Podcasts about prahy

Roman Joch je konzervativní publicista, politický komentátor a vysokoškolský pedagog. Dlouhodobě působí v Občanském institutu, kde zastával funkci ředitele a viceprezidenta a věnuje se především politické filozofii, zahraniční politice a hodnotovým otázkám západní civilizace. V letech 2010–2012 působil jako poradce předsedy vlády Petra Nečase pro zahraniční politiku a lidská práva, později spolupracoval také s vedením hlavního města Prahy. Ve veřejném prostoru je známý jako autor odborných i publicistických textů a překladů, pravidelně vystupuje v médiích a komentuje aktuální politické a společenské dění v širších souvislostech. Přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze, CEVRO Institutu a dalších akademických pracovištích. Hlásí se ke konzervativním hodnotám a katolické církvi, které významně formují jeho pohled na domácí i mezinárodní politiku. V tomto díle Štěpán Křeček s Romanem Jochem mapují vývoj politických a náboženských ideologií od počátků lidské společnosti až po moderní dobu. Vysvětlují základní principy politických ideologií, rozdíly mezi judaismem a křesťanstvím a význam přijetí křesťanství v antickém Řecku. Debata se dotýká také role Jana Husa, vztahu křesťanské etiky a vzniku kapitalismu i nebezpečí utopických ideologií, které se opakovaně snaží přetvářet společnost podle abstraktních ideálů. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Spisovatel Dan Brown po 11 letech znovu přivedl na scénu profesora Roberta Langdona, a tentokrát přímo do Prahy. Právě spojení s českou metropolí a autorův návrat po delší pauze udělaly z románu Tajemství všech tajemství jednu z největších literárních událostí roku. „Toto město je nesmírně inspirativní, máte hlubokou mystickou historii a některé pohledy ve městě, obzvlášť z Karlova mostu směrem k Hradu, působí skoro neskutečně,“ pochvaloval si Brown.

⏱ Prvních 23 minut pro všechny zdarma,celý rozhovor v délce 44 minut pro předplatitele na Patreonu a na Herohero

Jaké to je odjet na Erasmus do Prahy, když jste z Česka? Jak může vypadat studium ekonomie na vysoké škole ve Francii? Co vám může přinést změna oboru a studium nutriční terapie na Univerzitě Karlově? S Paulinou Voženílkovou, která studovala už od střední školy ve Francii, navazujeme na minulý díl.

Před 30 lety založila festival 4 + 4 dny v pohybu, který se soustředí na umění specifické pro místo, kde se vystavuje. Od té doby ji jako kurátorce a dramaturgyni rukama prošly ikonické obrazy, sochy i performance. Nyní Denisa Václavová sepsala sbírku básní Odložit šaty, kde reflexí 21 obrazů z rubriky časopisu Tvar vypráví o putování její rodiny do Prahy. „Nejdřív jsem trochu odporovala, protože jsem nechtěla psát další texty,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vozíčkář Aleš Černohous a jeho parťačka Šárka Jelínková aka Chair Riders letos dojeli na handbiku a na kole z Prahy do Kyrgyzstánu. A plánují pokračování – na jaře chtějí vyrazit z Japonska a dojet znovu do Střední Asie.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vozíčkář Aleš Černohous a jeho parťačka Šárka Jelínková aka Chair Riders letos dojeli na handbiku a na kole z Prahy do Kyrgyzstánu. A plánují pokračování – na jaře chtějí vyrazit z Japonska a dojet znovu do Střední Asie.

251218_39_TYZDEN_1 Celý článok nájdete TU: https://www.teraz.sk/publicistika . Politický vývoj evidentne speje k spoločnému rokovaniu slovenskej a novej českej vlády. V TASR TV to povedal publicista Juraj Hrabko. . V priebehu decembra Bratislavu navštívil najprv predseda Poslaneckej snemovne Parlamentu ČR Tomio Okamura, recipročne potom cestoval do Prahy predseda Národnej rady (NR) SR Richard Raši (Hlas-SD). Po vymenovaní novej českej vlády pod vedením Andreja Babiša rokoval v Bratislave český minister zahraničných vecí Petr Macinka so slovenským rezortným partnerom Jurajom Blanárom. ..

