Podcasts about bylo

Bylo dobře, že se evropští lídři sešli k první debatě o obraně kontinentu proti Rusku v těchto dnech v Kodani neformálně. Tedy že se od nich nečekala žádná rozhodnutí či usnesení, protože v opačném případě bychom museli mluvit o fiasku a bezvýsledném summitu. Takto lze říct, že hlavní témata byla nastolena a sporné body pojmenovány.

Hlasujte pro Kriminálku v anketě o nejlepší podcast Prix Bohemia Radio 2025»Dcera našla svého otce v jeho bytě mrtvého. Bylo jasné, že byl brutálně zavražděn. Než se ale do bytu dostala policie, na svého příbuzného se přišla podívat celá jeho velká rodina. Zanechal-li vrah na místě činu stopy, po příjezdu karlovarské kriminálky byly pryč. Přesto se vraha podařilo najít a usvědčit. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Trump představil plán na ukončení násilí v Gaze, který podpořil také izraelský premiér Netanjahu. Bylo prozíravé postavit Hamás před hotovou věc? „Je to jiný než klasický diplomatický přístup. Sází na to, že se zveřejní záměr, vytvoří se veliký tlak a pak se dotlačují detaily. To může fungovat, ale také nemusí,“ říká bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider. Do jaké míry je Trumpův plán ohledně dalšího fungování a obnovy Pásma Gazy jasný a konkrétní?

Americký prezident Trump představil plán na ukončení násilí v Gaze, který podpořil také izraelský premiér Netanjahu. Bylo prozíravé postavit Hamás před hotovou věc? „Je to jiný než klasický diplomatický přístup. Sází na to, že se zveřejní záměr, vytvoří se veliký tlak a pak se dotlačují detaily. To může fungovat, ale také nemusí,“ říká bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider. Do jaké míry je Trumpův plán ohledně dalšího fungování a obnovy Pásma Gazy jasný a konkrétní?

