Podcasts about poslechn

Hostem středečního pořadu Na place s Pavlem Nečasem byl bývalý hokejista a odchovanec českobudějovického hokeje a dvojnásobný juniorský mistr světa Václav Nedorost. Jak daleko měl v Coloradu Avalanche k zisku Stanley Cupu? Jak vzpomíná na těžké začátky v NHL? Jak bojoval s nadmořskou výškou? Co ho naučilo angažmá v Rusku? Jak pomáhá mládeži u hokejového klubu v Budějovicích? Poslechněte si celý rozhovor.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na 4. prosince připadá svátek svaté Barbory. Ten den chodíváme na větvičky třešně nebo zlatice a nosíme si je domů jako takzvané barborky. Chtěli byste vyzkoušet, zda vám vykvetou také větévky jiných stromů či keřů? Poslechněte si tipy Ivana Dvořáka z časopisu Zahrádkář.

Nová Evropská komise se 1. prosince ujala mandátu. Je slabý? S čím plánuje v příštích letech přijít? A může být úspěšná? Poslechněte si nový díl podcastu Evropa zblízka.

Hostem Press klubu byl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který ostře kritizoval státní rozpočet na příští rok. Řekl, že on by pro takový rozpočet hlasovat nemohl. Podle něj je tak na prezidentovi, jestli chce podepsat něco, co není pravda. Jaké jsou podle dlouholetého politika největší nedostatky v rozpočtu na příští rok? Proč tvrdí, že vláda používá nepravdivá čísla? Poslechněte si celý rozhovor.

Dnes jsme na Frekvenci 1 měli vzácnou návštěvu v podobě wimbledonské vítězky Barbory Krejčíkové. V rozhovoru s Lubkou a Mírou probrali její dětství i sportovní kariéru nebo kamarádství s herečkou Janou Paulovou. Jaké bylo cestovat kvůli tenisu a spát ve stanu? Zažila kvůli tomu šikanu? Kolik tenisek zničí za sezónu? Šla by Barbora do StarDance? Bývá na Vánoce v Česku? Poslechněte si celý rozhovor, který vznikl v rámci pořadu Host Frekvence 1.

„Mám ve svém šatníku na čtyřicet černých sak, posbíral jsem je v sekáčích po celém světě,“ říká designér Pavel Miklis. Vedle barevnosti limitované na bílou a černou a elegantních obleků patří k jeho stylu pánská tílka z měkkých pletáží nebo hedvábí. Poslechněte si, čím ho ovlivnili čeští návrháři jako Jakub Polanka nebo značka ODIVI, ve které byl na stáži.

Jak investují dolaroví milionáři? Co si myslí o úspěchu, bohatství nebo roli státu? Na tyto a spoustu dalších otázek nám odpověděl letošní unikátní průzkum J&T BANKA WEALTHREPORT, který již 13 let zkoumá svět úspěšných. Poslechněte si další díl J&T Banka Talks, tentokrát s Petrem Sklenářem a Jaroslavem Círem.

V kraji irských rašelinišť na okraji venkovské komunity žije Hester Swanová. Její příběh zhustila dramatička Marina Carr do jediného dne. V ten den si bere otec jejího dítěte jinou ženu. Černou komedii U Kočičí bažiny, která je postavena na půdorysu antického mýtu Médea, uvede pražské Divadlo pod Palmovkou poprvé tuto sobotu. Poslechněte si rozhovor s režisérem Michalem Langem a herečkou Terezou Dočkalovou.

V kraji irských rašelinišť na okraji venkovské komunity žije Hester Swanová. Její příběh zhustila dramatička Marina Carr do jediného dne. V ten den si bere otec jejího dítěte jinou ženu. Černou komedii U Kočičí bažiny, která je postavena na půdorysu antického mýtu Médea, uvede pražské Divadlo pod Palmovkou poprvé tuto sobotu. Poslechněte si rozhovor s režisérem Michalem Langem a herečkou Terezou Dočkalovou.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přinášíme vám výběr těch nejlepších momentů z naší cesty po Spojených státech! Poslechněte si jak se o nás Pasta postaral nebo kde mají nejlepší fans?

Radim Ivan, člen ODS, ostravský místostarosta a zakladatel iniciativy Česko Plus, prosazuje na první pohled odvážné a kontroverzní reformy, které zahrnují třeba zavedení školného, poplatků u lékaře a zrušení průběžného důchodového systému. V podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým se netají tím, že jeho vize je „tvrdá, drsná a extrémní“. Argumentuje tím, že je lepší začít s radikálními návrhy a postupně ustupovat, než se utopit v „nemastných neslaných proklamacích“ typických pro koalici SPOLU. Právě současný kompromisní modus operandi vládní koalice podle něj vede k nespokojenosti voličů všech zúčastněných stran. Mladý ambiciózní politik se domnívá, že klíčem k úspěchu SPOLU v příštích volbách je představit nové, populární tváře a oslovit specifické komunity voličů, například podnikatele nebo příznivce kryptoměn. „Líbilo by se mi, kdyby naší tváří byl třeba ekonom Dominik Stroukal,“ uvádí Ivan příklad, jak toho dosáhnout. Zároveň zdůrazňuje, že ODS se nesmí „rozpustit“ v koalici a musí si zachovat svoji identitu. V podcastu komentuje také „strejcokracii“ uvnitř ODS, vyzývá k větší profesionalizaci a otevřenosti strany a vyjmenovává státní instituce, které by bylo dobré zrušit. Je radikální program Česko Plus reálnou alternativou pro ODS a koalici SPOLU? Dokáže Ivan z pozice začínajícího regionálního politika přesvědčit voliče o svých vizích? A jaká podle něj bude budoucnost ODS s Petrem Fialou v čele? Poslechněte si celý podcast a sledujte nás také na https://cc.cz/, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.

Dnes k nám dorazil velmi speciální host, na kterého se u nás vždy těšíme. Byl jím totiž Jan Kraus a samozřejmě nesměla chybět ani Blondýna Miluška Bittnerová. S našimi posluchači probrali téma Vánoce doma i v cizině, Petru Fialovi, létání či obci Chedrbí. Poslechněte si celý rozhovor.

Chcete aby byli vaši zahradní pomocníci - travní sekačky, křovinořezy, vyžínače, řetězové motorové pily - v dobré kondici i na jaře? Poslechněte si rady servisního technika a prodejce zahradní techniky v Plzni na Roudné Michala Zbráše.

Chcete aby byli vaši zahradní pomocníci - travní sekačky, křovinořezy, vyžínače, řetězové motorové pily - v dobré kondici i na jaře? Poslechněte si rady servisního technika a prodejce zahradní techniky v Plzni na Roudné Michala Zbráše.

Chcete aby byli vaši zahradní pomocníci - travní sekačky, křovinořezy, vyžínače, řetězové motorové pily - v dobré kondici i na jaře? Poslechněte si rady servisního technika a prodejce zahradní techniky v Plzni na Roudné Michala Zbráše.Všechny díly podcastu Hobby magazín speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že na adventním věnci má být svíček hned pět? Poslechněte si, jak to se vším okolo adventu je.

Věděli jste, že na adventním věnci má být svíček hned pět? Poslechněte si, jak to se vším okolo adventu je.Všechny díly podcastu Neděle Marie Tomsové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:00:53 Kde se bere černý kašel?14:26 První bezpečný kahan20:14 Vyléčí nás hadí srdce?31:28 Odkud přilétají meteority?44:11 Těžký život kůrovceHovoří mikrobiolog Peter Šebo, astronom Miroslav Brož nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Kůrovci Jiřího Hulcra čte Matouš Ruml.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:00:53 Kde se bere černý kašel?14:26 První bezpečný kahan20:14 Vyléčí nás hadí srdce?31:28 Odkud přilétají meteority?44:11 Těžký život kůrovceHovoří mikrobiolog Peter Šebo, astronom Miroslav Brož nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Kůrovci Jiřího Hulcra čte Matouš Ruml.

Poslechněte si záznam živého vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo z Festivalu Svobody v Třinci ze dne 22.11.2024Nadcházející živá vystoupení:16.12.2024 19:00 - Sokolovna Hostivice ➡️ https://tinyurl.com/4nz6nrxb Dobrovský & Šídlo triko - e-shop Paměti národaMůžu to doříct…? - kniha - e-shop Paměti národaJsme také na na síti X a InstagramuHledáte smysluplný a kreativní způsob, jak trávit volný čas? Staňte se součástí divadelních ateliérů Paměti národa! Přihlásit se můžete kdykoli během roku! Více informací na https://divadlo.pametnaroda.cz

Průměrný český zaměstnanec zaplatí letos státu na daních a odvodech 288 tisíc. Přitom někteří OSVČ se čtyřnásobným příjmem odvedou měsíčně jen 16 tisíc. „Není to fér, chápu, že to veřejnost rozčiluje,“ říká ekonom Stroukal.Daně v tuzemsku nejsou ve srovnání s vyspělým světem nijak extra vysoké. „Když sečteme všechny daně, dáme k tomu odvody, tak jsme zhruba na průměru vyspělých ekonomik,“ říká ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.Jakou částí svého příjmu ale každý do státní kasy přispěje, se velmi liší. Začněme průměrným zaměstnancem. Ten, kdo letos pobíral průměrnou mzdu (aktuálně 43 967 Kč) si vydělal v čistém 466 104 Kč. „Státu odevzdal 287 832 Kč, takže vlastně 40 procent z toho, co mu platil zaměstnavatel,“ počítá daňová specialistka společnosti Neotax Nikola Žítková.Relativně nejvíc, v poměru ke svým příjmům, odevzdají nízkopříjmoví zaměstnanci. Naopak vysokopříjmové OSVČ platí minimální daně.„Na jedné straně je ajťák s milionovým příjmem, který platí paušální daň, a má nízké daně. Druhý extrém je člověk, který pracuje na částečný úvazek, bere čtvrtinu průměrné mzdy a platí vysoké daně. Chápu, že tohle veřejnost rozčiluje, rozčiluje to trošku i mě, protože to není fér,“ podotýká Dominik Stroukal.Odvody dvou lidí téže profese se můžou lišit i o desítky tisíc. Zatímco IT specialista zaměstnaný na hlavní pracovní poměr odvede státu na daních a odvodech 41 procent příjmu, jako OSVČ zaplatí v souhrnu jen 10 procent.„Ajťák“, který je zaměstnaný na hlavní pracovní poměr bere 120 000 měsíčně hrubou mzdu. Celkové náklady - tedy s tím, co za něj odvede firma - jsou asi 160 000. V čistém dostane dejme tomu 90 tisíc a odvádí státu 67 tisíc. Mám tam započtenou tedy už slevu na poplatníka,” počítá konkrétní případ Nikola Žítková. Ovšem „ajťák“ jako OSVČ, který si fakturuje za měsíc taky 160 tisíc korun, dostane teoreticky v čistém 127 tisíc, pokračuje.Teoreticky píšeme proto, že záleží na skutečné výši jeho nákladů, které si odpočítává od výdajového paušálu.„Daňové zatížení se pohybuje okolo 13 procent. Z vyfakturovaných 160 000 odvádí státu měsíčně 21 000,“ říká Žítková. „Ti, kteří nemají žádné náklady, tak těm se to vyplatí královsky,“ glosuje ekonom Stroukal.Kdyby se takový živnostník přihlásil k paušální dani, byl by na tom ještě líp. „V takovém případě by odváděl státu ne nějakých 21 000, ale jen 16 000 korun měsíčně,“ upozorňuje Nikola Žítková.Problém podle Dominika Stroukala je, že za nízké odvody dostávají vysokopříjmoví OSVČ neadekvátně vysoké penze. „Devadesátková myšlenka byla, že pokud člověk dělá sám na sebe, tak se dokáže víc sám o sebe postarat. Zatímco zaměstnance budeme chránit a necháme je zaplatit vysoké sociální a na konci dostanou důchody, tak OSVČ klidně, ať si investuje do akcií a nic mu nedáme. Nakonec jsme ale zjistili, že dáváme i jim.“Systém tak podle ekonoma z Metropolitní univerzity není spravedlivý. „Z každé koruny, kterou odvede OSVČ, dostává v důchodovém průběžném systému výrazně vyšší zhodnocení než zaměstnanec,“ komentuje Stroukal Ve vatě.Daň z příjmu není zdaleka jediná, se kterou se poplatník během života potká. Do rozpočtu začíná de facto přispívat prostřednictvím daně z přidané hodnoty už v kojeneckém věku. „To máme sunar, který patří do snížené sazby DPH 12 procent, plenky máme zase v 21% sazbě. Hračky a oblečení máme taky v základní sazbě,“ vypočítává Žítková.Kdo je silný kuřák, hodně pije alkohol, odvádí státu významné částky na tzv. dani z hříchu neboli spotřební dani. „Krabička cigaret stojí 150 Kč, tam máme spotřební daň 88 Kč, ‚dépéháčko‘ 26 Kč, takže my vlastně zaplatíme nějakých 76 procent z ceny cigaret státu. U piva máme ‚spotřebku‘ téměř 21 procent,“ říká Nikola Žítková.„Čím tvrdší pijan levnějšího pití jste, tím platíte víc. Ze čtyřicetiprocentní levné vodky se stát napapá hezky. Když člověk pije nějaký fajnový pití, nějaký likérek, tak tam si stát tolik nesebere,“ glosuje Stroukal.Co se týče benzinu, odvádíme zhruba poloviny jeho ceny státu. Když stojí litr 40 Kč, tak spotřební daň činí 13 Kč, DPH sedm korun k tomu.Jen málo přispívá do rozpočtu výnos z daně z nemovitosti. „U nás je daň z nemovitosti dokonce tak nízká, že se debatuje o tom, jestli ji nezrušit, jestli ten náklad na výběr té daně není tak velký, že se to ani nevyplatí,“ upozornil Stroukal.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Dnes k nám dorazila herečka a kavárnice Ha Thanh Špetlíková. Jakou bizardní věc dostávají děti ve Vietnamu jako malí? Je něco, co českým kavárnám chybí? Jak se její kavárna jmenuje a co je jejím hlavním cílem? Jak se jako kostýmní výtvarnice kouká na současnou módu a kdo jí navrhoval kavárnu? Jaký předsudek jí jako Vietnamce leze krkem a proč jí nebaví svíčková? Poslechněte si celý rozhovor.