Jan Zadražil pochází z Řeže u Prahy. V dětství počítal s tím, že bude pracovat v tamním výzkumném jaderném ústavu, jako jeho otec, ale jeden pobyt na táboře všechno změnil. Když si měli s kamarády připravit scénku na motivy slavného Mrazíka, vůbec se toho jako správný puberťák účastnit nechtěl. Nakonec se připravený výstup zvrhnul ve vtipnou improvizaci. A on pochopil, že ho baví bavit lidi.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je pilotka společnosti Ryanair Denisa Šteckerová, kterou můžete znát z Instagramu, kde vystupuje jako @pilotdenisa. S Boeingy 737 bázovanými v Praze létá především po Evropě, ale potkat ji můžete i na lince do Jordánska. To je ostatně nejvzdálenější destinace, kam pražští piloti s letadly z Prahy létají. Na palubě Boeingu začínala při studiu na vysoké škole jako letuška a už tehdy si přála být jednou v kokpitu. Zakousla se do přípravy, absolvovala pilotní školu, sama si zajistila potřebné kurzy, a nakonec se jí tenhle sen splnil.See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Roman Joch je konzervativní publicista, politický komentátor a vysokoškolský pedagog. Dlouhodobě působí v Občanském institutu, kde zastával funkci ředitele a viceprezidenta a věnuje se především politické filozofii, zahraniční politice a hodnotovým otázkám západní civilizace. V letech 2010–2012 působil jako poradce předsedy vlády Petra Nečase pro zahraniční politiku a lidská práva, později spolupracoval také s vedením hlavního města Prahy. Ve veřejném prostoru je známý jako autor odborných i publicistických textů a překladů, pravidelně vystupuje v médiích a komentuje aktuální politické a společenské dění v širších souvislostech. Přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze, CEVRO Institutu a dalších akademických pracovištích. Hlásí se ke konzervativním hodnotám a katolické církvi, které významně formují jeho pohled na domácí i mezinárodní politiku. V tomto díle Štěpán Křeček s Romanem Jochem rozebírají návrat Donalda Trumpa do Bílého domu a jeho širší dopady na Spojené státy, Evropu i globální uspořádání. Zaměřují se na první kroky druhého Trumpova období, míru jeho podpory v americké společnosti a na to, jak deregulace a změny hospodářské politiky ovlivňují výkonnost USA. Diskuse se dotýká také postavení Evropy, její ekonomické konkurenceschopnosti, důsledků Green Dealu a otázky, zda má evropská ekonomika šanci dlouhodobě držet krok se Spojenými státy. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Zastávka Bílá Hora pro linku 164 směr PetřinyZastávka Kalinův mlýn pro linku 116 směr DejvickáVelké Přílepy chtějí zbourat bistro s kebabem na BořislavceVýroční jednání spolku PARDostavba terminálu 2 na ruzyňském letištiCykloopatření pro tah Střešovická - Na PetřináchRekonstrukce Čs. armády a jednání s IPRemTranzitní doprava ve VokovicíchDoprava v ulici Na PískáchPublikace k rozvoji tramvajové sítěNejbližší výhled rozvoje linek MHD v Praze 6___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czPoslední Echo Porada roku 2025 je bilanční. Tereza Matějčková, Jiří Peňás a Daniel Kaiser se setkali nad svými rozhovory z vánočního dvojčísla. „Postava otce je v centru západní kultury a když se nyní ten status proměňuje, tak se proměňuje celá kultura,“ uvozuje Matějčková svůj rozhovor s historikem Augustinem Sedgewickem o jeho knize Fatherhood.Hokej je u nás nejpolitičtějším sportem, nejpozději od mistrovství světa v roce 1969, kdy si někteří českoslovenští hokejisti na dresu přelepili rudou hvězdu a porazili sovětský tým. „Oslavné nepokoje v centru Prahy a následné represe režimu de facto ukončily pražské jaro,“ říká Jiří Peňás, který si nejen o tom povídal s českou hokejovou legendou Jiřím Holíkem. Snese liberální demokracie srovnání s pozdním komunismem? Polský filozof Ryszard Legutko v rozhovoru s Danielem Kaiserem jistou podobu vidí. A co podle komentátorů Týdeníku Echo přinese rok 2026.Podcast moderoval Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Letos v červenci proběhla třetí část etapového putování po Českomoravské trase Cyrilometodějské stezky. Skupina třiceti lidí na ni vyrazila už před dvěma lety z Levého Hradce u Prahy. Tentokrát pokračovali z Bystřice nad Pernštejnem směrem k Velehradu. Pozvání do pořadu Na stole je téma přijali vedoucí výpravy z organizace Ultreia Tomáš Jindřich a poutnice Hanka Jetelová, která trasu absolvovala i přes svůj zrakový hendikep díky podpoře ostatních členů skupiny.

