Podcasts about jedn

Vedle volně prodejných léků by pacientům mohl kurýr zásilkové služby brzo doručit domů i léky předepsané lékařem. Počítá s tím novela zákona o léčivech, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ulehčí to pacientům život? „Lékárníci jsou záchranná síť,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus předseda Mladých lékárníků Milan Rydrych. „Jedná se o volbu, ne žádnou povinnost,“ uklidňuje v Pro a proti René Břečťan z Národní asociace pacientských organizací.

Baltimore alebo aj „Americký Rím“ bol v 60. rokoch srdcom katolicizmu v Spojených štátoch amerických. Sídlila tam najstaršia a najvýznamnejšia arcidiecéza v celej krajine. Napriek tomu išlo o metropolu s vysokou kriminalitou, ktorá neobchádzala ani cirkevné rady. Jedným z doteraz neobjasnených prípadov, ktorý súvisi s cirkvou, je smrť Catherine Cesnikovej, katolíckej rehoľnej sestry a učiteľky. Cesniková učila na Archbishop Keough High School v Baltimore. Pred smrťou sa údajne snažila pomôcť študentom, ktorí boli zneužívaní katolíckymi kňazmi. Vypočujte si 3-dielnu letnú miniséri s názvom Trinásta komnata Vatikánu, ktorá vám priblíži príbeh nielen Catherine Cesnikovej. Túto sériu Kriminálnych spisov vám prináša DoubleStar - www.doublestar.skCREDITS: Námet a dramaturgia: Diana KacarováHlas: Martin KaprálikZvuková produkcia: Miroslav BaričičPodcast produkcia: Simona MičováPodcast Kriminálne spisy obsahuje násilné a sexuálne scény. Preto nie je vhodný pre poslucháčov mladších ako 18 rokov, ani pre citlivé povahy.*Nasledujúci príbeh vychádza z verejne dostupných informácií a oficiálnych zdrojov, ktoré sú spracované do beletrizovanej podoby, a preto okrem faktických informácií obsahuje aj tvorivé prvky dotvárajúce celkový príbeh.

Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se se sejde s ruským vládcem Vladimirem Putinem 15. srpna na Aljašce. Další podrobnosti ke schůzce nezveřejnil. Jednání se bude týkat války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.

Přípravy na summit Trump-Putin na Aljašce vrcholí. Prezidenti spolu chtějí, za zatím neujasněné přítomnosti Volodymyra Zelenského, diskutovat o válce na Ukrajině a možném příměří. „Udělali to opět velmi šikovně. Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

S Irynou Zahladko, Annou Banytiuk a Ruslanem Vysokikh o ukrajinské umělecké tvorbě ve stínu války. Debatu na LFŠ Uherské Hradiště moderoval Ondřej Kundra.Jedním z častých cílů ruských útoků na Ukrajině jsou kulturní instituce, stejně jako představitelé živé kultury. Rusové vědí, že když vyhladí ukrajinskou kulturu, zbaví ukrajinský národ jeho duše. Jaké je to dnes tvořit na Ukrajině a jaké je to tvořit mimo ni? Část ukrajinských umělců našla azyl v Česku, jaká díla tady vznikají, co se tu točí a nakolik to reflektuje válku?

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Co si představit pod pojmem křivá zelenina? Jedná se o kvalitní a zdravé plody, které kvůli svému atypickému vzhledu končily zaorané v polích nebo v odpadu.

Monika Hausenblasová, ředitelka odboru protiepidemického KHSL. V Česku významně přibývá infekční žloutenky. Jedná se zejména o případy virové hepatitidy A. Jaké jsou příčiny, příznaky a léčba tohoto onemocnění, v čem se liší žloutenka typu A, B a C, nejen to probereme hodinu před polednem s ředitelkou odboru protiepidemického KHSL Monikou Hausenblasovou.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Monika Hausenblasová, ředitelka odboru protiepidemického KHSL. V Česku významně přibývá infekční žloutenky. Jedná se zejména o případy virové hepatitidy A. Jaké jsou příčiny, příznaky a léčba tohoto onemocnění, v čem se liší žloutenka typu A, B a C, nejen to probereme hodinu před polednem s ředitelkou odboru protiepidemického KHSL Monikou Hausenblasovou.

