Podcasts about slova

Tento díl minutovek patří Janu Sušánkovi. Po letech budování předal roli CEO Lukášovi Krchňákovi a firma Sušánka & partneři vstupuje do nové fáze svého vývoje.

Ministr obrany za SPD a místopředseda vlády Jaromír Zůna nesmí navštívit Ukrajinu, kam byl pozván svým protějškem. Nesmí se ani vyjadřovat k zahraničním otázkám. Proč hnutí SPD drží vlastního zástupce ve vládě zkrátka a kam to povede? „Nevnímám snahu SPD si toto prosadit na Andreji Babišovi (ANO) i ve svých řadách jako šťastnou. Není jasné, kde jsou hranice,“ říká pro Interview Plus Aleš Michal, odborník na politický extremismus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ján 1,14-18 14 To Slovo sa stalo telom a prebývalo medzi nami a my sme videli jeho slávu, slávu, akú má od Otca jednorodený Syn, plný milosti a pravdy. 15 Ján vydal o ňom svedectvo a volal: „To je ten, o ktorom som povedal: ‚Ten, čo prichádza po mne, je predo mnou, lebo bol prv ako ja.‘“ 16 Z jeho plnosti sme my všetci prijali, a to milosť za milosťou. 17 Zákon bol totiž daný skrze Mojžiša, no milosť a pravda prišli skrze Ježiša Krista. 18 Boha nikto nikdy nevidel. Jednorodený Boží, ktorý je v lone Otca, nám ho zjavil. Slovo stalo sa telom. Ježišov príchod na svet ohlasoval nielen Ján Krstiteľ, ale aj ďalší proroci. Niektoré uši ich proroctvá počúvali, iní si naopak uši zapchávali. Ale dar spásy, ktorý nám Pán Ježiš priniesol, navždy zostane drahou milosťou. A to by sme si mali uvedomovať, duchovne sa vzdelávať a neopúšťať kresťanské spoločenstvo, lebo generácia našich detí zabudne na Boha. Raz sa zhromaždili svätí otcovia a prorokovali o poslednom pokolení. Jeden z nich, naplnený Božou mocou, povedal: „My, čo ešte doposiaľ plníme Božie zasľúbenie a príkazy – budeme zachránení. Ale tí, čo prídu po nás, už len ojedinele budú praktizovať vieru. A tí, čo prídu po nich? Ľudia toho pokolenia opustia cesty Božie a stratia vieru v Boha. Rozmnoží sa neprávosť a ochladne láska. Príde však na nich veľké pokušenie, a ktorí sa navrátia k Bohu, budú zachránení. Tí, ktorí zabudnú na Syna Božieho – zahynú!“ Nezabudnime preto na Božiu milosť v Ježišovi Kristovi, z ktorej sme všetci prijali svoju záchranu. Modlitba: Ďakujeme, Pane Bože, za Tvoje slovo, ktorým povstalo všetko. V ňom bol život, a život bol svetlom ľudí. V tom svetle vidíme Syna Božieho, ktorý prišiel k nám, aby nás zachránil. V pravde Tvojho slova chceme kráčať v dobrom aj v zlom, až kým sa nevrátime domov, do nebeskej vlasti. Amen. Pieseň: ES 652 Autor: Ľubica Kopincová Hospodin povedal Mojžišovi: „Lebo si získal Moju priazeň a poznám ťa podľa mena.“  2.Mojžišova 33,17 Pevný Boží základ stojí a má túto pečať: Pán poznal tých, čo sú Jeho. 2.Timotejovi 2,19 Izaiáš 63,7-14 • Modlíme sa za: Iliašovce (TaS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes vidím slávu vteleného Slova plného milosti a pravdy v mojom osobnom živote? Čo pre mňa znamená prijímať z Kristovej plnosti milosť za milosťou v každodenných výzvach? Ako môžem chrániť svoju vieru a spoločenstvo pred ochladnutím lásky v mojej generácii? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Jak jednat, když mezi křesťany dojde k neshodám a sporům? Apoštol Pavel kárá korintské věřící, že jsou ochotni se obrátit na světské soudy a jako řešení nabízí na jedné straně ochotu raději strpět křivdu, a současně s tím i úkol církve pomáhat lidem spory řešit.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Rage bait. AI Slop. Parasocial. Znáte ta slova? Teď už jo – jsou to slova roku! Co znamenají? Kdo je vybral? A proč jim ne každý hnedka rozumí? Téma pro socialní antropoložku Marii Heřmanovou, která teď působí na University College of London. Ptá se Matěj Skalický.

Rage bait. AI Slop. Parasocial. Znáte ta slova? Teď už jo – jsou to slova roku! Co znamenají? Kdo je vybral? A proč jim ne každý hnedka rozumí? Téma pro socialní antropoložku Marii Heřmanovou, která teď působí na University College of London. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rage bait. AI Slop. Parasocial. Znáte ta slova? Teď už jo – jsou to slova roku! Co znamenají? Kdo je vybral? A proč jim ne každý hnedka rozumí? Téma pro socialní antropoložku Marii Heřmanovou, která teď působí na University College of London. Ptá se Matěj Skalický.

Paralelno sa zvaničnom posetom slovačkog predsednika Bačkom Petrovcu, protest jednog broja meštana. U Skupštini Grada Beograda rasprava o budžetu za narednu godinu, odbijeni predlozi odbornika opozicije da se raspravlja o Generalštabu i kampu pristalica vlasti.

Koroški Slovenec in eden izmed najpomembnejših srednjeevropskih likovnikov našega časa Valentin Oman je dopolnil 90 let. Življenje je posvetil umetnosti slikanja, v kateri je z grafičnimi postopki in z inovativnimi likovnimi intervencijami razvil izviren slog. Pomembno je sooblikoval sodobno avstrijsko slikarstvo. Pustil je globok pečat na številnih sakralnih objektih, pa tudi na posvetnih stavbah. Omanov osrednji motiv je že od nekdaj človek. Njegove fragmentirane podobe človeških figur so nedoločljive, nejasne in večplastne, tako pa namerno puščajo prostor gledalčevi domišljiji. Njegova praksa je usmerjena v postopek sam, pri katerem upošteva lastnosti materialov in se z njimi poigrava. Zanj so značilni plastenje, večkratno obdelovanje, odtiskovanje in uporaba medijskih podob ali umetnostnozgodovinskih referenc. Ob umetniškem ustvarjanju je tudi politično angažiran, poznan je kot borec za pravice koroških Slovencev in človek dejanj. V svojem najnovejšem delu dvojezične krajevne napise, simbol boja koroških Slovencev za svoje pravice, uliva v bronaste stebre, ki so in še bodo postavljeni v javni prostor na avstrijskem Koroškem. Za to delo sam pravi, da je nekaj najboljšega, kar je naredil kot umetnik do zdaj. Z Valentinom Omanom se je pred dnevi, ob odprtju nove razstave Križev pot: Ukrajina / Bližnji vzhod v Koroški galeriji likovnih umetnosti v Slovenj Gradcu, pogovarjala Urška Savič. Gre za zadnjo razstavo v ciklu Omanovo leto, s katerim so se muzejske ustanove v Sloveniji, Avstriji in na Slovaškem poklonile umetniku ob njegovem jubileju. Foto: Dobran Laznik

Rage bait. AI Slop. Parasocial. Znáte ta slova? Teď už jo – jsou to slova roku! Co znamenají? Kdo je vybral? A proč jim ne každý hnedka rozumí? Téma pro socialní antropoložku Marii Heřmanovou, která teď působí na University College of London. Ptá se Matěj Skalický.

Koroški Slovenec in eden izmed najpomembnejših srednjeevropskih likovnikov našega časa Valentin Oman je dopolnil 90 let. Življenje je posvetil umetnosti slikanja, v kateri je z grafičnimi postopki in z inovativnimi likovnimi intervencijami razvil izviren slog. Pomembno je sooblikoval sodobno avstrijsko slikarstvo. Pustil je globok pečat na premnogih sakralnih objektih, pa tudi na posvetnih stavbah. Omanov osrednji motiv je že od nekdaj človek. Njegove fragmentirane podobe človeških figur so nedoločljive, nejasne in večplastne, tako pa namerno puščajo prostor gledalčevi domišljiji. Njegova praksa je usmerjena v postopek sam, pri katerem upošteva lastnosti materialov in se z njimi poigrava. Zanj so značilni plastenje, večkratno obdelovanje, odtiskovanje in uporaba medijskih podob ali umetnostnozgodovinskih referenc. Ob umetniškem ustvarjanju je tudi politično angažiran - poznan je kot borec za pravice koroških Slovencev in človek dejanj. V svojem najnovejšem delu dvojezične krajevne napise, simbol borbe koroških Slovencev za svoje pravice, uliva v bronaste stebre, ki so in še bodo postavljeni v javni prostor na avstrijskem Koroškem. Za to delo sam pravi, da je nekaj najboljšega, kar je naredil kot umetnik do zdaj. Z Valentinom Omanom se je pred dnevi, ob odprtju nove razstave Križev pot: Ukrajina / Bližnji vzhod v Koroški galeriji likovnih umetnosti v Slovenj Gradcu pogovarjala Urška Savič. Gre za zadnjo razstavo v ciklu Omanovo leto, s katerim so se muzejske ustanove v Sloveniji, Avstriji in na Slovaškem poklonile umetniku ob njegovem jubileju. Foto: Dobran Laznik

