Podcasts about Zaj

Plazi, lenochodi, klokani, lamy, jeleni, primáti, taky želvy nebo leguáni – posílal je z Česka do Indie obchodník se zvířaty. Legálně, ale budí to otázky. Stali se totiž součástí sbírky indického miliardáře, který má na 150 tisíc zvířat. Zajímal se o to Vítek Kubant z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Plazi, lenochodi, klokani, lamy, jeleni, primáti, taky želvy nebo leguáni – posílal je z Česka do Indie obchodník se zvířaty. Legálně, ale budí to otázky. Stali se totiž součástí sbírky indického miliardáře, který má na 150 tisíc zvířat. Zajímal se o to Vítek Kubant z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Třešně nejsou jen chutné, ale i zdravé. Obsahují antioxidanty, vitaminy C a A, draslík i vlákninu. Zajímavé je, že přirozeně obsahují melatonin, hormon regulující spánek, takže mohou pomoci při nespavosti.

Třešně nejsou jen chutné, ale i zdravé. Obsahují antioxidanty, vitaminy C a A, draslík i vlákninu. Zajímavé je, že přirozeně obsahují melatonin, hormon regulující spánek, takže mohou pomoci při nespavosti.

Rozhodujete se mezi vlastním bydlením na hypotéku a pronájmem? Nejste sami. Právě toto dilema dnes řeší tisíce Čechů napříč generacemi. Konkrétní čísla, srovnání nákladů, reálné scénáře i psychologické dopady, které vám mohou pomoc udělat správné rozhodnutí podle vaší životní situace. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Porovnání nákladů: hypotéka vs. nájem na konkrétních příkladech z Prahy a dalších lokalit ✅ Výhody a nevýhody obou přístupů, a to z pohledu financí, flexibility a psychiky ✅ Dva typy životních přístupů – stabilního a ambiciózního ✅ Jak může hypotéka ovlivnit vaše sny, kreativitu a schopnost nebo chuť riskovat ✅ Myšlenka „startovacího bytu“ jako první krok do vlastního ✅ Vliv emocí, FOMO a společenského tlaku na rozhodování ✅ Proč se nedá spoléhat na pokles úrokových sazeb nebo cen nemovitostí ✅ Praktické doporučení: jak se připravit, kdy a proč se rozhodnout pro koupi A mnoho dalšího Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Do začátku letních prázdnin nezbývá už mnoho času a tábory v Libereckém kraji se rychle plní. Zajímalo nás, jaký je o ně zájem. Organizace jich vypsaly zhruba stejně jako v roce 2024 a některé hlásí plnou kapacitu. Jsou ale i tábory, které ještě mají volná místa.

Již tradiční host Tradeshow Martin Kluka z Footshopu přijal opět pozvání do podcastu, ve které jsme se téměř hodinu bavili o nejlepších releasech letošního roku i aktuálních a budoucích trendech ve světě streetwearu a sneakers. Pořád totiž čekáme, jestli se letos vrátí značka Nike ve velkém stylu a jestli jsou aktuální Nike Air Max 95s TO, co je vrátí zpátky na vrchol. Zajímalo by vás, kolik běžeckých tenisek jsme dali na vrchol pomyslného listu těch nejlepších letošních releasů? Má v roce 2025 vést jakoukoliv diskuzi o teniskách Jordan, nebo Vans? A co si myslíme o running clubech? Spousta otázek a ještě víc odpovědí tě čeká v novém díle Tradeshow podcastu, video v kompletní délce bez paywalu na Youtube, klasická verze podcastu pak na Spotify a dalších podcastových platformách. Let's gooooo! Web: https://www.tradeshow.czIG: https://www.instagram.com/tradeshow.cz/YT: https://www.youtube.com/@TRADESHOWCZ Tradeshop: https://www.tradeshow.cz/tradeshopIG: https://www.instagram.com/radimstezka/TT: https://www.tiktok.com/@slepy_x

V novém díle Aktualit Moudrého investora se Pavel Černík a Dominik Krampla zaměřují na rozdíly mezi veřejnými a soukromými kapitálovými trhy. Vysvětlují, proč v Sušánka & partneři kombinujeme oba světy a jak se tato synergie odráží na stabilitě a výkonnosti investičního portfolia. Věnují se i pohledu zahraničních privátních bank na hodnocení aktiv a nastavení LTV. Ukazují konkrétní výhody i rizika soukromých trhů, včetně toho, jak u nich funguje diverzifikace, práce s vintage years a řízení likvidity. Druhá část videa přináší modelový příklad spolupráce s novým klientem – od úvodní schůzky, přes sběr dat, až po tvorbu detailní investiční strategie. Vysvětlujeme, jak u klientů kombinujeme veřejné trhy, private equity a lombardní úvěr, a jak struktura portfolia reflektuje dlouhodobé cíle a míru rizika. V závěrečné části se zaměřujeme na pokročilé rozvržení majetku mezi fyzickou a právnickou osobou a ukazujeme, jak lze optimalizovat správu kapitálu i z daňového hlediska.

