Plus

Rakety, letadla, drony. Konflikt mezi Íránem a Izraelem vstoupil do nové fáze. Vzplála na Blízkém východě další velká válka? A může Izrael skutečně zabránit Íránu ve vývoji jaderné zbraně? Odpovídá Jakub Koláček z katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

„Odhadem 20 procent kalendářů v lékařských ambulancích je stále v papírové podobě. To způsobuje, že systém jako celek neví, jakou kapacitu má. Respektive – kde je dlouhá, nebo krátká fronta,“ uvažuje Tomáš Havryluk, zakladatel startupu Medevio, který chce zlepšit péči o pacienty a usnadnit komunikaci s lékaři mj. s projektem online ordinace.

Výroky připisované Václavu Havlovi o „humanitární bombardování“ nebo „nepolitické politice“ jsou floskule, vysvětluje v pořadu Jak to bylo doopravdy Vladimír Just. „Když odstraníte drobnou část věty a význam se posune jinam,“ vysvětluje, co to floskule je. Výrok o bombardování tak poprvé použil sociolog Jan Keller, po něm ho v jednom z diskusních pořadů televize Nova zopakoval tehdejší senátor a odborářský předák Richard Falbr. Řekl ho ale někdy sám Václav Havel?

Kam dospěla bezpečnostní situace na blízkém východě po čtyřech dnech válečného střetu Izraele s Íránem a jak se zatím vyvíjí evakuace českých občanů z Izraele? Mohou izraelské údery výrazněji podlomit pozici íránského režimu? Jak vážné memento představuje fakt, že většina obětí dopravních nehod během tohoto víkendu nebyla připoutaná?

V úterý začíná schůze poslanecké sněmovny svolaná na žádost hnutí ANO, které chce kvůli bitcoinové aféře svrhnout kabinet. Mohou opoziční poslanci najít k vyslovení nedůvěry vládě dost hlasů? Nejde opozici především o příležitost blýsknout se v předvolební kampani? „Bitcoinová kauza natolik poškodila mezinárodní reputaci a zdestruovala důvěru vůči státním institucím, že to je důvod,“ argumentuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Spojené království by podle ministryně financí Rachel Reevesové mohlo pomoci Izraeli v konfliktu s Iránem. Před pár dny vláda v Londýně nařídila vyslat na Blízký východ další stíhačky, ty ale mají sloužit na ochranu britských základen. „Kabinet považuje tu situaci za velice vážnou, za nevyhlášenou válku. V této situaci uvaluje i určité embargo na to, co zveřejní,“ uvádí novinář Ivan Kytka.

Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.

Agrese, výhrůžky i násilí – školní prostředí v Česku čelí častěji extrémním projevům chování. Nejde přitom jen o zhoršující se bezpečnost, ale také o rostoucí frustraci a duševní nepohodu mladých lidí. Odborníci v Reparátu Českého rozhlasu Plus říkají, že klíčem k prevenci nejsou jen kamery a zámky, ale především důvěra, vztahy a otevřená komunikace ve třídách. Jak vytvořit školu, kde se děti cítí bezpečně a respektovaně?

To, že má slovenský premiér Robert Fico občas poněkud autoritativní manýry, je známé už delší dobu, stejně jako to, že dokáže říci ledacos. Ale svým vyjádřením na návštěvě Uzbekistánu, že by bylo třeba zreformovat evropský politický systém založený na svobodných demokratických volbách směrem k vládě silné ruky či silné strany, skutečně překvapil.

Politology, komentátory, opoziční subjekty zastoupené ve Sněmovně nebo stojící mimo ni, a také ovšem vládní strany, obzvlášť koalici Spolu a speciálně ODS, spojovalo a jistě ještě spojuje přesvědčení, že kauza bitcoinového daru bude mít vliv na volební preference. A následně se projeví i v říjnových volbách samotných. Především favorizované hnutí ANO také kreslí případ ohrožující největšího konkurenta v nepřehlédnutelných barvách a s patřičnými emocemi.

