Podcasts about bylo

Ve Francii padla ve středu večer vláda. Bylo to něco naprosto neobvyklého. Od de Gaullových časů se stalo jen jednou, že by tam poslanci vyjádřili kabinetu nedůvěru, a to bylo už před více než šedesáti lety. Ve středu sice padla na návrh levice vláda, ale skutečným terčem těch, kdo pro její konec hlasovali, nebyl premiér, ale prezident Emmanuel Macron. A jejich skutečným cílem je, aby v důsledku nestability odstoupil i on.

Je odchovancem brněnské Komety, kde prožil zářivé roky v juniorce, ale do kádru mužů se nevešel. Nabídka na přestup do Olomouce tak byla záchranou.

V roce 1924 se poprvé u nás rozsvítil vánoční strom republiky. Bylo to v Brně a na počátku tohoto nápadu byla jedna odložená holčička a spisovatel Těsnohlídek. Jak se tradice vánočního stromu vyvíjela a kam vlastně dospěla dodnes? V bonusu na HeroHero, Gazetistu a Forendors se pak blíže podíváme na osud Rudolfa Těsnohlídka, muže, který i přes svůj tragický osud dával tolik radosti.

Je odchovancem brněnské Komety, kde prožil zářivé roky v juniorce, ale do kádru mužů se nevešel. Nabídka na přestup do Olomouce tak byla záchranou.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je možné posuzovat bezdomovectví jako trestný čin? Kdo a podle jakých pravidel by to rozhodoval? Není osvědčenější cestou, jak pomáhat lidem bez domova, systematická sociální práce? „Pokud se všechny sankce míjí účinkem, je třeba zvolit takovou, která bude dostatečně motivující. V případě problémových bezdomovců vám jich mnoho nezbývá.“ říká právník a senátor Zdeněk Hraba zvolený za koalici vedenou ODS.

Je možné posuzovat bezdomovectví jako trestný čin? Kdo a podle jakých pravidel by to rozhodoval? Není osvědčenější cestou, jak pomáhat lidem bez domova, systematická sociální práce? „Pokud se všechny sankce míjí účinkem, je třeba zvolit takovou, která bude dostatečně motivující. V případě problémových bezdomovců vám jich mnoho nezbývá.“ říká právník a senátor Zdeněk Hraba zvolený za koalici vedenou ODS.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnes k nám dorazil velmi speciální host, na kterého se u nás vždy těšíme. Byl jím totiž Jan Kraus a samozřejmě nesměla chybět ani Blondýna Miluška Bittnerová. S našimi posluchači probrali téma Vánoce doma i v cizině, Petru Fialovi, létání či obci Chedrbí. Poslechněte si celý rozhovor.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Jedním z vrcholů Roku české hudby bude koncert v Carnegie Hall v New Yorku, ve kterém vedle České filharmonie vystoupí také Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet. Co se lidem v Americe vybaví, když se řekne česká hudba? Jak probíhá příprava zahraničních koncertů? A jak náročné je pro umělce a umělkyně vystupovat na netradičních místech? Pozvání přijal ředitel České filharmonie David Mareček.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V hodinovém živém speciálu Celetné on Air jsme si pozvali čtyři absolventy žurnalistiky na Fakultě sociálních věd, kteří byli v době Sametové revoluce studenti a zažili ji tak z první ruky: Milana Podobského, Věru Krincvajovou, Irenu Reifovou a Radka Kubička. Probírali jsme, jaká byla výuka žurnalistiky dříve a jaká je dnes – podobně také s novinařinou samotnou. Jaký byl průběh událostí 17. listopadu 1989? Píše se dnes už konečně pravda, jak stálo na transparentu před Hollarem? A byla vůbec za minulého režimu cenzura? Živou diskuzi moderovali Jenda Novotný a Aidan Macready. Nahráváno 15. listopadu 2024 v Kavárně Na Boršově.

Voice: Magdaléna Studená, Magda Neporová, Štěpán Švagr, Petr Hegedűs

Celý svět už přes dva týdny zpracovává výsledky voleb ve Spojených státech, které s poměrně velkou převahou vyhrál Donald Trump. Momentálně představuje nominanty do své nové administrativy a chystá se převzít moc. Před americkými prezidentskými volbami se mluvilo o Projektu 2025, MAGA hnutí a možném konci demokracie ve Spojených státech. Bylo to jen předvolební strašení, nebo se s prezidentem Trumpem máme opravdu připravit na pořádnou jízdu? O tom jsme si povídali s amerikanistou Janem Benešem, který působí na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Podpořte vznik dalších dílů podcastu Kolaps: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Po 17. listopadu 1989, kdy byli v Praze studenti na vzpomínkovém pochodu zmasakrováni pohotovostními pluky a dalšími příslušníky Sboru národní bezpečnosti, bylo klíčové, jak tyto informace dostat k lidem. Nebylo to vůbec jednoduché, protože tehdy byly všechny sdělovací prostředky prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany a pravdivé informace měly cenu zlata.

