POPULARITY
Categories
„Schůze dává smysl, není to žádná opoziční taškařice, jak se nám snaží kdekdo z koalice namluvit,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová. Vyplatilo se opozičním stranám svolávat mimořádnou schůzi Sněmovny? A neměl pravdu premiér Andrej Babiš, když předem označil schůzi za velký předvolební mítink? Poslechněte si rozhovor.
„Schůze dává smysl, není to žádná opoziční taškařice, jak se nám snaží kdekdo z koalice namluvit,“ říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová. Vyplatilo se opozičním stranám svolávat mimořádnou schůzi Sněmovny? A neměl pravdu premiér Andrej Babiš, když předem označil schůzi za velký předvolební mítink? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co s námi udělá les sežraný kůrovcem? A proč nás ta mladá smrčina, která ho nahradila, také znepokojuje? Filosofka Eliška Fulínová a ilustrátorka Magdalena Gurská se v živé epizodě Podhoubí z Mezinárodního festivalu ilustrace a komiksu, setkaly nad otázkou, která spojuje estetiku, vědu i každodenní zkušenost: jak vlastně vnímáme krajinu, která se kolem nás mění?
„Hlavním cílem je, aby město nebylo plné politické reklamy,“ říká lidovecký starosta František John, který v nadcházejících volbách kandiduje za hnutí Společně za Zábřeh.
Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropský byznys má spoustu silných stránek, ale zaostává v tom, co dnes generuje největší růst – tedy umělá inteligence, data, prostě inovace. Nápady přitom nechybí, naopak. Co s tím? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.
Ranní brífink Ondřeje Housky: Evropský byznys má spoustu silných stránek, ale zaostává v tom, co dnes generuje největší růst – tedy umělá inteligence, data, prostě inovace. Nápady přitom nechybí, naopak. Co s tím? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Říkal jsem si, že jestli mám těch deset let, tak bych to měl trochu rozjet,“ vzpomíná David Koller na dobu, kdy jako patnáctiletý slyšel, že se kvůli vrozené srdeční vadě možná nedožije pětadvaceti. Dnes s odstupem říká: „Užil jsem si to a pak jsem musel zase brzdit.“ Za sebou má desítky let na pódiu, euforii devadesátých let, hraní před Rolling Stones i dlouhou historii s Lucií. Když se jejich cesty rozešly, vnímal odchod z kapely jako osvobození. „Chcete někam pokračovat a vidíte, že ta kapela má jiné priority a vy chcete taky něco jiného, tak prostě odejdete,“ říká. Některé staré písně pro něj přitom zůstávají aktuální. Když při koncertu v Bardejově uviděl poblíž radnice velkou ruskou vlajku, rozhodli se zahrát Oheň. „Mrazilo mě z toho,“ popisuje. Politické písně už dnes do vlastní tvorby příliš tahat nechce - lidé podle něj přicházejí na koncert také proto, aby se bavili a deset skladeb o současném dění by je poslalo domů „jak zmlácené“. Potřebu veřejně se ozvat ale neztratil. Před volbami podle něj člověk může podpořit lidi, kterým věří a kdo se do veřejného dění vůbec nezapojuje, nemůže se pak divit tomu, co se stane. „Nějaký odboj je potřeba,“ říká a v souvislosti s děním kolem veřejnoprávních médií mluví dokonce o jejich „znásilnění“. Divokost minulých dekád přitom nepopisuje jen romanticky. Vzpomíná na večer, kdy se po koncertu a alkoholu pokoušel dostat do vedlejšího hotelového pokoje přes římsu a následná rvačka skončila zraněními. Proměnil se i jeho vztah k vlastním textům. Dnes už je prakticky nepíše a část těch starých hodnotí podstatně kritičtěji než dřív. „Některé texty by se nedaly dneska ani prezentovat,“ říká o tvorbě z dob Lucie. Nechce je označit přímo za mačistické, spíš za „hodně klučičí“. U písně Vona říká jó připouští, že se dnes pohybuje na hraně toho, co je ve veřejném prostoru ještě použitelné. „Bylo to myšlené jako vtip, ale dneska už to možná takový fór není,“ říká. Na nové tvorbě ho naopak přitahují texty žen. Baví ho podle jeho slov jejich jiná citovost a možnost podívat se na svět holčičíma očima. Přesto ani po desítkách let hudbu neopouští. Roky hraje se synem Adamem, vrací se k Jasné Páce a dál vydává nové věci. Únava ale přichází - když během jediného týdne odehrál pět koncertů, na tom posledním si podle svých slov říkal: „Co tady děláme? Proč to ještě dělám?“ Zároveň odmítá představu, že by budoucnost hudby měla patřit dokonale vyrobeným kopiím. Umělá inteligence ho provokuje právě tím, že podle něj skládá dohromady už existující nápady. Proč pro něj byl odchod z Lucie osvobozující? Kdy poznal, že musí kvůli alkoholu zabrzdit? Proč už nechce psát vlastní texty a co mu dnes vadí na některých těch starých? Kdy podle něj nastává čas na občanský „odboj“? A proč ho představa hudby vytvářené umělou inteligencí tolik dráždí? Poslechněte si celý rozhovor s Davidem Kollerem.
Menší strany vládní koalice chtěly snížit plánovaný schodek rozpočtu na příští rok. Nakonec vláda našla úsporu pouze tři miliardy korun a posílá ho do Sněmovny s deficitem 386 miliard. „Bylo mi jasné, že úspory budou v jednotkách miliard korun,“ potvrzuje poslanec a místopředseda rozpočtového výboru Patrik Pařil (ANO). „Je to trik na občany. Obáváme se, že schodek ještě poroste,“ kritizuje v pořadu Pro a Proti poslanec a člen rozpočtového výboru Jan Papajanovský (STAN). Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Vláda krotí ceny benzinu a nafty, ropa mezitím zlevňuje. Bylo správné zasáhnout právě teď? Co všechno ovlivňuje cenu pohonných hmot? A skutečně budou regulace platit jen v říjnu, jak si maluje vláda? Hostem Vinohradské 12 je Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Ptá se Matěj Skalický.
„Veřejná kritika soudní moci je legitimní, ale je třeba vidět, kdo a kde ta slova pronáší. Tady byla pronesena předsedou vlády. Když kritizuje konkrétní rozhodnutí občan někde v uzavřeném okruhu, je to něco jiného, než když je to proneseno tímto způsobem,“ říká k oficiálnímu prohlášení reagující na nedávná slova Andreje Babiše první viceprezident Soudcovské unie a místopředseda Krajského soudu v Praze Roman Lada. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Těžké kovy v usazeninách u ostrova Santorini (4:57) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Titan prozkoumá Vážka (23:32) – Homérova Odysseia, 1. část: Slepý pěvec? (28:26)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Těžké kovy v usazeninách u ostrova Santorini (4:57) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Titan prozkoumá Vážka (23:32) – Homérova Odysseia, 1. část: Slepý pěvec? (28:26)
Cestovatel a ultraběžec Jan Rendl se vydal do Jižní Ameriky oběhnout jezero Titicaca. Nejdřív cestoval po Peru a aklimatizoval se na velkou nadmořskou výšku v peruánských horách. Z bolívijské strany pak vyrazil na běh kolem slavného jezera v nadmořské výšce přes 3800 metrů nad mořem. Jak to dopadlo? Poslechněte si jeho vyprávění!Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Cestovatel a ultraběžec Jan Rendl se vydal do Jižní Ameriky oběhnout jezero Titicaca. Nejdřív cestoval po Peru a aklimatizoval se na velkou nadmořskou výšku v peruánských horách. Z bolívijské strany pak vyrazil na běh kolem slavného jezera v nadmořské výšce přes 3800 metrů nad mořem. Jak to dopadlo? Poslechněte si jeho vyprávění!
