Podcasts about Zaj

Sněmovní volby jsou přede dveřmi a o vítězi voleb je plus mínus rozhodnuto. Zajímavější proto bude dolní část pomyslného pelotonu, která – paradoxně – může rozhodnout, jestli vítěz voleb bude skutečným vítězem voleb. Jinak řečeno, pokud se do sněmovny dostanou komunisté a motoristé, může to znamenat takové přerozdělení hlasů, že Babiš sice zvítězí větším počtem hlasů než v roce 2021, ale teoreticky může mít méně mandátů.I kdyby měl o pár poslanců více než před čtyřmi lety, bude se mu těžko vládnout, protože se bude muset opírat o nepřiznané koalice, které v sobě skrývají přinejmenším osm stran. Z jím haněné „pětikolky“ se přes noc může stát neřiditelná „devítikolka.“Nevíme, jestli Andrej Babiš četl volební program hnutí Stačilo nebo SPD, těchto sestav, které si hrají na Velkou říjnovou proletářskou revoluci, jak to zase ukázali během mítinku na pražském Hradčanském náměstí. Jejich Marxem je Petr Drulák, prodávající voličům obě politické strany jako komplexní vlastenecký produkt vhodný pro pravicového i levicového voliče. Leninem dezo hnutí je pak Daniel Sterzik a Stalinem, kterého se všichni bojí, ale zároveň se ho bojí i nepozvat na mítink, je Jindřich Rajchl.Svým lídrem si pak v posledních dnech udělali Miloše Zemana. Ten znovu ožil a je v té hře, která pro něj znamená skutečný obsah jeho života.

Pozdní mateřství – pro jedny odvaha, pro druhé nerozum. V tomhle díle si povídáme o matkách, které se rozhodly mít dítě později, klidně po čtyřicítce. Proč? Někdy za to může kariéra, někdy životní okolnosti, někdy prostě pocit, že „teď je ten správný čas“. Řešíme výhody, nevýhody, zdravotní realitu i společenský shaming, který se na ženy v pozdějším věku valí. A taky to, že „stará“ neznamená automaticky „mimo hru“.Zajímá tě víc? Sleduj: herohero.co/pindy

Jak pracovat se strachem, když máte v rukou miliardy?

Od chvíle, co jí dvourozměrná fotografie začala připadat plochá a omezená, ji přenáší do prostoru, kde se z ní stává objekt. Zajímá ji taky čas a život, který byl a už není a žije nadále v předmětech, které dosloužily. „Fascinuje mě naše touha konzervování a zároveň neúprosného času, který běží,“ říká ve Vizitce. Jak jí pomáhá scifi představovat si realitu jinak? A nakolik na nás technologie působí pozitivně? Ptá se Karolína Koubová.

Od chvíle, co jí dvourozměrná fotografie začala připadat plochá a omezená, ji přenáší do prostoru, kde se z ní stává objekt. Zajímá ji taky čas a život, který byl a už není a žije nadále v předmětech, které dosloužily. „Fascinuje mě naše touha konzervování a zároveň neúprosného času, který běží,“ říká ve Vizitce. Jak jí pomáhá scifi představovat si realitu jinak? A nakolik na nás technologie působí pozitivně? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Co mají společného Strakonice a Velikonoční ostrov? Víc, než čekáte. Ing. Pavel Pavel – technik a experimentální archeolog – popisuje cestu od dětských snů přes 12tunovou betonovou sochu moai ve Strakonicích až po pozvání Thora Heyerdahla na Rapa Nui, kde moai skutečně „rozešel“. Jak sehrát tým, nastavit pravidla a bezpečnost, a proč byl největší problém spíš technický a organizační než kulturní. A hlavně: proč bez výdrže (epimoni) nic z toho nevznikne.V duchu Epimoniacu hledáme přesah mezi Českem a zahraničím: paralely mezi malou ostrovní komunitou a českou zkušeností, sílu folklóru a sounáležitosti i lekci, že svět není dobré hodnotit „českýma očima “. Řeč přijde i na budoucí experiment s nasazováním pukao, na překvapivé vědecké objevy (mikroplasty, rapamycin) i na otázku, zda by Pavel dokázal na ostrově žít natrvalo. Epizoda o propojení kultur, trpělivosti a schopnosti hledat mosty mezi lidmi i kontinenty.Ing.Pavel PavelBuzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the show

Mladý tým – výhoda nebo nevýhoda?

Zajímají ho pozapomenuté kapitoly hudebních dějin. Zkoumal společnou hudební historii Lužických Srbů a Čechů nebo hudební kulturu Čechů v zahraničí. Jeho nejnovější kniha o Bedřichu Smetanovi je určená hlavně dětem a mládeži. Skladatele v publikaci Putování po mé vlasti aneb Smetanovi na stopě přímo doslova cituje a dokonce mu nasazuje sluchátka. „Byl bych rád, aby kniha na čtenáře promluvila i s jeho přibývajícím věkem,“ říká ve Vizitce.

Zajímají ho pozapomenuté kapitoly hudebních dějin. Zkoumal společnou hudební historii Lužických Srbů a Čechů nebo hudební kulturu Čechů v zahraničí. Jeho nejnovější kniha o Bedřichu Smetanovi je určená hlavně dětem a mládeži. Skladatele v publikaci Putování po mé vlasti aneb Smetanovi na stopě přímo doslova cituje a dokonce mu nasazuje sluchátka. „Byl bych rád, aby kniha na čtenáře promluvila i s jeho přibývajícím věkem,“ říká ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak dlouho trvá napsat popový hit? Kolik lidí se na něm podílí, nebo jestli vzniká nejdříve text a až potom hudba? Zajímá vás fenomén songwriting campů? Pokud ano, pak právě vás speciálně zvu k poslechu šesté epizody podcastu V producentské dílně, ve které jsem zpovídal talentovaného klavíristu, skladatele a producenta Jana Steinsdörfera. S Honzou se známe už dlouho, jak jinak než z nahrávacího studia. Vždycky jsem obdivoval, s jakou lehkostí dokáže na svých červených Nordech vykouzlit přesně ten zvuk, který si písnička žádá. A to i po velmi letmém poslechu. Díky jazzovému vzdělání vytváří klavírní party, které nejsou prvoplánové ani předvídatelné, a přesto jsou chytlavé a ne překombinované. Má zkrátka cit pro to, jak se říká, „sloužit písničce“. Navíc do studia přináší vždycky dobrou náladu vlastně si nepamatuju, že by někdy přišel zachmuřený. Od Eurovize po Vladimíra Mišíka Honza je trochu jiný typ producenta, než ti, které jsem zatím v podcastu zpovídal. Nemá vlastní velké nahrávací studio a ani nechodí do zkušeben, aby kapelám pomáhal připravit se na nahrávání. Kromě hraní v kapele Chinaski spolupracuje jako producent s předními jmény české popové scény. Mluvili jsme především o jeho práci na písni Ewy Farne, ale také o spolupráci s Karlem Gottem či kapelou Lake Malawi, jejichž skladba Friend of a Friend (jejímž je spoluautorem) zaznamenala doma i v zahraničí značný úspěch. Ve finále Eurovize skončila na 11. místě se ziskem 157 bodů a stala se jedním z nejposlouchanějších hitů kapely. Na Spotify má už přes 12 milionů přehrání. Byla by ale škoda ale vnímat Honzu jen skrze pop. Jako studiový hráč se často objevuje i na deskách alternativní či písničkářské scény. Jeho klavír a další klávesové nástroje najdete na nahrávkách Vlasty Třešňáka, Vladimíra Mišíkanebo Petra Linharta. Orchestrální aranže: složitější, než se zdá Honza se věnuje také psaní orchestrálních aranží. Jeho posledním velkým projektem byla příprava orchestrálních aranží a partitur pro společný koncert Chinaski a Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Povídali jsme si o tom, jak náročný úkol to je i pro zkušeného muzikanta, a jaká úskalí musel při cestě k úspěšnému koncertnímu provedení překonat. Už brzy se budete moci přesvědčit sami, že vše dopadlo na výbornou, protože záznam z koncertu vyjde ještě letos před Vánoci na dvojvinylu. O zvuk živé nahrávky se postaral jeden z nejzkušenějších zvukových mistrů v oblasti orchestrální a filmové hudby Michal Pekárek, o skvělé spolupráci s ním se Honza v podcastu také zmiňuje. Kromě historek ze života hudebního producenta vás v této epizodě čekají i zajímavé úvahy o kreativním procesu při tvorbě písně. Nahlédnete tak do zákulisí práce jednoho z nejvytíženějších producentů mladé generace. Jsem přesvědčený, že tenhle díl rozhodně stojí za poslech a doufám, že se vám bude líbit.

Jaký je rozdíl mezi českým poradenstvím a globálním private wealth? V dnešních minutovkách se zaměříme na zásadní rozdíly v přístupu a na to, jak se mění standardy v oblasti správy majetku.

V dnešním díle Aktualit moudrého investora přicházíme s velkou novinkou zevnitř Sušánka & partneři. Jan Sušánka oznamuje, že novým CEO společnosti se stává Lukáš Krchňák. Společně se podíváme na Lukášovu cestu – od jeho začátků až po současnost – a rozebíráme, proč právě Lukáš. Důvodem je nejen víra v potenciál mladého týmu, ale také snaha předcházet zpomalení růstu firmy. Jan Sušánka se chce více zaměřit na seberozvoj a více se věnovat rodině, zatímco Lukáš přebírá zodpovědnost za další směřování společnosti. Dozvíte se, jak Lukáš vnímá svou novou roli, jak se na ni připravoval a jak funguje náš tým z pohledu věku i zkušeností. Nahlédneme také do strategického výhledu: nové kolegy, rozvoj služeb i cíl dosáhnout na konci roku 2025 hodnoty spravovaného majetku mezi 2–2,5 miliardami korun. V závěrečné části se zaměřujeme na téma, které řeší stále více klientů – dědictví. Lukáš popisuje, co se na schůzkách v této souvislosti řeší a jak je Sušánka & partneři připravena pomoci rodinám při mezigeneračním předávání majetku a jak je samotná firma na toto téma připravena.

Nedávno jsem si udělala takový malý průzkum. Zajímalo mě, při čem lidé pláčou. Mám na mysli třeba romantické příběhy a tak. Bylo to docela překvapení.Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé ilustrátorské generace. Sama jako dítě vyrůstala na knihách s obrázky Jiřího Šalamouna. Zajímá ji vizuální aktivismus, který podle ní znamená zobrazovat realitu v pestrosti, v níž ve skutečnosti existuje. „Je pro mě důležité, jak je komiks nakreslený, jak inovativní je v kresbě, jakou emocionální zkratku dokáže předat nebo jak vystihuje příběh,“ říká ve Vizitce.

V dnešním díle Aktualit moudrého investora se s Pavlem a Dominikem podíváme jak na dění uvnitř Sušánka & partneři, tak i na aktuální vývoj na kapitálových trzích a způsoby, jak s ním pracujeme

Výběr správného finančního poradce je jedna z nejdůležitějších voleb, kterou v životě uděláte. Může vám ušetřit peníze, čas i spoustu nervů, nebo vás naopak stát spoustu chyb. Proto jsem pro vás připravil sedm klíčových kroků, podle kterých se můžete orientovat.

Patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé ilustrátorské generace. Sama jako dítě vyrůstala na knihách s obrázky Jiřího Šalamouna. Zajímá ji vizuální aktivismus, který podle ní znamená zobrazovat realitu v pestrosti, v níž ve skutečnosti existuje. „Je pro mě důležité, jak je komiks nakreslený, jak inovativní je v kresbě, jakou emocionální zkratku dokáže předat nebo jak vystihuje příběh,“ říká ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajímá vás, proč banky zamítají hypotéky?

Co jednou budu doprkna dělat? Nic neumím, nic mě nebaví. Nebo naopak, nevím, kam dřív skočit. Zajímá mě pět vysokých škol. A mám na tu vejšku vůbec jít? Má maturita smysl? Stejně budu podnikat. Ne, počkej, chci kariéru v korporátu a hodně peněz. Ale sedět celej den v kanceláři? Fuuu, no ale rodinu uživit musím…. atd. atd. atd. Pojďme se zastavit nad tím, jak se rozhodovat ohledně těch 80 000 hodin, které nejspíše strávíme prací. Proč vlastně pracujeme, jak zjistit svůj směr a co nám v tom může napovědět Bůh? Let's talk.(Seminář z TeenCampu 2025)

