Podcasts about prahy

Podle dat lékařů z porodnice U Apolináře přežívá více než 60 procent dětí, které přišly na svět po této komplikaci, bez závažných zdravotních potíží. - Vědci z Olomouce jako vůbec první v Evropské unii vysadili na poli geneticky pozměněný ječmen. Měl by být odolnější, s vyššími výnosy a kvalitnějšími zrny. Experti už sklidili první úrodu. - Paroplavba po Vltavě na trase z Prahy do Štěchovic slaví 160 let. Moderuje Naděžda Hávová.

Celý díl najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si nový díl podcastu Dobrovský & Šídlo s bývalým předsedou vlády Mirkem Topolánkem a novinářkou Terezou ŠídlovouČlánek k tomuto dílu si můžete přečíst na: Seznam zprávy

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloDobrovský & Šídlo a bývalý ředitel ČT Petr Dvořák o tom, co čeká Kavčí hory a co politici očekávají od médií veřejné službyPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo s hostem Pavlem Dvořákem z festivalu Krásný ztráty (krasnyztratyvsetice.cz/cs) ze soboty 9. srpna 2025. 

Aby vůbec bylo možné začít u nás s jadernou energetikou, musel se nejprve rozjet výzkum v této oblasti. Už v roce 1957 začal fungovat první atomový reaktor na našem území, a to konkrétně ve výzkumném ústavu v Řeži u Prahy.

Aby vůbec bylo možné začít u nás s jadernou energetikou, musel se nejprve rozjet výzkum v této oblasti. Už v roce 1957 začal fungovat první atomový reaktor na našem území, a to konkrétně ve výzkumném ústavu v Řeži u Prahy.

Z kontaktního zooparku ve Zvoli u Prahy utekl v sobotu večer lev a zranil ošetřovatele. Přivolaní policisté zvíře zastřelili. Park podle starosty obce nemá povolení k provozu, zvířata už mu v minulosti utekla. Majitel se k incidentu nechce vyjadřovat.

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloSpeciální série podcastu Dobrovský & Šídlo s hostem Janem HartlemPoslechněte si závěrečnou čtvrtou epizodu volebního speciálu Nejdůležitější volby našich životů: Jak si Česko zvolilo Andreje Babiš (2013 - 2017) 

V Praze bylo začátkem srpna otevřeno nové železniční nádraží Praha-Bubny a nová zastávka Praha-Výstaviště. Zároveň se obnovil provoz vlaků z Kladna až do centra Prahy. Nová nádraží jsou součástí modernizace železniční tratě Praha - Kladno a zajišťují lepší přestupní vazby na tramvaje a metro.Ondřeje Matěje Hrubeše (zakladatele dopravního magazínu MHD86.cz) zpovídal v pořadu Kukátko na vlnách Country Radia moderátor Miloš Keller.  Support the show

Zatímco mnozí herci hledají bydlení co nejblíž k centru Prahy, Lucie Polišenská šla opačným směrem. Pořídila si statek daleko od ruchu metropole. „Vyrostla jsem na vesnici, a jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. To ve mně zůstalo. Když jsem řešila bytovou otázku, řekla jsem si: Raději opravím statek, než abych celý život vydělávala na drahý byt v Praze.“ Kolik kilo okurek letos zavařila? Rozumí humoru dnešní doby? Proč hraje raději vedlejší role než ty hlavní?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco mnozí herci hledají bydlení co nejblíž k centru Prahy, Lucie Polišenská šla opačným směrem. Pořídila si statek daleko od ruchu metropole. „Vyrostla jsem na vesnici, a jak se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš. To ve mně zůstalo. Když jsem řešila bytovou otázku, řekla jsem si: Raději opravím statek, než abych celý život vydělávala na drahý byt v Praze.“ Kolik kilo okurek letos zavařila? Rozumí humoru dnešní doby? Proč hraje raději vedlejší role než ty hlavní?

Na Slovensku lidi okamžitě na cizince spustí o politice, v Česku život tak otrávený politikou neníPrázdniny jsou v plném proudu a bratři Hejslované se v jejich první půli vydali na cesty po svém teritoriu: Jakub byl na jihu na Balkáně, odkud si přivezl nazpět smutek, a Lukáš vandroval po západních slovanských zemích, odkud si přivezl nazpět úžas. Jaké konkrétní dojmy a nové poznatky tedy mají? O tom je nový díl sourozeneckého podcastu, v němž Lukáš české turisty bažící po Polsku upozorňuje na místa, tedy najmě města, kam se vyplatí jet už proto, že tam turisté nejsou. Přestože tam je na co se dívat.V úvodu se Jakub – čerstvě navrátivší se z Bělehradu – vrací ke svému zásadnímu tématu: jak vypadají srbské protesty proti tamní vládě, které už trvají tři čtvrtě roku a které v průběhu prázdnin zdánlivě ztrácejí dech. Lidé jsou na dovolených, města jsou poloprázdná, a tak vizuálně protesty upadají. Do toho se patrně konečně chystají v Srbsku volby (možná ještě letos), přičemž Jakub dodává, že vládní strana prezidenta Aleksandra Vučiće už nemá kde brát elektorát, takže je odsouzena k prohře. „Bude velmi zajímavé sledovat, k čemu to v následujících měsících povede, protože Vučić se moci samozřejmě nebude chtít vzdát. Navíc nezapomínejme, že srbská společnost čtyřicet let žije pod permanentním tlakem etnonacionalistů, je radikální, a i na takové voliče se bude muset cílit,“ upozorňuje Jakub.Vysvětluje, že atmosféra v zemi není ani tak napjatá, jako spíš smutná. Ve společnosti a ekonomice dle něj nic už nefunguje, drobní podnikatelé mizí a stát se rozpadá. „Vidíte to skutečně na každém kroku, u nás si ani nesvedeme představit,“ říká. A vysvětluje, jakým způsobem podporu opozici vyjadřují hvězdy jako tenista Novak Djoković nebo režisér Emir Kusturica. Ten se stal překvapivým podporovatelem nevládního tábora a spekuluje se, že to je hra s jeho pověstí, že může jít o snahy vybrat si ho jako potenciálního lídra opozice, ale zároveň i o snahu vládních kruhů přihrát si přes režisérovo jméno nové hlasy. „Zkrátka vyplatí se to sledovat, protože je to učebnice postupů, které u nás neznáme,“ uzavírá Jakub.V další části na něj Lukáš navazuje svými zážitky. Začíná na východním Slovensku v Prešově a jeho okolí a popisuje mimo jiné, jak intenzivně má slovenská společnost potřebu se s cizinci okamžitě bavit o politice. „To u nás tak ještě zaplaťpámbu není. Zároveň toto nejde nasát z médií, člověk musí být na místě, aby to poznal: že cosi visí ve vzduchu a že politika zasahuje do životů a myšlení lidí víc, než je zdrávo,“ vysvětluje Lukáš. K tomu poznamenává, že ve městě lze poznat, že Slovensko skutečně vyrůstá z menších poměrů než Česko, nebo že poměr nevkusu a vkusu je taky vyhrocenější než u nás: „V Bardejovských Kúpeľoch máte vedle sebe tanky z památníku na bitvu v Dukelském průsmyku, skanzen se starými domyz rusínských osad, secesní lázeňské domy, sochu císařovny Sisi, která sem jezdila, a hrozivé zázemí restaurací, kina nebo kadeřnictví postavené v osmdesátých letech, které chátrá, neinvestuje se do něj a vedle kterého se cítíte jako někde na jihu Prahy u metra.“Poslední částí je popis několika měst východního Polska: Lublin, Radom, Kielce, Lodž a nakonec Kladska u našich hranic. „Nejlepší na tom je, že skoro nikde nejsou turisti. Takže v době, kdy neustále lamentujeme na přemírou turismu, máme i nedaleko svých hranic spoustu míst, kde to neplatí, kde netrpíte nekonečnými frontami a zástupy všudypřítomných amatérských fotografů, kde se můžete pohybovat volně a svobodně a je vám dobře,“ dělá reklamu východnímu a střednímu Polsku Lukáš. Aneb konečně podcast, který vás odešle do patřičných míst.

Na konci srpna začnou technici razit u Jílového u Prahy průzkumné štoly potřebné pro stavbu dálnice D3. Pomocí nich chtějí zjistit složení a vlastnosti podloží v místech, kde budou dálniční tunely Kamenná Vrata a Luka. Samotná stavba středočeské části dálnice má začít za tři roky.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Zámek ve Velkém Meziříčí je jeden z nejvýznamnějších moravských šlechtických sídel. Renesančně barokní skvost se vypíná na skalnatém ostrohu pod velkým dálničním mostem na cestě z Prahy do Brna.

Nedá se tu žít, shodují se obyvatelé domů sousedících s obřím hostelem v pražských Malešicích. Na hlučné turisty volají neustále policii, vadí jim rušení nočního klidu. Rozhodli jsme se zažít malešickou noc na vlastní oči a uši.V hostelu, který se svým umístěním i velikostí vymyká, jsme na jednu noc ubytovali. Chtěli jsme se přesvědčit, jaký efekt mají opatření slibovaná vedením hostelu a úředníky městské části Prahy 10. Mají už lidé v okolí klidnější spaní?---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Proč se Janek Rubeš rozhodl odhalovat nešvary nebo turistické pasti a pomáhat tak návštěvníkům Prahy? Je podmínkou úspěšnosti videa dobře odvyprávěný příběh? V jakých situacích používají Kluci z Prahy skrytou kameru nebo skrytý mikrofon? Co mají společného zámečky lásky, které turisté věší na pražské památky, a zvon Jan Nepomucký v kostele sv. Havla? Co mu udělalo ještě větší radost, než ocenění, která za svoji práci získal? Proč stojí zato jít pěšky přes Nuselský most?

V rámci projektu Minout Prahu, který zorganizovalo české nakladatelství Větrné mlýny společně s německým nakladatelství Schöffling, bylo osloveno 12 německých spisovatelů a spisovatelek, aby každý z nich strávil měsíc v jednom z českých krajských měst kromě Prahy.

V rámci projektu Minout Prahu, který zorganizovalo české nakladatelství Větrné mlýny společně s německým nakladatelství Schöffling, bylo osloveno 12 německých spisovatelů a spisovatelek, aby každý z nich strávil měsíc v jednom z českých krajských měst kromě Prahy.

Pergola, loubí lehké konstrukce, které tvoří vzdušné zastropení u domu nebo v zahradě, se může stát nejen příjemným posezením, ale i úkrytem před sluncem či zvědavými sousedy. Bývá vkusnou dominantou, k čemuž přispívá i výběr rostlin, po pergole se pnoucích. Které vybrat a jak o ně pečovat? O tom jsme si povídali s Tomášem Vencálkem, kurátorem dřevin mírného pásma z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Výbor světového dědictví UNESCO se tento měsíc vyjádřil k otázce, kterou Praha řeší dlouhé roky. A to co bude dál se železničním mostem na Výtoni, který je v tak špatném stavu, že jsou v podstatě jen dvě možnosti. Buď most přesunout a vybudovat tam nový, jak prosazuje třeba Správa železnic, anebo památku zrekonstruovat, což doporučuje jak Národní památkový ústav nebo Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel, tak právě i UNESCO. „Odborníci navštívili Prahu v prosinci a nyní zveřejnili tu zprávu. Experti na památkovou péči říkají, že jazyk UNESCA je poměrně ostrý na to, jak diplomaticky se běžně vyjadřují. Bez jakýchkoliv okolků doporučují rekonstrukci mostu s tím, že je proveditelná i technicky. Ostře se vyjadřují i k veřejnému prostoru pod viaduktem na Výtoni, je podle nich zanedbaný. Je přitom důležitý pro památkovou hodnotu celého centra Prahy, které je v UNESCO, o což mimochodem usilovalo samo Česko," vysvětluje ve Výtahu Respektu Clara Zanga. Jaké jsou argumenty pro a proti rekonstrukci železničního mostu na Výtoni? Čím je vlastně tak významný? A hrozí nám vyškrtnutí ze seznamu UNESCO?

Pergola, loubí lehké konstrukce, které tvoří vzdušné zastropení u domu nebo v zahradě, se může stát nejen příjemným posezením, ale i úkrytem před sluncem či zvědavými sousedy. Bývá vkusnou dominantou, k čemuž přispívá i výběr rostlin, po pergole se pnoucích. Které vybrat a jak o ně pečovat? O tom jsme si povídali s Tomášem Vencálkem, kurátorem dřevin mírného pásma z Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloPoslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo z amfiteátru La Skala na Malé Skále z pátku 18. července 2025

Proč nyní čelí Česko a okolní státy epidemii žloutenky? Je známo ohnisko nákazy? Jak se německé vládě daří plnit sliby o tvrdší migrační politice? Jakou právní dohru mohou mít přísnější kontroly na německých hranicích? A s jakou energií se vrací do Prahy bezmála 80letá punková ikona Patti Smithová?

Proč nyní čelí Česko a okolní státy epidemii žloutenky? Je známo ohnisko nákazy? Jak se německé vládě daří plnit sliby o tvrdší migrační politice? Jakou právní dohru mohou mít přísnější kontroly na německých hranicích? A s jakou energií se vrací do Prahy bezmála 80letá punková ikona Patti Smithová?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Speciální série podcastu Dobrovský & Šídlo s hostem Janem HartlemEpizoda třetí: Jak Topolánek s Paroubkem přivedli své strany na vrchol. A pak z něj spadli

Andrej Babiš řekl zahraničním novinářům, že jeho vláda zruší klíčový projekt současného kabinetu - muniční iniciativu. To, co ANO už několikrát naznačovalo, tak jednoznačně zaznělo. Co by zastavení projektu znamenalo?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček.Šéf ANO a favorit letošních sněmovních voleb Andrej Babiš se tento týden v rozhovoru pro agenturu Reuters jasně vyjádřil k české muniční iniciativě, kterou v případě vítězství hodlá zrušit. Premiér Petr Fiala (ODS) označil takové výroky za nebezpečné. „Je to důležitá věc a ztráta kreditu České republiky by byla velká. A jsem překvapen, protože Andrej Babiš byl informován o tom, kolik to stojí, byl informován, jak to probíhá,“ komentoval Babišovy výroky předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). „Chápu, že Andrej Babiš bojuje o voliče s SPD, možná s PRO, možná s těmi společenskými bublinami, které Ukrajinu nepodporují. Ale tohle je tak vážná věc! On jako bývalý premiér nemá právo takto hazardovat s budoucností kreditu České republiky. To člověk prostě nechápe. Tady jsou nějaké limity,“ kritizoval Žáček. Česká muniční iniciativa pomohla loni dodat Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi na svém území, celkem 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své květnové návštěvě Prahy označil program za efektivní. Česká vláda od začátku války patří mezi hlavní podporovatele napadené země. O to více překvapila jiná zpráva z tohoto týdne - Česko se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev, o kterém informoval prezident Donald Trump. „Myslím, že to je rozumné rozhodnutí, protože bychom tříštili síly,“ bránil rozhodnutí Žáček. "Netvrdím, že se k tomu někdy nepřidáme. Ale dneska je situace taková, že my máme rozjeté věci a my je musíme obhájit. Kdyby se k tomu premiér Fiala přihlásil, tak co bude říkat Andrej Babiš nebo opozice? “V čem je muniční iniciativa tak klíčová? A kde vezmeme peníze na zbrojení?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

S Terezou Líbovou o stromové klimatizaci a opatřeních za více než půl miliardy, které Praha v uplynulých šesti letech investovala do adaptace na změnu klimatu. Ptal se Štěpán Sedláček.Praha se otepluje rychleji než většina Česka a nejvíc to pociťují lidé během léta v centru, kde bývá teplota vzduchu v průběhu dne i noci výrazně vyšší než v okolí. Počet tropických dnů přitom vzroste během dalších desetiletí dva a půl až třikrát. Od roku 2018 má hlavní město Strategii adaptace, která má metropoli pomoct se na tyto změny připravit. Za související opatření, jakou je výsadba nových stromořadí, vytváření vodních ploch a prvků nebo do systémů na hospodaření s dešťovou vodou, které mají snižovat vliv extrémních teplot, už Praha od té doby zaplatila přes půl miliardy korun.Co konkrétního už město dělá a co dalšího plánuje tváří tvář sílícím vlnám veder a sucha? A kde jsou hlavní zdroje inspirace i bariéry v realizaci? To v podcastovém rozhovoru přibližuje Tereza Líbová, která na Magistrátu hl. města Prahy vede Oddělení environmentálních projektů. Mimo jiné uslyšíte o postupující výsadbě speciálně vybraných klimatických stromů v ulicích nebo popínavých rostlin na fasádách, využití modro-zelené infrastruktury nebo chystaných oázách chladu (klimatických útočišť) a krizového plánu metropole na série velmi horkých dnů. Ptal se Štěpán Sedláček. Doporučujeme také článek: Zahrady na fasádách domů, stromy z Íránu a Kavkazu. Jak přizpůsobit česká města vedrům https://www.respekt.cz/draft/zahrady-na-fasadach-domu-stromy-z-iranu-a-kavkazu-jak-prizpusobit-ceska-mesta-vedrum

Mladý novinář a muž Jiří Ruml (1925–2004), který stál za obnovou Lidových novin, se po únorovém převratu přesunul z rodné Plzně do Prahy. V hlavním městě jako přesvědčený komunista pracoval ve zpravodajství Československého rozhlasu. Jeho profesní činnost nejlépe vystihuje slovo reportér. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Minulý týden jsem si lehl do postele a říkal si: dá se umřít na vyčerpání?“ popisuje marketér Radim Svoboda moment, kdy si uvědomil, kam ho jeho tempo může dohnat. Pracovní snídaně od sedmi, večeře pozdě večer, schůzka za schůzkou. „Já si stav únavy prostě nepřiznám. Nevím, co to je,“ říká muž, který je jedním z nejvýše postavených Čechů v globálním marketingu – pracoval pro giganty jako Coca-Cola, řídil agentury v Chicagu, New Yorku a působil také v Moskvě. Svoboda popisuje, co ho žene dopředu – dlouhou dobu přitom žil ve světě, kde se z osmačtyřicátého patra mrakodrapu díval na Manhattan, měl řidiče a limuzínu, která ho vozila až k letadlu, jímž létal za byznysem po celém světě a přesto si často připadal „jen jako obyčejnej kluk z Havířova“. „Ve mně zůstalo, že jsem úplně nikdo a abych někdo byl, tak se musím hodně snažit,“ říká marketingový konzultant dnes už z jiné perspektivy. Co mu změnilo život, ovšem nebyla žádná další lákavá pracovní nabídka, ale nádor na mozku. Diagnóza, která přišla z ničeho nic, ve chvíli, kdy řešil další schůzku. „Přišlo totální odmítání, vůbec jsem si to nepřipouštěl,“ popisuje Svoboda, jak zvažoval, že nepůjde k doktorovi na další vyšetření, protože ho čekaly pracovní povinnosti. Přežil a dnes už ví, že zdraví je jenom jedno a bez něj žádný další projekt realizovat jednoduše nejde. A také se rozhodl žít jinak – odstěhoval se do Kostariky, mimo bublinu globálního marketingu a do světa s jiným tempem. Tedy alespoň trochu. „Vesmír mi řekl: Radime, zpomal. Snažím se to poslouchat, ale hrozně to neumím,“ přiznává brandový stratég. V rozhovoru vzpomíná i na dobu, kdy žil v Moskvě, kterou z hlediska marketingu popisuje jako neopakovatelnou. Pracoval tam v době, kdy Kreml najímal britskou marketingovou agenturu, Medveděv vyjednával s podnikateli v Silicon Valley a Rusko se snažilo působit jako moderní západní demokracie. „Všichni jim to sežrali i s navijákem,“ říká o tehdejším prokremlském marketingu. Sám Svoboda kampaně pro politiky odmítá. „Do politického marketingu se moje firma nepustí, i když tady byly nabídky. V politice jsem dlouhou dobu neviděl správnou věc, pouze propagandy a osobní prospěch,“ říká marketér. Dnes ho zajímá úplně jiná výzva: jak udělat Česko srozumitelnější světu. Když se ho v zahraničí někdo zeptá, odkud je, většinou odpovídá „z Prahy“. Novotvar Czechia mu nesedí a podle něj ho ani nikdo nezná a navíc je to podobné s Čečnou. „Czech Republic je vznešené. Slovo ‚republic‘ má hodnotu, signalizuje to lidem v zahraničí, že to je sofistikovaný stát,“ tvrdí konzultant. Jak by se Česko mělo prodávat a s čím si ho v zahraničí nejvíce spojují? Kde leží etické hranice marketingu? Co všechno se musí stát, aby člověk opravdu zpomalil? A jak se dá zůstat pokorný, když se dostanete do pozic, kde se o vás všichni starají? Poslechněte si celý rozhovor.

V Magnus J&T Lounge Baru, který se během Karlovarského filmového festivalu proměnil v rozhovorové epicentrum Forbes Misfits Talks, letos jako třetí host usedl britský velvyslanec Matt Field. Série vzniká ve spolupráci s J&T Bankou a je věnovaná těm, kdo se nebojí jít jinudy, než velí konvence. Právě to se v mnohém týká i diplomata, který si v Česku získal popularitu osobitým a lidským přístupem. Už svým úvodním videem „Jsem tu novej“ při vstupu do funkce naznačil, že do Prahy nepřijel reprezentovat Velkou Británii jen protokolárně. „Snažil jsem se komunikovat jinak od prvního dne. Přístupně, přátelsky, v jazyce, který je lidem blízký. A Češi byli otevření. Pomohl tomu i mimořádně dobrý vztah, který naše dvě země dlouhodobě mají,“ říká Field.

„Když jsem se přestěhovala z Ostravy do Prahy, šokovalo mě, že tady jsou lidé bez domova. A Prahu mi ukazovali právě oni, takže to pro mě mělo obrovskou hodnotu. Nestačila jsem se divit, když jsem vyslechla i ty jejich příběhy,“ popisuje sociální podnikatelka a zakladatelka neziskové organizace Pragulic Tereza Jurečková.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je opět ve Spojených státech, kde už potřetí za půl roku jedná se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Řešit mají vztahy s Íránem, ale také situaci v Pásmu Gazy. Ta byla předmětem i přímých víkendových rozhovorů v Kataru, kam byly vyslány delegace Izraele a Hamásu. Výsledky ale nepřinesly. Situace v Gaze se přitom pro dva miliony Palestinců a Palestinek žijících na území zhruba o velikosti Prahy nezlepšuje. Humanitární pomoc na místě koordinuje organizace GHF podporovaná Spojenými státy a Izraelem, u které se humanitární organizace napříč světem obávaly neefektivity, upozorňuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová: „Distribuci pomoci zahájila ve druhé polovině května, a to po uvolnění dvouměsíční blokády ze strany Izraele. Nicméně úřady v Gaze pod správou Hamásu varují obyvatele, aby se na tuto organizaci neobraceli, protože tím riskují své životy. Při přebírání pomoci od této organizace dochází k tomu, že civilisté umírají. Úřad vysokého komisaře OSN uvedl, že ke konci června měl informaci o 600 případech zabití u center spravovaných GHF." Izraelská armáda v minulém týdnu přiznala, že u center skutečně došlo ke střelbě do civilistů. Existuje momentálně nějaký plán na obnovu Pásma Gazy a poválečné uspořádání? Jak silné je teroristické hnutí Hamás? A jak se k situaci v Gaze vyjadřují různé státy?

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloV červenci 1991 jsme zrušili Varšavskou smlouvu. U stolu a v budově, kde se to stalo, o téhle neuvěřitelné době mluvíme s ženou, která tomu tehdy byla velmi blízko: Diplomatkou Danou HuňátovouPoslechněte si další epizodu podcastu Dobrovský & Šídlo natočenou živě v Černínském paláci v Praze 1. července 2025.

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Mají vysoké příjmy, žádné úspory a každý měsíc začínají znovu od nuly. Reálný příběh mladého páru z Prahy ukazuje, že finanční problémy nejsou jen o číslech, ale o vztahu, komunikaci a nastavení společných priorit. V tomto díle podcastu Teorie peněz se ponoříme do konkrétní případové studie, která může být inspirací i pro vás. Co v podcastu uslyšíte: ✅ Reálný příběh mladého páru s příjmem 175 000 Kč měsíčně a nulovými úsporami. ✅ Proč nestačí jen „utrácet méně“ a kde se skrývá skutečný problém. ✅ Dynamika vztahu: když jeden touží po systému a druhý po svobodě. ✅ Jak rozpoznat a komunikovat finanční potřeby, emoce a očekávání. ✅ Podrobný rozbor měsíčních výdajů, povinné náklady vs. „srdcovky“. ✅ Třífázový přístup ke změně: pochopení – vize – systém. ✅ Praktické tipy, jak nastavit rozpočet a začít tvořit rezervy. ✅ Proč je klíčové zavést finanční rande a jak je správně dělat. ✅ Rozdělení rolí, odpovědnosti a dohody v párovém rozpočtu. ✅ Akční plán krok za krokem a jak přejít od chaosu k finanční pohodě. A mnoho dalšího. Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Speciální série podcastu Dobrovský & Šídlo s hostem Janem Hartlem

„Od dětství jsem fungoval tak, že na prvním místě sice byla škola, když se později přidal zahraniční camp nebo trénink, musel jsem přejít na individuální plán. Běžný den tak nejčastěji vypadal tak, že na mě před školou čekal tatínek s autem a hned jsme jeli do Prahy, Plzně i dál,“ popisuje tanečník Dominik Vodička. Je také choreografem, dvojnásobným vítězem televizní soutěže Star Dance a držitelem Ceny Thálie.

Kdo bude ředitel České televize? Janek Rubeš říká, že to asi nakonec “urve” Milan Fridrich. Ale ať bude veřejnoprávní televizi nakonec řídit kdokoli, Rubeš zároveň doufá, že nepřinese příliš mnoho změn. Téhle instituce si v dnešní podobě váží, a má ji rád i jako divák. O tom jsme mluvili, dva dny před dalším kolem volby ředitele ČT. Ale samozřejmě to nebylo naše jediné téma: řeč přišla na pražské letiště, koloběžky na chodníku nebo třeba recenze na restaurace či hotely na sociálních sítích.Dozvíte se i to, jak Janek Rubeš vzpomíná na slavnou televizní stávku v roce 1999, kdy mu bylo dvanáct, nebo proč odešel z Twitteru. Ne, nebylo to kvůli Elonu Muskovi, byť to souvisí se změnami, které s Elonem Muskem na Twitter přišly.A souvisí to i s tím, jak se dnes Janek Rubeš živí: po odchodu ze Seznamu v roce 2020 jsou s kolegou Honzou Mikulkou nezávislými producenty videí, a jejich hlavní příjmy jim asi zajišťují videa publikovaná na YouTube. Celková zhlédnutí se měsíčně pohybují v řádu miliónů.Jejich Honest Guide v angličtině míří na návštěvníky Prahy, a pro mnoho turistů je důležitým zdrojem informací. Mimochodem, jsou podle Janka Rubeše turisté pro Prahu požehnáním, anebo pohromou? I to se dozvíte.Natáčeli jsme spolu jedno procento už potřetí. Poprvé to bylo v belgickém pivním baru, po druhé na střeše domu v americkém New Yorku, a teprve po třetí se to povedlo v regulérním studiu. Takže už teď mě zajímá, kde budeme točit příště.Přeju vám příjemný poslech!

Patří mezi nejoblíbenější a nejposlouchanější francouzské zpěvačky. Na hudební scénu vtrhla před 15 lety s hitem Je veux, od té doby vystupuje po celém světě. Příští rok ji čeká velké turné po Evropě a 27. ledna se znovu vrátí do Česka konkrétně do Prahy. „Už neřeším, co si o mně kdo myslí. Naučila jsem se mít ráda,“ řekla v rozhovoru pro Radiožurnál Isabelle Geffroy, známá pod uměleckým jménem Zaz.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do obcí v okolí velkých měst se překotně stěhují noví obyvatelé a staví si domy kolem původních zástavby, tedy takzvaná satelitní městečka. Ta pohlcují okolní louky a pole a vytrácí se taky původní venkovský ráz. Noví obyvatelé každé ráno sedají do aut, odjíždějí za prací do většího města a vracejí se pouze na noc.