Podcasts about lidsk

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako malá holka utíkala do světa fantazií a dodnes v něm nachází oporu. Bet Orten mluví o fotografii jako o prostoru, kde člověk může tvořit bez omezení a popisuje, jak ji tenhle svět provází celý život - od chvíle, kdy poprvé vzala do ruky starý fotoaparát, až po její lekce studentům, u kterých sleduje, jak se v nich probouzí chuť tvořit. „Myslím, že to v sobě máme všichni,“ říká. Otevřeně také mluví o tom, jaké bylo vstupovat do oboru, kde dominovali muži. Vzpomíná na začátky, kdy slyšela věty o tom, že „žena patří v ateliéru spíš před objektiv“ nebo kritiku, že „neunese techniku“ a jak dlouho trvalo, než získala prostor, kde se na tvorbu žen dívá jinak - s respektem a vědomím toho, že fotografie ženského těla nemusí být jen objektivizující. „Na některé věci se nemůžu zpětně ani podívat. Říkám si: proč ty ženy takhle fotily, proboha,“ přiznává fotografka, že některé fotografky, které dříve obdivovala, často fotily způsobem, který odpovídal mužskému vidění fotografie, protože chtěly být v „jejich“ světě respektované. Orten mluví i o zásadním zlomu v její vlastní kariéře, který přišel ve chvíli, kdy se jí začaly otevírat nové možnosti v Londýně. Tehdy ji čekala práce pro Vogue, ale v tu samou dobu zjistila, že je těhotná. „Kdybych šla na potrat, přišlo by mi to jako smlouva s ďáblem,“ mluví o době, kdy si kladla otázku, jestli dát přednost kariéře. „Pak jsem si řekla, že by se mi to nevyplatilo. Lidský život je důležitější,“ popisuje fotografka co předcházelo návratu do Prahy, který byl „extrémně drsný“. Místo zahořknutí hledala nový způsob, jak svůj příběh přerámovat. Mluví o tom jako o jedné z nejtěžších, ale nejdůležitějších etap svého života, bez které by podle svých slov nebyla tím, kým je. Dnes je matkou dvou dětí, ale zůstalo jí přesvědčení, že focení je její „bytostná potřeba“. „Zradila bych svoji duši, kdybych to nedělala,“ dodává. Jak se mění ženský pohled ve fotografii? Co musí žena udělat, aby byla v oboru slyšet? Jak náročné bylo najít si svoji polohu v Česku a proč je pro Bet Orten svoboda důležitější než jakákoli škatulka? Pusťte si celý rozhovor.

Podstatou práce armádního psychologa není boj, ale příprava na něj a na těžké životní situace. „Nemusíme ale pořád jen bojovat. Důležité je hledat i místa, kde jsme v klidu. A to dnes mnohým schází. Žijeme v neustálém módu boj, výkon, připravenost. Zapomínáme, že život má být i o klidu, odpočinku a o tom, že si dovolíme nic nedělat. Jen tak lelkovat, nudit se. Nuda je zdravá,“ říká s úsměvem bývalá armádní psycholožka Helena Sováková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podstatou práce armádního psychologa není boj, ale příprava na něj a na těžké životní situace. „Nemusíme ale pořád jen bojovat. Důležité je hledat i místa, kde jsme v klidu. A to dnes mnohým schází. Žijeme v neustálém módu boj, výkon, připravenost. Zapomínáme, že život má být i o klidu, odpočinku a o tom, že si dovolíme nic nedělat. Jen tak lelkovat, nudit se. Nuda je zdravá,“ říká s úsměvem bývalá armádní psycholožka Helena Sováková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.

Pomocná ruka mediátora představuje alternativní cestu soudního rozhřešení. Účastníky sporu vede k vyjádření pocitů za jejich postoji a k nalezení smíru. „V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři anebo i životní partneři rozchází,“ vysvětluje mediátorka Hana Lenghartová. Jak spolupracuje s advokáty a jak udržuje neutralitu? A jak si nenechat konflikty zarůst pod kůži?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pomocná ruka mediátora představuje alternativní cestu soudního rozhřešení. Účastníky sporu vede k vyjádření pocitů za jejich postoji a k nalezení smíru. „V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři anebo i životní partneři rozchází,“ vysvětluje mediátorka Hana Lenghartová. Jak spolupracuje s advokáty a jak udržuje neutralitu? A jak si nenechat konflikty zarůst pod kůži?

Auguste Rodin, celým jménem François Auguste René Rodin, byl jedním z největších sochařů 19. století. Narodil se 12. listopadu 1840. Ve své umělecké činnosti zúročil práci dekoratéra a štukatéra, jíž se ve svých začátcích živil. Vycházel ze studia antiky, gotiky, renesance i orientálního umění, ale za nejdůležitější pro svou tvorbu pokládal přírodu, z níž vycházel. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem k vyjádření každého duševního stavu.

Auguste Rodin, celým jménem François Auguste René Rodin, byl jedním z největších sochařů 19. století. Narodil se 12. listopadu 1840. Ve své umělecké činnosti zúročil práci dekoratéra a štukatéra, jíž se ve svých začátcích živil. Vycházel ze studia antiky, gotiky, renesance i orientálního umění, ale za nejdůležitější pro svou tvorbu pokládal přírodu, z níž vycházel. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem k vyjádření každého duševního stavu. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Myšlenka na den je z promluvy papeže Lva před polední modlitbou v neděli 9. listopadu 2025.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Zajímala mě temná zákoutí lidské duše,“ popisuje sexuoložka a neurovědkyně Renáta Androvičová, proč se rozhodla pro svou profesi. Dnes pracuje v Národním ústavu duševního zdraví a zkoumá i fenomény, které většina lidí nechce ani pojmenovávat - znásilnění, sadismus nebo deviace. Do oboru ji přivedl zážitek, na který dodnes nezapomněla. „Profesor Weiss přivedl na živou hodinu sexuálního vraha. A tohle mně připadalo fascinující, tehdy něco secvaklo v mé hlavě,“ popisuje vědkyně zkušenost, která byla formující, ale také velmi náročná. Od té chvíle chtěla pochopit, proč někteří lidé jednají způsobem, který „vůbec nedává smysl“. Dělala stáže na ochranných léčbách a mluvila i s muži, kteří „neměli zapotřebí se někoho zmocňovat násilím, a přesto to dělali“ a dnes mluví i o tom, jak funguje jejich mozek. Boří také představy o genetických predispozicích. „Dědičnost se posouvá z rodiče na dítě asi ve 27 %. Zbytek je nesdílený vliv prostředí,“ říká expertka třeba o predispozicích k sexuálnímu násilí. O pubertě pak mluví jako o nejkritičtějším období a vysvětluje, jak se v ní začínají problémové vzorce utvrzovat a kdy ještě lze zabránit tomu, aby se touha proměnila v čin. Androvičová se věnuje ale i dnešnímu fenoménu incelů, kteří se podle ní často vyznačují slabšími sociálními dovednostmi, vysokou inteligencí nebo introverzí a postupně začínají hledat vysvětlení svého nezdaru v okolí. „Mají představu, že ženy jsou velmi primitivní bytosti a že je zajímá jen status, peníze nebo svaly,“ popisuje sexuoložka plochou představu incelů o ženách. Vysvětluje, že jejich online komunity nabízejí reálné řešení a zároveň připomíná, že existují i praktické cesty. „Naučit se sociální kompetence jde. Jen si ten člověk musí připustit, že nemusí být ‚zlí' jen ti druzí,“ tvrdí Androvičová. Otevírá také další vrstvy dnešní sexuality - parasociální vztahy, dostupnost pornografie či závislost na OnlyFans. „Myslela jsem si, že tam chodí singles a že je to snadná práce. Ani jedno z toho není pravda,“ přiznává sexuoložka. Platformy podle ní normalizují to, co dřív nebylo běžné a ženatí muži si zde budují „bezpečný ventil“, který je snadnější než realita. Androvičová také otevřeně přiznává, že ji vlastní práce začala vyčerpávat. „Už jsem tím trochu přesycená. Frustruje mě zjišťovat, že jsou tady nějaké biologické dispozice. Mrzí mě oběti, mrzí mě i pachatel. Celé mě to rozesmutňuje,“ říká s tím, že přemýšlí, že si od výzkumu na čas odpočine. Proč je důležité dozvídat se více o pachatelích znásilnění? Jak vypadají mozky mužů, kteří jednají donucovacím způsobem? A proč říká, že prevence musí začít dřív, než se „všechno zafixuje“? Pusťte si celý rozhovor, který vznikl v rámci série k dokumentu Virtuální přítelkyně.

Co se dnes odehrává u nás i ve světě, třeba ve Spojených státech, můžeme vidět jako blokování pokroku. A pokrok v moderních dějinách souvisí s důrazem na lidská práva. Není tedy divu, že poradce Motoristů sobě pro zahraničí politiku Jan Zahradil hlásá jako novou zásadu české zahraniční politiky konec důrazu na lidská práva.

Co se dnes odehrává u nás i ve světě, třeba ve Spojených státech, můžeme vidět jako blokování pokroku. A pokrok v moderních dějinách souvisí s důrazem na lidská práva. Není tedy divu, že poradce Motoristů sobě pro zahraničí politiku Jan Zahradil hlásá jako novou zásadu české zahraniční politiky konec důrazu na lidská práva.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žijeme v době, kdy – zdá se – se od nás očekává, že budeme neustále růst. Zlepšovat se, vzdělávat, efektivně žít. Vlastně nejenom my. Neustálý růst je určitou mantrou posledních dekád vůči ekonomice, kvalitě života a lecčemus dalšímu. Máme být výkonnější zaměstnanci, pozornější rodiče, inspirativní partneři, zodpovědní občané.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Žijeme v době, kdy – zdá se – se od nás očekává, že budeme neustále růst. Zlepšovat se, vzdělávat, efektivně žít. Vlastně nejenom my. Neustálý růst je určitou mantrou posledních dekád vůči ekonomice, kvalitě života a lecčemus dalšímu. Máme být výkonnější zaměstnanci, pozornější rodiče, inspirativní partneři, zodpovědní občané.

Hinterland aneb Historie „zadních zemí“, 2. část: Lidé (4:38) – Procházka listopadovou oblohou (22:32) – Stopy pradávných ohňů v geologické minulosti naší planety (28:10)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hinterland aneb Historie „zadních zemí“, 2. část: Lidé (4:38) – Procházka listopadovou oblohou (22:32) – Stopy pradávných ohňů v geologické minulosti naší planety (28:10)

Poklady z archivu: Ke smyslu lidského života aneb o co v křesťanství jde. Připravil: Petr Raus.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Vždy několik dní nosí uniformu a zabývá se tím, co se jako lidé spíše snažíme skrýt a nevidět. Lidskými podlostmi, slabinami či výstřelky. A pak, když má pár dní volno, je naopak všem na očích. Svlékne uniformu a z pódia lidem ukazuje to, co vidět chtějí, ale nevěří tomu. Je mistrem iluzí, kouzelníkem, a zároveň policistou. Dvě profese, bez kterých si život nedokáže představit.O tom jsme mluvili. Jaké bylo v deseti letech jeho první kouzlo, proč je důležité mít vařečku v šuplíku a jak člověka změní uniforma. Plus třeba o tom, jestli je důležitější rozumět tomu, jak a o čem lidé přemýšlejí, když jste policista, anebo když jste kouzelník.Martin Obdržálek, který používá kouzelnické jméno Obin Magic, umí fascinující věci. Věřte mi. Když se u vás zastaví třeba na večírku, vytáhne z kapsy balíček karet a ukáže vám něco ze svých triků, garantuju vám, že vás to nenechá v klidu. Zejména pokud jste podobně racionálními lidmi jako já. Stačila dvě tři kouzla, a pochopil jsem to, co znamená fráze “vyrazit někomu mozek z hlavy”.A jasně, tohle nebude jen rozhovor o kouzlech. Je to příběh o muži, který našel způsob, jak sloužit spravedlnosti i radosti zároveň. Který ráno řeší nejtemnější stránky lidstva a večer jim připomíná, že život může být zázračný.A na závěrečnou otázku, jestli bude svět za 10 let lepší, odpovídá bez zaváhání. Neprozradím jak, to uslyšíte.Ale každopadně, když odpovídá policista, který denně vidí to nejhorší i to nejlepší z nás, a zároveň mentalista, který umí číst v našich myslích, tak to prostě má svou váhu.Přeju příjemný, skoro bych řekl kouzelný poslech.

Karel Strachota je čerstvým držitelem Stříbrné medaile předsedy Senátu. Co přivedlo inženýra elektrotechniky k tomu věnovat se mladým lidem? Mají žáci zájem o filmy s tematikou lidských práv? Umí mladí čelit nástrahám světa médií a sociálních sítí? Jak důležité je v rámci diskuse i naslouchání? Je součástí poznávání minulosti i otevírání mnohdy neradostných otázek ve vlastní rodině? Oceňují pamětníci, že se mladí zajímají o jejich životní příběhy?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karel Strachota je čerstvým držitelem Stříbrné medaile předsedy Senátu. Co přivedlo inženýra elektrotechniky k tomu věnovat se mladým lidem? Mají žáci zájem o filmy s tematikou lidských práv? Umí mladí čelit nástrahám světa médií a sociálních sítí? Jak důležité je v rámci diskuse i naslouchání? Je součástí poznávání minulosti i otevírání mnohdy neradostných otázek ve vlastní rodině? Oceňují pamětníci, že se mladí zajímají o jejich životní příběhy?

V nejnovější epizodě literárního podcastu TL;DR se jako skeptici a vyznavači pošmournosti divíme nekonečným ambicím bestselleristy Dana Browna v jeho novém románu Tajemství všech tajemství. Podpořte vznik dalších epizod https://denikalarm.cz/podporte-alarm/

„V českém mediálním prostoru jsou trans lidé rámováni jen jako někdo, kdo trpí. To jsme se snažili novým filmem pozměnit,“ říká režisérstvo Kateř Tureček. Dokument Trošku se to pozmění sleduje mladou protagonistku Yuri a její podporující maminku, jak společně zvládají překážky spojené s tranzicí. „Takové autentické lidské příběhy se vytrácejí, je vidět více kulturních válek, ve kterých o trans osobách pouze mluví ostatní.“

V jaké míře jsou na českém trhu využívané CRM systémy? Kdy se dočkáme plné implementace AI do CRM? Jaké množství firem stále řídí své procesy pomocí excelových tabulek?   Tomáš Wiesner je odborník na digitalizaci a automatizaci obchodních procesů, zakladatel a CEO společnosti Dáváme. Ta pomáhá malým a středním firmám nastavit obchodní procesy a propojit klíčové nástroje s využitím AI, automatizací a pokročilého reportingu.

Ztratili jsme smysl pro krásu – a s ním i dušiKdyž britský filozof Roger Scruton poznamenává, že krása je „způsob, jímž se věci ukazují jako hodné lásky“, míří proti samozřejmosti, že pravda leží „pod povrchem“. Navazuje na Wildeovo „jen lidé povrchní nesoudí podle zevnějšku“. Tvář, gesto, tón – to nejsou přívěsky reality, nýbrž její jazyk.Z toho plyne i Scrutonova polemika se stanoviskem, podle něhož je biologie a fyzika základní klíč ke světu. Věda sice popíše příčiny a mechanismy, ale nevysvětlí, čeho se naše vnímání týká a proč na tom záleží. Lidský svět je svět první osoby – intencionality, tedy směrování k někomu a k něčemu. Proto „mozky nemyslí, myslí jen lidé“: hudba, obraz, slovo jsou srozumitelné jen tomu, kdo umí slyšet napětí a uvolnění, vidět tvář, číst gesto. Kultura a výchova potud nejsou luxus či nadstavba, ale vytvářejí základní gramatiku našeho světa.Krása má navíc etickou sílu: brzdí destrukci tím, že věci představuje jako nenahraditelné. Proto jsou s krásou spjaty tabu a úcta, proto náboženské tradice nesou tolik umění. Kdybychom jedním tahem škrtli ze světa náboženství, vymizela by i velká část umění, ať už literatury, výtvarného umění nebo klasické hudby. Umět vnímat krásu znamená najít ve světě domov; přijmout smrt znamená rozumět, že tento domov není věčný, ale právě proto je hodný péče. Krása nás učí dívat se s úctou a pokusit se být odpovědnými správci toho, čeho jsme se stali dědici.KapitolyI. Krása je jazykem světa [úvod až 31:45]II. „urazit tolik lidí, kolik se dá“ [31:45 až 49:00]III. „Mozek nemyslí.“ [49:00 až 01:10:25]IV. Proč jsme – na rozdíl od zvířete – tak zničitelní [01:10:25 až konec]BibliografieThomas Fuchs, in: Tereza Matějčková, „O bezútěšnosti optimalizace a radosti z nesnází“, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 282–292.Daniel Kaiser, Roger Scruton: „Povinností intelektuála dnes je urazit tolik lidí, kolik se dá“, in: Týdeník Echo, 14. 1. 2020, https://www.echo24.cz/a/iypv3/scruton-povinnosti-intelektuala-dnes-je-urazit-tolik-lidi-kolik-se-da Roger Scruton, "Why politicians are all against real education", in: The Times, 4. ledna 1983.Roger Scruton, „Proslov při příležitosti přijetí čestného doktorátu Masarykovy univerzity v Brně“, in: Vzdělávací nadace Jana Husa, 2. 10. 1998,https://www.vnjh.cz/fileadmin/Dokumenty/Pdf/zajimavosti/R_Scruton_Vase_Magnificence.pdfRoger Scruton, Krása, přel. Alena Roreitnerová, Praha: OIKOYMENH, 2021.Roger Scruton, Duše světa, přel. Roman Tadič, Praha: Dauphin, 2025.

S Jakubem Rákosníkem, Ditou Malečkovou, Petrem Horkým a Klárou Melíškovou o knize Yuvala Noaha Harariho Nexus a moci manipulativních příběhů, které mnohdy vítězí nad pravdou. Moderuje Štěpán Sedláček.„Bavíme se o potenciálním konci lidských dějin. Ne o konci dějin jako takových, ale o konci etapy, které dominovali lidé,“ píše v knize Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI (Jan Melvil Publishing, 2025) v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Jako klíčovou přitom hodnotí schopnost AI utvářet kulturní prostředí lidí a vládnout mocí příběhů i obrazů. Ty hrají v dějinách lidstva naprosto zásadní úlohu, jak už izraelský historik popsal ve svém prvním globální bestselleru Sapiens: Stručný příběh lidstva i dvou dalších knihách, které napsal před nástupem současných modelů generativní umělé inteligence.Co představuje podle Harariho v této technologické a informační revoluci spojené s AI hlavní nebezpečí? A jak se jich podle něj lze vyvarovat? Můžou pomoct historické paralely s honem na čarodějnice nebo na kulaky v SSSR? Nejen o tom debatovali v rámci Čtení s Respektem sociální historik Jakub Rákosník, filozofka a teoretička nových médií Dita Malečková s novinářem Petrem Horkým pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka v Antikvariátu Dejvického divadla. Úryvky z knihy četla herečka Klára Melíšková.

Co všechno může prozradit lidské srdce? Například i vnitřní reakce těla během představení. A co když takové tělo prochází extrémní fyzickou a emoční horskou dráhou? Možné odpovědi hledala v průběhu čtyř let performerka a akrobatka Bětka Tichá v rámci projektu Frekvence, který měl jihlavskou premiéru na festivalu nového cirkusu Fun Fatale. Ve Frekvenci Bětka Tichá využívá technologii monitorující tělesné funkce – měří svůj srdeční tep přímo během performance na zemi, ale i při závěsné akrobacii na vertikálním laně. Data získaná z jejího těla se v reálném čase propojují se zvukem a světly, které reagují na její fyzický a duševní stav. Poslechněte si záznam z diskuze po jihlavské premiéře, které se účastnila nejen Bětka Tichá, ale i její tvůrčí tým: architekt technologie: Jakub Mirovský, hudební designer: Jan Sedláček, světelný designer: Jonatán Vnouček, scénografka: Mariana Stránská a partner v dialogu: Ondřej Holba. Foto: Jana Labrová.

00:00 témata magazínu00:30 umělá lidská játra03:55 rozhovor s Václavem Liškou z biomedicínského centra Fakultní nemocnice v Plzni07:20 požární experiment ČVUT09:40 onkogynekologické diagnózy13:20 okřehek jako udržitelný zdroj bílkovin16:55 kvantově šifrovaná linka

00:00 témata magazínu00:30 umělá lidská játra03:55 rozhovor s Václavem Liškou z biomedicínského centra Fakultní nemocnice v Plzni07:20 požární experiment ČVUT09:40 onkogynekologické diagnózy13:20 okřehek jako udržitelný zdroj bílkovin16:55 kvantově šifrovaná linkaVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.

Podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) skončila 1. srpna 1975 téměř tříletá hektická diplomatická jednání. Za úspěch smlouvu považovaly oba znepřátelené bloky, i když pro hlavní hráče – USA a Sovětský svaz – měl podpis zcela odlišný význam.

Podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) skončila 1. srpna 1975 téměř tříletá hektická diplomatická jednání. Za úspěch smlouvu považovaly oba znepřátelené bloky, i když pro hlavní hráče – USA a Sovětský svaz – měl podpis zcela odlišný význam.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O dlouhotrvajících protestech srbského národa proti autokratickému režimu prezidenta Aleksandra Vučiće jsme natočili už několik dílů. Situace neustále eskaluje, v posledních měsících dochází k masovému zatýkání demonstrantů i k bezprecedentnímu násilí srbských bezpečnostních složek proti civilnímu obyvatelstvu. Zprávy ze Srbska tak konečně ve větší míře pronikají i do českých médií. Do terénu se v uplynulých týdnech vypravila i Markéta Kutilová, nezávislá novinářka z projektu Reportérky.cz, jejíž text s názvem V oblacích slzného plynu vyšel mimo jiné i na Echo Prime a v Týdeníku Echo. Na základě toho si ji Jakub pozval, aby spolu blíže probrali její dojmy z aktuální situace v Srbsku.Na začátku epizody spolu otevřou ožehavé téma plánované těžby lithia v oblasti doliny Jadar a problémy s tím spojenými. Přestože jinak rozpolcená srbská společnost těžbu většinově odmítá, režim Aleksandra Vučiće zcela v duchu své dlouhodobé strategie rozprodávat národní majetek na všechny strany (bez ohledu na to, jestli se jedná o USA, Rusko, Čínu nebo nadnárodní korporace) uzavřel se společností Rio Tinto pro Srbsko nevýhodnou smlouvu, díky níž této firmě de facto nic nebrání v tom začít s těžbou dle plánu. Markéta je přesvědčená, že nespokojenost s tímto krokem se promítá i do aktuálních protestů proti systémové korupci, Jakub toto tvrzení zpochybňuje, považuje to jen za účelový krok, jak odvést pozornost od primárního cíle celonárodního odporu. Podobně se neshodnou ani na úloze silného protirežimního hnutí Kreni promeni s charismatickým vůdcem Savo Manojlovićem. Markéta ho na základě zkušeností z terénu považuje za jednu z hlavních alternativ současnému polomafiánskému režimu, Jakub tvrdí, že vzhledem k absolutní nekritičnosti vůči ruským aktivitám v Srbsku lze toto hnutí považovat za další režimní projekt, který má jen oslabit sílu prozápadní opozice.V podcastu dojde i na hlubší rozbor aktuální situace, Markéta se podělí o své poznatky přímo z ulice i studenty blokovaných srbských univerzit. Ačkoliv spolu Jakub s Markétou občas nesouhlasí, oba se během rozhovoru shodnou na tom, že srbská potřeba bojovat a dlouhodobě demonstrovat proti bezpráví je až obdivuhodná a velice inspirativní. V tomto ohledu se má český národ ještě co učit, ostatně protesty proti těžbě lithia jsou toho jasným důkazem.Hej, Slované s dalším dílem nabitým informacemi, které jen tak někde neuslyšíte. Děkujeme, že nás posloucháte.

Saša Michailidis se ptá ředitele Muzea MHD v pražských Střešovicích Petra Malíka a znalce tramvajové historie Miroslava Bureše. V neděli 21. září vypraví dopravní podnik v Praze slavnostní průvod tramvají, MHD v hlavním městě slaví 150 let. Které vzácné kusy uvidíme? Co je na historických vozech výjimečného? A jaká jsou pravidla pro provoz historických tramvají v současné dopravě?

Saša Michailidis se ptá ředitele Muzea MHD v pražských Střešovicích Petra Malíka a znalce tramvajové historie Miroslava Bureše. V neděli 21. září vypraví dopravní podnik v Praze slavnostní průvod tramvají, MHD v hlavním městě slaví 150 let. Které vzácné kusy uvidíme? Co je na historických vozech výjimečného? A jaká jsou pravidla pro provoz historických tramvají v současné dopravě?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidské dějiny se posouvají v jakési spirále, říkají odborníci. Vyvíjíme se dopředu – stoupáme, ale zároveň se někdy zvláštním způsobem vracíme zpátky, klesáme, abychom – někdy – opakovali stejné chyby. Naše cesta ve spirále nás někdy přivede jen do podobných bodů, které ale tím pádem prožíváme jinou formou.

Lidské dějiny se posouvají v jakési spirále, říkají odborníci. Vyvíjíme se dopředu – stoupáme, ale zároveň se někdy zvláštním způsobem vracíme zpátky, klesáme, abychom – někdy – opakovali stejné chyby. Naše cesta ve spirále nás někdy přivede jen do podobných bodů, které ale tím pádem prožíváme jinou formou.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do pražského Národního muzea připutovaly vzácné ostatky předků člověka z Etiopie. Fosilie známé jako Lucy a Selam jsou přes tři miliony let staré. „Role Selam a Lucy je propojit člověka s přírodou. Přispěly k pochopení toho, jak jsme se stali lidmi a jakou máme roli dnes tváří v tvář problémům, které prožíváme,“ říká pro Český rozhlas Plus objevitel Selam Zeresenay Alemseged. Do Leonarda Plus přišel i s Donaldem Johansonem, který objevil Lucy.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sam Altman, zakladatel a šéf startupu OpenAI, který stojí za Chatem GPT, a Elon Musk, nejbohatší člověk planety, si jsou víc podobní, než by chtěli přiznat. Oba chtějí měnit svět, oba věří v umělou inteligenci, i když každý trochu jinak, a oba touží vylepšovat lidský mozek. Přesto se nemají rádi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odmala chtěla hrát na housle, a tak se stala houslistkou. Pak ale přišlo vyhoření a touha s hudbou skončit. „Jenže v tu chvíli přišel můj muž a dal mi do ruky violu,“ vypráví vedoucí violové sekce České filharmonie Eva Krestová. V čem jí viola změnila život? Jak rozdílná je hra na housle a na violu? A proč se jí nejlépe hrálo v Norsku?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidské smaženice Vítek, Honza, Tomák a Aleš se ve studiu tentokrát sešli především proto, aby zjistili, zda mezi nimi panuje dokonalá shoda. Ukázalo se, že ne. Kromě problematiky chrupu, protéz a Tomákových sykavek muselo dojít k zásadnímu rozuzlení: Dokázal Liam Neeson nahradit Leslieho Nielsena? A co na to Tomákovy sykavky?Všechny díly podcastu Čelisti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý díl: https://patreon.com/insiderpodcastINSIDER VOLEBNÍ ŠTÁB: https://connect.boomevents.org/cs/event/InsiderVolebniStabJak má stát přistupovat k podpoře sportovních a kulturních akcí? Navíc v době schodkových rozpočtů a nutnosti investic do obrany. Jaký je rozdíl mezi karlovarským filmovým festivalem a Moto GP? Krizový sněm Motoristů představil program, který by před 20 lety klidně mohl být odsácký. Piráti chtějí celostátní jízdenku na MHD, STAN tradičně euro! Málo na plat, Alena Schillerová a spol na to jdou přes hluboké lidské příběhy.

Největší hvězdy, letos třeba Sting nebo Iggy Pop, plní hlavní stage Colours of Ostrava a přitahují množství lidí. I díky tomu má festival možnost ukázat i hudbu, kterou v Česku neznáme. „Hledáme kapely, aby nejen splňovaly naše kritéria kvality a aktuálnosti, ale aby i hrály dobře naživo. Festival je živá věc, ta magie se děje teď a tady,“ popisuje dramaturg festivalu Filip Košťálek, který bude od příštího roku i uměleckým šéfem Colours.

Od 10. července startuje na Radiu Wave nový pořad Psycho, který můžete poslouchat každý druhý čtvrtek od 19 hodin. Psychologové Karolína Faberová a Pavel Šebesta v něm zkoumají temná i méně temná zákoutí lidské mysli v zrcadle současných trendů a popkultury.Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od 10. července startuje na Radiu Wave nový pořad Psycho, který můžete poslouchat každý druhý čtvrtek od 19 hodin. Psychologové Karolína Faberová a Pavel Šebesta v něm zkoumají temná i méně temná zákoutí lidské mysli v zrcadle současných trendů a popkultury.

První místopředseda ANO Karel Havlíček je Babišovým žolíkem, který rozhodne o výsledku hnutí ve volbách. Proto je nasazený jako lídr kandidátky v Praze, která je vládní baštou, s úkolem přetáhnout Spolu a STAN zklamané voliče.Také proto, že agilní Havlíček po celé zemi navštěvuje firmy a účastní se řady podnikatelských konferencí. A tam mluví jako skalní pravičák: upozorňuje, že na všechno peníze nebudou. Mluví tedy úplně jinak než předseda ANO Andrej Babiš slibující lidem na mítincích, co všechno jim stát zaplatí.Pětapadesátiletý Havlíček v sobě našel velký politický talent - evidentně ho baví setkávání s lidmi, umí mluvit s různými skupinami, dokáže zaníceně hovořit na jakékoliv téma. Ostatně právě proto má mezi novináři přezdívku „jubox“, kterou používají i někteří jeho kolegové z ANO. Hodíte do něj jako do automatu minci, zadáte téma a on spustí.„Podnikatelé nejsou naivní a tuší, že ne všechno z toho, co jim Havlíček vypráví, nakonec splní, neboť rozhodující slovo má stejně Babiš. Zároveň ale oceňují, že se s nimi alespoň baví, že jim naslouchá, na což vládní politici čas nemají,“ říká politická reportérka Lucie Stuchlíková v podcastu Vlevo dole.„Leckomu Havlíčkovy sliby mohou přijít přehnaně ambiciózní, když říká, co všechno ve vládě nastartuje, zařídí, změní, opraví. Když se podíváme na jeho podnikání v minulosti, které ne vždy dopadlo dobře, najdeme tam společný rys - megalomanství, přepálené investice, naslibované hory doly,“ všímá si Václav Dolejší.Pokud ANO jako jasný favorit sestaví po volbách kabinet, Havlíček by se měl stát vicepremiérem pro ekonomiku. V tomto křesle ho pak čeká nelehký úkol, k němuž se všichni v ANO upínají - nastartovat ekonomiku tak, aby její růst přinesl na daních do státního rozpočtu desítky miliard korun navíc potřebných na všechny sliby.Odkud Karel Havlíček přišel do politiky? Co dělal předtím? A existuje skutečně Betyna? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

► http://www.krestanekurim.cz► http://www.krestanekurim.cz/youtube► http://www.krestanekurim.cz/spotify► https://www.facebook.com/krestanekurim

Jak si starší ročníky pamatují ze školy, vývoj člověka byl velmi lineární: opice, Australopithecus, Homo erectus, neandertálci a pak my. Jak ale ukazují moderní výzkumy, ve skutečnosti se po Zeměkouli pohybovalo mnoho odnoží a variant našich dávných předků. Jak to s vývojem člověka bylo, popisuje v knize Svět na počátku evoluční antropolog Tom Higham, který se výzkumem našich předků sám zabývá.

Přitom jsou malé, odolné a nepotřebují elektřinu. - Jaké strategie by mohly zvýšit povědomí a motivaci mladých lidí k pravidelné onkologické prevenci? Čeští vědci z nalezených fosílií zjistili, že mouchy pestřenky napodobovaly vosy před 33 miliony let. Proč? Proč zkamenělina skrývala svá tajemství desítky let?

Toto dosud neznámé spojení odhalil nový model strojového učení DreaMS, který vymysleli čeští odborníci. - Tři čtvrtiny mladých lidí z menšin jsou podle aktuálních průzkumů terčem online hatů. Jak reaguje právo, aby ochránilo adolescenty a další oběti předsudečných projevů? - Na dermatologii ve vinohradské nemocnici léčí pacienty s kožním lymfomem pomocí speciálního přístroje. Při bezbolestné proceduře se v něm jednoduše ozáří část bílých krvinek ultrafialovým zářením. Jak dlouho udrží nemoc pod kontrolou?

Toto dosud neznámé spojení odhalil nový model strojového učení DreaMS, který vymysleli čeští odborníci. - Tři čtvrtiny mladých lidí z menšin jsou podle aktuálních průzkumů terčem online hatů. Jak reaguje právo, aby ochránilo adolescenty a další oběti předsudečných projevů? - Na dermatologii ve vinohradské nemocnici léčí pacienty s kožním lymfomem pomocí speciálního přístroje. Při bezbolestné proceduře se v něm jednoduše ozáří část bílých krvinek ultrafialovým zářením. Jak dlouho udrží nemoc pod kontrolou?

Letošní ročník knižních cen Magnesia Litera má vítěze a knihou roku i debutem roku se staly Letnice Miroslava Hlauča, hosta pořadu Hovory. Poslechněte si, co nám řekl koncem loňského roku.