Podcasts about Zaj

Vohralíková, Zajíček, Princová, Řeháková a další. Kdo všechno je v nové hradní partě? Kdo bude Petru Pavlovi nejblíž? A jaké budou první kroky nového českého prezidenta? Otázky pro hradního zpravodaje Viktora Daňka.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Narodila se ve Frýdlantě a vyrůstala v Liberci, ale je rozkročená mezi Česko a Japonsko. Jestli se Naomi Adachi považuje víc za Češku, nebo Japonku, vám neřekne, ani když ji budete nutit. Miluje pestrost a rozmanitost, a tomu odpovídá i její kariéra. Na veřejnoprávní televizi moderuje pořady o videohrách, na soukromé televizi účinkovala v reality show Love Island. Jako modelka chodila na molu na pražském Fashion Weeku.Na osmadvacetiletou mladou ženu je to celkem slušná kariéra, byť jak říká, v Japonsku se svobodným ženám v tomto věku říká poněkud nezdvořile “zbylá rýže”. Nebo možná spíš říkalo. Dnešní Japonsko patří mezi vyspělými zeměmi mezi ty, kde je nejvíc stárnoucí populace a zároveň vysoké procento lidí, kteří žijí sami. Mimo jiné o tom jsme se v podcastu bavili. Zajímalo mě, proč jí česká maminka a japonský tatínek dali jméno hebrejského původu, a dozvěděl jsem se mimochodem i to, že na tradiční vánoční večeři se v Tokiu chodí do KFC. A taky to, že pro svůj život čerpá Naomi Adachi z obou vlivů, japonského i českého. Z toho japonského si snaží brát přístup k práci, zodpovědnost a lásku k dokonalosti. Na tom českém ji baví naopak chaos a kreativita.Naomi Adachi měla být hvězdou českého zpravodajství z olympiády v Tokiu v roce 2020, ale nakonec to kvůli covidu dopadlo trochu jinak. Olympiáda se konala s ročním zpožděním a v atmosféře, ve které rekordy nepadaly ani tak na sportovištích, jako spíš v protipandemických opatřeních a omezeních. Jak na to po skoro dvou letech vzpomíná? Poslouchejte.A konečně jsem chtěl vědět i to, jestli a případně jak moc váhala Naomi Adachi nad účastí v reality show Love Island, a proč se bála, jestli jí “pobíhání v plavkách na pláži” odpustí její fanoušci na sociálních sítích. Kdo ji nakonec přesvědčil, že se nemusí bát? A komu na dobu reality show svěřila správu svého Instagramu a Facebooku? Možná se budete divit.Přeju příjemný poslech.

Praca zdalna, której kulminacja przypadła na pandemię koronawirusa, pozostaje z nami na dłużej. Coraz częściej mamy więc do czynienia z rekrutacjami i wprowadzeniem w obowiązki zawodowe - zarówno z perspektywy pracodawcy, jak i pracownika - które odbywają się online. O tym jak powinna wyglądać rekrutacja i onbording pracownika zdalnego Karolina Wasilewska rozmawia z Urszulą Pałdyną- Zając specjalistką od HR employer brandingu, autorką bloga „HR na Obcasach” i książki „Employer branding po polsku”. Jak przygotować pierwszy dzień w pracy pracownika zdalnego? Jakimi narzędziami powinien dysponować i jakie informacje powinien otrzymać, aby poznawanie firmy, zadań służbowych, a także współpracowników przebiegło sprawnie? Z podcastu dowiemy się, że także pracownik powinien zadbać o to, żeby podczas tych pierwszych dni czuć się komfortowo. Zapraszamy do słuchania. Na podcast zaprasza Cloudware Polska

Chtěl být hercem, málem se vyučil zedníkem, nakonec se stal kavárníkem a hospodským. Nebo kavárenským povalečem, jak se před časem sám představoval. Martin Kotas provozuje tzv. Mlýnskou, tedy útulnou hospodu na pražské Kampě, které se neřekne jinak než Mlejn. Ta se, zejména díky některým stálým hostům, někdy bere jako jakýsi hlavní stan tzv. Pražské kavárny.Před deseti lety se zde zapíjel neúspěch Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách, na jehož kampani se Martin Kotas mimochodem podílel. No a letos se zde naopak zapíjelo zvolení Petra Pavla a jeho vítězství nad Andrejem Babišem. O obou oslavách jsme mluvili, a samozřejmě i o tom, proč termín Pražská kavárna Martin Kotas nemá rád a nepoužívá ho.Zajímalo mě i to, s jakými pocity volil Petra Pavla, který je bývalý komunista, a právě proti komunismu se Martin Kotas v minulých dekádách poměrně ostře vyhraňoval. Spoiler alert, ty pocity byly velmi radostné, jak říká. A doprovází je vtipná básnička, či spíš rýmovačka, kterou v podcastu uslyšíte.Mluvili jsme i o mnohém dalším: jaké bylo Kotasovo setkání s lokální politikou, když v letech 2018 až 2022 vystrčil hlavu z bezpečí kavárny a stal se na čtyři roky aktivním politikem, byť takzvaně místním, a dělal zastupitele na Praze 1. A zeptal jsem se i na to, jaké to je rozjíždět druhý podnik, kterým je kavárna Na Boršově na druhém břehu Vltavy.To, jestli byl Zdeněk Hřib dobrý, anebo podprůměrný pražský primátor, bohužel v podcastu nevyřešíme. Ale o pražské politice jsme si povídali, stejně jako o té velké, globální. Bylo to veselé i smutné, jak se na člověka, který je zároveň pesimistou i optimistou, patří.Přeju příjemný poslech.

Co vyplývá ze dvou nejnovějších volebních modelů a jak se oba prezidentští kandidáti snaží ovlivnit váhající voliče? Je neplatné referendum na Slovensku o předčasných volbách fiaskem, nebo úspěchem opozice? Co pro Číňany symbolizuje vodní Zajíc, jehož rok právě začíná?

Příští český prezident bude bývalý komunista. Otázka zní: Zajímá to někoho? A co vlastně Petr Pavel a Andrej Babiš za komunismu dělali? Vysvětluje Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věnuje se dvěma specializacím, chirurgii a endoskopii. Jezdí na zahraniční mise organizované Lékaři bez hranic. Od studií podniká a založil firmu U lékaře, která má dnes přes sto zaměstnanců. Napsal čtyři knihy, kterých se dohromady prodalo kolem padesáti tisíc. A také amatérsky létá, sbírá houby nebo leze po skalách.Teď má ovšem zcela novou zkušenost. Už rok a půl je na otcovské dovolené, a ještě další rok by být chtěl. Byť jak sám říká, pouze na půl úvazku. Zkrátka si s manželkou dělí péči o jejich dvě malé děti. Jako řada mužů středního věku má také dvě už dospělé děti, na rozdíl od většiny z nich ovšem s touž manželkou.A to prý ještě ani neměl krizi středního věku.Tomáš Šebek miloval jako kluk indiány a teď v dospělosti zase cituje dalajlámu. Nás běžné smrtelníky může svým “správňáctvím” poněkud iritovat. Ale prý to není zas tak horké. Například pravidelně v Praze běžně chodí nebo i jezdí na kole na červenou.Zajímalo mě ovšem i to, jak vidí budoucnost technologií v medicíně. Budou naše zdraví hlídat chytré přístroje a o diagnóze či dokonce léčbě rozhodovat umělá inteligence? Zeptal jsem se, i na to, proč by si dnes studenti medicíny měli volit specializace jako neurologii, psychiatrii nebo praktické lékařství, ale určitě ne dermatologii. O tom všem jsme mluvili, a jako bonus jsem se místo jednoho životního moudra od Tomáše Šebka dozvěděl pět rad, jak být nejen v novém roce zdravější. Dozvíte se je i vy.Přeju příjemný poslech.

Herec Filip Čapka se pro herectví narodil. Zajímat ho ale začaly i štětce. Původně maloval do šuplíku, autentičnost jeho děl ale přesvědčila fotografa Jiřího Machta, aby jej oslovil a přizval ke spolupráci na výstavě Už je nejhůř II. Společný pohled na svět nyní ukazují na výstavě portrétů Face to Face v pražském Rock Café.

Herec Filip Čapka se pro herectví narodil. Zajímat ho ale začaly i štětce. Původně maloval do šuplíku, autentičnost jeho děl ale přesvědčila fotografa Jiřího Machta, aby jej oslovil a přizval ke spolupráci na výstavě Už je nejhůř II. Společný pohled na svět nyní ukazují na výstavě portrétů Face to Face v pražském Rock Café.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejlepší fotbalista dneška Lionel Messi slaví v Argentině titul mistra světa, jeho rival Ronaldo zaskočil mnohé svou novou saúdskou adresou. Nejsmutnější zpráva však přišla o fotbalovém králi 20. století: Brazilec Pelé zemřel.Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?2:00 V Pelém odešla první globální superstar13:00 Ronaldo do Saúdské Arábie24:00 Nové posily Sparty, Plzně a Slavie43:00 Zimní přípravy hráčů48:00 Vánoční podívaná v Premier League56:00 Sázkařské okénko: tipy na PLAť už fotbalový fanoušek vzývá kult toho či onoho velikána, pro zesnulého fenoména Pelého, jehož kariéra zářila od 50. do 70. let minulého století, musí v každém případě hledat přinejmenším slova velkého respektu.Široké jsou pak zástupy těch, pro něž byl fotbalový král vždy jen jeden. A to Edson Arantes do Nascimento, jehož fotbalovou přezdívku Pelé znal celý svět. Včetně těch, které fotbal prakticky vůbec nezajímá. Schválně to zkuste: i kdyby snad vaše babička znala opravdu jen jedno jediné fotbalové jméno, bude to nejspíš Pelé.Nosiči vody se zamýšlejí, proč se právě on stal první fotbalovou superhvězdou globálního věhlasu, významu i charakteru. Proč právě Pelé zastínil všechny mimořádné fotbalisty, kteří hráli před ním, i generace, co přišly po něm?Načasování, genialita a jednoduchostPodle Luďka Mádla sehrála významnou roli skutečnost, že se Pelého hvězda rozzářila v tu správnou chvíli. „Věhlasu mnohých, třeba Josefa Bicana, uškodila nepřízeň historického vývoje se dvěma světovými válkami. S žádnou takovou komplikací se Pelé naštěstí potýkat nemusel. Startoval na čtyřech mistrovstvích světa, třikrát se stal šampionem. Úspěšnějšího fotbalistu v tomto ohledu prostě nenajdete.“Mádl navíc zdůrazňuje, že po éře rozhlasových reportáží začaly právě v Pelého časech nabývat na významu televizní přenosy. Světové šampionáty ve fotbale se vysílaly ve většině zemí na všech kontinentech. A nejlepšího hráče, jenž na oněch turnajích startoval, si tedy tehdejší fanoušci prostě nemohli nevšimnout.Fotbal se v té době stal i díky televizi nejsledovanějším sportem planety. A Pelé byl jeho hvězdou číslo 1. Jeho věhlas se šířil způsobem, jaký neměl s „předtelevizní“ érou srovnání. Boom fotbalu a boom Pelého šly spolu ruku v ruce.Karel Tvaroh se coby bývalý profesionální obránce zaměřil na technické atributy, které zdobily hru brazilského fotbalového génia: „Pelého jako hráče si pochopitelně nepamatuju. Když jsem ale ze záznamů sledoval jeho akce, zaujalo mě, že se na trávníku prezentoval skutečně nadčasovým stylem. Ačkoliv byl velmi efektní, nedělal prakticky nic zbytečného, nic navíc. Neviděl jsem ho ani jedinkrát stát na místě a přešlapovat nad míčem. Své protihráče obcházel hladce pomocí nekomplikovaných kliček. Vystačil si s jednoduchým klamavým pohybem a dokonalým načasováním manévru.“Co měli společného Pelé se spoluhráčem Garrinchou? A co o Pelém řekli Neymar nebo Erling Haaland? Nejen o tom uslyšíte v nejnovějším podcastu Nosiči vody.Saúdská Arábie je v kurzuNosiči vody se v nejnovějším dílu věnují i životní křižovatce další fotbalové legendy. Řeč byla o přesunu Cristiana Ronalda do saúdskoarabského klubu Al Nassr. Majitel pěti Zlatých míčů se vedení tohoto klubu upsal do roku 2025, s tím, že vedle fotbalových aktivit vypomůže ambiciózní Saúdské Arábii i s rozvojem fotbalu v zemi. A především pak budování věhlasu tohoto státu v očích fanoušků ze zbytku planety.Svým způsobem se tak Ronaldo přidal k Argentinci Lionelu Messim, který už před MS podepsal s největší zemí arabského poloostrova tučnou smlouvu o spolupráci a podpoře s platností do roku 2030, to aby Saúdské Arábii dopomohl k pořadatelství MS v roce 2030.„Evropský fotbal se v posledních letech dramaticky změnil a Ronaldo už se tomu nedokázal přizpůsobit. I proto nepokračuje jeho kariéra v Evropě. Po mém soudu se dostal do svízelné pozice sám. Svým přístupem i herním projevem,“ má jasno Luděk Mádl.Zajímá vás, jestli měl Ronaldo během posledního roku jiné nabídky? Jaké zázemí přivítá portugalskou ikonu v arabském světě? A s jakými fotbalisty si v novém klubovém dresu zahraje? Nejen o tom rokují Nosiči vody.V nejnovější epizodě nechybí ani přestupová polemika. Sparta se vydala pro své zimní posily do zahraničí, Plzeň ulovila Romana Květa s Matějem Vydrou a Slavia si prodejem Yiry Sora přichystala potřebnou finanční munici. Kam by měla investovat?Nosiči vody hodnotí aktuální dění na přestupovém trhu a prozradí, čím vším si v rámci zimní přípravy projdou jednotlivé české celky. „Ve zkratce, fotbalisty nečeká nic příjemného. Můžou se těšit na nohy, které jako by tahali z medu, navíc se dočasně dostaví i pomalejší reflexy,“ glosuje situaci Karel Tvaroh.Poslechněte si celou epizodu Nosičů vody!---Nosiči vody Fotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify. Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody. Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Experti Daniel Gladiš, Lubor Žalman, Dominik Stroukal a Daniel Gladiš a autorka podcastu Ve vatě Markéta Bidrmanová doporučují deset knižních titulů, které vám pomůžou nejen lépe investovat, ale i porozumět financím. Ve výběru najdete publikace bývalých traderů, bankéřů, vědců i vizionářů.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Zatímco loni prodeje nemovitostí trhaly rekordy, letos v létě jako když utne. Ceny bytů tak konečně začaly padat. Prodejci je letos nabízejí v průměru o sedm procent laciněji než loni, říká hypoteční expert Libor Ostatek.Letos se s koupí bytu vyplatilo podle odborníka čekat, v příštím roce už se však na trhu objeví spousta zajímavých nemovitostí.„Vyplatí se monitorovat, mít oči na stopkách a chopit se příležitosti, která v příštím roce přijde. Příští rok bude jedna z nejzajímavějších příležitostí za poslední dekádu,“ myslí si Libor Ostatek, který trh s bydlením monitoruje už 30 let, nyní v Broker Trust a Golem Finance.Okno poklesu cen bytů však nemusí zůstat otevřené dlouho, varuje Ostatek v investičním podcastu Ve vatě. „Pokud potřebujete bydlení řešit, bude příležitost výrazně lepší než letos. Ale nevyplatí se čekat, že to bude ještě lepší. Může to být lepší, ale trh je strašně volatilní úplně ve všem. Může oživit poměrně rychle a v dlouhodobém horizontu ceny nemovitostí zase porostou,“ upozorňuje.Před rokem se průměrná hypotéka ve výši tří milionů korun na 30 let financovala průměrně za 2,5 procenta, měsíční splátka činila zhruba 12 000 korun. Nyní se stejná hypotéka prodává s úrokem 6,3 procenta, což splátku vyhnalo na 19 000 korun měsíčně.Ostatek věří, že v roce 2023 půjdou úrokové sazby zvolna dolů, což by mělo zlevnit hypotéky. „Kdyby sazby hypotéky z dnešních 6,3 procenta spadly na 5,3 procenta a zároveň seženu nemovitost s 20% slevou, v tu chvíli jsem se splátkou zpátky kolem 13 500 korun,“ spočítal Ostatek.I tak však budou kupující dál omezovat hypoteční limity České národní banky. „Neznamená to, že by si každá domácnost mohla dovolit koupit nějaký byt. A neznamená to, že bude developer ochoten zlevnit byty nové, ale můžete dostat benefity jako vybavenou kuchyň nebo garážové stání,“ odhaduje Ostatek.  Nejmenší šance na slevu bude příští rok u kvalitních stavebních pozemků.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Trvalo měsíce, než banky zareagovaly na vyšší cenu peněz a odměnily vkladatele vyššími úroky. Podle exbankéře Lubora Žalmana ale vysoké úročení vkladů na spořicích účtech dlouho nevydrží.Češi se snaží ochránit své peníze před inflací, častým řešením je spořicí účet. Na nich aktuálně leží zhruba 220 miliard korun. „Spořáky“ jsou sice takřka bez rizika, ale mají i jednu velkou nevýhodu.U takového účtu není žádná garance, že atraktivní úrok přežije delší období. „Banka mi může ze dne na den snížit sazbu. Je to strašně flexibilní,“ varuje v podcastu Ve vatě bývalý šéf Raiffeisenbank Lubor Žalman.A sazby, které do spořících produktů nalákaly desetitisíce Čechů, začnou podle Žalmana už příští rok zase pomalu klesat. „Ve firmě si myslíme, že se úroky sníží, ale pomaleji. A zůstanou na hladině, která bude určitě vyšší než do konce loňska byla,“ odhaduje partner v investičním fondu Encor Wealth Management.Úroky na „spořácích“ jsou podle Žalmana na maximu. Za současných podmínek podle něj výš nepůjdou, leda u movitějších střadatelů. „Částky v desítkách milionů by mohly přitlačit ještě pár procent. Na částky menší tam bude vždycky menší sazba, pro banku jsou s tím spojené určité náklady,“ vysvětluje bývalý bankéř.Na současnou inflační vlnu jsou spořicí účty krátké, koruna totiž jen za letošní a příští rok ztratí přes desetinu své reálné kupní síly a před tím investory nezachrání prakticky žádný standardní investiční nástroj. Které banky nabízí nejvyšší úroky? Jak jsou na tom s úročením termínované účty? A na co vše si dát pozor, když si sjednáváte spořicí účet? Detaily si poslechněte v podcastu Ve vatě.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ve své rodině nezažil žádný pozitivní vzorec podnikatele, přesto se mu v podnikání daří. Bronislav Sobotka je nadšený učitel angličtiny, autor her „Rozmluvíme Česko“, a také jak z našeho podcastu vyplynulo, nadšený investor. Co stojí za jeho úspěchem, jak velká je jeho železná rezerva a které vzorce by nechtěl předat svým dětem? Co dalšího v podcastu uslyšíte:

Mezi lidmi je po manickém tištění bankovek za covidu stále příliš peněz. Riziko splasknutí ekonomické bubliny stoupá. „Množství rizik, která by mohla něco propíchnout, je větší než v roce 2007,“ říká ekonom Dominik Stroukal.Každá bublina je jiná, jedno ale mají společné. „Pojící prvek je, že předtím masivně naroste poptávka, typicky protože se předtím hodně zvýší peněžní zásoba. Tím se bublina nafoukne,“ popisuje vznik bublin ekonom Dominik Stroukal v aktuálním dílu investičního podcastu Ve vatě.Peníze, které banky a vlády vrhly na trh během pandemie, se přelily nejen do aktiv jako jsou akcie či nemovitosti, ale i do spotřeby. Důsledkem je bezbřehé zdražování. „Navíc zavřenou Čínu jsme v roce 2007 neměli, neměli jsme logistické problémy, lockdowny jsme neměli,“ popisuje Stroukal současná nebezpečí.Ceny se tak nepřirozeně nafoukly, kam se podíváme. Bubliny se mohou týkat v podstatě jakéhokoliv finančního aktiva.V čerstvé paměti máme bublinu na nemovitostech ve Spojených státech, časté jsou bubliny na akciích, ale mohou se týkat i dluhopisů nebo komodit. Náchylné jsou k nim kryptoměny.Předpovědět, co a kdy bublinu propíchne, téměř nikdo nedokáže. Dobrým vodítkem ale může být rychlé zvýšení úrokových sazeb, kterými se centrální banky, jako třeba nyní, snaží objem peněz mezi lidmi stáhnout. „Šest z devíti recesí po roce 1955 bylo spojeno s tím, že se prudce zvýšily úrokové sazby,“ říká Stroukal, autor knihy o ekonomických bublinách, který působí na Metropolitní univerzitě Praha.Britský ekonom Andrew Lawrence přišel v roce 1999 s tzv. Indexem mrakodrapů. Ten říká, že jakmile se dostavuje nová nejvyšší budova světa, bezprostředně hrozí vypuknutí další ekonomické krize. A skutečně, krize přišla po dokončení Singer Building v roce 1907, s Empire State Building v roce 1929 dorazila dokonce velká deprese.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Bude mít Česko první prezidentku? Šance na to spíše rostou, nasvědčuje tomu především nedělní průzkum Kantaru pro ČT, ve kterém Danuše Nerudová dotahuje Andreje Babiše a generála Pavla. Ideální čas poslechnout si téměř dvouhodinový podcast s ekonomkou a bývalou rektorkou Mendelovy Univerzity, Danuší Nerudovou.U Danuše Nerudové narozdíl od jejích soupeřů není minulý režim téma, kde by mohla ztrácet body, přesto nás její minulost zajímala – z jaké pochází rodiny, čemu se profesně věnovala jako ekonomka a jak se jí podařilo získat profesorský titul v poměrně nízkém věku. Zajímali jsme se ale i o kauzy, které se pojí s jejím rektorstvím. Debata byla i o roli studentů a aktivismu nebo rozpočtové politice současné vlády, které se ekonomce zdá prakticky totožná s vládou Andreje Babiše.  Proč se rozhodla kandidovat? České republice podle ní chybí vize a cíle, chtěla by nastartovat druhou transformaci. Došlo i na záludné otázky: Zda by udělala zápočet u bývalého prezidenta Klause? Zda by jmenovala trestně stíhaného premiéra? Zda překročila hranici toxického feminismu? A jestli za její kandidaturou stojí právnická kancelář jejího manžela?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL,  společnost young_block a sázková kancelář Tipsport. Sledujte nás: 

Vyhlídky dnešních třicátníků, ale i čtyřicátníků na důchod jsou neutěšené. Aby mohli penzi prožít důstojně, měli by si pravidelně odkládat zhruba desetinu příjmů. Začněte hned s první výplatou, říká investor Daniel Gladiš.„První výplatu bych dal mamince, ale hned z té druhé bych 10 procent investoval do akciového fondu, který kopíruje nějaký velký akciový index. A s každou další výplatou stejně tak. Až do důchodu. Vklady by narůstaly, protože očekávám, že i můj plat poroste,“ popisuje Gladiš základní strategii, jak se zajistit na důchod.Čím dříve člověk s investicí začíná, tím v lepší výchozí situaci totiž je. Déle benefituje z výhod složeného úročení. A může si dovolit rizikovější investice než třeba padesátník. Třeba jen akcie, zatímco deset let před důchodem už volí spíše bezpečnější dluhopisy.„Když se důchod blíží, musí se investice přesunout do trochu bezpečnějších aktiv, aby velký propad trhu z jistiny neukrojil v okamžiku, když začnu vybírat. Mladý těží z dlouhodobého horizontu, může se pustit do takových investic, kde je pravděpodobné, že porazí inflaci,“ vysvětluje v podcastu Ve vatě Daniel Gladiš, zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV.O tom se může zhruba třem milionům Čechů, kteří mají peníze ve „starých“ transformovaných penzijních fondech, jen zdát. Jejich výnos sice nesmí jít podle zákona do minusu, v reálu ale kvůli vysoké inflaci v minusu je. Za loňský rok po jejím odečtení prodělaly šest až devět procent.„Je to paskvil. Garance nuly v každém roce bere možnost dosahovat vyšších výnosů. Penzijní fondy nemohou investovat agresivněji. Je to produkt, který nesplnil svůj úkol,“ hodnotí původní „penzijko“ Gladiš.Kolik by si měl člověk na důchod nastřádat, aby peníze nedošly? Na to není jednoduchá odpověď. Kdo půjde do penze až za několik dekád, netuší, kolik a zda vůbec bude dostávat něco od státu. Navíc každý má o svém podzimu života jiné představy. Někdo chce užívat předčasný důchod na chalupě s vnoučaty, jiný hodlá pracovat do 70 a mezitím cestovat po světě.Ekonomové z investiční společnosti T Rowe Price načrtli na základě historických zkušeností několik záchytných bodů a výši investic, které by měl mít člověk pro bezpečnou penzi nashromážděné.Vyšlo jim, že ve věku 30 let by investice měly dosahovat výše poloviny hrubého ročního příjmu. V Česku je mediánová mzda 35 tisíc měsíčně, tedy 420 tisíc ročně. Takže třicátník by měl v investicích mít 210 tisíc korun. Čtyřicátník by měl mít nainvestováno v hodnotě dvojnásobku hrubého ročního příjmu, tedy 840 000. Pětašedesátník by měl před odchodem do důchodu disponovat na kontě zhruba jedenáctinásobkem hrubého ročního příjmu, průměrně tedy 4,6 milionu korun.„Je to realistické, ale musíte začít už s tou druhou výplatou. Investovat hlavně do akcií a nepřestat. Pak je ta šance reálná. Člověk, který začne investovat jen o 10 let později, se připraví zhruba o polovinu toho výnosu,“ upozorňuje investor Gladiš.Kolik z investičního balíku vybírat, aby se peníze stále stihly generovat? A jak hodlá vláda dlouhodobé investice podpořit? Poslechněte si celý podcast.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Bude mít Česko první prezidentku? Šance na to spíše rostou, nasvědčuje tomu především nedělní průzkum Kantaru pro ČT, ve kterém Danuše Nerudová dotahuje Andreje Babiše a generála Pavla. Ideální čas poslechnout si téměř dvouhodinový podcast s ekonomkou a bývalou rektorkou Mendelovy Univerzity, Danuší Nerudovou. CELÝ DÍL NAJDETE  NA PATREONU. U Danuše Nerudové narozdíl od jejích soupeřů není minulý režim téma, kde by mohla ztrácet body, přesto nás její minulost zajímala – z jaké pochází rodiny, čemu se profesně věnovala jako ekonomka a jak se jí podařilo získat profesorský titul v poměrně nízkém věku. Zajímali jsme se ale i o kauzy, které se pojí s jejím rektorstvím. Debata byla i o roli studentů a aktivismu nebo rozpočtové politice současné vlády, které se ekonomce zdá prakticky totožná s vládou Andreje Babiše.  Proč se rozhodla kandidovat? České republice podle ní chybí vize a cíle, chtěla by nastartovat druhou transformaci. Došlo i na záludné otázky: Zda by udělala zápočet u bývalého prezidenta Klause? Zda by jmenovala trestně stíhaného premiéra? Zda překročila hranici toxického feminismu? A jestli za její kandidaturou stojí právnická kancelář jejího manžela?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL,  společnost young_block a sázková kancelář Tipsport. Sledujte nás: 

Nocoj bomo slišali novo pravljico avtorice Dolores Turičnik: Zajček se je izgubil! Izbrana je bila med 945 pravljicami, ki so prispele na natečaj Radia Slovenija za izvirno slovensko pravljico. Na vrhu grička nas že nestrpno pričakuje zajček, ki si s kožuščka snežinke otresa, zebe ga v tačke, trebušček, ušesa … Pripovedovalka: Vesna Jevnikar. Avtorica: Dolores Turičnik Režiser: Alen Jelen. Glasbena oblikovalka: Darja Hlavka Godina. Mojster zvoka: Miha Jaramaz. Pravljica z natečaja za oddajo Lahko noč, otroci! 2021. Posneto v studiu 02 Radia Slovenija, september 2022. Na fotografiji: pripovedovalka Vesna Jevnikar

Sláva Grigoryk je už pár let neodmyslitelnou oporou tvůrčího týmu Ambiente, poslední rok v restauraci s pekárnou U Kalendů v Praze. Narodil se, a do 11 let žil v Pidvoločisku na Ukrajině. Pro podcast Potraviny na tu dobu zavzpomínal. Třeba na své nejmilejší dětské jídlo - kaviár s chlebem, na tajemství maminčina boršče, z kterého má husí kůži a sušenou rybu z Jen počkej zajíci. Zajímalo mě, jak se jeho původ odráží na současné tvorbě v restauraci a pekárně U Kalendů. Hlavní Slávovou dovedností je totiž pekařina a ne náhodou je na Ukrajině chleba kultem. A jak se stal "Čechem"? Bylo pro něj těžké zvyknout si v novém prostředí? Nemohli jsme samozřejmě minout ani velké téma Kyjevský kotlet a ukrajinský vánoční stůl: bramborový salát s doktorským salámem a doma kvašenými okurkami. Příjemný poslech a krásné vánoce přeju, Hanka Michopulu. Partnerem Potravin je podcast Loopa Vojty Kovala - fajn podcast o udržitelnosti. www.podcastloopa.cz

Cena nájemného skáče rychleji než kdy jindy. Majitelé bytů proto začali do smluv o podnájmu psát i tzv. inflační doložku. Ta zajišťuje automatické navýšení nájmu o inflaci. „Je to standard,“ říká realitní expert Libor Ostatek.U smlouvy třeba na rok může majitel po jejím uplynutí dojednat s nájemníkem zvýšení nájmu, které pokryje případné vyšší náklady. U smluv na dobu neurčitou v turbulentních časech, jako jsou nyní, začnou nájmy za cenami pokulhávat. „U smlouvy na dobu neurčitou je inflační doložka dobrý prvek. Čím jasnější, tím mocnější,“ míní Libor Ostatek z Broker Consulting a Golem Finance.Aby byla inflační doložka platná, je třeba ji exaktně zformulovat. Je nutné napsat, kterým ukazatelem inflace se řídí. A stanovit datum, k němuž bude nájem navyšován. „Ve Švýcarsku se tento mechanismus řídí indexem nárůstu úrokové sazby Švýcarské národní banky. Každá nájemní smlouva na něj odkazuje,“ vysvětluje Ostatek.Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. Obvykle se v inflačních doložkách používá ukazatel průměrné roční míry inflace. Ta loni činila 3,8 procenta, a nájmy tak zvýšila často jen o stokoruny. Za letošek může průměrná inflace přesáhnout i 16 %, což může nájemné zvýšit o tisícovky měsíčně. I zvyšování nájmu má ale svůj strop. Nájem lze zvýšit ve třech po sobě jdoucích letech celkem nejvýš o 20 %. Cena nájmu, kterou si přečtete v inzerátu, nemusí být zdaleka konečnou částkou, kterou každý měsíc zaplatíte. Flexibilní položky jako energie (tedy elektřina, plyn, dálkové vytápění, ale třeba i voda) jsou zpravidla hrazeny individuálně. Většina majitelů trvá na tom, aby si je nájemník přepsal na sebe.Libor Ostatek i tak doporučuje vyžádat si od majitele faktury za energie i několik měsíců zpátky. „Pokud někdo není ochotný ukázat karty, já bych do toho nešel,“ radí. Ani po prostudování historie záloh ale není vyhráno. „Účty můžou být velmi transparentní, ale nevím, jaké budou za měsíc. Důležité je podívat se, jak je to zafixováno,“ upozorňuje Ostatek.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

„Zajímá mě průnik v něčem trochu mainstreamu, líbivé populární hudby, s tou totální experimentální a nepředvídatelnou, která je pro někoho možná až neposlouchatelná. Nejvíc pak střet těchto dvou druhů hudby,“ říká slovenský muzikant Jonatán Pastirčák, který si říká Pjoni a podepsaný je pod filmovou hudbou snímků Citlivý člověk, Arvéd, Běžná selhání apod.

Poslední dobou jsou lidé často nespokojení s tím, jak hospodaří se svými penězi. Vyvolává to v nich smutek a zklamání. Ovšem ve většině případů se ukáže, že jsou na sebe jen velmi přísní. Jestli si i vy chcete ověřit, jak jste na tom a případně se naučit lépe spravovat své finance, vezměte si papír, tužku a vyzkoušejte si náš malý samokoučing. Co dalšího v podcastu uslyšíte:

Snad u všech služeb platí, že aktivní klient docílí lepší ceny. A u mobilních operátorů to platí dvojnásob. Často stačí zmínit nabídku konkurence a faktura půjde až o třetinu dolů, říká expert srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.„Třicet procent se dá získat jen tím, že se ozvu. Pokud byl klient dlouho pasivní, pět let u jednoho operátora, tak se dá dnes ušetřit jen tím, že pohrozím odchodem. Všichni se snaží být atraktivní pro nové klienty. Kdo je klientem stávajícím, musí být aktivní sám,“ popisuje zkušenosti z trhu Petr Hošek, ředitel srovnávacího portálu Ušetřeno.cz.Od operátora přitom můžete „beztrestně“ odejít prakticky kdykoli. „Od 1. dubna 2020, kdy došlo k novelizaci zákona o telefonních komunikacích, je možné odcházet bez sankcí poměrně snadno. Operátor má nově dva dny na to, aby vás převedl k tomu novému,“ vysvětluje Hošek v podcastu o financích Ve vatě.Sankce zaplatíte pouze v případě, že operátora měníte už do tří měsíců po uzavření smlouvy. Když vám bude zbývat měsíc do konce tohoto období, zaplatíte jako pokutu pět procent měsíčního paušálu, když celé tři měsíce, bude to třikrát pět procent. Kdo má ke smlouvě od operátora třeba mobil se slevou, bude ho muset doplatit rovnou.Prodejci však bývají ve svých nabídkách velmi intenzivní.  Kdo chce jen ušetřit, musí se udržet. „Oni vám k poptávanému produktu začnou přilepovat další služby. Internet, televizi, dalšího člena rodiny, takzvaně to ‚balíčkují‘. Na poptávané službě můžete ušetřit i 20 procent, ale není to sleva zadarmo.  Můžete odejít s něčím jiným, než pro co jste přišla,“ popisuje Hošek z Ušetřeno.cz.Podle Petra Hoška je výběr nového operátora čistě o ceně. Rozdíly v kvalitě služeb jako pokrytí či výpadky sítě se podle něj setřely. „Už je to jenom o ceně. Musím si srovnat v hlavě, co chci vlastně za produkt. Jestli neomezený, nebo potřebuju určitý počet minut.“Zároveň pozor na takzvaně neomezené tarify. Ne ve všem jsou úplně neomezené. „U volání to platí, můžete volat hodiny a hodiny, esemeskovat taky. Neomezená data jsou sice neomezená na objemu, ale občas je omezená rychlost. To je trik, na který je třeba si dát pozor. Někdy je prvních 10 giga rychlých, pak je to pomalejší,“ varuje Hošek.Vyjednávat se vyplatí i s poskytovateli internetu, tam ale taková šance na úspěch podle Petra Hoška není. „Vyjednávat se vyplatí vždy, ale není tu taková konkurence. Kabel někomu patří a poskytovatelů není tolik. Tam, kde je 5G, může být alternativou klasické mobilní připojení.“Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Pro většinu lidí je moudřejší nechat peníze pracovat v pasivních indexových fondech. Ty mají totiž za posledních 15 let lepší výsledky než aktivní správci fondů. Podle Daniela Gladiše se ale teď, když trh klesá, situace otáčí.Aktivní investor vyhledává jednotlivé akcie podle toho, jak se mu zdají atraktivní. Studuje jednotlivé společnosti a snaží se je ocenit. Pasivní investor nic nevybírá, sází prostřednictvím tzv. indexů (třeba S&P 500, NASDAQ 100) na celý trh. A spoléhá na to, že trh stejně jako v minulosti půjde nahoru jako celek.  „Většina běžných investorů udělá lépe, když se zaměří na pasivní strategii. Vybírání akcií je náročné na čas a znalosti,“ radí zakladatel hedgeového fondu Vltava Fund SICAV Daniel Gladiš. Navíc pasivní fondy ‚drtí‘ manažery v posledních letech i svou výkonností. Známý výzkum Spiva ukazuje, že v posledních pěti letech nedokázalo americký index S&P 500 porazit 85 % aktivně spravovaných fondů. V delším horizontu jsou výsledky manažerů ještě horší. V posledních 15 letech s indexem prohrálo skoro 90 % fondů.„Facka“ pro výborně placené manažery aktivně spravovaných fondů? Podle Gladiše to tak není. „Není to facka, je třeba se podívat hlouběji do historie. Za posledních 50 let se relativně pravidelně střídají období, kdy mají navrch aktivní fondy a kdy indexy,“ tvrdí.„V polovině 90. let, když jsem byl makléř a jezdil po klientech ve  Spojených státech, tak jsem slýchal, že jen idiot by koupil indexový fond. A skutečně většina aktivně řízených fondů překonávala index. Pak se to otočilo. Lidé říkali, že stačí koupit index Nasdaq, protože všechno poráží. Pak až do roku 2012 měly výrazně navrch aktivně řízené fondy, potom až do roku 2020 zase ty pasivně,“ vypočítává Gladiš.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Tentokrát si povídám s Janou LeBlanc, novinářkou, blogerkou a spisovatelkou, která se spolu se svýma dvěma dětma stěhuje a žije všude možně po světě, protože má za muže diplomata. Strávila tak několik let v USA, Turecku, teď se jim krátí mise v Malajsii, kde žijou poslední 3 roky a právě převážně o tom jsme spolu mluvily. Zajímalo mě: Co pro Janu vlastně znamená domov Jak snadno zapouští a potom zase vytrhává kořeny Jak moc se život v zázemí ambasády blíží opravdovému životu místních Proč už pro ni není USA symbolem pokroku Jak si uvědomila, že jí chybí Česko, až když ho znovu navštívila a jak kdesi v duši ví, že se sem jednou vrátí Jak prožívá (ne)proměnu ročních období v Malajsii Na jaký kulturní divnosti si musela zvyknout Jestli se bojí kulturního šoku při návratu zpět Jaký to je být ženou diplomata a jak moc ji to definuje ⎪JANU NAJDETE TADY: Instagram Co mi udělalo radost Deník N A taky v každém vydání Glancu na poslední straně, kde má od roku 2016 každý měsíc sloupek z té které země, kde právě žije. ⎪PODPORA, DOBRÁ KARMA A TAK: Pokud máte Kecání i jiný moje počiny rádi, chtěli byste víc epizod, lepší karmu a tak, můžete mě podpořit a stát se mým patronem! Víc informací o tom jak to funguje a co dostannete za odměnu najdete TUHLENC. Můj web Můj Patreon Kamínky po kapsách

Časy blahobytu končí, příští rok se do Česka patrně nastěhuje mírná recese, shodují se finanční experti Dominik Stroukal, Daniel Gladiš, Lubor Žalman a Libor Ostatek ve speciálu podcastu Ve vatě. Rok 2023 ale bude mít i světlé stránky: byty zlevní a ceny přestanou růst tak rychle. „Po 13 letech bezprecedentní prosperity se nám nechce věřit tomu, že by mohlo být trochu hůř. Ale u nás ve firmě se k tomu přikláníme,“ říká investor Lubor Žalman.Potemnělé výhledy pro rok 2023 přináší i Česká národní banka a Ministerstvo financí. Krizi s velkým K ale nečeká ani makroekonom Dominik Stroukal. „Když se člověk odpíchne od prognóz respektovaných institucí, mění se směrem k horšímu, kdykoli se aktualizují. O trochu větší inflace i propad HDP, než jsme mysleli. Ale nic drtivého. Žádná apokalypsa,“ domnívá se Stroukal.Člen NERV a vyučující na pražské Metropolitní univerzitě ovšem upozorňuje, že předpovídat cokoli v nejistých časech je ošidné. „ČNB v 90 % intervalu čeká HDP někde mezi minus 5 a plus 9 %. Je tam strašná nejistota. Ale rizik směrem dolů je víc než směrem nahoru.“Pádivé ceny konečně zpomalíPozitivem roku 2023 podle investora Daniela Gladiše bude, že inflace už bude mít to nejhorší za sebou. „Inflace bude za vrcholem, bude se pohybovat mezi 5 až 8 %. Úrokové sazby už nestoupnou, ani na západě. Česká měna bude tam, kde je teď,“ predikuje zakladatel fondu Vltava Fund SICAV. „Pokles inflace se projeví na cenách spotřebního zboží, tak na cenách komodit a surovin,“ dodává Lubor Žalman.Nižší ceny energií ale podle Žalmana, partnera v Encor Wealth Management, příští rok patrně ještě nepřinese. „Nejsme si jistí, že během jednoho roku ceny výrazně klesnou.  Krizová bude ta druhá zima, která přijde za rok. To možná bude divoké. Věřím, že se EU dá dohromady a dokáže zabezpečit dostatek energií. Plynu máme, že ho nemáme kam dát. Máme štěstí, že bude teplá zima.  A Němci řekli, že jaderky zatím neodstaví a že uhlí můžeme ještě chvilku pálit. Doufám, že tu třetí zimu si budeme umět pomoci sami,“ myslí si bývalý bankéř.Podle experta na reality a hypotéky Libora Ostatka bude 2023 rokem korekcí. „Příští rok proběhnou korekční procesy. Ceny nemovitostí nabraly tempo, které není zdravé.  Minimálně mladé generaci to zavřelo cestu k bydlení. Úrokové sazby dřív byly kolem nuly a hypotéka téměř za nic. Možná si toho teď budeme víc vážit a s pokorou přistoupíme k ceně peněz,“ míní Ostatek.Poslechněte si celou debatu expertů podcastu Ve vatě, kterou jsme natáčeli 15. listopadu v pražském centru Opero.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 ---- Alexander Račkovič je zakladatelem iniciativy #freepepo za ukončení války proti drogám a osvobození konopných vězňů na Slovensku, kde je legislativní situace výrazně horší než v ČR – za několik gramů trávy můžete jít sedět na dvacet let nepodmíněně. Zajímavá mi v debatě přišla také určitá ambivalence hostových postojů, kdy na jedné straně jasně vidí zločiny státu a zvůli moci, zatímco na stranu druhou stát do určité míry sám hájí; přesto však považuji jeho činnost za velice prospěšnou. – Alexander Račkovič; zakladatel iniciativy #freepepo; aktivista za konec války proti drogám a práva konopných vězňů – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

V dnešním podcastu propojíme oblast financí a zdravé výživy. Možná se to na první pohled může zdát bláznivé, ale věřte, že během hodinového rozhovoru jsme přišli na řadu analogií. Dnešním milým hostem je nutriční terapeut a spoluzakladatel Institutu moderní výživy Miloslav Šindelář. Co dalšího v podcastu uslyšíte:

V divoké době lidé hledají další zdroje peněz. V e-shopech je častěji po ruce svůdné tlačítko Kup teď, zaplať později. Problém je, že už slouží i k placení základních věcí, říká ekonom Dominik Stroukal.Služba „buy now, pay later“ míří na naši první signální: nakupujeme rádi, platíme neradi. „Chceme absolutní uspokojení hned a chceme za to neplatit. Nejvíc bolí platit cash. Bankovku po bankovce, minci po minci vyskládat na pokladnu. Karta už je lepší. A ještě lepší je, když to jsou cizí peníze. To se bolest odloží do budoucna,“ míní ekonom Dominik Stroukal.Zatímco starší generace zůstává u úvěrů spotřebního charakteru jako jsou kreditní karty, mladí se odložených plateb nebojí. Z dat pěti největších amerických společností vyplynulo, že jejich klienty jsou hlavně mileniálové. Na co lidé odložené platby používají, se v čase vysoké inflace a všeobecné drahoty, mění.  „Dřív to byly věci, které jsou zbytné, třeba beauty segment nebo oblečení. Teď ale pomocí těchto služeb začali nakupovat běžné věci. V horších časech, kdy mají lidé hluboko do kapsy, hledají prostředky, jak zaplatit základní věci. Potraviny, energie,“ přidává Stroukal poznatky z amerického trhu.Nakupovat přes BNPL (Buy now, pay later) tlačítka oblečení, které je nutné vyzkoušet a nepadnoucí vrátit, typicky u prádla, považuje Stroukal za užitečné. Nakupovat takhle potraviny má ale za nebezpečné. „Za týden si musím koupit další potraviny a pak další a není vidina toho, že to splatím. To bych musel vyhrát v loterii.“Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dobrodruh Jiří Kalát na svoji první cestu vyrazil stopem ještě na střední škole. Od té chvíle je cestování součástí jeho života. V pořadu Hovory ale uznává, že byly chvíle, kdy mu šlo o život. Cestuje po celém světě, ale jeden rok strávil na Blízkém východě. Zajímá se totiž o letitý konflikt mezi Palestinci a Izraelci. Jak ho vidí, popsal příznačně v knížce „Všichni tady lžou: Velké zmatky ve Svaté zemi“. Co radí začínajícím cestovatelům, na to se zeptá Tatiana Čabáková.

Zatímco členem Činohry Národního divadla je Igor Orozovič devět let, filmových a televizních příležitostí tolik neměl. A když, připouští, že všechny by si za rámeček nedal. „Zajímavých projektů je málo a nejsem zas takový pankáč, abych čekal na to, až mě vždycky osloví jenom ten jeden,“ přiznává. Všechny žánry by si rád vyzkoušel i před kamerou, a tak jako většina jeho kolegů více či méně úspěšně balancuje na hraně vkusu. Při společných debatách ale stejně pokaždé dochází k závěru, že „neexistuje objektivní měřítko, mustr, co je správně a co ne. Někomu to funguje, točí i sračky a vedle toho kvalitní věci a lidi si ho nezaškatulkují. A někdo se zase zaškatulkuje okamžitě. Nikdy nevíte, co se vám v branži stane.“

Ten edukacyjny projekt odbywa się we Lwowie od ponad 4 lat. Pandemia i inwazja rosyjska przerwała zajęcia popularyzujące polską historię na dwa lata. Na przełomie października i listopada inicjatywa ponownie zjawiła się w rozkładzie polskich wydarzeń we Lwowie. Przystanek Historia odbył się dla młodzieży z polskich szkół nr 10 i 24 we Lwowie, Katolickiego Uniwersytetu Trzeciego wieku. Zajęcia prowadził dr Jacek Magdoń, edukator z rzeszowskiego oddziału IPN: „Przystanek Historia we Lwowie ruszył w 2018 roku. Stacjonarne „przystanki” dobrze zafunkcjonowały w szkołach z polskim językiem nauczania i na uniwersytecie trzeciego wieku, ale też w innych miastach obwodu lwowskiego – tam, gdzie są Polacy, którzy o historii Polski chcą wiedzieć więcej.” Artur Żak, koordynator projektu: „Koncepcja jest bardzo prosta, jeżeli jest jakieś środowisko, które chce nas zaprosić, to edukatorzy z Instytutu Pamięci Narodowej przyjeżdżają w dane miejsce. Są to wykłady, wystawy, gry terenowe. Lwowska odsłona Przystanku Historia pierwotnie miała mieć charakter zajęć odbywanych na żywo. Nowym rozwiązaniem na czas pandemii jest radiowa edycja – „Przystanek Lwów w Radiu”. Relacje z tych wydarzeń przygotował Wojciech Jankowski. Artur Żak z Cmentarza Janowskiego we Lwowie, relacjonuje uroczystości Święta Wspomnienia Wszystkich Wiernych Zmarłych i akcję rozstawiania zniczy na tej starej lwowskiej nekropolii. Wysłuchaj całej audycji już teraz! --- Send in a voice message: https://anchor.fm/radiownet/message

Hosté: Zdeněk Zajíček /ODS/, předseda zastupitelského klubu Spolu pro Prahu Zdeněk Hřib /Piráti/, primátor hl. m. Prahy https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371103/

Ceny nájmů v Česku rychle rostou – každé tři měsíce o pět procent. Přesto se v nabídce často neohřejí ani do druhého dne. Vysoké nájmy musíme přežít, s koupí bytu velí selský rozum počkat, říká hypoteční expert Libor Ostatek.Ve frontě na nájmy se tísní studenti, Ukrajinci i ti, kteří museli vzdát svou vysněnou hypotéku. Podle hypotečního experta Broker Trust a zakladatele Golem Finance, Libora Ostatka, je situace na trhu s nájemním bydlením zvrácená.„Za normální situace si jako nájemník vybírám. Teď je to obráceně, vybírá si pronajímatel. Dělá výběrové řízení. O vlastní domov musíte bojovat jako v nějakém X Factoru,“ říká v podcastu Ve vatě s odkazem na televizní soutěž talentů.Na jeden inzerát píšou i desítky zájemců. „Pokud je nabídka zajímavá, poměr cena výkon, v rozumné lokalitě, rozumné náklady za energie, tak to můžou být desítky zájemců. Je to o tom trh monitorovat a viset na onlinu,“ radí Ostatek.Astronomické ceny bytů spolu s dražšími a nedostupnějšími úvěry ženou Čechy do nájmů. A jejich ceny tak logicky stoupají.  V aktuální nabídce portálu Sreality.cz lze třeba najít pražský byt o výměře 16 m2 za 17 tisíc měsíčně.„Tady za jeden metr platím přes tisíc korun. To je trojnásobek toho, co v průměru ve větších městech normálně platím, tedy 350 korun za metr,“ komentuje Ostatek.„Nejpoptávanější byt 2+1 se v okrajových částech větších měst pohybuje nad 16 tisíci bez energií. V menších městech se pohybujeme kolem 13 tisíc,“ uvádí příklady Libor Ostatek. Přesto zatím stále ještě vychází lépe platit nájem než si za současných podmínek nabrat hypotéku. Situace se však podle Ostatka změní.Jak by stát mohl podpořit nájemní bydlení? A na jakou podporu si mohou sáhnout zájemci o vlastní bydlení? Poslechněte si celý díl podcastu Ve vatě. Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kdy a do čeho v dnešní době investovat? Média nás straší nejvyšší inflací, ceny bytů rostou a jako jedinou zaručenou komoditou se zdá být zlato. Je tomu skutečně tak nebo má Pavel Kohout lepší řešení? Pojďme se podívat na zoubek českému nemovitostnímu trhu společně s uznávaným ekonomem. Co dalšího v podcastu uslyšíte:

Hotové peníze ztrácí hodnotu, akciím se dnes nedaří a dluhopisům řada lidí nerozumí. Zlato ale berou jako jistotu. Češi ho každý měsíc nakoupí metráky. Podle investora Lubora Žalmana je to nesmyslné.„Nevidím důvod kupovat fyzické zlato,“ říká Lubor Žalman, jehož společnost Encor Wealth Management pečuje o majetek movitých klientů. Je drahé, těžké a nepraktické, míní. Když už zlato, pak investiční.„Nějaký certifikát, nejlépe ten, který se obchoduje na burze, abych mohl snadno koupit a prodat. Jsou i dražší certifikáty, které jsou podloženy fyzickým zlatem, které leží někde v trezoru ve Švýcarsku,“ vysvětluje v aktuálním dílu podcastu Ve vatě.I tak by zlato podle něj mělo tvořit v portfoliu maximálně 10 procent. Ke zlatu se investoři podle Lubora Žalmana uchylují ze tří důvodů. Myslí, že je uchovatelem hodnoty v časech vysoké inflace. Bojí se rozpadu bankovního systému, tedy že se k majetku v bankách nedostanou. A nakonec berou zlato jako poslední záchranu, kdyby třeba válka přišla až k nám.Právě teď stojíme podle Žalmana před velkou krizí. „Očekávám vážnou celosvětovou recesi. Od předchozí finanční krize před 12 lety je svět v nerovnováze. Do rovnováhy se potřebuje dostat inflací a recesí,“ míní bývalé šéf Raiffeisenbank Žalman.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Kdyby Apple zítra zanikl, je to škoda. Ale kdyby se zítra přestala těžit ropa, svět zkolabuje, říká investor Daniel Gladiš. Investujte do věcí, po kterých bude v budoucnu hlad. Tady jsou tři trendy, které by investor neměl minout.„Svět netrpí nedostatkem mobilních aplikací, ale nepřipraveností infrastruktury na budoucí nutný rozvoj, především v chudších dvou třetinách světa. Posledních 10 až 12 let se spousty peněz investovaly do technologických oborů, spousta kapitálu se promrhala, svět ale potřebuje jiné věci,“ říká Daniel Gladiš v podcastu Ve vatě.Odpověď na otázku „jaké?“ je překvapivá. Čpavek, cement, plasty, ocel. Vědec Václav Smil je nazývá pilíře moderní civilizace. Víc než 99,9 procenta všeho, co si dnes koupíte, potřebovalo minimálně jeden z výše uvedených materiálů – jsou nenahraditelné. Přitom jsou hlavním investičním proudem opomíjené.„Čína v letech 2018 a 2019 spotřebovala tolik cementu, co Spojené státy za 100 let. Celkem 4,5 miliardy tun,“ uvádí Gladiš příklad, kam nasměrovat své peníze. Podle investora nás čeká období velkých kapitálových investic, které pomohou zvýšit životní úroveň v chudých oblastech světa.Snaha rozvíjejících se zemí vymanit se z chudoby s sebou ponese obrovský nárůst spotřeby energie, upozorňuje také Gladiš. Cena energií je druhý trend, který je třeba sledovat.„Z investičního hlediska budou mít největší konkurenční výhodu firmy a země, které mají nejlevnější energii a mají ji kdykoliv k dispozici,“ tvrdí zakladatel fondu Vltava SICAV.Které to jsou? A kam tedy investice směřovat? „Jsou to Kanada a Spojené státy, EU určitě ne. Teď máme v EU nejdražší energii z rozvinutých zemí. Hliníkárna v Kanadě má nesrovnatelně nižší náklady na energii než hliníkárna v Belgii a nemůže prohrát,“ říká Gladiš. Bez fosilních paliv se svět podle něj, s ohledem na budoucí rozvoj v chudé části světa, ještě celá desetiletí neobejde.Třetím trendem je zrychlování inflace. Největší nepřítel investora znehodnocuje peníze stále rychleji. „Ve Spojených státech, což je polovička světového akciového trhu, od roku 1800 do roku 1918 byla kumulovaná inflace 0 %. Ceny byly stejné i po 118 letech. Ale od konce druhé světové války vzrostly na šestnáctinásobek. Inflace je skoro čtyři procenta ročně,“ porovnává Gladiš.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dr Bartłomiej Gajosmówi o dostawach broni dla Rosji ze strony Iranu. W związku z tym Ukraina zamierza zerwać stosunki dyplomatyczne z tym państwem. Gość " Kuriera w samo południe" podaje, że według niektórych źródeł - Izrael również mógłby się włączyć w konflikt i dostarczać broń dla Ukrainy. Jego zdaniem, jest to mało prawdopodobne jak ze względu na dużą diasporę Żydów pochodzących z Rosji w samym Izraelu, tak i na Żydów mieszkających w Rosji. Izrael cały czas będzie balansował między Kijowem a Moskwą; jestem sceptyczny co do możliwości dostarczenia Ukrainie izraelskiej broni. Historyk komentuje także sytuacje na froncie w Ukrainie. Na podstawie wywiadu rosyjskiego gen. Surowikina dla TASS, wskazuje na niemożliwość utrzymania pozycji na prawym brzegu Dniepru i przesiedleniu ludności cywilnej. Rosjanie najprawdopodobniej przygotowują się do oddania Chersonia Ukraińcom. Ponadto, Chersoń jest bardzo ważnym punktem pod względem przeprowadzenia kontrofensywy ukraińskiej. Zajęcie tego regionu przez wojska ukraińskie z pewnością zwiększyłyby możliwości armii ukraińskiej ataku celów na samym Krymie. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/radiownet/message

Koho se máme víc bát? Robotů, které za nás budou řídit letadla nebo ovládat jaderné elektrárny, anebo těch, kteří budou psát novinové články? Václav Mach říká, že těch druhých. Věří tomu, že žurnalistika je pro svět i společnost důležitá, a jako šéf české Unie vydavatelů dělá všechno pro to, aby média přežila současnou krizi.Ne že by toho mohl udělat hodně. Nepřipadá si jako člověk, který stojí a bojuje na barikádě, kde válka už skončila? I na to jsem se ho zeptal. A taky na to, jaké noviny ráno čte. Což byla mnohem jednodušší otázka než ta, co vlastně dneska noviny jsou. A jak by je on sám definoval. Zajímalo mě, jestli si myslí, zda noviny ještě někdy můžou být relevantní. Anebo je čeká definitivní ústup ze slávy, či v tom nejlepším případě osud vinylových desek. Že sice budou dál existovat, ale spíš jako luxusní zboží pro pár fajnšmekrů.Bavili jsme se i o tom, kdo za “vraždou” tradičních médií vlastně je. Jsou to počítače, Internet či sociální média? Anebo ti všichni dohromady, zosobnění velkými technologickými firmami? Pikantní je, že Václav Mach nepřišel do vedení Unie vydavatelů ani jako bývalý mediální manažer, ani jako novinář. Pracoval právě ve vedení technologických firem, konkrétně například Microsoftu či Vodafonu.Samozřejmě mě zajímalo, jakou mají čeští vydavatelé šanci, že dostanou kompenzaci od firem jako Google nebo Facebook, a to za to, že sdílejí jejich obsah. A může jít o sumy, které médiím a zejména žurnalistice opravdu pomůžou? Malá nápověda: Václav Mach je optimista, já spíše naopak. No a během našeho skoro hodinu a půl trvajícího rozhovoru nemohla nepadnout otázka, zda-li jsem i já, jako autor podcastu Jedno procento, rovněž vydavatel. A měl bych do Unie vydavatelů vstoupit, například jako přidružený člen? Plus to nejdůležitější: můžu se těšit na to, že z případných kompenzací od Googlu či Facebooku taky uvidím nějakou kačku?Víc neprozradím, nechte se překvapit. Přeju příjemný poslech.