Víte, proč jsou Japonci ze světové výstavy v Ósace nadšení? Proč jich do areálu na umělém ostrově, vybudovaném mimochodem z navezeného odpadu, chodí každodenně přes sto tisíc? Zajímavou odpověď nabízí v dalším díle podcastu Host Reportéra Ondřej Soška, generální komisař české účasti na Expo.„Pouze sedmnáct procent Japonců vlastní cestovní pas, což je zčásti i proto, že je Japonsko obrovské a nabízí různá klimatická pásma, od chladného po subtropické. Druhým důležitým faktorem je nátura, která řadí práci nad volný čas a odpočinek. A nezapomínejme ani na to, že se místní ekonomika v posledních pětatřiceti letech nevyvíjí zrovna dobře, kupní síla obyvatelstva se propadla, a tak si mnozí Japonci cestování do zahraničí ani nemohou dovolit.“Ondřej Soška se do Japonska zamiloval před více než dvaceti lety, když tu půl roku studoval.„Ve své současné funkci ale občas narážím na kulturní odlišnosti, které dovedou zkomplikovat život,“ zmiňuje v podcastu enormní smysl pro dodržování pravidel. „Například už když jsme stavěli pavilon, japonský úředník prohlásil, že s originální dřevěnou stavbou nemá zkušenost, tak ji nepovoluje, a japonský architekt se s tím smířil – přece se nebude přít s úředníkem! Tehdy jsme spor museli vyeskalovat my. Dostali jsme se až na místní ministerstvo a teprve tam našli zastání. Jak říkám, Japonsko mám rád, ale když tu chce člověk udělat něco nevšedního, vybočit z řady, čeká ho spousta potíží.“Expo v Ósace končí v půlce října, Soškova mise o půl roku později. „Moc bych si přál, abychom v tom mezidobí náš pavilon rozmontovali a přepravili do Česka, kde by mohl sloužit veřejnosti další desítky let.“

Hospodářská komora navrhuje, aby se nový systém digitalizace stavebního řízení vytvořil formou spolupráce státu se soukromým sektorem, tedy jako takzvaný PPP projekt. Podle prezidenta komory Zdeňka Zajíčka, který je zároveň i prezidentem profesního sdružení podnikatelů v IT a komunikacích, by to zajistilo pokračování projektu i po volbách po případné změně vlády. Zajíček to říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

V dnešním podcastu se opět zaměříme na téma zahraničních firem, které vstoupily do české e-commerce a vytvořily tuzemským obchodníkům silnou konkurenci. Pozval jsem si Ondřeje Klegu z investiční skupiny eRockets, která má v portfoliu třeba e-shop Grizly, značku Vuch, Sportegu a další. Zajímat mě bude, co s tím mohou e-shopy dělat a jak na změny trhu reagovat. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/zahranicni-konkurence-ecommerce-ondrej-klega-t54560 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Eberswalde, Solingen a Esslingen am Neckar. Jediná tři města, která dodnes provozují trolejbusovou dopravu v Německu. Města se liší rozsahem sítě, ale všechna chtějí trolejbusový provoz rozšiřovat pomocí bateriových trolejbusů a elektrifikovat tím současné autobusové linky. Zajímavostí jsou i české trolejbusy, které najdeme v Eberswalde a v budoucnu budou také v Esslingenu.Jak se liší jednotlivá města a která stojí za návštěvu? O tom si povídal Miloš Keller s Ondřejem Matějem Hrubešem.