Brněnští vývojáři vytvořili speciální stůl pro takzvané válečné hry plné map a strategií. Jak se na něm hraje a učí zároveň?

Všudypřítomné zástupy lidí, přeplněné kavárny a restaurace, zvuk plastových koleček na středověké dlažbě. Turistická sezóna je tady. A s ní i nejen výše popsané problémy.

Izrael a Írán na sebe přes víkend útočily ze vzduchu poté, co Izrael v pátek udeřil na íránská jaderná zařízení. Na obou stranách jsou hlášené i civilní oběti. „Íránský režim je nebezpečný, chce zničit našeho hodnoty,“ podporuje izraelský útok náměstek ministra zahraničních věcí Jiří Kozák (ODS). „Pokud se cítíte ohrožení, nemusíte nutně zahájit bombardování,“ kritizuje v pořadu Českého rozhlasu Plus postup bývalý zástupce českého velvyslance v Izraeli Antonín Hradilek.

Vláda Robert Fica plánuje měnit Ústavu. Nikoliv k lepšímu. Overtourismus a protesty. Jak se (ne)projevuje bitcoinová kauza v preferencích. Vzdát se svobody nevede k prosperitě.

Kam spěje válečný střet Izraele a Íránu? A hrozí, že by mohl přerůst v širší regionální konflikt? Jaké ekonomické dopady i z pohledu Evropy by mohla mít vyhrocená situace na Blízkém východě? A jak vážný fenomén představují v Česku případy násilí na seniorech v institucionální péči?

Napůl ostříhaná hlava budí pozornost. Co se to stalo? Proč mistr kadeřník nedokončil dílo? Došlo k nepředvídané události, jako třeba že prasklo vodovodní potrubí? Anebo si to zákazník tak přál? Takové otázky mi táhly hlavou, podotýkám, že hlavou úplně ostříhanou až na kůži. Stál jsem na okraji louky napůl posekané, s vynechanými pruhy. Opravdu mi připomněla hlavu napůl ostříhanou.

V Bratislavě se bude tento týden měnit Ústava, což není dobrá zpráva ani pro Slovensko, ale ani pro Česko. Původně chtěla vládní koalice Roberta Fica prosadit, že má slovenská Ústava přednost před právem Evropské unie a mezinárodními smlouvami. Nakonec ale bude zřejmě už v úterý Národní rada hlasovat o mírnější verzi.

Navazují generace satiriků na sebe, nebo se vůči sobě vymezují? Rozumí navzájem svému humoru? Jaké jsou ikony generací a existují vůbec ještě nějaké? Je hlavním účelem satiry někoho naštvat? A je lepší se prosadit se satirou ve veřejných médiích, nebo využít bezbřehých možností internetu? Odpovědi hledají Ondřej Cihlář a Petr Prokop se zástupci dvou různých generací spjatých se satirou – televizním a filmovým producentem Čestmírem Kopeckým a youtuberem Janem Špačkem.

S politiky netančím, Gumáci, nebo Kancelář Blaník mají za hrdiny humoru politiky. Právě Kancelář Blaník je v poslední dekádě jedním z nejvýraznějších projektů v této oblasti. Tvůrci ho původně nabízeli České televizi, ale sami uznávají, že to nebyl dobrý tah. Proč? Jak vzniká politická satira? Je třeba mít právníka? Jak funguje autocenzura? Jak se liší bžunda od srandy a švanda od legrace? Na všetečné otázky nejen o satiře odpovídají Marek Najbrt a Marek Daniel.

Proč je komiček méně než komiků? Liší se nějak humor žen a mužů? Existuje vůbec něco jako ženský humor? Ondřej Cihlář a Petr Prokop, které tentokrát doplnil i Jiří Havelka, se zeptali tří výrazných představitelek české satiry. Jak na genderovou otázku v satiře pohlíží Lenka Vychodilová alias Lemura, písničkářka Mucha a Ester Kočičková? Čím se inspirují a z čeho je baví si utahovat? Dávají přednost satiře pichlavé, nebo vybroušené? A jakou roli hraje v humoru krása?

Hostem třetí epizody rozhlasové série Česká satira je psychoanalytik Slavoj Titl, mimo jiné autor knihy Čemu a proč se smějeme. Může být humor laskavý? A dá se zabránit tomu, aby nikomu neubližoval? Jsou Češi skutečně „smějící se bestie“? Jaká témata jsou tabu? Rasismus, menšiny, sex, gender, smrt… a jak se tabu proměňují? Co všechno může smích zakrývat a jak v tomto směru funguje naše nevědomí? Ptají se Petr Prokop a Ondřej Cihlář.

Dalším rádcem Ondřeje Cihláře a Petra Prokopa v přípravě vlastního satirického pořadu bude Petr Dvořák, bývalý generální ředitel České televize i televize Nova, který je zároveň velkým milovníkem satiry. Je satira veřejná služba? A má ve veřejnoprávních médiích přísnější mantinely? Zmenšuje se prostor pro odvahu a drzost? Mluvit se bude o pořadech jako Česká soda, Tele Tele, Pečený sněhulák, Tři tygři, nebo Dobré ráno, Brno!

V první epizodě série Česká satira se vydáme za filmovým teoretikem a dramaturgem Jakubem Felcmanem, odborníkem na satiru devadesátých let. Dozvíme se, nakolik satiře prospívá těžká doba a jak může tento žánr proměnit politická svoboda. V čem spočíval úspěch humoru Petra Čtvrtníčka? A co Česká soda, Televarieté, Milan Markovič, Gumáci…? Z koho je možné si dělat legraci? Kde končí satira a začíná bulvár? Je v dnešní době nutná rafinovanost, nebo má přednost „obnažený“ humor?

Lídři států NATO příští týden na summitu v nizozemském Haagu zřejmě dramaticky navýší společné závazky investic do obrany. Přestože na dosavadní cíl dvou procent HDP část zemí dosáhne poprvé až letos, nový závazek má činit 5 % HDP. Podle velvyslance Česka při NATO Davida Koneckého bude summit v Haagu vnímán jako přelomový. „Bude to summit, kdy se NATO stane více evropským, a zároveň stále zůstane transatlantickým,“ očekává.

Bez výraznějších pravidel, zato s velkým dosahem. Svět influencerů a influencerek v Česku. Jakou roli v něm hraje důvěra? Jak velký mají influenceři vliv? A zasáhnou do předvolební kampaně? Dotazy na digitální antropoložku Marii Heřmanovou ze Sociologického ústavu Akademie věd a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.

Na začátku léta 1951 zatkla Státní bezpečnost (StB) Hanu Johnovou a jejího snoubence studenta Otakara Čeňka Trunce. Hana dostala 13 let a Otakar 15 let vězení za údajnou velezradu a špionáž. Vydávali a roznášeli po schránkách letáky vyzývající k občanské odvaze a pomáhali lidem utíkajícím přes hranice. Krátce před svatbou je kdosi udal, Hana se domnívá, že to byl někdo z pěveckého sboru. Po propuštění po devíti letech se milenci vzali. Děti už ale neměli.

Leccos jsem o cateringu pro filmové štáby věděla, ale ne všechno, jak jsem zjistila. Tuhle práci si žádný mamánek nevybere. Je to děsná rachota. Vstává se ve 4 ráno, a když je štáb obrovský a už v 6 ráno chce snídat, startuje se ve 2 hodiny po půlnoci.

„Nebe je rozbouřeno, hvězdy prší, lučištníci zmateně pobíhají, kosti nebeského lva se třesou,“ to jsou verše starých Egypťanů, které v jedné ze svých esejí citoval Josef Topol, protože byl přesvědčený, že báseň a mýtus mají společné předky: instinkt a magickou moc a dodával, že na samém počátku nejsou od sebe k rozeznání.

Šéf sudetských Němců Bernd Posselt odstartoval letošní sraz krajanského sdružení ve velkém stylu. Prohlásil, že sudetoněmecký sjezd by se příští rok mohl konat v Brně.

Radost některých komentátorů nad roztržkou v Bílém domě je dána hlavně neznalostí tamních poměrů. I když Elon Musk a Donald Trump patří oba dva v každém ohledu k velmi těžkým vahám, jejich výchozí pozice a operační možnosti jsou nesrovnatelné. Zastavením kosmických letů na objednávku NASA Musk poškodí hlavně sám sebe a zdá se, že už to pochopil a rozmyslel si takový krok.

Donald Trump se dočkal své velké vojenské přehlídky. V den svých 79. narozenin. Před jeho zraky pochodovali vojáci, valily se tanky, drnčely transportéry. Člen elitních parašutistů známých jako Golden Knights mu předal americkou vlajku jako dar k narozeninám. A ještě předtím než Constitution Avenue přehlídka prošla, moderátor večera představil členy vládního kabinetu včetně prezidenta. Jednoho po druhém. Všichni se pak usadili na čestnou tribunu.

Největší radost z posledních průzkumů volebních preferencí musí panovat u Tomia Okamury. SPD od spojení s dalšími třemi stranami systematicky posiluje a předběhla dříve stabilně třetí hnutí STAN. Okamurovi se daří mobilizovat své příznivce – podle výzkumníků – zejména na úkor Andreje Babiše.

Slovenský premiér Robert Fico označil vyzbrojování evropských armád v reakci na válku na Ukrajině za pološílenství. „Zbrojařské firmy potřebovaly vydělat, tak se vytvořila šílená atmosféra,“ nechal se slyšet. Pravda je ale taková, že samotná Ficova vláda zbrojí za víc než 1,8 miliardy eur, konstatuje v úvodu článku slovenský deník SME.

Kam až můžou dojít vojenské střety mezi Izraelem a Íránem? Nakolik jsou ve světě chráněna jaderná zařízení před možnými riziky včetně útoků? Co vyplývá z víkendového dění ve Spojených státech, velké vojenské přehlídky a protestu proti Trumpovi? A trpí i Praha přebujelým turismem, proti kterému dnes protestují napříč jihem Evropy?

Bude vláda reagovat na radikalizaci opozice? Viva Trump! Prezident USA ubírá armádě na profesionalitě. Pláč na špatném hrobě. Sněmování sudetských Němců v Čechách? Byl by to symbol konečného smíření a odpuštění. Josef Topol a jeho zápas s magií slov. Oni to rádi horké

Papež Lev XIV. jmenoval prvního biskupa, bude následovat ten český?Slovenský parlament schválil kontroverzní změnu zákona. Kněží podle něj dostanou volný vstup na všechna oddělení včetně gynekologických. Aby i děti z rodin v nouzi mohly prožít pestré léto – v tom pomáhá sbírka Diakonie Českobratrské církve evangelické.

Čím je zajímavá a proč je důležitá figura pražského arcibiskupa a primase českého nejen na církevní, ale i na zdejší společensko-politické scéně? Hosté: historik Jaroslav Šebek a politolog Jiří Pehe.

Člověk by měl znát historii vlastní země a do jisté míry i světa, ve kterém žije, o tom není pochyb. Kde je však hranice mezi smysluplným poznáním a zahlcením fakty? Otázka, která je aktuální zvláště ve školní výuce. Řada učitelů klíč k „zábavné“ formě výuky dějin už našla. A ministerstvo školství by rádo motivovalo i ostatní. Jestli se to povede, ale zatím zůstává zašifrováno mezi řádky nových rámcových vzdělávacích programů.

Vukovar je město na Dunaji a jeho jméno znal před rokem 1991 málokdo v Evropě. Snad jen turisté, kteří mířili z Československa autem k jaderskému pobřeží. Do začátku 90. let tu panoval klid až idyla.