Podcasts about prahy

Mladý novinář a muž Jiří Ruml (1925–2004), který stál za obnovou Lidových novin, se po únorovém převratu přesunul z rodné Plzně do Prahy. V hlavním městě jako přesvědčený komunista pracoval ve zpravodajství Československého rozhlasu. Jeho profesní činnost nejlépe vystihuje slovo reportér. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

Rozsáhlý výpadek elektřiny ze 4. července ukázal slabiny v mobilní komunikaci a také v zásobování pohonnými hmotami. Výpadek zasáhl asi milion odběratelů ve Středočeském, Libereckém, Ústeckém, Královéhradeckém a Olomouckém kraji i část Prahy. Některá města na severu Čech proto už mají plány, jak podobným problémům při přerušení dodávek elektřiny předejít.

U Bílence na Lounsku budou na silnici I/6 mezi Karlovými Vary a Prahou od pondělka 14. července jezdit řidiči po náhradní silnici. Takzvaný bypass vybudovali silničáři kvůli stavbě dálnice.

Správa železnic připravuje projekt na zdvojkolejnění železniční trati z Hradce Králové do Jaroměře. Jde o část plánovaného moderního propojení Prahy, Hradce Králové, Náchodska a Polska. Přípravy potrvají ještě několik let a nesou sebou celou řadu debat a diskuzí. Především proto, že plánované změny v počtu a podobě přejezdů mohou v některých obcích na trase působit komplikace.

V Magnus J&T Lounge Baru, který se během Karlovarského filmového festivalu proměnil v rozhovorové epicentrum Forbes Misfits Talks, letos jako třetí host usedl britský velvyslanec Matt Field. Série vzniká ve spolupráci s J&T Bankou a je věnovaná těm, kdo se nebojí jít jinudy, než velí konvence. Právě to se v mnohém týká i diplomata, který si v Česku získal popularitu osobitým a lidským přístupem. Už svým úvodním videem „Jsem tu novej“ při vstupu do funkce naznačil, že do Prahy nepřijel reprezentovat Velkou Británii jen protokolárně. „Snažil jsem se komunikovat jinak od prvního dne. Přístupně, přátelsky, v jazyce, který je lidem blízký. A Češi byli otevření. Pomohl tomu i mimořádně dobrý vztah, který naše dvě země dlouhodobě mají,“ říká Field.

Dělníci začali stavět v Miličíně na Benešovsku novou okružní křižovatku. Nahradí problematické křížení ulice do centra města a silnice I/3 z Prahy do Českých Budějovic. Po ní denně projede 17 tisíc aut, třetina z toho je nákladních. Kruhový objezd bude stát 34,5 milionu korun. Během stavby bude hlavní tah průjezdný, navazující komunikace budou silničáři postupně uzavírat.

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je opět ve Spojených státech, kde už potřetí za půl roku jedná se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Řešit mají vztahy s Íránem, ale také situaci v Pásmu Gazy. Ta byla předmětem i přímých víkendových rozhovorů v Kataru, kam byly vyslány delegace Izraele a Hamásu. Výsledky ale nepřinesly. Situace v Gaze se přitom pro dva miliony Palestinců a Palestinek žijících na území zhruba o velikosti Prahy nezlepšuje. Humanitární pomoc na místě koordinuje organizace GHF podporovaná Spojenými státy a Izraelem, u které se humanitární organizace napříč světem obávaly neefektivity, upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová: „Distribuci pomoci zahájila ve druhé polovině května, a to po uvolnění dvouměsíční blokády ze strany Izraele. Nicméně úřady v Gaze pod správou Hamásu varují obyvatele, aby se na tuto organizaci neobraceli, protože tím riskují své životy. Při přebírání pomoci od této organizace dochází k tomu, že civilisté umírají. Úřad vysokého komisaře OSN uvedl, že ke konci června měl informaci o 600 případech zabití u center spravovaných GHF." Izraelská armáda v minulém týdnu přiznala, že u center skutečně došlo ke střelbě do civilistů. Existuje momentálně nějaký plán na obnovu Pásma Gazy a poválečné uspořádání? Jak silné je teroristické hnutí Hamás? A jak se k situaci v Gaze vyjadřují různé státy?

Kyberútok vyřadil nemocnici v Nymburce z provozu, senior uvěřil falešné Sandře Bullock a přišel o miliony, kartel zneužil data a kamery k likvidaci informátorů FBI, ransomware vyjednavač je podezřelý ze spolupráce s hackery a Dánsko chce chránit tvář i hlas zákonem proti deepfake videím. Vše v této nové epizodě ALEF SecurityCastu.