Vlajková loď sportu ČT, večerní Branky, body, vteřiny má od ledna posilu. Mezi moderátory přibyly dvě ženy. „Je to symbol. Tisíckrát horší je být na mistrovství světa,“ říká k tomu jedna z nich, reportérka Darina Vymětalíková.„Když jsem přišla do televize, tak jsem chtěla dělat spíš fotbal, ne hokej, ale to se nedalo, ani po 15 letech. Český divák je konzervativní a ten hokejový je míň konzervativní než fotbalový,“ vypráví o své kariéře Vymětalíková v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.Jako novinářka přišla do České televize před 25 lety. Až po čtyřech letech se dostala k prvním reportážím o hokeji. Ovšem jen těm „soft“ - točit mohla třeba o tom, jaký tým má nejhezčí dresy. Jako reportérka mohla dělat extraligu až po osmi letech v ČT a k národnímu týmu se dostala po 14 letech.„Ono to asi bylo strašné, ale člověk byl mladý, tak to prostě nesl líp, nebo já jsem to nesla líp, nevím,“ vzpomíná Vymětalíková.Právě ona se stala první ženou, která v redakci České televize začala dělat pravidelné rozhovory z hokejových zápasů a v roce 2023 pak poprvé komentovala hokejové utkání, byť ženského hokeje.„Tu faktickou stránku komentáře mi nikdo nenapadl, ani jeden divák, ale nelíbí se jim třeba emoce. Říkají mi, že to neprožívám. Pravda je taková, že já jsem vystreslá z negativních komentářů. Ne že bych ty emoce neprožívala, ale já je nedokážu dát ven,“ dodává.V posledních týdnech mohli fanoušci hokeje Darinu Vymětalíkovou sledovat z mistrovství světa, odkud vysílala už podesáté. A jak říká, i když si mistrovství užívá, je to práce od rána do půlnoci.„Moje kolegyně Jana Niklová se mi vždycky směje, protože nejpozději první týden mistrovství už jí volám, že v žádném případě to příště už dělat nebudu. A ona vždycky jenom protočí oči, protože ví, že pak vždycky jedu. Říkala jsem si to už poslední tři roky opravdu vážně a stejně tam vždycky jsem,“ směje se Vymětalíková.Zatímco v národní lize sama nefandí nikomu, národnímu týmu prý drží palce i jako novinářka.„Fandím, ale zase si musím uvědomovat, že jsem tam novinář a musím se ptát na to, co zajímá lidi. Když se daří, tak je to v pohodě, tam se nedostávám do žádného konfliktu s fandovstvím. Když se nedaří, tak ale musím klást otázky, co si klade divák u televize, a to potom samozřejmě nejsem hodná kamarádka,“ říká v Mediálním cirkusu.Na mistrovství přinášela rozhovory s hráči během třetin a po zápase. A sama mluví o tom, že je to speciální disciplína. Zásadní je, jakou položí otázku, jak ji naformuluje, ale nejvíc to, jakého hráče si na rozhovor vybere.Rozhovory se sportovci jsou přitom často terčem různých komických skečů, hlavně kvůli frázím a klišé, které se s nich objevují. Vymětalíková ale říká, že na ty nejslavnější hlášky jako třeba „Tak určitě!“ si už sami hráči dávají pozor.„Robert Záruba říká, že 100 procent špatných otázek je vina reportéra. Já bych ho teda za to čtvrtstoletí poopravila tak 98 procent. Drtivá většina blbých odpovědí přijde po blbé otázce. A mimochodem, ‚tak určitě‘ už hráči moc neříkají, říkají ‚tak samozřejmě‘,“ směje se sportovní reportérka.Kdo ji přemlouval ke komentování hokeje? Proč do toho nechce jít? A kdo z hráčů hokejového nároďáku má nejdelší přestávkové rituály?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doly, šachty i adrenalin z jízdy důlním vláčkem nebo dokonce po skluzavce. Festival muzejních nocí je v plném proudu a na své si přijdou i zájemci hornické historie. Zajímavostmi okořeněné prohlídky totiž nabízí Hornické muzeum v Příbrami, jedno z největších svého druhu u nás i v Evropě. „Je třeba možné jít do podzemí, projet se vláčkem štolou i navštívit důl Vojtěch, kde je největším ,bonbonkem' parní těžní stroj,“ říká ředitel muzea, historik Josef Velfl.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsem čtyři sta kilometrů před Ósakou, což je teoreticky tak půlden, pět až deset aut. Teoreticky. V Japonsku od včerejšího, tedy pondělního večera lije, stopovat se nedá. Sedím v nějaké autodílně, kde jsem dostal už dvě kávy - sice plechovkové, ale teplé - a podle všeho mám dost času na článek.Nevím přesně, kde se nacházím, musím mrknout do mapy, takže moment. Jakási vesnice Kushirocho kousek nad městem Masuda, mezi rýžovými poli na břehu Japonského moře: jihozápad ostrova Honšú.Do Masudy mě přivezl mládenec jménem Sakamoto Takumi, který jel přesně opačným směrem, ale otočil to a dal si se mnou čtyřicet kilometrů jenom tak - z radosti, že má v autě cizice. A za společnou fotku.V té Masudě jsem si konečně koupil boty, protože celé poslední dva měsíce chodím v jedněch a těch samých, ostudně jetých sandálech. S novými křuskami na nohou jsem potom kráčel tmou a ptal se sebe sama, co je vlastně cílem. “Netuším,” odpovídala stopařská část mého já té příčetnější. Ve skutečnosti jsem šel vstříc nějakému poslednímu zážitku dne, který se ovšem nedostavil - tato část Japonska je klidná, oproti celé mé předchozí Asii úplně mrtvá, je tady božské ticho. Lidé najednou nežijí na ulici, po setmění jsou všichni zavření doma.Můj nevyřčený plán, že se vnutím k někomu aspoň pod pergolu, kde dostanu drink a nabiju veškerou elektroniku, neměl šanci vyjít; během své hodinové túry jsem vůbec nikoho nepotkal.Naštěstí je Japonsko cestovatelsky luxusní, nádherně jednoduchou zemí. Takové autobusové zastávky, jaké stojí tady na zapadlé vsi, nemají ve světě obdoby, jsou to vlastně čisťounké chatky. Takže tam. Nemaje žádnou funkční elektroniku, poslepu jsem vytáhl spacák a dlouho nemohl usnout, protože to takhle bylo naposledy. Už za pár hodin začne, vypadá to, obyčejný život.Po svítání jsem netušil, jakým směrem se vydat, ale nové boty mě loužemi dovedly až ke garáží lomeno autodílně, kde už dvě hodiny sedím, pozoruju nekončící déšť a vzpomínám na předchozí dny.Zajímavé je, že co bylo včera, připadá mi jako před týdnem, a co předevčírem, to jako před rokem.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Mark Galeotti je světově uznávaným expertem na Rusko a jeho vnitřní poměry, i když má několik let zákaz do země cestovat, stále si udržuje síť kontaktů. Je tak jeden z mála, kdo má představu, co se odehrává v okruhu Putinových blízkých.Probrali jsme historické důvody, proč se někdo jako Putin dostal v Rusku k moci a jak se mu podařilo stát se nenahraditelným až nesvrhnutelným. Zajímavá byla i debata o vztahu USA, Ruska, Číny a zbytku světa. Proč na oslavy konce 2. světové války jede do Moskvy řada lídrů ze třetích zemí? Sdílí totiž Putinovo chápání světa, že západ vytvořil mezinárodní řád, který je postaven pouze na zájmech západního společenství. Galeotti přiznává, že tohle je snad jediná věc, ve které dává Putinovi za pravdu. Došlo i na motivaci Fica a Orbána ve vztahu k Rusku.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Zatímco v prvobytně pospolné společnosti se lidé po určitém stupni zamoření svého sídla odpadem přestěhovali na jiné místo, v pozdějších dobách, zejména ve starém Řecku a Římě, fungovaly přesně stanovené komunální služby. Zajímavou historii odpadového hospodářství v českých zemích v dávných i nedávných dobách až do současnosti přiblížil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajíček na koni je obecně prospěšná společnost, která pomáhá terapeutickými jízdami na koni, provozem kavárny, integračními pobyty nebo sportovními aktivitami trvale zlepšovat fyzický a duševní stav handicapovaných a znevýhodněných lidí a podporuje funkčnost jejich rodin.

