Podcasts about osobn

Vládní plány na výrobu zeleného vodíku v Česku jsou v ohrožení. Investoři odkládají chystané projekty velkých elektrolyzérů, protože nemají zajištěnou jejich návratnost.Podle loni aktualizované Vodíkové strategie ČR by se u nás do roku 2030 mělo vyrábět ročně 20 tisíc tun obnovitelného vodíku v elektrolyzérech, poháněných elektřinou z obnovitelných zdrojů. Podle zástupců České vodíkové technologické platformy HYTEP, která sdružuje firmy z oboru, je ale plnění cíle ohroženo.„Abychom mohli těch 20 tisíc tun vyrobit, potřebovali bychom u nás elektrolyzéry o výkonu 300 až 400 megawattů instalovaného výkonu. Osobně se domnívám, že se nám to bohužel nepovede, a to z mnoha důvodů,“ říká v podcastu Agenda výkonná ředitelka HYTEP Veronika Vohlídková.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Hostia: Katarína Tichá (právnička) a Zdenko Dzurjanin (dokumentarista). | V nahrávke: Beata Ružiaková (hlavná štátna radkyňa Úradu na ochranu osobných údajov). | GDPR – túto skratku dnes asi poznáme všetci, no niekedy sa zdá, že každý si ju vysvetľuje po svojom. Ochrana osobných údajov je dôležitá, zákony nám pomáhajú, aby naše údaje nik nezneužil. Ako je to však po smrti, keď GDPR bráni napríklad vo výskume? Počúvajte Kontakty s Evou Sládkovou. | Posmrtná ochrana osobných údajov. | Moderuje: Eva Sládková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Malá Viktorie se objevila v babyboxu týden po narození. Byl červenec 2011. Protože se ale narodila v porodnici, dostala rodný list a na adresu bydliště její biologické matky dorazila složenka na popelnice. Následně se přišlo na to, kdo dítě odložil. „Říkala, že na to nebyla psychicky připravená. Že na to nemá, aby vychovávala dítě,“ vzpomíná adoptivní matka Hanka, jak se celá situace s adopcí zamotala.

Malá Viktorie se objevila v babyboxu týden po narození. Byl červenec 2011. Protože se ale narodila v porodnici, dostala rodný list a na adresu bydliště její biologické matky dorazila složenka na popelnice. Následně se přišlo na to, kdo dítě odložil. „Říkala, že na to nebyla psychicky připravená. Že na to nemá, aby vychovávala dítě,“ vzpomíná adoptivní matka Hanka, jak se celá situace s adopcí zamotala.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve východních Čechách západně od Litomyšle najdeme Růžový palouček. Arboretum, které se nachází mezi poli, proslavil spisovatel Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. Právě sem totiž umístil pověst o rozloučení českých bratří s rodnou vlastí po porážce českého stavovského povstání.

Ve východních Čechách západně od Litomyšle najdeme Růžový palouček. Arboretum, které se nachází mezi poli, proslavil spisovatel Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. Právě sem totiž umístil pověst o rozloučení českých bratří s rodnou vlastí po porážce českého stavovského povstání.

Ve východních Čechách západně od Litomyšle najdeme Růžový palouček. Arboretum, které se nachází mezi poli, proslavil spisovatel Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých. Právě sem totiž umístil pověst o rozloučení českých bratří s rodnou vlastí po porážce českého stavovského povstání.

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! + 44 VIP dílů https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeJaká je hranice mezi tím, co víme, a tím, co si myslíme, že víme?Jaký je vztah mezi mozkem a myslí? A proč je to největší milosrdenství, že si neuvědomujeme většinu vlastní mysli?V této epizodě jdeme hluboko – a zároveň odlehčeně – do fascinujícího světa vědomí, subjektivní zkušenosti a filozofie mysli.Hostem je Marek Hlavík – filozof, neurovědec, autor a trochu i kung-fu cestovatel. Bavíme se o:milosrdenství nevědomí podle Lovecraftahranicích subjektivní zkušenostimoderních i klasických teoriích myslirozdílu mezi fyzikalismem, dualismem a idealismemmyšlenkových experimentech, které otřásly způsobem, jak přemýšlíme o soběa proč být „zombí filozof“ není tak daleko od pravdyEpizoda, která tě pobaví, rozšíří tvé myšlení – a možná tě donutí se na chvíli začít ptát, „co je realita“.Kdo je Marek Havlík: Autor knihy Černá Bouře. Výzkumník Národního ústavu duševního zdraví, Centra pokročilých studií mozku a vědomí. V současné době se podílí na řešení projektu OPJAK  s názvem s Akronymem COREmind, kde zastává pozici vedoucího jednoho z výzkumných závěrů.Parťáci Epizody:Parťáci dnešního dílu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠ a https://www.uplife.cz/brain-we-are/Macromo DNA a krevní testy! Jdi na ⁠⁠Macromo.com/bwa "Macromo je super způsob, jak mít veškeré informace o vašem zdraví na jednom místě a sledovat dlouhodobé trendy, které navíc dostanete i s interpretací." - Vojta z Brain We AreMinutáž:02:50 Marek Havlík jako spisovatel: Thriller “Černá bouře”07:23 Platonova jeskyně: Interpretace a nechuť k překračování reality08:54 Hranice subjektivní zkušenosti a její sdílení11:41 Ztráta iluzí: Evoluce, Freud, samota subjektivity13:16 Vědomí jako řízená halucinace (Anil Seth) a evoluční perspektiva19:05 Prof. Jiří Horáček a empirická věda21:46 Vznik knihy “Černá bouře” a zážitky z Hongkongu26:04 Dualismus: Dvě substance (hmotná a myslící)28:39 Paralelismus jako řešení v dualismu31:23 Monismus: Jedna substance32:17 Fyzikalismus: Reduktivní, nereduktivní, eliminativní34:44 Nereduktivní fyzikalismus: Vědomí jako emergentní vlastnost36:06 Eliminativní materialismus: Vědomí neexistuje37:55 Těžký problém vědomí (Chalmers) a qualia41:53 Panpsychismus42:45 Myšlenkové experimenty ve filozofii mysli46:09 Nagelův netopýr: Jaký je to být…? A hranice poznání52:24 Hard problem of consciousness: Proč vzniká subjektivní zkušenost?56:10 Může mozek pochopit sám sebe? Metafora divadelního jeviště01:00:38 Renesance humanitních věd v informační době01:05:01 Attention Schema Theory01:07:15 Blindsight: Vidění bez vědomého zrakového vjemu01:10:04 Unilaterální neglect (Marshall Halligan)01:13:06 Split-Brain (Gazzaniga, Sperry, Bogen) a levý interpret01:21:39 Zkušenost s binokulární rivalitou: (Ne)kontrola nad obsahy vědomí01:22:32 Determinismus mozku a svobodná vůle01:25:43 Konec neplacené částiVIP OBSAHUJE:01:26:53 Nejistota a frustrace v moderní době, informační přetížení01:30:44 Jak čelit informačnímu přetížení a nejistotě? Sociální opora a challengeování názorů01:33:50 Konspirační teorie jako zjednodušené kauzální modely01:44:38 Metafora "memetické infekce" a řezných ran do mysli01:46:08 Inokulační teorie: Očkování proti dezinformacím01:49:48 Osobní "paradigm shift" Marka Havlíkaa: Narození dcery01:52:45 Funkce small talku: Synchronizace před hlubší konverzací