„Tvrdím, že děti si vybírají nás, tedy rodiny hostitelské péče. A nechci, aby to znělo nějak ezotericky, ale ono to tak nějak přijde. Mám děti a vlastní rodinu, takže pokaždé myslím i na to, že půjde o našeho dalšího člena. Hostitelská péče je totiž na celý život,“ popisuje zakladatelka nadace Dobré víly dětem Angelika Nevěřilová. Sama už poskytla domov třem dalším dětem.

„Tvrdím, že děti si vybírají nás, tedy rodiny hostitelské péče. A nechci, aby to znělo nějak ezotericky, ale ono to tak nějak přijde. Mám děti a vlastní rodinu, takže pokaždé myslím i na to, že půjde o našeho dalšího člena. Hostitelská péče je totiž na celý život,“ popisuje zakladatelka nadace Dobré víly dětem Angelika Nevěřilová. Sama už poskytla domov třem dalším dětem.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Geniálního hudebního skladatele ztvárnil ve filmu Marka Najbrta. Na Smetanovi ho fascinovala až přecitlivělá zranitelnost, rychlost a něžnost. Řeč je ve Vizitce ale taky o J. A. Pitínském, který mu fatálně změnil život nebo o surrealistických snech s režiséry. Proč je líčení do podoby Bedřicha Smetany podobné kamínku v botě? A nakolik překračují role práh jeho osobního života? Ptá se Ondřej Cihlář.

Geniálního hudebního skladatele ztvárnil ve filmu Marka Najbrta. Na Smetanovi ho fascinovala až přecitlivělá zranitelnost, rychlost a něžnost. Řeč je ve Vizitce ale taky o J. A. Pitínském, který mu fatálně změnil život nebo o surrealistických snech s režiséry. Proč je líčení do podoby Bedřicha Smetany podobné kamínku v botě? A nakolik překračují role práh jeho osobního života? Ptá se Ondřej Cihlář.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko oslavilo 35 let svobody. Jaké možnosti dal listopad 1989 česko-francouzské spisovatelce a malířce Lence Horňákové-Civade? Jak se v jejích očích proměnila politická kultura 35 let od pádu komunismu? Jaký je francouzský pohled na naši historii? A které události jsou pro francouzský národ stejně formativní jako pro nás sametová revoluce?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko oslavilo 35 let svobody. Jaké možnosti dal listopad 1989 česko-francouzské spisovatelce a malířce Lence Horňákové-Civade? Jak se v jejích očích proměnila politická kultura 35 let od pádu komunismu? Jaký je francouzský pohled na naši historii? A které události jsou pro francouzský národ stejně formativní jako pro nás sametová revoluce?

V neděli uplynulo pětatřicet let od 17. listopadu 1989. V posledních letech se z toho aspoň v Praze, a na té Národní, stala událost plná napětí a sporů. Jak se změnily oslavy 17. listopadu a jaký má svátek význam pro lidi, kteří dobu komunismu nezažili? O tom mluvil Daniel Kaiser se svými hosty v Salonu Echa. Za „vzpomínkový průmysl“ dorazil Martin Kroupa. Pracuje v organizaci Post Bellum, která byla mezi partnery oficiální vzpomínkové akce Korzo Národní. Pamětníky zastupovali výtvarník Jiří Černický a Václav Klaus ml. A pozvání do debaty přijal i influencer a youtuber Jan Špaček, který se narodil deset let poté. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Prostě se sebrali a šli zakalit. Jenže v nich mnozí snadno poznali fotbalové reprezentanty, co o dva dny později měli hrát duel, v němž se rozhodovalo o postupu na Euro. Přesně před rokem otřásla zemí aféra z diskotéky Belmondo.#####08:54 Kauza olomouckého Belmonda15:17 Nejznámější přešlapy české repre23:20 Nadcházející zápas ČR s Gruzií39:37 85 let Karla Brücknera52:20 Sázkařské okénko s FortunouKdyž se den před zápasem trenéři vzbudili, začali objevovat indicie, že v noci nejspíš v hotelu někdo chyběl. Pak se podívali na zpravodajské weby, sociální sítě a zděsili se.Mohli se přímo probírat spoustou fotek či videozáznamů zachycujících trio reprezentantů ve složení Jakub Brabec, Jan Kuchta a Vladimír Coufal na olomoucké diskotéce Belmondo. Bylo z nich patrné, že porušili nejen večerku, ale i další zásady životosprávy profesionálního sportovce. Jinými slovy: bylo evidentní, že celá trojice byla víceméně „na plech“. Brabec, Coufal i Kuchta byli následně vyzváni, aby reprezentační sraz opustili. S tím, že k dalšímu řešení jejich případu dojde později. V utkání místo nich nastoupili Vitík, Masopust či Chorý. A svou víceméně novou roli nakonec ve spolupráci s ostatními zvládli. Vyhrálo se 3:0, postoupilo se - ale ruku v ruce s tím šlo i trenérské loučení. Jaký mělo Belmondo vliv na současnou českou reprezentaci, dozvíte se v podcastu.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Bylo uplynulých 35 let obdobím zkázy, nebo spásy? Agentura STEM ve svém průzkumu dospěla k rozdělení české veřejnosti v poměru 48:31. Téměř polovina si myslí, že dnešní režim je lepší než komunistický. Téměř třetina naopak preferuje systém jedné politické strany bez svobodných voleb. Zajímavější jsou jemnější data. 85 procent voličů vládních stran považuje demokracii za lepší a jen 6 procent preferuje minulý režim. Naopak u opozičních parlamentních stran je ten poměr 31:45 ve prospěch komunistického režimu. Pokud přihlédneme k tomu, že část opozičních voličů zaměňuje kritiku momentální vlády za odmítání režimu jako takového, stále jsou to děsivá čísla. Co z nich vyplývá? Znamená to, že Andrej Babiš po nástupu k moci zavede – v souladu s přáním svých voličů – totalitní systém? To zcela jistě ne, protože si nechce nechat sáhnout na Agrofert. Trendem v celém postkomunistickém světě ovšem je vytvářet autoritativní vlády a na ně navázané podnikatele, kteří žijí v symbióze s vládními politiky a společně vytvářejí vládnoucí třídu. To je například podstata Orbánova režimu v Maďarsku, v němž se tak zhlédl Robert Fico i Andrej Babiš. Oba dva jsou však nesystematičtí imitátoři, kterým jde spíš o moc než o změnu systému. Souhrnně řečeno: po vítězství Andreje Babiše nás nečeká boj o demokracii, ale o charakter státu. Do toho přicházejí jak Petr Fiala, tak Andrej Babiš s návrhy, o nichž si autoři podcastu myslí, že jsou spíš halucinace než politické plány. Nápadně to připomíná scény z filmu Růžový panter, kdy se dva hlavní hrdinové nadýchají rajského plynu a pak jeden druhému za vzájemného smíchu trhá zuby.

Když se komunisté v únoru 1948 chopili moci v Československu, začali systematicky likvidovat své úhlavní nepřátele a sloužily jim k tomu inscenované soudní procesy.

Když se komunisté v únoru 1948 chopili moci v Československu, začali systematicky likvidovat své úhlavní nepřátele a sloužily jim k tomu inscenované soudní procesy.

Jeho fotky olympijské kolekce od návrháře Jana Černého pro olympijské hry v Paříži obletěly celý svět. „Bylo fajn sledovat, kolik lidí moje fotky vidělo, ale za to mohla primárně sama ta móda,“ říká skromně fotograf Kuba Zeman. V rozhovoru se taky zamýšlí nad tvorbou na Instagramu a prací se slavnými lidmi.

Hodně specifický „berlínský bedekr“. I tak by se možná dala nazvat kniha Zpravodaj berlínský stážistky, primárně grafické designérky a ilustrátorky Alžběty Dvořákové, která v německé metropoli strávila několik měsíců na pracovní stáži. Z původně hromadných e-mailů svým nejbližším a lidem z fakulty umění a designu ústecké univerzity se nakonec stala kniha se spoustou ilustrací. „Bylo to tak intenzivní, že jsem to potřebovala sdílet a dostat ven,“ shrnuje Alžběta lakonicky.

„Bylo to jako vůz, kde palivem byli občané republiky. Bez toho by se taková loď nerozjela. Nikdo si nesmí přisvojovat žádné zásluhy, ani Havel, to byla společná práce. Motorem byli studenti, herci, oni rozhecovali lidi: 'Běžte do ulic'. To byl motor, a my jsme byli teprve u volantu,“ říká o 17. listopadu jeden z jeho hybatelů, hudebník Michael Kocáb, v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 17.11.2024, www.RadioUniversum.cz

Bylo 15. listopadu 1939, když se tisíce studentů přišly naposledy rozloučit se svým kamarádem a spolužákem Janem Opletalem. Německá pořádková policie zastřelila 24letého studenta medicíny 28. října během protinacistické demonstrace. Mladí lidé provolávali slávu republice, hanbu protektorátu a zpívali československou hymnu. O 50 let později se také sešli studenti... Poslechněte si, co se z osudových dnů zachovalo v rozhlasovém archivu a jak setkali účastníci obou listopadů.

Bylo 15. listopadu 1939, když se tisíce studentů přišly naposledy rozloučit se svým kamarádem a spolužákem Janem Opletalem. Německá pořádková policie zastřelila 24letého studenta medicíny 28. října během protinacistické demonstrace. Mladí lidé provolávali slávu republice, hanbu protektorátu a zpívali československou hymnu. O 50 let později se také sešli studenti... Poslechněte si, co se z osudových dnů zachovalo v rozhlasovém archivu a jak setkali účastníci obou listopadů.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Slovensku startuje nový mediální projekt. Populární moderátor Michal Kovačič si zakládá online televizi, a to půl roku poté, co byl vyhozen z TV Markíza za to, že v živém vysílání varoval před orbanizací slovenských médií.„Sedmnáctého listopadu večer budeme mít debatu s Václavem Moravcem a s Milanem Kňažkem. Symbolicky jsme si zvolili výročí Sametové revoluce,“ popisuje Kovačič start zpravodajského online projektu 360tka v podcastu Mediální cirkus.Kovačič na svůj projektu vybíral peníze v crouwdfoundingové kampani, která se stala hitem. Během pár dní totiž vybral zhruba 600 tisíc euro.„Na Slovensku v podstatě nemáme funkční televizní investigativu. Ve veřejnoprávní televizi něco bylo, ale nebylo to zdaleka na takové úrovni, jako si myslím, že by si Slovensko zasloužilo. Takže chceme dělat investigativu, kriticky přistoupit k politice, protože ta stále víc mizí z běžného večerního zpravodajství. A také se chceme věnovat kauzám v naší zemi, protože těch je tolik, že se v nich lidé absolutně ztrácejí. A televize umožňuje, aby se v nich lidé zorientovali jednoduchým způsobem,“ vyjmenovává Kovačič své plány.Veřejnoprávní média se na Slovensku zásadně proměnila v létě. Vláda i přes protesty veřejnosti totiž prosadila v parlamentu nový zákon, který zrušil dnes už bývalou veřejnoprávní stanici Rozhlas a Televize Slovenska (RTVS) a nahradil je institucí s názvem Slovenská televize a rozhlas (STVR). Důvodem bylo to, že původní instituce nebyla podle vládních politiků dost objektivní. Změna umožnila personální obměnu vedení, většinu při rozhodování o novém vedení instituce přitom nově mají zástupci přímo nominovaní ministerstvem kultury.„Slovensku chybí veřejnoprávní televize už teď. A obávám se, že bude chybět stále víc. Budu rád, když se nám podaří co nejvíc z toho nahradit. Je velmi důležité, co máte v Česku, tedy Českou televizi a Český rozhlas. A myslím si, že čeští novináři i veřejnost se příliš málo obávají a starají o budoucnost vašich veřejnoprávních médií,“ říká v Mediálním cirkusu Kovačič a pokračuje:„Ještě u vás nejsou ani volby, po kterých mohou přijít silné tlaky a navzdory tomu se zdá, že už teď jsou ve vašich veřejnoprávních médiích jisté otřesy, kvůli kterým to pak veřejnoprávní televize nemusí ustát. Je důležité, aby se lidé uvnitř televize sjednotili, aby si uvědomili, jakou má vaše veřejnoprávní televize hodnotu a že o ní můžete velmi rychle přijít. Čeští diváci si to totiž neumí představit. Nezažili jste to, co my, kdy za Mečiara byla veřejnoprávní televize opravdu služkou vlády. To samozřejmě nepřijde ze dne na den, ale může se to postupně vyvinout, když si občané nedají pozor,“ varuje Kovačič.Bojovali jsme měsíce, nikdo to ale nevědělKovačič moderoval na Slovensku nejpopulárnější politickou televizní debatu Na tělo, obdobu českých Otázek Václava Moravce. Na obrazovce TV Markíza, která patří české skupině PPF, ale skončil v červnu poté, co v posledním vysílání své debaty v živém vysílání popsal tlaky vedení Markízy na zpravodajství a varoval před orbanizací slovenských médií.„Vůbec toho nelituju. Ono to bylo totiž vyvrcholením toho, kdy jsme měsíce a měsíce bojovali interně, nikdo o tom ale nevěděl. My jsme roky, já jsem tam byl 16 let, budovali zpravodajství a Markízu, která byla do velké míry náhradou za veřejnoprávní televizi. Naše zpravodajství bylo nejsledovanější, nejcitovanější a nejvýznamnější a nám šlo o to, abychym tohle zachovali,“ popisuje Kovačič, za kterého se také postavila velká část dalších novinářů Markízy. Redakce si nakonec na vedení televize vyjednala písemný příslib, že vedení nebude zasahovat do zpravodajství. I tak je ale situace ve vlivné soukromé televizi opět napjatá: „Teď je pod tlakem můj kolega Viktor Vincze, který je moderátor zpravodajství, moderátor Let's dance (slovenská obdoba Star Dance), který je novým předsedou odborů. Nevíme, co se tam stane. Například mu hrozili tím, že vůči němu můžou zakročit. Kvůli tomu, že jsme měli Live Stream na Instagramu o amerických volbách. To je úplná banalita, která se běžně dělá. Jenže oni poslali bulváru odpověď, že je to porušení zákoníku práce. Dopředu mu o tom přitom nic neřekli a nezakazovali mu to. Takže se tam dějí velmi zvláštní věci,“ upozorňuje Kovačič.Pro Fica jsem záchodový pavoukSlovenští novináři ze seriózních médií jsou dlouhodobě pod velkým tlakem. Premiér Robert Fico novináře opakovaně kritizuje, naposledy je nazval třeba krvelačnými bastardy. Kromě změn slovenské veřejnoprávní televize a rozhlasu prosazuje i další opatření, která by na novináře a jejich práci mohla výrazně dopadnout. Ostatně mimo jiné média a jejich tlak viní z toho, že vyvolávají nálady, které na Slovensku vyvrcholily v květnu atentátem právě na Fica.„Jsem na takové útoky zvyklý. Před deseti či dvanácti lety mě Fico nazval záchodovým pavoukem, takže to pro mě není nic nového. Snažíme se si od toho držet odstup, když to ale přesáhne nějakou míru, je třeba se tomu bránit. Když začaly zásahy ve vysílání TV Markíza, tak se začalo razit i to, že se na tyhle útoky vlastně nemá reagovat. Televize tak přestala své novináře bránit, nezastala se jich. A to je pak mnohem těžší dělat svoji práci, když za vámi nestojí vedení,“ popisuje složitou slovenskou mediální realitu Kovačič.Fico zakázal hned po svém nástupu části médií vstup na Úřad vlády, velká část vládních politiků pak prioritně komunikuje s alternativními médii.„Když v něčem žijete roky, tak se s tím naučíte žít. Je ale podstatné, aby to nepřesahovalo ty červené čáry, které ale mám pocit, že se stále posouvají. Uvidíme, jakým způsobem se bude chovat třeba Slovenská informační služba, jaké různé tlaky budou vyvíjené. Já už jsem zažil například za té předcházející vlády Roberta Fica, že jsem byl lustrovaný a policista, který mě lustroval, sestavoval třeba i pavouka celé mé rodiny, a to bylo opravdu nepříjemné. Pak mi řekl, že to bylo na příkaz tehdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara a ten samý Tibor Gašpar je dnes místopředseda parlamentu za SMER a jeho syn je dnes šéfem Slovenské informační služby. Takže uvidíme, co se všechno bude dít, uvidíme, jakým směrem se vláda vydá. A jsem velmi rád, že je to pod velkým drobnohledem Evropské unie a například Věra Jourová jako eurokomisařka se o to velmi zajímá a sleduje to pozorně.“Vyhrocená atmosféra na Slovensku vedla před pár dny mimo jiné i k útoku na investigativní reporérku Markízy Kristínu Kövešovou v osadě Farárska v Trnavě. Novinářka skončila po surovém útoku v nemocnici se zlomeným nosem, otřesem mozku a naraženou páteří.„Je to nechutné. Speciálně vůči ženám. Atmosféra se zhoršuje. Jsem zvědavý, kam to povede a jako z toho ven. A myslím si, že bychom měli dělat všechno pro to, abychom to zastavili,“ popisuje Kovačič. S útoky veřejnosti má ostatně zkušenosti i jeho žena, novinářka Zuzana Kovačič Hanzelová, která se kvůli nim zhruba před rokem stáhla z veřejného postoru.Možná i proto na závěr rozhovoru pro Mediální cirkus jako vzkaz po česká média i veřejnost Kovačič říká: „Velmi vám držím palce, aby jste tu kvalitu, kterou tady máte, udrželi. Bylo by dobré, kdyby si občané, nejen novináři, uvědomili, že opravdu některá velká média, která tu máte, vůbec nejsou samozřejmost a že padají jako hrušky v mnoha zemích a že je třeba na to myslet dřív, než bude pozdě.“Jak je na Slovensku těžké startovat nový mediální projekt? O čem svědčí obrovská podpora nového projektu Michala Kovačiče? A může se tlak na slovenská média ještě stupňovat? --Mediální cirkusPodcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními...

Britský král Karel III. se narodil 14. listopadu 1948. Přestože už od jeho čtyř let bylo jasné, že jednou usedne na královský trůn, nikdo se s ním nemazlil a jeho dětství bylo spíše krušné. Jako velmi citlivé dítě trpěl chladným přístupem svých rodičů a otce se vysloveně bál. To ovlivnilo jeho vztahy pro celý další život. Jaký je nový britský král, co ho nejvíc baví a v čem spočívá jeho „rebelství“?

Napisz do mnie! W tym odcinku opowiadam o najwiekszej akcji tego roku. Bylo grubo!!!!Jesli macie jakies komentarze, uwagi, pomysly to zapraszam do kontaktu mailowego: stebelvlog@gmail.comPamietajcie ze poza podcastem mam tez kanal na youtube: https://www.youtube.com/c/SzeryfUSAOraz Instagrama i Facebooka pod tym samym tytulem

Kolaborace v období druhé světové války byla v české historii dlouho tabu. Toto téma se začalo rozebírat až v 60. letech, včetně historie zvláštní vojenské jednotky zvané Dobrovolnická svatováclavská rota. Jaký byl její osud? Nejen o tom je další díl pořadu Jak to bylo doopravdy, tentokrát s historikem Jiřím Plachým.

„Bylo by únosné, aby v Německu po třiceti letech vládl bývalý nacista? To těžko. Také by se mohlo konstatovat, že přehodnotil a že tehdy nikomu nic neudělal. Dobře, ale byl součástí vraždícího režimu. Vraždícího,“ říká muzikant a bývalý ministr Michael Kocáb v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 10.11.2024, www.RadioUniversum.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR S Petrem Cífkou jsme tentokrát probrali úpadek komiksového žánru, filmy o Donaldu Trumpovi a Zuzaně Čaputové, Amerikánku, pokračování Beetlejuice nebo Anoru. Shodli jsme se na tom, že na druhého Jokera s podtitulem Folie à Deux se bude vzpomínat jako na ukázku vzdoru proti studiovému Hollywoodu, která ale dokázala během 138 minut pohřbít miliardovou značku kombinací naprosto povrchního psychologického dramatu s meganudným muzikálem, kde se ani netančí, ani neudivuje muzikálovou ekvilibristikou. Je to jako kdyby někdo, kdo upřímně nenávidí komiksové filmy, byl nucený natočit komiksový film a vůbec přitom nereflektoval podstatu žánru. Nesmiřitelně se naše názory rozešly v případě dalších dvou univerz, resp. Deadpoola & Wolverine a Venoma 3. Podle mě, pokud jsou komiksové filmy mrtvé, tak je prvně jmenovaný snímek trapným tancem na jejich hrobě, který jsme si nezasloužili. Petra bavil, místy dokonce tak, že se smál, což se stává zřídkakdy, tituloval mě proto škarohlídem, starým fotrem a bílým privilegovaným mužem. Jeho nesouhlas pak ještě zesílil, když jsem za zábavnou komiksovou jednohubku označil Venoma 3. Zaznělo ale i několik dalších invektiv, nutno podotknout, že nejen na moji adresu, a jedno politické doporučení. Bylo to zkrátka velmi svérázné povídání jako vždy.

Král, kterému se v cizině říkalo Jan Český, vedl rychlý a intenzivní život a byl prvním Lucemburkem na českém trůnu.

Král, kterému se v cizině říkalo Jan Český, vedl rychlý a intenzivní život a byl prvním Lucemburkem na českém trůnu.

Bylo by podle českých politiků lepší zprávou zvolení Donalda Trumpa, nebo Kamaly Harrisové? Je část zákoníku práce protiústavní, jak říká Nejvyšší soud? A jak se do dějin populární hudby zapsal Quincy Jones?

Československo za éry komunistů mělo, stejně jako další totalitní státy, řadu nepřátel. Patřili mezi ně i mladí lidé, kteří vybočovali z řady. Terčem perzekuce se stala i hudba, kterou poslouchali, a jejich životní styl včetně oblékání a úpravy vlasů. Celé čtyři dekády jsou tak lemovány absurdními soudními procesy, které to potvrzují: proti rock 'n' rollu, proti undergroundu, proti punku. Jmenovatel byl jediný: prý byli zaprodanci Západu a agenty imperialismu.

Bylo by podle českých politiků lepší zprávou zvolení Donalda Trumpa, nebo Kamaly Harrisové? Je část zákoníku práce protiústavní, jak říká Nejvyšší soud? A jak se do dějin populární hudby zapsal Quincy Jones?

„Technologie jsou pro mě přirozená věc, ve které se cítím bezpečně a dobře. Když šel můj syn před osmi lety do školy, chtěla jsem vědět, co se v oblasti technologií bude učit. Školy na to mnohdy nejsou zvyklé nebo nemají dostatek lidí, kteří by do těchto témat byli nadšení. Sama jsem začala učit. Zároveň mi přišlo dobré ukázat učitelům, jakým způsobem se dají technologie využívat ve výuce,“ říká zakladatelka organizace AI dětem Eva Nečasová.

Čerstvá předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová může uspět a vrátit sociální demokraty ve volbách příští rok do poslanecké sněmovny. Podmínkou ale podle politologa a ředitele Masarykovy demokratické akademie Patrika Eichlera je, že se jí podaří prosadit do veřejné debaty sociální otázky. „Jana Maláčová hledá svou tvář,“ domnívá se Eichler v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil. Poslechněte si reprízu pořadu.

„Pokud předně běží o Němce v našich zemích, je náš program znám dávno: území, obývané Němci, je území naše a naším i zůstane. My jsme vybudovali svůj stát, my jsme jej udrželi, my jsme jej budovali znova. (…) Opakuji: my jsme vytvořili náš stát. Tím se určuje státoprávní postavení našich Němců, kteří původně do země přišli jako emigranti a kolonisté,“ řekl T. G. Masaryk ve svém Poselství Národnímu shromáždění 22. prosince 1918.

Slovenští novináři za sebou mají první rok vlády Roberta Fica poté, co se loni po letech vrátil k moci. Premiér si už stihl podrobit veřejnoprávní média, s novináři se soudí, mnozí přišli o práci. Vláda hrozí vznikem Národního mediálního úřadu. „Cením si všech, kdo tam zůstávají a dělají svoji práci dál,“ říká advokát a bývalý novinář Tomáš Němeček, který v dalším dílu Mediálního cirkusu mimo jiné hodnotil i způsob, jakým ČT ukončila pořad 168 hodin Nory Fridrichové. Slovenská společnost utrpěla největší šok v únoru 2018, když byl nájemným vrahem  zastřelen investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka. Vražda a následné obrovské společenské otřesy vedly k pádu Ficovy vlády. Loni v říjnu se ale Fico vrátil k moci a s médii svádí tvrdou bitvu. S velkou částí novinářů nemluví, nepouští je ani na úřad vlády. Veřejnost letos na jaře protestovala proti změnám mediálních zákonů, ovšem marně.  Přeměnu tamních veřejnoprávních a státní média si Ficův kabinet  prosadil.„Občas se říká o novinářích, že tak dlouho křičí Vlk! Vlk!, až je nebude nikdo poslouchat. Tak teď na Slovensku ten vlk je. Slovenská veřejnoprávní média už byla podrobena speciálním zákonem, který byl přijat jen proto, aby ukončil funkční období dosavadního ředitele a mohli být dosazeni noví manažeři. Výsledek už je viditelný prostým okem diváka. Byli vyměněni moderátoři hlavních politických debat. Hlavní vládní strana SMER - SD se tím dokonce chlubí na mítincích se svými voliči, jako by si odškrtávali jednotlivá jména, ta nepopulární,“ komentuje slovenské dění exnovinář, dnes advokát a komentátor dění Tomáš Němeček, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Fico odvádí pozornostVýroky slovenského premiéra na adresu novinářů budí rozruch často. Naposledy to bylo tehdy, když o žurnalistech pronesl, že jsou krvelační bastardi, mluvil o tom, že je třeba uvažovat o povinném vzdělání pro novináře a také zřídit Národní mediální úřad, který mnohá tamní média vnímají jako hrozbu případné cenzury.„Premiér Fico tyto výroky, které vždycky otřesou a došplouchnou až do České republiky, pronáší ve chvíli, kdy potřebuje odvést pozornost od něčeho hodně nepříjemného,“ upozorňuje Němeček a dodává: „Některým z Ficových výroků jako třeba o povinném vzdělávání novinářů není třeba  přisuzovat nějakou vážnost. Oni nejsou hodni, a tím oni myslím Ficovu vládu, abychom vážně rozebírali jejich úmysl, jestli na něm něco je nebo  ne, protože oni chtějí trestat.“Fico se ale nebojí sáhnout i dál. Před několika týdny zažaloval novináře a šéfredaktora zpravodajského serveru Aktuality.sk Petera Bárdyho, který o něm napsal knihu. V žalobě si stěžuje na fotografii použitou na obálce.„Šéfredaktor Aktualit.sk Peter Bárdy má pravdu, že oni si tu knihu celou pečlivě přečetli, nenašli nic, čeho by se chytli, tak to zkouší přes fotografii. To je spíš směšná záležitost, taková ta klasická zastrašovací žaloba, dělaná jenom proto, aby novináře otrávil. Odvedl jim energii jinam, aby platili advokáta, který je musí zastupovat, aby to řešili. Je to ryzí  zlomyslnost,“ hodnotí žalobu Němeček.Stíhání české novinářkySložitou pozici slovenských novinářů nedávno nasvítil také případ okolo reportérky Seznam Zpráv Kristiny Cirokové. Ta musela na výslech kvůli svým reportážím o sektě AllatRa, sloveská prokuratura ji vedla jako podezřelou z údajné propagace hnutí potlačujícího práva a svobody. Slovenská prokurátorka, která má kauzu na starosti, přitom podle tamního serveru SME toto hnutí v minulosti sama podporovala. Proti vyšetřování se ohradila redakce Seznam Zpráv i řada novinářských organizací. Stíhání bylo nakonec zastaveno.„Je to strašně nepříjemné. Nikdo není rád, když chodí na výslechy. Pro nikoho není příjemné, že je vyšetřován. Navíc ho to odvádí od jeho práce.  Tomu všemu rozumím. Druhá věc je, že pokud tomu čelíme z bezpečí, a opravdu je to bezpečí, České republiky, tak je to přece jenom jiná pozice, než když jste tomu na Slovensku vystaveni v první linii,“ říká v Mediálním cirkusu Němeček.On sám se novinařině věnoval od 90. let, byl šéfredaktorem týdeníku Respekt, komentátorem Hospodářských novin a v Lidových novinách pak založil a vedl přílohu o právu Právo a justice. Z médií Němeček odešel v červnu 2013, výpověď v Lidových novinách podal hned ten den, kdy Andrej Babiš oznámil nákup vydavatelství Mafra.„Já si pamatuju, jak se tam v té době lámaly charaktery. A jak dneska lidi, kteří jsou velcí antibabišovci, tehdy koketovali s tím, jestli by to nakonec nešlo nějak prokličkovat a přežít. Bylo to emotivní,“ říká i po letech s velkým zaujetím Tomáš Němeček. „Jako  nositel všech novinářských cen v České republice jsem si ty ceny, plakáty a diplomy sebral, strčil jsem je do šuplíčku a začal jsem novou kariéru v Psychiatrické nemocnici Bohnice jako podnikový právník, protože měl jsem dvojí vzdělání, vystudoval jsem žurnalistiku a práva,“ popisuje Němeček.Fridrichová odešla z ČT středemDnes se Tomáš Němeček médiím věnuje spíše okrajově. Působí v několika institucích udílejích novinářské ceny, občas komentuje veřejné dění zejména v Českém rozhlase a médií se občas týkají i kauzy, kterým se věnuje v rámci své advokátní praxe. Zastupoval třeba poškozené v případu podezření na sexuální obtěžování ze strany investigativního reportéra Marka Wollnera v České televizi.„O tom nemůžu mluvit, protože tento pořad sledují také lidé, kteří se mě za toto angažmá snažili nějakým způsobem potrestat nebo mi ztrpčit život. Poslali na mě stížnost na Advokátní komoru, která sice byla shledána jako nedůvodná, ale zkoušeli mi i takto ztrpčit život. Jestli ale o něčem můžu mluvit, tak je to o případu Nory Fridrichové. To jsem  nezastupoval a sledoval jenom jako divák. A musím říct, že mi spadla čelist nad tím, co se dělo. Jakým způsobem může být zrušený pořad, který má takovou sledovanost bez jakékoliv náhrady. A musím také říct, že mi zároveň imponovalo rozhodnutí Nory Fridrichové, že toto nemá zapotřebí a odchází středem, protože se uživí kdekoliv jinde.  Taková gesta jsou mi blízká,“ říká Němeček.Vadilo mu přitom především to, když Noře Fridrichové vedení televize v souvislosti s koncem pořadu 168 hodin vyčítalo, jak se ohradila vůči útokům Marka Wollnera v bulváru. Ten zveřejnil část soukromé konverzace s Fridrichovou o masturbaci, bývalá novinářka ČT pak v reakci zveřejnila konverzaci celou, aby jí dala kontext. Jan Souček vzápětí Fridrichové vyčetl, že veřejné výroky tváře ČT o masturbaci podle něj poškozují televizi.„To jsem si říkal: jak vy jste jí pomohli? Jak se Česká televize se svým mediálním odborem,  se svým právním oddělením, zastala svého zaměstnance? Jakou pomoc poskytla? Nechali ji v tom plavat samotnou a potom ji peskovali za to, že to nebylo podle nějakých jejich dokonalých nevyřčených představ. To mě zamrzelo na současném vedení České televize,“ dodává ke kauze zrušení pořadu 168 hodin Němeček.Jakou atmosféru v ČT odkryla kauza Wollner? A co dnes novinařinu a práci novinářů v Česku a zejména na Slovensku ohrožuje nejvíc? --Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na

Hvězdná velryba je výpravná kniha plná nádherných ilustrací a básní o zvířatech. Obrázky namaloval Petr Horáček, který žije v Anglii, a práci si pochvaloval. Kde se Petr Horáček seznámil se svojí ženou a proč se rozhodl následovat ji do Anglie? Jak tam začínal? Diskutoval někdy s překladatelem Robinem Králem nad texty? Co všechno v knize najdeme? Je velryba často malovaným zvířetem?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je populárním hercem, pro kterého je práce velkou radostí. „Vždyť to děláme pro lidi! Nemají to v životě jednoduché, a když pak člověk vidí rozesmáté oči v divadle, je to moc milé.“ Jak vzpomíná na televizní soutěž Kufr? O čem je nová soutěž, kterou moderuje? Mívá při představení výpadky textu? A hrozilo za minulého režimu, že emigruje? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě před 2. světovou válkou se na Slovensku objevovaly touhy po samostatném státu. V roce 1939 tak vznikl Slovenský stát, resp. Slovenský štát. Toto období totalitního, někteří říkají přímo fašistického státu, se po válce už příliš neřešilo. Spojenci uznaná exilová vláda i exilový prezident totiž reprezentovali nové a demokratické Československo.

Zúročila léta, kdy snila o tom, co by se dalo změnit na domě, kde vyrůstala? Bylo těžké přesvědčit o své vizi ostatní vlastníky a vyplatilo se, že diskuse o opravách začaly zahradní slavností? Jaké má výhrady k opravám panelových domů, které vidíme na všech sídlištích? Vidí již díky rozšířenému balkonu borovici, která roste v zahradě před domem? Co pro ni znamená čestné označení Finalista, které rekonstrukce získala v sedmém ročníku České ceny za architekturu?

Představíme jednoho z laureátů Cen Charity ČR. Je jím Václav Keprt, dlouholetý ředitel Arcidiecézní charity Olomouc.Dozvíte se, že služba v izraelské armádě člověka zocelí. A také traumatizuje. Bylo tomu tak u Eliho Kagana, kterému pomohla se vyrovnat s rozporuplnou zkušeností jóga. A mluvit budeme i o životním koloběhu stromů.