Podcasts about bylo

Jak s odstupem hodnotí svůj krok? Bylo to fér ke kolegům a k ČT? A kdy a kde se chce vrátit k novinářské práci? Moderuje Tomáš Pancíř.

Před 165 lety, v březnu 1861, zrušil ruský car Alexandr II. ve své říši nevolnictví. Mužici se už nemohli prodávat mezi statkáři, směli se ženit dle vlastního výběru, nemuseli se bát, že opilý nebo sadistický pán jejich rodinu rozdělí nebo utýrá k smrti. Byl to jediný okamžik v dějinách, kdy Rusko předstihlo Ameriku. Tamní otroctví se definitivně zrušilo o čtyři roky později.

Dnes k nám zavítal velký youtuber Vítek. Probrali jsme začátky na youtube, přespávání na divných místech, vyměňování aut, nový dům a auto, investice a divný věci, který si do videí nakoupil.

Už je to hodně dávno, ale ne zas tak, abych si to nepamatoval. Vyrůstal jsem na sídlišti v pohraničí, byly to nově postavené paneláky, dole byla fabrika, téměř všichni obyvatelé toho sídliště tam pracovali. Bylo to vzorové komunistické sídliště, hlavní ulice se jmenovala V. I. Lenina, slavil se První máj, VŘSR a takové věci. Bylo to v pohraničí, takže to mělo přídech exotiky, jehož výrazným zdrojem byli Romové. Ti ovšem nebydleli na sídlišti, nýbrž jim byla dána k užívání od odsunu Němců neobydlená osada Smolná-Pechbach. Trochu si vzpomínám na jejich příjezd na začátku sedmdesátých let. Přijela, či lépe řečeno na valnících byla dovezena celá romská osada, pravděpodobně z východního Slovenska. Vysazena byla do stále ještě asi zachovalých domů po Němcích a ponechána svému osudu. Za několik let zbyly z těch solidních domů jen holé zdi. Pak jednoho dne opět přijely vozy, naložily osadu a odvezly ji zase o kus dál. Volných domů v různých polozaniklých obcích bylo v té době ještě plno.V devadesátých letech, to už jsem tam nežil, došlo k tomu, k čemu i jinde: ta velká fabrika se změnila v malou fabričku, takže mnoho lidí ze sídliště odešlo, takže se uvolnily byty, které se dostaly do rukou tzv. obchodníků s chudobou – ti do nich stěhovali převážně romské rodiny, které vystěhovali z měst, v jejichž často historických domech Romové za socialismu bydleli. V obci se začala měnit skladba obyvatelstva, což vyvolávalo napětí. Začalo se o ní psát i v celostátních médiích. Vzpomínám si, jak tam kvůli reportáži odjel spisovatel Jáchym Topol, jenž když se vrátil, udiveně pravil: Jiří, to jsem nevěděl, že jsi Rom, ty jsi bílý cikán. A já se k tomu hrdě hlásil a říkal mu, neser se do nás, gadžo! Prý se i tehdy ujalo jméno Romava. To město či městečko se jmenuje Rotava – a já tady vítám dlouholetého starostu toho města, pana Michala Červenku.Já už dávno nemám Rotavě do jejích záležitostí co mluvit. Moje pozorování nejsou jiná než krátce návštěvnická. Přijedu na Rotavu jednou za čas, projdu se po starých místech, skoro už nikoho nepoznávám, snad jen rozeznávám rysy rodičů ve tvářích jejich dětí. A samozřejmě potkávám dost Romů, kteří rádi postávají venku, neboť je to družný lid. Ale tvrdím, že Rotava má daleko do ghetta, do vyloučené komunity, že o nějakém Chanově se tady nedá mluvit. Zřejmá je naopak snaha udržet tady snesitelné žití a soužití pro všechny. Nebo skoro pro všechny.Ten rotavský model mi připadá tak zajímavý, že jsem s ním chtěl seznámit jednak své posluchače, ale také své hosty: takže vedle pana Červenky tady sedí Radek Burda, který je sice fotograf, ale také podnikatel se sociálním bydlením v Ústí nad Labem, městě se spoustou sociálně vyloučených lokalit, v nichž se tedy Radek Burda pohybuje. Dále Jan Milota, což je sociální pracovník, aktivista, jeden ze zakladatelů Platformy pro sociální bydlení s programem Housing First, tedy Bydlení především, jež se snaží nalézt byty pro ty, kteří o ně přišli nebo se k nim nikdy ani nedostali a hrozí jim, že skončí na ulici, nebo už na ní jsou. A nakonec Pavel Veleman, sociální pracovník, který se myslím na Praze 7 snaží o totéž. A já bych dal první slovo panu starostovi, aby nám řekl něco o Rotavě a o tom, jak v takovém příkladném městečku, vystaveném sociálně-demografickým nárokům, udržet obyvatelský smír a neztratit přitom lidskost. A ostatní poprosím, abyste se vyjádřili, jaká je vaše zkušenost se snahou o totéž. O smír a lidskost.

Ve slezské Opavě má divadlo víc než dvousetletou tradici a podle něj je to takový malý zázrak. „Máme činohru, operu, muzikál i malý balet a sto šedesát sedm zaměstnanců, což není mnoho. Když se ponoříte do nějakých vyhledávačů, zjistíte, že má naše divadlo nejmenší rozpočet, že je jedno z nejmenších. A zároveň by ty vyhledávače řekly, že jsme v posledních dvou letech dvakrát získali nominaci na Thálii,“ popisuje ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranním hostem na Frekvenci 1 byla herečka Andrea Černá. Tu si jistě pamatujete z pohádky Princezna ze mlejna v roli legendární Elišky. Dnes jí ale můžete vidět třeba v Divadle na Vinohradech, kde ztvárňuje postavu Hany ze stejnojmenného románu spisovatelky Aleny Mornštajnové. „Každou inscenaci vzdáváme hold všem duším, za které bylo rozhodnuto a které se nemohly rozhodnout samy,“ říká o silném představení. S Lubkou a Mírou také mluvila o rekonstrukci domu, poezii a psaní básní nebo o na inscenaci Hermína v Činoherním klubu. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Záznam našeho živého vystoupení ze 4.března 2026 v Divadle Palace na Václaváku.V první části jsme položili prst na tep doby, potom probrali, jak by se měli k AI postavit jednotlivci, státy a EU a také došlo na otázku, zda je americká demokracie skutečně padlá.Bylo v podstatě plno, atmosféra byla úžasná, děkujeme, že jste přišli a na viděnou tento týden v Plzni! Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Vztah s rodiči v životě člověka ovlivní úplně všechno. To, jak umí projevit lásku, hrdost, jaká vloží do potomka očekávání a jestli ho přijmou takového, jaký je. Potýkáme se s tím všichni a stejně jako my to museli zvládat i géniové, králové a vojevůdci. Naše druhá terapie historií s Lukášem Kubínem je tady :)Celou epizodu najdete na:herohero.co/podcastpribehyforendors.cz/pandikralovna