V září 2025 se Ondřej Matěj Hrubeš vydal na svou další cestu na Ukrajinu, tentokrát v roli radního pro dopravu Prahy 6. Společně s moderátorem Milošem Kellerem v novém díle Dopravního podcastu probírají nejen stav tamní MHD, ale i syrovou realitu země, která už dvanáctým rokem čelí válce.Cesta vlakem do válkou zmítané země není jen o romantice na kolejích. Ondřej v podcastu popisuje zdlouhavé čekání na hranicích, osazenstvo v ukrajinských vlacích, i smutný pohled na odstavené a poničené vagony a lokomotivy, které lemují tratě.Ondřej detailně mapuje proměnu vozového parku ve Lvově, kde staré české "tatrovky" KT4 doplňují moderní nízkopodlažní vozy Elektron a nově i darované tramvaje ze švýcarského Bernu a Basileje. Dozvíte se také o historické tramvaji T4, vytíženosti jednotlivých linek a také o tom, jak Ondřeje zadržela ukrajinská vojenská hlídka při fotografování tramvají. Druhá část cesty vedla do partnerského města Chmelnický. Tady se podcast zaměřuje na hmatatelnou pomoc z České republiky. Město totiž brázdí pět autobusů SOR NB 12, které darovala Praha a slouží v městské dopravě. Zároveň ve městě probíhá velká obnova trolejbusového parku.Rozhovor se nevyhýbá ani vážným tématům. Ondřej popisuje jednu z nejtěžších nocí, kdy Rusko podniklo masivní dronový a raketový útok. Jak vypadá noc v krytu? Jak fungují nemocnice a školy?V podcastu se dozvíte také postřehy z návštěvy hasičské stanice, nemocnice, školy, školy, nebo z centra, kde se vyrábí a opravují drony.

Dnes sa v relácii Baláž & Hubinák vrátime v čase a priestore. Konkrétne do včerajšej Prahy. V klube Kaštan - Scéna Unijazzu sa rozprávali s Janom P. Muchowom a Petrom Ryskom z projektu Praha neznámá. Ako hudobný hosť vystúpil Jakub König. Profesor Malíček prišiel samozrejme tiež.

Poslechněte si další epizodu podcastu Dopravní 6, který se zaměřuje na dopravu v městské části Praha 6.Témata:Zlepšení přestupů 191/143 na StrahověNedokončená zastávka Bílá Hora pro linku 164 směr PetřinyPetice za snížení rychlosti tramvají na VlastiněOhlasy na zklidnění dopravy ve Veleslavíně a LibociŽádosti o úsekový radar do SestupnéZměny pravidel pro parkování elektroaut a hybridních aut v ZPSProgram Dobré sousedství a dary letiště ke spolkům a organizacímNový radniční pořad "Kulatý stůl"Návštěva delegace ze Lvova a představení projektů Sněhová pohotovost a preference MHD___Dopravní 6. Podcast, ve kterém Ondřeje Matěje Hrubeš, radního pro dopravu Prahy 6, zpovídá rozhlasový moderátor Miloš Keller.Support the show

Ozařovací středisko sídlí ve sklepě zámku v Roztokách u Prahy. Přístroj je zabezpečen tak, že pokud jsou otevřené dveře, tak se zářič nedá zapnout.

Pro politické partaje je to prestižní komunální post. Rozpočet je tam větší než na leckterém ministerstvu. A je k tomu i pěkný zlatý řetěz. Tak proč se na post pražského primátora nikomu nechce?„Taková situace tu ještě nikdy nebyla. Ani jedna z důležitých stran nemá v Praze deset měsíců před volbami jasného favorita na primátora,“ říká Václav Dolejší.ODS, lidovci a TOP 09 ještě ani nevědí, jestli chtějí jít zase Spolu. „Zato ale vědí, že nechtějí, aby je znovu vedl Bohuslav Svoboda. Který Prahu řídí tak, že si půlka Pražanů myslí, že je primátorem pořád Pirát Hřib,“ dodává Lucie Stuchlíková.Zdeněk Hřib se přesunul do Sněmovny, stejně jako Patrik Nacher, minulý lídr kandidátky ANO. „V ANO se hlásí Ondřej Prokop nebo bývalý primátorka Adriana Krnáčová. Jenže jako vždy se čeká hlavně na to, s čím přijde šéf,“ dodává Dolejší. Lídr Prahy sobě Jan Čižinský chce spíš do Senátu a pražský STAN se pořád nevzpamatoval z kauzy Dozimetr. A Motoristé? Ti si myslí na někdejší primátora Pavla Béma - sice člena ODS, ale také nastupujícího protidrogového koordinátora v Babišově vládě. „Trochu za tím cítím Andreje Babiše, který si chce koaličního partnera vypěstovat i tady a splnit si svůj sen - uzmout svým protivníkům i vládu nad hlavním městem,“ vysvětluje Stuchlíková.„V Praze chce být každý dvojka a nikdo jednička. Je to totiž hrozně nevděčná pozice - máte stejný hlas jako ostatní radní a na paty vám šlape 57 starostů městských částí, kteří sledují jen svoje zájmy. Něco prosadit je těžké,“ myslí si Dolejší.Kde všude postaví Pavel Bém Motoristům tunely? Má Filip Turek problémy se zády ze stresu? A koho ukázal Andrej Babiš na Hradě při jmenování? Všechno se dozvíte v čerstvé epizodě trojnásobného podcastu roku.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

