Podcasts about Zaj

Podkrkonošská obec Bystrá nad Jizerou se může chlubit nádhernými rozhledy na hřebeny Krkonoš, i výhledem na Kozákov či Ještěd. Zajímavé jsou i typické podkrkonošské roubené chalupy, a především unikátní roubený dřevěný krytý most přes řeku Jizeru, který v Čechách nemá obdoby.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podkrkonošská obec Bystrá nad Jizerou se může chlubit nádhernými rozhledy na hřebeny Krkonoš, i výhledem na Kozákov či Ještěd. Zajímavé jsou i typické podkrkonošské roubené chalupy, a především unikátní roubený dřevěný krytý most přes řeku Jizeru, který v Čechách nemá obdoby.

Zajímavou památku na historii náboženské reformace v Hranicích můžeme dodnes najít v širším centru města. Na Šromotově náměstí se dochovala historická stavba stojící na místě někdejší českobratrské modlitebny, která dodnes slouží jako sborový dům. V minulosti však měla i jiné využití.

Noříme se do smaragdových snů, ne nepodobných těm, o kterých zpívá hned v první skladbě nové desky Waiting for another script pražská avantgardně punková kapela Stres. Její dvě třetiny, konkrétně Gregory a Štěpán, za námi přišli album probrat do studia. Zajímalo nás nejen odvržení kytary, jakožto klasického punkového nástroje, ale i jejich propojení s kodaňskou scénou nebo taje peotických i silně politických textů.

V dnešním díle moudrého investora se věnujeme nastavení rodinných hodnot, pravidel a rodinných ústav. Doposud toto téma s naší strany nebylo tolik komunikováno, nyní jej má na starosti Pavel Černík ve spolupráci s novou právní kanceláří – tak, aby všechny části rodinné struktury fungovaly dlouhodobě a správně.

Zajímavou památku na historii náboženské reformace v Hranicích můžeme dodnes najít v širším centru města. Na Šromotově náměstí se dochovala historická stavba stojící na místě někdejší českobratrské modlitebny, která dodnes slouží jako sborový dům. V minulosti však měla i jiné využití.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Televize Nova řeší, jak naložit s víkendovou debatou Za pět minut dvanáct. Poté, co se neprosadila v neděli, přišel přesun na sobotu. Teď mění moderátora. „Koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše, “ říká nová tvář pořadu Bára Divišová.Původně nedělní debatu Nova spustila v říjnu 2023 s moderátorem Martinem Čermákem. Kvůli velké konkurenci Otázek Václava Moravce na ČT i Partie Terezie Tománkové na Primě, ale televize pořad přesunula na sobotu. Debatu navíc v pátek předtáčí, aby usnadnila zvaní atraktivních hostů.„Ten pořad měl možná velké ambice, ale naskočil do hodně konkurenčního prostředí. Když se ani nebudeme soustředit na sledovanost, tak jsme tam hrozně bojovali o hosty. Tři diskuze na neděli v jeden čas to si myslím, že už je moc. Tak jsme ustoupili na sobotu,“ vysvětluje Bára Divišová, která byla hostem podcastu Mediální cirkus.Ze Střepin do debatyDivišová, která na Nově pracuje už 18 let a v poslední době byla spojená především s pořadem Střepiny nebo Napřímo, se stala novou moderátorkou debaty Za pět minut dvanáct v únoru. Jako prvního hosta si do studia pozvala premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.„Nedávno jsme měli na rozhovoru pana prezidenta, takže jsem si říkala, koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše. Až potom mi došlo, co jsem si na sebe zase ušila,“ popisuje Divišová, která patří mezi pár novinářů, s nimiž Andrej Babiš mluví.„My se známe dlouho. Jednou, někdy v roce 2015, jsem měla s Andrejem Babišem živý vstup do poledních Televizních novin. A on si přinesl pokladničku a mluvil asi sedm minut. Kolegyně Emma Smetana mě za to tehdy strašně kritizovala. Po vstupu jsem Babišovi říkala: ‚Co to mělo být?‘ A on se začal hrozně smát. Ale od té doby si pamatoval, jak se jmenuji,“ vzpomíná Divišová v Mediálním cirkusu na vysílání, ve kterém Babiš vysvětloval elektronickou evidenci tržeb.Exkluzivní prostor dostala Divišová i krátce po loňských sněmovních volbách, když k ní Andrej Babiš přišel na rozhovor tehdy ještě na TN.cz a přinesl s sebou návrh programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů. Ten moderátorce ve vysílání i předal. „Kdybych to věděla, tak bych se na to lépe připravila. Kolegové si ze mě dělali legraci, že jsem ho normálně přitlačila, aby mi to dal. Že jsem mu řekla: ‚To mi dáte!‘ Já jsem to řekla, ale na konci věty byl otazník. Ale nečekala jsem to. Kdybych to čekala, tak ten rozhovor povedu trošku jinak. Ale Andrej Babiš takové nečekané věci rád dělá,“ říká novinářka.Babiše umí naštvat každýSama říká, že jí diváci občas vztahy s Babišem předhazují, třeba na sociálních sítích, což ji mrzí.„Diváci spekulují, proč to tak je, že tady nedostane otázky na tělo, že jsem k němu servilní, že má nějaké výhody. Ale na moji obranu - on takhle mluví i s některými dalšími novináři. Na plénu mluví třeba o Petru Vaškovi z České televize. Petr za ním může přijet pro vyjádření, odepíše mu na esemesku. Tak snad doufám, že když dám tyhle dva příklady vedle sebe, že mě lidé nebudou tolik obviňovat,“ říká Divišová a pokračuje:„Andreje Babiše umí naštvat každý. To není mým cílem. Chci z toho člověka dostat informace, hlavně ve chvíli, kdy těch informací má ze svého postu dost. My spolu nesouhlasíme, i se pohádáme, ale smějeme se u toho, je to taková výměna názorů. Na někoho je lepší takový ten sofistikovaný postup, že potom sám na sebe řekne všechno.“Jak se vyrábí zpravodajství pro Novu? Jak zábavné je dělat Střepiny? A jak se dívá na debatu o veřejnoprávních médiích? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Generální ředitel by měl být nejhloupější ve fabrice, aby všichni cítili závazek na něho dělat,“ říká s nadsázkou Radek Strouhal, generální ředitel ostravské společnosti NOVÁ HUŤ.V nové epizodě podcastu ROŽNI si povídáme s manažerem, který prošel firmami Promet Group, Tatra i Vítkovice Steel a opakovaně přebíral firmy ve chvíli, kdy potřebovaly znovu nastartovat. Mluví o tom, proč nemá rád nálepku krizový manažer, jak v praxi funguje vlastnický přístup bez toho, aby se po cestě rozbily vztahy, a proč je klíčová důvěra v experty okolo sebe.Velká část rozhovoru patří vzkříšení Nové huti: Uslyšíte, jaký je skutečný stav po klinické smrti, proč se ve velké fabrice k výsledku neprošetříte a proč všechno stojí na objemu výroby, materiálu a dlouhé setrvačnosti.

