Plus

Když vyhlásil maďarský prezident Tamás Sulyok před časem termín parlamentních voleb na 12. dubna, byla to spíše formalita. Volební kampaň začala naplno už dávno předtím. Jako v minulosti už mnohokrát, ani letos nezůstává omezena pouze na vlastní Maďarsko, ale zasahuje i za jeho hranice. Třeba na Slovensko, kde se boj o hlasy voličů postaral o nejnovější roztržku ve slovensko-maďarských vztazích.

ODS se po 12 letech rozloučila s předsedou Petrem Fialou a na kongresu si zvolila nástupce Martina Kupku. Nejen od něj, ale od všech delegátů byla slyšet výzva k návratu k poctivé pravicové politice a kompetenci v ekonomických otázkách.

Obnovení společných zasedání české a slovenské vlády je bezesporu výmluvným gestem, které Andrej Babiš vysílá k tuzemské veřejnosti i navenek. Přičemž nepochybně jde o legitimní rozhodnutí vítěze voleb.

Jannis Moras mluvil s moderátorem řeckého původu, Sašou Michailidisem. Olga Vasinkevič v zjištovala, co obnáší práce umělecké ředitelky kabaret klubu, a to v rozhovoru s Ruskou Jelenou Tichomirovou. Moderuje: Tatiana Čabáková Připravila: Tajana Mančalová 

Pěstovat spor je snadné, pěstovat dohodu je mnohem těžší. Motoristé sobě se rozhodli pěstovat spor s prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem, a jde jim to od ruky. Mají ve vládní koalici plnou podporu Okamurova hnutí SPD, ale i hnutí ANO.

Nezastíraný zálusk amerického prezidenta na Grónsko byl šokem pro celý Západ. Boří všechno, na čem od druhé světové války stál náš svět. Pokud by to takhle šlo dál, může se Spojeným státům v Evropě stát, co se stalo u nás Rusům v roce 1968, kdy se z bývalých osvoboditelů stali nenáviděnými vetřelci.

Prezident Pavel navštívil ve Vatikánu papeže Lva XIV. a znovu ho pozval do Česka a pak při své cestě na Moravu připustil změnu svého uvažování o druhé kandidatuře na post hlavy státu. Zatímco původně se možnosti další kandidatury spíše bránil, později otázky na ni zahrával do ztracena, nyní ji napřed nevyloučil, aby o ní o den později mluvil jako o reálné možnosti, která ale bude záviset na zdravotním stavu jeho a rodiny a také na podpoře veřejnosti.

Na Slovensku poznáme projekt "Ruce uranu". Ve Francii uslyšíme hrát i mluvit české rozhlasové symfoniky; získali v Paříži prestižní cenu "Zlatá ladička roku". V polské Varšavě nás čeká háčkované pouliční umění a v Tokiu japonský koktejl namíchaný ze slivovice. Moderuje Helena Berková.

Na podzim, když ruská armáda zintenzivnila ostřelování ukrajinské energetiky, experti připouštěli, že zima bude těžká. Ale úplně kritickou situaci neočekávali. V lednu však začalo být jasné, že čtvrtá válečná zima bude pro obyvatele ukrajinských měst tou nejtěžší, píše v reportáži z Kyjeva nezávislý ruský server Važnyje istorii.

Reportáž ze zkoušek nabízí kulturní týdeník. Jeho autorka Michaela Vetešková mimo jiné probere i nominace na Českého lva, Oscara a představí vítězný snímek soutěže Czech Press Photo.

Hledání pravicové podstaty ODS, Vládní koalice kašle na utrpení Ukrajiny, Grónsko se už léta připravuje na obranu, Proč si maďarský opoziční lídr pohrává s Benešovými dekrety, Babišovo vzkříšení summitů Praha – Bratislava je poklonou Ficově autoritářství, Kanadský premiér Carney nepřichází se strategií pro malé státy

Proč Rusko znovu útočí na Ukrajinu v době třístranných rozhovorů o míru? Plánuje ANO na svém sněmu nějaké změny ve směřování strany? A co současný premiér a předseda ANO nejvíc kritizoval? Jak vidí budoucnost pánské módy slavné módní domy a jak se návrháři vyrovnávají s trendem udržitelnosti?