Česko v listopadu odebíralo 95 procent plynu z Ruska, i když premiér tvrdí, že jsme na něm nezávislí. V novém Hrotcastu s ekonomickou novinářkou Markétou Malou se dozvíte, proč ruský plyn stále proudí do našich domácností a jakou roli v tom hraje evropská energetická politika. Premiér Petr Fiala se chlubí, že zbavil Česko závislosti na ruském plynu. Máme být tedy v době napětí panujícího mezi Moskvou a Západem hrdí na svou vládu? Ekonomická novinářka Markéta Malá je skeptická. „Ministerský předseda ani nemohl takového úspěchu dosáhnout. Vláda není ten, kdo rozhoduje o tom, jaký plyn nakoupíme. Rozhoduje cena a obchodníci,“ říká redaktorka Echo24. Dodává, že 95 procent plynu, který do České republiky přitekl v listopadu, pochází právě z Ruska. Podle Petra Fialy je však nyní hlavní výhodou, že si v otázce kriticky důležité suroviny můžeme vybírat. „Vybrat jsme si mohli vždycky, ale do roku 2022 jsme těžili z toho, že k nám tekl levný plyn zrovna z Ruské federace,“ dodává Malá v novém Hrotcastu. A připomíná, že už tehdy se řešilo, zda je v pořádku, že ruský plyn hraje v energetické politice a průmyslu naší země tak významnou roli. Za pozornost přitom stojí, že Evropská unie jako celek nikdy neuvalila embargo na ruský plyn či ropu. „Země, které mají doteď přímé smlouvy s Gazpromem, jako jsou Slovensko, Rakousko nebo Maďarsko, by na nic takového nepřistoupily. A my bychom to také nechtěli,“ zdůrazňuje Malá s odkazem na to, že státy střední Evropy jsou na plynu z Ruska závislé. Moskva má přitom nízké náklady na těžbu plynu a cenu ještě záměrně „podstřeluje“, aby z jeho vývozu nadále profitovala. S tím, jak Němci pořád vybírají poplatky za tranzit cenné komodity přes své území – a tyto poplatky se mají ještě dále navyšovat – bude pro obchodníky stále výhodnější brát právě lacinější ruský plyn, podotýká novinářka. A plyn bude v EU zdražovat také kvůli emisním povolenkám, které budou platit v novém systému od roku 2027 a vztahovat se budou i na osobní dopravu či vytápění domácností. Právě systém povolenek jde za současnou vládou premiéra Petra Fialy, která v rámci českého předsednictví v Unii prosadila nařízení Fit for 55. Cena povolenek se jistě do cen plynu pro koncové spotřebitele promítne, říká Malá. Zavedou se emisní povolenky také na metan? A co udělá s cenami plynu fakt, že by jako palivo budoucnosti měl postupně nahrazovat uhlí? Zavede Česko institut, který bude pro celou zemi vyjednávat lepší ceny energií? Poslechněte si nový Hrotcast.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM KLUBU DENÍKU N “Někteří novináři mi vyčítají, že jsem čtecí hlava. Myslete si o mně, co chcete, nejsem prázdný člověk,” říká moderátor Televizních novin na Nově Rey Koranteng. On zase část novinářské obce kritizuje za angažovanost. “Mají pocit, že jejich pohled na svět je jediný správný a všechny ostatní to musí zajímat,” tvrdí ve Studiu N. Jak se po 30 letech na Nově proměnil jeho přístup k novinařině? Proč si myslí, že situace v TV Markíza nebyla tak horká, jak ji líčil moderátor Michal Kovačič? A proč si není jistý, zda se mají zvyšovat koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média? Poslechněte si celý rozhovor.

Trend posilování Starostů a nezávislých pokračuje. Poprvé v průzkumu přeskočili ODS a zařadili se na druhé místo za hnutí ANO, které stále uniká všem ostatním.„STAN chytá zklamané voliče Pirátů, ale i ostatních vládních stran. V hnutí se ale zatím bojí otevřeně radovat, protože do voleb je ještě daleko a už se takto spálili několikrát. Vědí, že jsou stranou druhé volby, hodně lidí o nich uvažuje, ale pak jim hlas nehodí,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Starostům momentálně pomáhá, že jsou nejméně vyhraněnou stranou bývalé pětikoalice - zkrátka a dobře, neštvou lidi tolik jako ostatní partaje. „Účastí ve vládě ze sebe možná částečně smyli kritiku, že zvládnou maximálně opravovat chodníky na vesnicích,“ myslí si Lucie Stuchlíková.Pro STAN je to první samostatná kandidatura do Sněmovny - pokud nepočítáme tu nechtěnou z roku 2017, kdy jim na poslední chvíli krachla spolupráce s lidovci. Jinak se v minulosti spojili jak s TOP 09, tak s Piráty.„Teď musí dát dohromady 14 lídrů a kandidátek. A nebude to snadné - řada výrazných tváří už se vidí jinde a váhá také většina ministrů,“ dodává Lucie Stuchlíková.Sledujeme tak zajímavý paradox: „Straně se daří, věří si na úspěch, ale její lidi se zdráhají kandidovat. To je skoro neuvěřitelné,“ diví se Václav Dolejší.Nasadí STAN proti Andreji Babišovi ženu, nebo „odpadlíka z ANO“? Ke kterému plotu postaví Rakušana? A přemluví vás Starostové, abyste za ně kandidovali? Poslechněte si aktuální epizodu Vlevo dole!Odebíráte už newsletter Vlevo dole? Přihlásit se můžete tady.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Poslechněte si záznam jedinečného neformálního setkání s Kateřinou Klusákovou, hlavní lektorskou silou CIRQUEONu, v rámci Cirkusových nocí, které se v roce 2024 poprvé konaly i v České republice. Povídání bylo tentokrát zaměřeno na mladé nadšence do cirkusu. Co mladé lidi na cirkusu tolik přitahuje? Co může cirkus mladým lidem dát? A jakou roli v tom hraje CIRQUEON – Centrum pro nový cirkus? Co nabízíme nejen v našich prostorách? Poslechněte si Cirqueon Cirkus Podcast, ke kterému vás zve jeho šéfredaktorka Veronika Jošková Štefanová. Autor/editor: Veronika Jošková Štefanová Foto: Anna Šolcová EN: Kateřina Klusáková: At Cirqueon, we aim to create a safe environment where everyone feels comfortable Listen to the recording of a unique informal meeting with Kateřina Klusáková, the leading instructor of Cirqueon, held as part of Circus Nights, which took place in the Czech Republic for the first time in 2024. This discussion focused on young circus enthusiasts. What draws young people to the circus so strongly? What can the circus offer to young people? And what role does CIRQUEON – the Center for Contemporary Circus – play in all of this? What do we offer, not only in our spaces? Tune in to the Cirqueon Circus Podcast, hosted by its editor-in-chief, Veronika Jošková Štefanová.

„Zatímco Vídeň a Praha byly tehdy kulturní špička, Holanďané byli v začátcích a oslovili Františka, jestli by se toho nechtěl ujmout a pomoci tam vybudovat operu. Protože tonoucí se stébla chytá a opravdu neměl jinou možnost, tak tu nabídku vzal,“ vypráví spisovatelka a scénáristka Markéta Dočekalová, jejíž nová kniha Kde domov můj mapuje život Františka Škroupa v Rotterdamu. Proč musel autor hudby české státní hymny opustit Prahu? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zatímco Vídeň a Praha byly tehdy kulturní špička, Holanďané byli v začátcích a oslovili Františka, jestli by se toho nechtěl ujmout a pomoci tam vybudovat operu. Protože tonoucí se stébla chytá a opravdu neměl jinou možnost, tak tu nabídku vzal,“ vypráví spisovatelka a scénáristka Markéta Dočekalová, jejíž nová kniha Kde domov můj mapuje život Františka Škroupa v Rotterdamu. Proč musel autor hudby české státní hymny opustit Prahu? Poslechněte si rozhovor.

„V každé domácnosti mladé ženy byl stroj. Protože jsme – myslím, že to můžu zobecnit – šily hlavně na své děti, a když zbyl čas, tak taky na sebe,“ vypráví spisovatelka Michaela Zindelová, jejíž nová kniha Takoví jsme byli mapuje proměny oblékání, kultury a životního stylu v komunistickém Československu. Čím byla unikátní 60. léta? Co to byl ÚBOK? A jak se autorka dostala k archivním materiálům? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V každé domácnosti mladé ženy byl stroj. Protože jsme – myslím, že to můžu zobecnit – šily hlavně na své děti, a když zbyl čas, tak taky na sebe,“ vypráví spisovatelka Michaela Zindelová, jejíž nová kniha Takoví jsme byli mapuje proměny oblékání, kultury a životního stylu v komunistickém Československu. Čím byla unikátní 60. léta? Co to byl ÚBOK? A jak se autorka dostala k archivním materiálům? Poslechněte si rozhovor.

Poslechněte si:01:01 Budeme mít živé počítače?12:10 Co pohání skákající fazole?20:10 Jsou mlhoviny galaxiemi?25:42 Jak se rodí hvězdy?38:39 Zahřeje nás lední medvěd?45:50 Kůrovci – svět plný vůníHovoří genetik Jan Pačes, astronom Zdeněk Mikulášek nebo chemik Jan Havlík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Kůrovci Jiřího Hulcra čte Matouš Ruml.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poslechněte si:01:01 Budeme mít živé počítače?12:10 Co pohání skákající fazole?20:10 Jsou mlhoviny galaxiemi?25:42 Jak se rodí hvězdy?38:39 Zahřeje nás lední medvěd?45:50 Kůrovci – svět plný vůníHovoří genetik Jan Pačes, astronom Zdeněk Mikulášek nebo chemik Jan Havlík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Kůrovci Jiřího Hulcra čte Matouš Ruml.

Konec koalice Motoristů a Přísahy. Mohou vůbec spolu vydržet dva partneři, z nichž jeden prosazuje klausovské vidění světa, zatímco druhý za každým rohem po šlachtovsku vidí korupčníka?Už dva průzkumy veřejného mínění od různých agentur ukázaly, že Motoristé mají samostatně přes pět procent preferencí. V září jim vyšlo 5,5 procenta u agentury NMS Market Research, v říjnu pak šest procent u Medianu. Takže by ve volbách překročili minimum hlasů nutné pro vstup do Poslanecké sněmovny.Zároveň s preferencemi roste Motoristům také sebevědomí. Zjišťují, že jsou sami dost silní a už nepotřebují pokračování koalice s Přísahou. S hnutím Roberta Šlachty společně kandidovali letos v červnu v evropských volbách, ale partnerství se evidentně postupně rozpadá.Vyplývá to ze sebevědomých prohlášení předsedy Motoristů Petra Macinky a europoslance Filipa Turka, které teď dávají v rozhovorech před první sjezdem své strany. Ten se koná za dva týdny v Praze.„Myslím, že jedním z důvodů neodvratné odluky jsou programové rozdíly. Ve volbách do EU to nevadilo, spojoval je boj proti Green Dealu nebo migraci. Teď si jednoduše uvědomili, že Motoristé jsou pravicoví, zatímco Přísaha levicová,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Letmý pohled do programu ukazuje, že Motoristé jsou věrni odkazu svého duchovního otce Václava Klause. Profilují se jako pravicová, konzervativní a národovecká strana. A stejně jako bývalý prezident bojují proti všem možným -ismům. Naopak Přísaha se označuje jako protikorupční hnutí a zároveň klade důraz na řešení sociálních problémů.„Kromě rostoucích preferencí Motoristů leccos napověděly výsledky nedávných krajských voleb, v nichž samostatně kandidující Přísaha propadla a vůbec nikde neuspěla. Lídři Motoristů si museli říct, že takhle slaboučké Šlachtovo hnutí vlastně k ničemu nepotřebují,“ doplňuje Václav Dolejší.Jako dvojkoalice by navíc museli získat minimálně osm procent hlasů, aby se dostali do Sněmovny, zatímco samostatně stačí každé straně pět procent. Definitivní osamostatnění Motoristů se bude hodně odvíjet od toho, jak se rozhodne Filip Turek, europoslanec a hlavní hvězda strany.Toho teď všichni včetně samotného Václava Klause přemlouvají, aby se vrátil z unijního parlamentu domů a kandidoval do sněmovních voleb na podzim 2025. Dobře vědí, že jedině s ním a jeho popularitou mají reálnou šanci samostatně uspět.„Filip Turek i Petr Macinka jsou přirozeně v euforii, ale podle mě dělají chybu, když dopředu sebevědomě říkají, s kým být šli do vlády a s kým rozhodně ne. Místo, aby zvyšovali svou cenu coby pomyslného jazýčku na vahách, tak se dopředu vlísávají do přízně Andreje Babiše, když v rozhovorech otevřeně oznamují, že by nejraději vytvořili budoucí vládu s hnutí ANO,“ připomíná Václav Dolejší.Bude sjezd Motoristů vypadat jako sraz vyznavačů autotuningu? Rozjezdí Generace Motor generaci Z na cimprcampr? A je náhoda, že prezidentem Motoru České Budějovice je Roman Turek? Poslechněte si nový Reaktor!Odebíráte už newsletter Vlevo dole? Přihlásit se můžete tady.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Záznam unikátního setkání československé podcastové koalice v brněnském Impact HubuCo se děje na Slovensku? A hrozí podobný scénář už za rok i v Česku? Odpovědi hledala „československá-podcastová koalice“ Dobrovský&Šídlo a Bárdy&Káčer v brněnském klubu Hub Impact. Poslechněte si záznamNadcházející živá vystoupení:16.12.2024 19:00 - Sokolovna Hostivice ➡️ https://tinyurl.com/4nz6nrxb Hledáte smysluplný a kreativní způsob, jak trávit volný čas? Staňte se součástí divadelních ateliérů Paměti národa! Přihlásit se můžete kdykoli během roku! Více informací na https://divadlo.pametnaroda.cz

„Zjistila jsem, že moje tělo nemusím ještě házet do šrotu, protože se vám rozšíří pohybový rozsah. Zjistíte, že máte kondici, že něco udýcháte,“ popisuje svou zkušenost z taneční soutěže StarDance herečka Jana Paulová. Jak na celou věc vzpomíná? Co ji přivedlo do Indie? A proč se rozhodla na několik let opustit herectví? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče. Čekací lhůty jako ve Velké Británii a operace v lacinějších zahraničních zemích, varuje v podcastu Ve vatě ekonomka Jana Matesová.Veřejné zdravotnictví přestává zvládat. Náklady na péči převyšují vybrané pojistné. Čekací lhůty na důležitá vyšetření či operace se počítají nezřídka na měsíce. A část lékařů si nechá od pacientů platit „bokem“ mimo pojišťovny.„Na to, jaké do něj jdou peníze, vykazuje české zdravotnictví úžasné výsledky. Mnoho podstatně bohatších vyspělých zemí nám českou péči závidí,“ podotýká na úvod Jana Matesová. Pokud však nepřijde reforma, čeká Čechy omezení a zhoršení kvality zdravotní péče, varuje a jako odstrašující příklad dává Velkou Británii.„Už přinejmenším druhé desetiletí tam vypravují velká letadla pacientů, kteří letí na operaci třeba do Řecka. Nutnou dobu strávíte na lůžku v Řecku, pak vás zase jiné letadlo vypravované národním zdravotním systémem dopraví zpátky do Británie a jdete si lehnout do postele. Tohle nás může čekat,“ popisuje v podcastu Ve vatě.Kdo ve Velké Británii spoléhá na péči hrazenou z veřejného pojištění, na ošetření si počká, a to velmi dlouho. „Na opravu zubního kazu dítě v Británii čeká až pět let. Když máte angínu, tak průměrná čekací lhůta na praktika jsou tři týdny,“ líčí Matesová.Kdo si to může dovolit, platí si soukromé zdravotní pojištění. Zbytek je odkázán na horší a pomalejší služby veřejného systému nebo pomoc různých veřejných spolků a neziskovek. „Systém zdravotní péče ve Spojeném království je docela pravděpodobný scénář, co budeme mít u nás za dvacet třicet let,“ popisuje ekonomka v podcastu, co se stane, pokud se systém nezmění.Válek chce zavést soukromé pojištěníTaké tuzemský ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) chce v Česku zavést komerční zdravotní pojištění.„Jestli tohle bude umožněno v České republice, zatím je proti tomu veliký odpor i mezi některými politickými stranami, tak o tom určitě uvažujte. Hlavně s nějakým předstihem, než na vás dolehnou zdravotní potíže. Když se začnete pojišťovat ve věku 60 let, tak už to pojistné bude drahé,“ doporučuje Jana Matesová, jak se zajistit v „děravém“ systému.Veřejné zdravotní pojištění letos hospodaří s více než 500 miliardami korun, za 10 let se náklady více než zdvojnásobily. Zdravotní pojištění si odvádí 4,5 milionu lidí, zatímco za více než šest milionů (děti, důchodci, matky na rodičovské, nezaměstnaní) hradí pojištění stát.Systém však nelícuje. „Současný příspěvek státu je 2 085 Kč na pojištěnce. V letošním roce 25 000 na člověka ročně, ale průměrný náklad na léčbu jednoho pacienta je 55 000, zbytek se tedy musí doplatit rozdělením od těch ostatních, kteří platí zdravotní pojištění, anebo z jiných kapitol státního rozpočtu,“ vysvětluje Jana Matesová.Za registraci tisícovku, ale regulační poplatek vadíDalší výzva celého systému je personální, dodává ekonomka. „Dosud bylo zdravotnictví dotované přesčasovou prací lékařů a zhruba do roku 2016 až 2017 i sestřiček. Ti to drželi, ale nová mladá generace lékařů už není ochotná pracovat za normální úvazek jakkoliv dlouho a ani za platby přesčasů není ochotná pracovat 100 hodin týdně.“Ekonomové se shodují, že je potřeba do systému dostat více peněz ze soukromých zdrojů. Peníze poplatníků tečou doktorům napřímo už nyní, bez pojišťovny. „Soukromé peníze tam plynou už teď, ale neplynou tam transparentně. Lidé třeba hledají ambulantního specialistu nebo praktika. A najdou v okolí jedině takového, který řekne, že vstupní prohlídka je za tisíc korun nebo za dva tisíce. Začínalo to kdysi u gynekologů, dnes je to u kdekoho,“ všímá si Matesová.Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví nemá přes 920 tisíc lidí, z toho 131 tisíc dětí. Za registraci platí podle průzkumu zhruba každý třetí pacient.Minimem pro vylepšení bilance zdravotnictví by podle ekonomky bylo obnovení regulačního poplatku v ordinacích. „Regulačním poplatek by teď byl třeba 70 až 80 Kč, tedy zhruba dva a půl lahváče desítky. Pokud na to strany, které tvrdí, že zastupují sociálně slabší část voličů, nepřistoupí, budou sociálně slabší proti sobě. Ti bohatší se zařídí sami,“ říká Jana Matesová v podcastu.Za léky platíme pakatelNevyhnutelné bude podle ní i navýšení spoluúčasti u léků. Tu máme zastropovanou u osob nad 70 let na 500 korunách. Ti, kteří v tomto kalendářním roce dosáhnou aspoň 65 a všichni invalidé, ji mají zastropovanou na tisíci korunách. A všichni ostatní mají strop na pěti tisících.Reformovat zaslouží i neefektivní systém nemocnic. „Moderní přístroje na diagnostiku jsou obrovsky drahé. Gama nůž, radiologické ultrazvuky, cétéčka nemůžete mít v každé nemocnici. Ale tam, kde jsou, by měly jet sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Ležící pacienti tam jedou v noci nebo je tam navážejí sanitky z domů s pečovatelskou službou,“ navrhuje Jana Matesová.Zeštíhlení počtu nemocnic by podle ekonomky zlepšilo i kvalitu péče. „Lékař, který vykoná šest operací určitého typu za rok, prostě není lékař, ke kterému byste s důvěrou šli. Vy chcete k někomu, kdo jich udělá ročně třeba padesát.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

„Zjistila jsem, že moje tělo nemusím ještě házet do šrotu, protože se vám rozšíří pohybový rozsah. Zjistíte, že máte kondici, že něco udýcháte,“ popisuje svou zkušenost z taneční soutěže StarDance herečka Jana Paulová. Jak na celou věc vzpomíná? Co ji přivedlo do Indie? A proč se rozhodla na několik let opustit herectví? Poslechněte si rozhovor.

„Souvisí to s konzumní společností, pracujeme na produktu našeho těla. Ten pak prodáváme na sítích a dostáváme za to odměnu ve formě lajků a komentářů,“ popisuje lektorka organizace Konsent Karolína Olive Křížová. Poslechněte si rozhovor o tom, jak nespokojenost se vzhledem ovlivňuje nejen prožívání slasti.

Ondřej Kania je prototypem mladého úspěšného muže – sice mu bude teprve 32 let, ale už vybudoval mezinárodní vzdělávací skupinu Consilium a v ní prodal za stovky milionů majoritu síti elitních britských škol. Následně si pořídil fotbalový klub Slovan Liberec a jeho útrapy na severu Čech už dokumentuje televize Nova pro svou streamovací službu Voyo. Liberci se totiž, aspoň zatím, výsledkově moc nedaří. „Fotbal bude moje nejlepší životní investice,” říká i přesto Kania v nejnovější epizodě podcastu Money Maker. V něm popisuje nejen své plány ve sportovním byznysu či to, jak prožívá zápasy a proč do vedení klubu poslal manželku, ale také budoucnost své vzdělávací skupiny Consilium, jíž se i po vstupu investora nadále plně věnuje. Došlo také na politiku, o kterou se coby bývalý člen TOP 09 hodně zajímá, či jeho pohled na pražskou burzu a obecně přístup k investování. Poslechněte si celý rozhovor!

„Teď je ta doba korektní, se kterou v principu souhlasím, ale když se ta korektnost přežene, ztratí se odstup, ztratí se humor,“ říká herec a pedagog pražské DAMU Miroslav Hanuš. „Když se to bere moc vážně, tak vás to zabije,“ dodává. Jak se dostal k tématu své nové inscenace Rokenrol? Co dělá vypraveče vypravěčem? A na které divadelní mistry rád vzpomíná? Poslechněte si rozhovor!Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Teď je ta doba korektní, se kterou v principu souhlasím, ale když se ta korektnost přežene, ztratí se odstup, ztratí se humor,“ říká herec a pedagog pražské DAMU Miroslav Hanuš. „Když se to bere moc vážně, tak vás to zabije,“ dodává. Jak se dostal k tématu své nové inscenace Rokenrol? Co dělá vypraveče vypravěčem? A na které divadelní mistry rád vzpomíná? Poslechněte si rozhovor!

Učaroval mu svět AI. Nejen proto se Lukáš Benzl rozhodl před rokem založit Českou asociaci umělé inteligence. Má se stát místem, kam se budou obracet firmy i jednotlivci v momentech, kdy budou potřebovat cokoli kolem AI vyřešit. Asociace už má dnes 235 členů, mezi nimi jsou takové firmy jako třeba Penta, Škoda Auto, Google nebo i Zoo Praha. Vzdělávat ale plánuje i veřejnost, protože vnímá, že ve společnosti není umělá inteligenci ještě stále přijímaná tak, jak by si možná zasloužila. Přitom může život v mnohém zjednodušit. Proč varuje před nástroji umělé inteligence, která dokáže odhalit fake news? V čem je pro firmy výhodné být členem asociace umělé inteligence? Jaké dopady může mít AI na společnost? A kde může AI zachránit život? Poslechněte si další díl Forbes Byznys podcastu.

Michal Rybka s Martinem Vaněm přichystali závěr epické série s názvem Velké oči. Tentokrát prozkoumáme cloudovou herní platformu Google Stadia, která slibovala, že změní způsob, jakým hrajeme, ale místo toho se z ní stala jen prázdná vzpomínka. Nahlédneme také na retro konzoli Atari VCS, která chtěla navázat na svou slavnou historii, ale zůstala jen za výlohou obchodu. Podíváme se na technologické dilema současnosti: nový zápas x86 proti ARM. Navrch přidáme srovnání nejnovějších AI asistentů, které slibují revoluci ve způsobu, jakým pracujeme – ChatGPT versus Copilot. Michal a Martin nám ukáží, proč technologické sny selhávají a co nás možná čeká v blízké budoucnosti. Poslechněte si poslední díl ságy Velké oči a nechte se vtáhnout do světa neúspěchů. Poslechněte si ostatní Wolfcasty, historický přehled naleznete na retronation.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, K DISPOZICI JE TAKÉ V RÁMCI KLUBU DENÍKU N „Část Ameriky je nadšená, kurážná a trochu nafoukaná. Veze se po vítězné vlně a někdy to dává těm ostatním sežrat. Ti druzí prožívají smutek, beznaděj, apatii a jsou zmatení,“ říká zpravodajka Deníku N v USA Jana Ciglerová. Jak se Spojené státy vyrovnávají s výsledkem prezidentských voleb? Jakými lidmi se Trump začal před vstupem do Bílého domu obklopovat? A musí se Evropa v otázkách bezpečnosti přestat spoléhat na tradičního spojence? Poslechněte si celý hodinový díl Studia N.

Bylo 15. listopadu 1939, když se tisíce studentů přišly naposledy rozloučit se svým kamarádem a spolužákem Janem Opletalem. Německá pořádková policie zastřelila 24letého studenta medicíny 28. října během protinacistické demonstrace. Mladí lidé provolávali slávu republice, hanbu protektorátu a zpívali československou hymnu. O 50 let později se také sešli studenti... Poslechněte si, co se z osudových dnů zachovalo v rozhlasovém archivu a jak setkali účastníci obou listopadů.

„Vám dal 17. listopad svobodu, mně ale vzal práci.“ Takto to s úsměvem a nadsázkou vypráví Američan Scott Andrews, kterého armáda cvičila na odposlouchávání komunistů v Československu. Poslechněte si jeho příběh v Brněnské jedenáctce. Zveme taky na vánoční trhy – tedy jejich první dějství. Jaké novinky si organizátoři nachystali, když je Brno letos Evropské hlavní město Vánoc? A pozor! Příští rok se bude v Brně zdražovat – svoz odpadu, parkování i vodné a stočné.

Podle dat serveru Sreality vzrostly za poslední tři roky ceny nájmu malých bytů o 28 %, u velkých bytů o 22 % a v rodinných domech skoro o 14 %. S takovým tempem zdražování nestíhají mzdy kvůli vysoké inflaci posledních let držet krok.„S příchodem inflační vlny a energetické krize nárůst reálných mezd v podstatě nestíhá nárůst nájmů.  Napětí nám vzniká ve všech souvisejících věcech, které s nájmy musíme hradit. Energie a veškeré poplatky, fond oprav, který nemůže být logicky levnější, pokud nám materiály vyskočily za poslední tři roky řádově o desítky procent,“ vypočítává v podcastu Ve vatě Libor Ostatek, expert na financování bydlení.Jen za poslední rok zdražily nájmy v malých bytech o 5,7 %, v těch velkých o 5,1 % a v rodinných domech o 6,8 %. Tempem kolem pěti procent bude růst cen pokračovat i v příštím roce, odhaduje Ostatek.Po covidu ceny realit prakticky explodovaly a hypotéky podražily. Kdo nedosáhl na vlastní byt, vzal zavděk nájmem. Zatímco v roce 2011 bydlelo v nájemním 1,9 milionů lidí, teď už je to 2,5 milionu Čechů, plyne z analýzy Erste Group. Kvůli přetlaku zájmu si majitelé nájemních bytů mohou ceny diktovat.Víc singles, míň levných nájmůLibor Ostatek přidává další důvody rostoucích cen nájemního bydlení: „Štěpí se rodiny, poptávky singles je daleko více. Druhá věc je, že poslední dva tři roky přešlapujeme ve smyslu pořízení vlastnického bydlení. Posouvá se věk, kdy si můžeme pořídit vlastnické bydlení, minimálně o pět let. Před lety to šlo celkem v pohodě už kolem třicátého roku věku, tak dneska se posouváme k nějakým 35 letům,“ odhaduje odborník z Broker Consulting a Golem Finance.Přestože cena pronájmů za poslední roky vzrostla, mají majitelé své nemovitosti rychle pronajaté. Průměrná inzertní doba u malých bytů byla v období do července do září tohoto roku 34 dní, vyplývá z analýzy realitního portálu Sreality.cz.„V Praze velmi rychle pronajmete malý byt, ale budete déle hledat nové nájemníky do velkých bytů. Nejrychleji malý i velký byt aktuálně pronajmete v Jihomoravském, Plzeňském a Středočeském kraji,“ říká Štěpán Matějka, datový analytik Sreality.Počet nabídek pronájmů: nulaV prstenci kolem Prahy je nabídka tristní. „Třeba Mníšek pod Brdy, tam je nula bytů k pronájmu. Benešov nebo Beroun taky není žádná sláva. Dřív byl typický postup - odcházím z nájmu z Prahy do vlastnického bydlení například do středních Čech. A teď lidi odchází z nájmu do levnějšího nájmu do středních Čech,“ komentuje Ostatek.Napětí na trhu bydlení je zjevné, mluví se o fenoménu „housing stres“ neboli stresu z nákladů na bydlení. Podle nové studie OSN, která zkoumala 38 zemí včetně Česka, ho zažívá už třetina domácností s nižšími příjmy. Znamená to, že za nájem, energie či poplatky utratí v souhrnu více než 30 % svého čistého příjmu.V některých zemích, jako je Estonsko, Francie, Island a Itálie,  tyto náklady spolknou  přibližně 60–70 % příjmů domácností pod hranicí chudoby. V Rumunsku a Srbsku je to kvůli nízkým mzdám ještě víc, přes  80 %. Česko se, když poměřujeme výši příjmů a výši nájmů, nachází zhruba v polovině žebříčku.Čas koupit vlastní byt se blíží, říká expert“My se pohybujeme na 40 %. V Praze to vychází někde pod 50 procenty. Mezi evropskými městy je na tom absolutně nejlépe Vídeň, kde dávají na bydlení 15 - 20% čistých příjmů, pak Kodaň, Amsterdam, severské země, kde se náklady pohybují kolem 20, 25 % čistých příjmů. Mnichov je kolem 30 %. “ vypočítává Libor Ostatek z Broker Trust a Golem Finance.Podle Libora Ostatka se ale dostupnost nájmů může v dohlednu zlepšit. Až se pro vlastní bydlení rozhoupou lidé dočasně bydlící v podnájmu, část nabídky se uvolní.  Čas, kdy lidé odkládali nákup „vlastní cihly“, podle něj brzy skončí.„Lidi na „spořáku“ nedostanou skoro nic, navíc se říká, že nemovitosti budou zdražovat a hypotéky se dostaly pod 5 %. Lidi si řeknou, už je čas.  Už to pomalu spíná a příští rok se to projeví,“ odhaduje hypoteční odborník ze společnosti Broker Trust.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM KLUBU DENÍKU N „Liberálové dnes vedou jen ústupové boje, vznikají čím dál širší koalice proti populistům. Silní vůdci naplňují představu, po které část lidí zase touží. Začíná se to podobat Evropě ve třicátých letech,“ říká ve Studiu N literární historik Martin C. Putna.  „Jsme rozetnuti vedví tragickým, nešťastným a velmi nesmiřitelným způsobem,“ myslí si. Proč neumíme racionálně debatovat o konfliktu na Blízkém východě? Jak se vyvíjel český vztah k Izraeli? A dají se vyhraněné společenské fronty ještě spojit? Poslechněte si více než hodinový rozhovor.

Zdeněk Hřib se stal novým šéfem Pirátů, o silném mandátu se ale nedá mluvit. Svého soupeře Lukáše Wagenknechta porazil jen těsně a ve straně teď následuje exodus oponentů. Dají se Piráti zase dohromady? Téma pro Reaktor Vlevo dole.„Nedovedu si moc představit, že Zdeněk Hřib dokáže stranu spojit. Krásný příklad je do krve rozhádaná pražská pirátská organizace - když Hřib nedokáže spojovat ani nejbližší spolustraníky, jak to chce udělat s celou partají?“ ptá se Lucie Stuchlíková.Hřibovi jen těsně prošla změna stanov, která se řadě Pirátů nelíbí. A neshodnou se na ní ani podcasteři. Zatímco Lucie si myslí, že Piráty už by měl někdo konečně řídit jako normální stranu, Václav Dolejší zastává názor, že to Hřib s autoritářstvím přehnal.„Přijde mi to jako ode zdi ke zdi: doposud měli Piráti extrémní a konkurencí občas vysmívanou vnitrostranickou demokracii, aby teď změnili fungování téměř autokratickým směrem, kdy třeba o složení volební kandidátky rozhoduje její lídr. Právě kvůli tomu původní pirátští idealisté opouštějí palubu,“ říká Dolejší.A čím chtějí Piráti přitáhnout voliče? Hřib chce z Pirátů liberální středovou stranu. „Chce prý upozadit woke a víc řešit problémy lidí. Zároveň upozorňuje, že protikorupční témata už voliče tolik netáhnou. Ale vlastně jsem se moc nedozvěděl, kam chce Piráty přesměrovat,“ dodává Dolejší.O tom se na pirátském sněmu mluvilo překvapivě málo. Piráti jako by dělali přesný opak toho, čeho chtějí dosáhnout - míň se patlat ve stranických půtkách a procedurách a víc se věnovat voličům.Pomůže odchod kritiků ke sjednocení strany? Je Hřib opravdu "vidlák ze Slavičína"? Zakotví pirátská bárka s novým lodivodem ve sněmovním přístavu? A není těch pirátských metafor už MOC? Poslechněte si aktuální Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N Svět s napětím očekává, co přinese comeback Donalda Trumpa do Bílého domu. „Amerika možná bude great again, ale pochybuji, že v průběhu následujících čtyř let,“ říká novinář serveru Voxpot Matěj Schneider. Ve Studiu N předpovídá, jakým směrem se jeho administrativa vydá. Bude mít Evropa ve Spojených státech stále důvěryhodného partnera? Jak se po jeho nástupu změní dynamika války na Ukrajině a na Blízkém východě? Bude se Trump řídit kontroverzním plánem amerických konzervativců, který chce rozšířit pravomoce prezidenta, podřídit mu FBI, zastavit prodej potratových pilulek, zakázat pornografii nebo zrušit klimatické zákony a manželství stejnopohlavních párů? A jak teď poroste byznys Elonu Muskovi? Poslechněte si celou epizodu.