Podcasts about prahy

Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Korzo Dejvická - budoucnost uliceUlice Generála Píky - dopravní úpravyStavba trolejbusu a opravy inženýrských sítí na HanspaulceRekonstrukce stanice metra HradčanskáPosílení linky 191 k OC RuzyněParkovací dům Dědina a stav rezervacíMetropolitní plán z pohledu dopravyRozsvícení vánoční vozidel MHD ve StřešovicíchVánoční jízdy po Praze 6Oslavy 75 let tramvají na Petřiny___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show

Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objasnili klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Přišli na to, že játra při své obnově přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst. Jejich výzkum pokračuje ve vědeckém centru BIOCEV ve Vestci u Prahy dál. Teď vědce zajímá, jak se v játrech chovají jednotlivé buňky ve chvíli, kdy je ohrožuje nádorové bujení.

Bývalý primátor Prahy a adiktolog Pavel Bém se možná po třiceti letech vrátí do funkce Národního protidrogového koordinátora. Andrej Babiš jej podle jeho slov oslovil už půl roku před volbami s tím, že by oblast závislostí a duševního zdraví mohla být jednou z priorit nové vlády. „Babiš je člověk, který když vidí data, chce problém řešit. To byla jeho reakce i tentokrát,“ říká Bém.Podle Béma dnes mladí lidé sahají po látkách, které se tváří jako „bezpečné“ nebo legální, ale mohou rychle vést k závislosti. Jen kratomu se podle něj do Česka doveze ročně kolem 400 tun, což odpovídá masovému rozšíření zejména mezi teenagery. Regulace, která vešla v platnost 1. prosince, je podle něj nezbytná – nejen kvůli dostupnosti, ale i kvůli bezpečnosti.„Když si něco kupujete na pololegálním trhu, nevíte, co v té látce skutečně je. Organizovaný zločin prodává cokoliv,“ upozorňuje.

Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objasnili klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Přišli na to, že játra při své obnově přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst. Jejich výzkum pokračuje ve vědeckém centru BIOCEV ve Vestci u Prahy dál. Teď vědce zajímá, jak se v játrech chovají jednotlivé buňky ve chvíli, kdy je ohrožuje nádorové bujení.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha se dusí v kolonách, investice padají do šuplíku a koalice kolem Svobody a Hřiba podle bývalého náměstka pro dopravu Adama Scheinherra jen přihlíží. Proč se zdržel městský okruh o roky? Co, když do roku 2027 propadne klíčové razítko EIA? Je kontroverzní mýto jediná cesta z dopravního kolapsu v centru Prahy? Parkování na ulici v Praze je nesmyslně levný luxus, proč se s tím nic neděje? Popisujeme do hloubky příběh zablokovaného Libeňáku, spor o Výtoňský most, metro D i lanovku do Bohnic.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Saša Michailidis se ptá ředitele Muzea Prahy Iva Macka a ředitele pobočky Národního zemědělského muzea Kačina Pavla Douši. Hlavní budova Muzea Prahy se po několikaleté rekonstrukci znovu otevře. 5 nových sálů uvidí veřejnost od 6. prosince. Co nabídne expozice s názvem Město v čase: Příběhy z 19. století? Jak se dnes tvoří atraktivní výstava v rámci možností tuzemských muzeí? Jak balancovat mezi tradičními a moderními muzejními přístupy?

Saša Michailidis se ptá ředitele Muzea Prahy Iva Macka a ředitele pobočky Národního zemědělského muzea Kačina Pavla Douši. Hlavní budova Muzea Prahy se po několikaleté rekonstrukci znovu otevře. 5 nových sálů uvidí veřejnost od 6. prosince. Co nabídne expozice s názvem Město v čase: Příběhy z 19. století? Jak se dnes tvoří atraktivní výstava v rámci možností tuzemských muzeí? Jak balancovat mezi tradičními a moderními muzejními přístupy?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslanci dnes rozhodují, jestli dosluhující vládě vrátí návrh státního rozpočtu. Podle pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše rozpočet nelze opravit a končící kabinet by ho měl přepracovat. Ten to odmítá. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.Vláda v demisi Petra Fialy (ODS) předložila svůj poslední návrh rozpočtu po volbách Sněmovně v novém složení. A to se schodkem 286 miliard korun. Strany nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristé ale tvrdí, že v rozpočtu chybí zhruba 96 miliard korun. To je podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše důvod, proč se návrh rozpočtu jednoduše nedá spravit a dosluhující vláda by ho měla přepracovat. Babiš včera po jednání koaličních lídrů v Průhonicích u Prahy zároveň vyzval končící kabinet také vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo.Premiér v demisi Fiala výtky nastupující koalice k rozpočtu opakovaně odmítá, stejně jako šéf státní kasy v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Bylo by Česko podle rozpočtu Fialovy vlády schopné příští rok hospodařit? A jaký smysl dává, že Sněmovna vrátí rozpočet kabinetu k přepracování?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do Prahy přiletělo Bilbao a baskičtí hráči se jako rozjívené děti koulovali na letišti. Slavii čeká další zápas vyšňořené Ligy mistrů. Ale není zajímavější, co se děje za kulisami české ligy? Fotbalový podcast MVP odkrývá, co může způsobit miliardář Strnad a jeho „nová Plzeň“.Jen pár vět, které zazněly, když Viktoria Plzeň představovala svoji tvář pro budoucnost. Promluvil Adolf Šádek, sportovní manažer, který fotbalovou Viktorii před patnácti lety pomohl stvořit. Zažil šest titulů, čtyřikrát byl v Lize mistrů, taky ve čtvrtfinále Konferenční ligy a opakovaně v osmifinále Evropské ligy.„Teď začíná nová éra. Věřím, že bude ještě úspěšnější. Doufám, že budeme Pražáky i předhánět.“Nebo: „Věřím, že mám dobré náboje, abych dvěma tankům strkal do pásů něco jiného než klacek. Že mám dostatečnou munici na to, abych uměl odolávat síle pražských tanků.“Nebo: „Těším se, že si navlékneme rukavice a vstoupíme do ringu, protože konečně budeme ve stejné váhové kategorii jako kolegové z Prahy.“Že by Plzeň opravdu mohla ještě povýšit? Kam až? A proč je tak alergická na konkurenci z Prahy, ke které to má po dálnici pětatřicet minut?---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: Jako politik si Karol Nawrocki na nic nehraje a to mu pomohlo vyhrát a zastupovat velkou část polské společnosti, říká Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky o novém polském prezidentovi, který přijíždí na návštěvu Prahy. Co je to za politika a proč se z něj může stát nový lídr polské pravice?

Ranní brífink Martina Ehla: Jako politik si Karol Nawrocki na nic nehraje a to mu pomohlo vyhrát a zastupovat velkou část polské společnosti, říká Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky o novém polském prezidentovi, který přijíždí na návštěvu Prahy. Co je to za politika a proč se z něj může stát nový lídr polské pravice?

V nejnovějším díle našeho pravidelného Space Z Letné a Strahova rozebrali Michael, Vojta a Vašek nejen těsnou výhru 2:1 v Boleslavi.Probrali jsme dopodrobna také posty, které bude Sparta nutně potřebovat posílit. Vojta také rozebral, proč český fotbal není schopný vychovávat hráče na krají pozice. Vytrhne nám i díky tomu trn z paty v Bolce debutující Ondřej Penxa?Srdcem Priskeho Sparty 2.0. je Kaan Kairinen. Zanalyzovali jsme, jak nahradíme finského dirigenta naší zálohy. Budeme muset sáhnout do zahraničí? Nebo si vystačíme s Kofodem a Vydrou?Zároveň musíme řešit, jak pracovat s reprezentanty, kteří jsou přetížení a do Prahy se vracejí pozdě. I proto ostatně v Boleslavi chyběli Birmančevič, Mercado a Preciado.Využije je Sparta při klíčovém venkovní utkání na hřišti trápící se Legie Varšava? A potrápí nás v Polsku hostující Krasniqi?Další náš Space si budete muset pustit další pondělí na našem Twitteru na @spartanske.Dejte nám follow, like a zasdílejte nás. Díky za podporu SN!

Série „Co se stalo v Efezu?“ nás zavede do biblického dopisu apoštola Pavla Efezským. Společně budeme objevovat, jaké poselství měl Pavel pro tehdejší církev — a co toto poselství znamená pro nás dnes. Dopis Efezským mluví o identitě, jednotě, milosti i o tom, jak žít vírou uprostřed každodenního života. Každé kázání nám pomůže lépe porozumět tomu, co se tehdy stalo v Efezu — a co se díky Božímu působení může dít i dnes mezi námi. ICF Praha (Mezinárodní křesťanské společenství) je moderní křesťanská církev postavená na biblických základech, která je dynamická, současná a je blízko lidem. ICF Praha vedou pastoři Daniel a Kristýna Skokanovi. Buďte s námi v Kontaktu Web: https://www.icf-praha.cz/ Instagram: / icfpraha Facebook: / icfpraha TikTok / icfpraha V neděli v 10:00 probíhají veřejné bohoslužby (celebrations) v Kostele na lodi, Praha 7 - Holešovice Nejste z Prahy? Najděte ICF ve vašem okolí: https://icf.church/locations #icf #cirkev #celebration #cosestalovefezu

Technici firmy Garaventa Doppelmayer ve švýcarském Oltenu dokončili práce na karoserii nových vozů pro pražskou lanovou dráhu na Petřín. Do továrny přijela ladit detaily i designérka vozů Anna Marešová. Vozy budou hotové v dubnu a pak se přesunou do Prahy. Ve Švýcarsku natáčel kolega Jaroslav Mareš.

Stopa, kterou zanechal Karel Jaromír Erben v české kultuře a historii, je mnohem hlubší než jen otisk jedné, jakkoli geniální sbírky balad Kytice. Revidoval, utřídil a popsal archivy šlechtických rodů na českém venkově, mnoho let vedl archiv hl. města Prahy. Neúnavně sbíral a vydával české lidové písně a pohádky; jeho soubor „Prostonárodní české písně a říkadla“ patří k opěrným sloupům celé české folkloristiky. Zemřel 21. listopadu 1870.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podobný dokument existuje i v jiných středočeských městech, například v Úvalech u Prahy nebo v Čelákovicích.

Původně jsem šel jenom něco vyřídit, je věta, která otevírá mistrovskou povídku Emila Hakla. Zdánlivě náhodné setkání vypravěče s bývalou baletkou se záhy prolamuje v erotický příběh z Prahy konce 20. století. Mimořádný autorův cit pro dialogy, humornou zkratku, ironii a drsnou poezii života v textu, který vás přenese nejen o třicet let zpátky…Titulní povídka z knihy Konec světa, která vyšla v nakladatelství Argo poprvé v roce 2001 a dočkala se několika dalších vydání.

Praha 2 plánuje výrazné úpravy v Riegrových sadech, výstavbu sportoviště a také rozšíření obecního bytového fondu. Jaké konkrétní kroky učiní? A kdy se změny projeví? Nejen na to odpovídal starosta Jan Korseska z ODS, tentokrát byl moderátorem pořadu K věci Tomáš Pancíř.

Nejdřív jsem skoro umřel, nebo nevím… Vyšla kniha Stopem do Ósaky, poslechněte si ukázkyDalší díl podcastu je výjimečný – moderátor Tomáš Poláček v něm po většinu času předčítá ukázky ze své nové knihy. Ta se jmenuje Stopem do Ósaky a na tři sta šedesáti stranách popisuje velkou cestu přes Asii, kterou podnikl na jaře letošního roku.Výprava na Expo do japonské Ósaky měřila třicet tisíc kilometrů a trvala deset týdnů. Kniha pak vznikala dalších pět měsíců, vychází právě nyní. Konečně tak nacházejí své uplatnění fotografie všech 283 řidičů i rozhovory, které autor se všemi vedl.Jádrem knihy je ale obšírný příběh unaveného a zdravotně poněkud rozkolísaného novináře ve středním věku, který už jednou celý svět objel a v Africe před osmi lety zdánlivě završil své celoživotní stopování těžkou malárií. Proto kniha začíná slovy z titulku: „Nejdřív jsem skoro zemřel, nebo nevím, to mi bylo přesně čtyřicet…“Tehdy si myslel, že už podobnou expedici nikdy nepodnikne, ale jisté okolnosti ho nakonec přiměly přehodnotit plán. Důležité bylo například setkání se starým fotografem Zdeňkem Thomou, který vyprávěl: „Když bylo roku 1970 Expo v Ósace, tak jsem tam se třemi kamarády taky vyrazil z Prahy stopem. Brzy bude stejná akce podruhé, nechtěl bys nás napodobit?“Do poslední chvíle nebylo jisté, je-li pro Poláčka taková cesta v roce 2025 reálná. Kromě problematického zdraví mu plány komplikoval fakt, že má za prohřešky z mládí doživotní zákaz vstupu do Turecka, a tak se musel do Íránu dostat vrchem, přes Bělorusko i Rusko.Překvapivě uspěl. A nejtěžší zemí pro něj nakonec byla až ta za Íránem, totiž Pákistán. Všechna svá dobrodružství podrobně líčí v knize, která má křest už v úterý 25. listopadu v pražském divadle Mana. Jedním z kmotrů bude zmíněný veterán české fotografie Zdeněk Thoma, Poláčkův stand-up a promítání fotek doprovodí na kytaru Márdi z Vypsané fixy.