Konflikt mezi Izraelem, Spojenými státy a Íránem může skončit teprve ve chvíli, kdy přestane bombardování. V rozhovoru pro Echo Prime Time to uvedl arabista Petr Pelikán, podle něhož je zároveň velmi nejasné, jaké konkrétní požadavky vlastně Západ vůči Teheránu má. Írán je podle něj navíc země, kterou je téměř nemožné vojensky obsadit. „Podle mě to skončí v okamžiku, kdy přestanou bombardovat Američané a Izraelci. Jakmile přestanou házet rakety a bomby, konflikt skutečně skončí,“ řekl Pelikán.Podle něj zatím není jasné, jaké konkrétní ultimátum vlastně Írán dostal. „Slyšeli jsme různé věci – jaderný program, balistický program, ukončení podpory teroristických skupin nebo demokratizaci země. Ale žádný ucelený dokument s požadavky vůči íránskému státu jsme zatím neviděli,“ uvedl.Pelikán také upozornil, že zabití nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího by režim nutně nezlomilo. Podle něj se na předání moci připravovalo už delší dobu vzhledem k jeho věku. „Bylo mu přes osmdesát let, takže jednání o nástupnictví probíhala dlouhá léta. Jen se to urychlilo a přibyl k tomu ještě jeden moment, stal se z něj mučedník,“ řekl.Zahraniční útoky však podle Pelikána mohou část společnosti naopak stmelit. Íránci jsou podle něj velmi silně nacionalisticky založení.Představa, že by země mohla být vojensky obsazena podobně jako Irák po americké invazi, je podle něj nereálná. „Írán je obrovská, hornatá země s téměř sto miliony obyvatel. Tu prostě nemůžete okupovat,“ řekl.Podle Pelikána je také sporné, zda jsou skutečným hybatelem konfliktu Spojené státy. „Já se domnívám, že hybatelem tohoto konfliktu není Amerika, ale Izrael. Spojené státy jsou v tomto případě spíš jeho vehikulem,“ uvedl.Írán podle něj navíc v současnosti nemá žádné skutečné spojence. „Rusko nikdy nebylo skutečným spojencem Íránu. Íránci mají dlouhou historickou paměť a Rusko i Británii vnímají jako tradiční nepřátele. A Čína kvůli Íránu do války nepůjde,“ dodal.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Ve Vltavínu uslyšíte další připomínku událostí padesátých let minulého století – příběhy dvou mužů, Jana Maška a Jaroslava Kasky. Za to, že pomáhali lidem z republiky, strávili mnoho let za mřížemi.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Ve Vltavínu uslyšíte další připomínku událostí padesátých let minulého století – příběhy dvou mužů, Jana Maška a Jaroslava Kasky. Za to, že pomáhali lidem z republiky, strávili mnoho let za mřížemi.Všechny díly podcastu Vltavín můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Klementinum se rozkládá na dvou hektarech. Po Pražském hradě je tak druhým největším stavebním komplexem v Praze. Po celá staletí bylo živým centrem vzdělání. Návštěvníci se mohou projít celým jeho areálem a prohlédnout si třeba barokní knihovní sál s přibližně 25 tisíci svazky. Nebo přes Meridiánovou síň s dobovými astronomickými přístroji vystoupat na Astronomickou věž. Pohled z ochozu odpoví na otázku, proč se Praze říká stověžatá.

Přírodovědci před lety sice hlásili, že je úbytek žab, to se ale zlomilo. „Předloni to bylo kolem 11 000, loni už 13 000, takže si myslím, že letos bude ještě víc,“ usuzuje ochránce Jordan Chmelíček.

Všichni, ať už jsme věřící nebo nevěřící, každý asi známe příběh z Bible o Mojžíšovi, o tom, jak vyvedl izraelský lid z Egypta, a spolu s tím i příběh o hořícím keři. V tomto příběhu je důležitý moment, kdy Bůh k Mojžíšovi mluví skrze keř, který hoří a nadpřirozeně neshoří. Mojžíš Boha nevidí, slyší však zřetelně jeho hlas, který ho povolává do velkých věcí. Povolává ho, aby se vrátil do Egypta a tentokrát ne svou silou, ale Boží mocí, pomohl Hebrejům vyjít z egyptského otroctví. Hořící keř je často symbol toho, jak může Bůh k lidem nadpřirozeně, ale velmi hmatatelně, mluvit. Jaký je váš hořící keř? Nepropásli jste ho? Je vůbec nějaký, má smysl na něj čekat? Není sobecké ho vůbec pro sebe vyhledávat? A ta největší otázka – Jaké je vaše povolání? Bylo by krásné, kdyby existoval jednoduchý návod, každý si ale svou cestu potřebuje najít sám.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Izrael a Spojené státy tvrdě udeřily na Írán. Jaká je strategie Donalda Trumpa na Blízkém východě? V Evropě se mezitím rozpadá i zbytek shody. Španělský premiér Pedro Sánchez postup USA blokuje a kritizuje. Řešíme také aktuální situaci ve sněmovně. Bylo by pro českou společnost i politiku nejlepším řešením, kdyby prezident kauzu Čapí hnízdo ukončil abolicí? Vláda kličkuje kolem rozpočtu na obranu a ministr zahraničí Petr Macinka ve sněmovně trollí prezidenta Pavla ostentativním listováním ve výtisku Rudého práva.Poslední lístky na MASHUP: https://goout.net/cs/listky/mashup-2026-novy-svet-x-insider-x-bruselsky-diktat/xeljb/⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Mladá sympatická herečka pochází ze Vsetína, žije v Praze a dojíždí do Městského divadla v Mostě jako stálá členka souboru. Aktuálně zkouší zatím svou nejtežší divadelní roli. Jako činoherní herečka kývla na roli Sophie v muzikálu Mamma Mia! Velkou výzvou pro ní je především zpěv, se kterým do téhle doby neměla žádné zkušenosti. A s tancem si také nikdy netykala. Jak to nakonec zvládla? Jakého dalšího koníčka má Kateřina Hlubíková vedle herectví? Koho uvidíme v dalších muzikálových rolích a proč by si divák neměl představení Mamma Mia! v mosteckém divadle nechat ujít. Nejen to se dozvíte v dnešním Ponte reports. 

Do jaké míry Češi kolaborovali s Hitlerem? Dokázali projít obdobím Protektorátu Čechy a Morava se ctí? A jak se vlastně lidem tehdy žilo? Polský historik Piotr Majewski, odborník na české dějiny, napsal další skvělou knihu. Jmenuje se Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti: Protektorát Čechy a Morava, 1939-1945. V roce 2025 ji vydalo nakladatelství Argo.

Vedení základní školy v České Vsi na Jesenicku plánuje na konec března otevření druhého pavilonu, který se dočkal obnovy po předloňských záplavách. Likvidace škod po velké vodě ale ještě nekončí.

Herec, bavič a dlouholetá tvář dětského světa. Michal Nesvadba je spojený s Kouzelnou školkou tak silně, že pro mnohé generace zůstává symbolem dětství.V rozhovoru s Denisou Roubalovou a Annou Marií Huškovou mluví o tom, podle čeho si vybírá děti z publika a proč je práce pro dětského diváka možná tou nejnáročnější ze všech. Vzpomíná i na vlastní dětství, na to, co si z něj nese dodnes. Jak vzpomíná na Kouzelnou školku? A proč začal na sociální sítích tvořit jako Master Tapeman? Na to a mnohem víc se ptají moderátorky Denisa Roubalová a Anna Marie Hušková v Kampusu Hybernská. Přejeme příjemný poslech.Nahráváno 3. prosince 2025 ve studiu Kampusu Hybernská.

Hrozivé koncentrační tábory zřídili nacisté v období 2. světové války a některé i před ní. Právě tam byli transportováni lidé, kteří byli označeni za nepřátele nacistů. O to překvapivější jsou poznatky historického bádání: do „koncentráku“ se dostaly i konfidentky a udavačky gestapa.

Hořící auta, zabarikádované silnice, chaos, násilí. Dopadení muže, který si říkal El Mencho, nebylo jen koncem jednoho z nejmocnějších narkobaronů planety. Bylo rozbuškou.

Hořící auta, zabarikádované silnice, chaos, násilí. Dopadení muže, který si říkal El Mencho, nebylo jen koncem jednoho z nejmocnějších narkobaronů planety. Bylo rozbuškou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řada diváků si Filipa Tomsu pamatuje z filmu, z divadla či seriálů. Teď ho potkáte v uniformě profesionálního hasiče. „Lidi mě pořád vnímají jako herce, ale fakt je, že se té profesi už asi pět let v podstatě nevěnuju,“ vypráví Filip Tomsa, který je zároveň milovníkem létání. „Dětské sny se ubíraly k vojenskému pilotovi. Fascinovala mě rychlost, stíhačky. Ale pochopil jsem, že bych nebyl dobrý vojenský pilot. Měl bych problémy s posloucháním rozkazů, které by se mi nelíbily.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řada diváků si Filipa Tomsu pamatuje z filmu, z divadla či seriálů. Teď ho potkáte v uniformě profesionálního hasiče. „Lidi mě pořád vnímají jako herce, ale fakt je, že se té profesi už asi pět let v podstatě nevěnuju,“ vypráví Filip Tomsa, který je zároveň milovníkem létání. „Dětské sny se ubíraly k vojenskému pilotovi. Fascinovala mě rychlost, stíhačky. Ale pochopil jsem, že bych nebyl dobrý vojenský pilot. Měl bych problémy s posloucháním rozkazů, které by se mi nelíbily.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Řada diváků si Filipa Tomsu pamatuje z filmu, z divadla či seriálů. Teď ho potkáte v uniformě profesionálního hasiče. „Lidi mě pořád vnímají jako herce, ale fakt je, že se té profesi už asi pět let v podstatě nevěnuju,“ vypráví Filip Tomsa, který je zároveň milovníkem létání. „Dětské sny se ubíraly k vojenskému pilotovi. Fascinovala mě rychlost, stíhačky. Ale pochopil jsem, že bych nebyl dobrý vojenský pilot. Měl bych problémy s posloucháním rozkazů, které by se mi nelíbily.“

„My jsme šli do rizika, že jsme velká pojišťovna, že jsme takovou veřejnou státní pojišťovnou, že je to naše povinnost. Bylo to rozhodnutí, řekněme, emotivně laděné. Nakonec se ukázalo, že byznysově je správné,“ ohlíží se za přijetím uprchlíků z Ukrajiny do systému pojištění dnes již bývalý ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Proč po třinácti letech ztratil důvěru ministra zdravotnictví? Musí se největší pojišťovna na českém trhu obávat reputačního rizika?

„My jsme šli do rizika, že jsme velká pojišťovna, že jsme takovou veřejnou státní pojišťovnou, že je to naše povinnost. Bylo to rozhodnutí, řekněme, emotivně laděné. Nakonec se ukázalo, že byznysově je správné,“ ohlíží se za přijetím uprchlíků z Ukrajiny do systému pojištění dnes již bývalý ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Proč po třinácti letech ztratil důvěru ministra zdravotnictví? Musí se největší pojišťovna na českém trhu obávat reputačního rizika?

„My jsme šli do rizika, že jsme velká pojišťovna, že jsme takovou veřejnou státní pojišťovnou, že je to naše povinnost. Bylo to rozhodnutí, řekněme, emotivně laděné. Nakonec se ukázalo, že byznysově je správné,“ ohlíží se za přijetím uprchlíků z Ukrajiny do systému pojištění dnes již bývalý ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. Proč po třinácti letech ztratil důvěru ministra zdravotnictví? Musí se největší pojišťovna na českém trhu obávat reputačního rizika?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel strávil skoro šest let v ochranné a ústavní výchově poté, co už jako dítě páchal násilnou trestnou činnost. Druhý díl dokumentární série Z pasti sleduje jeho příběh a ptá se, jestli je možné zastavit cestu mladistvých, která jinak často končí ve vězení.

Co se vlastně stalo 25. února 1948? Už jen pojmenování tehdejších událostí není zcela jednoduché. Někteří konstatují, že to byl puč, jiní mluví o převratu, násilném převzetí moci nebo o řešení tehdejší politické krize.

Byl to jeho dvacátý a poslední start na olympiádě a jen tak na něj biatlonista Michal Krčmář nezapomene. Sice v italské Anterselvě nezískal medaili jako před osmi lety v Koreji, ale i se šestým místem byl po závodě s hromadným startem spokojený. I v samotném závěru za nesnadných větrných podmínek měl pořád ještě naději na stupně vítězů. „Vanulo to do mě a zkrátka jsem to nedokázal udělat líp. Bylo to plné zvratů, nahoru dolů, ale bylo to krásné,“ popisuje.

„Nic víc jsem neměla než vědu – sedm dní v týdnu jsem byla pořád v laboratoři – teď vidím, že to byla zvláštní faleš, ve které jsem žila. Bylo to v jednu chvíli smutné, ale teď už to mám za sebou. Věda mě opravdu zklamala,“ říká molekulární bioložka Soňa Peková v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 20.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Před dvěma týdny prohlásil, že přepracovaný návrh státního rozpočtu je protizákonný, šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ve speciálu podcastu Kecy a politika s ním probíráme postavení jeho úřadu, který má vykonávat nezávislý dohled nad rozpočtovou politikou a být svým způsobem hlídačem rozpočtové disciplíny. Po tomto prohlášení následovala poznámka Andreje Babiše, že by jeho úřad mohl být zrušen. To následně potvrdil náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD).O co jde? Jaké má pravomoci tento úřad a jak se liší od podobných institucí v evropských zemích? Proč Česko nevytváří rezervy, když ekonomika roste o pěkných 2,6 procenta HDP? Jak vnímá Hampl sousední Německo, které se podle něj změnilo z rozpočtového jestřába v ekonomiku, která se nedávno poměrně hodně zadlužila? Jak by měl být ideálně složen státní rozpočet? Je zdravé, když většinu rozpočtu tvoří penze a sociální dávky? Bylo by vhodné znovu vrátit superhrubou mzdu? Měli by čeští politici disciplínu a byli by schopni tyto nové prostředky vyčlenit pouze na silniční a železniční infrastrukturu? A přivede do rozpočtu nové příjmy elektronická evidence tržeb (EET), kterou nedávno představila Alena Schillerová?

Bylo 13. července 1943, když zhruba 1500 německých vojáků napochodovalo do obce Český Malín na Volyni. Obyvatele vyhnali na náměstí a muže oddělili od žen a dětí. 400 lidí upálili, zastřelili nebo ubili pažbami ubraní. Jaký byl důvod nacistického řádění v české obci? A jak na tragické události vzpomínají pamětníci? Poslechněte si bonusový díl Hlasů paměti s novinářkou Lucií Korcovou a ředitelem Post Bellum Mikulášem Kroupou.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce po vzoru Francie a Austrálie zakázat dětem do 15 let přístup k sociálním sítím. Zlepšilo by to jejich duševní zdraví? „Bylo by to prospěšné,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus psycholožka Helena Horálek z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Můžeme se bavit o regulaci. Pro zákaz jako takový bych se nevyslovil,“ míní datový analytik projektu Zdravágenerace.cz Petr Baďura z Univerzity Palackého v Olomouci.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Seznam nepřátel komunistického Československa zahrnoval i některé bývalé prominenty a ty, kteří pomáhali s nasazením vytvářet tento režim. Patřil mezi ně Jiří Pelikán (1923–2003), posléze výrazná osobnost našeho exilu a vydavatel časopisu Listy. K pokusům o dehonestaci Československu včetně nestoudných lží o něm se tak přidaly akce Státní bezpečnosti (StB). Jedna z nich se jmenovala Vampír II., StB se jejím prostřednictvím vrátila k metodám krutých stalinistických 50. let.

„Mně jde hlavně o tu legraci, do tanečních jsem chodil někdy před třiceti čtyřiceti lety, takže pro mě to bylo spíš oživení,” popisuje nadšený Roman.

Bylo pozdní valentýnské odpoledne, ideální čas na kávu, pocit falešného klidu a hřejivou iluzi, že člověk má všechno hotové. Honza seděl, užíval si prázdné todo listy v hlavě; a přesně v ten moment mu to došlo: znělka i synopse k poslednímu dílu Středověku nikde. Přitom ten díl už pár dní leží v inboxech a čeká jen na to, až se někdo uráčí ho poslat do světa.Otevírá poznámky na iPhonu. Nic. Prázdno. Snaží se rozpomenout, o čem ten díl vlastně byl, marně. Mentální bílá stěna. Ví jen, že bylo teplo, on se stihl najíst, a zbylí dva členové středověké bandy v heroickém boji s kaloriemi a stárnutím nedali do pusy ani hranolku. Výsledkem je historicky první nealko Středověk. Možná dokonce první díl v dějinách podcastu, který přežil jen o vodě a bezcukrovém soft drinku. Smutné. Nebo zodpovědné. Těžko říct.Výsledkem je zas Středověk, jak ho znáte. Jen tentokrát bez alkoholu, zato s klasickou dávkou chaosu a sebeklamu. 

Bylo to pár let po vzniku republiky, kdy se demokracie v Československu ocitla v krizi. Snažili se toho využít i nastupující fašisté, pod vlajkou nacionalismu namířeného jak proti německým, tak židovským spoluobčanům. Řešení na demokratickém půdorysu nejsou jednoduchá, možná o to svůdnější bývá volání po vládě „pevné ruky“. Ovšem jak už to bývá, ta lehká a zdánlivě jednoduchá řešení vlastně neexistují.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.