S antropologem Davidem Platilem a historikem Martinem Dolejským o tom, jak se v metropoli žilo na pariferiích před sto lety, paralelách se současností a jejich související knize.S prudkým rozvojem Prahy a přibývajícím počtem obyvatel po roce 1918 byl spojený nedostatek vhodného a především levného bydlení. Důsledkem byly přelidněné byty a takzvané nouzové kolonie, kde lidé žili v různých barácích ze dřeva či plechu, železničních vagonech a dalších provizorních obydlích. V jistých obdobích takto žily i desítky tisíc obyvatel hlavního města. Některé z těchto kolonií nenávratně zmizely, jiné se z části dochovaly až do současnosti. Kniha Nouzové kolonie (Paseka, 2025) s využitím dobových snímků a dalších obrazových materiálů s komentáři ukazuje desítky takových míst napříč metropolí. Autoři v podcastu Čtení s Respektem přibližují mimo jiné to, jak se v těchto koloniích na tehdejší periferii Velké Prahy žilo, jejich politický význam i to, jaké postoje k nim zastávalo město, které se snažilo bytovou krizi aktivně řešit. V čem vidí paralely s dneškem? A co je motivuje k mapování dějin pražské periferie? Odpovídají historik Martin Dolejský a sociální antropolog David Platil, který také založil a spravuje webovou databázi kolonií bahnoprahy.cz.

Ve směru na Prahu i opačným směrem na Brno se jezdí dvěma zúženými jízdními pruhy. Doprava na místě byla v pondělí před obědem poměrně plynulá, z Prahy popojížděli řidiči v koloně.

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je pondělí 8. prosince. A je to první pondělí, kdy je možné zajít si do nového fastfoodového řetězce, tedy pokud jste z Prahy. Za chvíli proto zavolám našemu kolegovi Michalu Marešovi a poptám se ho, o co jde, jak to chutná a jak to vlastně s fastfoodovou scénou v Česku vypadá. Já jsem Petr Honzejk Michalův telefon vytočím hned po několika byznysových zprávách!

Ranní brífink Petra Honzejka: Dobrý den z Hospodářek, je pondělí 8. prosince. A je to první pondělí, kdy je možné zajít si do nového fastfoodového řetězce, tedy pokud jste z Prahy. Za chvíli proto zavolám našemu kolegovi Michalu Marešovi a poptám se ho, o co jde, jak to chutná a jak to vlastně s fastfoodovou scénou v Česku vypadá. Já jsem Petr Honzejk Michalův telefon vytočím hned po několika byznysových zprávách!

V této případové studii se podíváme na reálná čísla čtyřčlenné rodiny z Prahy. Ukážeme si jejich příjmy, výdaje, investice, cíle i úpravy finančního plánu, aby zvládli nejen rekonstrukci bytu, ale také vytoužený sabatikl. A to všechno s dostatečnou časovou i finanční rezervou. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Skutečnou případovou studii čtyřčlenné rodiny z Prahy, jejich kompletní přehled příjmů a výdajů. ✅ To, jak dokážou dlouhodobě odkládat třetinu příjmu. ✅ Jak přemýšlí o rekonstrukci vlastního bydlení a proč dává smysl hypotéka. ✅ Konkrétní úpravy investičního portfolia z pohledu měnového rizika. ✅ Nové nastavení penzijního spoření a dalších alternativních investic. ✅ Návrat manželky do práce po rodičovské a následný dopad na dlouhodobý finanční plán. ✅ Výpočet, kolik je potřeba investovat, aby za 20 let vznikla vytoužená rezerva 10 milionů korun. ✅ A hlavně praktické souvislosti mezi psychologií, životním stylem a penězi. A mnoho dalšího… Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

I o tom bude týdeník Kultura Plus. Připravila Michaela Vetešková.

Dnešní Amerika je jiná, než jak si ji většina z nás pamatuje nebo představuje. Země je unavenější, napjatější a méně předvídatelná. Vztahy mezi lidmi se přiostřily, důvěra v instituce klesá a každodenní život prostupuje zvláštní neklid. Americká zpravodajka Jana Ciglerová přijela do Prahy pokřtít svou novou knihu Americký deník: Všechno je jinak. Při této příležitosti jsme zaplnili Rock Café na živém natáčení Studia N. Poslechněte si záznam a nechte se vtáhnout do reality dnešních Spojených států. Za dobu, co je Jana Ciglerová v Americe, sledovala obrovskou změnu téměř ve všem – v politice, společnosti, kultuře, ekonomice i mezilidských vztazích. „Lidé jsou naštvaní jako nikdy dřív. Nikdy v historii se neodehrály tak masivní protesty jako nyní proti Trumpovi,“ říká. Strach ve společnosti jde podle ní cítit v každodenním životě. „Řidič autobusu mi říkal, že dostali pokyn, že když někdo nechce zaplatit, mají to nechat být. Je to podle jeho slov bezpečnější, než kdyby se někdo naštval a zaútočil na něj nebo ho zastřelil,“ popisuje Ciglerová. Problém podle ní spočívá ve snadném přístupu ke zbraním. „Zbraně mezi lidmi bezpečí nepřinášejí. Je to naopak. Čím snadnější je k nim přístup, tím víc lidí je má. Zatímco u nás do někoho v naštvání strčíte nebo na něj zakřičíte, v Americe na sebe lidi rovnou vytáhnou bambitku. Stojíte ve frontě v obchodě, dojde k hádce a opakovaně se stává, že na sebe vytáhnou zbraň,“ vysvětluje. Ve Studiu N vypráví, v čem se liší její život v USA a v Česku. „Večer tam svoje děti nepustím ven. Když jsem vyprávěla svým americkým přátelům, že se můj syn vracel o půlnoci z Vltavské domů, což je asi kilometr, nevěřícně na mě zírali. Moje kamarádka Nancy zase málem odpadla, když jsem jí natočila video, jak kluci nasedají do vlaku v Řevnicích a sami odjíždějí. To je v dnešní Americe nepředstavitelné,“ doplňuje autorka knihy. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Záměr magistrátu zřídit kontaktní centrum pro drogově závislé ve vestibulu metra Můstek naráží na odpor Prahy 1. Starostka Terezie Radoměřská z TOP 09 vysvětluje, že městská část je už nyní přetížená a lokalita u Václavského náměstí není vhodná.

Spisovatel Dan Brown po 11 letech znovu přivedl na scénu profesora Roberta Langdona, a tentokrát přímo do Prahy. Právě spojení s českou metropolí a autorův návrat po delší pauze udělaly z románu Tajemství všech tajemství jednu z největších literárních událostí roku. „Toto město je nesmírně inspirativní, máte hlubokou mystickou historii a některé pohledy ve městě, obzvlášť z Karlova mostu směrem k Hradu, působí skoro neskutečně,“ pochvaloval si Brown.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Záměr magistrátu zřídit kontaktní centrum pro drogově závislé ve vestibulu metra Můstek naráží na odpor Prahy 1. Starostka Terezie Radoměřská z TOP 09 vysvětluje, že městská část je už nyní přetížená a lokalita u Václavského náměstí není vhodná.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Katherine Solomonová, popredná noetička, len nedávno dokončila rukopis knihy so zarážajúcim záverom, ktorý spochybňuje naše doterajšie predstavy o ľudskom vedomí. Robert Langdon vycestuje do Prahy na jej prednášku. Idylický pobyt naruší brutálna vražda známej českej neurovedkyne a vzápätí sa rozpúta hotové peklo. Katherine zmizne a s ňou aj celý rukopis. Niekomu veľmi záleží na tom, aby kniha nikdy nevyšla. V tajomných uličkách Prahy sleduje Langdon dôležitú stopu, ktorá ho privedie k oživenému prízraku z prastarých českých legiend. V spleti symbolov a tajuplných odkazov nachádza cestu k šokujúcemu odhaleniu utajovaného projektu, ktorý raz a navždy zmení spôsob, akým nazeráme na ľudské vedomie. „Je to zďaleka najambicióznejšia a najkomplikovanejšia kniha, akú som kedy napísal.“ – Dan Brown, úryvok z rozhovoru „Pripravte sa na 700 hystericky hektických strán plných vraždy, chaosu a tajuplnosti.“ – The Washington Post Audiokniha: Posledné tajomstvo Autor: Dan Brown Interpret: Marek Koleno Dĺžka: 22:59 h Vydavateľstvo: Publixing a Ikar Audiokniha Posledné tajomstvo na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Posledné tajomstvo na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objasnili klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Přišli na to, že játra při své obnově přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst. Jejich výzkum pokračuje ve vědeckém centru BIOCEV ve Vestci u Prahy dál. Teď vědce zajímá, jak se v játrech chovají jednotlivé buňky ve chvíli, kdy je ohrožuje nádorové bujení.

