Podcasts about otev

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Krev v moči, bolesti varlat nebo pálení při močení tě mohou snadno přivést do urologické ambulance. Přestože je návštěva urologa důležitým bodem prevence u mužů, mnoho z nich se jí obává. Jak vlastně standardní vyšetření na urologii probíhá a musíš se vůbec svlékat úplně donaha?V rozhovoru se dozvíš, s jakými problémy do ordinace nejčastěji chodí mladí kluci a co trápí starší muže. Zjistíš, jestli potřebuješ k urologovi žádanku a jaký vliv má na zdraví tvůj životní styl. Podíváme se ale i na urgentní případy, jako jsou sportovní úrazy, zlomeniny penisu nebo odstraňování bizarních předmětů z močové trubice.

První zážitkovou hru otevřela ředitelka organizace Veronika Frühbauer v roce 2022 v Hořovicích na Berounsku. Ta dle ředitelky přibližuje pochopení člověka s demencí a jak s ním komunikovat.

Krajská soutěž obcí v třídění odpadů Zlatá popelnice zná vítěze. V kategorii obcí do 500 obyvatel zvítězily Paseky nad Jizerou, od 501 do 2000 obyvatel Kořenov a nad 2000 obyvatel Rokytnice nad Jizerou.

Jak bezpečné jsou české kluby pro ženy? Proč vznikají akce, kam mají muži vstup přísně zakázán, a co se vlastně děje na parketu, když opadnou mužské pohledy?V dnešním díle nočního podcastu jsme přivítali skvělou DJku Saabu, která stojí za unikátním projektem Rave Doll – party konceptem stvořeným čistě pro ženy. Otevřeně jsme probrali témata, o kterých se sice šeptá na dámských toaletách, ale na veřejnosti se jim často vyhýbáme. Řeč přišla na spiking (házení drog do pití), nevítanou pozornost, ale hlavně na neskutečnou ženskou solidaritu, energii a svobodu, kterou Saaba na svých akcích buduje. Došlo samozřejmě i na její DJskou kariéru a to, jak se holkám hraje za mixážním pultem v převážně mužském světě elektronické hudby.Pohodlně se usaďte, tohle je hodně upřímný pohled do zákulisí nočního života!Host: Saabahttps://www.instagram.com/sabina_votyModerátor: TiGihttps://www.instagram.com/tigi_djRave Doll event: https://www.ravedoll.cz/cs

Krajská soutěž obcí v třídění odpadů Zlatá popelnice zná vítěze. V kategorii obcí do 500 obyvatel zvítězily Paseky nad Jizerou, od 501 do 2000 obyvatel Kořenov a nad 2000 obyvatel Rokytnice nad Jizerou.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do letošního ročníku se zapojilo třicet kulturních institucí, které se věnují vzdělávání i sociálně prospěšným aktivitám. Patří mezi ně galerie, technické památky, umělecká škola, televize i radnice.

Červené koberce, obrazy ze státních sbírek, mapa Velkého Uherska na ručně malovaném glóbu, luxusní salonky nebo křeslo připomínající spíš trůn než kancelářský nábytek. Maďaři poprvé nahlížejí do budov, které byly za vlády Viktora Orbána přísně střeženým centrem politické moci. Zájem je obrovský.

Červené koberce, obrazy ze státních sbírek, mapa Velkého Uherska na ručně malovaném glóbu, luxusní salonky nebo křeslo připomínající spíš trůn než kancelářský nábytek. Maďaři poprvé nahlížejí do budov, které byly za vlády Viktora Orbána přísně střeženým centrem politické moci. Zájem je obrovský.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po více než dvou letech se Muzeum Moravská Třebová znovu otevírá veřejnosti. Hlavním lákadlem letošní Muzejní noci bude slavnostní představení nové expozice Město a svět, která propojuje historii města s unikátními sbírkami z různých koutů planety.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po více než dvou letech se Muzeum Moravská Třebová znovu otevírá veřejnosti. Hlavním lákadlem letošní Muzejní noci bude slavnostní představení nové expozice Město a svět, která propojuje historii města s unikátními sbírkami z různých koutů planety.

„Dělá se provizorní řešení podchodu na festivaly, tedy na nás i na Colours. Myslím si, že pro naše návštěvníky se toho až tak moc nezmění,“ říká ředitel festivalu Beats for Love Kamil Rudolf.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Mám dny, kdy se mi třeba vůbec nechce mluvit,“ říká herečka Dana Batulková o tom, že ani po letech na jevišti nemá jistotu, v jaké náladě přijde. Herectví přitom nikdy neplánovala. „To je úplný omyl. Opravdu,“ říká o cestě na DAMU a vzpomíná, že jako introvertní dítě z Koloděj chtěla původně studovat angličtinu. Na škole podle svých slov zažívala totální psychický i fyzický kolaps a musela se naučit fungovat mezi lidmi. „Já bych před lety v životě nepřišla,“ říká k tomu, že dnes zvládá i velké rozhovory. Mluví i o StarDance, kterou vyhrála v padesáti. „Jsem vlastně jediná stará královna StarDance,“ směje se a přiznává, že tehdy tanečníkovi říkala: „Mě nikdo nepošle hlas, koho zajímám.“ Jenže nakonec se stala, jak sama říká, „vyslancem starší generace“ a žen ve věku, kdy mnohdy už viditelné nejsou. V rozhovoru se vrací i k tomu, co se stane, když děti odejdou z domova. „A teď co?“ popisuje prázdno, které sama zažila a dodává, že člověk musí mít sílu život znovu vzít do rukou. O mateřství mluví bez idealizace. „Nikdy jsem úplně neměla vyhraněný mateřský pud,“ říká a dodává, že vztah s dětmi brala spíš jako otevřený a rovnocenný. Otevřeně mluví také o rozpadu rodiny, bulváru a bolesti po rozchodu a dodává, že nejhorší pro děti je dívat se na nešťastnou mámu a nešťastného tátu. Připouští ale, že i těžké věci se do člověka ukládají a mohou přinést nadhled. „Je to někdy trnitá cesta,“ říká. Batulková mluví také o Comebacku, roli v novém filmu Po večerce, o detektivkách, penězích v kultuře i o tom, proč by nejradši měla monarchii. A přestože říká, že velké bláznivé plány už nemá, pořád má pocit, že člověk se vyvíjí až do konce. „Tohle je cesta na furt,“ dodává. Proč se herečka, která se celý život považuje za introvertku, ocitla v profesi, kterou nikdy dělat nechtěla? Co jí dala StarDance a proč pro ni bylo důležité porazit pocit neviditelnosti? Jak se dá po rozpadu rodiny znovu postavit život? A proč dnes nejvíc touží po obyčejné harmonii? I to se dozvíte v rozhovoru.

CELÁ VERZE ROZHOVORU (1 HOD. 05 MIN.) BEZ REKLAM NA HTTPS://HEROHERO.CO/LASKA NEBO NA SPOTIFY JAKO ZAMČENÁ EPIZODAPrvní den v měsíci znamená další rozhovor. Tentokrát s Dianou Fabiánovou - ženou žijící v otevřeném vztahu o kterém zároveň po dlouhých devíti letech dokončila dokument Hranice věrnosti.Jak funguje vzájemné schvalování partnerů v otevřeném vztahu? A jak může láska vydržet intimní vztahy i s dalšími lidmi?

Šormova studánka se nachází na stejnojmenné louce na svahu Zvičiny. Nese jméno místního badatele Josefa Šorma, který se o ni chodí starat.

Spousta poradců dnes řeší stejný problém:

Je zakládajícím členem multižánrové kapely Eggnoise, frontmanem projektu The Odd Gifts a spoluautorem dětských hudebně divadelních představení Krev není voda nebo Žirafy netančí. „Je možné vytvořit pozitivní hudbu, která nebude kýčová. V Čechách je díky undergroundu citlivost proti kýči poměrně vysoká,“ uvádí ve Vizitce. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomhle díle Lascivní.cz podcastu si sedáme s Marvelem, zakladatelem Clawderingu. Je to metoda vědomého, intenzivního doteku, která si pohrává s nervovým systémem, citlivostí kůže a tím, co se děje v hlavě, protože „škrábání“ není agrese, ale nový komunikační jazyk. A protože to slovo pořád vyvolává otázky a domněnky, jdeme od začátku. Jak vypadaly první experimenty, kdy se z nich stal vědomý koncept a proč vůbec vznikla metoda, která má vlastní pravidla, rytmus i etiku.Rozmotáme, co Clawdering vlastně je a jaký má hlavní cíl. Pobavíme se o nejčastějších mýtech, které se kolem něj lepí, a o tom, v čem se liší od masáže, tantrické práce nebo BDSM. Marvel otevřeně popisuje, kde se ty světy mohou potkat a kde je to naopak úplně jinde. A hlavně proč dává smysl brát to jako jazyk doteku, ne jako náhodný „trik“ nebo cosplay terapie.V podstatné části rozhovoru řešíme, co se děje s citlivostí a vnímáním a proč může být intenzivní dotek zároveň příjemný i uvolňující. Také jak různí lidé reagují úplně rozdílně a co nervový systém říká na tlak, škrábání a stimulaci kůže. Stejně důležitá je i psychologie důvěry. Jak se během session buduje bezpečí, jak se pracuje se souhlasem a co dělat ve chvíli, kdy dotek otevře emoce, které člověk nečekal.Nechybí ani praktická rovina. Jak vypadá první zkušenost, jak obvykle probíhá session, jakou roli hrají „drápky“, a jaké chyby dělají začátečníci nejčastěji. Dostane se i na silné momenty a překvapivé reakce lidí. Co Marvela během praxe nejvíc zaskočilo a kdy clawdering změnil dynamiku vztahu nebo vnímání vlastního těla.Otevřeme i to, jak na clawdering reaguje okolí. Proč se to často automaticky spojuje se sexualitou a proč je fér to tak přiznat, když to fetiš je. Kde se láme hranice mezi intimitou, erotikou a tím, co si lidé projektují. A v širším kontextu se dotkneme i toho, proč je v moderní době dotek tak citlivé téma. Máme ho málo, bojíme se ho a zároveň ho zoufale potřebujeme.Na závěr koukáme dopředu. Kam se clawdering může vyvíjet, jaké formy dávají smysl a co by Marvel chtěl, aby si lidé z tohohle fetišového prostoru odnesli. Probereme i nábor lidí do týmu, aby to nebylo postavené jen na jednom člověku. A padne i otázka, která je překvapivě osobní. Jestli si clawdering ještě dokáže užít, když je to už i projekt, práce a zodpovědnost, nebo jestli v tom pořád zůstává čistá radost z doteku a přítomnosti.A aby toho nebylo málo, koncem června si s Aly užijeme právě Claderingový workshop = takže se můžete těšit i na report z něj! Kam dál pokračovat:https://clawdering.comhttps://www.instagram.com/lance_clawder/https://fetlife.com/Lance_Clawderhttps://www.lascivni.cz/slovnicek/clawdering/Celý díl (1 hodina a 25 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Podívejte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!3) Máme i praktické internetové kurzy a e-booky kolem kinků a hraček v rámci naší Lascivní univerzity / akademie - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/kurzy/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/e-booky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Autor titulní fotografie: Denis Stolarik

Je zakládajícím členem multižánrové kapely Eggnoise, frontmanem projektu The Odd Gifts a spoluautorem dětských hudebně divadelních představení Krev není voda nebo Žirafy netančí. „Je možné vytvořit pozitivní hudbu, která nebude kýčová. V Čechách je díky undergroundu citlivost proti kýči poměrně vysoká,“ uvádí ve Vizitce.

HLASUJ PRO PEJSKÁRIUM V PODCASTU ROKU Mít doma jednoho psa je radost, mít dva je závazek. Ale co se stane, když pod jednou střechou sdílíte život se třemi úplně odlišnými plemeny, z nichž každé bylo vyšlechtěno k jinému účelu a vyžaduje jiný přístup?V této epizodě jsem si povídala s Hankou Rosenbergovou, zakladatelkou projektu Ladím se psem. Hanka má doma vizuálně podobnou, ale povahově neuvěřitelně pestrou smečku: českého horského psa, jakutskou lajku a eurohounda. Otevřeně a bez růžových brýlí jsme probraly realitu jejich soužití. To, co na sociálních sítích vypadá jednoduše, totiž v každodenním životě stojí na promyšleném managementu a pochopení potřeb každého z nich.Co v této epizodě uslyšíte?Český horský pes bez mýtů: Proč toto nejmladší české národní plemeno není jen „akčnější retrívr“ a proč lidé, kteří čekají snadno cvičitelného parťáka, často narazí na jeho samostatnost a pastevecké geny.Jakutská lajka jako citlivé zrcadlo: V čem se liší od ostatních severských psů, jak funguje její touha spolupracovat a proč vás vaše vlastní nervozita může v tréninku okamžitě zablokovat.Eurohound v akci: Jak pracovat se psem vyšlechtěným čistě pro tah a rychlost, který má v sobě obrovský pohon a bleskové reakce.Management smečky v praxiTento rozhovor není jen suchým popisem tří méně známých plemen. Ukazuje, jak vypadá soužití v reálném životě, kde neplatí univerzální tabulky a každý pes potřebuje trochu jiný přístup.Děkuji, že podpoříš Pejskárium na HeroHero, vaše podpora je to, co udržuje tenhle podcast v chodu!Support the showChceš víc? Bonusové části rozhovorů, plný archiv a epizody s předstihem najdeš v mém fanklubu na Herohero.co/pejskarium. Právě tam se potkáváme nejblíže a tvoje podpora přímo umožňuje vznik dalších dílů.Podcast můžeš v aplikaci Apple podcasts během pár vteřin ohodnotit a dát mi tak zpětnou vazbu, zda se ti rozhovory líbí.Poznámka: Názory hostů jsou jejich vlastní a nemusí se vždy shodovat s přístupem projektu Pejskárium®

V tejto epizóde sa Naďa Kacera rozpráva s brand stratégom Jakubom Kantorom. Otvorene hovoria o tom, ako vzniká emočné spojenie medzi ľuďmi a značkami, prečo firmy stále podceňujú strategický branding a aké riziká prináša slepé spoliehanie sa na AI pri tvorbe stratégie. Jakub v rozhovore zdieľa svoje skúsenosti z Ameriky, e-commerce aj B2B segmentu a vysvetľuje, prečo je brand jedným z najcennejších biznisových aktív firmy.V epizóde sa rozprávame aj o tom:ako vzniká emočné spojenie medzi ľuďmi a značkou,čo odlišuje branding od marketingovej komunikácie,prečo AI nevie nahradiť skúseného stratéga,ako silná značka pomáha rásť aj B2B firmám a e-shopom,prečo Amerika chápe branding úplne inak než Európa.Viac informácií na levosphere.sk.Prevádzkujete e-shop a robíte rozhodnutia na základe dát? Zapojte sa do Radaru Prieskumu slovenského e-commerce 2026. Vyplňte dotazník (prelinkovať na https://www.upterdam.sk/e-commerce-prieskum?ref=levosphere) a zistite kde stojíte práve vy.Odmenou za vyplnenie je 30% zľava na vstupenku na konferenciu Upterdam alebo vyhrajte  jeden z 20 voľných vstupov.JAK (NE)DĚLAT ZNAČKU: Nepleťte si AI se stratégemV této epizodě si Naďa Kacera povídá s brand stratégem Jakubem Kantorem. Otevřeně mluví o tom, jak vzniká emoční spojení mezi lidmi a značkami, proč firmy stále podceňují strategický branding a jaká rizika přináší slepé spoléhání na AI při tvorbě strategie. Jakub v rozhovoru sdílí své zkušenosti z Ameriky, e-commerce i B2B segmentu a vysvětluje, proč je brand jedním z nejcennějších byznysových aktiv firmy. V epizodě se bavíme také o tom:jak vzniká emoční spojení mezi lidmi a značkou,co odlišuje branding od marketingové komunikace,proč AI nedokáže nahradit zkušeného stratéga,jak silná značka pomáhá růst i B2B firmám a e-shopům,proč Amerika chápe branding úplně jinak než Evropa.Více informací na levosphere.sk.

Co si ředitelé České televize a Českého rozhlasu slibují od otevřeného dopisu, který poslali premiérovi kvůli chystaným změnám ve financování veřejnoprávních médií? Může kauza čínského občana obžalovaného v Česku ze špionáže zásadně ovlivnit vztahy obou zemí? A jak by podle amerického úřadu NASA měla vypadat první základna astronautů na měsíci?

Valašsko ve Zlínském kraji je častým cílem turistů. Pro svoji divokou přírodu, skvělou kuchyni i spoustu památek. K jedné z nich se vydáme v další reportáži. Jde o přírodní památku jménem Svantovítova skála. Nachází se poblíž obce Malá Bystřice. Tento šedesát metrů dlouhý skalní výchoz, který je součástí Vsetínských vrchů, pochází ze třetihor. A jak už to tak u podobných míst bývá, je i tohle opředeno pověstmi.

Valašsko ve Zlínském kraji je častým cílem turistů. Pro svoji divokou přírodu, skvělou kuchyni i spoustu památek. K jedné z nich se vydáme v další reportáži. Jde o přírodní památku jménem Svantovítova skála. Nachází se poblíž obce Malá Bystřice. Tento šedesát metrů dlouhý skalní výchoz, který je součástí Vsetínských vrchů, pochází ze třetihor. A jak už to tak u podobných míst bývá, je i tohle opředeno pověstmi.

Co si ředitelé České televize a Českého rozhlasu slibují od otevřeného dopisu, který poslali premiérovi kvůli chystaným změnám ve financování veřejnoprávních médií? Může kauza čínského občana obžalovaného v Česku ze špionáže zásadně ovlivnit vztahy obou zemí? A jak by podle amerického úřadu NASA měla vypadat první základna astronautů na měsíci? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Valašsko ve Zlínském kraji je častým cílem turistů. Pro svoji divokou přírodu, skvělou kuchyni i spoustu památek. K jedné z nich se vydáme v další reportáži. Jde o přírodní památku jménem Svantovítova skála. Nachází se poblíž obce Malá Bystřice. Tento šedesát metrů dlouhý skalní výchoz, který je součástí Vsetínských vrchů, pochází ze třetihor. A jak už to tak u podobných míst bývá, je i tohle opředeno pověstmi.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Valašsko ve Zlínském kraji je častým cílem turistů. Pro svoji divokou přírodu, skvělou kuchyni i spoustu památek. K jedné z nich se vydáme v další reportáži. Jde o přírodní památku jménem Svantovítova skála. Nachází se poblíž obce Malá Bystřice. Tento šedesát metrů dlouhý skalní výchoz, který je součástí Vsetínských vrchů, pochází ze třetihor. A jak už to tak u podobných míst bývá, je i tohle opředeno pověstmi.

Je špičkovou violistkou a svůj nástroj miluje. Přesto si Jitka Hosprová začala pokládat otázku, jestli je její život opravdu úplný. „Ptala jsem se, jaké je moje poslání a co mě jako ženu naplní. A řekla jsem si, že pro to, proč jsem se jako žena narodila, půjdu. K této myšlence se člověk musí dopracovat,“ svěřila se v Blízkých setkáních moderátorce Tereze Kostkové s důvody, proč se rozhodla pro pozdní mateřství.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Byli jsme vstoupeni jako užiteční idioti, aby nebyly problémy s přelety letadel, protože tím pádem automaticky platily veškeré dohody, které doprovázejí Severoatlantickou smlouvu, o povolování průletů a průjezdů. Celé to trvalo zhruba čtrnáct dní, což je přesně čas, než začaly průlety během bombardování,“ říká vojenský analytik Jaroslav Štefec v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 26.05.2026, www.RadioUniversum.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nečekal jsem, že to budeme zrovna my, kdo vypadne ze hry,“ říká moderátor Honza Dědek o konci své talkshow na Primě. Po pěti letech v televizi se vrací na vlastní nohy, do menšího divadla, s menším štábem a na placenou platformu. Připouští, že i když měl pořad podle něj dobrá čísla, v televizi rozhoduje někdo jiný. Teď ho čeká jiný tlak: přesvědčit diváky, aby za obsah, který měli roky zdarma, začali platit. Přiznává, že trh podcastů i placeného obsahu je přesycený, ale věří, že jeho výhodou zůstává publikum v sále. „Když máš publikum, tak host reaguje úplně jinak, než když ho nemáš,“ říká. Mluví i o tom, proč chce dál „sbírat legendy“, připomínat pozapomenuté osobnosti a dávat prostor lidem, na které by si diváci na YouTube možná sami neklikli. Vedle pracovního zlomu ale Dědek prožívá i osobní proměnu. Má malou dceru a přiznává, jak ho to všechno změnilo. „Před očima ti běží vlastní život,“ popisuje rodičovství a fascinuje ho, jak dítě den po dni objevuje svět. Zároveň dodává, že kvůli věku začal víc přemýšlet o sobě, zdraví i kondici. „Chtěl bych ji aspoň vyprovodit na maturitní ples,“ říká k tomu, proč začal cvičit. Rodičovství podle něj není jen dojetí, ale i únava, přerušovaný spánek a velký obdiv k partnerce. Otevřeně mluví i o tom, proč před pěti a půl lety přestal pít. „Žil jsem už příliš moc kulturně,“ říká s nadsázkou a popisuje prostředí, kde je alkohol na vernisážích, v divadle, na koncertech i večírcích všude. Vzpomíná přitom i na reakce, kdy mu při odmítnutí alkoholu byly nabídnuty jiné návykové látky, protože okolí nechápalo, že si zvládne užít večer i bez toho. V rozhovoru dojde i na stárnutí, proměnu práce, tlak okolí, svobodu mimo televizi a otázku, proč je pro něj pořád důležité, aby rozhovor nebyl jen o známých jménech, ale i o lidech, které stojí za to znovu objevit. Proč podle něj konec v televizi nemusí být prohra? Dá se v Česku uživit talkshow za paywallem? Co s ním udělalo pozdní rodičovství a proč kvůli dceři začal jinak přemýšlet o vlastním těle? A jak těžké je nepít ve světě, kde se velká část vztahů, práce i networkingu odehrává u alkoholu? Poslechněte si celý rozhovor.

Myšlenka na den je z promluvy papeže Lva před modlitbou Regina Coeli na svatopetrském náměstí o Hodu Božím svatodušním.

Začíná se oteplovat a provozovatelé koupališť a bazénů na Vysočině se začínají připravovat na letní sezonu.

Do Divadla Spejbla a Hurvínka, kde je ředitelkou, chodila už jako malá. Pracovali tu totiž její rodiče Helena Štáchová a Miloš Kirschner. Letos zkraje května oslavila postavička Hurvínka sto let. I když se dnes považuje za dětskou loutku, zrodila se původně z kabaretního umění pro dospělé publikum. Taťulda Spejbl je jen o šest let starší a i když má divadlo několik desítek Spejblů a Hurvínků, stále jsou z lipového dřeva.

Do Divadla Spejbla a Hurvínka, kde je ředitelkou, chodila už jako malá. Pracovali tu totiž její rodiče Helena Štáchová a Miloš Kirschner. Letos zkraje května oslavila postavička Hurvínka sto let. I když se dnes považuje za dětskou loutku, zrodila se původně z kabaretního umění pro dospělé publikum. Taťulda Spejbl je jen o šest let starší a i když má divadlo několik desítek Spejblů a Hurvínků, stále jsou z lipového dřeva. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve třetím patře nového sídla banky je například galerie s desítkami obrazů od autorky Míly Doleželové. Do budoucna bude – stejně jako vzdělávací centrum nebo chystaná kavárna – přístupná veřejnosti.

V tomhle díle Lascivní.cz podcastu se vracíme k Joan von Brook - spoluzakladatelce Subspace studia, známé riggerce a taky modelce. Rozhodně umí mluvit o provazech tak, že z toho není „návod“, ale živá disciplína se vším, co k ní patří = řemeslo, emoce, bezpečí, komunita i tlak na výkon.Navazujeme na náš starší rozhovor (pokud si ho chcete připomenout, je tady: https://www.lascivni.cz/rozhovory/joan-von-brook-bondage-lektorka/) a hned na začátku si dáme co se od minula změnilo. Jaký „aha moment“ Joan došel až časem, jak se proměnil její způsob učení a co už dneska po lidech nechce „protože se to přece musí umět“. Zajímá nás i to, kdo na workshopy chodí častěji než dřív - a jak poznat, že byl workshop fakt dobrý, ne podle aplausu, ale podle toho ticha, koncentrace a signálů v místnosti.Hodně prostoru dáme bezpečnosti, hranicím a souhlasu. Prakticky, ne obecně. Joan má zkušenost i s tím, když se věci nepovedou (nervy, zranění, realita těla), takže řešíme, kde lidi bezpečnost „odkývou“, ale reálně ji nemají zvládnutou, jak učit vázané říkat STOP i ve stresu nebo studu. Jak vypadá dobrý pre-talk a jaké chyby riggerů nejčastěji vedou k nepohodlí či problémům. A taky co by měl mít rigger po ruce - nejen nástroje, ale i postup a mindset, když se něco začne kazit.Otevíráme i linku, která je v komunitě citlivá a přitom častá - muži, kteří chtějí být vázaní ženami. Kde je hranice mezi kinkem a tím, že si někdo plete workshop s erotickou službou? Jak nastavit pravidla tak, aby se ženy-riggerky cítily bezpečně a nebyly automaticky sexualizované? A co poradit ženám, které chtějí začít vázat muže, ale bojí se očekávání okolí nebo toho „nároku“, který se někdy plíživě objeví.Vedle toho nás baví i „sexy“ část, která je překvapivě řemeslná. Neboli rozdíl mezi umět uvázat a umět vést zážitek, jestli Joan učí víc přes dril nebo přes hru a jaký mýtus o shibari jí bere nejvíc energie vyvracet. A kdy naopak říká studentům „tohle ještě nedělej doma“ – a proč.Nakonec jdeme do toho, proč vázání vlastně tak láká. Jak umí provaz vyrobit intimitu i bez erotiky. A co si z toho lidi můžou přenést do běžného vztahu, jak pracovat s dojetím, třesem nebo „vypnutím“ vázaného člověka. Plus co je pro Joan známka dobrého konce scény.A protože Joan není jen „lektorka“, ale i člověk uprostřed komunity, dáme i pohled z backstage - rozdíl mezi vázáním pro publikum a pro prožitek. Co publikum nevidí a je to 80 % práce, jak se vyrovnává s tlakem „být pořád dobrá“… a jak do toho všeho promlouvá i osobní život a to, co jí bondage dává mimo kink.Kam dál:https://www.instagram.com/joan_von_brook/https://subspacestudio.czCelý díl (1 hodina a 39 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Mrkněte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Herectví je hrozně těžké v tom, že jsme fakt neustále souzení: jak vypadáme, jak hrajeme, co máme na sobě. A ženské samozřejmě víc než muži,“ říká herečka Patricie Solaříková. Hraje už třicet let, ale přesto mluví o pocitu podvodníka a o tom, že dnes do obsazování vstupují i čísla na Instagramu. „Poslední dva, tři roky si vždycky u všeho říkám: takže tady hraju proč? Protože umím hrát, nebo protože mám čísla?“ říká a mluví o hejtech, které jsou s vystupováním ve veřejném prostoru spojené. Nejtvrdší vlnu podle svých slov zažila po Superstar. „Vůbec jsem na to nebyla připravená,“ vzpomíná a dodává, že jejím úkolem v porotě bylo vyvolávat emoce. Jen jí podle ní nikdo předem neřekl, jaké emoce se pak obrátí proti ní. Mluví také o době, kdy média i lidé řešili její váhu. „Dostávala jsem čočku,“ říká a popisuje tvrdé komentáře na její postavu i odsudky, že by už „neměla lézt do televize“. Tlak na ni tehdy podle ní působil opačně. „Čím víc ten tlak byl, tím víc já jsem nebyla schopná s tím nic dělat,“ říká. V rozhovoru čte i e-mail od muže, který jí píše, že je „příliš slabá a mrzká herečka“ nebo „hloupá nána“. Solaříková říká, že ji podobné zprávy dnes spíš rozesmějí, ale pořád nechápe potřebu si sednout k počítači a něco takového člověku napsat. „Respektuji, že mě nemá rád, že jsem mu nesympatická, že má svoje názory na moje herectví, to je naprosto v pořádku. Ale ta potřeba mi to napsat, to je něco, co můj mozek nedokáže pochopit,“ říká. Mluví také o bulváru, o tom, proč se po rozpadu manželství stáhla z rozhovorů a s nadsázkou říká, že se obává, aby o ní jednou nevyšel lživý, ale pravdivý článek. „Dokud o vás bulvár píše lži, tak je to vlastně v pohodě. Pro mě by bylo nejhorší, kdyby bulvár napsal článek a byl by pravdivý,“ říká. Otevřeně popisuje i rozvod, střídavou péči a to, jak těžké je posílat dítě pryč, i když ví, že je u milujícího táty. „Rozpad rodiny a manželství mě mrzí a myslím si, že vždycky mě mrzet bude,“ říká, ale zároveň dodává, že ji to psychicky posunulo. Kritická je i k systému péče o děti, soudům a OSPODu. „Kolik dětí ještě musí umřít vlivem chyby soudu nebo OSPODu, aby se s tím začalo něco dělat?“ ptá se. A i když o sobě říká, že je odjakživa pozitivně nastavený člověk, dodává, že nejde být sluníčkový čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu a že i vztek musí ven. Jak se žije člověku, kterého lidé hodnotí od šestnácti let každý večer z obýváku? Proč podle ní ženy v televizi odnášejí hejty víc než muži? Co ji naučila Superstar, bulvár, rozvod i roky komentářů k vlastnímu tělu? A proč je někdy nutné zavřít jedny dveře, i když se člověk bojí, jestli se otevřou další? I to se dozvíte v rozhovoru.

Koupaliště v Chrudimi otevře už o víkendu, začátek sezony plovárna urychlí. „Bude dlouhá. Snažíme se jít počasí naproti,“ říká ředitel sportovních areálů města Chrudim Luděk Marousek.

Investiční fond Jet Industrial Lease, součást skupiny Jet Investment, je velmi aktivní v Polsku. U přístavního města Gdaňsk začal letos budovat logistický a průmyslový areál. „Gdaňsk patří v Polsku k nejvýznamnějším a nejrychleji rostoucím lokalitám,“ říká v pořadu Agenda ředitel akvizic fondu Jet Industrial Lease Jan Kos. „V současné době probíhá rozšiřování tamního přístavu a díky tomu se přístav zařadí do top pět evropských přístavů co do objemu přepraveného zboží,“ vysvětluje Kos důvody investice. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Stanislav Krajči je ředitelem projektu Trenčín 2026. Slovenské město se letos honosí titulem Evropské hlavní město kultury. „Otevírací víkend předčil naše očekávání možná až trojnásobně. Proti projektu neexistuje nějaký velký odpor,“ říká ředitel.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní Den otevřených dveří Českého rozhlasu Plzeň proběhne v sobotu 16. května od 10 do 16 hodin. Nenechte si ujít tematické komentované prohlídky budovy rozhlasu, návštěvu vysílacích i nahrávacích studií, setkání s moderátory a redaktory ani bohatý program.

Český rozhlas Olomouc opět otevře své prostory pro veřejnost. V sobotu 16. května budete mít možnost prohlédnout si sídlo Českého rozhlasu Olomouc v Pavelčákově ulici.

Zařízení je určené dospívajícím a dospělým se zdravotním postižením. Jejich rodiny se díky službě můžou víc věnovat zaměstnání, odpočinku nebo péči o další své děti.

Rozumí si generace navzájem a dokážou se pochopit? Jak reagovat na „67“, „on cap“, „slay“, „cringe“ nebo „based“? A proč je dnes „in“ posílat hlasovky místo telefonování?U mikrofonu se potkaly Lenka a Eva za generaci mileniálů a Terka s Dominikem z podcastu Popelník za generaci Z. Rozuměli jsme si natolik, že tento rozhovor je tak dlouhý, že jsme ho rozdělili do dvou dílů a tohle je jeho první část.Otevřený, upřímný a vtipný rozhovor, který rozhodně stojí za poslech.www.needo.cz/needo-talks/

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Člověk může být úspěšný a může být v osobním životě úplně v háji,“ říká koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková, když popisuje rok, který ji „po osobnostní stránce úplně rozložil“. O smrti své nejbližší kamarádky mluví jako o zkušenosti, která naprosto všechno rozbije a kterou podle ní nejde zpracovat rychle, možná vůbec nikdy. Přiznává, že ji překvapilo, jak silně ji zasáhla i přesto, že už dřív prožila náročné situace. „Tohle byla naprosto devastující zkušenost. A vlastně pořád je,“ říká. Zároveň popisuje, jak ji práce nutila nějakým způsobem fungovat, ale zároveň jí bylo „úplně jedno“, že vydává knihy nebo získává ocenění. Otevřeně mluví i o tom, jak stigmatizované je v české společnosti téma sebevraždy. „Když řekneš: spáchala sebevraždu, lidi řeknou, že byla slabá. To vůbec není pravda,“ říká a popisuje ambivalentní pohled na člověka, který si vezme život. Sama vyhledala odbornou pomoc a upozorňuje, že bez ní by si se situací neporadila. „Bylo mi řečeno, že kdybych to nezpracovala, tak se mi to usadí,“ vysvětluje. Zkušenost ji zároveň nutí přehodnocovat vlastní práci i témata, kterým se věnuje. Přiznává, že některé věci teď nedokáže dělat vůbec, jiné jen s odstupem. V rozhovoru se vrací i k mateřství a k připravované knize, ve které popisuje, jak se během těhotenství i po porodu cítila. „Říct: narodilo se mi dítě a necítila jsem k němu cit, je fakt hnusné a brutální. Ale děje se to,“ říká a připouští, že za svou otevřenost dlouhodobě čelí silné kritice. Přesto věří, že má smysl tyto zkušenosti sdílet - i kvůli ženám, které si procházejí něčím podobným. „Je dobré to říct,“ dodává. Zároveň řeší, jak její slova jednou přijme její syn a jak mu vysvětlit vlastní minulost. Mluví také o Severní Koreji, které se dlouhodobě věnuje, ale přiznává, že po osobní zkušenosti už nemá kapacitu sledovat svět tak intenzivně jako dřív. „Chci se cítit dobře a když cítím přetlak, tak z toho vypadnu,“ říká a dodává, že je pro ni důležité neztratit citlivost vůči lidem, o kterých mluví. I proto odmítá vést rozhovory tak, aby byly zajímavé pro čtenáře, pokud by to znamenalo manipulaci s příběhy druhých. Jak se vyrovnat se ztrátou, která nemá řešení? Proč je téma sebevraždy stále tak stigmatizované? Jaké to je přiznat, že mateřství nevypadalo tak, jak se očekává? A jak jednou vysvětlit vlastní minulost svému dítěti? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Často lituji toho, že osobní věci přebíjejí to, co bych chtěla sdělit,“ říká pirátská poslankyně Kateřina Demetrashvili, která se ve 23 letech ocitla ve středu pozornosti nejen kvůli politice, ale i svému soukromí. Otevřeně mluví o tom, jak balancuje mezi ostrostí a hranicí, kterou nechce překročit. „Když se hodně naštvu, tak se bojím, abych nepřehnala tu hranici,“ přiznává, jak se snaží v některých debatách působit klidněji. Zároveň ale odmítá ustoupit ze stylu, který považuje za autentický, třeba když o Filipovi Turkovi mluví jako o „nácíčkovi“. „V případě pana Turka rozhodně nemám servítky,“ říká a vysvětluje, proč podle ní humor i ironie do politiky patří. Do veřejné debaty se promítá i její vztah s bývalým vládním koordinátorem pro strategickou komunikaci Otakarem Foltýnem a s ním spojené reakce. „Chápu, že veřejní činitelé mají automaticky omezené právo na soukromí,“ říká, ale zároveň připouští, že osobní rovina může odvádět pozornost od podstaty. Sama věkový rozdíl nevnímá, ale k obecným debatám o této problematice dodává: „Obava ohledně groomingu mi přijde legitimní.” V rozhovoru se vrací i ke svému dětství a zkušenosti s ruskou propagandou. „Do dvanácti jsem tomu i věřila,“ popisuje a vysvětluje, jak ji to formovalo v pohledu na dnešní konflikty. Mluví i o práci ve Sněmovně, která ji po nástupu překvapila, protože si o politicích myslela, že jde o lidi, kteří si svou pozici zaslouží. „Pak jsem přišla do sněmovny a zjistila jsem, jaké tam jsou kreatury,“ říká bez obalu. Kritizuje i fungování politiky a přístup některých poslanců: „Spousta lidí do toho nedává ten zápal,” dodává. Zároveň popisuje frustraci opozice v situaci, kdy podle ní vláda obchází pravidla a zahlcuje veřejný prostor množstvím témat. „Nevíme, na co dříve reagovat,“ říká a upozorňuje na strategie, které podle ní odvádějí pozornost od zásadních změn. Jak vědomě pracuje s vlastní mediální pozorností? Kde podle ní leží hranice politického humoru? A co považuje za skutečné hrozby pro demokracii dnes? I to se dozvíte v rozhovoru s Katerinou Demetrashvili.

„U sudetských Němců v podstatě převažuje představa, že sami byli obětí nacismu. Což do určité míry platí, ale většina z nich za nacismem stála. Takže napřed za ním stáli, a pak se stali oběťmi,“ říká diplomat a politolog Petr Drulák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 26.04.2026, www.RadioUniversum.cz

Jak bezpečná teď bude plavba Hormuzským průlivem? Jak změní pražskou dopravu nově otevřený Dvorecký most? A jak vypadají podvody, které využívají ubytovací platformu Booking.com?

Poslanci diskutují odůvodnění a motivy pro změny koncesionářských poplatků za rozhlas a televizi. Proč chce vládní koalice rušit rozhlasové a televizní poplatky? Dá se nastavit financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu, aniž by to ohrozilo jejich nezávislost? Jaká je a má být role mediálních rad? A jak si politici představují debatu o tom, co média veřejné služby mají a co naopak nemají dělat? Kulatý stůl moderuje Tomáš Pancíř.