Další všední den. Hlad narůstá. Frustrace také. Co si mám dát k obědu, když mě den za dnem vařit pro jednoho prostě nebaví? Jistě, existuje spousta rozumných řešení. Objednat si dovážku obědů. Vařit běžné množství a jídlo, které je navíc, nechat na jindy, nebo zmrazit. Koupit si nějaký polotovar. Zajít do restaurace. Jednoduché.

Další všední den. Hlad narůstá. Frustrace také. Co si mám dát k obědu, když mě den za dnem vařit pro jednoho prostě nebaví? Jistě, existuje spousta rozumných řešení. Objednat si dovážku obědů. Vařit běžné množství a jídlo, které je navíc, nechat na jindy, nebo zmrazit. Koupit si nějaký polotovar. Zajít do restaurace. Jednoduché. Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešním díle podcastu "Srdeční záležitosti" jsem přivítala nečekaného hosta, svou dávnou přítelkyni Michaelu Vaškovou. Jak může jeden jarní rituál "Tanec kostlivců" vést k okamžité výpovědi a úplně nové kariéře? Michaela otevřeně sdílí svou cestu od krize středního věku, přes studium interiérového designu, až po realitu začínajícího podnikání. Zajímá vás Human Design? Chcete vědět, jak vypadá interiérový audit? Poslouchejte až do konce. Už letí k vašim uším! Michaela Vašková: "Jsem designérka interiérů s vášní pro keramiku a oživování starých věcí. Ráda pro vás tvořím harmonický domov, kde se moderní prvky citlivě potkávají s historií. Razím cestu, že méně je více a proto ukliďme to, co už nám neslouží. Mým cílem je nadčasový prostor, který odráží váš příběh – to vše postavené na vzájemné důvěře. A když zrovna nenavrhuji nebo netočím na kruhu? Jsem s batohem na cestě nebo kutám na zahradě." https://www.michaelavasko.com/ https://www.instagram.com/michaelavasko_design/ https://www.facebook.com/michaela.vaskova.547

Britský velvyslanec v České republice Matt Field poskytl rozhovor serveru Seznam Zprávy. Zajímavý je mimo jiné tím, že není až tak vyhýbavě diplomatický, jak to s ambasadory bývá.

Britský velvyslanec v České republice Matt Field poskytl rozhovor serveru Seznam Zprávy. Zajímavý je mimo jiné tím, že není až tak vyhýbavě diplomatický, jak to s ambasadory bývá.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Jaké vnitřní výzvy přináší život v zahraničí a pohyb mezi kulturami? V této epizodě si povídám s psycholožkou a psychoterapeutkou Adélou Ziberi, která pracuje s Čechy v zahraničí i s cizinci v České republice.Mluvily jsme mimo jiné o:střetu očekávání s realitou v nové zemi,samotě, úzkosti a nejistotě, které mohou přijít po úvodním nadšení,obtížnosti říct si o pomoc a hledání opory,roli kulturních nuancí v terapii,budování odolnosti s respektem k sobě a vlastním hranicím.Epizoda nabízí citlivý pohled na psychiku lidí žijících mezi dvěma světy a připomíná, že odolnost nemusí znamenat „zatnout zuby“.Přeji příjemný poslech. Support the show

Snažili jsme se, aby byl portrét spartakiádního vraha neúprosný, ujišťuje režisér Tomáš Pavlíček, který je spoluautorem série Metoda Markovič: Straka. K režírování true crime minisérie jej přizval producent série Lukáš Mráček. „Byla to nabídka, která se nedá odmítnout. Zajímalo mě, jaké by bylo dělat něco vážnějšího a jak bych se v tom cítil – a díky celému štábu jsem se v tom cítil velmi rychle velmi dobře, přestože to byla mimořádně náročná věc,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Já bych chtěl pracovat minimálně do 120 let,“ říká Jan Hasík, ostravský stavař, developer a předseda představenstva PURPOSIA Group — jedné z předních evropských investičních skupin s českými kořeny.V nové epizodě podcastu ROŽNI se s Honzou Hasíkem bavíme o tom, co znamená budovat firmu na celé generace — tedy tak, aby nebyla závislá na jedné osobě a dokázala fungovat i při změnách ve vedení. Dozvíte se také, v jaké fázi jsou nejviditelnější ostravské projekty skupiny: Vila Dvořákova, polyfunkční dům Václav a proměna části hotelu Palace.Řeč přišla i na to, proč má Ostrava podle Hasíka „obrovský potenciál“, jak se dívá na investice v regionu bez příkras a co vnímá jako jednu z největších brzd českého stavebnictví.