Praha 2 plánuje výrazné úpravy v Riegrových sadech, výstavbu sportoviště a také rozšíření obecního bytového fondu. Jaké konkrétní kroky učiní? A kdy se změny projeví? Nejen na to odpovídal starosta Jan Korseska z ODS, tentokrát byl moderátorem pořadu K věci Tomáš Pancíř.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Nové linkové vedení tramvají. Linka 2 do dvojic, linka 20 do Modřan a nové linky 28 a 29Přípravy k elektrifikaci linky 191, jednání s DPP a RopidemGenerála Píky po rekonstrukci a řešení aktuálních problémůBoj ve Vokovicích o Krutec a nová zklidnění V Středu ve spolupráci s místními Přechod Čs. armády x Eliášova a úpravy středového ostrůvkuJednání s TSK o plánovaných stavebních akcích. Rozšíření a oprava Horoměřické, mosty na Evropské, stavební úpravy v Libocké, rekonstrukce Šárecké, plánovaná rekonstrukce Strahovského tunelu, oprava povrchu Jugoslávských partyzánů Rekonstrukce stanice metra HradčanskáPoptávky po oranžových zónách na krátkodobá parkováníTip k cestování z Letiště Ruzyně - terminál 2, aneb vyberte si správnou frontu___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show

Poznali se ve vězení, po propuštění vybudovali v Evropě a Africe propracovanou síť na výrobu a pašování pervitinu. Čecha a jeho moldavského kolegu teď spolu s dalšími lidmi zadržela policie při operaci zvané Ice Age, během níž zajistila kilogramy metamfetaminu, desítky kilogramů surovin i tři laboratoře. Text Barbory Šturmové a Pavly Holcové čte Renata Klusáková. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/z-egyptskych-varen-do-prahy-policie-rozbila-sit-vyrobcu-a-kuryru-pervitinu-vedenou-dvojici-byvalych-veznu/).

Česká filharmonie letos připomněla 17. listopad provedením Mahlerovy Druhé symfonie, zvané Vzkříšení. Koncert, nesoucí poselství naděje i obnovy, měl řídit Zubin Méhta, jemuž zdravotní stav ale nedovolil do Prahy přicestovat. Přesto se večer v Rudolfinu odehrál ve velmi silné atmosféře. Ředitel České filharmonie David Mareček v rozhovoru přibližuje nejen tuto událost, ale také to, jak může film otevírat cestu k hudbě a jakou úlohu má hudba v době války a krizí.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czJednání mezi prezidentem a Andrejem Babišem je pokračování latentní občanské války. „Hlavně nepřipustit něco, co je nepřípustné. To vidíme i v Německu v souvislosti s AfD. A teď se vytvořil narativ, že vznikající vláda je v podstatě zločinecký komplot,“ myslí si Jiří Peňás.„Babišův konflikt zájmů je v podstatě neřešitelný, ale jednou už premiérem byl. Teď dosáhl druhého nejlepšího volebního výsledku v historii,“ připomíná Dalibor Balšínek.V centru Prahy vždy 17. listopadu převládne duch doby, kdy liberálně demokratický mainstream vylučuje ty, kteří se mu zdají málo liberální. „17. listopadu se zpívá – zloba, závist, zášť, ať pominou, ale na Národní třídě té zloby jsou tuny,“ říká Daniel Kaiser. „Je to pořád jediný státní svátek, který společnost spontánně slaví,“ dodává Balšínek.Na Echo Poradě diskutovali Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Pavel Štrunc a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako malá holka utíkala do světa fantazií a dodnes v něm nachází oporu. Bet Orten mluví o fotografii jako o prostoru, kde člověk může tvořit bez omezení a popisuje, jak ji tenhle svět provází celý život - od chvíle, kdy poprvé vzala do ruky starý fotoaparát, až po její lekce studentům, u kterých sleduje, jak se v nich probouzí chuť tvořit. „Myslím, že to v sobě máme všichni,“ říká. Otevřeně také mluví o tom, jaké bylo vstupovat do oboru, kde dominovali muži. Vzpomíná na začátky, kdy slyšela věty o tom, že „žena patří v ateliéru spíš před objektiv“ nebo kritiku, že „neunese techniku“ a jak dlouho trvalo, než získala prostor, kde se na tvorbu žen dívá jinak - s respektem a vědomím toho, že fotografie ženského těla nemusí být jen objektivizující. „Na některé věci se nemůžu zpětně ani podívat. Říkám si: proč ty ženy takhle fotily, proboha,“ přiznává fotografka, že některé fotografky, které dříve obdivovala, často fotily způsobem, který odpovídal mužskému vidění fotografie, protože chtěly být v „jejich“ světě respektované. Orten mluví i o zásadním zlomu v její vlastní kariéře, který přišel ve chvíli, kdy se jí začaly otevírat nové možnosti v Londýně. Tehdy ji čekala práce pro Vogue, ale v tu samou dobu zjistila, že je těhotná. „Kdybych šla na potrat, přišlo by mi to jako smlouva s ďáblem,“ mluví o době, kdy si kladla otázku, jestli dát přednost kariéře. „Pak jsem si řekla, že by se mi to nevyplatilo. Lidský život je důležitější,“ popisuje fotografka co předcházelo návratu do Prahy, který byl „extrémně drsný“. Místo zahořknutí hledala nový způsob, jak svůj příběh přerámovat. Mluví o tom jako o jedné z nejtěžších, ale nejdůležitějších etap svého života, bez které by podle svých slov nebyla tím, kým je. Dnes je matkou dvou dětí, ale zůstalo jí přesvědčení, že focení je její „bytostná potřeba“. „Zradila bych svoji duši, kdybych to nedělala,“ dodává. Jak se mění ženský pohled ve fotografii? Co musí žena udělat, aby byla v oboru slyšet? Jak náročné bylo najít si svoji polohu v Česku a proč je pro Bet Orten svoboda důležitější než jakákoli škatulka? Pusťte si celý rozhovor.

Série „Co se stalo v Efezu?“ nás zavede do biblického dopisu apoštola Pavla Efezským. Společně budeme objevovat, jaké poselství měl Pavel pro tehdejší církev — a co toto poselství znamená pro nás dnes. Dopis Efezským mluví o identitě, jednotě, milosti i o tom, jak žít vírou uprostřed každodenního života. Každé kázání nám pomůže lépe porozumět tomu, co se tehdy stalo v Efezu — a co se díky Božímu působení může dít i dnes mezi námi. ICF Praha (Mezinárodní křesťanské společenství) je moderní křesťanská církev postavená na biblických základech, která je dynamická, současná a je blízko lidem. ICF Praha vedou pastoři Daniel a Kristýna Skokanovi. Buďte s námi v Kontaktu Web: https://www.icf-praha.cz/ Instagram: / icfpraha Facebook: / icfpraha TikTok / icfpraha V neděli v 10:00 probíhají veřejné bohoslužby (celebrations) v Kostele na lodi, Praha 7 - Holešovice Nejste z Prahy? Najděte ICF ve vašem okolí: https://icf.church/locations #icf #cirkev #celebration #cosestalovefezu

Ludvík Vaculík se vrací k určujícím zážitkům studentských let. Coby náhodný kolemjdoucí se smyslem pro detail a dějinný paradox je svědkem devastujícího požáru Veletržního paláce. Ve druhé povídce podnikne spolu s kamarádem vzrušující a nebezpečnou výpravu do pražského podzemí, když chtějí prozkoumat štolu, kterou nechal v centru Prahy vybudovat panovník Rudolf II.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju. Koho dnes?Rapl z Bartolomějský. Lépe řečeno autor stejnojmenné knihy, kterým je emeritní major Miroslav Hyhlík. Obchází teď obvyklé kolečko po podcastech a televizních pořadech, mohl jste ho vidět třeba v show Jana Krause nebo v DVTV. Já si ho však pozval nejen proto, že napsal zajímavou a dobrou knihu. Mám totiž své důvody.Známe se s Mirkem plus mínus pětatřicet let. Poznali jsme se v roce 1990, ještě s jeho tehdejším parťákem, kdy oba sloužili jako detektivové kriminálky na Praze 1. Jinými slovy, stali se mými policejními zdroji, a dohazovali mi do reportáží případy, na kterých pracovali. Zjednodušeně řečeno. A když se později připletli do nešťastné kauzy, která se později ukázala jako omyl jejich kolegů, skončili na necelé tři týdny ve vazbě na Pankráci. A já o tomhle jejich případu napsal svou vůbec první knížku Klec na policajta, která pak v roce 1991 vyšla v nakladatelství Rozmluvy Aklexandra Tomského. Stručně o Mirkovi: je ročník 1961, dnes už “emeritní major”, tedy ve výslužbě. Od roku 1980 sloužil u policie, kde se specializoval na násilnou trestnou činnost – loupeže, vydírání, těžká ublížení na zdraví. Jeho unikátní devizou bylo kreslení – vystudoval aranžérskou školu a jako jeden z prvních českých kriminalistů vytvářel portréty pachatelů podle výpovědí svědků, ještě před érou počítačových identikit. Společně s dlouholetým parťákem Láďou Veselým vytvořili legendární duo detektivů, kteří v 90. letech čelili ruským gangům, vydíračům podnikatelů i domácím vrahům. V roce 1991 byl sám nespravedlivě obviněn a strávil 19 dní ve vazbě kvůli záměně identity, což mu však nezlomilo víru ve spravedlnost. Je autorem knihy, malíř, žije na venkově u Tábora se svou čtvrtou manželkou, která byla také jeho kolegyní u policie.Více samozřejmě v podcastu.Mé krimi reportáže z Prahy byly jen epizodou v mé kariéře, související hlavně s tím, že jsem povinnou vojenskou službu absolvoval v časopise Signál. Byla krátká, asi roční, a pak jsem začal psát spíš o jiných věcech, a Mirek i jeho kolega pokračovali ve svých policejních kariérách. Třicet let jsme se v podstatě neviděli, sem tam se někde potkali, občas si zavolali nebo napsali. Až teď, když Mirek napsal zmíněnou knihu, a před pár týdny ji pokřtil, jsem ho pozval do podcastu. Víc jsem o tom psal už před týdnem.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako mě.

Pop je punkem dneška, říká zpěvačka, která opustila Prahu i Shakespeara a živí se muzikou v LondýněMůže se mladý a neznámý zpěvák přestěhovat z Prahy do Londýna a uživit se tam hudbou? Podrobnou odpověď nabízí další díl podcastu Host Reportéra, do kterého přišla zpěvačka Maella – mladá žena s nevšedním příběhem, která se před měsícem vdala, za měsíc oslaví třicetiny a v občance má jméno Michaela Charvátová.V rozhovoru vypráví o výhodné výchozí situaci z dob svého dětství. Její maminka po návratu z emigrace založila a vedla knižní nakladatelství Motto, otec Aleš Charvát je basista, výrazná osobnost české (nejen jazzové) hudby.„Od dvou let jsem chodila jen do škol,“ vzpomíná Michaela, „kde se mluvilo primárně anglicky.“Otec si vybudoval nahrávací studio: „Mohla jsem sledovat, jak tam připravuje skvělým muzikantům desky, a taky jsem si mohla sama natáčet. Nejdřív táta dovoloval, ať zpívám, co chci, nicméně když mi bylo deset, řekl: Dveře tu máš otevřené pořád, ale už jenom s vlastními písničkami, tak začni skládat.“Pod celoživotním vlivem své mámy šla Michaela studovat anglickou literaturu na pražskou Filozofickou fakultu, ale před deseti lety došlo k radikálnímu zlomu. „Kamarád mi řekl,“ vypráví v podcastu, „že se dá v Londýně studovat kvalitní hudební škola BIMM. Plasticky vidím, jak jsem seděla v kavárně Slavia, na stole hromadu knih, které musím přečíst a pak na jejich základě psát eseje, a najednou jsem se rozhodla: Končím! Čtení sice miluju, ale ještě víc chci být zpěvačkou a hudebnicí v Londýně. Vzala jsem si studentskou půjčku, přestěhovala se – a bylo to nejlepší životní rozhodnutí.“V podcastu popisuje, co nejdůležitějšího jí londýnská škola dala. „Studovala jsem takzvaný songwriting a tam nás pořád nutili, abychom psali nové a nové písně. Sami, ve skupinkách, taky v různých žánrech. Jednou to byl pop, potom metal, rap, country…“Ani nejlepší hudební škola ze svých absolventů hvězdy neudělá. Michaela si zažila pár chudých let ve sdílených bytech, ale naučila se, jak muzikou vydělávat. „Jak jsem neustále něco skládala, psala a zpívala, začali si kupovat mnou nazpívané vlastní melodie různí DJové. Taky jsem se naštěstí zaháčkovala v agentuře, která nabízí mé písně do filmů a seriálů, díky čemuž jsem ke slyšení třeba v seriálu Geek Girl nebo v reality show Love Is Blind.“Čím dál více Londýňanů chodí i na její koncerty, ale Michaela váhá, jestli se spolu se svým spoluhráčem z kapely, manažerem a nově i manželem Lorenzem nevrátit do rodného města. „Dnes už moc nezáleží na tom, kde muzikant bydlí, a kvalita života v Praze nám připadá přinejmenším srovnatelná.“V podcastu Michaela otevřeně vypráví o tom, proč vnímá hudbu jako podnikání, mluví o svých psychických propadech a říká, že dobrý pop je punkem dneška. „I můj táta jazzman vždycky radil, ať poslouchám Abbu – že mě to hodně naučí!“

Edík, snílek s hlavou v oblacích, Marcelka, na kterou sedí věta: ne, ne, já to nesnědla, Anetka s přízviskem „stejně zdrhnu“, Karlička – boky jako skříň,… to jsou některé a někteří z obyvatel Kozího pelíšku v Jílovém u Prahy. Před deseti lety ho založil Ľubomír Černý. Pro kozy handicapované nebo pro ty, které už nikdo nechce. Snaží se vytvořit o chlup laskavější svět pro hospodářská zvířata.