V Moskvě vždy rádi uvidíme pana Witkoffa, prohásil mluvčí Kremlu, když před možnou středeční schůzkou zmocněnce amerického prezidenta s Vladimirem Putinem. Jednání se má uskutečnit dva dny před vypršením amerického ultimáta kvůli příměří na Ukrajině. „Ze strany Kremlu je to hra o čas. Jednání s Američany se velmi dobře prodává dovnitř do Ruska i navenek,“ analyzuje pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

KOMPLETNÍ ZDROJE: https://www.incorrect.cz/kauza-bitcoin-shrnutaPODCAST: https://open.spotify.com/show/3jfNmprU5WNMe008EkAnMy?si=b9b74e71780e4beePROJEKT STARLINK: TRANSPARENTNÍ ÚČET:2401131596/2010NETRANSPARENTNÍ ÚČET:1244872037/3030Do předmětu platby napište "Starlink" - děkuji!SLEDUJTE WEB https://WWW.INCORRECT.CZOdběr pomocí emailu najdete v hlavním menu!Vyhledejte si na podcastech "incorrect.cz"TELEGRAM: https://www.t.me/incorrectczNakupujte značkové předměty incorrect.cz: https://www.incorrect.cz/obchod/https://odysee.com/@incorrectCZ:3Možnosti finanční podpory: https://paypal.me/frantakubhttps://patreon.com/incorrectCZhttps://herohero.co/frantisekkubasekuofegchc/invites/iv-frantisekkubasekuofegchc-woyqbejxweTRANSPARENTNÍ ÚČET:2401131596/2010Ze zahraničí:IBAN: CZ32 2010 0000 0024 0113 1596Swift: FIOBCZPPNETRANSPARENTNÍ ÚČET:1244872037/3030(kvůli daním je ideální dopsat "dar" - díky!)PATREON: https://www.patreon.com/incorrectcz

Opět přibývá podvodných zpráv, které míří především na seniory. Jedním z častých triků je SMS ve znění: „Babičko, ztratila jsem mobil, napiš mi na nové číslo…“ O co podvodníkům jde a co dělat, když podobnou zprávu obdržíme? Nejen na to odpovídá plukovník Martin Vaněček, policejní specialista na kybernetickou kriminalitu.

Opět přibývá podvodných zpráv, které míří především na seniory. Jedním z častých triků je SMS ve znění: „Babičko, ztratila jsem mobil, napiš mi na nové číslo…“ O co podvodníkům jde a co dělat, když podobnou zprávu obdržíme? Nejen na to odpovídá plukovník Martin Vaněček, policejní specialista na kybernetickou kriminalitu.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Písal sa 1. november 1755, bola sobota, sviatok všetkých svätých. V portugalskom Lisabone sa veriaci práve zišli v kostoloch, aby si pripomenuli zosnulých, keď sa náhle zatriasla zem. Počas niekoľkých minút sa zrútila väčšina mesta, ktoré sa v tom čase radilo medzi najľudnatejšie a najbohatšie metropoly Európy. Hneď na to sa v Lisabone rozšíril požiar. Vystrašení ľudia z poškodených budov inštinktívne utekali k najbližšiemu voľnému priestranstvu, na pláž, pritom si mohli povšimnúť neobyčajný úkaz. More výrazne ustúpilo, aj o niekoľko sto metrov. Počiatočnú úľavu vystriedala po chvíli druhá a ešte väčšia hrôza. Zo západu sa na mesto valila obrovská viac než 10 metrová vlna cunami. To, čo nezničilo zemetrasenie, v nasledujúcich sekundách zmietol mohutný príval oceánu. Lisabonská katastrofa otriasla celou vtedajšou Európou. Teológovia a učenci sa pýtali, ako je vôbec možné vysvetliť nešťastie takého nepredstaviteľného rozsahu. Je to Boží trest, alebo je potrebné hľadať iný a racionálnejší výklad tejto udalosti? Aj táto katastrofa tak naštartovala hlbšie úvahy a stála na počiatku trvalejšieho vedeckého záujmu o neprebádané útroby Zeme. Jedným z výsledkov tohto záujmu je seizmológia – nová vedecká disciplína, ktorá výrazným spôsobom prispela k všeobecnému prírodovednému poznaniu a rozvoju ľudstva. Čo sa presne stalo v Lisabone pred takmer 270 rokmi? Ako si ľudia podobné udalosti v minulosti vysvetľovali a kedy sa podarilo učencom objasniť skutočné príčiny zemetrasení? A ako toto poznanie prispelo k nášmu materiálnemu, technologickému, ale k spoločenskému rozvoju? Jaro Valent z časopisu Historická revue a rozprával s prof. Petrom Moczom, vedúcim oddelenia fyziky Zeme na Fakulte matematiky, fyziky a informatiky na Univerzite Komenského v Bratislave a s Evou Rutšekovou, študentkou histórie na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ve světě není mnoho mezinárodně uznávaných spisovatelů, kteří by měli nějaký bližší vztah k České republice. Jedním z nich je alžírsko-francouzský autor Boualem Sansal. Mluví se o něm nejen kvůli novému románu, ale i protože už tři čtvrtě roku roku sedí v alžírském vězení.

Ve světě není mnoho mezinárodně uznávaných spisovatelů, kteří by měli nějaký bližší vztah k České republice. Jedním z nich je alžírsko-francouzský autor Boualem Sansal. Mluví se o něm nejen kvůli novému románu, ale i protože už tři čtvrtě roku roku sedí v alžírském vězení.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z prof. Michałem Kleiberem spotykamy się w Instytucie Podstawowych Problemów Techniki Polskiej Akademii Nauk, ale to tylko jedna z licznych instytucji, z którymi gość tego odcinak jest i był związany w ciągu bogatego życiorysu.Specjalizuje się w technikach komputerowych, szczególnie modelowaniu komputerowym, był ministrem nauki i informatyzacji, doradcą społecznym Prezydenta RP. Jest popularyzatorem nauki i jednym z czołowych polskich ekspertów do spraw innowacyjności. – Niestety innowacyjność łączy się z ryzykiem. Trzeba zawsze dopuszczać możliwość porażki i zachęcać ludzi do tego, żeby się tym nie zrażali – tak profesor opisuje główną jego zdaniem przeszkodę mentalnościową, która spowalnia wprowadzanie innowacji w polskim biznesie. – I jeszcze muszą być sprzyjające regulacje oraz media, które kładą nacisk na sukcesy innowacyjne, nagłaśniają je.Jedną stroną innowacji jest biznes, a drugą ci, którzy są w stanie innowacje wymyślić, a więc naukowcy. Obie mają swoje kłopoty: przedsiębiorcy często nie potrafią dokładnie wskazać, czego potrzebują, a naukowcy bywa, że nie potrafią opowiadać o swoich pomysłach i badaniach językiem zrozumiałym dla laika. A nawet jeśli się w końcu porozumieją, to niewiele osób się o tym dowie, bo w mediach głównego nurtu nie ma takie tematy miejsca lub jest go bardzo niewiele. – Cały czas marzę o tym, żeby kiedyś było spotkanie w mediach popularnych, gdzie siedzi trzech przedsiębiorców i trzech badaczy i rozmawiają o tym, jakie są wyzwania przed taką współpracą – mówi prof. Kleiber.Doświadczenia zebrane podczas lat pracy za granicą uczuliły naszego gościa również na kwestię regulacji prawnych stosowania sztucznej inteligencji. – To jest już naprawdę najwyższy czas, żeby politycy się skoncentrowali na tym – wskazuje. Pytany o społeczną podatność na coraz doskonalsze, dzięki AI, fejki przyznaje: – Jestem zdania, że demokracja jest w kryzysie. W odcinku usłyszycie też, dlaczego profesor nie przyjął pewnych propozycji politycznych (a te były poważne), co go kulturowo zaskoczyło w Japonii, jaki sport jest najfajniejszy i w jakim wieku zaczyna się prawdziwe życie. Jest też sporo refleksji na temat Unii Europejskiej oraz doniesienia z forum UNESCO, gdzie Rosja prężnie prowadzi swoją politykę, na której ucierpiała Stocznia Gdańska.Rozmowa jest czwartą odsłoną 5-odcinkowego cyklu wywiadów z doświadczonymi i zasłużonymi uczonymi, jaki powstaje we współpracy Radia Naukowego i Polskiej Akademii Nauk w ramach projektu „Nauka mojej młodości”.***Robimy dobrą robotę? Zajrzyj i rozważ, czy warto się dorzucić: https://patronite.pl/radionaukowe

Na první pohled výhodná koupě: byt za necelé tři miliony. Až níže se ale dozvíte o téměř šestimilionové anuitě. Družstevní byt nakonec levněji nevyjde, obejdete se ale bez hypotéky a dokládání příjmů.Ta cena přímo udeří do očí. Byt 2+KK na Praze 6 o rozloze 54 m2 s prostornou terasou za 2 890 000 Kč. V ceně je i parkovací místo a sklep. V kontextu současných cen nemovitostí nevídané, nejen v hlavním městě. Kdo inzerát rozklikne, pochopí, v čem je háček.Inzerovaná cena není úplná. Jedná se o družstevní byt a krom necelých tří milionů, které zájemce za družstevní podíl bezprostředně zaplatí, musí splatit ještě tzv. anuitu. Ta v tomto případě činí necelých šest milionů.„Nesplacená částka za anuitu, kterou začínáte splácet až po dokončení bytu, činí celkem 5 882 770 Kč. Byt lze kdykoliv převést do osobního vlastnictví po splacení anuity. Aktuální měsíční splátka anuity bytu činí 31 408 Kč a je nyní nastavena na 35 let. Není třeba hypotéka ani dokládání příjmů,“ stojí v inzerátu na serveru Sreality.cz.Takových příkladů najdeme na realitních serverech v poslední době celou řadu. „Je to trošku skryté, transparentnost je klíčová,“ kritizuje inzertní praxi expert na financování bydlení v podcastu Ve vatě Libor Ostatek.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Na podmínkách vzájemného obchodu se Spojené státy v úterý dohodly s Japonskem, jedním ze svých největších obchodních partnerů. Japonsko se díky tomu zčásti vyhne 25% clům, kterými Trump asijské zemi vyhrožoval ještě před několika týdny. „Pro Evropu je to další signál k tomu, aby se vzájemně pokusila s USA dohodnout na obchodních pravidlech,“ míní ekonom Richard Hindls, emeritní rektor VŠE. V pořadu Jak to vidí... rozebírá také vyhlídky německého průmyslu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pracovníci olomouckého výstaviště pořádají i letos mezinárodní soutěžní přehlídku Grand Prix Flora košt. Jedná se o soutěž ovocných destilátů.

Začátkem července Česko postihl největší výpadek proudu za dlouhou dobu. Ministerstvo průmyslu přišlo vzápětí s tím, že blackout způsobilo spadlé vedení a následný výpadek elektrárny Ledvice. Vyšetřování ale pokračuje. Kdy budeme vědět, kdo za blackout skutečně může?Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu a místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.„Vyšetřování bude ještě probíhat několik týdnů. Nechci teď do předběžných závěrů ukazovat na viníka. Přece jenom ta technická závada byla opravdu rozsáhlá. Je důležité nezávislé odborné vyšetření této situace, která opravdu není dobrá,“ řekl v Ptám se já ministr Vlček.Výpadek proudu zasáhl v pátek 4. července zhruba milion odběrných míst v Česku, už zrhuba za dvě hodiny se ale podařilo dodávku energie obnovit. Do vyšetřování před pár dny vstoupil šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš, který dopisem vládě i některým ministrům požádal o prošetření Energetickým regulačním úřadem a poslal úředníkům seznam několika velmi konkrétních otázek.„Okamžitě jsem požádal ředitele ČEPS o rozšíření té analýzy, kterou jsme zadali, o odpověď na tyto otázky. Pokud padají tyto konkrétní dotazy, tak mě samotného zajímají odpovědi na ty otázky,“ říká Vlček.Jaké okolnosti blackoutu chce prošetřit šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš? S jak velkými investicemi do přenosové soustavy musíme v budoucnu počítat? A proč ministerstvo nedokáže uhlídat firmy, jejichž výrobky navzdory sankcím končí v Rusku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Od 24. července do 3. září se v Plzni a okolí budou promítat filmové lahůdky na místech, kde byste kino běžně nečekali. Jedná se o kavárny, pivovary, galerie nebo třeba stodolu.

Jedné zajímavé okolnosti Kellogova nečekaně krátkého pobytu v Kyjevě si obyvatelé ukrajinské metropole povšimli hned: Ruská strana, která v posledních dnech a týdnech posílala na důležité ukrajinské cíle až 700 dronů za jedinou noc, se tentokrát odmlčela. Našli se proto hned Kyjevané, kteří dílem žertem dílem zcela vážně prosili, aby u nich pobyl co nejdéle a ochránil je tak.

Jedné zajímavé okolnosti Kellogova nečekaně krátkého pobytu v Kyjevě si obyvatelé ukrajinské metropole povšimli hned: Ruská strana, která v posledních dnech a týdnech posílala na důležité ukrajinské cíle až 700 dronů za jedinou noc, se tentokrát odmlčela. Našli se proto hned Kyjevané, kteří dílem žertem dílem zcela vážně prosili, aby u nich pobyl co nejdéle a ochránil je tak. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedním z diskutérů na Meltingpotu v rámci festivalu Colours of Ostrava bude fotograf a pedagog ze Slezské univerzity Ondřej Durczak. Jak hodnotí současný stav města? A jakým způsobem uchovávat industriální památky pro další generace? Poslechněte si rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Strategicky to byla pořád velká chyba,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana k izraelsko-americkým útokům na íránský jaderný program. Přestože podle něj byly útoky extrémně dobře provedené a došlo k výraznému poničení mnoha zařízení, důsledky vnímá jako vážné: Írán přerušil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, inspektoři nemají přístup k místu, diplomatická řešení byla zmařena a návrat k nim teď bude ještě mnohem těžší. Smetana zároveň upozorňuje, že útoky posílily pozici íránských jestřábů a zvýšily motivaci režimu v jaderném programu pokračovat. Latentní schopnost vyrobit zbraň zůstává, protože zůstala řada zařízení, která poničena nebyla. „Nevíme, jestli si to Írán troufne. Ale je to rozhodně varianta, která se teď zdá pravděpodobnější než před těma útoky,“ varuje expert. V rozhovoru mluví také o rostoucím vlivu Izraele v regionu, o porušování mezinárodního práva a o ztrátě nástrojů mezinárodního společenství. Připomíná, že izraelské akce vedly k vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Galanta. Termín „genocida“ označuje za právně komplikovaný, ale konstatuje, že ve chvíli, kdy je podezření, že by k ní mohlo docházet, jsou státy povinny podniknout potřebná opatření, aby něčemu takovému zabránily. „I velká část Izraelců se začíná pomaličku shodovat, že to je naprosto přes čáru,“ říká k disproporční reakci země na útoky Hamásu ze 7. října 2023 a humanitární krizi v Gaze. Otevřeně kritizuje také způsob, jakým se o konfliktu, ale i o dění okolo Íránu mluví ve veřejném prostoru – v médiích i mezi experty. Podle něj je debata často redukovaná na černobílou a neodráží složitost reality. Upozorňuje také na dvojí metr v hodnocení vyjádření politiků podle toho, zda pocházejí ze států, které „nemáme rádi“, nebo ze zemí našich spojenců. A podle experta není bezproblémové ani nekritické „roztleskávání“ Ukrajiny, které podle jeho slov vadí i Ukrajincům a vedlo k podceňování Ruska, což válkou zasažené zemi nakonec spíše ublížilo. Jak rozsáhlý íránský jaderný program může být a jakou zásadní chybu udělal Donald Trump? Proč použití síly přináší problematický precedent? A proč se Izrael stává v oblasti hegemonem? Pusťte si rozhovor.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.

Jedním z komunistických zločinů byla i kolektivizace venkova. Vznikala družstva zemědělců, kteří byli ke vstupu do nich často brutálně nuceni. Inspirace ze Sovětského svazu měla někdy až satirický nádech. Například Stalinův plán na přetvoření přírody vytvářel rozsáhlá pole, takzvané celiny, likvidoval pro tuzemské přírodní podmínky obvyklé remízky a mokřady. Kromě změn v přírodě bylo jedním z důsledků kolektivizace rozvrácení sociálních vazeb a vztahů na venkově.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nový rozbor genomu dvou psovitých šelem z doby ledové ukázal, že šlo o dvě vlčí sestry, dokonce o dvouměsíční kojená vlčata. Nebyli to psi, jak se dřív vědci domnívali. Jedná se o náíez ze Sibiře starý 14 000 let, z lokality kde už během pravěku žili lidé.

Nový rozbor genomu dvou psovitých šelem z doby ledové ukázal, že šlo o dvě vlčí sestry, dokonce o dvouměsíční kojená vlčata. Nebyli to psi, jak se dřív vědci domnívali. Jedná se o náíez ze Sibiře starý 14 000 let, z lokality kde už během pravěku žili lidé.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Elektronické součástky a dráty by se daly pěstovat v koloniích mikrobů. Zvláštní propojení živé přírody s elektronikou by mohlo být úspornější na výrobu i provoz. Jedním z vědců, který novou schopnost bakterií zkoumá, je Allon Hochbaum z Kalifornské univerzity v Irvine. Při nedávné návštěvě u českých vědců své výzkumy představil i vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi.

Na filmovém festivalu v Karlových Varech se ani letos nepromítá žádný ruský film, publikum ovšem může vidět tři filmy ukrajinské. Jedním z nich je snímek 2000 metrů do Andrijivky, který popisuje pokus o ukrajinskou protiofenzivu v roce 2022. Film natočil Mstyslav Černov, který se proslavil drsným dokumentem ze začátku bojů s názvem 20 dní v Mariupolu, kdy zůstal se svým týmem uvězněný v obléhaném městě. Tentokrát se režisér vydal s kamerou na válečnou linii dobrovolně.

Umění debatování pomáhá dětem porozumět velkému světu, ve kterém vyrůstají. Děti si mohou vyzkoušet fungování regionálních i mezinárodních institucí, jako je Evropská unie nebo americký Kongres. Během debat se naučí pořádně argumentovat a hledat kompromis. „Jedná se o schopnosti, které se jim budou potom hodit v reálném životě, třeba v situacích se zaměstnavatelem,“ vyzdvihuje v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Barbora Lacinová, předsedkyně Asociace debatních klubů.

O Polsku se často mluví jako o budoucím novém Chorvatsku. Každým rokem tam na dovolenou míří více Čechů. Jedním z hlavních lákadel jsou bílé písčité pláže omývané Baltským mořem a na popularitě rychle nabývají i polská jezera. Dovolená u vody ale má svá rizika. V Polsku každoročně utone okolo 500 lidí a příčinou bývá hlavně nezodpovědné chování, včetně například užívání alkoholu. Každoročně před ním varují polští dobrovolní vodní záchranáři, kterým právě začíná nejvíc práce.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pod rouškou konzervativních hodnot ruského establishmentu bují sexbyznys s dívkami na hranici zletilosti. Na základě policejních spisů zmapoval tým ruských exilových novinářek a novinářů z redakcí IStories a Verstka svět, ve kterém se nadbíhá erotickým fantaziím oligarchů a sex slouží jako výtah ze všeobecné chudoby. S autorkami nové investigace, novinářkami Olesjou Gerasimenko a Marií Žolobovou natáčela redaktorka Kristina Vejnbender. Voice over Renata Klusáková a Veronika Divišová, sound design Petr Gojda. Už dvanáct let vracíme do hry příběhy, které by jinak zapadly. Oslavte s námi 12. narozeniny redakce investigace.cz tím, že podpoříte naši práci ve fundraisingové kampani na Darujme.cz. Každá koruna píše nové kauzy. https://www.darujme.cz/narozeniny-investigace

Jedné z klíčových otázek vývoje lidského poznání se snaží porozumět vědci z ČVUT. Jak jimk tomu pomáhá humanoidní robot, který v dětské postýlce napodobuje chování půlročního miminka? - Opice makak červenolící je jediný známý tvor, kterému se děje přesně to, co nám, když jsme chvíli ve vodě. Řeč je o krabatění kůže na prstech a na palcích nohou. Probádáme tzv. "varhánky". - Co skrývaly základy u žďárské Tvrze? Třeba cvrnkací kuličky. Prozradíme víc o záchranném archeologickém průzkumu. Moderuje Martin Matějka.

Na 1200 kilometrech železničních tratí v Česku už půl roku funguje zabezpečovací systém ETCS. Jak se osvědčil? Spojené státy a Kanada obnoví obchodní jednání. Proč Ottawa nakonec odstoupila od zavedení daně z digitálních služeb? A jaké plány má dirigent Jakub Hrůša, který se od podzimu 2028 postaví do čela České filharmonie?

Na 1200 kilometrech železničních tratí v Česku už půl roku funguje zabezpečovací systém ETCS. Jak se osvědčil? Spojené státy a Kanada obnoví obchodní jednání. Proč Ottawa nakonec odstoupila od zavedení daně z digitálních služeb? A jaké plány má dirigent Jakub Hrůša, který se od podzimu 2028 postaví do čela České filharmonie?

Jedním z nejčastějších křestních jmen v Gruzii je Nino. Ač v evropských jazycích bývá koncovka -o spojována s mužskými jmény, je to jméno ženské. Svatá Nino, u nás známá taky jako svatá Nina nebo Kristýna, je pro Gruzínce nejvýznamnější světicí a na její jméno člověk naráží v každém koutě Gruzie. Její odkaz si připomínají věřící třeba i v klášteře Bodbe na východě země.