V tomto díle našich Minutovek vás Jan Sušánka zve na výjimečné osobní setkání u oběda – bez zasedačky, bez týmu, jen vy dva. Zatímco se běžně s našimi klienty potkávají relationship manažeři, analytici a další experti z týmu Sušánka & partneři, tentokrát půjde o přímý rozhovor s Janem, který otevřeně sdílí svůj podnikatelský příběh, zkušenosti s private equity a směr, kterým firmu vede. Společně se zaměříte na vaše investiční cíle, postoj k riziku i očekávání od dlouhodobého investičního partnera. Pokud si lidsky i hodnotově sednete, může toto setkání být začátkem strategické spolupráce postavené na důvěře, zkušenosti a společné vizi.

„Hlavně žádné biflování!“ doslechne se člověk občas od odborníků na vzdělávání. Je to jen jeden z těch mnohých hlasů, které nás tu výslovně, tu nevýslovně zrazují od toho, abychom trénovali svou paměť. Je to logické, proč se zatěžovat pamatováním údajů, když máme vše v chytrém telefonu. Akorát filozofové tradičně upozorňovali na to, že paměť je jen druhá strana myšlení.Dnes na tyto filozofické základy navazují mnozí neurologové, třeba německo-rumunská neuroložka Hannah Monyerová. Ta mimo jiné ukazuje, jak nevzdělaní jsme, co se týče fungování paměti a jak moc si tím škodíme. Dosud nás prý mate představa paměti jako nějaké nádrže se vzpomínkami. Paměť je však spíše aktivita, která se udržuje při životě výhradně jejím používáním; v tom používání my však zaostáváme. Také si prý nejsme dostatečně vědomi toho, jak úžasnou práci náš mozek odvádí ve spánku. Ani tehdy jen „neukládá“ obrázky ze dne. Náš mozek nám spíše nabízí varianty předešlého dne, abychom se příliš neuzavírali do minulosti a již v noci prožívali to, že jiná minulost byla možná, a že budoucnost je v našich rukách.Ale paměť není jen v naší hlavě; není to žádný soukromý sejf. V nedávné době na to poukázal bulharský spisovatel Georgi Gospodinov. V rozhovoru pro Týdeník Echo poznamenává: „Máme sklon podceňovat, kolik vzpomínek si vypůjčujeme. Myslíme si, že to, co si pamatujeme, jsme zažili my, a přitom to zažil někdo jiný. Mnohdy také máme za to, že jsme něco vymysleli, třeba nějaký příběh, a ve skutečnosti je to zas něčí vzpomínka. Naše individuální paměť i představivost žije z kolektivních vzpomínek, které si vyprávíme.“ Ve velkolepé knize Časokryt ukazuje, jak vypravování či předčítání příběhů umí aktivovat paměť i pacientů trpících demencí. Ti se skrze mentální aktivitu probuzenou ve vzpomínání občas dokáží navrátit i do přítomnosti. Proces vzpomínání jim navrací něco z jejich někdejší duchapřítomnosti.Georgi Gospodinov ukazuje, že ústup paměti ze společnosti není patrný jen na úrovni jednotlivců, ale i na úrovni kolektivní. Rozpadají se třeba společné kánony toho, co máme mít přečteno nebo o čem máme mít ponětí. Gospodinov, sám nevěřící milovník bible, říká, že kdysi jako takový svorník fungovala bible. Lidem nevzdělaným i vzdělaným, chudým i bohatým skýtala jeden – ale velmi bohatý – rámec, podle kterého se žilo i myslelo. To skončilo. Autor Časokrytu to popisuje lakonicky: „Bůh není mrtev. Bůh zapomněl. Bůh je dementní.“ Je-li Bůh odkazem na smysluplnost světa, a náš svět se roztříštil do nesouvisejících fragmentů, možná na celou společnost přišlo cosi jako metafyzická demence. Bůh kdysi slovy stvořil svět – a my tomu věřili; nyní jsme tomu věřit přestali – a on zapomněl.KapitolyI. Trpí Alzheimerem i celé společnosti? [úvod až 12:20]II. O tom, že metafyzicky „dementní“ se již rodíme [12:20 až 31:40]III. Neuroložka Hannah Monyerová: „Paměti nejde o pravdu, ale o život.“ [31:40 až 47:00]IV. „Kdo ovládá paměť, ovládá budoucnost.“ [47:00 až konec]BibliografieGeorgi Gospodinov, Časokryt, přel. David Bernstein, Praha: Argo, 2025.Maurice Halbwachs, Kolektivní paměť, přel. Yasar Abu Ghosh, Praha: SLON, 2010.Selin Karakose, Martina Luchetti, Yannick Stephan et al, „Marital status and risk of dementia over 18 years: Surprising findings from the National Alzheimer's Coordinating Center“, in: Alzheimer's and Dementia, vol. 21, 3, 2025, https://alz-journals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/alz.70072Milan Kundera, Kniha smíchu a zapomnění, Praha: Atlantis, 2017.Tereza Matějčková, „Hledání třetí ponožky. Je demence budoucností stárnoucího světa?“, in Echoprime, 3. 1. 2025. https://www.echo24.cz/a/HugBC/tydenik-echo-esej-tereza-matejckova-hledani-treti-ponozky-demenceHannah Monyer, Martin Gessmann, Das geniale Gedächtnis. Wie das Gehirn aus der Vergangenheit unsere Zukunft macht, München: Albert Knaus Verlag, 2015.Platón, Euthydémos – Menón, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 2000.

