Podcasts about jedn

Jakou podobu má mít nový systém elektronické evidence tržeb a co si od něj nová vláda slibuje? Jak se odvíjí další kolo třístranných rozhovorů o ukončení bojů na Ukrajině? A na jaká pochybení v preskripci léků upozorňuje v nové analýze Česká lékárnická komora? Tři hosté na tři témata Vladimíra Kroce.

Nově narozených dětí je čím dál méně, zaskočení nejsou jen demografové v Česku, ale prakticky po celém vyspělém světě. Na českého investora může mít takový vývoj ve výsledku mnohem větší dopad než třeba umělá inteligence, byť té se dává větší pozornost. Jedním z důvodů je, že typický Čech investuje do cihly a ta je demografickými vlivy nejzranitelnější. David a Martin v podcastu Money Penny představují data a studie, které umí říct, na co se do budoucna připravit a s čím počítat. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Obec Dýšina leží severovýchodně od Plzně. Založena byla už za vlády Přemyslovců. Jedná se tedy o obec prastarou, jejíž dominantou je krásný kostel.

Neštěstí se stalo loni v listopadu v litoměřické nemocnici, další dvě miminka museli ve stejný den lékaři resuscitovat. 

Jedním z velkých olympijských příběhů je návrat snowboardcrossařky Evy Adamczykové na hry. Při své třetí olympijské účasti vybojovala třetí medaili. Po stříbru z Livigna tak má kompletní sbírku cenných kovů. Dlouho přitom nebylo jasné, jestli se po porodu syna Kryštofa opět vrhne do profesionálního sportu.

Dokončení stavby multifunkční haly pro sport a kulturu plánuje na letošek vedení Mohelnice. Jedná se o největší investici města v tomto roce.

Czy zastanawiałeś się kiedyś, dlaczego ta sama oferta na ekranie Twojego smartfona może kosztować więcej niż u osoby siedzącej obok? Zapraszam serdecznie na III odcinek! Wojciech Gorzeń z Movens Capital.Polecam serdecznie lekturę "Strategii pricingowych" od MT Books.https://mtbiznes.pl/sprzedaz/strategie-pricingowe#Ksiazka

Jedním z velkých olympijských příběhů je návrat snowboardcrossařky Evy Adamczykové na hry. Při své třetí olympijské účasti vybojovala třetí medaili. Po stříbru z Livigna tak má kompletní sbírku cenných kovů. Dlouho přitom nebylo jasné, jestli se po porodu syna Kryštofa opět vrhne do profesionálního sportu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Náklady na rekonstrukci fotbalového stadionu uhradí město ze svého rozpočtu. Jedním milionem korun přispěje také místní fotbalový tým TJ Baník Žacléř.

Město Terezín získalo poslední pozemky pro výstavbu protipovodňových zábran. Ty by měly ochránit místní část České Kopisty před velkou vodou. První jednání probíhala už v roce 2009.

Nové zázemí pro tiskaře vznikne ze staré kotelny. Studenti budou pracovat se čtyřmi novými stroji. Jedním z nich je například sítotiskový karusel nebo ofset.

Současná doba je plná paradoxů. Jedním nich je, že čím pravicovější rétorika, tím více se kapitalismus začíná odehrávat v socialističtějším rámci. Nebo, ať jsme přesnější, v režimu plánovaného hospodářství.

Současná doba je plná paradoxů. Jedním nich je, že čím pravicovější rétorika, tím více se kapitalismus začíná odehrávat v socialističtějším rámci. Nebo, ať jsme přesnější, v režimu plánovaného hospodářství.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve veřejnoprávních médiích stoupá nervozita kvůli záměru vlády zrušit nedávno navýšené rozhlasové a televizní poplatky. Kromě výzvy generálních ředitelů obou institucí Reného Zavorala a Hynka Chudárka na vytvoření pracovní skupiny na ministerstvu kultury a podobné výzvy k dialogu o financování těchto médií z řad velké části radních ČT, se veřejně za zachování poplatků postavili i mnozí zaměstnanci. Rozumím, že jsou napjatí a bojí se o svoji budoucnost v době, kdy se množí politické útoky na veřejnoprávní média, říká dlouholetý generální ředitel ČRo René Zavoral.  