Pozoruhodný kauf za 40 milionů. Učitel nabízel vinařství, Česká zemědělská univerzita ho koupila. Mělo se v něm učit. Jenže moc studentů se do něj zatím zřejmě nepodívalo. Proč? Zajímal se o to Artur Janoušek z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prestižní novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky získala šéfka komentářového oddělení Seznam Zpráv Kateřina Šafaříková. „Když uspějete a jste dobrá, je fér dostat ocenění,“ říká.Kateřina Šafaříková strávila přes dvacet let v časopisu Respekt, dvakrát byla zpravodajkou v Bruselu a pracovala i pro Lidové noviny. Do Seznam Zpráv přišla v létě 2024, nejprve jako moderátorka podcastu 5:59, loni v září se pak stala vedoucí komentářů.„Jsem často zvaná na debaty, abych pohovořila o tom, jak se to dělá, že někdo může mít dvě malé děti a být zahraniční zpravodajka, jak se to kloubí, jak se v tomhle dominantně mužském světě funguje ženě. A já vždycky říkám, že tajemství té věci je mít kuráž, vydržet a dělat to tak, jako to dělají muži,“ říká Šafaříková v nejnovějším dílu podcastu Mediální cirkus.Šafaříková začínala s novinařinou v roce 2000 v časopisu Respekt. O několik let později přestoupila do Lidových novin, které ji jako zpravodajku vyslaly do Bruselu. A to v době, kdy Česko do Evropské unie vstupovalo.„Mně bylo 28, když jsem odjížděla a tam byli kolegové z velkých britských a francouzských novin, kterým bylo 45 nebo 50, říkali nám naše mimina z postkomunistických zemí. Myslím ale, že dobrodružné to bylo i pro první české europoslance, české úředníky, diplomaty, prostě pro všechny to byla premiéra. A i v tomto smyslu myslím, že jsme byli mimina,“ vzpomíná Šafaříková.V Bruselu tehdy byla v letech 2004 až 2009. To, že na zpravodajský post odjela za redakci žena, byla podle jejích vzpomínek vlastně spíše náhoda. Obecně je totiž žen na zpravodajských postech výrazně méně než mužů.„Tu nabídku původně dostal můj mužský kolega, ale řekl, že se mu tam nechce, protože neví, jestli by ho to zajímalo a jestli by to zvládnul. A já jsem si řekla, že to zkusím. Jinými slovy, někdy si myslím, a to je tedy chyba nás žen, že bychom někdy měli mít minimálně stejně kuráže jako naši mužští kolegové a jít do toho,“ říká.Mašina na dohodyPodruhé do hlavního města Evropy odjela Šafaříková v roce 2020 jako zahraniční zpravodajka vydavatelství Economia. Tehdy jela se dvěma malými dětmi a v Bruselu byla v době druhého českého předsednictví.„Za těch necelých 20 let jsme dokázali vygenerovat jako stát dobré úředníky, diplomaty, experty. V době zejména druhého českého předsednictví EU, tedy v druhé půlce roku 2022, se o Češích říkalo: ‚Vy jste normální mašina na dohody‘,“ popisuje zkušenosti Šafaříková.„Jedna norská diplomatka, která do té doby neměla tolik osobních zkušeností ať už s námi, s Maďary, se Slováky, mi říkala: ‚Hele, já jsem si myslela, že vy Češi budete takoví druzí Maďaři nebo Poláci, ale vy jste spíš takoví druzí Němci, hrozně výkonní, funkční, manažerští, fungujete velmi dobře‘,“ dodává bývalá bruselská zpravodajka.Češi ale i přes dvacetileté členství a úspěšná předsednictví zůstávají k Evropské unii poměrně skeptičtí a u politiků napříč stranami je kritika EU častým tématem.Jaké to je, odjet na zahraniční zpravodajský post s malými dětmi? Jaké zprávy z Bruselu zajímaly Čechy nejvíc? A jak těžké to v médiích mají ženy?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pozoruhodný kauf za 40 milionů. Učitel nabízel vinařství, Česká zemědělská univerzita ho koupila. Mělo se v něm učit. Jenže moc studentů se do něj zatím zřejmě nepodívalo. Proč? Zajímal se o to Artur Janoušek z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Vše, co pro letošní rok potřebujete vědět o hypotéce, jsme shrnuli do krátkého podcastu – jaké jsou minimální úrokové sazby, jak přemýšlet nad fixací a co dělat, když vás čeká refinancování? Poradíme, na co si dát pozor, když podnikáte nebo plánujete změnu příjmů. Hypotéka od A do Z... Co v podcastu uslyšíte? ✅ Jaké jsou aktuální sazby hypoték a která banka nabízí nejvýhodnější? ✅ Co dělat, když vás letos čeká konce fixace hypotéky a refinancování? ✅ Která banka nabízí nejlepší podmínky pro novou hypotéku? ✅ Za jakých podmínek získají hypotéku podnikatelé a živnostníci? ✅ Jak zjistit bonitu zaměstnance? ✅ Co když plánujete změnu příjmů, odchod na mateřskou a současně chcete kupovat nemovitost? ✅ Proč je dobré myslet na předčasné splacení hypotéky? A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

V rámci cyklu Skill-Port VŠEM si i nadále klade za cíl rozšířit povědomí o problematice bezpečnosti silničního provozu mezi studenty - mladými řidiči. Od roku 1993 do 2024 totiž zemřelo na silnicích v ČR 29 417 lidí a každým rokem přibývají stovky dalších. Zapojte se do soutěže a pomozte čísla snížit!Mgr. Barbora Lindnerová je koordinátorka projektů a lektorka v Týmu silniční bezpečnosti. Věnuje se dopravní výchově od MŠ až po SŠ, s kolegy připravuje vzdělávací materiály a vede přednášky zaměřené na bezpečné chování na silnicích. Zajímá se o to, jak studenti téma bezpečnosti v dopravě vnímají, a proto s nimi v rámci přednášek na toto téma ráda diskutuje.

