Podcasts about Zaj

Poročali smo o gradnji nove zdravstvene postaje v Mariboru, rekonstrukcij dela ceste s pločnikom med Zajčjim Vrhom in Dolžem v Novem mestu, razvojnih projektih občine Podlehnik in nezakonitem kampiranju na Zgornjem Gorenjskem.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tak co, otepluje se klima nebo ne? Jak vnímáte letošní léto? Co si myslíte o proměně klimatu?Zajímala mne meteorologická data  a tak jsem požádal o rozhovor ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera.V hospodě se kdekdo může dohadovat jak chce. Ale záznamy počasí v dlouhých časových řadách jsou jasné a průkazné.Bavili jsme se také o tom, jak se dají předvídat přívalové srážky, tornáda, jak jsme na tom s pitnou vodou a co lze očekávat i v okolních státech. Povedou se brzy války o vodu? Jak se mění roční období? A dělá něco naše vláda, aby se připravila na přicházející změny? Anebo není proč, protože to jsou všechno jenom domněnky?Zvu Vás i k druhé polovině našeho povídání na https://herohero.co/petrhorky00:00 Nostalgie versus data.07:25 Klimatické scénáře a adaptační strategie.13:28 Bleskové povodně a funkce varovných systémů.22:08 Tornáda v Česku a limity předpovědí.Support the show

V dnešním vydání minutovek se podíváme na specifickou oblast kapitálových trhů – small caps, tedy menší veřejně obchodované firmy. Jak si vedou ve srovnání s velkými technologickými giganty z indexu S&P 500?

V dnešním dílu minutovek se zaměříme na svět private equity, konkrétně na rychle rostoucí segment secondaries. Tento trh v posledních letech nabírá na významu a přitahuje stále více pozornosti investorů.

Plná verze podcastu a bonusový obsahPlnou verzi podcastu (102 minut) si můžete poslechnout na Forendors.cz.Makej vole! na Forendors - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠forendors.cz/trailrun.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Výše uvedeným příspěvkem mi pomůžete s provozem podcastu Makej vole! a dostanete za to mimo jiné přístup ke všem bonusovým epizodám podcastu MAKEJ VOLE!Pro vás drobný, pro mě velká pomoc a motivace. Děkuju :)O čem je tahle epizoda?V této epizodě podcastu Makej vole! si povídáme s Milanem Šumným, elitním českým ultramaratoncem, který nedávno dokončil jeden z nejtěžších závodů planety – Badwater 135. Milan, známý svými úspěchy na Spartathlonu (3. místo v roce 2021) a jako mistr ČR v běhu na 24 hodin, se s námi podělil o fascinující detaily ze svého vysněného závodu.O závodě Badwater 135
Badwater 135 je legendární ultramaraton, který je právem považován za jeden z nejextrémnějších na světě. Trať měří 217 kilometrů (135 mil) a vede kalifornským Údolím smrti, nejteplejším místem na Zemi. Závodníci startují v Badwater Basin, nejnižším bodě Severní Ameriky (86 m pod hladinou moře), a po překonání tří horských pásem s celkovým převýšením přes 4400 metrů končí ve výšce 2550 m v Whitney Portal. To vše v červencových teplotách, které mohou přesáhnout 50 °C, a s přísným časovým limitem 48 hodin.Co v podcastu uslyšíte
Milan Šumný detailně popisuje svou cestu na start i samotný průběh závodu, ve kterém obsadil fantastické 5. místo v čase pod 25 hodin, což je historicky nejlepší český výsledek. Dozvíte se, jak se zrodil nápad běžet tento závod, který je pouze na pozvání pro 100 vybraných běžců z celého světa, a jak probíhala jeho neuvěřitelně systematická a vědecky podložená pětiměsíční příprava. Milan poodhalí tajemství svého "heat trainingu" v sauně, speciální histaminové diety, nutričního plánu a klíčové role jeho podpůrného týmu, bez kterého by dokončení takového závodu nebylo možné.Probraná témataPředstavení Milana Šumného: Úspěchy na Spartathlonu a jeho systematický přístup k tréninku.Závod Badwater 135: Charakteristika nejtěžšího ultramaratonu světa – trať, extrémní podmínky, pravidla.Cesta k účasti: Jak vznikl nápad, náročný kvalifikační systém a jak se mu podařilo získat pozvánku.Extrémní příprava: Detailní popis tréninku, včetně specifického "heat trainingu", běhání v saunovém oblečku a silové přípravy.Vědecký přístup: Spolupráce s odborníky na výživu, pitný režim a přípravu na jet lag.Logistika a organizace: Co všechno obnáší příprava na takový závod v USA – od letenek po nákup ledniček a speciální výbavy.Průběh závodu: Emoce na startu, krize na trati, nepostradatelná role support týmu a euforie v cíli.Zajímavosti a legendy: Příběhy dalších běžců a specifika komunity okolo Badwater.Regenerace a další plány: Jak se tělo vyrovnává s extrémní zátěží a jaké jsou další Milanovy cíle.A mnoho dalšího.Podcast MAKEJ VOLE! také podporují:Runsport.cz - Experti na kopceZa podporu děkuju hodným lidičkám z běžecké speciálky Runsport.cz, kteří mě zásobují nejen hadříkama a botkama na běhání a lyže, ale taky mi půjčují prostor pro natočení podcastu. Mrkněte na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.runsport.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SALOMONTvůrce inovací a trendů ve světe trailrunningu a outdoorových sportů. Více na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠salomon.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Vše najdete taky na mém webu zde – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.trailrun.cz

Sen o Lize mistrů zůstal mimo dosah Viktorie Plzeň, ale Evropskou ligu jistou má. A je to pro ni letos zjištění o to cennější, že se v úvodu sezony herně evidentně hledá, podává velmi nevyrovnané výkony a ztrácí zejména v lize.###01:37 První kolo Premier League16:54 Hradec Králové dostal další červenou kartu25:46 Jablonec je nyní nejsehranější český tým31:12 Slavia a Liberec se hledají45:36 Viktoria Plzeň postrádá Kalvacha55:38 Sázkařské okénko s FortunouNosiči vody se v nové epizodě podcastu věnovali pochopitelně i mnoha dalším tématům. Může mít Tomáš Souček ve West Hamu starosti se sestupem? Proč začal Liberec proti Spartě tak vlažně? A v čem jsou největší přednosti úspěšného týmu Jablonce? Zajímají vás odpovědi? Poslechněte si novou epizodu podcastu Nosiči vody.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

V dnešním díle minutovek se podíváme na střet mezi Donaldem Trumpem a předsedou Fedu Jeromem Powellem. Tento spor není jen politickou přestřelkou – zásadně ovlivňuje měnovou politiku, americkou ekonomiku a v konečném důsledku i globální akciové a dluhopisové trhy.