Uzdravená duše 1. - Ve světě, kde minulost určovala vinu a vina budoucnost, přichází Ježíš s něčím novým a revolučním. Jedním slovem, které proniká až do nitra, jednou pro vždy uzdravuje naši duši a otevírá dveře novému příběhu.

Ľudia migrovali už odjakživa, no to, čo sa dialo v rokoch 375 až 568, sa už nikdy v histórii nezopakovalo. Národnostné rozpoloženie sa zmenilo v každom kúte Európy a vplývalo na to viacero faktorov. Jedným z najdôležitejších bola invázia Hunov, pred ktorými utekalo množstvo kmeňov, no dôvodov bolo viacero. Ak sa chceš o veľkom sťahovaní národov dozvedieť viac, pozorne počúvaj! Kľúčové slová: maturita, dejepis, sťahovanie národov, sťahovanie Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

Vladimír Kočandrle patří k zásadním postavám české hudební historie posledních dekád. V rozhovoru se vrací k období skupiny OK Band, ale především k založení a fungování vydavatelství Monitor, které v 90. letech zásadně ovlivnilo podobu domácí hudební scény. Mluví o producentské práci, o proměně hudebního trhu po roce 1989, o klíčových albech i rozhodnutích, která formovala celou generaci interpretů. Rozhovor o odvaze riskovat, o instinktu v hudbě a o době, kdy se všechno teprve hledalo. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Jednání o nedůvěře vládě, schůzka prezidenta s premiérem, demonstrace – vše v reakci na komunikaci ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) směrem k prezidentovi Petru Pavlovi kvůli nejmenování čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka ministrem. „Macinkova výhrůžka, že bude ignorovat hlavu státu, je směšná. Tato slova se mu vymstí a naopak lidé budou ignorovat jeho samotného,“ usuzuje v Osobnosti Plus poradce prezidenta a někdejší politik a diplomat Michael Žantovský. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Emma ako jediná vyviazla živá, no bojí sa, že ju „Holič“, chorý vrah, ktorý svojim obetiam oholí hlavu a potom ich znásilní a zabije, bude hľadať, aby dokonal svoj krutý čin. Emmu páchateľ ušetril, no ona si to nevie vysvetliť. V hĺbke duše je presvedčená, že si po ňu príde. Postihnutá paranojou vidí v každom mužovi páchateľa, hoci tomu v tmavej izbe nevidela do tváre. Uväznená vo svojom malom dome na kraji berlínskej štvrti Grundewald prežíva peklo a nikomu neverí. Vo svojej blízkosti strpí iba svojho muža a verného psa. Jedného dňa ju poštár poprosí, aby prevzala balíček pre suseda, o ktorom nikdy nepočula, hoci všetkých nablízku pozná. Poštár vás požiada, aby ste prevzali balík pre suseda. Jeho meno ste dosiaľ nepočuli, hoci na tej ulici bývate už roky. „Čo už sa môže stať?“ pomyslíte si. A spustíte tým nočnú moru. Audiokniha: Balík Autor: Sebastian Fitzek Interpret: Zuzana Kyzeková Dĺžka: 7:56 h Vydavateľstvo: Publixing a Tatran Audiokniha Balík na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Balík na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

W nowym odcinku wideokastu „Polityka o historii”: Marek Łuszczyna, autor książki „Bękarty Polski”, opowiada o tym, jak wyglądała po wojnie zemsta na Niemcach. Łowcy nazistów poszukiwali sprawiedliwości – zaczęło się więc m.in. polowanie na Adolfa Eichmanna. Jedną z osób zaangażowanych w poszukiwania był Tuwja Friedman, znany wcześniej jako Tadeusz Jasiński. O jego życiu, na podstawie akt historycznych, pisze Marek Łuszczyna w swojej najnowszej książce „Bękarty Polski”.
Jak działali Żydzi po wojnie, jak wyglądało życie w Niemczech i Polsce po upadku nazistów? W jaki sposób udało się doprowadzić na proces architekta Holokaustu Adolfa Eichmanna?
Rozmowę z Markiem Łuszczyną prowadzi Marcin Zaremba, „Polityka o historii”.

Ruční práce a společné tvoření zažívá v dnešní době renesanci. Jedním z míst, kde se lidé takto scházejí, je i prostor ve Frýdku-Místku, nazvaný Krasočas.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Wchodząc w nowy rok, potrzebujemy czegoś więcej niż dobrych chęci i planów.Potrzebujemy świadomości, że są rzeczy, które mają realny wpływ na to, jak ten rok będzie wyglądał — i że część z nich jest w naszych rękach.Jedną z nich jest sposób myślenia. To, co dzieje się w głowie, wpływa na decyzje, reakcje i kierunek życia. Często nie zauważamy, że wracamy do tych samych schematów, myśli i narracji, które z czasem zaczynają bardziej przeszkadzać niż pomagać.W tym nauczaniu Kinga mówi o myślach, których nie da się jedynie uporządkować, o kłamstwach, które potrafią brzmieć logicznie, oraz o odpowiedzialności za to, czym karmimy swój umysł. To początek serii o rzeczach, które mogą zniszczyć rok — albo zostać zmienione, jeśli zostaną w porę zauważone.

Jedním z prvních kroků vlády Andreje Babiše (ANO) bylo zrušení vládního odboru strategické komunikace státu. Existoval necelé dva roky a pro veřejnost byl spojený hlavně se jménem Otakara Foltýna. „Fungoval na hraně pozitivního PR státu,“ zdůvodňuje pro Český rozhlas Plus přemístění „stratkomu“ vládní poslanec Martin Kolovratník (ANO). „Mají ho všechny vyspělé země,“ brání instituci v pořadu Pro a proti poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).

Jedním z prvních kroků vlády Andreje Babiše (ANO) bylo zrušení vládního odboru strategické komunikace státu. Existoval necelé dva roky a pro veřejnost byl spojený hlavně se jménem Otakara Foltýna. „Fungoval na hraně pozitivního PR státu,“ zdůvodňuje pro Český rozhlas Plus přemístění „stratkomu“ vládní poslanec Martin Kolovratník (ANO). „Mají ho všechny vyspělé země,“ brání instituci v pořadu Pro a proti poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z povážlivých důsledků oživování nacionalismu bývá i vytahování pracně zasutých přízraků na světlo. A právě toho jsme nyní svědky na Slovensku a v Maďarsku, kde vzplanul spor kvůli 80 let starým Benešovým dekretům. A to v takové míře, že rozděluje i nerozlučné autoritářské spojence Roberta Fica a Viktora Orbána.

Vládna konsolidácia škrtí náš ekonomický rast. Problémom sú neadresné vládne výdavky, napr. plošné 13. dôchodky či sociálne benefity i pre tých, ktorí ich vôbec nepotrebujú, tvrdí exguvernér NBS Šramko. Prečo by bol odchod z EÚ pre Slovensko katastrofou a hrozí nám reálny bankrot štátu?Prvý január 2009, deň, v ktorom Slovensko prijalo novú menu a pripojilo sa tak k elitnému euroklubu. Zavedenie eura sprevádzali polemiky ohľadom konverzného kurzu, ale dôvodmi pochybností boli aj možné menové špekulácie, ktoré otvorila návšteva vtedajšieho ministra financií na jachte spolumajiteľa jednej z finančných skupín, za ktorú si vyslúžil od premiéra “žltú kartu.” Jedným z otcov Eura na Slovensku bol aj vtedajší guvernér Národnej banky Slovenska Ivan Šramko. Ako dnes jeden z otcov slovenského eura hodnotí stav slovenskej ekonomiky a aké odporúčanie by dal našej vláde pri zatiaľ neúspešnej konsolidácií verejných financií? Ako vníma exguvernér NBS to, že i napriek trom masívnym konsolidačným kolám sa vláde nedarí skrotiť rozpočtový schodok? Čo podľa neho ohrozuje našu ekonomiku a hrozí Slovensku skutočne bankrot? Ak chceme mať slušnú životnú úroveň, tak jedinou možnosťou pre nás je byť členmi EÚ a mať euro, odkazuje Ivan Šramko.Ako ovplyvní nepredvídateľná a aj agresívna politika Donalda Trumpa svetovú a aj európsku ekonomiku? Obstojí Európa pod tlakom z východu i západu a nemala by byť EÚ voči USA oveľa viac asertívna? Prospelo by Únií viac federácie no a skutočne je dnes EÚ v stave ekonomického úpadku - či je to skôr propaganda neprajníkov Únie? Verejné financie sa stali obeťou krátkodobých politických záujmov, ale je to odrazom - ako i zodpovednosťou, kultúry celej našej spoločnosti, pripomína exguvernér Centrálnej banky.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s bývalým guvernérom NBS Ivanom Šramkom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vládna konsolidácia škrtí náš ekonomický rast. Problémom sú neadresné vládne výdavky, napr. plošné 13. dôchodky či sociálne benefity i pre tých, ktorí ich vôbec nepotrebujú, tvrdí exguvernér NBS Šramko. Prečo by bol odchod z EÚ pre Slovensko katastrofou a hrozí nám reálny bankrot štátu?Prvý január 2009, deň, v ktorom Slovensko prijalo novú menu a pripojilo sa tak k elitnému euroklubu. Zavedenie eura sprevádzali polemiky ohľadom konverzného kurzu, ale dôvodmi pochybností boli aj možné menové špekulácie, ktoré otvorila návšteva vtedajšieho ministra financií na jachte spolumajiteľa jednej z finančných skupín, za ktorú si vyslúžil od premiéra “žltú kartu.” Jedným z otcov Eura na Slovensku bol aj vtedajší guvernér Národnej banky Slovenska Ivan Šramko. Ako dnes jeden z otcov slovenského eura hodnotí stav slovenskej ekonomiky a aké odporúčanie by dal našej vláde pri zatiaľ neúspešnej konsolidácií verejných financií? Ako vníma exguvernér NBS to, že i napriek trom masívnym konsolidačným kolám sa vláde nedarí skrotiť rozpočtový schodok? Čo podľa neho ohrozuje našu ekonomiku a hrozí Slovensku skutočne bankrot? Ak chceme mať slušnú životnú úroveň, tak jedinou možnosťou pre nás je byť členmi EÚ a mať euro, odkazuje Ivan Šramko.Ako ovplyvní nepredvídateľná a aj agresívna politika Donalda Trumpa svetovú a aj európsku ekonomiku? Obstojí Európa pod tlakom z východu i západu a nemala by byť EÚ voči USA oveľa viac asertívna? Prospelo by Únií viac federácie no a skutočne je dnes EÚ v stave ekonomického úpadku - či je to skôr propaganda neprajníkov Únie? Verejné financie sa stali obeťou krátkodobých politických záujmov, ale je to odrazom - ako i zodpovednosťou, kultúry celej našej spoločnosti, pripomína exguvernér Centrálnej banky.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s bývalým guvernérom NBS Ivanom Šramkom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Jak důležitou roli sehrál v dohodě s Donaldem Trumpem o Grónsku generální tajemník NATO Mark Rutte? Proč má Česko oproti průměru EU pořád malý podíl sluneční a větrné energie? A jak pomáhá akce Suchej únor, která se opět blíží, omezovat rekordní spotřebu alkoholu? Tři hosté na tři témata Tomáše Pancíře.

Kiedy ostatnio jedliście proso? Jeśli dopiero musieliście wyszukać, gdzie kupić to zboże, to mamy dla was złą wiadomość: nie odżywiacie się jak wcześni Słowianie. W badaniach archeologicznych porównano resztki naczyń z kultur słowiańskich i germańskich. Pozostałe w nich resztki jedzenia znacznie się od siebie różniły. – Ich dieta bazowała głównie na prosie i na takich zapewne papkach, bo tam też jest kwestia mleka i nawet miodu – opowiada prof. Marcin Wołoszyn, archeolog z Uniwersytetu Rzeszowskiego oraz Instytutu Historii i Kultury Europy Wschodniej im. Leibniza w Lipsku. Profesor jest członkiem międzynarodowego zespołu badaczy HistoGenes, który łączy metody archeologiczne, historyczne i antropologiczne z genetyką i bada historię populacji zamieszkujących Europę od V do IX wieku.***Słuchasz nas regularnie? Może spodoba Ci się któryś z progów wsparcia :) Zajrzyj na https://patronite.pl/radionaukoweNasze wydawnictwo: https://wydawnictworn.pl/ ***Oczywiście to, co nas w tym projekcie interesuje najbardziej, to perspektywa zyskania nowych informacji na temat genezy Słowian. Są dwie główne teorie na ten temat: zamieszkiwaliśmy te ziemie od dawna (tylko nazwa Słowianie została nam nadana przez historyków rzymskich lub bizantyńskich) lub że dotarliśmy na te tereny ze wschodu w ramach wielkiej wędrówki ludów. Brakuje nam danych, by jednoznacznie którąś z teorii jednoznacznie odrzucić. Słowianie nie mieli własnego piśmiennictwa, pozostawili po sobie niewiele kultury materialnej, a w dodatku najczęściej palili ciała swoich zmarłych, co znacząco utrudnia badania genetyczne. Jedną kwestię profesor stawia jasno. – Oczywiście, że nie ma czegoś takiego jak gen słowiański – mówi. Ale badania genetyczne mogą dawać argumenty w sporze. I tak, wyniki projektu HistoGenes dostarczyły argumentów na rzecz tej teorii, że Słowianie to ludność napływowa. – Z tych badań wynika jednak, że pewna różnica jest między tą ludnością słowiańską a ludnością, która tutaj żyła (…) To by sugerowało, że (…) Europa słowiańska powstała nie w wyniku tylko transformacji, przekształceń tej ludności, która tu mieszkała wcześniej, tylko tym elementem bardzo ważnym był napływ ludności ze wschodu – opowiada archeolog. Czy to kończy spór? Niekoniecznie – o czym też rozmawiamy. W odcinku usłyszycie też, po co w ogóle roztrząsać kwestie, które nie są rozwiązywalne (poza tym, żeby nie zostawiać pola do popisu pseudonauce), jakie metody i znaleziska dały nam nowe informacje i co znaczy ulubione niemieckie słowo profesora: jein.***https://www.histogenes.org/https://www.nature.com/articles/s41586-025-09437-6https://archeologia.com.pl/zagadka-pochodzenia-slowian-rozwiazana-genetyka-wskazuje-na-wedrowke-ludow/

Jak důležitou roli sehrál v dohodě s Donaldem Trumpem o Grónsku generální tajemník NATO Mark Rutte? Proč má Česko oproti průměru EU pořád malý podíl sluneční a větrné energie? A jak pomáhá akce Suchej únor, která se opět blíží, omezovat rekordní spotřebu alkoholu? Tři hosté na tři témata Tomáše Pancíře.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Jesteśmy przed dyskusją. Zaraz jadę na posiedzenie klubu (…). Jest dużo szczegółów, są dwa projekty, trzeba się nad nimi pochylić, a i tak nie będą na tym Sejmie, tak że spokojnie. Decyzja będzie dzisiaj" - powiedział w Porannej rozmowie w RMF FM Piotr Zgorzelski, wicemarszałek Sejmu, prezes Rady Naczelnej PSL, odpowiadając na pytanie, czy PSL poprze zakaz nocnej sprzedaży alkoholu na stacjach. Dziś dwiema ustawami zajmie się Sejm. Jedną przygotowała Lewica, drugą Polska 2050.

Česká katolická církev napjatě očekává, kdo bude nástupcem arcibiskupa Jana Graubnera. Jedním z těch, kteří byli papežským nunciem dotazováni ve věci nového pražského arcibiskupa, je i plzeňský biskup Tomáš Holub. „Je to věc, která je vázaná papežským tajemstvím. Je hezké, že se o to lidé zajímají a spekulují, ale církev tohle nebude komentovat,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus. Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cestovanie sa už neviaže len na leto. Rozhodujú počasie, skorý nákup a hľadanie rovnováhy medzi cenou a kvalitou. Cestovný ruch vstupuje do roku 2026 s výraznými zmenami v správaní klientov. Jedným z najviditeľnejších trendov je predlžovanie dovolenkovej sezóny. Kým v minulosti sa cestovanie sústreďovalo najmä na júl a august, v súčasnosti sa hlavná sezóna posúva od polovice mája do polovice októbra. „Hlavná sezóna už nie je len o letných prázdninách. Klienti čoraz častejšie cestujú v júni a septembri, keď je počasie ideálne, hotely menej zaplnené a dovolenka pokojnejšia,“ hovorí Tomáš Lazarov, obchodný riaditeľ cestovnej kancelárie Hydrotour. Viac si vypočujete v podcaste.

Když se řekne „Království mýdlových bublin“, zní to jako název poetické pohádky. Jedná se však o celovečerní filmový dokument režisérky Taťány Markové, který otevírá bránu do světa rodiny Schichtových a jejich mýdlového impéria. Dokument i rodinu Schichtových v rozhovoru s Janem Pokorným přibližuje spolu s režisérkou také historik Martin Krsek, který na dokumentu spolupracoval. Film vstupuje 30. ledna do kin. V čem byla podnikatelská rodina Schichtových unikátní?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne „Království mýdlových bublin“, zní to jako název poetické pohádky. Jedná se však o celovečerní filmový dokument režisérky Taťány Markové, který otevírá bránu do světa rodiny Schichtových a jejich mýdlového impéria. Dokument i rodinu Schichtových v rozhovoru s Janem Pokorným přibližuje spolu s režisérkou také historik Martin Krsek, který na dokumentu spolupracoval. Film vstupuje 30. ledna do kin. V čem byla podnikatelská rodina Schichtových unikátní?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vládneme, nerušit #43: Andrej Babiš podruhé ve své politické kariéře získal důvěru poslanecké sněmovny a může se konečně naplno pustit do vládnutí zemi. Jednání trvalo rekordních 26 hodin, nepřineslo ale žádné zásadní zvraty. I možná kvůli tomu, že opozice teprve vymýšlí, jakým způsobem reagovat na překotné kroky nového kabinetu. Jak vypadalo jednání o důvěře? Co se dělo v kuolárech? O tom se bavili v podcastu Vládneme, nerušit Kristýna Jelínková, Filip Zelenka a František Trojan.

Człowiek, który długofalowo czuje się samotny, będzie odczuwał negatywne skutki również fizycznie. Naukowcy potwierdzają, że dotyczy to nie tylko osób w obiektywnej izolacji społecznej (np. osób starszych, z ograniczoną mobilnością, bez stałego towarzystwa innych ludzi), ale też tego, co kojarzymy z samotnością w tłumie: mimo wielu relacji, ale nie na satysfakcjonującym poziomie. – Samotność nie jest tylko takim stanem, który objawia się w subiektywnej sferze psychicznej, tylko leży na styku dwóch obiektywnych sfer. Jedną jest świat społeczny, gdzie stykamy się z innymi ludźmi. Drugą są obiektywne, mierzalne procesy biologiczne – tłumaczy prof. Łukasz Okruszek, kierownik Pracowni Neuronauki Społecznej Instytutu Psychologii PAN. Zajmuje się badaniem wpływu samotności na mózg i szerzej pojęte zdrowie. O tym właśnie rozmawiamy w odcinku nr 284.Według badań statystycznych CBOS trwałe poczucie samotności deklaruje ok. 8% Polaków. Nieco większe, ok. 10%, jest w grupie osób najstarszych. Najwyższy odsetek, bo 13%, deklarują osoby najmłodsze.Oczywiście ważnym czynnikiem są tu media społecznościowe, które zupełnie zmieniają sposób, w jaki wchodzimy w relacje, ale problem jest o wiele bardziej skomplikowany. Wzrost poczucia samotności wiąże się też ze zmianami na rynku pracy, ze zmianą struktur społecznych czy z niektórymi zmianami w życiu osobistym. – Duże współczynniki samotności obserwuje się u młodych rodziców – wskazuje prof. Okruszek.* * *Słuchasz nas regularnie? Może spodoba Ci się któryś z progów wsparcia :) Zajrzyj na https://patronite.pl/radionaukoweNasze wydawnictwo: https://wydawnictworn.pl/ * * *Zespół prof. Okruszka łączy badania psychologiczne (subiektywne deklaracje badanych w kwestionariuszach itp.) z badaniem mózgu. – Wsadzamy ich do skanera albo podłączamy do EEG, żeby monitorować aktywność mózgu w trakcie wykonywania jakichś zadań – opowiada. Z badań wynika przede wszystkim to, że osoby o długotrwałym poczuciu samotności mają skłonność do negatywnego interpretowania zachowań innych ludzi (nie pomaga również to, że sporo naszego życia społecznego odbywa się online).To się przekłada na szersze zjawiska społeczne. – Samotność produkuje w nas coś, co określamy mianem „skoncentrowanego na sobie zgorzknienia”. I czyni ona nas niezdolnymi do wspólnego działania dla większego dobra kolektywnego. W odcinku usłyszycie też, jak psychologowie podważają badania, które od dawna wydawały się nienaruszalne, czy interakcje społeczne z AI to dobry pomysł i jak to jest z tym podziałem mózgu na gadzi, ssaczy i ludzki. Gorąco polecam – to ważny społecznie temat.

V jakém duchu se nese rozprava před hlasováním o důvěře nové koaliční vládě? Co čekat od dnešní schůzky v Bílém domě ke snaze Trumpovy administrativy získat kontrolu nad Grónskem? A jaké otázky stále provázejí vyhlášku, podle které se mají od příštího školního roku žáci a žákyně stravovat zdravěji ve školních jídelnách?

Výtah Respektu: Poslanci a poslankyně druhým dnem pokračují v jednání o vyslovení důvěry vládě Andreje Babiše z hnutí ANO. Ve středu řečnický pult obsadila hlavně opozice, která uvádí důvody, proč kabinet její důvěru nezíská, přičemž kritiku si vysluhovala zejména zahraniční politika ANO, SPD a Motoristů. Nejen s jejich politiky, ale i těmi opozičními, mluvili v kuloárech dolní komory Kristýna Jelínková a František Trojan, kteří v úterní epizodě zpravodajského podcastu popisují, proč je ve vládní koalici určité napětí, v čem se jednání pod Babišovou vládou liší od té Fialovy, ale také jaký by mohl být další vývoj schůze. Moderuje Zuzana Machálková.

V jakém duchu se nese rozprava před hlasováním o důvěře nové koaliční vládě? Co čekat od dnešní schůzky v Bílém domě ke snaze Trumpovy administrativy získat kontrolu nad Grónskem? A jaké otázky stále provázejí vyhlášku, podle které se mají od příštího školního roku žáci a žákyně stravovat zdravěji ve školních jídelnách?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

136. epizóda Vertiga bude opäť bohatá na predstavenie noviniek z kín a online priestoru. Z kín sme vybrali doslova nálož filmov – pukancovú Anakondu, domáci Dream Team, americký hudobný Smutný song, francúzskeho biografického Architekta, dánsky zázrak Citová hodnota, ale pridáme aj nórsky animák Medvedí princ či španielsky pohľad na americkú politiku Kapitol vs. Kapitol. Streamovacia ponuka bude rovnako pestrá. Pozrieme sa britské tituly Zbohom June a Amadeus, ale predstavíme si aj mimoriadne kvalitné americké seriálové produkcie – Jej vina, Darebáci a dokument Cover-up. Zoznam filmov z epizódy: Anakonda / Anaconda Dream Team Smutný song / Song Sung Blue Architekt / L'inconnu de la Grande Arche Citová hodnota / Sentimental Value Capitol vs. Capitol Medvedí princ / Kvitebjørn Jej vina / All Her Fault (SkyShowtime) Darebáci / The Lowdown (Disney+) Cover-up (Netflix) Zbohom, June / Goodbye June (Netflix) Amadeus (SkyShowtime) See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hranice s Polskem se stále více stává spíše administrativní čarou v mapě, a tak se dá poznávat kraj na severu ještě šířeji a pozorněji. Jedním ze zajímavých míst je také Przednia Kopa, vrchol tyčící se vlastně mezi dvěma městskými centry tohoto kraje Zlatými Horami a Głuchołazy.

Jednání o mírovém řešení konfliktu na Ukrajině se blíží k závěru. Potvrdili to americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci po jednání ve floridském letovisku Palm Beach. Podle Trumpa byla schůzka „znamenitá“ a nastal „velký posun“. Zelenskyj uvedl, že je dohodnuto už přes 90 procent budoucího mírového plánu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v jeho sídle na Floridě, kde navázali na jednání vedoucí k ukončení ruské agrese na Ukrajině. Ta přitom pokračovala i o víkendu. Moskva na Kyjev vyslala na 500 dronů a 40 raket a zaměřila se hlavně na civilní a energetickou infrastrukturu. Obě hlavy států schůzku hodnotily pozitivně, stejně jako lídři EU či NATO. Skutečně se ale jednání někam posunula? Jak se k možným ústupkům staví Ukrajinci a Ukrajinky? A proč se zkraje týdne šéf Bílého domu schází s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Když nastupoval Donald Trump do druhého funkčního období, nesliboval jen tak ledajakou změnu, ale rovnou nástup zlaté éry Ameriky. A také návrat ochrany, kontroly a síly, což řadě lidí imponovalo. Co slíbil, splnil: Stát v jeho rukou přestal být autonomní entitou a stal se instrumentem politické vůle. První rok v roli byl ukázkovou mocenskou hrou. Což má hluboké důsledky na domácí i geopolitické scéně.

Před Vánoci roku 1953 zasedalo Vojenské kolegium Nejvyššího soudu v Praze, obžalovaných bylo sedm a byli to bývalí vysocí představitelé československého bezpečnostního aparátu. Jedním z nich byl také Osvald Závodský, tehdy mu bylo 43 let. Obžaloba přitom byla jasná: velezrada a sabotáž.

Jakou moc má historiografie v dobách okupace? Jedním z cílů, které si vytyčují okupanti uchvácené země, je ovládnout její dějiny a přizpůsobit je k obrazu svému. Může slovo zvítězit na zbraněmi? I o tom je kniha Tomáše Pánka Kleió v bouři. České dějepisectví a jeho soupeři i spojenci v letech 1938–1945.

Bude v Česku dost antivirotik pro lidi ohrožené komplikacemi chřipky? Je obvyklé, že Česko má dnes na jednání ministrů životního prostředí EU zastoupit člen slovenské vlády místo českého diplomata? A co se dá dělat s nelegálními výpustmi, které vědci našli v lipenské nádrži?

Písal sa 18. jún 1945 a na železničnej stanici v Přerove sa stretli dva vlaky. V jednom cestovali vojaci z 1. československého armádneho zboru, ktorí sa vracali na Slovensko z vojenskej prehliadky na Staromestskom námestí v Prahe. V druhom cestovali karpatskí Nemci, ktorí sa vracali späť do rodných obci na Slovensko zo severozápadných Čiech, kam boli ešte v predchádzajúcom roku evakuovaní pred blížiacim sa frontom. Len čo veliaci dôstojníci začuli z vedľajšieho vlaku nemčinu, začali karpatských Nemcov legitimovať, vyvliekať z vagónov a hnať ich za mesto na návršie, ktoré miestni nazývajú Švédske šance. Tam sa následne v noci na 19. júna odohral masaker 265 ľudí. Mená všetkých členov 20-členného vraždiaceho komanda dodnes nepoznáme, s istotou vieme pomenovať len hlavných strojcov přerovského masakru, všetci vyviazli len s miernym, či vzhľadom na rozsah tohto zločinu s prakticky zanedbateľným trestom. Přerovský masaker však nebol ojedinelý prípad, podobných zločinov sa pri divokom vysídľovaní Nemcov po druhej svetovej vojne odohralo niekoľko. Čo do počtu obetí bolo zrejme najrozsiahlejšie vraždenie v Postoloprtech na Žatecku, kde v masových hroboch exhumovali 763 obetí. Zločin, ktorý sa odohral na Švédskych šanciach však osobitne zaráža brutalitou, keď veľkú väčšinu zabitých tvorili ženy a deti. A ako vyplýva z doteraz preskúmaných záznamov, nikto z hlavných páchateľov neprejavil ani neskôr žiadnu ľútosť nad vykonaným činom. Dnes je táto udalosť historikmi už pomerne podrobne spracovaná. Jedným z nich je aj Pavel Kreisinger z Filozofickej fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nedávno publikoval štúdiu v knižnej podobe s názvom Masakr na Švédskych šancích v souvislostech, ktorú vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého. V podcaste Dejiny si približujeme nielen okolnosti zločinu, ale aj jeho (ne)potrestania. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.