Podcasts about stejn

Mozek váží jen dvě procenta lidské hmotnosti, ale spotřebuje až dvacet procent veškeré tělesné energie. Není se proto čemu divit, že býváme i z obyčejného myšlení unavení. O mozku toho sice víme čím dál tím víc, přesto nás nové objevy občas překvapí. Třeba když zjistíme, že pro rozvoj mozku je důležitý nejen paměťový trénink, ale také fyzická aktivita, která zdaleka není jen o jeho okysličení.

Ženy XYZ #57: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataSvět starého Egypta, jak souhrnně říkáme starobylé civilizaci existující více než tři tisíce let, po generace fascinuje fanoušky historie. Stejně jako další obory i egyptologii, která má v Česku navíc dlouhou, úspěšnou tradice, proměňuje nová generace vědkyň. Mimo jiné na zapojení žen do náboženských rituálů či správy státu během tzv. Nové říše se specializuje Dana Bělohoubková z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V nejnovějším vydání podcastu Ženy XYZ s redaktorkou Silvií Lauder mluví o tom, že ženy starého Egypta vlastnily i dědily majetek, uměly číst a psát nebo hrály důležitou roli v náboženském životě. 

Stejně jako Bůh v dávné historii vyvedl svůj lid z nebezpečí do bezpečí, chránil ho a živil, tak i v nejtěžších chvílích popsaných v knize Zjevení zůstane jeho věrným zachráncem. Navzdory veškerým zuřivým útokům temných mocností má Bůh nad vším pevnou kontrolu, a nakonec přinese světu trvalý pokoj. Výklad teologa Johna Vernona McGeeho přednáší Pavel Vopalecký.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

V dalším klasickém dílu Breakdownu jsme probrali vaše komentáře a aktuální novinky. Stejně tak jsme shrnuli proběhnuvší akce UFC Gamrot vs Salkilld a PFL. 00:00 - Úvod 00:59 - YT Komentáře 31:03 - UFC FN Gamrot vs Salkilld 53:55 - PFL 56:21 - Novinky PODPOŘ PODCAST https://herohero.co/breakdown   PAVEL BARTOŠ https://www.instagram.com/mma_shorties   RADIM KRAJL https://www.instagram.com/rkacko1/   JAN NOVÁK https://www.instagram.com/honza_novak_   PARTNEŘI https://www.egocombat.cz/ https://bit.ly/3FkF12A Link na Tipsort registraci s bonusem  https://goldnutrition.cz/ Promocode: homolak10 https://www.monsterenergy.com/cz/cs/home https://www.mmashorties.cz

„Mám strach z poraženců, z falešných proroků, ze zpráv od spiklenců, z levného obroku. Bojím se vlků v zádech i ovcí dokola, tužeb po Eldorádech jimž nejde odolat,” takto začíná písnička Ostraka ze stejnojmenného alba hudebníka Michala Prokopa, za které získal hlavní cenu Anděl.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nákupy v akci a za nižší ceny. Takový je český trh s velkými elektrospotřebiči. „Malé spotřebiče se logicky nakupují více než ty velké a u těch velkých byl loni trh negativní. V hodnotě klesl o 2,3 procenta. Není o tom, že by si je kupovali méně často, protože v kusech byla ta hodnota neutrální. Klesala ale průměrná cena,“ popisuje šéf českého a slovenského zastoupení Miele Josef Jelínek. Pokles průměrné ceny je podle něj kombinací dvou faktorů. „První jsou akce, které na to mají bezesporu vliv. To, jak se trh v konkurenčním prostředí konsoliduje, tlačí cenu dolů. Druhý důvod je, že i přes relativně vysokou inflaci v minulých letech se v našem oboru z různých důvodů nedaří zvyšovat adekvátní průměrnou prodejní cenu,“ vysvětluje Jelínek s tím, že právě v tomto je Česká republika v regionu specifická. Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když se nám druhá strana při vyjednávání zdá iracionální, pravděpodobně jsme ještě nepochopili její racionalitu,“ říká vyjednavač Adam Dolník. Dřív působil jako akademik, pracoval pro OSN a učil vyjednávací týmy po celém světě, později se dostal přímo ke krizovému vyjednávání. Odvaha je podle něj základní předpoklad práce ve stresu, kde „jde o hodně a kdy jde vlastně o život“, ale sama nestačí. Klíčové je ustát tlak, nenechat se řídit emocemi a vědět, co je skutečný cíl. Dolník popisuje, že cílem vyjednavače není „přijít a potrestat viníky“, ale dostat rukojmího zpátky k rodině. Únos podle něj často není sofistikovaná operace, ale náhodný a brutální byznys: gangy chtějí někoho „rychle vyždímat“ a chytit dalšího. Přesto se ani v takové situaci nesmí ustupovat ve chvíli, kdy druhá strana tlačí a vyhrožuje. „Slow is smooth and smooth is fast,“ říká Dolník. Když se chce člověk někam dostat rychle, musí jít pomalu. Stejné principy podle něj platí i mimo únosy. „Tlak způsobuje protitlak,“ říká. Dobrý vyjednavač proto nejde automaticky do protiútoku, i když by to přineslo dobrý pocit. „Když už máte na jazyku nějakou větu a cítíte, jak to bude dobrý pocit vypustit ven, tak buďte zticha,“ vysvětluje. Právě takové věty podle něj často slouží spíš egu než cíli, kterého chceme dosáhnout. Důležité je i rozlišovat empatii a sympatii. „Empatie a sympatie jsou dvě naprosto rozdílné věci,“ říká Dolník. Pochopit logiku Al-Káidy, únosce, politického protivníka nebo člověka v extrémních emocích podle něj neznamená souhlasit. Znamená to získat vliv. „Když uslyší svůj úhel pohledu a svůj příběh z mých úst, ví, že chápu,“ popisuje moment, kdy se otevírá prostor pro skutečné ovlivnění. Řeč je i o dětech, rodičovství, manipulaci a politických debatách. Děti se podle Dolníka velmi rychle naučí, jak tlačit na ta správná tlačítka, zatímco v politických debatách se často nenaslouchá kvůli pochopení, ale kvůli útoku. Tomu říká „kombativní naslouchání“ - posloucháme hlavně proto, abychom našli něco, co se dá použít proti druhému. Kdy je ovlivňování ještě fér a kdy už jde o manipulaci? Proč emoce vždycky snižují racionalitu? Dá se s teroristou mluvit bez souhlasu, ale s pochopením? Proč může rychlé ustupování v krizi rukojmímu uškodit? A co by se změnilo v politice, rodičovství, byznysu i partnerských konfliktech, kdybychom místo smečování dokázali opravdu poslouchat? Poslechněte si celý rozhovor.

Realitní trh zpomaluje, i když ceny v Praze a Brně zatím rostou. Jenže roste i nabídka volných bytů a nájemné naráží na svůj strop. Navíc řada developerů začíná mít problémy se sháněním peněz a na trhu je patrné, že prodávající musí být ochotni jít s inzerovanou cenou dolů, klidně o 15 procent. Shodli se na tom pravidelní hosté nemovitostní edice podcastu Money Maker Hedge Marek Cifr a Kirill Juran. To ale zároveň vytváří nový byznysový prostor, protože budou potřeba šikovní a progresivní obchodníci.V rozhovoru se dále dozvíte:

Dosud se vládní koalice chovala k Senátu v lepším případě jako k nechtěnému dítěti, v případě horším jako k otravnému hmyzu. Premiér Andrej Babiš (ANO) už jej také počastoval nálepkou „opoziční“. Stejné označení si koaliční politici oblíbili pro prezidenta a již padlo i vůči Ústavnímu soudu. Už jen zbývá roztřídit na „vládní“ a „opoziční“ občany.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Leckdo by si mohl myslet, že zahrádkářské kolonie jsou něco specificky českého. Zdaleka tomu tak ale není. Tento fenomén je typický pro řadu evropských zemí a měst. Dlouhou tradici má i ve Velké Británii. I tam se kdysi zrodil z nutnosti. Stejně jako u nás, i v Británii měly zahrádkářské kolonie na kahánku. Dnes zažívá zahrádkaření úplnou renesanci. Do zahrádkářské kolonie v severním Londýně se vydáme s reportérem Jaromírem Markem.

Leckdo by si mohl myslet, že zahrádkářské kolonie jsou něco specificky českého. Zdaleka tomu tak ale není. Tento fenomén je typický pro řadu evropských zemí a měst. Dlouhou tradici má i ve Velké Británii. I tam se kdysi zrodil z nutnosti. Stejně jako u nás, i v Británii měly zahrádkářské kolonie na kahánku. Dnes zažívá zahrádkaření úplnou renesanci. Do zahrádkářské kolonie v severním Londýně se vydáme s reportérem Jaromírem Markem.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Studenti Smíchovské průmyslovky mají letos o prázdninách neobvyklou práci. Dělají předvolební kampaň pro svého ředitele, který kandiduje do Senátu. V září mají pokračovat s kampaní v ulicích. Proč ředitel vsadil na studenty? Hostem Ptám se já byl Radko Sáblík, ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia a kandidát ODS do Senátu. Ředitele prestižní Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíka vyzvali ke kandidatuře do horní komory jeho vlastní studenti a studentky, kteří mu také sami dělají předvolební kampaň. Populární pedagog je známý inovativním přístupem ke vzdělávání a podpoře žáků v práci na vlastních nápadech a projektech. I celá kampaň je tak především v jejich režii. „Říkal jsem jim, že pokud mi tu kampaň budou dělat, tak musím být naprosto zdrženlivý. Nemohu nikoho oslovit, protože to by pak mohlo být bráno jako zneužití, že z pozice ředitele o něco někoho žádám. Takže jsem jim říkal: ‚Je to na vás‘,“ popsal v Ptám se já Sáblík. S kritikou, že by zneužíval studenty v politické kampani, se prý zatím nesetkal. Jejich podpory si podle svých slov velmi váží: „Pokud se někdo ze studentů zapojí, je to čistě jeho dobrovolná věc.“ Kampaň je postavená nejen na nápadech, ale i na velké osobní zodpovědnosti žáků. Stejně jako většina projektů na smíchovské průmyslovce, kde studenti zároveň sami i vyučují, pracují nebo při studiu podnikají. „Studenti musí věřit tomu, že když do toho dají elán, že to pak také budou moci realizovat. A je třeba podchytit jejich zájem. Je to jako nabalující se sněhová koule, chce to začít s menším počtem a postupně přidávat. Ale to budujete deset let. A musíte mít odvahu. Musíte mít i pevné nervy a musíte nebrat věci osobně, protože proti vám budou určití lidé brojit,“ řekl ředitel s tím, že už na něj kvůli jeho inovacím v minulosti přišlo 55 udání. Radko Sáblík se o senátorské křeslo uchází na domovské Praze 5, kde bude o hlasy voličů soupeřit například s dosavadním senátorem, advokátem Václavem Láskou (SEN 21) nebo s bývalým členem Rady České televize Zdeňkem Šarapatkou (za TOP 09). První kolo senátních voleb se bude konat spolu s obecními volbami 9. a 10. října. V horní komoře se bude obsazovat tradičně třetina křesel, tedy 27 z 81. Nebojí se populární ředitel kritiky za to, že zneužívá prostředí své školy? A jak se dívá na návrhy změn ve školství, jako je rušení 9. tříd nebo zákaz mobilů? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Schodek státního rozpočtu bude v příštím roce „významně pod 400 miliardami korun“. Oznámil to premiér Babiš. Opozice plánovaný deficit kritizuje, ekonomové zároveň varují před rozvolňováním rozpočtových pravidel. Jaká vidí rizika? Hostem Ptám se já byl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Máme zájem, aby byl co nejnižší deficit, ale na druhé straně potřebujeme investovat,“ řekl tento týden předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Jeho kabinet pro letošek počítá se schodkem 310 miliard korun, na příští rok zatím premiér odhaduje deficit „významně pod 400 miliardami“. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude přesnější odhad možné udělat až po zpracování srpnové makroekonomické prognózy. Premiér uvedl, že chce své ministry tlačit k provozním úsporám. Zároveň očekává investice do zdravotnických zařízení, výstavby dálnic i obchvatů měst. Potvrdil i výdaje na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zástupci opozice plány vlády zkritizovali s obavami, že růst deficitu bude dál pokračovat na úkor budoucnosti země. Podle předsedy ODS Martina Kupky rozpoutali Babiš a Schillerová „rozpočtový armagedon“. Kupka výrokem narážel také na novelu upravující sestavování veřejných rozpočtů, kterou se vládní koalice chystá prosadit i přes veto prezidenta. Před tím už varovala i dvacítka českých ekonomů, včetně předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla. Skupina odborníků v úterý dopisem apelovala na poslance, aby se zabývali věcnými důvody, kvůli kterým prezident Petr Pavel návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti vetoval. Rozpočtová pravidla jsou podle nich standardním a důležitým prvkem legislativy vyspělých zemí. Šéfka státní kasy Schillerová kritiku odmítla. Stejně tak premiér Babiš, který výzvu označil za politické prohlášení. „Toto je skutečně něco jiného než drobná změna pravidel. Toto je i jiná situace než za minulé vlády, kdy jsme byli velmi kritičtí k tomu, jakým způsobem exministr financí Zbyněk Stanjura přistupoval k některým rozpočtovým položkám. Ale tam to byl občas pokus o zamaskovaný faul, nebo hra offside. Teď je to úplně jiná úroveň. Teď říkáme, že máme čáry z toho hřiště úplně umazat,“ reagoval v Ptám se já Hampl . Co by vyřešilo problémy s rozpočtem? Je šance, že se ještě někdy ze spirály rozpočtových schodků dostaneme? A jak to, že si to Češi, kteří jinak nemají rádi dluhy, tohle nechají líbit? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Jedna z důležitých součástí spokojeného sexuálního života je schopnost komunikovat. Stejně důležitá je ochota učit se a umět změnit cíl,“ říká sexkoučka Julie Gaia Poupětová. Místo urputné snahy dosáhnout orgasmu totiž můžeme mít za cíl třeba objevování, vzájemné poznávání nebo sladění komunikace.Všechny díly podcastu Nádech můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jedna z důležitých součástí spokojeného sexuálního života je schopnost komunikovat. Stejně důležitá je ochota učit se a umět změnit cíl,“ říká sexkoučka Julie Gaia Poupětová. Místo urputné snahy dosáhnout orgasmu totiž můžeme mít za cíl třeba objevování, vzájemné poznávání nebo sladění komunikace.

Každý je trochu jiný než ostatní, má svá specifika, dary i oblasti, ve kterých se cítí nejistý. Stejné je to i s církvemi, které dohromady tvoří Církev obecnou. Jak vést lidi z různých denominací rozebírá v rozhovoru Vojta Barot s Petrem Rausem, mimo jiné bývalým místopředsedou Ekumenické rady církví.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Do 11. dílu podcastu V producentské dílně jsem si pozval člověka, který se k hudební produkci dostal trochu jinak než všichni mí předchozí hosté. Pozvání přijal můj kamarád, hudební producent, kytarista a dlouholetý pedagog Honza Sládek, který se až ve zralém věku rozhodl proměnit svůj dlouholetý zájem o zvuk, nahrávání a hudební produkci ve svou profesi. Na svůj nástroj ovšem nezanevřel. Jako kytarista spolupracuje s kapelami jako Tomáš Průša Band, Pohřební kapela, Potrubí, Neúspěšný atlet nebo Vlnobijci. Rozhovor vznikal u Honzy v jeho novém Létajícím studiu, prostoru, který si vybudoval, aby mohl pracovat s muzikanty bez zbytečného tlaku. Na první pohled by se mohlo zdát, že Honza udělal ve svém životě prudký obrat. Jak ale sám v rozhovoru vysvětluje, rozhodnutí věnovat se hudební produkci nebo si dokonce založit vlastní studio v něm zrálo mnoho let. Honza rád navštěvuje s kapelami různá nahrávací studia a každé kapele tak hledá prostředí, které jí nejlépe vyhovuje. V rozhovoru se zmínil o tom, že se raději učí od skutečných lidí než z tutoriálů na YouTube. Roky sbíral zkušenosti od zvukařů a producentů jako Amák Golden, Boris Carloff nebo Petr Michal a postupně si v hlavě skládal obraz toho, co v jednotlivých studiích nejvíc funguje. Když pak přišel čas vybudovat vlastní prostor, přesně věděl, co od něj očekává. Nechtěl velké komerční studio, ale funkční dílnu pro písničky, kde bude mít všechno po ruce a kde se bude moci soustředit především na hudbu. Filozofie malého produkčního studia Velkou část rozhovoru jsme věnovali samotnému studiu a nahrávací technice. Honza popisuje, proč vybíral konkrétní mikrofony, předzesilovače nebo monitory, ale zároveň několikrát zdůrazňuje, že mnohem důležitější než vybavení jsou zkušenosti a schopnost dostat z techniky maximum. Mluvili jsme o tom, s jakou představou studio zařizoval, co považoval za naprostou nutnost a co se naopak ukázalo jako důležité až během každodenního provozu. Vysvětluje také, proč nechtěl budovat velké studio. Létající studio je kompaktní prostor, kde má Honza všechno po ruce a kde se může soustředit především na vznik dobrých písniček. Zazní i několik čistě praktických rad: místo čtyř průměrných mikrofonů si podle Honzy raději pořiďte jeden opravdu kvalitní a naučte se s ním pracovat. Stejně důležité je dobře poznat akustiku svého prostoru. V podcastu si také poslechneme ukázku z jeho produkce – skladbu kapely T1M3LAND, na níž dobře ilustruje svůj přístup ke zvuku i k práci s interprety. Malá studia jako budoucnost hudební produkce Jedním z hlavních témat rozhovoru byla proměna způsobu, jakým dnes hudba vzniká. Bavili jsme se o tom, proč se stále více kapel přesouvá z velkých studií do menších domácích prostor a jaké výhody to přináší producentům i samotným muzikantům. Honza rozhodně nepatří mezi ty, kteří nad nástupem bedroom producentů lamentují. Naopak. Myslí si, že dnešní doba nabízí obrovské možnosti lidem, kteří mají chuť učit se a tvořit vlastní hudbu, aniž by museli projít klasickou cestou přes velká nahrávací studia. Řeč přišla také na slavné producenty i příběhy z hudební historie. Společně jsme se pokusili rozdělit hudební producenty do několika typů, povídali jsme si o svých oblíbených producentech z jednotlivých skupin a zamýšleli se nad tím, do jaké skupiny vlastně Honza patří. Nová epizoda je pohledem do zákulisí vzniku jednoho nahrávacího studia, ale také inspirací pro všechny, kteří přemýšlejí o vlastní cestě v hudební produkci. Říká se, že nikdy není pozdě na změnu a že dobré a trvalé změny se dějí po malých krůčcích, pomalu, ale jistě. Honzův příběh to podle mě skvěle ilustruje. Doufám, že pro vás bude stejně inspirativní, jako byl pro mě.

Sinéad O'Connor patřila k nejvýraznějším hlasům své generace – a zároveň k nejkontroverznějším osobnostem světové hudby. Irská zpěvačka, kterou proslavil hit Nothing Compares 2 U, dokázala během několika let dobýt světové hitparády. Stejně rychle se ale ocitla mimo hlavní proud, když odmítla přistoupit na pravidla hudebního průmyslu a otevřeně kritizovala církev i společnost. Zemřela 26. července 2023 ve věku 56 let.

Sinéad O'Connor patřila k nejvýraznějším hlasům své generace – a zároveň k nejkontroverznějším osobnostem světové hudby. Irská zpěvačka, kterou proslavil hit Nothing Compares 2 U, dokázala během několika let dobýt světové hitparády. Stejně rychle se ale ocitla mimo hlavní proud, když odmítla přistoupit na pravidla hudebního průmyslu a otevřeně kritizovala církev i společnost. Zemřela 26. července 2023 ve věku 56 let. Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Člověk je homo militaris a válka k němu bohužel patří po celé dějiny. Stejně jako jinde, i v této oblasti probíhá evoluce a každý nový válečný konflikt je v něčem jiný.Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Petra Honzejka: Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura je v Číně, od své návštěvy si slibuje pomoc českému byznysu, hlavně v turistické oblasti. My se proto v brífinku podíváme, jak to v současné době vypadá s čínskými turisty v Česku. Já jsem Petr Honzejk a hned po několika byznysových zprávách zavolám prezidentovi Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezidentovi Hospodářské komory ČR Tomáši Prouzovi.

Ranní brífink Petra Honzejka: Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura je v Číně, od své návštěvy si slibuje pomoc českému byznysu, hlavně v turistické oblasti. My se proto v brífinku podíváme, jak to v současné době vypadá s čínskými turisty v Česku. Já jsem Petr Honzejk a hned po několika byznysových zprávách zavolám prezidentovi Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezidentovi Hospodářské komory ČR Tomáši Prouzovi.

Mezi Vrbnem pod Pradědem a Heřmanovicemi museli řidiči několik měsíců jezdit po objížďce, která byla v podobně špatném stavu jako opravovaná komunikace. Rekonstrukce důležité spojnice už ale finišuje.

Tisíce rozprašovačů vody, provizorní fontány nebo mobilní brouzdaliště pro děti i dospělé. Jihokorejská metropole Soul čelí další vlně veder. Pomáhají jí v tom i stovky takzvaných cool center – ochlazovacích stanic, kam si lidé mohou přijít odpočinout. Až přijde zima, poslouží stejná místa přesně opačně.

Tisíce rozprašovačů vody, provizorní fontány nebo mobilní brouzdaliště pro děti i dospělé. Jihokorejská metropole Soul čelí další vlně veder. Pomáhají jí v tom i stovky takzvaných cool center – ochlazovacích stanic, kam si lidé mohou přijít odpočinout. Až přijde zima, poslouží stejná místa přesně opačně.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po úspěchu prvního dílu se vracíme zpátky do naší Lascivní sex-poradny, kde už více než patnáct let odpovídáme na anonymní intimní dotazy čtenářů. Za tu dobu se jich sešlo přes tři tisíce a znovu jsme si ověřili, že realita bývá mnohem pestřejší než všechny internetové mýty a stereotypy.Tentokrát jsme vybrali čtyři témata, která nás při pročítání poradny zaujala nejvíc. Opravdu může muž nosit dámské spodní prádlo jen proto, že je mu pohodlnější? Kde končí otázka komfortu a kde začíná erotické vzrušení? A proč společnost tak často automaticky spojuje kus oblečení se sexuální orientací nebo fetišem, i když za tím může být úplně obyčejná preference materiálu nebo střihu?Podíváme se také na téma, které trápí překvapivě velké množství mužů – velikost penisu. Čteme skutečné dotazy čtenářů, kteří se bojí, že jsou příliš malí, ale i těch, kteří řeší pravý opak. Ukážeme si, jak moc může nejistota ovlivnit partnerské vztahy, první sexuální zkušenosti nebo sebevědomí, a proč bývá největším problémem často strach, nikoliv samotné centimetry.Velký prostor věnujeme také nejčastějším otázkám kolem těhotenství a nechráněného sexu. Proč se v poradně neustále opakují dotazy začínající větou „Můžu otěhotnět, když…?“ a jaké mýty lidé stále považují za biologickévýjimky? Povídáme si o ejakulaci, přerušované souloži, plodných dnech i o tom, proč internet někdy dokáže člověka uklidnit, ale jindy ho naopak vyděsí ještě víc.Na závěr otevíráme téma strap-onů, stimulace prostaty a mužské sexuality. Proč je masáž prostaty stále spojována s otázkou sexuální orientace? Jaká očekávání mají muži od prostatického orgasmu a proč může být realita úplně jiná než videa nebo diskuse na internetu? A překvapí vás i příběh pětasedmdesátiletého muže, který hledá cestu, jak si i ve vyšším věku zachovat aktivní a spokojený intimní život.Stejně jako v prvním dílu i tentokrát vycházíme ze skutečných anonymních dotazů našich čtenářů. Ne proto, abychom se jim smáli, ale protože právě ony ukazují, co lidi ve skutečnosti trápí, čeho se bojí a na co se často stydí zeptat kohokoliv jiného. A možná právě v některém z těchto příběhů poznáte otázku, kterou jste si někdy položili i vy sami.Kam dál pokračovat:https://www.lascivni.cz/sexuologicka-poradna/https://www.lascivni.cz/slovnicek/penis/https://www.lascivni.cz/slovnicek/tehotenstvi/https://www.lascivni.cz/tag/masaz-prostaty/ a https://www.lascivni.cz/slovnicek/prostata/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/nejlepsi-strapon-dilda-pripinaky/ a https://open.spotify.com/episode/7Mc9dnZUcy9B5FMRGz9npdObrázek Sunrise z Pixabay

V jednom domku na severu Německa má ateliér starší dáma. Na jejích obrazech je často vidět most, který stojí přímo za domem. Most vede přes průliv, spojuje poloostrov s pevninou. Je krásný, jenže starý. Postavili ho ještě před první světovou válkou a bude se bourat. Stejně jako domek, ve kterém žije tato dáma. V ateliéru ji navštívil zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Tomáš Havlín.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Myslím, že se zase blíží normalizace,“ říká herec Ondřej Pavelka s odkazem na období, které sám zažil a kdy bylo zásadní moc se neptat. V Divadle D21 připravuje inscenaci Husákovo ticho a právě Gustav Husák je pro něj dnes důležitý ne jako historická figura, ale jako varování. Na Instagramu proto nedávno psal Andreji Babišovi, že je čím dál zjevnější, že je klonem Husáka a že už nikdy nechce zažít jízdu Husákovým tichem. Podobnost vidí v jazyce, v myšlení i v touze po klidu, kdy se lidé nemají moc ptát a mají nechat mocné „pracovat“. Babiš a jeho okolí jsou podle Pavelky „výteční obchodníci se strachem“ - straší chudobou, válkou i rozpadem světa, protože strach je dobrý kšeft. Ostře mluví i o Otu Klempířovi, kterého odmítá brát jako ministra kultury. „To není ministr kultury. Je to komik,“ říká a vzpomíná na moment, kdy Klempíř podle něj přišel do lože a utekl. Stejně tvrdý je i k Martinu Stropnickému, který se podle něj nechal vynést Babišem a dnes vládu kritizuje. Svět podle Pavelky neběží jinak než tak, že se kámen vytlačí nahoru a zase spadne dolů. Nejlepší odpovědí je proto humor - a v Česku podle něj stačí číst Švejka, protože právě v něm je všechno napsané. „Já jsem za ty léta napovídal takových věcí,“ říká Pavelka, když dojde na jeho starší větu, že býval „nafoukaný parchánt“, ale zároveň dodává, že by ji neměnil. V mládí si možná o sobě myslel, že je dobrý herec, zároveň ale pořád zdůrazňuje štěstí - na Evalda Schorma, Jana Grossmana, Juraje Herze i na divadla, která v 70. a 80. letech fungovala jako ostrůvky svobody. Do Národního divadla původně nechtěl, připadalo mu příliš oficiální a poplatné době, nakonec v něm ale zůstal přes třicet let. Divadlo pro něj není pohodlná jistota, ale práce v permanentní krizi: „Vy začnete v sedm, to se narodí to děcko a v deset vám už umře.“ Mluví i o Sudetech, kde má chalupu a kde se u piva snaží vysvětlovat, k čemu jsou veřejnoprávní média. Naráží přitom na lidi, kteří podle něj často dostanou informaci, ale dál o ní nepřemýšlejí a na odpor, proti kterému se argumentuje podobně těžko jako proti tvrzení, že země je placatá. Přesto je neodepisuje - říká, že jsou pracovití, bezvadní a zlatí, jen je potřeba znovu a znovu vysvětlovat. Sudety jsou pro něj zároveň kraj, kde je „lepší se moc neptat“, protože člověk může zjistit věci, které vědět nechce a kde válka ještě neskončila. Proč má pocit, že se vrací Husákovo ticho? Kdy se politika mění v obchod se strachem? Dá se ještě mluvit s lidmi, kteří nechtějí slyšet argumenty? A proč je podle něj nakonec nejlepší humor? Pusťte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky mi říkali, že jsem strašnej pankáč, protože dělám věci tak, jak cítím a říkám je na rovinu,“ říká zpěvačka Bára Basiková. Už kolem devatenácti let, když se dostala do kapely Precedens, podle svých slov věděla, jakou cestou chce jít, co se jí líbí i co dělat nechce. V době, kdy se kultura dělila na oficiální a neoficiální, s Precedens ani se Stromboli podle ní nehlásali žádná hesla, ale rozhodně nepodporovali mainstream. Stejný postoj si nesla i dál. „Je to obrovská úleva, protože se nemusím do něčeho nutit, natož přetvařovat,“ říká. Podbízet se podle ní znamená dělat něco „strašně křivého“, i když sama přiznává, že v kariéře občas udělala úkrok stranou, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Nakonec se ale naučila věci radši slušně a s poděkováním odmítnout a jít cestou, ve které se cítí svobodná. Zpěvačka ale mluví i o dětství, ve kterém se s dětmi nemluvilo, nikdo se jich neptal, jak se cítí a slovo deprese bylo cizí. „Deprese není špatná nálada,“ říká a popisuje stavy apatie, tísně, úzkosti a strachu, které zažívala. Vrací se k matce, od které toužila po náruči a puse na dobrou noc i k tomu, jak nedostatek lásky, pochopení a podpory „totálně zadupal sebevědomí“ a promítl se do vztahů. „Nejdřív skočím a pak se teprve podívám, co je pode mnou,“ říká. Ve vztazích se podle sebe uměla přizpůsobit tak moc, že absolutně popírala a potlačila svoji identitu. U druhého manželství mluví o manipulaci, izolaci a o tom, že zlo přichází nenápadně, plíživě, pozvolna. V nejtěžších chvílích ji podle jejích slov zachránily děti a právě jim chtěla dát to, co sama neměla. V časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové se na svůj život dívá zpětně a mluví i o synovi, který ji po projekci objal a řekl jí, že je na ni pyšný. „Tohle je přesně ten moment, pro který za to stojí žít,“ dodává. Basiková mluví i o slávě osmdesátých a devadesátých let, třiceti koncertech měsíčně a době, kdy lidé za kapelami „šli vlastně na kraj světa“. Dnes by ale začínat nechtěla. „Fakt ne,“ říká o době sociálních sítí, hejtů a popularity měřené počtem sledujících. Proč už nechce být všude? Co člověku udělá dětství bez něhy a vztahy, ve kterých ztratí sám sebe? A jak se dá i z největších průšvihů vzít něco lepšího? I to se dozvíte v rozhovoru s Bárou Basikovou.

Léto je čas dovolených, ale také dopravních nehod, kolon a stresových situací za volantem. Na co by měl člověk myslet, když se připravuje na cestu? „Je to jednoduché – jedu, tak připravím sebe a vozidlo. Vezmu si do vozidla dostatek tekutin. Stejně tak vytvořím zábavu pro ty, které vezu, pokud jsou to třeba děti. A nepodcením ani vozidlo samotné. Není výjimkou, že hlídka stojí u vozidla, kterému došly pohonné hmoty,“ připomíná ředitel služby opravní policie Michal Hodboď.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Léto je čas dovolených, ale také dopravních nehod, kolon a stresových situací za volantem. Na co by měl člověk myslet, když se připravuje na cestu? „Je to jednoduché – jedu, tak připravím sebe a vozidlo. Vezmu si do vozidla dostatek tekutin. Stejně tak vytvořím zábavu pro ty, které vezu, pokud jsou to třeba děti. A nepodcením ani vozidlo samotné. Není výjimkou, že hlídka stojí u vozidla, kterému došly pohonné hmoty,“ připomíná ředitel služby opravní policie Michal Hodboď.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dostat se do vesmíru neznamená jen zvládnout náročný výcvik nebo fyzickou zátěž. Stejně důležité je, co se děje v hlavě člověka, který má strávit měsíce nebo roky v izolaci, daleko od domova a s vědomím, že chyba může stát život. Jak vlastně vypadá ideální astronaut? A proč mezi kandidáty nehledáme chladné samotáře, ale spíš lidi, kteří dokážou spolupracovat a fungovat jako součást týmu?Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dostat se do vesmíru neznamená jen zvládnout náročný výcvik nebo fyzickou zátěž. Stejně důležité je, co se děje v hlavě člověka, který má strávit měsíce nebo roky v izolaci, daleko od domova a s vědomím, že chyba může stát život. Jak vlastně vypadá ideální astronaut? A proč mezi kandidáty nehledáme chladné samotáře, ale spíš lidi, kteří dokážou spolupracovat a fungovat jako součást týmu?

Ženy XYZ #50: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Západní média v posledních týdnech informují, že více íránských žen než dřív se objevuje na veřejnosti bez hidžábu. Íránky jezdící na skútru s rozpuštěnými vlasy se staly symbolem pokračující „občanské neposlušnosti“, i když lednové masové protesty s desítkami tisíc obětí už utichly. Jak začal íránský režim využívat emancipaci žen ke své propagandě? A proč je česká debata o ženách na Blízkém východě zploštělá a nahrává krajně pravicovým stranám? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.

Povinná angličtina od první třídy základní školy nebude. Stejně tak se ruší povinný druhý cizí jazyk na vyšším stupni. O změnách rozhodl ministr školství Robert Plaga za ANO. Překopal tak plán, který nastavil jeho předchůdce Mikuláš Bek z hnutí STAN. Ten teď Plagův krok kritizuje s tím, že českou společnost směřuje k „idiokracii“. Mělo by nám vadit, že se děti nebudou učit povinně anglicky už od první třídy? Hosté: Josef Mačí - redaktor Seznam Zpráv, který se zaměřuje na školství Jan Vöröš Mušuta - programový ředitel a vedoucí odborného týmu neziskové organizace EDUin Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Povinná angličtina od první třídy základní školy nebude. Stejně tak se ruší povinný druhý cizí jazyk na vyšším stupni. O změnách rozhodl ministr školství Robert Plaga za ANO. Překopal tak plán, který nastavil jeho předchůdce Mikuláš Bek z hnutí STAN. Ten teď Plagův krok kritizuje s tím, že českou společnost směřuje k „idiokracii“. Mělo by nám vadit, že se děti nebudou učit povinně anglicky už od první třídy?Hosté: Josef Mačí - redaktor Seznam Zpráv, který se zaměřuje na školstvíJan Vöröš Mušuta - programový ředitel a vedoucí odborného týmu neziskové organizace EDUinČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na evropském systému dálkového měření emisí se podílí i čeští vědci. - Daniel Kortus. V roce 2025 spustil projekt Klimatomluva, který má dosah 90 tisíc sledujících. Proč je tento projekt i její autor populární? - Robotický nosič obědů nebo chodící větrák. V Brně představili výsledky prvního českého ročníku programu MyMachine, ve kterém se dětské nápady proměňují ve skutečné vynálezy. Moderuje Tomáš Pavlíček.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Láska jsou malé, drobné, konkrétní skutky,“ říká kněz Marek Orko Vácha na živém natáčení podcastu Čestmír Live, kde se spolu s herečkou Marthou Issovou potkal před publikem v rozhovoru o tom, jak hledat radost ne ve velkých gestech, ale v obyčejných chvílích, slovech a rozhodnutích, která děláme každý den. Issová mluví o odpoledni s dcerou, při kterém si uvědomila, jak je vděčná za to, že může zažívat takovýhle věci, i o tom, že rodičovství je pro ni zdroj obrovské vděčnosti i bolesti. Právě děti ji podle jejích slov přivedly k tomu, aby se na chvíli zastavila. „Byla bych velice nerada, kdyby mi to jen tak proteklo mezi prsty,“ říká o společných chvílích, které chtěla opravdu prožít. A dodává, že někdy člověk potřebuje „ticho a klid“, aby se mohl ponořit do sebe nebo jen poslouchat, kam ho život vede. Vácha na to navazuje úvahou o kontemplaci jako schopnosti vidět obyčejné věci tak, že před nimi člověk „padá do extáze“. I proto podle něj záleží na tom, co říkáme druhým i sami sobě. Slova podle něj nejenom informují, ale taky performují a když člověk u druhého pojmenuje dobrou vlastnost, může ho tím „rozsvítit“. Stejně důležité je podle něj hlídat si, „co si fasujeme do hlavy“ - zvlášť v době válek, zahlcení, sociálních sítí a nenávistných komentářů. „Radost není emoce, to je defaultní tovární nastavení člověka,“ říká a varuje před závistí, křivdami i myšlenkami, které člověka stahují dolů. Issová přiznává, že komentáře dřív četla, ale přestala, protože jí nedělaly dobře. „Došla jsem k tomu, že to není obraz můj, ale obraz toho člověka, který to píše,“ říká. Stejná zkušenost ji vede i k opatrnějšímu přemýšlení o vlastním veřejném hlasu. V rozhovoru se vrací k době Přemluv bábu i k tomu, proč dnes necítí stejnou potřebu někam si stoupnout a něco říkat. „Teď momentálně tuhle potřebu nějak nemám,“ říká, přestože dění ve společnosti podle svých slov obrovsky prožívá. „Miluju to tady a přeju si, aby ta země byla na dobrý cestě,“ říká. Vácha k tomu přidává otázku, co bychom chtěli zanechat jako svoje závěrečné poselství, kdybychom měli možnost napsat ho dětem nebo vnoučatům. A když přijde řeč na odpočinek, obrací běžnou představu naruby. „Nežiju proto, abych pracoval, ale pracuju proto, abych žil,“ říká. Proč je podle Váchy odpuštění jako otočit kohoutkem? Proč Issová raději naslouchá, než aby znovu veřejně burcovala? A jak se dá v dnešním světě chránit radost, aniž by člověk před realitou zavíral oči? Poslechněte si celý rozhovor.

Stejně jako v Řecku, když asi 500 let před naším letopočtem začal řádit mor a zemřel Perikles, zhroutila se jeho vláda a s ní i jeho kulturní program: jeho stoupenci byli stíháni a v Athénách nastala skleslost. Zdá se, že nyní naše civilizace zažívá něco podobného.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítejte v roce 2018! Stejně jako tehdy se nyní Evropská komise pouští do zkoumání střetu zájmů Andreje Babiše. A zřejmě po předchozích zkušenostech už rovnou uvalila předběžné dotační embargo na Agrofert.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, co se stalo nám, nebo dalším státům ve střední, východní a v jihovýchodní Evropě, se mělo stát Rusku, tedy že se Rusko podřídí západním centrům. Tedy, že vydá své nerostné bohatství, že se otevře přílivu jak politického, tak hospodářského vlivu, že se víceméně nechá Západem zprivatizovat, a především přestane být velmocí, která by se mohla bránit, nebo konkurovat Západu“, říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 05.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Batůžek k vám, investice k nám. Vystrčil zajel na Tchaj-wan dělat hodnotovou a pragmatickou politiku. Co to znamená? A jde to vůbec dohromady? Český premiér je proti. Stejně tak Čína. Hostem V12 je Ivana Karásková, vedoucí čínského týmu v Asociaci pro mezinárodní otázky, která působí také na FSV UK. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Batůžek k vám, investice k nám. Vystrčil zajel na Tchaj-wan dělat hodnotovou a pragmatickou politiku. Co to znamená? A jde to vůbec dohromady? Český premiér je proti. Stejně tak Čína. Hostem V12 je Ivana Karásková, vedoucí čínského týmu v Asociaci pro mezinárodní otázky, která působí také na FSV UK. Ptá se Matěj Skalický.

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Václav Tomanec je mladý úspěšný podnikatel. V projektu One percent radí lidem, jak se stát lídry vlastního života, jak žít to, co chceme. Kdo by to nechtěl? Někteří lidé mají problém přijmout mého dnešního hosta, protože se narodil teprve v roce 1997, letos má tedy devětadvacet let. Co mi bude ten mladý kluk říkat? To mě zajímalo taky a jsem moc rád, že přijal pozvání a říkal odpovědi na moje otázky.Rozhovor jsme navíc natáčeli v podnikatelském Vision byznys klubu, kde řada členů vybudovala skutečně rozsáhlý byznys. O to víc mne zajímalo, jak bude vypadat i následná diskuze. Co si navzájem řeknou? Bude to spíš konfrontace anebo naopak souhra?Bylo to velmi zajímavé. Můžu říct, že jsem si z našeho setkání odnesl několik cenných inspirací a myslím, že si je můžete vyzvednout také. Tak schválně.Užijte si naše setkání a budu rád, když mi pak pod video napíšete, co vás zaujalo, nad čím jste přemýšleli. A nebojte: můj host ani já, nepotřebujeme jenom chválit.Toto je pro dnešek vše, díky moc za poslech. Věřím, že jste si naše dnešní setkání užili podobně jako já. Kdybyste chtěli vědět o Václavu Tomancovi a jeho projektech víc, kliknětě na odkazy níže, anebo můžete pokračovat na můj předplatitelský kanál http://herohero.co/petrhorky , kde je ještě skoro dvakrát tolik dalších informací. Obzvlášť následná diskuse mezi podnikateli byla velice zajímavá. Je na vás, jakou bude váš další krok.Odkazy:https://www.onepercent.czKniha Lídrem svého života - https://www.databazeknih.cz/knihy/lidrem-sveho-zivota-57783900:00 Lídrem svého života: od oběti k odpovědnosti20:14 Tři principy pro lepší život a byznys33:55 Pravda o Instagramu, úspěchu a inspiraci54:22 Proč je pokora základ skutečného úspěchuSupport the show