centra. Dávno to nejsou nějaké serverovny v suterénu, ale fyzické továrny na výpočetní kapacitu a ukládání dat. Fungují jako specializovaná průmyslová infrastruktura, která se plánuje podle spotřeby elektřiny, a to až v gigawattech.

Rozpočet šílenců a populistů? Rozpočtové sliby chyby Motoristů sobě. Trumpova tragikomická obchodní válka s Kanadou. Datacentra jako železnice 21. století. Sport, migrace a italská pravice. Moderuje Ondřej Konrád.

Dlouhodobý projekt Radiožurnálu a výzkumníků z agentury PAQ Research Život k nezaplacení se po letní pauze vrací. Seriál pracuje s daty, která vypovídají o situaci domácností. V dnešním díle se budou Daniel Prokop a Jan Pokorný věnovat návrhu zákona o státním rozpočtu a plánovanému deficitu. „Tragédie rozpočtu je v tom, že vláda do vzdělávání dává zhruba o 50 miliard méně, než má v programovém prohlášení,“ hodnotí Prokop.

Pokud je návrh rozpočtu na příští rok něčím unikátní, pak intenzitou kritických útoků, které ho stíhají ze strany opozice a médií.

V bonusovém dílu Hlasů paměti uslyšíte příběh německého polního četníka, který za druhé světové války spolupracoval s českým odbojem. Když se na někoho objevilo udání, šel do hospody, objednal si pár piv, předstíral, že je opilý, a v náprsní kapse měl povystrčený papírek se jmény lidí, na které se pravděpodobně chystalo gestapo. Jednoho dne zmizel. Podle vzpomínek pamětníků ho zavraždili dva Češi kvůli vysokým koženým botám.

Masa vody, bahna, kamení a ledu smetla všechno, co jí stálo v cestě. Co se stalo v Nepálu? A jak to teď na místě vypadá? Ve Vinohradské 12 o tom mluví zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Káthmándú David Jakš a Jan Kropáček, fyzický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Světově proslulou kostnici v Sedlci i tamější katedrálu nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele spravuje nyní žena, která ještě před pár lety řídila personální oddělení jistého módního řetězce v celé střední Evropě. „Po 10 letech v korporátu jsem měla pocit, že potřebuju změnu. Narodil se mi syn, přestěhovala jsem se z Prahy do Kutné Hory a nestíhala jsem to zběsilé tempo, takže jsem se začala poohlížet po něčem, co by mi dávalo trochu větší smysl,“ říká Radka Krejčí.

Každý z nás jistě zaznamenal, že v pohádkách se motiv často opakuje třikrát. Toho si nelze nevšimnout. Kdo se však do knížek začte skutečně důkladně, objeví spojitostí mezi matematikou a literaturou celou řadu. Právě to udělala britská matematička Sarah Hartová v knize Za devatero nulami.

Jak bude německá vláda reagovat na hybridní útoky z poslední doby, ze kterých viní Rusko? Ve kterých českých školách se koncentrují nadaní žáci? A jak se lyžaři a lyžařky připravují na novou sezonu, když jsou po horkém létě zavřené ledovce?

„Česká republika se stala členem Evropské unie v roce 2004 a tehdy bylo potřeba vysvětlovat novou situaci, ve které se Česká republika jako členský stát ocitla. A nyní je potřeba se spíš zaměřit na konkrétní úkoly a na to, co Česká republika v Evropské unii dělá,“ říká státní tajemnice pro evropské záležitosti a poradkyně premiéra pro záležitosti EU Milena Hrdinková. V čem je budoucnost V4? A jak by měla vypadat koalice hájící zájmy středoevropských členských zemí Unie?

Při pohledu na kampaň před referendem se místy zdálo, že otázka možného připojení Islandu do unijního klubu stojí a padá s makrelami. Přesněji řečeno, zda je tamní rybáři budou moci nadále lovit a vyvážet podle svého, nebo se budou muset podřídit unijním kvótám. Ve skutečnosti však bylo v sázce mnohem více, a to pro obě strany.

Spojené státy uzavřely s Venezuelou historickou smlouvu. Mají z jihoamerické země v následujících letech získat závratných 65 miliard barelů a prakticky tak vyrovnat objem svých vlastních ropných zásob, a to i přesto, že největším ropným producentem v současnosti jsou právě USA.

Počet potvrzených obětí masivních záplav, které před týdnem zasáhly Nepál, přesáhl tisícovku. Další tisíce lidí zůstávají nezvěstní, záchranáři ale operují v těžko přístupných oblastech. „Byla to událost, k jaké dojde třeba jednou za 200 let, situace je pořád dost zoufalá. Mnozí lidé přišli o všechno, jsou v šoku a zažívají obrovské trauma,“ popisuje Simone di Vicenz, šéf nepálské mise společnosti Člověk v tísni.

Platí zásada, že kdo nemá víru ve svoji budoucnost, tak do ní také odmítá investovat. Jedna z investic do budoucnosti, která platí odnepaměti, bylo, že lidé na svět přiváděli děti. I když byli chudí jako kostelní myši. Naopak více dětí pro ně znamenalo jistější zajištění v budoucnu, a to navzdory úsloví, že jeden otec uživí deset dětí, ale deset dětí neuživí jednoho otce.

Poslanci vládní koalice se pokusí přehlasovat senátní veto návrhu, který ruší právo prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací a převádí ho do gesce ministra zahraničí. „Jedním ze zásadních bodů, který jsme zákonu vytýkali, je vstup do Ústavy,“ upozorňuje senátorka ODS Miroslava Němcová. „Navrhovaný stav takto skutečně už v minulosti existoval,“ namítá v pořadu Pro a proti poslanec a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

tak trochu morous, který jde tvrdohlavě za svým cílem. Objevitel léků na AIDS, profesor Antonín Holý, by dnes oslavil devadesáté narozeniny. Antonín Holý Nobelovu cenu nepotřebuje, deset miliónů zachráněných životů je víc. Říká na adresu našeho nejúspěšnějšího vědce Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Čím se podle něj mohou dnešní vědci od Antonína Holého inspirovat? Kolik pokusů musel udělat, aby našel látky, které zachránily přes deset miliónů životů? - Depozitář 21. století - co si pod tím všechno lze představit a jak vypadá areál Bouchalka? - Připomínáme si Světový den chronické lymfocytární leukémie. Na nejčastější rakovinu krve u nás lékaře upozorní přemíra bílých krvinek, které se začnou měnit v buňky nádorové. K nejmodernější cílené léčbě se mladší pacienti můžou dostat díky klinickým studiím. Moderuje Lucie Vopálenská.

„Politická reprezentace se mnohdy chová způsobem: Je nás víc než sto poslanců, tak si můžeme dovolit všechno,“ kritizuje v Osobnosti Plus někdejší ústavní soudce Stanislav Balík, dnes děkan Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni. Za jeden z takových příkladů považuje spor o účast vlády a prezidenta Petra Pavla na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře. „Vláda nemůže omezovat moc a pravomoce jiného ústavního činitele,“ zdůrazňuje.

Čas váhavých střelců brzy skončí. Islandské referendum o EU je prohrou pro místní vládu i pro unii. Výpalné v hávu daru. V Evropě začínáme postupně vymírat. Tak proč tam bydlí?

Jak pádné jsou argumenty, kterými česká vláda vysvětluje navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok? Jak podložené jsou naopak výtky opozice, podle které vládní koalice nemůže v době ekonomického růstu obhájit razantní navýšení státního dluhu? A jak pokračuje v Nepálu operace na záchranu stovek dělníků, které uvěznily bleskové záplavy v tunelech vodních elektráren?

Přestože podle čerstvého volebního modelu agentury Kantar zeslábla od června podpora babišovců o čtyři procenta, věštit z něj tenčení tábora příznivců vládní koalice by bylo předčasné. Hnutí ANO je pořád nad 30 procenty a vyhlídky jeho spojenců se nemění: Motoristé zůstávají na pětiprocentní hranici a hnutí SPD o půldruhého procenta nad ní.

Do čela Českých drah nastupuje Lenka Hamplová. Dosavadní vrchní ředitelku ministerstva dopravy bez výběrového řízení vybrala dozorčí rada národního dopravce. V čele státní firmy vystřídala Michala Krapince, který rezignoval minulý týden. Dosavadní kariéru nové šéfky ČD shrnuje nejnovější díl pořadu Nic osobního, prostě byznys.

Moderátor Libor Bouček tvrdí, že pětačtyřicítku nijak zvlášť neprožívá. Přesto přiznává, že po čtyřicítce začal čas vnímat jinak: do té doby se podle něj spíš přičítal, teď už ale běží odpočet. „Po té čtyřicítce prostě jdete do countdownu,“ říká v rozhovoru s Ivanou Veselkovou v sérii Klub 40.

Vraždu promlčet, nebo nepromlčet? Bude to řešit Sněmovna i Senát. Proč chce vláda i část opozice opět měnit pravidla? A proč jsou někteří experti proti? Hostem Vinohradské 12 je advokát Daniel Bartoň, který působí na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

„Hudba nebo medicína bylo obrovské životní dilema. Držel jsem se na uzdě, teď jsem se naučil jít si za svým,“ říká Marcel Procházka alias Marcell, hudební producent, skladatel a zpěvák, ale také absolvent medicíny a donedávna praktický lékař. Jak si vybíral mezi stabilní prací v medicíně a spoluprací s předními jmény české hudební scény?