Podcasts about bylo

Rozhlasové zpravodajství před 60 lety se jen velmi vzdáleně podobalo tomu dnešnímu. Bylo prosycené ideologií a do určité míry se pokoušelo posluchače i bavit. Zprávy tak byly spíš komponovaným pořadem – jak v repríze pořadu Archiv Plus připomíná David Hertl na příkladu Rozhlasových novin z ledna 1956.

Indiáni kmene Hulk Ka Ma Mono z klanu Medvěda přijeli do České republiky na pozvání Michala Kubasy a Zdeňka Webera, aby s námi sdíleli poznání o životní rovnováze Medicínského kruhu. Pozvání přijali Ron Sixbears Alec Sr. a Delbert Davis, kteří jsou duchovními lídry kmene.Kromě samotného učení tu vykonali několik obřadů, jako je indiánská potní chýše zvaná sweatlodge a následné setkání a sdílení v kruhu. Měl jsem tu možnost účastnit se obou těchto rituálů a byla to úžasná zkušenost. Vážím si toho, že se podařilo dohodnout natáčení, na kterém hosté povídali o učení svého kmene a o tom, proč cestují po celém světě.Jejich rodný (původní) jazyk nemá pevnou strukturu jako angličtina nebo čeština. Jejich rodný jazyk a způsob, jak nahlížejí svět, jsou pohyblivé obrazy, které se mění s ohledem na pocity a další souvislosti. Je to plující jazyk vycházející ze srdce.Máte nyní možnost poslechnout si, jak hledí na dnešní svět, na historický příběh indiánských kmenů na území dnešních Spojených států i jak vnímají naši zemi.Bylo to pro mne silné setkání plné zajímavých zkušeností a inspirativního pohledu na svět. Věřím, že podobnou inspiraci najdete v tomto rozhovoru i vy.Délka záznamu je skoro dvě hodiny a rozhodl jsem se, že jej zpřístupním v plné délce na youtube. Moji odběratelé na http://herohero.co/petrhorky mají celý záznam bez reklam a také mají možnost slyšet celé povídání v původním anglickém znění. Ale soubor informací, které zazněly na naší debatě, berte jako dárek pro všechny, kdo se chtějí zamyslet nad indiánskou kulturou a nad tím, zda nám má co předat i tady, uprostřed Evropy."Pro případ, že by vám to udělalo radost, přikládám odkaz na dvě videa s Ronem:https://fb.watch/Ebn-oFCSY5/https://fb.watch/EboiZpHE4n/Překlad: Marty Fabiánová (děkuji za ten balík práce!)Spolupráce na realizaci: Zdeněk Weber, Michal KubasaSupport the show

Krátce před koncem roku nečekaně odešel herec, sportovec a moderátor stanice Radiožurnál Sport Pavel Nečas. Bylo mu 59 let. Na Dvojce byl naposledy hostem 21. května 2021 v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Poslechněte si rozhovor s mužem, který držel rekord v golfu, o jeho lásce ke sportu, vášni pro divadlo a touze dělat všechno naplno do posledního dechu.

Po dlouhé době jsme v rámci našeho Tiebreak Tennis Podcastu vyzpovídali hráčku mimo Česko a Slovensko. Po Belindě Bencic k nám tentokrát zavítala reprezentantka Polska - Linda Klimovičová. Ale nebojte, opět jsme si vystačili s češtinou. Tato mladá dáma totiž ještě v roce 2024 hájila barvy Česka. Zejména po změně občanství nastal její kariérní průlom. Probojovala se do bojů o hlavní fáze grandslamových turnajů a stala se členkou polského reprezentačního týmu. Nezapomněla ale ani zavzpomínat na její tenisové začátky, postup do juniorského semifinále Wimbledonu či nastínit své plány do budoucna.

Vraťme Česku řád a klid. S tímto heslem vstupoval do kampaně před prezidentskými volbami Petr Pavel. Po vítězství v nich se pokoušel zmiňovaná slova proměňovat v konkrétní činy. Během téměř tří let pobytu na Hradě se mu to směrem k tuzemské politické scéně příliš nedařilo. Atmosféra na ní byla i v roce 2025 velmi vyhrocená.

První vandr je pro mnoho trampů, ale třeba i turistů či trekařů něco jako iniciace. Přestáváte být vycházkářem a stáváte se něčím víc. Něčím, nebo spíše někým, kdo sklízí pohledy útrpné či obdivné, kdo se z návštěvníka přírody stává její součástí. A když se zadaří, pamatujete si svůj první vandr, trek, trip, či výšlap po celý život.

Vraťme Česku řád a klid. S tímto heslem vstupoval do kampaně před prezidentskými volbami Petr Pavel. Po vítězství v nich se pokoušel zmiňovaná slova proměňovat v konkrétní činy. Během téměř tří let pobytu na Hradě se mu to směrem k tuzemské politické scéně příliš nedařilo. Atmosféra na ní byla i v roce 2025 velmi vyhrocená.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

První vandr je pro mnoho trampů, ale třeba i turistů či trekařů něco jako iniciace. Přestáváte být vycházkářem a stáváte se něčím víc. Něčím, nebo spíše někým, kdo sklízí pohledy útrpné či obdivné, kdo se z návštěvníka přírody stává její součástí. A když se zadaří, pamatujete si svůj první vandr, trek, trip, či výšlap po celý život.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké byly okolnosti zvolení Václava Havla prezidentem v prosinci 1989? Bylo vůbec ještě pár týdnů před tím myslitelné, aby komunistické Federální shromáždění zvolilo disidenta, který byl dokonce v „podmínce“, která navazovala na jeho věznění?

Dnes se uslyšíme naposled, chce se mi říct – ve vzpomínce na dětství. Bylo mi snad pět, šest let a s těmi slovy mě toho silvestrovského večera ukládal do postýlky tatínek. Spolehlivě mě rozplakal, ale myslel to dobře.

Jaké byly okolnosti zvolení Václava Havla prezidentem v prosinci 1989? Bylo vůbec ještě pár týdnů před tím myslitelné, aby komunistické Federální shromáždění zvolilo disidenta, který byl dokonce v „podmínce“, která navazovala na jeho věznění?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Měl by ses bát rizika, že skončíš jak bratři bez trika! Špína si tentokrát do studia sezvala kapelu, o které jsme se v uplynulém roce nejednou bavili - rožnovskou svěží krev Včera bylo pozdě. Nová nahrávka Svědomí kouše jako pitbull vyšla u kultovního labelu Malarie, tudíž na přetřes kromě alba přišla i současná podoba rožnovské scény.

Dnes se uslyšíme naposled, chce se mi říct – ve vzpomínce na dětství. Bylo mi snad pět, šest let a s těmi slovy mě toho silvestrovského večera ukládal do postýlky tatínek. Spolehlivě mě rozplakal, ale myslel to dobře. Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prvním posvátečním hostem byl herec Robin Ferro, kterému v mládí říkali mimo jiné horoskop. A mnoho dalších přezdívek, který ale jak sám říká, nejsou publikovatelné. I on si zahrál v novém filmu Dream Team, který je natočen podle skutečné události. „Ten příběh jsem neznal, ale potom jsem si ho zpětně našel. Stalo se to v Sydney španělskému týmu a tenkrát to asi šlo, protože nebyly tak přísné kontroly," říká herec, který ve snímku hraje postavu Vilém, který dostane šanci hrát právě v tom basketbalovém týmu. Nejen o tom si povídali v rozhovoru s Lubkou a Mírou, poslechněte si ho.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Podle Portálu nehod patří dlouhodobě mezi nejrizikovější místa v kraji křižovatka v Litomyšli na silnici I/35 s ulicí Mařákovou. Ve více než polovině případů je důvodem nehody nevěnování se řízení.

V posledních Sportovních ozvěnách roku 2025 se vrátíme k vítězství hokejistů Motoru České Budějovice nad úřadujícími mistry z Brna. Bylo to velké drama. Vyzpovídali jsme aktéry zápasu, a protože se blíží Silvestr, první odpověď brankáře Jana Strmeně necháváme přesně tak, jak jsme ji po utkání natočili. I reportér se občas přepočítá.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepřišel jeden host, ale rovnou pět, a ti do studia nepřijeli odněkud zdaleka, ale jen ze svého pracoviště v budově Českého rozhlasu Liberec. Pavel Kudrna totiž pozval své kolegy, zprávařky Hanu Hauptvogelovou a Lídu Jiroutovou a moderátory Ivetu Kalátovou, Martina Kolína a Filipa Meisela, aby si pro tentokrát vyzkoušeli jinou roli, než jsou zvyklí, a to roli hosta. Dozvíte se tak nejen něco o lidech, jejichž hlasy denně slýcháte z našeho vysílámí, ale i různé zajímavosti ze zákulisí rozhlasové práce.

„Vzpomínám si na předposlední jízdu, kdy jsme měli 20 minut zpoždění a do kopce jsme dvakrát zastavovali a sypali koleje,“ vypráví majitel Gepard Express Albert Fikáček.

Vánoční díl MMA LETEM SVĚTEM 360 je nabitý až po okraj

V únoru 2025 se na Černém Mostě málem stala tragédie. Pod dvěma chlapci se na rybníku probořil led. Nebýt dvou náhodných kolemjdoucích, děti by se utopily. Udělal bych to znovu, říká Jakub Černý, jehož hrdinský čin ocenil prezident. Hostem Ptám se já byl tatér a grafik Jakub Černý.Prezident Petr Pavel letos 28. října na Pražském hradě udělil medaili Za hrdinství osmi lidem. Vedle vojáků, kteří prokázali hrdinství v boji, ocenil i tři občany, kteří díky své pohotovosti a obětavosti zachránili lidské životy. Mezi oceněnými byli i Jakub Černý a jeho otec Martin Černý. Ti s nasazením vlastního života zachránili z ledové vody dva chlapce, pod kterými se propadl led na rybníce. K incidentu došlo 21. února 2025 na pražském Černém mostě. Jak Jakub Černý vzpomínal v Ptám se já, šel zrovna na metro vyzvednout svého otce, který za ním přijel z Tábora. „Kolem toho rybníku jsem šel nejdřív sám směrem na metro a už jsem viděl, že (chlapci) jsou na kraji. Ale mrzlo, nepřišlo mi to zvlášní. V momentě, kdy jsme se vraceli, jsme si nejdřív všimli toho, že tam lidi postávají kolem a všichni koukají směrem na ten rybník. Takže jsem zavtipkoval a řekl jsem: ‚Aha, tak kluci už se tam asi propadli.‘ A táta se okamžitě rozeběhnul, aby se podíval, co se děje,“ popsal Černý.Chlapci už byli celí ponoření v ledové vodě a hrozilo, že se každou chvíli utopí. Muži neváhali a okamžitě se vydali pro ně. „Bylo to poměrně složité. Led byl poměrně silný, asi ne dost silný na všech místech, takže proto si myslím, že uprostřed se ti dva chlapci propadli. Ale když se táta za nimi snažil co nejrychleji dostat, tak se snažil ten led bořit a úplně mu to nešlo. Měl potom několik týdnů ještě docela dost pořezané ruce a modřiny. Já jsem zkusil trošku jinou taktiku a zkusil jsem se po tom ledu plazit,“ uvedl Jakub Černý. Mezitím se menší z chlapců už úplně potopil pod hladinu. V tu chvíli šlo o vteřiny. Jakubovi Černému se ho ale naštěstí povedlo zachytit a s otcovou pomocí vytáhnout nahoru. „Když jsem ho potom tátovi podával, tak jsem najednou viděl, jak už má úplně modrý obličej, fialové rty. Bylo to fakt děsivé.“Oba chlapce se nakonec podařilo zachránit. „Chodím kolem toho rybníka každý den. A teď, když je dost podobné počasí, jako bylo tenkrát v únoru, tak nad tím přemýšlím hodně často, že by se mi tam nechtělo,“ reagoval se smíchem Černý na otázku, zda by něco podobného udělal znovu. Kdyby to ale bylo opravdu potřeba, ani podruhé by podle svých slov neváhal pomoct.  Jak se člověk rozhoduje o tom, zda skočí do ledové vody pro tonoucí děti? Má strach? A jaký je to pocit, když záchranu ocení prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Před Vánoci roku 1953 zasedalo Vojenské kolegium Nejvyššího soudu v Praze, obžalovaných bylo sedm a byli to bývalí vysocí představitelé československého bezpečnostního aparátu. Jedním z nich byl také Osvald Závodský, tehdy mu bylo 43 let. Obžaloba přitom byla jasná: velezrada a sabotáž.

Novinář Abdelhak El Idrissi pro francouzský deník Le Monde pokrývá vyšetřování Andreje Babiše ve Francii. Šéfredaktorka Investigace.cz Pavla Holcová s Abdelhakem spolupracovala na kauze Pandora Papers, která odkryla, jak si Andrej Babiš přes půjčku, kterou poskytl sám sobě, nakoupil nemovitosti ve Francii na Azurovém pobřeží. Začátkem prosince vznikl v jednom pařížském parku rozhovor o tom, zda se blíží rozuzlení a jak Babišův případ dopadne. Natáčela Pavla Holcová. Spolupráce Miroslav Tóth a Petr Gojda.

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Jaroslav Satoranský působí v Divadle na Vinohradech už od roku 1966. Jako malý hrál ochotnické divadlo se svými rodiči. „Jako kluk jsem toužil po zaměstnání automechanika. Přihlásil jsem se do Liberce, ale pak jsem onemocněl s ledvinami a tuto práci mi nedoporučili. Na pracáku mi dali nějaké nabídky a já zvolil rytectví, protože jeden z ochotníků byl rytec.“

Nemám čas - to je téma dnešních Omeletek. V předvánočním spěchu jsem šla otestovat nový butik. Zkusila jsem rudý svetr s černými žebry. Brr! U džín se ozval praskot látky. Bylo mi trapně, a rozhodla se je koupit. Můj svetr nezakryl zip. Koupila jsem ten červený. Za 5 600 Kč jsem vypadala mnohem hůř! Halina Pawlowská prozradí recept na kyjevské hovězí s červenou řepou, a přečte povídku 10 předpokladů osobního štěstí. Uslyšíte příběh od posluchače Davida Kola: Zlomyslná myš.

Jak probíhalo vyšetřování orlických vražd? Po letech se za ním ohlédne hlavní hybatel pátrání a vyšetřování skupiny pachatelů. Vrazi, kteří se neštítili zabíjet pro pár tisíc korun ve sklepě domu, ve kterém bydleli, za jízdy v autě, ve svých rodinách, až se nakonec začali bát sami sebe navzájem. Bývalý detektiv Jan Štoček ve dvoudílném speciálu vzpomíná na jeden z největších případů své kariéry a novodobé české kriminalistiky. Poslechněte si, jak to tenkrát doopravdy bylo.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak probíhalo vyšetřování orlických vražd? Po letech se za ním ohlédne hlavní hybatel pátrání a vyšetřování skupiny pachatelů. Vrazi, kteří se neštítili zabíjet pro pár tisíc korun ve sklepě domu, ve kterém bydleli, za jízdy v autě, ve svých rodinách, až se nakonec začali bát sami sebe navzájem. Bývalý detektiv Jan Štoček ve dvoudílném speciálu vzpomíná na jeden z největších případů své kariéry a novodobé české kriminalistiky. Poslechněte si, jak to tenkrát doopravdy bylo.

V září roku 1916 si osmadvacetiletý Jan Paukert se svou ženou Štěpánkou otevřeli nevelký, ale prvotřídně zařízený podnik na Národní – tehdy Ferdinandově – třídě, po níž s oblibou korzovala pražská smetánka.

V září roku 1916 si osmadvacetiletý Jan Paukert se svou ženou Štěpánkou otevřeli nevelký, ale prvotřídně zařízený podnik na Národní – tehdy Ferdinandově – třídě, po níž s oblibou korzovala pražská smetánka.

Elena a Hubert z Burkvízu u Krnova se znají 36 let, ale jejich partnerský vztah začal teprve před 12 lety. Od té doby jsou spolu čtyřiadvacet hodin, každý den. Jejich nedobrovolné odloučení v samém začátku společného života jim nejen ukázalo, jakou sílu má láska a víra, ale také to, že ani vězení nemusí vztah zničit. Poslouchejte další díl dokumentu Láska hory přenáší.

Historie nám nabízí symbolická data, která mají být zásadními předěly. Sled dějin bývá ale mnohem barvitější, komplikovanější a rozhodují leckdy události, o kterých toho víme málo. Takový je i příběh toho, jak se Československo stává vazalem Sovětského svazu a součástí komunistického bloku.

Kraj pod Králickým Sněžníkem byl odpradávna poměrně chudý. Vysoká nadmořská výška, poloha mezi horami a kamenitá pole nedávala místním lidem šanci na pohodový život zemědělců. A tak se zdejší lidé odpradávna snažili přivydělat si zejména v zimním období domácími pracemi. Řezbářství a betlémářství se postupně stalo pro zdejší kraj typickou výrobou.

Je to venku! Je po slavnostní ceremonii Michelin Guide. Tenhle díl podcastu 111 jsem nahrál jako report ze zákulisí. Vyzpovídal jsem v něm všechny kuchaře, které jsem po ceremonii potkal. A nebýt technické závady, byl by to naprosto fantastický díl přímo z místa dění. Bylo oceněno 83 podniků a bylo úplně jasné, že to přinese radost i zklamání. V tomhle díle popisuju v krátkosti, jak celou situaci vidím já. Děkuju všem, co se mnou strávili 52 týdnů s tímhle podcastem a budu se těšit na ty další. #111 #gastromapalukasehejlika

Jak probíhalo vyšetřování orlických vražd? Po letech se za ním ohlédne hlavní hybatel pátrání a vyšetřování skupiny pachatelů. Vrazi, kteří se neštítili zabíjet pro pár tisíc korun ve sklepě domu, ve kterém bydleli, za jízdy v autě, ve svých rodinách, až se nakonec začali bát sami sebe navzájem. Bývalý detektiv Jan Štoček ve dvoudílném speciálu vzpomíná na jeden z největších případů své kariéry a novodobé české kriminalistiky. Poslechněte si, jak to tenkrát doopravdy bylo.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak probíhalo vyšetřování orlických vražd? Po letech se za ním ohlédne hlavní hybatel pátrání a vyšetřování skupiny pachatelů. Vrazi, kteří se neštítili zabíjet pro pár tisíc korun ve sklepě domu, ve kterém bydleli, za jízdy v autě, ve svých rodinách, až se nakonec začali bát sami sebe navzájem. Bývalý detektiv Jan Štoček ve dvoudílném speciálu vzpomíná na jeden z největších případů své kariéry a novodobé české kriminalistiky. Poslechněte si, jak to tenkrát doopravdy bylo.

Americký zpěvák, básník, textař a leader rockové skupiny Doors měl všechny předpoklady pro úspěšný život i kariéru. Příroda ho obdařila talentem i andělskou tváří. Bylo snadné si ho zamilovat na první pohled. Ruku v ruce s jeho cestou ke slávě se ale rozvíjela těžká alkoholová závislost. Milovník poezie a obdivovatel Kerouacka, Rimbauda, Sartra, Ginsberga i Nietzscheho sám psal poezii a v jeho textech se často objevovaly motivy násilí a smrti. Narodil se 8. prosince 1943.

Nalijme si čistého vína. Příznivci Andreje Babiše se jeho střetu zájmů neobávají. Naopak odpůrci mu sotva kdy uvěří byť jen nos mezi očima. Předseda hnutí ANO přesto slibuje, že vše vyřeší v souladu se zákonem. Nic jiného mu nezbývá, chce-li se dočkat okamžiku, kdy jej prezident jmenuje příštím premiérem.

Bohem zapomenutá zem. I tak se říkalo Podkarpatské Rusi. Právě tam se ve velmi chudé rodině roku 1898 narodil Nikola Šuhaj. Byl v armádě, dezertoval, zastřelil maďarského četníka. „Tím se dostal na cestu, ze které nebylo návratu,“ uvádí publicista Stanislav Motl.

