Podcasts about Zaj

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Politici a odborníci se přou kvůli rozhodnutí ministra školství zrušit povinnou angličtinu od první třídy. Podle kritiků Česko na výuku angličtiny rezignuje. Podle ministra a zastánců změny jde o správný krok. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).Povinnou výuku angličtiny od první třídy základních škol a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl zavést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který schválil koncem roku 2024 tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Školy měly začít učit angličtinu povinně v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně od září 2025.Nyní je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.Současný ministr Robert Plaga (za ANO) se rozhodl pro úpravy RVP. Tento týden oznámil ředitelům škol, že chce nechat na na nich, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí. Kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy se změny dotknou také výuky druhého cizího jazyka v základních školách, který nebude povinný, ale pouze povinně volitelný. Podle Plagy je důležité dosažení výstupní úrovně angličtiny v páté třídě. Názory rodičů, politiků, učitelů i expertů na vzdělávání se zatím různí. Někteří se obávají, že se zhorší dostupnost výuky cizích jazyků a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi nebo mezi regiony a velkými městy. Jiní odborníci ale upozorňují, že jde o rozumný krok, protože školy často nemají na výuku angličtiny už od prvních tříd kapacity.„Tohle nemůže být důvod. Takhle nemůžeme řešit problémy, když nejsou učitelé. Protože nejsou učitelé fyziky, také zrušíme fyziku? Z mého pohledu v tom hrají roli opravdu osobní vztahy mezi tehdejším ministrem a panem Plagou,“ reagovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) v Ptám se já.Zrušení povinné angličtiny ale i některé další kroky ministra školství označila poslankyně za „vendetu“. „Pro mě je druhá štace pana ministra velkým zklamáním. Myslím si, že i terén je velmi rozčarovaný, že očekávání byla veliká,“ řekla Zajíčková. Školy podle ní kromě zrušení povinné angličtiny od první třídy zaskočilo třeba škrtnutí financí na školní plavání, zrušení testování v pátých a devátých ročnících nebo ukončení testování kombinované výuky na základních školách. „Musíme vzdělávací systém přizpůsobit nové době. A změny, které se v současné době dělají, považuji za kosmetické, nezmění výrazně fungování toho systému. Děti jsou ve škole dlouho, máme přestárlé maturanty, pak máme i velmi dlouhé vysokoškolské studium,“ dodala poslankyně. „Jsem velmi ráda, že současný pan premiér Babiš hovoří o tom, že by se měla zkrátit základní škola. S tím jsem přišla já. Přišla jsem s návrhem reformy 8 + 2, 8 let povinně na na základce a dva roky na střední. Tuhle změnu musíme udělat.“Jak zlepšit výuku angličtiny v Česku? Jaký je Robert Plaga ministr po návratu na resort? A jak může vláda Andreje Babiše posunout české školství? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Toto video si pusťte kdykoli budete mít pocit, že je na vás svět nespravedlivý, anebo že nemáte jak dál. Můj host vám pomůže najít důvod pokračovat a najít smysl, k čemu to všechno je. Honza Tománek je světový šampion v triatlonu, několikanásobný Ironman. Bavili jsme se o přijetí vítězství i porážky. O přijetí neměnných cest osudu. Probrali jsme tréningové postupy, ale také jsme se dostali hloub, ke vzpomínkám na jeho úraz, po kterém přestal chodit. Zajímalo mne, jestli se setkal s řidičem, který zavinil onu nehodu a jak může vypadat takový rozhovor. Jak se pracuje s myšlenkami na co by kdyby. Honza necouvl před žádným tématem. Jeho příběh nabízí úžasný přístup, jak se sebrat a s tím, co máme, jít dál. Fakt neřešitelných je totiž doopravdy jenom málo situací. To je pro dnešek na volných platformách všechno. Vím, že tady se někdy část lidí na mne naštve, protože chce všechno zadarmo. Já těm nazlobeným docela rozumím. Taky se mi líbí, když někdo platí za mne. Ale zrovna dneska, právě s tématy, o kterých jsme se s Honzou Tománkem bavili, jsem vlastně moc rád, když je zdůrazněný prvek toho, že v životě zadarmo ve skutečnosti nikdo nedostaneme skoro nic. Pokud chcete rozhovor v plné délce a bez reklam, pojďte na můj kanál na Herohero - http://herohero.co/petrhorkyMůžete mi napsat reakci, názor na dnešního hosta, anebo třeba nějaký kousek vašeho příběhu. Budu moc rád. Díky a zdravím vás. Petr Horký 00:00 Když závod nejde dokončit13:00 Jet dál, protože chci18:45 Od nehody k Ironmanu a běžkám27:41 Světový titul a limitySupport the show

„Česko může velmi rychle růst. Máme šestou nejvíce diverzifikovanou ekonomiku na světě," říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, který 18 let vysvětluje složité ekonomické jevy jednoduše. Poslechněte si výjezdní epizodu podcastu ze setkání Patriotů MSK v Praze.Ve speciální epizodě ROŽNI se bavíme o dvou megatrendech, které přepisují pravidla podnikání: demografii a umělé inteligenci. Uslyšíte příběh rodáka z Orlové, který se dostal do top pater českého finančního sektoru. Dozvíte se, proč potřebujete metakognici, proč má Orlová 0,0 bodů v žebříčku kvality života a jak region ovlivňuje vzdělávací systém nebo rozpočtové určení daní.

Čtyřicet let krutovlády Muammara Kaddáfího, plukovníka smrti. O něm je další díl naší speciální série KATI o diktátorech s krví na rukou. Zajímavosti si o něm vyhledal a poví je Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyřicet let krutovlády Muammara Kaddáfího, plukovníka smrti. O něm je další díl naší speciální série KATI o diktátorech s krví na rukou. Zajímavosti si o něm vyhledal a poví je Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Novela stavebního zákona předložená koaličními poslanci má zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Podle odborníků ze stavebnictví je ale příliš komplikovaná a místy nesrozumitelná. Jak se k poslanecké novele staví Hospodářská komora? „Musí se vyvažovat zájmy a nemůžeme v tuhle chvíli říct, že jenom jeden z nich je ten nejdůležitější a všechny ostatní potlačit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu její prezident Zdeněk Zajíček.

Novela stavebního zákona předložená koaličními poslanci má zjednodušit a zrychlit stavební řízení. Podle odborníků ze stavebnictví je ale příliš komplikovaná a místy nesrozumitelná. Jak se k poslanecké novele staví Hospodářská komora? „Musí se vyvažovat zájmy a nemůžeme v tuhle chvíli říct, že jenom jeden z nich je ten nejdůležitější a všechny ostatní potlačit,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu její prezident Zdeněk Zajíček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyřicet let krutovlády Muammara Kaddáfího, plukovníka smrti. O něm je další díl naší speciální série KATI o diktátorech s krví na rukou. Zajímavosti si o něm vyhledal a poví je Jaroslav Bílek, politolog se specializací na autoritářské režimy z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Herečka Michaela Lohniská. Nositelka slavného hereckého jména spojila největší část svého hereckého života s libereckou činohrou. Jak vypadala cesta studentky střední sklářské školy v Železném Brodě k herectví, jaký byl její otec, režisér a herec Václav Lohniský, a setkala se s ním někdy před filmovou kamerou? Zajímavé vyprávění Michaely Lohniské si můžete poslechnout hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentům mluvčí Vít Kolář.„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.Šetření s prezidentem„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců má dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohlet chci udělat, protože se mi to hrozně zdá sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech. Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga, a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.Prezident glosátor„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři  ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelnatých výroků,“ říká jeho mluvčí.Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný - o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám, samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech, nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčený o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář. Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformace kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zajímavosti zpod redakčního stolu: strakapoudi, mamuti, dinosauři a indiánské jazyky (4:38) – Procházka červnovou oblohou (17:58) – Co víme o pyramidách, 1. část (23:14)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Já jsem spíš krizový manažer než eventový manažer. Event je jednoduchý, to umí dělat každý, ale vypořádat se s okolnostmi, které nevycházejí podle plánu, to je ta adaptace," říká Adam Kubala, který vede volejbalovou asociaci IVVAa projekt UniBasket. Z Ostravy orchestuje mezinárodní volejbalové turnaje pro veterány a univerzitní basketbalovou ligu, kam chodí tisíce diváků.V další epizodě podcastu ROŽNI se bavíme o tom, jak z amatérského nápadu party kamarádů vyrostla organizace, která pořádá turnaje pro 150 týmů z 32 zemí, proč se ten samý zážitek nedá jen tak okopírovat a jak se z univerzitního basketu dá udělat show v americkém stylu — s DJem, soutěžemi o ceny a vyprodanou halou.Dozvíte se, proč Adam radši zdražil startovné, jestli se z Ostravy stává město pro sportovní eventy a co je na celém event managementu vlastně to úplně nejtěžší.

Říká, že výzva je všechno, co právě dělá, a že pro novináře je důležitá pokora. Mým hostem je moderátor a novinář Jiří Václavek. Zajímá mě úsměv i hlasitý smích ve studiu i v životě a taky momenty, kdy se člověk neubrání slzám, momenty, ve kterých dochází trpělivost něco vysvětlovat, a taky způsob, jak se lze postavit lži.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Říká, že výzva je všechno, co právě dělá, a že pro novináře je důležitá pokora. Mým hostem je moderátor a novinář Jiří Václavek. Zajímá mě úsměv i hlasitý smích ve studiu i v životě a taky momenty, kdy se člověk neubrání slzám, momenty, ve kterých dochází trpělivost něco vysvětlovat, a taky způsob, jak se lze postavit lži.

Projekt domu z poddaszem użytkowym. Kilka lat temu zaproponowałem Wam pewną zabawę. Architekt Artur Tomaszek przygotował projekt koncepcyjny domu, a potem zebraliśmy Wasze uwagi i komentarze. Na ich podstawie poprawialiśmy projekt aż do momentu, w którym układ stał się możliwie najbardziej dopracowany. Całą historię projektu znajdziecie w pierwszej części cyklu: Projektujemy dom! (część 1). – To, co na początku było zabawą, przerodziło się w tworzenie projektów na podstawie których możecie wybudować swój dom. Do tej pory powstały 2 projekty domów modelowych: dom parterowy o powierzchni 135 m² oraz dom parterowy o powierzchni 105 m², które wybudowało już kilkadziesiąt osób. Projekty znajdziecie na stronie www.domymodelowe.pl Czas na kolejny projekt. To dom z poddaszem użytkowym. Kilka założeń: Prosta, energooszczędna bryła o dachu dwuspadowym o kącie nachylenia 35°. Dom ogrzewany pompą ciepła lub gazem. Wentylacja mechaniczna z odzyskiem ciepła (rekuperacja). Brak ścian nośnych wewnętrznych. Poniżej rzuty projektu, a pod nimi dodatkowe informacje. PARTER PODDASZE Kilka informacji: Schody można wydzielić ścianką lub otworzyć na salon powiększając wizualnie jego przestrzeń. Gabinet na parterze może służyć jako sypialnia seniorów lub pokój gościnny. Poddasze ma 2 pokoje dziecięce oraz oddaloną od nich sypialnię rodziców. W skosach zaaranżowano pralnię oraz garderobę. Łazienka na poddaszu z doświetleniem, wanną oraz prysznicem. Ścianka kolankowa ma wysokość 140 cm w stanie wykończonym. Ponieważ wszystkie ściany wewnętrzne są działowe, można przenieść spiżarkę na drugą stronę kuchni albo zrezygnować z niej, aby powiększyć kuchnię. A co z garażem? Dom ma być ekonomiczny w budowie, a koszt wykonania 1 m² garażu jest zbliżony do kosztu wykonania 1 m² powierzchni mieszkalnej. Jeżeli jednak chciałbyś dom z garażem, to nie ma problemu – wystarczy porozmawiać o tym z projektantem adaptującym. Wejście z garażu może prowadzić przez pomieszczenie techniczne. Trzeba jednak pamiętać, że w takim rozwiązaniu łazienka straci okno. O projektach modelowych rozmawialiśmy także w podcaście „Dylematy budowlane”. Zapraszam do oglądania: https://blog.poradnik-budowlany.com/podcast/Dylematy_budowlane_158.mp3 Jak Wam się podoba taki projekt? Pozdrawiam, Sławek Zając kontakt@poradnik-budowlany.com Artykuł Dom tani w budowie. Projektujemy dom! (część 4). pochodzi z serwisu Blog Budowlany: Jak się wybudować i nie zwariować.