„Nekoukejte na složité věci, které pro vás může udělat AI, a nejdřív začněte s digitalizací a automatizací,“ radí Dalibor Mráz, vedoucí platformy CERNA.AI, AI Director ve Webvalley a světově uznávaný bubeník.V další epizodě ROŽNI se ponoříme do zákulisí Černé kostky — připravovaného centra inovací a vzdělávání v Ostravě — a její AI divize. Bavíme se o tom, proč je Moravskoslezský kraj digitálním srdcem Česka, jakou roli v tom hraje superpočítač a proč by měl každý podnikatel začít nejprve digitalizací a automatizací.Dozvíte se, jak funguje propojení kreativních oborů s technologiemi a proč potřebujeme více apelovat na rekvalifikaci.

Cześć! Po przerwie z radością zapraszamy Was do wysłuchania długo wyczekiwanego dziennika wakacyjnego! Opowiadamy w nim o książkach, które zabrałyśmy ze sobą w naszą małą podróż poślubną. Zdarzyły nam się i zachwyty, i rozczarowania, o których nagrywałyśmy dla Was na bieżąco, a teraz wreszcie nadszedł czas, byście mogły i mogli tych naszych refleksji wysłuchać. Przekonajcie się, jaki temat niespodziewanie dominował na naszym urlopie, jakie wiersze najlepiej czytać na łonie przyrody, co nas irytuje w reporterach, a co w bohaterach i bohaterkach powieści. Zapraszamy – trochę do Irlandii, trochę do Bułgarii, trochę do Trynidadu i w wiele innych miejsc, przede wszystkim jednak do pięknego zakątka w Polsce, który udało nam się odwiedzić. Jeśli chcecie lepiej poczuć jego klimat, tym razem szczególnie zachęcamy nie tylko do słuchania, ale i do oglądania!Książki, o których mówimy w podkaście:

Mluvit o penězích bývá pro páry těžší než o čemkoli jiném. Přitom právě finance patří k nejčastějším zdrojům hádek. Řešením je jednoduchý rituál – finanční rande, díky kterému získáte klid, jistotu a společnou vizi do budoucna. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Proč jsou finance jedním z nejčastějších zdrojů partnerských hádek. ✅ Proč je pro mnoho lidí snazší mluvit o sexu než o rodinném rozpočtu. ✅ Co je to finanční rande a proč by ho měl vyzkoušet každý pár. ✅ Konkrétní návod na první čtyři finanční rande (otázky, cvičení, tipy). ✅ Jak si nastavit systém financí, aby byl férový pro oba partnery. ✅ Praktické tipy, jak udržet tradici finančních rande dlouhodobě. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Už  téměř třicet let píše o předvolebních kampaních a letos přišel s ojedinělým projektem Republika Příbram, první politickou reality show. „Politici nevěděli, do čeho jdou, s kým se potkají, o čem budou mluvit, kdo přijde, kdo se jich na co bude ptát,“ říká autor série Jiří Kubík.O  předvolební kampani a volbách psal Jiří Kubík poprvé v roce 1996. Ostrý souboj o premiérské křeslo spolu tehdy zrovna sváděli  Václav Klaus a Miloš Zeman.„Pozice novinářů je dneska horší. Řada politiků si vyzkoušela, že novináře nepotřebuje, že si komunikuje se svými voliči přes sociální sítě a  navíc, že se svými voliči sdílí i takovou tu averzi k některým  novinářům, společně sdílený názor na to, že novináři jsou nepřátelé lidstva,“ říká Jiří Kubík, který byl hostem posledního dílu podcastu  Mediální cirkus.Jiří Kubík začínal pracovat v novinách na začátku 90.let. Nejprve psal pro Lidové noviny, brzy ale přešel do MfDnes, kde vydržel až do roku 2013. Tedy do roku, kdy vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. V roce 2016 nastoupil do Seznam Zpráv, které pět let vedl.„Vzpomínám si, že když se třeba Václav Klaus dopustil svého času v devadesátých letech názoru, že novináři jsou nepřátelé lidstva, tak byť si myslím, že to řekl v určité nadsázce, vyvolalo to obrovský poprask. Jak si něco takového mohl dovolit, že novináři jsou důležitá součást demokratické společnosti,“ vypráví v Mediálním cirkusu Kubík a pokračuje:„Dneska vidím, že novináři a jejich role ve společnosti je sice pořád důležitá, ale stejně tak vnímám, že část veřejnosti si to nemyslí a část politiků  má pocit, že bez novinářů by jim bylo líp.“Pro letošní sněmovní volby se Jiří Kubík pustil do zatím nevyzkoušeného projektu, který asi nejlépe vysvětlí termín politická reality show.  Zástupce nejsilnějších stran vzal do pro ně nepříjemného prostředí ve středočeské Příbrami, kde minulé sněmovní volby dopadly podobně  celostátnímu výsledku.„Nikomu nechystáme žádné setkání s fanoušky, kteří ho budou plácat po ramenou a říkat, my vás budeme volit. To ať si provozují na svých mítincích, na svém Facebooku, tady se opravdu všichni dostali do nějakého konfliktu a někdo si s ním uměl poradit líp, někdo hůř,“ popisuje Jiří Kubík v  Mediálním cirkusu.„Pro mě tam byli lidi, u kterých si troufám říct, že jsou to profíci v politice a doukážou vybruslit i z mimořádně nepříjemné situace tak, že mají do jisté míry navrch. A někdo se ukázal spíš jako směšná figurka,  která když už neví, kudy kam, tak řekne lidem, vy mě stejně volit  nebudete, takže váš názor mě nezajímá,“ doplňuje bývalý šéfredaktor  Seznam Zpráv Jiří Kubík.Dokument Republika Příbram točil Kubík během jara a začátkem léta s dokumentaristy Vítem Klusákem a Filipem Remundou. Jednotlivé díly celé  série postupně najdete na Seznam Zprávách a můžete se k nim i vracet.„Třeba Jaroslav Foldyna v jednom dílu čelí ukrajinskému občanovi a  stejně tak se potkal s mladými lidmi, kteří absolutně neuznávají boj SPD s cizinci a s cizáky a chirurgy z dovozu. Tomio Okamura natáčení odmítl, Jaroslav Foldyna okamžitě souhlasil. Svoji přítomnost tam se snažil vydávat za přednost. A v tom bych mu dal zapravdu, protože Tomio Okamura tuhle odvahu nemá,“ říká Jiří Kubík.Jak se změnila novinářská práce před volbami? Jaké další výzvy novináře čekají? A jaká je budoucnost veřejnoprávních médií? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hlavním tématem této epizody je rozpis největších profesionálních turnajů, které nás čekají v roce 2026. Disc Golf Pro Tour udělala několik změn a můžeme se kromě nových hřišť těšit i na celou novou sérii turnajů – Jomez Series. Co nás ale zajímá nejvíce, je rozpis evropských turnajů, na které se dá i jednoduše docestovat a vidět profíky házet na vlastní oči. Oproti letošku, kdy byly v Evropě 2 Majory a v Česku se konal Elite turnaj, je to bohužel pohoršení si, ale stále nás čekají nějaká zajímavá hřiště. Ještě před rozpisem DGPT jsme se stihli pověnovat Mistrovství ČR amatérů, které proběhlo nedávno na Búřově. Ke konci dílu jsme zabrousili do žebříčků hřišť, které pravidelně vydávají tvůrci aplikace UDisc. Zajímá nás samozřejmě, která česká hřiště jsou ta nejlepší a nejoblíbenější. Podívali jsme se ale i na to, jak si stojí evropská hřiště ve velké konkurenci amerických, a pro vás to může být doporučení, kam po Evropě vycestovat za discgolfem. A mimochodem, porovnali jsme naše hřiště i s těmi slovenskými

V hnutí STAN se už řadu týdnů šířila kritika volební kampaně s názvem Dobrá kampaň. Mnoha představitelům STAN se zdála nepolitická, nesrozumitelná a antimobilizační. Pravá panika nastala, když ve zpětném zrcátku uviděli Piráty, jak se k nim v průzkumech blíží. Proto svolali pod pražský most spojující Karlín a Holešovice setkání členů a příznivců, kde představili program a deklarovali své ambice.Podobně ambiciózně o dva dny později prezentovalo svůj program hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Na obou stranách bylo patrné, kam se za čtyři roky posunul hlavní názorový proud. Jeden okraj tvoří STAN, který se prezentuje jako strana nepopulárních opatření z Bruselu – typu Green Deal, ETS 2, Chat Control a zákazu aut se spalovacími motory. Druhý okraj obsadily SPD a Stačilo se svým požadavkem na referendum o vystoupení z EU a NATO. Mezi tím plavou všechny ostatní politické strany.Zajímavou pozici mají Piráti, kteří jsou dnes třetím voličským pólem. Jsou kritičtí k vládě i opozici a pokud se jim vydaří koncovka volební kampaně, mohou dosáhnout lepšího výsledku než STAN. Piráti se obrovsky našli v roli kontrolora moci. Když mají – ať už na centrální, nebo komunální úrovni – exekutivní pozice, není to dvakrát slavné. Jako kontroloři moci jsou však mistry nad mistry.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tak co, otepluje se klima nebo ne? Jak vnímáte letošní léto? Co si myslíte o proměně klimatu?Zajímala mne meteorologická data  a tak jsem požádal o rozhovor ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera.V hospodě se kdekdo může dohadovat jak chce. Ale záznamy počasí v dlouhých časových řadách jsou jasné a průkazné.Bavili jsme se také o tom, jak se dají předvídat přívalové srážky, tornáda, jak jsme na tom s pitnou vodou a co lze očekávat i v okolních státech. Povedou se brzy války o vodu? Jak se mění roční období? A dělá něco naše vláda, aby se připravila na přicházející změny? Anebo není proč, protože to jsou všechno jenom domněnky?Zvu Vás i k druhé polovině našeho povídání na https://herohero.co/petrhorky00:00 Nostalgie versus data.07:25 Klimatické scénáře a adaptační strategie.13:28 Bleskové povodně a funkce varovných systémů.22:08 Tornáda v Česku a limity předpovědí.Support the show

Investice do nemovitostí jsou v Česku stále populární. Mnoho lidí řeší, zda se ještě vyplatí kupovat investiční byt, když ceny jsou vysoko a měsíční cashflow vychází často záporně. Odpověď ale není černobílá – záleží na investiční strategii, časovém horizontu i vašich osobních preferencích. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Tři různé strategie investování do nemovitostí – spekulace, rekonstrukce, dlouhodobé držení. ✅ Reálný příklad koupě bytu 1+kk v Praze za 5,35 milionu Kč. ✅ Jak vypadá cashflow v prvních letech a proč může být záporné. ✅ Výpočet návratnosti po 10 letech a zhodnocení 13–14 % ročně. ✅ Jak funguje pákový efekt u hypotéky. ✅ Jaká rizika mohou investora potkat – od problémů s nájemníky až po ekonomické krize. ✅ Proč se náš klient pro koupi rozhodl, i když věděl, že bude prvních pár let doplácet. ✅ Jak zapadá investiční byt do širšího finančního plánu. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Ve výborné rozhovorové rubrice Brambora s vejcem jsme tentokrát telefonovali herci Adamovi Jourovi. Ten hrál například prince v pohádce Čarovné jablko. Během povídání se nám svěřil mimo jiné s tím, že spí na břiše a má rád hlazení. Zajímaly nás ale i odpovědi na klíčové otázky, zda ho bolí za krkem a jakou barvu má láska.

Sen o Lize mistrů zůstal mimo dosah Viktorie Plzeň, ale Evropskou ligu jistou má. A je to pro ni letos zjištění o to cennější, že se v úvodu sezony herně evidentně hledá, podává velmi nevyrovnané výkony a ztrácí zejména v lize.###01:37 První kolo Premier League16:54 Hradec Králové dostal další červenou kartu25:46 Jablonec je nyní nejsehranější český tým31:12 Slavia a Liberec se hledají45:36 Viktoria Plzeň postrádá Kalvacha55:38 Sázkařské okénko s FortunouNosiči vody se v nové epizodě podcastu věnovali pochopitelně i mnoha dalším tématům. Může mít Tomáš Souček ve West Hamu starosti se sestupem? Proč začal Liberec proti Spartě tak vlažně? A v čem jsou největší přednosti úspěšného týmu Jablonce? Zajímají vás odpovědi? Poslechněte si novou epizodu podcastu Nosiči vody.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Zatímco běžné zápisy jsou v dubnu, ředitel či ředitelka základní školy může po dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou, v tomto případě jde tedy primárně o ukrajinské děti, zápis až od 1. června do 15. července. Pozměňovací návrh Sněmovně předložila poslankyně ODS Renáta Zajíčková, podle které bylo cílem rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integrace. Právě tomu ale podle senátorů úprava brání. Považují ji za diskriminační s tím, že povede k segregaci a porušení práva na vzdělání a mezinárodní závazky Česka. Jak se k tomu staví ministerstvo školství? Jak by školy mohly situaci řešit? A proč se skupina senátorů obrátila na ÚS až nyní? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Markéta Plíhalová.

