Podcasts about bylo

Ranní brífink Petra Honzejka: V Česku prožíváme historicky jedno z nejteplejších a nejsušších letních období. Kolem vedra a sucha a jejich důsledků panuje řada mýtů a veřejným prostorem poletuje spousta chybných informací a vyslovených dezinformací. V brífinku se tedy podíváme, jak je to ve skutečnosti. Já jsem Petr Honzejk a hned po několika ekonomických zprávách zavolám Miroslavu Trnkovi, profesorovi z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a spolutvůrci projektu Intersucho.

Ranní brífink Petra Honzejka: V Česku prožíváme historicky jedno z nejteplejších a nejsušších letních období. Kolem vedra a sucha a jejich důsledků panuje řada mýtů a veřejným prostorem poletuje spousta chybných informací a vyslovených dezinformací. V brífinku se tedy podíváme, jak je to ve skutečnosti. Já jsem Petr Honzejk a hned po několika ekonomických zprávách zavolám Miroslavu Trnkovi, profesorovi z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a spolutvůrci projektu Intersucho.

V komunistickém Československu pro hvězdnou kariéru stačilo být věrným a oddaným komunistou, mít správný třídní původ a dotyčný měl – jak se říká, vystaráno. Důkazem je Ludvík Hlavačka: nevzdělaný, neprofesionální a jeho příběh lemují nejrůznější mezilidské „hnusárny“. Vyučený karosář se za pouhých pět let stal generálmajorem, velitelem speciálního vojska Pohraniční stráže a náměstkem ministra vnitra.

Na Červenohorském sedle v Jeseníkách byla v sobotu tradiční preventivně bezpečnostní akce zaměřená na motorkáře. Právě tento úsek je mezi motorkáři hodně oblíbený.

Ukrajinské letadlo na letišti Lipsko/Halle, u kterého se našel dron s výbušninou, bylo naložené municí. „Rusko se zřejmě chystá na útok pod falešnou vlajkou. Maskování se stalo cílem ruské hybridní války,“ komentuje v pravidelném pořadu Radiožurnálu Co se děje se světem odborník na mezinárodní vztahy a bezpečnost Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.

Celkem 65 mrtvých. To byl výsledek největší důlní tragédie v novodobých dějinách. Stala se v září 1981 na Mostecku v litvínovském hnědouhelném revíru Mostecké pánve v tamním dole Pluto. Zároveň je tato tragická událost upozorněním na to, jakou hodnotu měly v éře komunistického státu lidské životy. Opomenout nelze ani pohodlí a laxnost těch, kteří zavinili to, že viníci nebyli potrestáni ani v době, kdy už nerozhodovala komunistická strana.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Šok to byl velký. Člověk si musel zvyknout na náročný vojenský režim. Bylo tady ale hodně lidí, kteří nás podporovali, a mezi námi tak vzniklo bratrství a sesterství,“ říká absolvent Jan Soudný.

Byla to velká sláva, když se v létě 1971 mohli řidiči poprvé projet po prvním úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic. Bylo to sice jen prvních 21 kilometrů a, jak vtipně konstatoval dobový filmový týdeník, dálnici bylo možné projet dřív, než řidič dokouřil cigaretu. Československo mělo v té době v délce dálniční sítě co dohánět, což se ovšem nezměnilo dodnes.

Ukrajina před cestou prezidenta Volodymyra Zelenského do Spojených států zaútočila na íránskou loď. Ta podle ukrajinských úřadů převážela vojenský materiál do Ruska. Mohlo jít podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy z ukrajinské strany o snahu propojit konflikty na Ukrajině a Blízkém východě? „Nemyslím si, že Ukrajina by chtěla otevřít novou frontu. Nemá kapacity na to, aby bojovala proti Rusku a zároveň proti Íránu,“ míní Bříza s tím, že pro Írán byl ale útok vzkazem.

Při povodních v roce 2024 poškodily hromady kamení a bahna několika rodinám jejich zahrady a dvory. Zajištění nestabilních svahů zaplatí obec s pomocí státních dotací.

Značnou byrokratickou zátěž přinesla v první polovině 19. století stavba koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince. Bylo to něco úplně nového, s čím se neuměli vyrovnat úřady ani obyvatelé. Dokládají to dokumenty dochované v archivu.

„Když jsem začal s koňským pólem, byl jsem jím opravdu hypnotizován a řekl jsem si, že toto chci strašně dělat. Ale je pravda, že je to finančně náročný sport,“ přiznává hráč, trenér a komentátor koňského póla Jan Zavázal. Jak se k neobvyklé disciplíně dostal? Jak složitá jsou její pravidla? A kde hledat historii koňského póla v Čechách? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem začal s koňským pólem, byl jsem jím opravdu hypnotizován a řekl jsem si, že toto chci strašně dělat. Ale je pravda, že je to finančně náročný sport,“ přiznává hráč, trenér a komentátor koňského póla Jan Zavázal. Jak se k neobvyklé disciplíně dostal? Jak složitá jsou její pravidla? A kde hledat historii koňského póla v Čechách? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když jsem začal s koňským pólem, byl jsem jím opravdu hypnotizován a řekl jsem si, že toto chci strašně dělat. Ale je pravda, že je to finančně náročný sport,“ přiznává hráč, trenér a komentátor koňského póla Jan Zavázal. Jak se k neobvyklé disciplíně dostal? Jak složitá jsou její pravidla? A kde hledat historii koňského póla v Čechách? Poslechněte si rozhovor.

Dimitris Georgiadis je pokrývačem z Vrbna pod Pradědem a vysloužil si přezdívku „Antarktický pokrývač“. Ze tří set uchazečů byl vybrán, aby v roce 2023 na Antarktidě položil novou střechu na Mendelovu vědeckou základnu, v roce 2026 pak opravoval střechu na polární stanici na ostrově Nelson. Jak se dostal k práci pokrývače, když původně v tomto oboru nebyl vyučený? A jaké vlastnosti jsou v týmu na Antarktidě nejdůležitější?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dimitris Georgiadis je pokrývačem z Vrbna pod Pradědem a vysloužil si přezdívku „Antarktický pokrývač“. Ze tří set uchazečů byl vybrán, aby v roce 2023 na Antarktidě položil novou střechu na Mendelovu vědeckou základnu, v roce 2026 pak opravoval střechu na polární stanici na ostrově Nelson. Jak se dostal k práci pokrývače, když původně v tomto oboru nebyl vyučený? A jaké vlastnosti jsou v týmu na Antarktidě nejdůležitější?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bylo to za Babišovy vlády v letech 2018 až 2021, kdy se stalo pravidlem, že vláda při každoroční valorizaci důchodů navrhovala jejich dodatečné navýšení. Opozice tenkrát upozorňovala, že to zadluží státní rozpočet na léta. Jenže Andrej Babiš věděl, co dělá: senioři byli a jsou dodnes jeho nejvěrnější voliči.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkMistrovství světa je konečně za námi a byla to dlouhá jízda. Na jejím konci byli mistry korunováni Španělé. Co jsme finále říkali? Měli Messi a spol. trochu smůlu? Zasloužil si Enzo červenou? A co monumentální americká poločasová show?V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink se mrkneme na zápas o třetí místo, který nakonec po chaotickém průběhu ovládla Anglie. Bylo to důstojné? Neměl by se mač o bronz napříště spíš zrušit? A co říkáme na pekelně drahého Morgana Rogerse, nejnovější posilu Chelsea?V díle vystupuje Vašek Pecháček, Radim Braun a Tomáš Jarolím.

Co udělá s cenou pohonných hmot konec její regulace ze strany vlády? Jak vážný je pro ruské podnikatele víkendový útok na logistická centra společnosti Wildberries? A jak se letošní mistrovství světa zapíše do dějin fotbalových šampionátů?

Co udělá s cenou pohonných hmot konec její regulace ze strany vlády? Jak vážný je pro ruské podnikatele víkendový útok na logistická centra společnosti Wildberries? A jak se letošní mistrovství světa zapíše do dějin fotbalových šampionátů?

Co udělá s cenou pohonných hmot konec její regulace ze strany vlády? Jak vážný je pro ruské podnikatele víkendový útok na logistická centra společnosti Wildberries? A jak se letošní mistrovství světa zapíše do dějin fotbalových šampionátů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Čím větší poker face mám, tím víc se můžu soustředit na výkon,“ říká wimbledonská vítězka Linda Nosková. V rozhovoru pro Radiožurnál popsala, co se odehrává v hlavě tenistky během grandslamového finále, proč je na kurtu tak trochu herečka i proč jí životní triumf zatím úplně nedochází. „Bylo toho tolik za tak krátký čas. Určitě si ale nechci moc brát k srdci, že se něco takového povedlo. Chci začít zase od začátku,“ přiznala s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Čím větší poker face mám, tím víc se můžu soustředit na výkon,“ říká wimbledonská vítězka Linda Nosková. V rozhovoru pro Radiožurnál popsala, co se odehrává v hlavě tenistky během grandslamového finále, proč je na kurtu tak trochu herečka i proč jí životní triumf zatím úplně nedochází. „Bylo toho tolik za tak krátký čas. Určitě si ale nechci moc brát k srdci, že se něco takového povedlo. Chci začít zase od začátku,“ přiznala s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Čím větší poker face mám, tím víc se můžu soustředit na výkon,“ říká wimbledonská vítězka Linda Nosková. V rozhovoru pro Radiožurnál popsala, co se odehrává v hlavě tenistky během grandslamového finále, proč je na kurtu tak trochu herečka i proč jí životní triumf zatím úplně nedochází. „Bylo toho tolik za tak krátký čas. Určitě si ale nechci moc brát k srdci, že se něco takového povedlo. Chci začít zase od začátku,“ přiznala s úsměvem.

Před 30 lety měl premiéru filmový debut Davida Ondříčka Šeptej. Projekci filmu v Karlových Varech uvedli skladatel a hudebník Jan P. Muchow a zpěvák David Volenec se svou kapelou Colorfactory, jejíž hudba film provázela. „Bylo to krásné, lidé nás překvapili, protože v divadelním sále křičeli, aplaudovali. Bylo to příjemné,“ vypráví s úsměvem David Volenec. Jan P. Muchow se ve filmu objevil také jako herec.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 30 lety měl premiéru filmový debut Davida Ondříčka Šeptej. Projekci filmu v Karlových Varech uvedli skladatel a hudebník Jan P. Muchow a zpěvák David Volenec se svou kapelou Colorfactory, jejíž hudba film provázela. „Bylo to krásné, lidé nás překvapili, protože v divadelním sále křičeli, aplaudovali. Bylo to příjemné,“ vypráví s úsměvem David Volenec. Jan P. Muchow se ve filmu objevil také jako herec.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ben Cristovao jezdí do Karlových Varů pravidelně, tentokrát ale nemluvil jen o hudbě. S moderátorkou Hankou Shánělovou představil nový dokument Kongo: Cena slona, který upozorňuje na pytláctví a nelegální obchod s divokými zvířaty. Co si z náročné expedice odnesl? A proč říká, že po návratu přestal řešit věci, které mu dřív připadaly důležité?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ben Cristovao jezdí do Karlových Varů pravidelně, tentokrát ale nemluvil jen o hudbě. S moderátorkou Hankou Shánělovou představil nový dokument Kongo: Cena slona, který upozorňuje na pytláctví a nelegální obchod s divokými zvířaty. Co si z náročné expedice odnesl? A proč říká, že po návratu přestal řešit věci, které mu dřív připadaly důležité?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V další epizodě našeho cyklu Všechno už tu bylo jsme se bavili o chybách. Jak moc chybovali naši předci? A poučili se z těch chyb? A jak to umíme my dnes a co je největší chyba, kterou děláme?Plné znění epizody najdete na:herohero.co/podcastpribehyforendors.cz/pandikralovna

Vlna veder v Evropě znovu pokořuje teplotní rekordy. Spolu s klimatickou změnou navíc prudce roste počet lidí, kteří jsou extrémním projevům počasí vystaveni. Jak se s tím psychologicky srovnávají ti (včetně vlivných politiků), kdo považují globální úsilí o boj s klimatickou změnou za podvod? A proč Češi masivně odmítají Green Deal, ale zároveň podporují celou řadu opatření, která se s ním pojí? Host: Jan Krajhanzl - zakladatel a ředitel Institutu 2050, sociální a environmentální psycholog Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Nadrealismus“, i tak se dá vysvětlit význam slova surrealismus. Do Československa přišel z Francie a stal se výraznou součástí kultury. Je protipólem realistického uměleckého světa, dominuje v něm snění, fantazie, podvědomí a neuchopitelná, nespoutaná umělcova osobnost. Ta souvisí se svobodou, která je vážným protivníkem, ba i nepřítelem totality. Nacisté i komunisté považovali surrealisty za představitele zvrhlých umění. Bylo třeba je vymazat, zlikvidovat a zakázat.

Tento podcast bude o paradoxu české politiky, kdy vláda jako celek není příliš oblíbená (průzkum CVVM), ale ANO a Andrej Babiš mají výraznou důvěru českých voličů.Začínáme tvrzením, že jediným autentickým politikem v české vládě je Petr Macinka. Není to kladné nebo záporné hodnocení jeho osoby a politiky. Spíš se v tom zrcadlí to, že jeho pozice nestojí a nepadá s Babišem a zájmy Agrofertu. Zbytek vládní sestavy tvoří lidé, jejichž politická kariéra je závislá na Babišovi. Proto si Macinka může vůči premiérovi dovolit luxus mít svůj názor a svou stranickou strategii.Tím se dostáváme k důvodu, proč vláda rozhodla, že Petr Pavel nepojede na summit NATO do Ankary. Petr Macinka zvítězil v této taktické bitvě, zřejmě i proti vůli Andreje Babiše. Současně dokázal svou reálnou sílu. Bylo to však vítězství v bitvě, ne ve válce. Naznačuje to však, že by právě on mohl být lídrem českých nacionalistických populistů, kteří se budou nejspíš chtít před příštími volbami (a po odchodu Tomia Okamury) sjednotit do jednoho bloku.A ještě k paradoxu české politiky. Babišovi voliči svému lídrovi bezmezně důvěřují, ale také oni cítí, že jeho okolí je amatérské a dopouští se řady chyb. Omlouvají to známými slovy, že až se o tom Babiš dozví, jistě to změní. Premiér je v tom každý týden utvrzuje, když rozehrává mediální hry ve stylu: „Všechno mám pod kontrolou, vším se zabývám.“Jak to skončí?

„Nadrealismus“, i tak se dá vysvětlit význam slova surrealismus. Do Československa přišel z Francie a stal se výraznou součástí kultury. Je protipólem realistického uměleckého světa, dominuje v něm snění, fantazie, podvědomí a neuchopitelná, nespoutaná umělcova osobnost. Ta souvisí se svobodou, která je vážným protivníkem, ba i nepřítelem totality. Nacisté i komunisté považovali surrealisty za představitele zvrhlých umění. Bylo třeba je vymazat, zlikvidovat a zakázat.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

„Příběh naší rodinné firmy je takový americký sen, ale na český způsob.“ Nshan Avetisjan je nejmladší syn v rodině podnikatele arménského původu Gevorga Avetisjana, který v Česku vyrábí medové dorty pod značkou Marlenka. Letos čekají obrat už 1,5 miliardy. Když jeho rodiče poprvé vystoupili z vlaku na české půdě, byly mu necelé dva roky. „Bylo to na nádraží v Ostravě a odtud jsme se vydali hledat první volnou ubytovnu. Tím začal náš český příběh,“ vzpomíná Nshan Avetisjan, který má dnes v Marlence na starosti obchod a marketing. Proč má vedle práce v rodinné firmě i vlastní byznys a jaký sport mu pomáhá vypnout hlavu? Nejen o tom je řeč v našem podcastu.Partnerem tohoto podcastu je Raiffeisenbank.

Marian Vojtko je devět let členem hudebního uskupení 4 Tenoři. S nimi nedávno už podruhé zavítal do legendární Carnegie Hall v New Yorku. Svůj zvučný hlas uplatňuje také v muzikálech či opeře.

V roce 1946 byla nastoupena cesta ke komunistickému státu, byť to tehdy téměř nikdo netušil. Výrazné vítězství komunistů znamenalo jejich klíčovou roli ve vedení státu, ale jejich tehdejší volební program nenaznačoval, že by chtěli změnit demokratický charakter státu. Byl to tedy podvod na voličích? A proč se parlamentní volby v Československu uskutečnily tak pozdě po skončení války? Poslechněte si Jak to bylo doopravdy s historikem Michalem Stehlíkem. (Vysíláme v repríze.)

Bylo nutné odložit zavedení povinné výuky angličtiny od první třídy? Z jakých důvodů se špičky ODS neshodnou na zavedení eura? A proč slaví Donald Trump svoje osmdesátiny pořádáním zápasu MMA přímo v areálu Bílého domu?

Zdena Mašínová to v české společnosti neměla lehké. Z mnoha ohlasů na její úmrtí (10. června 2026) by se mohlo zdát, že ve věku dvaadevadesáti let odešla dlouhodobě a všeobecně vážená postava veřejného života. Pravda však je, že i po pádu komunismu stála v důležitých otázkách proti (nejen politické) většině, že mnoha lidem tak trochu překážela.

Zdena Mašínová to v české společnosti neměla lehké. Z mnoha ohlasů na její úmrtí (10. června 2026) by se mohlo zdát, že ve věku dvaadevadesáti let odešla dlouhodobě a všeobecně vážená postava veřejného života. Pravda však je, že i po pádu komunismu stála v důležitých otázkách proti (nejen politické) většině, že mnoha lidem tak trochu překážela.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bylo nutné odložit zavedení povinné výuky angličtiny od první třídy? Z jakých důvodů se špičky ODS neshodnou na zavedení eura? A proč slaví Donald Trump svoje osmdesátiny pořádáním zápasu MMA přímo v areálu Bílého domu?

Zdena Mašínová to v české společnosti neměla lehké. Z mnoha ohlasů na její úmrtí (10. června 2026) by se mohlo zdát, že ve věku dvaadevadesáti let odešla dlouhodobě a všeobecně vážená postava veřejného života. Pravda však je, že i po pádu komunismu stála v důležitých otázkách proti (nejen politické) většině, že mnoha lidem tak trochu překážela.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Hodiny se dokázala soustředit na jednu tečku na zdi. Četla složení ingrediencí na krabici od sušenek, aby trénovala mozek. A zlomit se ji snažili přes děti. Novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševa strávila dlouhé měsíce v ruské vazbě: „24/7 mě sledovali muži, zavřeli mě do izolované části vazby vedle teroristů a extremistů. Tam byly podmínky nejhorší,“ říká ve Studiu N. Režim ji odsoudil k šesti a půl roku vězení za „šíření nepravdivých informací o ruské armádě“. Do Prahy se mohla vrátit díky mezinárodní výměně vězňů mezi Ruskem a Západem. „První dva měsíce jsem nevěřila, že to přežiju,“ říká Kurmaševa. „Pro lidi ve vazbě je nejhorší myšlenka, že na ně svět zapomene.“ Putinův systém podle ní dělá vše pro to, aby člověk ve vězení přišel o důstojnost. „Bylo to úplné ponížení. Ani ve 21. století nemáte normální záchod nebo teplou vodu. Kamery mě sledovaly, když jsem šla na toaletu, když jsem se převlékala, když jsem spala. Nejhorší ztráta důstojnosti byla, když kontrolovali teplotu vody ve sprchách – naschvál mi pouštěli studenou vodu, když jsem měla šampon ve vlasech,“ popisuje novinářka. V nejhorších chvílích jí pomáhala koncentrace. „Dokázala jsem se hodiny soustředit na jednu tečku na zdi, jenom abych neposlouchala, co se dělo kolem. Viděla jsem kolem sebe hodně násilí. Bylo to pro mě moc těžké, protože jsem s tím nemohla nic dělat. Nemohla jsem to ovlivnit ani pomoct. Radši jsem do toho nešla, abych zachránila sama sebe,“ vypráví. Rusko se podle ní nezmění ani v případě odchodu nebo odstranění Vladimira Putina: „Mnozí říkají, že změna režimu všechno změní. Já to tak nevidím.“ V ruské společnosti podle ní panuje obrovský strach. „Lidé mají obavu říct cokoliv jiného, než co tvrdí oficiální propaganda. Sousedi mají strach sami ze sebe. Rozpadají se rodiny, protože třeba jeden její člen mluví jinak a ostatní se s ním odmítají dál bavit.“ Podle ní nejde jen o politický režim, ale o dlouhodobě budovanou kulturu poslušnosti, která je prorostlá společností. „Děti se oblékají do vojenských maskáčů a myslí si, že budují nový svět. Na školách se učí sestrojovat drony a propaganda je učí, že je to AI, že je to budoucnost. Je to ztracená generace,“ míní Kurmaševa. A co je pro ni po zkušenosti s ruskou vazbou svoboda? „Největší svoboda je, když člověk může otevřít svoje dveře,“ říká ve Studiu N. Podívejte se na celý hodinový rozhovor. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Josef Veselka za poslední tři roky nikomu nezachránil život. Což je něco, co je v jeho životě zcela nezvyklé: předtím zachraňoval životy na denní bázi. Ne proto, že je superman nebo má mimořádné schopnosti. Ale protože je kardiolog. Zachraňování životů je něco, co kardiologové dělají běžně. Je to jejich práce. Josef Veselka tuhle práci miloval, a teď ji už tři roky nedělá, a nikoli proto, že si to tak vybral.Disclaimer: Josef Veselka je můj kamarád a známe se dlouho, a myslím i dobře. Nejsem nezaujatý novinář ani komentátor. Tohle je ostatně už pátý podcast za sedm let, který jsme spolu natočili. Ne proto, že bych mu chtěl dělat reklamu nebo propagaci, ani jedno nepotřebuje a nestojí o to. Ale protože se nám spolu dobře povídá.A taky proto, že Josef Veselka má vždycky co říct. Pořád je totiž vědec, a to ne ledajaký: před měsícem mu vyšla studie v The American Journal of Cardiology, a on je jejím prvním autorem. Týká se léku, který může změnit léčbu hypertrofické kardiomyopatie, tedy nemoci, v níž Veselka patří ke světové špičce.Zároveň je spisovatel. Právě vydal thriller Prezidentské konzilium, první díl tetralogie Správci systému. Je o tom, co se stane, když se kolem nemocného prezidenta sejdou chytré hlavy a každá sleduje jiné cíle, než se zdá. Veselka ví, o čem píše: v jednom prezidentském konzíliu, tom Havlově, sám seděl.  Ale pozor, prezident v románu není Havlem inspirovaný. Skoro by se dalo říct, že je charakterově na úplně druhém konci spektra. A vzorem pro Veselkovu postavu nebyl žádný z prezidentů, které Česko mělo. Je to postava komplexní, šokující... a víc neřeknu, protože už bych prozrazoval děj. Veselkova rada budoucím prezidentům mimochodem zní: nechtějte konzilium, chtějte jednoho fachmana.Mluvili jsme o tom, proč Josef Veselka ydržel v německé nemocnici jen čtyři měsíce, přestože tvrdil, že chce pracovat až do smrti. Proč? Třeba proto, že mu tam stokrát řekli, že je překvalifikovaný. Německé zdravotnictví popisuje jako excelovou tabulku, kde má každý své místo — a on byl to číslo v tabulce, které bliká červeně. Povídali jsme si i o tom, co cítil, když policie zatkla ředitele Motola, s nímž si patnáct let tykal, ale který smybolizoval nespravedlnost toho, že po několika dekádách v oboru odešel ze sálu, kde sám sebe vnímal jako nejvíc užitečného. Co tedy cítil? Byly to tři různé emoce a mezi nimi jen dny. Jaké emoce to byly? Poslouchejte.A konečně, mluvili jsme i o tom, proč se v Česku dá koupit lecos, ale špičková zdravotní péče ne, a proč je proto zdravotnictví tak cenná kořist pro politiky. Cennější než například České dráhy.Samozřejmě došlo na umělou inteligenci. Veselka napsal o své nemoci tři knihy a stovku odborných článků, a přesto říká, že v testu z vlastního oboru by ho ChatGPT porazil. Svému chatu říká Maxi a konzultuje s ním i vlastní zdraví. Pokud chcete v AI najít partnera, který vám bude pomáhat, a nikoli bojovat s vašimi lékaři, i to se v dnešní epizodě dozvíte.Připomínám: v pátek 19. června mám v Divadle v Řeznické první reprízu svého standupového speciálu. Hodně mi na tomhle materiálu záleží, nejen proto, že se ke standupu vracím zhruba p roční pauze, a je to osm let od mého posledního sólového speciálu. Ten se jmenoval Manželka mi slíbila černošku, a i o tom bude v Řeznické řeč.Těším se na vás, a lístky si můžete koupit na webu divadla. Odkaz najdete na mém webu Jedno procento. Ještě jednou díky. A teď už …… přeju příjemný a pohodový poslech.

Říkává se, že nemocná duše je jedním z nejsložitějších onemocnění. Lidé potřebují nejen lékařskou pomoc, ale také porozumění, aby se jim vyhnula pejorativní nálepka „blázna“. Jenže komunistický režim zneužíval psychiatrii pro represe. Příslušníkům obávané Státní bezpečnosti často pomáhali i sami lékaři. Příkladů je několik, jedním z nich je osud katolického aktivisty Augustina Navrátila, který žádal náboženskou svobodu. Byl internován na psychiatrii, kde strávil 12 let.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Tomáš Bella patří do všech zmíněných kategorií. Známe se dlouho. Pamatuju ho jako spokojeného redaktora slovenského deníku Sme, pro který jsem před dvaceti lety psal sloupky o technologiích. Pamatuju ho jako rozzlobeného redaktora deníku Sme, když tyto noviny koupila Penta, a on se s dalšími čtyřiceti kolegy rozhodl založit na zelené louce deník nový. A pamatuju ho jako úspěšného redaktora už Denníku N, když nám z vedení pražských Hospodářských novin ukazoval, jak se to dělá získávat platící čtenáře na webu.Pamatuju ho také jako jednoho z těch, s kterými jsme v Praze před patnácti lety zakládali firmu NextBig, s velkými plány a celkem krátkou existencí, ale z ní se pak vylíhla společnost Piano Média, což byl jeden z nejzajímavějších pokusů zpoplatnit média už v evropském, ne-li globálním měřítko. Piano pak několik let Tomáš řídil.A hlavně, Tomáš je jeden z lidí, které když nazvu mediálními nebo technologickými vizionáři, tak to není ironie ani přehánění. Vždycky si s ním rád o tom, co se s médii děje a kam směřují, rád popovídám, a teď dvojnásob proto, že se Denník N rozhodl pro neobvyklé dobrodružství: poté, co spoluvlastní několik českých médií, konkrétně český Deník N a Respekt, nakupoval ještě mnohem dál na Západě. Stal se majitelem bruselského média EU Observer. A Tomáš Bella je muž, který si tenhle projekt vzal na starost a minimálně na čas se do Bruselu přesouvá. Fyzicky i mentálně.O tom všem mluvíme v podcastu. A taky o tom, jak se médium, které patří svým zaměstnancům, brání riziku potenciálního nepřátelského převzetí některým z oligarchů. Proč je někdy nejlepší byznysplán zamířit tam, kde nejsou peníze, nebo si to aspoň všichni myslí. A čemu Tomáš říká reverzní kolonizace.Mluvili jsme ale nejen o médiích. Třeba i o tom, proč mně vadí a Tomášovi nevadí víčka připoutaná k plastovým lahvím, a obecně co Tomáše na Bruselu nejvíc překvapilo. Nápověda: že je levný a plný lidí, kteří opravdu upřímně chtějí, aby svět byl lepší.Dotkli jsme se i tématu, o kterém se Tomáš chystá napsat knihu. Už začal, a teď na ni zrovna nemá úplně moc času, ale prý se k textu určitě vrátí. Téma? Jaké to je být bohatý. Opravdu bohatý. Hodně bohatý. Na Slovensku, ale i obecně. Poslouchejte, dozvíte se víc.A já se ještě pochlubím, že mám za sebou premiéru svého standupového speciálu v Divadle v Řeznické, konala se ve čtvrtek 28. května, bylo vyprodáno a měl jsem z toho radost. Takže vás o to sebevědoměji zvu na na první reprízu už 19. června v pátek. Lístky si kupte na webu divadla a já se na vás těším.Tomáš z Bratislavy asi nepřijede, ale já vás teď zvu k poslechu našeho rozhovoru. Natočili jsme ho v Bratislavě ve studiu Denníku N.Přeju příjemný a nikým a ničím nerušený poslech.

Bylo to jako blesk z čistého nebe. Na pořadu jednání české vlády minulé pondělí se ten bod vůbec nenacházel. Pak se najednou vynořil a všichni pro něj povinně hlasovali – osm rad vlády, pět oddělení a tři odbory byly přemístěny pod čtyři ministerstva.Na téhle restrukturalizaci není zajímavé, že proběhla, ale především jak proběhla. Nejvíce překvapeni byli špičkoví představitelé hnutí ANO, jako předsedkyně poslaneckého klubu Malá nebo místopředseda Poslanecké sněmovny Nacher. Tento případ ilustruje způsob, jak dochází uvnitř vlády k důležitým rozhodnutím. Je to sice koaliční většina několika stran, ale kromě ní má Andrej Babiš ještě jednu, jakýsi vnitřní kruh.V jeho čele stojí manažerka Agrofertu Tünde Bartha. V minulých měsících vyšla o této dámě řada článků, v nichž byla oceňována její pracovitost. Fajn, jejich autoři však neodpověděli na základní otázky: Jak je možné, že šéfka Úřadu vlády v posledních měsících reprezentuje Českou republiku na různých úrovních, přestože k tomu nemá demokratický mandát? Není vzhledem ke svým vazbám na úzkou skupinu maďarských politiků kolem Viktora Orbána bezpečnostním rizikem? Nenachází se vzhledem ke svému angažmá v různých firmách holdingu Agrofert ve střetu zájmů? A konečně: ke komu cítí primární loajalitu?Její působení na české politické scéně by odpovídalo něčemu mezi vicepremiérkou a zmocněnkyní vlády pro orbanizaci české politiky. Tato dáma má všechny parametry ruského proroka Grigorije Rasputina, který pobýval na carském dvoře krátce před pádem monarchie. Tehdejší carské šlechtě pil krev tím, že manipuloval ruskou politikou ve jménu nezřetelných zájmů. Nakonec byl odstraněn, ale pád monarchie Romanovců tím carská šlechta neodvrátila. Jak to bude u nás?Evidentní je, že jsme svědky tunelování parlamentarismu, protože vláda zneužívá tzv. poslaneckých návrhů zákona, které obcházejí zákonný proces připomínkového řízení k jednotlivým zákonům. A jak to dopadne? A co na to Jan Tleskač?

„Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Vězeňské službě působila Gabriela Slováková od roku 2003. Vedla věznice ve Světlé nad Sázavou i v Kuřimi, řídila odbor trestní politiky ministerstva spravedlnosti a od loňského dubna stojí v čele Probační a mediační služby. Získala také 1. místo v mezinárodní platformě Women Changing the World Awards. „Moc si toho vážím. Bylo pro mě velké překvapení ocenění veřejnosti, která pojmenovala, že je důležité se o tomto tématu něco dozvědět. Jsem pyšná na celý svůj tým.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.