Existují různé asociace sdružující různé typy lidí a různé druhy činností. Nejznámější je asi Asociace anonymních alkoholiků. Taky Advokátní asociace. Asociace energetických specialistů. A výzkumných organizací. Asociace ředitelů. Asociace sester. Přičemž jsem nezjistila, jestli se jedná o zdravotní sestry, nebo o sourozence. Existuje Asociace krajů, a nově dokonce Asociace Umělé inteligence. Zajímavě působí i Asociace vyjednavačů. Co asi můžou vyjednávat?Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pojišťovny začaly nabízet pojištění na nemohoucnost ve stáří. Pokud starší člověk potřebuje dlouhodobou péči, začne mu pojišťovna vyplácet měsíční rentu od dvou až do padesáti tisíc korun měsíčně. Člověk si tak může například zaplatit služby ošetřovatele nebo pobyt v domově pro seniory. Takzvané pojištění dlouhodobé péče si může klient založit až do poměrně vysokého věku, čím dříve začne, tím nižší měsíční částku zaplatí. Od roku 2024 se dá toto pojistné odečíst z daní. „Zajímavé je, že o to mají zájem spíše mladší lidé,“ říká Jan Troníček, expert na životní pojištění v Allianz, kde již půl roku tuto pojistku nabízejí. Pojistný trh tak reaguje na trend stárnutí populace, kdy je jisté, že veřejné zdravotnictví bude mít problém zvládnout péči o tak vysoké množství seniorů. Setrvalý je také zájem lidí o životní pojištění. Při něm se zjišťuje mimo jiné zdravotní stav klienta. „Lidé s nadváhou či kuřáci jsou samozřejmě rizikoví a mají pojistné dražší až o 50 %,“ podotýká Troníček. Pokud by se někdo snažil před pojišťovnou například zatajit, že je kuřák, pojišťovna na to přijde při ověřování zdravotnické dokumentace. 

Na Velikem odru SNG Drama bodo premierno uprizorili igro Voranc, poetično dramo Daneta Zajca, ki se odvija na slovenski gorski kmetiji v času nemške okupacije med drugo svetovno vojno. Igra je leta 1980 v režiji Mileta Koruna doživela pravi gledališki triumf in je doslej najpogosteje uprizarjano Zajčevo besedilo v profesionalnih gledališčih. Nove uprizoritve se je lotil gledališki tandem mlajše generacije ustvarjalcev – režiserka Živa Bizovičar ter avtor priredbe in dramaturg Nik Žnidaršič.

Proč vlastně chceme tak velký deficit? Případ Macinka. EU a Indie uzavřely „matku všech dohod“, Trumpovi natruc a navzdory. Zajímavé dění na predikčních trzích. Česká Platforma pro sociální bydlení slaví mezinárodní úspěchy, vláda se však snaží její práci podkopat. Souboj o Čeburaška. Moderuje Ondřej Konrád.

Nedílnou součástí pořadu Týden Živě je už skoro dekádu #NZF – Nepříliš Zajímavý Fakt –, tady ta největší blbina, na kterou během dne narazíme. Rozhodli jsme se, že dnes naše Enzefko řádné oslavíme a věnujeme mu celý pořad. Ukážeme vám crocsy v barvách Windows XP, které firma prodává u příležitosti (loňských) 50. narozenin, Tomášovo hrající lízátko, které promění vaši lebku v reproduktor, a vše završí jediná (téměř) normální věc – laptop Thinkbook Rollable. Má displej, který zajede kamsi hluboko do útrob už tak tenkého tělíčka. 00:18 – Windows Crocs 02:58 – Lízátko Lollipop Star 08:03 – Thinkbook Rollable

Česká veřejnoprávní média se otřásají v základech. Vláda Andreje Babiše startuje změnu financování, která by podle kritiků mohla vést k jejich faktickému zestátnění. „Jsme v nejsložitějším období, jaké za 30 let v televizi pamatuji,“ říká k tomu šéfredaktor zpravodajství ČT Michal Kubal.„Kdybych měl charakterizovat atmosféru v redakci, tak bych řekl: napjaté očekávání a velká odhodlanost. Očekávání, co vůbec přijde. Vlastně jediné, co víme je, že se aktuální systém snaží vládní koalice rozbourat. A zároveň velké odhodlání bránit principy, na jejichž základě funguje veřejná služba už desítky let a které se snažíme každodenně naplňovat ve vysílání naší prací,“ říká s emocemi v hlase Michal Kubal, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Aktuální šéfredaktor zpravodajství ČT, jeden z nejviditelnějších moderátorů České televize a celoživotní novinář Kubal přišel na rozhovor jen pár dní poté, kdy se koaliční rada vlády Andreje Babiš shodla na tom, že chce zrušit systém koncesionářských poplatků a veřejnoprávní média chce od ledna 2027 financovat ze státního rozpočtu.„V posledních dnech v redakci probíhá opravdu intenzivní diskuze o tom, jak k tomu přistoupit, jakým způsobem zvednout hlas. Samozřejmě se pohybujeme na velmi tenké hranici, protože novináři ze své podstaty by měli být neutrální, neměli by se zapojovat do podobných věcí. Na druhou stranu jsou určité principy, za které stojí za to bojovat i jiným způsobem a myslím si, že právě tohle je ta věc, která bude naprosto zásadní,“ popisuje. Mohlo by podle něj dojít i ke stávce, tak jak si pamatujeme velkou televizní stávku v roce 2000?„Odhodlání v redakci je velké. Odhodlání bránit princip svobodné novinařiny, svobodné žurnalistiky, na jakou jsme zvyklí v těch posledních desítkách let, je zásadní. A myslím si, že pokud by to skutečně došlo do krizové situace, tak i k tomu by mohlo dojít,“ připouští Kubal a dodává:„Televizní stávka a televizní krize v té době je jednou z příčin toho, proč máme v téhle zemi tak silná veřejnoprávní média.“Kubal je v tuhle chvíli první člen širšího managementu televize, který se do veřejné debaty o veřejnoprávních médiích pustil. Generální ředitel ČT Hynek Chudárek sice v týdnu poslal interní vyjádření pro zaměstnance televize, veřejně ale mlčí a politickým plánům neoponuje. Na rozdíl od generálního ředitele Českého rozhlasu.Jak moc ČT v minulých letech poškodil spor o konec pořadu 168 hodin a odchod Nory Fridrichové? Co říká Kubal na kritiku kolegů, že sám moderuje a kumuluje funkce? A proč televize stáhla z Událostí moderátorku Barboru Kroužkovou?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump ustoupil od zavádění cel proti evropským evropským zemím, které daly najevo odpor proti jeho plánům s Grónskem. Jaký vliv mají podobné zvraty na české podniky? Ovlivňuje napětí ve světě plány českých firem? A jak je Hospodářská komora spokojena s novou vládou? „U ministrů z jednání vyplývá, že je tu stále chuť k tomu, co říkali a plánovali,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček.

Americký prezident Donald Trump ustoupil od zavádění cel proti evropským evropským zemím, které daly najevo odpor proti jeho plánům s Grónskem. Jaký vliv mají podobné zvraty na české podniky? Ovlivňuje napětí ve světě plány českých firem? A jak je Hospodářská komora spokojena s novou vládou? „U ministrů z jednání vyplývá, že je tu stále chuť k tomu, co říkali a plánovali,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Hospodářské komory České republiky Zdeněk Zajíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto videu se Dominik Krampla společně s Patrikem Martincem detailně zaměřují na commitment plán, který je zásadní součástí našich investičních strategií v oblasti private equity a soukromých trhů.

Kvůli komiksu Zelený Raoul se s nimi kdysi soudil Jiří Paroubek, kvůli karikatuře na obálce to stejné dělal Tomio Okamura. Přesto si z politiků utahují dál. „Nejlépe prodávají časopis,“ říká šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.„Tomio Okamura je samozřejmě Pitomio a my všichni to můžeme říkat. Jak konstatoval soud, musí snést vyšší míru kritiky. Navíc to, kdy jako první věc ve funkci předsedy Sněmovny podrží štafle, aby někdo jiný sundal ukrajinskou vlajku, která se mu nelíbí, je podle mě krystalickou ukázkou chování někoho, komu by se dalo říkat Pitomio,“ vysvětluje Martin Bartkovský, šéfredaktor časopisu Reflex, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Právě vyobrazení Tomia Okamury jako klauna s nápisem Pitomio je asi nejslavnější obálka Reflexu. A to i díky následnému soudnímu sporu.Vyšla 7. listopadu 2012 v době, kdy se Okamura stal senátorem a pracoval na znásobení známosti svého jména tím, že kandidoval v prvních přímých prezidentských volbách. Po vydání karikatury dal Okamura na Reflex žalobu. Tu ale po mnohaleté soudní tahanici předloni definitivně prohrál.Na obálce fungují Babiš, Zeman a OkamuraČasopis Reflex vychází v Česku už 35 let a na výrazných titulních stranách si zakládá.„Fungují čeští politici. Byla doba, kdy vládl Andrej Babiš s Milošem Zemanem a do toho tam jako třetí vzadu pobíhal Tomio Okamura nebo komunisté, o které se vláda tehdy opírala. Tam stačilo kohokoliv z téhle vlády dát na obálku a hned tam prodeje byly. Dneska už to takhle není,“ říká šéfredaktor Bartkovský. „Filip Turek a jeho volební blitzkrieg v eurovolbách zafungoval velmi dobře. Motoristé fungují. I Andrej Babiš. Funguje i prezident Petr Pavel a vždycky funguje Volodymyr Zelenskyj. Stejně tak Vladimir Putin nebo Donald Trump, ale to jsou jediné zahraniční persony,“ popisuje Bartkovský taktiku při výrobě titulních stran.Vůbec nejúspěšnější titulní strany Reflexu za rok 2025 se ale nakonec politiky vůbec netýkaly. „Byly to obálky in memoriam našich dlouholetých spolupracovníků. Tím jedním byl psycholog Cyril Höschl a tím druhým byl šéf karlovarského filmového festivalu pan Jiří Bartoška,“ dodává Martin Bartkovský.Ten se šéfredaktorem Reflexu stal v prosinci 2023, po půl roce nejistoty ve vedení časopisu. Před ním ho řídil Marek Stoniš a časopis se často dostával na hranu kritiky za texty a titulky zavánějící někdy až xenofobií.„Kvůli obálce s černým Hitlerem chtěla odejít polovina redakce. Občas už jsme byli prostě zbytečně zlí. Vtipné je být vtipní, satiričtí, jízliví, ale když jste vyloženě zlí, a dávali to vědět i čtenáři, tak to vtipné není,“ říká Bartkovský a naráží na titulní stranu s portrétem Adolfa Hitlera coby černocha s monstrózním afro účesem, která vyšla v roce 2020.Babiš jako Slabiš. Nevíme, z koho si utahovat dřívS novou vládou je podle Bartkovského stále těžší si z ministrů dělat legraci, protože v redakci neví, koho karikovat dříve.„Je to vlastně bezprecedentní situace, kdy byste mohli každý týden udělat na každého člena vlády jednu obálku, tedy kromě těch členů SPD, kteří nic neříkají. Ale ti ostatní jsou velmi plodní,“ žertuje novinář s tím, že na obálce tento čtvrtek by chtěl mít Andreje Babiše. „Bude na té obálce jako Slabiš, bude se opírat o Macinku s Turkem a Okamurou a bude se snažit udělat Česko lepší, nejlepší zemí na této planetě,“ směje se Bartkovský.I humor má ale v Reflexu hranice.„Nemáme hranice v tom, z kterého politika si udělat legraci, ale nechceme si dělat legraci ze všedních lidí, obyčejných Čechů, z někoho, kdo se nemůže bránit. My si vždycky děláme legraci z lidí, kteří mají nějakou moc nebo mají pocit, že drží nějakou moc a my je chceme trošku uzemňovat,“ říká šéf oblíbeného časopisu.Co čeká od vlády Andreje Babiše? Co kabinet změní a dotáhne za příští čtyři roky? A jak se vlastně dostal do čela Reflexu?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Konec a začátek roku jsou ideálním časem pro nový pohled na rozpočet a finanční plánování. Místo kontroly výdajů a omezení se podívejme na peníze jako na cash flow pro váš spokojený život – takové, které má směr, energii a podporuje to, co je pro vás důležité. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Jak si jednoduše a prakticky nastavit rozpočet a získat přehled o svých základních výdajích. ✅ Jak souvisí finance s vnitřními hodnotami, motivací a pocitem spokojenosti. ✅ Vysvětlení rozdílu mezi vnějšími odměnami a vnitřní motivací a jejich vlivem na naše chování. ✅ Shrnutí výzkumů o tom, kdy odměny motivaci snižují a kdy ji naopak podporují. ✅ Konkrétní příklady, jak odměňování ovlivňuje radost z činností, které máme rádi. ✅ Jak rozpoznat výdaje, které vám přinášejí energii, a ty, které už ne. ✅ Otázky pro vytvoření vlastního radostného cash flow. ✅ Jak pracovat s jednorázovými výdaji v ročním i měsíčním rozpočtu. ✅ Jak může vědomě nastavené cash flow ovlivnit směr celého roku. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Spotřebitelský veletrh válcovala AI a Nvidia s AMD na něm důrazně prezentovaly nové cloudové AI jednotky. CES 2026 naštěstí přinesl i skutečné spotřebitelské novinky. Zajímavé inovace se odehrávají v monitorech a televizorech. Ke stolním počítačům si budeme moct pořídit obrazovky s rozlišením 5K a 6K. Hlavně se ale opět zvedne obnovovací frekvence. Slibně působí technologie G-Sync Pulsar od Nvidie, která na 360Hz monitorech zajistí efektivní ostrost pohybu na úrovni 1000 Hz. AMD představilo aspoň jeden zajímavý výkonný procesor a Intel po čase představil procesory, které aspoň na papíře vypadají schopně. Články, které v podcastu doporučujeme: Samsung Micro RGB vs. Hisense a Sony RGB miniLED. Nejnovější technologie podsvícení na vlastní oči 2026 bude rokem zmateného zákazníka. Přicházejí Micro RGB televizory Program pořadu 02:06 – AI je všude 06:36 – Nové procesory 20:39 –XPS od Dellu se vrací 31:21 – Trendy v obrazovkách

Pojmy „pick me girls, cool girls, queen bee“ zaplavily TikTok a internetové debaty. V nové epizodě podcastu Psycho se Karolína a Pavel dívají na tyto fenomény očima psychologie. Zajímají se o to, odkud se berou, proč se tak snadno šíří a proč je problém z nich dělat diagnózy.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozpoczęty właśnie 2026 r. będzie pierwszym od trzech lat, gdy nie odbędą się żadne ogólnokrajowe wybory. Zakładamy oczywiście, że nie powtórzy się scenariusz z 2007 r., gdy do wyborów – przyspieszonych – jednak doszło. Wtedy jednak został spełniony kluczowy warunek – Tusk dogadał się z Kaczyńskim. Wtedy wcześniejsze głosowanie jako tako opłacało się im obydwu. Tym razem nie opłaca się żadnemu z nich. Specjalnie z tego powodu nie płaczemy, zwłaszcza że lokatorzy obydwu pałaców, a także gmachu przy Wiejskiej, z pewnością nie pozwolą o sobie zapomnieć. Tak było zresztą już w trakcie świąteczno-noworocznej przerwy. Ostrzał na linii Nawrocki-Tusk trwał w najlepsze. Duży i mały pałac co rusz wysyłały sobie „pozdrowienia" — czyli wyzwiska — nawet przy okazji składania życzeń. Nawrocki prawił, że „sprawy państwa nie idą w dobrą stronę", zaś Tusk wspominał o „królu kiboli". To było jednak tylko przygotowanie artyleryjskie do kolejnej odsłony bitwy, która będzie miała swoje rozstrzygnięcie w 2027 r. Prezydent kokietuje elektorat skrajnej prawicy, a Donald Tusk zbiera wokół siebie przestraszonych perspektywą uczestniczenia w przyszłym rządzie Grzegorza Brauna. Niebawem czeka też na ostatecznie rozstrzygnięcia wewnętrznych wyborów w Polsce 2050, której członkowie niebawem zdecydują o tym, kto zastąpi Szymona Hołownię na fotelu lidera. Z wyścigu odpadł właśnie Michał Kobosko, który stwierdził, że łączenie mandatu europosła z kierowaniem partią współtworzącą rząd będzie dość karkołomne. To oczywiście powód oficjalny, bo — wiele na to wskazuje — Kobosko po prostu pogodził się z tym, że faworytką rywalizacji pozostaje Katarzyna Pełczyńska-Nałęcz. Chyba, że jej przeciwnicy będą w stanie zawrzeć sojusz, który zablokuje ministrę funduszy. Inna sprawa, że Donald Tusk z tego powodu by nie płakał, bo Pełczyńskiej-Nałęcz nie cierpi. Twórcy „Stanu Wyjątkowego" Kamil Dziubka i Dominika Długosz zauważają, że równie gorące uczucie zaczyna kiełkować między Sławomirem Mentzenem a europosłanką Ewą Zajączkowską-Hernik, Pierwszą Damą Konfederacji. Mentzen właśnie ją zdegradował w partyjnej hierarchii, a wedle naszych informacji to nie koniec napięć. Lider Konfederacji — jak słyszymy — ciężko znosi popularność Zajączkowskiej-Hernik w swym elektoracie. Braun już czeka na europosłankę z otwartymi rękami. Zresztą o potajemnych politycznych knowaniach pani Ewy z „Grigorijem" już od dawna krążą legendy.

