The Institute of Anxiety creates a space for the study of anxiety, which is spreading throughout society and manifests itself through insomnia, stress, alienation, loss of empathy, inequalities, and violence. It is suppressed without success by products of the pharmaceutical industry and intensified…
Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Marika Smreková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Šárka Homfray by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Martina Dvořáková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Karina Kottová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Egon Voříšek by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Ascaldeia Mariana Catwall by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Martina Malinová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Zuzana Štefková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Martina Johnová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Martina Drozd Smutná by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Tanz Und Elternschaft by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Klára Šimáčková Laurenčíková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Chiara Organtini by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Kateřina Čopjaková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Terez Frecerová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Tereza Vohryzková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Magdalena Stojowska by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Jiří Ptáček by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Isabel Mohn, Maria Walser, Saskia Oidtmann by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Hanka Malaníková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Lucia Kašiarová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Tadeáš Polák by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Bára Bažantová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Ester Trčková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Alex Ratajová (čte Petr Dlouhý) by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Dušica Dražić by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Barbora Látalová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Táňa Vozková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Kateřina Fojtíková by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Tereza Konrádová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Závěr - Eva Koťátková & Petr Dlouhý by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Tereza Stejskalová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Kateřina Vídenová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Jana Adamec Tkáčová by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Bára Šimková & Vincent Šimek by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Úvod - Eva Koťátková & Petr Dlouhý by Institut úzkosti / Institute of Anxiety
Co jsou bariéry, které v českém prostředí brání vytvoření širšího hnutí lidí s postižením? V posledním díle podcastu Matějem Čiperou, Karolínou Chovancovou, Zuzanou Kašparovou, Pavlou Kovaříkovou, Elianem Posledním, Jitkou Rudolfovou a annou řičář libanskou o možnostech i úskalích současného crip aktivismu a důležitosti vzájemné podpory a propojování. V podcastu zaznívá řada cizích termínů, proto sdílíme vytvořený slovníček i s odkazy na zdroje a přepis: bit.ly/prepis-slovnicek-6dil Přejeme příjemný poslech a/či čtení! www.institutuzkosti.cz
Diagnóza má obrovskou moc. Může nám poskytnout přístup k životně důležitým lékařským technologiím nebo nás zahanbit, může nám odhalit cestu ke snížení bolesti nebo nás institucionalizovat – dostat do ústavu. Otevírá dveře i je pevně zabuchuje. Diagnóza některé bolesti legitimizuje jako skutečné, jiné označuje za psychosomatické nebo předstírané. Poslechněte si 5. díl s názvem Dvojí život diagnóz, ve kterém otevíráme dveře do světa diagnóz. Opět s Kateřinou, Karolínou, Annou, Elianem, Jitkou, Matějem a Zuzanou. V podcastu zaznívá řada cizích termínů — proto přinášíme námi vztvořený slovníček, který najdete společně i se seznamem zdrojů, ze kterých jsme čerpali*y, a přepisem epizody na tomto odkazu: https://bit.ly/prepis-slovnicek-5dil Přejeme příjemný poslech a/či čtení! * * * Dramaturgie a mdoerování: Kateřina Kolářová Hudba a zvuká postprodukce: Jonáš Richter Hosté*ky: Matěji Čipera, Karolína Chovancová, Zuzana Kašparová, Pavla Kovaříková, anna řičář libánská, Elian Poslední a Jitka Rudolfová Voiceover: Anita Krausová O ČEM JE STUDIO PORUCHA? V podcastu nám nejde jen o zachycení konkrétních zkušeností toho, jakým způsobem dominantní kulturní narativy, zobrazování, představivosti a kreativity nezohledňují šíři lidské zkušenosti a vynechávájí zkušenost lidí s postižením, se senzorickou jinakostí, úzkostmi, depresemi, psychiatrickými onemocněními a obecně se specificky jinou zkušeností se světem. Více o podcastu naleznete na webu www.institutuzkosti.cz * * *
„Často se setkáváme s pojmem hluchoněmí, což je termín, který se opravdu nehodí. My opravdu neslyšíme, ale neznamená to, že nemůžeme mluvit, nejsme němí.“ (Matěj Čipera) Jak zdvořile, citlivě a s respektem mluvit o jinakosti a tzv. postižení? Jak lidi s postižením neurazit? A existují vůbec nějaká správná označení? V další 4. epizodě Studia Porucha se bavíme například o tom, kde hledat inspiraci při tvoření citlivého a jinakost respektujícího vyjadřování. Poslechněte si, jak skrze jazyk můžeme přetvářet sociální vztah „postižení“. V podcastu zaznívá řada termínů, které se snažíme vysvětlit přímo v dílu, přesto si pro dovysvětlení řady z nich pomáháme námi vytvořeným slovníčkem. Ten najdete společně i se seznamem zdrojů, ze kterých jsme čerpali*y, a přepisem epizody na tomto odkazu: bit.ly/prepis-slovnicek-4dil Přejeme příjemný poslech a/či čtení! * * * Dramaturgie a mdoerování: Kateřina Kolářová Hudba a zvuká postprodukce: Jonáš Richter Hosté*ky: Matěji Čipera, Karolína Chovancová, Zuzana Kašparová, Pavla Kovaříková, anna řičář libánská, Elian Poslední a Jitka Rudolfová Voiceover: Anita Krausová O ČEM JE STUDIO PORUCHA? V podcastu nám nejde jen o zachycení konkrétních zkušeností toho, jakým způsobem dominantní kulturní narativy, zobrazování, představivosti a kreativity nezohledňují šíři lidské zkušenosti a vynechávájí zkušenost lidí s postižením, se senzorickou jinakostí, úzkostmi, depresemi, psychiatrickými onemocněními a obecně se specificky jinou zkušeností se světem. Více o podcastu naleznete na webu www.institutuzkosti.cz * * *
“Hrát člověka s postižením, aniž bychom ho skutečně zaměstnali je jako líčit si na obličej jinou barvu pleti.” V tomto díle se budeme věnovat kulturní imaginaci a jejím limitum. Chceme se dotknout toho, jakým způsobem příběhy, pohádky, kulturní paměť nedává prostor a zneviditelňuje zkušenosti lidí s postižením. V podcastu zaznívá řada termínů, které se snažíme vysvětlit přímo v dílu, přesto si pro dovysvětlení řady z nich pomáháme slovníčkem, který jsme pro naší společnou práci vytvořili*y. Stejně tak je pro nás důležité zpřístupnit vám zdroje, ze kterých jsme čerpali*y. Slovníček a zdroje: Přepis: bit.ly/prepis-3-dil Přejeme příjemný poslech a/či čtení! * * * Dramaturgie a mdoerování: Kateřina Kolářová Hudba a zvuká postprodukce: Jonáš Richter Hosté*ky: Matěji Čipera, Karolína Chovancová, Zuzana Kašparová, Pavla Kovaříková, anna řičář libánská, Elian Poslední a Jitka Rudolfová Voiceover: Anita Krausová O ČEM JE STUDIO PORUCHA? V podcastu nám nejde jen o zachycení konkrétních zkušeností toho, jakým způsobem dominantní kulturní narativy, zobrazování, představivosti a kreativity nezohledňují šíři lidské zkušenosti a vynechávájí zkušenost lidí s postižením, se senzorickou jinakostí, úzkostmi, depresemi, psychiatrickými onemocněními a obecně se specificky jinou zkušeností se světem. Více o podcastu naleznete na webu www.institutuzkosti.cz * * *
“Copak se můžu považovat za rovnoprávnou, když se musím cítit vděčná za bezbariérovou toaletu?” Judith Heumann V tomto díle se věnujeme bariérám a každodennímu potýkání se s překážkami, komplikacemi a nepochopením, které některým z nás stojí v cestě k dobrému životu a rovným životním možnostem. Pro název této epizody jsme si vypůjčili*y slova Pavly Kovaříkové „Já si to tu užiju“, které zachycují nejenom nezlomnost lidí, kteří těmto otravným překážkám čelí, a jim na truc si život umí užít. V podcastu zaznívá řada termínů, které se snažíme vysvětlit přímo v dílu, přesto si pro dovysvětlení řady z nich pomáháme slovníčkem, který jsme pro naší společnou práci vytvořili*y. Stejně tak je pro nás důležité zpřístupnit vám zdroje, ze kterých jsme čerpali*y. Slovníček a zdroje: bit.ly/slovnicek-2-dil Přepis: bit.ly/prepis-2-dil Přejeme příjemný poslech a/či čtení! * * * Dramaturgie a mdoerování: Kateřina Kolářová Hudba a zvuká postprodukce: Jonáš Richter Hosté*ky: Matěji Čipera, Karolína Chovancová, Zuzana Kašparová, Pavla Kovaříková, anna řičář libánská, Elian Poslední a Jitka Rudolfová Voiceover: Anita Krausová O ČEM JE STUDIO PORUCHA? V podcastu nám nejde jen o zachycení konkrétních zkušeností toho, jakým způsobem dominantní kulturní narativy, zobrazování, představivosti a kreativity nezohledňují šíři lidské zkušenosti a vynechávájí zkušenost lidí s postižením, se senzorickou jinakostí, úzkostmi, depresemi, psychiatrickými onemocněními a obecně se specificky jinou zkušeností se světem. Více o podcastu naleznete na webu www.institutuzkosti.cz * * *
Body, starý auto, koza Série dalších zvuků Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla. Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující. Více na www.institutuzkosti.cz. ------------------------------------ A bobsleigh, an old car, a goat are the new sounds from the sound archive of Lukáš Paleček's Talking Machines. Lukáš Pis an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players. Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting. More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en
Body, starý auto, koza Série dalších zvuků Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla. Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující. Více na www.institutuzkosti.cz. ------------------------------------ A bobsleigh, an old car, a goat are the new sounds from the sound archive of Lukáš Paleček's Talking Machines. Lukáš Pis an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players. Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting. More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en
Body, starý auto, koza Série dalších zvuků Mluvících Strojů z archivu Mluvících strojů Lukáše Palečka. Lukáš Paleček je autorem kreseb, objektů, performancí a zvukových skladeb, v nichž propůjčuje svůj hlas různým věcem a strojům. Zajímají ho staré přístroje jako jsou pračky Romo a Tatramat nebo rádia a magnetofony značky Tesla. Lukáš stroje pozoruje, poslouchá, napodobuje a učí se jejich řeč. Buduje vlastní repertoár, přičemž zvukové projevy strojů, které do něj zařazuje, zkoumá opravdu důkladně. Testuje a cvičí tak vlastní citlivost, schopnost nápodoby, napojení se, paměť. Současně mu ale stroje, zdá se, umožňují obohatit vlastní výrazové prostředky, rozšířit možnosti vlastní řeči. Řeč strojů jako by Lukášovi skýtala možnosti přímějšího vyjádření emoce a kompenzovala to, v čem může být lidský jazyk limitující. Více na www.institutuzkosti.cz. ------------------------------------ A bobsleigh, an old car, a goat are the new sounds from the sound archive of Lukáš Paleček's Talking Machines. Lukáš Pis an the author of drawings, objects, performances and audio compositions. Lukáš lends his voice to various objects and machines. He is interested in old instruments such as Romo and Tatramat washing machines, or Tesla radios and cassette players. Lukáš observes the machines, listens to them, imitates them and learns their language. Lukáš builds up his own repertoire, in which he explores the auditory manifestations of the machines he includes in it in minute detail. He thereby tests and trains his own sensitivity, his ability to mimic and engage, his memory. At the same time, however, it appears that the machines enable him to augment his own means of expression, to extend the possibilities of his own speech. The language of machines has somehow provided Lukáš with opportunities to express his emotions more directly, and compensated for the ways in which human language can be limiting. More info about the project on www.institutuzkosti.cz/en