Série „Co se stalo v Efezu?“ nás zavede do biblického dopisu apoštola Pavla Efezským. Společně budeme objevovat, jaké poselství měl Pavel pro tehdejší církev — a co toto poselství znamená pro nás dnes. Dopis Efezským mluví o identitě, jednotě, milosti i o tom, jak žít vírou uprostřed každodenního života. Každé kázání nám pomůže lépe porozumět tomu, co se tehdy stalo v Efezu — a co se díky Božímu působení může dít i dnes mezi námi. ICF Praha (Mezinárodní křesťanské společenství) je moderní křesťanská církev postavená na biblických základech, která je dynamická, současná a je blízko lidem. ICF Praha vedou pastoři Daniel a Kristýna Skokanovi. Buďte s námi v Kontaktu Web: https://www.icf-praha.cz/ Instagram: / icfpraha Facebook: / icfpraha TikTok / icfpraha V neděli v 10:00 probíhají veřejné bohoslužby (celebrations) v Kostele na lodi, Praha 7 - Holešovice Nejste z Prahy? Najděte ICF ve vašem okolí: https://icf.church/locations #icf #cirkev #celebration #cosestalovefezu

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Fungovat by měly úplně stejně jako roboti, co známe třeba z automatických linek. V čem by se daly využít když podle potřeby mohou měnit třeba vlastnosti materiálů? - V čem může pomoct budoucím lékařům stáž na Hygienciké stanici hlavního města Prahy? - Proč mají kukačky tak rozmanitě barevná vejce? Vědci odhalili původ barvy skořápky těchto ptáků, kteří svá vejce kladou do cizích hnízd. - Zavzpomínáme na polárního klimatologa Pavla Proška, zakladatele české polární stanice na Antarktidě. Moderuje Martin Matějka.

Markéta (14) z Dětského domova Lipová u Šluknova zažívá nejšťastnější období života. Dostala se na prestižní soukromou školu nedaleko Prahy, kde bydlí v týdnu i na koleji. Platit vysoké školné a internát by si nikdy dovolit nemohla, dostala ale sociální stipendium. Markéta je součástí nové řady seriálu Radiožurnálu o dětech z dětských domovů.

Na podzim 1975 byly československé normalizační šrouby utaženy na první pohled spolehlivě. Ale přesto Státní bezpečnosti uniklo, že se 1. listopadu sjede do hospody U Čelikovských v Horních Počernicích, rok předtím připojených k východnímu okraji Prahy, několik stovek osob.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koňské povozy v centru Prahy jsou definitivně minulostí, hlavní město vypovědělo fiakristům smlouvu. Je to smysluplné řešení týrání zvířat, nebo jde o smutný konec tradice? „Fiakristé nemají jediný pádný argument, tvrdí jen, že tu povozy byly vždy,“ říká právník a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka. „Je to nesmysl, povozy jsou ve městech všude na světě,“ namítá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus předseda Cechu fiakristů a povozníků Josef Kočovský.

Koňské povozy v centru Prahy jsou definitivně minulostí, hlavní město vypovědělo fiakristům smlouvu. Je to smysluplné řešení týrání zvířat, nebo jde o smutný konec tradice? „Fiakristé nemají jediný pádný argument, tvrdí jen, že tu povozy byly vždy,“ říká právník a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka. „Je to nesmysl, povozy jsou ve městech všude na světě,“ namítá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus předseda Cechu fiakristů a povozníků Josef Kočovský.

Koňské povozy v centru Prahy jsou definitivně minulostí, hlavní město vypovědělo fiakristům smlouvu. Je to smysluplné řešení týrání zvířat, nebo jde o smutný konec tradice? „Fiakristé nemají jediný pádný argument, tvrdí jen, že tu povozy byly vždy,“ říká právník a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka. „Je to nesmysl, povozy jsou ve městech všude na světě,“ namítá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus předseda Cechu fiakristů a povozníků Josef Kočovský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koňské povozy v centru Prahy jsou definitivně minulostí, hlavní město vypovědělo fiakristům smlouvu. Je to smysluplné řešení týrání zvířat, nebo jde o smutný konec tradice? „Fiakristé nemají jediný pádný argument, tvrdí jen, že tu povozy byly vždy,“ říká právník a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka. „Je to nesmysl, povozy jsou ve městech všude na světě,“ namítá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus předseda Cechu fiakristů a povozníků Josef Kočovský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha dostává nový metropolitní plán, takže ideální chvíle podívat se s Ondřejem Boháčem, šéfem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na to jak se Praha vyvíjela, rostla a hlavně plánovala? Proč by se dnes už nedalo stavět metro vcentru, komu slouží zeleň na sídlištích a na čem se po tomhle městě dá nejlíp cestovat a proč to není kolo? 

Lékař Marek Dvořák opět vítá reportéry Martina Pařízka a Ondřeje Vaňuru na urgentním příjmu Fakultní nemocnice Motol. Právě tady vznikala první řada Urgentu. Než se sem ale pacienti dostanou, starají se o ně často týmy profesionálů ze Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. A právě dvěma z nich – Janě Poštové a Karlu Kirsovi – předává Marek v prvním díle druhé série slovo.Všechny díly podcastu Urgent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když Jiřina Hradecká hledala místo, kam by se odstěhovala na důchod, učarovaly jí fotky venkovské usedlosti u Klatov. Po prohlídce s koupí neváhala. Dnes toho lituje: řeší plíseň, zápach, kuny a soudí se s bývalými majiteli.Obytný dům, stodola, vejminek, okrasná zahrada, ovocný sad, to vše na pozemku přes tři a půl tisíce metrů čtverečních v malebné vesnici na jihozápadě Čech. Majitelům, manželům Kuchařovým, bylo už přes osmdesát, síly ubývaly a tak se plánovali přestěhovat do pohodlí městského bytu. Jiřina Hradecká naopak chtěla prchnout z Prahy a užít si penzi na klidném venkově.„Řekla jsem si, že prodám pražský byt a pořídím si něco v zeleni blízko lesa, abych se mohla vyvalit ze dveří a jenom se hrabat v hlíně a v záhonech. Nemovitost, na kterou jsem narazila na podzim roku 2020 mi na první pohled učarovala,“ popisuje pro pořad Ve stínu začátek příběhu šestašedesátiletá Jiřina Hradecká.První prohlídka byla rychlá a rychlý byl i sled dalších událostí: podpis kupní smlouvy (cena 6,9 milionů korun), za pár měsíců stěhování. Jiřina Hradecká si nestačila vybalit a přišlo první „jenže“.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Řetězec „drobných“ incidentů překresluje mapu rizik: Narva, žhářské útoky, přestřelky. Cvičení Západ 2029 sílí. Tlak si najde cestu i do Prahy a hranice mezi „tam“ a „tady“ se rozmazává. Pak přijde moment, na který se nedá připravit.—Co když je válka blíž, než si myslíte? Prožijte klíčové okamžiky rozhodování lídrů v podcastové sérii inspirované projektem Sky News.Wargame: Česko je fiktivní audio-simulace inspirovaná reálnými postupy a rozhodovací praxí.

Poslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský&Šídlo v Polepšovně ducha v Řeži u Prahy.Host: Daniel Münich, ředitel akademického think tanku IDEA při CERGE-EI (https://idea.cerge-ei.cz)

Dismanův rozhlasový dětský soubor vychoval obrovské množství herců a dalších osobností. Zakladatelem a prvním vedoucím souboru byl redaktor a hlavně vlídný pedagog Miloslav Disman. Ten se výuce dětí věnoval už od mládí. Velký zlom v jeho životě nastal roku 1930, kdy se přestěhoval do Prahy a začal vyučovat na Masarykově pokusné reformní škole v Nuslích. Tady založil roku 1931 dětský recitační kroužek, který v té době už jako spolupracovník Radiojournalu využíval ve vysílání.

České dráhy nakupují vysokorychlostní lokomotivy schopné jezdit až 230 kilometrů za hodinu. K čemu je využijí, když na většině tuzemských tratí je maximální povolená rychlost 160 km/h? Kdy začnou vlaky zvládat trasu z Prahy do Brna za hodinu? A proč je nákladní doprava ztrátová? Také na to se Vladimír Kroc ptal generálního ředitele a předsedy představenstva Českých drah Michala Krapince.

Jeden novinář zkusil v severočeském Mostu v létě zvláštní pokus. Na betonovou zídku obchodního domu rozklepl vajíčko a za pár minut měl volské oko. Naměřil tam prý teplotu přes 50 stupňů. A v tomhle žijeme, takhle vypadají naše města.