Podcasts about Zaj

Week 9 za námi! Aggies si na druhý poločas vzali pořádné ruchadlo a odnesli toTigers. Další důležité zápasy pro vývoj v SEC. Gastrokoutek aneb grilujeme Briana Kellyho!

Skutečnost, že ve střední či slovanské Evropě rapidně ubývá dětí, už nikoho jako nová informace nepřekvapí. Nové skutečnosti ale obvykle musí nějak zachytit či pojmenovat jazyk. Jak se tedy v západoslovanských jazycích – zejména v polštině, ale i v češtině – odráží úbytek dětí? Větší odhodlání si je nepořizovat? Proměna rodičovství? Jak se jazyk vyrovnává s novými kategoriemi identit? A jak tento nový styl nahlíží ženy? Neboli hledá a nachází jazyk také nová označení pro ženy, anebo v tomto směru zůstává překvapivě konzervativní a vystačí si v době všeobecného tlaku na pozornost, neutrálnost a rovnocennost s hodnocením ženského vzhledu? O tom všem hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované tentokrát osamělý Lukáš Novosad s jazykovědkyní z Varšavské univerzity Milenou Hebal-Jezierskou, která právě neologismy (tedy nová slova) mezi polštinou, češtinou a slovenštinou zkoumá.Úvod epizody přináší skoro až slovníkový přehled nových polských slov spojených zejména s mateřstvím. Slova jako „bezkidka“ či „madka“, která usilují pojmenovat tendenci vlastního hrdého a svobodného rozhodnutí nemít děti a nevnímat to příznakově jako něco negativního. Jsou to pokusy zachytit zřetelný společenský rys naopak pozitivně či přinejmenším neutrálně. Takových slov je ale samozřejmě mnohem více, některá jsou úspěšnější a stávají se novým standardem, jiná jsou úspěšná méně a patrně se neuchytí. Zajímavé je, že čeština tak výraznou tendenci inovovat svůj mateřský slovník prozatím nemá, protože nutkání nemít děti je tu nižší než v Polsku. Slovenština je v tomto směru dokonce řečí úplně prostou, neboť slovenská společnost novým rodinným trendům propadá na slovanském západě prozatím nejméně.Chybějí-li děti, nechybí ovšem nutkání uplatnit mateřské city – aťsi náhražkou. A tak se polská společnost nenápadně stala skoro evropským šampionem v psím chovatelství. Poláci jsou po Angličanech aktuálně druzí nejvášnivější pejskaři na kontinentu (Češi v tomto směru o sobě mají mylné představy). Psi samozřejmě nahrazují děti, což se projevuje také v jazyce. Místo pojmu mateřství se objevuje třeba (v českém překladu) „psateřství“. Místo syna je „psyn“, místo dcery (polsky córka) je „psórka“. Existují ale také pojmy pro psí mateřskou dovolenou. Nic z toho v češtině prozatím nemáme, jelikož tendence v sousedním blízkém jazyce nevnímáme, protože mu nerozumíme. Co ale není, může být, což dokládá slovník političtější, spojený v polštině se zákazy potratů, vzezřením žen či jejich politickýmukotvením. V této rovině už se projevují nápadné shody mezi polštinou a češtinou, které dokládají, že podobné jazyky mají stejné věci tendenci taky podobně řešit.Druhá část epizoda se zabývá tím, jak se polština vyrovnává s novými genderovými identitami, jak se její postupy liší od češtiny a v čem s ní naopak shodují. Polština je na tomto poli rozvinutější než čeština, dokonce má i webový portál, který nové zkušenosti přehledně a souhrnně řeší a který si vydobyl renomé a jistou společenskou autoritu: jde o web „zaimki.pl“. Aneb konečně podcast, který přináší úplně nové informace.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Četla jsem senzacechtivé články, že stačí, když se na OnlyFans dívka svlékne a je milionářka. Zajímalo mě, jestli je to skutečně tak,“ říká režisérka Barbora Chalupová, která po dokumentech V síti nebo Zákon lásky znovu otevírá svět, o němž se často mluví, ale málokdo do něj skutečně vidí. Tentokrát se podívala mezi ženy, které si vydělávají sdílením intimity - a také muže, kteří si je předplácejí. „Přihlásila jsem se na platformu a zaplatila si několik tvůrkyň, abych jim mohla napsat,“ popisuje Chalupová, jak ji překvapilo, kolik peněz ji na OnlyFans stálo, než se vůbec mohla ke komunikaci s tvůrkyněmi dostat. Z původní rešerše vznikl dokument Virtuální přítelkyně, který míří 6. listopadu do kin - portrét tří žen, jejich práce, vztahů i života mimo obrazovku. „Skoro nic není vidět,“ říká režisérka s tím, že jí nešlo o nahotu, ale o to, jak se člověku změní život, když takovou práci dělá, a jak to ovlivní jeho vztahy i je samotné. Její tři protagonistky, které jsou na OnlyFans různě úspěšné, ukazují, jakou má sdílení intimity na internetu cenu. „Potvrdilo se, že když začnete dělat v tomhle byznysu, tak se vám změní všechno a velmi rychle,“ vysvětluje režisérka. Natáčení trvalo víc než rok a Chalupová s týmem trávila dny v domácnostech žen. „Natáčeli jsme to, co se děje. Jste u nich doma na gauči a zároveň do toho bytu potom přichází ti nejbližší,“ popisuje filmařka, jak blízko se k aktérkám dostala. Film zachycuje nejen ženy, ale i muže, kteří si jejich obsah předplácejí. „Je to až taková terapie, kdy si lidé platí za to, aby byli vyslyšeni. Aby dostali pozornost, kterou v životě třeba nemají,“ říká Chalupová s tím, že se dokument dotýká tématu osamělosti, která je všudypřítomná. Pro režisérku bylo podstatné snímkem nemoralizovat. „Ty ženy jsou dospělé, nebudu je posuzovat. Ale je vážně důležité říct, co taková práce obnáší,“ dodává. Jaká je cena intimity ve chvíli, kdy se z ní stává práce? Co vypovídá o naší době, že tolik lidí si platí za pozornost, kterou jinde nedostává? A proč je důležité právě o tomhle tématu mluvit? Poslechněte si celý rozhovor, který vznikl v rámci série rozhovorů k dokumentárnímu filmu Virtuální přítelkyně. Na další díl se můžete těšit už příští neděli.

„My jsme nebyli podnikatelé. Byli jsme normální kluci, sportovci. A podnikateli jsme se stali až časem,“ říkají bratři Tomáš a Marek Vaněčkovi, zakladatelé firmy Švihej, která prodala přes 100 000 švihadel a vybudovala komunitu 50 000 aktivních lidí — šviháků.V další epizodě podcastu ROŽNI mluví o tom, jak z vlastní potřeby vznikl nápad na dovoz kvalitních švihadel z USA, proč se nakonec rozhodli vytvořit vlastní produkt a jak se jim podařilo přetavit obyčejné sportovní náčiní v nástroj pro budování komunity a motivaci k pohybu.Dozvíte se, co stálo za raketovým růstem firmy, proč přestali spolupracovat s čínskými dodavateli a začali vyrábět v Česku i jak vznikl jejich online portál s tréninkovými plány, který si dnes předplácí 1 500 lidí.

Jest to komedia obrazująca pierwsze lata transformacji. Opuszczony poligon, dziwna zbieranina postaci i utopijny plan, który może wszystko zmienić albo nic. Jasna, Gabriel, rosyjski dezerter Misza-Grisza, Zając z dawnej władzy i Polepa z biznesu spotykają się w miejscu, które jeszcze niedawno należało do "bratniego wojska". Każdy z nich niesie swój bagaż lęków, ambicji i wspomnień. Co wyniknie z ich spotkania? Komedia, która bawi, ale nie pozwala zapomnieć, że śmiech bywa gorzki. Reżyseria: Janusz Kukuła. Reżyseria dźwięku: Andrzej Brzoska. Obsada:Krzysztof Kowalewski, Jerzy Bończak, Krystyna Królówna, Ewa Domańska, Wiesław Drzewicz, Marian Opania. Na akordeonie gra Zbigniew Koźlik. Swoją premierę słuchowisko miało w lipcu 1996 roku.

Co očekává Hospodářská komora od nově vznikající vlády? Je rozumné odmítat emisní povolenky ETS 2, zavádět EET nebo rušit ministerstvo pro místní rozvoj? A jakou odezvu mají podnikatelé na nedávnou Blanickou výzvu, ve které vyzývají ke snižování byrokracie a množství regulací? Tomáš Pancíř se zeptal prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS).

Co očekává Hospodářská komora od nově vznikající vlády? Je rozumné odmítat emisní povolenky ETS 2, zavádět EET nebo rušit ministerstvo pro místní rozvoj? A jakou odezvu mají podnikatelé na nedávnou Blanickou výzvu, ve které vyzývají ke snižování byrokracie a množství regulací? Tomáš Pancíř se zeptal prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka (ODS).Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajímá ho, jak se v jídle zrcadlí mentalita a společenský vývoj. Na letošním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě stojí za sekcí Jídlo a doba, která nabídne na třicet snímků o stravování z dob socialismu. „Játra znamenala status, nebyla drahá ale nedostatková. Kdo je podával, dával najevo, že má dobré kontakty,“ vysvětluje ve Vizitce. V čem všem je jídlo kulturním fenoménem? A jak to, že obezita souvisela především s dojídajícími ženami? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czPokračují jednání o budoucí vládě a spolu s nimi také grilování Motoristů, které už se zdaleka netýká jen Filipa Turka. Budou nakonec v koalici? „Zajímavá je i hysterie k dalším členům strany, podepisování petic v momentě, kdy ti lidé ještě jmenovaní. Nikomu to neupírám, ale zároveň se mi zdá, že petenti předběhli docela důležitý krok,“ říká Tereza Matějčková.Bude novým předsedou ODS Martin Kupka? Daniel Kaiser, který s ním do Týdeníku Echo udělal rozhovor, to považuje za pravděpodobné. „On je v rámci strany reprezentant toho starého režimu. Nic se nezmění a bude pokračovat fialovská ODS až do hořkých konců,“ myslí si Kaiser.Jsou vysokoškolské tituly ještě podstatné? A jak to dopadne s emisními povolenkami pro domácnosti?Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Zajímá ho, jak se v jídle zrcadlí mentalita a společenský vývoj. Na letošním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě stojí za sekcí Jídlo a doba, která nabídne na třicet snímků o stravování z dob socialismu. „Játra znamenala status, nebyla drahá ale nedostatková. Kdo je podával, dával najevo, že má dobré kontakty,“ vysvětluje ve Vizitce. V čem všem je jídlo kulturním fenoménem? A jak to, že obezita souvisela především s dojídajícími ženami? Ptá se Karolína Koubová.

V dnešní epizodě minutovek se Dominik Krampla a Patrik Martinec zaměří na lombardní úvěr a to, jak k němu přistupují naši klienti.Během rozhovoru představíme čtyři typické profily investorů – od těch, kteří lombardní úvěr odmítají, přes konzervativní a flexibilní přístup, až po dynamické klienty, kteří jsou ochotni podstoupit větší riziko. Dozvíte se také: * Kdy a proč lombardní úvěr využít * Jaké příležitosti přináší – investování v propadech, osobní účely, rychlá likvidita pro vlastní firmu či capital calls * Proč je klíčová edukace a hledání strategie, se kterou se klienti ztotožní

Ceny akcií, zlata i Bitcoinu lámou rekordy. Mnoho investorů proto váhá, zda teď vůbec začít investovat. Má smysl investovat i menší částky v době, kdy se zdá, že růst už nemá kam pokračovat? Pravidelné investice mohou být tím pravým řešením. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Jaká je momentální situace na celosvětovém investičním trhu? ✅ Jak může ovlivnit cenu aktiv soupeření USA s Čínou ohledně AI technologií? ✅ Jaké druhy portfolií lze v takovém případě zvolit? ✅ Jak si vybrat vhodné portfolio pro pravidelné investice a proč není vhodné podléhat impulzivním změnám? ✅ Jak funguje rozložení rizika mezi akcie, dluhopisy, zlato a Bitcoin? ✅ Jaká je momentální cena zlata? ✅ Proč je disciplína důležitější než načasování trhu? ✅ Jak si nastavit strategii, která přežije i propady a maxima? ✅ Má smysl začít investovat i v době historického maxima? A mnoho dalšího… Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Se svým nápadem pěstovat na střechách salát vyhrála soutěž na Technické univerzitě v Liberci. Start-up Salát na střeše chce dostat zeleň na střechy skladů a logistických center a zmírnit tak dopady zastavěných ploch. Jak se Tereza Nalezená k projektu dostala? „Zajímaly mě udržitelné způsoby, jak využít nevyužité plochy. A salát je jednoduchý na pěstování,“ říká. Které střechy jsou pro pěstování nejvhodnější? Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešním díle minutovek se Dominik Krampla a Patrik Martinec zaměřují na private equity – atraktivní investiční příležitost spojenou s nadvýnosy, ale také s jasnými riziky, o kterých se často příliš nemluví.

Černá Hora je jako turistická destinace známá hlavně díky přímořským letoviskům. Zajímavá místa ale najdete i ve vnitrozemí, kde je kromě vysokých hor taky největší jezero na Balkáně, rozlohou srovnatelné třeba s Prahou. Ze dvou třetin patří Černé Hoře a zbylá třetina sousední Albánii. Na Balkáně je známé díky svým velkým mokřadům, krásným výhledům na okolní hory i zajímavým rostlinám a živočichům.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešním díle minutovek se Pavel Černík a Dominik Krampla zaměří na jednu z nejčastějších otázek našich klientů: „Podle čeho vybíráte private equity fondy?“ Jedním z klíčových kritérií je investiční strategie fondu. Dnes se podíváme na tzv. platform strategii – způsob, jakým private equity fondy konsolidují trhy, budují silné platformy a dosahují dlouhodobého růstu. Ukážeme si příklady nejen ze světa private equity, ale i z prostředí velkých korporací a rodinných fondů. Dozvíte se: ✅ Co je platform strategie a proč je tak úspěšná ✅ Jak funguje v private equity vs. ve velkých korporacích ✅ Jaké výhody přináší investorům (nižší náklady, expanze, stabilita růstu)✅ Na co se díváme při výběru fondů (historie, zkušenosti, kvalita manažerů, stabilita týmu) Pokud vás zajímá, jak díky správné volbě investiční strategie dokáží fondy opakovaně přinášet nadvýnosy, tohle video vám dá jasný přehled.

Daliboru Cicmanovi patří v žebříčku nejbohatších Slováků pětatřicátá příčka. V seznamu, který sestavil magazín Forbes, se letos objevil poprvé. Muž, který stojí za fitness firmou GymBeam považuje umístění za čest a odměnu za svou práci. Značka GymBeam nevznikla z náhlého nápadu ani z osobní frustrace z chybějícího produktu na trhu. Na začátku byla analýza. „Když jsem firmu zakládal, jednoduše jsem si otevřel Excel a počítal,“ vzpomíná Cicman. „Zajímalo mě, která kategorie má ekonomický smysl. Zjistil jsem, že se zvyšuje životní úroveň a že lidé začínají více investovat do zdraví. To byl moment, kdy jsem se rozhodl.“ Jak se firmě podniká v rodném Slovensku a jak se jí daří obstát v konkurenčním boji? Proč založil Dalibor Cicman vlastní nadaci? Jak do byznysu zapojuje AI? A jak se podnikání promítlo do jeho vlastního zdraví? Nejen o tom je další díl Forbes byznys podcastu.

Kolem církve, ať kolem sborů, farností, nebo kolem jednotlivých osob často krouží lidé, kteří sledují, co a jak církev dělá. Zajímá je to. Častokrát toho třeba z nějaké dílčí oblasti vědí více, než křesťan patřící do určité církve. Znáte takové? Nebo naopak mezi sympatizanty patříte? I o tom je myšlenka na den.

Kabelky vznikají v Třebechovicích pod Orebem v české firmě Elega už desítky let. Zajímalo nás, jaké barvy a materiály jsou teď módní.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pondělní ráno se ponese v rytmu tance. Zastavil se za námi totiž tanečník a choreograf Jiří Bubeníček, který prozradil, že jako mladý nechodil do tanečních, za což se trochu stydí. Zajímavé je, že jeho rodiče byli akrobati a jezdili s cirkusem, takže Jiří se narodil v Polsku, protože zrovna v tu dobu tam jeho rodiči byli. Začal pak studovat i taneční konzervatoř, ale přiznává, že kdyby jeho profesorka neobjevila jeho tanec, tak by šel ve stopách svých rodičů. Prozradil také jaké to bylo, když rodiče jezdili s cirkusem a také zavzpomínal na natáčení slavného seriálu Cirkus Humberto. Poslechněte si celý rozhovor.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Začínali jsme s odřenýma ušima, ale věřil jsem tomu. Věřil jsem těm klukům, věřil jsem e-commerce, věřil jsem našim zaměstnancům,“ říká Michalis Katapodis, CEO ostravské firmy 3IT, která staví e-shopy na míru pro klienty, kteří už přerostli krabicová řešení typu Shoptet nebo Shopify.V další epizodě podcastu ROŽNI se ponoříme do světa e-commerce. Dozvíte se, jak vypadá „level 2“ v podnikání na internetu, kdy už firmám nestačí šablonový e-shop. Michalis otevřeně mluví o tom, co se stane, když vám odejde hlavní klient, jak postavili 3IT z popela a proč firma dlouhodobě drží loajální tým bez fluktuace.Povídáme si o klíčových milnících růstu, promyšlené firemní kultuře a přístupu k vedení lidí. Zjistíte, jaké tři pilíře si v 3IT hlídají, proč jejich zaměstnanci jezdí na víkendy pod širák a jak může malá firma konkurovat obřím agenturám rychlostí a důvěrou.

Tým dobrovolníků je tam pravidelně sčítá. Chtěli jste se někdy podívat do Středozemě? Fantastický svět elfů, trpaslíků a hobitů najdete na Novém Zélandu. Černá hora nenabízí turistům jen přímořská letoviska. Zajímavou přírodu má ale i ve vnitrozemí, kde je kromě vysokých hor taky největší jezero na Balkáně. I tam zamíříme s Lubicou Bergmanovou.

Tým dobrovolníků je tam pravidelně sčítá. Chtěli jste se někdy podívat do Středozemě? Fantastický svět elfů, trpaslíků a hobitů najdete na Novém Zélandu. Černá hora nenabízí turistům jen přímořská letoviska. Zajímavou přírodu má ale i ve vnitrozemí, kde je kromě vysokých hor taky největší jezero na Balkáně. I tam zamíříme s Lubicou Bergmanovou.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Most v ohni

Karl Ludwig Nessler. Právě tento muž ženám usnadnil péči o vlasy. Vděčíme mu totiž za vynález trvalé ondulace. Víte, že v minulosti se ve vlasech nosily třeba i celé mísy s ovocem nebo vázy s květinami? Zajímá vás, jak se s takovým účesem dalo chodit, nebo třeba spát? A co všechno a jak dlouho musela strpět Nesslerova modelka, na které trvalou zkoušel?Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešní případové studii se podíváme na příběh páru, který má nadprůměrný příjem, úspory i vlastní bydlení a na papíře vše, co by mělo naznačovat finanční pohodu. Přesto ale mají pocit, že nevydělávají dost a že jejich finance nemají pod kontrolou. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Reálný finanční příběh páru s vysokým příjmem. ✅ Jak se liší finanční chování podle výchovy a zkušeností. ✅ Proč mít záporný čistý majetek nemusí být katastrofa. ✅ Jak překonat strach z investování. ✅ Návrh jednoduchého investičního plánu a dalších možností. ✅ Jak se pár nakonec rozhodl. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

V Česku probíhají volby do Poslanecké sněmovny, které jsou prezentovány jako osudové, rozhodující. Není to ale sebeklam? Zajímají třeba už jenom naše oblíbené sousedy z Polska? „Moc ne. Ale to je rozdíl mezi Čechy a Poláky: zatímco Poláky na Češích zajímá široce pojatá kultura, kdežto politika nikoli, Češi v Polsku sledují spíše politiku než kulturu,“ říká politolog Maciej Ruczaj. Těmito, ale i dalšími svými slovy, v nichž popisuje aktuální dění v Polsku, překvapuje v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! oba své hostitele – bratry Jakuba a Lukáše Novosadovy.„Bohužel Česko je v posledních letech stranou zájmu polské politiky, a tím pádem i polských médií,“ pokračuje Ruczaj. To je dáno pohybem zahraniční polské politiky, která se nyní soustřeďuje na vztahy s baltsko-skandinávskou skupinou zemí. Proto se ostatně nový polský prezident Karol Nawrocki setkal za úvodní dva měsíce svého mandátu se zástupci baltských států už třikrát – dokonce s nimi konzultoval i svou cestu do USA za Donaldem Trumpem. „Severovýchodní linka je v tuto chvíli opravdu asi hlavní linkou polské regionální politiky, protože je vnímána jako region, kde je to reálně nejnapjatější, ale taky jako region, s kterým lze pracovat. Zatímco visegradská skupina je v hybernaci, bohužel.“Zároveň odklon od střední Evropy je dán také tím, že Polsko není s to navázat kloudné vztahy s Německem. Německo totiž je přesvědčeno, že má dost času se vyzbrojit a připravit na konflikt, zatímco Polsko si to nemyslí. „Polsko svou zahraničně-bezpečností politiku stavělo více než na NATO na bilaterálním vztahu s USA,“ vysvětluje Ruczaj a dodává, že polská strana nevnímá USA jako říši dobra, ale pragmaticky jako jediného partnera, který je schopen garantovat bezpečnost a zároveň je natolik vzdálený, že nebude vystavovat Polsko svým vlastním mocenským potřebám. Obzvlášť když je Amerika v situaci hledání sebe sama a své nové zahraniční doktríny. „Kvůli tomu všemu si Polsko chce pojistit partnerství s Amerikou. Proto byla první zahraniční cesta Nawrockého do Spojených států – a měla jediný cíl: přimět amerického prezidenta veřejně říct, že američtí vojáci z Polska neodejdou.“V dalších částech epizody se hovoří třeba o polsko-ukrajinských vztazích a o polské kampani a polském tlaku exhumovat mrtvé po masakru u Volyně a řádně je pohřbít. „Není takový požadavek teď, v průběhu války, nemravný? Nemělo by se počkat až po ní?“ ptá se Lukáš. „Problém je, že ukrajinská strana, i když deklaruje, že není problém toto vyřešit, pro to reálně třicet let nic nedělá. Až teď se zdá, že Ukrajinci začínají chápat, jak moc je to pro Polákydůležité. Což je dobře, protože empatii vůči sobě musí projevovat obě strany,“ kontruje Maciej. A dodává, že je důležité být k sobě vstřícní už proto, že oba státy mají velký společný zájem, a proto spolu musejí vycházet. I když třeba na postoji k banderovské Ukrajinské povstalecké armádě se patrně nebudou moci shodnout nikdy.Jaké jsou vztahy s ukrajinské vlády s novým polským vedením? Nenavykli jsme si příliš veškerou vinu za své problémy automaticky házet na Rusy? Nevymlouváme se na ně, aniž přemýšlíme, jak ti toho budou využívat? Ostatně přichází ruská propaganda s novými podněty, anebo jenom dovedně parazituje na našich vlastních slabostech? Aneb konečně podcast, který klade správné otázky.

Sněmovní volby jsou přede dveřmi a o vítězi voleb je plus mínus rozhodnuto. Zajímavější proto bude dolní část pomyslného pelotonu, která – paradoxně – může rozhodnout, jestli vítěz voleb bude skutečným vítězem voleb. Jinak řečeno, pokud se do sněmovny dostanou komunisté a motoristé, může to znamenat takové přerozdělení hlasů, že Babiš sice zvítězí větším počtem hlasů než v roce 2021, ale teoreticky může mít méně mandátů.I kdyby měl o pár poslanců více než před čtyřmi lety, bude se mu těžko vládnout, protože se bude muset opírat o nepřiznané koalice, které v sobě skrývají přinejmenším osm stran. Z jím haněné „pětikolky“ se přes noc může stát neřiditelná „devítikolka.“Nevíme, jestli Andrej Babiš četl volební program hnutí Stačilo nebo SPD, těchto sestav, které si hrají na Velkou říjnovou proletářskou revoluci, jak to zase ukázali během mítinku na pražském Hradčanském náměstí. Jejich Marxem je Petr Drulák, prodávající voličům obě politické strany jako komplexní vlastenecký produkt vhodný pro pravicového i levicového voliče. Leninem dezo hnutí je pak Daniel Sterzik a Stalinem, kterého se všichni bojí, ale zároveň se ho bojí i nepozvat na mítink, je Jindřich Rajchl.Svým lídrem si pak v posledních dnech udělali Miloše Zemana. Ten znovu ožil a je v té hře, která pro něj znamená skutečný obsah jeho života.

