Podcasts about bylo

Na poliklinice v naší čtvrti jsem v jednu chvíli pohlédla současně do tváře svého dětství i stáří. Bylo to tak: V budově mají svá sídla ordinace, které mají on-line systém objednávání, recepci, automatickou čtečku karet pojištěnce. Ale jsou tu také ordinace, které nic z toho nemají, kam člověk prostě musí přijít a počkat, až na něj přijde řada.

Na poliklinice v naší čtvrti jsem v jednu chvíli pohlédla současně do tváře svého dětství i stáří. Bylo to tak: V budově mají svá sídla ordinace, které mají on-line systém objednávání, recepci, automatickou čtečku karet pojištěnce. Ale jsou tu také ordinace, které nic z toho nemají, kam člověk prostě musí přijít a počkat, až na něj přijde řada. Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Václav Tomanec je mladý úspěšný podnikatel. V projektu One percent radí lidem, jak se stát lídry vlastního života, jak žít to, co chceme. Kdo by to nechtěl? Někteří lidé mají problém přijmout mého dnešního hosta, protože se narodil teprve v roce 1997, letos má tedy devětadvacet let. Co mi bude ten mladý kluk říkat? To mě zajímalo taky a jsem moc rád, že přijal pozvání a říkal odpovědi na moje otázky.Rozhovor jsme navíc natáčeli v podnikatelském Vision byznys klubu, kde řada členů vybudovala skutečně rozsáhlý byznys. O to víc mne zajímalo, jak bude vypadat i následná diskuze. Co si navzájem řeknou? Bude to spíš konfrontace anebo naopak souhra?Bylo to velmi zajímavé. Můžu říct, že jsem si z našeho setkání odnesl několik cenných inspirací a myslím, že si je můžete vyzvednout také. Tak schválně.Užijte si naše setkání a budu rád, když mi pak pod video napíšete, co vás zaujalo, nad čím jste přemýšleli. A nebojte: můj host ani já, nepotřebujeme jenom chválit.Toto je pro dnešek vše, díky moc za poslech. Věřím, že jste si naše dnešní setkání užili podobně jako já. Kdybyste chtěli vědět o Václavu Tomancovi a jeho projektech víc, kliknětě na odkazy níže, anebo můžete pokračovat na můj předplatitelský kanál http://herohero.co/petrhorky , kde je ještě skoro dvakrát tolik dalších informací. Obzvlášť následná diskuse mezi podnikateli byla velice zajímavá. Je na vás, jakou bude váš další krok.Odkazy:https://www.onepercent.czKniha Lídrem svého života - https://www.databazeknih.cz/knihy/lidrem-sveho-zivota-57783900:00 Lídrem svého života: od oběti k odpovědnosti20:14 Tři principy pro lepší život a byznys33:55 Pravda o Instagramu, úspěchu a inspiraci54:22 Proč je pokora základ skutečného úspěchuSupport the show

Naším úterním hostem byla herečka Lenka Termerová, kterou můžete vidět v novém filmu Jana Svěráka Pět švestek, který jde tento týden do českých kin. Snímek vypráví příběh pěti seniorů, kteří společně vyrazí na plavbu po moři. Ve filmu si zahráli také Dana Syslová, Petr Kostka, Jan Vlasák nebo Oldřich Kaiser. V rozhovoru nám popsala, že natáčení nebylo vůbec jednoduché, ale výsledek stojí za to. „Doufám, že se budete smát, ale doufám, že si i popláčete. Myslím si, že tam je úplně všechno," svěřila se.  Jde o kombinaci komedie a dojemného příběhu, u kterého se diváci pobaví, ale možná i trochu popláčou. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Vyrůstal v milující křesťanské rodině. Pravidelně chodil s rodiči na bohoslužby. Přesto nevěděl co to přesně znamená být křesťanem. Bylo to pro něj velmi abstraktní. Byly chvíle, kdy se za víru své rodiny styděl. Pak přišla chvíle, kdy si uvědomil, že po té cestě chce také jít. Jak se křesťanská identita rodiny, ve které vyrůstal stala i jeho vlastní? A jak se to projevilo na jeho postojích a chování? O tom vypráví Jakub Čermák.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

„Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo jiné období, jiná doba. Osobně bych si strašně přál, kdyby sem zase tento vítr jaksi zavál. Okolo nás byl všeobjímající idealismus,“ popisuje atmosféru, v níž vznikal festival Mezi ploty jeho zakladatel Robert Kozler. Jak důležitá je pro akci záštita prezidenta Petra Pavla? Jaký hudební program letos nabídne? A v čem bude spočívat relaxační zóna proti každodennímu stresu? Poslechněte si společný rozhovor se zakladatelem a patronem festivalu.

Ve Vězeňské službě působila Gabriela Slováková od roku 2003. Vedla věznice ve Světlé nad Sázavou i v Kuřimi, řídila odbor trestní politiky ministerstva spravedlnosti a od loňského dubna stojí v čele Probační a mediační služby. Získala také 1. místo v mezinárodní platformě Women Changing the World Awards. „Moc si toho vážím. Bylo pro mě velké překvapení ocenění veřejnosti, která pojmenovala, že je důležité se o tomto tématu něco dozvědět. Jsem pyšná na celý svůj tým.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Vězeňské službě působila Gabriela Slováková od roku 2003. Vedla věznice ve Světlé nad Sázavou i v Kuřimi, řídila odbor trestní politiky ministerstva spravedlnosti a od loňského dubna stojí v čele Probační a mediační služby. Získala také 1. místo v mezinárodní platformě Women Changing the World Awards. „Moc si toho vážím. Bylo pro mě velké překvapení ocenění veřejnosti, která pojmenovala, že je důležité se o tomto tématu něco dozvědět. Jsem pyšná na celý svůj tým.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve Vězeňské službě působila Gabriela Slováková od roku 2003. Vedla věznice ve Světlé nad Sázavou i v Kuřimi, řídila odbor trestní politiky ministerstva spravedlnosti a od loňského dubna stojí v čele Probační a mediační služby. Získala také 1. místo v mezinárodní platformě Women Changing the World Awards. „Moc si toho vážím. Bylo pro mě velké překvapení ocenění veřejnosti, která pojmenovala, že je důležité se o tomto tématu něco dozvědět. Jsem pyšná na celý svůj tým.“

Maďarsko mělo ještě v polovině dvacátého století jednu z nejlepších kožedělných tradic v Evropě. Kvalitní výrobky se tam zpracovávaly už od osmanské nadvlády a maďarské rukavice se vyvážely do celého světa. Jenže po nástupu komunismu staré řemeslo téměř zmizelo. V centru Budapešti se ho teď snaží oživit malá dílna, kde si návštěvníci vlastníma rukama vyrábějí kožené doplňky.

„Německo počítá s tím, že jako velmoc má nárok na své kolonie. Jako mají Britové a Francouzi kolonie v zámoří, tak pro německý prostor je koloniálním prostorem střední a východní Evropa, protože tam jsou zdroje, zemědělská půda, suroviny. To je projekt Mitteleuropy, který se Němci v různých podobách snaží prosazovat doteď,“ říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 22.05.2026, www.RadioUniversum.cz

Maďarsko mělo ještě v polovině dvacátého století jednu z nejlepších kožedělných tradic v Evropě. Kvalitní výrobky se tam zpracovávaly už od osmanské nadvlády a maďarské rukavice se vyvážely do celého světa. Jenže po nástupu komunismu staré řemeslo téměř zmizelo. V centru Budapešti se ho teď snaží oživit malá dílna, kde si návštěvníci vlastníma rukama vyrábějí kožené doplňky.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obvinění aktéři úplatkářské kauzy si jezdili pro peníze z nelegálních sázek do Vídně. Nejprve sami, později posílali najaté kurýry. Kriminalistům to nevědomky prozradil fotbalový agent Daniel Černaj. „Bylo to v prosinci 2024, kdy se Černaj sešel s Kamilem Javůrkem, což je bývalý detektiv z NCOZ, který pracuje ve Fotbalové asociaci a má za úkol odhalovat právě zmanipulované zápasy,“ přibližuje investigativní reportér Artur Janoušek. Poslechněte si rozhovor.

Obvinění aktéři úplatkářské kauzy si jezdili pro peníze z nelegálních sázek do Vídně. Nejprve sami, později posílali najaté kurýry. Kriminalistům to nevědomky prozradil fotbalový agent Daniel Černaj. „Bylo to v prosinci 2024, kdy se Černaj sešel s Kamilem Javůrkem, což je bývalý detektiv z NCOZ, který pracuje ve Fotbalové asociaci a má za úkol odhalovat právě zmanipulované zápasy,“ přibližuje investigativní reportér Artur Janoušek. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedinečným architektonickým skvostem v Plzni je soubor dochovaných bytových interiérů od světoznámého architekta Adolfa Loose. Ten je považovaný za zakladatele moderní architektury, ale nejen to. Bylo to také návrhář, bytový designér a bohém, vypočítává Jiří Petrásek, který pracuje jako průvodce po Loosových interiérech v Plzni. Jejich kouzlu propadl už před 10 lety.

Ve slovenské STVR pokračuje vlna hromadného propouštění. Management veřejnoprávní televize a rozhlasu tvrdí, že jde o úsporná opatření. Podle novinářky Zuzany Kovačič Hanzelové ale odcházejí hlavně ti, kteří dávali veřejně najevo nesouhlas s vedením. „Po nástupu premiéra Roberta Fica došlo k faktickému zestátnění STVR, je absolutně v područí politických nominantů ministerstva kultury,“ konstatuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bylo to před více než třiceti lety, v květnu 1995. S kolegyní Květou Tošnerovou jsme v okresních novinách publikovali rozsáhlé články o událostech v Postoloprtech v červnu 1945. Za asistence naší armády tam bylo bez rozsudku zastřeleno nebo umučeno na dva a půl tisíce německých civilistů ze Žatce, Postoloprt a okolí. V tom květnu 1995 to bylo poprvé, kdy se o masakru u nás tak obsáhle psalo. Reakce byly bouřlivé.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo tady hodně vojáků a zůstalo tady potom mnoho černoušků a malých dětí,“ vzpomíná stoletá Olga Čiperová na příjezd amerických jednotek do Manětína.

Obraz Rudolfa Brachtla, na kterém malíř zpodobnil Josefa Skupu s loutkami Spejbla a Hurvínka, je součástí sbírek Západočeské galerie v Plzni. Vznikl u příležitosti Skupových šedesátin.

Babiš má imunitu, Nagyová je vinná. Bylo předem v podstatě jasno. Proč o tom musel znovu rozhodovat soud? A jaký trest v kauze Čapí hnízdo hrozí premiérovi? Nezmění vláda trestní řád? Hostem V12 je expert na trestní právo Tomáš Gřivna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Babiš má imunitu, Nagyová je vinná. Bylo předem v podstatě jasno. Proč o tom musel znovu rozhodovat soud? A jaký trest v kauze Čapí hnízdo hrozí premiérovi? Nezmění vláda trestní řád? Hostem V12 je expert na trestní právo Tomáš Gřivna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Nedávno k němu přilétli dva „andělé“ v podobě hudebních cen. Radost byla velká. „Bylo to překvapení milé, ale ne úplně nečekané. Protože si myslím, že deska Ostraka je dobrá. Nebudu předstírat, že jsem s tím nepočítal, jako to dělával Karel Gott,“ vtipkuje zpěvák v rozhovoru s Terezou Kostkovou. „Nejvíc mě na tom potěšilo, že jsem tam byl jediný za generaci 75+. Někteří moji konkurenti byli dokonce mladší než moji vnuci,“ říká v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Člověk může být úspěšný a může být v osobním životě úplně v háji,“ říká koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková, když popisuje rok, který ji „po osobnostní stránce úplně rozložil“. O smrti své nejbližší kamarádky mluví jako o zkušenosti, která naprosto všechno rozbije a kterou podle ní nejde zpracovat rychle, možná vůbec nikdy. Přiznává, že ji překvapilo, jak silně ji zasáhla i přesto, že už dřív prožila náročné situace. „Tohle byla naprosto devastující zkušenost. A vlastně pořád je,“ říká. Zároveň popisuje, jak ji práce nutila nějakým způsobem fungovat, ale zároveň jí bylo „úplně jedno“, že vydává knihy nebo získává ocenění. Otevřeně mluví i o tom, jak stigmatizované je v české společnosti téma sebevraždy. „Když řekneš: spáchala sebevraždu, lidi řeknou, že byla slabá. To vůbec není pravda,“ říká a popisuje ambivalentní pohled na člověka, který si vezme život. Sama vyhledala odbornou pomoc a upozorňuje, že bez ní by si se situací neporadila. „Bylo mi řečeno, že kdybych to nezpracovala, tak se mi to usadí,“ vysvětluje. Zkušenost ji zároveň nutí přehodnocovat vlastní práci i témata, kterým se věnuje. Přiznává, že některé věci teď nedokáže dělat vůbec, jiné jen s odstupem. V rozhovoru se vrací i k mateřství a k připravované knize, ve které popisuje, jak se během těhotenství i po porodu cítila. „Říct: narodilo se mi dítě a necítila jsem k němu cit, je fakt hnusné a brutální. Ale děje se to,“ říká a připouští, že za svou otevřenost dlouhodobě čelí silné kritice. Přesto věří, že má smysl tyto zkušenosti sdílet - i kvůli ženám, které si procházejí něčím podobným. „Je dobré to říct,“ dodává. Zároveň řeší, jak její slova jednou přijme její syn a jak mu vysvětlit vlastní minulost. Mluví také o Severní Koreji, které se dlouhodobě věnuje, ale přiznává, že po osobní zkušenosti už nemá kapacitu sledovat svět tak intenzivně jako dřív. „Chci se cítit dobře a když cítím přetlak, tak z toho vypadnu,“ říká a dodává, že je pro ni důležité neztratit citlivost vůči lidem, o kterých mluví. I proto odmítá vést rozhovory tak, aby byly zajímavé pro čtenáře, pokud by to znamenalo manipulaci s příběhy druhých. Jak se vyrovnat se ztrátou, která nemá řešení? Proč je téma sebevraždy stále tak stigmatizované? Jaké to je přiznat, že mateřství nevypadalo tak, jak se očekává? A jak jednou vysvětlit vlastní minulost svému dítěti? Poslechněte si celý rozhovor.

Vztah s rodiči v životě člověka ovlivní úplně všechno. To, jak umí projevit lásku a hrdost, jaká vloží do potomka očekávání a jestli ho přijmou takového, jaký je. Potýkáme se s tím všichni a stejně jako my to museli zvládat i géniové, králové a vojevůdci.Naše druhá terapie historií s Lukášem Kubínem je tady :)Epizodu v plném znění najdete na:herohero.co/podcastpribehyforendors.cz/pandikralovna

Pěstounka, která měla Viktorku v péči rok a půl, popisuje situace, kdy otec nezvládal péči a sám mluvil o tom, že dítě nechce. Přesto ho soud později označil za schopného péče a svěřil mu ji. Pět a půl měsíce nato dívka zemřela.„Začal říkat, že má deprese, že je toho na něj moc, že to nezvládne. A pak řekl, že ji nechce.“ Pěstounka Lucie si ten moment pamatuje přesně. Byli spolu na horách, kde měl otec poprvé pár dnů na to, aby si vyzkoušel péči o malou Viktorku. Bylo znát, že na to není připravený.„On ji úplně ignoroval. Dělal, jako kdyby tam vůbec nebyla. Já jsem ji měla celou dobu u sebe,“ popisuje pěstounka ve druhém dílu speciální série Viktorka z investigativního pořadu Ve stínu.Série na základě svědectví a dokumentů rozplétá případ dvouapůlletého děvčátka, který skončil tragicky poté, co ho soud – na doporučení orgánu sociálně-právní ochrany dětí - svěřil do péče duševně nemocného člověka, závislého na návykových látkách a částečně zbaveného svéprávnosti. Několik měsíců poté, letos 21. března, otec Viktorku zavraždil.

Petr Nutil je marketér, novinář, kreativec a v neposlední řadě jedna z předních postav současné literatury faktu v Česku. Letos v březnu vyšla jeho poslední kniha Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století. Je nějaký signál z 20. století, podle nějž bychom my dnes mohli vycítit, že nastala chvíle, kdy máme něco dělat? „Nemyslím si, že bychom našli jeden moment. Ale našli bychom 365 momentů každý rok, kdy bychom se mohli snažit o zlepšování toho prostoru,“ říká Petr Nutil.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Petr Nutil je marketér, novinář, kreativec a v neposlední řadě jedna z předních postav současné literatury faktu v Česku. Letos v březnu vyšla jeho poslední kniha Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století. Je nějaký signál z 20. století, podle nějž bychom my dnes mohli vycítit, že nastala chvíle, kdy máme něco dělat? „Nemyslím si, že bychom našli jeden moment. Ale našli bychom 365 momentů každý rok, kdy bychom se mohli snažit o zlepšování toho prostoru,“ říká Petr Nutil.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Debaty Respektu: Jsou smartphony ve školách rušivým elementem, šikovnou pomůckou ve výuce nebo nezbytnou součástí každodenního života, které se zkrátka nelze vyhnout? České zákony školám nijak nepředepisují, jaká pravidla pro využívání mobilů mají svým žákům nastavit. Bylo by nejlepší telefony na půdě školy plošně zakázat? Na pražské Základní škole Solidarita funguje už šest let trojstranná dohoda mezi žáky, rodiči a vedením. Její součástí jsou například zóny bez mobilu. Ředitelka Karin Marques však pomalu dochází k tomu, že jasně vymezené hranice přestávají stačit a plošný zákaz vydaný ministerstvem by možná fungoval lépe. To, že je Česko jednou z mála evropských zemí, kde jednotná regulace mobilů ve školách chybí, kritizuje i ředitel Jednoho světa na školách Karel Strachota. O tématu hosté debatovali v Knihovně Václava Havla. Moderuje Markéta Plíhalová

Kim našli zmrzačenou a svázanou, kdo spáchal tak sadistický čin? Theresa měla utéct s milencem z dovolenkového resortu. Bylo to skutečně tak? Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/439/s/ (00:00:00) znělka(00:00:07) ahoj Zločinožrouti(00:01:14) Kim Narelle Barry(00:43:26) Theresa Parker(01:22:07) zprávy od vás(01:26:01) zůstaňte naživu, zůstaňte na svobodě

Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jméno Baťa je v Česku synonymem podnikání a příkladem toho, jak může geopolitické dění podnikání ovlivnit. Ve studiu Radiožurnálu přivítal Libor Bouček vnučku Tomáše Bati Rosemarii Blyth-Bata. Její tatínek byl v 90. letech pro mnohé vzorem podnikatelství. Jaké to bylo procházet v té době ulicemi Zlína? „Cítila jsem se, jako bych měla vedle sebe Brada Pitta. Co pět minut ho někdo zastavil s prosbou o autogram, zastavovaly ho starší paní i mladí, které fascinoval jeho příběh.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jméno Baťa je v Česku synonymem podnikání a příkladem toho, jak může geopolitické dění podnikání ovlivnit. Ve studiu Radiožurnálu přivítal Libor Bouček vnučku Tomáše Bati Rosemarii Blyth-Bata. Její tatínek byl v 90. letech pro mnohé vzorem podnikatelství. Jaké to bylo procházet v té době ulicemi Zlína? „Cítila jsem se, jako bych měla vedle sebe Brada Pitta. Co pět minut ho někdo zastavil s prosbou o autogram, zastavovaly ho starší paní i mladí, které fascinoval jeho příběh.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jméno Baťa je v Česku synonymem podnikání a příkladem toho, jak může geopolitické dění podnikání ovlivnit. Ve studiu Radiožurnálu přivítal Libor Bouček vnučku Tomáše Bati Rosemarii Blyth-Bata. Její tatínek byl v 90. letech pro mnohé vzorem podnikatelství. Jaké to bylo procházet v té době ulicemi Zlína? „Cítila jsem se, jako bych měla vedle sebe Brada Pitta. Co pět minut ho někdo zastavil s prosbou o autogram, zastavovaly ho starší paní i mladí, které fascinoval jeho příběh.“

Bylo by vhodné, aby se prezident zúčastnil neformální části červencového summitu NATO bez mandátu vlády? Jak moc ohrožuje leteckou dopravu v Evropě nedostatek paliva? Vyplatilo se Belgii zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média? A co by znamenala menší státní podpora doporučených očkování?

Matěj Ruppert je zpěvák skupiny Monkey Business, ale také je to chlap, který na sebe přirozeně poutá pozornost, umí bavit společnost, umí překvapit. Bavili jsme se nejen o populární hudbě, ale i spoustě věcí, kde dalece překračuje hranice svého oboru: Jak se dá udržet pohromadě téma jedné kapely tak, aby fungovala už 25 roků! Jak se navazují a udržují mezinárodní kontakty a spolupráce s globálně úspěšnými muzikanty? Dotkli jsme se i otázek současného světa. Bylo to zajímavé setkání, hodně odlišné od toho, které s ním zažijete na koncertě.Natočeno na setkání Vision Business Clubu  Home  -  Vision Business Clublink na předplatné s kompletní verzí nejen tohoto rozhovoru: http://herohero.co/petrhorky00:00 Kdo by měl být v politice?06:35 Fandění, přivlastňování úspěchů a exhibicionismus.20:08 Manželství, kapela a boj s egem.Kamera: Karel Bárta, Aleš RočekStřih: Šimon RychlikSupport the show

Bylo by vhodné, aby se prezident zúčastnil neformální části červencového summitu NATO bez mandátu vlády? Jak moc ohrožuje leteckou dopravu v Evropě nedostatek paliva? Vyplatilo se Belgii zrušení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média? A co by znamenala menší státní podpora doporučených očkování?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Víte, kde najdete pravěkého Tyrannosaura rexe pohromadě v jednom revíru se Sněhurkou, Rumcajsem či bohyní lovu Dianou? V Eldorádu v Hynčicích, části Města Albrechtic na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji. Jedinečný soubor pravěkých a pohádkových postav na soukromé zahradě je ideálním tipem na výlet pro celou rodinu.

Víte, kde najdete pravěkého Tyrannosaura rexe pohromadě v jednom revíru se Sněhurkou, Rumcajsem či bohyní lovu Dianou? V Eldorádu v Hynčicích, části Města Albrechtic na Bruntálsku v Moravskoslezském kraji. Jedinečný soubor pravěkých a pohádkových postav na soukromé zahradě je ideálním tipem na výlet pro celou rodinu.

„Národní sbírka zlozvyků vznikla jako seriózní projekt na popularizaci genetika Johana Georga Mendela a bohužel nebo bohudík se to nakonec rozšířilo,“ představuje Kateřina Šedá svoji tisícistránkovou knihu, která je nominovaná na Magnesii Literu za Nakladatelský čin roku. Mapuje v ní to, co si obvykle nechceme přiznat: drobné podvody a zvyky, které nás spojují víc, než bychom čekali. Co bylo cílem jejího projektu komunitního rádia a komu je určená cestovka Šťastní a veselí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Národní sbírka zlozvyků vznikla jako seriózní projekt na popularizaci genetika Johana Georga Mendela a bohužel nebo bohudík se to nakonec rozšířilo,“ představuje Kateřina Šedá svoji tisícistránkovou knihu, která je nominovaná na Magnesii Literu za Nakladatelský čin roku. Mapuje v ní to, co si obvykle nechceme přiznat: drobné podvody a zvyky, které nás spojují víc, než bychom čekali. Co bylo cílem jejího projektu komunitního rádia a komu je určená cestovka Šťastní a veselí?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válečné škody zasáhly všechny oblasti života naší země, včetně krajiny. Jedním z nejpostiženějších území byla část vnitrozemí, dnešního Středočeského kraje směrem na jih od Prahy. Rozsáhlé území zhruba 450 čtverečních kilometrů, na kterém žilo kolem 30 tisíc lidí v přibližně 70 obcích, se stalo vojenským územím pro výcvik fanatických speciálních vojenských jednotek Waffen-SS. Obnova území pak trvala řadu let a vykořenění místních zanechalo nesmazatelné stopy.

Válečné škody zasáhly všechny oblasti života naší země, včetně krajiny. Jedním z nejpostiženějších území byla část vnitrozemí, dnešního Středočeského kraje směrem na jih od Prahy. Rozsáhlé území zhruba 450 čtverečních kilometrů, na kterém žilo kolem 30 tisíc lidí v přibližně 70 obcích, se stalo vojenským územím pro výcvik fanatických speciálních vojenských jednotek Waffen-SS. Obnova území pak trvala řadu let a vykořenění místních zanechalo nesmazatelné stopy. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V neděli 22. března 2026 zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 a zakladatalka Konta Bariéry Božena Jirků. Bylo jí 78 let. Na Dvojce byla naposledy hostem Blízkých setkání Terezy Kostkové v květnu 2019, kdy byla uvedena do síně slávy ankety TOP ženy Česka. Poslechněte si rozhovor se ženou, jejíž tvář je neodmyslitelně spojena i s TV pořadem Nad dopisy diváků, o tom, jak se proměnila charita v Česku, co jí dodávalo energii anebo o její původně novinářské profesi.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJETE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE K VÍCE NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Bylo by dobré, kdyby Česká televize měla nějakou povahu. To, co teď ukazuje, mi moc sympatické není. Je to komické a trapné,“ říká ve Studiu N televizní producent a scenárista Tomáš Baldýnský. „Dostat svého moderátora do situace, kdy dává výpověď v přímém přenosu – a myslím, že s Václavem Moravcem se dá domluvit –, jako divák považuji za nezvládnuté.“ Baldýnský v rozhovoru hodnotí také současnou českou seriálovou tvorbu. „Jsme kromě Poláků v postkomunistickém prostoru zázrační tím, že naše seriály jsou hodně kvalitní. Vzhledem k omezeným financím nejsou trapné, máme know-how. Například v true crime jsme na evropské úrovni,“ míní. „Nikdo asi nemůže popřít, že film Sbormistr to myslí dobře. Vznikl s dobrým úmyslem,“ reaguje na otázku, zda podle něj bylo etické použít příběh a shodné jméno jedné z obětí odsouzeného dirigenta Bohumila Kulínského. „Je to chyba, která se v této zemi už nestane. Tím jsem si absolutně jistý. Je dobře, že se to stalo, protože teď jsou všichni zatraceně poučení, jak tyto věci řešit. Pro filmový průmysl je to dobře,“ tvrdí Baldýnský. Co chce v televizi vidět český divák? Jak reaguje na odezvu ke svému novému seriálu Buldok z Poděbrad? A jak hodnotí úřadování ministra kultury Ota Klempíře? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

„Každá první dáma si prostě musí najít, co bude dělat. U mě to bylo jednodušší v tom, že v začátku neexistoval například ombudsman,“ vzpomíná někdejší první dáma a bývalá velvyslankyně České republiky na Slovensku Livia Klausová. V jakých dalších rolích ji uvidí diváci nového dokumentu Livia? V čem bylo náročné rozdělení Československa? A komu pomáhá její nadační fond? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 165 lety, v březnu 1861, zrušil ruský car Alexandr II. ve své říši nevolnictví. Mužici se už nemohli prodávat mezi statkáři, směli se ženit dle vlastního výběru, nemuseli se bát, že opilý nebo sadistický pán jejich rodinu rozdělí nebo utýrá k smrti. Byl to jediný okamžik v dějinách, kdy Rusko předstihlo Ameriku. Tamní otroctví se definitivně zrušilo o čtyři roky později.

Jak s odstupem hodnotí svůj krok? Bylo to fér ke kolegům a k ČT? A kdy a kde se chce vrátit k novinářské práci? Moderuje Tomáš Pancíř.