POPULARITY
Categories
Každý pátý člověk se v práci setkal s nějakou podobou sexuálního obtěžování, jehož součástí může být i zasílání intimních obrázků. „Vždycky tu hraje roli mocenský aspekt,“ říká právnička Šárka Homfray. Dokument Lukáše Houdka o d*ckpicích na pracovišti, bezbrannosti a narušování integrity.Všechny díly podcastu Normy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Saša Michailidis se ptá filmové publicistky a editorky ČRo Plus Martiny Vackové a uměleckého ředitele karlovarského filmového festivalu Karla Ocha. Zlatou palmu získal v Cannes snímek Byla to jen nehoda íránského režiséra Džafara Panahího, český Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové si cenu ze soutěžní sekce Un Certain Regard neodnesl. Která díla prestižní filmové přehlídky stojí za zmínku? Jaká témata tvůrci otevírají a jak je zpracovávají? A jak rezonoval manifest Dogma 25?
Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, tak zní heslo, které má zejména mladé lidi povzbuzovat k učení se cizích řečí. Někdo se jím řídí, někdo ne. Poznal jsem v životě lidi kteří byli v tomto ohledu mnohonásobnými lidmi. Nejvíc člověkem byl profesor srovnávacího jazykozpytu Pavel Trost. Bylo o něm známo, že přesně neví, kolik jazyků umí. Jeho manželka, spisovatelka Helena Šmahelová mi o něm vyprávěla milou historku.
Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).
Poslední dny a týdny války byly stejně hrozivé jako ty předtím. Nacisté vytvářeli chaos, stále se snažili brutálně držet svou moc a také zakrýt co nejvíc stop svých zločinů. K těm patřili koncentrační tábory plné vyčerpaných, zubožených lidí. Na dotaz dozorců, co mají s vězni dělat, přišel rozkaz od druhého muže třetí říše a šéfa SS Heinricha Himmlera: „Předání nepřichází v úvahu. Tábory je nutné evakuovat. Do rukou nepřítele nesmí padnout jediný živý vězeň.“ Co následovalo?
Americké rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) hrozí, že nebude mít peníze na další provoz. A to poté, co se administrativou prezidenta Donalda Trumpa rozhodla razantně seškrtat provoz Agentury Spojených států pro globální média. Pomoci by mohla Evropa. „Nálada rádio podpořit se mění v různých částech Unie. My s Poláky nebo pobaltskými zeměmi máme s rádiem osobní zkušenost, tak jsme podpoře otevřenější,“ přibližuje ministr Martin Dvořák (STAN).Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Téměř všichni Češi chtějí, aby škola děti připravila na výzvy budoucnosti a naučila je kritickému myšlení, uvádí průzkum agentury Median pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus. Jak připravit děti na měnící se svět? „Bylo by lepší, kdybychom se vrátili k jednotným osnovám a měli více pod kontrolou, co se ve školách vyučuje. Rámcové vzdělávací programy jsou nekoncepční a dávají možnost zasahovat do výuky třeba různým neziskovým organizacím,“ říká Petra Prokšanová (Stačilo!).
„Arabsko-izraelský konflikt má strašně dlouhé kořeny, a není snadno řešitelný. Je to boj dvou národů o jednu zemi – to je jako souboj dvou mužů o jednu ženu – a tam se kompromisy hledají velmi těžko,“ říká arabista a ekonom Jiří Weigl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 20.05.2025, www.RadioUniversum.cz
Jan Cina je herec, hudebník i tanečník, nedávno se na tři měsíce vydal do New Yorku načerpat inspiraci. „Poprvé jsem ale zažil, že se mi stýskalo po domově. Měl jsem až vlastenecké pocity a uvědomil jsem si, jak mám rád Evropu, Česko i naši zemi,“ přiznává.
Hostem této epizody je Jan Řehák. Muž, s kterým jste se možná setkali, ale zároveň je docela pravděpodobné, že jste ho neviděli. Zní to tajemně? Hned vysvětlím, mám totiž přesně takovou zkušenost. Setkali jsme se mnohokrát, když jsem například navštívil nějakou akci nebo byl jako novinář na americké ambasádě. Ale viděl jsem ho poprvé až na pivu. Lépe řečeno v pivním baru, jehož spolumajitelkou je jeho manželka.Honza totiž zvládá umění být neviditelným. Což taky vysvětlím. Působil řadu let jako osobní ochránce hned tří amerických velvyslanců. Jan Řehák byl policista, a u Policie České republiky sloužil do letošního roku celkem dvaadvacet let. Dnes už je takzvaně ve výslužbě. První roky strávil na potovostní motorizované jednotce, pak nastoupil do útvaru ochranné služby. Ta se stará o bezpečí a ochranu ústavních činitelů, a taky dvou velvyslanců: americkou a izraelského.Jaké to je dělat takovou práci, co to obnáší a jaké schopnosti či dovednosti potřebujete? Plus co vám mnohaletá zkušenost tohoto typu může dát pro život? A co se o tom dá říct či sdělit ostatním? Přesně o tom jsme mluvili. Doufám, že vás to bude bavit stejně jako mě..Být připraven na nejhorší, aby všechno dopadlo dobře. Příběh muže, který chránil tři americké velvyslanceExistují profese, o nichž víme, že tu jsou, ale moc o nich nevíme. A když něco, tak jsou to romantické či naopak nerealistické představy získané z filmů nebo knížek. Ano, takovou profesí je i práce osobního ochránce, člověka, který musí být neustále ve střehu, připraven na všechno, a přitom by ho v ideálním případě nikdo neměl vidět. Cesta Jana Řeháka k této práci nevedla přímo. Jako absolvent hotelového a restauračního provozu začínal v kuchyni jedné pražské restaurace. "Bylo to na Újezdě, v takovém podzemí. Z kuchyně jsem neviděl vůbec nic, nebyla tam ani okna," vzpomíná s úsměvem. Tahle zkušenost ho však nenadchla, a tak se vydal na roční pracovní pobyt do Anglie.Po návratu se s kamarádem ze základní školy rozhodli pro radikální změnu kariéry – nastoupili k policii. První roky strávil na pohotovostní motorizované jednotce v Praze, což znamenalo, že vyjížděl k nejrůznějším případům na tísňové lince 158. "Ta práce má své kouzlo v tom, že nikdy nevíš, kam jedeš, do čeho jedeš, co tam bude," říká. Ale právě tahle nepředvídatelnost ho na práci bavila, přestože přinášela i značné riziko.Na otázku, zda se při těchto výjezdech bál, odpovídá překvapivě: "To si nemyslím. Asi za to může ten adrenalin. Není tam moc prostoru pro to, že bys někam jel a řekl si 'já se bojím, já tam radši nepojedu'. Přemýšlíš jen o tom, jak tu práci udělat co nejlíp a nejefektivněji, aby ses vrátil domů.Po zhruba šesti letech přešel na ochrannou službu, což vyžadovalo projít náročným výběrovým řízením. Jeho součástí byly speciální psychotesty a především tzv. "pekelňák" neboli pekelný týden. Jinými slovy, extrémně náročný fyzický a psychický test."Je to zátěžový týden, kdy tě instruktorři vystaví vysoké fyzické zátěži. Moc nespíš, moc nejíš, vlastně nevíš, co se bude dít. Snaží se tě dostat na dno, aby viděli, jak reaguješ, když nejsi v komfortní situaci," popisuje Honza, který tuto zkoušku absolvoval shodou okolností den poté, co měl nehodu na motorce.V ochranné službě začínal jako řidič policejních vozidel, následně přešel mezi řidiče-ochránce v civilu a nakonec se stal osobním ochráncem. Posledních přibližně 10 let strávil na americké ambasádě, kde chránil tři po sobě jdoucí americké velvyslance."Dobrý ochránce by měl být neviditelný," vysvětluje Honza jeden z klíčových principů své bývalé profese. A ano, znamená to, že musíte potlačit své ego. Pro člověka, který je zvyklý na běžné sociální interakce, by mohlo být frustrující, když ho lidé nepoznávají nebo ignorují. Osobní ochránce však musí tuto "neviditelnost" vnímat jako profesionální úspěch.Vztah mezi ochráncem a chráněnou osobou je mimořádně specifický. "Jsi tak blízko a tak často, že spolu trávítě často víc času než s rodinou nebo kamarády," popisuje Honza. "Víš spoustu věcí. Jak se ta osoba chová i jak přemýšlí. "Přesto musí ochránce udržovat profesionální odstup. "Základ je, aby si ti dva lidé sedli. Pokud si to nesedne, tak to nikdy nebude fungovat," vysvětluje. Zároveň však dodává, že ochránce by měl být apolitický: je mu jedno, jaké má chráněná osoba názory, jeho úkolem je ji chránit bez ohledu na osobní sympatie.Z chráněných osob mu byl nejbližší bývalý americký velvyslanec Stephen King. "To byl chlap s ohromným přehledem i zkušenostmi. Bylo mu kolem osmdesáti, ale měl neuvěřitelnou energii,” říká s respektem.Osobní ochránci procházejí soustavným výcvikem v mnoha oblastech - od řidičských dovedností přes bojové umění a zdravovědu až po psychologickou přípravu. "Netrénuje se jen střelba," vysvětluje, "ale i umění vyhodnotit situaci a předcházet konfliktům. "Po 22 letech u policie se Honza rozhodl pro změnu. "Jednoho dne se vzbudíš a už se netěšíš do práce. A v tu chvíli taky víš, že to je tvůj konec," vysvětluje svůj odchod. "Všechno se dá dělat po nějakou určitou dobu a člověk by měl odejít, dokud na tu práci stačí," dodává.Nyní pomáhá své manželce s provozem dvou belgických barů a na otázku, na co se těší, odpovídá: "Těším se na to, co ještě nevím, co bude. Ten život přináší spoustu nových věcí a nových výzev."Z Honzovy profese si můžeme odnést několik cenných rad do běžného života. Například jeho přístup ke konfliktům: "Lepší je těm problémům vždycky předcházet a z toho místa klidně odejít, v civilním životě normálně utéct. Život máš jenom jeden, zdraví máš jenom jedno."I ve svém civilním životě si zachoval některé návyky - v hospodě si nesedne zády ke dveřím a vyhýbá se potenciálně problémovým situacím. "Nikdy nevíš, kdo proti tobě stojí," říká.Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá s optimismem, který možná kontrastuje s tím, že od něj jeho bývalá profese vyžadovala být každý den připraven na to nejhorší : "Já myslím, že svět bude lepší."
V pražském Klementinu zavedl vedle pozorování hvězd také zaznamenávání stavu počasí první ředitel tamní hvězdárny Josef Stepling v polovině 18. století. Bylo to kvůli využití v zemědělství.
V pražském Klementinu zavedl vedle pozorování hvězd také zaznamenávání stavu počasí první ředitel tamní hvězdárny Josef Stepling v polovině 18. století. Bylo to kvůli využití v zemědělství.
V pražském Klementinu zavedl vedle pozorování hvězd také zaznamenávání stavu počasí první ředitel tamní hvězdárny Josef Stepling v polovině 18. století. Bylo to kvůli využití v zemědělství.
V pražském Klementinu zavedl vedle pozorování hvězd také zaznamenávání stavu počasí první ředitel tamní hvězdárny Josef Stepling v polovině 18. století. Bylo to kvůli využití v zemědělství.
V pražském Klementinu zavedl vedle pozorování hvězd také zaznamenávání stavu počasí první ředitel tamní hvězdárny Josef Stepling v polovině 18. století. Bylo to kvůli využití v zemědělství.
V pražském Klementinu zavedl vedle pozorování hvězd také zaznamenávání stavu počasí první ředitel tamní hvězdárny Josef Stepling v polovině 18. století. Bylo to kvůli využití v zemědělství.
Lotrando a Zubejda, Bylo nás pět, Sněženky a machři – tyto snímky vznikly v režii muže s pověstí pečlivého a vlídného profesionála Karla Smyczka. Co se o dětech dozvěděl jako tatínek – a co jako filmař? Jak dospěl k přesvědčení, že v partnerském vztahu má být těm dvěma především útulno? A kolik netušeného může ve filmové tvorbě spustit otázka: „Co by se stalo, kdyby...?“Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Do MZ Mini Live o dřevních dobách MovieZone Live, kdy jsme ještě měli scénáře a schopné režiséry, měly dorazit hned tři režisérské hvězdy minulosti. Nakonec ale nástrahy života dovolily zhmotnit se jen jedné z nich - s Fiolou neboli Filipem Kraucherem z INDIANa jsme si ale i tak zvládli popovídat o krásách i nástrahách prvních livek, o specifikách téhle produkce i potenciální budoucnosti. Bylo to nostalgické, rychlé a úderné. Tak snad vám to dalo zajímavý vhled do minulosti... která už je bohužel dávno smazána.
Jak to bylo doopravdy s podvody Vlka z Wall Street a jak v nich dnes pokračují někteří influenceři Celý podcast najdete na platformách Herohero nebo Gazetisto.
„Bylo strašné horko, lidé odkládali, co už neunesli. Osmdesátileté stařenky se sotva vlekly. Okraje cesty byly poseté odhozenými věcmi. Nesměli jsme se zastavit,“ vzpomíná Maria Pekařová na pochod 20 tisíc Němců. Z Brna je vyhnali 30. května 1945 a ozbrojenci je za krutých podmínek vedli do Pohořelic a dál k rakouským hranicím. Nebyla to ojedinělá událostí – patří k mnoha případům poválečného násilí v osvobozeném Československu.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Bylo strašné horko, lidé odkládali, co už neunesli. Osmdesátileté stařenky se sotva vlekly. Okraje cesty byly poseté odhozenými věcmi. Nesměli jsme se zastavit,“ vzpomíná Maria Pekařová na pochod 20 tisíc Němců. Z Brna je vyhnali 30. května 1945 a ozbrojenci je za krutých podmínek vedli do Pohořelic a dál k rakouským hranicím. Nebyla to ojedinělá událostí – patří k mnoha případům poválečného násilí v osvobozeném Československu.
Host Pochlap se byl tentokrát pro Václava Roučka obzvlášť speciální. Do pořadu totiž zavítal doktor práv, zaměstnanec Ministerstva obrany ČR a především jeho otec – Václav Rouček starší, aby společně zakončili sérii S otci a syny a zároveň celé Pochlap se.
Druhý díl ze seriálu Ježíšových zázraků z Janova evangelia. Jan o těchto zázracích napsal, že je zaznamenal proto, abychom uvěřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží a abychom měli život v jeho jménu. A s tímto předporozuměním budeme dnes poslouchat kázání od Františka B.Tentokrát je řeč o zázraku proměnění vody ve víno, známý taky jako svatba v Káni Galilejské. Jan 2, 1 - 111 Třetího dne byla svatba v Káně Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když se nedostávalo vína, řekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí řekl: „Co to ode mne žádáš! Ještě nepřišla má hodina.“ Matka řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám nařídí.“ Bylo tam šest kamenných nádob, určených k židovskému očišťování, každá na dvě až tři vědra. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou!“ I naplnili je až po okraj. Pak jim přikázal: „Teď z nich naberte a doneste správci hostiny!“ Učinili tak. Jakmile správce hostiny ochutnal vodu proměněnou ve víno - nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří vodu nabírali, to věděli - zavolal si ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejprve dobré víno, a teprve když už se hosté napijí, víno horší. Ty jsi však uchoval dobré víno až pro tuto chvíli.“Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.Zjevení 19,6–9 A uslyšel jsem hlas velikého zástupu, jako hukot mnohých vod a jako hřmění silných hromů: „Halleluja! Ujal se království Pán, náš Bůh, Všemohoucí. Radujme se a jásejme, vzdejme mu čest, neboť přišla svatba Beránkova a jeho nevěsta se připravila. Bylo jí dáno, aby se oblékla do skvoucího čistého kmentu“ – ten kment jsou spravedlivé činy svatých. Anděl mi řekl: „Napiš: Blaze těm, kdo jsou pozváni na svatební hostinu Beránkovu.“ Mt 15, 1 - 2Tehdy přišli k Ježíšovi farizeové a zákoníci z Jeruzaléma a řekli:„Proč tvoji učedníci přestupují tradici předků? Vždyť si neumývají ruce, když jedí chléb!Jan 2, 11Tak učinil Ježíš v Káně Galilejské počátek svých znamení a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.Izaiáš 26: 6 Hospodin zástupů připraví na této hoře všem národům hostinu tučnou, hostinu s vyzrálým vínem, jídla tučná s morkem, víno vyzrálé a přečištěné.7 Na této hoře odstraní závoj, který zahaluje všechny národy, přikrývku, která přikrývá všechny pronárody.8 Panovník Hospodin provždy odstraní smrt a setře slzu z každé tváře, sejme potupu svého lidu z celé země; tak promluvil Hospodin.9 V onen den se bude říkat: „Hle, to je náš Bůh. V něho jsme skládali naději a on nás spasil. Je to Hospodin, v něhož jsme skládali naději, budeme jásat a radovat se, že nás spasil.“
Host Pochlap se byl tentokrát pro Václava Roučka obzvlášť speciální. Do pořadu totiž zavítal doktor práv, zaměstnanec Ministerstva obrany ČR a především jeho otec – Václav Rouček starší, aby společně zakončili sérii S otci a syny a zároveň celé Pochlap se.Všechny díly podcastu Pochlap se můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Češi se po únoru masově hlásili do komunistické strany, až sama KSČ začala příliv nových členů omezovatČeská společnost zůstala po Únoru 48 stejně ochromená, jako byla po Mnichovu 38. Takzvaně demokratičtí politici - včetně prezidenta Beneše - se už dál na nic nezmohli, Jan Masaryk šel dokonce, až do svého tragického konce, komunistům spíše na ruku,. Nemalá část demokratických politiků utekla za hranice, často s požehnáním komunistů, kteří byli rádi, že se jich zbavili.Protesty veřejnosti byly spíše symbolické, podobně jako tomu bylo za okupace. V druhé polovině června 1948 proběhal Všesokolský slet. Hesla Sokolů byla probenešovská a když 27. června pochovalo asi 85 tisíc Sokolů okolo tribuny na Staroměstském náměstí, odvraceli hlavu od Klementa Gottwalda na tribuně nebo hleděli do země. Někteří Sokolové provolávali hesla o Edvardu Benešovi. Bylo to poslední masové protikomunistické vystoupení.Ostatní Češi se mezitím hrnuli do KSČ. Před únorovým převratem měla komunistická strana asi 1,5 milionů členů, koncem roku 1948 už 2,3 milionu. 26 % obyvatelstva českých zemí a 22 % na Slovensku bylo na konci prosince 1948 členy KSČ. Tomuto spontánnímu přílivu členů se komunistická strana od podzimu 48 začala dokonce bránit.Příběh o české společnosti unesené na východ Sověty je tedy jen mýtus. Ostatně sám autor mýtu o únosu střední Evropy Milan Kundera aktivně pomáhal komunistům ji unést do sovětské náruče.-
S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? Souviselo to s tím, kdo bude považovaný za osvoboditele: jestli to bude Rudá armáda, jiná spojenecká vojska do Prahy podle dohod vstoupit nesměla, anebo přiznáme, že se Pražané osvobodili tak trochu sami. Díky obdivuhodné statečnosti účastníků Pražského povstání.
Mezi nepřátele komunistického režimu patřili mimo jiné vojáci ze západního odboje včetně parašutistů. Komunisté dokonce stanovili, který protinacistický odboj byl ten správný a který ten špatný. Špatný byl samozřejmě ten ze Západu, kde bojovalo zhruba 5000 československých vojáků. A ani šedesátá léta, která v mnoha oblastech totalitního státu přinesla lidem úlevu, neznamenala pro parašutisty takovou rehabilitaci, kterou si přáli, upozorňuje historik Jiří Plachý.
„Pořád na to myslím, je to pro mě těžké. Bylo mně tenkrát osm let a už jsem neměla maminku. Zemřela před válkou na tuberkulózu,“ vypráví Libuše Kratochvílová, za svobodna Šrámková. Mezi sedmnácti mučenými a zastřelenými muži z Kožušan u Olomouce a Brodku u Přerova byli její tatínek Maxmilián a strýc Antonín.
Rusko, později Sovětský svaz, je bezpochyby významný hráč na geopolitickém poli. Také české země se v jednotlivých etapách historického vývoje právě se vztahem k Rusku potýkaly, někdy to byl obdiv – až bezmezný, jindy kritický či odsuzující pohled. Svou roli v tomto pohledu pak ve 20. století sehrála porážka nacistického Německa a oběti Rudé armády, stejně jako tragická srpnová okupace v roce 1968.
Jsou okamžiky, které i po desetiletích zůstávají nelehké k pochopení. Jedním z nich je česká kolaborace za druhé světové války. Přestože se nacistům nepodařilo získat masovou podporu v rozbitém Československu, našli si ochotné spolupracovníky, kteří se podíleli na pronásledování, udávání i likvidaci nejen odbojářů. Bylo pro nacisty klíčové získat tyto spolupracovníky? „Hlavní nápor propagandy nemířil na intelektuály, ale na dělnickou vrstvu,“ míní badatel Jiří Padevět.
Jsou okamžiky, které i po desetiletích zůstávají nelehké k pochopení. Jedním z nich je česká kolaborace za druhé světové války. Přestože se nacistům nepodařilo získat masovou podporu v rozbitém Československu, našli si ochotné spolupracovníky, kteří se podíleli na pronásledování, udávání i likvidaci nejen odbojářů. Bylo pro nacisty klíčové získat tyto spolupracovníky? „Hlavní nápor propagandy nemířil na intelektuály, ale na dělnickou vrstvu,“ míní badatel Jiří Padevět.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Strany před letošními sněmovními volbami hledají hlasy i mimo své tradiční voličské skupiny. A cílí na mladé výrazně více než dřív."Zvítězí ten, který pochopí, co ta cílovka chce. To ještě nikdo úplně nemá,“ říká Bára Stárek. Jak budou mladí voliči v letošních sněmovních volbách důležití? Jak politikům fungují tanečky na sítích? A co mladí Češi a Češky dnes doopravdy chtějí? Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání tentokrát přijala výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Spolek se před volbami snaží otevírat celospolečenskou debatu o oblastech, které mladí vnímají jako nejpalčivější (s agenturou STEM na to nedávno představil i společný výzkum).Analytici i komentátoři si spolu s tím, jak se rozbíhá předvolební kampaň před sněmovními volbami, stále více všímají, jak se politici nebývale soustředí na mladé lidi. O jejich přízeň usilují poprvé prakticky všechny strany a uskupení. A to nejen bláznivými tanečky na TikToku a používáním výrazů ze slovníku generace Z. Dobře zacílená a promyšlená práce zejména na sítích je podle odborníků velkou novinkou. Donedávna mladí stáli spíše stranou zájmu politiků, teď se jim ale jejich hlasy hodí. Možnosti, jak by si strany mohly sáhnout na nové voliče, jsou dnes totiž omezené. Nezbývá jim, než hledat mezi nerozhodnutými nebo třeba těmi, kteří půjdou volit poprvé. Právě prvovoliči podle sociologa Martina Buchtíka v tuto chvíli stále nejsou většinou rozhodutí koho a jestli vůbec půjdou volit. „Prvovoličů je kolem 400 tisíc. A také na posledních volbách jsme viděli, že mladí lidé můžou mít rozhodující hlas. Bylo to přesně to procento, které nakonec ukázalo, že to skončilo tak, jak to skončilo. Takže roli můžou hrát obrovskou,“ myslí si výkonná ředitelka iniciativy Díky, že můžem Bára Stárek. Intenzita, s jakou se začaly strany přetahovat o mladé voliče, Báru Stárek překvapila. Sama to v on-line prostoru vnímá delší dobu. „To je poslední rok, dva, kdy se do toho (strany) pořádně opřely. Hodně stran si hledá svoji autenticitu a úplně si ji ještě nenašlo. Někdo v tom trošku víc tápe.“ Podoba kampaně se přitom díky internetu hodně mění. Politici neváhají na sítích překročit obvyklé hranice. A už nejde zdaleka jen o Alenu Schillerovou (ANO) převlékající se za pověstnou hranolku. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mladými chodí do kina, hraje ping-pong a nosí mikiny s nápisem lowkey alpha. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib odkazuje se svým „Hřibidi“ na internetový fenomén Skibidi Toilet. Jako sigma se začal na sítích prezentovat už i premiér Petr Fiala (ODS). „Sociální sítě říkají: ano, tady jsou pravidla jiná než v běžné kampani, než v běžné komunikaci, můžeme dělat bláznivější věci. A hodně se o tom proto mluví. Ale všichni tak nějak přijímáme, že to tak může být,“ komentuje výstupy politiků na sítích Buchtík. „Je vidět, že i špatné fóry vlastně hrozně dobře fungují. To chytne každého. Všichni si teď pamatujeme zásadní momenty, které jsme viděli ve videích na TikToku, Andreje nebo Alenu. To jsou prostě věci, které nikdo z nás z hlavy nevymaže už nikdy, i kdyby chtěl,“ myslí si Stárek. Některých věcí ale podle ní začíná být už moc. „Politici by měli zkusit i další trendy“, říká třeba v souvislosti s pirátským Hřibidi Stárek. „Jestli ještě jedna strana vezme nějaké GenZ slovíčko a bude ho používat, já už to nezvládnu, už z toho začínám mít fakt osypky. A už to cítím i na lidech okolo mě, už z toho cringujeme. Strašně už to začíná být přes hranu.“ Zajímají se dnes mladí o politiku a chtějí do ní vstupovat? Je pro ně důležité, aby měli na kandidátkách někoho mladého? A začne Marie Bastlová sledovat závody Formule 1? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Vzletná slova, vzletné představy o změnách, které měly symbolizovat „socialismus s lidskou tváří“. (Nejen) takové bylo pražské jaro. Mohlo by se zdát, že to byla nečekaná angažovanost obyvatel tehdejšího Československa, ale mezi všemi pozitivními signály sehrála nikoli malou roli i zcela banální „zlodějna“. Tím zlodějem ale nebyl nikdo méně významný než generál a šedá eminence tehdejší armády a ministerstva obrany Jan Šejna (1927–1997).
Zuzanu Slavíkovou proslavilo hlavně moderování soutěže Nejslabší! Máte padáka! Je ale především herečkou a její hlas také dobře známe z dabingu. „Dřív bylo dabování klidnější, dneska se musí udělat všechno co nejrychleji,“ říká v pořadu Alex a host.
Několik amerických prezidentů po sobě zanechalo v dějinách velkou stopu. Dva z nich si Američané pamatují i proto, že se stali obětí atentátu. Jsou to John Fitzgerald Kennedy a Abraham Lincoln. Prezident, který vedl zemi v době občanské války Jihu proti Severu, podlehl kulce atentátníka před 160 lety. Bylo to ve Fordově divadle ve Washingtonu 14. dubna 1865.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rádio Svoboda zveřejnilo stanovisko světového šampiona v šachu a opozičníka v exilu Garriho Kasparova a ohlasy na něj. Tématem je chování většinové ruské společnosti. „Přestaňte Západu lhát, že v Rusku existuje protiválečné hnutí. Je tam určitý počet slušných lidí, kteří mlčí. Ale je jich stále na celkovém pozadí velmi málo. Někteří jsou ve vězení, ale nedostali se tam proto, že by snili o hrdinském činu. Hrdinů... je jen pár,“ napsal Kasparov.
Natália Hejková je úspěšná trenérka basketbalových mistryň z klubu USK Praha. Dáma na prahu své osmé životní dekády končí kariéru na vrcholu, kdy se stala jednak trenérkou roku ale hlavně ženou, která své svěřenkyně dovedla až ke zlatu v prestižní eurolize. „Bylo to nečekané vítězství a navíc na konci mé kariéry. Takže, jak se česky říká – je to pohádka s dobrým koncem,“ říká rodačka ze slovenské Žiliny.
Rádio Svoboda zveřejnilo stanovisko světového šampiona v šachu a opozičníka v exilu Garriho Kasparova a ohlasy na něj. Tématem je chování většinové ruské společnosti. „Přestaňte Západu lhát, že v Rusku existuje protiválečné hnutí. Je tam určitý počet slušných lidí, kteří mlčí. Ale je jich stále na celkovém pozadí velmi málo. Někteří jsou ve vězení, ale nedostali se tam proto, že by snili o hrdinském činu. Hrdinů... je jen pár,“ napsal Kasparov.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř 3 tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání? Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just. Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v 3 tisících případech.„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just. Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Cílem charitativního maratonu bylo především spojit ty, kteří chtějí pomáhat a věří, že dobro může zlepšit svět. Vzpomínali jsme proto i na muzikanta Davida Stypku, a to s jeho matkou Marií Stypkovou a hudebníkem Miraem Navrátilem.
Pokud se vám přednáška líbila a shledáváte ji hodnotnou, prosím, pošlete dobrovolný příspěvek v krypto či korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qqs0sutxykl5h97xa0fcu4qaptvkvq5ecm52qn9 LTC: ltc1qpcnumcpvx2a77p0shkxwawc555nepy25l0n090 Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 5 ---- Studenti Gymnázia Josefa Božka v Českém Těšíně mě požádali, abych jim přišel povědět (nejen) o anarchokapitalismu; moc rád jsem za nimi přijel (a pokud v tom shledáváte smysl i Vy, můžete mi na cestu přispět výše uvedenými způsoby). Řešili jsme stát, alternativy k němu, ale také svobodné sebeřízené vzdělávání; ukazovali jsme si, co všechno může být jinak, aniž o tom víme a přemýšlíme. Bylo vidět, že zpočátku apatické studenty má přednáška zaujala (byť se na klasické škole projevují daleko méně než ve školách alternativních); několik mi jich dokonce pak přišlo poděkovat. – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece
Katyň se stala místem jedné z největších masových vražd, ale také symbolem lží a propagandy, které trvaly několik desetiletí. Je také symbolem toho, jak mohou skončit takzvaná přátelství a pakty zločineckých režimů. Házení viny z nacistů na bolševiky a naopak jen potvrzuje, že poukazovat na zvěrstva druhého ještě neznamená, že je dotyčný sám nepáchá. Ovšem lžím a propagandě kolem Katyně podle i lidé, do kterých bychom to neřekli.
Odkaz na celý dílSociální sítě přeformátovaly způsob komunikace ve světě, nepochybně ji zjednodušily ale také veškerou moc předaly několika vybraným společnostem, zároveň je jednodušší cenzurovat nebo zpětně postihovat výroky. Kde jsou hranice svobody, o tom jsme diskutovali s Otakarem Foltýnem z oboru strategické komunikace Vlády a redaktorem Aktuálně.cz Adamem Růžičkou.Především během období koronaviru nebo začátku ruské invaze na Ukrajině byla v některých případech svoboda projevu obětována za bezpečnost. Bylo to správně?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.
Dramatik, scénárista a herec Zdeněk Svěrák spolupracuje už od roku 1994 s Centrem Paraple, které pečuje o pacienty s poraněním míchy odkázané na invalidní vozík. Díky dobročinným sbírkám se organizaci podařilo postavit nové centrum pro vozíčkáře. „Vždycky tam přijdu a nevěřím vlastním očím, že to je tak pěkné zařízení a že se na to vybralo od normálních lidí,“ říká Svěrák ve speciálním vysílání Dobrý den Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stál za zády několika politiků. Byl jeden z těch, kdo pomohl na politické výsluní Andreji Babišovi a vyhrál s ANO několikery volby. „Když jsem dostal Babiše do Strakovy akademie, odškrtl jsem si kolonku,“ říká v podcastu Mediální cirkus politický marketér Marek Hanč.Marketingové oddělení hnutí ANO bylo svého času v české politice fenomén. Lidé jako Marek Prchal, Petr Topinka, Alexandr Braun nebo Marek Hanč byli vnímáni jako trochu magické postavy v zákulisí hnutí ANO, kteří dokonalým marketingem dokázali převálcovat hned několikery volby. A to navzdory škraloupům Andreje Babiše, jako bylo jeho členství v KŠC, soudy o spolupráci s StB nebo kauza Čapí hnízdo.„Mám něco jako vnitřní problém se svojí minulostí. Za to premiérské křeslo Andreje Babiše, ke kterému jsem mu i já asi trošku, trošičku pomohl, jsem byl po zásluze potrestán a odměněn. Člověk se s některými věcmi prostě musí umět vnitřně vyrovnat,“ říká Marek Hanč, který byl hostem v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.Hanč přišel do týmu Babiše v průběhu roku 2014, bylo mu tehdy pouhých 27 let. Jako politický marketér měl roli Babišova spin doctora.„To je práce s náladou, s agendou, kterou lidi chtějí slyšet, a na to vlastně roubujete statementy a obsah. Je to práce s informacemi, něco jako novinařina,“ popisuje Hanč to, co pro hnutí ANO zhruba sedm let dělal. Jak také sám říká, modeloval realitu tak, aby byla pro jeho klienta příznivější.„Andrej Babiš je talentovaný, vždycky jsem říkal, že ví, jak se dělá marketing. Ví, jak se dělá obsah. To, co předvádí Alena Schillerová, je z mého pohledu bizár, který nefunguje na voliče, v případě Andreje Babiše to funguje,“ říká Hanč o zákulisí práce pro Babiše a dodává:„Nejlepší počin Andreje Babiše byly obě dvě jeho knížky. On byl autorem nápadu. Knížka O čem s ním, když náhodou spím zafungovala jako geniální představa toho, že prostě bude líp. Pozitivní vize.“Do služeb Babiše Hanč přešel trochu netypicky z ODS, která kolem roku 2013 spadla na dno.„Bylo to o egu, to byl ten důvod, proč jsem tu práci vzal. Byl jsem mladej, chtěl jsem prostě vyhrát volby, to byla moje největší meta, vyhrát parlamentní volby, dostat se do Strakovy akademie. Tím jsem si splnil svůj cíl, odškrtl nějakou kolonku. A pak jsem si řekl, že postavím firmu soukromou,“ říká Hanč a pokračuje:„Politika je droga a politický marketing. A to, že jste tomu blízko, je taky částečně návykové. Stoprocentně. Máte prst na tepu doby, jste součástí velkého příběhu. Je to sexy.“Dnes už se Hanč pár let české politice nevěnuje. Začátkem roku 2022 odešel ze služeb hnutí ANO a dal se do rozvoje své vlastní agentury Hero & Outlaw. Pracuje pro nestátní klienty a volbám se věnuje už jen v zahraničí. Podílel se na sněmovní kampani Hlasu Petera Pellegriniho, pro jednoho z kandidátů v rumunských prezidentských volbách a usiluje o další zakázky v Německu i na Balkáně. --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Národní obrození, ve kterém František Palacký prožil svá činorodá léta, bylo období z dnešního pohledu někdy až úsměvného národovectví. Ironií je, že právě pojmy jako národ nebo vlastenectví v pozdějších letech dostávaly zcela jiný význam. Byl Palacký jen romantickým historikem? Historik Jiří Hanuš pro Český rozhlas Plus upozorňuje, že Palacký byl také vlastencem s kulturně-hodnotovým programem a dokázal ovlivňovat lidi okolo sebe, stejně jako veřejnost.
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N Petr Laštovka je jedním z těch, kteří se podívali smrti do tváře. Ve své nové knize Umřel jsem, ale už je mi líp popisuje svůj boj s rakovinou a používá u toho svůj typický morbidní humor. „Co je hrozný, je umírání. To nikomu nedoporučuju. Ale smrt jsem měl hezkou, barevnou,“ vypráví ve Studiu N. „Bylo to nesmírně příjemné setkání s fantaskním prostorem. Všude jsem viděl krásné bytosti, a když jsem měl tendenci otevřít oči, řekly mi: Když to uděláš, zemřeme,“ vzpomíná na svůj prožitek s klinickou smrtí. Každý den si v této zemi vyslechne diagnózu rakoviny 250 lidí – proč je to ve společnosti stále tabu? Co se mu honilo hlavou, když se dozvěděl svou diagnózu? A jak se člověku přeskládají priority? Podívejte se na celý záznam. Možná se po této epizodě přistihnete, že se na svůj život díváte trochu jinak.
Na místo nejvyšší státní zástupkyně nastoupila Lenka Bradáčová, ve funkci nahradila Igora Stříže. Podle šéfredaktorky Neovlivní.cz Sabiny Slonkové tím došlo k dovršení dlouho očekávané výměny. „Bylo to velké přání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), který se netajil úmyslem Bradáčovou do funkce jmenovat. V podstatě záleželo na tom, kdy se Stříž rozhodne odejít,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus.
I Československo v minulosti zažilo atentáty na politiky, byť spíše výjimečně. Pouze dvakrát byli terčem přímo ti čeští, respektive českoslovenští. Stalo se tak hned v prvních letech po vzniku republiky. Následující dva případy pak souvisejí s útoky na politiky, kteří u nás našli azyl. „My Češi atentáty většinou neděláme, na politiky nadáváme v hospodách a v moderní době je likvidujeme v médiích a na sociálních sítích,“ říká pro Český rozhlas Plus historik Jaroslav Rokoský.
Povinné roušky, zákaz provozu restaurací – k takovým krokům se před pěti lety v březnu uchýlila vláda, aby bojovala s první vlnou covidové pandemie. Za pět let zemřelo v Česku na covid-19 v přepočtu zhruba 4000 lidí na milion obyvatel. Tím se řadíme k nejpostiženějším zemím světa. „Navrhoval jsem promoření mladé generace,“ připomíná imunolog Jiří Šinkora. „Ani po přirozeném nakažení člověk nemá dlouhodobou imunitu,“ oponuje tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula.