Podcasts about jedn

Aleš Klose ve svém životě kombinuje na první pohled rozdílné světy – architekturu, železniční modelářství a hudbu. V pořadu Kdo umí, ten umí vypráví o své profesi i koníčcích. Jedním z překvapivých přiznání je, že pro architekta bývá vůbec nejtěžší navrhnout vlastní dům.

Jedną z propozycji walki z niską dzietnością w Polsce jest wypłata ponad 200 tys. zł wsparcia na dziecko. Koncepcja przygotowana przez Klub Jagielloński zakłada skumulowanie świadczeń takich jak 800+.

Historický původ obce Čečelice na Mělnicku dokládá řada památek, mezi nimiž vyniká kostel sv. Havla s románským jádrem ze 12. století. Krajinu v okolí obce v průběhu staletí formovalo osídlení a lidská činnost, jejíž stopy můžeme nazvat pamětí krajiny. Jedním z významných bodů této paměti bývala kaplička Panny Marie Na Pískách, která stávala na křižovatce cest vedoucích do vsi. Chátrala, pak ji zbořili a nedávno na stejném místě vyrostla kaplička nová.

Ján 12,27-36 27 Teraz je moja duša vzrušená. Čo mám povedať: Otče, zachráň ma pred touto hodinou? Ale veď práve pre túto hodinu som prišiel. 28 Otče, osláv svoje meno!“ Tu zaznel z neba hlas: „Už som oslávil a ešte oslávim.“ 29 A zástup, ktorý tam stál a počul to, hovoril: „Zahrmelo.“ Iní vraveli: „Prehovoril k nemu anjel.“ 30 Ježiš povedal: „Nie kvôli mne zaznel tento hlas, ale kvôli vám. 31 Teraz je súd nad týmto svetom, teraz bude knieža tohto sveta vyhodené von. 32 A ja, keď budem vyzdvihnutý zo zeme, všetkých pritiahnem k sebe.“ 33 To povedal, aby naznačil, akou smrťou má zomrieť. 34 Zástup mu odpovedal: „My sme počuli zo Zákona, že Mesiáš zostane naveky! Ako to, že ty hovoríš, že Syn človeka musí byť vyzdvihnutý? Kto je to ten Syn človeka?“ 35 Ježiš im povedal: „Ešte krátky čas je svetlo medzi vami. Kráčajte, kým máte svetlo, aby vás nezastihla tma, lebo kto potme kráča, nevie, kam ide. 36 Kým máte svetlo, verte v svetlo, aby ste sa stali synmi svetla!“ Keď to Ježiš povedal, odišiel a ukryl sa pred nimi. Aby ste boli synovia Svetla! Žiť vo Svetle – to by sme chceli. Prečo sa nám to však nedarí? Jedným z dôvodov je to, že tu pôsobí aj Boží (a náš) nepriateľ, satan, knieža tohto sveta. Snaží sa nás ovplyvňovať tak, aby sme si Božieho Syna Ježiša Krista ani nevšímali, nedôverovali Mu a nerešpektovali Ho a aby sme tak ostali v jeho (diabolskej) pasci – vo tme. Takto „zatemnil boh tohto sveta myseľ neveriacich, aby sa im nerozsvietilo svetlo evanjelia o sláve Krista, ktorý je obraz Boží“ (2Kor 4,4). Ale „kto chodí v tme, nevie, kam ide“ (v.35). Veď ako často si (pod vplyvom satana) ešte aj namýšľame, že práve vtedy sme slobodní, keď si chodíme po svojich cestičkách, že Božie Slovo máme podľa svojho (obmedzeného) rozumu posudzovať a čomu nerozumieme, tomu ani neveriť a nerešpektovať to. Ostáva nám však Ježiš (v. 36). Tú tmu, našťastie, nemusíme nijako vyháňať – stačí nám len vpustiť dnu Svetlo a ona aj sama zmizne. Aby sme teda boli „deťmi Svetla“, musíme predovšetkým v Neho veriť a plne Mu dôverovať. Veď On z lásky k nám za všetky naše viny (aj za tú nedôveru a svojvoľnosť) obetavo zaplatil Svojím životom, keď bol „povýšený zo zeme“ na golgotský kríž. Tam nám predsa presvedčivo dokázal, že nás má radšej než Svoj život, takže Mu môžeme plne dôverovať, a preto by sme Ho mali aj plne rešpektovať. Modlitba: Pane náš, Ty si Svetlo sveta (J 8,12) a o nás si povedal, že aj my sme to isté (Mt 5,14). Pomôž nám každý deň znovu Teba nechať plne zavládnuť v nás, aby si Ty ako Svetlo vyhnal z nás všetku tmu! Aby sme boli synovia Svetla! Amen! Pieseň: ES 286 Autor: Miki Lipták Neboj sa, veď som s tebou, neobzeraj sa, veď Ja som tvoj Boh, posilním ťa a určite ti pomôžem. Izaiáš 41,10 Pane, daj Svojim služobníkom, aby ohlasovali Tvoje slovo s úplnou odvahou. Skutky apoštolov 4,29 Jób 7,11-21 •  Modlíme sa za: Moravské Lieskové (PoS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes kráčam v Ježišovom svetle, kým je ešte medzi nami, aby ma tma nezastihla v nedôvere kniežaťu sveta? Čo pre mňa znamená veriť v Svetlo povýšené na kríži, ktoré všetkých pritiahne k sebe a vyhodí satana von? Ako môžem dnes vpustiť Svetlo do svojej tmy, aby som sa stal synom svetla, plne dôverujúc Ježišovi? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Jeden kámen, jedno jméno, jeden člověk. Tři základní, ale zároveň velmi silné výrazy, které ve zkratce vystihují pojem stolperstein, tedy kámen, o který je třeba klopýtnout, a to nejen pohledem, nýbrž také fyzicky. Jedná se o kostku s horní mosaznou destičkou o velikosti 10 x 10 cm, která připomíná konkrétní oběť holokaustu.

Jeden kámen, jedno jméno, jeden člověk. Tři základní, ale zároveň velmi silné výrazy, které ve zkratce vystihují pojem stolperstein, tedy kámen, o který je třeba klopýtnout, a to nejen pohledem, nýbrž také fyzicky. Jedná se o kostku s horní mosaznou destičkou o velikosti 10 x 10 cm, která připomíná konkrétní oběť holokaustu.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Když si citrony přinesete z obchodu, je dobré je před použitím ponořit do studené vody. Jedním ze způsobu správného uskladnění je to, že je umyté vložíte do láhve a zalijete vodou.

Sedíte v uzavřeném salónku oblíbené kavárny. S obchodním partnerem projednáváte citlivý byznys. Pokud by se o obsahu schůzky dozvěděla konkurence, mohla by vás předběhnout a desítky milionů korun by byly v tahu. Jednání bylo úspěšné a vy se spokojeně vracíte domů. Ještě v taxíku vám ale volá šéf. Někdo konkurenci vyzradil obsah celého vašeho rozhovoru. Kontrakt je ztracený. Koukáte do telefonu a nechápete. Jak je možné, že se to dozvěděli? Text Josefa Šlerky z redakce investigace.cz čte Renata Klusáková.

Co by ale znamenal jeho zákaz pro myslivce? - Ve Spojených státech je na jednom místě několik tisíc topolů osikovitých. Jedná se o největší takový organismus na světě. Jak ho ale uchránit když počet stromů klesá? - Teploty naznačují příchod jara. Které druhy ptáků už se z teplých krajin vrátily a které naopak od nás odlétají? Moderuje Lenka Vahalová.

Czy naprawdę jest tak, jak głosi tytuł (nieprzetłumaczonej jak na razie) książki wybitnego filozofa Jamesa Hillmana „Sto lat psychoterapii i świat staje się coraz gorszy”?Bo kultura terapeutyczna wpycha nas w różne pułapki. Jedną z nich jest obsesja samorozwoju. Inną: przekonanie, że tylko i jedynie od nas zależy…No tak, porozmawiamy o tym.Ale być może spodziewamy się po różnego rodzaju terapiach, warsztatach, itd., itp. zbyt wiele?Z drugiej strony one mogą wręcz uratować nam życie…W takim razie, czym jest dobra psychoterapia? Czego możemy od niej oczekiwać?Moją rozmówczynią będzie Kama Wojtkiewicz.Zapraszam Państwa! _______________________Dzięki Tobie ten podcast może grać dalej. Wesprzyj go na: patronite.pl/k3

V odbavovací hale vlakového nádraží v Hradci Králové bude zhruba měsíc k vidění výstava s názvem Česká cesta do vesmíru. Jedním z tvůrců výstavy je také ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Na síti X mě označují za perverzní dominu českého veřejného prostoru nebo depilátorku delfínů. Píšou to chlapi, podle kterých jsem moc dominantní a moje profese je zbytečná. Bojí se mě určitý typ mužů, takoví slabší, je mi jich líto. Síť X je Sama doma pro muže, ať si to tam ventilují,“ směje se ve Studiu N designérka Veronika Rút, která v Česku bojuje s vizuálním smogem a radí městům, jak vytvořit přívětivý veřejný prostor. Jedním z témat, které vnáší do společenské debaty, je otázka výdejních boxů, které zaplavily české ulice. Vytvořila proto nezávislou odbornou iniciativu, která připravila pravidla, jak s plechovými skříněmi nakládat. „Některé firmy se urazily a najaly si falešného novináře, aby mě zdiskreditoval,“ popisuje v rozhovoru. „Jsme východní Evropa, tohle je totiž nižší kultura podnikání, kterou na Západě nevidíme. Tam firmy vědí, že už tam to město stojí osm set let a dalších osm set let tam stát bude, a tak je lepší se domluvit. U nás se to s vidinou krátkozrakého aktuálního zisku snaží firmy zpomalit, aby se například nevydávaly tržní řády,“ říká designérka. Kvalita veřejného prostoru podle ní přitom přímo souvisí s tím, koho lidé volí. „Nejvíc voličů SPD bydlí u nadúrovňových křižovatek, protože je tam špatná dostupnost obchodů. Když jste ve vykořeněném místě, které nikomu nepatří a máte strašně daleko základní věci, tak snadněji propadnete extremismu. Není tam prostor k setkávání, a tak si nevybudujete v okolí vztahy. Pokud chceme být odolnou demokracií a mít silnou společnost s kvalitními vztahy, musíme mít prostor, kde se budeme potkávat s jinými názory,“ tvrdí. Podchody, nadchody a nadúrovňové křižovatky považuje za klíčové chyby 20. století. „Dneska už víme, že lidi mají chodit po povrchu, protože to nejsou krysy. Frustrace a demotivace pramení ze zanedbaných prvků ve veřejném prostoru. Člověk má potom pocit, že nic nemá smysl – když jdete kolem oprýskaných zábradlí a musíte je neustále obcházet dokola, má to katastrofální dopady, vede to totiž v nízkou sebeúctu a nároky. Když potom přistane u kašny výdejní box, je vám to jedno,“ doplňuje Veronika Rút. Která města jsou v naší zemi nejošklivější? A která naopak pracují s veřejným prostorem nejlépe? Kde se vzal v Česku pocit, že auta mají mít přednost před vším ostatním? Proč se politici bojí měnit města k lepšímu? A jak může každý z nás bojovat s vizuálním smogem? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Do zdravotníctva prúdia miliardy, pacienti so vzácnymi diagnózami ale zostávajú uväznení v sieti byrokracie či lobingu. Lukáš Hrošovský je jednou z tvárí boja proti systému liekov na výnimky. Hoci čelí mašinérii, ktorá jeho prežitie vytlačila až do sféry charitatívnych zbierok, rolu obete odmieta. Prečo sú v tomto štáte vážne chorí ľudia odkázaní na charitu a pouličné zbierky? Do slovenského zdravotníctva smeruje ročne zhruba 10 miliárd eur. Napriek tomu sme krajinou, kde sa internet zmenil na akýsi veľtrh bolesti, utrpenia, strachu, ale aj nekonečnej nádeje a viery doslova v zázraky. Zbierka za zbierkou: O vlastné životy, či aspoň o svoje zdravie či ako tak dôstojný život. Matiek, otcov, ale dokonca aj detí.Raz je to zbierka pre mamy s deťmi, ktoré hľadajú peniaze na lieky, ktoré im zachránia holý život, po nich zasa nasledujú zbierky pre zdravotne veľmi vážne ohrozené deti alebo sú tu i zbierky pre ľudí, ktorí sa snažia pozviechať sa zo život ohrozujúcich ochorení, úrazov či aspoň - napriek zdravotným hendykepom, žiť život, ktorý by sa dal nazvať ako tak dôstojným a zmysluplným. A napokon, pre tento štát i ekonomicky prínosným.Je to priam nekonečná prehliadka bolesti, utrpenia, ale aj nádejí a nekonečnej viery v dobro ľudí. Otázka však znie. Kde je vlastne tých zhruba 10 miliárd, ktoré nám cez dane a odvody štát vezme do zdravotníctva a ako to, že toľkoto z nás musí - i napriek povinnému solidárnemu systému, až nedôstojne pýtať peniaze na to, aby sme vôbec prežili, či aspoň žili ako tak dôstojný a ľudsky udržateľný život? A je v poriadku, že i v tejto realite môžu mať zdravotné poisťovne zisky?Slovenský systém výnimkových liekov už celé roky zlyháva a pacientov so vzácnymi diagnózami stavia do úlohy rukojemníkov byrokracie, chladných rozpočtových škrtov, ale i nejasných a neraz diskriminačných kritérií. Kým inovatívna liečba dokáže zastaviť progresívne ochorenie, naše zdravotné poisťovne ju často odmietnu preplatiť, čím chorých vyháňajú na charitatívne portály žobrať o vlastné životy či zdravie. Je tento prenos zodpovednosti zo štátu na občana vôbec udržateľný a kto ponesie zodpovednosť za tých, ktorí na internete „nevyzbierajú“ dosť aby prežili?Jedným z prípadov tejto svojvôle a priam ambasádorom tých, ktorí sa v tomto súboji čísiel verzus ľudskosť bijú o vlastný život je Lukáš Hrošovský. Tomu tento štát už roky odkazuje, že jeho život je pre nás “príliš drahý,” do systému sa proste akosi nezmestí a ak chce prežiť, musí o svoj život prosiť nás všetkých.Ako sa s týmto bremeneom dá žiť, kde v tom hľadať nádej a vieru v ľudské dobro a ako práve on vidí zlyhania systému našej zdravotnej starostlivosti? No a napokon, pre koho je vlastne tento štát, ak nie je pre nás - zvlášť, keď máme nejaký vážny zdravotný problém?Tento štát šetrí na výdavkoch na výnimkové lieky, tvrdí zdravotnícka analytička Jana Ježíková. Kategorizácia liekov sa prakticky stopla a financie na výnimkové lieky sa nenavýšili, ba práve naopak, tvrdí Jana Ježíková. Netreba sa ľutovať. Teba hľadať svetlo v tme. O to, čo máme, treba neustále bojovať, odkazuje Lukáš Hrošovský. Ráno Nahlas, s Lukášom Hrošovským a Janou Ježíkovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Do zdravotníctva prúdia miliardy, pacienti so vzácnymi diagnózami ale zostávajú uväznení v sieti byrokracie či lobingu. Lukáš Hrošovský je jednou z tvárí boja proti systému liekov na výnimky. Hoci čelí mašinérii, ktorá jeho prežitie vytlačila až do sféry charitatívnych zbierok, rolu obete odmieta. Prečo sú v tomto štáte vážne chorí ľudia odkázaní na charitu a pouličné zbierky? Do slovenského zdravotníctva smeruje ročne zhruba 10 miliárd eur. Napriek tomu sme krajinou, kde sa internet zmenil na akýsi veľtrh bolesti, utrpenia, strachu, ale aj nekonečnej nádeje a viery doslova v zázraky. Zbierka za zbierkou: O vlastné životy, či aspoň o svoje zdravie či ako tak dôstojný život. Matiek, otcov, ale dokonca aj detí.Raz je to zbierka pre mamy s deťmi, ktoré hľadajú peniaze na lieky, ktoré im zachránia holý život, po nich zasa nasledujú zbierky pre zdravotne veľmi vážne ohrozené deti alebo sú tu i zbierky pre ľudí, ktorí sa snažia pozviechať sa zo život ohrozujúcich ochorení, úrazov či aspoň - napriek zdravotným hendykepom, žiť život, ktorý by sa dal nazvať ako tak dôstojným a zmysluplným. A napokon, pre tento štát i ekonomicky prínosným.Je to priam nekonečná prehliadka bolesti, utrpenia, ale aj nádejí a nekonečnej viery v dobro ľudí. Otázka však znie. Kde je vlastne tých zhruba 10 miliárd, ktoré nám cez dane a odvody štát vezme do zdravotníctva a ako to, že toľkoto z nás musí - i napriek povinnému solidárnemu systému, až nedôstojne pýtať peniaze na to, aby sme vôbec prežili, či aspoň žili ako tak dôstojný a ľudsky udržateľný život? A je v poriadku, že i v tejto realite môžu mať zdravotné poisťovne zisky?Slovenský systém výnimkových liekov už celé roky zlyháva a pacientov so vzácnymi diagnózami stavia do úlohy rukojemníkov byrokracie, chladných rozpočtových škrtov, ale i nejasných a neraz diskriminačných kritérií. Kým inovatívna liečba dokáže zastaviť progresívne ochorenie, naše zdravotné poisťovne ju často odmietnu preplatiť, čím chorých vyháňajú na charitatívne portály žobrať o vlastné životy či zdravie. Je tento prenos zodpovednosti zo štátu na občana vôbec udržateľný a kto ponesie zodpovednosť za tých, ktorí na internete „nevyzbierajú“ dosť aby prežili?Jedným z prípadov tejto svojvôle a priam ambasádorom tých, ktorí sa v tomto súboji čísiel verzus ľudskosť bijú o vlastný život je Lukáš Hrošovský. Tomu tento štát už roky odkazuje, že jeho život je pre nás “príliš drahý,” do systému sa proste akosi nezmestí a ak chce prežiť, musí o svoj život prosiť nás všetkých.Ako sa s týmto bremenom dá žiť, kde v tom hľadať nádej a vieru v ľudské dobro a ako práve on vidí zlyhania systému našej zdravotnej starostlivosti? No a napokon, pre koho je vlastne tento štát, ak nie je pre nás - zvlášť, keď máme nejaký vážny zdravotný problém?Tento štát šetrí na výdavkoch na výnimkové lieky, tvrdí zdravotnícka analytička Jana Ježíková. Kategorizácia liekov sa prakticky stopla a financie na výnimkové lieky sa nenavýšili, ba práve naopak, tvrdí Jana Ježíková. Netreba sa ľutovať. Teba hľadať svetlo v tme. O to, čo máme, treba neustále bojovať, odkazuje Lukáš Hrošovský. Ráno Nahlas, s Lukášom Hrošovským a Janou Ježíkovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Reprodukční medicína patří k nejdynamičtějším oborům současnosti. Technologie se vyvíjejí rychleji než zákony a životní situace pacientů předbíhají paragrafy. „Právo nestíhá vývoj a stíhat ho ani nemůže. V asistované reprodukci je velmi strohé. Příslušný předpis má asi devět paragrafů a spoustu věcí opomíjí,“ přiznává advokát Lukáš Mach. Jedna z nejčastějších otázek zní: komu embryo patří? „Nepatří nikomu,“ říká Lukáš Mach, který se dlouhodobě věnuje právu ve zdravotnictví a reprodukční medicíně. „Právo na něj nenahlíží jako na osobu. Jedná se o genetický materiál s potenciálem stát se lidskou bytostí. Nejde ani o věc v právním smyslu, nelze s ním obchodovat, vlastnit ho ani darovat,“ doplňuje. Co se stane, když se pár během procesu rozejde? Může žena použít embryo po smrti partnera? Co je největší právní riziko, které si páry dnes neuvědomují? Dozvíte se v novém dílu podcastu Forbes Byznys.

Jak mohou firmy využít pozornosti světa, která se upírá na sever Itálie, kde právě probíhají zimní olympijské hry Milán Cortina, vysvětlují v podcastu Money Movements Světla Košková, marketingová ředitelka společnosti Visa, a Petr Graclík, generální sekretář Českého olympijského výboru. Bezkontaktní platby se ve velkém poprvé ukázaly při olympijských hrách v Londýně v roce 2012. O čtyři roky později se v Rio de Janeiru představil platební prsten. Na olympiádě v Pchjongčchangu se v roce 2018 blýskly dokonce rukavice, kterými bylo možné platit přiložením k terminálu. Letos také společnost Visa jako oficiální platební partner olympijských her přinesla další inovaci z řady takzvaných wearables, tedy nositelné elektroniky. „Jedná se o náramek, kterému říkáme SkiTap36. Má v sobě NFC čip, který funguje jako platební karta. Zároveň si na něj ale můžete nahrát skipas a lyžovat s ním v Itálii. Mimochodem Visa digitalizovala nejen olympijská sportoviště, ale i celkem 50 skiareálů po Itálii, kde teď naši klienti bez problémů zaplatí kartou,“ říká Světla Košková. Jak probíhá spolupráce firem a ČOV při přípravách akce, jako je Olympijský festival v Českých Budějovicích? V čem je letošní olympiáda udržitelnější oproti dřívějšku a kde naopak pokulhává? Kolik kilometrů by člověk najel autem, kdyby chtěl objet všechna sportoviště? Jak využívají AI přímo sportovci? Nejen to se dozvíte v podcastu Money Movements magazínu Forbes ve spolupráci se společností Visa.

„Spojené státy se snaží vymknout z role světového četníka, protože na to nemají peníze. I když Trump nasliboval, co mohl, jsou na pokraji finančního bankrotu. Sedmatřicet biliónů dolarů – to je číslo, které si člověk nedovede představit, a i když se vnitřní dluh snižuje, tak to není dost rychle,“ říká publicista Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Právě teď. 1. díl, 25.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Společnost Omnipol je připravena převzít podíl od maďarských akcionářů ve vodochodském Aeru včetně dluhu, pokud o to projeví zájem. „Jednání nejsou nijak intenzivní, čekáme na signál z jejich strany,“ říká majitel Omnipolu Richard Háva v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Vysvětluje také, proč by pro letecký průmysl bylo lepší, kdyby si Ukrajina místo L-159 pořídila nové Skyfoxy. A proč možná část letecké výroby bude přemístěna do Asie.

Společnost Omnipol je připravena převzít podíl od maďarských akcionářů ve vodochodském Aeru včetně dluhu, pokud o to projeví zájem. „Jednání nejsou nijak intenzivní, čekáme na signál z jejich strany,“ říká majitel Omnipolu Richard Háva v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Vysvětluje také, proč by pro letecký průmysl bylo lepší, kdyby si Ukrajina místo L-159 pořídila nové Skyfoxy. A proč možná část letecké výroby bude přemístěna do Asie.

Válka na Ukrajině trvá už čtyři roky. Kdy skončí? Kam pokročila diplomatická jednání o ukončení bojů? Mohou k jejich úspěchu přispět i čeští a evropští politici? Jak vypadala a má vypadat česká pomoc Ukrajině? A jak by mělo Česko přistupovat ke statisícům Ukrajinců, kteří k nám v posledních letech utekli? Poslechněte si kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Válka na Ukrajině trvá už čtyři roky. Kdy skončí? Kam pokročila diplomatická jednání o ukončení bojů? Mohou k jejich úspěchu přispět i čeští a evropští politici? Jak vypadala a má vypadat česká pomoc Ukrajině? A jak by mělo Česko přistupovat ke statisícům Ukrajinců, kteří k nám v posledních letech utekli? Poslechněte si kulatý stůl Tomáše Pancíře.

Jedną z rzeczy, których ja najbardziej się bałam, gdyzachorowałam na raka, obok oczywiście zdrowia, życia i kosztów psychicznych mojej rodziny, było to, jak zareaguje na moją chorobę moja społeczność. Bo oto ja, dziewczyna od nażywania, w najlepszym momencie życie, tuż po premierze bestsellerowej książki #nażyćsię odkrywa, że ma raka piersi i co więcej ma przejść słynną, choć przede wszystkim poważną operację a'la Angelina Jolie, czyli obustronną mastektomię. Tak! Serio. Naprawdę bałam się komentarzy w stylu „grasz na raka”, albo gorzej „sprzedajesz na raka”. Dlatego też, jak powstawała koncepcja serii podcastów „Kiedy życie mówi sprawdzam” wiedziałam, że chcę o tym porozmawiać z Martą Lech – Maciejewską, znaną w sieci jako SuperstyleBlog https://www.instagram.com/superstylerblog/ i marka Spadiora, bo ona – moja onkologicznasiostra – przeszła podobną drogę i usłyszała podobne komentarze. Ale nie jest to odcinek, rozmowa tylko o tym ♥️To rozmowa o życiu po raku. O odbudowywaniu zaufania dożycia, pomimo tego, jak bardzo ono nas zawiodło, pomimo tego, bardzo odebrało nam poczucie bezpieczeństwa. Moja przyjaciółka, która miała już okazję posłuchaćtej rozmowy powiedziała o niej „Marta, mówicie o tym, o czym się milczy … o tym, o czym ludzie zdrowi nie mają pojęcia”. Tak. Mówimy. Ale mówimy też o sprawczości. Marta pięknie opowiada o tym, jak sprawczość (ważny filar odporności psychicznej) może nas wspierać, ale też zaprowadzić na manowce. Opowiada o tym, że sprawczość może być udręką i ekstazą.Może. Posłuchajcie tej rozmowy!Ale jeszcze dodam, że partnerem tego odcinka jest marka Klaudyna Hebda, która tworzy mieszanki oparte naolejkach eterycznych i ziołach. Mieszanki, które wspierają zdrowie i samopoczucie. I każda z Was, która była na moich warsztatach wie, że od lat polecam olejki Hebdy na silne emocje i natłok myśli. Dodam, że stronie https://klaudynahebda.pl  obowiązuje kod - MARTAIP10 - i działa na produkty poza promocją. Zapraszamy!Dziękuję za każdy komentarz, każde serduszko, każdeudostępnienie

Ruská propaganda se dlouhodobě snaží ovlivňovat veřejné mínění nejen doma, ale i v zahraničí. Jedním z témat, která Kreml prezentuje, je zacházení ukrajinské armády s ruskými válečnými zajatci. Rusové například tvrdí, že Ukrajinci své zajatce mučí. „Cílem ruské propagandy je odradit jejich vojáky od kapitulace a zároveň šířit negativní obraz Ukrajiny doma i v zahraničí,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Tomáš Dvořák, autor blogu Dnes na Ukrajině.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Je to vláda Andreje Babiše. Takže Babiš a jenom Babiš bude rozhodovat, co se v té vládě bude dít,“ říká politický komentátor a spoluautor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos, když popisuje současné rozložení moci v Česku. Mluví o politicích, kteří „jedou ve vlaku, který má nápis jako Agrofert Andreje Babiše“ i o tom, jak současný premiér nechává lidi jako Tomio Okamura, Petr Macinka nebo Filip Turek dělat „mlhu“. Do této logiky zasazuje i nové tváře vlády, včetně kandidáta na ministra životního prostředí Igora Červeného, o jehož skutečné autonomii pochybuje. Zároveň popisuje atmosféru rostoucího napětí ve společnosti a vysvětluje, proč považuje demonstrace za přirozenou součást politického střetu, nikoli za popření výsledku voleb. Jedním z klíčových bodů podle něj může být budoucnost veřejnoprávních médií. „To zestátnění a ovládnutí veřejnoprávních médií už nepůjde zastavit peticema,“ říká a varuje před slovenským nebo maďarským modelem. Rozhovor se ale rychle rozšiřuje za hranice domácí politiky. Michopulos mluví i o nepochopitelné sázce části politických elit na amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho okolí. V této souvislosti připomíná i šok, který podle něj zažil Robert Fico po jednání s Trumpem a naznačuje, jak tvrdě může nová geopolitická realita dopadat na malé státy ve střední Evropě. Do úvah vstupují i ambice Petra Macinky, které Michopulos spojuje s pokusem prorazit v takzvaném „MAGA světě“ a získat mezinárodní relevanci skrze konflikt a symbolická gesta. Zároveň pochybuje, že taková strategie může dlouhodobě fungovat ve prospěch Česka nebo Evropy. Jak silná je dnes skutečná moc Andreje Babiše? Co mohou změnit protesty v ulicích? A kde zůstane místo pro Česko ve světě, který se podle Michopulose rychle přepisuje? I o to mluví Petros Michopulos.

„My jsme se z chudé země dostali do relativně prosperující země evropského společenství. Ale to jenom proto, že Evropa zoufalým způsobem upadla. My jsme naskočili do stojícího vlaku. Možná někdo pobíhá kolem oken s větvemi a předstírá, že je to ještě v pohybu. Ale Evropa stojí a nikam nepostupuje vpřed,“ říká energetický expert Vladimír Budinský v rozhovoru pro pořad Právě teď. 2. díl, 19.02.2026, www.RadioUniversum.cz

Jakou podobu má mít nový systém elektronické evidence tržeb a co si od něj nová vláda slibuje? Jak se odvíjí další kolo třístranných rozhovorů o ukončení bojů na Ukrajině? A na jaká pochybení v preskripci léků upozorňuje v nové analýze Česká lékárnická komora? Tři hosté na tři témata Vladimíra Kroce.

Jakou podobu má mít nový systém elektronické evidence tržeb a co si od něj nová vláda slibuje? Jak se odvíjí další kolo třístranných rozhovorů o ukončení bojů na Ukrajině? A na jaká pochybení v preskripci léků upozorňuje v nové analýze Česká lékárnická komora? Tři hosté na tři témata Vladimíra Kroce.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obec Dýšina leží severovýchodně od Plzně. Založena byla už za vlády Přemyslovců. Jedná se tedy o obec prastarou, jejíž dominantou je krásný kostel.

Jedním z velkých olympijských příběhů je návrat snowboardcrossařky Evy Adamczykové na hry. Při své třetí olympijské účasti vybojovala třetí medaili. Po stříbru z Livigna tak má kompletní sbírku cenných kovů. Dlouho přitom nebylo jasné, jestli se po porodu syna Kryštofa opět vrhne do profesionálního sportu.

Dokončení stavby multifunkční haly pro sport a kulturu plánuje na letošek vedení Mohelnice. Jedná se o největší investici města v tomto roce.

Současná doba je plná paradoxů. Jedním nich je, že čím pravicovější rétorika, tím více se kapitalismus začíná odehrávat v socialističtějším rámci. Nebo, ať jsme přesnější, v režimu plánovaného hospodářství.

Současná doba je plná paradoxů. Jedním nich je, že čím pravicovější rétorika, tím více se kapitalismus začíná odehrávat v socialističtějším rámci. Nebo, ať jsme přesnější, v režimu plánovaného hospodářství.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uzdravená duše 1. - Ve světě, kde minulost určovala vinu a vina budoucnost, přichází Ježíš s něčím novým a revolučním. Jedním slovem, které proniká až do nitra, jednou pro vždy uzdravuje naši duši a otevírá dveře novému příběhu.

Ľudia migrovali už odjakživa, no to, čo sa dialo v rokoch 375 až 568, sa už nikdy v histórii nezopakovalo. Národnostné rozpoloženie sa zmenilo v každom kúte Európy a vplývalo na to viacero faktorov. Jedným z najdôležitejších bola invázia Hunov, pred ktorými utekalo množstvo kmeňov, no dôvodov bolo viacero. Ak sa chceš o veľkom sťahovaní národov dozvedieť viac, pozorne počúvaj! Kľúčové slová: maturita, dejepis, sťahovanie národov, sťahovanie Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

Jednání o nedůvěře vládě, schůzka prezidenta s premiérem, demonstrace – vše v reakci na komunikaci ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) směrem k prezidentovi Petru Pavlovi kvůli nejmenování čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. „Macinkova výhrůžka, že bude ignorovat hlavu státu, je směšná. Tato slova se mu vymstí a naopak lidé budou ignorovat jeho samotného,“ usuzuje v Osobnosti Plus poradce prezidenta a někdejší politik a diplomat Michael Žantovský. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Emma ako jediná vyviazla živá, no bojí sa, že ju „Holič“, chorý vrah, ktorý svojim obetiam oholí hlavu a potom ich znásilní a zabije, bude hľadať, aby dokonal svoj krutý čin. Emmu páchateľ ušetril, no ona si to nevie vysvetliť. V hĺbke duše je presvedčená, že si po ňu príde. Postihnutá paranojou vidí v každom mužovi páchateľa, hoci tomu v tmavej izbe nevidela do tváre. Uväznená vo svojom malom dome na kraji berlínskej štvrti Grundewald prežíva peklo a nikomu neverí. Vo svojej blízkosti strpí iba svojho muža a verného psa. Jedného dňa ju poštár poprosí, aby prevzala balíček pre suseda, o ktorom nikdy nepočula, hoci všetkých nablízku pozná. Poštár vás požiada, aby ste prevzali balík pre suseda. Jeho meno ste dosiaľ nepočuli, hoci na tej ulici bývate už roky. „Čo už sa môže stať?“ pomyslíte si. A spustíte tým nočnú moru. Audiokniha: Balík Autor: Sebastian Fitzek Interpret: Zuzana Kyzeková Dĺžka: 7:56 h Vydavateľstvo: Publixing a Tatran Audiokniha Balík na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Balík na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Jedním z prvních kroků vlády Andreje Babiše (ANO) bylo zrušení vládního odboru strategické komunikace státu. Existoval necelé dva roky a pro veřejnost byl spojený hlavně se jménem Otakara Foltýna. „Fungoval na hraně pozitivního PR státu,“ zdůvodňuje pro Český rozhlas Plus přemístění „stratkomu“ vládní poslanec Martin Kolovratník (ANO). „Mají ho všechny vyspělé země,“ brání instituci v pořadu Pro a proti poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).

Jedním z povážlivých důsledků oživování nacionalismu bývá i vytahování pracně zasutých přízraků na světlo. A právě toho jsme nyní svědky na Slovensku a v Maďarsku, kde vzplanul spor kvůli 80 let starým Benešovým dekretům. A to v takové míře, že rozděluje i nerozlučné autoritářské spojence Roberta Fica a Viktora Orbána.

Vládna konsolidácia škrtí náš ekonomický rast. Problémom sú neadresné vládne výdavky, napr. plošné 13. dôchodky či sociálne benefity i pre tých, ktorí ich vôbec nepotrebujú, tvrdí exguvernér NBS Šramko. Prečo by bol odchod z EÚ pre Slovensko katastrofou a hrozí nám reálny bankrot štátu?Prvý január 2009, deň, v ktorom Slovensko prijalo novú menu a pripojilo sa tak k elitnému euroklubu. Zavedenie eura sprevádzali polemiky ohľadom konverzného kurzu, ale dôvodmi pochybností boli aj možné menové špekulácie, ktoré otvorila návšteva vtedajšieho ministra financií na jachte spolumajiteľa jednej z finančných skupín, za ktorú si vyslúžil od premiéra “žltú kartu.” Jedným z otcov Eura na Slovensku bol aj vtedajší guvernér Národnej banky Slovenska Ivan Šramko. Ako dnes jeden z otcov slovenského eura hodnotí stav slovenskej ekonomiky a aké odporúčanie by dal našej vláde pri zatiaľ neúspešnej konsolidácií verejných financií? Ako vníma exguvernér NBS to, že i napriek trom masívnym konsolidačným kolám sa vláde nedarí skrotiť rozpočtový schodok? Čo podľa neho ohrozuje našu ekonomiku a hrozí Slovensku skutočne bankrot? Ak chceme mať slušnú životnú úroveň, tak jedinou možnosťou pre nás je byť členmi EÚ a mať euro, odkazuje Ivan Šramko.Ako ovplyvní nepredvídateľná a aj agresívna politika Donalda Trumpa svetovú a aj európsku ekonomiku? Obstojí Európa pod tlakom z východu i západu a nemala by byť EÚ voči USA oveľa viac asertívna? Prospelo by Únií viac federácie no a skutočne je dnes EÚ v stave ekonomického úpadku - či je to skôr propaganda neprajníkov Únie? Verejné financie sa stali obeťou krátkodobých politických záujmov, ale je to odrazom - ako i zodpovednosťou, kultúry celej našej spoločnosti, pripomína exguvernér Centrálnej banky.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s bývalým guvernérom NBS Ivanom Šramkom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Jak důležitou roli sehrál v dohodě s Donaldem Trumpem o Grónsku generální tajemník NATO Mark Rutte? Proč má Česko oproti průměru EU pořád malý podíl sluneční a větrné energie? A jak pomáhá akce Suchej únor, která se opět blíží, omezovat rekordní spotřebu alkoholu? Tři hosté na tři témata Tomáše Pancíře.

Kiedy ostatnio jedliście proso? Jeśli dopiero musieliście wyszukać, gdzie kupić to zboże, to mamy dla was złą wiadomość: nie odżywiacie się jak wcześni Słowianie. W badaniach archeologicznych porównano resztki naczyń z kultur słowiańskich i germańskich. Pozostałe w nich resztki jedzenia znacznie się od siebie różniły. – Ich dieta bazowała głównie na prosie i na takich zapewne papkach, bo tam też jest kwestia mleka i nawet miodu – opowiada prof. Marcin Wołoszyn, archeolog z Uniwersytetu Rzeszowskiego oraz Instytutu Historii i Kultury Europy Wschodniej im. Leibniza w Lipsku. Profesor jest członkiem międzynarodowego zespołu badaczy HistoGenes, który łączy metody archeologiczne, historyczne i antropologiczne z genetyką i bada historię populacji zamieszkujących Europę od V do IX wieku.***Słuchasz nas regularnie? Może spodoba Ci się któryś z progów wsparcia :) Zajrzyj na https://patronite.pl/radionaukoweNasze wydawnictwo: https://wydawnictworn.pl/ ***Oczywiście to, co nas w tym projekcie interesuje najbardziej, to perspektywa zyskania nowych informacji na temat genezy Słowian. Są dwie główne teorie na ten temat: zamieszkiwaliśmy te ziemie od dawna (tylko nazwa Słowianie została nam nadana przez historyków rzymskich lub bizantyńskich) lub że dotarliśmy na te tereny ze wschodu w ramach wielkiej wędrówki ludów. Brakuje nam danych, by jednoznacznie którąś z teorii jednoznacznie odrzucić. Słowianie nie mieli własnego piśmiennictwa, pozostawili po sobie niewiele kultury materialnej, a w dodatku najczęściej palili ciała swoich zmarłych, co znacząco utrudnia badania genetyczne. Jedną kwestię profesor stawia jasno. – Oczywiście, że nie ma czegoś takiego jak gen słowiański – mówi. Ale badania genetyczne mogą dawać argumenty w sporze. I tak, wyniki projektu HistoGenes dostarczyły argumentów na rzecz tej teorii, że Słowianie to ludność napływowa. – Z tych badań wynika jednak, że pewna różnica jest między tą ludnością słowiańską a ludnością, która tutaj żyła (…) To by sugerowało, że (…) Europa słowiańska powstała nie w wyniku tylko transformacji, przekształceń tej ludności, która tu mieszkała wcześniej, tylko tym elementem bardzo ważnym był napływ ludności ze wschodu – opowiada archeolog. Czy to kończy spór? Niekoniecznie – o czym też rozmawiamy. W odcinku usłyszycie też, po co w ogóle roztrząsać kwestie, które nie są rozwiązywalne (poza tym, żeby nie zostawiać pola do popisu pseudonauce), jakie metody i znaleziska dały nam nowe informacje i co znaczy ulubione niemieckie słowo profesora: jein.***https://www.histogenes.org/https://www.nature.com/articles/s41586-025-09437-6https://archeologia.com.pl/zagadka-pochodzenia-slowian-rozwiazana-genetyka-wskazuje-na-wedrowke-ludow/