V dnešní době máme k dispozici věci, o kterých se dřívějším generacím ani nesnilo. Cestujeme, žijeme v komfortu, využíváme moderní technologie. Přesto se zdá, že naše celková spokojenost se životem zůstává na nízké úrovni. Proč? Co v podcastu uslyšíte: ✅ Proč porovnávání s ostatními snižuje naši spokojenost. ✅ Jak funguje hedonická adaptace a proč nám nové věci štěstí nepřinesou dlouhodobě. ✅ Praktické tipy na zvýšení životní i finanční spokojenosti. ✅ Proč sledování sociálních sítí zvyšuje riziko deprese. ✅ Jaký vliv mají emoce a média na investiční rozhodování. ✅ Které dovednosti vám skutečně pomohou k finančnímu klidu a růstu. A mnoho dalšího Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Původně pracoval v korporátním světě, ale hledal smysluplnou práci s širším dopadem. Na Scuk.cz spustil on‑line tržiště s lokálními potravinami a od té doby se jeho firma změnila v lídra prodeje farmářských produktů. Zajímají ale Čechy farmářské potraviny i dnes, nebo už mají hluboko do kapsy? Scuk v současnosti nabízí více než 12 tisíc produktů od více než tisícovky výrobců a farmářů. Přestože startup čelí silné konkurenci velkých hráčů, jako jsou Rohlík nebo Košík, jeho majitel Kamil Demuth věří, že specializace na farmářské zboží je tím, co Scuk činí unikátním. „Zaměřujeme se výhradně na farmářské produkty, zatímco větší e‑shopy mají farmářskou sekci, ale není to jejich hlavní zaměření,“ vysvětluje. Co si na Scuku kupuje nejraději on sám? Kde podle něj leží férová cena potravin? Bude zájem Čechů o farmářské produkty stoupat? Dozvíte se v novém dílu podcastu Forbes Byznys.

Americký prezident Donald Trump oznámil na své síti Truth Social, že zavede 30procentní cla na dovoz zboží z Evropské unie. Zajímavé je sledovat domácí reakce. Obecně se má za to, že jako v jiných případech nejde o poslední slovo a že se spíš jedná o Trumpovu vyjednávací taktiku. Připomenu, že na začátku dubna Trump zavedl na zboží z EU 20 procent, den poté, co změna vstoupila v platnost, rozhodnutí odložil o 90 dní a reciproční sazbu většině zemí snížil na deset procent.

Užívat si naplno, nebo raději šetřit a investovat? Tuhle otázku řeší mnoho mladých lidí. Na příběhu freelancérky Silvie, která hledá rovnováhu mezi pohodlím v přítomnosti a jistotou do budoucna, si ukážeme, co všechno může ovlivnit finanční rozhodování – a jak si na základě jejích čísel můžete nastavit i svůj vlastní plán. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Příběh Silvie, 29leté freelancérky, která hledá rovnováhu mezi užíváním si života a finanční odpovědností ✅ Analýzu jejích příjmů, výdajů a úspor ✅ Jak finančně naplánovat náročný rok plný cestování bez dluhů a výčitek ✅ Přehled psychologických potřeb, které ovlivňují naše utrácení ✅ Proč je v pořádku někdy utrácet víc, pokud víme proč ✅ Praktické tipy, jak si nastavit jednoduchý a udržitelný finanční plán ✅ Jak rozpoznat a překonat vnitřní konflikty mezi touhou utrácet a potřebou spořit A mnoho dalšího Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.