Podcasts about otev

V této epizodě podcastu Srdeční záležitosti si povídáme s Patricií Hábovou – průvodkyní vnitřního světa, pracující s krystaly a energií univerza. Patricie sdílí svou intuitivní a neobyčejnou podnikatelskou cestu, která začala nejistotou, a pokračuje léčením duší i těl skrze krystaly, prací s frekvencemi a jemnými transformačními silami Univerza. Otevřeně mluví o výzvách podnikání bez plánů, o práci s dětmi i dospělými a o důležitosti péče o sebe v době, která nás volá ke změně. Patricie Hábová říká: "Moje cesta duše mě zavedla ke tvoření s krystaly. Pokládám kameny na tělo a dochází k frekvenčnímu léčení. Pracuji na úrovni duše osobně nebo na dálku, s jednotlivci nebo skupinami. Provázím klienty jejich vnitřním světem obav, nejistot, bloků, traumat a nemocí, aby se lehce dostali do své jistoty, rovnováhy a zdraví. Dochází zároveň k rekalibraci celého systému na vibračně se proměňující prostředí, ve kterém nyní žijeme. Co vím, jsem jediná v republice, kdo pracuje tímto způsobem." Zjistěte víc na https://transformaceskrystaly.cz/ a řekněte si o voucher na info@transformaceskrystaly.cz Tato epizoda pohladí všechny ženy, které cítí, že už nemohou dělat věci postaru, a hledají odvahu následovat volání své duše. Už letí k vašim uším.

V Na stole je téma tentokrát přivítáme germanistu, publicistu a spoluautora série česko-německých publikací Uprostřed na okraji Michala Urbana. Společně se vydáme na pomyslnou cestu do pohraničí – do míst, která bývala poznamenaná nucenými odchody obyvatel, izolací a zapomenutím, a kde dnes lidé s nadšením a odhodláním dávají krajině i komunitám nový život. Kniha představuje čtvrtý díl stejnojmenné série a nabízí rozhovory plné naděje, ale i realistických pohledů na současnost pohraničí. Nezůstaneme však jen u knihy. Centrum dialogu v Arnoldově vile v září čeká téma Brno české – Brno německé. Otevřeme tedy s Michalem Urbanem širší diskuzi o německé historii v Čechách, o tom, jak se vytrácela z kolektivní paměti, a proč má smysl ji znovu objevovat. Rozhovor povedou Markéta Brhlíková a Veronika Smyslová z Centra dialogu v Arnoldově vile spravované Muzeem města Brna. Obě moderátorky se jednou měsíčně v rámci pořadu Na stole je téma setkávají s osobnostmi, které jsou spjaté s kulturní pamětí Brna a podílejí se na jejím uchovávání i novém vyprávění.

V jaké posteli spali členové rodiny hraběte Františka z Harrachu na zámku v Janovicích u Rýmařova? A jak mohl vypadat zařízený salon paní hraběnky a proč v jednu chvíli neměl strop? Nejen to se dozvíte na nové prohlídkové trase, kterou správa janovického zámku po velké rekonstrukci otevřela letos zjara.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

(SPOILER AT 38:15 NEXT WEEK'S HOH) This week Callie and Taylor return with an exciting episode to discuss ‘Big Brother 27,' Episodes 19-21! The two start off with Riley's controversial behavior in the ‘Big Brother' house after being voted out (0:00), Rachel's impressive HoH reign, Mickey's intense and off-putting gameplay (9:39), and the OTEV competition, as well as their thoughts overall on BB competitions (15:11). Then the ladies talk Lauren winning the veto, Riley getting put on the block (21:47) and the Block Buster (28:04). Lastly the ladies give a SPOILER at (38:15) concerning who the next HOH is. Host: Callie CurryGuest: Taylor HaleProducer: Jade WhaleyTheme Song: Devon Renaldo Learn more about your ad choices. Visit podcastchoices.com/adchoices

⚡ Přijďte na 1. živé natáčení podcastu Na volné noze — s Janem Romportlem 8.10.2025 v Brně: https://navolnenoze.cz/novinky/nazivo/

K Litomyšli patří renesanční zámek, památka UNESCO. A k zámku zase renesanční sgrafita. Právě okolo jednoho z nich se točí zážitková hra Sgrafíkova cesta. Zábavnou formou vám přiblíží ikonická místa a památky Zámeckého návrší.

Dobrovolníci ze spolku Predmostenzis budují na pravém břehu Bečvy necelý kilometr od centra Přerova městskou pláž.

Lidé se už rok můžou podívat do areálu pražského zámku Veleslavín. Radnice Prahy 6 má památkově chráněné budovy i s přilehlým parkem v krátkodobé výpůjčce od státu, který se chátrající objekty snaží prodat. Zatím neúspěšně. Zámeček už navštívily tisíce zájemců. Konají se tam také různé kulturní a společenské akce.

Na Vysočinu se vrací letní počasí a vysoké teploty. Všechna koupaliště už čekají na návštěvníky. Většina z nich měla v posledních týdnech úplně, nebo v některé dny zavřeno kvůli chladnému a deštivému počasí. Otevřeno nechali například v Moravských Budějovicích. A ochlazení se tam razantně podepsalo na návštěvnosti.

Když vojáci na evropských základnách zapomenou nastavit soukromí v aplikaci s výukovými kartičkami, může se stát, že se tajné informace o jaderných zbraních objeví na internetu. Právě tak začal jeden z případů, na kterém pracoval Eoghan Macguire, šéfredaktor serveru Bellingcat. V páté epizodě podcastu Protagonista s Pavlou Holcovou mluví o tom, jak se pomocí otevřených zdrojů dají odhalit válečné zločiny, digitální stopy drogových bossů i státní selhání.Eoghan vysvětluje, jak Bellingcat přetváří novinářskou praxi: bez lidí v terénu, zato s analytickým týmem, který kombinuje veřejná data, satelitní snímky, sociální sítě a detailní geolokace. V rozhovoru se dozvíte, jak našli online stopu hledaného šéfa kartelu Christophera Kinahana, proč museli informovat NATO, než zveřejnili článek o jaderných základnách – a co znamená dělat investigaci, když jste neustále o krok před těmi, které odhalujete.Epizoda ukazuje sílu digitální žurnalistiky, která překračuje hranice, a přitom nevyžaduje pas ani vízum. Jaké to je analyzovat video z vraždy novinářky? Kde leží hranice mezi pravdou ve veřejném zájmu a odpovědností za její dopad? A jak pracovat s daty, když víte, že vás čtou i ti, kteří by raději, aby nic z toho nikdy nezaznělo?Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.⁠⁠Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.⁠⁠Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Provoz na dálnici D1 mezi Vyškovem a Kroměříží komplikují opravy, které mají trvat až do konce listopadu. Silničáři pracují s předstihem, protože chtějí stihnout údržbu ještě před prosincovým otevřením posledního chybějícího úseku D1 mezi Přerovem a Říkovicemi.

Fakultní nemocnice Ostrava otevřela v budově polikliniky rozšířené zubní oddělení. Upravené je pro výuku studentů stomatologie Ostravské univerzity. Medici tam budou lidi ošetřovat pod dohledem zkušených lékařů. Zubní oddělení proto začne v září přijímat nové pacienty.

Litomyšl otevřela zrekonstruovaný městský stadion na Černé hoře. Jeho úpravy začaly vloni v září a stály 24 milionů korun. Město na ně získalo téměř 18 milionů korun z dotace Národní sportovní agentury, uvedla radnice na webu.

Lidský život optikou listu apoštola Pavla do Efezu zkoumá kazatel Církve bratrské René Drápala. První zastavení v 1. kapitole zve k otevření očí a pohledu „za“ naše okolnosti až k Bohu jako Dárci života.

V Broumově na Náchodsku pokračuje výstavba nové knihovny za 70 milionů korun. Vzniká v budově bývalého internátu a podle nezávislého starosty Arnolda Vodochodského se otevře na začátku příštího roku.

V Sušilově ulici v Zábřehu dělníci dokončují hrubou stavbu nového zařízení pobytové a odlehčovací služby. Otevřít by mělo začít od ledna příštího roku.

Mimořádné studium na ZČU v Plzni je novinkou - zájemcům ze široké veřejnosti umožní doplnit a rozšířit si kvalifikaci absolvováním předmětů, o které mají zájem. Přihlášky jsou otevřené do konce srpna.

Mimořádné studium na ZČU v Plzni je novinkou - zájemcům ze široké veřejnosti umožní doplnit a rozšířit si kvalifikaci absolvováním předmětů, o které mají zájem. Přihlášky jsou otevřené do konce srpna.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mimořádné studium na ZČU v Plzni je novinkou - zájemcům ze široké veřejnosti umožní doplnit a rozšířit si kvalifikaci absolvováním předmětů, o které mají zájem. Přihlášky jsou otevřené do konce srpna.

Státní zámek Duchcov plánuje otevřít ještě během srpna prohlídkovou trasu s názvem Casanova na zámku. Připomene známého světoběžníka, který strávil poslední roky svého života ve dvou pokojích hospodářského křídla zámku. A také tam sepsal své paměti.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem dokázala toto, tak dokážu cokoli. A to je pocit, který si myslím, že každá žena si zaslouží,“ říká podnikatelka a zakladatelka nadačního fondu Propolis Lilia Khousnoutdinova k tomu, jak by v ideálním případě měly ženy vnímat porod. Otevřeně mluví o tom, proč příchod dítěte na svět nemusí být traumatem, ale naopak transformační zkušeností – pokud má žena kolem sebe bezpečné podmínky. „My máme fantastickou zdravotnickou péči, ale co se týká takových těch měkkých věcí – komunikace, respekt, možnost volby – tam jsou ještě nějaké rezervy,“ popisuje, jak se snaží pomáhat pracovištím, která chtějí různými cestami tohle změnit. Vypráví i o vlastních zkušenostech s porody doma, porodních gaučích a o tom, proč je důležité, aby ženy měly možnost volby bez strachu z odsouzení nebo nepřijetí. Také dodává, že rozhodně není nekritickou propagátorkou domácích porodů – žena má podle ní rodit tam, kde se cítí bezpečně a pro domácí porod musí být splněna řada podmínek. Podle Khousnoutdinové Česko často selhává v tom, co se děje těsně po porodu, kdy žena zůstává na čerstvě narozené dítě úplně sama. Pokud by byla větší dostupnost porodních asistentek, které pomáhají i doma, možná by to podle ní mohlo o něco zpomalit trend klesající porodnosti. Řeč přišla i na to, jaké to je být vnímána především jako „manželka Karla Janečka“, přestože si jeho příjmení nikdy nevzala. „Velmi často mě někdo představuje manželovým příjmením. Definovat ženu skrz manžela je velmi zastaralé,“ kritizuje Khousnoutdinova a vzpomíná i, jak jí kvůli některým vyjádřením manžela přicházely výhrůžky. Někdy má také obavu, aby tlak nezasáhl i její rodinu. „Nechci, aby s tím byly děti konfrontovány v nějakém třeba křehkém, zranitelném období dospívání,“ vysvětluje a dodává, že nejen kvůli tomu, ale také kvůli vzdělání, by si přála, aby v budoucnu trávili více času v zahraničí. A otevřeně mluví i o svém původu – má tatarské kořeny a její rodina zažila perzekuce v sovětském gulagu. Její příbuzní byli konfrontováni i válkou na Ukrajině. „Mí bratranci utekli pěšky přes hranice, protože nechtěli být zataženi do cizí války,“ dává za příklad, že přece ne všichni Rusové podporují Putina. Sama pomáhala například ženám, které zažily sexuální násilí v důsledku konfliktu. Co pro ni dnes znamená označení „kněžka“? Proč jí vadí škatulka „manželka slavného muže“, ale nebrání se označení matky tří dětí? Co říká na společenský tlak na „správné matky“ a rivalitu mezi ženami? A proč věří, že klíčem k proměně porodnictví není jen zdravotnická reforma, ale i proměna vztahu k ženskému tělu – už od první menstruace? I to se dozvíte v rozhovoru.

Roman Sysel v rozhovoru sdílí svoje zkušenosti, jak buduje firmy zaměřené na tradiční služby, ať už jde o úklid nebo řemesla. Ukazuje, že úspěch často nespočívá v honbě za technologickými trendy, ale v řešení reálných problémů na trzích, které už existují. Klíčovou roli u něj hraje schopnost soustředit se na jednu věc, dělat ji co nejlépe a až později přidávat další – v případě firmy Andulka šlo například o specializaci na úklid společných prostor bytových domů. V platformě Adam, která propojuje zákazníky s řemeslníky, Roman popisuje jiný přístup: s investorem po boku jde o ambicióznější růst a testování trhu. Nechává si prostor pro rychlé změny i případnou transformaci do ziskového modelu. Zásadní je pro něj jednoduchost – ve všem. Od produktového designu, přes práci s týmem až po expanzi. Pokud je vše navrženo jednoduše, dá se podle něj rychleji učit, efektivněji škálovat a snáze zvládat náročné fáze podnikání. Otevřeně také mluví o rozdílu mezi růstem s investorem a bez něj. U Adama investoři pomohli akcelerovat růst i odvahu jít do větších rizik. Vysvětluje, že pokud někdo přemýšlí o venture capital, musí počítat s tlakem na extrémní tempo růstu a s tím, že investory zajímají hlavně firmy s potenciálem stát se globálními lídry. Zároveň upozorňuje, jak důležité je dobře nastavit vztah se spoluzakladateli i investory a být od začátku maximálně transparentní. Romanův pohled je cenný i v osobní rovině. K podnikání přistupuje jako k možnosti být užitečný, posouvat trhy dopředu a neustrnout v minulosti. Sám říká, že nechce žít z bývalých úspěchů, ale budovat dál, věci podle sebe a s lidmi, kteří mají chuť měnit svět. Rozhovor je nabitý zkušenostmi a konkrétními principy, které stojí za to slyšet celé. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/mit-investora-nebo-podnikat-sam-roman-sysel-t55048 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Kdo jsou incelové a proč nás to má zajímat? Tak zní název příručky, kterou nejen pro vyučující sepsala Johanna Nejedlová z organizace Konsent. Ve Studovně přiblížila problematiku manosféry a sdílela tipy, jak o takovém tématu komunikovat nejen ve škole.

Za dva měsíce se otevře kus historie. 19. září 2025 v 10:00 v přímém přenosu vysílání Českého rozhlasu se rozpečetí obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Otevře ji prezident Petr Pavel a text dopisu, zaznamenaný Janem Masarykem, přečte Dagmar Hájková, historička z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Podrobný příběh lze sledovat na webu Tajemná obálka.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otevírá dveře k sobě samému, pomáhá zpracovat hluboká traumata i prohlubovat vztahy. Řeč je o MDMA, látce známé spíše z tanečních večírků, která si ale nachází cestu do klinického prostředí. Jak terapie s její pomocí probíhá, v čem se liší od rekreačního užití a jaká jsou její úskalí, popisuje v Moderní lásce Stanislav Milotinský, klinický psycholog, psychoterapeut a ředitel psychologické kliniky Psyon, který má s látkou legální zkušenosti.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za dva měsíce se otevře kus historie. 19. září 2025 v 10:00 v přímém přenosu vysílání Českého rozhlasu se rozpečetí obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Otevře ji prezident Petr Pavel a text dopisu, zaznamenaný Janem Masarykem, přečte Dagmar Hájková, historička z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Podrobný příběh lze sledovat na webu Tajemná obálka.

Otevírá dveře k sobě samému, pomáhá zpracovat hluboká traumata i prohlubovat vztahy. Řeč je o MDMA, látce známé spíše z tanečních večírků, která si ale nachází cestu do klinického prostředí. Jak terapie s její pomocí probíhá, v čem se liší od rekreačního užití a jaká jsou její úskalí, popisuje v Moderní lásce Stanislav Milotinský, klinický psycholog, psychoterapeut a ředitel psychologické kliniky Psyon, který má s látkou legální zkušenosti.

Mají podniky, když otevírají nějakou rozvahu, proč to opravdu nedělají aspoň trochu "pro peníze". Když budou totiž vydělávat, budou to dělat (dlouhodobě) líp. Stalo se toho tolik, cash only Mácháč, cukrárna a koupaliště. Proč některé podniky nejsou v appce a co/kdo za to může. Kdo má být hostem další Velké žranice? V čem z pořadů na YouTube máme pokračovat? Ostrava je plná polníčku a jaký tedy byl burger z Mama´s. Díky za vaši podporu na herohero.co/gastromapalukasehejlika - za cenu jednoho kafe mi dáváte možnost natáčet nové projekty s Gastromapou

Co zámek nabízí návštěvníkům? A je městys Žinkovy připraven na nápor turistů?

Rodištěm spisovatele Karla Klostermanna bylo Horní Rakousko, jeho otec se považoval za Němce, on sám se cítil být Čechem. Spory o národnostní identitu zaměstnávaly nejen dvě generace Klostermannů, ale také dvě další generace literárních historiků – a pohříchu také politických kádrováků. Pro Němce byl Karel Klostermann příliš Čech, pro Čechy – když se to hodilo – zase příliš Němec. Pro nás je ovšem největším českým spisovatelem Šumavy. Tam také 16. července 1923 zemřel.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Strategicky to byla pořád velká chyba,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana k izraelsko-americkým útokům na íránský jaderný program. Přestože podle něj byly útoky extrémně dobře provedené a došlo k výraznému poničení mnoha zařízení, důsledky vnímá jako vážné: Írán přerušil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, inspektoři nemají přístup k místu, diplomatická řešení byla zmařena a návrat k nim teď bude ještě mnohem těžší. Smetana zároveň upozorňuje, že útoky posílily pozici íránských jestřábů a zvýšily motivaci režimu v jaderném programu pokračovat. Latentní schopnost vyrobit zbraň zůstává, protože zůstala řada zařízení, která poničena nebyla. „Nevíme, jestli si to Írán troufne. Ale je to rozhodně varianta, která se teď zdá pravděpodobnější než před těma útoky,“ varuje expert. V rozhovoru mluví také o rostoucím vlivu Izraele v regionu, o porušování mezinárodního práva a o ztrátě nástrojů mezinárodního společenství. Připomíná, že izraelské akce vedly k vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Galanta. Termín „genocida“ označuje za právně komplikovaný, ale konstatuje, že ve chvíli, kdy je podezření, že by k ní mohlo docházet, jsou státy povinny podniknout potřebná opatření, aby něčemu takovému zabránily. „I velká část Izraelců se začíná pomaličku shodovat, že to je naprosto přes čáru,“ říká k disproporční reakci země na útoky Hamásu ze 7. října 2023 a humanitární krizi v Gaze. Otevřeně kritizuje také způsob, jakým se o konfliktu, ale i o dění okolo Íránu mluví ve veřejném prostoru – v médiích i mezi experty. Podle něj je debata často redukovaná na černobílou a neodráží složitost reality. Upozorňuje také na dvojí metr v hodnocení vyjádření politiků podle toho, zda pocházejí ze států, které „nemáme rádi“, nebo ze zemí našich spojenců. A podle experta není bezproblémové ani nekritické „roztleskávání“ Ukrajiny, které podle jeho slov vadí i Ukrajincům a vedlo k podceňování Ruska, což válkou zasažené zemi nakonec spíše ublížilo. Jak rozsáhlý íránský jaderný program může být a jakou zásadní chybu udělal Donald Trump? Proč použití síly přináší problematický precedent? A proč se Izrael stává v oblasti hegemonem? Pusťte si rozhovor.

„Chystají se tě zabít.“ Tak začínal e-mail, který Paulovi Vugtsovi změnil život. Jak vlastně vypadá život novináře, kterého chce zabít mafie? Paul Vugts je nizozemský novinář, který už víc než dvacet pět let sleduje dění v amsterodamském podsvětí. Píše o drogových gangsterech, objednaných vraždách i globálním kokainovém byznysu – a právě kvůli svým článkům se ocitl v ohrožení života. Čelil výhrůžkám smrtí, musel opustit domov a s budoucí manželkou žil pod ochranou elitní policejní jednotky v přísně střeženém bezpečnostním režimu. V první epizodě podcastové série Protagonista mluví s Pavlou Holcovou o tom, jak se vyjednává se zločinci, co všechno novinář může zjistit – a kdy se to stává nebezpečným. Otevřeně popisuje zákulisí případu Ridouana Taghiho, šéfa jedné z nejbrutálnějších drogových organizací v Evropě, i to, jak se násilí z podsvětí přelilo k soudcům, právníkům a novinářům.České znění Jiří Slavičinský a Petr Gojda.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

V Česku by brzy mohlo začít přibývat větrných i fotovoltaických elektráren. Přispět k tomu má zákon o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie, který zkraje měsíce prošel Senátem. Nyní čeká na podpis prezidenta. Jde o vládní projekt známý jako "akcelerační zóny", který předpokládá jak zavedení oblastí, které jsou pro elektrárny vhodné, tak také výrazné zjednodušení a zrychlení schvalovacího procesu. Marek Švehla ve Výtahu Respektu připouští, že jde o krok, který sice výrazně změní českou krajinu, ale vydělat by na něm měli všichni. Přesto výstavba větrných elektráren v Česku často naráží na odpor: „Ty obavy jsou často nepodložené reálnými riziky nebo informacemi. Je to zvláštní, Češi si často zakládají na tom, že jsou racionální lidé, a přesto mají z větrných elektráren obavu. Myslím, že hraje roli určitá psychologie. Pokud lidé věří, že má určitá věc význam nebo je pro ně užitečná, pak nevadí, že se dívají na větrník u svého domu nebo obce." Jak je na tom Česko s výrobou zelené elektřiny ve srovnání s okolními státy? Jaké jsou výhody a nevýhody větrných elektráren? A co má nový zákon přinést obcím?

Čestný lídr Motoristů Filip Turek, jaký to paradox, má problém: Dle zjištění serveru Page Not Found na něj bylo podáno trestní oznámení za sexuální násilí, k němuž mělo dojít před 15 až 20 lety. Ve zprávách z údajného Turkova osobního emailu se toto chování na řadě míst potvrzuje, doprovázené přitom sebelítostivými poznámkami a různými citovými manipulacemi, jakých bývají intimní roztržky plné. Co teď s tím?

Snad se Putin nad koncem liberální globalizace raduje předčasně. Proč je vysoká cena elektřiny v Německu Merzovou prohrou? Dukova omluva? Otevřená okna do ložnic politiků čili tvrdý návrat Turkovy minulosti.

Návštěvníci Plzeňského kraje mají nový turistický cíl. Po dlouhých letech je opět přístupný zámek v Žinkovech na jižním Plzeňsku.

Snad se Putin nad koncem liberální globalizace raduje předčasně. Proč je vysoká cena elektřiny v Německu Merzovou prohrou? Dukova omluva? Otevřená okna do ložnic politiků čili tvrdý návrat Turkovy minulosti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čestný lídr Motoristů Filip Turek, jaký to paradox, má problém: Dle zjištění serveru Page Not Found na něj bylo podáno trestní oznámení za sexuální násilí, k němuž mělo dojít před 15 až 20 lety. Ve zprávách z údajného Turkova osobního emailu se toto chování na řadě míst potvrzuje, doprovázené přitom sebelítostivými poznámkami a různými citovými manipulacemi, jakých bývají intimní roztržky plné. Co teď s tím?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý rok začátkem července se naproti muzeu v Klatovech otevírá zahrada pěstitelů klatovských karafiátů. Návštěvníci si tam mohou prohlédnout na 60 druhů těchto květin a dozvědět se vše o jejich historii a pěstování.

S příchodem letních prázdnin přináší státní hrad a zámek Horšovský Týn hned dvě mimořádné novinky. Po tříleté pauze se návštěvníkům znovu zpřístupňuje obnovená raně gotická kaple Nejsvětější Trojice, doplněná o zcela novou expozici v předkaplí. Zároveň se otevřela výstava Když služba měla styl. Představuje livreje a služební uniformy šlechtického personálu od 17. do 20. století.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠: patreon.com/insiderpodcastMartin Wichterle je jedním z ambasadorů 2. ekonomické transformace. To, že Česko potřebuje změnu, se shodneme všichni. Dochází vám už trpělivost, nebo stále vidíte ve všech těch konferencích, vizích, křižovatkách a strategických dokumentech smysl, či dokonce výsledky a změny?Jak si stojí Česko v rámci Evropy a Evropa v rámci světa? O tom jsme debatovali i s Petrem Smutným z PwC. Má evropská společnost špatný mindset? Fungují správně vysoké školy? Otevřeli jsme otázku technické vs. humanitní obory. Kde v Česku vzniká přidaná hodnota? Máme se sice dobře, ale bude to platit i za 20 let?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

„Myslela jsem si, že to skončí, že je nějaký omezený počet receptů. Teď tam je třeba takových sto padesát. A pořád se přede mnou nějaké další a další zjevují,“ popisuje gastronomická publicistka a autorka nové kuchařky Skromné jídlo Hana Michopulu. Jak nejlépe optimalizovat náklady a vyhnout se plýtvání? Které etnické kuchyně mohou být inspirací? A co je to „comfort food“? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Francouzský koňak nebo džus v plechovce. Dostat takové potraviny do Československa 60. let bylo skoro nemožné, dovoz totiž řídil a hlídal stát. Pořadatelé karlovarského festivalu ale chtěli už tehdy potěšit zahraniční hosty tím nejlepším. Nakonec se jim podařilo dostat výjimku a na stolech luxusních grandhotelů jste tak mohli najít i netradiční pochoutky.

„Myslela jsem si, že to skončí, že je nějaký omezený počet receptů. Teď tam je třeba takových sto padesát. A pořád se přede mnou nějaké další a další zjevují,“ popisuje gastronomická publicistka a autorka nové kuchařky Skromné jídlo Hana Michopulu. Jak nejlépe optimalizovat náklady a vyhnout se plýtvání? Které etnické kuchyně mohou být inspirací? A co je to „comfort food“? Poslechněte si rozhovor.

Fakultní nemocnice Plzeň otevřela dvě nové lůžkové stanice Kardiologické kliniky, které téměř zdvojnásobí lůžkovou kapacitu jednoho z nejvytíženějších pracovišť svého druhu v České republice. Investice ve výši 180 milionů korun, hrazená z vlastního rozpočtu nemocnice, přináší nové prostory s 9 lůžky jednotky intenzivní péče (JIP) a 25 standardními lůžky. Celková kapacita kliniky se tím zvyšuje na 80 lůžek.

Klatovská Dragounská kasárna ve čtvrtek 26. června zaplnily stovky dětí i dospělých. Konal se tam den otevřených dveří s představením armádní techniky.

Hostem speciálu Kecy a politika je tentokrát známý adiktolog a psychoterapeut Ivan Douda. Bavíme se o tom, jak ovlivní nedávná novela trestního zákoníku držení a pěstování lehkých drog. Probíráme paradoxy typu, že jsme jedna z prvních evropských zemí, která umožňuje lékařům aplikovat psilocybin, ale zároveň je stále trestným činem sbírat v lese houbu lysohlávku. Mluvíme o tom, že celá polistopadová historie je protkána zvyšováním a uvolňováním represe vůči držitelům nebo pěstitelům marihuany. Probíráme slavný komunistický paragraf o šíření toxikománie, který je tak gumový, že je možné ho nasadit na jakýkoli rozhovor o drogách. Není také bez zajímavosti, že někdejší prezident Zeman a současný Pavel udělili milosti nikoli dealerům, ale lidem, co si například pěstovali kytky marihuany. Sami uznali, že společenská nebezpečnost není tak velká, aby tito lidé celá léta museli trávit ve vězení. Otevíráme také otázku ketaminu a fentanylu, což jsou látky, které dnes frčí v USA. A nakonec se snažíme odpovědět, proč lidé touží po změněných stavech vědomí.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Bitcoin není anonymní ráj pro kriminálníky. Je to otevřená účetní kniha, která zničí každého, kdo si myslí, že ji může obejít. „BTC by měl být sen finančáku,” říká ekonom a programátor Daniel Steigerwald a v řadě momentů se staví smířlivě k argumentaci bývalého ministra Pavla Blažka.Probrali jsme, co se mohlo stát během 30hodinového otevírání cryptopeněženky i varianty, jak „flagnuté” BTC vyčistit. Je to téměř nemožné, protože burzy i banky se státy spolupracují. Jediný, kdo BTC může BTC očistit, je stát.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, tak zní heslo, které má zejména mladé lidi povzbuzovat k učení se cizích řečí. Někdo se jím řídí, někdo ne. Poznal jsem v životě lidi kteří byli v tomto ohledu mnohonásobnými lidmi. Nejvíc člověkem byl profesor srovnávacího jazykozpytu Pavel Trost. Bylo o něm známo, že přesně neví, kolik jazyků umí. Jeho manželka, spisovatelka Helena Šmahelová mi o něm vyprávěla milou historku.