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mentalita vítěze a křesťanství - jak to jde dohromady? Ježíš v Novém zákoně učil své učedníky o Božím království, ale co to znamená pro nás dnes? Jak se principy tohoto království slučují s tím, že žijeme zde na zemi? Co se ve mně musí změnit, abych mohl žít mentalitou Božího království a najít své povolání? Tato série kázání nám ukáže různé kroky, jak ve svém životě aplikovat tuto mentalitu Božího vítězství a jak můžete začít žít svou Boží identitu. ICF Praha (Mezinárodní křesťanské společenství) je moderní křesťanská církev postavená na biblických základech, která je dynamická, současná a je blízko lidem. ICF Praha vedou pastoři Daniel a Kristýna Skokanovi. Buďte s námi v Kontaktu Web: https://www.icf-praha.cz/ Instagram: / icfpraha Facebook: / icfpraha TikTok / icfpraha V neděli v 10:00 probíhají veřejné bohoslužby (celebrations) v Kostele na lodi, Praha 7 - Holešovice Nejste z Prahy? Najděte ICF ve vašem okolí: https://icf.church/locations #icf #cirkev #celebration #kingdomcome

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloV červenci 1991 jsme zrušili Varšavskou smlouvu. U stolu a v budově, kde se to stalo, o téhle neuvěřitelné době mluvíme s ženou, která tomu tehdy byla velmi blízko: Diplomatkou Danou HuňátovouPoslechněte si další epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo natočenou živě v Černínském paláci v Praze 1. července 2025.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Léto pro většinu z nás znamená slunce, výlety a dobrodružství, někdo má ovšem před očima statistiky s vyšším výskytem úrazů. „Jenom v hlavním městě denně zavolá na tísňovou linku zhruba 700 volajících, což je opravdu velké množství,“ říká pro Český rozhlas Plus Jana Poštová, mluvčí Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. V pořadu Osobnost ji doplňuje kolega Karel Kirs. Oba se na podzim představí jako průvodci druhé série oblíbeného podcastu Urgent.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bombardování Bělehradu jsem si přál, omluvu za Srebrenici už nečekám. Češi Jugoslávce přijali dobřeOpíjet se v roce 1988 v socialistické Praze a pak suverénně odjet na kávu do Paříže. Prožít sametovou revoluci, vnímat nádech svobody v Československu, zároveň sledovat, že o vlastní svobodu přicházím, protože můj stát se propadá do krvavé vřavy. Dívat se na poklidný rozpad Československa a přitom se sám sebe ptát, jestli válka v Chorvatsku nebo v Bosně je i moje válka. Emigrovat do Prahy, přitom se starat o rodinu v obléhaném Sarajevu. No a pak proměnit svůj život pod tíhou těchto zážitků: založit a vést nejvýznamnější festival dokumentárních filmů Jeden svět, věnovat se konfliktům v Barmě nebo Gruzii a pomáhat tamním lidem. To jsou jenom některé ze zákrut fascinujícího života „žižkovského Sarajevana“ Igora Blaževiče. „Nikdy jsme nechtěl zobrazovat utrpení lidí ve válce, ale to, že se i v tak šílených chvílích dokázali zachovat svobodně, statečně, lidsky,“ říká kromě mnoha jiných věcí bratrům Jakubovi a Lukáši Novosadovým v další epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované.Na začátku Igor Blaževič vzpomíná na přelom osmdesátých a devadesátých let, popisuje své zážitky a pozorování z doby, kdy jako Jugoslávec začal pociťovat, že přichází o svobodu, na kterou byl zvyklý, a kdy nemohl cestovat na svůj jugoslávský pas (poprvé mu to znemožnili, jaký paradox, Slovinci), a zároveň sledoval, jak Češi, do té doby utlačovaní, svou svobodu nabývají. Mluví také o tom, jak se stal „sluníčkářem“, tedy zapadl do českých disidentských kruhů, a skrze ně vnímal dění v Česku, nebo jak si postupně uvědomoval, že válka v Jugoslávii, konkrétně v Bosně, se ho osobně dotýká, protože mu v obléhaném městě zůstala celá rodina. Ostatně jaká je Igorova osobní identita? Je Jugoslávec? Bosenský Jugoslávec? Chorvat? Sarajevan? Žižkovský Bosňan? Anebo světoobčan, který ztratil část své duše?Řeč přijde také na to, zda v sobě člověk může utišit válečné trauma, zda Mezinárodní soudní tribunál dokázal zahladit nějaké bolesti, aby na postižených místech došlo alespoň k minimální katarzi, anebo zda to překvapivě vůbec nedokázal. Jedno ze silných míst celého rozhovoru je o tom, zda očekávat omluvu od agresorů, anebo ne („se Srby jsem se znovu začal přátelit, až když jsem od nich přestal očekávat omluvy za Srebrenici – neomluvil se totiž žádný“). Není touha po omluvách vlastní jenom nám západním křesťanům? Dojde také na úvahu o spojeneckém bombardování Bělehradu, s nímž Igor Blaževič souhlasil, ba dokonce po něm volal, s čímž se musí vyrovnat Jakub, který Bělehrad považuje za svůj druhý domov. Dále Igor vypráví, že se po válce zhroutil a musel půl roku odpočívat, načež odjel na druhou stranu světa zkoumat, zda se tamní konflikty liší od našich, nebo ne. „Přitom si člověkuvědomí, že když má válečné zážitky, získá určitou senzibilitu, díky níž konfliktům rozumí lépe. A dostavuje se určitý adrenalin, už to ovzduší pořád trochu potřebujete.“Hovoříme také o tom, jak česká společnost přijímala v devadesátých letech uprchlíky z Jugoslávie: „Nebyl to vůbec žádný problém. Válka v Jugoslávii byla první válka svobodného Československa, přijímali nás také proto, že jsme pro Čechy představovali jejich sen o moři a že nechápali, proč jsme to udělali a začali po sobě střílet. My jsme promarnili svou šanci: byli jsme o třicet let napřed před ostatními státy východního bloku, mohli jsme být první v Evropské unii. Místo toho jsme se začali vraždit,“ uvažuje Igor Blaževič. A pokud jde o dnešek a poměry Čechů k ukrajinské emigraci, dodává: „Svět začal být velmi nestabilní a komplikovaný, my jako Západ jsme ztratili sebevědomí, že víme, co je správné. Výsledkem je sebeuzavření společnosti, té liberální. Ukrajina to trochu, aspoň na chvíli, změnila, a společnost byla ochotná se zase otevřít. A už je to zase pryč.“Velký portrét výjimečného muže. Mnoho silných myšlenek weltmana, který si prošel ledasčím. Aneb konečně podcast, který odkrývá člověka.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Petřín je překvapivým ostrovem biodiverzity přímo v srdci Prahy. Ve starém sadu žijí špačci, v pozůstatku pralesního porostu zase plch velký nebo náš největší brouk roháč obecný. S Rozárií a Prokopem jsme rozbalili deku, mikrofony, nahrávací zařízení a v zástinu velikého jasanu rozebrali environmentální aspekty života ve městě.

Petřín je překvapivým ostrovem biodiverzity přímo v srdci Prahy. Ve starém sadu žijí špačci, v pozůstatku pralesního porostu zase plch velký nebo náš největší brouk roháč obecný. S Rozárií a Prokopem jsme rozbalili deku, mikrofony, nahrávací zařízení a v zástinu velikého jasanu rozebrali environmentální aspekty života ve městě.Všechny díly podcastu Podhoubí můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Barevnost stožárů na lince 131/51 vs. 137/52Debata na zastupitelstvu o tom, co by prospělo silniční dopravěPlány s tramvajovou tratí a přechody kolem Pražského hraduSetkání Bavíme se o DědiněStav sady cykloopratření na Evropské, včetně cyklopřejezdůNová tramvaj Škoda 52TOslavy 100. výročí trvalého provozu autobusů77 let smyčky DlabačovPřípravy na zavedení tunelbusuRekonstrukce metra HradčanskáVýjimky v zónách placeného stání pro elektro a hybridní vozy___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Mají vysoké příjmy, žádné úspory a každý měsíc začínají znovu od nuly. Reálný příběh mladého páru z Prahy ukazuje, že finanční problémy nejsou jen o číslech, ale o vztahu, komunikaci a nastavení společných priorit. V tomto díle podcastu Teorie peněz se ponoříme do konkrétní případové studie, která může být inspirací i pro vás. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Reálný příběh mladého páru s příjmem 175 000 Kč měsíčně a nulovými úsporami. ✅ Proč nestačí jen „utrácet méně“ a kde se skrývá skutečný problém. ✅ Dynamika vztahu: když jeden touží po systému a druhý po svobodě. ✅ Jak rozpoznat a komunikovat finanční potřeby, emoce a očekávání. ✅ Podrobný rozbor měsíčních výdajů, povinné náklady vs. „srdcovky“. ✅ Třífázový přístup ke změně: pochopení – vize – systém. ✅ Praktické tipy, jak nastavit rozpočet a začít tvořit rezervy. ✅ Proč je klíčové zavést finanční rande a jak je správně dělat. ✅ Rozdělení rolí, odpovědnosti a dohody v párovém rozpočtu. ✅ Akční plán krok za krokem a jak přejít od chaosu k finanční pohodě. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Co vypovídá nejmasivnější ruský nálet od začátku agrese proti Ukrajině o potenciálu vzdušných sil Moskvy? Do jaké míry se západní spojenci podílejí na posílení ukrajinské protivzdušné obrany? Jaké nejnovější postupy ve fetální medicíně budou na světovém kongresu v Praze probírat odbornice a odborníci, kteří se věnují péči o matky a dosud nenarozené děti? A v jakých podmínkách se konal letošní třídenní vodácký závod z Českých Budějovic do Prahy?

Co vypovídá nejmasivnější ruský nálet od začátku agrese proti Ukrajině o potenciálu vzdušných sil Moskvy? Do jaké míry se západní spojenci podílejí na posílení ukrajinské protivzdušné obrany? Jaké nejnovější postupy ve fetální medicíně budou na světovém kongresu v Praze probírat odbornice a odborníci, kteří se věnují péči o matky a dosud nenarozené děti? A v jakých podmínkách se konal letošní třídenní vodácký závod z Českých Budějovic do Prahy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Speciální série podcastu Dobrovský & Šídlo s hostem Janem Hartlem

Praha 5 má od dubna nového starostu. Lukáš Herold z ODS se stal třetím starostou v aktuálním volebním období. V pořadu K věci mluvil o nové škole, problémech s narkomany na Andělu i dopravním kolapsu, který hrozí kvůli rekonstrukci Plzeňské ulice.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha 5 má od dubna nového starostu. Lukáš Herold z ODS se stal třetím starostou v aktuálním volebním období. V pořadu K věci mluvil o nové škole, problémech s narkomany na Andělu i dopravním kolapsu, který hrozí kvůli rekonstrukci Plzeňské ulice.

Volmanova vila stojaca neďaleko Prahy je priekopníckou stavbou českého funkcionalizmu, ktorá nesie prvky umeleckej avantgardy tej doby tak v interiéri ako aj v exteriéri. Vila - socha. Na rozdiel od brnianskej vily Tugendhat ju navrhli dvaja mladí začínajúci architekti, Karel Janu a Jiří Štursa, pod vplyvom Le Corbusiera, Bauhausu i Karla Teigeho, ktorý ich vyzýval k väčšej expresivite - „emocionálnemu funkcionalizmu“. Prejdite sa týmto architektonickým skvostom v cykle Fenomény spolu s Marianou Jaremkovou a kurátorkou vily Volman Zuzanou Kadlečkovou.

Aký je rozdiel medzi realitným trhom v Česku a na Slovensku? V čom sa líši prístup k realitným kanceláriám u našich českých susedov a prečo stále nemáme na Slovensku realitný zákon? Odpovede na tieto otázky sme hľadali s výkonným riaditeľom najväčšej realitnej siete na Slovensku a v Česku RE/MAX, ktorá oslavuje 20 rokov svojho pôsobenia, Janom Hrubým.V podcaste sa dozviete: aký je rozdiel medzi českým a slovenským realitným trhom, prečo na Slovensku potrebujeme realitný zákon alebo reguláciu pre maklérov, čo ovplyvňuje výstavbu nehnuteľností na Slovensku a v Česku, aká je dostupnosť bývania v Česku a na Slovensku, prečo Slováci a Česi potrebujú vlastniť nehnuteľnosti, v čom sú iní českí a slovenskí realitní makléri, prečo pre realitnú kanceláriu RE/MAX pracuje viac ako 1600 maklérov, ako sa dá otvoriť v rámci realitnej siete RE/MAX frančíza, čo by priniesol realitný zákon na Slovensko a ako by sa zvýšila prestíž realitným maklérov.Rozdiely medzi českým a slovenským realitným trhomMedzi slovenským a českým realitným trhom nie sú podľa Jana Hrubého dramatické rozdiely, ako by sa mohlo zdať. „V Česku sa predá ročne zhruba 100 tisíc nehnuteľností a na Slovensku sa predá ročne zhruba 30 tisíc nehnuteľností, čo samozrejme ukazuje, že sú tam určité rozdiely. Nehnuteľnosti v Českej republike sa predávajú trošku rýchlejším tempom. Otázka ale je, či sa dá nazvať tempo obrátkovosti nehnuteľnosti 40 – 50 rokov, čo je plus mínus doba, za ktorú sa predá jedna nehnuteľnosť. Na Slovensku to bude o niečo viac,“ hovorí v podcaste Nehnuteľnosti.sk Ján Hrubý.Čo je iné medzi Českom a Slovenskom je situácia s hlavnými mestami. „Na Slovensku sú väčšie rozdiely medzi Bratislavou a zvyškom republiky. V Česku síce máme Prahu, no mestá ako Hradec Králové, Plzeň či Olomouc nie sú v takom závese ako ostatné slovenské mestá za Bratislavou. Keď sa pozrieme na cenovú hladinu nehnuteľností, ktorá sa väčšinou berie ako taká berná minca, ak nebudem komentovať index dostupnosti bývania, tak sa hovorí, že väčšina nehnuteľností v mestách mimo Prahy, tak sú približne na polovici ceny v porovnaní s Prahou. Ak by sme porovnali Bratislavu a niektoré iné mestá, tak sa dostaneme na pomer 3:1. Takže Bratislava vyčnieva ešte viac a tým pádom z pohľadu nejakej potenciálnej migrácie obyvateľstva a mobility, tak je situácia na Slovensku zložitejšia,“ vysvetľuje Hrubý v podcaste Nehnuteľnosti.sk. Zároveň zdôraznil, že Praha je extrémne medzinárodným mestom. Kumuluje sa tam zahraničný kapitál, žijú tam ľudia z celej Európy, no nestavia sa tam tak, ako by bolo potrebné, čo rovnako platí ale aj pre Slovensko.Na Slovensku chýba realitný zákon, prispel by k prestíži maklérovNa Slovensku stále chýba realitný zákon, ktorý by určoval podmienky, ktoré musí realitný maklér spĺňať, aby mohol vykonávať svoju profesiu. Ján Hrubý v podcaste spomenul, že sa snažili o presadenie regulácie realitného trhu v Česku. Nie v zmysle nejakých zákazov, ale aby sa stanovili minimálne podmienky pre vstup do tejto profesie. „Historicky maklér potreboval k výkonu svojej práce voľnú živnosť, tak ako je tomu dnes na Slovensku. A nám sa podarilo docieliť, že došlo k zmene a človek, ktorý chce dnes pracovať ako maklér v Českej republike, tak musí splniť zákonom stanovené požiadavky – štátnu skúšku. A keď ju spraví, tak až vtedy získa viazanú živnosť. Takže toto je zásadný rozdiel pri vstupe do tohto odvetvia, ktoré je veľmi citlivé z pohľadu hodnoty, ktorú spravuje a predáva maklér.Veľmi často ľudia cez makléra riešia nehnuteľnosti, ktoré predstavujú ich celoživotné úspory. A v tomto prípade chcete mať istotu, že to robíte s niekým, kto tomu rozumie, má na to vzdelanie, adekvátnu poistku a kto zaistí, že peniaze skončia tam, kde majú. Prípadne sa vyhnete rizikám s...

„Od dětství jsem fungoval tak, že na prvním místě sice byla škola, když se později přidal zahraniční camp nebo trénink, musel jsem přejít na individuální plán. Běžný den tak nejčastěji vypadal tak, že na mě před školou čekal tatínek s autem a hned jsme jeli do Prahy, Plzně i dál,“ popisuje tanečník Dominik Vodička. Je také choreografem, dvojnásobným vítězem televizní soutěže Star Dance a držitelem Ceny Thálie.

Kdo bude ředitel České televize? Janek Rubeš říká, že to asi nakonec “urve” Milan Fridrich. Ale ať bude veřejnoprávní televizi nakonec řídit kdokoli, Rubeš zároveň doufá, že nepřinese příliš mnoho změn. Téhle instituce si v dnešní podobě váží, a má ji rád i jako divák. O tom jsme mluvili, dva dny před dalším kolem volby ředitele ČT. Ale samozřejmě to nebylo naše jediné téma: řeč přišla na pražské letiště, koloběžky na chodníku nebo třeba recenze na restaurace či hotely na sociálních sítích.Dozvíte se i to, jak Janek Rubeš vzpomíná na slavnou televizní stávku v roce 1999, kdy mu bylo dvanáct, nebo proč odešel z Twitteru. Ne, nebylo to kvůli Elonu Muskovi, byť to souvisí se změnami, které s Elonem Muskem na Twitter přišly.A souvisí to i s tím, jak se dnes Janek Rubeš živí: po odchodu ze Seznamu v roce 2020 jsou s kolegou Honzou Mikulkou nezávislými producenty videí, a jejich hlavní příjmy jim asi zajišťují videa publikovaná na YouTube. Celková zhlédnutí se měsíčně pohybují v řádu miliónů.Jejich Honest Guide v angličtině míří na návštěvníky Prahy, a pro mnoho turistů je důležitým zdrojem informací. Mimochodem, jsou podle Janka Rubeše turisté pro Prahu požehnáním, anebo pohromou? I to se dozvíte.Natáčeli jsme spolu jedno procento už potřetí. Poprvé to bylo v belgickém pivním baru, po druhé na střeše domu v americkém New Yorku, a teprve po třetí se to povedlo v regulérním studiu. Takže už teď mě zajímá, kde budeme točit příště.Přeju vám příjemný poslech!

Patří mezi nejoblíbenější a nejposlouchanější francouzské zpěvačky. Na hudební scénu vtrhla před 15 lety s hitem Je veux, od té doby vystupuje po celém světě. Příští rok ji čeká velké turné po Evropě a 27. ledna se znovu vrátí do Česka konkrétně do Prahy. „Už neřeším, co si o mně kdo myslí. Naučila jsem se mít ráda,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál Isabelle Geffroy, známá pod uměleckým jménem Zaz.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Náš malý seriál ke 30 letům od přesídlení Rádia SvobodnáEvropa/Rádia Svoboda do Prahy uzavíráme záznamem debaty v Knihovně Václava Havla. O tom, jakých bylo těch 30 let, jak se stanice proměnila, jestli dnes ještě jde vlastně o rádio a také o jejím významu pro země, kam vysílala, vysílá a snad i vysílat bude jsme hovořili s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem pro východní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, a novinářkou Deníku N Petrou Procházkovou. 

Do obcí v okolí velkých měst se překotně stěhují noví obyvatelé a staví si domy kolem původních zástavby, tedy takzvaná satelitní městečka. Ta pohlcují okolní louky a pole a vytrácí se taky původní venkovský ráz. Noví obyvatelé každé ráno sedají do aut, odjíždějí za prací do většího města a vracejí se pouze na noc.

Již v sobotu 21. června startuje v 10.30 na nádvoří Pražského hradu svou Tatru 603 Josef Zajíček, vedoucí ROBOT expedice Praha-Ósaka EXPO 2025. Celkem sedm posádek historických aut se chystá na šestnáct tisíc kilometrů dlouhou trasu. „Kdo nás poslouchá, ať nás přijde podpořit,“ zve Josef Zajíček na Hradčanské náměstí. „Jsme poctěni, že to přijde odstartovat pan prezident.“ K vidění bude celý peloton vozů, mimo jiné i legendární Tatra 87, kterou proslavili Zikmund a Hanzelka.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhodujete se mezi vlastním bydlením na hypotéku a pronájmem? Nejste sami. Právě toto dilema dnes řeší tisíce Čechů napříč generacemi. Konkrétní čísla, srovnání nákladů, reálné scénáře i psychologické dopady, které vám mohou pomoc udělat správné rozhodnutí podle vaší životní situace. Co v podcastu uslyšíte? ✅ Porovnání nákladů: hypotéka vs. nájem na konkrétních příkladech z Prahy a dalších lokalit ✅ Výhody a nevýhody obou přístupů, a to z pohledu financí, flexibility a psychiky ✅ Dva typy životních přístupů – stabilního a ambiciózního ✅ Jak může hypotéka ovlivnit vaše sny, kreativitu a schopnost nebo chuť riskovat ✅ Myšlenka „startovacího bytu“ jako první krok do vlastního ✅ Vliv emocí, FOMO a společenského tlaku na rozhodování ✅ Proč se nedá spoléhat na pokles úrokových sazeb nebo cen nemovitostí ✅ Praktické doporučení: jak se připravit, kdy a proč se rozhodnout pro koupi A mnoho dalšího Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Před 30 lety se přičiněním tehdejšího ředitele Rádia Svobodná Evropa Pavla Pecháčka přestěhovala stanice z Mnichova do Prahy. My jsme si o tom, jak RFE/RL v Praze působila a působí povídali přímo v jejím sídle na pražském Hagiboru s Jeremym Branstenem, regionálním ředitelem provýchodní Evropu v Rádiu Svobodná Evropa/Rádio Svoboda, vedoucím ruského vysílání Andrejem Šarijem, Maryanou Drach, která vede ukrajinské vysílání, zastihli jsme také Ainuru Asankojoevu z kyrgyzské redakce. Z archivní nahrávky jsme kvyprávění přizvali i Pavla Pecháčka, s nímž jsme se na Hagiboru setkali už po roce 2000, kdy jsme o Přepište dějiny neměli ještě ani tušení.

Zaliya si chtěla užít dovolenkovou lásku. A jak nebezpečné jsou sociální sítě? Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/382/s/ (00:00:00) znělka(00:00:07) ahoj Zločinožrouti z Prahy(00:00:52) Zaliya Shamigulova(00:25:41) Nicole Lovell(00:42:13) mikropříběh(00:54:09) zůstaňte naživu, zůstaňte na svobodě

Už mnohokrát jsem vyprávěl historku, jak jsme se seznámili. Pro ty, co to ještě neslyšeli: bylo to někdy kolem roku 2000, když obíhal republiku. Osamělý muž v čelence a s malým batohem, bojující s rychle projíždějícími auty na krajnici státních silnic. Napsal mi, jestli nechci běžet s ním. Zbláznil jste se? Kolem republiky? Odepsal jsem mu. Jen kousek, navrhl, a nakonec jsem s ním běžel po kutnohorské výpadovce asi deset kilometrů směrem do Prahy.Od té doby jsme kamarádi. Založili jsme běžecký klub nejdřív v Lidových novinách a pak v Reflexu, v době, kdy běhání ještě nebylo tak cool jako dneska. Napsali jsme knížku Jak uběhnout maraton za 100 dní, která by se stala ohromným bestsellerem, kdybychom ji napsali o pět let později. Ale i tak se tahle asi první česká knížka o populárním běhání prodala v nákladu desítek tisíc.No a byl jsem na Milošově běžecké svatbě, kde se místo přípitku a popíjení běželo po obřadu deset kilometrů. Ano, cice do hospody, ale i tak to byla nejneobvyklejší svatba, které jsem se zúčastnil.Mám Miloše rád, byť oba běháme úplně jinak. A tím nemyslím to, že on rychle a já pomalu, nebo že on si dává v kuse stovky, zatímco já spíš jednotky kilometrů. On prostě běhá dobře, a já špatně, ale zároveň říká: každý si může běhat, jak chce. Můžu vás taky naučit běhat dobře. Ale i když budete běhat špatně, jako Čermák, pořád je to lepší, než když nebudete běhat vůbec.Zkrátka: pozval jsem Miloše do podcastu, už po několikáté, ale znovu mi to udělalo radost. Doufám, že i vám! A pokud vás Jedno procento baví a chtěli byste ho podpořit, budu rád: na webu jedno procento tečka cézet. Můžete mě podpořít dobrým slovem, ale to víte - peníze jsou peníze.Díky a hezkou zábavu!

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Kdy nejlépe sklízet bylinky a jak je pak uchovávat? Na to jsme se zeptali Jarmily Skružné, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

V 71. epizóde som sa rozprával s Jurajom Masárom, spoluzakladateľom Better Stack – jednej z najrýchlejšie rastúcich DevTools firiem v Európe, ktorá získala investície od fondu, za ktorým stojí aj zakladateľ Heroku. Juraj dnes riadi firmu v New Yorku z Prahy a v podcaste otvorene hovorí o tom, čo naozaj znamená budovať globálny biznis z Európy.V podcaste sme sa rozprávali o tom, prečo sa podľa neho neoplatí budovať globálnu firmu na Slovensku a aké sú najväčšie výhody i nevýhody podnikania v USA. Juraj otvorene priznal, že Better Stack musel otočiť produktový smer, hoci predtým získali investíciu. Zároveň priblížil, ako sa im darí škálovať tím – napríklad tým, že výber nových ľudí trvá aj 5 mesiacov, ale výsledok stojí za to. V podcaste nájdete konkrétny postup výberu, položené otázky a aj spôsob eliminácie uchádzačov.Prebrali sme aj tému CTO a CMO vo firmách – kto má kedy čo robiť, čo patrí do ich zodpovedností a ako udržať oba svety – produkt aj marketing – v rovnováhe. Juraj popísal aj svoj názor na AI vo vývoji softvéru a tiež to, prečo podľa neho senior programátorov tak skoro nenahradí. Zaujímavý bol aj pohľad na ich marketing – prečo v Better Stacku nevytvárajú tradičný marketingový tím, ale namiesto toho stavajú výkonný obsahový tím, ktorý má za cieľ pomáhať developerom po celom svete?Tento diel je plný skúseností, užitočných a hlavne praktických rád pre podnikanie, vďaka ktorým dokážete zlepšiť svoj biznis aj v prípade, že nie ste technologická firma. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:01:16 – Prečo začať podnikať mimo Slovenska?00:04:51 – Ako sa podniká v USA a čo to prináša?00:11:02 – Ako škálovať firmu aj bez investorov?00:15:31 – Príbeh Better Stack00:22:59 – Ako získať špičkových vývojárov do tímu?00:35:15 – Kedy startup potrebuje pivot?00:45:01 – Vymení AI developerov?00:53:24 – Marketing, ktorý funguje01:08:50 – Ako rozdeliť zodpovednosť medzi CTO a CMO?01:11:09 – Founder mindset01:17:41 – Zmysel života podľa Juraja Masára---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-QQ---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

Za necelý měsíc si státním svátkem připomeneme památku Jana Husa, jeho příběh i vliv na češtinu je všeobecně známý. Ale víte, že jedním z jeho předchůdců byl Jan Milíč z Kroměříže, který s sebou do Prahy přinesl dost možná i něco z hanáckého nářečí?

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky. Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí. Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká. Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká. „Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“ Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.

Štyridsaťšesť percent pre Trzaskowskeho a štyridsať štyri pre Nawrockeho. Posledné prieskumy poľských prezidentských volieb ukazujú hlavne jedno - nedeľné druhé kolo bude neuveriteľne tesné a o budúcnosti krajiny a jej smerovaní zrejme budú rozhodovať stovky hlasov.Karty môže zamiešať ešte všeličo. Od predvolebnej kampane a škandálov, až po podporu od súperov, ktorí skončili na treťom, štvrtom či piatom mieste.Ku komu sa priklonia ich voliči a pôjdu vôbec v nedeľu k urnám, a prečo ide o jedny z najdôležitejších volieb v Poľsku? Čo budú znamenať pre krajinu a jej smerovanie?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno pýta Lukáša Onderčanina, vedúceho zahraničného oddelenia denníka SME, ktorý sa nachádzal priamo v Poľsku.Zdroj zvukov: AFP News Agency, Youtube/Wirtualna Polska, Nawrocki2025, Gazeta.plOdporúčaniePoznáte talianskeho klaviristu a skladateľa Ludovica Einaudiho? Jeho skladby je možné počuť vo viacerých filmoch, vrátane slávnej francúzskej snímky Nedotknuteľní. Kritici ho často označujú za minimalistu, mňa osobne jeho hudba upokojuje a zároveň fascinuje. V utorok som ho naživo videla vo viedenskej Stadthalle a stálo to za to. Inak, v Európe sa ešte nejaký ten čas zdrží, ak by ste ho náhodou chceli zažiť priamo na koncerte, stále máte šancu zájsť napríklad aj do Prahy či Berlína.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?

„Můžu mluvit jen za umělou inteligenci – ale v mnoha jejích podoborech se Česká republika řadí na první místa v Evropě,“ tvrdí světově uznávaný vědec Josef Šivic. Po 15 letech práce v zahraničních prestižních univerzitních a technologických gigantech se vrátil domů do Prahy, kde pracuje v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky.

Estonsko má tolik obyvatel jako Praha, je to malá země. Ale na rozdíl od Prahy sousedí přímo s ruským medvědem, dnes neskrývaným nepřítelem. Zároveň je hraniční zemí Evropské unie a proto nás musí zajímat co se tu děje. Skoro celou hranici Estonska s Ruskem tvoří jezero obklopené lesy, a potom malá řeka, která z něj vytéká do moře. Tak vypadá východní hranice Evropské unie, střed nevelké řeky.