Podcasts about stejn

Když člověk jde na ryby, vezme si s sebou sklenici s červy, které použije jako návnadu, aby chytil rybu. Stejně tak ruský prezident Putin chtěl ulovit velkou rybu – amerického prezidenta Donalda Trumpa, a navlékl na háček Dmitrije Medveděva. Nepočítal s tím, že tato ryba je žralok a může sežrat nejen návnadu, ale i samotného rybáře.

Když člověk jde na ryby, vezme si s sebou sklenici s červy, které použije jako návnadu, aby chytil rybu. Stejně tak ruský prezident Putin chtěl ulovit velkou rybu – amerického prezidenta Donalda Trumpa, a navlékl na háček Dmitrije Medveděva. Nepočítal s tím, že tato ryba je žralok a může sežrat nejen návnadu, ale i samotného rybáře.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Stejné, jako my, jen jim jinak říkaly. Ajbiš, umrlčí karafiát, rubášky, mastný knedlík nebo mariánské růže. Lidových názvů rostlin existovalo nepřeberné množství. Co kraj, to pojmenování, dalo by se říct. Na většinu z nich se už pozapomnělo. Ivan Dvořák z časopisu z časopisu Zahrádkář rád některé připomene:

Stejně jako spousta jiných oblastí lidského života, i jména podléhají módám a trendům. Mají na ně vliv slavné osobnosti, umělecká díla i společenská a politická situace.

Exministr Zaorálek si poslanecký mandát na komunistické kandidátce Stačilo zřejmě zaslouží. V posledním videu se morálně rozhořčuje nad korupcí prolezlou Ukrajinou a českou akcí Nemesis, která posílá drony na Ukrajinu. Vnímá ji jako ohrožení naší národní bezpečnosti.O čem to vypovídá? Že okupovaná a bránící se Ukrajina má vnitřní problémy spojené i s korupcí? Ano, je to pravděpodobné. Stejně jako je faktem, že v Rusku – na rozdíl od Ukrajiny – ani demonstranti nemohou vyjít na ulici, protože jsou okamžitě zatčeni a odvlečeni do lágrů. Mimochodem, dnes je v Rusku víc politických vězňů než za Brežněva.Zaorálek to samozřejmě nemusí ve svém videu zdůrazňovat, když kritizuje Ukrajinu jako autoritářský stát. Když však publikuje svůj komentář v kontextu předvolební kampaně Stačilo – hnutí, které podporuje Rusko a chce vystoupit z NATO – dělá z něj mlčení ke druhé straně konfliktu přímého Putinova spojence.Hostem dnešního speciálu je však Zuzana Hantáková, členka sdružení Kaputin. Sedm jeho členů pražský městský soud před dvěma dny osvobodil v kauze jejich protestu proti ruské invazi. Hantáková mluví o důvodech protestu, které spočívají i v nečinnosti ministerstva vnitra ohledně vyvlastnění ruských nemovitostí v Česku.Řeč bude také o jedné z nejtemnějších postav ruské scény u nás – Michailu Sarukanovovi, přímém podřízeném prezidenta Putina, který stále operuje na našem území. A také o tom, jak se hvězdy dezo scény zakrátko objeví v Poslanecké sněmovně – a co to bude znamenat.