Pocity stresu a frustrace z vlastních financí zažívá v dnešní době mnoho lidí. Když se řekne finanční plánování, většina z nás si představí nudné tabulky a omezování se. Jenže úspěšná správa financí není jen o suché matematice, ale především o naší psychice. V této případové studii se podíváme na příběh devětadvacetiletého Adama, kterému i přes nadprůměrný příjem mizely úspory pod rukama. Ukážeme si, jak odhalit nevědomé finanční zlozvyky, jak přepsat destruktivní nastavení mysli a jak pomocí jednoduché metody "biče" vybudovat solidní finanční rezervu a získat vytoužený vnitřní klid. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Proč máme tendenci před sebou i před partnerem vědomě či nevědomě snižovat své skutečné výdaje. ✅ Detailní rozbor finančního archetypu Avoider (Vyhýbač) a jak s ním pracovat, aby vám neutíkaly peníze mezi prsty. ✅ Jak přesně funguje psychologický mechanismus "odměňování se" za těžkou práci a jak z tohoto začarovaného kruhu ven. ✅ Návod na hlubokou práci s vlastními finančními scénáři (deep work), která vám pomůže přepsat staré bloky z dětství. ✅ Proč je nahrazování finanční rezervy kreditní kartou nebezpečná iluze a jak se této závislosti bezpečně zbavit. ✅ Konkrétní tipy, jak technicky nastavit metodu "biče" a do jakých konzervativních nástrojů peníze na začátku posílat. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Je to fér? Kdo, kdy a co s tím může udělat? Pomohlo by omezení víceletých gymnázií? A je na místě změnit podobu maturit nebo přijímacích zkoušek na vysoké školy? Diskutují Jan Berki, místopředseda výboru pro vzdělávání, mládež a sport ze STAN, Miroslav Krejčí, místopředsedseda výboru pro vzdělávání, mládež a sport z Motoristé sobě, Robert Plaga, ministr školství za hnutí ANO a Renáta Zajíčková, místopředsedkyně výboru pro vzdělávání, mládež a sport z ODS. Moderuje Tomáš Pancíř.

V tomhle díle Lascivní.cz podcastu se vracíme k Joan von Brook - spoluzakladatelce Subspace studia, známé riggerce a taky modelce. Rozhodně umí mluvit o provazech tak, že z toho není „návod“, ale živá disciplína se vším, co k ní patří = řemeslo, emoce, bezpečí, komunita i tlak na výkon.Navazujeme na náš starší rozhovor (pokud si ho chcete připomenout, je tady: https://www.lascivni.cz/rozhovory/joan-von-brook-bondage-lektorka/) a hned na začátku si dáme co se od minula změnilo. Jaký „aha moment“ Joan došel až časem, jak se proměnil její způsob učení a co už dneska po lidech nechce „protože se to přece musí umět“. Zajímá nás i to, kdo na workshopy chodí častěji než dřív - a jak poznat, že byl workshop fakt dobrý, ne podle aplausu, ale podle toho ticha, koncentrace a signálů v místnosti.Hodně prostoru dáme bezpečnosti, hranicím a souhlasu. Prakticky, ne obecně. Joan má zkušenost i s tím, když se věci nepovedou (nervy, zranění, realita těla), takže řešíme, kde lidi bezpečnost „odkývou“, ale reálně ji nemají zvládnutou, jak učit vázané říkat STOP i ve stresu nebo studu. Jak vypadá dobrý pre-talk a jaké chyby riggerů nejčastěji vedou k nepohodlí či problémům. A taky co by měl mít rigger po ruce - nejen nástroje, ale i postup a mindset, když se něco začne kazit.Otevíráme i linku, která je v komunitě citlivá a přitom častá - muži, kteří chtějí být vázaní ženami. Kde je hranice mezi kinkem a tím, že si někdo plete workshop s erotickou službou? Jak nastavit pravidla tak, aby se ženy-riggerky cítily bezpečně a nebyly automaticky sexualizované? A co poradit ženám, které chtějí začít vázat muže, ale bojí se očekávání okolí nebo toho „nároku“, který se někdy plíživě objeví.Vedle toho nás baví i „sexy“ část, která je překvapivě řemeslná. Neboli rozdíl mezi umět uvázat a umět vést zážitek, jestli Joan učí víc přes dril nebo přes hru a jaký mýtus o shibari jí bere nejvíc energie vyvracet. A kdy naopak říká studentům „tohle ještě nedělej doma“ – a proč.Nakonec jdeme do toho, proč vázání vlastně tak láká. Jak umí provaz vyrobit intimitu i bez erotiky. A co si z toho lidi můžou přenést do běžného vztahu, jak pracovat s dojetím, třesem nebo „vypnutím“ vázaného člověka. Plus co je pro Joan známka dobrého konce scény.A protože Joan není jen „lektorka“, ale i člověk uprostřed komunity, dáme i pohled z backstage - rozdíl mezi vázáním pro publikum a pro prožitek. Co publikum nevidí a je to 80 % práce, jak se vyrovnává s tlakem „být pořád dobrá“… a jak do toho všeho promlouvá i osobní život a to, co jí bondage dává mimo kink.Kam dál:https://www.instagram.com/joan_von_brook/https://subspacestudio.czCelý díl (1 hodina a 39 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Mrkněte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

Hostem Hrotcastu byl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. A mluvilo se o rostoucí byrokracií, přeregulovanosti Evropské unie i ztrátě podpory pro podnikání. České firmy podle něj čelí stále větším překážkám a stát zapomíná, kdo vytváří prosperitu země. „Prosperita této země nevzniká na úřadech ani v legislativních procesech. Vzniká ve firmách, aktivitami podnikatelů a prací jejich zaměstnanců,“ říká Zajíček. Podle něj politici často berou fungování firem jako samozřejmost, zatímco na podnikatele dopadá stále více regulací a administrativních povinností.Šéf komory upozornil, že hlavně menším podnikatelům dochází síly: „Podnikatel se s tím musí nějak vypořádat. Ale jednou mu dojdou síly a řekne si: já už na to nemám,“ uvedl. Varoval také, že mladší generace už často nechce přebírat rodinné firmy. „Vidí, co všechno museli jejich rodiče absolvovat, a říkají si: mám tohle zapotřebí?“ Zajíček kritizoval i přístup Evropské unie k regulaci. Podle něj Evropa místo skutečného zjednodušování často přidává další pravidla. „Evropa nezjednodušuje, nesnižuje počet regulací. Nebo přinejmenším ne tempem, které bychom potřebovali,“ řekl. Ostrou poznámku přidal i k unijním antibyrokratickým balíčkům: „Tam, kde Evropě ujel vlak, přicházíme s omnibusy.“Velkým tématem rozhovoru byla také infrastruktura a pomalé povolování staveb v Česku. Dlouhé odklady dopravních projektů podle Zajíčka znamenají přímé hospodářské škody. Jako příklad zmínil pražský okruh. „Kdyby Praha měla dávno postavený vnější okruh, utratili bychom dramaticky méně peněz."

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

Existuje seznam invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů, které mají významný dopad na přírodu evropských zemí. V roce 2015 vznikl první seznam, vloni byl počtvrté aktualizovaný. Zajímá vás, o které živočichy se jedná?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Srdce kultivuje mysl a mysl pomáhá srdci,“ říká herec Martin Myšička, když mluví o tom, jak se v něm celý život potkává analytické myšlení, herectví, intuice i potřeba něco skutečně dělat. Vystudoval fyziku, pak DAMU, dlouhé roky je spojený s Dejvickým divadlem a přiznává, že v sobě od začátku nese napětí mezi analytickou myslí a potřebou být na jevišti svobodný. „Dojít k té spolupráci je takové moje celoživotní výzva,“ říká. Mluví o herectví, závisti, známých rolích i o tom, že herec je pořád trochu závislý na tom, jestli se někomu hodí. „Když takhle mi něco uteklo, zpětně se na to podívám, tak se mi otevřel čas a prostor na jiné věci,“ říká k profesním příležitostem, které nepřišly. Zároveň odmítá jednoduché poměřování. Podle něj je rozdíl mezi tím chtít být nejlepší a chtít být výborný. „Když bude primární hodnota být nejlepší, tak to může být jenom jeden. Ovšem když budu chtít být výborný, tak můžeme být výborní všichni,“ říká. Myšička se v rozhovoru dostává i k politice, veřejné debatě a tomu, proč mu vadí, že lidé často nechtějí hledat řešení, ale vyhrát. „Všichni chtějí zvítězit, ale nechtějí najít to nejlepší řešení,“ říká a dodává, že podobné mechanismy vidí nejen u politiků, ale i v běžných vztazích. Zajímá ho eristická dialektika, manipulativní debatní triky i to, jak snadno se místo skutečné diskuze objeví nálepky, urážky a snaha protivníka porazit. „Slovo je čin,“ říká k tomu, že svoboda projevu podle něj neznamená říkat cokoli bez odpovědnosti. V debatě se vrací i k veřejnoprávním médiím, demokracii a otázce, proč se ve společnosti tak málo hledá průnik. „Proč nejsou pořady typu pojďme najít klidné řešení? Nebo co nás spojuje?“ ptá se. Myšička mluví i o meditacích, holotropním dýchání, ale i o umělé inteligenci. Vnímá ji jako mocný nástroj, ale zároveň jako něco, co neumí ochutnat jablko ani prožít okamžik. Právě AI podle něj může lidem připomenout, že člověk není jen soubor informací. „Být člověk je ještě něco jiného,“ dodává. Co je podle něj nenahraditelné? Proč bude živé setkání možná čím dál vzácnější? A dá se o mužství, ženství, politice i duchovních otázkách mluvit bez nálepek a potřeby zvítězit? Pusťte si celý rozhovor.

Slyšeli jste o Nadačním fondu Pink Bubble? Jeho výkonnou ředitelku Martinu Mecerovou vyzpovídala studentka VŠEM Natálie Zalužanská a vy se díky tomu můžete seznámit nejen se začátky Pink Bubble, ale dozvíte se například také, koho a jak tento nadační fond podporuje. Zajímá vás, jak se veřejnost staví k neziskovým organizacím, případně jak můžete i vy sami pomoci? Poslechněte si velmi příjemný rozhovor a nechte se inspirovat, jak se i vy můžete zapojit a pomoci jedné z "bublinek".

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Objevil neexistující mluvčí exhejtmana Michal Haška, popisoval kauzy Pavla Blažka i Vratislava Mynáře. A teď dostal Novinářskou cenu. „Náš koníček je odhalování ruského vlivu v Česku,“ říká investigativní reportér Lukáš Valášek.„Je fajn zpráva pro českou demokracii, že novinařina, která hodně lidí štve, se tady dá dělat tak, že se člověk nebojí každý den o svůj život nebo svých blízkých,“ vypráví novinář Lukáš Valášek, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Spolu s kolegyněmi Adélou Jelínkovou a Christine Havranovou vyhrál cenu za nejlepší audiovizuální investigativní počin. Tím se za loňský rok stala jejich podcastová série Putinovi vlci o motorkářském gangu, za kterým se často skrývají ruské vlivové operace.„Byla to několikaměsíční práce, která začala relativně nevinným poznatkem o tom, že šéf české pobočky Nočních vlků v Česku provozuje nevěstinec. To nám přišlo komické. Noční vlci se jako všichni národovci často zaštiťují rodinnými hodnotami a do toho tedy takový byznys,“ líčí reportér.Motorkářský gang Noční vlci je jedna z důležitých vlivových složek ruského režimu, jejím čestným členem je i Vladimír Putin.„Postupně jsme zjišťovali, že záběr českých Nočních vlků je mnohem širší než jen nevěstinec a že to nese rysy v podstatě ruské vlivové operace, která se snaží pronikat do různých oblastí,“ popisuje Lukáš Valášek.Jako investigativní reportér se Valášek dlouhodobě zaměřuje právě na popisování ruských vlivových operací, na dezinformační scénu a také na operace Číny.„Česko má štěstí, že klíčové instituce ruskému vlivu doteď odolávaly. Uvidíme, jestli se to v následujících letech nezačne měnit. Teď spíš narážíme na určitou míru lhostejnosti. Rusové se tady snaží dělat hybridní operace, ale ve spoustě případů s tím nikdo moc nedělá,“ shrnuje své zkušenosti.Novinařině se Lukáš Valášek věnuje přes deset let a stihl posbírat už celou řadu cen. Poprvé na sebe výrazně upozornil, když v roce 2016 odhalil neexistující mluvčí tehdejšího jihomoravského hejtmana za ČSSD Michala Haška.V posledních letech hodně popisoval kauzy exministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka a jeho zapojení do neprůhledných obchodů s městskými byty v Brně. V létě 2022 pak s kolegyní Adélou Jelínkovou Pavla Blažka nachytal v hospodě s Martinem Nejedlým, tehdejším velmi kontroverzním poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana.Je nebezpečné je dělat v Česku investigativní novinařinu?  Jak snášet útoky politiků? A mají novináři psát články postavené na únicích z policejních spisů? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jedním z největších kyberútoků z loňského roku byl ten na společnost Jaguar Land Rover v Británii. Na měsíc došlo k ochromení výroby aut a ztráta činila v přepočtu více než padesát miliard korun. „Zajímavé je, že vůbec nevíme, co se vlastně stalo. Jaguar Landrover nevydal žádnou oficiální zprávu, s kým bojovali a proč se to stalo. Navíc chvíli před útokem uzavřeli smlouvu s Tata Consultancy Services za 800 milionů liber, jejíž součástí bylo i cyber security – takže udělali všechno pro to, aby se jim něco takového nestalo,“ podotkl Marian Kulhavý, obchodní ředitel společnosti GAPP System, v diskusi o kyberbezpečnosti, kterou HN uspořádaly na začátku května.

Początek XVII wieku w Anglii. Katoliccy spiskowcy podkładają trzy tony prochu w piwnicach Westminsteru w przeddzień inauguracji Parlamentu. Chcą zabić nowego króla Jakuba i powrotu starej wiary w Anglii. Plan zostaje udaremniony, spiskowcy powieszeni, przez wiele miesięcy tą sprawą żyje Londyn. Jakub I od dawna ma obsesję na punkcie walki z czarownicami, satanizmem, magią, wywoływaniem duchów. Pisze nawet na ten temat rozprawę pt. „Demonologia”. William Shakespeare ze swoją trupą przechodzi pod mecenat króla i pisze sztukę, której celem propagandowym jest piętnowanie królobójstwa i czarów, a także popularyzacja mitu założycielskiego Stuartów, których przedstawiciel właśnie połączył Anglię i Szkocję w unii personalnej. Jednak „Makbet” to nie jest historyczny ani polityczny komentarz do współczesności. Ta sztuka to jeden z najbardziej skomplikowanych psychologicznie dramatów Shakespeare'a: opowieść o zbrodni, ambicji i opętaniu dwojga małżonków zniewolonych obietnicą, która prowadzi ich do katastrofy. To studium zbrodni, w której centrum stoi dwoje kochających się ludzi, z których żadne nie jest jednoznacznie złe. To tragedia męża, który osuwa się w zbrodnię i żony, która go do niej popycha. Shakespeare zadaje pytania o naturę zła, o granice determinizmu i wolności wyboru. Ta filmowa realizacja „Makbeta” jest hołdem złożonym tekstowi dramatu. To on stanowi podstawę inscenizacji i determinuje jej formę. Widz uczestniczy w performatywnym czytaniu sztuki, aktorzy są przekazicielami myśli i poezji Szekspira, słowa – ich treść, rytm, brzmienie – tworzą fundament spektaklu. Oryginalna przestrzeń dźwiękowa buduje napięcie i nastrój, wyodrębnione ze scenicznej ciemności postaci przenoszą widza w świat Szekspirowskiego dramatu. Opis na podstawie wstępu i komentarza Anny Cetery-Włodarczyk w: William Shakespeare, „Makbet”, Wydawnictwa Uniwersytetu Warszawskiego, 2022. Przekład - Piotr Kamiński Redakcja naukowa przekładu – Profesor Anna Cetera-WłodarczykKrzysztof Stelmaszyk – Makbet Małgorzata Zajączkowska – Lady Makbet Andrzej Grabowski – StarzecMateusz Rusin – Posłaniec, Zjawa, Malcolm, Seyton, MacduffProducent - Dariusz RosiakReżyseria – Paweł ZiemilskiZdjęcia – Mateusz Wajda PSCMontaż – Filip DziubaMuzyka - José Manuel Albán JuárezOperatorzy kamer - Krzysztof Mieszkowski, Mateusz WajdaAsystenci kamery – Jakub Turek, Maksymilian Łobaczewski, Tobiasz RomaszkanOświetlacze – Dariusz Nidziński, Paweł PiernikDźwięk – Krzysztof SalawaUdźwiękowienie – Kris Wawrzak Korekcja barwna – Magdalena Nizel Grafika – Marta KacprzakWspółpraca na planie – Agata Chodyra, Zuzanna RosiakSprzęt zdjęciowy – MX35 Camera RentalDziękujemy marce Cocciné za wsparcie finansowe spektaklu.Właścicielem praw do obrazu i dźwięku w tej realizacji jest Dariusz Rosiak. Odtwarzanie publiczne bez zezwolenia zabronione. © Dariusz RosiakRozdziały:(02:20) Scena 2: Takie podszepty sił nadprzyrodzonych…(03:55) Scena 3: Glamisem jesteś i Cawdorem. Będziesz…(09:30) Scena 4: Gdyby się mogło stać – i na tym koniec…(16:04) Scena 5: Czy mnie wzrok myli, czy to nagi sztylet…(19:30) Scena 6: Co ich upiło, to mnie pokrzepiło…(26:10) Scena 7: Przez siedemdziesiąt lat, które pamiętam…(28:14) Scena 8: Nie powiesz, że to ja! Kto z was to zrobił…(31:50) Scena 9: Kciuk mnie swędzi, wniosek z tego…(36:10) Scena 10: Odkąd Jego Królewska Mość wyruszył w pole…(40:48) Scena 11: Jak tam królowa, gadaj…(42:58) Scena 12: Seyton! A, jesteś. Czego, durniu mleczny…(45:38) Scena 13: Ten las przed nami – tak! To Las Birnamski…(46:40) Scena 14: Sztandary nasze wywiesić na murach…(51:24) Scena 15: Nie mam jak uciec, do pala przykuty…(54:35) Scena 16: Chwała ci, Królu, bo dziś jesteś królem…

Čeká vás zásadní životní změna a nejste si jistí, zda ji finančně ustojíte? Ať už jde o nové bydlení, příchod miminka nebo změnu kariéry, existuje způsob, jak si vše prověřit dříve, než se nové pravidla stanou realitou. Říkáme tomu rozpočet nanečisto. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Co přesně je rozpočet nanečisto a kdy se do něj pustit. ✅ Návod, jak simulovat zvýšení nákladů na bydlení a pokles příjmů na rodičovské. ✅ Proč je důležité si nový rozpočet otestovat v reálném životě dříve, než změna nastane. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Naše země je doslova posetá poutními místy. Jedno z nich se nachází na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje, v Petřkovicích, které jsou součástí Starého Jičína. Říká se mu Petřkovické Lurdy a jeho historie sahá až do roku 1888. Zajímavostí je, že i v dobách tuhého komunismu se tady scházeli lidé a snažili se ho zvelebit.

Naše země je doslova posetá poutními místy. Jedno z nich se nachází na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje, v Petřkovicích, které jsou součástí Starého Jičína. Říká se mu Petřkovické Lurdy a jeho historie sahá až do roku 1888. Zajímavostí je, že i v dobách tuhého komunismu se tady scházeli lidé a snažili se ho zvelebit.

Už skoro měsíc má Radiožurnál nového moderátora - letitou tvář veřejnoprávního rozhlasu Lucii Výbornou totiž v pořadu Host Radiožurnálu vystřídal populární televizní moderátor Libor Bouček. „Je to za odměnu,“ říká.Když začátkem února oznámila Lucie Výborná, že po dvaceti letech končí v Českém rozhlase, vypadalo to, že veřejnoprávní médium bude jen těžko shánět adekvátní náhradu. Jenže omyl - už po pár týdnech oznámili, že pořad Host Radiožurnálu bude moderovat zkušený, ostřílený a známý Libor Bouček.„Radiožurnál považuji za výkladní skříň toho klenotu jménem Český rozhlas. Host Radiožurnálu si za ty dvě dekády díky Lucii a díky Honzovi (Jan Pokorný, pozn.red.) vybudoval jistou svébytnost. Přijde ti na hodinu vnučka Tomáše Bati a ty máš možnost si s ní povídat, což je pro člověka, kterého zajímá svět kolem, za odměnu,“ popisuje Libor Bouček, který byl host posledního dílu podcastu Mediální cirkus.„Dneska tam byl hodinu Mojmír Hampl a já jsem předstíral, že se vyznám v ekonomii. Je to fakt pestré a člověk se cítí strašně svobodně, protože není pod bezprostředním tlakem čísel a nepotřebuje jenom člověka, který má pozornost na sociálních sítích. Můžeš si povídat s někým, kdo něco dělá s láskou a přijde ti zajímavý. Vlastně mi to připomíná podobnou míru svobody, jako mám v Inkognitu,“ popisuje moderátor.Přemrštěná příprava škodíLibor Bouček je tváří především televizní skupiny Prima. Moderuje pořad Inkognito a show Máme rádi Česko. Po startu zpravodajské stanice CNN Prima News byl moderátorem ranního vysílání Nový den, z něj se ale už stáhl. Později se objevoval ve zpravodajských speciálech po významných volbách, ani tomu už se ale nevěnuje.„Příprava na rozhovory v Rozhlase je náročná. Včera jsem nevysílal a chystal jsem se tak, že jsem měl hodinu a půl volna na konferenci jednoho mobilního operátora. Tam jsem si prošel, jakým způsobem na to jít a co bych vlastně od Mojmíra Hampla chtěl slyšet. Před usnutím jsem si prolítl základní věci. A dneska jsem si dal ještě refresh ráno, když jsem parkoval před Rozhlasem, nějakých pětadvacet minut. Takže to jde,“ vypráví moderátor, který je pověstný svým extrémním pracovním vytížením. A pokračuje:„Myslím, že moderátor by neměl přicházet s přemrštěnou přípravou, protože pak může působit přechytralý.“Libor Bouček byl dlouho i radiovým moderátorem. Moderoval na Evropě 2 nebo na Frekvenci 1. Mezi hvězdy moderátorského showbyznysu ho vystřelila reality show Vyvolení. Věnuje se i dabingu, moderuje konference a velké sportovní akce. Naposledy třeba mistrovství světa v krasobruslení v Praze.„Reality show už nedělám, nejsem starý, ale tohle už patří mladší generaci. Doma jsem v Inkognitu, které je pravidelnější než Máme rádi Česko. Ale jak říkám, mě baví zprostředkovávat emoce,“ vykrucuje se z otázky, co nejraději dělá.Bouček všechny své aktivity několik let díky CNN Prima News propojoval i s novinařinou. Kromě ranních vysílání moderoval speciály k českým sněmovním volbám, volbám amerického, českého či slovenského prezidenta.„Žánry to jsou odlišné, ale ten řemeslný přístup je velmi podobný jako k hokeji v O2 aréně. Musíš pochopit, pro koho vysíláš, projdeš si, co jsou highlighty, které dokáží vzbudit emoci. Zároveň musíš být u prezidentského speciálu neutrální a být spíš pozorovatel,“ popisuje Bouček své pojetí moderátorského řemesla.Co Libora Boučka nejvíc baví? Co by chtěl ještě dělat? A byl by ochotný stát se tváří Českého rozhlasu v boji za zachování koncesionářských poplatků?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na jaké finanční otázky se tentokrát podíváme? Kam uložit finanční rezervu, jak reagovat na poklesy akcií, proč nás ovlivňuje porovnávání s ostatními nebo jestli má smysl platit za soukromé školy. Témata z praxe, konkrétní situace i pár nepříjemně upřímných pohledů na to, jak o penězích skutečně přemýšlíme a kde děláme zbytečné chyby. Co v podcastu uslyšíte ✅ Kde a jak držet železnou finanční rezervu. ✅ Proč jsou poklesy akcií dobrou zprávou pro dlouhodobé investory. ✅ Jak funguje porovnávání s ostatními a jak ho zastavit. ✅ Praktický příklad, jak vyřešit nespokojenost s penězi v domácnosti. ✅ Jak rozdělení peněz do „obálek" mění vnímání financí. ✅ Co říkají studie o vlivu škol vs. genetiky na výsledky dětí. ✅ Proč mohou být soukromé školy přeceňované. ✅ Jak funguje realita bank u hypoték a úrokových sazeb. ✅ Proč je důležité mít jasný cíl investování. ✅ Co ukazují reálné příběhy z LinkedInu o financích. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Rozhovor s fotografem Radimem Kolibíkem o tom, jak funguje každodennost na nejslavnější rallye světa. Spí se vůbec někdy? Je v táborech někdy ticho? Kolik km musí posádky urazit terénem, než vůbec dorazí na start? Existuje ještě duch Dakaru, kdy si i soupeři pomáhají, anebo už je to všechno jen show a peníze?Fotograf Radim Kolibík na Dakar 2026 nepřijel závodit. Přijel zjistit, co poušť udělá s člověkem. Po boku týmu Aleše Lopraise během jeho dvacáté účasti projel 8 500 kilometrů krajinou, kde prach zalézá pod kůži a ticho má váhu. Nešlo mu jen o cíl. Zajímalo ho, co se děje mezi startem a dojezdem.Fotil závodníky, techniky, ale i místní lidi. Jejich portréty. Klid, hrdost a přirozenost v zemi, která Dakar přijala s obrovskou profesionalitou.Rozhovor v plné délce najdete na mém herohero - http://herohero.co/petrhorky. Jestli vás podobně jako mne po tomto povídání popadla touha jet se na slavný závod podívat osobně, pak se omlouvám…inu dakarský bacil je nakažlivý…Odkazy:Web Radima Kolibíka - http://www.kolibik-foto.czSupport the show

Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ivana s Alešem z rubriky Brambora s vejcem tentokrát ve svém příjemně chaotickém pořadu telefonovali skladatelce a zpěvačce Kláře Vytiskové. Ta před pár dny vyhrála hudební cenu Anděl pro nejlepší sólovou interpretku. Zajímali jsme se tedy i o to, co s touto trofejí udělala.

No słuchajcie, już trzeci raz w tym tygodniu uniknęliśmy III Wojny Światowej. Powoli staje się to nudne. Chociaż prezydent Trump w zasadzie nie daqje powodów do nudy. A to napisze, że “zginie cała cywilizacja, później, że Iran ma otworzyć tę je…ą cieśninę, albo będą żyć w piekle. Chwała Allachowi. Chwała Allachowi, tak napisał. Później, jako chrześcijanin, z resztą jakaś pani biskup protestancka nazwała Trumpa Jezusem, stojąc na balkonie, znaczy nie ta pani biskup stała, ale Trump, obok typa przebranego za zająca wielkanocnego, który mówił, nie typ przebrany za zająca mówił, ale Trump o wojnie w Iranie i bombardowaniu. Zając milczał. Trochę zamieszania z tym wszystkim. Tu Pan Jezus z martwych wstaje, a ten o wojnie. I ja myślę, że to wszystko przez te amerykańskie zwyczaje wielkanocne. Bo gdyby Trump był w Polsce, był polskim katolikiem, wszystko wyglądałoby inaczej. Pomalował by se jajka, by jajka osiągnęły stan pisanek, zaniósł przyjemny koszyczek do kościoła do poświęcenia, zjadł w niedzielę na śniadanie pyszny żurek z jajkiem i białą kiełbasą, kawałek boczku, prawda, kawałek szynki, dobre pieczywo, zakąsił żurek zimną wódeczką, albo ciepłą, jak kto woli, zakończył kawałkiem sernika lub makowca, to od razu byłby w bardziej, radosnym, pokojowym nastroju...

Konflikt między światem osobistych doświadczeń, a społecznymi scenariuszami jest iście hamletowski. Dlatego właśnie odkładam czaszkę na półkę. Często mam wrażenie że trzeba się jakoś „opowiedzieć”. W wieu sprawach. Zająć stanowisko wobec tradycji, w sytuacji w pracy, czy przy okazji newsa politycznego, lub w ogóle - wobec oczekiwań jakiś/gdzieś/czyichś. Zbiorowy rytm wyznacza kierunek. Te kierunki pokazują jak się powinno wypoczywać, świętować, pracować, albo jak chorować (pokornie!). Tej wiosny wybieram wyjście poza te ramy.Nawet podcast wychodzi mi z podcastowych ram. Tym razem to audioesej, który ma działać jak hamulec. Kiedy pogoda wzmaga senność, a ciało po prostu zmusza do zwolnienia, głowa wcale nie musi „nadrabiać”. Może po prostu być sobą (głowo-sobą) - w kropce nad „i”. A to wielce istotne"i" - ono ustawia w kolejce wydarzenia życia i.... no właśnie. I nic nie musi się wydarzać w kolejności.A co się dzieje, gdy odmawiamy uczestnictwa w gotowych scenariuszach?Zostaw znak w komentarzu,że rozumiesz w czym rzecz. ;) Dzięki.Oczywiście są „efekty uboczne” także tych decyzji, które bywają ożywcze jak chłód rwącej rzeki.Zatem by kompletnie uciec od schematu - w finale tego nagrania jest piosenka – także spoza społecznego scenariusza. I wplotłam jeszcze w tę mini opowieść afrykańską modlitwę.Zapraszam do świata tej kropki nad "i" .Howgh!#slowmedia #esej #podcast #święta

Zajímalo mne, jaké jsou možné scénáře vývoje dnešního světa. Jedna věc je, nakolik sledujeme současné podivné dění na celé planetě, ale druhá věc je, kam to směřuje? Co se z toho může všechno vyvinout? Můžeme se poučit? Nabízí se nějaká pozitivní katarze? Nejde mi o hru na věšteckého mistra. Zajímá mne, jaké mohou být scénáře dalšího vývoje.Toto není snadné téma, a tak jsme velice rád, že si udělal čas špičkový analytik mezinárodního věhlasu.Michal Smetana je docent na Institutu mezinárodních studií FSV UK, ředitel univerzitního výzkumného centra excelence Peace Research Center Prague (PRCP) a vedoucí Experimental Lab for International Security Studies (ELISS). Dříve byl rovněž hostujícím výzkumníkem na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, Stockholmském institutu pro výzkum míru (SIPRI) a Frankfurtském institutu pro výzkum míru. Kromě toho všeho je také letošním lauerátem prestižní vědecké ceny Neuron.Rozhovor byl velmi zajímavý a analýza docenta Smetany je cenná. Jsem zvědav co budete říkat vy!Kdybyste chtěli slyšet, jak na situaci a možný vývoj současného světa pohlíží psychoterapeut Pavel Špatenka, poslechněte si jej zde: https://www.buzzsprout.com/admin/681515/episodes/18297914-lekar-a-psychoterapeut-pavel-spatenka-doba-ktera-vytahuje-dobro-i-zlo-jak-tomu-rozumet 00:00 Poměry ve světě.16:26 Kde hrozí další střet?20:51 Ruská invaze na Ukrajinu.Zbytek více než 70 minutového rozhovoru obsahuje navíc tyto kapitoly:34:01 Útok USA na Írán.52:50 Jakou roli hraje Čína?59:20 Slábne Amerika?01:02:48 Role Evropské unie ve světovém dění.Pustit si je můžete na mém kanálu na Herohero - http://herohero.co/petrhorkySupport the show

Zvolení Andreje Babiše a jeho návrat do křesla premiéra je skvělá věc z hlediska mého byznysu, říká stand-up komik Luděk Staněk. Jeho oblíbenec mezi ministry je ale Petr Macinka, jeho paradovat je totiž nejtěžší.„U Andreje Babiše funguje Trump efekt. Lidi baví sledovat, co ten člověk zase udělal a řekl. Takže z tohoto ohledu je to skvělé, ale nemyslím si, že je to věc jenom současné vlády,“ říká host nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus Luděk Staněk. „Už posledních 10 let sledujeme něco, čemu říkám tiktokizace politiky. Tedy přechod politiky a politických vyjádření na sociální sítě. Což s sebou nese všechny ty neuvěřitelné komediální efekty jako jeden politik se sklenicí čokolády, politička převlečená za hranolku v 61 letech! Potom je strašně vtipné, když lidi (v politice) uvažují podobně, že to asi funguje. A začnou dělat to samé. Ale to už je potom opravdu panoptikum.“Jak se za takové situace dá dělat z politiků legrace? „Nejradši si dělám legraci samozřejmě z Filipa Turka. To je tak bizarní, že máte dojem, že jste za pět měsíců od voleb vystřílel skoro všechno,“ glosuje Staněk současnou vládu a pokračuje:„Můj oblíbenec teď je Petr Macinka. To, jakým způsobem je schopný vás iritovat svým chováním, nebo tím, jak vystupuje, tou arogancí, to se musíte občas vydýchat než vymyslíte vtip, protože v té první reakci vás napadne spousta opravdu zlých věcí. A to nechcete. On je opravdu výzva, jeho je strašně těžké parodovat. U něj totiž už některé jeho vlastnosti proti originálu v podstatě nejdou přehnat.“Měli bychom se vracet k bizárůmLuděk Staněk se v showbyznysu a médiích pohybuje 30 let. Řídil časopisy jako Rolling Stone nebo Esquire, pracoval na Nově i v několika vydavatelstvích. Jeho nejvýraznějšími počiny z poslední doby jsou internetový satirický pořad Události Luďka Staňka, kde denně komentuje aktuální dění, nebo stand-up komediální výstupy s novinářem Milošem Čermákem.„Kdybych chtěl dělat skeč, jak Petr Macinka na tiskové konferenci mluví s novinářem, tak si nedokážu představit, že by to fungovalo jako vtip, aby on byl v tom skeči komediálně ještě arogantnější, než opravdu je, a měl ještě slišťejší obličej než má,“ směje se dvaapadesátiletý komik a provokatér Staněk.Ten politiku komentuje a glosuje v podstatě neustále, sám ale říká, že už přemýšlel o tom, zda se na ni nedívat i jinak.„Možná by bylo daleko zábavnější a důležitější vracet se a připomínat věci, protože  kumulace bizárů je strašná. Než se honit za každodenní absurditou, tak se zastavit a říkat: ‚Hele, ministr životního prostředí opravdu sedí ve vedlejší kanceláři nebo že ministerstvo kultury je z půlky obsazené ministerstvem sportu.‘“Proč ho baví hádky na sociálních sítích? Provokuje v diskuzích rád a záměrně? A jak vidí budoucnost placených podcastů v Česku? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Reprezentační pauza přinesla i do Druhé ligy spoustu změn a nových dramat!

Představte si, že se zítra probudíte a na účtu máte jednu miliardu korun. Co byste udělali jako první? Tahle otázka není o penězích, ale o svobodě, smyslu a vašem skutečném nastavení. Jednoduché mentální cvičení odhalí rozdíl mezi tím, co si myslíte, že chcete, a tím, co vás doopravdy naplňuje. Co v podcastu uslyšíte ✅ Proč je otázka „co bych dělal s miliardou" silnější než jakákoli finanční analýza? ✅ Jak se lidé dělí podle svého vztahu k penězům a co to znamená pro jejich život? ✅ Co říkají výzkumy o vztahu mezi příjmem a spokojeností? ✅ Rozdíl mezi tím, co si myslíme, že chceme (Level 1), a tím, co chceme doopravdy (Level 2)? ✅ Co se stane, když zmizí finanční stres a materiální potřeby jsou naplněné? ✅ Jak souvisí peníze, smysl života a vnitřní naplnění? ✅ Proč může vést dostatek peněz k nudě? ✅ Jak velkou část „ideálního života" můžete začít žít už dnes? A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

„Zodpovědnost za náš osud dnes leží vlastně výhradně na nás. Zajímá mě, jaké to má důsledky. A ty nemusí být vždy pozitivní,“ tvrdí sociolog a autor knihy Osamělí hrdinové Pavel Pospěch. Můžeme si všichni splnit své sny když se budeme dost snažit? A jaké důsledky má důraz na individualitu v politice?

Zajęci różnymi rzeczami nie dostrzegamy innych rzeczy. Na przykład Umeboshi nie dostrzegamy. To błąd. Sekret długości życia Japończyków, szczególnie na Okinawie. Wątroba ci podziękuje. Tak piszą w Internecie. Wątroba ci podziękuje, a ty powiesz jej proszę. Pomagają w trawieniu, dostarczają przeciwutleniaczy i wspierają organizm w walce z chorobami cywilizacyjnymi. Umeboshi to przysmak wywodzący się z Japonii, należący do kategorii tsukemono. O czym tu dalej dyskutować. Można kończyć felieton i zatańczyć do piosenek Skowrona, na hasło Złowacki w Internecie. To klasa sama w sobie, znaczy umeboshi, nie piosenki Skowrona. Owoc rajski to przy umeboshi pestka. Łapią dowcip – owoc, pestka. Chcę się upewnić, że dotarło. Umeboshi z kategorii tsukemono powstaje z owoców drzewa Prunus mume, wulgarnie zwaną japońską śliwką. Niedojrzale owoce soli się, fermentuje, suszy na słońcu co daje małe, pomarszczone owoce o bardzo kwaśnym i słonym smaku. Takie brzydkie i niedobre...