Podcasts about lidsk

Lidský rozum mívá představu, že zvyšování efektivity činnosti vede k zisku volného času. V praxi to ale nějak pokulhává. Ekonomové si toho všimli už v předminulém století, naše praxe to ale dodnes neumí dobře zpracovat. Tento podcast uvažuje o efektivitě a čerpání zdrojů, zejména našich sil a našeho času.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

S nástupem nové vládní garnitury se na stole znovu objevilo i téma členství v Evropské unii. Prakticky bylo hned smeteno, některé staré otázky ale zůstaly: Je Unie skutečně dobrým řešením? Jak se s ní mají srovnávat křesťané, když se Unie od své křesťanské minulosti odvrací? A co s lidskými právy, která jsou v Unii tak zdůrazňována? Jde o dobrý důraz, nebo spíš o podvracení evropských tradic? Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.

Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.

Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.

Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.

Největší encyklopedie světa oslavila v lednu své 25. narozeniny, tedy 25 let od svého vzniku. Každý ji zná, každý ji používá, každý ji může aktivně dokonce tvořit. Wikipedie funguje neziskově, bez reklam a každý měsíc ji využívají miliardy lidí po celém světě. Její obsah vzniká díky dobrovolné spolupráci statisíců editorů a editorek. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Protiprávní sterilizace, násilí u porodu nebo business s kojeneckým mlékem. To je jenom výčet z mnoha problematik, které nezisková organizace Liga lidských práv svými aktivitami řeší. Jejich celospolečenský význam v rozhovoru s Michaelou Zvancigerovou analyzuje členka neziskovky, Anna Indra Štefanides, a sdílí také svoji motivaci měnit českou legislativu k lepšímu. V Podcastu21 se navíc dozvíte, jak můžete Lize lidských práv v její činnosti pomoci, a nebo se do ní dokonce zapojit.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Saša Michailidis se ptá Víta Gvoždiaka z Filosofického ústavu AV ČR a Jany Kockové ze Slovanského ústavu AV ČR. Před sto lety byl jazyk československý prohlášen za jazyk státní. A po sto letech sledujeme, jak náš, teď už český, jazyk ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely. Jak třeba ChatGPT nebo Gemini proměňují běžnou řeč? Co to dělá s podobou jazyka? A obvyklá otázka u debat kolem umělé inteligence: Jsou namístě obavy?

Saša Michailidis se ptá Víta Gvoždiaka z Filosofického ústavu AV ČR a Jany Kockové ze Slovanského ústavu AV ČR. Před sto lety byl jazyk československý prohlášen za jazyk státní. A po sto letech sledujeme, jak náš, teď už český, jazyk ovlivňují sociální sítě, globalizace a velké jazykové modely. Jak třeba ChatGPT nebo Gemini proměňují běžnou řeč? Co to dělá s podobou jazyka? A obvyklá otázka u debat kolem umělé inteligence: Jsou namístě obavy?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biblická úvaha: Ruka Boží a lidská. Autor, čte: Michal Krchňák.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Lidské příběhy mají mimořádnou sílu. Zvlášť ve chvílích, kdy máme pocit, že se něco v našem životě zastavilo, že jsme narazili na hranici možností nebo slyšeli verdikt, který zní konečně.V této epizodě podcastu Pod lupou s Monikou si povídám s Romanou Pleskotovou, zakladatelkou harmonizační a frekvenční kliniky KP Clinic v Praze. Její osobní příběh začíná lékařským sdělením „nemůžete otěhotnět“ – a pokračuje hledáním hlubších souvislostí, práce s tělem, nervovým systémem a frekvencemi. Dnes je maminkou dvou dětí.Rozhovor propojuje osobní zkušenost s odbornou praxí. Romana sdílí nejen svůj příběh, ale i to, jak pracuje s biorezonancí, frekvenční terapií a plazmovými technologiemi v každodenní péči o klienty.Velkou část rozhovoru věnujeme také odpovědnosti za vlastní zdraví a nutnosti vzdělávání – protože žádná metoda sama o sobě není zázrakem, pokud jí nerozumíme a neumíme ji vědomě používat.Tato epizoda je pro všechny, kdo: hledají naději v situacích, které se zdají bezvýchodné zajímají se o biorezonanci a frekvenční přístupy ke zdraví chtějí pochopit souvislosti mezi tělem, nervovým systémem a psychikou cítí, že ke zdraví vede spíše cesta porozumění než rychlých řešení ⏱ Struktura epizody Osobní příběh Romany Pleskotové Jak funguje biorezonance a frekvenční terapie v praxi Vzdělávání, vědomý přístup ke zdraví a osobní zodpovědnost

Lékaři radí, aby ho lidé nepodceňovali. Platí to nejen pro kardiaky a starší lidi. Věnovat se budeme i léčbě omrzlin. - Na poli společenských věd se zaměříme na prezidentský aktivismus pohledem politologie. Který český prezident se projevoval nejvíc ofenzivně v době válečných a jiných konfliktů, které musela řešit výkonná moc? - Každý pátý Čech má podle neurologů změny v mozku, které mohou vést k demenci. Dá se tomu čelit ještě dřív, než se objeví první příznaky? Čeští vědci přicházejí s mobilní aplikací, která pomocí umělé inteligence vyhodnocuje desítky rizikových faktorů a radí, jak chránit mozek. - A povíme vám i o novém léku na Alzheimerovu nemoc. Moderuje Lucie Vopálenská.

Jako privilegium i výzvu je možné označit to, že Bůh svým následovníkům dává "moc stát se Božími dětmi". Svou moc dává Bůh zakusit spíše méně nápadně a nikdy ne vnucujícím se způsobem. Vždy je ale připraven přijít blízko a zvát člověka do hloubky této zkušenosti. Ta je pak sdělitelná pouze v podobě vlastní zkušenosti, to však neumenšuje její sílu. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Ve svém oboru uspěl doma i v zahraničí. Dnes už ale přední český neurochirurg Vladimír Beneš působí především jako pedagog. Za sebou má více než pětačtyřicet let praxe. Když začínal, zdaleka ještě nebylo k dispozici CT vyšetření ani magnetická rezonance. V současnosti naopak se čtením rentgenových snímků výrazně napomáhá umělá inteligence, která ovšem podle Vladimíra Beneše lidský mozek nikdy nenahradí.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sváteční vysílání Rádia 7 vás nenechá na pochybách, že je skutečně co slavit. Jen musíme hlídat, aby nám neunikla podstata. Více prozradí v dnešním Svátečním slově Marie Frydrychová. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Příroda nefunguje podle lidských představ o spravedlnosti ani soucitu. Podle Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů v Plzni má jasná pravidla, která platí miliony let. Lidé je často porušují v dobré víře, ale výsledkem bývá spíš škoda než pomoc. Řekl to ve vysílání Českého rozhlasu.

Příroda nefunguje podle lidských představ o spravedlnosti ani soucitu. Podle Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů v Plzni má jasná pravidla, která platí miliony let. Lidé je často porušují v dobré víře, ale výsledkem bývá spíš škoda než pomoc. Řekl to ve vysílání Českého rozhlasu.Všechny díly podcastu Co vás zajímá můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Příroda nefunguje podle lidských představ o spravedlnosti ani soucitu. Podle Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů v Plzni má jasná pravidla, která platí miliony let. Lidé je často porušují v dobré víře, ale výsledkem bývá spíš škoda než pomoc. Řekl to ve vysílání Českého rozhlasu.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Snažíme se žít šťastný život, ale proč bychom si měli myslet, že život má být šťastný? Jaké potíže si do života nepouštíme, přestože bychom měli? Co by mohlo znamenat přátelství, kdybychom o něm začali uvažovat trochu jinak? A v čem všem se mýlíme, když si vyprávíme o různých generacích? Novinářka Deníku N a autorka nové knihy Lidský rozměr Karolína Klinková vyzpovídala desítky světově uznávaných odbornic a odborníků, se kterými pátrá po povaze dnešního člověka. Ve Studiu N přinášíme nečekanou optiku na věci, které mnohdy považujeme za samozřejmé. Celou epizodu najdete na herohero.co/studion

Plukovnice lidských duší – Od Afghánistánu až k odolnosti společnosti. Jak to vypadá ve válečné zóně? S čím se vojáci musí potýkat? A jak si můžeme budovat každodenní odolnost? Dnes se bavíme s Helenou Sovákovou - hlavní psycholožkou Armády České republiky. Helena ukazuje, že odvaha není absence strachu, ale schopnost mysli vrátit se z pudové reakce do racionální roviny. Že hodnoty nejsou slova na zdi firmy, ale konkrétní chování v momentech, kdy jde do tuhého. A že i v místech největšího nebezpečí může vzniknout největší smysl, soudržnost a lidskost.Co je to morální trauma? Proč vybalovat svůj "batoh emocí"? Jaké to je poprvé přistát ve válečné zóně? Jak komunikovat o náročných situacích? To vše a mnohem víc. Příjemný poslech. Parťáci dnešního dílu:Magniflex.cz⁠⁠⁠Máme velkou radost, že jsme narazili na celosvětově patentované velmi kvalitní matrace od italské značky Magniflex. Magniflex je dělají z těch nejkvalitnějších materiálů a spolupracují s odborníky na biomechaniku a lékaři. Navíc mají nadstandartně dlouhou záruku proti proležení a to až 12 let. Já mám konkrétně matraci magnistretch s patentovanou technologií, která dokáže tělo při tlaku na ní trošičku protahovat a nemůžu si jí vynachválit. Tak jdi na ⁠⁠⁠Magniflex.cz⁠⁠⁠ a udělej další krok ke kvalitnějšímu spánku a zdraví s Magniflexem.KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.⁠Uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:00:00 Úvod a přivítání03:57 Slzy nejsou slabost: Emoce v armádě06:00 Mají muži právo plakat?08:13 Zlomové momenty a rok 198911:38 Jak vznikají hodnoty a proč chybí ve školách16:27 Hodnoty v armádě: Odvaha, respekt a kartička v kabelce22:12 Hodnotový kompas a zpětná vazba24:32 Absence ocenění a vděčnosti ve společnosti27:37 Přílet do Iráku a první kontakt s realitou války31:34 PTSD a život se „zataženou ruční brzdou“33:24 Život na základně pod palbou raket38:50 Budování normálnosti ve válce: Hřiště, knihovna a jídlo43:16 Pouto vzniklé v extrémních podmínkách50:22 Morální zranění a trauma novinářů53:54 Jak nevyhořet: 4 pilíře odolnosti58:48 Kam chodí pro pomoc psycholog?01:00:39 Osobní zkušenost se šikanou od nadřízeného01:06:49 Batoh emocí: Co si neseme na zádech a jak to vybalit01:10:06 Naučená bezmoc a proč lidé mlčí01:14:11 Uvědomění si smrtelnosti a dopisy na rozloučenou01:17:34 Jak mluvit s dětmi o sm*ti01:21:33 Nešvary v komunikaci: Skákání do řeči a bagatelizace01:29:13 Pětka ve škole jako příležitost, ne selhání01:31:06 Umění naslouchat bez přebírání emocí01:39:00 Chybí nám jako společnosti odolnost?01:42:26 Morální dilema pomoci vs. bezpečnostiPřechod do VIP části- Vzory a hrdinové: Proč nám chybí?- Vytrácející se rituály a úcta k veteránům- Humor jako koření života a obrana mysli- KPZ pro duši a síla naděje- Příběh rukojmí v Angole: Kdo přežil a proč

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Dříve tvrdil, že nechce mít vlastní restauraci a přitom jen pár týdnů před natáčením otevřel už několikátý podnik. „Pořád se cítím hlavně jako kuchař,“ říká Jan Punčochář, který se kromě své šéfkuchařské role a pozice majitele restaurací stal i moderátorem české verze show Hell's Kitchen, kde působí jako samozřejmý lídr. V rozhovoru popisuje, jak se z učně, který po směně ve švýcarské kuchyni „občas poplakal do polštáře”, stal člověk, kterého baví i po třiceti letech stát u plotny. „Jsem asi magor, nemůžu bez toho být. I když mám volno, tak vařím,“ říká a s úsměvem vypráví, proč doma připraví radši tři chody než jeden. Mluví o tom, jak se změnila kuchařina po covidu, i proč dnes už nechce křičet na kolegy. „Dřív jsem byl malá vzteklá čivava, teď už jsem hodný pejsek, který to radši tisíckrát vysvětlí, aby tam ty lidi vydrželi,“ přiznává Punčochář. A také vtipkuje, že největší „debilitou“ bylo otevřít řízkárnu, protože každý má pocit, že řízek umí nejlíp. „Hrozně bojuji s tím, jak lidé nechápou, že když je dobře usmažený telecí řízek, tak je nafouklý a když se do něj zakrojí, tak strouhanka odpadne,“ vysvětluje a popisuje, jak je občas těžké bojovat s myšlenkou, že „maminka to dělala jinak“. Otevřeně mluví o tvrdém prostředí gastronomie, o kuchařském egu, o tlaku na kvalitu i o tom, proč se dnes jeho priority posunuly od honby za michelinskou hvězdou k jiné věci: k lidem, které vede. „Mám přes šedesát zaměstnanců - šedesát hlav, které musí každý měsíc dostat výplatu. Můžu mít hvězdu a být na nule, nebo ji nemít a mít plnou hospodu. Musel jsem si to hodit jinam,“ říká známý šéfkuchař. A přiznává, že televize ho změnila. „Byl jsem zakřiknutý a otrkalo mě to. Když si stoupnu před tři sta lidí, nezakoktám se a nejsem z toho nervózní,“ dodává Punčochář. A taky tvrdí, že když jde do restaurace, nechce být “rejpal”. Jídlo vnímá především jako něco, co si jde užít a sdílet s lidmi, které má rád. I proto prý dnes více fandí tomu, když je na stole co sdílet, než aby si vybral degustační menu o deseti chodech. Jaké bylo procházet „lidským peklem“ ve švýcarské kuchyni? Proč je v dnešní gastronomii těžké udržet motivované lidi? A co dělá šéfkuchaře, který ani doma neumí uvařit jen jeden chod, opravdu šťastným? Poslechněte si celý rozhovor.

Český rozhlas Vltava na konci listopadu uvedl Případ Holečkovi, první hranou sérii o restorativní justici. „Téma jsem Českému rozhlasu nabídla, protože mi přišlo důležité. A myslím si, že má velice silný dramatický potenciál,“ přibližuje spisovatelka a autorka pětidílné série Bianca Bellová. Rodičům, které v rozhlasové dramatizaci ztvárňují Pavel Řezníček s Petrou Špalkovou, zavražděnou dceru už nikdo nevrátí. Může ale někomu pomoci setkání s tím, kdo ji zabil?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český rozhlas Vltava na konci listopadu uvedl Případ Holečkovi, první hranou sérii o restorativní justici. „Téma jsem Českému rozhlasu nabídla, protože mi přišlo důležité. A myslím si, že má velice silný dramatický potenciál,“ přibližuje spisovatelka a autorka pětidílné série Bianca Bellová. Rodičům, které v rozhlasové dramatizaci ztvárňují Pavel Řezníček s Petrou Špalkovou, zavražděnou dceru už nikdo nevrátí. Může ale někomu pomoci setkání s tím, kdo ji zabil?

Na programu je kromě promítání filmu i představení lidskoprávních organizací, jako je Bílý kruh bezpečí, Amelie Liberec nebo Gender Studies.

Zapomeňte na fronty u přepážek a komisní přístup. Bankovnictví prochází revolucí. Jak bude vypadat bankovní pobočka budoucnosti? A jakou roli v ní bude hrát AI? O tom byla řeč v nejnovějším vydání videopodcastu Money Movements. Jeho hosty tentokrát byli šéf distribuce v České spořitelně Petr Ropický a Petr Polák, country manager platební společnosti Visa pro Česko. Co tahle revoluce znamená pro samotné bankéře? Jak se jejich role do budoucna promění? Mohou být více mentory a jak jsou na to připraveni? Může banka kromě finančního zdraví nabídnout i prevenci zdraví fyzického? Nejen o tom je řeč v novém díle podcastu Money Movements, který připravuje Forbes ve spolupráci se společností Visa.

Je to 80 let od začátku Norimberských procesů, prvního mezinárodního soudního tribunálu, který překvapivě přinesl i jednu pozitivní věc - simultánní překlad. Co jste o nich ještě nevěděli?V bonusu se navíc dozvíte i o Douglasi Kelleym, psychiatrovi, který měl za úkol zjistit, jestli nacisté mají nějakou psychickou poruchu, a jemuž vztah s Göringem ovlivnil život víc, než by kdokoliv čekal.Bonusy najdete zde: herohero.co/podcastpribehyforendors.cz/pandikralovna

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako malá holka utíkala do světa fantazií a dodnes v něm nachází oporu. Bet Orten mluví o fotografii jako o prostoru, kde člověk může tvořit bez omezení a popisuje, jak ji tenhle svět provází celý život - od chvíle, kdy poprvé vzala do ruky starý fotoaparát, až po její lekce studentům, u kterých sleduje, jak se v nich probouzí chuť tvořit. „Myslím, že to v sobě máme všichni,“ říká. Otevřeně také mluví o tom, jaké bylo vstupovat do oboru, kde dominovali muži. Vzpomíná na začátky, kdy slyšela věty o tom, že „žena patří v ateliéru spíš před objektiv“ nebo kritiku, že „neunese techniku“ a jak dlouho trvalo, než získala prostor, kde se na tvorbu žen dívá jinak - s respektem a vědomím toho, že fotografie ženského těla nemusí být jen objektivizující. „Na některé věci se nemůžu zpětně ani podívat. Říkám si: proč ty ženy takhle fotily, proboha,“ přiznává fotografka, že některé fotografky, které dříve obdivovala, často fotily způsobem, který odpovídal mužskému vidění fotografie, protože chtěly být v „jejich“ světě respektované. Orten mluví i o zásadním zlomu v její vlastní kariéře, který přišel ve chvíli, kdy se jí začaly otevírat nové možnosti v Londýně. Tehdy ji čekala práce pro Vogue, ale v tu samou dobu zjistila, že je těhotná. „Kdybych šla na potrat, přišlo by mi to jako smlouva s ďáblem,“ mluví o době, kdy si kladla otázku, jestli dát přednost kariéře. „Pak jsem si řekla, že by se mi to nevyplatilo. Lidský život je důležitější,“ popisuje fotografka co předcházelo návratu do Prahy, který byl „extrémně drsný“. Místo zahořknutí hledala nový způsob, jak svůj příběh přerámovat. Mluví o tom jako o jedné z nejtěžších, ale nejdůležitějších etap svého života, bez které by podle svých slov nebyla tím, kým je. Dnes je matkou dvou dětí, ale zůstalo jí přesvědčení, že focení je její „bytostná potřeba“. „Zradila bych svoji duši, kdybych to nedělala,“ dodává. Jak se mění ženský pohled ve fotografii? Co musí žena udělat, aby byla v oboru slyšet? Jak náročné bylo najít si svoji polohu v Česku a proč je pro Bet Orten svoboda důležitější než jakákoli škatulka? Pusťte si celý rozhovor.

Podstatou práce armádního psychologa není boj, ale příprava na něj a na těžké životní situace. „Nemusíme ale pořád jen bojovat. Důležité je hledat i místa, kde jsme v klidu. A to dnes mnohým schází. Žijeme v neustálém módu boj, výkon, připravenost. Zapomínáme, že život má být i o klidu, odpočinku a o tom, že si dovolíme nic nedělat. Jen tak lelkovat, nudit se. Nuda je zdravá,“ říká s úsměvem bývalá armádní psycholožka Helena Sováková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podstatou práce armádního psychologa není boj, ale příprava na něj a na těžké životní situace. „Nemusíme ale pořád jen bojovat. Důležité je hledat i místa, kde jsme v klidu. A to dnes mnohým schází. Žijeme v neustálém módu boj, výkon, připravenost. Zapomínáme, že život má být i o klidu, odpočinku a o tom, že si dovolíme nic nedělat. Jen tak lelkovat, nudit se. Nuda je zdravá,“ říká s úsměvem bývalá armádní psycholožka Helena Sováková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.

Pomocná ruka mediátora představuje alternativní cestu soudního rozhřešení. Účastníky sporu vede k vyjádření pocitů za jejich postoji a k nalezení smíru. „V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři anebo i životní partneři rozchází,“ vysvětluje mediátorka Hana Lenghartová. Jak spolupracuje s advokáty a jak udržuje neutralitu? A jak si nenechat konflikty zarůst pod kůži?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pomocná ruka mediátora představuje alternativní cestu soudního rozhřešení. Účastníky sporu vede k vyjádření pocitů za jejich postoji a k nalezení smíru. „V pozadí každého obchodního sporu je nějaký moment, který musí mediátor rozklíčovat a poté sanovat. Moment, který způsobil, že se obchodní partneři anebo i životní partneři rozchází,“ vysvětluje mediátorka Hana Lenghartová. Jak spolupracuje s advokáty a jak udržuje neutralitu? A jak si nenechat konflikty zarůst pod kůži?

Auguste Rodin, celým jménem François Auguste René Rodin, byl jedním z největších sochařů 19. století. Narodil se 12. listopadu 1840. Ve své umělecké činnosti zúročil práci dekoratéra a štukatéra, jíž se ve svých začátcích živil. Vycházel ze studia antiky, gotiky, renesance i orientálního umění, ale za nejdůležitější pro svou tvorbu pokládal přírodu, z níž vycházel. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem k vyjádření každého duševního stavu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Zajímala mě temná zákoutí lidské duše,“ popisuje sexuoložka a neurovědkyně Renáta Androvičová, proč se rozhodla pro svou profesi. Dnes pracuje v Národním ústavu duševního zdraví a zkoumá i fenomény, které většina lidí nechce ani pojmenovávat - znásilnění, sadismus nebo deviace. Do oboru ji přivedl zážitek, na který dodnes nezapomněla. „Profesor Weiss přivedl na živou hodinu sexuálního vraha. A tohle mně připadalo fascinující, tehdy něco secvaklo v mé hlavě,“ popisuje vědkyně zkušenost, která byla formující, ale také velmi náročná. Od té chvíle chtěla pochopit, proč někteří lidé jednají způsobem, který „vůbec nedává smysl“. Dělala stáže na ochranných léčbách a mluvila i s muži, kteří „neměli zapotřebí se někoho zmocňovat násilím, a přesto to dělali“ a dnes mluví i o tom, jak funguje jejich mozek. Boří také představy o genetických predispozicích. „Dědičnost se posouvá z rodiče na dítě asi ve 27 %. Zbytek je nesdílený vliv prostředí,“ říká expertka třeba o predispozicích k sexuálnímu násilí. O pubertě pak mluví jako o nejkritičtějším období a vysvětluje, jak se v ní začínají problémové vzorce utvrzovat a kdy ještě lze zabránit tomu, aby se touha proměnila v čin. Androvičová se věnuje ale i dnešnímu fenoménu incelů, kteří se podle ní často vyznačují slabšími sociálními dovednostmi, vysokou inteligencí nebo introverzí a postupně začínají hledat vysvětlení svého nezdaru v okolí. „Mají představu, že ženy jsou velmi primitivní bytosti a že je zajímá jen status, peníze nebo svaly,“ popisuje sexuoložka plochou představu incelů o ženách. Vysvětluje, že jejich online komunity nabízejí reálné řešení a zároveň připomíná, že existují i praktické cesty. „Naučit se sociální kompetence jde. Jen si ten člověk musí připustit, že nemusí být ‚zlí' jen ti druzí,“ tvrdí Androvičová. Otevírá také další vrstvy dnešní sexuality - parasociální vztahy, dostupnost pornografie či závislost na OnlyFans. „Myslela jsem si, že tam chodí singles a že je to snadná práce. Ani jedno z toho není pravda,“ přiznává sexuoložka. Platformy podle ní normalizují to, co dřív nebylo běžné a ženatí muži si zde budují „bezpečný ventil“, který je snadnější než realita. Androvičová také otevřeně přiznává, že ji vlastní práce začala vyčerpávat. „Už jsem tím trochu přesycená. Frustruje mě zjišťovat, že jsou tady nějaké biologické dispozice. Mrzí mě oběti, mrzí mě i pachatel. Celé mě to rozesmutňuje,“ říká s tím, že přemýšlí, že si od výzkumu na čas odpočine. Proč je důležité dozvídat se více o pachatelích znásilnění? Jak vypadají mozky mužů, kteří jednají donucovacím způsobem? A proč říká, že prevence musí začít dřív, než se „všechno zafixuje“? Pusťte si celý rozhovor, který vznikl v rámci série k dokumentu Virtuální přítelkyně.

Co se dnes odehrává u nás i ve světě, třeba ve Spojených státech, můžeme vidět jako blokování pokroku. A pokrok v moderních dějinách souvisí s důrazem na lidská práva. Není tedy divu, že poradce Motoristů sobě pro zahraničí politiku Jan Zahradil hlásá jako novou zásadu české zahraniční politiky konec důrazu na lidská práva.

Co se dnes odehrává u nás i ve světě, třeba ve Spojených státech, můžeme vidět jako blokování pokroku. A pokrok v moderních dějinách souvisí s důrazem na lidská práva. Není tedy divu, že poradce Motoristů sobě pro zahraničí politiku Jan Zahradil hlásá jako novou zásadu české zahraniční politiky konec důrazu na lidská práva.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hinterland aneb Historie „zadních zemí“, 2. část: Lidé (4:38) – Procházka listopadovou oblohou (22:32) – Stopy pradávných ohňů v geologické minulosti naší planety (28:10)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vždy několik dní nosí uniformu a zabývá se tím, co se jako lidé spíše snažíme skrýt a nevidět. Lidskými podlostmi, slabinami či výstřelky. A pak, když má pár dní volno, je naopak všem na očích. Svlékne uniformu a z pódia lidem ukazuje to, co vidět chtějí, ale nevěří tomu. Je mistrem iluzí, kouzelníkem, a zároveň policistou. Dvě profese, bez kterých si život nedokáže představit.O tom jsme mluvili. Jaké bylo v deseti letech jeho první kouzlo, proč je důležité mít vařečku v šuplíku a jak člověka změní uniforma. Plus třeba o tom, jestli je důležitější rozumět tomu, jak a o čem lidé přemýšlejí, když jste policista, anebo když jste kouzelník.Martin Obdržálek, který používá kouzelnické jméno Obin Magic, umí fascinující věci. Věřte mi. Když se u vás zastaví třeba na večírku, vytáhne z kapsy balíček karet a ukáže vám něco ze svých triků, garantuju vám, že vás to nenechá v klidu. Zejména pokud jste podobně racionálními lidmi jako já. Stačila dvě tři kouzla, a pochopil jsem to, co znamená fráze “vyrazit někomu mozek z hlavy”.A jasně, tohle nebude jen rozhovor o kouzlech. Je to příběh o muži, který našel způsob, jak sloužit spravedlnosti i radosti zároveň. Který ráno řeší nejtemnější stránky lidstva a večer jim připomíná, že život může být zázračný.A na závěrečnou otázku, jestli bude svět za 10 let lepší, odpovídá bez zaváhání. Neprozradím jak, to uslyšíte.Ale každopadně, když odpovídá policista, který denně vidí to nejhorší i to nejlepší z nás, a zároveň mentalista, který umí číst v našich myslích, tak to prostě má svou váhu.Přeju příjemný, skoro bych řekl kouzelný poslech.

Karel Strachota je čerstvým držitelem Stříbrné medaile předsedy Senátu. Co přivedlo inženýra elektrotechniky k tomu věnovat se mladým lidem? Mají žáci zájem o filmy s tematikou lidských práv? Umí mladí čelit nástrahám světa médií a sociálních sítí? Jak důležité je v rámci diskuse i naslouchání? Je součástí poznávání minulosti i otevírání mnohdy neradostných otázek ve vlastní rodině? Oceňují pamětníci, že se mladí zajímají o jejich životní příběhy?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karel Strachota je čerstvým držitelem Stříbrné medaile předsedy Senátu. Co přivedlo inženýra elektrotechniky k tomu věnovat se mladým lidem? Mají žáci zájem o filmy s tematikou lidských práv? Umí mladí čelit nástrahám světa médií a sociálních sítí? Jak důležité je v rámci diskuse i naslouchání? Je součástí poznávání minulosti i otevírání mnohdy neradostných otázek ve vlastní rodině? Oceňují pamětníci, že se mladí zajímají o jejich životní příběhy?

„V českém mediálním prostoru jsou trans lidé rámováni jen jako někdo, kdo trpí. To jsme se snažili novým filmem pozměnit,“ říká režisérstvo Kateř Tureček. Dokument Trošku se to pozmění sleduje mladou protagonistku Yuri a její podporující maminku, jak společně zvládají překážky spojené s tranzicí. „Takové autentické lidské příběhy se vytrácejí, je vidět více kulturních válek, ve kterých o trans osobách pouze mluví ostatní.“

S Jakubem Rákosníkem, Ditou Malečkovou, Petrem Horkým a Klárou Melíškovou o knize Yuvala Noaha Harariho Nexus a moci manipulativních příběhů, které mnohdy vítězí nad pravdou. Moderuje Štěpán Sedláček.„Bavíme se o potenciálním konci lidských dějin. Ne o konci dějin jako takových, ale o konci etapy, které dominovali lidé,“ píše v knize Nexus: Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI (Jan Melvil Publishing, 2025) v souvislosti s nástupem umělé inteligence. Jako klíčovou přitom hodnotí schopnost AI utvářet kulturní prostředí lidí a vládnout mocí příběhů i obrazů. Ty hrají v dějinách lidstva naprosto zásadní úlohu, jak už izraelský historik popsal ve svém prvním globální bestselleru Sapiens: Stručný příběh lidstva i dvou dalších knihách, které napsal před nástupem současných modelů generativní umělé inteligence.Co představuje podle Harariho v této technologické a informační revoluci spojené s AI hlavní nebezpečí? A jak se jich podle něj lze vyvarovat? Můžou pomoct historické paralely s honem na čarodějnice nebo na kulaky v SSSR? Nejen o tom debatovali v rámci Čtení s Respektem sociální historik Jakub Rákosník, filozofka a teoretička nových médií Dita Malečková s novinářem Petrem Horkým pod moderátorskou taktovkou Štěpána Sedláčka v Antikvariátu Dejvického divadla. Úryvky z knihy četla herečka Klára Melíšková.

Co všechno může prozradit lidské srdce? Například i vnitřní reakce těla během představení. A co když takové tělo prochází extrémní fyzickou a emoční horskou dráhou? Možné odpovědi hledala v průběhu čtyř let performerka a akrobatka Bětka Tichá v rámci projektu Frekvence, který měl jihlavskou premiéru na festivalu nového cirkusu Fun Fatale. Ve Frekvenci Bětka Tichá využívá technologii monitorující tělesné funkce – měří svůj srdeční tep přímo během performance na zemi, ale i při závěsné akrobacii na vertikálním laně. Data získaná z jejího těla se v reálném čase propojují se zvukem a světly, které reagují na její fyzický a duševní stav. Poslechněte si záznam z diskuze po jihlavské premiéře, které se účastnila nejen Bětka Tichá, ale i její tvůrčí tým: architekt technologie: Jakub Mirovský, hudební designer: Jan Sedláček, světelný designer: Jonatán Vnouček, scénografka: Mariana Stránská a partner v dialogu: Ondřej Holba. Foto: Jana Labrová.

00:00 témata magazínu00:30 umělá lidská játra03:55 rozhovor s Václavem Liškou z biomedicínského centra Fakultní nemocnice v Plzni07:20 požární experiment ČVUT09:40 onkogynekologické diagnózy13:20 okřehek jako udržitelný zdroj bílkovin16:55 kvantově šifrovaná linka

Podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) skončila 1. srpna 1975 téměř tříletá hektická diplomatická jednání. Za úspěch smlouvu považovaly oba znepřátelené bloky, i když pro hlavní hráče – USA a Sovětský svaz – měl podpis zcela odlišný význam.

Deset let od velké migrační krize patří otázka migrace k nejvýbušnějším tématům současné Evropy – rozděluje veřejnost, hýbe politikou a stává se nástrojem mocenských her. „To, co se teď děje v Evropě a kolem ní, není nic, co by bylo nějak neovladatelné. Ano, nic, co by přesahovalo naše možnosti s tím jednat nějakým racionálním a humanitárním způsobem. Dá se to ovšem využít a zneužít pro politické účely,“ říká režisérka Agniezska Holland.

Podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) skončila 1. srpna 1975 téměř tříletá hektická diplomatická jednání. Za úspěch smlouvu považovaly oba znepřátelené bloky, i když pro hlavní hráče – USA a Sovětský svaz – měl podpis zcela odlišný význam.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lidské dějiny se posouvají v jakési spirále, říkají odborníci. Vyvíjíme se dopředu – stoupáme, ale zároveň se někdy zvláštním způsobem vracíme zpátky, klesáme, abychom – někdy – opakovali stejné chyby. Naše cesta ve spirále nás někdy přivede jen do podobných bodů, které ale tím pádem prožíváme jinou formou.

Odmala chtěla hrát na housle, a tak se stala houslistkou. Pak ale přišlo vyhoření a touha s hudbou skončit. „Jenže v tu chvíli přišel můj muž a dal mi do ruky violu,“ vypráví vedoucí violové sekce České filharmonie Eva Krestová. V čem jí viola změnila život? Jak rozdílná je hra na housle a na violu? A proč se jí nejlépe hrálo v Norsku?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.