Plus

Univerzita v Cambridge se rozhodla udělit titul čestný doktorát marxistické filozofce Angele Davisové. „Levicový extrém je více tolerován a přijímán než pravicový extrém,“ kritizuje krok Ivan Pilip, bývalý ministr financí a viceguvernér Evropské investiční banky v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus. Doplňuje, že ho děsí vytrácení levopravého středu ze světové politiky a že Donald Trump je podle něj radikální reakcí na radikální progresivismus. (Vysíláme v repríze.)

Mí známí z kostela mě přesvědčovali, ať tam nelezu. „Tihle lidi jsou nebezpeční,“ varovali mě. „Pokud jsi jim jen trochu podezřelá, rozbijou ti ,ústa‘, než se naděješ.“ „Ale já se jim docela podobám,“ zakontrovala jsem. „Ať se mi to líbí, nebo nelíbí, jsem bílá. Skoromanžela radši nechám doma, ten by tam barevně nepasoval.“

Většina Evropanů považuje Evropskou unii za prospěšnou a věří jí. Češi naopak z nedávného průzkumu Eurobarometr vyšli opět jako jedni z největších skeptiků. Co může za negativní obraz Unie v Česku? A jak se daří zlepšovat ekonomickou kondici EU? Hosty Pro a proti budou bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla a analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Moderuje Karolína Koubová.

Konzervativní pohled na svět je vlastní koalici Spolu i ostřejší pravici v podobě SPD či Motoristů. Zaklíná se jím ale i „catch-all party“, za níž se prohlašuje hnutí ANO, ba dokonce též hnutí Stačilo!, které na kandidátky přizvalo levicové sociální demokraty a komunisty. Ve světě, v němž kvete tradicionalismus, národovectví a neomalený trumpismus, nejde o žádný zvláštní výkyv. Naopak je s podivem, že se v Česku daří i stranám upřednostňujícím liberální hodnoty.

Lepit mimořádnými výdaji na povodně nedostatek peněz na obnovitelné zdroje, o kterých se předem vědělo, že budou potřeba, je proti logice rozpočtových pravidel. Stejně tak zvýšení vojenských výdajů v resortu dopravy ze 100 milionů letos na 20 miliard v návrhu státního rozpočtu na rok 2026, říká pro Český rozhlas Plus Jan Pavel z Národní rozpočtové rady. Veřejné finance by se zlepšily samy, kdyby si politici seděli na rukou, dodává v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Kateřina Konečná. Komunistka, která si plácla se Spojenými demokraty a národními socialisty a vytvořila uskupení Stačilo! Hledačka kompromisů s plamenným projevem i averzí vůči Evropské unii a NATO. Konečná je volební lídryní, kterou ve speciální sérii Vinohradské 12 s názvem LÍDŘI probírají Marcela Konrádová, expertka na politický marketing (FSV UK), a politolog Petr Just (Metropolitní univerzita v Praze). Ptá se Matěj Skalický.

„O zvuku a rádiu by se dalo povídat dlouho,“ říká Tomáš Zikmund, který je v Českém rozhlase už dlouhá léta mistrem zvuku. „Svět vnímáme většinou až z 80 procent očima, pak ušima. Zvuk je neskutečné, kouzelné médium. Představte si, že pustíte dětem pohádku s princeznou, kterou si ale každé představí jinak – u jednoho má zlaté šaty, u jiného zlaté, bílé.“

Od starověku se lidská společnost snažila definovat lidská práva a občanské svobody jako univerzální právní ochranu všech lidí. Pomyslnou tečkou byl prosinec 1948, kdy Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ta platila na Západě: lidé mohli cestovat, kam chtěli, stejně tak studovat, demonstrovat, získávat informace bez cenzury a žít v právním státě. Jinak tomu bylo ve státech, kde vládli komunisté. Přestože i oni tvrdili, že lidská práva dodržují.

Jak silně může francouzskou politickou scénou otřást očekávaný pád vlády premiéra Bayroua? Jaké dozvuky by mohl mít dnešní teroristický útok v Jeruzalémě? A proč letošní léto přineslo v Česku nejvíc případů nemocí přenášených klíšťaty?

Jak v Česku pokročila digitalizace státní správy? Kolik lidí využívá datové schránky a možnost vyřizovat věci na úřadech na dálku z mobilů nebo počítačů? A jak v tom může pomoci Týden pro digitální Česko, který dnes začíná? „Stát si čím dál víc uvědomuje, pokud převrací službu do digitální podoby: moment, kdy je to hotové, není nutně ten, kdy je službu možné využít, ale kdy stát svědomitě odkomunikuje, že služba existuje,“ domnívá se výkonný ředitel Česko.Digital Jan Kotara.

Po devíti měsících opět hrozí, že ve Francii padne vláda. Opozice nesouhlasí s návrhem rozpočtu na příští rok, který představil premiér François Bayrou. Ten dlouhodobě poukazuje na to, že je potřeba snížit zadlužení Francie a hodlá ušetřit 44 miliard eur. „Premiérův návrh počítá s různými nepopulárními opatřeními. Tím nejprovokativnějším je zrušení dvou volných dní, to Francouze opravdu nadzvedlo ze židle,“ popisuje publicista František Kalenda.

Málokterý mýtus se v české debatě drží tak sveřepě, jako že máme nejméně chudých v Evropě. Pravděpodobně je to i tím, že skutečně takový žebříček, nadto od renomovaných statistiků z Eurostatu, existuje. Z jakých důvodů se takto zavádějící statistika ještě vůbec počítá, se těžko domýšlet. Předmětem nejen tuzemské kritiky je každopádně už delší dobu a její nesmyslnost nyní nad vší pochybnost dokázal korigující přepočet výzkumníků z PAQ Research.

V návrhu rozpočtu na rok 2026 dostalo vzdělávání další tvrdý direkt, v programu favorita voleb hnutí ANO pak nejistý příslib růžových zítřků. Vláda Petra Fialy (Spolu a STAN) sestavila svůj poslední rozpočet školství tak, že nepokryje ani povinné výdaje. Tedy především učitelské platy na úrovni 130 procent průměru v ekonomice a také financování školních psychologů a speciální a sociální pedagogů, které od ledna nově zavádí novela školského zákona.

V ukrajinském hlavním městě Kyjevě na Náměstí Nezávislosti se v pátek večer konala velká protivládní demonstrace. Důvodem se stal návrh zákona schválený ukrajinským parlamentem v prvním čtení. Tato nová právní norma zpřísňuje trestní odpovědnost vojáků za neuposlechnutí rozkazu, především za nedovolené opuštění útvaru, za dezerci.

Jak odpoví spojenci Ukrajiny na nejrozsáhlejší ruské nálety od začátku vojenské agrese? Jak vážně je narušena ukrajinská energetická síť? Co označuje hnutí SPD za programové priority v horké fázi předvolební kampaně? A jak obstojí v konkurenci na trhu elektromobilů nový model Škody Auto Epiq?

Škrtání na platech se může transformovat do úspor, kterých bude stát i obyvatelé dlouho litovat. Ukrajina a demonstrace. Peníze na vzdělávání teď a po volbách. Dá se čekat zlepšení? Tak jak na tom Česko – ohledně chudoby v rámci Evropy – vlastně je?

Rodiče tříletých dětí, které se v místě svého trvalého bydliště nedostaly do školky, budou mít nově od zřizovatele nárok na kompenzaci. Ať už ve formě místa v dětské skupině, nebo finančního obnosu, za nějž bude možné předškolní péči zajistit vlastními silami. Jedná se o dobrý krok, shodují se hosté v pořadu Reparát. Nástup do předškolního zařízení posiluje samostatnost dětí, umožňuje včas diagnostikovat speciální potřeby a může nastartovat zájem o vzdělávání a osobní růst.

Státní zaměstnanci stále nevědí, jak se jim od ledna zvýší platy, protože odboráři s ministry zatím nenašli společnou řeč. „Díky inflaci poklesly reálné příjmy státních zaměstnanců a dnes jsou pořád ještě v minusu o nějakých devět procent,“ argumentuje pro růst platů o sedm a třináct procent v pořadu Pro a proti místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. „Požadavky odborů nejsou reálné,“ tvrdí poslanec Jan Bauer (ODS, kandiduje za Spolu).

Jako jistě i vy všichni, mám i já spoustu zkušeností s lepidly všeho druhu. Se všemi mám příhody, avšak věnovat se chci lepidlu vteřinovému. Rozmanitá lepidla vstoupila do pohádek a také do kosmonautiky, vteřinové lepidlo zasahuje do politiky.

Nabízíme zajímavou a pestrou činnost. Nabízíme velmi zajímavou koncepční práci v nově vznikajícím útvaru. Hledáme experta, právníka, legislativce, specialistu… Nabídka volných pracovních míst na ministerstvech je rozsáhlá. A vlastně jsou otevřené zajímavé pozice. Navíc státní služba má své nezanedbatelné výhody a zlevněné obědy rozhodně nejsou ani jediným, ani hlavním benefitem, který člověk získá.

Bylo 29. března 2021 ráno a svět šokovala zpráva, že nejbohatší Čech Petr Kellner zahynul při pádu vrtulníku v aljašských horách. Zatímco Kellnerův nejlepší přítel Ivo Nesrovnal odletěl na Aljašku identifikovat jeho tělo, PPF musela rychle vyřešit, kdo se postaví do jejího vedení. „Aby nic nespadlo pod stůl. Aby nám banky nezesplatnily úvěry. Protože takřka stoprocentní vlastník zmizel,“ říká Kellnerův nástupce v čele PPF Ladislav Bartoníček. Co po Kellnerovi v PPF zůstalo?

„Věřím, že byli i zaměstnanci PPF, který nevěřili, že Petr Kellner existuje. Že to je takový Cimrman,“ směje se manažer a někdejší blízký Kellnerův spolupracovník Evžen Hart. Petr Kellner byl k vystupování na veřejnosti rezervovaný, rozhovory odmítal, nikde se příliš neukazoval. A to přesto, že se postupně stal významným mediálním magnátem, který dokonce dvakrát ovládl televizi Nova. První převzetí přitom Kellnerův nejbližší spolupracovník Petr Dvořák označuje za nepřátelské…

Když se Petr Kellner po mnoha úspěšných projektech v Česku rozhodl dobýt mIliardový trh v Číně, zdálo se, že má v ruce všechny trumfy. Podnikat v „továrně světa“ je sen spousty byznysmenů, ale jen málokomu se ho podaří splnit v takové míře. Jenže pak se domek z karetních trumfů začal pomalu sypat. Jak do toho vstoupila politika a politici? A proč Petr Kellner zuřil, když se provalila kauza s PR agenturou, která měla za úkol vylepšit obraz Číny v Česku?

Rusko – země neomezených možností, kterou na začátku 90. let zmítal chaos. „Doba byla neuvěřitelně divoká. Tam každý den někoho zavraždili,“ vzpomíná na podnikatelské začátky PPF v Rusku Kellnerův blízký spolupracovník Petr Chajda, pro místní obchodní partnery Piotr Jaroslavovič. PPF sázela na dokonalé mimikry – splynout a nevyčnívat. Asociace fondů Petra Velikého postupně díky privatizaci nashromáždila podíly v desítkách tamních firem. Jenže blahobyt netrvá nikdy věčně...

Místo mřenek velké ryby, a především ta jedna slepice, která snese zlaté vejce. V případě Petra Kellnera to byla Česká pojišťovna. „Je to o schopnosti identifikovat zajímavé příležitosti. Pak tam ještě musí být tvrdohlavost, nasazení a důslednost. Petr nic nevzdával. Šel i do toho, co vypadalo neuskutečnitelně,“ popisuje jeho spolupracovník Ladislav Bartoníček. Ovládnutí České pojišťovny definitivně vystřelilo Kellnera do extraligy, ale tehdy i dnes vzbuzovalo řadu otázek...

Přišla sametová revoluce a po ní chaos. Češi ve velkém trhali stranické knížky a záhy na to kupovali ty kuponové. Petr Kellner ale nechtěl být jako ostatní. Nechtěl být jedním z tisíců drobných akcionářů. A tak se z neznámého prodejce kopírek stává díky privatizaci prakticky přes noc milionář. Na divoké devadesátky vzpomíná ministr financí v Klausově vládě Ivan Pilip: „Ta doba byla zvláštní. Všichni zkoušeli, co se může, a pak se řeklo: Počkejte, tohle už je přece jenom moc.“

Začalo to ještě před revolucí, kdy s nejlepším kamarádem prodával na burzách elektroniku a kazety. „Bavilo ho to. A uměl vydělat peníze, které ale neutratil. Vložil je do něčeho dalšího a potom z toho byly další peníze. Byl velmi podnikavý,“ popisuje Kellnerův nejbližší přítel Ivo Nesrovnal. Události roku 1989 tak byly pro Kellnera totální game changer. Byl ve správný čas na správném místě a uměl toho využít. Brzy vydělal svůj první milion, ale to byl jen začátek…

Do sněmovních voleb zbývá už jen několik týdnů. Podcast Bruselské chlebíčky se proto v příštích dílech rozhodl zaměřit na českou politiku, ale samozřejmě v evropském kontextu. První zářijová epizoda se věnuje bilanci současné vlády. Která evropská pravidla kabinet nestihl přenést do našeho právního řádu? A která schválně odložil? Odpovídá redaktorka a komentátorka Seznam Zpráv, bývalá zpravodajka v Bruselu Kateřina Šafaříková.

Lev ve znaku, tygři pod zámkem. Proč má Česko dostat na starost kočkovité šelmy z Kletečné? Co znamená, že byly nelegálně chované? A kam půjdou? A neměli bychom zpřísnit pravidla pro ty, kteří se exotická zvířata rozhodnou chovat? Téma pro Vítka Kubanta z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

V noci 30. září 1952 si dětská lékařka Anežka Horalová v bytě v liberecké Husově ulici č. 70 vzala život. Spolu s ní zemřela její sestra a její otec – Anežka jim zřejmě poskytla jed, tedy léky, které způsobily smrt. Pokusila se zabít také svou šestiletou dceru Ivanu. Stalo se to v době, kdy v bytě prováděla Státní bezpečnost domovní prohlídku. Anežčin manžel Andrej Horal byl krátce předtím zatčen. Lékaři zachránili pouze malou Ivanu Horalovou, která se dnes jmenuje Bočková.

Jeden novinář zkusil v severočeském Mostu v létě zvláštní pokus. Na betonovou zídku obchodního domu rozklepl vajíčko a za pár minut měl volské oko. Naměřil tam prý teplotu přes 50 stupňů. A v tomhle žijeme, takhle vypadají naše města.

Od svého návratu do Bílého domu Donald Trump krouží kolem Federálního rezervního systému, americké centrální banky. Jeho primárním terčem byl předseda takzvaného Fedu, Jerome Powell.

Zdá se, že klima v německé vládní koalici křesťanských a sociálních demokratů přituhuje. Na sklonku léta totiž začala veřejně diskutovat o otázce, která už mnoho let krouží jako fantom nad německou politikou: Jak to bude s dalším financováním sociálního státu?

Jak známo, poslankyně hnutí ANO Balaštíková politicky nepřežila nahrávkami doložený pokus o objednávku zastřelení psa nové družky manžela, se kterým se právě rozváděla. Nejen proto, že se předseda Babiš i jeho prvý zástupce Havlíček často ukazují se čtyřnohými štěkajícími členy svých domácností.

„Mám tady pána, je v bezvědomí, nedýchá…,“ oznamuji záchranné službě po telefonu, říká autorka dokumentu Zachraň život Lenka Nechvátalová. Naštěstí „jen jako“. Přihlásila se totiž do týdenního kurzu první pomoci na Vysočině a sehrává simulovanou událost. Setkává se s maskovanou krví a zažívá stres. Učí se zachovat klidnou hlavu, aby jednou, až to bude naostro, dokázala smysluplně jednat.

Zaplatit školní obědy, družinu, koupit nové boty na tělocvik, přezůvky do školy, projít seznam nutných sešitů, obalů, pomůcek a dalších nezbytností, které se „nějak“ objeví cestou. Starším dětem tramvajenky, pokud dojíždí z větší dálky, je nutné nastartovat koloběh každodenních lístků.

Desítky let pomalého sbližování Spojených států a Indie jsou během několika týdnů v troskách. To kvůli tlaku amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavedení dohromady až 50procentních cel.

Evropské státy se sice s problémy, ale s prokazatelnou vůlí, snaží vlastními silami zajistit vojenskou pomoc Ukrajině a připravit se na stále pravděpodobnější konflikt s Ruskem. Fialova vláda se k této politice verbálně hlásí.

Ještě před pár týdny panovala naděje na oživení diplomatického procesu týkajícího se války na Ukrajině. Ta ale pohasla s dalšími velkými útoky proti civilní infrastruktuře ze strany Ruska, píše americký diplomat Brett McGurk v analýze pro zpravodajský server americké stanice CNN.

Nakolik můžou ukrajinské útoky na ruská ropná zařízení oslabit tamní ekonomiku? Proč vyměnil britský premiér velkou část vlády? A jak se podařilo humanistovi Přemyslu Pitterovi zachránit stovky židovských i německých dětí? Poslechněte si celou polední publicistiku s Tomášem Pavlíčkem.

Čechům stále nedochází vážnost situace. Kroužky jako luxus. Jak září odhaluje propast mezi rodinami. Už druhá politická kariéra ve psí? V Německu se schyluje k inventuře sociálního státu. Trump vyhrál díky strašení inflací. Teď straší jeho. Rozpálené centrum Prahy bije na poplach

Na to, aby svým sledujícím vysvětlili třeba změnu klimatu, mají často jen desítky sekund. Takzvaní greenfluenceři na sociálních sítích poutavě vysvětlují složité, společensky naléhavé problémy. „Snažím se změnit tu emoci, kterou mají lidi spojenou s životním prostředím,“ popisuje pro Český rozhlas Plus greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Vznikly tady antisystémové strany, které mají politiku založenou na kritice Green Dealu,“ upozorňuje greenfluencer Tadeáš Čech.