Zatímco v prvobytně pospolné společnosti se lidé po určitém stupni zamoření svého sídla odpadem přestěhovali na jiné místo, v pozdějších dobách, zejména ve starém Řecku a Římě, fungovaly přesně stanovené komunální služby. Zajímavou historii odpadového hospodářství v českých zemích v dávných i nedávných dobách až do současnosti přiblížil Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

V novém díle série Aktuality Moudrého investora sdílí Jan Sušánka a Lukáš Krchňák zážitky a zkušenosti z posledních měsíců. Jan přibližuje exkluzivní pozvání do španělského vinařství od švýcarské privátní banky, přes kterou osobně investuje. Pozvání bylo určeno jen velmi úzké skupině významných investorů se spravovaným majetkem v desítkách milionů dolarů. Lukáš se podělí o své zkušenosti s příchodem několika nových klientů z řad VHNWI a UHNW investorů a rozebírá, jak probíhala komunikace i nastavení strategie s těmito náročnými klienty. Věnuje se i jednomu případu, kdy spolupráce nedopadla – a vysvětluje, co si z této zkušenosti firma odnesla. V další části představujeme přípravy expanze Sušánka & partneři na Slovensko, která oficiálně startuje 1. července 2025. Rozšiřujeme se nejen geograficky, ale i prostorově – otevíráme nové kanceláře v Olomouci pro klienty i náš tým. Na závěr se Lukáš ohlíží za svým profesním růstem a sdílí pohled na další směřování sebe i celé firmy.  

„Svoboda je skvělá, ale musí se odmakat,“ říká Martin Kanis, zakladatel IT firmy ProRocketeers, která za osm let vyrostla z nuly na téměř osmdesátičlenný tým.V první epizodě podcastu ROŽNI, kterou jsme doplnili o video, se bavíme o tom, jak odejít z korporátu, najít silnou partu a postavit firmu, která dělá smysluplné projekty pro start-upy i korporace. Dozvíte se, jak se tvoří soběstačné a rozmanité týmy, proč se ProRocketeers věnují i vlastním projektům a jak pracují s konceptem svobody a odpovědnosti.

V tomto díle Minutovek přinášíme skutečný příběh investora, který v mladém věku převzal odpovědnost za rodinnou firmu. Po úspěšném zdvojnásobení obratu během tří let se celá rodina rozhodla začít strategicky pracovat se svým kapitálem. První kroky vedly do světa nemovitostí – se smíšenými výsledky. Právě tyto zkušenosti přivedly rodinu k myšlence větší diverzifikace a vstupu na kapitálové trhy. V té chvíli začala hledat partnera, který by jim pomohl vytvořit dlouhodobou a promyšlenou strategii. Na základě doporučení se spojili s námi – Sušánka & partneři – a dnes společně spravujeme komplexní investiční řešení kombinující investice fyzické i právnické osoby.

Je lepší Robert Plaga z ANO slibující vyšší platy učitelům, nebo Renata Zajíčková z ODS slibující žákům o rok kratší základní školu? Téma pro podcast Vlevo dole.Už je to tady zas. Politické strany sepisují volební programy, v nichž budou znít věty typu: kvalitní vzdělání je naše klíčová priorita, o budoucnosti naší země se rozhoduje ve školách, vzdělávání je nejlepší investicí do budoucna a jaké budou školy, taková bude společnost. S čím ale konkrétně jdou politici do voleb?Překvapivě mezi hlavními stranami panuje široká shoda na takzvané strategie 2030+, která stanovuje dva cíle. Za prvé, že škola má rozvíjet kompetence potřebné pro aktivní občanský, profesní i osobní život. A za druhé, že je potřeba snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.„Pro prosazení těchto představ, aby nezůstaly jen na papíře, je klíčové to, jak silná figura bude ministr školství. A tady si učitelé nejvíc slibují od Roberta Plagy, kandidáta ANO. Nikdo už ale neví, co by mu dovolil Babiš jako premiér,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. A připomíná, že za posledních 15 let jsme měli třináct ministrů školství.Experti z neziskových organizací zabývajících se vzděláváním říkají, že ještě důležitější než ministr jsou ředitelé konkrétních škol a samozřejmě učitelé. Volají proto po kariérních systémech a investicích do zlepšení přípravy učitelů, aby o obor byl zájem.„Ukazuje se, že největší brzdou jakéhokoliv pokroku ve školství je roztříštěnost systému. O základní školy pečují obce, o střední kraje, ale málokdo řeší kvalitu vzdělávání. Zajímají se spíš o výměnu parket v tělocvičně nebo zateplení budovy,“ popisuje Václav Dolejší.Upozorňuje na skutečnost, že v Česku dnes existuje 6 900 základních a mateřských škol. Přitom čtvrtina z nich má méně než 50 žáků. Tyto školičky se pak potýkají s přetížeností ředitelů, kteří jsou zahlceni byrokracií.Víte, kolik je 8+2? A 2030+? Má starý pecař vůbec výuční list? A kdy se Vysoká škola života dočká akreditace? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V tomto díle Minutovek se zaměřujeme na aktuální ziskovost firem v indexu S&P 500. Sledujeme, jak firmy i analytici reagují na vysokou míru nejistoty v ekonomickém prostředí a jak se mění jejich očekávání.Porovnáme současné výsledky s historickými obdobími a ukážeme, co to může znamenat pro další vývoj celého indexu.

V dnešním díle podcastu si společně rozklíčujeme několik témat, která se dotýkají našich každodenních rozhodnutí i dlouhodobé finanční pohody. Ať už jde o nakousnutí rodinných financích, pořízení investiční nemovitosti nebo čekání na „až pak“. Stručně a jasně nejen zde, ale také na podcastových platformách. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Co se stane, když si dlouhodobě odpíráte nějakou radost nebo cíl, na které už dávno máte peníze. ✅ Tip, jak nenásilně zapojit partnera (partnerku) do tématu rodinných financí. ✅ Jak financovat investiční nemovitost v případě, že máte hotovost na účtu. Použít jí, nebo využít hypotéku? ✅ Co když nemáte žádné konkrétní cíle. Jaký první krok můžete udělat? ✅ Chcete se sami posunout dál a své vysněné cíle nalézt? Poradíme, na co se ptát. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Co spojuje události z konce druhé světové války v Brně a festival Meeting Brno? Účastní se Poutě smíření i mladí lidé? Zajímají se, co se před 80 lety v Pohořelicích stalo? Jakou moc při hledání společných cest mají příběhy? Co víme o staviteli Josefu Arnoldovi? Je historie jeho vily v Černých Polích ilustrací dějin Brna i celého Československa? Čím Veroniku Smyslovou fascinuje opera a může být inspirací i pro mladé? Proč tak ráda chodí po špilberském parku?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto díle Minutovek se ohlížíme za prvními 100 dny Donalda Trumpa v roli prezidenta Spojených států. Nabízíme objektivní pohled na jeho začátky v úřadu, včetně historického srovnání s předchozími prezidenty, a analyzujeme, jak jeho zvolení ovlivnilo kapitálové trhy. Zatímco počáteční euforii investorů doprovázel růst trhů a naděje na ekonomické oživení a snížení státního dluhu, s příchodem konkrétních kroků se začaly objevovat obavy a trhy začala ovládat nejistota. Tento vývoj ukazuje, jak zásadní roli v investičním prostředí hrají očekávání a emoce.

Długi nam się dziś zrobił odcinek, ale to chyba nie jest problem. Zajęło Wam mniej więcej 18 sekund, aby nadesłac 'trudno dostępny' wiersz, więc Mike musiał go wyrecytować w całości. Poza tym w odcinku brytyjski Emilcin, błyskawiczny kurs arabskiego oraz dyskusja o grach za 80 dolarów. W co graliśmy Cash Cleaner Simulator The Precinct Tower Dominion Roadcraft Forumogadka to podcast poświęcony szeroko pojętej elektronicznej rozrywce w ujęciu odrobinę mniej poważnym i zdecydowanie mniej profesjonalnym. Od graczy dla graczy. Regularnie, bo co dwa tygodnie, w każdą sobotę późnym popołudniem możesz posłuchać nowego odcinka poświęconego nowinkom branżowym, recenzjom gier i wszystkim innym tematom, o które potkniemy się w naszych rozmowach. Więcej Forumogadki na: Stronie WWW: https://forumogadka.pl iTunes: https://itunes.apple.com/pl/podcast/forumogadka/id328575115?mt=2 YouTube: https://youtube.com/Forumogadka Facebooku: https://facebook.com/Forumogadka Twitterze: https://twitter.com/forumogadka Spotify: https://open.spotify.com/show/0WJl8GgTBW4PxavSzykiOz?si=_s2hSy9vQ6W6lBhC8nsc8A Discord: https://discord.gg/tmxNSf8BYS RSS: https://forumogadka.pl/rss Pytania, uwagi i groźby należy kierować pod adres: kontakt@forumogadka.pl Sat, 24 May 2025 20:38:19 GMT Cash

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prospěch českých žáků má více než v jiných evropských zemích souvislost s tím, jaké vzdělání a socioekonomický status mají jejich rodiče. Nerovnosti se ukazují mezi různými částmi Česka, vzdělávací neúspěšnost ale netrápí podle společnosti PAQ Research jen znevýhodněné kraje. Jak mohou politici zasáhnout? „V současnosti leží ve třetím čtení novela školského zákona, která přináší mnoho opatření, které by nerovnosti měly snižovat,“ říká Renáta Zajíčková (ODS).

„Vždycky chci, aby každá moje kniha byla trochu jiná, než ta předchozí,“ přibližuje úspěšná spisovatelka svou novinku Čas vos. „Je to kniha o cestě ke štěstí a o tom je každý život. I když štěstí jsou spíš okamžiky. Pro mě je to spíš klid, spokojenost a vyrovnanost. To je ideální stav.“ Jak se rodil název knihy? Co o knize říká její pracovní název? Kdo čte její knihy jako první? Zajímá se o recenze? A stačí příběh, nebo musí autorka knihou i něco říct?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozkrývá praktiky a fungování nebezpečných náboženských hnutí v Česku. Sama za to čelí jejich útokům, sekty přesto hodlá mapovat dál. „S nástupem sociálních sítí jim na to naskakuje stále víc lidí,“ upozorňuje investigativní reportérka Kristina Ciroková s tím, že členům hnutí AllatRa se nedávno podařilo dostat až do Sněmovny. Právě za reportáž o ukrajinské sektě AllatRa, která je součástí celé série textů a podcastů, teď získala Kristina Ciroková novinářskou cenu Nadace OSF za rok 2024 v kategorii analyticko-investigativní žurnalistika. „Měla jsem opravdu velkou radost. A je to i trošičku zadostiučinění za to, co jsem prožívala na podzim, kdy proti mně vedli na Slovensku trestní stíhání právě na popud lidí z hnutí AllatRa. Ne, že bych se nějak přehnaně bála, ale bylo to nepříjemné. A jsem ráda, že si mojí práce všiml i někdo jiný než prokurátoři na Slovensku,“ říká k ocenění s nadsázkou reportérka v Mediálním cirkusu. Ukrajinské úřady označují AllatRu za sektu, která pracuje v podstatě jako trollí farma pro Putinovo Rusko. Vůdce tohoto náboženského hnutí Igora Michajloviče Danilova ukrajinská policie stíhá za vlastizradu a podezírá ho z dalších trestných činů. Ve zmíněné reportáži se Kristině Cirokové podařilo vypátrat Danilova v jeho úkrytu na Slovensku. Za to proti ní hnutí od té doby vede štvavou kampaň. Ta započala zdánlivě nevinným gestem, když vůdce hnutí reportérce zaslal do redakce pugét jako poděkování. „Říkala jsem si, co to má znamenat, jestli to není nějaká výhrůžka nebo něco takového. A krátce na to hnutí AllatRa nejdřív spustilo internetovou kampaň, kde odhalilo konspirační teorii o tom, jak jsem součástí hydry bývalé KGB a vyloženě mě tam v té souvislosti jmenovali. Tím to začalo. A poté následovalo to Slovensko, kdy jeden ze sympatizantů AllatRy podal trestní oznámení a rozjelo se úplně absurdní trestní stíhání,“ popisuje Ciroková.  Reportérku pak přijela do Prahy osobně vyslýchat slovenská prokurátorka kvůli podezření z propagace takzvaného antikultovního hnutí: „V evropském soudním příkazu bylo popsáno i to, že navíc existuje podezření, že já svými články o střelbě na Filozofické fakultě používám takzvaný puzzle coding. Což je opět konspirační teorie, že kóduji lidem mysl tak, aby se z nich stávali masoví vrazi a aby stříleli děti ve školách. Dokonce tam bylo naznačováno, že snad díky mně se zaktivoval střelec, který vystřelil na slovenského premiéra Fica. A to už mi přišlo tak absurdní a bláznivé, že jsem nechápala, proč se české úřady vůbec tou jejich žádostí zabývaly. A proč vůbec umožnily to, abych byla předvolaná k výslechu.“ Nebála jsem se, že by mě zavřeliUkázalo se ovšem, že zmíněná prokurátorka v minulosti za sektu AllatRa sama agitovala. A slovenské úřady nakonec trestní stíhání zastavily. „Nebála jsem se, že by mě zavřeli. I kdyby mělo dojít k nějakému soudnímu procesu, tak jsem si pořád říkala, že Česká republika by mě nevydala. Ale měla jsem strach, že bych třeba nemohla vycestovat,“ přiznává Kristina Ciroková s tím, že velký tlak cítila i její rodina. „V té době jsem měla shodou okolností narozeniny a dostala jsem přáníčko od mé dcery, která mi napsala: mami, doufám, že neskončíš ve vězení.“I přesto, že proruská sekta ve svých útocích neustává, novinářka hodlá ve své investigativní práci pokračovat: „S tím tématem jsem sama taky neskončila, protože to dál nějakým způsobem žije svým životem.“ Co pro ni bylo na reportování o sektách nejtěžší? Jak se dá od takové práce odstřihnout? A proč jí není líto, že pořad 168 hodin skončil? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zajímavost hned na začátku. Pokud slyšíte to, co slyšíte, znamená to, že jsem v Japonsku. Mám totiž dlouhodobé lapálie s bolestmi v zádech a o Velikonocích mě to vzalo tak, že jsem se ocitl v Motole na kapačce. Takže hrozilo, že pojedu leda na Macháčkův palouk a ne na císařský turnaj v zápase sumo v Tokiu – ale taky nepojedu do Ósaky a Kjóta, jsme se chystali s Davidem, mým synem.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠„Chci s hnutím ANO vyhrát sněmovní volby i Praze,” říká lídr pražské kandidátky a bývalý dvoj-ministr Karel Havlíček. Je přesvědčený, že podnikatelé nemají jinou možnost než volit ANO. O kom uvažuje jako koaličních partnerech? A jak si s Babišem plánují rozdělit kompetence?Havlíček přiznal, že hnutí ANO odmítá, že Babišova vláda v Evropě odsouhlasila Greendeal. Vedli jsme i debatu o zbrojení, 2 % na HDP na obranu, nebo ČEZu. V otázce dostavby Dukovan kritizoval „fatální” nerozhodnost premiéra Fialy. Zajímavé bylo i jak KH hovořil o budoucnosti Evropské unie, očekává náraz, který budou muset uklízet strany ala Patrioti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Finanční komunikace mezi partnery je často napjaté téma – a přesto zásadní nejen pro kvalitu vztahu, ale také pro životní pohodu celé rodiny. V tomto článku se podíváme na konkrétní příběh jednoho manželského páru a ukážeme si, co se stane, když o financích dlouhodobě nemluvíme, jak změnit zažité vzorce a začít o penězích mluvit tak, aby to posilovalo vztah, nikoliv ho narušovalo. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Příběh manželského páru, který měl dostatečný příjem, ale nedokázal si společně užívat život. ✅ Rozbor tří klíčových kroků, které pomáhají prolomit mlčení a napětí kolem financí: ✅ Upřímně pojmenovat současný stav ✅ Pochopit, odkud pocházejí naše finanční vzorce ✅ Otevřít se možnosti, že to může být i jinak ✅ Silné emoce, které se za rozhovory o penězích skrývají – osamělost, nedostatečnost, stres, i nevyslovené touhy. ✅ Jak komunikace o penězích ovlivňuje vztah, a proč se vyhýbáme finančním tématům i v pevných partnerstvích. ✅ Praktické otázky, které můžete využít ve svém vztahu k otevření hlubší debaty o penězích. ✅ Inspiraci, jak začít znovu – vědomě, s respektem a zájmem. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

⚽️

Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy. „Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus. „Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“ Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina. V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka. „Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“ Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější. „Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tajemné schůzky s íránským velvyslancem. Měli se jich zúčastnit tři čeští politici včetně bývalého prezidenta. Psala o tom Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz. Zajímají ta setkání české tajné služby? Přijdou jim podezřelá? A proč? Co nich víme? Ptá se Matěj Skalický.

Tajemné schůzky s íránským velvyslancem. Měli se jich zúčastnit tři čeští politici včetně bývalého prezidenta. Psala o tom Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz. Zajímají ta setkání české tajné služby? Přijdou jim podezřelá? A proč? Co nich víme? Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tajemné schůzky s íránským velvyslancem. Měli se jich zúčastnit tři čeští politici včetně bývalého prezidenta. Psala o tom Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz. Zajímají ta setkání české tajné služby? Přijdou jim podezřelá? A proč? Co nich víme? Ptá se Matěj Skalický.

Víceletá gymnázia podle řady odborníků podporují nerovnosti ve vzdělávání. Jiní oponují, že zájem dětí a rodičů dokazuje životaschopnost takových institucí. „Rozřazovat děti v jedenácti letech není dobře,“ upozorňuje v Pro a proti Českého rozhlasu Plus exministr školství za ANO Robert Plaga. „Máme daleko jiné problémy,“ namítá poslankyně ODS, majitelka a ředitelka víceletého pražského gymnázia Renáta Zajíčková.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prodali jste firmu a přemýšlíte, jak investovat desítky milionů korun? Nejste sami. Mnoho podnikatelů řeší, jak z peněz vytvořit dlouhodobý pasivní příjem bez ztráty životního standardu. V této případové studii se dozvíte, jaké investiční strategie mají smysl, co zvažují bohatí rentiéři a jakou udržitelnou investiční strategii jsme v případě našeho klienta Pavla zvolili my. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Jak jsme pomohli Pavlovi po prodeji firmy za 60 milionů sestavit dlouhodobé investiční portfolio. ✅ Jaké varianty rentiérského investování existují: nemovitostní fondy, dividendové akcie nebo byty. ✅ Co je „All Weather Portfolio“ a proč je vhodné pro klidné čerpání renty. ✅ Jak investují bohatí lidé s majetkem nad 1 milion dolarů. ✅ Na co si dát pozor při plánování pasivního příjmu a čerpání renty. ✅ Proč je důležité rozumět vlastní strategii a důvěřovat jí. ✅ Praktický náhled na rozložení portfolia a očekávané výnosy. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Platí stále, že nabídka korejské KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany je ta nejlepší možná? A kolik českých firem se bude na dostavbě podílet? „Na obecných jednáních slýchávám od korejských představitelů: slíbili jsme, že dodáme včas a dodržíme cenu. Nechte nás vyjednávat s českými dodavateli a my se budeme snažit, aby těch 60 procent bylo,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stál za zády několika politiků. Byl jeden z těch, kdo pomohl na politické výsluní Andreji Babišovi a vyhrál s ANO několikery volby. „Když jsem dostal Babiše do Strakovy akademie, odškrtl jsem si kolonku,“ říká v podcastu Mediální cirkus politický marketér Marek Hanč.Marketingové oddělení hnutí ANO bylo svého času v české politice fenomén. Lidé jako  Marek Prchal, Petr Topinka, Alexandr Braun nebo Marek Hanč byli vnímáni jako trochu magické postavy v zákulisí hnutí ANO, kteří dokonalým marketingem dokázali převálcovat hned několikery volby. A to navzdory škraloupům Andreje Babiše, jako bylo jeho členství v KŠC, soudy o spolupráci s StB nebo kauza Čapí hnízdo.„Mám něco jako vnitřní problém se svojí minulostí. Za to premiérské křeslo Andreje Babiše, ke kterému jsem mu i já asi trošku, trošičku pomohl, jsem byl po zásluze potrestán a odměněn. Člověk se s některými věcmi prostě musí umět vnitřně vyrovnat,“ říká Marek Hanč, který byl hostem v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.Hanč přišel do týmu Babiše v průběhu roku 2014, bylo mu tehdy pouhých 27 let. Jako politický marketér měl roli Babišova spin doctora.„To je práce s náladou, s agendou, kterou lidi chtějí slyšet, a na to vlastně roubujete statementy a obsah. Je to práce s informacemi, něco jako novinařina,“ popisuje Hanč to, co pro hnutí ANO zhruba sedm let dělal. Jak také sám říká, modeloval realitu tak, aby byla pro jeho klienta příznivější.„Andrej Babiš je talentovaný, vždycky jsem říkal, že ví, jak se dělá marketing. Ví, jak se dělá obsah. To, co předvádí Alena Schillerová, je z mého pohledu bizár, který nefunguje na voliče, v případě Andreje Babiše to funguje,“ říká Hanč o zákulisí práce pro Babiše a dodává:„Nejlepší počin Andreje Babiše byly obě dvě jeho knížky. On byl autorem nápadu. Knížka O čem s ním, když náhodou spím zafungovala jako geniální představa toho, že prostě bude líp. Pozitivní vize.“Do služeb Babiše Hanč přešel trochu netypicky z ODS, která kolem roku 2013 spadla na dno.„Bylo to o egu, to byl ten důvod, proč jsem tu práci vzal. Byl jsem mladej, chtěl jsem prostě vyhrát volby, to byla moje největší meta, vyhrát parlamentní volby, dostat se do Strakovy akademie. Tím jsem si splnil svůj cíl, odškrtl nějakou kolonku. A pak jsem si řekl, že postavím firmu soukromou,“ říká Hanč a pokračuje:„Politika je droga a politický marketing. A to, že jste tomu blízko, je taky částečně návykové. Stoprocentně. Máte prst na tepu doby, jste součástí velkého příběhu. Je to sexy.“Dnes už se Hanč pár let české politice nevěnuje. Začátkem roku 2022 odešel ze služeb hnutí ANO a dal se do rozvoje své vlastní agentury Hero & Outlaw. Pracuje pro nestátní klienty a volbám se věnuje už jen v zahraničí. Podílel se na sněmovní kampani Hlasu Petera Pellegriniho, pro jednoho z kandidátů v rumunských prezidentských volbách a usiluje o další zakázky v Německu i na Balkáně. --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pavlovi je 43 let, má skvěle placenou práci, na účtu osm milionů a nulové investice. Proč? Brzdí ho strach a nejistota. V této případové studii se podíváme na to, co mu v investování brání, jak o penězích přemýšlí a proč někdy nestačí jen znát čísla – ale je potřeba porozumět i emocím. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Jaké má Pavel výdaje a proč jsou vzhledem k příjmům neobvykle skromné. ✅ Proč ho od investování odrazuje nejistota a nedůvěra. ✅ Rozdíl mezi štěstím, radostí a spokojeností – a jak to souvisí s utrácením. ✅ Historické příklady propadů i růstů akciových trhů. ✅ Efekt „recency bias“ a jak zkresluje naše rozhodování. ✅ Proč investování není jen o číslech, ale hlavně o emocích. ✅ Jaké investiční možnosti má člověk jako Pavel a jak s nimi začít bezpečně a rozumně. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Americká vláda zastavila financování ikonických stanic Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda a Hlasu Ameriky. „Nepřekvapilo mě to, ale cítil jsem smutek,“ říká Jolyon Naegele, bývalý reportér Hlasu Ameriky z komunistického Československa.Financování rádií, která se soustředí na vysílání zejména do nesvobodných a nedemokratických států, zastavil prezident Donald Trump s odkazem na to, že jeho administrativa šetří a propouští úřednický aparát.Třeba čínská státní média pak tento krok oslavovala a glosovala s tím, že skončila továrna na lži, která měla odpudivou pověst.„Tahle média v Číně vysílala hlavně v tibetštině a to nikdo jiný nedělá,“ říká už zmíněný bývalý novinář Jolyon Naegele, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.„Svobodná Evropa/Radio Svoboda je pořád potřeba rozhodně v Rusku, protože tam svoboda není. Svobodná média vůbec nejsou ani v Bělorusku, ani ve velké části střední Asie a Kavkazska. A co se týče Hlasu Ameriky, tak oni vysílali do velké míry do Afriky, kde taky není volný tok informací, kde je cenzura. Svobodná Evropa začala nedávno znovu vysílat do Maďarska, protože tam už neexistují svobodná média,“ dodává Naegele.Rozený Newyorčan Naegele žije v Evropě od 80. let, vazbu k ní měl přes rodiče, zejména otce pocházejícího z Německa. Už během studií se začal učit česky. Ucházel se o práci ve Svobodné Evropě, nakonec ale o pár let později uspěl právě v Hlasu Ameriky. Zpravodajem ze zemí za železnou oponou byl od poloviny 80. let. A jeho příběh a vyprávění dobře ilustruje to, jak klíčovou roli tahle média sehrála při pádu komunistického bloku v Evropě.„Měl jsem zpětnou vazbu na svoji práci od Václava Havla, od Jiřího Dienstbiera, Petra Uhla, Anny Šabatové a dalších chartistů, mluvčích Charty, lidí z Vonsu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, pozn. red.), od aktivistů z Jazzové sekce. Všichni byli strašně vděční a dodnes jsou, že jsem šel na jejich procesy a referoval o nich. Už tehdy na chodbách soudních síní mi děkovali,“ vypráví Naegele, který si do detailu pamatuje snad každou reportáž, kterou za Železnou oponou natáčel a která vždy v devět večer zněla z éteru Hlasu Ameriky.Co byla jeho nejlepší reportáž z Československa? Posílal rozhovory s lidmi jako Václav Havel hned do éteru, nebo je vozil na pásce do Vídně? A v čem jsou podle něj dodnes nenahraditelná média jako je Radio Svobodná Evropa/Radio svoboda a Hlas Ameriky?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.