"Psal jsem vám ve veliké stísněnost a se sevřeným srdcem, s mnoha slzami, ne proto, abyste byli zarmouceni, ale abyste poznali, jak veliká je moje láska k vám," dává nahlédnout do svého nitra apoštol Pavel, když věřící z korintské církve vyzývá, aby vyvrhli hřích ze svého středu. Zcela nový pohled na kázeň v církvi nabízí výklad z 5. kapitoly listu Korintským, který posílá kazatel Jiří Hurta.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Koroški Slovenec in eden izmed najpomembnejših srednjeevropskih likovnikov našega časa Valentin Oman je dopolnil 90 let. Življenje je posvetil umetnosti slikanja, v kateri je z grafičnimi postopki in z inovativnimi likovnimi intervencijami razvil izviren slog. Pomembno je sooblikoval sodobno avstrijsko slikarstvo. Pustil je globok pečat na številnih sakralnih objektih, pa tudi na posvetnih stavbah. Omanov osrednji motiv je že od nekdaj človek. Njegove fragmentirane podobe človeških figur so nedoločljive, nejasne in večplastne, tako pa namerno puščajo prostor gledalčevi domišljiji. Njegova praksa je usmerjena v postopek sam, pri katerem upošteva lastnosti materialov in se z njimi poigrava. Zanj so značilni plastenje, večkratno obdelovanje, odtiskovanje in uporaba medijskih podob ali umetnostnozgodovinskih referenc. Ob umetniškem ustvarjanju je tudi politično angažiran, poznan je kot borec za pravice koroških Slovencev in človek dejanj. V svojem najnovejšem delu dvojezične krajevne napise, simbol boja koroških Slovencev za svoje pravice, uliva v bronaste stebre, ki so in še bodo postavljeni v javni prostor na avstrijskem Koroškem. Za to delo sam pravi, da je nekaj najboljšega, kar je naredil kot umetnik do zdaj. Z Valentinom Omanom se je pred dnevi, ob odprtju nove razstave Križev pot: Ukrajina / Bližnji vzhod v Koroški galeriji likovnih umetnosti v Slovenj Gradcu, pogovarjala Urška Savič. Gre za zadnjo razstavo v ciklu Omanovo leto, s katerim so se muzejske ustanove v Sloveniji, Avstriji in na Slovaškem poklonile umetniku ob njegovem jubileju.

Evropski voditelji so se ponoči na vrhu Evropske unije v Bruslju dogovorili, da bodo Ukrajini za prihodnji dve leti namenili novo posojilo v višini 90 milijard evrov. Za posojilo pa ne bodo jamčili z zamrznjenim ruskih premoženjem, o čemer so se pogajali v minulih tednih, ampak s skupnim evropskim proračunom. Podpora Unije za financiranje Kijeva sicer ni enotna, saj Madžarska, Češka in Slovaška pri posojilu ne bodo sodelovale. Premoženje ruske centralne banke ostaja zamrznjeno. V oddaji tudi o tem: - Državni zbor o interpelaciji zoper ministra za delo Luko Mesca, ta očitke zavrača. - Težave Zdravstvenega doma Maribor zaradi odhodov zdravnikov specialistov. - Pristojni opozarjajo na nevarnosti uporabe pirotehničnih sredstev za ljudi in živali.

Obilježavajući 50 godina postojanja SBS-a u kreiranju galerije onih posebnih Bosanaca i Hercegovaca koji su svojim radom, kreativnošću i entuzijazmom ostavili traga u zajednici, razgovarali smo sa gospodinom Ibrom Suhopoljcem iz Sydneya, pjesnikom, radijskim urednikom, nekad redovnim kolumnistom magazina Bosna, i uopšte, kreativcem koji više od dvije decenije oblikuje kulturni život bosanskohercegovačke zajednice u NJW.

Hříchy v sexuální oblasti, které nacházel apoštol Pavel v korintské církvi, byly výrazné a do očí bijící. Není ale moudré zaměřit se jen na jednu oblast. Je toho ale mnohem víc, od čeho je třeba se oddělovat, aby čistota křesťanů ukazovala na Boží dílo proměny. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V Bratislavi na Slovaškem je tamkajšnje veleposlaništvo skupaj z Združenjem SLO SLO organiziralo tradicionalno letno srečanje Slovencev in prijateljev Slovenije združeno s praznovanjem slovenskega državnega praznika, dneva enotnosti in samostojnosti. Srečanja se je udeležilo približno 80 udeležencev, združili so ga s prihodom Miklavža, ki je obdaroval 15 pridnih otrok. Veleposlanik dr. Stanislav Raščan je pozdravil navzoče in jih nagovoril ob prazniku. Zahvalil se je tudi glavnemu organizatorju rednih letnih srečanj Slovencev na Slovaškem Borutu Meršaku, predsedniku Združenja SLO SLO in lektorici slovenščine dr. Saši Vojtech Poklač. Veseli so bili, da se je letošnjega srečanja udeležil tudi poveljnik slovenske enote v NATO mednarodni brigadi v Leštu stotnik Blaž Primc. Bil je v uniformi slovenske vojske in poleg Miklavža glavna atrakcija za otroke. Na veleposlaništvu so po uradnem programu postregli s tradicionalno slovaško božično zeljnato juho kapustnico in slovenskim vinom ter sokovi za otroke. Večina udeležencev se je še dolgo zadržala v prijetnem druženju in pogovoru.

Jak porozumět významu slov apoštola Pavla, kterými vyzýval korintskou církev, aby s hříšníky neměla nic společného? Vždyť sám Pán církve, Ježíš Kristus, se ve svém pozemském životě s hříšnými lidmi stýkal. O síle Božího působení, které dokáže nejen vylepšit, ale zcela změnit člověka přemýšlí kazatel Jiří Hurta při studiu textu z 5. kapitoly 1. listu Korintským.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Skrátený záznam prednášky na tému: „Vo svetle Slova a v Duchu milosti.” Prednášajúcim je kaplán Katolíckej univerzity a Univerzitného pastoračného centra v Ružomberku, verbista Milan Toman. Prednáška sa uskutočnila 20. novembra 2025 v priestoroch Expozície Ikony v Žiline.

Tělo, skrz které prosvítají kosti i vnitřnosti. Nápisy jako „Nechte mne zemřít doma“ nebo „Požíračka dětí“. Taková díla vystavuje katedra arteterapie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Kolekci nazvanou Když slova nestačí vytvořili děti a teenageři hospitalizovaní v českobudějovické nemocnici.Všechny díly podcastu Dobré odpoledne z Českých Budějovic můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umělá inteligence je všude. Je středem nekonečných diskuzí, jestli je užitečná nebo přímo nutná. Když vezmu v potaz tu nejjednodušší inteligenci, uloženou v našich mobilech, připadá mi jako nezbytná. Všechny díly podcastu Rozhlasový sloupek můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K fatálnímu selhání jednotlivce nebo i celého společenství nedochází naráz, zničehonic. Vede k němu nenápadná cestička dílčích kompromisů a neochoty postavit se vlastnímu chtění. Začíná v maličkostech a dokáže se rozbujet jako kvas, který prokvasí celé těsto. Výzva apoštola Pavla „odstranit starý kvas", kterou napsal do korintské církve, se tedy stává naléhavým voláním ke každému z nás.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Zjistit až 140 informací o sobě pomocí DNA testů od Chromozoom

Proč slovo „rozverný“ zní jako víření křídel a co má slovo „sveřepý“ společného s lopuchem? Poslechněte si příběhy slov, která cizince překvapují a nám připadají samozřejmá.

Proč slovo „rozverný“ zní jako víření křídel a co má slovo „sveřepý“ společného s lopuchem? Poslechněte si příběhy slov, která cizince překvapují a nám připadají samozřejmá. Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Báseň je ze sbírky Na konci země, vydalo nakladatelství Václav Petr v roce 1939, čtu z výboru Nejsem hoden, vydalo nakladatelství Virgo Art v roce 2019.Podpořit činnost Poetického klubu můžete na➤ https://www.poetickyklub.cz/podporanebo na Ko-fihttps://ko-fi.com/poetickyklubnebo na Forendors ➤ https://www.forendors.cz/poetickyklubPodcasty „Báseň na každý den“ a „Poetický klub“ poslouchejte na Spotify, Apple, Google, YouRadio, České Podcasty nebo Audiolibrix.Domovská stránka podcastu je na ➤ https://www.poetickyklub.czOdebírejte novinky Poetického klubu do e-mailu ➤ https://www.poetickyklub.cz/novinky-poetickeho-klubu

Apoštol Pavel ve svém prvním listu instruoval duchovně nepříliš zdravé společenství křesťanů v Korintu ohledně konkrétního případu přetrvávajícího hříchu. Na první pohled velmi tvrdá slova ukrývají cíl a naději - aby byl duch zachráněn. Pohled, který jde dál - až k pevné jistotě Boží věrnosti, můžete zkoumat s kazatelem Jiřím Hurtou.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

#339 – Autotelefon-Autorätsel: Welche Autohersteller produzieren aktuell (bzw. schon bald) in der Slowakei? Heute sind wir geografisch unterwegs und Paul-Janosch berichtet von seinem Besuch im 80.000-Einwohner-Städtchen Žilina. Dort rollt neben dem Kia Sportage auch der EV4 vom Band; demnächst gesellt sich noch der EV2 dazu. Außerdem sprechen wir über ein paar technische Feinheiten des Plug-in-Hybrids von BYD und über die neue DC-Ladesäulen-Strategie von Aldi Süd. Hosts: Paul-Janosch Ersing, Michael Blumenstein Ferrari SF90 Stradale: Mit dem neuen originalgetreuen 3D Puzzle im Maßstab 1:18 von Ravensburger kommen Automobil-Enthusiast:innen auch im eigenen Wohnzimmer auf ihre Kosten. „Den neuen Serien-Supersportwagen“ nennt Ferrari das Modell mit moderner Plug-in-Hybridtechnologie. Bei der Ravensburger-Version versprechen 108 Puzzle- sowie 53 Zubehör-Teile rasanten Konstruktionsspaß. #3DPuzzle #Modell #Ferrari #3DPuzzles Link: https://www.ravensburger.de/de-DE/produkte/3d-puzzle/3d-puzzle-autos/iconics-ferrari-sf90-stradale-12008041 // Wer lesen kann, ist klar im Vorteil? Zumindest unsere Podcast-Hörer*innen wissen Bescheid und können sich auf https://www.autotelefon-podcast.de auch mit dem geschriebenen Wort auseinandersetzen. Wir nennen es Lektüre. Jede Woche neue Themen zum Nachlesen!

„Trump si nemůže dovolit, že dopustí cenzuru v Evropě. Pokud by došlo k tvrdému uplatňování DSA, reciproční nátlak by USA vyvolaly. Třeba si představ, že by Američani řekli: vypneme vám GPS. A kde je Evropa? Jedinou další formu GPS mají Rusové,“ říká novinář Dušan Neumann v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 14.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Už tři roky válčí matka a otec o malého syna. Za celou dobu se na jeho ochranu nedokázaly důsledně postavit soudy, policie ani další instituce. V nové epizodě podcastové série do případu vstupuje Pavel Bém se zásadním závěrem.Od podzimu 2022, kdy matka tehdy rok a půl starého Bertíka pojala první podezření, že ho otec pohlavně zneužívá, byl psychiatr Pavel Bém letos v létě prvním odborníkem, který sepsal rozsáhlou lékařskou zprávu o chlapcově stavu.Díl první: Válka rodičů / neděle 2. listopaduDíl druhý: Věřím jí, věřím jemu / pondělí 3. listopaduDíl třetí: Soudkyně / úterý 4. listopaduDíl čtvrtý: Kde jsou znalci? / středa 5. listopaduDíl pátý: Skončili a jsou na začátku / čtvrtek 6. listopaduBonus: Dítě ztracené v systému - očima expertů / neděle 9. listopaduSoudy, které v mezidobí svěřily Bertíka do péče otce, ani policie, která z podnětu matky a dalších osob případ prošetřovala, znalecké zkoumání dítěte nezadaly. Výrokům matky nevěřily a videonahrávky, které matka pořídila a na kterých Bertík mluví o „cucání pindíků s tátou“ a „strkání lízátka do zadečku“, nebraly jako dostatečný důkaz.Nová epizoda ze speciální série Bertík z investigativního podcastu Ve stínu přináší nové informace nejen o postupu policie, soudu a OSPODu (Orgánu sociálně-právní ochrany dítěte), ale také o znepokojující lékařské zprávě Pavla Béma. I on byl jedním z účastníků natáčení, které probíhalo od letošního jaraTvůrci podcastové série:Vedoucí týmu a reportér: Jiří KubíkRežie, zvuk, střih: Zdeněk ChaloupkaEditoři: Jana Mičová, Jiří MarekSound design: David Kaiser---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Prémiové bydlení, pivo i kanály. Jak se proměnil význam slova „prémiový“? a proč na nás tahle marketingová nálepka tak funguje? Více nám prozradí náš bohemista.

Skriti ljudje je novi celovečerni film Mihe Hočevarja o simpatičnem Islandcu, ki se po naključju znajde v Sloveniji, prepričan, da je še vedno na Slovaškem. Film je svetovno premiero doživel na Mednarodnem filmskem festivalu v Rekijaviku na Islandiji, slovensko pa na 28. Festivalu slovenskega filma Portorož. Gre za prvi slovenski film, ki je nastal v koprodukciji z Islandijo. Glavna protagonista filma sta slovenski igralec Blaž Šef in islandski svetovno uveljavljeni zvezdnik Ólafur Darri Ólafsson. Pri scenariju je z režiserjem Miho Hočevarjem sodeloval priznani srbski scenarist Srđan Koljević. Zgodba se v celoti odvija v poletno sončni Sloveniji, začne in konča pa se v Islandiji.

Slova rasismus a antisemitismus se v poslední době omílají v médiích pořád. Ale kde se vlastně rasismus vzal? Kdo první řekl, že lidé různých ras mají různá práva? Na forendors.cz/pandikralovna a herohero.co/podcastpribehy najdete pokračování epizody a povídání o tom, kde se vzal nacismus a kam to dotáhl dneska.

Zpěvačka a milovnice šansonu Lenka Nová si v předposledním díle nové série podcastu povídá s muzikantkou Lucií Pavelkovou. Rozebírají Lucky formativní studium na základní škole, problémy se sluchem, které jí nakonec otevřely dveře k dalšímu oboru, obohacující působení na JAMU i lásku ke zpěvu v cizích jazycích, třeba chorvatštině. Společně sdílí dojmy ze zkoušky ke koncertu Světlo pro Světlušku. V rozhovoru se také dozvíte, proč složila píseň o svém oblíbeném brněnském baru a jaké to bylo zpívat ve 12 letech před Bárou Basikovou.Všechny díly podcastu POTMĚ můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Danska, ki predseduje Svetu Evropske unije, je v zadnjih mesecih na skupno mizo prinesla zakon, ki bi veljal v državah članicah Evropske unije, poimenovan Chat Control. Gre za nadzor zasebnega klepeta, ki med uporabniki poteka prek različnih aplikacij (WhatsApp, Signal, Messenger …), tudi tistih, ki danes veljajo kot šifrirane, torej zaklenjene. Zagovorniki zakona pravijo, da bi z zakonsko podlago in stalnim vpogledom v vse vrste komunikacije med državljani Evropske unije lažje našli in ujeli kriminalce in teroriste, nasprotniki, med njimi tudi celotna strokovna javnost, pravi, da je zakon zelo slaba ideja brez pravih argumentov.Slovenija je proti zakonu in se pridružuje Avstriji, Slovaški, Češki, Poljski, Nemčiji, Nizozemski, Finski in Estoniji. Neodločene so Belgija, Italija, Romunija, Grčija in Latvija. Chat Control podpirajo Irska, Portugalska, Španija, Francija, Hrvaška, Madžarska, Bolgarija, Danska, Švedska in Litva. Glasovanje v Svetu Evropske unije je z oktobra prestavljeno na december.Na pomembnost varnosti in zasebnosti na spletu, ki je v Evropi pogosto zgled drugim državam in ga zato moramo ščititi, opozarja vodja SiCerta Gorazd Božič. V epizodi sodelujejo tudi ameriški tehnološki novinarji: Dan Moren (Six Colors), Jacob Kastrenakes (The Verge) in John Siracusa (ATP.fm). Zapiski: Odbit Discord Oglasite se lahko na odbita@rtvslo.si Poglavja: 00:00:57 Uvod v Chat control 00:02:12 Gorazd: zgodba se ponavlja 00:07:56 Odločitev Slovenije 00:08:26 Podporniki, nasprotniki in ponovno glasovnaje o Chat Control 00:12:33 Dan Moren: osnove šifriranja 00:18:47 Jake Kastrenakes: tudi tehnološki velikani so proti 00:23:47 John Siracusa: zakaj tak razkorak med politiko in stroko 00:28:00 Kaj pa če nič ne skrivam? 00:31:33 Kaj se bo zgodilo na naslednjem glasovanju?

Obrambni izdatki nikakor nočejo z jedilnika, kar pomeni, da še kako vplivajo nanj. Zato o Parlamentarni skupščini Nata, ki jo je gostila Ljubljana. Podrobnosti, tudi ustreznejša poročanja o dogodku, najdete v običajnih medijih, kot analitična avantgarda pa se spoprimimo z eno samo mislijo generalnega sekretarja. Takole je sporočil članicam in njihovim državljanom: "3,5 odstotka BDP potrebujemo, da bomo ohranili Atlantik, Arktiko, Evropo in ZDA varne." Takole je rekel – in kdo smo mi, da bi dvomili o njegovih besedah. Ali namenih, če smo že pri tem. Ampak samo zaradi informativne vloge nacionalnega medija razčistimo nekaj dilem … Da ohranimo omenjene pokrajine varne, pomeni, da jih obranimo pred sovražnikom. Sovražnik, tako generalni sekretar, ima očitno velike apetite po Atlantiku, Arktiki, Evropi in ZDA. Za varnost teh področij, območij in držav bo šel naš denar. Slovenci nismo naivni, predvsem pa ne brezglavo razsipni, da ne bi poskusili nekaj prišparati … Pod dva odstotka, kot dajemo zdaj, se zdi sprejemljivo, tako da moramo samo nekoliko oklestiti pri treh ali štirih postavkah, pa spustimo odstotke do današnje vrednosti. Šparovnost je lepa čednost in na prvi pogled se zdi, da bi najlažje prišparali pri Arktiki. Pustimo vnemar, da pri pešajočem javnem šolstvu zadnje generacije volivcev ne ločijo več natančno med Arktiko in Antarktiko – po podobni analogiji, kot se mešata Iran in Irak. In bi se verjetno Slovenija in Slovaška, če po naključju ne bi živeli v eni od obeh. Kakorkoli. Arktika se zdi zelo zelo oddaljena, ampak kot članica Nata smo zavezani braniti vse, kar brani Nato. Zdaj: morski levi, tjulnji in nekaj Eskimov se zdijo za slovenski braniteljski potencial precej abstraktna zadeva, ampak glede prihrankov se moramo vprašati, kdo je na Arktiki resnični sovražnik. Če vprašaš tam gori, koga se resnično ves čas in najbolj bojijo, ti bodo vsi odgovorili – se pravi tjulnji, polarne lisice, arktični zajci in Eskimi – da severnega medveda. Severni medved je največji plenilec na Arktiki in če Rutte misli z ohranjanjem arktične varnosti na Ruse in njihove apetite, se moti. Vsako živo bitje na daljnem severu se enega polarnega medveda boji bolj, kot se boji stotih Rusov. Če smo že pri tem … Sicer ne vemo zagotovo, ampak rajtamo, da se tudi Rusi sami bojijo polarnih medvedov. Za ohranitev Arktike varne bi se morali slovenski obrambni strokovnjaki, pa vojska, si mislimo, odpraviti na jago severnih medvedov. Kar pa se zdi problematično, ker ne zmoremo upleniti niti domačih rjavih, ki po Rakitni strašijo prebivalce; če pa jih že dobimo pred cevi, se oglasi kakšna civilna iniciativa. Se pravi, da moramo nemudoma pojasniti gospodu generalnemu sekretarju, da smo Slovenci za varovanje Arktike čisto neprimerni in da bi vsled tega prispevali le tri odstotke BDP. Svojo polovico odstotka odstopimo nekomu, ki ima z mrazom in ledom večje veselje. Dancem, recimo. Potem gremo naprej. Tu so Američani. Se pravi, da se moramo s tremi odstotki potruditi, da bodo ostali varni tudi Američani. V tej državi je situacija še bolj zapletena, kot je to na skrajnem severu. Kot vemo, so največji sovražniki Američanov in njihove varnosti Američani sami. Američani imajo s pobijanjem Američanov veliko veselje in letne številke mrtvih gredo v tisoče. Slovenci pa, kot veleva dobra vzgoja, se v prepire drugih ne vtikamo radi. Vsaj ne z odstotki. Pa še nekaj je. Z Melanijo, ki je kljub posavski provenienci mentalno očitno najbolj stabilen del družine Trump, za varnost Amerike naredimo več kot nekatere druge članice Nata. Tako nam lahko na račun Amerike Rutte ponovno zmanjša prispevek za pol odstotka. In smo že na 2,5. Atlantik bomo branili z vsemi silami. Slovenci radi hodimo na morje. Država bo prispevala vsa plovila, ki so ji na razpolago. Policija policijski čoln, vojska vojaško ladjo, Narodni muzej pa koliščarski deblak. Namesto po jadranskih obalah se bomo razmestili po atlantskih in namesto "Večeras je naša fešta" prepevali "Jutri gremo v napad!" Vse ostalo bo ostalo enako. Tako pridemo do Evrope in njene varnosti. Ki jo je treba ohraniti z vsem, kar imamo. Parlamentarna skupščina Nata je bila v Ljubljani o tem jasna. Evropo bomo branili z orožjem in z obrambnimi izdatki. O tem ni dvoma. Kot kaže, jo branimo in jo bomo branili pred Rusi. Nekoliko manj je jasno, kako jo bomo obranili pred domačimi norci. Oziroma, če citiramo slavnega Rusa: "Glave nas bodo stali bedaki v lastnih vrstah."

Hrvatska tvrtka Jadranski naftovod prestao je isporučivati naftu Naftnoj industriji Srbije, a nafta nije krenula ni prema rafinerijama MOL-a u Mađarskoj i Slovačkoj. Bivši ministar zdravstva Vili Beroš, optuženik u aferi "Mikroskopi" za korupciju, vraćen na posao u zagrebačku bolnicu. Istovremenu ured europskog tužitelja u Varaždinu traži dokaze, i protiv ministra. Vatreni s Česima odigrali bez golova, no i dalje su na korak od odlaska na Svjetsko prvenstvo u Americi

V předvolebním projevu prezident Petr Pavel připomněl zakotvenost demokracie v ústavním pořádku a varoval před hlasy, které zpochybňují průběh volební soutěže. „Svět není ideální a nemůžeme čekat, že bude existovat politická strana a politici, kteří vyhoví všem našim představám. Mohou se jim jen co nejvíce přiblížit,“ vyzval k volbě zástupců do Sněmovny. „Mohu vás ujistit, že budu respektovat vůli voličů vyjádřenou výsledky voleb a budu postupovat v souladu s naší Ústavou.“

Česko čelí před volbami vlně politických dezinformací. Rozkládají dezinformace naši demokracii, nebo ji víc ohrožuje omezování svobody slova? „Oportunisté ohrožují naši zemi tím, že klidně posunou Českou republiku mimo hranice Západu,“ říká pro Český rozhlas Plus mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Nemyslím si, že tyto volby jsou o rozhodování mezi svobodou a nesvobodou,“ uklidňuje v pořadu Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Česko čelí před volbami vlně politických dezinformací. Rozkládají dezinformace naši demokracii, nebo ji víc ohrožuje omezování svobody slova? „Oportunisté ohrožují naši zemi tím, že klidně posunou Českou republiku mimo hranice Západu,“ říká pro Český rozhlas Plus mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Nemyslím si, že tyto volby jsou o rozhodování mezi svobodou a nesvobodou,“ uklidňuje v pořadu Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Janja Garnbret in Rosa Rekar sta poskrbeli za nov zgodovinski dosežek slovenskega plezanja. Na svetovnem prvenstvu je Garnbret v težavnosti edina priplezala do vrha in osvojila zlato, uspeh je s srebrom dopolnila Rosa Rekar. Drugi poudarki oddaje: - V generalni skupščini Združenih narodov nagovor izraelskega premiera Netanjahuja bojkotiralo več delegacij. - Ameriški predsednik Trump nadaljuje pritiske na zahodne države, naj prenehajo uvažati rusko nafto. Pri Madžarski in Slovaški pripravljen na izjemi. - Trboveljski urgentni center zaradi neustreznega kadrovskega sodelovanja s tamkajšnjim zdravstvenim domom tik pred zaprtjem.

Ukrajinski pisatelj, pesnik, esejist in prevajalec Andrij Ljubka je po ruski invaziji leta 2022 opustil pisanje. Zdelo se mu je, da je vse, kar je počel pred vojno, med vojno postalo nekoristno in brez smisla. Zato si je obljubil, da bo nadaljeval po koncu vojne in se posvetil konkretni pomoči. Organiziral je selitve kulturnih ustvarjalcev z območja bojev v mirnejše dele Zakarpatja in zbiral denar za terenska vozila za fronto. Pri tem je bil zelo uspešen. Potem pa je ugotovil, da se vojna še ne bo kmalu končala, pa tudi, da mu ljudje zaupajo, ker je pisatelj. Ljubka živi v mestu Užgorod, ki leži ob meji s Slovaško. Ob njegovem gostovanju na festivalu Mesto knjige v Novi Gorici v sklopu programa Evropske prestolnice kulture smo se z njim pogovarjali o književnosti, vojni in upanju (Na fotografiji je Andriy Ljubka ob obisku Nove Gorice, vir: osebni arhiv).

Co by mohla nová vyjádření Donalda Trumpa k válce na Ukrajině znamenat pro jeho další postup vůči Rusku? Jaké existují studie a co říkají o údajné souvislosti mezi užíváním paracetamolu v těhotenství a výskytem autismu u dětí? A proč by americká pilotovaná mise k Měsíci mohla odstartovat o několik měsíců dřív, než se plánovalo?

Satirická show Jimmyho Kimmela, pozastavená kvůli jeho komentáři o vraždě konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, se vrací na obrazovku americké televize ABC. „Američané si to nenechají líbit,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus k nařčením, že show dostala stopku po tlaku administrativy Donalda Trumpa, mediální konzultant Brady Clough. „Cenzura to nebyla, byla to výhrůžka,“ myslí si šéfredaktor serveru Aktuálně.cz Matyáš Zrno.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Slovensku sa opäť protestovalo, dôvodom je konsolidácia. Protestujú v štrajku aj policajní odborári a opozícia začala skloňovať generálny štrajk. Minister financií Kamenický zatiaľ stále agresívnejšie vysvetľuje konsolidáciu. Každý, kto ju kritizuje, je progresívec, vrátane odborárov. A Maroš Žilinka zrušil obvinenie trom Čurillovcom, a zasadil ďalšiu ranu policajnej inšpekcii, ktorej zatiaľ nevyšiel ani jeden útok na policajtov, ktorí stíhali politické špičky Smeru.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: 360tka, STVR, TA3, JOJ 24, NRSR, Instagram/vitrakusan, YouTube/Progresívne Slovensko–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

Generál Heliodor Píka byl popravený jako nevinný člověk. Jeho osud měl v rukou Karel Vaš – prokurátor oddaný komunistickému režimu, který lhal, manipuloval a nikdy neprojevil ani špetku lítosti. Ani po desítkách let, ani po pádu režimu. Tvrdil, že jen „plnil svou povinnost“.

Celý rok visel nad společností Alphabet, což je majitel největšího vyhledavače Google, Damoklův meč v podobě antimonopolního soudu. Soud řešil, že si Google monopolizoval internetové vyhledávání včetně návazného byznysu. Domlouval se například s výrobci mobilů a dalších zařízení, že se do něj budou instalovat jako výchozí jeho prohlížeč nebo vyhledávání.

Tajemná obálka změnila od 30. let několikrát místo. Do roku 1948 ji měl u sebe nejspíš syn prezidenta a československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Po jeho smrti se dokument tajně přesunul do exilu ve Skotsku a později byl i ve Francii. V 90. letech se pak Masarykova pozůstalost začala vracet do svobodného Česka. Od roku 2005 je obálka v pražském Národním archivu.

Celý tento týden uslyšíte na Radiožurnálu o zapečetěné obálce s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident měl text diktovat svému synovi Janovi v září roku 1937. Obálka se teď nachází v trezoru Národního archivu na pražském Jižním Městě. Podle tloušťky obálky by v ní mohlo být třeba i deset listů papíru. Jednou z variant je také to, že text nebude v češtině.

„Slovo je dláto, kterým tvoříme – v metaforickém smyslu slova – lidské bytosti, které jsou kolem nás. Slovem můžete zranit – a s tím mají jistě své zkušenosti všichni učitelé. Já si někdy takové chvíle v životě dodnes vyčítám, přestože je to dávná minulost,“ přiznává katolický kněz a bioetik Marek Orko Vácha v pořadu Hovory.