Hostem této epizody je Jan Řehák. Muž, s kterým jste se možná setkali, ale zároveň je docela pravděpodobné, že jste ho neviděli. Zní to tajemně? Hned vysvětlím, mám totiž přesně takovou zkušenost. Setkali jsme se mnohokrát, když jsem například navštívil nějakou akci nebo byl jako novinář na americké ambasádě. Ale viděl jsem ho poprvé až na pivu. Lépe řečeno v pivním baru, jehož spolumajitelkou je jeho manželka.Honza totiž zvládá umění být neviditelným. Což taky vysvětlím. Působil řadu let jako osobní ochránce hned tří amerických velvyslanců. Jan Řehák byl policista, a u Policie České republiky sloužil do letošního roku celkem dvaadvacet let. Dnes už je takzvaně ve výslužbě. První roky strávil na potovostní motorizované jednotce, pak nastoupil do útvaru ochranné služby. Ta se stará o bezpečí a ochranu ústavních činitelů, a taky dvou velvyslanců: americkou a izraelského.Jaké to je dělat takovou práci, co to obnáší a jaké schopnosti či dovednosti potřebujete? Plus co vám mnohaletá zkušenost tohoto typu může dát pro život? A co se o tom dá říct či sdělit ostatním? Přesně o tom jsme mluvili. Doufám, že vás to bude bavit stejně jako mě..Být připraven na nejhorší, aby všechno dopadlo dobře. Příběh muže, který chránil tři americké velvyslanceExistují profese, o nichž víme, že tu jsou, ale moc o nich nevíme. A když něco, tak jsou to romantické či naopak nerealistické představy získané z filmů nebo knížek. Ano, takovou profesí je i práce osobního ochránce, člověka, který musí být neustále ve střehu, připraven na všechno, a přitom by ho v ideálním případě nikdo neměl vidět. Cesta Jana Řeháka k této práci nevedla přímo. Jako absolvent hotelového a restauračního provozu začínal v kuchyni jedné pražské restaurace. "Bylo to na Újezdě, v takovém podzemí. Z kuchyně jsem neviděl vůbec nic, nebyla tam ani okna," vzpomíná s úsměvem. Tahle zkušenost ho však nenadchla, a tak se vydal na roční pracovní pobyt do Anglie.Po návratu se s kamarádem ze základní školy rozhodli pro radikální změnu kariéry – nastoupili k policii. První roky strávil na pohotovostní motorizované jednotce v Praze, což znamenalo, že vyjížděl k nejrůznějším případům na tísňové lince 158. "Ta práce má své kouzlo v tom, že nikdy nevíš, kam jedeš, do čeho jedeš, co tam bude," říká. Ale právě tahle nepředvídatelnost ho na práci bavila, přestože přinášela i značné riziko.Na otázku, zda se při těchto výjezdech bál, odpovídá překvapivě: "To si nemyslím. Asi za to může ten adrenalin. Není tam moc prostoru pro to, že bys někam jel a řekl si 'já se bojím, já tam radši nepojedu'. Přemýšlíš jen o tom, jak tu práci udělat co nejlíp a nejefektivněji, aby ses vrátil domů.Po zhruba šesti letech přešel na ochrannou službu, což vyžadovalo projít náročným výběrovým řízením. Jeho součástí byly speciální psychotesty a především tzv. "pekelňák" neboli pekelný týden. Jinými slovy, extrémně náročný fyzický a psychický test."Je to zátěžový týden, kdy tě instruktorři vystaví vysoké fyzické zátěži. Moc nespíš, moc nejíš, vlastně nevíš, co se bude dít. Snaží se tě dostat na dno, aby viděli, jak reaguješ, když nejsi v komfortní situaci," popisuje Honza, který tuto zkoušku absolvoval shodou okolností den poté, co měl nehodu na motorce.V ochranné službě začínal jako řidič policejních vozidel, následně přešel mezi řidiče-ochránce v civilu a nakonec se stal osobním ochráncem. Posledních přibližně 10 let strávil na americké ambasádě, kde chránil tři po sobě jdoucí americké velvyslance."Dobrý ochránce by měl být neviditelný," vysvětluje Honza jeden z klíčových principů své bývalé profese. A ano, znamená to, že musíte potlačit své ego. Pro člověka, který je zvyklý na běžné sociální interakce, by mohlo být frustrující, když ho lidé nepoznávají nebo ignorují. Osobní ochránce však musí tuto "neviditelnost" vnímat jako profesionální úspěch.Vztah mezi ochráncem a chráněnou osobou je mimořádně specifický. "Jsi tak blízko a tak často, že spolu trávítě často víc času než s rodinou nebo kamarády," popisuje Honza. "Víš spoustu věcí. Jak se ta osoba chová i jak přemýšlí. "Přesto musí ochránce udržovat profesionální odstup. "Základ je, aby si ti dva lidé sedli. Pokud si to nesedne, tak to nikdy nebude fungovat," vysvětluje. Zároveň však dodává, že ochránce by měl být apolitický: je mu jedno, jaké má chráněná osoba názory, jeho úkolem je ji chránit bez ohledu na osobní sympatie.Z chráněných osob mu byl nejbližší bývalý americký velvyslanec Stephen King. "To byl chlap s ohromným přehledem i zkušenostmi. Bylo mu kolem osmdesáti, ale měl neuvěřitelnou energii,” říká s respektem.Osobní ochránci procházejí soustavným výcvikem v mnoha oblastech - od řidičských dovedností přes bojové umění a zdravovědu až po psychologickou přípravu. "Netrénuje se jen střelba," vysvětluje, "ale i umění vyhodnotit situaci a předcházet konfliktům. "Po 22 letech u policie se Honza rozhodl pro změnu. "Jednoho dne se vzbudíš a už se netěšíš do práce. A v tu chvíli taky víš, že to je tvůj konec," vysvětluje svůj odchod. "Všechno se dá dělat po nějakou určitou dobu a člověk by měl odejít, dokud na tu práci stačí," dodává.Nyní pomáhá své manželce s provozem dvou belgických barů a na otázku, na co se těší, odpovídá: "Těším se na to, co ještě nevím, co bude. Ten život přináší spoustu nových věcí a nových výzev."Z Honzovy profese si můžeme odnést několik cenných rad do běžného života. Například jeho přístup ke konfliktům: "Lepší je těm problémům vždycky předcházet a z toho místa klidně odejít, v civilním životě normálně utéct. Život máš jenom jeden, zdraví máš jenom jedno."I ve svém civilním životě si zachoval některé návyky - v hospodě si nesedne zády ke dveřím a vyhýbá se potenciálně problémovým situacím. "Nikdy nevíš, kdo proti tobě stojí," říká.Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá s optimismem, který možná kontrastuje s tím, že od něj jeho bývalá profese vyžadovala být každý den připraven na to nejhorší : "Já myslím, že svět bude lepší."

„Po atentáte mala byť okamžite vyvodená zodpovednosť,“ hovoria komentátori Postoja Michal Magušin a Lukáš Krivošík.

„Tabulky říkají, že mezi osmnáctým a 28. měsícem přijde fáze, kdy si dítě uvědomí, že svoje vylučování může ovládat,“ říká o odplenkování dětská psycholožka Eva Němečková. „Osobně bych rozmezí této fáze ještě rozšířila, klidně i na třetí a čtvrtý rok.“Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Tabulky říkají, že mezi osmnáctým a 28. měsícem přijde fáze, kdy si dítě uvědomí, že svoje vylučování může ovládat,“ říká o odplenkování dětská psycholožka Eva Němečková. „Osobně bych rozmezí této fáze ještě rozšířila, klidně i na třetí a čtvrtý rok.“

V dnešním videu se zaměřujeme na význam investice do osobního trenéra z pohledu longevity životního stylu. Proč dává smysl mít osobního trenéra nejen na začátku cvičení, ale i dlouhodobě? Jaký dopad má pravidelný trénink pod dohledem odborníka na fyzické zdraví, motivaci a celkovou vitalitu? Sdílíme praktické zkušenosti a pohled na to, proč může být spolupráce s trenérem klíčovým faktorem pro dlouhodobé zdraví a disciplínu v každodenním režimu.

Ve Velké Británii vystudoval japanologii a religionistiku, za prací procestoval svět, před dvěmi lety se však ocitl v České republice. Jeho první dny na ambasádě provázela kampaň #jsemtunovej, rychle se ale naučil jak základy češtiny tak českého humoru. Nejen díky tomu získal zájem sledujících na napříč sociálními sítěmi. Pozvání do Celetné on Air přijal nejvíc český Brit široko daleko, Matt Field, britský velvyslanec v České republice. Jak se stát diplomatem? Co mu pomohlo porozumět české kultuře a humoru? Proč jsou diplomaté svým způsobem influenceři? A říká radši Czech Republic nebo Czechia?Nejen na to se v nahrávacím studiu v Kampusu Hybernská ptaly moderátorka Helen Holubová a Barbora Kohoutová. Náš další obsah sledujte na Instagramu, celý rozhovor i s titulky najdete na YouTube. Přejeme příjemný poslech a do příští epizody naslyšenou.Nahráváno 4 dubna 2025 v Kampusu Hybernská.

Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaká byla latinskoamerická linka pontifikátu papeže Františka? Jaký byl jeho život před papežstvím? Jak jeho zkušenosti z Jižní Ameriky ovlivnily jeho postoje a kroky v papežském úřadu? Ptáme se publicisty Františka Kalendy. Osobní vzpomínku na papeže přinese i plzeňský biskup Tomáš Holub. Také se dozvíte, co čeká církev ve dnech po pohřbu hlavy církve.

Bezmála dvacet let působil jako operativní důstojník zpravodajské služby. Dnes je odborníkem na bezpečnost a krizové situace. Mimo jiné se podílel na vzniku projektu Corty, který má být pro veřejnost pomocníkem právě v krizových situacích. Nejen o nich mluvil v pořadu Až na dřeň Petr Mrňa.

Proč někdy Boha nevidíme, neslyšíme ani necítíme – i když po tom toužíme? V tomto kázání uslyšíte o tom, jak se Bůh zjevuje i v těch nejběžnějších momentech našeho života. Zaměříme se na příběh Jákoba (Genesis 28) a na obraz Boží blízkosti, která je na dosah – stačí jen natáhnout ruku.

Bezmála dvacet let působil jako operativní důstojník zpravodajské služby. Dnes je odborníkem na bezpečnost a krizové situace. Mimo jiné se podílel na vzniku projektu Corty, který má být pro veřejnost pomocníkem právě v krizových situacích. Nejen o nich mluvil v pořadu Až na dřeň Petr Mrňa.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bezmála dvacet let působil jako operativní důstojník zpravodajské služby. Dnes je odborníkem na bezpečnost a krizové situace. Mimo jiné se podílel na vzniku projektu Corty, který má být pro veřejnost pomocníkem právě v krizových situacích. Nejen o nich mluvil v pořadu Až na dřeň Petr Mrňa.

Jaká byla latinskoamerická linka pontifikátu papeže Františka? Jaký byl jeho život před papežstvím? Jak jeho zkušenosti z Jižní Ameriky ovlivnily jeho postoje a kroky v papežském úřadu? Ptáme se publicisty Františka Kalendy. Osobní vzpomínku na papeže přinese i plzeňský biskup Tomáš Holub. Také se dozvíte, co čeká církev ve dnech po pohřbu hlavy církve.Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kázání na bohoslužbě Církve pro region (Apoštolská církev) ve Valašském Meziříčí.

Dita chtěla postavit platformu pro vzdělávání holek. Táňa jí nabídla důvěru, mentoring a první velký grant. Od té chvíle uběhlo deset let. Dneska se u jednoho mikrofonu potkává zakladatelka Czechitas Dita Formánková a bývalá ředitelka Google Táňa le Moigne. Společně bilancují, co všechno změnilo a před jakými výzvami stojíme. My v Czechitas. I my jako celá společnost. Tenhle díl je o digitálním mindsetu, který už není výhodou, ale nutností. O vzdělávání, které je zásadní pro začátečnice i pro zkušené CEO. O odvaze dělat rozhodnutí, která mění životy. O Vizi 2030, kde budou ženy klíčovou součástí digitální transformace Česka. Poslechni si rozhovor s dvěma výjimečnými lídryněmi, které vidí v technologiích obrovskou příležitost. Pro ženy, pro společnost, pro Česko. Může se ti hodit:

V této epizodě se podíváme na kyberútok na Správu služeb hlavního města Prahy, při kterém hackeři zveřejnili SPZky a osobní údaje majitelů odtažených vozidel. Rozebíráme také nově zveřejněné detaily ze soudního sporu mezi Metou a NSO Group ohledně sledování přes WhatsApp, únik dat moderátorů fóra 4chan, a aktivně zneužívanou zranitelnost ve Windows, která umožňuje únik NTLM hashů. Nechybí ani drama kolem financování CVE programu a jeho budoucnosti.Kapitoly:00:00 SPZky a osobní údaje z Prahy zveřejněny hackery04:26 CVE program málem skončil: Co se stalo a co to znamená08:07 Pegasus a WhatsApp: Nové detaily ze soudního sporu09:26 Hack 4chanu10:24 Zranitelnost ve Windows: NTLM hash uniká jediným klikem11:34 Meme of the WeekOdkazy a zdroje:https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kyberzlocinci-utocili-na-prazskou-spravu-sluzeb-hrozi-zverejnenim-citlivych_2504180500_pikhttps://www.group-ib.com/blog/cicada3301/https://www.bleepingcomputer.com/news/security/cisa-extends-funding-to-ensure-no-lapse-in-critical-cve-services/https://thehackernews.com/2025/04/cve-2025-24054-under-active.htmlhttps://techcrunch.com/2025/04/15/notorious-image-board-4chan-hacked-and-internal-data-leaked/https://www.calcalistech.com/ctechnews/article/i7i81952t#ITBezpecnost #IT #Novinky #bezpecnost #Česko

Kázání na bohoslužbě Církve pro region (Apoštolská církev) ve Valašském Meziříčí.

Nový zákoník práce prošel Poslaneckou sněmovnou i Senátem a nyní čeká na podpis prezidenta Petra Pavla. Přináší změny, které reagují na současné potřeby zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Lucie Výborná prozradila svůj obrovský měsíční plat, hlásá údajný titulek novinového článku na internetu, který se zobrazuje na facebookové zdi. Jenže když si budete chtít přečíst šťavnaté drby z osobního života moderátorky Radiožurnálu, ve skutečnosti naletíte podvodníkům.

Na železničním přejezdu nedaleko centra Olomouce ve středu v poledne vykolejil osobní vlak, vznikla škoda 16 milionů korun. ČTK to sdělil generální inspektor Drážní inspekce Jan Kučera. Dvě cestující se při kolizi vlaku lehce zranili.

„Osobně si myslím, že umělá inteligence není na prvním místě ve frontě nebezpečných věcí na zničení lidstva. Jsou mnohem nebezpečnější věci – vylepšování lidí genetickými prostředky, uniklá biologická mutace něčeho… V biologii jsou systémy, které jsou samoreprodukující, a to zatím umělá inteligence není,“ říká kybernetik a odborník na strojové vnímání z ČVUT Jiří Matas. Co všechno dovedou technologie vyčíst z našich tváří? A co je to Velká matka? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Osobně si myslím, že umělá inteligence není na prvním místě ve frontě nebezpečných věcí na zničení lidstva. Jsou mnohem nebezpečnější věci – vylepšování lidí genetickými prostředky, uniklá biologická mutace něčeho… V biologii jsou systémy, které jsou samoreprodukující, a to zatím umělá inteligence není,“ říká kybernetik a odborník na strojové vnímání z ČVUT Jiří Matas. Co všechno dovedou technologie vyčíst z našich tváří? A co je to Velká matka? Poslechněte si rozhovor.

Naši moderátori Diana a Albert ti dnes, 29. marca, prinášajú epizódu nášho unikátneho UP NEWS - špeciálu. Každú sobotu ťa zoberieme na cestu  

Už za méně než půl roku budeme přímými svědky rozlepení obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Dnes naposledy se vydáme za tajemstvím archivů po stopách dokumentů svědčících o osobnosti prvního prezidenta. Zaměříme se na poslední dny prezidenta Osvoboditele a na to, jak nejen Národní archiv, ale také archiv Českého rozhlasu uchovává zmínky o konci jeho života.

Vedle dnes již běžně užívaných AI platforem jako ChatGPT nebo virtuálních asistentek Siri nebo Alexa můžeme s umělou inteligencí navazovat i intimní konverzace. „Jsou to desítky milionů stažení, miliony uživatelů a uživatelek denně,“ nastínil rámec takového chatování publicista David Laufer, který se věnuje internetovým subkulturám a identitě z akademického hlediska.

Na den přesně za půl roku exkluzivně v přímém přenosu Radiožurnálu rozlepíme obálku s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Datum 19. září 2025 stanovil pro odtajnění Antonín Sum, tajemník Jana Masaryka. Právě v pozůstalosti Jana Masaryka, poválečného ministra zahraničí, byla obálka uložena. V seriálu Neviditelné pomníky mezitím míříme za dalšími masarykovskými archiváliemi.

Český rozhlas má novou moderátorskou posilu. Od března v něm pracuje Světlana Witowská, která dvakrát týdně moderuje pořad Osobnost Plus. „Když jsem poprvé vysílala, tak jsem normálně měla trému,“ říká Witowská v podcastu Mediální Cirkus.Světlana Witowská přišla na Český rozhlas Plus z Aktuálně.cz, kde dva roky dělala rozhovory. Práci změnila v okamžiku, kdy do Aktuálně přišel nový šéfredaktor Matyáš Zrno.„My jsme nemohli mít ani moc názorové střety, protože jsme se tam téměř minuli. Měla jsem obavy o to, že to bude směřovat někam, kde toho nechci být účastná a měla jsem asi i jinou představu o tom, jak tvořit pořad typu Spotlight, ve kterém jsem pracovala. Protože jsem chtěla, aby tam byl dramaturg nebo dramaturgyně, aby to mělo nějaká pravidla. Já si  pořád myslím, že novinařina se má dělat pořádně. Mají se dodržovat nějaká novinářská pravidla,“ popisuje důvody svého odchodu moderátorka.Český rozhlas Plus si jako nové působiště vybrala kvůli šéfredaktorovi Josefu Pazderkovi a taky prý proto, že vlastně neměla moc kam jinam jít.„Okruh médií, kde bych chtěla pracovat a kde by o mě stáli, už vlastně není moc široký. A kdybych neměla možnost jít do Českého rozhlasu, tak jsem si říkala, že budu dělat něco úplně jiného. Normálně jsem si hledala v Annonci volná místa, dokonce jsem si našla i  jednu kavárnu tady na Smíchově, hledali tam někoho na nějaký půl úvazek, tak jsem si říkala, že možná půjdu dělat do kavárny,“ vypráví Witowská.Do kavárny ale nešla a místo toho od začátku března dvakrát týdně moderuje pořad Osobnost Plus, kde doplnila moderátorku Barboru Tachecí.„Když jsem včera poprvé vysílala, tak jsem normálně měla trému. Fakt. Já jí mám vždycky trochu, ale včera mi normálně bušilo srdce a říkala jsem si, co se mi to stalo. Ono je to úplně něco jiného, když sedíš jenom u toho mikrofonu a základní vjem je poslouchat. A já spoustu věcí odehraju před kamerou, dokážeš to doplnit gesty, tím, jak se zatváříš něco. A najednou máš jenom ten mikrofon,“ vypráví se smíchem o rozhlasovém studiu.Veřejnoprávnost mám v soběWitowská se proslavila hlavně na obrazovce České televize, kde mnoho let moderovala rozhovory v pořadu Interview Čt24, Události nebo Události, komentáře. Její nejslavnější kousky byly rozhovor s Andrejem Babišem a především prezidentská debata mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem v roce 2018.„V České televizi, ve veřejnoprávním médiu některé věci dělat musíš, protože musíš vyvažovat politické strany, hlídat, aby byly zastoupeny ve vysílání. Někteří hosté ale prostě nikdy nepřijdou a nikdy nepřišli. A v ČT si s tím nemusíš lámat hlavu a prostě to musíš nějakým způsobem vyvážit,“ vysvětluje Witowská.Veřejnoprávnost je specifikum médií jako Česká televize nebo Český rozhlas. Novináři v  nich musí pokrývat celé spektrum relevantních politických sil, musí být zásadně apolitičtí a nestranní. „Mám veřejnoprávnost v sobě, nikdy jsem nevykročila z mezí. A tím, že to mám tak pod kůží, tak si myslím, že ten návrat k veřejnoprávnosti pro mě není problém,“ říká.„V Českém rozhlase mi řekli, že předpokládají, že budou nějaké otázky, už tam, myslím, přišla i nějaká žádost podle zákona číslo 106, jakou mám smlouvu. Já mám teda externí smlouvu a myslím si, že moje práce a moje osobní integrita nebyla narušená ani tím, že jsem si v době, kdy jsem nebyla zaměstnaná, na sebe vzala flanelovou košili. Navíc já ji  opravdu nosím i normálně a taky v ní spím,“ vysvětluje s odkazem na oblíbené oblečení prezidenta Petra Pavla.--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Keby tento štát hospodáril zodpovedne, transakčnú daň by určite zaviesť nemusel, tvrdí šéf Slovenskej komory auditorov Milan Mozolák. Slovensko spravujeme zle a podľa neho máme obrovské rezervy v hospodárení štátu, politici to však dlhodobo odmietajú riešiť. Pointa je lenivosť, nepotizmus a aj politický klientelizmus, tvrdí Mozolák. Rozumný hospodár – aby sa dokázal „postaviť na nohy“ – začína vždy najskôr sám od seba. A toto by mal robiť aj štát. Žiaľ, u nás sa to takto systematicky nerieši a aj to je dôvod, prečo nevidieť žiadne citeľné a zmysluplné nastavenie úspor či zefektívnenie chodu štátu ako takého,“ to hovorí prezident Slovenskej komory Audítorov Milan Mozolák na margo fungovania akciovej spoločnosti zvanej Slovenská republika, v ktorej sme akcionármi my všetci - občania Slovenska.Ešte sme nestrávili ani len ten prvý vládny konsolidačný balíček vlády Roberta Fica - v ktorom nám vláda okresala prídavky na deti, stopla rodičovské dôchodky či zvýšila daňové i odvodové zaťaženie, no a už je tu nové uťahovanie opaskov.Tentoraz Ficova vláda potrebuje nájsť takmer 2 a pol miliardy eur. Konečné opatrenia zatiaľ známe nie sú, je ale jasné, že ďalšie zvyšovanie daňovoodvodového bremena nie je únosné a na rade sú preto zrejme škrty vo fungovaní samotného štátu. Premiér síce oznámil až 30 percentné škrty vo fungovaní ústrednej štátnej správy, no verejný sektor vôbec nechudne - ba práve naopak. Ako skrotiť hydru štátu, ale tak aby to malo zmysel a neublížilo to bezbranným? Prečo sú sľuby o okamžitom schudnutí štátu vo forme rázneho a radikálneho prepúšťania úradníkov nezmyslom a kde sú všetky tie dobre zaplatené analýzy fungovania štátnej správy, ktoré sa síce urobili, ale ich výsledok nikdy nikto v praxi nevidel? A o čom sú vlastne dobré audity a prečo sme na potrebu hlbkových analýz: Kto sme a čo chceme, a prečo sme fakticky rezignovali na to, čo nás páli v našich vlastných peňaženkách?Ráno Nahlas, dnes so šéfom Slovenskej komory auditorov Milanom Mozolákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Keby tento štát hospodáril zodpovedne, transakčnú daň by určite zaviesť nemusel, tvrdí šéf Slovenskej komory auditorov Milan Mozolák. Slovensko spravujeme zle a podľa neho máme obrovské rezervy v hospodárení štátu, politici to však dlhodobo odmietajú riešiť. Pointa je lenivosť, nepotizmus a aj politický klientelizmus, tvrdí Mozolák. Rozumný hospodár – aby sa dokázal „postaviť na nohy“ – začína vždy najskôr sám od seba. A toto by mal robiť aj štát. Žiaľ, u nás sa to takto systematicky nerieši a aj to je dôvod, prečo nevidieť žiadne citeľné a zmysluplné nastavenie úspor či zefektívnenie chodu štátu ako takého,“ to hovorí prezident Slovenskej komory Audítorov Milan Mozolák na margo fungovania akciovej spoločnosti zvanej Slovenská republika, v ktorej sme akcionármi my všetci - občania Slovenska.Ešte sme nestrávili ani len ten prvý vládny konsolidačný balíček vlády Roberta Fica - v ktorom nám vláda okresala prídavky na deti, stopla rodičovské dôchodky či zvýšila daňové i odvodové zaťaženie, no a už je tu nové uťahovanie opaskov.Tentoraz Ficova vláda potrebuje nájsť takmer 2 a pol miliardy eur. Konečné opatrenia zatiaľ známe nie sú, je ale jasné, že ďalšie zvyšovanie daňovoodvodového bremena nie je únosné a na rade sú preto zrejme škrty vo fungovaní samotného štátu. Premiér síce oznámil až 30 percentné škrty vo fungovaní ústrednej štátnej správy, no verejný sektor vôbec nechudne - ba práve naopak. Ako skrotiť hydru štátu, ale tak aby to malo zmysel a neublížilo to bezbranným? Prečo sú sľuby o okamžitom schudnutí štátu vo forme rázneho a radikálneho prepúšťania úradníkov nezmyslom a kde sú všetky tie dobre zaplatené analýzy fungovania štátnej správy, ktoré sa síce urobili, ale ich výsledok nikdy nikto v praxi nevidel? A o čom sú vlastne dobré audity a prečo sme na potrebu hlbkových analýz: Kto sme a čo chceme, a prečo sme fakticky rezignovali na to, čo nás páli v našich vlastných peňaženkách?Ráno Nahlas, dnes so šéfom Slovenskej komory auditorov Milanom Mozolákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Pokračujeme v moravské jízdě Šatníků. Tentokrát míříme do malé obce u Brna, kde bydlí Veronika Dušková. Jednadvacetiletá milovnice upcyklace a kvalitní krejčoviny, která se šití věnuje už sedm let. Pod pseudonymem VEDU sdílí na sociálních sítích nápady a návody na přešívání sekáčových úlovků.

Zpěv Marty Kubišové, Václav Havel a jeho výmluvné gesto s prsty do V a také prognózy ekonoma Valtra Komárka. To jsou „poznávací značky“ politických změn z listopadu 1989. Právě Valtr Komárek patřil k oblíbeným řečníkům na mítincích v posledních dnech listopadu a prvních dnech prosince 1989.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Nespoléhejme na to, že dobré projekty za nás udělají politické nebo náboženské špičky, důležité věci jdou vždycky zespodu,“ myslí si Marek Orko Vácha. Podle kněze, bioetika a evoluční biologa nastal čas přestat plakat nad celým světem a začít se věnovat jeho nápravě. Prožívat emocionální žal je pochopitelné, ale nic to neřeší. Je potřeba přestat brečet, zvednout se a jednat. Ani pak nebude život bez bolesti, ale bude naplněný a bude dávat smysl. Důležité je nepropadat pesimismu, což říká z pozice někoho, kdo byl před nedávnem kvůli údajnému porušení pravidel kázání po 18 letech odvolán pražským arcibiskupem Janem Graubnerem z funkce vikáře. Nepopírá, že byl naštvaný, i tak ale svou kauzu považuje za pěnu dní, za chvíli, kdy může v praxi prokázat, co celý život hlásá z kazatelen. Je přesvědčený, že nikdo a nic nemůže člověku zabránit, aby byl dobrý a žil v radosti. Když to nepůjde v akademické farnosti u Salvátora, půjde to jinde. Štěstí pramení z přijetí úkolu a tím, co k němu přispívá, jsou drobné skutky lásky a slušnosti, které nic nestojí. Na druhou stranu to neznamená, že v případě ohrožení je na místě vítat nepřátele s otevřenou náručí. Když diplomatická jednání selhávají, je potřeba se bránit a třeba i střílet. Vzdorovat je žádoucí i toxickým skupinám, které nás ve veřejném i online prostoru obklopují. Okolí nás totiž proměňuje víc, než jsme si ochotni připustit. A třeba Miloš Zeman během 10 let svého prezidentství, nasypal do nevědomí českého národa hlubinné granáty. Podstatné je proto mít po boku jedince, kteří žijí dobrý život. Ne nutně být optimisty, ale lidmi naděje a udělat všechno proto, aby to dobře dopadlo. Pravda a láska totiž nevítězí samospádem. K zamyšlení je toho v našem rozhovoru s Markem Orko Váchou ale mnohem víc. Poslechněte si.

Aneta Martinek je spoluzakladatelka projektů #HolkyzMarketingu a #HolkyzByznysu a také autorkou knihy Organizační porno. Kromě toho je podnikatelka, maminka a lektorka kurzů, ve kterých se mimo jiné zaměřuje na slaďování práce s mateřstvím a organizaci práce v týmu. Povídaly jsme si o kombinování pracovního a rodinného života a o tipech pro spokojený život, které jako ženy máme ve svých rukou.

Jiří Holub je kastelánem Státního hradu a zámku Frýdlant. Co se tam děje, když už je sezóna v plném proudu a lidé odejdou? „Čeká vás zavření celého zámku, pozavírání oken, projití, jestli někdo nenechal někde svítit... To je doba, kdy dům máte pro sebe. Osobně říkám, že 90 procent kastelánů a kastelánek tu práci dělá právě proto, že ten dům je chvilinku jejich. Vnímá ho jinak, než když provázíte skupiny. Je to nejhezčí doba,“ popisuje s úsměvem Jiří Holub.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na román Kde číhá vlk od izraelské autorky Ajelet Gundar-Gošenové, která se českému čtenáři představila oceňovanou knihou Probudit lvy, i v její nové próze je stále přítomný ožehavý izraelsko-arabský konflikt. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.