V tomto díle Minutovek se zaměřujeme na válečný konflikt mezi Izraelem a Íránem a jeho možné dopady na kapitálové trhy. Situace kolem íránského jaderného programu a izraelských leteckých útoků z poloviny června 2025 se rychle vyvíjí a bude mít pravděpodobně dlouhodobější důsledky. Ukážeme si, jak jako investor pracovat s fakty, odfiltrovat emoce a připravit se na různé možné scénáře vývoje – od mírnějších až po ty extrémní. V závěru videa také podrobněji rozebíráme náš vlastní přístup a strategii, kterou jsme poskytli našim klientům. Kompletní článek s rozborem scénářů, tržních reakcí a investičního uvažování najdete zde

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Zatímco běžné zápisy jsou v dubnu, ředitel či ředitelka základní školy může po dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou, v tomto případě jde tedy primárně o ukrajinské děti, zápis až od 1. června do 15. července. Pozměňovací návrh Sněmovně předložila poslankyně ODS Renáta Zajíčková, podle které bylo cílem rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integrace. Právě tomu ale podle senátorů úprava brání. Považují ji za diskriminační s tím, že povede k segregaci a porušení práva na vzdělání a mezinárodní závazky Česka. Jak se k tomu staví ministerstvo školství? Jak by školy mohly situaci řešit? A proč se skupina senátorů obrátila na ÚS až nyní? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Markéta Plíhalová.

V tomto díle Minutovek se zaměříme na jedno z nejdynamičtěji rostoucích odvětví – vesmírný průmysl. Proč by nás toto téma mělo zajímat při správě dlouhodobého nebo mezigeneračního majetku? Protože právě v tomto segmentu se skrývá potenciál růstu na několik dekád dopředu. Od navigace, přes bankovnictví až po globální komunikaci – vesmírné technologie už dnes ovlivňují náš každodenní život. A právě Evropa hraje v tomto ekosystému významnou roli. Podíváme se na odhady vývoje a možné investiční příležitosti v tomto futuristickém, ale velmi reálném prostředí.

V dnešní době máme k dispozici věci, o kterých se dřívějším generacím ani nesnilo. Cestujeme, žijeme v komfortu, využíváme moderní technologie. Přesto se zdá, že naše celková spokojenost se životem zůstává na nízké úrovni. Proč? Co v podcastu uslyšíte: ✅ Proč porovnávání s ostatními snižuje naši spokojenost. ✅ Jak funguje hedonická adaptace a proč nám nové věci štěstí nepřinesou dlouhodobě. ✅ Praktické tipy na zvýšení životní i finanční spokojenosti. ✅ Proč sledování sociálních sítí zvyšuje riziko deprese. ✅ Jaký vliv mají emoce a média na investiční rozhodování. ✅ Které dovednosti vám skutečně pomohou k finančnímu klidu a růstu. A mnoho dalšího Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V tomto díle Minutovek se zaměříme na specifickou skupinu investorů – zaměstnance globálních firem, kteří byli u zrodu úspěšných startupů a díky akciovým programům dnes spravují kapitál v jednotkách až desítkách milionů dolarů. Většina jejich majetku je však stále spojena s jednou firmou, což přináší významná rizika. Ve firmě Sušánka & partneři s těmito investory řešíme diverzifikaci, přeměnu akciového bohatství na stabilní investiční strategii a představujeme konkrétní přístupy, jak s tímto typem majetku dlouhodobě pracovat.

Původně pracoval v korporátním světě, ale hledal smysluplnou práci s širším dopadem. Na Scuk.cz spustil on‑line tržiště s lokálními potravinami a od té doby se jeho firma změnila v lídra prodeje farmářských produktů. Zajímají ale Čechy farmářské potraviny i dnes, nebo už mají hluboko do kapsy? Scuk v současnosti nabízí více než 12 tisíc produktů od více než tisícovky výrobců a farmářů. Přestože startup čelí silné konkurenci velkých hráčů, jako jsou Rohlík nebo Košík, jeho majitel Kamil Demuth věří, že specializace na farmářské zboží je tím, co Scuk činí unikátním. „Zaměřujeme se výhradně na farmářské produkty, zatímco větší e‑shopy mají farmářskou sekci, ale není to jejich hlavní zaměření,“ vysvětluje. Co si na Scuku kupuje nejraději on sám? Kde podle něj leží férová cena potravin? Bude zájem Čechů o farmářské produkty stoupat? Dozvíte se v novém dílu podcastu Forbes Byznys.

„Nechceme budovat firmu na obrat. Chceme, ať je zdravá, plníme si sny a lidi mají nadprůměrné mzdy,“ říkají Martin Piruch a Tomáš Sembol, jednatelé konstruktérské firmy SEMA, která navrhuje a vyrábí stroje pro optimalizaci výroby.V další epizodě podcastu ROŽNI uslyšíte, jak Martin s Tomášem vyměnili jistotu korporátu za vlastní dílnu a bez investorů vybudovali firmu na stroje. Jako dva mladí inženýři si museli získat důvěru v oboru, který stojí na známostech.Dozvíte se, proč je ve strojírenství nejtěžší postavit obchod, co pomůže škálovat neškálovatelné a jak si ve dvou rozdělit vedení firmy.

V dnešním videu se podíváme na specifické prostředí švýcarské centrální banky a její rozhodnutí ze zasedání 19. června. Přestože Švýcarsko není největší ekonomikou světa, její centrální banka a úrokové sazby mají zásadní vliv na investiční strategie, které v Sušánka & partneři vytváříme. Zjistíte, proč jsou úrokové sazby v této zemi na nule, jakou roli hraje historie švýcarské ekonomiky a proč nás tato rozhodnutí tolik zajímají — především v souvislosti s lombardním úvěrem. Ukážeme tři konkrétní způsoby, jak s tímto nástrojem ve firmě aktivně pracujeme.

Ve čtvrté epizodě podcastu V producentské dílně jsem si povídal s Ondřejem Ježkem, producentem, zvukovým inženýrem, muzikantem a majitelem studia Jámor. Ondřej patří k nejrespektovanějším postavám české nezávislé scény a je vyhledávaný pro svůj cit pro autentický zvuk i nevšední přístup k hudební produkci. Je členem kapel OTK, Gurun Gurun a Data Koroptev. Když jsem se na rozhovor připravoval, zjistil jsem, že rozhovorů s Ondřejem už vyšla celá řada. Skvělý rozhovor s ním vedl ve svém podcastu pro Frontman například David Pomahač. Cítil jsem proto potřebu nejít po povrchu a pokusit se v otázkách dostat hlouběji, poodhalit důvody, proč je Ondřej tak žádaným producentem, a pochopit jeho osobitý přístup ke zvuku i lidem. „Snažím se u každého najít něco bláznivýho, záhadnýho, zajímavýho.“ Hlavním tématem rozhovoru byl Ondrův neinvazivní přístup ke kapelám. Dokud kapela ví, co chce a její vize dává smysl, Ondřej se snaží spíš naslouchat než cokoli měnit. Zdůrazňuje, že on sám nemá potřebu mít poslední slovo. Jeho cílem je objevovat jedinečnost a posouvat věci správným směrem, nikoli je ovládat. Zajímavé bylo i povídání o tom, proč skvělý muzikant není ve studiu vždycky zákonitě lepší než amatér. Dotkli jsme se také výhod toho, když má producent k dispozici nahrávací prostor plný rozmanitých a často bizarních nástrojů – právě ty mohou inspirovat k nečekaným nápadům a netradičním zvukovým experimentům. Jámor a legendární hrníčkový phazer Probírali jsme i Ondřejovy názory na techniku a zvuk, mluvili jsme o tom, proč nemá rád Spotify a studiové monitory značky Genelec. Nemohli jsme neprobrat taky nahrávací prostory studia Jámor. Ptal jsem se ho, proč nemá ve studiu oddělenou režii, nebo na to, jak kreativně pracovat s přeslechy mezi jednotlivými mikrofony. Mluvili jsme o hranici mezi autenticitou a špatným muzikantským výkonem. Dotkli jsme se i našich hudebních inspirací a pustili jsme si ukázku jeho spolupráce s kapelou Krstní otcovia. Nezapomněli jsme ani na pár technických specialit, jako je Ondrův oblíbený, už v podstatě legendární „hrníčkový phazer“. Na závěr rozhovoru jsme se dostali i k jeho vztahu k pluginům a taky k tomu, proč ho znepokojují současné pluginové subscription modely. Pro Ondru Ježka není zvuk ani zdaleka jen technická záležitost, ale především prostředek k přenosu emocí, příběhů a tajemství. Pokud je vám, stejně jako mně, tenhle přístup sympatický, určitě vás tahle epizoda bude bavit. Ondřej Ježek je totiž člověk, který mluví bez jakékoli pózy, je skromný, má obrovský vhled a spoustu zkušeností, ale hlavně z něj čiší nefalšované zaujetí pro hudbu.

V tomto díle se Lukáš Krchňák a Jan Sušánka otevřeně dělí o zákulisí práce s investory, kteří dnes spravují či brzy budou spravovat desítky až stovky milionů korun. Zazní konkrétní příběh úspěšného podnikatele z IT sféry i vhled do jednání s klienty, kde je v hře 600 milionů k okamžitému zainvestování. Věnují se také expanzi Sušánka & partneři směrem k náročným klientům v Monaku a diskutují úskalí české private equity scény – zejména tzv. retailových fondů. Na závěr detailně popisují, jak probíhá výběr fondů na soukromých trzích a proč v této oblasti spoléhají výhradně na vlastní analytický tým.

Jak si zruinovat život 6. - Jonášův příběh patří k nejoblíbenějším z celé Bible. Je to částečně drama, a částečně komedie o Božím povolání, útěku a velké rybě. Na první pohled to vypadá, že Jonáš  dostal strach, protože Boží úkol byl velký a nebezpečný a hrozila mu smrt, zvlášť když má prorokovat zkázu Ninive. Zajímavé je, že samotný text to popisuje jinak - vůbec nenaznačuje, že by se Jonáš bál a Bůh mu neříká, co má zvěstovat. Jisté je, že Asyřany nesnáší, nemá je rád. Proč tedy od Božího poslání utíká? Utíká od Božího poslání proto, že je neochotný. Moc dobře ví, jaký je Bůh, pochopí poměrně dobře a rychle, co Bůh chce, jenže: Není ochotný s tím Bohu pomoct. Jonáš se nebojí Ninive, Jonáš je neochotný, protože se bojí, že Bůh bude jako vždycky – milosrdný, trpělivý, láskyplný. Prostě woke. To je cenná lekce. Bůh stvořil i ty lidi, kteří se chovají k němu a k lidem zle. I těmto lidem žehná, protože je milostivý a soucitný, shovívavý, nesmírně trpělivý, velmi laskavý.

„Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro voličů. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se. Podobně jako třeba KDU-ČSL na Moravě. Ale nebude to stačit,“ myslí si sociolog Buchtík. Strana, která na víkend svolává krizový sněm, podle něj potřebuje nutně oslovit další skupiny voličů. Můžou ještě Motoristé poznamenaní kauzami Filipa Turka otočit negativní trend? Jak se tři měsíce před volbami daří dalším menším stranám? A dá se odhadnout, kolik hlasů letos propadne? Téma pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.Poslední volby do Sněmovny v roce 2021 se zapsaly do historie jako volby, ve kterých propadlo nejvíc hlasů. Volilo sice skoro 5,4 milionu lidí a volební účast překročila 65 procent. Přes milion Čechů se ale rozhodlo pro strany, kterým se nakonec nepodařilo překročit pětiprocentní limit pro vstup do dolní komory. Zhruba každý pátý hlas tak propadl. Voliči si to podle sociologa Martina Buchtíka velmi dobře uvědomují a o to víc rozvažují, zda stranám pohybujícím se kolem pěti procent dají svůj hlas. „Určitě je pravda, že to lidi zvažují. Vidíme to dlouhodobě u Zelených, kteří mají docela dobrou potenciální základnu potenciálních lidí, kteří by je zvažovali. Ale potom si řeknou: ‚Vlastně Zelení se tam nedostanou. Tak já je volit nebudu, byl by to hlas, který připadne třeba komunistům.‘“„A zároveň taky vidíme, že třeba v minulých sněmovních volbách nebo hlavně v prezidentských volbách, kdy pro ně byl Andrej Babiš hlavní oponent, lidé chtěli zvolit co nejsilnějšího protikandidáta. Což byla ve sněmovních volbách koalice Spolu a v prvním kole prezidentské volby Petr Pavel. Přiklonili se k tomu silnějšímu hráči, který měl v jejich očích větší pravděpodobnost porazit Andreje Babiše,“ říká sociolog a dodává:„Ten milion (propadnutých hlasů) se asi nezopakuje. To byla zcela výjimečná situace. Ale půl milionu by to být mohlo. Přeliv na poslední chvíli bude strašně důležitý. Budou také důležité finální debaty, kam se dostanou asi jenom ty největší politické strany.“Motoristům by pomohlo spojení s Přísahou Kolem pěti procent se tři měsíce před volbami pohybují Motoristé, kteří kvůli tomu na tento víkend svolali krizový sněm. Podle aktuálního modelu STEM by teď získali 3,5 procenta, před týdnem to byla čtyři procenta. Červnový model agentury Median připsal straně 5,5 procenta, od února do dubna se přitom v průzkumech Medianu pohybovali o několik procent výš.„Je to dané tím, že to není samostatná strana, ale je to do velké míry strana voličů Filipa Turka. A Filip Turek se v posledních měsících potýká, když to řekneme kulantně, s řadou reputačních problémů. A neřeší je úplně dobře,“ myslí si Buchtík. Znamená to, že by byl Turek už odepsaný? „To určitě neznamená, ale nemá tu pozici prostě jednoduchou. Motoristé nemají žádné velké pevné přesvědčené jádro. Mají jádro, které je ochotné na Filipa Turka pracovat, hájit ho, ozývat se, roznášet letáky. Podobně to má třeba KDU-ČSL, taky mají silnou základnu, která je zejména na Moravě ochotná straně věnovat svůj volný čas. Samozřejmě dost rozdílně než podporovatelé Filipa Turka. Ale nebude to stačit,“ poznamenává sociolog. Strana podle něj nemůže jen upevňovat své voličské jádro, ale nutně potřebuje oslovit další skupiny. V tom by jí mohlo pomoci spojení s Přísahou Róbera Šlachty, se kterou Motoristé loni kandidovali do evropských voleb a získali právě mandát pro Turka. Strany se ale rozešly ve zlém a Přísaha oznámila, že do Sněmovny půjde samostatně. Aktuálně se ovšem spekuluje, že by ještě přece jen mohlo dojít k opětovnému spojení těchto dvou subjektů. Čas mají do konce července, kdy se odevzdávají kandidátky. Stačilo! se může posunout od pětiprocentní hraniceHnutí Stačilo!, ve kterém figurují komunisté v čele s Kateřinou Konečnou, si chce překonání pětiprocentní hranice do Sněmovny pořádně pojistit. I díky spojení s dalšími subjekty zapsalo hnutí úspěch v loňských evropských volbám. Do těch parlamentních teď posílí o sociální demokraty, se kterými se po zprvu neúspěšných námluvách nakonec dohodlo tento týden. Průzkumy nyní hnutí Stačilo! připisují zhruba pět procent, sociální demokraté by se nepřehoupli ani nad tři procenta.„(Díky členům SOCDEM na kandidátkách) může Stačilo! získat třeba půl procenta nebo jeden procentní bod navíc. Což je důležité. A taky by je to aspoň vizuálně posunulo od té pětiprocentní hranice, na které teď dlouhodobě jsou. To je taky důležitý prvek. Už nebudou plýtvat energií na přesvědčování, že se tam dostanou, ale začnou komunikovat něco jiného. Zajímavé potom bude, jak se vzájemně budou kroužkovat ty dvě voličské skupiny,“ komentuje Buchtík a pokračuje:„Myslím, že se do Sněmovny spíš dostanou. Ale kromě spojení se sociálními demokraty bude rozhodovat to, jakou rétoriku zvolí SPD a také jestli Stačilo! udrží tu dvouhlavou saň, to znamená Kateřinu Konečnou a Daniela Sterzika, tak, aby mluvili zhruba stejně i těsně před volbami.“Rýsuje se už složení budoucí Sněmovny? A které známé tváře z menších stran by se mohly objevit v příští vládě? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump oznámil na své síti Truth Social, že zavede 30procentní cla na dovoz zboží z Evropské unie. Zajímavé je sledovat domácí reakce. Obecně se má za to, že jako v jiných případech nejde o poslední slovo a že se spíš jedná o Trumpovu vyjednávací taktiku. Připomenu, že na začátku dubna Trump zavedl na zboží z EU 20 procent, den poté, co změna vstoupila v platnost, rozhodnutí odložil o 90 dní a reciproční sazbu většině zemí snížil na deset procent.

Americký prezident Donald Trump oznámil na své síti Truth Social, že zavede 30procentní cla na dovoz zboží z Evropské unie. Zajímavé je sledovat domácí reakce. Obecně se má za to, že jako v jiných případech nejde o poslední slovo a že se spíš jedná o Trumpovu vyjednávací taktiku. Připomenu, že na začátku dubna Trump zavedl na zboží z EU 20 procent, den poté, co změna vstoupila v platnost, rozhodnutí odložil o 90 dní a reciproční sazbu většině zemí snížil na deset procent. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Užívat si naplno, nebo raději šetřit a investovat? Tuhle otázku řeší mnoho mladých lidí. Na příběhu freelancérky Silvie, která hledá rovnováhu mezi pohodlím v přítomnosti a jistotou do budoucna, si ukážeme, co všechno může ovlivnit finanční rozhodování – a jak si na základě jejích čísel můžete nastavit i svůj vlastní plán. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Příběh Silvie, 29leté freelancérky, která hledá rovnováhu mezi užíváním si života a finanční odpovědností ✅ Analýzu jejích příjmů, výdajů a úspor ✅ Jak finančně naplánovat náročný rok plný cestování bez dluhů a výčitek ✅ Přehled psychologických potřeb, které ovlivňují naše utrácení ✅ Proč je v pořádku někdy utrácet víc, pokud víme proč ✅ Praktické tipy, jak si nastavit jednoduchý a udržitelný finanční plán ✅ Jak rozpoznat a překonat vnitřní konflikty mezi touhou utrácet a potřebou spořit A mnoho dalšího Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Volby se blíží a kauz politiků přibývá. Před soudem se opět projednávaly možná neoprávněné dotace na Čapí hnízdo Andreje Babiše, brzy se soudci začnou zabývat případem známým pod označením Dozimetr, který je spojen s politiky z hnutí STAN a ODS musí v posledních týdnech neúnavně vysvětlovat, proč bývalý ministr Pavel Blažek přijal pro jeho resort miliardu od odsouzeného zločince. Zajímá to ale ještě někoho? Nebo už to voliče příliš nezajímá? O tom v novém díle podcastu Vládneme, nerušit diskutovali redaktoři Respektu František Trojan, Martin Štorkán a Filip Zelenka.

Mají vysoké příjmy, žádné úspory a každý měsíc začínají znovu od nuly. Reálný příběh mladého páru z Prahy ukazuje, že finanční problémy nejsou jen o číslech, ale o vztahu, komunikaci a nastavení společných priorit. V tomto díle podcastu Teorie peněz se ponoříme do konkrétní případové studie, která může být inspirací i pro vás. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Reálný příběh mladého páru s příjmem 175 000 Kč měsíčně a nulovými úsporami. ✅ Proč nestačí jen „utrácet méně“ a kde se skrývá skutečný problém. ✅ Dynamika vztahu: když jeden touží po systému a druhý po svobodě. ✅ Jak rozpoznat a komunikovat finanční potřeby, emoce a očekávání. ✅ Podrobný rozbor měsíčních výdajů, povinné náklady vs. „srdcovky“. ✅ Třífázový přístup ke změně: pochopení – vize – systém. ✅ Praktické tipy, jak nastavit rozpočet a začít tvořit rezervy. ✅ Proč je klíčové zavést finanční rande a jak je správně dělat. ✅ Rozdělení rolí, odpovědnosti a dohody v párovém rozpočtu. ✅ Akční plán krok za krokem a jak přejít od chaosu k finanční pohodě. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Mentzen doradzi Nawrockiemu? Zajączkowska: Trzeba współpracować. Nawrocki nie ma doświadczenia

Plazi, lenochodi, klokani, lamy, jeleni, primáti, taky želvy nebo leguáni – posílal je z Česka do Indie obchodník se zvířaty. Legálně, ale budí to otázky. Stali se totiž součástí sbírky indického miliardáře, který má na 150 tisíc zvířat. Zajímal se o to Vítek Kubant z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Plazi, lenochodi, klokani, lamy, jeleni, primáti, taky želvy nebo leguáni – posílal je z Česka do Indie obchodník se zvířaty. Legálně, ale budí to otázky. Stali se totiž součástí sbírky indického miliardáře, který má na 150 tisíc zvířat. Zajímal se o to Vítek Kubant z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová Státní investiční a rozvojová společnost (SIRS) by mohla v budoucnu stavět průmyslové parky k prodeji a pronájmu. Záměr nedávno schválila vláda, má ale řadu kritiků. „Další neefektivita, která se bohužel začíná šířit jako rakovina,“ namítá v Pro a proti prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. „Soukromý sektor doplňujeme,“ argumentuje předseda představenstva Státní investiční a rozvojové společnosti Zbyněk Pokorný.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhodujete se mezi vlastním bydlením na hypotéku a pronájmem? Nejste sami. Právě toto dilema dnes řeší tisíce Čechů napříč generacemi. Konkrétní čísla, srovnání nákladů, reálné scénáře i psychologické dopady, které vám mohou pomoc udělat správné rozhodnutí podle vaší životní situace. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Porovnání nákladů: hypotéka vs. nájem na konkrétních příkladech z Prahy a dalších lokalit ✅ Výhody a nevýhody obou přístupů, a to z pohledu financí, flexibility a psychiky ✅ Dva typy životních přístupů – stabilního a ambiciózního ✅ Jak může hypotéka ovlivnit vaše sny, kreativitu a schopnost nebo chuť riskovat ✅ Myšlenka „startovacího bytu“ jako první krok do vlastního ✅ Vliv emocí, FOMO a společenského tlaku na rozhodování ✅ Proč se nedá spoléhat na pokles úrokových sazeb nebo cen nemovitostí ✅ Praktické doporučení: jak se připravit, kdy a proč se rozhodnout pro koupi A mnoho dalšího Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Hospodářská komora navrhuje, aby se nový systém digitalizace stavebního řízení vytvořil formou spolupráce státu se soukromým sektorem, tedy jako takzvaný PPP projekt. Podle prezidenta komory Zdeňka Zajíčka, který je zároveň i prezidentem profesního sdružení podnikatelů v IT a komunikacích, by to zajistilo pokračování projektu i po volbách po případné změně vlády. Zajíček to říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

V dnešním podcastu se opět zaměříme na téma zahraničních firem, které vstoupily do české e-commerce a vytvořily tuzemským obchodníkům silnou konkurenci. Pozval jsem si Ondřeje Klegu z investiční skupiny eRockets, která má v portfoliu třeba e-shop Grizly, značku Vuch, Sportegu a další. Zajímat mě bude, co s tím mohou e-shopy dělat a jak na změny trhu reagovat. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/zahranicni-konkurence-ecommerce-ondrej-klega-t54560 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Vlajková loď sportu ČT, večerní Branky, body, vteřiny má od ledna posilu. Mezi moderátory přibyly dvě ženy. „Je to symbol. Tisíckrát horší je být na mistrovství světa,“ říká k tomu jedna z nich, reportérka Darina Vymětalíková.„Když jsem přišla do televize, tak jsem chtěla dělat spíš fotbal, ne hokej, ale to se nedalo, ani po 15 letech. Český divák je konzervativní a ten hokejový je míň konzervativní než fotbalový,“ vypráví o své kariéře Vymětalíková v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.Jako novinářka přišla do České televize před 25 lety. Až po čtyřech letech se dostala k prvním reportážím o hokeji. Ovšem jen těm „soft“ - točit mohla třeba o tom, jaký tým má nejhezčí dresy. Jako reportérka mohla dělat extraligu až po osmi letech v ČT a k národnímu týmu se dostala po 14 letech.„Ono to asi bylo strašné, ale člověk byl mladý, tak to prostě nesl líp, nebo já jsem to nesla líp, nevím,“ vzpomíná Vymětalíková.Právě ona se stala první ženou, která v redakci České televize začala dělat pravidelné rozhovory z hokejových zápasů a v roce 2023 pak poprvé komentovala hokejové utkání, byť ženského hokeje.„Tu faktickou stránku komentáře mi nikdo nenapadl, ani jeden divák, ale nelíbí se jim třeba emoce. Říkají mi, že to neprožívám. Pravda je taková, že já jsem vystreslá z negativních komentářů. Ne že bych ty emoce neprožívala, ale já je nedokážu dát ven,“ dodává.V posledních týdnech mohli fanoušci hokeje Darinu Vymětalíkovou sledovat z mistrovství světa, odkud vysílala už podesáté. A jak říká, i když si mistrovství užívá, je to práce od rána do půlnoci.„Moje kolegyně Jana Niklová se mi vždycky směje, protože nejpozději první týden mistrovství už jí volám, že v žádném případě to příště už dělat nebudu. A ona vždycky jenom protočí oči, protože ví, že pak vždycky jedu. Říkala jsem si to už poslední tři roky opravdu vážně a stejně tam vždycky jsem,“ směje se Vymětalíková.Zatímco v národní lize sama nefandí nikomu, národnímu týmu prý drží palce i jako novinářka.„Fandím, ale zase si musím uvědomovat, že jsem tam novinář a musím se ptát na to, co zajímá lidi. Když se daří, tak je to v pohodě, tam se nedostávám do žádného konfliktu s fandovstvím. Když se nedaří, tak ale musím klást otázky, co si klade divák u televize, a to potom samozřejmě nejsem hodná kamarádka,“ říká v Mediálním cirkusu.Na mistrovství přinášela rozhovory s hráči během třetin a po zápase. A sama mluví o tom, že je to speciální disciplína. Zásadní je, jakou položí otázku, jak ji naformuluje, ale nejvíc to, jakého hráče si na rozhovor vybere.Rozhovory se sportovci jsou přitom často terčem různých komických skečů, hlavně kvůli frázím a klišé, které se s nich objevují. Vymětalíková ale říká, že na ty nejslavnější hlášky jako třeba „Tak určitě!“ si už sami hráči dávají pozor.„Robert Záruba říká, že 100 procent špatných otázek je vina reportéra. Já bych ho teda za to čtvrtstoletí poopravila tak 98 procent. Drtivá většina blbých odpovědí přijde po blbé otázce. A mimochodem, ‚tak určitě‘ už hráči moc neříkají, říkají ‚tak samozřejmě‘,“ směje se sportovní reportérka.Kdo ji přemlouval ke komentování hokeje? Proč do toho nechce jít? A kdo z hráčů hokejového nároďáku má nejdelší přestávkové rituály?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doly, šachty i adrenalin z jízdy důlním vláčkem nebo dokonce po skluzavce. Festival muzejních nocí je v plném proudu a na své si přijdou i zájemci hornické historie. Zajímavostmi okořeněné prohlídky totiž nabízí Hornické muzeum v Příbrami, jedno z největších svého druhu u nás i v Evropě. „Je třeba možné jít do podzemí, projet se vláčkem štolou i navštívit důl Vojtěch, kde je největším ,bonbonkem' parní těžní stroj,“ říká ředitel muzea, historik Josef Velfl.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Mark Galeotti je světově uznávaným expertem na Rusko a jeho vnitřní poměry, i když má několik let zákaz do země cestovat, stále si udržuje síť kontaktů. Je tak jeden z mála, kdo má představu, co se odehrává v okruhu Putinových blízkých.Probrali jsme historické důvody, proč se někdo jako Putin dostal v Rusku k moci a jak se mu podařilo stát se nenahraditelným až nesvrhnutelným. Zajímavá byla i debata o vztahu USA, Ruska, Číny a zbytku světa. Proč na oslavy konce 2. světové války jede do Moskvy řada lídrů ze třetích zemí? Sdílí totiž Putinovo chápání světa, že západ vytvořil mezinárodní řád, který je postaven pouze na zájmech západního společenství. Galeotti přiznává, že tohle je snad jediná věc, ve které dává Putinovi za pravdu. Došlo i na motivaci Fica a Orbána ve vztahu k Rusku.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Je lepší Robert Plaga z ANO slibující vyšší platy učitelům, nebo Renata Zajíčková z ODS slibující žákům o rok kratší základní školu? Téma pro podcast Vlevo dole.Už je to tady zas. Politické strany sepisují volební programy, v nichž budou znít věty typu: kvalitní vzdělání je naše klíčová priorita, o budoucnosti naší země se rozhoduje ve školách, vzdělávání je nejlepší investicí do budoucna a jaké budou školy, taková bude společnost. S čím ale konkrétně jdou politici do voleb?Překvapivě mezi hlavními stranami panuje široká shoda na takzvané strategie 2030+, která stanovuje dva cíle. Za prvé, že škola má rozvíjet kompetence potřebné pro aktivní občanský, profesní i osobní život. A za druhé, že je potřeba snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.„Pro prosazení těchto představ, aby nezůstaly jen na papíře, je klíčové to, jak silná figura bude ministr školství. A tady si učitelé nejvíc slibují od Roberta Plagy, kandidáta ANO. Nikdo už ale neví, co by mu dovolil Babiš jako premiér,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. A připomíná, že za posledních 15 let jsme měli třináct ministrů školství.Experti z neziskových organizací zabývajících se vzděláváním říkají, že ještě důležitější než ministr jsou ředitelé konkrétních škol a samozřejmě učitelé. Volají proto po kariérních systémech a investicích do zlepšení přípravy učitelů, aby o obor byl zájem.„Ukazuje se, že největší brzdou jakéhokoliv pokroku ve školství je roztříštěnost systému. O základní školy pečují obce, o střední kraje, ale málokdo řeší kvalitu vzdělávání. Zajímají se spíš o výměnu parket v tělocvičně nebo zateplení budovy,“ popisuje Václav Dolejší.Upozorňuje na skutečnost, že v Česku dnes existuje 6 900 základních a mateřských škol. Přitom čtvrtina z nich má méně než 50 žáků. Tyto školičky se pak potýkají s přetížeností ředitelů, kteří jsou zahlceni byrokracií.Víte, kolik je 8+2? A 2030+? Má starý pecař vůbec výuční list? A kdy se Vysoká škola života dočká akreditace? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V dnešním díle podcastu si společně rozklíčujeme několik témat, která se dotýkají našich každodenních rozhodnutí i dlouhodobé finanční pohody. Ať už jde o nakousnutí rodinných financích, pořízení investiční nemovitosti nebo čekání na „až pak“. Stručně a jasně nejen zde, ale také na podcastových platformách. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Co se stane, když si dlouhodobě odpíráte nějakou radost nebo cíl, na které už dávno máte peníze. ✅ Tip, jak nenásilně zapojit partnera (partnerku) do tématu rodinných financí. ✅ Jak financovat investiční nemovitost v případě, že máte hotovost na účtu. Použít jí, nebo využít hypotéku? ✅ Co když nemáte žádné konkrétní cíle. Jaký první krok můžete udělat? ✅ Chcete se sami posunout dál a své vysněné cíle nalézt? Poradíme, na co se ptát. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Długi nam się dziś zrobił odcinek, ale to chyba nie jest problem. Zajęło Wam mniej więcej 18 sekund, aby nadesłac 'trudno dostępny' wiersz, więc Mike musiał go wyrecytować w całości. Poza tym w odcinku brytyjski Emilcin, błyskawiczny kurs arabskiego oraz dyskusja o grach za 80 dolarów. W co graliśmy Cash Cleaner Simulator The Precinct Tower Dominion Roadcraft Forumogadka to podcast poświęcony szeroko pojętej elektronicznej rozrywce w ujęciu odrobinę mniej poważnym i zdecydowanie mniej profesjonalnym. Od graczy dla graczy. Regularnie, bo co dwa tygodnie, w każdą sobotę późnym popołudniem możesz posłuchać nowego odcinka poświęconego nowinkom branżowym, recenzjom gier i wszystkim innym tematom, o które potkniemy się w naszych rozmowach. Więcej Forumogadki na: Stronie WWW: https://forumogadka.pl iTunes: https://itunes.apple.com/pl/podcast/forumogadka/id328575115?mt=2 YouTube: https://youtube.com/Forumogadka Facebooku: https://facebook.com/Forumogadka Twitterze: https://twitter.com/forumogadka Spotify: https://open.spotify.com/show/0WJl8GgTBW4PxavSzykiOz?si=_s2hSy9vQ6W6lBhC8nsc8A Discord: https://discord.gg/tmxNSf8BYS RSS: https://forumogadka.pl/rss Pytania, uwagi i groźby należy kierować pod adres: kontakt@forumogadka.pl Sat, 24 May 2025 20:38:19 GMT Cash

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Prospěch českých žáků má více než v jiných evropských zemích souvislost s tím, jaké vzdělání a socioekonomický status mají jejich rodiče. Nerovnosti se ukazují mezi různými částmi Česka, vzdělávací neúspěšnost ale netrápí podle společnosti PAQ Research jen znevýhodněné kraje. Jak mohou politici zasáhnout? „V současnosti leží ve třetím čtení novela školského zákona, která přináší mnoho opatření, které by nerovnosti měly snižovat,“ říká Renáta Zajíčková (ODS).

„Vždycky chci, aby každá moje kniha byla trochu jiná, než ta předchozí,“ přibližuje úspěšná spisovatelka svou novinku Čas vos. „Je to kniha o cestě ke štěstí a o tom je každý život. I když štěstí jsou spíš okamžiky. Pro mě je to spíš klid, spokojenost a vyrovnanost. To je ideální stav.“ Jak se rodil název knihy? Co o knize říká její pracovní název? Kdo čte její knihy jako první? Zajímá se o recenze? A stačí příběh, nebo musí autorka knihou i něco říct?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozkrývá praktiky a fungování nebezpečných náboženských hnutí v Česku. Sama za to čelí jejich útokům, sekty přesto hodlá mapovat dál. „S nástupem sociálních sítí jim na to naskakuje stále víc lidí,“ upozorňuje investigativní reportérka Kristina Ciroková s tím, že členům hnutí AllatRa se nedávno podařilo dostat až do Sněmovny. Právě za reportáž o ukrajinské sektě AllatRa, která je součástí celé série textů a podcastů, teď získala Kristina Ciroková novinářskou cenu Nadace OSF za rok 2024 v kategorii analyticko-investigativní žurnalistika. „Měla jsem opravdu velkou radost. A je to i trošičku zadostiučinění za to, co jsem prožívala na podzim, kdy proti mně vedli na Slovensku trestní stíhání právě na popud lidí z hnutí AllatRa. Ne, že bych se nějak přehnaně bála, ale bylo to nepříjemné. A jsem ráda, že si mojí práce všiml i někdo jiný než prokurátoři na Slovensku,“ říká k ocenění s nadsázkou reportérka v Mediálním cirkusu. Ukrajinské úřady označují AllatRu za sektu, která pracuje v podstatě jako trollí farma pro Putinovo Rusko. Vůdce tohoto náboženského hnutí Igora Michajloviče Danilova ukrajinská policie stíhá za vlastizradu a podezírá ho z dalších trestných činů. Ve zmíněné reportáži se Kristině Cirokové podařilo vypátrat Danilova v jeho úkrytu na Slovensku. Za to proti ní hnutí od té doby vede štvavou kampaň. Ta započala zdánlivě nevinným gestem, když vůdce hnutí reportérce zaslal do redakce pugét jako poděkování. „Říkala jsem si, co to má znamenat, jestli to není nějaká výhrůžka nebo něco takového. A krátce na to hnutí AllatRa nejdřív spustilo internetovou kampaň, kde odhalilo konspirační teorii o tom, jak jsem součástí hydry bývalé KGB a vyloženě mě tam v té souvislosti jmenovali. Tím to začalo. A poté následovalo to Slovensko, kdy jeden ze sympatizantů AllatRy podal trestní oznámení a rozjelo se úplně absurdní trestní stíhání,“ popisuje Ciroková.  Reportérku pak přijela do Prahy osobně vyslýchat slovenská prokurátorka kvůli podezření z propagace takzvaného antikultovního hnutí: „V evropském soudním příkazu bylo popsáno i to, že navíc existuje podezření, že já svými články o střelbě na Filozofické fakultě používám takzvaný puzzle coding. Což je opět konspirační teorie, že kóduji lidem mysl tak, aby se z nich stávali masoví vrazi a aby stříleli děti ve školách. Dokonce tam bylo naznačováno, že snad díky mně se zaktivoval střelec, který vystřelil na slovenského premiéra Fica. A to už mi přišlo tak absurdní a bláznivé, že jsem nechápala, proč se české úřady vůbec tou jejich žádostí zabývaly. A proč vůbec umožnily to, abych byla předvolaná k výslechu.“ Nebála jsem se, že by mě zavřeliUkázalo se ovšem, že zmíněná prokurátorka v minulosti za sektu AllatRa sama agitovala. A slovenské úřady nakonec trestní stíhání zastavily. „Nebála jsem se, že by mě zavřeli. I kdyby mělo dojít k nějakému soudnímu procesu, tak jsem si pořád říkala, že Česká republika by mě nevydala. Ale měla jsem strach, že bych třeba nemohla vycestovat,“ přiznává Kristina Ciroková s tím, že velký tlak cítila i její rodina. „V té době jsem měla shodou okolností narozeniny a dostala jsem přáníčko od mé dcery, která mi napsala: mami, doufám, že neskončíš ve vězení.“I přesto, že proruská sekta ve svých útocích neustává, novinářka hodlá ve své investigativní práci pokračovat: „S tím tématem jsem sama taky neskončila, protože to dál nějakým způsobem žije svým životem.“ Co pro ni bylo na reportování o sektách nejtěžší? Jak se dá od takové práce odstřihnout? A proč jí není líto, že pořad 168 hodin skončil? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zajímavost hned na začátku. Pokud slyšíte to, co slyšíte, znamená to, že jsem v Japonsku. Mám totiž dlouhodobé lapálie s bolestmi v zádech a o Velikonocích mě to vzalo tak, že jsem se ocitl v Motole na kapačce. Takže hrozilo, že pojedu leda na Macháčkův palouk a ne na císařský turnaj v zápase sumo v Tokiu – ale taky nepojedu do Ósaky a Kjóta, jsme se chystali s Davidem, mým synem.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠„Chci s hnutím ANO vyhrát sněmovní volby i Praze,” říká lídr pražské kandidátky a bývalý dvoj-ministr Karel Havlíček. Je přesvědčený, že podnikatelé nemají jinou možnost než volit ANO. O kom uvažuje jako koaličních partnerech? A jak si s Babišem plánují rozdělit kompetence?Havlíček přiznal, že hnutí ANO odmítá, že Babišova vláda v Evropě odsouhlasila Greendeal. Vedli jsme i debatu o zbrojení, 2 % na HDP na obranu, nebo ČEZu. V otázce dostavby Dukovan kritizoval „fatální” nerozhodnost premiéra Fialy. Zajímavé bylo i jak KH hovořil o budoucnosti Evropské unie, očekává náraz, který budou muset uklízet strany ala Patrioti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Tajemné schůzky s íránským velvyslancem. Měli se jich zúčastnit tři čeští politici včetně bývalého prezidenta. Psala o tom Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz. Zajímají ta setkání české tajné služby? Přijdou jim podezřelá? A proč? Co nich víme? Ptá se Matěj Skalický.

Tajemné schůzky s íránským velvyslancem. Měli se jich zúčastnit tři čeští politici včetně bývalého prezidenta. Psala o tom Sabina Slonková, šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz. Zajímají ta setkání české tajné služby? Přijdou jim podezřelá? A proč? Co nich víme? Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.