Podcasts about bylo

„My jsme šli do rizika, že jsme velká pojišťovna, že jsme takovou veřejnou státní pojišťovnou, že je to naše povinnost. Bylo to rozhodnutí, řekněme, emotivně laděné. Nakonec se ukázalo, že byznysově je správné,“ ohlíží se za přijetím uprchlíků z Ukrajiny do systému pojištění dnes již bývalý ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Proč po třinácti letech ztratil důvěru ministra zdravotnictví? Musí se největší pojišťovna na českém trhu obávat reputačního rizika?

„My jsme šli do rizika, že jsme velká pojišťovna, že jsme takovou veřejnou státní pojišťovnou, že je to naše povinnost. Bylo to rozhodnutí, řekněme, emotivně laděné. Nakonec se ukázalo, že byznysově je správné,“ ohlíží se za přijetím uprchlíků z Ukrajiny do systému pojištění dnes již bývalý ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Proč po třinácti letech ztratil důvěru ministra zdravotnictví? Musí se největší pojišťovna na českém trhu obávat reputačního rizika?

„My jsme šli do rizika, že jsme velká pojišťovna, že jsme takovou veřejnou státní pojišťovnou, že je to naše povinnost. Bylo to rozhodnutí, řekněme, emotivně laděné. Nakonec se ukázalo, že byznysově je správné,“ ohlíží se za přijetím uprchlíků z Ukrajiny do systému pojištění dnes již bývalý ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Proč po třinácti letech ztratil důvěru ministra zdravotnictví? Musí se největší pojišťovna na českém trhu obávat reputačního rizika?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel strávil skoro šest let v ochranné a ústavní výchově poté, co už jako dítě páchal násilnou trestnou činnost. Druhý díl dokumentární série Z pasti sleduje jeho příběh a ptá se, jestli je možné zastavit cestu mladistvých, která jinak často končí ve vězení.

Pavel strávil skoro šest let v ochranné a ústavní výchově poté, co už jako dítě páchal násilnou trestnou činnost. Druhý díl dokumentární série Z pasti sleduje jeho příběh a ptá se, jestli je možné zastavit cestu mladistvých, která jinak často končí ve vězení.Všechny díly podcastu Normy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.

Karel Sabina je jednou z nejrozporuplnějších postav naší moderní historie. Všichni si zpíváme jeho texty z Prodané nevěsty, mnohé známe zpaměti, ale zároveň je symbolem udavačství, praotcem všech pozdějších konfidentů a udavačů, kteří se jako červená nit táhnou moderními českými dějinami až do dnešní doby, kdy máme hned dva spolupracovníky komunistické tajné policie ve vládě.Karel Sabina prožil dramatický život. Začínal jako radikální revolucionář a socialista. Současníky i některými historiky byl pokládán za jednoho z nejinteligentnějších a nejbystřejších lidí své doby. Za spiknutí proti monarchii byl ale odsouzen k trestu smrti, ten byl změněn na 18 let žaláře. Ve vězení strávil kus života, než byl amnestován. Ke spolupráci s tajnou policií ho přivedla existenční nouze, kdy nemohl nic publikovat bez svolení úřadů a byl pod stálou kontrolou. Když se se poměry uvolnily, stal se uznávaným vlastencem a literátem. Pak se ovšem – zřejmě indiskrecí – dostaly některé policejní materiály k českým vlastencům a byl odhalen.Bylo to v době, kdy se se slavily Sabinovy šedesátiny a on dostal zlaté hodinky od Umělecké besedy a zlaté pero od českého dělnictva , které ho vnímalo jako jednoho ze svých přátel. Verdikt nad Karlem Sabinou vynesl nikým nevolený „Národní soud“, což byla sešlost několika vlastenců, mezi kterými byl třeba Julius Grégr nebo Jan Neruda. Sabinovi bylo nabídnuto, že pokud se do 8 dnů odstěhuje z Čech a nebude už publikovat, nad vším se zavře voda. Sabina přijal, odjez do Drážďan, ale jeho konfidentství bylo stejně odhaleno a společnost ho tvrdě odsoudila. Zemřel v chudobě a osamělosti.Čeští vlastenci se s ním tedy vyrovnali dost drsně a zcela mimo právní rámec. Zdá se, že v druhé polovině 19. století budila spolupráce s tajnou policii mnohem větší pohoršení, než je tomu dnes, kdy nejsme zdaleka tak útlocitní, jako byli tehdejší mladí čeští vlastenci.

Byl to jeho dvacátý a poslední start na olympiádě a jen tak na něj biatlonista Michal Krčmář nezapomene. Sice v italské Anterselvě nezískal medaili jako před osmi lety v Koreji, ale i se šestým místem byl po závodě s hromadným startem spokojený. I v samotném závěru za nesnadných větrných podmínek měl pořád ještě naději na stupně vítězů. „Vanulo to do mě a zkrátka jsem to nedokázal udělat líp. Bylo to plné zvratů, nahoru dolů, ale bylo to krásné,“ popisuje.

Byl to jeho dvacátý a poslední start na olympiádě a jen tak na něj biatlonista Michal Krčmář nezapomene. Sice v italské Anterselvě nezískal medaili jako před osmi lety v Koreji, ale i se šestým místem byl po závodě s hromadným startem spokojený. I v samotném závěru za nesnadných větrných podmínek měl pořád ještě naději na stupně vítězů. „Vanulo to do mě a zkrátka jsem to nedokázal udělat líp. Bylo to plné zvratů, nahoru dolů, ale bylo to krásné,“ popisuje.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nic víc jsem neměla než vědu – sedm dní v týdnu jsem byla pořád v laboratoři – teď vidím, že to byla zvláštní faleš, ve které jsem žila. Bylo to v jednu chvíli smutné, ale teď už to mám za sebou. Věda mě opravdu zklamala,“ říká molekulární bioložka Soňa Peková v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 20.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Před dvěma týdny prohlásil, že přepracovaný návrh státního rozpočtu je protizákonný, šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ve speciálu podcastu Kecy a politika s ním probíráme postavení jeho úřadu, který má vykonávat nezávislý dohled nad rozpočtovou politikou a být svým způsobem hlídačem rozpočtové disciplíny. Po tomto prohlášení následovala poznámka Andreje Babiše, že by jeho úřad mohl být zrušen. To následně potvrdil náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD).O co jde? Jaké má pravomoci tento úřad a jak se liší od podobných institucí v evropských zemích? Proč Česko nevytváří rezervy, když ekonomika roste o pěkných 2,6 procenta HDP? Jak vnímá Hampl sousední Německo, které se podle něj změnilo z rozpočtového jestřába v ekonomiku, která se nedávno poměrně hodně zadlužila? Jak by měl být ideálně složen státní rozpočet? Je zdravé, když většinu rozpočtu tvoří penze a sociální dávky? Bylo by vhodné znovu vrátit superhrubou mzdu? Měli by čeští politici disciplínu a byli by schopni tyto nové prostředky vyčlenit pouze na silniční a železniční infrastrukturu? A přivede do rozpočtu nové příjmy elektronická evidence tržeb (EET), kterou nedávno představila Alena Schillerová?

Bylo 13. července 1943, když zhruba 1500 německých vojáků napochodovalo do obce Český Malín na Volyni. Obyvatele vyhnali na náměstí a muže oddělili od žen a dětí. 400 lidí upálili, zastřelili nebo ubili pažbami ubraní. Jaký byl důvod nacistického řádění v české obci? A jak na tragické události vzpomínají pamětníci? Poslechněte si bonusový díl Hlasů paměti s novinářkou Lucií Korcovou a ředitelem Post Bellum Mikulášem Kroupou.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce po vzoru Francie a Austrálie zakázat dětem do 15 let přístup k sociálním sítím. Zlepšilo by to jejich duševní zdraví? „Bylo by to prospěšné,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus psycholožka Helena Horálek z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Můžeme se bavit o regulaci. Pro zákaz jako takový bych se nevyslovil,“ míní datový analytik projektu Zdravágenerace.cz Petr Baďura z Univerzity Palackého v Olomouci.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diane byla mladá rozvedená máma tří dětí. Na první pohled působila jako obyčejná žena, která se snaží nějak zvládnout život. Jenže pak přišla noc, která všechno změnila. Diane a její tři děti přepadl neznámý muž se zbraní a situace se během pár minut proměnila v noční můru.Všichni čtyři byli postřeleni, ale Diane se nakonec nějak podařilo utéct a odvézt děti do nemocnice. Bohužel jedno z nich už bylo mrtvé. A další dvě bojovaly o život.Zprávy o tomhle děsivém a zdánlivě náhodném útoku rychle zaplavily média. Jenže zatímco veřejnost řešila záhadného střelce, policie si začala klást otázky. Bylo něco zvláštního na tom, jak se Diane chovala. Na tom, co říkala. A hlavně na tom, co říct zapomněla. Podezření se brzy začalo stáčet nepříjemným směrem - k ní samotné.

Zdá se mi nemožné, aby se politik typu Petra Macinky (Motoristé) nepohádal na Mnichovské bezpečnostní konferenci s Hillary Clintonovou a Radosławem Sikorskim. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl bývalý prezident Václav Klaus. Pokud by se prý český ministr zahraničí nepohádal se svým polským protějškem, Klause by velmi zklamal. Clintonovou exprezident nekomentoval a označil ji za „postavu minulosti“.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Seznam nepřátel komunistického Československa zahrnoval i některé bývalé prominenty a ty, kteří pomáhali s nasazením vytvářet tento režim. Patřil mezi ně Jiří Pelikán (1923–2003), posléze výrazná osobnost našeho exilu a vydavatel časopisu Listy. K pokusům o dehonestaci Československu včetně nestoudných lží o něm se tak přidaly akce Státní bezpečnosti (StB). Jedna z nich se jmenovala Vampír II., StB se jejím prostřednictvím vrátila k metodám krutých stalinistických 50. let.

Když netopýři zimují, je to šance přepočítat jejich populace a zjistit, jak se jim daří, vysvětluje zoolog Pavel Benda.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když netopýři zimují, je to šance přepočítat jejich populace a zjistit, jak se jim daří, vysvětluje zoolog Pavel Benda.

V jakých zápasech 22. kola české fotbalové ligy rozhodovaly standardní situace? Co přinesl do týmu pražské Dukly nový trenér Pavel Šustr? Čím Plzeň udolala Olomouc? Kráčela Sparta proti Hradci Králové sebejistě k výhře? „Hradec včera proti Spartě v prvním poločase vůbec nehrál dobře. Bylo to hodně ustrašené. Pražané jsou lepší než na podzim, ale první velká prověrka je čeká až v dalším kole proti Plzni,“ říká Pavel Horváth v Desítce.

„Mně jde hlavně o tu legraci, do tanečních jsem chodil někdy před třiceti čtyřiceti lety, takže pro mě to bylo spíš oživení,” popisuje nadšený Roman.

Dnes si budeme povídat o románech i několika spisovatelích. Otec jednou věřil, že bude oceněn za svou poezii. Opravdu cenu převzal a přiznal se, že si připravil dva projevy. Jeden krátký a jeden dlouhý. Řekl: „Děkuji Vám.“ Bylo hrobové ticho. Otec dodal: „Vidím, že je čas i na můj dlouhý projev. Tak tedy: Děkuji vám mnohokrát…“ Přidáme recept Haliny Pawlowské na máslová vajíčka a na vláčný chlebíček. Uslyšíte i příspěvek posluchače Viktora Sembery Čertovský sen.

Bylo pozdní valentýnské odpoledne, ideální čas na kávu, pocit falešného klidu a hřejivou iluzi, že člověk má všechno hotové. Honza seděl, užíval si prázdné todo listy v hlavě; a přesně v ten moment mu to došlo: znělka i synopse k poslednímu dílu Středověku nikde. Přitom ten díl už pár dní leží v inboxech a čeká jen na to, až se někdo uráčí ho poslat do světa.Otevírá poznámky na iPhonu. Nic. Prázdno. Snaží se rozpomenout, o čem ten díl vlastně byl, marně. Mentální bílá stěna. Ví jen, že bylo teplo, on se stihl najíst, a zbylí dva členové středověké bandy v heroickém boji s kaloriemi a stárnutím nedali do pusy ani hranolku. Výsledkem je historicky první nealko Středověk. Možná dokonce první díl v dějinách podcastu, který přežil jen o vodě a bezcukrovém soft drinku. Smutné. Nebo zodpovědné. Těžko říct.Výsledkem je zas Středověk, jak ho znáte. Jen tentokrát bez alkoholu, zato s klasickou dávkou chaosu a sebeklamu. 

Výstavou fotografií s názvem Delta. Americké deníky v Leica Gallery Prague uvádí diváka do světa ovlivněného bluesovou hudbou – do geografické oblasti Mississippi Delta. Hlavním povoláním je architekt a fotografování je pro něj únikem a možností dělat si věci zcela po svém. Zásadní jsou pro něj lidé. „Pronikal jsem do nich opatrně, ale zároveň sebevědomě. Bylo pro mě důležité navazovat kontakty. S lidmi před focením potřebuju vždycky promluvit,“ vysvětluje ve Vizitce.

Výstavou fotografií s názvem Delta. Americké deníky v Leica Gallery Prague uvádí diváka do světa ovlivněného bluesovou hudbou – do geografické oblasti Mississippi Delta. Hlavním povoláním je architekt a fotografování je pro něj únikem a možností dělat si věci zcela po svém. Zásadní jsou pro něj lidé. „Pronikal jsem do nich opatrně, ale zároveň sebevědomě. Bylo pro mě důležité navazovat kontakty. S lidmi před focením potřebuju vždycky promluvit,“ vysvětluje ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes k nám dorazil herec, bavič a režisér Jakub Kohák. Probrali jsme zahraniční castingy a filmy ve kterých hrál, Okresní přebor, Evropu 2, režírování videoklipů a reklamních spotů.

Život mu změnila jedna snídaně v Alcronu. Do nemocnice nastupoval během druhé covidové vlny, předtím ještě jako student založil firmu na výuku první pomoci, se kterou školí lidi po celém Česku. Hostem dalšího dílu Forbes podcastu byl Jan Richter, internista a autor knihy Lékař na příjmu. Na příjmu je pořád. Díky tomu, že je čtvrtou generací lékařů v rodině, to bere jako samozřejmost. Pátým rokem působí na interně v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří, nejstarší souvisle fungující nemocnici na Moravě a po pražské Nemocnici Na Františku druhé nejstarší v tuzemsku. Když několik let pracoval pro farmaceutické firmy, stal se černou ovcí rodiny, vypráví s úsměvem. Na internu nastupoval v době covidové pandemie, kdy zdravotníci trávili v práci i tři sta hodin za měsíc. „Bylo to těžké, ale byla to ta nejlepší škola, jakou jsem mohl dostat,“ vzpomíná Jan Richter, který začal svou cestu mladého lékaře a konkrétní situace z urgentního příjmu sdílet s komunitou na sociální síti LinkedIn. Kdo lékaře učí citlivě oznamovat nemocným život zkracující diagnózu? Proč je na urgentu nejvíc pacientů na podzim a v zimě? Jaké hlavní chyby děláme při resuscitaci? A má v první pomoci roli spínací špendlík? Poslechněte si celý rozhovor s Janem Richterem.

Bylo to pár let po vzniku republiky, kdy se demokracie v Československu ocitla v krizi. Snažili se toho využít i nastupující fašisté, pod vlajkou nacionalismu namířeného jak proti německým, tak židovským spoluobčanům. Řešení na demokratickém půdorysu nejsou jednoduchá, možná o to svůdnější bývá volání po vládě „pevné ruky“. Ovšem jak už to bývá, ta lehká a zdánlivě jednoduchá řešení vlastně neexistují.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spouštíme pravidelný cyklus s názvem Všechno už tu bylo, kde si s historikem a orientalistou Lukášem Kubínem povídáme o jevech a fenoménech, se kterými se potýkáme dnes úplně stejně, jako naši předci před tisíci lety. Tahle naše terapie historií tu prostě chyběla!Naše první společný povídání bylo o předsudcích.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 45 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to takové zadostiučinění. Hřejivý pocit, že člověk dělá tu práci asi nějak dobře,“ říká herečka Barbora Váchová o své první velké filmové příležitosti ve dvoudílném filmu Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové. Mluví o roli ženy vláčené dějinami - od nástupu nacismu po odsun Němců, ale i vlastním osudem. A taky o tom, proč v ní nechtěla vidět jen „trpitelku“, ale člověka, s nímž se mohou ztotožnit i dnešní ženy. „Mám pocit, že všechny ženy jsou tak trochu Gerta. Je to příběh obyčejné holky,“ popisuje herečka, jak se její postava snaží svým způsobem životem proplout a jen přežít. Silné ženské téma, mateřství i každodenní boj o přežití podle ní nejsou jen historií, ale něčím, co se v různých podobách odehrává i dnes kolem nás. Za příklad dává třeba to, co zažívaly a zažívají ženy na Ruskem napadené Ukrajině. Vedle vděčnosti z nové role Váchová ale popisuje i nejistotu, která podle ní patří téměř každodenně k herectví. „Je to, jako kdybychom pořád chodili na pohovory do nové práce,“ říká o castinzích a popisuje, jak je její profese někdy křehká. Herečka otevřeně mluví také o psychickém zdraví a vlastní zkušenosti s léčbou. Přiznává, že říct si o pomoc nebylo jednoduché, ale zpětně to považuje za zásadní rozhodnutí. „Bylo to to nejlepší, co jsem mohla pro sebe udělat. Říct: potřebuju pomoc,“ říká a vzpomíná, že vlastně dlouho přemýšlela nad tím, jestli o tomhle tématu veřejně mluvit. Zároveň upozorňuje na tlak současné doby i citlivost své generace, která podle ní není slabostí, ale důsledkem otevřenějšího vztahu k vlastním emocím. Rozhovor se dotýká i kolektivní viny, česko-německé historie, studia na DAMU nebo dětství na sídlišti, které v ní zanechalo pocit zvláštní blízkosti mezi lidmi. Proč je jednoduché soudit, i když nikdo z nás opravdu neví, jak by se ve vypjatých situacích zachoval? Jaké bylo studium herectví a jak náročná je dnes konkurence? A proč je důležité vyprávět příběh ženy, kterou zkoušel osud? Pusťte si celý rozhovor.

Německo v brzké době čekají dvoje důležité volby. Klíčovým hráčem zejména ve východních spolkových zemích je Alternativa pro Německo (AfD). Podle germanistky Zuzany Lizcové stojí za jejím vzestupem dlouhodobá nespokojenost voličů s tradičními stranami i pocit, že dobré časy má Německo už za sebou. Jak silným kontrastem k dnešku je éra Konrada Adenauera?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo těžký být sám se sebou v klidu. Mít se rád jenom tak, ne jenom za něco. Věřit, že to dokážu jinak, než mí rodiče. A naučit se říkat ne, když něco nechci,” přiznává Patrik Buday. V druhé epizodě série Rodina na prach mluví s třemi mladými lidmi o hledání lepšího vztahu k sobě.

Už neuvěřitelných 20 let na Radiu Wave vzniká cestovatelský podcast Casablanca. Přinášíme první díl sestřihu z přednášek, které tvořily základ programu oslav v pražském Divadle X10.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už neuvěřitelných 20 let na Radiu Wave vzniká cestovatelský podcast Casablanca. Přinášíme první díl sestřihu z přednášek, které tvořily základ programu oslav v pražském Divadle X10.

Je u nás ohrožována nebo omezována svoboda slova? Je na její ochranu třeba zřizovat zvláštní podvýbor poslanecké sněmovny? „Extrémem je stav ve Velké Británii, kde počty lidí, kteří jsou za různé výroky na internetu stíháni, jsou obrovské a my musíme předcházet tomu, abychom se pomalu nebo rychle blížili ke stavu, jaký teď je v Británii. Já myslím, že v ČR to je v zárodku,“ říká poslanec za SPD, předseda Svobodných Libor Vondráček. Na co se podvýbor pro svobodu slova zaměří?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na loňské LFŠ přijeli Vítek a Aleš představit druhou sérii VHSek, tentokrát s podtitulem Kazety nesou smrt. Cestou se ale potkali s hercem a amatérským řezníkem Petrem Čtvrtníčkem a historikem jídla a stravování Martinem Francem, kteří tamtéž jeli mluvit o své sérii Krmítko. Petr Čtvrtníček přivezl domácí utopence, Martin Franc dodal encyklopedické znalosti jídla a Aleš a Vítek odžili své švankmajerovské touhy po mluvícím chlebu. Bylo to příjemné uvolněné odpoledne.Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Íránský režim se snaží násilně potlačit rozsáhlé protesty, které vyvolal historický propad měny. „Záběry, které se k nám dostávají z ad hoc vytvořených márnic, kde jsou pytle s bezvládnými těly, nebo záběry, na nichž těla obětí leží na ulicích, jsou šokující a příšerné. Když ty dny analyzuji, je mi z toho úzko. Opravdu se nebavíme o pár lidech – mluvíme o bezprecedentních číslech, která dosahují několika tisíc,“ říká ve Studiu N reportérka zahraniční redakce Deníku N Dominika Píhová. „Íránský režim se absolutně nezměnil a nemění. Využívá stále stejné praktiky, aby lidi zahnal domů, dostal je z ulic, a neštítí se vůbec ničeho,“ popisuje v podcastu novinářka. „Dostáváme konkrétní zprávy o jednotlivých příbězích – například o patnáctileté studentce, která šla domů z jedné z těchto akcí a mámě se už nikdy nevrátila. Vidíme snímky, které zachycují, že lidé jsou stříleni do hlavy, mezi oči. Jediným cílem je zabít protestující přímo na ulici. Násilí je všudypřítomné a nedá se popřít.“ Metody íránského režimu vedou k tomu, že lidé mají strach a protesty postupně utichají. „Bylo by jednoduché naletět na vlnu entuziasmu, ale vláda, administrativa i bezpečnostní složky dál fungují bez větších problémů. Nevidíme žádný zásadní přerod. Protesty možná otřásly legitimitou režimu, ale neřekla bych, že by byly poškozeny jeho základy nebo že by začínal padat. Abychom se mohli bavit o svržení režimu, musely by být v ulicích podle expertů miliony lidí,“ říká. Do přímého konfliktu s íránským režimem se podle Píhové nechce Spojeným státům, Izraeli ani regionálním mocnostem. „V případě Donalda Trumpa minimálně do té chvíle, dokud nebude existovat možnost rychlé a efektivní akce, která by režim položila na kolena,“ tvrdí novinářka. Zároveň podle ní nikdo z těchto aktérů nechce nestabilní Írán. „Nestabilita by otřásla nejen regionem, ale celým světem,“ doplňuje. Pro budoucnost Íránu považuje za špatné řešení jak kontinuitu současného režimu, tak případný zásah velmoci, která by se rozhodla přijít tamní situaci „spravit“. „Věřím, že revoluce, která jednou v Íránu přijde, patří Íráncům. Je na nich, aby se rozhodli, jak bude jejich země vypadat. Historický precedens ukazuje, že zásah Spojených států není to nejlepší, co se může stát,“ uzavírá ve Studiu N.

„V mládí jsem frajeřil na lyžích ve Špindlu a skončil s vážným zraněním kolene v nemocnici,“ vzpomíná Michal Pavlíček v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou. Pobyt v nemocnici ale přinesl něco, co tehdy nečekal ani on sám. „Musel jsem dlouho ležet, tak jsem vzal do ruky kytaru. A tehdy mi to učarovalo.“ Právě tahle chvíle se mu dnes jeví jako osudová. „Bylo to dané. Nebýt toho, můj život mohl jít úplně jiným směrem. Ale tak už to bývá,“ dodává s nadhledem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od počátku desetiletí neměla tuzemská ekonomika tak nadějné vyhlídky jako počátkem roku 2026. Ekonomický růst se v minulém pololetí nečekaně přiblížil třem procentům a podle ekonomických analytiků, případně politiků všech parlamentních stran, bude konjunktura pokračovat i letos. Bylo by to krásné, jen kdyby se na to po trpkých zkušenostech minulých let mohl člověk spolehnout.

Naše vláda chce spravovat zemi tak, aby se občanům žilo lépe, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Řekl to na závěr svého vystoupení ve Sněmovně při žádosti o vyslovení důvěry pro svůj kabinet. Bylo by překvapením, kdyby politici při nástupu k moci slibovali něco jiného. Dělali to tak i v minulosti.

„To, jak to máme s péčí o děti a domácnost uspořádané doma, není finální stav. Můžeme se držet nějakého schématu, nejzdravější ale je ho neustále updatovat. Doptávat se, jestli není potřeba něco prohodit nebo změnit,“ říká v Houpačkách psycholog a psychoterapeut Tomáš Kvapilík.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hraje spartakiádního vraha Jiřího Straku v krimi seriálu Metoda Markovič a byla to prý zkušenost, na kterou se nedá připravit. „Měl jsem k dispozici jeho hlas, řeč těla i natočenou rekonstrukci. Bylo to děsivé,“ přiznává Maxmilián Kocek v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. „Při natáčení jsem se snažil napodobit jeho výraz. A byly chvíle, kdy jsem cítil i nechuť sám k sobě. Je to šílená postava, ale tu roli jsem chtěl.“ Usiloval o to se se Strakou i setkat? Poslechněte si.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Milovala ho a měli spolu syna. Jenže žárlivé scény, které se začaly u nich doma dít, se postupně stupňovaly. Nakonec se musel odstěhovat. Jednoho dne se ale vrátil. Bylo to pozdě večer a byl opilý. Rozbil okno, napadl ji a týral celou noc. Podle soudního lékaře přežila jen zázrakem. Jak se severočeskému kriminalistovi podařilo usvědčit muže z pokusu o vraždu? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko oficiálně odsoudilo americkou operaci ve Venezuele jako porušení mezinárodního práva, útok na suverénní stát a vyzvalo k okamžitému propuštění prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželky. Bývalý prezident a dnes zástupce tajemníka ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv neopomněl zaútočit na evropské politiky a nazval je zbabělými eurodegeneráty, kteří jen lezou do řiti Donaldu Trumpovi. Tedy nic neočekávaného.

„Můj hlas je darem rodiny,“ říká slovenská šansoniérka a vypravěčka příběhů Szidi Tobias. V rozhovoru s Lucií Výbornou mluvila o životě, hudbě i osobní cestě. Na hudební scéně se prosadila spoluprací s Michalem Horáčkem a Petrem Hapkou, kteří jí pomohli objevit její jedinečný šansonový styl. Přesto přiznává, že některé písně musí nejprve dozrát v srdci, než je může zpívat naplno. Kde všude hledá prostor pro tvořivost? A jak se vyrovnává s texty svého zesnulého manžela?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Můj hlas je darem rodiny,“ říká slovenská šansoniérka a vypravěčka příběhů Szidi Tobias. V rozhovoru s Lucií Výbornou mluvila o životě, hudbě i osobní cestě. Na hudební scéně se prosadila spoluprací s Michalem Horáčkem a Petrem Hapkou, kteří jí pomohli objevit její jedinečný šansonový styl. Přesto přiznává, že některé písně musí nejprve dozrát v srdci, než je může zpívat naplno. Kde všude hledá prostor pro tvořivost? A jak se vyrovnává s texty svého zesnulého manžela?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi mistry světového výtvarného umění patří také český malíř, grafik a ilustrátor František Kupka (1871–1957). Zakladatel a průkopník nových forem umění, které označujeme za abstrakci, tak stojí po boku jmen jako je Vasilij Kandinskij či Kazimir Malevič. Kupkovy obrazy se prodávají za astronomické ceny a stačilo tak málo, aby zůstal takřka zapomenut.

Rozhlasové zpravodajství před 60 lety se jen velmi vzdáleně podobalo tomu dnešnímu. Bylo prosycené ideologií a do určité míry se pokoušelo posluchače i bavit. Zprávy tak byly spíš komponovaným pořadem – jak v repríze pořadu Archiv Plus připomíná David Hertl na příkladu Rozhlasových novin z ledna 1956.

Vraťme Česku řád a klid. S tímto heslem vstupoval do kampaně před prezidentskými volbami Petr Pavel. Po vítězství v nich se pokoušel zmiňovaná slova proměňovat v konkrétní činy. Během téměř tří let pobytu na Hradě se mu to směrem k tuzemské politické scéně příliš nedařilo. Atmosféra na ní byla i v roce 2025 velmi vyhrocená.

Jaké byly okolnosti zvolení Václava Havla prezidentem v prosinci 1989? Bylo vůbec ještě pár týdnů před tím myslitelné, aby komunistické Federální shromáždění zvolilo disidenta, který byl dokonce v „podmínce“, která navazovala na jeho věznění?

Dnes se uslyšíme naposled, chce se mi říct – ve vzpomínce na dětství. Bylo mi snad pět, šest let a s těmi slovy mě toho silvestrovského večera ukládal do postýlky tatínek. Spolehlivě mě rozplakal, ale myslel to dobře.