Podcasts about lidsk

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.

Redaktor, moderátor a autor mnoha rozhlasových pořadů Josef Veselý zasvětil svůj život rozhlasu. Poodhalí nejenom zákulisí Toulek české minulosti, ale také dovolí nahlédnout do redaktorské a autorské dílny.

Kateřina Kosíková z Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje radí, jak si užít léto v bezpečí a jak předcházet zbytečným výjezdům hasičů.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kateřina Kosíková z Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje radí, jak si užít léto v bezpečí a jak předcházet zbytečným výjezdům hasičů.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „V životě jsem nenapsal mail,“ říká herec Jiří Lábus, který stále používá Nokii 3310, každý den si kupuje noviny a nabídku z Hollywoodu kdysi odmítl, protože chtěl strávit léto na chalupě. O svém mimořádném odkazu nepřemýšlí, těší ho ale, když mu lidé děkují za dětství s Arabelou. Když Rumburaka natáčel, netušil, že seriál jednou uvidí diváci v Peru nebo jiných částech světa. Herectví pro něj dodnes vychází ze stejné dětské fantazie. „Hravost je hrozně důležitá,“ dodává. Vzpomíná na Studio Ypsilon jako na ostrůvek svobody, na improvizaci, z níž vznikaly celé inscenace i na humor, u kterého podle něj publikum okamžitě pozná, jestli funguje. Otevřeně se vrací také ke svým krokům za minulého režimu. Podpis Anticharty zpětně označuje za chybu. „Bezesporu jsem si to uvědomoval, ale zase jsem si říkal, že kdyby to nepodepsala větší skupina lidí, kdo ví, co by bylo s divadlem,“ přiznává s tím, že divadlo, kde tehdy působil, měl velmi rád a jednal proto bezmyšlenkovitě. Lituje také účasti v propagandistickém dílu Majora Zemana o Plastic People, k níž podle svých slov přistoupil bez přečtení celého scénáře. „Naletěl jsem a bylo to mojí vinou,“ dodává. S Oldřichem Kaiserem se podle něj nepotkali náhodou, ale osudově. Přestože jejich spolupráci někdy komplikovaly Kaiserovy problémy, s nikým jiným by na jevišti nebyl raději. Jejich společná chemie se neztratila ani po letech a při novém natáčení improvizovaných Tlučhořových rodinek okamžitě navázali, jako by poslední díl natočili den předtím. Vzpomíná také na vznik představení Ivánku, kamaráde, jehož úspěch nikdo z tvůrců nepředpokládal a vysvětluje, proč může být humor jedním z nejtěžších hereckých žánrů. Lábus zároveň varuje před ztrátou historické paměti a politickým ovládnutím veřejnoprávních médií. Lidé jsou podle něj totálně nepoučitelní, přesto věří, že by se proti zásahu do nezávislosti České televize a Českého rozhlasu ozvali. „Babiš se strašně bojí demonstrací,“ říká o současném premiérovi. Hloupý člověk pro něj přitom nemusí být zlý ani nevzdělaný. Nebezpečným se stává až ve chvíli, kdy začne dělat věci, které ohrožují společnost. Otevřeně o sobě říká, že je egoista a že odpovědnost za rodinu pro něj vždy představovala zátěž. Toho, že zůstal bez vlastní rodiny, však nelituje. Po večerech mezi lidmi se rád vrací do tichého bytu, zároveň ale potřebuje energii divadla a každé představení se snaží odehrát, jako by bylo první. „Teď je teď a teď už zase není teď,“ shrnuje svou životní filozofii. Proč Jiří Lábus chápe lidi, kteří se pod tlakem minulého režimu zachovali špatně? Kde podle něj končí neškodná lidská hloupost a začíná nebezpečí pro celou společnost? A proč se nikdy nechtěl vzdát svobody kvůli rodině? Poslechněte si celý rozhovor.

Autonomní drony možná poprvé zabily lidské vojáky bez přímého řízení operátorem! Ukrajinský výrobce dronů tvrdí, že při jednorázovém bojovém testu AI řízené stroje samostatně vyhledaly a zasáhly cíle na bojišti. Pokud se tvrzení potvrdí, šlo by o milník ve vývoji moderní války!Klíčový rozdíl není v tom, že dron zabil člověka – to se ve válkách děje už roky. Zásadní je ovšem otázka, zda to poslední rozhodnutí o výběru a zásahu cíle skutečně provedl algoritmus bez člověka v rozhodovací smyčce. Právě tahle hranice stojí v centru debat o autonomních zbraních, odpovědnosti a pravidlech války...Zatím jde ovšem jen o tvrzení z ukrajinského obranného průmyslu, nikoli o nezávisle ověřený a detailně zdokumentovaný případ. Nicméně – těžko za současné situace čekat oznámení ukrajinské armády podobného rázu. Ergo to především ukazuje směr, kterým se bojiště rychle posouvá: drony, AI rozpoznávání cílů, elektronická válka a zbraně schopné fungovat i bez spojení s operátorem se stávají realitou. Budoucnost války tak možná nebude jen bezpilotní, ale stále víc i autonomní...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Nejfotografovanější osoba své doby a první královská nevěsta, která měla před sňatkem občanské povolání, se narodila 1. července 1961. Pohádková svatba jí ale štěstí nepřinesla. Její manželské potíže vyústily v bulimii a pokusy o sebevraždu. Ačkoliv kvůli tomu plnily stránky bulváru, vřelostí a mimořádnou empatií si získala lidi na svou stranu. Její angažovanost a vliv na poli charity byly mimořádné. Svému muži, princi Charlesovi, do dokázala zavařit úmyslně, i neúmyslně.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hledání léku na Alzheimerovu demenci je něco jako cesta kolem světa. Nemocné totiž nejsou jen mozkové buňky, ale svým způsobem i naše společnost. Přesvědčen je o tom James Rice, americký zdravotnický expert a předseda správní rady Mezinárodního výzkumného centra pro neurodegenerativní choroby. Lidský rozměr výzkumu připomněl i na posledním světovém setkání výzkumníků v Praze.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umělá inteligence udělala další krok do světa medicíny! V nové studii dokázal specializovaný diagnostický model určit správnou diagnózu v 67 % případů, zatímco skupina lidských specialistů dosáhla úspěšnosti 53 %...A nešlo o začínající lékaře, ale o odborníky z prestižního zdravotnického pracoviště!Důležité je, že test měl co nejvíce připomínat skutečnou klinickou praxi. AI neodpovídala na školní otázky ani na jednoduché příklady z učebnic, ale pracovala s komplexními případy obsahujícími více symptomů a nejednoznačných informací. Právě v podobných situacích bývá diagnostika nejtěžší...Neznamená to samože, že by lékaři byli na odpis. Diagnóza je jen jedna část medicíny a skutečná péče zahrnuje komunikaci s pacientem, rozhodování o léčbě i zohlednění individuálních okolností. Studie spíše naznačuje, že budoucnost zdravotnictví může stát na spolupráci člověka a umělé inteligence, nikoliv na jejich vzájemném nahrazení.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

„Na počátku jsou data. Ale kreativita se s nimi při tvorbě neustále prolíná,“ popisuje kreativní ředitelka Manufaktury Bára Čechová. Jak sama dodává, vývoj úspěšné kosmetiky v jejich firmě dnes startuje komplexní analýzou dat včetně vytíženosti výrobních kapacit. I podle nich právě nyní rýsují produktové portfolio pro rok 2028. Rozhodování o inovacích v Manufaktuře  nesnese náhodu.Výkonný ředitel Tomáš Kratochvíl upozorňuje na jasné limity. „Portfoliově máme přes tři sta kosmetických položek, a pokud chceme něco nového přidat, tak se s něčím musíme rozloučit,“ přibližuje nutnost ekonomického uvažování. Do procesu částečně zapojují také umělou inteligenci, DNA značky je však založeno na lidskosti a autenticitě.Nový Forbes BrandVoice podcast odhaluje detaily vývoje produktů za pomoci dat a umělé inteligence. Bára Čechová a Tomáš Kratochvíl v rozhovoru popisují technologickou transformaci tradiční firmy i důvody, proč hodnota lidského úsudku v digitalizovaném byznysu neustále roste.

Lékaři operují na opravdovém lidském rameni, kam zavádí nástroje, které běžně používají na operačním sále.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

Spojené státy se chystají oslavit 250 let od vyhlášení nezávislosti. Podle amerikanistky Kateřiny Březinové přichází výročí v době mimořádné rozpolcenosti, protestů proti prezidentu Donaldu Trumpovi i pochybností o stavu americké demokracie. „Pocit společného ,my‘, který provázel dvousté výročí USA v roce 1976, dnes chybí,“ říká. V rozhovoru také přibližuje, zda se blíží usmíření Spojených států a Íránu a jakou roli v tom může sehrát Izrael.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy se chystají oslavit 250 let od vyhlášení nezávislosti. Podle amerikanistky Kateřiny Březinové přichází výročí v době mimořádné rozpolcenosti, protestů proti prezidentu Donaldu Trumpovi i pochybností o stavu americké demokracie. „Pocit společného ,my‘, který provázel dvousté výročí USA v roce 1976, dnes chybí,“ říká. V rozhovoru také přibližuje, zda se blíží usmíření Spojených států a Íránu a jakou roli v tom může sehrát Izrael.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

Symbolickým aktem chtěla knihovna Antonína Marka v Jeronýmově ulici zahájit stěhování knížek do nové budovy ve Skálově ulici. Přesun stanoveného množství knih se nestihl.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

S trenérem Robertem Zlochou o období, které bývá pro spoustu pejskařů emočně i fyzicky nejnáročnější, o prvních měsících se štěnětem.Robert v této epizodě bourá mýty, které v lidech zbytečně vyvolávají pocit selhání. Mluvíme o věcech, které se v běžných příručkách často nedočtete:Lidské nároky na psí miminko: Proč od štěňat chceme věci, které jejich mozek ještě nedokáže pobrat.Učení čistotnosti: Proč louže na koberci nejsou žádná pomsta ani schválnost a jak zvládnout nehody v klidu.Falešná modla přivolání: Proč s ním v prvních měsících vůbec možná nemusíte spěchat a co je ve vztahu se psem skutečně nejdůležitější.Odpočinek a ohrádky: Jak štěně naučit vypnout.V podcastu zmiňujeme:

„Velké jazykové modely nedokážou rozlišit realitu od fikce. To, že jsou založené na takzvaných neuronových sítích, neznamená, že přemýšlí tak jako lidský mozek. Z ekonomického pohledu dost možná představují bublinu. Mladý člověk, který by dokázal přijít na to, jak vytvořit opravdu bezpečnou umělou inteligenci, by světu velmi pomohl.“ I to tvrdí Gary Marcus, známý komentátor a vědec v oblasti kognitivních věd a umělé inteligence.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

„Velké jazykové modely nedokážou rozlišit realitu od fikce. To, že jsou založené na takzvaných neuronových sítích, neznamená, že přemýšlí tak jako lidský mozek. Z ekonomického pohledu dost možná představují bublinu. Mladý člověk, který by dokázal přijít na to, jak vytvořit opravdu bezpečnou umělou inteligenci, by světu velmi pomohl.“ I to tvrdí Gary Marcus, známý komentátor a vědec v oblasti kognitivních věd a umělé inteligence.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Větrné elektrárny bývají často spojovány s obavami ze zhoršeného spánku, bolestí hlavy, úzkostí nebo depresí. Nová rozsáhlá studie ale naznačuje, že tyto obavy nemusí odpovídat realitě. Výzkumníci analyzovali data z více než 120 tisíc amerických domácností žijících v různých vzdálenostech od větrných turbín.Vědci sledovali ukazatele související se zdravím, včetně problémů se spánkem, psychickými obtížemi nebo nákupy léků a zdravotnických produktů. Ani po zohlednění dalších faktorů nenašli měřitelné důkazy, že by blízkost větrných elektráren vedla ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel.To samozřejmě neznamená, že nikdo nemůže být rušen hlukem nebo změnou krajiny. Studie ale naznačuje, že na úrovni celé populace nejsou negativní zdravotní dopady větrných elektráren statisticky patrné. Debata o větrné energetice tak zřejmě bude více o ekonomice, energetice a krajině než o přímých zdravotních rizicích.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Tentokráte dorazil biolog a programátor Petr Štěpánek, který zároveň založil společnost Macromo. Ta se zaobírá automatickou analýzou lidského zdraví pomocí rozboru krve a spousty dalších ukazatelů až po analýzu lidského genomu. Jak prakticky pak sekvenování DNA probíhá a co je k tomu potřeba? Petr je zásobárna znalostí, tak jsme toho probrali opět i spoustu kolem. * https://macromo.com

Zelená voda a zákaz koupání. Plumlovskou přehradu na Prostějovsku každoročně trápí přemnožené sinice. A to přesto, že nádrž před několika lety prošla nákladnou obnovou. Podle vodohospodářů má na stavu vody podíl klimatická změna. Problémem je ale i to, že některé obce v okolí stále nemají čistírny odpadních vod. Jak je to tedy s plumlovskou přehradou?

Ženy XYZ #47: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Premiér Andrej Babiš oznámil zásadní změny ve struktuře lidskoprávních odborů. Od července je plánuje přesunout u Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva. Týká se to také odboru rovnosti žen a mužů, který měl původně zamířit pod ministerstvo práce vedené konzervativním zástupcem hnutí ANO Alešem Juchelkou. Nakonec to vypadá na přesun pod ministerstvo spravedlnosti. Odborníky a odbornice, kteří sedí v Radě vlády pro rovnost žen a mužů to ale příliš neuklidnilo a dál trvají na svých rezignacích. Proč k přesunům dochází? Jaký dopad mohou mít na genderové i jiné lidskoprávní otázky? Bude výsledkem skutečně větší efektivita, jak premiér slibuje? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Zleva dobrý, zprava letadlo – i tak vypadá každodenní cesta leteckých meteorologů a pozorovatelů do práce, tedy přesněji na jejich pozorovatelské stanoviště na pražské Ruzyni. Svou meteorologickou zahrádku mají na volném prostranství mezi oběma drahami, tak aby dobře viděli do všech stran. A právě tam se sbíhají naměřená data o počasí, která jsou nezbytná k bezpečnému vzletu i přistání.

„Pro všechny to bylo velký překvapení,“ říká k rušení některých rad a odborů na Úřadu vlády novinář Jakub Grim. O přesunu lidskoprávní, protidrogové ale i rovnostní agendy rozhodla vláda minulý týden - nově bude spadat pod ministerstva. „Dojde k rozmělnění důležitých témat,“ říká k tomu zakladatelka organizace Konsent Johanna Nejednová. Jsou lidská práva v Česku v ohrožení? Poslechněte si nový Impakt.

Narodil se ve stejný rok jako královna Alžběta, nacestoval po světě miliony kilometrů a byl svědkem toho, jak z naší planety mizí tisíce druhů zvířat i rostlin.Co všechno sir David Attenborough zažil, a jak se během jeho života naše planeta proměnila k nepoznání..Epizodu v plném znění najdete zde:herohero.co/podcastpribehyforendors.cz/pandikralovna

Poslechněte si:01:15 Spolupracují vlci a krkavci?10:07 Případ ozónové díry16:06 Původce tuberkulózy21:10 Jsou ve vesmíru jiné civilizace?32:00 Co ovlivňuje naši chuť?41:43 Losos, který roste jako z vodyHovoří astrobiolog Tomáš Petrásek nebo chemik Jan Havlík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč? - Proč může být problémem pro vás i vaše okolí, pokud budete jen optimističtí a pozitivní? - Nadaným dětem pomůže se stresem a psychickými obtížemi nová výzkumná stanice v Brně. - Téměř 60 procent Čechů trpí obezitou nebo nadváhou. Lékaři upozorňují, že způsobuje další zdravotní komplikace jako jsou cukrovka, bolesti kloubů a zad, ale taky onemocnění jater a ledvin nebo vysoké hladiny cholesterolu. Moderuje Lucie Vopálenská.