Podcasts about lidsk

Lidské ani Boží srdce se během staletí nezměnilo. Pořad hLáska přináší příběhy o Božím jednání v srdcích a životech lidí z různých prostředí. Své zkušenosti budou stejně jako v minulém dílu předávat manželé Dany a Káťa Pavliňákovi z organizace In-Life.

„Ukazujeme, jak obtížné je říct o někom, jestli to byl hrdina, nebo padouch. Hrdinou se stane každý, kdo podrží někomu dveře, a padouchem, když je zase zavře. Nevědomky se dostávají do těch dvou rolí. A stejně to bylo za druhé světové války,“ říká historik Petr Chlebec z Ostravského muzea, kde aktuálně probíhá výstava Ostrava v Protektorátu. Jaké příběhy výstava přibližuje? Kolik je pravdy na legendě o Miloši Sýkorovi? A co se dělo v Ostravě po jejím osvobození?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.

Hostem podcastu Men's Factor je boxer Vasil Ducár a mluvil o šikaně, tréninkové bolesti, dnešních falešných zápasnících i o tom, proč hrdinství nevzniká vždy v zápalu okamžiku. Box podle něj není násilí, ale kultivovaná forma přirozené lidské soutěživosti. „Je to dané přírodou. Souboj o přežití je v nás. A box je jenom rámovaný pravidly,“ vysvětluje Ducár. Sám prošel obdobím, kdy byl kvůli nadváze šikanován. „Nejsem ten typ, co bude všude říkat, že byl šikanovaný, ale něco tam bylo, v mládí jsem byl trochu prostorově výraznější, tak to s tím souviselo.“ Jeho přístup ke slabosti je inspirující: „Ten pocit si zapamatuj. Až nebudeš chtít trénovat, vzpomeň si, jestli se tak chceš cítit znovu.“Ducár se kriticky vyjadřuje k současné popularizaci bojových sportů skrze tzv. exhibiční zápasy influencerů. „Musíme si nejdřív říct, jestli se bavíme o sportu, nebo o divadle. Někdo si hraje na bojovníka, ale s respektem ke skutečným soupeřům to nemá nic společného.“

Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč si někdy nerozumíme, i když po tom toužíme? Lidské vztahy znamenají velké bohatství, ale zároveň je to někdy velmi náročné. Právě o úskalích ve vztazích, jejich náročnosti, ale také o jejich kráse mluví v Klíčovém slově Kateřina Hodecová s emeritním předsedou Rady Církve bratrské Danielem Fajfrem.

V dnešní radioporadně se zaměříme na dva velmi oblíbené, ne-li nejoblíbenější nápoje naší planety. Což je jistě kávu a čaj. A prozkoumáme je z pohledu chemie a vědy. Co stojí za jejich přitažlivostí, za jejich chutí a vůní? Jaké mají tyto nápoje účinky na lidské tělo?

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:56 Rozhovor s Martinem Koldou o významu a smyslu tance v našem životě05:31 Tanečníka Michaela Petra představíme v rubrice Osobnost šarmu09:55 Módní trendy ve znamení džínového oblečení14:33 Výživová poradkyně Jana Krátká poradí, jak naložit s jarní porcí bylin19:09 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: jdeme na návštěvu23:26 Nový ročník ankety Šarmantní osobnost roku

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:56 Rozhovor s Martinem Koldou o významu a smyslu tance v našem životě05:31 Tanečníka Michaela Petra představíme v rubrice Osobnost šarmu09:55 Módní trendy ve znamení džínového oblečení14:33 Výživová poradkyně Jana Krátká poradí, jak naložit s jarní porcí bylin19:09 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: jdeme na návštěvu23:26 Nový ročník ankety Šarmantní osobnost roku

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:56 Rozhovor s Martinem Koldou o významu a smyslu tance v našem životě05:31 Tanečníka Michaela Petra představíme v rubrice Osobnost šarmu09:55 Módní trendy ve znamení džínového oblečení14:33 Výživová poradkyně Jana Krátká poradí, jak naložit s jarní porcí bylin19:09 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: jdeme na návštěvu23:26 Nový ročník ankety Šarmantní osobnost roku

Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:56 Rozhovor s Martinem Koldou o významu a smyslu tance v našem životě05:31 Tanečníka Michaela Petra představíme v rubrice Osobnost šarmu09:55 Módní trendy ve znamení džínového oblečení14:33 Výživová poradkyně Jana Krátká poradí, jak naložit s jarní porcí bylin19:09 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: jdeme na návštěvu23:26 Nový ročník ankety Šarmantní osobnost roku

Letošní ročník knižních cen Magnesia Litera má vítěze a knihou roku i debutem roku se staly Letnice Miroslava Hlauča, hosta pořadu Hovory. Poslechněte si, co nám řekl koncem loňského roku.

Další mladou popularizátorkou ze soutěže FameLab je tentokrát původní olomoucká vědátorka, se kterou si budeme povídat o organoidech.

Jak spolu souvisí následky pádu prvních lidí a Ježíšova oběť?

Jaké přínosy, ale i rizika přináší mezigeneračního propojení? O tom si povídáme s Alenou Tölgovou, ředitelkou Sociálních služeb v Chomutově.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIRHistorie se často velmi zjednodušuje, říká archeoložka a popularizátorka umělé inteligence Sara Polak. Sama se zasazuje o to, aby bylo možné archeologické nálezy zasadit do širšího kontextu, a tím nám umožnit se z nich lépe učit. Pomáhala například odkrýt mayské město v Guatemale, a jen díky digitalizaci se podle ní dospělo k jedné z teorií, proč tamější civilizace zkolabovala. „Džungle tam je úplně suchá a porézní. Co naprší, proteče vápencovým podložím,“ popisuje expertka, jak lze archeologické nálezy prakticky využít. Polak v rozhovoru vysvětluje, že dnešní lidé mají stále paleolitické emoce, středověké instituce a božskou technologii - například právě umělou inteligenci. Negativně vnímá byrokracii, na kterou se podle ní ve společnosti zbytečně spotřebovává příliš mnoho energie, a proto mluví o tzv. cloudových národech. Ty mohou díky internetu plnit základní funkce, které člověk potřebuje k životu. „Z každé země si tak lze vzít to, co člověk potřebuje, a žít velmi svobodně,“ popisuje Polak, ale přiznává, že takový život nemusí být pro každého. V rozhovoru také vysvětluje, jak by ráda vytvořila systém, ve kterém by lidé mohli směňovat vzdělání za virtuální měnu. Jak by takový svět mohl vypadat, a dožijeme se ho? A co říká na škrty v americkém státním sektoru? I to se dozvíte v rozhovoru.

Česká pošta vloni prodělala jednu a čtvrt miliardy korun. Co dělá její vedení, aby podnik nebyl ve ztrátě? Čeká zákazníky omezování služeb, zavírání poboček a zdražování? A kdy, komu a za kolik chce pošta prodat svou Balíkovnu? Tomáš Pancíř se zeptal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána.

Česká pošta vloni prodělala jednu a čtvrt miliardy korun. Co dělá její vedení, aby podnik nebyl ve ztrátě? Čeká zákazníky omezování služeb, zavírání poboček a zdražování? A kdy, komu a za kolik chce pošta prodat svou Balíkovnu? Tomáš Pancíř se zeptal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána.

Česká pošta vloni prodělala jednu a čtvrt miliardy korun. Co dělá její vedení, aby podnik nebyl ve ztrátě? Čeká zákazníky omezování služeb, zavírání poboček a zdražování? A kdy, komu a za kolik chce pošta prodat svou Balíkovnu? Tomáš Pancíř se zeptal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu či urozených..." Že by opravdu platilo, že víra je jen pro nevzdělané a intelektuálně omezené? O Boží moudrosti, vedle které se lidské úvahy ukážou jako krátkozraké a nedostatečné, hovoří kazatel Jiří Hurta ve výkladu veršů 26 – 30 z 1. kapitoly 1. Korintským.

České děti budou mít svého ombudsmana nebo ombudsmanku. Institut, který začne fungovat od 1. července, by měl zajistit jejich lepší ochranu a také to, že se budou mít vždy kam obrátit. „Měl by hájit práva dětí, posilovat jejich hlas ve veřejném prostoru a zapojovat děti do tvorby veřejných politik,“ říká o vzniku této pozice v pořadu Osobnost Plus Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Protagonista románu Lidská skvrna od Philipa Rotha poznamenává, že západní písemnictví vzniká ze sporu – ze sporu nad krásnou Helenou, který nakonec přerostl ve válku. V nadsázce lze totéž říct i o filozofii. Pro mnohé myslitele napříč staletími je stěžení Hérakleitův výrok, dle kterého je válka otcem všech věcí. Znamená to, že sklon k agresivitě je vlastní i filozofii a že se snad tato agresivita může přelévat do skutečných válek?Tuto tezi formuluje v knize Totalita a nekonečno filozof Emmanuel Lévinas. Má za to, že princip identity vládnoucí filozofii, tedy snaha převést stejnost na různost, se skutečně ozývá i ve válce. Válka je v tom případě bytostně spjatá s naším myšlením. Jsme bojové plemeno, protože jsme se naučili myslet skrze kategorie my a oni. Lze se to odnaučit? Lévinas říká, že nám nic jiného nezbývá, ne po druhé světové válce.A možná jsme se i ledacos odnaučovali, třeba i tím, že jsme si poslední roky říkali, že pravou sílou je slabost. I to má své kulturní dějiny. Ježíš učil, že skutečnou mocí je služba. Tato myšlenka – či spíše Ježíšova existence – se podle italského filozofa Giovanni Vattima vtělila do dějin západu. Navzdory tomu, že i křesťanství má svou agresivní stránku, obecně kulturu zjemňuje. A přestože byl Ježíš vše jiné jen ne slabý, formuloval Vattimo právě na pozadí křesťanství tzv. pensiore debole, slabé myšlení, které je prý pravou silou západní společnosti.V čem tkví tato „slabost“? Třeba v tomto: Postupně přestáváme fyzicky trestat; neupalujeme, ale diskutujeme; odbouráváme hierarchie; společnost stavíme na konsensu, ne na moci. Ale není to nakonec jen část pravdy? Nemá v sobě každé myšlení kus agrese, bez níž by nebylo ani nic dobrého? A jak rozumět tomu, že se nám na veřejnosti náhle mísí dva imperativy? Ještě si opakujeme „slabost je síla“, ale také už slýcháme, že je třeba dát „zbraně na stůl“. Znamená to, že se chceme částečně rozejít s principem „slabého myšlení“? Nebo nechceme, ale musíme?KapitolyI. Hádka, z níž vyrůstá západní písemnictví [začátek až 16:20]II. Pryč od totality! [16:20 až 42:00]III. Richard Overy: Války jsou dobré „k myšlení“. [42:00 až 57:30]IV. Fašistický princip uprostřed současnosti [57:30 až konec]BibliografieEmmanuel Levinas, Totalita a nekonečno, přel. Miroslav Petříček – Jan Sokol, Praha: OIKOYMENH, Tamtéž, str. 10.Tereza Matějčková, „Jsem na Tebe alergická. Hegel a Lévinas o vztahu k druhému“, in: Jakub Sirovátka – Ondřej Sikora, Lévinas v konfrontaci, Praha: OIKOYMENH, 2020, str. 36–53.Richard Overy, Why Wars? New York: Norton Company, 2024.Philip Roth, The Human Stain, London: Vintage, 2000.Peter Trawny ve skvělé knize Hitler, die Philosophie und der Hass (Berlin: Matthes & Seitz, 2022).Gianni Vattimo, Transparentní společnosti, přel. Antonín Kosík, Praha: Rubato, 2013.Zlomky předsokratovských myslitelů, přel. Karel Svoboda, Praha: Československý akademie věd, 1962.

Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poté co had svedl Evu, a člověk tak propadl smrti, přichází Boží reakce, ve které slyšíme i budoucí zaslíbení. Boží reakci na lidské přestoupení zkoumá v pořadu Ke kořenům Petr Vaďura s Jiřím Benešem.

V interaktivním vědeckém centru olomoucké univerzity Pevnost poznání je nově k vidění dvoumetrový model lidského srdce. Lidé se díky němu dozví podrobnosti o proudění krve nebo taky o infarktu myokardu. Nemoci srdce a cév jsou v Česku dlouhodobě jednou z nejčastějších příčin úmrtí.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Nespoléhejme na to, že dobré projekty za nás udělají politické nebo náboženské špičky, důležité věci jdou vždycky zespodu,“ myslí si Marek Orko Vácha. Podle kněze, bioetika a evoluční biologa nastal čas přestat plakat nad celým světem a začít se věnovat jeho nápravě. Prožívat emocionální žal je pochopitelné, ale nic to neřeší. Je potřeba přestat brečet, zvednout se a jednat. Ani pak nebude život bez bolesti, ale bude naplněný a bude dávat smysl. Důležité je nepropadat pesimismu, což říká z pozice někoho, kdo byl před nedávnem kvůli údajnému porušení pravidel kázání po 18 letech odvolán pražským arcibiskupem Janem Graubnerem z funkce vikáře. Nepopírá, že byl naštvaný, i tak ale svou kauzu považuje za pěnu dní, za chvíli, kdy může v praxi prokázat, co celý život hlásá z kazatelen. Je přesvědčený, že nikdo a nic nemůže člověku zabránit, aby byl dobrý a žil v radosti. Když to nepůjde v akademické farnosti u Salvátora, půjde to jinde. Štěstí pramení z přijetí úkolu a tím, co k němu přispívá, jsou drobné skutky lásky a slušnosti, které nic nestojí. Na druhou stranu to neznamená, že v případě ohrožení je na místě vítat nepřátele s otevřenou náručí. Když diplomatická jednání selhávají, je potřeba se bránit a třeba i střílet. Vzdorovat je žádoucí i toxickým skupinám, které nás ve veřejném i online prostoru obklopují. Okolí nás totiž proměňuje víc, než jsme si ochotni připustit. A třeba Miloš Zeman během 10 let svého prezidentství, nasypal do nevědomí českého národa hlubinné granáty. Podstatné je proto mít po boku jedince, kteří žijí dobrý život. Ne nutně být optimisty, ale lidmi naděje a udělat všechno proto, aby to dobře dopadlo. Pravda a láska totiž nevítězí samospádem. K zamyšlení je toho v našem rozhovoru s Markem Orko Váchou ale mnohem víc. Poslechněte si.

30 let s Planetáriem: Současný šamanismus a jeho kořeny (4:20) – Historické souvislosti: Britská Indie (22:27) – Kronikář Bernardino de Sahagún, 3. část: Oběti (28:02)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

NA CELÝ DÍL SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N  Upozornění: rozhovor obsahuje explicitní popis sexuálního násilí, zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu. Novinářka Apolena Rychlíková pod falešnou identitou šest týdnů zkoumala, jaký obsah se šíří v české komunitě na platformě Discord. Narazila na statisíce materiálů: od šíření dětského porna až po ilegální obchod s intimními fotkami a videi. Některé ženy a dívky mají zkušenost s vydíráním, většina o sdílení jejich erotického obsahu vůbec netuší.  Co všechno se novinářce dostalo do rukou? Jak reagovaly ženy, které na uniklé soubory upozornila? A proč policie nedokáže pomoct všem obětem? Podívejte se na celou epizodu Studia N.

„Lidský rozum se musí sklonit před vyššími silami. Všemohoucnost není lidská.“ Tato provokativní teze uvádí knihu italského psychoanalytika Luigiho Zoji nazvanou Paranoia. Šílenství, které píše dějiny. Publikace o šesti stech stranách v dlouhém historickém exkurzu, který začíná u antických archetypálních vzorců a pokračuje přes středověk, kolonizaci a dějiny 20. století, definuje problém paranoického chování.

Nepřeberné množství intimních fotografií a videí dívek a žen, které o jejich šíření nemají ponětí. Nebo dětská pornografie. To vše lze sehnat na komunikační platformě Discord, do které v minulých týdnech pod falešnou identitou nahlédla novinářka Apolena Rychlíková. Co všechno zjistila? Jak reagovaly některé z dotčených žen? A jak policie?  Host: Apolena Rychlíková - šéfredaktorka webové platformy Page Not FoundČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Kdo by neznal film Císařův pekař a Pekařův císař, ve kterém sehraje důležitou roli neforemný hliněný obr přepásaný železnými pláty – Golem.

Kdo by neznal film Císařův pekař a Pekařův císař, ve kterém sehraje důležitou roli neforemný hliněný obr přepásaný železnými pláty – Golem.

Dnes zavítáme tam, kam i císař pán chodil pěšky. Správně, řeč bude o záchodech či toaletách v různém čase a v různých kulturách. Na výzkum míst, kam každý několikrát za den musí, se vydáme s Martinem Rychlíkem a Martinem Soukupem.

Pro jaké diagnózy a stavy jsou krevní destičky nezbytné? Co obnáší a jak probíhá darování krevních destiček?

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Martinem Štorkánem

Pozdrav jako formalita, ale také jako součást přísné etikety. O různých druzích pozdravů dříve a dnes, doma i ve světě si budou povídat autoři Martin Rychlík a Martin Soukup.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana, který se odehrává během občanské války ve Španělsku.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana, který se odehrává během občanské války ve Španělsku.

Lidská důstojnost, právo na které mají mít ve svobodné společnosti nárok všichni bez rozdílu. Praxe v Česku ale ukazuje, že tomu tak není. Řeč je o seniorech, lidech s intelektovým postižením nebo s náročným chováním. Jak česká společnost s těmi nejzranitelnějším, kteří se nedokáží sami bránit, nakládá? Jaké případy z praxe by nás měly varovat? A kde se inspirovat, jak to dělat lépe?Host: Petr Třešňák - redaktor týdeníku Respekt a zakladatel spolku Děti úplňkuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Německo vyhlíží předčasné volby, po třech letech se totiž rozpadla vládní koalice. Jaké jsou příčiny i důsledky tohoto politického zemětřesení? A jak vnímají Němci pád Berlínské zdi po 35 letech? Na otázky odpovídá Vladimír Handl z Katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy.

K významným osobnostem oceněným prezidentem Petrem Pavlem se řadí světoznámá polská filmová režisérka Agnieszka Holland. „Moc si Petra Pavla vážím, takže jsem ráda, že jsem toto vyznamenání dostala z jeho rukou,“ těší se v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, ve kterém mluví i o připravovaném snímku o životě spisovatele Franze Kafky.