„Doufám, že teď už nebudu zatížený tím, jestli jsem víc Vietnamec nebo Čech. Teď už jsem do mikrofonu všechno vyřval a můžu konečně řešit něco víc, třeba společnost,“ říká režisér prvního viet filmu natočeného v Česku Dužan Duong. Jeho Letní škola, 2001 měla premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech a teď má osm nominací na Českého lva, mimo jiné i za nejlepší film. „Snažím se nebrat si tyto úspěchy moc osobně,“ přiznává v Osobnosti Plus.

Nezařaditelný, svébytný, pracovitý, umíněný a nadaný. Tak charakterizovala malíře Josefa Achrera historička umění Claudine Končinská. K řemeslu se dostal díky svému otci, v jehož řezbářském ateliéru se plazil už jako malé dítě. „Na jednom konci měl táta smrkové dříví a řezal, já jsem na druhém maloval. Jednou jsem řezbu zkusil a zjistil jsem, že to je strašná práce,“ vzpomíná v pořadu Českého rozhlasu Plus Hovory na společné tvořivé chvíle.

Dohnat a předehnat – tedy kapitalistický Západ. I o tom se mluvilo v rozhlasovém vysílání v prvních třech měsících roku 1956. Na řadu přišlo další zlevňování potravin, uvažovalo se o zkrácení pracovní doby a tu a tam se i trochu žertovalo o tom, co se nedaří. Na výpravu do rozhlasového archivu vás zvou moderátor David Hertl a historik Zdeněk Doskočil.

Armáda byla připravena vyčlenit čtyři letouny pro Ukrajinu. Proč ministr Ukrajiny tvrdí něco jiného? Jak mimořádná byla páteční série silničních nehod kvůli ledovce v Jihomoravském kraji? A proč byla v americkém státě Minnesota vyhlášena na pátek stávka proti zásahům imigrační služby ICE? Témata odpolední publicistiky Věry Štechrové.

Ministryně financí Alena Schillerová říká, že je pro novou koalici obtížné udržet schodek letošního státního rozpočtu pod 300 miliardami. Porušila by nová koalice deficitem zákon o rozpočtové odpovědnosti? Pokud ano, jaké by to mělo následky? „Zákon nepředjímá, že by mohla nastat taková situace. Žádná sankce za to daná není,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Tomáš Holub, bývalý náměstek ministra financí a fiskální expert z Centra veřejných financí Univerzity Karlovy.

Donald Trump se na ekonomickém fóru v Davosu představil jako zachránce Spojených států a celého západního světa. Významné podpoře se jeho vize těší mezi americkými věřícími, o něž, jak uvádí expert na náboženské dějiny Massimo Faggioli z Trinity College v Dublinu, opoziční demokraté ztratili zájem. „Nezná Bibli ani křesťanskou teologii, ale jeho voličům na tom nezáleží. Vybrali si ho, protože slíbil vrátit Ameriku Bohu a vrátit Boha Americe,“ říká pro Český rozhlas Plus.

V Dolní Lutyni podle premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO nevznikne nikdy. Na místě ale mezitím pokračuje příprava velkého projektu, jen bez konkrétního investora. „Samsung projekt odložil na neurčito, což řečí byznysu znamená, že nic dělat nebudou,“ myslí si v pořadu Pro a proti ministr průmysl Karel Havlíček (ANO). „Samsung nám řekl, že poptávka je chladnější. Neřekl bych, že je projekt u ledu,“ oponuje pro Český rozhlas Plus jeho předchůdce, poslanec Lukáš Vlček (STAN).

Jak si Evropa představuje další spolupráci s USA po konfliktu o Grónsko? Dokáže se osamostatnit? Proč je zbrojařská společnost CSG po vstupu na burzu nejhodnotnější firmou v Česku? A Česko hostí poprvé najednou dvě velké mezinárodní akce v zimních sportech. Co to znamená pro zdejší turistický ruch? Poslechněte si polední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Při protestech v Íránu zemřely už tisíce lidí, další jsou zranění nebo ve vězení. Jaká budoucnost zemi čeká? „Vyhlídka budoucnosti je hrozná a cítím z mladých lidí, že je potřeba, aby ten režim byl pryč. ‚Je nám jedno, co pro to obětujeme, prostě půjdeme do ulic, i když do nás střílí.‘ Nevím, jak to bude teď po těch posledních protestech, ale tuhle odvahu a velkou sílu hodně vidím,“ říká v pořadu Osobnost Plus íránsko-česká režisérka Širín Nafariehová.

Celý rok trvalo Evropanům, než jim došlo, že prezident Donald Trump skutečně je tak brutální, jak říká. Že nebere ohledy, nedodržuje sliby a že hluboce pohrdá starým kontinentem a jeho Evropskou unií. Čtvrteční schůze Evropské rady měla přinést procitnutí, ostře reagovat na Trumpův pokus zmocnit se Grónska a zavést nová cla proti osmi evropským zemím.

Poslanec ruské Státní dumy a politolog Vjačeslav Nikonov (vnuk stalinského ministra zahraničí Vjačeslava Molotova) přerušil 9. listopadu 2016 parlamentní jednání prohlášením: „Před třemi minutami Hillary Clintonová uznala svou porážku v prezidentských volbách ve Spojených státech a před vteřinou Trump začal svůj projev jako zvolený prezident.“

Na katedře anglistiky jsme s pár lidmi založili divadelní skupinu One-off. Jako první jsme zinscenovali absurdní hru od Eugena Ionesca Plešatá zpěvačka, ve které se sice hodně mluví, ale nic se nesděluje.

Podle vědců má každý typ trochu jinou. - V zimě příroda úplně nespí ? a pokud spí, tak potřebuje spát nerušeně. Jak ji ruší přemíra světla? - Novou fázi hmoty, která se vyskytuje mezi pevným a tekutým skupenstvím, objevili vědci ze Západočeské univerzity ve dvourozměrném krystalu. - A odborníci z Ústavu fyziologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy hledají látky, které by pomohly pacientům s epilepsií. Dívají se přes sklíčko v lebce myším přímo do mozku. Moderuje Lucie Vopálenská.

Kdo si počká, ten se dočká. Ne vždycky, ale mnohdy ano. Už dvojnásobný český premiér se toho občas přidržuje. Nechce se mu k některým otázkám moc vyjadřovat, a když, tak jen napůl a čeká, jak se věci vyvinou. Například u Trumpova mimořádně agresivního úsilí získat Grónsko.

Ruské rakety nad Grónskem? Zdrženlivost nadbytečná i na místě. Rusko velebí tvrdou carovu ruku více než dříve. Evropa se pokouší vypadat jednotně vůči Trumpovi, ale není přesvědčivá. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Petr Schwarz.

Hospodářský růst států bude v budoucnu úzce svázán s cenou energií pro provoz a využívání umělé inteligence, řekl v Davosu šéf firmy Microsoft Satya Nadella. Ve světě vzniká nová globální ekonomická komodita, takzvané tokeny, tedy jednotky výpočetního výkonu, které AI modely využívají ke svému fungování. „Celá jeho konstrukce je celkem oprávněná, ale zbytečně složitá. Nakonec skončíme u finančního vyjádření,“ míní v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.

Rozhodnutí amerického prezidenta anektovat kvůli údajným ruským a čínským hrozbám Grónsko, spadající už po tři století pod Dánsko, Andrej Babiš naprosto chápe. Jak tento týden prohlásil: „Ten Orešnik by letěl z Ruska na Bílý dům 26 minut a 11. minuta je právě nad Grónskem.“

Romány a poezie, dokumentární a animované filmy, výtvarné umění. Navzdory válce ukrajinská kultura žije. Lépe řečeno kvůli válce přímo bují. A i když válečná zkušenost dál převažuje jako hlavní téma současných uměleckých děl, postupně se přidává také otázka, jak jednou žít v míru, který velmi pravděpodobně nebude spravedlivý.

Česko donedávna patřilo ke státům s nejvyšší plodností v Evropě, za posledních pět let ovšem zdejší plodnost klesla z 1,83 pod 1,3 dítěte na ženu. Náraz přišel s pandemií a následnou vícenásobnou krizí – energetickou, inflační a bezpečnostní, upozorňuje v Chybě systému demografka Jiřina Kocourková: „Došlo ke změně podmínek pro zakládání rodin. Zvýšila se nejistota, nikdo nebude zakládat rodinu, když je nejistý. Zároveň digitální svět proměnil způsob uvažování o rodičovství.“

Vražda krále podsvětí. Kdo zabil Františka Mrázka? Co všechno ví policie? A je už jasné, že vrah trestu nakonec unikne? Dvacet let starý a dosud nevyřešený případ bude brzy promlčen. Vypráví o něm Jiří Hynek z investigativního projektu Odkryto. Ptá se Matěj Skalický.

Ivana Dostálová má jako jediná v České republice vzdělání v psychoterapeutickém směru Terapeutická fotografie. Jak fotografie působí na náš mozek a co léčivého přináší proces práce s obrazem? „Vracíme se k lidské podstatě a laskavosti,“ popisuje v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Marie Januštíková se začala o skauting zajímat, když se její syn vrátil ze skautské výpravy, na které se střílelo. Moravskému skautingu dala řád, starala se o dívky ve skautském kroji, zajistila tábořiště na Balkáně – a pak už jen čelila komunistické perzekuci. Její životní příběh připomene v pořadu Portréty Roman Šantora.

Z jakého důvodu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek ostře kritizoval Evropu za nečinnost? Proč mají některým skupinám státních zaměstnanců stoupnout platy víc a jiným méně? A k jak důležitým informacím se mohl dostat čínský novinář, kterého policie zadržela kvůli podezření ze špionáže? Témata publicistiky Tomáše Pancíře.

Americký prezident Donald Trump ustoupil od zavádění cel proti evropským evropským zemím, které daly najevo odpor proti jeho plánům s Grónskem. Jaký vliv mají podobné zvraty na české podniky? Ovlivňuje napětí ve světě plány českých firem? A jak je Hospodářská komora spokojena s novou vládou? „U ministrů z jednání vyplývá, že je tu stále chuť k tomu, co říkali a plánovali,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček.

V tomto týdnu uplynul přesně rok od počátku druhého prezidenství Donalda Trumpa. Během této doby se mimo jiné poměrně dynamicky vyvíjely i vztahy mezi Washingtonem a Moskvou. Jak přesně?

Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska a na zajištění bezpečnosti naopak chtějí spolupracovat se spojenci v NATO. Americký prezident Donald Trump to řekl po jednání s generálním tajemníkem Aliance Markem Ruttem. „NATO zjevně nabídlo nějakou formu dohody o budoucím uspořádání a vojenské přítomnosti. Rutte má ve vztahu k Trumpovi velmi dobré vyjednávací schopnosti a nabídl dostatečné ústupky, aby odvolal hrozby cel,“ soudí v Interview Plus amerikanista Jakub Dopieralla.

Vláda získala důvěru, prezident nejmenoval Filipa Turka (Motoristé sobě) ministrem a opoziční občanští demokraté a Piráti si zvolili nové vedení. Kromě druhého bodu v parlamentní demokracii nic pozoruhodného. Přesto minulý týden předznamenal dění v měsících, ba letech příštích.

Na americkém středozápadě to stále vře kvůli masivnímu nasazení deportačních agentů Úřadu pro migraci a cla (ICE) především ve státě Minnesota. A zbytek Spojených států se hádá o tom, jak tamní dění vykládat. Aktuálně se do středu pozornosti dostal nedělní protest v St. Paul.

Spor o Grónsko pokračuje. Americký prezident Donald Trump sice na ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu oznámil, že plánovaná cla na státy, které mu v otázce Grónska odporují, nakonec neuvalí. Napětí mezi Evropou a USA je ale i nadále na historickém vrcholu. „Trump absolutně nerespektuje zavedená pravidla mezinárodní politiky,“ kritizuje pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Před pěti lety, 17. ledna roku 2021, vstoupil ruský opoziční politik Alexej Navalnyj s manželkou Julií na palubu letadla společnosti Poběda a vrátil se z Německa do Ruska. Po přistání byl okamžitě zatčen, protesty jeho příznivců byly potlačeny a Navalnyj byl ve finále odsouzen k 19 letům vězení za založení extrémistické organizace.