Podcasts about Zaj

Téma Omeletek je nešikovnost. Šéfovi německého vydavatelství jsem místo: Budu se těšit, dvakrát oznámila: Já vás budu těšit. Koukal na mě dost zděšeně. Uslyšíte povídku Lukáše Zajíčka Cestou necestou. V čem je nešikovný, prozradí herec Vašek Šanda. A Halina Pawlowská připravila dva recepty na pečené ředkvičky s medovo-hořčičnou omáčkou a quiche s ředkvičkami sýrem a bylinkami.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Beate Franck je nezávislá novinářka a autorka z bavorského Hofu. Zajímá se zejména o Českou republiku a po mnoho let psala reportáže ze západních Čech pro média v Bavorsku a Praze.

Další díl Zajíce ve druhé lize je tady! Dneska si probereme především přesuny hráčů, které se udály, především v Karviné, Jihlavě a tak dále....Karviná i přes nepříjemnosti spojené s korupční kauzou pokračuje v profesionálním fotbale a nutno dodat, že vypadá velice silně a je možné ji jmenovat kandidátem na přímý postup do nejvyšší soutěže!Nakoukneme také do nižších soutěží, ať už do třetí ligy nebo i do divizí!

Na sítích se dá najít tutorial snad na jakýkoliv DIY projekt. Pletený svetr, oprava komody nebo návod na nové kalhoty na Youtube, Pinterestu nebo TikToku najdeme inspiraci snad na cokoliv. Nový Hotspot se tak věnuje tomu, proč máme potřebu něco tvořit. Zajímá se o ruční práce díky sociálním sítím víc lidí a jsou DIY projekty z reelsek skutečně slow?

Zajímavý dobový obraz, který zobrazuje pražskou defenestraci z roku 1618, mají na zámku v Jindřichově Hradci. Přesněji řečeno, jde o kopii, originál se nachází v Telči. Ať tak či onak, vyobrazení je plné symbolů, a ne všechny se podařilo rozluštit. Redaktor Filip Černý si jindřichohradecký obraz prohlédl v doprovodu kastelána Jana Mikeše.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pro politiky jsou podcasty strašně jednoduché a pohodlné. Nedivím se jim. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to je často strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo,“ myslí si tvůrce Vinohradské 12 Matěj Skalický. „Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ pokračuje novinář, který byl hostem Mediálního cirkusu. Reportér a moderátor Českého rozhlasu Matěj Skalický pracuje ve veřejnoprávním médiu patnáct let, od března 2022 vede a moderuje oblíbený zpravodajský podcast Vinohradská 12. Za svoji práci letos na jaře získal prestižní ocenění Novinářská křepelka. S pořadem také pravidelně boduje v soutěži Podcast roku. „Je dobře, že je ten podcast nejen slyšet, ale i oceňován, protože máme ročně dvacet milionů stažení, to je naprosto impozantní číslo. K tomu mám možná větší respekt než k těm cenám, ale je to něco, co mě těší. Myslím, že to je dobré ohodnocení celého týmu Vinohradské 12,“ říká novinář. „Vinohradskou 12 dělá denodenně přes deset lidí. Ne každý díl dělá deset lidí, ale ten tým je více než desetičlenný. A ti lidé tam nechávají srdce, protože to je práce na minimálně čtrnáct hodin denně a je to někdy hodně náročné.“ Ty jsi blázen, proč bys to dělal? Ročně tým Vinohradské 12 vyrobí zhruba 250 dílů, až na pár výjimek drtivou většinu z nich moderuje Skalický. „Je to sedm dní v týdnu, dvanáct měsíců v roce. Je to strašné, ale právě tak to má být. Podle mě je hrozně důležité, že to moderuje jeden člověk. První tři měsíce jsem si myslel, že vydržím tři měsíce. Pak jsem si myslel, že šest. Pak, že rok. A teď to už držíme čtyři roky a kus. Je to náročné, ale nestěžuji si, dělám to strašně rád. Vnímám to jako extrémně důležitou službu,“ vypráví moderátor, který každý všední den se svými hosty v podcastu rozebírá jedno z klíčových domácích nebo zahraničních témat. Na víkendy zároveň chystá speciální podcastové série. „Každý mi říkal: ‚Ty jsi blázen, proč bys to dělal?‘ Ale já v tom vidím to, že se toho děje strašně moc, tak proč bych měl ochuzovat posluchače a posluchačky o jeden den zpravodajských událostí? Tak jim ten speciál dám na víkend. Třeba o víkendu někam cestují, tak si něco nadčasového rádi poslechnou,“ vysvětluje Skalický. Vinohradskou 12 převzal Matěj Skalický v rozhlase před čtyřmi lety po původní zakladatelce projektu Lence Kabrhelové, která se svým týmem odešla do Seznam Zpráv pracovat na zpravodajském podcastu 5:59. „Měl jsem tehdy jet jako zpravodaj za Český rozhlas do Spojených států a přišla tato nabídka. To byla taková Sofiina volba, ale overchoice efekt, že máte strašně moc dobrých nabídek a teď si máte jednu vybrat. Já jsem za to samozřejmě hrozně vděčný, ale byl to tlak. Samozřejmě jsem vstupoval do vod - a všechna čest Lence, že sem ten formát z Ameriky přinesla - o kterých jsem věděl, že jsou a budou hrozně populární. A že budu určitě víc vidět, víc slyšet a že nesmím selhat,“ vypráví novinář. "Pro mě bylo důležité navázat na to, co dělala Lenka, i s ohledem na to, že si ji extrémně vážím za to, co udělala. Takže tam nebylo pochyb, jakou cestou se vydat, “ dodává Skalický. Zároveň neskrývá, že začátky byly velmi těžké. „Už jsem v té době studoval podcasty na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a zpravodajské podcasty zvlášť, ale nevěděl jsem, jak se to dělá. Je to je trochu jiné rádio, takové rádio 2.0 a musíte tomu hodně přizpůsobit styl komunikace, výrobní procesy. A já jsem si skládal celý tým znovu,“ vzpomíná. „První tři měsíce byly strašné. Epizody jsme dělali déle než den. Jezdil jsem se domů na čtyři hodiny vyspat a jel jsem tam zpátky. Měl jsem vysoké nároky. Uměl bych natočit rozhovor a vydat ho, ale takto se podcasty formátu The Daily od New York Times, což je trochu modifikovaná Vinohradská 12, nedělají. To chce píli, to chce zručnost a to se musíte naučit. A já si myslím, že se to doteď učím,“ popisuje novinář. „Z 26 hodin, co nám trvala první epizoda, to si doteď pamatuji a už bych se k tomu v životě nechtěl vracet, tak jsme na takových 10, 16 na jednu epizodu. Já jsem to chtěl tolikrát vzdát, ale tolikrát. Ale nevzdali jsme to, za to jsem rád. Teď říkám všem, ať nikdy nic nevzdávají,“ dodává. Publikum na Spotify a na YouTube stárne Popularita podcastů v Česku v posledních letech stále roste a každý rok přibývají nové pořady. Ve velkém si je už oblíbili také politici a politické strany v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve veřejném prostoru i v médiích na svá videa pravidelně odkazuje. „Podcasty a videocasty dělají všichni, nejen hnutí ANO, ale naprosto všichni. Pro lidi to musí být strašně matoucí. Je naší rolí jim vysvětlovat rozdíl,“ myslí si novinář. „Pro politiky je to strašně jednoduché a pohodlné. Já se jim nedivím, že to dělají, protože současná doba to umožňuje a pro ně je to přece mnohem méně složité jít si někam něco říct třeba s parťákem ze strany, než být konfrontován novinářem někde na rozhovoru. Zároveň musím celkem otevřeně říct, že to často je strach z jejich strany nekomunikovat s novináři napřímo anebo neodpovídat na otázky a jenom si to říct někde v podcastu.“ Měl by Český rozhlas vyrábět i podcasty žánru true crime? Jaké trendy na tuzemské podcastové scéně stále chybí? A bude boom podcastů ještě pokračovat? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

CELÝ NÁS BONUSOVÝ OBSAH si můžeš pustit tady

Vykořisťování Filipínek na Ostravsku? Případy vydírání a nátlaku? Zajímá se o to ministerstvo sociálních věcí. Co se dělo v síti nehtových studií? Poví Martin Štorkán z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vykořisťování Filipínek na Ostravsku? Případy vydírání a nátlaku? Zajímá se o to ministerstvo sociálních věcí. Co se dělo v síti nehtových studií? Poví Martin Štorkán z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Město Třebíč najdete na Českomoravské vrchovině. Zajímavá je hlavně jeho historie a především architektura. V roce 1101 tady vznikl benediktinský klášter, který se stal významným střediskem náboženského života a vzdělanosti. Židovská čtvrť představuje svědectví o někdejším soužití Židů a křesťanů. V roce 2003 byly areál bývalého benediktinského kláštera s bazilikou sv. Prokopa a Židovské město se hřbitovem zapsány do prestižního seznamu UNESCO.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čeští fotbalisté odjeli z mistrovství světa v Mexiku s ostudou. Ve skupině získali pouhý jeden bod a sklidili kritiku fanoušků. „A lepší to nebude, obávám se,“ říká k tomu sportovní novinář Luděk Mádl, který se specializuje právě na fotbal. „Na fotbalové asociaci se už dvacet let nedělá sport. Přestala se rozvíjet metodika, přestali se starat o mládež, vzdělávání trenérů se zaseklo,“ vypočítává neduhy českého fotbalu šéfkomentátor časopisu Hattrick Luděk Mádl, který byl hostem podcastu Mediální cirkus. Je tady obrovská díra Národní tým se dostal na šampionát po dvaceti letech. Ani přes příznivý los ale nedokázal postoupit ze skupiny. Češi si tak odváží z mistrovství pouhý jeden bod za remízu s týmem Jihoafrické republiky. „Je tady obrovská díra, kdy se opravdovému fotbalu na Strahově nikdo nevěnoval. Nešly do toho peníze, fotbalová asociace tady má obrovský dluh. Fotbal tady prostě je s prominutím 100 let za opicemi,“ pokračuje ve své analýze Mádl, který se psaní o fotbale a fotbalové novinařině věnuje už 32 let. „Už se teda začalo hovořit o tom, že by se nějaké věci měly v tomhle duchu rozjíždět, ale zatím se o tom jenom hovoří.“ Zlepšení úrovně českého fotbalu bude navíc práce na dlouho. „Děti začínají s fotbalem zhruba v šesti letech. A zlepšení bude tak 15 až 20 let od momentu, kdy se postaví nějaký systém práce s mládeží, metodika, vzdělávání trenérů, financování trenérů. To tak prostě je,“ vzkazuje zklamaným fanouškům fotbalový novinář. Výjimka v klubech Na jiné úrovni je český fotbal, pokud jde o klubové výsledky. Tam se totiž tuzemským týmům daří, někdy dokonce velmi dobře. „To je dané tím, že na několika málo adresách se naučili pracovat s tím, co bylo k dispozici úplně s absolutně maximální efektivitou a objevily se tam i peníze. Teď mluvím zejména o Slávii a bude to platit i o Plzni. Nějakým způsobem komplikovanější situace byla v tom ohledu dlouhodobě na Spartě. Ale co je důležité, ty kluby můžou dolepovat sestavy cizinci, což je zejména v posledních letech úplně zásadní jev,“ pokračuje v hodnocení stavu současného českého fotbalu Mádl. Luděk Mádl se jako jeden z mála sportovních novinářů důsledně věnuje i politice kolem sportu a sportovnímu zákulisí. V roce 2005 dostal cenu Novinářská křepelka za odhalení a popsání asi nejslavnější úplatkářské aféry v českém fotbale okolo Ivana Horníka. „Já si pamatuju ještě 90. léta, což byl brutální divoký východ. Různí podnikatelé najednou vnesli do českého fotbalu násobně násobně vyšší sumy, než co se tam točily předtím. Rozhodčí měli v té době opravdu žně. Víceméně ta Horníkovská aféra z toho tak jako vyplynula,“ vypráví Mádl a pokračuje: „V té době byl naprostý standard zápasy ovlivňovat. Navázalo to na léta 80., ale bylo zvykem ošetřovat každý zápas. Tehdy vystoupil majitel Benešova, pan Švarc a mluvil otevřeně o tom, že rozhodčí minimálně takzvaně za rovinu, aby neškodil, bral 100 tisíc korun. Jenom že kluci přijedou, tak aby dostali na svačinu. A když to chtěl někdo vylepšit, tak 500 tisíc, milion.“ Matchfixing aneb poslední skandál fotbalu Takové skandály má ale už český fotbal za sebou. Hlavní rozdíl je podle Mádla v tom, že vyšetřování nejnovější aféry s ovlivňováním zápasů kvůli sázkám, takzvaný matchfixing, spustilo samo vedení Fotbalové asociace České republiky (FAČR). Dříve to bylo naopak. „Tady právě došlo k zásadní změně, a sice v tom, že se fotbalová asociace poprvé v historii ocitla na správné straně barikády. Když to srovnám s časy Romana Berbra, tak Strahov v podstatě ze strachu fungoval jako centrála organizovaného zločinu. Odsud se manipulovaly zápasy a určovalo se, kdo má vyhrát, prohrát podle toho, jestli je s panem místopředsedou spřátelený, nebo ne, a jestli je z Čech nebo z Moravy,“ popisuje Mádl divoké časy fotbalu, které mimo jiné národní tým přivedly do současného stavu a také stojí za nelichotivou pověstí českého fotbalu. „Když je ve fotbale nějaká aféra, tak to má obrovskou mediální penetraci a lidi mají pocit, že fotbal je nejzkaženější součástka ve vesmíru. Aniž bych se chtěl fotbalu nějak extra zastávat, tak si myslím, že je na tom podobně jako zbytek společnosti,“ myslí si Mádl. Ostatně podobně jsou na tom podle něj i jiné sporty. Jaké týmy sleduje na mistrovství světa? Proč byla předchozí mistrovství v Kataru a v Rusku? A jak složité je dělat sportovní novinařinu a u toho psát o korupci a skandálech funkcionářů? -- Mediální cirkus, podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Kolik peněz byste museli vydělávat, abyste si konečně řekli: „Mám dost.“?Možná si teď říkáte nějakou konkrétní částku. Jenže co když jí jednou dosáhnete… a stejně budete mít pocit, že to pořád nestačí? Přesně s tímto se setkávám u svých klientů i sám u sebe. S rostoucím příjmem totiž často neroste naše spokojenost, ale jen životní standard. Větší bydlení, lepší auto, dražší dovolené… a hranice toho, co považujeme za „dost“, se neustále posouvá.V této epizodě se proto nebavíme o tom, jak vydělávat více peněz. Bavíme se o tom, jak s nimi přemýšlet tak, aby vám jednou přinesly to nejcennější a tím je svoboda.)

Ten raport był wyjątkowy. Tomek i Norbert biorą na tapet wszystkie duże prezentacje gier wideo z zamkniętego, letniego okna pokazów Summer Game Fest. Od głównej gali Geoffa i przez wszystkich trzech muszkieterów konsolowych. Jednak, zamiast wchodzić w każdą produkcję zaprezentowaną, rozmowy dotyczyły wiadomości, które wypłynęły do sieci po streamach. Zajęło to lwią część odcinka, więc w pozostałej udało się jedynie wcisnąć szybki przegląd pozostałych newsów z branży, w których m.in. widmo ciemnych chmur nad obozem XBOX i możliwego oddzielenia go od Microsoftu. Zmagań Nintendo z Unią Europejską i depresją. Powrotu Commodore i sztucznej inteligencji - a jakże by inaczej w 2026. Liczymy, że odcinek wam się spodoba.(00:00:00) - START!(00:00:07) - Rozgrzewka

Vláda Andreje Babiše má za sebou první půl rok. „Dělá si svoji politiku, nehezky řečeno, svoje kšefty. A pokud je spokojen Andrej Babiš, tak to takhle bude fungovat dál,“ hodnotí vládu i to, co čekat dál komentátor Petr Honzejk.Babišovu vládu prezident jmenoval loni před Vánoci. Důvěru získala v lednu. Provází ji neustálé mediální kontroverze, které vyvolávají především menší koaliční partneři - Motoristé a hnutí SPD. Samotná vládní koalice je ale po půl roce od jmenování velmi soudržná.Hele, nenaskakuješ?„Psát o Motoristech je svým způsobem zábava a čtení o motoristech je svým způsobem zábava. Jejich příznivci si říkají: „To jim to zase ten Péťa nandal.“ A jejich odpůrci: „Ježíš, to je hrozné, co za trolly to máme ve vládě.“ Jenže mezitím se vedle toho dějí ty skutečně podstatné věci,“ hodnotí kabinet zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, komentátor Petr Honzejk, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.Podle Honzejka je pro novináře výzva, aby na politické provokace nenaskakovali.„Je nutné si občas říct: „Hele, naskakuješ na to, co chtějí oni? Piš o těch podstatných věcech, i když to třeba nebude mít takový dosah a takové množství interakcí.“ Je to prostě opravdu každodenní boj a když někdo říká, že to má naprosto vyřešené, tak si myslím, že to je přílišná profesní pýcha,“ uvažuje Honzejk, který letos dostal na své komentáře cenu Karla Havlíčka Borovského.Motoristé a SPD prodávají vzduchBabiš podle Honzejka ve vládě bez problému prosazuje všechno, co potřebuje. A koaličním partnerům nechává rétorická cvičení pro jejich voliče.„Ryba smrdí od hlavy, nejproblematičtější ve vládě je Babiš. Celá vládní koalice mu jde na ruku. Dělá, co mu a hospodářským výsledkům Agrofertu na očích vidí. Což je mimochodem vidět třeba na aktuálním návrhu změny zákona o střetu zájmů. Podle něj by Andrej Babiš nebyl ve střetu zájmů, i kdyby chodil každý týden na správní radu Agrofertu,“ glosuje situaci komentátor a pokračuje:„Babiš nechá Motoristy i SPD obsluhovat své voliče verbálně. Hezká ukázka toho byly sudetoněmecké dny. Kdyby to nevytáhli Motoristé a SPD, Andreji Babišovi by to bylo úplně jedno. Ale on ví, že je potřebuje na to, aby mu šli na ruku. Tak jim dal slovo a oni teď můžou říkat: ‚Podívejte, my bojujeme za české národní zájmy.‘ To je jeho chytrá politika. Meritum je u Andreje Babiše a řeči, vzduch, který se nicméně dá voličům dobře prodat, je u Motoristů a SPD.“Nejsem objektivní ani vyváženýHonzejk přišel do Hospodářských novin před dvaceti lety. Nejprve jako hlavní editor, později se stal šéfem oddělení komentářů a komentátorem. Za to získal mnoho novinářských cen, kromě té aktuální před lety i Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.Bakalův novinářNež Honzejk přišel ho Hospodářských novin, pracoval dlouhé roky v Českém rozhlase. Nejprve jako zpravodaj z Ústeckého kraje, později byl třeba šéfredaktor stanice Radiožurnál a chvíli působil i v české redakci BBC. V době, kdy přešel do Hospodářských novin, kupoval vydavatelství Economie podnikatel Zdeněk Bakala.„Já se vlastně celou dobu, co píšu, potýkám s nálepkou Bakalův novinář. Lidi mají pravděpodobně představu, že člověk si k výplatě nosí domů tři putny deputátního uhlí z OKD nebo něco takového. Což je absolutní nesmysl. Původně mně to vadilo, ale teď už to přecházím,“ říká Honzejk na téma útoků na novináře.Politici se podle něj různými nálepkami snaží novináře znevěrohodnit a udělat z nich své soupeře. Což ale podle Honzejka novináři nejsou a nesmí být.„Nic nevyroste samo od sebe. Můžeme si vzpomenout na dobu premiérování a prezidentování Miloše Zemana, který praxi brutálních politických útoků na novináře nastartoval, viz novináři by se měli likvidovat a tady mám Kalašnikov a tak dále. On tady vlastně vytvořil takové předpolí pro to, aby to tady bylo možné,“ říká Honzejk.Kam povedou politické útoky na novináře a média? Jak moc novináře poškodí, když mu někdo říká pisálek? A proč má ještě smysl bojovat za současnou podobu veřejnoprávních médií?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Finanční svoboda bývá často prezentována jako cesta ke spokojenějšímu životu. Někdy se ale může stát, že se z ní stane cíl, kvůli kterému začneme obětovat přítomnost. Příběh mladého investora ukazuje, jak snadno se to může stát a jak z takového nastavení vystoupit. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Příběh mladého investora, který dělal všechno „správně", ale přesto se cítil uvězněný ve vlastním vztahu k penězům. ✅ Jak se z touhy po finanční svobodě může stát posedlost budováním majetku. ✅ Proč většina našich finančních přesvědčení nevznikla v naší hlavě, ale převzali jsme je od okolí. ✅ Jak finanční influenceři, knihy a podcasty formují naše názory na peníze. ✅ Proč peníze samy o sobě nejsou cílem, ale pouze nástrojem k naplňování důležitějších hodnot. ✅ Jak poznat, že vám vaše současné finanční nastavení více škodí, než pomáhá. ✅ Jednoduché cvičení, díky kterému si uvědomíte rozdíl mezi realitou a příběhy, které si o penězích vytváříme. ✅ Pět kroků, jak přepsat omezující finanční přesvědčení a vytvořit si zdravější vztah k penězům. ✅ Jak si nastavit systém, který podporuje nejen budoucí finanční cíle, ale i radost ze života dnes. ✅ Proč skutečná finanční svoboda nezačíná výší majetku, ale schopností dělat vědomá rozhodnutí v souladu s vlastními hodnotami. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Posvečamo se slovenski manjšinski koprodukciji Zajčji nasip (režija Čejen Černić) – filmski pripovedi o prepovedani ljubezni med najstnikoma na hrvaškem podeželju –, in psihološki grozljivki Backrooms: brez izhoda komaj dvajsetletnega ameriškega režiserja Kana Parsonsa. Poleg tega poročamo z 22. mednarodnega filmskega festivala Kino Otok.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě. Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková. Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách. „Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Toto video si pusťte kdykoli budete mít pocit, že je na vás svět nespravedlivý, anebo že nemáte jak dál. Můj host vám pomůže najít důvod pokračovat a najít smysl, k čemu to všechno je. Honza Tománek je světový šampion v triatlonu, několikanásobný Ironman. Bavili jsme se o přijetí vítězství i porážky. O přijetí neměnných cest osudu. Probrali jsme tréningové postupy, ale také jsme se dostali hloub, ke vzpomínkám na jeho úraz, po kterém přestal chodit. Zajímalo mne, jestli se setkal s řidičem, který zavinil onu nehodu a jak může vypadat takový rozhovor. Jak se pracuje s myšlenkami na co by kdyby. Honza necouvl před žádným tématem. Jeho příběh nabízí úžasný přístup, jak se sebrat a s tím, co máme, jít dál. Fakt neřešitelných je totiž doopravdy jenom málo situací. To je pro dnešek na volných platformách všechno. Vím, že tady se někdy část lidí na mne naštve, protože chce všechno zadarmo. Já těm nazlobeným docela rozumím. Taky se mi líbí, když někdo platí za mne. Ale zrovna dneska, právě s tématy, o kterých jsme se s Honzou Tománkem bavili, jsem vlastně moc rád, když je zdůrazněný prvek toho, že v životě zadarmo ve skutečnosti nikdo nedostaneme skoro nic. Pokud chcete rozhovor v plné délce a bez reklam, pojďte na můj kanál na Herohero - http://herohero.co/petrhorkyMůžete mi napsat reakci, názor na dnešního hosta, anebo třeba nějaký kousek vašeho příběhu. Budu moc rád. Díky a zdravím vás. Petr Horký 00:00 Když závod nejde dokončit13:00 Jet dál, protože chci18:45 Od nehody k Ironmanu a běžkám27:41 Světový titul a limitySupport the show

Čtyřicet let krutovlády Muammara Kaddáfího, plukovníka smrti. O něm je další díl naší speciální série KATI o diktátorech s krví na rukou. Zajímavosti si o něm vyhledal a poví je Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novela stavebního zákona předložená koaličními poslanci má zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Podle odborníků ze stavebnictví je ale příliš komplikovaná a místy nesrozumitelná. Jak se k poslanecké novele staví Hospodářská komora? „Musí se vyvažovat zájmy a nemůžeme v tuhle chvíli říct, že jenom jeden z nich je ten nejdůležitější a všechny ostatní potlačit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu její prezident Zdeněk Zajíček.

Čtyřicet let krutovlády Muammara Kaddáfího, plukovníka smrti. O něm je další díl naší speciální série KATI o diktátorech s krví na rukou. Zajímavosti si o něm vyhledal a poví je Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Novela stavebního zákona předložená koaličními poslanci má zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Podle odborníků ze stavebnictví je ale příliš komplikovaná a místy nesrozumitelná. Jak se k poslanecké novele staví Hospodářská komora? „Musí se vyvažovat zájmy a nemůžeme v tuhle chvíli říct, že jenom jeden z nich je ten nejdůležitější a všechny ostatní potlačit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu její prezident Zdeněk Zajíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentům mluvčí Vít Kolář.„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.Šetření s prezidentem„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců má dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohlet chci udělat, protože se mi to hrozně zdá sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech. Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga, a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.Prezident glosátor„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři  ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelnatých výroků,“ říká jeho mluvčí.Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný - o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám, samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech, nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčený o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář. Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformace kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zajímavosti zpod redakčního stolu: strakapoudi, mamuti, dinosauři a indiánské jazyky (4:38) – Procházka červnovou oblohou (17:58) – Co víme o pyramidách, 1. část (23:14)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pocity stresu a frustrace z vlastních financí zažívá v dnešní době mnoho lidí. Když se řekne finanční plánování, většina z nás si představí nudné tabulky a omezování se. Jenže úspěšná správa financí není jen o suché matematice, ale především o naší psychice. V této případové studii se podíváme na příběh devětadvacetiletého Adama, kterému i přes nadprůměrný příjem mizely úspory pod rukama. Ukážeme si, jak odhalit nevědomé finanční zlozvyky, jak přepsat destruktivní nastavení mysli a jak pomocí jednoduché metody "biče" vybudovat solidní finanční rezervu a získat vytoužený vnitřní klid. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Proč máme tendenci před sebou i před partnerem vědomě či nevědomě snižovat své skutečné výdaje. ✅ Detailní rozbor finančního archetypu Avoider (Vyhýbač) a jak s ním pracovat, aby vám neutíkaly peníze mezi prsty. ✅ Jak přesně funguje psychologický mechanismus "odměňování se" za těžkou práci a jak z tohoto začarovaného kruhu ven. ✅ Návod na hlubokou práci s vlastními finančními scénáři (deep work), která vám pomůže přepsat staré bloky z dětství. ✅ Proč je nahrazování finanční rezervy kreditní kartou nebezpečná iluze a jak se této závislosti bezpečně zbavit. ✅ Konkrétní tipy, jak technicky nastavit metodu "biče" a do jakých konzervativních nástrojů peníze na začátku posílat. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Je to fér? Kdo, kdy a co s tím může udělat? Pomohlo by omezení víceletých gymnázií? A je na místě změnit podobu maturit nebo přijímacích zkoušek na vysoké školy? Diskutují Jan Berki, místopředseda výboru pro vzdělávání, mládež a sport ze STAN, Miroslav Krejčí, místopředsedseda výboru pro vzdělávání, mládež a sport z Motoristé sobě, Robert Plaga, ministr školství za hnutí ANO a Renáta Zajíčková, místopředsedkyně výboru pro vzdělávání, mládež a sport z ODS. Moderuje Tomáš Pancíř.

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Srdce kultivuje mysl a mysl pomáhá srdci,“ říká herec Martin Myšička, když mluví o tom, jak se v něm celý život potkává analytické myšlení, herectví, intuice i potřeba něco skutečně dělat. Vystudoval fyziku, pak DAMU, dlouhé roky je spojený s Dejvickým divadlem a přiznává, že v sobě od začátku nese napětí mezi analytickou myslí a potřebou být na jevišti svobodný. „Dojít k té spolupráci je takové moje celoživotní výzva,“ říká. Mluví o herectví, závisti, známých rolích i o tom, že herec je pořád trochu závislý na tom, jestli se někomu hodí. „Když takhle mi něco uteklo, zpětně se na to podívám, tak se mi otevřel čas a prostor na jiné věci,“ říká k profesním příležitostem, které nepřišly. Zároveň odmítá jednoduché poměřování. Podle něj je rozdíl mezi tím chtít být nejlepší a chtít být výborný. „Když bude primární hodnota být nejlepší, tak to může být jenom jeden. Ovšem když budu chtít být výborný, tak můžeme být výborní všichni,“ říká. Myšička se v rozhovoru dostává i k politice, veřejné debatě a tomu, proč mu vadí, že lidé často nechtějí hledat řešení, ale vyhrát. „Všichni chtějí zvítězit, ale nechtějí najít to nejlepší řešení,“ říká a dodává, že podobné mechanismy vidí nejen u politiků, ale i v běžných vztazích. Zajímá ho eristická dialektika, manipulativní debatní triky i to, jak snadno se místo skutečné diskuze objeví nálepky, urážky a snaha protivníka porazit. „Slovo je čin,“ říká k tomu, že svoboda projevu podle něj neznamená říkat cokoli bez odpovědnosti. V debatě se vrací i k veřejnoprávním médiím, demokracii a otázce, proč se ve společnosti tak málo hledá průnik. „Proč nejsou pořady typu pojďme najít klidné řešení? Nebo co nás spojuje?“ ptá se. Myšička mluví i o meditacích, holotropním dýchání, ale i o umělé inteligenci. Vnímá ji jako mocný nástroj, ale zároveň jako něco, co neumí ochutnat jablko ani prožít okamžik. Právě AI podle něj může lidem připomenout, že člověk není jen soubor informací. „Být člověk je ještě něco jiného,“ dodává. Co je podle něj nenahraditelné? Proč bude živé setkání možná čím dál vzácnější? A dá se o mužství, ženství, politice i duchovních otázkách mluvit bez nálepek a potřeby zvítězit? Pusťte si celý rozhovor.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Objevil neexistující mluvčí exhejtmana Michal Haška, popisoval kauzy Pavla Blažka i Vratislava Mynáře. A teď dostal Novinářskou cenu. „Náš koníček je odhalování ruského vlivu v Česku,“ říká investigativní reportér Lukáš Valášek.„Je fajn zpráva pro českou demokracii, že novinařina, která hodně lidí štve, se tady dá dělat tak, že se člověk nebojí každý den o svůj život nebo svých blízkých,“ vypráví novinář Lukáš Valášek, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Spolu s kolegyněmi Adélou Jelínkovou a Christine Havranovou vyhrál cenu za nejlepší audiovizuální investigativní počin. Tím se za loňský rok stala jejich podcastová série Putinovi vlci o motorkářském gangu, za kterým se často skrývají ruské vlivové operace.„Byla to několikaměsíční práce, která začala relativně nevinným poznatkem o tom, že šéf české pobočky Nočních vlků v Česku provozuje nevěstinec. To nám přišlo komické. Noční vlci se jako všichni národovci často zaštiťují rodinnými hodnotami a do toho tedy takový byznys,“ líčí reportér.Motorkářský gang Noční vlci je jedna z důležitých vlivových složek ruského režimu, jejím čestným členem je i Vladimír Putin.„Postupně jsme zjišťovali, že záběr českých Nočních vlků je mnohem širší než jen nevěstinec a že to nese rysy v podstatě ruské vlivové operace, která se snaží pronikat do různých oblastí,“ popisuje Lukáš Valášek.Jako investigativní reportér se Valášek dlouhodobě zaměřuje právě na popisování ruských vlivových operací, na dezinformační scénu a také na operace Číny.„Česko má štěstí, že klíčové instituce ruskému vlivu doteď odolávaly. Uvidíme, jestli se to v následujících letech nezačne měnit. Teď spíš narážíme na určitou míru lhostejnosti. Rusové se tady snaží dělat hybridní operace, ale ve spoustě případů s tím nikdo moc nedělá,“ shrnuje své zkušenosti.Novinařině se Lukáš Valášek věnuje přes deset let a stihl posbírat už celou řadu cen. Poprvé na sebe výrazně upozornil, když v roce 2016 odhalil neexistující mluvčí tehdejšího jihomoravského hejtmana za ČSSD Michala Haška.V posledních letech hodně popisoval kauzy exministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka a jeho zapojení do neprůhledných obchodů s městskými byty v Brně. V létě 2022 pak s kolegyní Adélou Jelínkovou Pavla Blažka nachytal v hospodě s Martinem Nejedlým, tehdejším velmi kontroverzním poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana.Je nebezpečné je dělat v Česku investigativní novinařinu?  Jak snášet útoky politiků? A mají novináři psát články postavené na únicích z policejních spisů? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Początek XVII wieku w Anglii. Katoliccy spiskowcy podkładają trzy tony prochu w piwnicach Westminsteru w przeddzień inauguracji Parlamentu. Chcą zabić nowego króla Jakuba i powrotu starej wiary w Anglii. Plan zostaje udaremniony, spiskowcy powieszeni, przez wiele miesięcy tą sprawą żyje Londyn. Jakub I od dawna ma obsesję na punkcie walki z czarownicami, satanizmem, magią, wywoływaniem duchów. Pisze nawet na ten temat rozprawę pt. „Demonologia”. William Shakespeare ze swoją trupą przechodzi pod mecenat króla i pisze sztukę, której celem propagandowym jest piętnowanie królobójstwa i czarów, a także popularyzacja mitu założycielskiego Stuartów, których przedstawiciel właśnie połączył Anglię i Szkocję w unii personalnej. Jednak „Makbet” to nie jest historyczny ani polityczny komentarz do współczesności. Ta sztuka to jeden z najbardziej skomplikowanych psychologicznie dramatów Shakespeare'a: opowieść o zbrodni, ambicji i opętaniu dwojga małżonków zniewolonych obietnicą, która prowadzi ich do katastrofy. To studium zbrodni, w której centrum stoi dwoje kochających się ludzi, z których żadne nie jest jednoznacznie złe. To tragedia męża, który osuwa się w zbrodnię i żony, która go do niej popycha. Shakespeare zadaje pytania o naturę zła, o granice determinizmu i wolności wyboru. Ta filmowa realizacja „Makbeta” jest hołdem złożonym tekstowi dramatu. To on stanowi podstawę inscenizacji i determinuje jej formę. Widz uczestniczy w performatywnym czytaniu sztuki, aktorzy są przekazicielami myśli i poezji Szekspira, słowa – ich treść, rytm, brzmienie – tworzą fundament spektaklu. Oryginalna przestrzeń dźwiękowa buduje napięcie i nastrój, wyodrębnione ze scenicznej ciemności postaci przenoszą widza w świat Szekspirowskiego dramatu. Opis na podstawie wstępu i komentarza Anny Cetery-Włodarczyk w: William Shakespeare, „Makbet”, Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego, 2022. Przekład - Piotr Kamiński Redakcja naukowa przekładu – Profesor Anna Cetera-WłodarczykKrzysztof Stelmaszyk – Makbet Małgorzata Zajączkowska – Lady Makbet Andrzej Grabowski – StarzecMateusz Rusin – Posłaniec, Zjawa, Malcolm, Seyton, MacduffProducent - Dariusz RosiakReżyseria – Paweł ZiemilskiZdjęcia – Mateusz Wajda PSCMontaż – Filip DziubaMuzyka - José Manuel Albán JuárezOperatorzy kamer - Krzysztof Mieszkowski, Mateusz WajdaAsystenci kamery – Jakub Turek, Maksymilian Łobaczewski, Tobiasz RomaszkanOświetlacze – Dariusz Nidziński, Paweł PiernikDźwięk – Krzysztof SalawaUdźwiękowienie – Kris Wawrzak Korekcja barwna – Magdalena Nizel Grafika – Marta KacprzakWspółpraca na planie – Agata Chodyra, Zuzanna RosiakSprzęt zdjęciowy – MX35 Camera RentalDziękujemy marce Cocciné za wsparcie finansowe spektaklu.Właścicielem praw do obrazu i dźwięku w tej realizacji jest Dariusz Rosiak. Odtwarzanie publiczne bez zezwolenia zabronione. © Dariusz RosiakRozdziały:(02:20) Scena 2: Takie podszepty sił nadprzyrodzonych…(03:55) Scena 3: Glamisem jesteś i Cawdorem. Będziesz…(09:30) Scena 4: Gdyby się mogło stać – i na tym koniec…(16:04) Scena 5: Czy mnie wzrok myli, czy to nagi sztylet…(19:30) Scena 6: Co ich upiło, to mnie pokrzepiło…(26:10) Scena 7: Przez siedemdziesiąt lat, które pamiętam…(28:14) Scena 8: Nie powiesz, że to ja! Kto z was to zrobił…(31:50) Scena 9: Kciuk mnie swędzi, wniosek z tego…(36:10) Scena 10: Odkąd Jego Królewska Mość wyruszył w pole…(40:48) Scena 11: Jak tam królowa, gadaj…(42:58) Scena 12: Seyton! A, jesteś. Czego, durniu mleczny…(45:38) Scena 13: Ten las przed nami – tak! To Las Birnamski…(46:40) Scena 14: Sztandary nasze wywiesić na murach…(51:24) Scena 15: Nie mam jak uciec, do pala przykuty…(54:35) Scena 16: Chwała ci, Królu, bo dziś jesteś królem…

Čeká vás zásadní životní změna a nejste si jistí, zda ji finančně ustojíte? Ať už jde o nové bydlení, příchod miminka nebo změnu kariéry, existuje způsob, jak si vše prověřit dříve, než se nové pravidla stanou realitou. Říkáme tomu rozpočet nanečisto. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Co přesně je rozpočet nanečisto a kdy se do něj pustit. ✅ Návod, jak simulovat zvýšení nákladů na bydlení a pokles příjmů na rodičovské. ✅ Proč je důležité si nový rozpočet otestovat v reálném životě dříve, než změna nastane. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Naše země je doslova posetá poutními místy. Jedno z nich se nachází na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje, v Petřkovicích, které jsou součástí Starého Jičína. Říká se mu Petřkovické Lurdy a jeho historie sahá až do roku 1888. Zajímavostí je, že i v dobách tuhého komunismu se tady scházeli lidé a snažili se ho zvelebit.

Naše země je doslova posetá poutními místy. Jedno z nich se nachází na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje, v Petřkovicích, které jsou součástí Starého Jičína. Říká se mu Petřkovické Lurdy a jeho historie sahá až do roku 1888. Zajímavostí je, že i v dobách tuhého komunismu se tady scházeli lidé a snažili se ho zvelebit.

Už skoro měsíc má Radiožurnál nového moderátora - letitou tvář veřejnoprávního rozhlasu Lucii Výbornou totiž v pořadu Host Radiožurnálu vystřídal populární televizní moderátor Libor Bouček. „Je to za odměnu,“ říká.Když začátkem února oznámila Lucie Výborná, že po dvaceti letech končí v Českém rozhlase, vypadalo to, že veřejnoprávní médium bude jen těžko shánět adekvátní náhradu. Jenže omyl - už po pár týdnech oznámili, že pořad Host Radiožurnálu bude moderovat zkušený, ostřílený a známý Libor Bouček.„Radiožurnál považuji za výkladní skříň toho klenotu jménem Český rozhlas. Host Radiožurnálu si za ty dvě dekády díky Lucii a díky Honzovi (Jan Pokorný, pozn.red.) vybudoval jistou svébytnost. Přijde ti na hodinu vnučka Tomáše Bati a ty máš možnost si s ní povídat, což je pro člověka, kterého zajímá svět kolem, za odměnu,“ popisuje Libor Bouček, který byl host posledního dílu podcastu Mediální cirkus.„Dneska tam byl hodinu Mojmír Hampl a já jsem předstíral, že se vyznám v ekonomii. Je to fakt pestré a člověk se cítí strašně svobodně, protože není pod bezprostředním tlakem čísel a nepotřebuje jenom člověka, který má pozornost na sociálních sítích. Můžeš si povídat s někým, kdo něco dělá s láskou a přijde ti zajímavý. Vlastně mi to připomíná podobnou míru svobody, jako mám v Inkognitu,“ popisuje moderátor.Přemrštěná příprava škodíLibor Bouček je tváří především televizní skupiny Prima. Moderuje pořad Inkognito a show Máme rádi Česko. Po startu zpravodajské stanice CNN Prima News byl moderátorem ranního vysílání Nový den, z něj se ale už stáhl. Později se objevoval ve zpravodajských speciálech po významných volbách, ani tomu už se ale nevěnuje.„Příprava na rozhovory v Rozhlase je náročná. Včera jsem nevysílal a chystal jsem se tak, že jsem měl hodinu a půl volna na konferenci jednoho mobilního operátora. Tam jsem si prošel, jakým způsobem na to jít a co bych vlastně od Mojmíra Hampla chtěl slyšet. Před usnutím jsem si prolítl základní věci. A dneska jsem si dal ještě refresh ráno, když jsem parkoval před Rozhlasem, nějakých pětadvacet minut. Takže to jde,“ vypráví moderátor, který je pověstný svým extrémním pracovním vytížením. A pokračuje:„Myslím, že moderátor by neměl přicházet s přemrštěnou přípravou, protože pak může působit přechytralý.“Libor Bouček byl dlouho i radiovým moderátorem. Moderoval na Evropě 2 nebo na Frekvenci 1. Mezi hvězdy moderátorského showbyznysu ho vystřelila reality show Vyvolení. Věnuje se i dabingu, moderuje konference a velké sportovní akce. Naposledy třeba mistrovství světa v krasobruslení v Praze.„Reality show už nedělám, nejsem starý, ale tohle už patří mladší generaci. Doma jsem v Inkognitu, které je pravidelnější než Máme rádi Česko. Ale jak říkám, mě baví zprostředkovávat emoce,“ vykrucuje se z otázky, co nejraději dělá.Bouček všechny své aktivity několik let díky CNN Prima News propojoval i s novinařinou. Kromě ranních vysílání moderoval speciály k českým sněmovním volbám, volbám amerického, českého či slovenského prezidenta.„Žánry to jsou odlišné, ale ten řemeslný přístup je velmi podobný jako k hokeji v O2 aréně. Musíš pochopit, pro koho vysíláš, projdeš si, co jsou highlighty, které dokáží vzbudit emoci. Zároveň musíš být u prezidentského speciálu neutrální a být spíš pozorovatel,“ popisuje Bouček své pojetí moderátorského řemesla.Co Libora Boučka nejvíc baví? Co by chtěl ještě dělat? A byl by ochotný stát se tváří Českého rozhlasu v boji za zachování koncesionářských poplatků?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na jaké finanční otázky se tentokrát podíváme? Kam uložit finanční rezervu, jak reagovat na poklesy akcií, proč nás ovlivňuje porovnávání s ostatními nebo jestli má smysl platit za soukromé školy. Témata z praxe, konkrétní situace i pár nepříjemně upřímných pohledů na to, jak o penězích skutečně přemýšlíme a kde děláme zbytečné chyby. Co v podcastu uslyšíte ✅ Kde a jak držet železnou finanční rezervu. ✅ Proč jsou poklesy akcií dobrou zprávou pro dlouhodobé investory. ✅ Jak funguje porovnávání s ostatními a jak ho zastavit. ✅ Praktický příklad, jak vyřešit nespokojenost s penězi v domácnosti. ✅ Jak rozdělení peněz do „obálek" mění vnímání financí. ✅ Co říkají studie o vlivu škol vs. genetiky na výsledky dětí. ✅ Proč mohou být soukromé školy přeceňované. ✅ Jak funguje realita bank u hypoték a úrokových sazeb. ✅ Proč je důležité mít jasný cíl investování. ✅ Co ukazují reálné příběhy z LinkedInu o financích. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

No słuchajcie, już trzeci raz w tym tygodniu uniknęliśmy III Wojny Światowej. Powoli staje się to nudne. Chociaż prezydent Trump w zasadzie nie daqje powodów do nudy. A to napisze, że “zginie cała cywilizacja, później, że Iran ma otworzyć tę je…ą cieśninę, albo będą żyć w piekle. Chwała Allachowi. Chwała Allachowi, tak napisał. Później, jako chrześcijanin, z resztą jakaś pani biskup protestancka nazwała Trumpa Jezusem, stojąc na balkonie, znaczy nie ta pani biskup stała, ale Trump, obok typa przebranego za zająca wielkanocnego, który mówił, nie typ przebrany za zająca mówił, ale Trump o wojnie w Iranie i bombardowaniu. Zając milczał. Trochę zamieszania z tym wszystkim. Tu Pan Jezus z martwych wstaje, a ten o wojnie. I ja myślę, że to wszystko przez te amerykańskie zwyczaje wielkanocne. Bo gdyby Trump był w Polsce, był polskim katolikiem, wszystko wyglądałoby inaczej. Pomalował by se jajka, by jajka osiągnęły stan pisanek, zaniósł przyjemny koszyczek do kościoła do poświęcenia, zjadł w niedzielę na śniadanie pyszny żurek z jajkiem i białą kiełbasą, kawałek boczku, prawda, kawałek szynki, dobre pieczywo, zakąsił żurek zimną wódeczką, albo ciepłą, jak kto woli, zakończył kawałkiem sernika lub makowca, to od razu byłby w bardziej, radosnym, pokojowym nastroju...