Americký prezident Trump představil plán na ukončení násilí v Gaze, který podpořil také izraelský premiér Netanjahu. Bylo prozíravé postavit Hamás před hotovou věc? „Je to jiný než klasický diplomatický přístup. Sází na to, že se zveřejní záměr, vytvoří se veliký tlak a pak se dotlačují detaily. To může fungovat, ale také nemusí,“ říká bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider. Do jaké míry je Trumpův plán ohledně dalšího fungování a obnovy Pásma Gazy jasný a konkrétní?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na tripu popkulturou s Petrem A. Bílkem #10 o vlivu a postavení, které získala populární kultura za posledních dvě stě let, nevlivnějších bytostech, které nikdy nežily, i seznamech kanonických děl populární kultury. Na ploše devíti dílů jsme sledovali dvě století západní populární kultury od verneovek, cooperovek a prvních gramofonů až po Nirvanu Curta Kobaina nebo film Matrix. Jaký vliv za tu dobu získala a jak se promísila s elitní kulturou. Která díla by dnes literární historik Petr A. Bílek zařadil na kánon děl západní a české populární kultury. A jaká nečekaná pojítka i kontrasty mezi nimi vidí komparatista? Nejen o tom debatoval se Štěpánem Sedláčkenn na živém natáčení v Kampusu Hybernská. ---------------------------------------------------------------------------Kanonická díla populární kultury podle Petra A. Bílka – ten skutečně minimální výběr (řazeno chronologicky):Mary Shelley: FrankensteinLewis Carroll: Alenka v říši divůBram Stoker: DraculaFritz Lang: MetropolisH. P. Lovecraft: V horách šílenstvíJerry Siegel a Joe Shuster: Superman Bill Finger a Bob Kane: Batman J. R. R. Tolkien: Pán prstenůElvis Presley: Elvis PresleyLeonard Bernstein a Stephen Sondheim a Arthur Laurents: West Side Story Alfred Hitchcock: PsychoAndy Warhol: Campbell's Soup CansGuy Hamilton: GoldfingerGene Roddenberry: Star Trek (The Original Series)Bob Dylan: Highway 61 RevisitedThe Beatles: Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club BandStanley Kubrick: 2001: Space Odyssey (Vesmírná odysea 2001)Galt MacDermot a Gerome Ragni a James Rado: Hair: The American Tribal Love-Rock Musical Andrew Lloyd Webber a Tim Rice: Jesus Christ Superstar Francis Ford Coppola: The Godfather (Kmotr)David Bowie: Ziggy Stardust and the Spiders from MarsGeorge Lucas: Star Wars IV – VIMichael Jackson: ThrillerShigeru Miyamoto: Super Mario Bros. Alan Moore a Dave Gibbons: Watchmen (Strážci)David Lynch – Mark Frost: Twin Peaks (2 původní sezóny)Quentin Tarantino: Pulp Fiction-----------------------------------------------------------------------------Kánon českých popkulturních děl podle Petra A. Bílka (řazeno chronologicky):Božena Němcová: Babička (1855)Jan Karafiát: Broučci (1876)Alois Jirásek: Staré pověsti české (1894)Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921 – 1923)Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka (1922)Josef Váchal: Krvavý román (1924)Josef Skupa: Spejbl a Hurvínek (1926)Ondřej Sekora: Příhody Ferdy Mravence (1933)Josef Lada: O Mikešovi (1934)Felix Háj: Školák Kája Mařík (1937 – 1938)Jaroslav Foglar – Jan Fischer: Rychlé šípy (1938)Karel Lamač: Ducháček to zařídí (1938)Martin Frič: Cesta do hlubin študákovy duše (1939)Zdeněk Jirotka: Saturnin (1942)Karel Poláček: Bylo nás pět (1946)Bořivoj Zeman: Byl jednou jeden král (1954)Karel Zeman: Vynález zkázy (1958)Karel Kachyňa: Král Šumavy (1959)Jiří Suchý: Jonáš a tingltangl (1962)Jindřich Polák: Ikarie XB 1 (1963)Ladislav Rychman: Starci na chmelu (1964)Oldřich Lipský: Limonádový Joe (1964)Václav Čtvrtek a Radek Pilař: O loupežníku Rumcajsovi (1967) Zdeněk Svěrák: Akt (1967)Kája Saudek: Muriel a andělé (1969, 1991)Flamengo: Kuře v hodinkách (1972)Věra Jordánová: Krkonošská pohádka (1974)Jiří Sequens: 30 případů majora Zemana (1975 – 1980)Oldřich Lipský: „Marečku, podejte mi pero“ (1976)Miloš Macourek a Adolf Born: Mach a Šebestová (1982)Jiří Menzel: Vesničko má středisková (1985)Milan Šteindler a kol.: Česká soda (1993 – 1997)Jan Hřebejk: Pelíšky (1999)

Moderátorka a influencerka Aneta Kostka ve svých krátkých videích na sítích vysvětluje původ slov a rčení. Poté dostala nabídku sepsat na základě získaných informací knihu a vyšla její publikace Co to meleš. Je podle ní jedním z úkolů influencerů i vzdělávat? „Bojím se, že ne,“ směje se. „Ale bylo by skvělé, kdyby to tak bylo,“ dodává. Nejen o tom, jak vzniklo úsloví „nedělej Zagorku“, si Aneta Kostka povídala s Janem Pokorným.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderátorka a influencerka Aneta Kostka ve svých krátkých videích na sítích vysvětluje původ slov a rčení. Poté dostala nabídku sepsat na základě získaných informací knihu a vyšla její publikace Co to meleš. Je podle ní jedním z úkolů influencerů i vzdělávat? „Bojím se, že ne,“ směje se. „Ale bylo by skvělé, kdyby to tak bylo,“ dodává. Nejen o tom, jak vzniklo úsloví „nedělej Zagorku“, si Aneta Kostka povídala s Janem Pokorným.

19. září 2025 se přesně v 10 hodin dopoledne otvírá kus historie. V přímém přenosu Radiožurnálu se v Lánech rozpečetila tajuplná obálka, kde mají být poslední slova prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka.

„Bylo pro mě důležité dětem předložit příběh, ale nevysvětlovat jim ho. Je tam spoustu témat přijímání jinakosti, jsou tam hrozně zajímavé vztahy mezi postavami,“ říká režisérka představení.

Nedávno jsem si udělala takový malý průzkum. Zajímalo mě, při čem lidé pláčou. Mám na mysli třeba romantické příběhy a tak. Bylo to docela překvapení.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byla to jedna z těch zpráv, které vzbudily začátkem září poměrně velkou pozornost. Ve vedení RegioJetu Radima Jančury proběhly poměrně velké personální změny, rozložené do posledních několika měsíců. Skončila třeba CEO Jana Skalická a manažeři provozu vlaků Jakub Svoboda a Jiří Jahelka. Sami říkají, že odešli z vlastní vůle, další zdroje z firmy mluví o daleko větším tlaku ze strany Jančury. Druhý největší osobní vlakový dopravce v Česku každopádně mění kurz i to, jak bude fungovat. Zakladatel firmy Radim Jančura teď v rozhovoru pro HN vysvětluje, z jakých důvodů ke změnám sáhl i proč to podle něj souvisí s globální krizí mužství.

19. září 2025 se přesně v 10 hodin dopoledne otvírá kus historie. V přímém přenosu Radiožurnálu se v Lánech rozpečetila tajuplná obálka, kde mají být poslední slova prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řadami královského letectva RAF prošlo během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Prvním je hrdina Bitvy o Británii Josef František a druhým je František Hekl, stíhač 312. československé perutě RAF. V říjnu 1941 se během cvičného letu zřítil se svým letounem do jezera a nehodu nepřežil. Bylo mu 26 let. Jeho zbrusu nový památník stojí ve Skotsku, na břehu jezera Loch Doon.

Řadami královského letectva RAF prošlo během druhé světové války 2,5 tisíce Čechoslováků. Jen dva z nich mají ve Velké Británii svůj pomník. Prvním je hrdina Bitvy o Británii Josef František a druhým je František Hekl, stíhač 312. československé perutě RAF. V říjnu 1941 se během cvičného letu zřítil se svým letounem do jezera a nehodu nepřežil. Bylo mu 26 let. Jeho zbrusu nový památník stojí ve Skotsku, na břehu jezera Loch Doon.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po srpnu 1968 se Československo dostalo do područí okupačních vojsk pod vedením Sovětského svazu a společnost byla ochromená. Následovaly prověrky v podnicích, kádrování, vyhazování z práce, sociální nejistota, návrat cenzury i autocenzury, další vlna emigrace a především všudypřítomný strach.

„Vítám vás v Muzeu lidových staveb. Bylo založeno v roce 1972 jako záchranný skanzen pro budovy, které se nacházely v zátopové oblasti, když se stavěla přehrada na Želivce.“ Těmito slovy zdraví průvodkyně Veronika Zemanová návštěvníky kouřimského skanzenu. Původně byla překladatelkou, napsala kuchařské knihy a má velmi blízko k přírodě. A dům, ve kterém s rodinou žije, vznikl z velmi netradičního materiálu.

„Do sudu nalijeme přibližně 40 litrů rozehřáté smoly. Smola má teplotu 200 stupňů,“ popisuje smolení sudu vedoucí historických řemesel Petr Tůma.

9. díl pro sezónu 2025/2026

Od starověku se lidská společnost snažila definovat lidská práva a občanské svobody jako univerzální právní ochranu všech lidí. Pomyslnou tečkou byl prosinec 1948, kdy Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ta platila na Západě: lidé mohli cestovat, kam chtěli, stejně tak studovat, demonstrovat, získávat informace bez cenzury a žít v právním státě. Jinak tomu bylo ve státech, kde vládli komunisté. Přestože i oni tvrdili, že lidská práva dodržují.

Bylo 29. března 2021 ráno a svět šokovala zpráva, že nejbohatší Čech Petr Kellner zahynul při pádu vrtulníku v aljašských horách. Zatímco Kellnerův nejlepší přítel Ivo Nesrovnal odletěl na Aljašku identifikovat jeho tělo, PPF musela rychle vyřešit, kdo se postaví do jejího vedení. „Aby nic nespadlo pod stůl. Aby nám banky nezesplatnily úvěry. Protože takřka stoprocentní vlastník zmizel,“ říká Kellnerův nástupce v čele PPF Ladislav Bartoníček. Co po Kellnerovi v PPF zůstalo?

„O zvuku a rádiu by se dalo povídat dlouho,“ říká Tomáš Zikmund, který je v Českém rozhlase už dlouhá léta mistrem zvuku. „Svět vnímáme většinou až z 80 procent očima, pak ušima. Zvuk je neskutečné, kouzelné médium. Představte si, že pustíte dětem pohádku s princeznou, kterou si ale každé představí jinak – u jednoho má zlaté šaty, u jiného zlaté, bílé.“

Snímek Karavan, se kterým štáb zamířil až na festival do Cannes, je hlubokou sondou do duše matky syna s Downovým syndromem. „V těch dětech je nějaká ryzost, přítomnost a opravdovost. Pamatuju si první čtení scénáře a první prožitky. Bylo to intenzivní,“ vzpomíná Aňa Geislerová. V rozhovoru s Terezou Kostkovou popsala svoje pocity z toho, jaké to je jít po červeném koberci v Cannes a jaké je festivalové zákulisí. Které známé osobnosti tam potkala?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snímek Karavan, se kterým štáb zamířil až na festival do Cannes, je hlubokou sondou do duše matky syna s Downovým syndromem. „V těch dětech je nějaká ryzost, přítomnost a opravdovost. Pamatuju si první čtení scénáře a první prožitky. Bylo to intenzivní,“ vzpomíná Aňa Geislerová. V rozhovoru s Terezou Kostkovou popsala svoje pocity z toho, jaké to je jít po červeném koberci v Cannes a jaké je festivalové zákulisí. Které známé osobnosti tam potkala?

Už za měsíc Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny. Seznam Zprávy si během léta nechaly zpracovat detailní průzkum nálad mezi voliči. V jaké atmosféře česká společnost do voleb jde? Hostem Ptám se já byl sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.Měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny je podle sociologa Buriance stále až třetina lidí nerozhodnutých. Ve veřejném prostoru, zejména na sociálních sítích v posledních týdnech zároveň někteří zklamaní voliči stran vládní koalice otevřeně deklarují, že letos nechají svůj hlas propadnout. Jde o skutečný trend, který by do letošních voleb nějak výrazně promluvil?„U sociálních sítí vidíme, že ten obrázek je trošku zveličovaný. Tato tendence byla ještě před rokem nebo před dvěma lety v populaci silnější u vládních voličů, kteří byli některými kroky vládních stran lehce rozčarováni až zklamáni. Ale tím, jak se blíží termín voleb, tak vidíme, že velká většina těch, kteří byli volit v roce 2021, pravděpodobně půjde i teď,“ reagoval sociolog. Podle Jana Buriance vyhrává voličská zodpovědnost: „Hlavní motivace pro vládní voliče, potažmo pro Piráty se Stranou zelených je, že radši budou volit vládní tábor. Protože strach z toho, že hnutí ANO by se mohlo spojit a vládnout například se Stačilo! nebo SPD je pro ně silnější.“Unikátní průzkum zároveň ukázal, že lidem na tuzemské politické scéně chybí alternativa. Podle sociologa je tedy škoda, že nakonec nevznikla nová politická strana, o které ještě letos v zimě spekulovalo. „Nám pořád lidé deklarují, že tady nějaký hlad po nové straně je. Bylo by to až nějakých 20 procent lidí, kteří by novou stranu uvítali,“ uvedl Burianec s tím, že ovšem není jisté, zda by nový politický subjekt nakonec zabodoval: „Je důležité si uvědomit, že 100 lidí je 100 chutí, takže nová politická strana by nakonec nemusela mít takový úspěch, jak se třeba zpočátku zdá.“ S podrobnými výsledky rozsáhlého výzkumu Politické dění a volební motivace 2025 budou Seznam Zprávy čtenáře postupně seznamovat až do voleb. Co dnes Čechy trápí nejvíc trápí? Komu nejvíc důvěřují? A kolik lidí se nakonec rozhodne jít k volbám? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak temné bylo temno? 1. část: Emigranti a katolíci (3:17) – 2. část: Jezuité čili Tovaryšstvo Ježíšovo (17:42) – 3. část: Bylo to vůbec temno? (30:31) - Repríza pořaduVšechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Dabing, nebo titulky, nebo snad umělá inteligence? Neuplyne ani týden, aby se neprobírala nějaká novinka ze světa takzvané umělé inteligence, zkráceně AI. V poslední době se objevily také programy, které dokáží předabovat celá videa do cizích jazyků jedním kliknutím. Blíží se konec klasického dabingu? Bylo by to však škoda, o tom se přesvědčíme v našem dnešním rozhovoru. 

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „K té práci je potřeba velká dávka apatie,“ říká Andreas Papadopulos, dosavadní zpravodaj České televize v Polsku, který se právě chystá na novou misi – do Istanbulu. Neodjíždí prý jako nadšený turista, ani jako člověk s předsudky k cizí kultuře. „Beru to jako práci. Musím si tam zařídit život, fungovat s manželkou. Extrémní pocity nemám,“ dodává k novému působišti. Apatie mu podle něj pomáhá držet odstup. Už na Ukrajině se musel vyrovnat s rozhovory s lidmi, kteří přišli o střechu nad hlavou nebo o své blízké. „Nemůžu říct, že by to ve mně nevyvolalo emoce. Ale stejně ta obrana navenek byla do jisté míry nějaká apatie a pracovní kázeň,“ popisuje. Kritiku přitom bere velmi vážně, nejvíc od vlastní manželky. „Ona je nejlepší kritik. Řekne, že to stálo za prd a já jí za to hrozně děkuju, protože kritika posouvá dál,“ vysvětluje novinář. Současný přesun do Turecka vnímá jako náročnou operaci: stěhování, odhlášení daní, hledání bydlení i učení turečtiny. „Můj nejhorší den v životě byl po první lekci turečtiny. Mám na jazyky nadání, ale tohle byla čistá bezmoc,“ popisuje. Klíčovou roli v rozhodnutí sehrála jeho žena, která kvůli jeho kariéře opustila výbornou práci ve Varšavě. „Bez ní bych nešel. Byla tak laskavá, že upřednostnila moji práci před svou. Bez kompromisu to nejde. Proto je asi i žen zpravodajek tak málo – pro ně a jejich muže to není jednoduché rozhodnutí,“ myslí si novinář. Sám Papadopulos cestuje nalehko: bere si jen nejdůležitější dokumenty, počítač a pár kusů elektroniky. Část jeho rodiny kdysi utekla z Řecka během občanské války a to se podle něj odráží i v dnešku. „Možná proto netíhnu k žádnému gruntu. Nechci nikde nic hromadit,“ dodává k tomu, jak dnes dokáže rychle změnit působiště. Přestože je mu jen třicet jedna let, už má za sebou roky v Polsku, působení u fronty na Ukrajině a stovky reportáží. „Bylo to vysněné zaměstnání. Ale poslání? Ne. Je to práce, kterou dělám, protože mě vybrali. A já se snažím nezklamat,“ říká. Jaké to je, když člověk musí potlačit vlastní emoce, aby mohl o válce informovat? Jak vnímá současné Polsko? A co znamená pro mladého zpravodaje začít znovu – v úplně jiné zemi, kultuře a jazyce? Poslechněte si celý rozhovor.

Je to záhada. Před pár týdny byl hned ve dvou přírodních rezervacích v hrabství Západní Midlands spatřen motýl, o kterém se myslelo, že v Anglii vyhynul už v 19. století – ohniváček černočárný (Lycaena dispar). Bylo z toho velké pozdvižení, o to větší, že motýl byl spatřen v oblasti zvané Black Country, tedy Černá země, v místě, kde byla příroda dočista zničená v průběhu průmyslové revoluce.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nastavili jsme velká očekávání. Programové prohlášení jsme měli roztrhat,“ říká ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan, když mluví o největší chybě vlády. Přiznává, že lidem často tvrdili, že všechno dotáhnou, i když přišla „největší bezpečnostní krize od druhé světové války“. Podle něj vláda zvládla reakci na uprchlickou i energetickou krizi, podařilo se ukotvit zemi hodnotově a stát se nezávislými na Rusku. Přesto připouští: „K lidem, kteří nás nevolí, jsme mluvili málo.“ Právě proto začal jezdit do regionů, kde STAN tradičně podporu nemá. Cílem debat bylo, aby se mu lidé nebáli říkat do očí kritiku a třeba i vynadat. „Nepřesvědčil jste nás, abychom vás volili, ale přesvědčil jste nás, že nejste srab,“ slyšel od nich Rakušan. „Bylo pro ně důležité, že jsme přijeli,“ chválí si šéf hnutí STAN Debaty bez cenzury. V kampani před podzimními sněmovními volbami proto zdůrazňuje větší odvahu – otevřeně mluví o přijetí eura kolem roku 2030, manželství pro všechny i debatě o eutanazii. „Přestaňme přešlapovat a pojďme těm lidem ukázat nějakou míru většího tahu na branku,“ dodává třeba k tomu, že dobu, kdy bylo „politicky a ekonomicky výhodné“ přijmout euro jsme už dávno propásli, přestože se vláda touto větou oháněla. Kompromis pěti stran podle něj vedl navíc k tomu, že program nebyl špatný, ale byl „nemastný a neslaný“. Teď je ale třeba, aby měla politická vůle větší energii. Ministr vnitra za STAN také tvrdí, že politika nemá být o „menším zlu“, ale o naději, že se „v téhle zemi může žít dobře“. Odmítá možnost vládnout s hnutím ANO. „Jsme ideově jinde, oni slibují všem všechno,“ dodává a vyjadřuje se také k problémům, které vládu i jeho stranu provází. Nedávnou bitcoinovou kauzu Rakušan označuje za „problém velký jako Brno“ a říká, že odpovědi může dát jen policie a soud. K Dozimetru, který je spojený se STAN, se podle něj hnutí postavilo čelem - očistili předsednictvo, zpřísnili financování a vyloučili obviněné. „Samozřejmě je to pro mě bolavá věc a bude vždycky,“ přiznává ministr. Jaké šance má STAN v příštích volbách, pokud se bude vymezovat proti ANO i části koalice? Může být větší odvaha cestou, jak získat voliče zpět? Jak se Vít Rakušan vyrovnává s kauzami, které hnutí oslabily, a jak chce přesvědčit lidi, že politika není jen o zklamání? I to se dozvíte v rozhovoru.

Hudební publicista a moderátor Českého rozhlasu Miloš Skalka za mikrofonem začínal za dob normalizace. Bylo to na Vltavě v hudebním pořadu Rytmus. „Jediné, co jsme v tom roce 1971 museli, bylo týden před natáčením odevzdat scénář, kde byla muzika a naše k tomu napsané komentáře,“ vzpomíná.

„Jeho způsob života, oslavy, zábava a alkohol se musely v jeho zdraví nutně projevit,“ říká o slovenském zpěvákovi Karolu Duchoňovi režisér Peter Bebjak, který o něm natočil film. „Často navštěvoval nemocnice a určitě mu to nepomáhalo k tomu, aby si prodloužil život,“ dodává k jeho smrti v pouhých pětatřiceti letech. Bylo hodně složité vytvořit obraz slovenského Toma Jonese? Lze Karola Duchoně dnes soudit? Bylo obtížné přemluvit Vojtu Kotka k malé roli Karla Gotta?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kajakář Vavřinec Hradilek, olympijský medailista a vícenásobný mistr světa, je hostem posledního dílu podcastové minisérie Expedice. Z Nižboru jsme se s ním vypravili na keltské oppidum Stradonice.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do kin 21. srpna vstupuje film Velký vlastenecký výlet, který zachycuje reakce zastánců Ruska na realitu války na Ukrajině. Štáb na cestě doprovázela tlumočnice Lucie Řehoříková, která je hostem podcastu Novinek Zbytečná válka.

Kajakář Vavřinec Hradilek, olympijský medailista a vícenásobný mistr světa, je hostem posledního dílu podcastové minisérie Expedice. Z Nižboru jsme se s ním vypravili na keltské oppidum Stradonice.

„Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Kdo v současnosti vede Katolickou teologickou fakultu? Proč je tamní situace už dlouhodobě rozkolísaná? A z jakého důvodu nyní Národní akreditační úřad zahájil předběžné šetření? Vladimír Kroc se zeptal rektorky Univerzity Karlovy Mileny Králíčkové.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Užívání kratomu je mezi mladými lidmi stále častější i normalizovanější. Zkušenost s touto psychoaktivní látkou má i pětadvacetiletá fitness trenérka a vystudovaná neurobioložka Barbara Mallarino, která kratom užívala zhruba čtyři roky. „Jednou mi to stačilo a nepřála bych nikomu, aby si tím musel procházet,“ říká o odvykání.

Když vám jeden z nejlepších českých kuchařů radí, jak na smažený bedly, je na čase natočit další #reflexetydne, tedy další díl 111, už celkem 35. Bude to o tom, ano opět s Karlem na procházce, jestli je dobré dodat někomu v podnikání nadšení nebo ho rovnou osprchovat proudem bodající reality. Můžete udělat video se zaříznutím špičky nebo mluvit pro 3000 lidí. Je skvělý vařit pro lidi nebo v rukavičkách čekat na hosty? Změní to Michelin? Takový místo bude mít brzo i Brno. Káva za 450 korun  jako platit za lepší víno. A taky snídaně po darování krve. A vaření na chalupě. Bylo toho hodně. A vadí vám 50 minut nebo lepší se vrátit k 20 minutám? Výzva je hozená.

Dokumentaristka Eva Tomanová natočila čtyřdílnou sérii o mužích, kteří bez nároku na honorář darují své sperma neoficiální cestou. „Bylo to to nejemotivnější, co jsem kdy dělala,“ přiznává v Blízkých setkáních. Kdo jsou neanonymní dárci biologického materiálu? A jak těžké bylo přemluvit sperminátory i obdarované ženy k účasti na dokumentu? „Všechny do jednoho obdivuji. Mluvit o tak intimní věci na kameru je hrdinství,“ říká dokumentaristka.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Janu Šádkovi se cesta nahoru a dolů povedla hned dvakrát. Zažil heroin, kulturistické úspěchy, taky alkoholický život bezdomovce a teď kariéru úspěšného kreslíře. Jeho portréty má Sting, Iggy Pop i prezident Petr Pavel. Kdy ho napadlo, že bude kreslit pastelkami? „Bylo to ve vězení. Zjistil jsem, že mě dokážou perfektně odpoutat od reality,“ vzpomíná výtvarník. Jak těžké bylo zbavit se závislosti na heroinu? Na čem aktuálně pracuje? A co je jeho „payback“ společnosti?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení.

„Pokud pracujete s lidmi, kteří žijí ve válečném konfliktu, fakt to není legrace a musí se vám nutně přeuspořádat hodnotový žebříček,“ říká chirurg a účastník misí Lékařů bez hranic Tomáš Šebek. S jakými tématy se vyrovnává ve své poslední knize Objektivní nález? Potřebuje být vzorem? A proč je v medicíně klíčová komunikace? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sobotu 2. srpna 2025 zemřel sochař, restaurátor, publicista a v posledním dvacetiletí také vydavatel letákového časopisu Sochařský zpravodaj Michal Blažek. Bylo mu 69 let, měl za sebou dobrodružný život naplněný mimo jiné spoustou práce a důležitou občanskou/profesní angažovaností. Příběhy 20. století jsou věnovány jeho památce.

V sobotu 2. srpna 2025 zemřel sochař, restaurátor, publicista a v posledním dvacetiletí také vydavatel letákového časopisu Sochařský zpravodaj Michal Blažek. Bylo mu 69 let, měl za sebou dobrodružný život naplněný mimo jiné spoustou práce a důležitou občanskou/profesní angažovaností. Příběhy 20. století jsou věnovány jeho památce.Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V sobotu 2. srpna 2025 zemřel sochař, restaurátor, publicista a v posledním dvacetiletí také vydavatel letákového časopisu Sochařský zpravodaj Michal Blažek. Bylo mu 69 let, měl za sebou docela dobrodružný život, naplněný mimo jiné spoustou práce a důležitou občanskou/profesní angažovaností. Příběhy 20. století jsou věnovány jeho památce.

Její hudba se pohybuje mezi klasikou, elektronikou a art popem a její vizuální styl je stejně osobitý jako její hudební projev. Co Terezii Kovalovou přimělo opustit týmové projekty a vydat se na sólovou dráhu? „Vždycky jsem se bála udělat něco sama za sebe. Jenže taky mám v povaze jít do všeho po hlavě...,“ popisuje v Blízkých setkáních rozhodnutí natočit vlastní desku. Jak se dostala k violoncellu? Proč by se nebránila divadlu? A jak dlouhá byla cesta k psychické rovnováze?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.