Podcasts about lidsk

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Věděli jste, že některá zvířata umí spát jen jednou polovinou mozku? Lidský spánek je ve srovnání s tím zvířecím velmi prostý. U zvířat se liší podle způsobu zpracování potravy i podle velikosti těla.

Mnoho lidí radí, jak vést dobrý život. Lidská moudrost k poznání věčného života však nestačí. Nechme se vést samotným Bohem - Ježíšem. Duchovní slovo - P. Josef Michalčík

Při návštěvě Korfu ochutnala Markéta Hejkalová díky radě spisovatelky Pavly Smetanové kumquat. Zamýšlí se nad tím, proč lidský kontakt žádný algoritmus nenahradí.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Slunce pálí a hřeje, víc než jindy. Jaké jsou jeho účinky na lidské zdraví? S Kateřinou Cajthamlovou o obtížích, které mohou vysoké teploty způsobit, a jak jim předcházet.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že bez spánku může člověk i zemřít? Lidské tělo potřebuje k životu základní živiny, tedy kyslík, tekutiny a potravu. Měli bychom k nim však připočíst i spánek. Bez těchto veličin přijde dříve nebo později smrt.

Věděli jste, že lidský vlas je podobně odolný jako ocel? Základní vlastnosti, tedy stavba a složení, jsou pro všechny vlasy stejné, vše ostatní je pak poměrně individuální. Vycházíme z obecného průměru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „V životě jsem nenapsal mail,“ říká herec Jiří Lábus, který stále používá Nokii 3310, každý den si kupuje noviny a nabídku z Hollywoodu kdysi odmítl, protože chtěl strávit léto na chalupě. O svém mimořádném odkazu nepřemýšlí, těší ho ale, když mu lidé děkují za dětství s Arabelou. Když Rumburaka natáčel, netušil, že seriál jednou uvidí diváci v Peru nebo jiných částech světa. Herectví pro něj dodnes vychází ze stejné dětské fantazie. „Hravost je hrozně důležitá,“ dodává. Vzpomíná na Studio Ypsilon jako na ostrůvek svobody, na improvizaci, z níž vznikaly celé inscenace i na humor, u kterého podle něj publikum okamžitě pozná, jestli funguje. Otevřeně se vrací také ke svým krokům za minulého režimu. Podpis Anticharty zpětně označuje za chybu. „Bezesporu jsem si to uvědomoval, ale zase jsem si říkal, že kdyby to nepodepsala větší skupina lidí, kdo ví, co by bylo s divadlem,“ přiznává s tím, že divadlo, kde tehdy působil, měl velmi rád a jednal proto bezmyšlenkovitě. Lituje také účasti v propagandistickém dílu Majora Zemana o Plastic People, k níž podle svých slov přistoupil bez přečtení celého scénáře. „Naletěl jsem a bylo to mojí vinou,“ dodává. S Oldřichem Kaiserem se podle něj nepotkali náhodou, ale osudově. Přestože jejich spolupráci někdy komplikovaly Kaiserovy problémy, s nikým jiným by na jevišti nebyl raději. Jejich společná chemie se neztratila ani po letech a při novém natáčení improvizovaných Tlučhořových rodinek okamžitě navázali, jako by poslední díl natočili den předtím. Vzpomíná také na vznik představení Ivánku, kamaráde, jehož úspěch nikdo z tvůrců nepředpokládal a vysvětluje, proč může být humor jedním z nejtěžších hereckých žánrů. Lábus zároveň varuje před ztrátou historické paměti a politickým ovládnutím veřejnoprávních médií. Lidé jsou podle něj totálně nepoučitelní, přesto věří, že by se proti zásahu do nezávislosti České televize a Českého rozhlasu ozvali. „Babiš se strašně bojí demonstrací,“ říká o současném premiérovi. Hloupý člověk pro něj přitom nemusí být zlý ani nevzdělaný. Nebezpečným se stává až ve chvíli, kdy začne dělat věci, které ohrožují společnost. Otevřeně o sobě říká, že je egoista a že odpovědnost za rodinu pro něj vždy představovala zátěž. Toho, že zůstal bez vlastní rodiny, však nelituje. Po večerech mezi lidmi se rád vrací do tichého bytu, zároveň ale potřebuje energii divadla a každé představení se snaží odehrát, jako by bylo první. „Teď je teď a teď už zase není teď,“ shrnuje svou životní filozofii. Proč Jiří Lábus chápe lidi, kteří se pod tlakem minulého režimu zachovali špatně? Kde podle něj končí neškodná lidská hloupost a začíná nebezpečí pro celou společnost? A proč se nikdy nechtěl vzdát svobody kvůli rodině? Poslechněte si celý rozhovor.

„Na počátku jsou data. Ale kreativita se s nimi při tvorbě neustále prolíná,“ popisuje kreativní ředitelka Manufaktury Bára Čechová. Jak sama dodává, vývoj úspěšné kosmetiky v jejich firmě dnes startuje komplexní analýzou dat včetně vytíženosti výrobních kapacit. I podle nich právě nyní rýsují produktové portfolio pro rok 2028. Rozhodování o inovacích v Manufaktuře  nesnese náhodu.Výkonný ředitel Tomáš Kratochvíl upozorňuje na jasné limity. „Portfoliově máme přes tři sta kosmetických položek, a pokud chceme něco nového přidat, tak se s něčím musíme rozloučit,“ přibližuje nutnost ekonomického uvažování. Do procesu částečně zapojují také umělou inteligenci, DNA značky je však založeno na lidskosti a autenticitě.Nový Forbes BrandVoice podcast odhaluje detaily vývoje produktů za pomoci dat a umělé inteligence. Bára Čechová a Tomáš Kratochvíl v rozhovoru popisují technologickou transformaci tradiční firmy i důvody, proč hodnota lidského úsudku v digitalizovaném byznysu neustále roste.

Lékaři operují na opravdovém lidském rameni, kam zavádí nástroje, které běžně používají na operačním sále.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

U většiny novorozeňat můžeme mít dojem, že mají modré oči, je to však jen optický klam. Barva očí vzniká v duhovce a závisí na množství pigmentu, konkrétně melaninu.

Spojené státy se chystají oslavit 250 let od vyhlášení nezávislosti. Podle amerikanistky Kateřiny Březinové přichází výročí v době mimořádné rozpolcenosti, protestů proti prezidentu Donaldu Trumpovi i pochybností o stavu americké demokracie. „Pocit společného ,my‘, který provázel dvousté výročí USA v roce 1976, dnes chybí,“ říká. V rozhovoru také přibližuje, zda se blíží usmíření Spojených států a Íránu a jakou roli v tom může sehrát Izrael.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spojené státy se chystají oslavit 250 let od vyhlášení nezávislosti. Podle amerikanistky Kateřiny Březinové přichází výročí v době mimořádné rozpolcenosti, protestů proti prezidentu Donaldu Trumpovi i pochybností o stavu americké demokracie. „Pocit společného ,my‘, který provázel dvousté výročí USA v roce 1976, dnes chybí,“ říká. V rozhovoru také přibližuje, zda se blíží usmíření Spojených států a Íránu a jakou roli v tom může sehrát Izrael.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

S trenérem Robertem Zlochou o období, které bývá pro spoustu pejskařů emočně i fyzicky nejnáročnější, o prvních měsících se štěnětem.Robert v této epizodě bourá mýty, které v lidech zbytečně vyvolávají pocit selhání. Mluvíme o věcech, které se v běžných příručkách často nedočtete:Lidské nároky na psí miminko: Proč od štěňat chceme věci, které jejich mozek ještě nedokáže pobrat.Učení čistotnosti: Proč louže na koberci nejsou žádná pomsta ani schválnost a jak zvládnout nehody v klidu.Falešná modla přivolání: Proč s ním v prvních měsících vůbec možná nemusíte spěchat a co je ve vztahu se psem skutečně nejdůležitější.Odpočinek a ohrádky: Jak štěně naučit vypnout.V podcastu zmiňujeme:

„Velké jazykové modely nedokážou rozlišit realitu od fikce. To, že jsou založené na takzvaných neuronových sítích, neznamená, že přemýšlí tak jako lidský mozek. Z ekonomického pohledu dost možná představují bublinu. Mladý člověk, který by dokázal přijít na to, jak vytvořit opravdu bezpečnou umělou inteligenci, by světu velmi pomohl.“ I to tvrdí Gary Marcus, známý komentátor a vědec v oblasti kognitivních věd a umělé inteligence.Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Velké jazykové modely nedokážou rozlišit realitu od fikce. To, že jsou založené na takzvaných neuronových sítích, neznamená, že přemýšlí tak jako lidský mozek. Z ekonomického pohledu dost možná představují bublinu. Mladý člověk, který by dokázal přijít na to, jak vytvořit opravdu bezpečnou umělou inteligenci, by světu velmi pomohl.“ I to tvrdí Gary Marcus, známý komentátor a vědec v oblasti kognitivních věd a umělé inteligence.

Věděli jste, že lidský nos se pozvolna zvětšuje celý život? Příčinou však není biologický růst, ale spíš opotřebení a zemská přitažlivost.

Tentokráte dorazil biolog a programátor Petr Štěpánek, který zároveň založil společnost Macromo. Ta se zaobírá automatickou analýzou lidského zdraví pomocí rozboru krve a spousty dalších ukazatelů až po analýzu lidského genomu. Jak prakticky pak sekvenování DNA probíhá a co je k tomu potřeba? Petr je zásobárna znalostí, tak jsme toho probrali opět i spoustu kolem. * https://macromo.com