CELOU EPIZODU SI MŮŽETE PUSTIT NA HEROHERO.CO/STUDION „Krátce po coming outu za mnou přišel do zadní části kostela muž, který se po mně sápal. Mluvil o tom, že jsem odporná a že to, jak žiju, je k vyměšování.“ Farářka Martina Viktorie Kopecká a trans aktivistka Lenka Králová se rozhodly pro společenský coming out v různých životních etapách. Ve Studiu N live natáčeném na festivalu Meeting Brno otevřeně mluví o tom, co znamená říct pravdu a jaké to je čelit strachu, nenávisti i absurdním očekáváním. „Když jdu večer po ulici a vidím hloučky mužů pokuřujících před hospodami, tak mě přepadne stres – snažím se jim vyhýbat a přecházet na druhou stranu ulice,“ popisuje vnitřní napětí Lenka Králová. „Stejně tak zažívám menšinový stres ve sprchách nebo na toaletách, snažím se to mít vždy rychle za sebou. Je to totiž téma kulturních válek u trans lidí. Když jsem například byla na konferenci SPD a Tradiční rodiny v Parlamentu, která se jmenovala Jak zachránit děti před genderovou ideologií, tak jsem zvolila taktiku pilotů malých letadel a celý den jsem nepila, abych v tom prostoru nemusela jít na záchod. Cítila jsem se jako na území nepřátel,“ říká Králová. „Pro mě bylo zcela zásadní říct, jak věci jsou,“ vysvětluje Kopecká, proč se rozhodla ke společenskému coming outu. „Než měla knížka, kde hovořím o společném životě s partnerkou, vyjít, tak mě spoutala úzkost, strach a panika z toho, že to možná změní celý můj život. A že to bude mít negativní důsledky na život mých rodičů,“ popisuje své obavy farářka. „Zpočátku nebylo úplně jisté, jestli nebudu muset vrátit talár a klíče od kostela. Tuhle nejistotu prožívá spousta lidí, kteří se rozhodnou jít s pravdou ven,“ říká Kopecká. Ve Studiu N mluví o svém přání, aby otázky identity a sexuality přestaly být pro společnost důležité. Sama se totiž často ocitá v nepříjemných situacích. „Snažím se ty komentáře na sociálních sítích nečíst, protože už nemůžu, buď z toho pláču, nebo zvracím. Nejčastější stesk od mužů ale je, že ‚je mě škoda‘. Je to prý škoda, protože by mě mohl mít nějaký chlap. Takhle absurdní je celá ta diskuze. Podle nich bych mohla být nejenom tažná, ale i chovná. Já holt nejsem chovná a to jim nevyhovuje,“ směje se Kopecká. Pro obě dámy byl veřejný coming out důležitým životním momentem. „Já jsem cítila explozi úlevy. Pro mě to bylo extrémní,“ říká Králová. „Žila jsem v podstatě dvojí život. Jeden v šedém bahně, ve kterém jsem nějak existovala, a druhý ve fantaziích, ve vnitřním světě. A najednou jsem to mohla překlopit a od té doby žiju v každodenní přítomnosti. Je to pro mě nepopsatelný rozdíl.“ Jaké překážky musely obě zdolat a jak je transformovaly? Jak se vypořádávaly s očekáváními blízkých i společnosti? A co díky přijetí vlastní identity objevily? Podívejte se na celou epizodu z natáčení Studia N live na festivalu Meeting Brno na herohero.co/studion.

Budovy bank a spořitelen formovaly a formují tvář českých měst. Například budova postavená pro Spořitelnu českou na dnešní Národní třídě do dálky říká, zde sídlí významná a silná instituce (dnes tedy Akademie věd). Stejně tak budova vRytířské ulici, která je výstavní ukázkou bankovní architektury své doby. Obě tyto budovy navštívíme s historikem architektury Richardem Bieglem.

Letní divadelní festival na pardubickém zámku bude od 29. července do 2. srpna znovu o lásce ve všech jejích podobách a o vztazích. Stejně tak jako celý život.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V nakladatelstvích máme nějaké základní jistoty, ale jinak je to hodně o dobrodružství. Občas nejde odhadnout, jestli se bude ta která kniha číst. Ve společnosti se často mění trendy i nálady, takže se stává, že kniha, které jsem vlastně ani moc nevěřil, nakonec hodně překvapí,“ vysvětluje nakladatel Tomáš Brandejs, který založil nakladatelství 65. pole. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letní divadelní festival na pardubickém zámku bude od 29. července do 2. srpna znovu o lásce ve všech jejích podobách a o vztazích. Stejně tak jako celý život.

Letos si připomínáme několik třicátých výročí v souvislosti s válkami na Balkáně: mimo jiné operaci Bouře, která znamenala konec bojů v Chorvatsku. Ty mají u nás zvláštní privilegium – na rozdíl od konfliktu v Bosně, bombardování Bělehradu pod hlavičkou NATO nebo války v Kosovu je válka o Chorvatsko v podstatě zapomenutá. Jako by se nikdy neodehrála, rozhodně jsme dávno zapomněli, jak k ní došlo, kvůli čemu se vedla, jak se vyvíjela, jak skončila. Jediné, co nám ji dlouho připomínalo, byly rozmlácené domy, kolem kterých jsme jezdili na dovolenou k moři. „Protože cesta k němu vede právě přes některá z území, kde dříve žili Srbové,“ připomíná v další epizodě sourozeneckého podcastu Jakuba a Lukáše Novosadových historik Boris Mosković a dodává: „Češi na tu válku zapomněli nejspíš právě kvůli svým dovoleným. Do Chorvatska se přece jezdí za krásnými zážitky, za sluncem, k vodě, na koupačku, za bezstarostností, a nic z toho si nikdo nechce kazit připomínkami nějakých zvěrstev.“Než se ovšem hovor dostane k samotné válce, je potřeba probrat okolnosti, které jí předcházely: například desetidenní válku o Slovinsko neboli o první území, které se odtrhlo od svazové Jugoslávie. A to na základě přesvědčivého referenda, v němž pro samostatnost země hlasovalo osmdesát osm procent voličů. Slovinsko ale mělo oproti jiným jugoslávským zemím minimálně tři nesporné výhody, které jeho odchod z federace usnadnily a které zapříčinily, že mu v odchodu nikdo pořádně nebránil: ve Slovinsku se mluví jiným jazykem, je to země národnostně homogenní a nemá žádné velké hraniční spory. Jinak je tomu právě v Chorvatsku. Tam tehdy, to jest v roce 1990, rovněž proběhlo referendum o odtržení, rovněž bylo úspěšné, leč jeho legitimita byla zpochybněna už tím, že se ho neúčastnili chorvatští Srbové, tedy více než půlmilion lidí, který tvořil asi dvanáct procent obyvatelstva země.A proč vůbec došlo k referendům? To byl zase výsledek dvou jugoslávských tendencí: po decentralizaci a po dekomunizaci či demokratizaci společností, jež se projevily ve volbách v roce 1990 – volbách v jednotlivých svazových zemích, v nichž někde vyhrála opozice a někde postkomunistická tradice. Přičemž k volbám na federativní úrovni už nikdy nedošlo, předběhl je rozpad země. V samotném Chorvatsku vyhrál volby Franjo Tuđman, kromě jiného někdejší disident, jenž byl v Jugoslávii dvakrát zavřen do vězení. Tuđman nabídl ve svém programu Chorvatům smír: politika ve stylu „co jsme si, to jsme si, hlavně že jsme všichni Chorvati“, která chtěla urovnat bolavé vzpomínky chorvatské společnosti na svou vlastní ustašovskou minulost, slavila úspěch. Stejně jako příslib konfederace se Srbskem – protože otevřeně propagovat odtržení si v kampani Tuđman ještě netroufl.Následovalo ovšem to, co se dalo čekat: vzpoura chorvatských Srbů a pokusy o vyjednávání o podobě soužití; jenže nedostatečné. Zkrátka už všechno – z dnešního pohledu patrně nezadržitelně – směřovalo k násilnému řešení donedávna zdánlivě poklidného soužití dvou národů. V podstatě se čekalo na první oběť, která konflikt vyostří a naplno spustí. Podcast mimochodem probírá také to, jak na situaci reagovaly další okolní státy jako Rakousko nebo Itálie, jaký vliv měla na dějiny jugoslávská mediální situace a kupříkladu neexistence centralizované televize. „Když mluvíme o chorvatské válce, je důležité si říct, že vlastně neznáme její začátek. Ani v chorvatském prostředí se dodnes neví, co za něj považovat, co byla ta poslední kapka,“ připomíná Boris Mosković. „Možná za to může fotbal, derby mezi Záhřebem a Bělehradem, kde Chorvaté poprvé viděli otevřené násilí. Ale shoda na tom není.“Víc v nové epizodě

Spousta lidí srovnává podnikání s vrcholovým sportem. Mají pravdu – výkon podnikatele závisí nejen na jeho dovednostech, ale i na jeho psychické a fyzické kondici, vztazích, spánku a každodenním životě. Přesto většina podnikatelů pracuje bez jakékoliv vnější podpory, jako by to byl individuální sport. V realitě ale nesou tíhu celé firmy a všech rozhodnutí na svých bedrech sami, a to je extrémně náročné. Přestože v byznysu nejde o medaili, ale často o zdraví, rodinu, čas a budoucnost, málokdo si připustí, že potřebuje parťáka. Někoho, kdo mu pomůže udělat v chaosu klid a rozhodovat se líp. V podcastu mluvím o tom, proč být sám sobě trenérem nestačí a proč i já sám mám slepá místa, která bez druhého člověka nevidím. Stejně jako moji klienti. Sdílím taky, proč jsem se po 14 letech podnikání rozhodl přerodit z podcastera v business sparring partnera pro zkušené podnikatele. Ne kvůli módnímu trendu, ale protože jsem roky nasával zkušenosti z různých firem, viděl vzorce úspěchu i pádu a získal nadhled, který dnes pomáhá ostatním. Moje práce dnes není jen o radách, ale o otázkách, které pomáhají uvidět to, co podnikatel sám nevidí. Pokud vedete firmu, která je závislá na vás, a chcete to změnit, může vám tahle epizoda dát nový pohled. Poslechněte si ji celou, mluvím v ní naprosto otevřeně o tom, co jsem za 14 let zjistil o růstu firem, psychice jejich zakladatelů a hodnotě skutečného sparringu v podnikání. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Stejně jako Apollo 11 před 56 dosedlo na povrch Luny, dosedl i nový týdne ve vědě ve vašem feedu! Neseme info ohledně druhé strany Měsíce, života pod ledovci nebo třeba tom, jak AIčka ovlivňují naše vyjadřování!

Peter Vindahl se ve Spartě podepsal pod dva mistrovské tituly. Spoustou chyb se ale podílel i na minulé nevydařené sezoně. A tu novou v Jablonci zahájil dalším laciným gólem, který opět inkasoval.Umí vytáhnout světový zákrok. Stejně tak se ale Peter Vindahl občas odprezentuje fatální chybou při rozehrávce nebo pustí gól z kategorie laciných. Celkově se o něj tým poslední dobou nemůže právě opřít.Sparta v uplynulém soutěžním ročníku reálně inkasovala o 4,1 více, než by podle metriky takzvaných očekávaných gólů inkasovat měla. Společně s Českými Budějovicemi a Slováckem byla v tomto parametru nejslabší v lize.Sparta ohlásila, že v kádru provede velký řez. Zatím prodala Vitíka a Laciho, neprodloužila smlouvu s Wiesnerem a na Letné skončil ještě Imanol Garcia.Nosiči vody s hostujícím dlouholetým novinářem Pavlem Hartmanem, disponujícím navíc vysokou trenérskou kvalifikací, rozebírají nejen nedávnou minulost Sparty, ale i její šance a rozpoložení před čtvrtečním vstupem do kvalifikace Konferenční ligy v Aktobe v Kazachstánu.Na přetřes přišla i aktuální forma dalších českých pohárových účastníků, velkokapacitně zahazované penalty na mistrovství Evropy fotbalistek nebo překvapivý přestup Dávida Hancka do saúdskoarabského klubu al-Nasr. Poslechněte si celou aktuální epizodu Nosičů vody!---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Můž, který se narodil 20. července 1822, bývá často nazýván otcem genetiky. Ačkoliv v době jeho života byl tento pojem zcela neznámý. Jeho studie o dědičnosti byla rozeslána do 133 přírodopisných společností a do hlavních knihoven různých zemí. Sám Mendel ji poslal 40 vědcům, dokonce i Darwinovi. Ten se s ní podle všeho přinejmenším letmo seznámil, ale nevěnoval jí větší pozornost. Stejně jako vědecká obec. Článek nakonec na 16 let zapadl...Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velikán, který neměl rád velikášské řeči. Zemřel mladý 15. července 1904, ale patrně není na světě žádné divadlo, které by neuvedlo alespoň jednu z jeho her. Stejně tak asi neexistuje knihovna, kde by nebyly sbírky jeho povídek. Jeho začátky ale byly plné nepochopení. Povídky musel neustále krátit, aby vyhovovaly formátu humoristických časopisů. První uvedení Racka v Petrohradě úplně propadlo. Úspěch měl až díky Stanislavskému.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.

Stejně jako v Praze narazíte na Záhřebskou ulici, najdete i v hlavním městě Chorvatska ulici Pražskou. A nejen to. Do dějin i současné podoby chorvatské metropole jsou vetkaná také známá i méně známá jména českých osobností. Návštěvníkům Muzea města Záhřebu to teď připomíná nová výstava s názvem Češi Záhřebu, Záhřeb Čechům.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biblická úvaha: Dámy v nesnázích (6/20): Sára aneb Stále stejné chyby. Autor, čte: Petr Plaňanský.