Česko má od prosince novou vládu. Poprvé v ní jsou strany patřící k politickému extrému. „Čekám velmi těžké roky. Něco, s čím nemáme zkušenost a nejsme na to jako společnost připraveni,“ varuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery.„Měli jsme za posledních 35 let vzestupy a pády, ale tohle jsme ještě neměli. Tedy vstup stran, které lze zařadit mezi extremistické, které používají rasistický, šovinistický, agresivní slovník. Politici, kteří mluví o našich spojencích téměř jako o nepřátelích, kteří mluví o Ukrajině tak, že by se za to měli stydět,“ říká jeden z matadorů české porevoluční novinařiny Erik Tabery, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus. A dodává:„Myslím, že na to nejsme připraveni jako společnost. A myslím si, že i pro média to nebude úplně snadná situace.“Erik Tabery, který ještě neoslavil padesátiny, je v Respektu už 28 let. Od roku 2009 pak časopis, který vznikl těsně před Sametovou revolucí, vede. Nikdy za svoji novinářskou kariéru si neprošel jinou redakcí, než je právě Respekt.„Zkušenosti z Maďarska či Slovenska ukazují, že ty problematičtější změny přichází většinou v druhém volebním období, pokud navazuje na to první. A ještě horší to je, samozřejmě, potřetí, protože tam se ten systém začne drolit,“ popisuje své obavy z nástupu nové vlády Andreje Babiše (ANO) Tabery, který se v podstatě celou svoji kariéru věnuje politice coby komentátor. „Máme výhodu, že máme nějaké kontrolní mechanismy, máme horní komoru parlamentu, máme kvalitní Ústavní soud, nezávislé instituce, docela silná média. Máme všechny předpoklady pro to, abychom vstup, řekněme, extrému do vrcholné politiky zvládli. Pochopitelně, pokud budou ty instituce a my všichni plnit nějakou svojí kontrolní roli,“ říká.Babiš ví, co je třeba ovlivnit, aby se mu snáz vládloPrávě se slovenským premiérem Robertem Firem nebo maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem je český premiér Andrej Babiš často srovnávaný. I proto, že si k nim sám hledá cesty - odkazuje na ně ve svých vystoupeních nebo se vzájemně podporují ve volbách.„Babiš je u moci, ale za trochu jiných okolností. Ale ano, i on ví, co je potřeba zbrzdit nebo ovlivnit, aby se mu snáz vládlo,“ říká s odkazem na Maďarsko a Slovensko Tabery.Jak se dívá na další vývoj na mediáním trhu? Jak se daří Respektu na "volné noze"? A jak se jim daří lákat mladé novináře a s nimi i mladé čtenáře?---Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)V tomto díle si můžete poslechnout rozhovor s učitelem češtiny, který si pro svou práci vybírá opravdu unikátní místa – od rumunského Banátu až po argentinskou provincii Chaco.Radim Schottl působí jako krajanský učitel a přibližuje, jak se vyučuje čeština tam, kde ranní teploty běžně přesahují 30°C a vzdálenosti mají úplně jiný rozměr než doma. Mluvíme o tom, jaké to je slyšet „moravskou“ češtinu u nejstarších generací potomků přistěhovalců, jak se jazyk postupně proměňuje a co všechno dnes drží tradice při životě.Dotýkáme se také fungování česko-slovenských spolků v Latinské Americe a festivalu, který propojuje komunity napříč Argentinou i okolními zeměmi – a ukazuje, že kulturní přesah naší země může být až překvapivě trvalý a živý.Mluvili jsme mimo jiné o tom:proč se Radim rozhodl odejít učit do zahraničí a jak vedla jeho cesta přes Rumunsko, Španělsko až do Argentiny,jak se liší výuka češtiny v Česku, Banátu, Madridu a v argentinském Chacu,kdo jsou jeho studenti a co je k češtině vede,jak se v komunitách udržují tradice i bez každodenní češtinya co člověku dá dlouhodobý život v zahraničí Přeji příjemný poslech :-)Support the show

Tři otázky, které dnes rezonují společností a řeší je většina z nás. Ovlivní kroky České národní banky hypotéky a ceny bytů? Jak přemýšlet o investování jednoho milionu korun? A kolik si můžeme dovolit utrácet za auto a bydlení, aniž by to ohrozilo naše finance? Pojďme se na to podívat zblízka a v souvislostech. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Zda opatření ČNB skutečně ovlivní hypotéky a ceny bytů. ✅ Jak přemýšlet o investování jednoho milionu korun. ✅ Proč je diverzifikace důležitější než časování trhu. ✅ Historická data o propadech a výnosech akcií. ✅ Konkrétní pravidla pro výši nákladu na auto, bydlení a životní styl. ✅ Proč se většina finančních obav nikdy nenaplní. A mnoho dalšího... Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Když jsem byl malý, rodiče se báli, že jsem schizofrenní. Brzo mi bude padesát let a nechovám se úplně běžně. Naštěstí pracuju v oboru, kde je to tolerováno,“ říká ve Studiu N spisovatel Patrik Hartl. V rozhovoru s Filipem Titlbachem přiznává, že má obavy ze samoty. „Mám rád pop. Zajímá mě, co zajímá hodně lidí. Když něco fascinuje hodně lidí, fascinuje to i mě. Já se totiž bojím, že zůstanu sám. Nechci zůstat nepochopen. Nechci být nemilován, chci být v tom veřejném prostoru společně s ostatními. Čím je jich víc, tím jsem šťastnější,“ popisuje. Aktuálně se podle svých slov obává, že není dobrý manžel. „Když se objektivně podívám na to, jak pracuju, kolik energie dávám do psaní a vymýšlení, a kolik energie zbývá mojí ženě doma, musím říct, že na sebe nejsem pyšný a jsem nešťastný. Vidím, že na ni zbývají zbytky mé energie,“ říká otevřeně autor nové knihy Manželství. „Ve mně je tak moc lásky, že nevím, co s ní. Spoustu jí dávám ženě a dětem, ale oni už ji nechtějí, jsou jí přežraní, je toho na ně moc. Moje žena nevydrží moje neustálé návaly lásky,“ tvrdí. Být šťastný podle něj není normální stav. „Toho člověk musí nějak dosáhnout. Najít šťastné vazby s ostatními, najít spokojenost sebe sama v tom světě,“ říká Hartl ve Studiu N. „Mluvím o zdravých vazbách a pocitu, že je člověk užitečný, že ho společnost chce.“ Během rozhovoru se dostáváme k tomu, jak on sám prožívá vánoční svátky. „Baví mě, že si všichni hrají na to, že je svět hezčí než jindy. Mně nevadí, že Vánoce nejsou moc oduševnělé. Hlavně že je hezky, že to svítí a bliká,“ směje se. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Zapisovat do základních škol odděleně děti ukrajinských uprchlíků je podle skupiny senátorů diskriminační a jejich názor nyní potvrdil Ústavní soud. „Respektuji to rozhodnutí a vnímám, co soud říká. Ale na druhou stranu jsme tím vzali ředitelům a zřizovatelům nástroj, aby mohli lépe modelovat vzdělávání na svém území,“ podotýká poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která původní úpravu prosadila, a to na základě řady podnětů od ředitelů škol.

Zapisovat do základních škol odděleně děti ukrajinských uprchlíků je podle skupiny senátorů diskriminační a jejich názor nyní potvrdil Ústavní soud. „Respektuji to rozhodnutí a vnímám, co soud říká. Ale na druhou stranu jsme tím vzali ředitelům a zřizovatelům nástroj, aby mohli lépe modelovat vzdělávání na svém území,“ podotýká poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která původní úpravu prosadila, a to na základě řady podnětů od ředitelů škol.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

Jmenování nové české vlády už proběhlo. Petr Macinka ale dočasně stanul v čele dvou ministerstev a dosazení Filipa Turka na post ministra je nejisté. Příznivci nově zvolené vlády si také stěžují na „zdržování“ ze strany prezidenta Petra Pavla. „Zajímavé je, že o tom mluvila spousta politiků, dokonce i někteří poslanci Andreje Babiše. On ale ne,“ upozorňuje politický komentátor Jindřich Šídlo.

Zajímavé poutní místo vzniklo teprve nedávno v Nesvačilce na Brněnsku. Zdejší Kaple Panny Marie Bolestné se stala novou dominantou obce, ve které podobná stavba dosud chyběla. Propojily se v ní tradiční postupy s digitální technologií. Kaple je nejen duchovním prostorem s řadou symbolik, ale současně také originálním architektonickým dílem.

Zajímavé poutní místo vzniklo teprve nedávno v Nesvačilce na Brněnsku. Zdejší Kaple Panny Marie Bolestné se stala novou dominantou obce, ve které podobná stavba dosud chyběla. Propojily se v ní tradiční postupy s digitální technologií. Kaple je nejen duchovním prostorem s řadou symbolik, ale současně také originálním architektonickým dílem.

V této případové studii se podíváme na reálná čísla čtyřčlenné rodiny z Prahy. Ukážeme si jejich příjmy, výdaje, investice, cíle i úpravy finančního plánu, aby zvládli nejen rekonstrukci bytu, ale také vytoužený sabatikl. A to všechno s dostatečnou časovou i finanční rezervou. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Skutečnou případovou studii čtyřčlenné rodiny z Prahy, jejich kompletní přehled příjmů a výdajů. ✅ To, jak dokážou dlouhodobě odkládat třetinu příjmu. ✅ Jak přemýšlí o rekonstrukci vlastního bydlení a proč dává smysl hypotéka. ✅ Konkrétní úpravy investičního portfolia z pohledu měnového rizika. ✅ Nové nastavení penzijního spoření a dalších alternativních investic. ✅ Návrat manželky do práce po rodičovské a následný dopad na dlouhodobý finanční plán. ✅ Výpočet, kolik je potřeba investovat, aby za 20 let vznikla vytoužená rezerva 10 milionů korun. ✅ A hlavně praktické souvislosti mezi psychologií, životním stylem a penězi. A mnoho dalšího… Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

V novém díle KUDY BĚŽÍ ZAJÍC #259 řešíme absolutní bizár týdne a to je los MOL Cupu na benzínce, párek pro nejlepšího střelce a otázku, jestli tohle soutěž už definitivně neparoduje sama sebe

Cesta k sobě je její čtvrtou knihou. Píše v ní o mateřství, dietní kuchyni i cestování. A právě láska k cestování ji zavedla zpět do Japonska, kde natáčela nový klip. Země vycházejícího slunce ji uhranula už dávno. „Byla jsem tam poprvé v sedmnácti jako modelka, ale teď k tomu mám úplně jiný přístup. Zajímá mě jejich způsob života.“ Se synem se dokonce učí japonsky. „Učím se psát a chtěla bych tam odjet studovat,“ svěřuje se moderátorce Tereze Kostkové v Blízkých setkáních.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.