Plus

Berlín, Moskva, Damašek, Sarajevo, Toulouse - to jsou místa, kde studovala vše, co patří k mezinárodním vztahům. Co by podle ní případné nepomáhání Ukrajině pod rouškou volání po míru mohlo s Ukrajinou a naší části Evropy udělat? Jaká pozitiva přinesla současná krize? A proč si myslí, že boj s klimatickou krizí bude efektivní, když se ho účastní v podstatě jen Evropa? Moderuje Barbora Tachecí.

Zahraniční média si všímají, že gesta nové izraelské vlády z posledních dnů naznačují vstřícnost vůči Moskvě. Mění vláda Benjamina Netanjahua postoj Izraele k válce na Ukrajině a přiklání se na ruskou stranu? Odrazí se to na jeho vztazích se Západem? Nebo by Izrael naopak mohl sehrát pozitivní roli prostředníka jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou? Debatovat budou bývalý velvyslanec v Izraeli, někdejší náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider a publicista Pavel Novotný. Moderuje Karolína Koubová.

S ohledem na datum mého narození je velká pravděpodobnost, že se v sobotu dozvím jméno posledního prezidenta mého života. Jestli se v roce 28 zvolí jiný, tak možná, jakž takž, ale jestli se potvrdí ten samý, tak to mám skoro tutové. A že jich bylo, těch prezidentů!

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.

Dnes naposledy si můžeme přečíst průzkumy k prezidentské volbě. Od zítřka až do sobotní 14. hodiny, kdy se zavřou volební místnosti, už ze zákona nikoliv. Jaké trendy průzkumy ukazují? A jakou podobu má finálová kampaň  - ať už při setkáních s voliči nebo i na sociálních sítích? Moderuje Martina Mašková.

Věta, že Čína je nejlidnatější stát na zeměkouli, platí tak dlouho, že si snad nikdo nedokázal představit, že by tomu mohlo být jinak. Dnes už však neplatí, anebo vbrzku platit přestane, protože demografický primát někdejší Říše středu co do počtu obyvatel přebírá Indie. Tento posun je příznakem zásadní proměny Číny.

Většina Čechů chce za prezidenta Petra Pavla - vyplývá to z nejnovějších průzkumů. Babiš proto za a) loví voliče tak, že sahá do těch nejkalnějších vod politického spektra a za b) přejímá rétoriku od proruských aktivistů. Tvrdí Miloš Gregor, politolog z Masarykovy univerzity v Brně.

Karel Bažant sloužil jako příslušník SNB na letišti v Karlových Varech. Spřátelil se tu s letci RAF. V září 1948 se domluvili, že ukradnou letadla a před komunistickým pronásledováním uletí zpátky do Anglie. Dopadlo to nečekaně. Všem se podařilo bezpečně dostat na Západ, jen esenbáka Bažanta zatkla StB. Udala ho manželka jednoho z letců RAF.

Po kůrovcové kalamitě zasáhl Národní park České Švýcarsko nejrozsáhlejší lesní požár na našem území v historii. Obě pohromy výmluvně připomněly, že s lesním hospodařením v naší zemi nebylo v posledních desetiletích všechno tak, jak mělo.

Je to určitě jeden z velkých roků Polska na mezinárodní scéně. S únorovou agresí Ruska proti Ukrajině totiž došlo na polská slova. Byla to Varšava, která už mnoho let varovala před pokračující závislostí Evropy, a to především Německa, na zemním plynu od agresivního ruského režimu Vladimira Putina.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová předestřela na Ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu tento týden první letmý nástřel budoucí průmyslové strategie Evropské unie. Její urychlené vypracování si vynutilo schválení amerického klimatického a zároveň protekcionistického zákona Inflation Reduction Act, zkráceně IRA.

Jestli si dnes něco Francouzi opravdu nepřejí, tak je to pracovat déle. Předsedkyně vlády Elisabeth Borne minulé úterý předložila dlouho očekávaný návrh důchodové reformy, jehož součástí je postupné zvyšování věku odchodu do důchodu až na 64 let. Podle průzkumů agentury Odoxa Backbone si zvýšení věku odchodu do důchodu nepřeje 62 % Francouzů. Emmanuel Macron se ho ale, zdá se, bude snažit prosadit za každou cenu.

"Platí-li, že s ‘komunisty se nemluví,‘ prohráli de facto všichni hlasatelé onoho hesla." Napsal po prvém kole zápolení o prezidentský post respektovaný komentátor deníku patřícího do portfolia svěřenského fondu jednoho z finalistů volby.

Po kratším váhání odepřelo vedení SPD přímou podporu Andreji Babišovi do druhého kola prezidentské volby. A učinilo tak dost průhledným alibistickým manévrem.

V 82 letech zemřel novinář a bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček. Jeho osobnost připomene repríza dokumentu z cyklu Jak dnes žijí.

Petr Pavel a Andrej Babiš, kandidáti do druhého, definitivního kola prezidentské volby, jedou už zase naplno svou volební kampaň, tentokrát zacílenou jen proti sobě navzájem. A hlavní otázkou těchto dní je, zdali se jim podaří přilákat další voliče a udržet ty stávající. Mají kde brát nebo jsou už jejich podpory, dnes velmi módním slovem, zastropovány?

Místní na historický skokanský můstek v New Hampshire nerezignovali. Udržují ho a věří, že jeho doba přijde. V Reportážích zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou uslyšíte taky o kempování kdekoliv, v nádherném podnebí a bezpečně. To můžete v Ománu.

Českou republiku zmítají emoce a veřejnost se mobilizuje do bitvy, jakou již dlouho nepamatujeme. Zatím úplně netušíme, kterému kandidátovi vypjaté emoce pomohou a kterému spíš ublíží. Podle posledního průzkumu pro Český rozhlas týkajícího se volební účasti se zdá, že oba kandidáti vzbudili zájem o politiku i u mladých lidí. Pouze naše vláda se tváří, jako by se jí volba prezidenta netýkala. Přitom budoucí prezident může její vládnutí dost zkomplikovat.

Jaké se v prezidentské kampani skrývá poučení pro vládu. Kde budou prezidentští kandidáti brát nové hlasy? Proč dal Okamura košem Babišovi? Čistě z pudu sebezáchovy. S komunisty se nemluví. Ale jen s těmi předlistopadovými. Milion lidí v ulicích: Francouzi nechtějí později do důchodu. Polsko má za sebou velký ukrajinský rok. A má důvod k hrdosti.

V bojích na Ukrajině působí mimo profesionálních ruských vojáků také řada dobrovolníků. Proč se účastní ruské agrese a jsou vůbec pro armádu přínosem, nebo jde jen o figurky na šachovnici kremelské propagandy? Odpovědi hledá nezávislý ruský zpravodajský web Moscow Times.

Co vyplývá ze dvou nejnovějších volebních modelů a jak se oba prezidentští kandidáti snaží ovlivnit váhající voliče? Je neplatné referendum na Slovensku o předčasných volbách fiaskem, nebo úspěchem opozice? Co pro Číňany symbolizuje vodní Zajíc, jehož rok právě začíná?

Ptačí chřipka celosvětově ohrožuje populace divokého i člověkem chovaného ptactva. Její přenos na lidského hostitele je zatím vzácný a dojde-li k němu, jsou průběhy infekce bezpříznakové nebo s příznaky mírnými. Je tedy důvod se tohoto viru obávat?

Potřebují se i učitelé sdružovat? Jaká témata přináší Učitelská platforma do veřejného prostoru? Co nejvíc chybí začínajícím pedagogům? Učí se i učitelé od dětí? Na jaké výzvy reaguje učitelský kodex? Měl by být učitel i morální autoritou? Obejdou se někdy škola, rodiče i žáci bez známkování? Je chyba užitečná?

Umělá inteligence dnes už píše povídky, básně, domácí úkoly nebo maluje obrazy. Když se projevuje kreativně, může se projevovat i spirituálně? To je jedno z témat první části Vertikály. Američané chodí po pandemii covidu do kostela méně. Ukázal to nový průzkum. V únoru se v Praze setkají delegace biskupských konferencí z evropských zemí. Uskuteční se tu kontinentální shromáždění Synody o synodalitě. Moderuje Naděžda Hávová.

V pátek 27. ledna si připomínáme Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Dodnes je mementem, které má stále svou sílu. Za prvé proto, že trauma holokaustu stále žije v paměti a dle vědců i v genech zasažených generací. Za druhé proto, že se stále znovu a znovu přesvědčujeme o tom, že destrukční potenciál druhu Homo sapiens ani přes tragické historické zkušenosti není vyčerpán.

V poslední době se mnohým z nás při pohledu na cenovky potravin v obchodech „protáčejí panenky“. Ale jak tomu bylo v minulém režimu? Potraviny hrály ve spotřebním koši domácností mnohem větší roli než dnes. A jestli se dalo na něčem ušetřit, bylo to právě jídlo. Zdražování základních komodit tak bylo velmi citlivou záležitostí. Pro režim, který konzumem občas vykupoval minulé hříchy, občas ho používal k uklidnění.

Svět se mění a s ním i představy lidí o životním stylu. Po letech nadbytku a hýření přichází touha po jednodušším životě i bydlení a např. mladí Japonci začínají preferovat jednoduché malé byty bez koupelen a s minimem nábytku i věcí.

Komik Štěpán Kozub řekl před početným publikem vtip, který je možné považovat za buď rasistický, nebo nevkusný. A někomu se zase líbil, nebo si přinejmenším nejvíce cení svobody říkat i špatné vtipy. A na světě je pobouření.

Kolikrát byl v Československu zadržen a kterých protirežimních akcí v závěru normalizace se jako novinář osobně zúčastnil – také na to vzpomíná americký reportér Jolyon Naegele. Čtvrtá část pořadu obsahuje unikátní nahrávky, které v druhé polovině 80. let natáčel pro rozhlasovou stanici Hlas Ameriky. Obsahují záznamy z demonstrací a rozhovory s hlavními aktéry.

Aféra Katargate se přelila do druhého měsíce a zůstává hlavní náplní hovorů v kancelářích a na chodbách bruselských a štrasburských úřadoven. V úvodu plenárky tento týden oznámila předsedkyně Roberta Metsolaová zahájení procedury vedoucí ke zrušení imunity italského poslance Cozzolina a jeho belgického kolegy Tarabelly, jak o to požádal vyšetřující soudce.

V recenzní části mimo jiné přiblížíme manuál kritického myšlení v podobě titulu Síla rozumu v bláznivé době od Jána Markoše, který se zamýšlí například nad tím, jak se v médiích a v politice manipuluje se slovy, grafy a obrázky. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Nová izraelská vláda Binjamina Netanjahua začala s vervou plnit předvolební sliby. Prvním čtením prošel návrh zákona, jenž zbavuje izraelského občanství a práva pobytu odsouzené teroristy, kteří za své vraždy dostávají odměnu palestinské samosprávy, což podněcuje útoky na Izraelce. Jen v roce 2020 jim vyplatila přes 180 milionů dolarů.

Soudní proces probíhá v rámci zvláštního režimu, který umožňuje vést trestní řízení i proti těm, kdož se podle názoru běloruských úřadů soudům vyhýbají. Kromě paní Cichanouské jsou souzeni také i u nás dobře známý Pavel Latuška, který kdysi býval součástí oficiálních běloruských státních struktur, Marie Morozová, Olga Kovalková a Sjarhej Dylevskij.

Představí běloruskou psycholožku, která pomáhá nejen svým krajanům. A podívá se na život ukrajinských komunit v Česku. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Tomáš Pilát.

Miloš Zeman končí v prezidentském úřadu opravdu neslavně. Krajský soud v Praze totiž vloni na podzim rozhodl, že se má omluvit svému bývalému poradci Zdeňkovi Šarapatkovi za nepravdivé výroky o něm, prezident se neomluvil, a nyní tak bude čelit exekučnímu řízení.

Výsledky prvního kola prezidentské volby ještě nebyly dopočítány a již jeden z kandidátů, kteří uspěli, na své tiskové konferenci bystře zahájil kampaň do kola druhého. Nebývá zvykem v takové chvíli vybalit na veřejnost témata, jimiž hodlá v následujících dvou týdnech častovat svého soupeře, zároveň se však jednalo o jedinečnou příležitost, jak je dostat do povědomí milionového publika momentálně nalepeného na televizní obrazovku.

Na Pražském hradě jsou opět po letech vystaveny korunovační klenoty českých králů, zájemci o jejich zhlédnutí na ně stáli mnohahodinové fronty, a pohnuli hradní osádku k tomu, aby výstavu prodloužila do úterý. Krále už sice nemáme, jen ty klenoty, ale zato teď volíme prezidenta. Jen pár desítek tisíc voličských hlasů dělilo v prvním kole hlasování oba postupující do kola druhého – Petra Pavla a Andreje Babiše.

Narodili se mezi lety 1995 a 2010, žijí s telefonem v ruce a jejich domovem je digitální svět. Informace čerpají především z online prostředí, videí, podcastů, a knihy otevírají jen neradi. Generace Z nebo také snowflakes čili sněhové vločky byly předmětem výzkumu českých a norských výzkumníků. Co zjistili?

Miloš Zeman se blíží do prezidentské cílové rovinky a finiš má, ironicky řečeno, velmi slušný. Uchytal milost pro manželku bývalého premiéra Janu Nagyovou Nečasovou a pokusil se zabránit stíhání svých lidí kvůli manipulaci s tajnými materiály na Hradě. To první se mu povedlo, milost je jeho výlučná pravomoc, to druhé ne. Petr Fiala odmítl připojit k takzvané abolici svůj podpis, což premiérovi mimochodem slouží ke cti.

Z české politické scény. Přestaňme pomáhat politickým „šmejdům.“ Prezident v exekuci. Soud v Minsku. Jak izraelská vláda naplňuje své radikální plány. Katargate dál cloumá Evropským parlamentem a vyvolává nové a nové otázky. Kozubovy hororové humory aneb Smějí se říkat rasistické vtipy?

Klimatický jev El Niño se letos asi vrátí. Podle vědců to způsobí vlny veder a zhorší extrémní výkyvy počasí. Téma tu se podrobněji věnuje britský deník The Guardian. El Niño je součástí přirozeného kolísání větrů a povrchových teplot moře v Pacifiku. Rok 2016 byl zatím nejteplejší v historii měření a byl ovlivněn tímto jevem. Podle předpokladů klimatických vědců by rok 2023 mohl být i bez El Niña teplejší než ten loňský.