Jak soudci, psychologové ale hlavně rodiče a děti vnímají střídavou péči po rozvodu či rozchodu rodičů? Podobnou otázku si položil sociolog Petr Fučík z Masarykovy univerzity v Brně. „Jedním z výsledků je, že to zdaleka není tak konfliktní téma, tak polarizovaná a katastrofická záležitost, jak to někdy z médií vypadá. Zajímavé je i to, jak jsou si doopravdy rodiče schopni rozdělovat péči nebo to, že pro mladší děti je vhodnější kratší střídání,“ vysvětluje sociolog.

Na pražském magistrátu probíhají jednání k sestavení koalice. Pirátům vadí souběh funkce poslance a primátora Bohuslava Svobody a trestně stíhaný politik Jan Volf. Jak dlouho bude ještě sestavování koalice probíhat? „Důležitá je kvalita, ne rychlost,“ tvrdí místopředseda ODS a vyjednavač zastupitelů z koalice Spolu na pražském magistrátu Zdeněk Zajíček. Dojde ke shodě a vytvoření koalice na vládním půdorysu? Poslechněte si rozhovor Vladimíra Kroce.

Na pražském magistrátu probíhají jednání k sestavení koalice. Pirátům vadí souběh funkce poslance a primátora Bohuslava Svobody a trestně stíhaný politik Jan Volf. Jak dlouho bude ještě sestavování koalice probíhat? „Důležitá je kvalita, ne rychlost,“ tvrdí místopředseda ODS a vyjednavač zastupitelů z koalice Spolu na pražském magistrátu Zdeněk Zajíček. Dojde ke shodě a vytvoření koalice na vládním půdorysu? Poslechněte si rozhovor Vladimíra Kroce.

Na YouTube radí, kam s penězi. Čeští finanční influenceři mají statisíce, zahraniční i miliony zhlédnutí a obrovský vliv. Někteří přitom sami investují třeba jen pár let. Některé platí banky, jiné vývojáři pochybných kryptomincí.Internet a sociální sítě jsou plné zaručených tipů, jak vydělat peníze, kam investovat a s kým. Stojí za nimi armáda takzvaných „finfluencerů“ – tedy lidí, kteří se financemi zabývají a mají ambici svými výstupy ovlivnit své fanoušky.Podle Dominika Stroukala je nejlepší sledovat ty, co o trzích reálně rozhodují. „Nejlepší finanční influencer je šéf Fedu, americké centrální banky, Jerome Powell. Když něco napíše, má to reálný dopad na všechny trhy. Sledujte centrální bankéře a hlavní ekonomy velkých institucí. Nehoní svíčkové grafy a neříkají: ‚Super, bude lambo.‘ Ale co napíšou, může ovlivnit moji peněženku,“ vysvětluje hlavní ekonom platební instituce Roger v podcastu Ve vatě.Finfluenceři jsou často mladí, neživí se jako brokeři a znalosti trhů čerpají samostudiem. Mohou posloužit jako inspirace, následovat jejich konkrétní rady by však Stroukal neradil. „Klidně sledujte hlučný a barevný YouTube, jak mluví o investicích, ale řídit se tím, co kupovat, tam bych byl opatrný.“Jsou ale výjimky. „Když jsou otevření, mluví o svých spolupracích, jdou s kůží na trh, kam sami investují, jsou schopní přiznat, že udělali chybu,“ míní Stroukal.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Hosť: Marián Zajíček, signatár Charty 77, katolícky disident, občiansky aktivista

Zjistit měsíční náklady na byt na korunu přesně je dnes kvůli nevyzpytatelným energiím takřka nemožné. Lidé se tak bojí, že si pronajmou nebo koupí nemovitost, kde jim peníze za energie „vyletí komínem“. Podíl energií na nákladech za byt budou dál stoupat. „V normálních časech se energie pohybovaly na úrovni 25 % nájmu nebo jedné třetiny splátky hypotéky. Ve šlamastyce, ve které jsme teď, se můžeme lehce dostat až k polovině nákladů na pronájem nebo splátky hypotéky. To je extrémní skok,“ předpovídá hypoteční expert Libor Ostatek v investičním podcastu Ve vatě.Rozdíl mezi dobře zateplenou nemovitostí s těsnícími okny a nerenovovaným nezatepleným domem může na faktuře udělat i vyšší desítky tisíc korun. Špatně těsnící okna, nezateplené zdi, radiátory bez hlavic nebo třeba neobydlení sousední byt - to vše jsou malé energetické pasti, které nájemníkovi nebo kupujícímu tahají z kapes zbytečné tisícovky.Jak ale dopředu odhadnout, kolik ta která nemovitost měsíčně „žere“, abychom se smlouvou neuvázali k bytu, který mrhá teplem? Podle Libora Ostatka jsou v zásadě dvě cesty. Nejjednodušší je vyžadovat od majitele staré účty za energie, klidně i několik měsíců zpátky. „Výchozí základnou je, co se platilo před krizí. Nejrelevantnější jsou složenky, faktury. A z toho si dovodit,  jak bude stanovena nová cena,“ vypočítává Ostatek.Pro odhad budoucích plateb je ale třeba znát detaily smlouvy s dodavatelem. Majitel bude nejspíš požadovat, aby si ji nájemník přepsal na sebe. „Podívejte se s majitelem, jak jsou energie zafixované. Pokud mám garantovanou fixaci do poloviny příštího roku nebo i jenom do konce tohoto roku, tak to může pomoct,“ tvrdí Ostatek.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Praga recibe a 40 líderes europeos en la reunión de la CPE. Lipavský: Impedir la migración ilegal es tarea de toda la UE. Zajícová, corresponsal de la Academia de Guaraní.

Když akcie, tak české. Banky a ČEZ vám vynesou slušné dividendy. „V tomto čtvrtletí jsme klientům dali do amerických akcií nula. Jediné akcie, které jsme vzali na milost, jsou ty české,“ říká investor Lubor Žalman.Přestože se českým akciím v posledních deseti letech dařilo výrazně hůře než těm světovým, zakladatel Encor Wealth Management v nich vidí potenciál. „České akcie jsou náš miláček. Musíš se podívat na zhodnocení za poslední rok, dva nebo tři. Stal se z nich premiant. Za rok 2021 byly české akcie nejlepší ze všech aktiv, do kterých investujeme. Druhé nejlepší po ropě, “ říká Lubor Žalman.Tahounem Pražské burzy byly dlouhý roky akcie tuzemských bank. U akcií Erste, Komerční banky nebo Monety se investoři mohli spolehnout na stabilní cenu i slušnou dividendu. Přestože měly banky za první pololetí vynikající zisky, zažívají letos jejich akcie propad.Akcie Monety se teď obchodují kolem ceny 74 korun za kus a od začátku roku ztrácí 18 procent. Akcie Komerční banky je aktuálně na 660 korunách a spadla od začátku ledna o 30 procent. Ještě hůře jsou na tom akcie Erste Group, které od začátku ledna propadly o 37 procent na cenu 633 korun za kus.Podle Lubora Žalmana jsou ale podhodnocené a stojí za nákup: „Kvůli válce na Ukrajině je tu panika z Východu. A my jsme pro trh stále východní Evropa, i když naši ekonomiku žene Německo. Proto jsou akcie českých bank podhodnocené,“ míní zakladatel Encor Wealth Management.Přes obavy z toho, zda přijde recese a nakolik stát zisky bank mimořádně zdaní, by Žalman bankovní tituly v portfoliu podržel: „Nevsadit všechno na jednu kartu. Ale rozhodně se akcií českých bankovních titulů nezbavovat,“ radí. Už kvůli dividendám.Zajímá vás další obsah o investicích a osobních financích? Podívejte se do naší rubriky Finance. Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené. Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích. V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství. O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Tématem první předvolební debaty lídrů kandidujících subjektů v Praze jsou plány na vyřešení zásadních pražských problémů – zklidnění dopravy a vylepšení prostupnosti města, ale také nedostupné bydlení. Na otázky odpovídali Zdeněk Zajíček (Spolu pro Prahu), David Tygr Ploc (Praha náš domov), Milan Urban (koalice SPD, Trikolory, hnutí Pes a Nezávislých společně pro Prahu), Jan Čižinský (Praha sobě) a Hana Janišová (DSZ za práva zvířat).

„Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív,“ píše ve své nové knize 1945: Léto běsů spisovatel Miloš Doležal, který o běsech ale nepíše poprvé. Zajímá ho historie, zajímá ho dobro a zlo a také jejich nositelé. Proto se ve svých minulých knihách věnoval tragické smrti kněze Josefa Toufara, trýznivému životu a smrti malíře a spisovatele Josefa Čapka nebo zrádci Čurdovi.