Praha se dusí v kolonách, investice padají do šuplíku a koalice kolem Svobody a Hřiba podle bývalého náměstka pro dopravu Adama Scheinherra jen přihlíží. Proč se zdržel městský okruh o roky? Co, když do roku 2027 propadne klíčové razítko EIA? Je kontroverzní mýto jediná cesta z dopravního kolapsu v centru Prahy? Parkování na ulici v Praze je nesmyslně levný luxus, proč se s tím nic neděje? Popisujeme do hloubky příběh zablokovaného Libeňáku, spor o Výtoňský most, metro D i lanovku do Bohnic.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Poslanci dnes rozhodují, jestli dosluhující vládě vrátí návrh státního rozpočtu. Podle pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše rozpočet nelze opravit a končící kabinet by ho měl přepracovat. Ten to odmítá. Kdo má pravdu?Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady Petr Musil.Vláda v demisi Petra Fialy (ODS) předložila svůj poslední návrh rozpočtu po volbách Sněmovně v novém složení. A to se schodkem 286 miliard korun. Strany nastupující vládní koalice ANO, SPD a Motoristé ale tvrdí, že v rozpočtu chybí zhruba 96 miliard korun. To je podle předsedy hnutí ANO a pravděpodobného příštího premiéra Andreje Babiše důvod, proč se návrh rozpočtu jednoduše nedá spravit a dosluhující vláda by ho měla přepracovat. Babiš včera po jednání koaličních lídrů v Průhonicích u Prahy zároveň vyzval končící kabinet také vyzval k urychlenému zmrazení platů politiků, aby se ušetřilo.Premiér v demisi Fiala výtky nastupující koalice k rozpočtu opakovaně odmítá, stejně jako šéf státní kasy v demisi Zbyněk Stanjura (ODS). Bylo by Česko podle rozpočtu Fialovy vlády schopné příští rok hospodařit? A jaký smysl dává, že Sněmovna vrátí rozpočet kabinetu k přepracování?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do Prahy přiletělo Bilbao a baskičtí hráči se jako rozjívené děti koulovali na letišti. Slavii čeká další zápas vyšňořené Ligy mistrů. Ale není zajímavější, co se děje za kulisami české ligy? Fotbalový podcast MVP odkrývá, co může způsobit miliardář Strnad a jeho „nová Plzeň“.Jen pár vět, které zazněly, když Viktoria Plzeň představovala svoji tvář pro budoucnost. Promluvil Adolf Šádek, sportovní manažer, který fotbalovou Viktorii před patnácti lety pomohl stvořit. Zažil šest titulů, čtyřikrát byl v Lize mistrů, taky ve čtvrtfinále Konferenční ligy a opakovaně v osmifinále Evropské ligy.„Teď začíná nová éra. Věřím, že bude ještě úspěšnější. Doufám, že budeme Pražáky i předhánět.“Nebo: „Věřím, že mám dobré náboje, abych dvěma tankům strkal do pásů něco jiného než klacek. Že mám dostatečnou munici na to, abych uměl odolávat síle pražských tanků.“Nebo: „Těším se, že si navlékneme rukavice a vstoupíme do ringu, protože konečně budeme ve stejné váhové kategorii jako kolegové z Prahy.“Že by Plzeň opravdu mohla ještě povýšit? Kam až? A proč je tak alergická na konkurenci z Prahy, ke které to má po dálnici pětatřicet minut?---Fotbal ze všech možných i nemožných úhlů pohledu. MVP jsou bývalí fotbaloví profesionálové Karel Tvaroh, Antonín Rosa, Tomáš Kučera a zkušený novinář Jan Palička, šéf sportovní rubriky Seznam Zpráv. Společně s námi hledejte nejdůležitější hráče, trenéry, přestupy, akce, problémy. Do hloubky a s humorem. I vy můžete být MVP. Každé úterý na webu Seznam Zpráv.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Stream.cz nebo YouTube.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Poznali se ve vězení, po propuštění vybudovali v Evropě a Africe propracovanou síť na výrobu a pašování pervitinu. Čecha a jeho moldavského kolegu teď spolu s dalšími lidmi zadržela policie při operaci zvané Ice Age, během níž zajistila kilogramy metamfetaminu, desítky kilogramů surovin i tři laboratoře. Text Barbory Šturmové a Pavly Holcové čte Renata Klusáková. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/z-egyptskych-varen-do-prahy-policie-rozbila-sit-vyrobcu-a-kuryru-pervitinu-vedenou-dvojici-byvalych-veznu/).