Pozdní mateřství – pro jedny odvaha, pro druhé nerozum. V tomhle díle si povídáme o matkách, které se rozhodly mít dítě později, klidně po čtyřicítce. Proč? Někdy za to může kariéra, někdy životní okolnosti, někdy prostě pocit, že „teď je ten správný čas“. Řešíme výhody, nevýhody, zdravotní realitu i společenský shaming, který se na ženy v pozdějším věku valí. A taky to, že „stará“ neznamená automaticky „mimo hru“.Zajímá tě víc? Sleduj: herohero.co/pindy

Jak pracovat se strachem, když máte v rukou miliardy?

Od chvíle, co jí dvourozměrná fotografie začala připadat plochá a omezená, ji přenáší do prostoru, kde se z ní stává objekt. Zajímá ji taky čas a život, který byl a už není a žije nadále v předmětech, které dosloužily. „Fascinuje mě naše touha konzervování a zároveň neúprosného času, který běží,“ říká ve Vizitce. Jak jí pomáhá scifi představovat si realitu jinak? A nakolik na nás technologie působí pozitivně? Ptá se Karolína Koubová.

Od chvíle, co jí dvourozměrná fotografie začala připadat plochá a omezená, ji přenáší do prostoru, kde se z ní stává objekt. Zajímá ji taky čas a život, který byl a už není a žije nadále v předmětech, které dosloužily. „Fascinuje mě naše touha konzervování a zároveň neúprosného času, který běží,“ říká ve Vizitce. Jak jí pomáhá scifi představovat si realitu jinak? A nakolik na nás technologie působí pozitivně? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Co mají společného Strakonice a Velikonoční ostrov? Víc, než čekáte. Ing. Pavel Pavel – technik a experimentální archeolog – popisuje cestu od dětských snů přes 12tunovou betonovou sochu moai ve Strakonicích až po pozvání Thora Heyerdahla na Rapa Nui, kde moai skutečně „rozešel“. Jak sehrát tým, nastavit pravidla a bezpečnost, a proč byl největší problém spíš technický a organizační než kulturní. A hlavně: proč bez výdrže (epimoni) nic z toho nevznikne.V duchu Epimoniacu hledáme přesah mezi Českem a zahraničím: paralely mezi malou ostrovní komunitou a českou zkušeností, sílu folklóru a sounáležitosti i lekci, že svět není dobré hodnotit „českýma očima “. Řeč přijde i na budoucí experiment s nasazováním pukao, na překvapivé vědecké objevy (mikroplasty, rapamycin) i na otázku, zda by Pavel dokázal na ostrově žít natrvalo. Epizoda o propojení kultur, trpělivosti a schopnosti hledat mosty mezi lidmi i kontinenty.Ing.Pavel PavelBuzzsprout - Let's get your podcast launched!Start for FREEDisclaimer: This post contains affiliate links. If you make a purchase, I may receive a commission at no extra cost to you.Support the show

Mladý tým – výhoda nebo nevýhoda?

Mluvit o penězích bývá pro páry těžší než o čemkoli jiném. Přitom právě finance patří k nejčastějším zdrojům hádek. Řešením je jednoduchý rituál – finanční rande, díky kterému získáte klid, jistotu a společnou vizi do budoucna. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Proč jsou finance jedním z nejčastějších zdrojů partnerských hádek. ✅ Proč je pro mnoho lidí snazší mluvit o sexu než o rodinném rozpočtu. ✅ Co je to finanční rande a proč by ho měl vyzkoušet každý pár. ✅ Konkrétní návod na první čtyři finanční rande (otázky, cvičení, tipy). ✅ Jak si nastavit systém financí, aby byl férový pro oba partnery. ✅ Praktické tipy, jak udržet tradici finančních rande dlouhodobě. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Soutěžní recept: Maminčin jablečný štrúdl od Lukáše Pařízka. Rada z etikety: Jak na pistáciové oříšky. Zajímavosti o pastiňáku.

Už  téměř třicet let píše o předvolebních kampaních a letos přišel s ojedinělým projektem Republika Příbram, první politickou reality show. „Politici nevěděli, do čeho jdou, s kým se potkají, o čem budou mluvit, kdo přijde, kdo se jich na co bude ptát,“ říká autor série Jiří Kubík.O  předvolební kampani a volbách psal Jiří Kubík poprvé v roce 1996. Ostrý souboj o premiérské křeslo spolu tehdy zrovna sváděli  Václav Klaus a Miloš Zeman.„Pozice novinářů je dneska horší. Řada politiků si vyzkoušela, že novináře nepotřebuje, že si komunikuje se svými voliči přes sociální sítě a  navíc, že se svými voliči sdílí i takovou tu averzi k některým  novinářům, společně sdílený názor na to, že novináři jsou nepřátelé lidstva,“ říká Jiří Kubík, který byl hostem posledního dílu podcastu  Mediální cirkus.Jiří Kubík začínal pracovat v novinách na začátku 90.let. Nejprve psal pro Lidové noviny, brzy ale přešel do MfDnes, kde vydržel až do roku 2013. Tedy do roku, kdy vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. V roce 2016 nastoupil do Seznam Zpráv, které pět let vedl.„Vzpomínám si, že když se třeba Václav Klaus dopustil svého času v devadesátých letech názoru, že novináři jsou nepřátelé lidstva, tak byť si myslím, že to řekl v určité nadsázce, vyvolalo to obrovský poprask. Jak si něco takového mohl dovolit, že novináři jsou důležitá součást demokratické společnosti,“ vypráví v Mediálním cirkusu Kubík a pokračuje:„Dneska vidím, že novináři a jejich role ve společnosti je sice pořád důležitá, ale stejně tak vnímám, že část veřejnosti si to nemyslí a část politiků  má pocit, že bez novinářů by jim bylo líp.“Pro letošní sněmovní volby se Jiří Kubík pustil do zatím nevyzkoušeného projektu, který asi nejlépe vysvětlí termín politická reality show.  Zástupce nejsilnějších stran vzal do pro ně nepříjemného prostředí ve středočeské Příbrami, kde minulé sněmovní volby dopadly podobně  celostátnímu výsledku.„Nikomu nechystáme žádné setkání s fanoušky, kteří ho budou plácat po ramenou a říkat, my vás budeme volit. To ať si provozují na svých mítincích, na svém Facebooku, tady se opravdu všichni dostali do nějakého konfliktu a někdo si s ním uměl poradit líp, někdo hůř,“ popisuje Jiří Kubík v  Mediálním cirkusu.„Pro mě tam byli lidi, u kterých si troufám říct, že jsou to profíci v politice a doukážou vybruslit i z mimořádně nepříjemné situace tak, že mají do jisté míry navrch. A někdo se ukázal spíš jako směšná figurka,  která když už neví, kudy kam, tak řekne lidem, vy mě stejně volit  nebudete, takže váš názor mě nezajímá,“ doplňuje bývalý šéfredaktor  Seznam Zpráv Jiří Kubík.Dokument Republika Příbram točil Kubík během jara a začátkem léta s dokumentaristy Vítem Klusákem a Filipem Remundou. Jednotlivé díly celé  série postupně najdete na Seznam Zprávách a můžete se k nim i vracet.„Třeba Jaroslav Foldyna v jednom dílu čelí ukrajinskému občanovi a  stejně tak se potkal s mladými lidmi, kteří absolutně neuznávají boj SPD s cizinci a s cizáky a chirurgy z dovozu. Tomio Okamura natáčení odmítl, Jaroslav Foldyna okamžitě souhlasil. Svoji přítomnost tam se snažil vydávat za přednost. A v tom bych mu dal zapravdu, protože Tomio Okamura tuhle odvahu nemá,“ říká Jiří Kubík.Jak se změnila novinářská práce před volbami? Jaké další výzvy novináře čekají? A jaká je budoucnost veřejnoprávních médií? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V hnutí STAN se už řadu týdnů šířila kritika volební kampaně s názvem Dobrá kampaň. Mnoha představitelům STAN se zdála nepolitická, nesrozumitelná a antimobilizační. Pravá panika nastala, když ve zpětném zrcátku uviděli Piráty, jak se k nim v průzkumech blíží. Proto svolali pod pražský most spojující Karlín a Holešovice setkání členů a příznivců, kde představili program a deklarovali své ambice.Podobně ambiciózně o dva dny později prezentovalo svůj program hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Na obou stranách bylo patrné, kam se za čtyři roky posunul hlavní názorový proud. Jeden okraj tvoří STAN, který se prezentuje jako strana nepopulárních opatření z Bruselu – typu Green Deal, ETS 2, Chat Control a zákazu aut se spalovacími motory. Druhý okraj obsadily SPD a Stačilo se svým požadavkem na referendum o vystoupení z EU a NATO. Mezi tím plavou všechny ostatní politické strany.Zajímavou pozici mají Piráti, kteří jsou dnes třetím voličským pólem. Jsou kritičtí k vládě i opozici a pokud se jim vydaří koncovka volební kampaně, mohou dosáhnout lepšího výsledku než STAN. Piráti se obrovsky našli v roli kontrolora moci. Když mají – ať už na centrální, nebo komunální úrovni – exekutivní pozice, není to dvakrát slavné. Jako kontroloři moci jsou však mistry nad mistry.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tak co, otepluje se klima nebo ne? Jak vnímáte letošní léto? Co si myslíte o proměně klimatu?Zajímala mne meteorologická data  a tak jsem požádal o rozhovor ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera.V hospodě se kdekdo může dohadovat jak chce. Ale záznamy počasí v dlouhých časových řadách jsou jasné a průkazné.Bavili jsme se také o tom, jak se dají předvídat přívalové srážky, tornáda, jak jsme na tom s pitnou vodou a co lze očekávat i v okolních státech. Povedou se brzy války o vodu? Jak se mění roční období? A dělá něco naše vláda, aby se připravila na přicházející změny? Anebo není proč, protože to jsou všechno jenom domněnky?Zvu Vás i k druhé polovině našeho povídání na https://herohero.co/petrhorky00:00 Nostalgie versus data.07:25 Klimatické scénáře a adaptační strategie.13:28 Bleskové povodně a funkce varovných systémů.22:08 Tornáda v Česku a limity předpovědí.Support the show

Investice do nemovitostí jsou v Česku stále populární. Mnoho lidí řeší, zda se ještě vyplatí kupovat investiční byt, když ceny jsou vysoko a měsíční cashflow vychází často záporně. Odpověď ale není černobílá – záleží na investiční strategii, časovém horizontu i vašich osobních preferencích. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Tři různé strategie investování do nemovitostí – spekulace, rekonstrukce, dlouhodobé držení. ✅ Reálný příklad koupě bytu 1+kk v Praze za 5,35 milionu Kč. ✅ Jak vypadá cashflow v prvních letech a proč může být záporné. ✅ Výpočet návratnosti po 10 letech a zhodnocení 13–14 % ročně. ✅ Jak funguje pákový efekt u hypotéky. ✅ Jaká rizika mohou investora potkat – od problémů s nájemníky až po ekonomické krize. ✅ Proč se náš klient pro koupi rozhodl, i když věděl, že bude prvních pár let doplácet. ✅ Jak zapadá investiční byt do širšího finančního plánu. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Ve výborné rozhovorové rubrice Brambora s vejcem jsme tentokrát telefonovali herci Adamovi Jourovi. Ten hrál například prince v pohádce Čarovné jablko. Během povídání se nám svěřil mimo jiné s tím, že spí na břiše a má rád hlazení. Zajímaly nás ale i odpovědi na klíčové otázky, zda ho bolí za krkem a jakou barvu má láska.

Sen o Lize mistrů zůstal mimo dosah Viktorie Plzeň, ale Evropskou ligu jistou má. A je to pro ni letos zjištění o to cennější, že se v úvodu sezony herně evidentně hledá, podává velmi nevyrovnané výkony a ztrácí zejména v lize.###01:37 První kolo Premier League16:54 Hradec Králové dostal další červenou kartu25:46 Jablonec je nyní nejsehranější český tým31:12 Slavia a Liberec se hledají45:36 Viktoria Plzeň postrádá Kalvacha55:38 Sázkařské okénko s FortunouNosiči vody se v nové epizodě podcastu věnovali pochopitelně i mnoha dalším tématům. Může mít Tomáš Souček ve West Hamu starosti se sestupem? Proč začal Liberec proti Spartě tak vlažně? A v čem jsou největší přednosti úspěšného týmu Jablonce? Zajímají vás odpovědi? Poslechněte si novou epizodu podcastu Nosiči vody.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Zatímco běžné zápisy jsou v dubnu, ředitel či ředitelka základní školy může po dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou, v tomto případě jde tedy primárně o ukrajinské děti, zápis až od 1. června do 15. července. Pozměňovací návrh Sněmovně předložila poslankyně ODS Renáta Zajíčková, podle které bylo cílem rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integrace. Právě tomu ale podle senátorů úprava brání. Považují ji za diskriminační s tím, že povede k segregaci a porušení práva na vzdělání a mezinárodní závazky Česka. Jak se k tomu staví ministerstvo školství? Jak by školy mohly situaci řešit? A proč se skupina senátorů obrátila na ÚS až nyní? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Markéta Plíhalová.

V dnešní době máme k dispozici věci, o kterých se dřívějším generacím ani nesnilo. Cestujeme, žijeme v komfortu, využíváme moderní technologie. Přesto se zdá, že naše celková spokojenost se životem zůstává na nízké úrovni. Proč? Co v podcastu uslyšíte: ✅ Proč porovnávání s ostatními snižuje naši spokojenost. ✅ Jak funguje hedonická adaptace a proč nám nové věci štěstí nepřinesou dlouhodobě. ✅ Praktické tipy na zvýšení životní i finanční spokojenosti. ✅ Proč sledování sociálních sítí zvyšuje riziko deprese. ✅ Jaký vliv mají emoce a média na investiční rozhodování. ✅ Které dovednosti vám skutečně pomohou k finančnímu klidu a růstu. A mnoho dalšího Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump oznámil na své síti Truth Social, že zavede 30procentní cla na dovoz zboží z Evropské unie. Zajímavé je sledovat domácí reakce. Obecně se má za to, že jako v jiných případech nejde o poslední slovo a že se spíš jedná o Trumpovu vyjednávací taktiku. Připomenu, že na začátku dubna Trump zavedl na zboží z EU 20 procent, den poté, co změna vstoupila v platnost, rozhodnutí odložil o 90 dní a reciproční sazbu většině zemí snížil na deset procent.