Dostala jsem pozvání do Husova sboru v Turnově: „Chceme to tu kulturně rozjet,“ řekl farář. „Týden po tobě tu bude Hutka. A přivez i pár obrazů.“
Ve středoafrických zemích jako Kongo, Kamerun nebo Čad bojují proti nelegálnímu lovu slonů. O tématu už natočili dva dokumentární filmy a teď chystají aukci, jejíž výtěžek půjde na další pomoc největším suchozemským tvorům. Organizace Save Elephants nyní díla tvořená známými českými umělci vystavuje v galerii Kodl. „Pojali to velmi rozmanitě. Z děl mám obrovskou radost, protože z toho jde cítit, že si tam každý našel to své,“ raduje se v Hovorech dokumentarista Lukáš Hodis.
Celou epizodu najdeš také na našem YouTube ZDARMA ▶️Na dnech Kladna jsme vyzpovídali s Vorazem Kempase!
Ve středoafrických zemích jako Kongo, Kamerun nebo Čad bojují proti nelegálnímu lovu slonů. O tématu už natočili dva dokumentární filmy a teď chystají aukci, jejíž výtěžek půjde na další pomoc největším suchozemským tvorům. Organizace Save Elephants nyní díla tvořená známými českými umělci vystavuje v galerii Kodl. „Pojali to velmi rozmanitě. Z děl mám obrovskou radost, protože z toho jde cítit, že si tam každý našel to své,“ raduje se v Hovorech dokumentarista Lukáš Hodis.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dostala jsem pozvání do Husova sboru v Turnově: „Chceme to tu kulturně rozjet,“ řekl farář. „Týden po tobě tu bude Hutka. A přivez i pár obrazů.“Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Patrně není osobnost, která by byla natolik spojena s Prahou a konkrétní legendou, jako je Rabi Löw. Moudrý pražský rabín měl stvořit Golema, což ví každý návštěvník i obyvatel Prahy. Jenomže ono to vše bylo patrně trochu jinak, a nejen s Golemem. Rabi Löw zemřel 17. září 1609. V Příbězích z kalendáře se možná dozvíte něco nového, ale jistě si upravíte povědomí o mnoha tvrzeních, která nejsou tak úplně jistá.
Patrně není osobnost, která by byla natolik spojena s Prahou a konkrétní legendou, jako je Rabi Löw. Moudrý pražský rabín měl stvořit Golema, což ví každý návštěvník i obyvatel Prahy. Jenomže ono to vše bylo patrně trochu jinak, a nejen s Golemem. Rabi Löw zemřel 17. září 1609. V Příbězích z kalendáře se možná dozvíte něco nového, ale jistě si upravíte povědomí o mnoha tvrzeních, která nejsou tak úplně jistá.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Saša Michailidis se ptá ilustrátorky Mariany Jirátové a Heleny Černohorské z nakladatelství Bylo nebylo. Festival LUSTR, tedy největší přehlídka současné autorské ilustrace, začne příští týden v Holešovické tržnici v Praze. Co všechno musí ilustrátor promyslet, než vznikne jediná stránka knihy? Jak se ilustrace potkává nebo pře s představou autora a nakladatele? Vyplatí se ještě nakladateli zaplatit si svého živého ilustrátora?
Saša Michailidis se ptá ilustrátorky Mariany Jirátové a Heleny Černohorské z nakladatelství Bylo nebylo. Festival LUSTR, tedy největší přehlídka současné autorské ilustrace, začne příští týden v Holešovické tržnici v Praze. Co všechno musí ilustrátor promyslet, než vznikne jediná stránka knihy? Jak se ilustrace potkává nebo pře s představou autora a nakladatele? Vyplatí se ještě nakladateli zaplatit si svého živého ilustrátora?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před skoro přesně dvěma měsíci se o prezidentovi vyslovoval premiér dost hrozně: podle něho se Petr Pavel na summit NATO v Ankaře „namontoval“ a šlo o „ostudu“, jakou prý Andrej Babiš (ANO) prorokoval. Po svém zvyku se vyjadřoval přepjatě: „Bylo to neuvěřitelně trapné, chodili za námi naši partneři a ptali se: Proboha, proč tady je, co tady dělá?“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V New Yorku nemůže člověk jen tak sedět a nic nedělat, tvrdí herec Karel Heřmánek mladší, který žije střídavě v Česku a ve Spojených státech. Před lety tam získal zelenou kartu. „Baví mě žít si vlastním životem a teď jsem si to našel v New Yorku,“ přibližuje v Osobnosti Plus. S kamarádkou v současnosti připravuje představení věnované Dopisům Olze, tedy listům, které psal své manželce z vězení Václav Havel. „Nechtěl, aby ho vězení změnilo. Ale ke změně došlo,“ soudí herec.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Host: ing. Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Do studia dorazila herečka Kateřina Marie Fialová, kterou nyní můžete vidět ve filmu Dokonalý den, kde si zahrála hlavní roli. Popsala také natáčení intimních scén a fungování intimních koučů, přičemž ocenila důvěru a skvělou atmosféru na place. Zavzpomínala na své působení na turné s Jiřím Kornem, kde zpívala, tancovala a stepovala, a přiznala, že má ráda náročné výzvy a ráda se posouvá za své hranice. Prozradila také, co ji čeká v následujících měsících. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.
„Bylo to nádherné a mám radost, že jsem dostal příležitost hrát v tomto skvělém představení,“ popisuje zpěvák Martin Pošta průběh prvního uvedení muzikálu Biograf láska II na scénu Divadla Kalich. Novinka s písněmi Hany Zagorové sklízí u diváků úspěch, ale pro známého zpěváka to byla i pořádná osobní výzva.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Výtah Respektu: V Bělehradě se lidé zkraje týdne loučili s usvědčeným válečným zločincem Ratkem Mladićem. Bylo mu 84 let, když na konci srpna zemřel ve vězeňské nemocnici v Haagu. Právě odtud o pár dní později zamířilo do hlavního srbského města letadlo, které přepravovalo Mladićovo tělo. Srbský ministr spravedlnosti totiž už předtím informoval, že muž, který zavinil tragickou smrt tisíců lidí, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami. I proto do Bělehradu zamířila Magdaléna Fajtová, která sledovala jak sobotní pietu, tak i pondělní pohřeb. Proč se ho zúčastnilo tolik lidí? Mohly by postoj k válečnému zločinci změnit příští generace? Poslechněte si v úterní epizodě.
LÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová říká, že mateřství pro ni znamená unést dvě pravdy najednou: být šťastná, že může být se svými dětmi a zároveň už s nimi někdy nechtít být. Po letošních prázdninách si musela na víkend odjet „najít sama sebe zpátky“. Mluví o tom, jak těžké je vedle dětí udržet práci, vlastní prostor i partnerský vztah a odmítá představu, že by se matka měla cítit provinile za to, že má chůvu nebo se vrátí do práce dřív, než společnost považuje za správné. Vrací se i ke svému dětství a rozvodu rodičů. Sama o sobě říká, že byla „až moc rozumné dítě“, které vnímalo bolest své matky. „Já byla opravdu to dítě, ze kterého se stal trochu ten dospělák,“ vzpomíná. Když mluví o své matce Ireně Obermannové a Václavu Havlovi připomíná, že její matku veřejnost výrazně odsoudila, zatímco Havel zůstával „pánem na piedestalu“. Jeho politický a kulturní význam nezpochybňuje, zároveň ale odmítá oddělovat veřejné zásluhy člověka od toho, jak se chová ke svým nejbližším. Podobně se podle Kohoutové změnil i pohled na obtěžování žen. Sama zažila situace, kdy kolega nebo kamarád řekl něco přes čáru, ona se tomu v tu chvíli zasmála a až později si uvědomila, že jí to vlastně příjemné nebylo. Vadí jí proto otázka, proč se ženy jednoduše neohradí. „Bylo by spíš fajn, kdyby to ti chlapy neříkali, než aby se holky musely umět bránit,“ říká. K překračování hranic a zneužívání se vrací také v nové písni Chatka číslo 25. Záměrně v ní není jasně řečeno, kolik je postavám let ani zda to, co se mezi nimi odehraje, naplňuje trestný čin. Řada žen jí ale podle jejích slov řekla, že z písně měla husí kůži nebo se jim z ní udělalo zle, protože jim připomněla situace, které zažily samy nebo jejich kamarádky. „Nedá se asi dělat nic jiného než o tom mluvit,“ říká Kohoutová. Čím dál víc přemýšlí také nad tím, jestli vůbec zveřejňovat své děti na sociálních sítích. Sama už řeší nejen zakrývání jejich obličejů, ale i to, co všechno lze z fotografie dítěte dohledat - třeba školu podle batohu nebo části budovy. Nerozumí lidem, kteří děti vědomě používají ke zvýšení dosahů nebo je dlouhodobě nechávají vyrůstat před očima sledujících. Instagram je přitom zároveň její pracovní nástroj, který podle svých slov musí používat mnohem víc, než by sama chtěla. Proč podle ní mateřství stále provázejí výčitky? Co si z vlastního dětství přenesla do vztahů? Proč nestačí učit ženy, aby se uměly lépe bránit? A kde vede hranice mezi sdílením rodinného života a vystavováním dětí na sociálních sítích? I o tom je rozhovor s Berenikou Kohoutovou.
„Když jsem byla malá, měla jsem potřebu všem vysvětlovat, že nemůžu za to, do jaké rodiny jsem se narodila. Bylo mi líto, že na mě bylo pohlíženo jako na rozmazlenou holku. Nemám ráda protekci a odmítám, kdyby se mi mělo dát něco zadarmo,“ vzpomíná herečka Anna Dvořáková, která pochází z herecké rodiny. Její mámou je Bára Munzarová, otcem Jiří Dvořák a prarodiči Jana Hlaváčová a Luděk Munzar. Jak na ně vnučka vzpomíná? A kdy zjistila, že ji herectví opravdu zajímá?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Za měsíc uplyne 31 let od otevření pražského Divadla Ungelt. Jeho zakladatel Milan Hein v rozhovoru s Adélou Gondíkovou zavzpomínal na Miloše Kopeckého, který mu kdysi řekl: „Žid a homosexuál v reálném socialismu neprorazí.“ Z nepříjemnosti se ale zrodilo přátelství, které stálo i u zrodu Ungeltu. Jaká byla letní oslava Heinova životního jubilea? Proč se rozhodl tak trochu předat otěže divadla a už jen dohlíží? A které období bylo pro něj nejtěžší?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dlouho spřádal pomstu, aby vyřešil milostný trojúhelník. Jeho absurdní plán, který vymyslel kvůli své žárlivosti, měl ale trhliny a nakonec ztroskotal. Bylo to hlavně díky spolupráci středočeských a karlovarských kriminalistů. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Po čtyřech dekádách komunistického režimu, který skončil v listopadu 1989, se objevily naděje, že budou potrestáni viníci zločinů. Tisíce nevinných lidí skončily na popravištích nebo na dlouhá léta v kriminálech, postiženy byly také jejich rodiny. Vyrovnání se s komunismem se ovšem ani po více než 30 letech nepodařilo. Jistou nadějí tak může být výsledek vyšetřování Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu týkající se justiční vraždy doktorky Milady Horákové.
Jaký byl Václav Havel, když proti němu místo politiků seděli rozhlasoví reportéři v pořadu Hovory v Lánech? Poslechněte si první díl seriálu Svět podle Havla očima tazatelů.
Buchty se tentokrát odehrávaly živě v rámci festivalu Colours of Ostrava. Hostem byl Honza Vojtko, psychoterapeut aka psychodědek a milovník rychlé mluvy a květáku.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Buchty se tentokrát odehrávaly živě v rámci festivalu Colours of Ostrava. Hostem byl Honza Vojtko, psychoterapeut aka psychodědek a milovník rychlé mluvy a květáku.
Tohle téma jsme v rámci našeho cyklu s historikem Lukášem Kubínem nemohli vynechat. Proč byli lidé ve starověku sexuálně svobodnější a je pravda, že LGBT je “vynálezem” moderní doby?Celou epizodu najdete na:forendors.cz/pandikralovnaherohero.co/podcastpribehy
Od roku 2013 působil jako zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, po 13 letech tuto pozici Štěpán Macháček opouští. Proč? „Už toho bylo hodně. Cestování, událostí, které nejsou tak hezké, a přesto přibývaly a musel jsem o nich dennodenně referovat,“ popisuje. Jaký je život v Káhiře? A patří Egypt k nejbezpečnějším zemím světa? Moderuje Libor Bouček.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Od roku 2013 působil jako zpravodaj Českého rozhlasu na Blízkém východě, po 13 letech tuto pozici Štěpán Macháček opouští. Proč? „Už toho bylo hodně. Cestování, událostí, které nejsou tak hezké, a přesto přibývaly a musel jsem o nich dennodenně referovat,“ popisuje. Jaký je život v Káhiře? A patří Egypt k nejbezpečnějším zemím světa? Moderuje Libor Bouček.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.Jirka Doležal splňuje vše, a proto je za sedmiletou existenci podcastu hostem již poněkolikáté. Známe se pětatřicet let, od roku 1990 takzvaně od vidění, nejčastěji v někdejší Národní knihovně, a v roce 1991 jsme oba zhruba ve stejnou dobu nastoupili do Reflexu. Pro mě byla práce novináře v podstatě splnění dětského snu. Pro Jirku nevím, on sám říká, že do novinařiny šel s jediným úkolem, a to zlegalizovat marihuanu. Před dvěma lety prohlásil, že už novinář není.Co dělá dnes? Fotí kavky na Kulaťáku. Vyhnaly odtamtud krysy, teď se schyluje k válce s holuby a Jirka fandí kavkám. Píše haiku, která ho napadají v tramvaji číslo 12: první dva řádky přijdou samy, třetí se dodělává. A haiku také vystavuje, lépe řečeno vystavoval. Na dřevěných sloupech kavárny Šesťák na Vítězném náměstí visela kakemona s jeho verši a on to považuje za největší průnik své tvorby do veřejného prostoru za celý život. K tomu si vydal bibliofilii v nákladu padesáti podepsaných a číslovaných výtisků. A až ho haiku přestanou napadat, což se prý od vydání knížky děje, vrátí se k broušení mečů.Jirka si do studia přinesl domácí úkol: vyvracení předsudků. Takže za prvé, mladá generace nejsou sněhové vločky. Ti povedení jsou o deset kilometrů dál, než jsme byli my. A za druhé, v Česku je neuvěřitelný intelektuální potenciál, jenže ho neumíme využít: viz Tomáš Mikolov, špičkový vědec, který se vrátil z amerických AI laboratoří do Prahy a pět let tu nedostal grant. Poslouchejte.Mluvili jsme o tom, že se díky AI možná blížíme civilizačnímu zlomu, a Jirka nahlas přemýšlí, co by to udělalo se všeobecným volebním právem. Povídali jsme si taky o inteligenčních testech pro chobotnice a o tom, jak by v nich dopadli někteří voliči. A mlivili jsme taky o smrti. A přesto to bylo překvapivě veselé vyprávění. Dozvíte se v něm , proč zkrachovala Jirkova rozvodová poradna a jaké ponaučení si z toho odnesl. Je to trochu zábavné a trochu dojemné.Já ještě připomínám, že pro vás v Inspirujse připravujeme nové workshopy na podzimní měsíce. Chceme ukazovat, k čemu AI používat a k čemu spíš ne, a jak hledat smysl v života v éře, kdy AI bude spousty věcí dělat líp než my. Zní to vznešeně, ale budeme to ukazovat zcela prakticky, na to, jak jsme AI zařadili do života my.Na září jsou už vyhlášené veřejné workshopy AI Masterclass a vibecoding pro neprogramátory, který dělám s Pavlem Kasíkem, tak se včas registrujte.Ale teď už přeju fajn poslech podcastu s Jirkou Doležalem.
Před 40 lety se na pražské Štvanici odehrál jeden z nejslavnějších tenisových soubojů. Československý tým s Hanou Mandlíkovou a Helenou Sukovou se ve finále Poháru federace utkal s Američankami Chris Evertovou a Martinou Navrátilovou, která se poprvé od emigrace vrátila do Československa. Jak Hana Mandlíková vzpomíná na zápas, ve kterém domácí publikum fandilo hlavně její soupeřce? „Bylo mi to nepříjemné, ona si ale potlesk zasloužila,“ říká čtyřnásobná grandslamová vítězka.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Před 40 lety se na pražské Štvanici odehrál jeden z nejslavnějších tenisových soubojů. Československý tým s Hanou Mandlíkovou a Helenou Sukovou se ve finále Poháru federace utkal s Američankami Chris Evertovou a Martinou Navrátilovou, která se poprvé od emigrace vrátila do Československa. Jak Hana Mandlíková vzpomíná na zápas, ve kterém domácí publikum fandilo hlavně její soupeřce? „Bylo mi to nepříjemné, ona si ale potlesk zasloužila,“ říká čtyřnásobná grandslamová vítězka.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V komunistickém Československu pro hvězdnou kariéru stačilo být věrným a oddaným komunistou, mít správný třídní původ a dotyčný měl – jak se říká, vystaráno. Důkazem je Ludvík Hlavačka: nevzdělaný, neprofesionální a jeho příběh lemují nejrůznější mezilidské „hnusárny“. Vyučený karosář se za pouhých pět let stal generálmajorem, velitelem speciálního vojska Pohraniční stráže a náměstkem ministra vnitra.
Na Červenohorském sedle v Jeseníkách byla v sobotu tradiční preventivně bezpečnostní akce zaměřená na motorkáře. Právě tento úsek je mezi motorkáři hodně oblíbený.
Ukrajinské letadlo na letišti Lipsko/Halle, u kterého se našel dron s výbušninou, bylo naložené municí. „Rusko se zřejmě chystá na útok pod falešnou vlajkou. Maskování se stalo cílem ruské hybridní války,“ komentuje v pravidelném pořadu Radiožurnálu Co se děje se světem odborník na mezinárodní vztahy a bezpečnost Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.
Celkem 65 mrtvých. To byl výsledek největší důlní tragédie v novodobých dějinách. Stala se v září 1981 na Mostecku v litvínovském hnědouhelném revíru Mostecké pánve v tamním dole Pluto. Zároveň je tato tragická událost upozorněním na to, jakou hodnotu měly v éře komunistického státu lidské životy. Opomenout nelze ani pohodlí a laxnost těch, kteří zavinili to, že viníci nebyli potrestáni ani v době, kdy už nerozhodovala komunistická strana.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Byla to velká sláva, když se v létě 1971 mohli řidiči poprvé projet po prvním úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic. Bylo to sice jen prvních 21 kilometrů a, jak vtipně konstatoval dobový filmový týdeník, dálnici bylo možné projet dřív, než řidič dokouřil cigaretu. Československo mělo v té době v délce dálniční sítě co dohánět, což se ovšem nezměnilo dodnes.
„Když jsem začal s koňským pólem, byl jsem jím opravdu hypnotizován a řekl jsem si, že toto chci strašně dělat. Ale je pravda, že je to finančně náročný sport,“ přiznává hráč, trenér a komentátor koňského póla Jan Zavázal. Jak se k neobvyklé disciplíně dostal? Jak složitá jsou její pravidla? A kde hledat historii koňského póla v Čechách? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Co udělá s cenou pohonných hmot konec její regulace ze strany vlády? Jak vážný je pro ruské podnikatele víkendový útok na logistická centra společnosti Wildberries? A jak se letošní mistrovství světa zapíše do dějin fotbalových šampionátů?