POPULARITY
Bolest pociťuje každý člověk už od nepaměti. Až do objevení anestetik bývala součástí každé nemoci či zranění. A nejen to - bolest můžeme způsobovat vědomě sami sobě i druhým. Proč a za jakým účelem bolest způsobujeme nebo snášíme?
Jak si starší ročníky pamatují ze školy, vývoj člověka byl velmi lineární: opice, Australopithecus, Homo erectus, neandertálci a pak my. Jak ale ukazují moderní výzkumy, ve skutečnosti se po Zeměkouli pohybovalo mnoho odnoží a variant našich dávných předků. Jak to s vývojem člověka bylo, popisuje v knize Svět na počátku evoluční antropolog Tom Higham, který se výzkumem našich předků sám zabývá.
Jak si starší ročníky pamatují ze školy, vývoj člověka byl velmi lineární: opice, Australopithecus, Homo erectus, neandertálci a pak my. Jak ale ukazují moderní výzkumy, ve skutečnosti se po Zeměkouli pohybovalo mnoho odnoží a variant našich dávných předků. Jak to s vývojem člověka bylo, popisuje v knize Svět na počátku evoluční antropolog Tom Higham, který se výzkumem našich předků sám zabývá. Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Přitom jsou malé, odolné a nepotřebují elektřinu. - Jaké strategie by mohly zvýšit povědomí a motivaci mladých lidí k pravidelné onkologické prevenci? Čeští vědci z nalezených fosílií zjistili, že mouchy pestřenky napodobovaly vosy před 33 miliony let. Proč? Proč zkamenělina skrývala svá tajemství desítky let?
Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.
Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.
Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.
Tuto raritu najdeme nedaleko Chomutova a je dnes už opravdu jediná na světě. Další podobná vodní plocha, která se nacházela v Kalifornii, už totiž vyschla.
Lidská vzpoura, rozmanitost jazyků, dynamika lásky - témata pořadu Séla, která na podkladu biblických textů otevírají a promýšlí manželé Petr a Markéta Šanderovi z Československé církve husitské v Kuřimi.
V tomto díle Štěpán Křeček mluví s Václavem Cílkem o proměně současného světa, subjektivním vnímání času a pocitu diskontinuity, který řada lidí v dnešní uspěchané době zažívá. Rozhovor se dotýká úpadku významu Evropy, rozdílů mezi Evropskou unií a Čínou a také hlubších civilizačních témat. Václav Cílek komentuje, koho by volil v amerických prezidentských volbách, a rozebírá zadlužení dnešního světa. V rozhovoru se pak oba hosté zamýšlejí nad tím, kam jako společnost směřujeme. Václav Cílek je český geolog, klimatolog, spisovatel a popularizátor vědy. V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR. Od roku 1990 pracoval v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a v letech 1994 až 2001 v Centru teoretických studií. Od roku 2004 byl ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR, ale později se rozhodl vrátit se na místo vědeckého pracovníka, aby se mohl více věnovat výzkumným pracím. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.
Jak se pozná, že člověk v sobě nemá Ducha svatého? O zásadním rysu pozemského smýšlení je řeč v úvodu ke 3. kapitole 1. listu Korintským, kterou otevře kazatel Jiří Hurta v dalším vydání archivního cyklu biblických výkladů Studna slova.
Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.
Toto dosud neznámé spojení odhalil nový model strojového učení DreaMS, který vymysleli čeští odborníci. - Tři čtvrtiny mladých lidí z menšin jsou podle aktuálních průzkumů terčem online hatů. Jak reaguje právo, aby ochránilo adolescenty a další oběti předsudečných projevů? - Na dermatologii ve vinohradské nemocnici léčí pacienty s kožním lymfomem pomocí speciálního přístroje. Při bezbolestné proceduře se v něm jednoduše ozáří část bílých krvinek ultrafialovým zářením. Jak dlouho udrží nemoc pod kontrolou?
Toto dosud neznámé spojení odhalil nový model strojového učení DreaMS, který vymysleli čeští odborníci. - Tři čtvrtiny mladých lidí z menšin jsou podle aktuálních průzkumů terčem online hatů. Jak reaguje právo, aby ochránilo adolescenty a další oběti předsudečných projevů? - Na dermatologii ve vinohradské nemocnici léčí pacienty s kožním lymfomem pomocí speciálního přístroje. Při bezbolestné proceduře se v něm jednoduše ozáří část bílých krvinek ultrafialovým zářením. Jak dlouho udrží nemoc pod kontrolou?
Biblická úvaha: Plány Boží a lidské. Autor, čte: Michal Krchňák.
Přichází jako první, když jde o život. Vyjíždí k nehodám nebo náhlým zdravotním potížím a poskytují první pomoc. Rychle se rozhodují, pracují pod tlakem a jejich cílem je jediné – co nejrychleji zachránit lidský život. Právě zdravotnickým záchranářům věnujeme závěrečný díl našeho týdenního seriálu Hrdinové ve stínu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #53 S legendárním hokejovým brankářem o výhrůžkách ruského exprezidenta Medvěděva i o tom, jak by se měla změnit nejprestižnější hokejová soutěž světa.
Lidské ani Boží srdce se během staletí nezměnilo. Pořad hLáska přináší příběhy o Božím jednání v srdcích a životech lidí z různých prostředí. Své zkušenosti budou stejně jako v minulém dílu předávat manželé Dany a Káťa Pavliňákovi z organizace In-Life.
„Ukazujeme, jak obtížné je říct o někom, jestli to byl hrdina, nebo padouch. Hrdinou se stane každý, kdo podrží někomu dveře, a padouchem, když je zase zavře. Nevědomky se dostávají do těch dvou rolí. A stejně to bylo za druhé světové války,“ říká historik Petr Chlebec z Ostravského muzea, kde aktuálně probíhá výstava Ostrava v Protektorátu. Jaké příběhy výstava přibližuje? Kolik je pravdy na legendě o Miloši Sýkorovi? A co se dělo v Ostravě po jejím osvobození?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.
Hostem podcastu Men's Factor je boxer Vasil Ducár a mluvil o šikaně, tréninkové bolesti, dnešních falešných zápasnících i o tom, proč hrdinství nevzniká vždy v zápalu okamžiku. Box podle něj není násilí, ale kultivovaná forma přirozené lidské soutěživosti. „Je to dané přírodou. Souboj o přežití je v nás. A box je jenom rámovaný pravidly,“ vysvětluje Ducár. Sám prošel obdobím, kdy byl kvůli nadváze šikanován. „Nejsem ten typ, co bude všude říkat, že byl šikanovaný, ale něco tam bylo, v mládí jsem byl trochu prostorově výraznější, tak to s tím souviselo.“ Jeho přístup ke slabosti je inspirující: „Ten pocit si zapamatuj. Až nebudeš chtít trénovat, vzpomeň si, jestli se tak chceš cítit znovu.“Ducár se kriticky vyjadřuje k současné popularizaci bojových sportů skrze tzv. exhibiční zápasy influencerů. „Musíme si nejdřív říct, jestli se bavíme o sportu, nebo o divadle. Někdo si hraje na bojovníka, ale s respektem ke skutečným soupeřům to nemá nic společného.“
Na nápadech vědců z Evropy někdy bohatne například Čína. Odborníci upozorňují na propracovanou špionáž vědeckých dat. Zabezpečit počítače a databáze ale nestačí, říká Ágnes Kasperová, vědkyně a odbornice na kyberbezpečnost z Technické univerzity v estonském Tallinu. Cizí mocnosti podle ní využívají hlavně lidskou důvěru a neopatrnost.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Proč si někdy nerozumíme, i když po tom toužíme? Lidské vztahy znamenají velké bohatství, ale zároveň je to někdy velmi náročné. Právě o úskalích ve vztazích, jejich náročnosti, ale také o jejich kráse mluví v Klíčovém slově Kateřina Hodecová s emeritním předsedou Rady Církve bratrské Danielem Fajfrem.
V dnešní radioporadně se zaměříme na dva velmi oblíbené, ne-li nejoblíbenější nápoje naší planety. Což je jistě kávu a čaj. A prozkoumáme je z pohledu chemie a vědy. Co stojí za jejich přitažlivostí, za jejich chutí a vůní? Jaké mají tyto nápoje účinky na lidské tělo?
Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:56 Rozhovor s Martinem Koldou o významu a smyslu tance v našem životě05:31 Tanečníka Michaela Petra představíme v rubrice Osobnost šarmu09:55 Módní trendy ve znamení džínového oblečení14:33 Výživová poradkyně Jana Krátká poradí, jak naložit s jarní porcí bylin19:09 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: jdeme na návštěvu23:26 Nový ročník ankety Šarmantní osobnost roku
Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:56 Rozhovor s Martinem Koldou o významu a smyslu tance v našem životě05:31 Tanečníka Michaela Petra představíme v rubrice Osobnost šarmu09:55 Módní trendy ve znamení džínového oblečení14:33 Výživová poradkyně Jana Krátká poradí, jak naložit s jarní porcí bylin19:09 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: jdeme na návštěvu23:26 Nový ročník ankety Šarmantní osobnost roku
Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:56 Rozhovor s Martinem Koldou o významu a smyslu tance v našem životě05:31 Tanečníka Michaela Petra představíme v rubrice Osobnost šarmu09:55 Módní trendy ve znamení džínového oblečení14:33 Výživová poradkyně Jana Krátká poradí, jak naložit s jarní porcí bylin19:09 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: jdeme na návštěvu23:26 Nový ročník ankety Šarmantní osobnost roku
Magazín o zdravém životním stylu. Poslouchejte Šarm:00:56 Rozhovor s Martinem Koldou o významu a smyslu tance v našem životě05:31 Tanečníka Michaela Petra představíme v rubrice Osobnost šarmu09:55 Módní trendy ve znamení džínového oblečení14:33 Výživová poradkyně Jana Krátká poradí, jak naložit s jarní porcí bylin19:09 Seriál o etiketě s Danielem Šmídem: jdeme na návštěvu23:26 Nový ročník ankety Šarmantní osobnost roku
Letošní ročník knižních cen Magnesia Litera má vítěze a knihou roku i debutem roku se staly Letnice Miroslava Hlauča, hosta pořadu Hovory. Poslechněte si, co nám řekl koncem loňského roku.
Další mladou popularizátorkou ze soutěže FameLab je tentokrát původní olomoucká vědátorka, se kterou si budeme povídat o organoidech.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIRHistorie se často velmi zjednodušuje, říká archeoložka a popularizátorka umělé inteligence Sara Polak. Sama se zasazuje o to, aby bylo možné archeologické nálezy zasadit do širšího kontextu, a tím nám umožnit se z nich lépe učit. Pomáhala například odkrýt mayské město v Guatemale, a jen díky digitalizaci se podle ní dospělo k jedné z teorií, proč tamější civilizace zkolabovala. „Džungle tam je úplně suchá a porézní. Co naprší, proteče vápencovým podložím,“ popisuje expertka, jak lze archeologické nálezy prakticky využít. Polak v rozhovoru vysvětluje, že dnešní lidé mají stále paleolitické emoce, středověké instituce a božskou technologii - například právě umělou inteligenci. Negativně vnímá byrokracii, na kterou se podle ní ve společnosti zbytečně spotřebovává příliš mnoho energie, a proto mluví o tzv. cloudových národech. Ty mohou díky internetu plnit základní funkce, které člověk potřebuje k životu. „Z každé země si tak lze vzít to, co člověk potřebuje, a žít velmi svobodně,“ popisuje Polak, ale přiznává, že takový život nemusí být pro každého. V rozhovoru také vysvětluje, jak by ráda vytvořila systém, ve kterém by lidé mohli směňovat vzdělání za virtuální měnu. Jak by takový svět mohl vypadat, a dožijeme se ho? A co říká na škrty v americkém státním sektoru? I to se dozvíte v rozhovoru.
Česká pošta vloni prodělala jednu a čtvrt miliardy korun. Co dělá její vedení, aby podnik nebyl ve ztrátě? Čeká zákazníky omezování služeb, zavírání poboček a zdražování? A kdy, komu a za kolik chce pošta prodat svou Balíkovnu? Tomáš Pancíř se zeptal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána.
Česká pošta vloni prodělala jednu a čtvrt miliardy korun. Co dělá její vedení, aby podnik nebyl ve ztrátě? Čeká zákazníky omezování služeb, zavírání poboček a zdražování? A kdy, komu a za kolik chce pošta prodat svou Balíkovnu? Tomáš Pancíř se zeptal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána.
Česká pošta vloni prodělala jednu a čtvrt miliardy korun. Co dělá její vedení, aby podnik nebyl ve ztrátě? Čeká zákazníky omezování služeb, zavírání poboček a zdražování? A kdy, komu a za kolik chce pošta prodat svou Balíkovnu? Tomáš Pancíř se zeptal generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
České děti budou mít svého ombudsmana nebo ombudsmanku. Institut, který začne fungovat od 1. července, by měl zajistit jejich lepší ochranu a také to, že se budou mít vždy kam obrátit. „Měl by hájit práva dětí, posilovat jejich hlas ve veřejném prostoru a zapojovat děti do tvorby veřejných politik,“ říká o vzniku této pozice v pořadu Osobnost Plus Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Lidský mozek dnes vnímá miliony různorodých podmětů, zdaleka ne všechny si ale zapamatuje. Kapacita pracovní paměti je limitovaná. „Jedním z velkých problémů dneška je, že informace k nám přichází z mnoha zdrojů zároveň,“ poukazuje v Leonardu Plus matematik a psycholog Filip Děchtěrenko, výzkumník Psychologického ústavu Akademie věd a pedagog Katedry psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V interaktivním vědeckém centru olomoucké univerzity Pevnost poznání je nově k vidění dvoumetrový model lidského srdce. Lidé se díky němu dozví podrobnosti o proudění krve nebo taky o infarktu myokardu. Nemoci srdce a cév jsou v Česku dlouhodobě jednou z nejčastějších příčin úmrtí.
Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.
Pro někoho temné, ponuré a strašidelné místo, pro jiného připomínka toho, jak pomíjivý je lidský život – to jsou kostnice.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR„Nespoléhejme na to, že dobré projekty za nás udělají politické nebo náboženské špičky, důležité věci jdou vždycky zespodu,“ myslí si Marek Orko Vácha. Podle kněze, bioetika a evoluční biologa nastal čas přestat plakat nad celým světem a začít se věnovat jeho nápravě. Prožívat emocionální žal je pochopitelné, ale nic to neřeší. Je potřeba přestat brečet, zvednout se a jednat. Ani pak nebude život bez bolesti, ale bude naplněný a bude dávat smysl. Důležité je nepropadat pesimismu, což říká z pozice někoho, kdo byl před nedávnem kvůli údajnému porušení pravidel kázání po 18 letech odvolán pražským arcibiskupem Janem Graubnerem z funkce vikáře. Nepopírá, že byl naštvaný, i tak ale svou kauzu považuje za pěnu dní, za chvíli, kdy může v praxi prokázat, co celý život hlásá z kazatelen. Je přesvědčený, že nikdo a nic nemůže člověku zabránit, aby byl dobrý a žil v radosti. Když to nepůjde v akademické farnosti u Salvátora, půjde to jinde. Štěstí pramení z přijetí úkolu a tím, co k němu přispívá, jsou drobné skutky lásky a slušnosti, které nic nestojí. Na druhou stranu to neznamená, že v případě ohrožení je na místě vítat nepřátele s otevřenou náručí. Když diplomatická jednání selhávají, je potřeba se bránit a třeba i střílet. Vzdorovat je žádoucí i toxickým skupinám, které nás ve veřejném i online prostoru obklopují. Okolí nás totiž proměňuje víc, než jsme si ochotni připustit. A třeba Miloš Zeman během 10 let svého prezidentství, nasypal do nevědomí českého národa hlubinné granáty. Podstatné je proto mít po boku jedince, kteří žijí dobrý život. Ne nutně být optimisty, ale lidmi naděje a udělat všechno proto, aby to dobře dopadlo. Pravda a láska totiž nevítězí samospádem. K zamyšlení je toho v našem rozhovoru s Markem Orko Váchou ale mnohem víc. Poslechněte si.
30 let s Planetáriem: Současný šamanismus a jeho kořeny (4:20) – Historické souvislosti: Britská Indie (22:27) – Kronikář Bernardino de Sahagún, 3. část: Oběti (28:02)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
NA CELÝ DÍL SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N Upozornění: rozhovor obsahuje explicitní popis sexuálního násilí, zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu. Novinářka Apolena Rychlíková pod falešnou identitou šest týdnů zkoumala, jaký obsah se šíří v české komunitě na platformě Discord. Narazila na statisíce materiálů: od šíření dětského porna až po ilegální obchod s intimními fotkami a videi. Některé ženy a dívky mají zkušenost s vydíráním, většina o sdílení jejich erotického obsahu vůbec netuší. Co všechno se novinářce dostalo do rukou? Jak reagovaly ženy, které na uniklé soubory upozornila? A proč policie nedokáže pomoct všem obětem? Podívejte se na celou epizodu Studia N.
„Lidský rozum se musí sklonit před vyššími silami. Všemohoucnost není lidská.“ Tato provokativní teze uvádí knihu italského psychoanalytika Luigiho Zoji nazvanou Paranoia. Šílenství, které píše dějiny. Publikace o šesti stech stranách v dlouhém historickém exkurzu, který začíná u antických archetypálních vzorců a pokračuje přes středověk, kolonizaci a dějiny 20. století, definuje problém paranoického chování.
Nepřeberné množství intimních fotografií a videí dívek a žen, které o jejich šíření nemají ponětí. Nebo dětská pornografie. To vše lze sehnat na komunikační platformě Discord, do které v minulých týdnech pod falešnou identitou nahlédla novinářka Apolena Rychlíková. Co všechno zjistila? Jak reagovaly některé z dotčených žen? A jak policie? Host: Apolena Rychlíková - šéfredaktorka webové platformy Page Not FoundČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Kdo by neznal film Císařův pekař a Pekařův císař, ve kterém sehraje důležitou roli neforemný hliněný obr přepásaný železnými pláty – Golem.
Kdo by neznal film Císařův pekař a Pekařův císař, ve kterém sehraje důležitou roli neforemný hliněný obr přepásaný železnými pláty – Golem.
V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana, který se odehrává během občanské války ve Španělsku.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Lidská důstojnost, právo na které mají mít ve svobodné společnosti nárok všichni bez rozdílu. Praxe v Česku ale ukazuje, že tomu tak není. Řeč je o seniorech, lidech s intelektovým postižením nebo s náročným chováním. Jak česká společnost s těmi nejzranitelnějším, kteří se nedokáží sami bránit, nakládá? Jaké případy z praxe by nás měly varovat? A kde se inspirovat, jak to dělat lépe?Host: Petr Třešňák - redaktor týdeníku Respekt a zakladatel spolku Děti úplňkuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz