Podcasts about odborn

Odborníci do vlády, to je vždy nejlepší krok stranou, když se na obzoru objeví politické problémy. Andrej Babiš (ANO) je tušil už před volbami, a tak bylo předem jasné, že bude-li nutná vládní účast lidí nominovaných za SPD Tomia Okamury, považovanou všeobecně za extrémně populistickou antimigrační stranu, budou to relativní neutrálové bez politického mandátu. Totéž navrhnul Babiš Motoristům.

Jak složitá může být právní bitva o pravost facebookových příspěvků Filipa Turka? Jak aféra kolem možného budoucího ministra zahraničí Turka komplikuje Andreji Babišovi skládání nové vlády? Jaká bude budoucnost českého pavilonu po skončení výstavy Expo?

Natočeno: 9.10.2025Předehnali jsme Ružomberok. Nastal čas se podívat na Slovensko, co nás čeká.Podle PAQ Research výsledky letošních sněmovních voleb ukazují zásadní přeskládání sil v české politice, především v chudších regionech. Zatímco pětikoalice stagnuje, ANO výrazně posílilo — a to právě tam, kde lidé čelí sociálním a ekonomickým problémům. 

Skupina senátorů z klubu ODS/TOP 09 podala k Ústavnímu soudu dokument, který navrhuje neřešit příčiny změny klimatu a práci vědců v oboru přirovnává k vědeckému komunismu. „Neberu to osobně. Odborně je ten text ale plný nesmyslů. Je to na úrovni hospodských řečí,“ zaznívá od předních českých klimatologů. „Já mám svoje vědce a ti říkají něco jiného,“ argumentuje pro Český rozhlas Plus Tomáš Jirsa z ODS.

Jsou v Česku férově daněny osoby samostatně výdělečně činné ve srovnání s tím, kolik na daních odvádějí zaměstnanci? Odborníci z organizace PAQ Research tvrdí, že nikoli, a navrhují reformu. „Současný systém zdanění OSVČ je nerovný,“ upozorňuje v Pro a proti ekonom z PAQ Research Petr Vilím. „Nesouhlasím s tím, že daň u vysokopříjmových OSVČ je až čtyřikrát vyšší než daň, kterou platí zaměstnanci,“ namítá ekonom Vladimír Toráč ze společnosti Grant Thornton.

Zářijový speciál podcastu De Facto se zabývá tím, co politické strany a hnutí slibují před blížícími se sněmovními volbami a zda tyto sliby obstojí při bližším pohledu. O obraně a bezpečnosti hovořil Tomáš Kučera z Institutu politologických studií. O daních a udržitelnosti veřejných financí diskutovala Markéta Malá z Institutu ekonomických studií a Centra veřejných financí. A o tom, jak strany své sliby komunikují a prodávají voličům, mluvila Marcela Konrádová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky.Stalo se téma obrany hlavním předmětem politického střetu těchto voleb? Kdy se politické kampaně dotkly hranic etiky? A jak se lépe orientovat v předvolebních slibech? Dozvíte se v podcastu.

Zábava, profese, ale i velké riziko, které dokáže velmi negativně ovlivňovat život člověka. To vše přináší počítačové hry. Problematice digitálních her v kontextu rodiny, výchovy a vzdělávání dětí se věnuje nová kniha Jakuba Staňka a Jana Hynka z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Často mají o odborné zkoušky zájem lidé provozující penzion. Aby mohli vařit z nasbíraných hub, musí získat certifikát.

Už od roku 2012 sledují odborníci ze Safari Parku Dvůr Králové migrace hus velkých. Výsledky pozorování například ukázaly, že tito ptáci na zimu neodlétají výhradně do Afriky, ale že část z nich zůstává také v Evropě. O další zajímavosti tohoto mezinárodního projektu na téma migrace hus velkých požádala zoologa Michala Podhrázského redaktorka Dana Voňková.Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už od roku 2012 sledují odborníci ze Safari Parku Dvůr Králové migrace hus velkých. Výsledky pozorování například ukázaly, že tito ptáci na zimu neodlétají výhradně do Afriky, ale že část z nich zůstává také v Evropě. O další zajímavosti tohoto mezinárodního projektu na téma migrace hus velkých požádala zoologa Michala Podhrázského redaktorka Dana Voňková.

V najnovšej epizóde podcastu NA PLNÝ PRÚD sa riaditeľSEVA Patrik Križanský rozpráva s Renátou Valekovou, predsedníčkou Duálnej akadémie v Bratislave. Hlavnou témou je odborné vzdelávanie ako základ úspešnej transformácie slovenského priemyslu smerom k elektromobilite a digitalizácii.Aké zručnosti bude potrebovať nový typ technika?

Mieril na líšku, trafil pritom Marišku, i tak hodnotí zámery ministra školstva šéfka školy AutistiPrešov Eva Turáková. V mene nanútenej inklúzie totiž Tomáš Drucker plánuje okresať financovanie súkromných i cirkevných škôl. Je absurdné, ak si minister myslí, že vie lepšie, čo má chcieť rodič pre vlastne dieťa, odkazuje mu šéfka úspešne fungujúcej súkromnej školy pre autistov.Nežná revolúcia vo vzdelávaní verzus návrat pred November 89. Minister školstva sa rozhodol rozpútať vo vzdelávaní hotovú revolúciu. Odborníci i časť verejnosti, ale hovoria, že ide skôr o kontrarevolúcií voči ideálom a hodnotám Novembra, ktorými sa minister zaštiťuje. Predmetom sporu je predovšetkým optimalizácia školskej siete, v ktorej v mene inklúzie pre deti zo zlých sociálnych pomerov plánuje ministerstvo zobrať rodičom právo na slobodnú voľbu cesty za vzdelaním ich vlastných detí. V prípade ak súkromné či cirkevné školy svoje brány plne neotvoria, budú štátom potrestané - a to rovno krátením financií. To pritom môže viesť k zhoršeniu ich kvality či nárastu ceny za ústavou garantované vzdelanie, čo nepomôže ani deťom zo segregovaného prostredia, tak ani tým, ktorých rodičia sa snažia nájsť kvalitnejšie či aspoň - pre potreby ich vlastných detí, adekvátnejšie vzdelávanie. Je to návrat do čias prednovembrového štátneho dirigizmu, minister školstva rieši problémy motorovou pílou a následky poškodia tak deti v súkromných školách, ako aj tie zo zlého socioekonomického prostredia, tvrdí Eva Turáková. Návrh už síce prešiel prvým parlamentným čítaním no voči týmto zámerom sa rozhorela ostrá verejná oponentúra a to i vo forme petície "TAKTO NIE! Žiadame zachovanie rovnakých podmienok financovania a vzdelávania pre všetky deti." Aké následky bude mať táto vojna, ktorú s cirkevnými a súkromnými školami rozpútal minister školstva? Dá sa inklúzia nanútiť štátom a je segregácia prakticky akejkoľvek inakosti skutočne vážnym problémom nášho školstva? Vie tento štát manažovať verejné školy tak dobre, že má právo určovať súkromníkom, ako by to mali robiť oni? Je ústavou garantované vzdelávanie bezplatné alebo ide o hrubý a dávno neplatný mýtus? No a napokon, aké sú deti s autizmom a je tento štát aj pre naše deti s akoukoľvek inakosťou? Ráno Nahlas s riaditeľkou súkromnej spojenej školy AutistiPrešov Evou Turákovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Mieril na líšku, trafil pritom Marišku, i tak hodnotí zámery ministra školstva šéfka školy AutistiPrešov Eva Turáková. V mene nanútenej inklúzie totiž Tomáš Drucker plánuje okresať financovanie súkromných i cirkevných škôl. Je absurdné, ak si minister myslí, že vie lepšie, čo má chcieť rodič pre vlastne dieťa, odkazuje mu šéfka úspešne fungujúcej súkromnej školy pre deti s autizmom.Nežná revolúcia vo vzdelávaní verzus návrat pred November 89. Minister školstva sa rozhodol rozpútať vo vzdelávaní hotovú revolúciu. Odborníci i časť verejnosti, ale hovoria, že ide skôr o kontrarevolúcií voči ideálom a hodnotám Novembra, ktorými sa minister zaštiťuje. Predmetom sporu je predovšetkým optimalizácia školskej siete, v ktorej v mene inklúzie pre deti zo zlých sociálnych pomerov plánuje ministerstvo zobrať rodičom právo na slobodnú voľbu cesty za vzdelaním ich vlastných detí. V prípade ak súkromné či cirkevné školy svoje brány plne neotvoria, budú štátom potrestané - a to rovno krátením financií. To pritom môže viesť k zhoršeniu ich kvality či nárastu ceny za ústavou garantované vzdelanie, čo nepomôže ani deťom zo segregovaného prostredia, tak ani tým, ktorých rodičia sa snažia nájsť kvalitnejšie či aspoň - pre potreby ich vlastných detí, adekvátnejšie vzdelávanie. Je to návrat do čias prednovembrového štátneho dirigizmu, minister školstva rieši problémy motorovou pílou a následky poškodia tak deti v súkromných školách, ako aj tie zo zlého socioekonomického prostredia, tvrdí Eva Turáková. Návrh už síce prešiel prvým parlamentným čítaním no voči týmto zámerom sa rozhorela ostrá verejná oponentúra a to i vo forme petície "TAKTO NIE! Žiadame zachovanie rovnakých podmienok financovania a vzdelávania pre všetky deti." Aké následky bude mať táto vojna, ktorú s cirkevnými a súkromnými školami rozpútal minister školstva? Dá sa inklúzia nanútiť štátom a je segregácia prakticky akejkoľvek inakosti skutočne vážnym problémom nášho školstva? Vie tento štát manažovať verejné školy tak dobre, že má právo určovať súkromníkom, ako by to mali robiť oni? Je ústavou garantované vzdelávanie bezplatné alebo ide o hrubý a dávno neplatný mýtus? No a napokon, aké sú deti s autizmom a je tento štát aj pre naše deti s akoukoľvek inakosťou? Ráno Nahlas s riaditeľkou súkromnej spojenej školy AutistiPrešov Evou Turákovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Odborníci z liberecké zoo se zapojili také do ochrany ohrožených korálových útesů poblíž Sumatry. Popisuje vedoucí oddělení ochrany přírody a výzkumu Adéla Hemelíková.

Chatovací robot, neboli chatbot je velmi užitečný a stále rozšířenější nástroj. Čím ale může být nebezpečný, zejména pro mládež? Moderuje Petr Vizina.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umelá inteligencie dnes prispieva pri diagnostike vážnych onkologických ochorení. Ivan Cimrák je medzinárodne uznávaným odborníkom, ktorý pracuje s modernými technológiami v medicíne a tie pomáhajú pri včasnej detekcii rakoviny. Ako vyzerá prepojenie vedec, lekár, pacient. Hovoriť bude aj o tom, prečo sa rozhodol z cudziny vrátiť späť na Slovensko. | Hosť: Ivan Cimrák (výskumník a vysokoškolský pedagóg, odborník v modelovaní biomedicínskych procesov). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Konsolidácia sa podľa odborníkov najviac dotkne živnostníkov. Budú rušiť živnosti, prechádzať na eseročky, alebo presunú podnikanie za hranice Slovenska? V podcaste sa dozviete: Ako zaťažia, a nielen živnostníkov, vyššie zdravotné odvody? Ako na tom štát ušetrí? Čo spôsobí zmena vymeriavacieho základu?  Ako sa zmení celkové odvodové zaťaženie pre živnostníka s ročnými tržbami 12, 15 a 30-tisíc eur? V príjmových pásmach budú živnostníci zasiahnutí najviac? Naozaj povedú vyššie odvody k vyšším dôchodkom? Je táto argumentácia štátu reálna?  Ako by mal štát namiesto zvyšovania minimálnych odvodov podporiť dlhodobé investovanie a sporenie na dôchodok?  Prečo je zrušenie takzvaných "prázdnin" pre začínajúcich živnostníkov považované za najväčší "KO úder"? Komu môže dať zmysel prechod na s.r.o.? Má zmysel prejsť so živnosťou do zahraničia? Na čo by sa mali živnostníci zamerať najviac, aby dopad konsolidácie pocítili čo najmenej? Tému konsolidácia a živnosť rozoberáme s Mariánom Búlikom z OVB Allfinanz Slovensko.

„Mnohdy chápu, proč jdou využít úřad práce, protože jenom stát se tatérem je u nás 61 tisíc, dva kurzy,“ vysvětluje Eva Ďurďová z rekvalifikačního centra Royal Academy v Jihlavě.

Historici, architekti, zástupci státní správy i široká veřejnost debatovali o budoucnosti Terezína. Hlavním tématem byl rozvojový plán pevnostního města. Ten souvisí i se současnými opravami. Radnice může na záchranu památek v příštích deseti letech čerpat až 2,2 miliardy korun.

Propojili chemické analýzy a programátorské znalosti a vymysleli způsob, jak rychle identifikovat neznámé látky. - Se závratěmi a poruchami rovnováhy se potýká podle lékařů až 15 procent populace ročně. Obtíže přitom narůstají s věkem. Jak je léčit? - Jak umělá inteligence ovlivňuje soudy? Co AI znamená ve světě práva? - V Hranicích na Moravě loňská podzimní povodeň otestovala nová protipovodňová opatření. Jak zafungovala a může se město připravit ještě na větší vodu?

Už příští pátek 19. září si může každý přečíst údajná poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Po slavnostním otevření obálky ve středočeských Lánech se jednotlivé listy nafotí a obratem se objeví na rozhlasovém webu tajemnaobalka.cz. O měsíc později se k historickému dokumentu chystá odborný seminář. Za rok si můžou zájemci text půjčit přímo do ruky v badatelně Národního archivu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhoršující se duševní zdraví dětí zvyšuje tlak na školy, učitele i školská poradenská zařízení. Možnosti podpory pedagogů a sdílení zkušeností nabídne konference, která se uskuteční 22.–23. září v Krajské knihovně v Karlových Varech. Tématu se věnujeme se speciální pedagožkou a metodičkou prevence Martinou Fialovou z Pedagogicko-psychologické poradny (PPP) Karlovy Vary.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do dalšího dílu fakultního podcastu De Facto dorazila absolventka Institutu sociologických studií FSV UK Kateřina Konrádová, která nyní pracuje jako analytička vzdělávací politiky a lídryně týmu vnějších vztahů v nevládní organizaci Učitel naživo. Má za sebou i zkušenosti z ministerstva školství, kde se podílela na přípravě Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.Co ji přivedlo k tématu vzdělávání? Jaké jsou podle ní největší rozdíly mezi vzdělávacími systémy v Česku a v zahraničí? A jak by si přála, aby české školství vypadalo za 10 let? Dozvíte se v podcastu.

David Špunar už jako student brněnského gymnázia spoluzaložil dobročinný projekt Nenech to být a taky mobilní aplikaci FaceUp, prostřednictvím níž je možné nahlásit šikanu. Milan Kotík je ředitelem organizace Aisis, která pomáhá minimalizovat šikanu na školách už 20 let. „Šikanu jsme zažili už na škole. Jenže jedinou možností, jak to ohlásit, byla schránka důvěry před ředitelnou na frekventované chodbě,“ vzpomínají. Jak poznat šikanu? Jak ji zastavit? A jak jí předcházet?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

David Špunar už jako student brněnského gymnázia spoluzaložil dobročinný projekt Nenech to být a taky mobilní aplikaci FaceUp, prostřednictvím níž je možné nahlásit šikanu. Milan Kotík je ředitelem organizace Aisis, která pomáhá minimalizovat šikanu na školách už 20 let. „Šikanu jsme zažili už na škole. Jenže jedinou možností, jak to ohlásit, byla schránka důvěry před ředitelnou na frekventované chodbě,“ vzpomínají. Jak poznat šikanu? Jak ji zastavit? A jak jí předcházet?

V případě nepříjemné, avšak nezřídkavé (sebe)amputace, byť jen kousku prstu, lze o nakládání mluvit přeneseně, ale i doslova.

Národní knihovna chystá do pražského Klementina výstavu k 900. výročí úmrtí děkana pražské kapituly Kosmy, autora nejstarší české kroniky. Poprvé v historii se tu na podzim sejdou nejstarší rukopisné opisy díla. Co všechno projekt Kosmas 900 obnáší? A v čem je Kosmova kronika tak významná? „Je to nesmírně čtivé, mnohovrstevnaté a překvapivě aktuální dílo, které zcela zásadně ovlivnilo naše dějepisectví,“ připomíná Tomáš Klimek a Martina Košanová z Národní knihovny.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od srpna do září probíhá Mezinárodní noc pro netopýry. „Jsou to akce na nejrůznějších místech. Na webové stránce si můžete najít konkrétní místa s konkrétními daty, kdy jsou netopýři představování veřejnosti. Často je to spojeno s ukázkou ultrazvukových detektorů, často i s ukázkou živých zvířat, s krátkými přednáškami. Chceme přiblížit veřejnosti netopýry jako zvířata, která jsou hodna našeho zájmu,“ říká Jan Zukal, ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tichá epidémia úzkosti a depresií má novú, digitálnu tvár. Stále viac detí a tínedžerov bojuje s pocitmi menejcennosti a závislosťou, ktoré sú priamo poháňané algoritmami sociálnych sietí. Ich sociálna izolácia a neschopnosť vyrovnať sa s tlakom dokonalej online reality sa tak neustále prehlbujú.Je možné, že sme vychovali generáciu závislú od lajkov? A čo sa stane, keď sa zábava zmení na psychickú záťaž? Negatívny vplyv sociálnych sietí sa z teoretickej hrozby stáva každodennou realitou, ktorú riešia rodičia, školy aj psychológovia.Tento fenomén so sebou prináša nielen zdanlivé spojenie so svetom, ale aj obrovské riziká – od porovnávania sa s nerealistickými ideálmi až po radikalizáciu v uzavretých online skupinách.V našom rozhovore sa s riaditeľkou organizácie DigiQ Andreou Cox rozprávame o tom, prečo sa po čase na sociálnych sieťach cítime horšie, ako funguje mechanizmus digitálnej závislosti a s akými šokujúcimi prípadmi, vrátane masovo šírených „TikTokových tikov“, sa stretávame v praxi. DigiQ sa zameriava na digitálnu bezpečnosť a gramotnosť, vzdeláva a bojuje proti dezinformáciám.Redaktori Živé.sk vydali knihu: Zo série rozhovorov sa dozviete, ako umelá inteligencia čoskoro zásadne zmení svet okolo nás:TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo sa po čase strávenom na sociálnych sieťach cítime horšie a úzkostnejšie?Ako funguje digitálna závislosť a prečo ju prirovnávajú k závislosti od drog?V akom veku je dieťa naozaj psychicky pripravené na sociálne siete? Prečo to často nie je ani v 15 rokoch?Čo sú „TikTokové tiky“ a ako sa počas pandémie masovo šírili medzi deťmi?Prečo sa mladí muži na internete radikalizujú a utiekajú k toxickej maskulinite?Mali by sa sociálne siete po 22. hodine vypnúť?Viac na: https://zive.aktuality.sk/clanok/RSqj6Nh/ako-von-z-pasce-do-ktorej-nas-chytili-socialne-siete-radi-odbornicka/Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Ladislav sa vyzná v káve a v F1. F1tky sa vzdal aby mohol ľuďom ukázať, že káva nieje len horká.Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 42 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠Alebo na ⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/b3zITHm-Q3gNáš dnešný hosť je ⁠⁠⁠⁠⁠ instagram.com/ladislavkiraly/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor anemalo by byť brané doslova alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Do sněmovních voleb zbývají necelé dva měsíce a pro strany se tak blíží okamžik, kdy odstartují nejostřejší fázi kampaně a pokusí se pohnout s předvolebními preferencemi. Co od závěru kampaně čekat? Hostem Ptám se já byl politolog Lubomír Kopeček z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI. Necelé dva měsíve před volbami do Poslanecké sněmovny je jejich jasným favoritem opoziční hnutí ANO. Podle volebního modelu STEM si od minulého týdne sice mírně pohoršilo na 31,1 procenta, přesto dál přesvědčivě vede. Na druhém místě se drží vládní koalice Spolu, která si polepšila zhruba o půl procentního bodu na 21,3 procenta. Třetí je aktuálně hnutí SPD s 13,2 procenta. Za ním STAN s 10,5 a Piráti s 8,1 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí Stačilo!. Potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory by naopak nepřekočili Motoristé ani Přísaha. Zatímco zástupci ANO v čele s předsedou Andrejem Babišem ani přes léto nepolevují a setkávají se denodenně s voliči v různých koutech republiky, vládní Spolu se chystá spustit ostrou fázi své kampaně až v druhé půlce srpna. Dokáže vládní koalice Spolu ještě zastavit rozjeté opoziční hnutí ANO? Jak můžou strany mobilizovat nerozhodnuté voliče? A o co jde Česku v letošních sněmovních volbách nejvíc?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Európa musí prevziať zodpovednosť za svoju obranu a bezpečnosť na kontinente a mier na Ukrajine s tým, že sa hranice krajiny vrátia pred rok 2014, je nereálna predstava. Aj toto sú niektoré z vyjadrení amerického ministra obrany Peta Hegsetha z februára tohto roka. Hneď nato nasledoval telefonát medzi Trumpom a Putinom bez Ukrajiny. Odborníci hovoria o dohode o nás bez nás a o tom, že Európa stráca bezpečnostné záruky, na ktoré sa roky spoliehala. Faktom však ostáva aj to, že práve Európa sa dlhodobo spolieha na Spojené štáty a otázku vlastnej obrany zanedbávala. „Dialo sa to aj z pohodlnosti politických lídrov. Do zrkadla by sme sa však mali pozrieť aj my ako občania, či vôbec bol z našej strany požiadavka na politických lídrov, aby sa seriózne zaoberali obranou,“ hovorí vojnový analytik Matej Kandrík. V aktuálnych debatách o navýšení výdavkov na obranu by však podľa neho nemalo prevládať konkrétne percentuálne číslo navýšenia, ale to, čo za peniaze získame. „Rusko dnes zbrojí šialeným spôsobom. Veľká časť týchto zdrojov dnes horí na Ukrajine. My sme zase veľa techniky poskytli Ukrajine, vyprázdnili sme svoje zásoby a tri roky diskutujeme, ako nakopneme efektivitu zbrojného priemyslu tak, aby sme podporili Ukrajinu a súčasne doplnili vlastné prázdne sklady,“ hovorí Kandrík. Čo sa týka slovenskej obranyschopnosti, pohľad na ňu je podľa Kandríka smutný. „Na východnom krídle sme pravdepodobne najslabším článkom,“ dodáva. Dôvodom je podľa neho dlhodobé zanedbávanie, aktuálne nastavenie politikov, ale aj rôzne účtovné triky. Je teda Európa schopná brániť sa sama? Aké problémy má náš obranný priemysel, prečo krajiny nevynakladajú dostatočné množstvo peňazí na obranu a bolo by Rusko so svojou ekonomikou schopné viesť vojnu na celom kontinente? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá šéf think tanku a vojnový analytik Adapt Institute Matej Kandrík. *Časť je reprízou z 20. februára 2025. ​V rozhovore sa dozviete: 3:50 Vzťah Európy k vlastnej bezpečnosti. 8:27 Bude Rusko schopné napadnúť ďalší štát? 11:42 Pripravenosť Európy na útok Ruska. 16:22 Slovensko a jeho výdavky na obranu. 19:57 Čo robia zvyšné krajiny východného krídla.​​​ 26:23 Rozhodnutie EÚ o výdavkoch na obranu. 35:10 Trumpove vyhrážky krajinám NATO. 38:39 Ako má Európa riešiť obranu spoločne. 43:24 Ako by Európa obranu financovala. 46:11 Voľby v Európy a ich dopady na obranu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Světlušky, známé z příběhů o Broučcích od Jana Karafiáta, nejsou jen roztomilé svítící bytosti, ale i fascinující draví brouci. Letos navíc byly Českou společností entomologickou vyhlášeny za hmyz roku.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.David Marek působí přes deset let jako hlavní ekonom v Deloitte. Zastával ale i pozici v poradním týmu Petra Pavla, kterou předčasně opustil. Radil prezidentovi nepodepisovat rozpočet předložený Zbyňkem Stanjurou. Obsahoval nevyjasněné desítky miliard korun. Petr Pavel ho ale podepsal. „Nemáme žádné regulační mechanismy, které by zabránily tomu aby se veřejné finance zvrhly. Dluhová brzda nebrzdí, způsob jmenování Národní rozpočtové je silně závislý na vládě a Parlamentu. Třetí pojistkou je prezident, který se rozhodl, že tuto svou roli nepřijme,” říká Marek.Co k tomu hlavu státu vedlo? Čeho se ministr financí dopustil, když na ČEZ uvalil windfall tax? Mluvili jsme také o tom, že vláda se nesmí vymlouvat na „těžkou dobu” a o tom, co lidem a ekonomice způsobí zavedení ETS 2 povolenek.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS.

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?Hostem Ptám se já byl ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď jí musí podepsat prezident.Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek. Evropa, včetně České republiky by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí. „Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU. Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Prečo Európa súhlasila so zvýšením ciel aj výdavkov na americký plyn či zbrane, a nezavádza žiadne protiopatrenia? Posilní colná dohoda spojenectvo USA a EÚ? A najmä - budú sa mať slovenskí zamestnanci automobiliek horšie ako doteraz?V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas odpovedajú Pavol Prepiak zo Zväzu automobilového priemyslu SR a analytik portálu Euractiv Radovan Geist.Nahrával Peter Hanák.Naše podcasty nájdete na webe Aktuality.sk v sekcii Podcasty, na Spotify, Apple Podcastoch, na Youtube a aj v iných podcastových aplikáciách. Odporúčame aj naše spoplatnené podcasty Mafiánsky štát a TELO, ktoré sú dostupné len na webe Aktualít po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.

Prečo Európa súhlasila so zvýšením ciel aj výdavkov na americký plyn či zbrane, a nezavádza žiadne protiopatrenia? Posilní colná dohoda spojenectvo USA a EÚ? A najmä - budú sa mať slovenskí zamestnanci automobiliek horšie ako doteraz?V dnešnom podcaste Aktuality Nahlas odpovedajú Pavol Prepiak zo Zväzu automobilového priemyslu SR a analytik portálu Euractiv Radovan Geist.Nahrával Peter Hanák.Naše podcasty nájdete na webe Aktuality.sk v sekcii Podcasty, na Spotify, Apple Podcastoch, na Youtube a aj v iných podcastových aplikáciách. Odporúčame aj naše spoplatnené podcasty Mafiánsky štát a TELO, ktoré sú dostupné len na webe Aktualít po prihlásení sa do služby predplatného Aktuality Navyše.

Výsadba stromů podél dopravně rušných silnic ve městě může paradoxně zhoršit životní prostředí v okolí. Ukazují to první výsledky zkoumání vlivu větru na rozptyl automobilových plynů v pražské Legerově ulici, kterou denně projíždějí tisíce aut. Odborníci z Ústavu termomechaniky Akademie věd nejprve vytvořili 3D model jedné z nejvytíženějších českých ulic. A v aerodynamickém tunelu teď zjišťují, kam automobilové zplodiny odnesou různé směry větru.

Výbor světového dědictví UNESCO se tento měsíc vyjádřil k otázce, kterou Praha řeší dlouhé roky. A to co bude dál se železničním mostem na Výtoni, který je v tak špatném stavu, že jsou v podstatě jen dvě možnosti. Buď most přesunout a vybudovat tam nový, jak prosazuje třeba Správa železnic, anebo památku zrekonstruovat, což doporučuje jak Národní památkový ústav nebo Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel, tak právě i UNESCO. „Odborníci navštívili Prahu v prosinci a nyní zveřejnili tu zprávu. Experti na památkovou péči říkají, že jazyk UNESCA je poměrně ostrý na to, jak diplomaticky se běžně vyjadřují. Bez jakýchkoliv okolků doporučují rekonstrukci mostu s tím, že je proveditelná i technicky. Ostře se vyjadřují i k veřejnému prostoru pod viaduktem na Výtoni, je podle nich zanedbaný. Je přitom důležitý pro památkovou hodnotu celého centra Prahy, které je v UNESCO, o což mimochodem usilovalo samo Česko," vysvětluje ve Výtahu Respektu Clara Zanga. Jaké jsou argumenty pro a proti rekonstrukci železničního mostu na Výtoni? Čím je vlastně tak významný? A hrozí nám vyškrtnutí ze seznamu UNESCO?

Česko v nedávné době zasáhl blackout, v minulosti se potýkalo například s pandemií. To jsou přesně chvíle, kdy stát potřebuje s občany rychle a pravdivě komunikovat. Na ministerstvu vnitra se o to stará vedoucí krizového informačního týmu ministerstva vnitra Jan Paťawa. „Vždycky je prostor být rychlejší nebo srozumitelnější. Ale zároveň si myslím, že i u blackoutu jsme prokázali, že jsme schopni dostatečně rychle zareagovat,“ tvrdí v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Připravovaná novela vyhlášky o školním stravování, která mimo jiné doporučuje častější přípravu bezmasých pokrmů, je podle Národního týmu kuchařů a Asociace kuchařů a cukrářů chaotická. Co odborníci prosazují v otevřeném dopisu ministerstvu školství? A proč je systém českého školního stravování křehký? Vladimír Kroc se ptal Tomáše Poppa, vedoucího Národního týmu kuchařů.

Připravovaná novela vyhlášky o školním stravování, která mimo jiné doporučuje častější přípravu bezmasých pokrmů, je podle Národního týmu kuchařů a Asociace kuchařů a cukrářů chaotická. Co odborníci prosazují v otevřeném dopisu ministerstvu školství? A proč je systém českého školního stravování křehký? Vladimír Kroc se ptal Tomáše Poppa, vedoucího Národního týmu kuchařů.

Připravovaná novela vyhlášky o školním stravování, která mimo jiné doporučuje častější přípravu bezmasých pokrmů, je podle Národního týmu kuchařů a Asociace kuchařů a cukrářů chaotická. Co odborníci prosazují v otevřeném dopisu ministerstvu školství? A proč je systém českého školního stravování křehký? Vladimír Kroc se ptal Tomáše Poppa, vedoucího Národního týmu kuchařů.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V uplynulých rokoch sa rast produktivity, ktorý je dôležitý pre rast ekonomiky, mierne zrýchlil. Na citeľné zlepšenie životnej úrovne to však nestačí.To, čo sme sa na škole naučili pred 20 rokmi, v modernom hospodárstve nestačí. Potrebujeme inovovať, hovorí v podcaste Aktuality Nahlas ekonóm, riaditeľ odboru prierezových iniciatív v Národnej banke Slovenska, Branislav Reľovský. Spolu s kolegami už päť rokov pravidelne vykonávajú hĺbkovú kontrolu našej ekonomiky.Ak chceme čeliť výzvam 21. storočia, musíme s populáciou pracovať a zvyšovať jej produktivitu. Zahraniční investori však do krajiny prinášajú málo kapitálu a ani domáci investori nie sú dostatočne motivovaní zlepšovať hospodárstvo. Zaujímavosťou je, že generácia mileniálov síce zarába viac ako ich rodičia, no naozaj bohatých ľudí je medzi mladšími ročníkmi menej.Nahrával Vladimír Amrich.

Na internetu se denně odehrávají stovky miliónů útoků na chytrá zařízení v našich domácnostech. Vedle mobilů a notebooků cílí útočníci také na chytré vysavače, ledničky nebo třeba webkamery. Odborníci doporučují bránit se pravidelnou aktualizací softwaru. Pokud ji odložíme na později, usnadňujeme útočníkům práci. V Centru umělé inteligence na ČVUT vytvářejí pomocí online testování speciální list podezřelých IP adres jako nástroj prevence proti útokům na internetu věcí.

Americký prezident Donald Trump v posledních dnech opakovaně vyjádřil nespokojenost s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj zabíjí mnoho lidí. Co vlastně byla pro Trumpa ta poslední kapka ve vztahu k Rusku? A byla skutečně poslední? Moderuje Barbora Tachecí.

Okolnosti rozsáhlého výpadku elektřiny ve velké části republiky se začínají vyšetřovat. Co o příčinách blackoutu víme už teď? Proč se rekonstrukce vedení, na němž došlo k pádu vodiče, odkládala deset let? Vladimír Kroc se ptal Michala Macenauera, odborníka na přenosové sítě a ředitele strategie poradenské společnosti EGÚ.

Agrese, výhrůžky i násilí – školní prostředí v Česku čelí častěji extrémním projevům chování. Nejde přitom jen o zhoršující se bezpečnost, ale také o rostoucí frustraci a duševní nepohodu mladých lidí. Odborníci v Reparátu Českého rozhlasu Plus říkají, že klíčem k prevenci nejsou jen kamery a zámky, ale především důvěra, vztahy a otevřená komunikace ve třídách. Jak vytvořit školu, kde se děti cítí bezpečně a respektovaně?

Je veľmi pravdepodobné, že ste v posledných týždňoch zaznamenali búrlivú diskusiu o dostupnosti či skôr nedostupnosti niektorých liekov na Slovensku. Odborníci a pacientske organizácie dlhodobo upozorňujú, že máme slabú dostupnosť obzvlášť moderných liekov na liečbu rakoviny. K ním patria aj lieky podávané v rámci imunoterapie, ktorá patrí k prelomovým formám protinádorovej liečby. Dnešný podcast budeme venovať moderným dejinám liečby rakoviny, pričom sa zameriame najmä na dejiny imunoterapie, ktorá pre mnohých predstavuje veľkú nádej. Aký je rozdiel medzi imunoterapiou a chemoterapiou? Kedy a za akých okolností dochádza k objaveniu imunoterapie? V čom spočíva jej prelomovosť? Dostáva sa tento výskum a forma terapie aj do Československa a neskôr na Slovensko? A aká je budúcnost liečby rakoviny? Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s historičkou Žofiou Lysou z Historického ústavu SAV, kde sa zaoberá dejinami stredovekých miest. Voľný čas venuje portálu onkoinfo, ktorý prináša dôveryhodné medicínske informácie pre onkologických pacientov. Podcast vychádza v spolupráci s portálom www.onkoinfo.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.