Česká filharmonie letos připomněla 17. listopad provedením Mahlerovy Druhé symfonie, zvané Vzkříšení. Koncert, nesoucí poselství naděje i obnovy, měl řídit Zubin Méhta, jemuž zdravotní stav ale nedovolil do Prahy přicestovat. Přesto se večer v Rudolfinu odehrál ve velmi silné atmosféře. Ředitel České filharmonie David Mareček v rozhovoru přibližuje nejen tuto událost, ale také to, jak může film otevírat cestu k hudbě a jakou úlohu má hudba v době války a krizí.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako malá holka utíkala do světa fantazií a dodnes v něm nachází oporu. Bet Orten mluví o fotografii jako o prostoru, kde člověk může tvořit bez omezení a popisuje, jak ji tenhle svět provází celý život - od chvíle, kdy poprvé vzala do ruky starý fotoaparát, až po její lekce studentům, u kterých sleduje, jak se v nich probouzí chuť tvořit. „Myslím, že to v sobě máme všichni,“ říká. Otevřeně také mluví o tom, jaké bylo vstupovat do oboru, kde dominovali muži. Vzpomíná na začátky, kdy slyšela věty o tom, že „žena patří v ateliéru spíš před objektiv“ nebo kritiku, že „neunese techniku“ a jak dlouho trvalo, než získala prostor, kde se na tvorbu žen dívá jinak - s respektem a vědomím toho, že fotografie ženského těla nemusí být jen objektivizující. „Na některé věci se nemůžu zpětně ani podívat. Říkám si: proč ty ženy takhle fotily, proboha,“ přiznává fotografka, že některé fotografky, které dříve obdivovala, často fotily způsobem, který odpovídal mužskému vidění fotografie, protože chtěly být v „jejich“ světě respektované. Orten mluví i o zásadním zlomu v její vlastní kariéře, který přišel ve chvíli, kdy se jí začaly otevírat nové možnosti v Londýně. Tehdy ji čekala práce pro Vogue, ale v tu samou dobu zjistila, že je těhotná. „Kdybych šla na potrat, přišlo by mi to jako smlouva s ďáblem,“ mluví o době, kdy si kladla otázku, jestli dát přednost kariéře. „Pak jsem si řekla, že by se mi to nevyplatilo. Lidský život je důležitější,“ popisuje fotografka co předcházelo návratu do Prahy, který byl „extrémně drsný“. Místo zahořknutí hledala nový způsob, jak svůj příběh přerámovat. Mluví o tom jako o jedné z nejtěžších, ale nejdůležitějších etap svého života, bez které by podle svých slov nebyla tím, kým je. Dnes je matkou dvou dětí, ale zůstalo jí přesvědčení, že focení je její „bytostná potřeba“. „Zradila bych svoji duši, kdybych to nedělala,“ dodává. Jak se mění ženský pohled ve fotografii? Co musí žena udělat, aby byla v oboru slyšet? Jak náročné bylo najít si svoji polohu v Česku a proč je pro Bet Orten svoboda důležitější než jakákoli škatulka? Pusťte si celý rozhovor.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju. Koho dnes?Rapl z Bartolomějský. Lépe řečeno autor stejnojmenné knihy, kterým je emeritní major Miroslav Hyhlík. Obchází teď obvyklé kolečko po podcastech a televizních pořadech, mohl jste ho vidět třeba v show Jana Krause nebo v DVTV. Já si ho však pozval nejen proto, že napsal zajímavou a dobrou knihu. Mám totiž své důvody.Známe se s Mirkem plus mínus pětatřicet let. Poznali jsme se v roce 1990, ještě s jeho tehdejším parťákem, kdy oba sloužili jako detektivové kriminálky na Praze 1. Jinými slovy, stali se mými policejními zdroji, a dohazovali mi do reportáží případy, na kterých pracovali. Zjednodušeně řečeno. A když se později připletli do nešťastné kauzy, která se později ukázala jako omyl jejich kolegů, skončili na necelé tři týdny ve vazbě na Pankráci. A já o tomhle jejich případu napsal svou vůbec první knížku Klec na policajta, která pak v roce 1991 vyšla v nakladatelství Rozmluvy Aklexandra Tomského. Stručně o Mirkovi: je ročník 1961, dnes už “emeritní major”, tedy ve výslužbě. Od roku 1980 sloužil u policie, kde se specializoval na násilnou trestnou činnost – loupeže, vydírání, těžká ublížení na zdraví. Jeho unikátní devizou bylo kreslení – vystudoval aranžérskou školu a jako jeden z prvních českých kriminalistů vytvářel portréty pachatelů podle výpovědí svědků, ještě před érou počítačových identikit. Společně s dlouholetým parťákem Láďou Veselým vytvořili legendární duo detektivů, kteří v 90. letech čelili ruským gangům, vydíračům podnikatelů i domácím vrahům. V roce 1991 byl sám nespravedlivě obviněn a strávil 19 dní ve vazbě kvůli záměně identity, což mu však nezlomilo víru ve spravedlnost. Je autorem knihy, malíř, žije na venkově u Tábora se svou čtvrtou manželkou, která byla také jeho kolegyní u policie.Více samozřejmě v podcastu.Mé krimi reportáže z Prahy byly jen epizodou v mé kariéře, související hlavně s tím, že jsem povinnou vojenskou službu absolvoval v časopise Signál. Byla krátká, asi roční, a pak jsem začal psát spíš o jiných věcech, a Mirek i jeho kolega pokračovali ve svých policejních kariérách. Třicet let jsme se v podstatě neviděli, sem tam se někde potkali, občas si zavolali nebo napsali. Až teď, když Mirek napsal zmíněnou knihu, a před pár týdny ji pokřtil, jsem ho pozval do podcastu. Víc jsem o tom psal už před týdnem.Doufám, že vás náš rozhovor bude bavit stejně jako mě.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Fungovat by měly úplně stejně jako roboti, co známe třeba z automatických linek. V čem by se daly využít když podle potřeby mohou měnit třeba vlastnosti materiálů? - V čem může pomoct budoucím lékařům stáž na Hygienciké stanici hlavního města Prahy? - Proč mají kukačky tak rozmanitě barevná vejce? Vědci odhalili původ barvy skořápky těchto ptáků, kteří svá vejce kladou do cizích hnízd. - Zavzpomínáme na polárního klimatologa Pavla Proška, zakladatele české polární stanice na Antarktidě. Moderuje Martin Matějka.

Markéta (14) z Dětského domova Lipová u Šluknova zažívá nejšťastnější období života. Dostala se na prestižní soukromou školu nedaleko Prahy, kde bydlí v týdnu i na koleji. Platit vysoké školné a internát by si nikdy dovolit nemohla, dostala ale sociální stipendium. Markéta je součástí nové řady seriálu Radiožurnálu o dětech z dětských domovů.

Koňské povozy v centru Prahy jsou definitivně minulostí, hlavní město vypovědělo fiakristům smlouvu. Je to smysluplné řešení týrání zvířat, nebo jde o smutný konec tradice? „Fiakristé nemají jediný pádný argument, tvrdí jen, že tu povozy byly vždy,“ říká právník a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka. „Je to nesmysl, povozy jsou ve městech všude na světě,“ namítá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus předseda Cechu fiakristů a povozníků Josef Kočovský.

Koňské povozy v centru Prahy jsou definitivně minulostí, hlavní město vypovědělo fiakristům smlouvu. Je to smysluplné řešení týrání zvířat, nebo jde o smutný konec tradice? „Fiakristé nemají jediný pádný argument, tvrdí jen, že tu povozy byly vždy,“ říká právník a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka. „Je to nesmysl, povozy jsou ve městech všude na světě,“ namítá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus předseda Cechu fiakristů a povozníků Josef Kočovský.

Koňské povozy v centru Prahy jsou definitivně minulostí, hlavní město vypovědělo fiakristům smlouvu. Je to smysluplné řešení týrání zvířat, nebo jde o smutný konec tradice? „Fiakristé nemají jediný pádný argument, tvrdí jen, že tu povozy byly vždy,“ říká právník a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka. „Je to nesmysl, povozy jsou ve městech všude na světě,“ namítá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus předseda Cechu fiakristů a povozníků Josef Kočovský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Koňské povozy v centru Prahy jsou definitivně minulostí, hlavní město vypovědělo fiakristům smlouvu. Je to smysluplné řešení týrání zvířat, nebo jde o smutný konec tradice? „Fiakristé nemají jediný pádný argument, tvrdí jen, že tu povozy byly vždy,“ říká právník a spoluzakladatel spolku Hlas zvířat Robert Plicka. „Je to nesmysl, povozy jsou ve městech všude na světě,“ namítá v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus předseda Cechu fiakristů a povozníků Josef Kočovský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Praha dostává nový metropolitní plán, takže ideální chvíle podívat se s Ondřejem Boháčem, šéfem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na to jak se Praha vyvíjela, rostla a hlavně plánovala? Proč by se dnes už nedalo stavět metro vcentru, komu slouží zeleň na sídlištích a na čem se po tomhle městě dá nejlíp cestovat a proč to není kolo? 

Když Jiřina Hradecká hledala místo, kam by se odstěhovala na důchod, učarovaly jí fotky venkovské usedlosti u Klatov. Po prohlídce s koupí neváhala. Dnes toho lituje: řeší plíseň, zápach, kuny a soudí se s bývalými majiteli.Obytný dům, stodola, vejminek, okrasná zahrada, ovocný sad, to vše na pozemku přes tři a půl tisíce metrů čtverečních v malebné vesnici na jihozápadě Čech. Majitelům, manželům Kuchařovým, bylo už přes osmdesát, síly ubývaly a tak se plánovali přestěhovat do pohodlí městského bytu. Jiřina Hradecká naopak chtěla prchnout z Prahy a užít si penzi na klidném venkově.„Řekla jsem si, že prodám pražský byt a pořídím si něco v zeleni blízko lesa, abych se mohla vyvalit ze dveří a jenom se hrabat v hlíně a v záhonech. Nemovitost, na kterou jsem narazila na podzim roku 2020 mi na první pohled učarovala,“ popisuje pro pořad Ve stínu začátek příběhu šestašedesátiletá Jiřina Hradecká.První prohlídka byla rychlá a rychlý byl i sled dalších událostí: podpis kupní smlouvy (cena 6,9 milionů korun), za pár měsíců stěhování. Jiřina Hradecká si nestačila vybalit a přišlo první „jenže“.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz