Podcasts about prahy

Opuštěné Staroměstské náměstí, zarostlé Hlavní nádraží a polorozpadlé Národní muzeum. Tyto a další výjevy z postapokalyptické Prahy vytváří a na sociálních sítích ukazuje Václav Krejčí, motion designer a art director na TV Prima. „Celé to vzniklo náhodou. Chtěl jsem si vystřelit z kolegy, tak jsem vyfotil jeho kancelář a vytvořil jsem obrázek, jak by vypadala po tom, co by tam vybuchla bomba,“ říká Krejčí.

V Praze vzniká celá řada nových staveb a čtvrtí. Ondřeje Cihláře zajímalo, jak nové objekty vnímá historik architektury Zdeněk Lukeš, který jinak rád objevuje „skryté poklady“ české architektury – neznámé stavby, pozapomenuté autory i zapomenuté příběhy. A tak společně probrali i několik zásadních proměn, které naši metropoli čekají. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je překvapivé, že nám stopování v džungli jde tak dobře. Sama bych ti, drahý otče, asi nezastavila...Hlavní je nenechat se znervóznit, říkali jsme si těch pár prvních dní, než jsme začali být lehce nervózní. Naše devítidenní dovolená s dcerou se z geopolitických důvodů prodloužila na neurčito.Není se na koho zlobit, není komu co vyčítat, ale zůstali jsme zaseklí v Thajsku a blízkém okolí. Agentura, přes kterou máme koupené letenky, se přitom snaží: už třikrát nám sehnala zdarma náhradní odlet, ale ten byl dvakrát pár dní předem zrušen. Teď nám v aplikaci zeleně svítí páteční přesun přes Emiráty do Athén, ale jak se následně dostat do Prahy vůbec neřešíme, protože ono se to nejspíš zase změní.Rozhodně si nepřipadáme uvěznění. Odletět můžeme, tak jako spousta Čechů, jen jsme na to příliš spořiví. Jednoduše stačí koupit nové jednosměrné letenky do Evropy a vyhnout se oblasti Blízkého východu. Populární jsou teď trasy třeba přes Soul nebo přes Astanu, ale jedna taková letenka vyjde zhruba na třicet pět tisíc, a proto raději čekáme.Zapeklité požehnáníV dobách covidu jsem byl šokovaný, že lockdowny a život v dočasné izolaci některým lidem z mého okolí vlastně vyhovují. Teď zažívám něco podobného – objektivně jsme v trudné a nejisté situaci, těžko říci, jak z ní ven, ale vnitřně to zatím vnímám jako požehnání.V předvečer jejích šestnáctých narozenin jsme s dcerou přeletěli levnou vnitrostátní linkou ze severothajského buddhistického kláštera mezi opice a varany na pláž v oblasti Krabi, a to už jsem měl v hlavě plán: „Když teď máme minimálně týden času navíc," nabídl jsem Apolence, „ukážu ti, jak se tady stopuje."K mé radosti souhlasila a o následném putování je dnešní podcast.Sám mám tuto cestu projetou, a tak jsem věděl, že se není čeho bát. Thajsko je ideální zemí pro stopařské začátečníky. Bývá sice vedro, ale na auto se málokdy čeká déle než deset minut, a pak se to střídá stylem, který musí teenagery bavit. Auta jedou velmi klidně džunglí a my se často vezeme na korbě.Do MalajsieNejprve jsem takhle Apolenku vzal na ostrůvek u města Satun, což je těsně nad malajskou hranicí. Oproti turistickému Krabi je to zásadní změna, protože sem se už cizincům nechce. Ostrov měří na délku pět kilometrů, jsou tu dvě malé rybářské vesnice s mešitou, odkud se v podvečer vždy line modlitba, uprostřed roste palmový, mangovníkový a kaučukovníkový les.Apolenčiny vrstevnice chodí v dlouhých muslimských šátcích, ale zároveň jsou velmi komunikativní, vysmáté a chtějí se kamarádit: klidně dceru vezmou na skútr a hodí ji do našeho kempu, kde mimochodem platíme za noc v pohodlném stanu s matrací, větrákem a zásuvkami 300 korun.Apolenka oceňuje, že tu žijí stovky dobře živených koček, a vadí jí snad jenom jediná věc – je přísná vegetariánka a to nikdo z ostrovanů nechápe, protože veškerá místní kuchyně je založená na rybách a mořských plodech, hlavně krabech.Ostrov je tak malý, že dva dny docela stačí, a protože máme pořád zjevně dost času, zamíříme úzkou silnicí ještě více na jih do Malajsie. „Má dvacátá osmá navštívená země," překvapí mě dcera – když jsem byl přesně v jejím věku, poprvé jsem spatřil moře…Víza nejsou potřeba, celníci na obou stranách hranice se na těch pár cizinců denně usmívají a skvěle se stopuje tam i tam.„Jsem až překvapená," říká Apolenka v podcastu, „jak nám to jde snadno. Asi to bude mnou – upřímně řečeno, kdybych viděla jen tebe, radši bych nezastavila…"V Malajsii dojedeme na ostrov Penang, kde škrábou azurové nebe desítky mrakodrapů. Je to taková menší Dubaj hned vedle pláží a tropické džungle.Žijí tu hlavně Číňané, ale zároveň navštěvujeme chrámy snad všech světových náboženství. Zdejší světoznámý přístav George Town učinil z Penangu před více než dvěma stovkami let tolerantní a multikulturní místo, kam se poslední dobou začínají stěhovat za kvalitním a přitom levným životním stylem také Češi. O tom ale až v příštím, pátečním podcastu. Teď jdeme s Apolenkou hledat nějaké pořádné malajské želvy.

Po válce se zahraniční vysílání z Prahy znovu nadechlo – rychle rostlo, mluvilo k celému světu a na čas znovu představovalo svobodné Československo. Po únoru 1948 se však proměnilo v pevně řízený propagandistický aparát. Druhý díl seriálu Devadesát let v éteru ukazuje, jak komunistická moc ovládla mikrofony i osudy lidí, kteří za nimi stáli.Všechny díly podcastu Dokument Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobrovolnictví se věnují i děti a náctiletí. Třeba deváťáci ze ZŠ Dolákova v Praze se starají o lokalitu, kam ve volném čase sami chodí. V přírodní rezervaci v Troji v rámci projektu Patronáty Skautského institutu prořezávají keře nebo uklízejí odpadky. Jejich příběh představujeme v rámci charitativního projektu Dobrý den Radiožurnálu.

Dobrovolnictví se věnují i děti a náctiletí. Třeba deváťáci ze ZŠ Dolákova v Praze se starají o lokalitu, kam ve volném čase sami chodí. V přírodní rezervaci v Troji v rámci projektu Patronáty Skautského institutu prořezávají keře nebo uklízejí odpadky. Jejich příběh představujeme v rámci charitativního projektu Dobrý den Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letos nás čekají historicky desáté volby do obecních zastupitelstev od listopadu 1989. A k tomu jedny volby do zastupitelstva města, které je rovněž jedním ze 14 českých krajů – Prahy. Tentokrát se však nebudeme bavit o tom, kdo je favoritem, v Praze, Brně, Ostravě nebo třeba ve Vysoké Lhotě na Pelhřimovsku. Ale o jednom velkém unikátu a jeho souvislostech. Česká republika je se svými celkem 6258 obcemi v přepočtu na počet obyvatel v evropském kontextu raritou. Také počtem krajů se řadíme k mimořádně členitým zemím. Je to dobře, nebo špatně? Pozvání do Salonu Echa přijali exministr pro místní rozvoj za hnutí STAN a bývalý hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek, dále muž, který chtěl mimo jiné právě Karlovarský kraj zrušit – ekonom a někdejší poslanec TOP 09 Miloš Nový a nakonec sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Radim Perlín.

Jiří Tuček je velmi aktivní senior z Prahy. K dobrovolnictví se dostal před sedmi lety díky inzerátu neziskové organizace Letokruh. Dělá besedy o cestování, podniká vycházky s výkladem nebo čte dětem ve školce pohádky. „Dobrovolnictví mě naplňuje. Mám z něj dobrý pocit. Můžu při něm sdílet své zážitky a informace, kterých jsem nashromáždil dost. Předávám je dál těm, kteří takové štěstí třeba neměli,“ popisuje svoji motivaci k dobrovolničení bývalý profesionální průvodce.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Jiří Tuček je velmi aktivní senior z Prahy. K dobrovolnictví se dostal před sedmi lety díky inzerátu neziskové organizace Letokruh. Dělá besedy o cestování, podniká vycházky s výkladem nebo čte dětem ve školce pohádky. „Dobrovolnictví mě naplňuje. Mám z něj dobrý pocit. Můžu při něm sdílet své zážitky a informace, kterých jsem nashromáždil dost. Předávám je dál těm, kteří takové štěstí třeba neměli,“ popisuje svoji motivaci k dobrovolničení bývalý profesionální průvodce.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

prej nechcete hokej a tak sme se rozhodli že se budem bavit o zvířátkách! Pár kilometrů od Prahy na nás táhnou mývalové - máme jásat? Máme se bát? Jo a taky se budem bavit o hokeji žejo ;) Vegy nezapnul kameru, vydal s Chrpama novou desku a taky byl nakoupit v Bille a co zažil a k čemu ho ten nákup donutil? To se dozvíte v dnešním díle! A pokud chcete video a více obsahu tak pojďte do backstage na www.herohero.co/vplusw

Botanická zahrada hl. m. Prahy slavnostně zahájila jednu z nejoblíbenějších akcí, výstavu orchidejí, letos s podtitulem Cesty objevitelů. Do skleníku Fata Morgana, který září jejich barevnými květy, se vydala létající redaktorka Sabina Vosecká.

Co znamená žít skutečně požehnaný život? Ne jen „mít se dobře“, ale zakoušet Boží blízkost, pokoj a směr hlouběji než kdy dřív. Série Blessed like never before nás zve k novému pohledu na požehnání – ne jako na náhodu nebo odměnu, ale jako na způsob života zakořeněný v Bohu. Budeme mluvit o církvi, vztazích, rytmu života, vnitřním nastavení i obdobích, kterými procházíme. O tom, jak Boží požehnání proměňuje každodennost, když Bohu dáme prostor. ICF Praha (Mezinárodní křesťanské společenství) je moderní křesťanská církev postavená na biblických základech, která je dynamická, současná a je blízko lidem. ICF Praha vedou pastoři Daniel a Kristýna Skokanovi. Buďte s námi v Kontaktu Web: https://www.icf-praha.cz/ Instagram: / icfpraha Facebook: / icfpraha TikTok / icfpraha Každou neděli v 10:00 probíhají veřejné bohoslužby (celebrations) v Kostele na lodi, Praha 7 - Holešovice Nejste z Prahy? Najděte ICF ve vašem okolí: https://icf.church/locations #icf #cirkev #celebration #blessedlikeneverbefore

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Hasičského záchranného sboru na pražském letišti Pavel Hošek. Loni oslavili zdejší hasiči 80 let a i když požárů jako takových je na letišti minimum, mají přes 600 zásahů za rok. Nejčastěji jsou to zdravotní problémy cestujících. „Pokud by letadlo po přistání hořelo, naším hlavním úkolem je umožnit záchranu cestujících. Proto se snažíme být strašně rychlí. Odklonit požár tak, abychom vytvořili prostor pro evakuaci. Chceme zachránit lidi. A pak se budeme snažit letadlo uhasit,“ říká Pavel Hošek. Letištní hasiče vede 9 let, před tím sloužil už od roku 1989 u Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy a krátce působil také jako velitel jednotky hasičů Správy železnic. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Před padesáti lety, v lednu 1976 se do Prahy vrátil agent StB Pavel Minařík. Léta působil ve Rádiu Svobodná Evropa a oblafl tam vlastně leckoho. Jaký byl jeho příběh a jak vznikla oslavná píseň Josefa Laufera na tohoto muže, který po roce 1989 objevil kouzlo kapitalismu a následně šel před soud za úniky na daních?

O tom, jak vypadalo historické jádro našeho hlavního města před 200 lety, nemusíme spekulovat, můžeme se přesvědčit na vlastní oči.

O tom, jak vypadalo historické jádro našeho hlavního města před 200 lety, nemusíme spekulovat, můžeme se přesvědčit na vlastní oči.

Představte si, že si přes aplikaci objednáte taxi. Přijede nablýskaný bílý Jaguar, ale za volantem nikdo nesedí. Sedadlo řidiče je prázdné, volant se sám otáčí a auto vás plynule proveze pětiproudou dálnicí v hustém odpoledním provozu. Sci-fi? V arizonském Phoenixu je to každodenní realita.V nejnovějším díle Dopravního podcastu vás Ondřej Matěj Hrubeš vezme na jihozápad USA. Jeho hostem je starosta Prahy 6, Jakub Stárek, který se do Phoenixu vydal s jasným cílem: na vlastní kůži otestovat systém Waymo (autonomní vozy od společnosti Alphabet/Google) a zjistit, zda je tato technologie přenositelná i do ulic Prahy.V této epizodě se dozvíte:Jaký je to pocit, když auto za vás vyřeší krizovou situaci na dálnici lépe než člověk.Proč Phoenix? Jak se z pouštní metropole stal největší legislativní „testbed“ pro autonomní mobilitu na světě.Autonomní doprava v českých městech: Může se Praha 6 stát evropským lídrem v testování technologií?Městské legendy vs. realita: Jsou autonomní auta bezpečná, nebo je dokáže zastavit „gang bezdomovců“, jak tvrdí internetové fámy?"Auto se pohybovalo bezpečněji a sebevědoměji než kdyby jej řídil kdejaký taxikář nebo já sám," popisuje své zážitky Jakub Stárek. Poslechněte si fascinující vhled do dopravy budoucnosti, která je v Arizoně již současností.__Dopravní podcast natáčí Ondřej Matěj Hrubeš od roku 2015.__CELÉ EPIZODY A KOMUNITA:patreon.com/dopravnipodcastherohero.co/dopravnipodcast__SLEDUJTE:@dopravnipodcast@omh86www.dopravnipodcast.czwww.MHD86.cz Support the show

O tom, jak vypadalo historické jádro našeho hlavního města před 200 lety, nemusíme spekulovat, můžeme se přesvědčit na vlastní oči.

O tom, jak vypadalo historické jádro našeho hlavního města před 200 lety, nemusíme spekulovat, můžeme se přesvědčit na vlastní oči.

O tom, jak vypadalo historické jádro našeho hlavního města před 200 lety, nemusíme spekulovat, můžeme se přesvědčit na vlastní oči.

Milán se loučí: pivo v českém domě, uplakaná Sáblíková na balkonku a Metoděj, který to celé zachrání větou, že vlastně netuší, co se děje. Tomáš taky ne, zvlášť když mu mezi palandami někdo mimochodem oznámí, že jeho strejda hrál s Gretzkym, a o pár hodin později Tomáš stíhá finále i autobus do Prahy. V podcastu si můžete poslechnout rozhovor s bývalou sportovkyní Irenou Gillarovou, který byl zároveň posledním setkáním na letošní olympijádě.

Kniha Dar smrti Jacquese Derridy patří i do české filosofie. Derrida, který v roce 1981 přijel do Prahy přednášet o Patočkově pojetí odpovědnosti, zde navazuje právě na Kacířské eseje o filosofii dějin českého filosofa. Pojem odpovědnosti, živý v české filosofické tradici, se pro něj stává ústředním motivem. Francouzský myslitel – věrný své dekonstruktivní metodě – jej však rozvíjí radikálním směrem.Vycházeje z náboženského dilematu starozákonního Abraháma, kterého Bůh vyzývá, aby mu obětoval svého syna, ukazuje Derrida, že odpovědnost je vždy nezastupitelně individuální – a právě proto konečná i temná. Čím více chceme někomu dávat, být mu odpovědní, tím spíše se od někoho jiného, třeba i neméně milovaného, odvracíme. Abrahámova situace je v tomto smyslu situací nás všech. V zásadních otázkách svého života stojíme sami, bez opory – a musíme umět nevědět. Rozhodnutí být odpovědný jednomu totiž znamená zároveň omezit odpovědnost vůči jinému. A především: nikdy nemůžeme s jistotou vědět, zda jednáme správně. Zde se láme rozdíl mezi morálkou a etikou. Morálka představuje obecná pravidla; etika je naproti tomu život – odpovědnost žitá v konkrétní situaci, v níž zvažujeme různé, často protikladné ohledy.Toto hledisko má i překvapivou politickou dimenzi. Člověk je bytostí, která dokáže formulovat morálku – tedy obecné a závazné normy. Zároveň je však musí umět eticky překročit, protože normy se mohou dostat do vzájemného konfliktu a žádná situace není bezezbytku průhledná. Jednat odpovědně znamená vědět, že se mohu mýlit – anebo dokonce, že jsem vůči něčemu, možná i nevyhnutelně, nespravedlivý. Politika pak představuje ještě třetí rovinu. Zatímco v morálce a etice odpovídáme především konkrétním druhým, v politice zvažujeme širší pole vztahů a důsledků. Odpovědnost zde nesměřuje jen k jednotlivci, ale i k „třetím“ – k dalším, nepřítomným, anonymním druhým, k veřejnosti.Demokratické zřízení je prostorem, v němž se tato napětí musí nést veřejně – bez iluze, že lze odstranit konflikt mezi morálním požadavkem univerzality, etickou jedinečností konkrétního rozhodnutí a politickou odpovědností vůči voličům i institucím. Pointa Derridových úvah spočívá v tom, že podléháme iluzi, domníváme-li se, že lze rozhodovat „čistě“, bez zbytku a obětí. To však neznamená, že by politika byla „špinavá“ – ale pokud bychom takové slovo skutečně chtěli použít, museli bychom je vztáhnout i na samu etiku. Etická odpovědnost je totiž neslučitelná s univerzální spravedlností. Kdo chce být etický, nemůže zůstat bez viny; a kdo se chce uchovat bez viny, vzdává se odpovědnosti za konkrétní čin.KapitolyI. Mluví pravda – nebo se píše? [úvod až 23.40]II. Trapný šarlatán i geniální myslitel [23:40 až 42:10]III. Evropa mezi transparentností a tajemstvím [42:10 až 58:00]IV. Odpovědný je jen smrtelník [58:00 až 01:11:20]V. Člověk v průsečíku etiky, morálky a politiky [01:11:20 až konec]Bibliografie Dimitrije Curcic, Audiobook statistics, in: WordsRated, https://wordsrated.com/audiobook-statistics/?utm_source=chatgpt.comJacques Derrida, Dar smrti, přel. Tatiana Chavalková Badurová, Praha: Herrmann a synové, 2026.Jan Patočka, Kacířské eseje o filosofii dějin, Praha: OIKOYMENH, 2007.Amy Ziering Kofman – Kirby Dick, Derrida, Jane Doe Films; Zeitgeist Films, 2002.Platón, Faidros, přeložil František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 1993.

Co znamená žít skutečně požehnaný život? Ne jen „mít se dobře“, ale zakoušet Boží blízkost, pokoj a směr hlouběji než kdy dřív. Série Blessed like never before nás zve k novému pohledu na požehnání – ne jako na náhodu nebo odměnu, ale jako na způsob života zakořeněný v Bohu. Budeme mluvit o církvi, vztazích, rytmu života, vnitřním nastavení i obdobích, kterými procházíme. O tom, jak Boží požehnání proměňuje každodennost, když Bohu dáme prostor. ICF Praha (Mezinárodní křesťanské společenství) je moderní křesťanská církev postavená na biblických základech, která je dynamická, současná a je blízko lidem. ICF Praha vedou pastoři Daniel a Kristýna Skokanovi. Buďte s námi v Kontaktu Web: https://www.icf-praha.cz/ Instagram: / icfpraha Facebook: / icfpraha TikTok / icfpraha Každou neděli v 10:00 probíhají veřejné bohoslužby (celebrations) v Kostele na lodi, Praha 7 - Holešovice Nejste z Prahy? Najděte ICF ve vašem okolí: https://icf.church/locations #icf #cirkev #celebration #blessedlikeneverbefore

Kočovná herna Sládkovna se vrátila na zámek v Roztokách u Prahy. Nastěhovat do podkroví rozměrné mechanické hračky nebylo jednoduché, ale návštěvníci jsou nadšení. Autory her jsou výtvarníci Bára a Honza Sládkovi, kteří tentokrát přivezli nejen osvědčené objekty, ale také úplně nové mechanické atrakce.

Svatobor je jedno z nejnavštěvovanějších míst na Sušicku, kam turisty přitahuje především kamenná rozhledna. Ovšem vrch Svatobor není pouze o rozhledně, která je viditelná ze širokého okolí a také je z ní do širokého okolí vidět, ale je to také posvátné místo našich předků, z nějž kousíček byl odvezen na jedno významné kulturní místo do Prahy.

Tak vypadá ve zkratce kombinovaná transplantace kůže u těžce popálených pacientů. - Jak vytlačování goril z nížin do vyšších poloh vlivem působení člověka ovlivňuje jejich zdraví? - V Kamenici u Prahy jako první testují v provozu čistě vodíkový kotel na vytápění a ohřev vody. - Ministr sportu Boris Šťastný oprášil myšlenku olympijských her v Česku, prý spíše zimních. Česku ale kolem zmiňovaného roku 2040 bude na podobný podnik chybět sníh. Moderuje Lucie Vopálenská.

O vodíku se mluví jako o palivu budoucnosti, protože je díky nulovým emisím uhlíku šetrný k životnímu prostředí. V Kamenici u Prahy teď jako první v Česku v provozu testují čistě vodíkový kotel na vytápění a ohřev vody. Výsledky chtějí porovnat s běžným kotlem na zemní plyn.

Chcete-li podpořit Studio Svobodného přístavu, můžete tak učinit v krypto i korunách! Pravidelná podpora a LN: https://opristavu.urza.cz/ BTC: bc1qwy8l3w0v826amd69h4awpt9hee6srxn4gk2cpg LTC: ltc1q2w2zezyj4anh3v428msf9kqvzelt76n62ys93h Číslo účtu: 2201359764/2010; variabilní symbol: 6 -------- Jindřicha Stirada jsem potkal na jedné z akcí #ne_poslušnosti, kde mi povídal o své práci u soudu; tehdy ještě s tím, že o tom nemůže mluvit veřejně – to posléze přehodnotil s rozhodnutím o odchodu a podáním výpovědi. Řešili jsme státní neefektivitu od drobného rozkrádání majetku přes nesmyslné utrácení evropských peněz až po nehospodárné využívání předražených budov v centru Prahy; kde chybí ekonomická kalkulace, motivace nic nevyřeší – jenže tady není ani ta motivace. – Jindřich Stirad; anarchokapitalista; zakládající člen Voluntie; sledující Svobodného přístavu; pracovník v IT oddělení u soudu – Urza (www.urza.cz); autor knihy Anarchokapitalismus; tvůrce Svobodného přístavu; spoluzakladatel a hlava Institutu Ludwiga von Misese; člen předsednictva Svobody učení; učitel ve svobodné škole Ježek bez klece

Její sláva se podle pověsti dotýká hvězd. Také se jí říká stověžatá a spodničku si prý máchá ve Vltavě... Královské hlavní město Praha vzniklo v roce 1784. V ohybu velké řeky už dlouhá staletí předtím stál nejen Pražský hrad, ale také čtyři samostatná města. Ta sice přiléhala těsně k sobě, pro nezasvěcené vypadala jako jedna metropole, ale ve skutečnosti si žárlivě střežila vlastní samosprávu, úřady i privilegia. A také si často dělala naschvály. Města spojil až Josef II.

Umělci vystupující na nedělní demonstraci trvají na své výzvě pro ministra kultury, aby s nimi šel do veřejné debaty. O schůzku přímo na ministerstvu původně žádal sám Oto Klempíř, herci to ale odmítli. Kam přestřelka povede?Hostem Ptám se já byl herec Hynek Čermák. Na nedělní demonstraci v Praze přišlo vyjádřit podporu prezidentovi ve sporu s Motoristy 80 až 90 tisíc lidí. Na pódiu promluvili i zástupci umělců, mezi nimi herci Hynek Čermák, Jitka Čvančarová a Sarah Haváčová nebo moderátoři Michal Jagelka a Aleš Cibulka. Na akci zazněl také požadavek na odstoupení šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky, varování před plány vládní koalice na změnu financování veřejnoprávních médií, ale i ostrá kritika na adresu ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy). Ten reagoval pozvánkou umělců na ministerstvo, kde si to s nimi chtěl vyříkat. Zástupci kulturní obce ale odpověděli výzvou, aby se šéf resortu raději zúčastnil veřejné debaty v divadla Palace v centru Prahy. Klempíř to odmítl s tím, že chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku a pro umělce tedy stále platí pozvání na ministerstvo. Ti ovšem trvají na setkání před veřejností: „Naše vystoupení bylo politickým vyjádřením kritického občanského postoje. Stejně tak vaše následná reakce a nabídka setkání představují politickou odpověď na tuto kritiku. Domníváme se proto, že předmětem debaty mají být politické otázky spojené s výkonem vaší funkce,“ reagovali umělci ve společném prohlášení. Jejich postoj v týdnu podpořili i mimopražští kolegové. „Pro herectví je to, co teď dělám, opravdu velice nevýhodná věc. Stojí to spoustu fanoušků, stojí to spoustu sympatií, stojí to spoustu peněz, přijdete o spoustu příležitostí, třeba v reklamní branži. Je to velmi sebedestruktivní. Kšeft je svatý. Ale já už jsem nemohl mlčet,“ popisoval Hynek Čermák v Ptám se já, co s sebou pro umělce nese účast na demonstracích a občanský aktivismus. „Měl jsem pocit, že se jedná opravdu o cílenou destrukci občanské společnosti. Tak jsem chtěl využít toho, že můj hlas je silnější než těch, kteří si třeba myslí to samé, ale není je slyšet. Takže jsem se k tomu propůjčil a holt ponesu následky,“ dodal Čermák. Proč a čím nový ministr kultury herce tolik provokuje? A co čeká českou kulturu s novou vládou? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Nová vláda Andreja Babiša nemá za sebou mesiac, zato má za sebou už prvé veľké protesty, bude čeliť pokusu o vyslovenie nedôvery a stále jej chýba minister životného prostredia. V podcaste Dobré ráno sa Tomáš Prokopčák spolu so šéfredaktorom českého denníka Právo Petrom Šabatom vyberie do Prahy. Zdroj zvukov: ČT, CNN Prima News, YouTube/Milion Chvilek Odporúčanie: A dnes odporúčam ZKH naživo v bratislavskom Kácečku. Vo štvrtok 5. februára o 19.00 môžete zažiť diskusiu ZKH Naživo. Hosťami Zuzany Kovačič Hanzelovej budú Zuzana Mesterová, Alojz Hlina a Michal Šipoš. Lístky nájdete na www.zabavavpodcastoch.sk/zapo-tour – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Vláda podle exministra kultury Martina Baxy nepracuje pro občany. Proto opozice vyvolala jednání o nedůvěře vládě. „Každý měsíc nedůvěra nebude, protože doufám, že Andrej Babiš odvolá Petra Macinku. Věřím tomu,“ řekl Baxa. Hostem Ptám se já byl bývalý ministr kultury, poslanec Martin Baxa (ODS). Poslanci pokračují v jednání o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů druhým dnem. Opozice schůzi vyvolala kvůli kontroverzním krokům vládní koalice, zejména kvůli vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. Kvůli zprávám ministra zahraničí a lídra Motoristů Petra Macinky hlavě státu, které Pavel označil za pokus o vydírání, opoziční strany požadují také Macinkovo odvolání. Exministr kultury Martin Baxa věří, že je povinností opozice v takové situaci jednání o nedůvěře vyvolat. Zároveň doufá v Macinkův konec ve vládní funkci. „Pevně doufám, že Andrej Babiš odvolá Petra Macinku. Věřím tomu. Možná je to naivní, ale je naší povinností to říkat, protože místopředseda vlády nemá být člověk, který píše vyděračské esemesky prezidentovi.“Baxa v Ptám se já také komentoval poslední kroky dalšího zástupce Motoristů ve vládě, svého předchůdce v čele ministerstva kultury Oto Klempíře. Ten si po nedělní demonstraci spolku Milion chvilek na podporu prezidenta pozval na resort umělce, kteří na akci vystoupili, aby si to s ním přišli vyříkat na ministerstvo. Na ministrovo pozvání zástupci kulturní obce reagovali s výzvou, aby šéf resortu přišel na veřejnou debatu do divadla Palace v centru Prahy. Klempíř to odmítl s tím, že chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku a pro umělce tedy stále platí pozvání na ministerstvo. Umělci ovšem trvají na setkání před veřejností.  „Do obdobné situace jsem se také dostal. Z částí umělecké obce jsem tímhle způsobem řešil téma statusu umělce. Dostal jsem možná obdobné pozvání jako pan ministr Klempíř  na takovou otevřenou debatu do nějakého kulturního prostoru. A já jsem to pozvání tehdy přijal,“prohlásl exministr. Kam míří česká kultura? Jak to dopadne s veřejnoprávními médii? A jaký smysl má hodiny trvající snaha o nedůvěru vládě s předem jasným výsledkem?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kedysi dávno premiér Robert Fico hovoril, že diaľnica z Bratislavy do Košíc bude hotová do roku 2010. Po 27 rokoch už máme otvorený tunel Višňové. Tesne pred jeho otvorením sa ale ukázalo, že odbočka za tunelom na Vrútky a Martin nemôže byť otvorená. Pre problémy mešká aj obchvat Ružomberka. Zostáva posledný úsek Turany – Hubová s dvomi tunelmi. Tu však po roku a pol Úrad pre verejné obstarávanie zrušili súťaž a musí sa ísť odznova. Do konca roka nebola dokončená ani obrovská križovatka D1/D4 pri hlavnom meste, na ktorú štát pri výstavbe diaľnice zabudol.Kedy sa teda skutočne prevezieme po D1 z Košíc do Bratislavy? Kedy bude otvorený úsek Hubová – Ivachnová a kedy sa dokončí križovatka pri Bratislave? A ako sú na tom po dvoch vážnych zrážkach vlakov, pri ktorých sa zranili takmer dve stovky ľudí, naše železnice? Je teraz čas hovoriť o rýchlodráhe do Prahy?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom dopravy, nominantom strany Smer – SD Jozefom Rážom.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Dějí se tam zvláštní věci,“ říká herec Petr Uhlík o Sudetech, kam se s manželkou odstěhovali z Prahy. Mluví o krajině a mlhách, které ho nutí přemýšlet o smrti, ale i o nečekaných zážitcích, které se k místu vážou. Popisuje „křičící paní“, kterou ve svém domě slýchávají, ale i to, jak ho „někdo vytáhl z postele za nohu“, což mohl podle Uhlíka být bývalý obyvatel domu Ernst, se kterým uzavřel pomyslnou smlouvu, že se bude o místo dobře starat. Zároveň mluví o Sudetech jako o místě, které v sobě nese silnou paměť odsunu a vykořenění. Popisuje, proč vede rozhovory s pamětníky, i to, jak se snaží chápat vztah lidí k místu, do kterého se tolik propisuje minulost. Mluví ale o tom, jak se mu tam proměnil život. „Je to úplně největší změna, kterou jsem si dokázal představit, že ještě zažijeme jako v páru se ženou,” vysvětluje. Velkým tématem rozhovoru je i role v projektu Recordwoman a příběhu intersexuálního atleta Zdeňka Koubka. „Je to příběh člověka, který chtěl ztratit všechno vydobyté a všechnu kariéru jenom kvůli tomu, aby byl prostě obyčejný. Aby byl sám sebou,“ říká herec o tom, proč mu takový příběh připadá neuvěřitelný. A mluví také o odpovědnosti, kterou k tématu cítí - i proto, že se sám s intersexuálním člověkem setkal. “Cítím strašnou odpovědnost vůči těm, kterých se to dotýká,“ dodává. Herec ale mluví také o zkušenosti s rolí vraha Hojera z Metody Markovič. Popisuje, jak za ním lidé chodí na ulici a říkají mu, že by se ho báli. „Pětkrát za den slyším: myslel jsem si, že když vás uvidím, že se vás budu bát…,“ vypráví herec, jak veřejnost někdy těžko odděluje hereckou postavu od skutečné identity a jak ho to postupně vyčerpává. Jak se žije v domě, kde se mísí minulost, paměť místa a zvláštní zkušenosti? Co pro něj dnes znamená práce, domov a klid? Jak se vyrovnává s rolí, která ho v očích veřejnosti proměnila v „toho, koho se lidé bojí“? A kde dnes hledá sám sebe? I to zazní v rozhovoru s Petrem Uhlíkem.

Ochotnický Divadelní spolek Krakonoš hraje divadlo už od roku 1786. Tentokrát zavítal do Prahy, kde se ve Studiu Ypsilon představí s Čapkovou hrou R.U.R. Co soubor znamená pro režisérku Magdalenu Bartoňovou a primáře tamní chirurgie Tomáše Hellmutha? A proč si do repertoáru vybrali právě dílo Karla Čapka? „Přišlo nám fascinující a nesmírně aktuální,“ shodují se. Proč jim nevadí označení amatéři?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ochotnický Divadelní spolek Krakonoš hraje divadlo už od roku 1786. Tentokrát zavítal do Prahy, kde se ve Studiu Ypsilon představí s Čapkovou hrou R.U.R. Co soubor znamená pro režisérku Magdalenu Bartoňovou a primáře tamní chirurgie Tomáše Hellmutha? A proč si do repertoáru vybrali právě dílo Karla Čapka? „Přišlo nám fascinující a nesmírně aktuální,“ shodují se. Proč jim nevadí označení amatéři?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čím nahradit klasické výbojkové lampy v ulicích, jejichž technologie nebude od příštího roku povolená? Některá města včetně Prahy je mění za LED svítidla. Odpůrci změny namítají, že intenzita i zbarvení světel mají špatný dopad na zdraví. „Pod nočním světlem si nepotřebujeme vybarvovat omalovánky,“ kritizuje spoluzakladatelka petice a zastupitelka Kristýna Drápalová (Praha sobě). Podle radního Prahy 4 Tomáše Hrdinky (ANO) lampy splňují limity a mohou zvýšit bezpečnost.

Delegace nové české vlády v Kyjevě vyslala podle některých smíšené signály o politice Prahy. Zatímco ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) žádal ruské ústupky, tvář jeho strany Filip Turek označil rozšiřování NATO za příčinu invaze. „Mně to přijde jako komplementární,“ říká motoristický expert na zahraniční politiku Jan Zahradil. „Buď se neměl vyjadřovat, nebo měl se vyjadřovat v intencích delegace,“ oponuje Macinkův předchůdce, teď poslanec za ODS Jan Lipavský.