Odkaz na celý díl najdete na našem Patreonu nebo HeroHeroNa pivo s Insiderem (10. 8. 2025): connect.boomevents.org/…/NapivosInsideremNa Black Hawk Down s 10:35 (11. 8. 2025): connect.boomevents.org/…/1035KinoBlackHawkDownNesmíme se bát pojmenovat, jaké problémy stojí za blackoutem v Česku, jinak se budou opakovat. Debaty o nároku na odškodné jsou směšné. Stejně jako spory mezi opozičními stranami, aktuálně nejviditelněji uvnitř hnutí PRO o místech na kandidátce SPD. Jediná šance Jindřicha Rajchla, jak nezůstat nevýznamný 1,5% mimoparlamentní politik je kandidatura za SPD, mnoho podmínek si jeho hnutí dávat nemůže. V závěru jsme měli hezkou debatu o rozdílnostech Nigela Farage, Javiera Milleie a Donalda Trumpa. Co pohání jejich úspěch a kdo z nich doručuje?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

„Mám rád život v Čechách, cítím se tady dobře a rád bych tu strávil zbytek svého života. Nechci se ale omezovat hranicemi. Stejně tak dobře se totiž cítím jako Evropan nebo jako muslim,“ říká mladý básník Sufian Massalema. Do podcastu Lit přišel mluvit mimo jiné o své debutové sbírce Možnosti přehlíženého, která mu vynesla nominaci na Cenu Jiřího Ortena.

V Magnus J&T Lounge Baru, který se během Karlovarského filmového festivalu proměnil v rozhovorové epicentrum Forbes Misfits Talks, letos jako třetí host usedl britský velvyslanec Matt Field. Série vzniká ve spolupráci s J&T Bankou a je věnovaná těm, kdo se nebojí jít jinudy, než velí konvence. Právě to se v mnohém týká i diplomata, který si v Česku získal popularitu osobitým a lidským přístupem. Už svým úvodním videem „Jsem tu novej“ při vstupu do funkce naznačil, že do Prahy nepřijel reprezentovat Velkou Británii jen protokolárně. „Snažil jsem se komunikovat jinak od prvního dne. Přístupně, přátelsky, v jazyce, který je lidem blízký. A Češi byli otevření. Pomohl tomu i mimořádně dobrý vztah, který naše dvě země dlouhodobě mají,“ říká Field.

Ázerbajdžánské úřady zakázaly všechny kulturní akce, které pořádaly ruské instituce, ať už státní, nebo soukromé. Stejně tak byla zrušena cesta ruského vicepremiéra Alexeje Overčuka do Baku nebo společné zasedání rusko-ázerbajdžánské meziparlamentní komise v Moskvě. V pondělí bezpečnostní složky obsadily kanceláře ruského mediaholdingu Sputnik, zatkly dva jeho pracovníky a obvinily je, že jsou ve skutečnosti agenty ruské tajné služby FSB.

Ázerbajdžánské úřady zakázaly všechny kulturní akce, které pořádaly ruské instituce, ať už státní, nebo soukromé. Stejně tak byla zrušena cesta ruského vicepremiéra Alexeje Overčuka do Baku nebo společné zasedání rusko-ázerbajdžánské meziparlamentní komise v Moskvě. V pondělí bezpečnostní složky obsadily kanceláře ruského mediaholdingu Sputnik, zatkly dva jeho pracovníky a obvinily je, že jsou ve skutečnosti agenty ruské tajné služby FSB.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Všichni odevzdáváme a kapitalizujeme své soukromí na sociálních sítích, které nám za určitých podmínek kontinuálního dohlížení dávají možnost neustále performovat sami sebe,“ myslí si malíř Jiří Franta, dlouholetý člen umělecké skupiny Rafani, která slaví už 25 let existence.

Veď mě dál, cesto má, byste si mohli zpívat na americké US Route 66. Otcem této vozovky je podnikatel Cyrus Avery. Na jeho popud se v roce 1921 začalo uvažovat o stavbě dopravní tepny, která měla přitáhnout pracovní sílu na západ země. Podle Averyho přání měla nést číslo 60. Stejné pojmenování však chtěli stavitelé pro silnice v jiných částech USA. Nakonec Avery navrhl 66. 27. června 1985 však byla nahrazena soustavou nových dálnic a vyřazena z Amerického dálničního systému.

Sněmovna má za sebou čtvrtý pokus v aktuálním volebním období o vyslovení nedůvěry vládě Petra Fialy. Stejně jako předchozí tři pokusy skončil i tento neúspěchem, dvoudenní jednání Sněmovny tak nepřineslo nic nového. Do voleb ale zbývá už méně než 100 dní a kampaň přitvrzuje, koalice SPOLU vyrukovala s negativní kampaní vůči bývalým ministrům ANO, která se jí ale může vymstít. To vše v novém dílu podcastu Vládneme, nerušit rozebírají Martin Štorkán a Filip Zelenka. 

Střídání ministrů je běžná věc. Stejně tak běžné je, že kdysi slavní politici a zmizí z paměti. Který ministr spravedlnosti jezdil po Praze padesátkou a dostával za to čočku? Který neuměl ani česky a byl navíc rytíř? A který chtěl nechat popravit svého předchůdce? A který řídil justici v době procesů? Plnou verzi dílu najdete na Gazetistu, HeroHero a Forendors.

„Český fotbal dlouhodobě stagnuje,“ říká Jaroslav Hřebík, někdejší trenér Sparty i Slavie, odborník na moderní fotbalové trendy. Výkony a výsledky reprezentace v Chorvatsku i „lvíčat“ na ME „21“ na Slovensku mu dávají za pravdu.Řada fanoušků, ale i lidí uvnitř českého fotbalu mu dodnes nemůže přijít na jméno. Jaroslav Hřebík totiž vždycky veřejně říkal věci, které se mnohým nelíbily, obvykle proto, že je nechápali. A byly jim nepříjemné, takříkajíc proti srsti. Měli za to, že svým „vědátorským“ přístupem doslova ničí fotbal. Stejně jako když prosazoval taktiku vysunutého presinku - dnes základního prvku moderní fotbalové abecedy, na kterou přísahají všichni Kloppové, Guardiolové a další. Vysvětlit ale před 20 lety hvězdám Sparty, včetně Karla Poborského, že se po ztrátě míče mají hned pokusit ho zase získat, byl tehdy prostě problém. I proto, že si vznětlivý Hřebík nebral nikdy servítky. Nicméně vývoj mu dal prakticky ve všem, co kdy hlásal, jasně za pravdu. Ať se tomu pohodlné české fotbalové prostředí vzpíralo sebevíc.V aktuální epizodě Nosičů vody mluví Jaroslav Hřebík s typickou přímočarostí o slabých výkonech české reprezentace i jednadvacítky v Chorvatsku a na Slovensku, o tom, v čem podle něj čeští hráči zaostávají za zahraničními kolegy i jak to napravit. Vrací se k dávným roztržkám s Patrikem Schickem nebo k tomu, čím ho už při prvních setkáních zaujali Coufal a Souček.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

„Británie už je ve stavu, že muslimská komunita fakticky převzala řízení země. To je stav Velké Británie v roce 2025. Je to tak dva nebo tři měsíce, kdy byly vydány nové guidelines, instrukce, pro soudy, pro soudce, jak mají vynášet rozsudky,“ říká sociolog Petr Hampl v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 15.06.2025, www.RadioUniversum.cz

V horském masivu u Zlatých Hor se ukrývá mnohem bohatší ložisko zlata, než stát dosud předpokládal. Podle informací Českého rozhlasu to experti předběžně spočítali na minimálně 3,5 tuny drahého kovu. Vyplývá to z průzkumu státního podniku Diamo. Nová a přesnější data mění pohled na případnou těžbu, která se tak podle propočtů Diama může stát ziskovou. Město Zlaté Hory těžbu odmítá. Stejně tak třeba léčebna, která pečuje o děti s dýchacími obtížemi.

Evropská unie přehodnocuje svůj postoj k Izraeli. Většina členských států už připustila, že pokud izraelská armáda v Pásmu Gazy porušuje lidská práva, je potřeba razantně reagovat. „Tento posun i u států, které silně podporovaly Izrael, je nevídaný,“ říká pro Český rozhlas Plus Martin Konečný, politolog a šéf nevládní organizace Evropský projekt pro Blízký východ. „Stejně jako dáváme najevo, že odmítáme válečné zločiny Hamásu, bychom měli odmítnout válečné zločiny Izraele.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý majitel dříve nebo později narazí na limit, kdy už firmu neutáhne sám. Denně řeší provoz, přestává mít nadhled, nemá prostor přemýšlet, co bude za rok nebo za tři. A v tu chvíli je třeba si přiznat, že začíná být žábou na prameni. „V určitý moment už majitel firmu nedokáže posunout dál. Ale protože je to jeho firma, kterou vybudoval, tak ji pořád chce mít pod kontrolou. A tam začíná problém. Ego ho začne brzdit,“ popisuje situaci Arnošt Čáp, výkonný ředitel společnosti JPF Czech, která už pomohla desítkám firem dostat se z podobné situace. Stejně otevřeně o své osobní zkušenosti mluví i David Vladyka z DIPLO. Majitel české speditérské a logistické firmy ví, jak těžké může být pustit otěže. Dodnes sám jezdí kamionem, i když firma, kterou vybudoval od píky, má obrat přes tři sta milionů. Jak rozpoznat, kdy ego převezme otěže nad rozumem? A co se s tím dá dělat? Poslechněte si celý podcast Forbes BrandVoice s Arnoštem Čápem a Davidem Vladykou o růstu, odpovědnosti a taky o tom, proč někdy majitel nejvíc brzdí to, co sám vybudoval.

V Potu se tentokrát kromě Elišky a Karla zapotila i nebinární osoba Leo. Společně probrali fluiditu genderů, ponořili se do otázek českého jazyka a přišla řeč i na to, jak je to s genderovými stereotypy v párových tancích.

Izrael pokračuje ve vojenských operacích, civilní oběti narůstají a mezinárodní kritika sílí. „Seriózní odhad, jak dlouho ještě bude konflikt trvat, dnes nikdo nemůže mít. Je to otázka velmi dlouhodobá, protože Blízký východ má úplně jiné časové harmonogramy a navíc obě strany věří, že čas dělá pro ně,“ říká bývalý důstojník zpravodajské služby na Blízkém východě Libor Kutěj.

Toto dosud neznámé spojení odhalil nový model strojového učení DreaMS, který vymysleli čeští odborníci. - Tři čtvrtiny mladých lidí z menšin jsou podle aktuálních průzkumů terčem online hatů. Jak reaguje právo, aby ochránilo adolescenty a další oběti předsudečných projevů? - Na dermatologii ve vinohradské nemocnici léčí pacienty s kožním lymfomem pomocí speciálního přístroje. Při bezbolestné proceduře se v něm jednoduše ozáří část bílých krvinek ultrafialovým zářením. Jak dlouho udrží nemoc pod kontrolou?

Toto dosud neznámé spojení odhalil nový model strojového učení DreaMS, který vymysleli čeští odborníci. - Tři čtvrtiny mladých lidí z menšin jsou podle aktuálních průzkumů terčem online hatů. Jak reaguje právo, aby ochránilo adolescenty a další oběti předsudečných projevů? - Na dermatologii ve vinohradské nemocnici léčí pacienty s kožním lymfomem pomocí speciálního přístroje. Při bezbolestné proceduře se v něm jednoduše ozáří část bílých krvinek ultrafialovým zářením. Jak dlouho udrží nemoc pod kontrolou?

Ženy si v Česku vydělají v průměru o 17 procent méně než muži, evropský průměr je přitom 13 procent. Nejvíce zranitelné jsou ženy na pracovním trhu poté, co porodí své první dítě. „Po škole jsou platy srovnatelné. Ale po odchodu na rodičovskou buď zůstává na platu, ze kterého odcházela, anebo přijme nižší pozici,“ přibližuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus Lenka Šťastná, zakladatelka organizace Business & Professional Women.

Donald Trump je nejlepším řešením pro Evropu a pro celý svět, prohlásil v listopadu Andrej Babiš (ANO). Jenže průzkum vzápětí ukázal, že Trumpovu politiku v Česku podporuje jen 20 procent lidí a 40 procent jako hlavního představitele trumpismu u nás vidí Andreje Babiše. A začal velký obrat. „Červená čepice Babišovi sluší,“ nenechává se zmást Petros Michopulos, spoluautor podcastu Kecy a politika v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.