Plus

Snažíme se Václava Havla včlenit do současnosti, každodennosti. Poukazujeme proto na jeho témata, která stále ve společnosti se objevují, přibližuje svoji práci šéf publikačního programu Knihovny Václava Havla Pavel Hájek. K nelichotivým poznámkám na Havlovu adresu říká: „Nejsou to ani tak omyly, spíš jsou to osočení či fake news. Od fešáckého kriminálu přes nezřízený alkoholismus či nadbíhání Spojeným státům. Těch mýtů je opravdu celá řada.“

Nikdo nám v životě není bližší než naši sousedé, ale co když jsou to Češi a Rakušané? „Jen těžko bychom mohli tvrdit, že se oba národy dobře znají, vycházejí spolu bez problémů a mají jeden pro druhého pochopení. Proto je více než dobře, že vyšla kniha Sousedé. Česko-rakouské dějiny, která není určena jen odborníkům, ale širokému publiku,“ vysvětluje Ondřej Houska, který o knize připravil pořad Ex libris.

Bude kvůli variantě viru omikron nutné změnit systém vyhodnocování PCR testů? Proč policejní prezident s nástupem nové vlády rychle oznámil rezignaci? Shodnou se země NATO na společné pozici před jednáním s Ruskem o zmírnění napětí na ukrajinsko-ruských hranicích?

Je vedení hlavního města v kontaktu s obyvateli a rozumí jejich potřebám? Jak se Praha chystá na příchod nové silně nakažlivé varianty koronaviru? Promění letošní volby sestavu koalice, která v posledním období vede hlavní město? Hostem Vladimíra Kroce je primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti).

Posilující dávky očkování proti nemoci covid-19 výrazně snižuje riziko hospitalizace. Podle vakcinologa Marka Petráše je ovšem překvapivé, že je potřeba tak brzy. „Očekávali jsme, že bude potřeba po dvanácti měsících. Je překvapující, že ten zlom je někdy mezi třetím a čtvrtým měsícem,“ uvádí. Pokles účinnosti vysvětluje tím, že vakcíny jsou cílené na původní koronavirus, který ale postupně vytlačily jeho další mutace.

Od úterý 4. ledna mají všichni dospělí nárok na dávku třetí posilující dávku vakcíny proti covidu-19, a to už po pěti měsících od druhé dávky. Až dosud se očkovalo po půl roce. Za měsíc se zkrátí platnost očkovacích certifikátů jen na devět měsíců od druhé dávky, prodlouží ji právě třetí dávka očkování. Aktuální změny v pravidlech pro očkování shrnuje Koronafokus Zuzany Machálkové.

Vláda je kompletní, nastoupil ministr zemědělství. Promarněná příležitost? Vláda se nechce zbavit Benešových dekretů. Evropská unie potřebuje reformy. Rakousko v roce 2021: Audieu, Herr Kurz!

Do zahájení zimních olympijských her v Pekingu zbývá měsíc. Zatím je ale dění kolem přípravy olympiády jedna velká neznámá. Úřady novinářům brání v přístupu k informacím – přesvědčil se o tom mimo jiné i štáb České televize, který při práci na olympijské reportáži čelil sledování a úřednické šikaně. Zahraniční novináři se nedostanou do olympijské vesnice ani na sportoviště. Číňané oznámili, že všech 12 sportovišť je připravených a dokončené jsou i mimosoutěžní stavby.

V Česku v posledních měsících zesílil zájem o střešní solární elektrárny. Podíl na tom měl současný prudký nárůst cen energií. Za poslední dekádu cena fotovoltaických článků poklesla skoro desetinásobně. „Dřív stál modul mezi 10 a 20 tisíci korun, dnes se dostanete na cenu okolo 3,5 tisíce korun. A to je konečná cena za modul. Cena elektrárny je samozřejmě o něco vyšší, protože třeba střídače tak rychle nezlevnily,“ přibližuje expert Pavel Hrzina z ČVUT.

„Kdybychom měli škálu od jedné do desíti, tak říkám, že jsme někde mezi osmičkou, možná spíš k devítce,“ myslí si prorektor Univerzity Karlovy a egyptolog Miroslav Bárta o tom, jak blízko jsme ke konci naší globální civilizace. Konec přitom neznamená zánik, jen přeměnu. Vývoj civilizace nemusí být vždy jen k lepšímu. „To je totiž velký mýtus.“

Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla, že se platy pedagogů vzhledem ke stavu veřejných financí nezvýší o slibovaná tři, ale jen o dvě procenta. „Vzdělávání je stále prioritou vlády a promítne se to i v programovém prohlášení,“ ujišťuje místopředseda školského výboru Marek Výborný (KDU-ČSL). „Věřím, že vzdělávání prioritou vlády bude. První rozhodnutí ale v tom vnímání učinilo určitou trhlinu,“ reaguje šéf školských odborů František Dobšík.

Začalo to před devatenácti lety, když jsme se skoromanželem K. odjeli do Nigérie, aby mě představil rodině. A ze mě se vyklubala vědma. K., dvě oyohy – manželky K.-ových bratrů, obě těhotné, a já jsme se chystali jet autobusem do sousedního města. A já jsem odmítla nastoupit do busu, zdál se mi příliš plný.

Před dvaceti lety vstoupily do oběhu bankovky a mince společné evropské měny – eura. Dnes jde o druhou nejpoužívanější měnu ve světě. Co se od konverze dvanácti národních měn tehdy očekávalo a do jaké míry se očekávání naplnila?

Evropská komise zvažuje dočasné zařazení jádra a plynu mezi udržitelné zdroje. S tímto ústupkem jsou ale spojena velmi přísná kritéria. Například povinnost od roku 2026 spalovat se zemním plynem alespoň 30 procent vodíku je pro Česko i další státy Evropy prakticky neproveditelná, tvrdí manažer pro energetiku Svazu průmyslu a dopravy Jan Harnych.

Last, but not least. Poslední co do počtu, ale rozhodně ne co do kvality, dalo by se říct o Zdeňku Nekulovi (KDU-ČSL), jenž byl jmenován a uveden do funkce ministra zemědělství ve vládě Petra Fialy (ODS). Nekulu můžeme mít za profesionála hned na několika frontách. To ještě neznamená, že bude ministrem dobrým, ostatně ve vrcholných ústavních pozicích se už odvařili jiní machři.

Jakým tlakům bude muset v roce 2022 čelit nová vláda premiéra Petra Fialy (ODS)? Jaké výzvy považuje šéf kabinetu za nejvážnější? A jak jim hodlá čelit? Hostem Vinohradské 12 je komentátor ČRo Plus Petr Hartman.

Původně jsem chtěl psát o sobě a svém životě pro moje děti a mou rodinu, ale když jsem se dostal k mámě, zjistil jsem, že o její minulosti nevím nic, vzpomíná Frank Frištenský na impuls k pátrání, na jehož konci je knížka nazvaná Moje máma z Terezína. Neuvěřitelný příběh Hany Kleinové napsal až po její smrti, matka s ním o své minulosti a o životě v terezínském ghettu nikdy nechtěla mluvit.

Jak se změní česká zemědělská politika po nástupu nového šéfa rezortu Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL)? Proč musel Státní fond kinematografie zastavit příjem žádostí o filmové pobídky? Co archivy prozrazují o osudech Čechoslováků uvězněných v Gulagu?

Umožňuje stav státního rozpočtu zvyšování výplat ve veřejné sféře? Nejsou mzdy státních zaměstnanců obecně oproti platům v soukromé sféře příliš vysoké? A měli by mít státní úředníci zmrazené platy stejně jako ústavní činitelé? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Skupina senátorů podala ústavní stížnost na vyhlášku zavádějící povinné očkování proti nemoci covid-19, kterou připravila předchozí vláda. „Nejsme proti očkování. Nedomníváme se, že je na něm něco špatného, dokonce ne ani na tom povinném. Ale všechna povinná očkování byla zavedena po dlouhé diskuzi, dlouhém vývoji a zkoušení,“ upozorňuje místopředseda Senátu a ředitel Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička (za TOP 09 a STAN).

Česká republika začíná další rok s covidem-19. Z epidemiologického hlediska se vývoj zdá být pozitivní – počty nově zjištěných nákaz klesají a velmi pozvolna se snižuje i počet pacientů ve vážném stavu. Po „vánočním datovém blackoutu“, jak situaci mezi svátky nazývá ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, je ale výpovědní hodnota údajů o počtech nově nakažených a tedy i predikce do příštích dnů značně omezená.

Fiala věrohodný, neokázalý, civilní i důstojný. Nová vláda brzdí růst učitelských platů. Je to velká chyba. Jak se vláda snaží pomoci lidem postiženým vysokými cenami energií? Evropská komise zařadí jádro mezi ekologické zdroje energie, má Česko vyhráno? Josef Škvorecký, odvážný autor Zbabělců.

Už skoro deset let vzdorují západní intervenci a i přes snahy jedné z nejmodernějších armád světa se jejich vojenská porážka spíš vzdaluje. Džihádisté na západě afrického Sahelu – v Mali, Burkině Faso a západním Nigeru – se stávají silou, která na mnoha místech fakticky dokáže nahradit stát a státní moc s nimi chtě nechtě musí počítat. V čem se skrývá úspěch džihádistů napojených na al-Káidu a proč je pravděpodobnější jejich spojenectví s vládou než s Islámským státem?

„Hrozně se těším na to, až někdy napochoduji do parlamentu a budu zpovídat současné vládní činitele, že přede mnou nebudou utíkat. Nebudou mi nadávat – třeba někdy i sprostě, jak jsem často slýchával zejména od premiéra Andreje Babiše (ANO),“ srovnává investigativní novinář a reportér časopisu Reportér Jaroslav Kmenta. „Se vstupem vlády Petra Fialy (ODS) k moci přichází i kultivační změna ve společnosti.“

Vláda připravila pomoc pro lidi ohrožené energetickou chudobou: dávku okamžité pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení a státní záruku půjčky pro podnikatele. „Vítám, že náš původní návrh byl rozšířen, ale pořád se opatření dotkne malého procenta. Je to komplikovaný dokument, řadu lidí odradí, takže nakonec si celá řada domácností o pomoc nepožádá,“ míní exministryně financí Alena Schillerová (ANO). Její nástupce Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že žádat bude možné od února.

Když 23. ledna 1990 projednával československý parlament návrh zákona o odvolání zkompromitovaných poslanců, objevil se nečekaně v pracovně Alexandera Dubčeka prezident Václav Havel. Následně před poslanci vystoupil, přestože s tím nikdo předem nepočítal. Řekl, že je potřeba změnit název republiky, státní znaky a název armády. Vypadá to v době tehdejší překotných změn jako maličkost, brzy se ale ukázalo, že to byl problém. Tek tehdy začala takzvaná Pomlčková válka.

Moje první letošní glosa spadla na pondělek hned po Silvestru. Měl bych ji věnovat veselí nebo bilancování nebo prognózám. Místo toho se zaměřím na psy a taky na strach, ono to všechno souvisí dohromady. Už loni jsem byl o Silvestra na výletě s našimi pejsky, fenkami Gari a Norou, taktéž s mým synem Davidem a vnučkou Dominikou.

„Ač nám všichni zúčastnění pár měsíců zpátky slibovali, že se zamrazí platy,“ připomíná politolog. „Dokonce i to hejno politických náměstků je opravdu historicky naprosto unikátní.“

Nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přepracovává státní rozpočet, Česká republika proto bude nějakou dobu hospodařit v rozpočtovém provizoriu. „Vláda může České národní bance (ČNB) v boji s inflací pomoci tím, že prostřednictvím rozumnější a zodpovědnější fiskální politiky nebude k inflaci přispívat,“ tvrdí ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček.

Když se v těchto krajích řekne „novoroční projev“, skoro nikomu už v hlavě nenaskočí pitoreskní čechoslovenština a studený výraz tváře JUDr. Gustáva Husáka. Zato od střední generace dál si lidé zaručeně ihned vybaví památné vystoupení Václava Havla z 1. ledna 1990. Ostře kontrastující právě s proslovy jeho předchůdce, lakujícího setrvačně realitu na růžovo.

V jakém stavu je demokracie po dvou bezprecedentních pandemických letech? Jak moc na globální krizi vydělávají populisté a autoritářští lídři? A jak si vede demokracie v Česku? Hostem Vinohradské 12 je politoložka Petra Guasti z FSV UK.

„Myslím si, že dialog s lidmi a konfrontaci mých názorů, které nemusí být vždy pravdivé, je dobré zažít,“ říká kunsthistorik a prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt. Dodává ale, že mu vadí, když diskutují lidé, kteří nemají co říct. „Nevzdělaní lidé to nahrazují arogancí a hraním si na něco, čím nejsou. To je to nejhorší, co vůbec může být. Myslím, že je to dané tezemi, že musíte být za každou cenu úspěšný. “

Řeckokatolická církev je svéráznou součástí katolického společenství. Uchovává tradice a zvláštnosti východního křesťanství a zároveň bezvýhradně uznává primát římského papeže. Vznikla na pomezí východu a západu, zahrnuje především Ukrajince, Poláky, Slováky a Rusíny, v České republice se k ní hlásí několik tisíc lidí.

Gregor Johann Mendel je znám především jako kněz, učitel, přírodovědec, matematik a a hlavně zakladatel genetik. Byl ale také zapálený bankéř, včelař, ovocnář a meteorolog. Letos uplyne od jeho narození 200 let a tyto oslavy začaly už v listopadu 2021 uložením Mendelových ostatků do hrobky augustiniánů, řádu, k němuž patřil a jehož byl opatem.

Paříž převzala řízení unijních rad 1. ledna od Slovinska. Mezi priority jejího půlročního předsednictví patří ekonomická obnova unie po pandemii, klimatická agenda, evropská obrana, vztahy s africkými zeměmi nebo západním Balkánem. Velký důraz chce podle prezidenta Emmanuela Macrona klást na řešení migrace.

Zjistěte, jak se vyrábí vafle v Bruselu nebo kde na Slovensku hledat pralesy. A společně se zahraničními redaktory Českého rozhlasu se vydejte na unikátní cestu Ománem.

Noc dlouhých noží na našich úřadech. Britský rok s covidem skončil stejně jak začal. Čeká nás velký rok pro Česko v Evropské unii. Zemřel emeritní probošt vyšehradské kapituly Anton Otte.

Na obzoru se stále zřetelněji rýsují velké právní bitvy o lukrativní patentová práva na vakcíny proti novému koronaviru. Jak uvádí americký list Wall Street Journa, proti sobě v ní stojí farmaceutické společnosti a vládní a akademičtí vědci, kteří vedou spory o to, kdo stojí za jakým vynálezem.

V jakém duchu oslovil nový premiér Petr Fiala spoluobčany na prahu nového roku? A do jaké míry obstojí výtky opozice, že v jistém smyslu navázal na rétoriku z předvolební kampaně? Jaký je plán ministerstva zdravotnictví pro očekávaný prudší nástup nové variaty koronaviru v Česku? A jak se i s tímto scénářem vyrovnají tuzemské firmy a jejich zaměstnanci?

Podle psychologa Dalibora Špoka mohou důvody odmítání vakcíny být různé a vycházejí nejen z nedůvěry k vědeckým poznatkům, ale častěji vyplývají z povahy člověka. Na postoj lidí k očkování se jej ptala Eva Kézrová.

Potřebujeme ke svému životu takové předěly, jako je například Nový rok? Proč bychom měli umět vnímat stejně svoji minulost, přítomnost i budoucnost?

Neraduji se z toho, kolik lidí odešlo na věčnost, ale přesto byla pandemie obdobím, kdy jsem se mohl zamyslet, říká biskup Václav Malý a doporučuje: „Třeba nad tím, co člověk opravdu k životu potřebuje. Jestli ta naše spotřeba není zbytečná. Stále se mluví o růstu, ale přece jen stojí za pokus jiný pohled. Ne snad abychom byli v bídě a živořili, ale mnozí z nás žijí v nadstandardu. Nemusí to být kdejaký přepych, ale člověk si sám uvědomuje, že touží po něčem, co nepotřebuje.“

Novoroční Vertikála se podívá na uplynulý rok očima religionisty. Přimoneneblížící se pravoslavné vánoce. A vydá se na závody Dědů Mrázů. Připravil a moderuje Adam Šindelář.

Na sklonku roku 1987 se v Československu odehrálo malé politické drama, které zůstalo veřejnosti utajeno. 19. listopadu došlo k přestřelce v nejvyšším mocenském patře KSČ a Gustáv Husák byl málem zbaven funkce. Že je čas na změnu, byť kosmetickou, dávalo tušit už dění v Sovětském svazu. Jak ale provést ekonomické reformy, aby se nezvrtly v politické změny, a přitom se vyhnout slovu „reforma“? Tak vznikla „přestavba hospodářského mechanismu.“

Vysoké ceny energií dopadají na společnost přímo v podobě vyšších účtů, i nepřímo kvůli zdražování výrobků. „Je to téma, které je sociálně velmi výbušné. Energie tvoří velkou část spotřebitelského koše zejména nižších příjmových skupin a jejich rychlý růst dokáže svým způsobem vyvolat výraznější sociální pnutí než třeba nárůst cen nových automobilů,“ upozorňuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Jak se dívat na historii Československa? Během několika desetiletí tento stát prošel mnoha kritickými obdobími. Spočítat roky svobodného demokratického státu je poměrně jednoduché. Jistou ironií může být to, že v historii státu jich byla pouze menšina. A pak přišlo rozdělení Československa. Bylo to historické neštěstí?

V pondělí 3. ledna to bude už deset let, co zemřel Josef Škvorecký, jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Jeho knížky stále vycházejí. Jaké ale bylo to, co Josef Škvorecký vydat nesměl? Jeho potýkání s cenzurou je námětem pro pořad Historie Plus.

Co je pro rozhlasovou princeznu důležité? Jak si ji představují režiséři a jak děti? Do archivu Českého rozhlasu za nejkrásnějšími rozhlasovými princeznami se vypravila Michaela Vetešková.

Ekologické organizace čeká v roce 2022 nelehká úloha vysvětlit veřejnosti, že je správné pokračovat v transformaci na bezemisní energetiku navzdory rostoucím cenám energií. Green Deal neboli Zelená dohoda pro Evropu je už dnes terčem kritiky, ačkoliv je celý plán zelené transformace stále ve fázi návrhu. Ekologové proto doufají, že se podaří veřejnou diskuzi vést tak, aby byla věcná a konstruktivní.

Návrat k historickým událostem a jejich otisk v literatuře, významní autoři a jejich novinky v roce 2021, ale také literární čtení a festivaly během covidu. Přehled toho nejzajímavějšího z uplynulého roku v literatuře připravila Karolína Koubová.

O bulharských tradicích bude mluvit Silvie Krsteva, která vede bulharskou pravoslavnou obec v Praze. Dozvíte se, jak vypadá tradiční večerní zábava ukrajinské zimy. A uslyšíte rozhovor s Kateřinou Spalasovou, lektorkou řeckého jazyka a tanců. Připravila Tajana Mančalová.