Plus

Opuštěná budova, tajné schůzky, ovlivňování vyšetřování. Klasická krimi, případ Očistec. Korupční megakauza na Slovensku. Kdo od policie měl zhřešit? A věděl o tom Robert Fico? Hostem Vinohradské 12 je Laura Kellö Kalinská, investigativní reportérka serveru Aktuality.sk. Ptá se Matěj Skalický.

Léto je v pražské zoologické zahradě čas, kdy se návštěvníci mohou téměř každý den potkat s lachtany a jejich chovateli. Od června do srpna jsou na programu komentovaná krmení a setkání. Vrchní chovatel zvířat Jakub Mezei s nimi pracuje už sedmnáct let. „Každý z nich je úplně jiný. Opravdu to je, jak kdybychom tu měli čtyři děti,“ říká Mezei ve Hovorech Českého rozhlasu Plus před začátkem léta.

Mezi původními obyvateli Severní Ameriky se těšil svaté úctě, měl údajně i zázračné schopnosti, protože dokázal unikat nástrahám „bledých tváří“. Náčelník Siouxů Sedící býk byl jedním z vůdců, kteří v roce 1876 dotáhli do vítězného konce legendární bitvu u Little Bighornu. Nakonec zemřel při potyčce s policií v indiánské rezervaci v prosinci 1890. V Portrétech o něm více řekne historik Jan Adamec.

Mezinárodní expertní skupina dospěla k závěru, že chátrající železniční most v Praze pod Vyšehradem je opravitelný. Proč na členství ve skupině rezignoval přední český odborník? Opravdu se dá více než stoletý ocelový most opravit? Vladimír Kroc se zeptal profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Francie se otřásá hněvem obyvatelstva, které znova a znova konstatuje, jak málo pozornosti věnuje policie násilí na dětech. Vlnu, nebo spíš cunami vzteku veřejnosti spustila kauza ztracené školačky Lyhanny.

Kyjev a další oblasti Ukrajiny v noci na pondělí čelily dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. Zásah utrpěl mimo jiné klášter Kyjevskopečorská lavra, zapsaný na seznam UNESCO. Hořela střecha jeho Uspenského chrámu, založeného už v 11. století. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok na pravoslavný klášter k dosud největším zločinům Ruska proti křesťanské kultuře.

Vláda Andreje Babiše (ANO) věří, že zákon, který mění financování veřejnoprávních médií, je v souladu s evropským právem. Obě instituce – Český rozhlas i televize – mají od příštího roku dostat ze státního rozpočtu zhruba o 15 procent méně peněz, než letos vyberou na poplatcích. „Jsou to prudké změny a dostávají veřejnoprávní média v Česku do nejistoty, která jde za hranu možnosti držet kvalitu veřejné služby,“ říká v Interview Plus bývalá eurokomisařka Věra Jourová.

Jednou z hlavních výzev na extremistické a xenofobní scéně zůstává podle ministerstva vnitra radikalizace jednotlivců. V souhrnné zprávě za druhé pololetí loňského roku resort uvádí, že radikalizaci se daří na sociálních sítích a týká se i dětí a mládeže. „Extremističtí politici to ví a snaží se do prostředí, kde dochází k radikalizaci, infiltrovat,“ říká v Osobnosti Plus politolog Aleš Michal.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás hodlá vypsat volby. A to hned dvoje, parlamentní a prezidentské. Vzniká otázka, zda se opravdu budou konat a jaký budou mít dopad na palestinskou politiku.

V předkole kampaně hnutí ANO do podzimních voleb na pražský magistrát u různých poukázání na údajné průšvihy dosavadního vedení města, především ty v gesci Pirátů a hnutí STAN, protože s občanskými demokraty by si hnutí Andreje Babiše evidentně umělo koalici v hlavním městě představit, vždy figuruje sloganová otázka: „Co na to Ondra Prokop?“ Která má zřejmě vyvolat dojem, že si s tím vším bude umět kandidát ANO na primátora poradit.

A to kvůli tomu, aby se veterinářům podařilo zachytit případný výskyt parazitického svalovce u divokých prasat - může se totiž přenést na člověka. - Jak se žije rodině s Downovým syndromem? A jak se stane, že rodině kluka s Downovým syndromem pomáhají studenti čakovického gymnázia? - Jak se můžete v Praze zapojit do sčítání světlušek. - Jak otestovat satelit ještě předtím, než odletí do vesmíru? Moderuje Štěpánka Martanová.

Babišova vláda zatím především oslabuje instituce státu a liberální demokracie. Palestinci budou po 20 letech volit prezidenta. Víc než škraloup lídra ANO v Praze. Zásah do ukrajinského srdce. Fiasko spravedlnosti ve Francii

Co obsahuje memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které má otevřít cestu k mírové dohodě? Proč chtějí Spojené státy přezkoumat přítomnost svých vojsk v Evropě? A co znamená zvolení Petra Moravce do čela Správy Krkonošského národního parku?

Česko má v přepočtu na počet obyvatel nejvíce obcí v Evropě – konkrétně je to 6258. Takto rozdrobený systém samospráv je podle mnohých odborníků neefektivní. „Roztříštěnost státní správy podvazuje růst regionů. Vidíme obrovské rozdíly – tam, kde starosta nebo hejtmanka pracují dobře, regiony šlapou, zatímco jiné zaostávají,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Ministerstvo školství chystá velkou reformu veřejných vysokých škol. Počítá se zavedením univerzitní rady, jejíž část by vybírala komise jmenovaná ministrem, a chce taky posílit funkci rektora. „Akademické svobody jsou základem rozvoje vysokých škol,“ zdůrazňuje v Pro a proti předseda Rady vysokých škol Tomáš Kašparovský. „Zdůrazňuje se svoboda, ale v zahraničí je to i schopnost posouvat se dopředu,“ upozorňuje Šimon Stiburek z Institutu pro rozvoj vysokého školství.

Strany, které tvoří vládu Andreje Babiše (ANO), před volbami především slibovaly, že zlepší údajně špatnou ekonomickou a sociální situaci v zemi. Zejména hnutí ANO vykreslovalo Českou republiku po čtyřech letech vlády Petra Fialy (ODS) jako zemi na pokraji katastrofy. Prvním šesti měsícům jejich působení ovšem nedominují snahy o ekonomické a sociální reformy, které by údajně špatný stav země napravily, ale snahy oslabovat různými způsoby pilíře liberální demokracie.

Tři vyprodané koncerty v řadě. Pompézní show plná velkých poselství. Ewa Farna jako vládkyně českého popu, která si podmanila Prahu. Proč ji lidé milují? A co vzkazuje svými songy? Vysvětluje Aneta Jetmar Martínková, hudební publicistka a spoluautorka podcastu Sirény. Ptá se Matěj Skalický.

Petr Kos je vzděláním knihkupec a knihovník. Když ale objevil vrak stoleté norské tuleňářské lodě, rozhodl se, že ji opraví a následně na ní podnikl například výpravu na Špicberky. „Uzavřeli jsme s tou lodí takovou dohodu, že já ji zkusím zachránit, ale ona mi s tím musí trochu pomoct,“ směje se Kos. Ve své knize Kovbojové na moři dokazuje, že archetyp dobrodruha typu Jacka Londona ve 21. století nevymřel.

Jak zásadní je pro uplatnění unijního migračního paktu návratové nařízení, které schválil Evropský parlament? Jak se podle nové studie vyvíjí v letošním roce realitní a hypoteční trh? A jak se bývalý generální ředitel Rozhlasu a televize Slovenska ohlíží za protestními akcemi proti vládním zásahům do systému veřejnoprávních médií?

„Vrátíme pravidla financování veřejnoprávních médií tak, aby nebyla pod politickou vůlí. Zajistíme jim indexaci a obranu proti tomu, že je tady inflace. A zajistíme jim to, aby nás, až budeme vládnout, mohla přísně kontrolovat,“ avizuje předseda hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan. Co se v EU mění po zavedení Paktu o migraci a azylu? Může si vláda dovolit pakt odmítnout, jak často opakuje? A mělo by se v Česku více debatovat o smyslu médií veřejné služby?

Vláda Andreje Babiše hodlá zrušit koncesionářské poplatky a platit veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Co bude změna znamenat a může do podoby zákona promluvit Evropská komise? O co by přišli posluchači veřejnoprávního rozhlasu? „V momentě, kdy začneme omezovat počet služeb a jejich nabídka se sníží, logicky budeme muset sáhnout i ke snížení počtu pracovních míst,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Vývoj umělé inteligence běží na nejvyšší obrátky. Pokročilé AI modely, jejichž funkce již přesahují lidskou představivost, se vcelku logicky dostávají do centra mocenských bojů. Přelomovou událostí je v tomto smyslu spor o nejnovější model z dílny firmy Anthropic. O co jde?

Blízký východ čeká příměří, možná i mír – tak máme chápat páteční podpis Memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem. Tento mír ale někteří z aktérů mohou považovat za svůj neúspěch. Zatím nejde o mírovou smlouvu, ale příměří na dalších 60 dnů, přičemž řešení některých otázek, jako je íránský jaderný program, se odsouvá za tuto hranici. Tedy paradoxně na dobu, kdy už na Írán nebude vyvíjen žádný efektivní tlak.

Za necelý rok si Francie bude volit prezidenta a výsledek bude mít dopad nejen na tu největší zemi Evropské unie, ale na celý kontinent a na podporu Ukrajině. Buď se tam udrží dosavadní centristicko-liberální směřování, nebo se k moci dostane nacionalistická víceméně protievropská krajní pravice. Nikdy ještě nebyla tak blízko možného vítězství jako dnes.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) si při setkání se slovenským protějškem Richardem Rašim (Hlas) notoval v názorech na emigraci i emisní povolenky. Podle bývalého slovenského premiéra Eduarda Hegera (Demokrati) je téma migrace v Česku, na Slovensku i v Maďarsku zástupným tématem, protože migrace není reálný problém. V Interview Plus Heger označuje současné plány české vlády na změnu financování České televize a Českého rozhlasu za útok na veřejnoprávní média.

Co by pro další vývoj války na Ukrajině mohly znamenat závěry summitu skupiny G7? Jakou podobu má mít v Českém rozhlasu výstražná stávka na protest proti vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií? A jak se Češi a Češky dívají na hranice svobody slova ve veřejném prostoru?

Půl roku od nástupu k moci mají ministři doložit, jak plní předvolební sliby obsažené v programovém prohlášení vlády. Uložil jim to premiér Andrej Babiš (ANO). Ten po nástupu do Strakovy akademie tvrdil, že bude průběžně vyhodnocovat dodržování vládního programu.

Podle vědců možná víc, než se zdá. O jejich výzkumu si povíme. - Čůrám zdravě! To je název edukační kampaně, která má za cíl povzbuzovat Češky a Čechy, aby se nestyděli zajímat o své močení - protože právě problémy s ním mohou poukázat na probíhající onemocnění. - Speciálním injekcemi přímo do dřeva zachraňují odborníci nemocné staleté stromy v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku. Cílem je zachovat je pro další generace návštěvníků. Moderuje Lucie Vopálenská.

V konfliktu Spojených států s Íránem dochází k průlomu, země uzavřely mírovou dohodu. Podepsání dohody se má uskutečnit ještě tento týden. Jedná se o skutečný průlom, nebo jde jen o pauzu v dekády trvající válce? „Toto je jedna z epizod té války, která se možná teď chýlí ke konci. Ještě to ale neznamená, že bude ukončena, to prostě jisté není,“ upozorňuje v Osobnosti Plus Tomáš Pojar, prorektor CEVRO Univerzity a bývalý velvyslanec v Izraeli.

„Sliby chyby“ by pro Babišovu vládu někdy nebyly na škodu. Nová realita. Benzín může být brzy za 35 korun. Írán vyhrál. Kdo tedy prohrál? Černá můra Francouzů ohledně prezidentských voleb. Americká AI. Nic než národ

Co se stane, když se situace na Blízkém východě uklidní? Jaký dopad to může mít na ceny pohonných hmot? Můžou se ještě vrátit na předválečnou úroveň? Nejenom o tom si v cyklu Život k nezaplacení Jan Pokorný povídal s hlavní ekonomickou analytičkou Českého rozhlasu Janou Klímovou a sociologem a zakladatelem společnosti PAQ Research Danielem Prokopem.

Lídři G7 se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na summitu shodli, že Rusko válku nevyhrává a musí co nejdříve uzavřít dohodu. „Už samotný fakt, že Rusko nevyhrává, je začátkem jeho porážky,“ tvrdí v pořadu Pro a proti analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. „Strategicky Rusko už válku prohrálo, ale bez silného tlaku Západu bude konflikt pokračovat,“ míní bývalý nejvyšší zástupce Slovenska ve strukturách NATO generálporučík Pavel Macko.

Zpráva o tom, že Spojené státy a Írán dospěly k mírové dohodě, je dobrou zprávou, jaká má být. Samozřejmě se může do pátku leccos stát, než bude dohoda podepsána, také obnova infrastruktury a odškodnění obětí bude trvat. Prozatím si ale světové trhy oddechly a to se projevilo na cenách ropy a plynu. Konkrétně cena barelu ropy Brent už poklesla k 80 dolarům a nemá tak daleko k hranici 70 dolarů, na které byla počátkem roku, když se v Perském zálivu začalo válčit.

Je málo jmen, která jsou tak úzce spojena se zradou, jako jméno někdejšího protektorátního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce. Muže, který byl za první republiky podporovatelem Tomáše G. Masaryka a jeho hradní skupiny. Muže, který byl jedním z nejzarputilejších odpůrců přijetí mnichovského diktátu. Muže, ze kterého se ale nakonec stal kolaborant a poskok nacistů.

Vyhazov expertů, nábor influencerů. Co se to děje na ministerstvu životního prostředí? S jakými plány a s jakou expertízou na něj míří fandové Motoristů? A kde všude se pod Turkem a Červeným škrtalo? To ví Adéla Karásková Skoupá, redaktorka Deníku N. Ptá se Matěj Skalický.

„Naše společnost prahne po kultuře. Sály máme plné a vnímáme i zpětnou vazbu od našich posluchačů, že lidé kvalitní kulturu potřebují a chtějí,“ zdůrazňuje v pořadu Hovory Lenka Kavalová, která violoncellistkou a zároveň ředitelkou Plzeňské filharmonie a předsedkyní Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů České republiky.

Pionýrské šátky, prvomájové průvody, Tuzex, sídliště, vojna nebo hospody. Jak vypadal obyčejný život za normalizace? A proč část společnosti vzpomíná na socialismus jako na retro kulisu? Tomu se věnuje pořad Ex libris, ve kterém představujeme knihu Lukáše Havlase K práci a obraně připraven. Popisuje každodenní život v komunistickém Československu bez nostalgického pofňukávání.

Jak efektivní jsou veřejnoprávní média a proč si ministr kultury Oto Klempíř myslí, že dostatečně nešetří? Proč vláda nechce veřejnoprávním médiím po změně financování veřejnoprávních médií garanovat jejich nezávislost pomocí nových pojistek v zákoně? A kdo byl v Polsku zavražděný karikaturista, který kritizoval ruský režim?

Protidrogová politika bude patřit pod ministerstvo zdravotnictví. Minulost opět rozděluje Poláky a Ukrajince.Těmto a dalším tématům se věnují komentátoři v dnešním vydání pořadu Názory a argumenty. Moderuje Kamila Pešeková.

Ve světě investic a velkých peněz tomu nešlo v posledních dnech uniknout – vstup vesmírné společnosti SpaceX na burzu byl mimořádnou událostí. Šlo o největší emisi akcií všech dob, která navíc stvrdila postavení Elona Muska coby nejbohatšího člověka planety s majetkem přesahujícím bilion dolarů. Není ale zdaleka sám, kdo na tom vydělal.

Premiér Andrej Babiš (ANO) přesunul celou velmi komplikovanou agendu závislostí z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. S tím narazil u špičkových expertů na tuto oblast, kteří pomoc závislým lidem v Česku budují 35 let. A dlužno říci, že tu pomoc budují velmi úspěšně.

Polsko-ukrajinské vztahy se ocitly v těchto dnech v nejvážnější krizi od začátku ruské agrese proti Ukrajině. Ruský frontální útok na Ukrajinu tehdy dokázal spojit Kyjev a Varšavu tak pevně, že Ukrajinci neměli v tehdejší Evropě odhodlanější spojence, než byli Poláci.