Jedenačtyřicetiletá žena se neprobrala z narkózy po plánované operaci míšního kanálu v prestižní pražské nemocnici. Její partnerka ani po roce a půl neví, co se stalo. Případem se zabýval tým pořadu Ve stínu.„Do nemocnice šla loni šestnáctého února. Po jedenácti dnech, bylo to krátce po poledni, zemřela. Přístroje začaly pískat, na monitoru byla jenom čára,“ vrací se k nejhorším okamžikům svého života žena, jejíž totožnost známe, ale ona sama nechce svou pravou identitu zveřejňovat. V našem podcastu Ve stínu proto vystupuje jako Markéta.Se svou partnerkou žily jedenáct let, plánovaly svatbu. Zároveň ale řešily zdravotní problém: Markétina přítelkyně měla potíže s krční páteří. Podle lékařů jí hrozily nevratné neurologické změny. Aby se předešlo ztrátě hybnosti či dokonce ochrnutí, byla jí doporučena operace v oblasti míšního kanálu.„Pečlivě jsem vyhledávala různé reference a doporučení a našla jsem neurochirurga Josefa Kašíka z Nemocnice na Homolce. Dodnes si pamatuju jak říkal, že podobné operace dělá běžně, že jde v podstatě o banální zákrok,“ vzpomíná Markéta.Den před plánovanou operací její partnerku hospitalizovali, všechno probíhalo v pořádku. Markéta se ale ještě rozhodla, že do nemocnice zajde i v den, kdy byla naplánovaná operace. Markétina partnerka po jedenácti dnech v nemocnici zemřela. Bylo jí jedenačyřicet. Vyšetření provedená po operaci prokázala stále se zvětšující otok na mozku, který se lékaři pokoušeli mírnit, ale neuspěli. Markétě se zhroutil svět. A zlobí se, že jí dodnes nikdo nevysvětlil, co se loni v únoru v nemocnici stalo.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Kubánci stále tančí tango s Fidelem Castrem, ale dnes už v rytmu blues – tedy v ponurosti, depresi a smutku. Duše národa je uplácaná do bezbarvé a beztvaré placky,“ popisuje atmosféru v zemi novinář Eduard Freisler. Karibský ostrov se potácí ve vleklých krizích. Ekonomika se zadrhává, zemi sužují rozsáhlé výpadky elektřiny a prudce také klesá počet turistů. „Režim teď opravdu nemá peníze, protože Venezuela se už deset let ekonomicky trápí, Rusko zabředlo ve válce s Ukrajinou a oni prakticky nemají odkud brát,“ říká ve Studiu N. Autor nové knihy Kubánské tango v rytmu blues říká, že situace v zemi je nejhorší za poslední desítky let. „Spousta lidí mi na jaře v ulicích Havany říkala, že za Fidela Castra bylo líp. Je to děsivé, protože Castro lidi popravoval, posílal do vězení a mučil je. Jeho diktatura byla ostrá a život těsný,“ připomíná. Současný režim je k vlastním obyvatelům ale také krutý. „Kubánský teror je hodně vynalézavý a podlý. Bavil jsem s lidmi, kteří skončili ve vězení a opravdu se tam už nikdy nechtějí vrátit. Na ulici vyšli zlomení,“ popisuje novinář. Ve Studiu N popisuje nástroje, kterými se režim snaží udržet u moci. Jedním ze způsobů, jak zastrašit své odpůrce, je povolání takzvaných brigád rychlého nasazení. „To jsou zarputilí castristé, určitě placení. Představte si je jako předvoj vojáků, takovou domobranu. Na vlastní kůži jsem zažil, co znamená takzvaná kampaň zapuzení, kterému čelila jedna z rodin, u které jsem byl. Před jejich dům přišlo kolem třiceti až čtyřiceti lidí, většinou starců a stařenek, a začali jim kolektivně hlasitě nadávat. U toho na obydlí házeli zkažená vejce, zkaženou zeleninu a zvířecí i lidské exkrementy. Ukazovali tím, kdo je tady odpad,“ vzpomíná v rozhovoru. Někteří lidé čelí ještě silnějšímu psychickému teroru. „Občas se k vašemu domu nahrne i dav o stovkách lidí. Nejvíc mě na tom mrazí ta řízená zuřivost. Ti lidé deset minut hulákají, jsou vulgární, chovají se jako chuligáni. A zničehonic se to utne, oni se rozejdou a vrátí se ke svým všedním starostem,“ říká Freisler. Jak dneska vnímají svou budoucnost mladí Kubánci a Kubánky? Proč se režimu stále daří držet u moci? Jakých omylů se vůči karibské zemi coby Západ dopouštíme? Vnímají obyvatelé Fidela Castra jako hrdinu, tyrana, nebo symbol už dávno ztracené éry? Jakou roli hraje Kuba v soupeření globálních mocností? A může se z té mizerie ještě dostat? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion