Podcasts about stejn

Ještě dřív, než se v Jihlavě začalo těžit stříbro, těžili v oblasti Humpolecka a Pacovska zlato. Zřejmě nejznámější lokalitou jsou takzvané štůly pod hradem Orlík u Humpolce, kde jsou pozůstatky po těžbě zřetelné dodnes. Bystrému oku ale neuniknou ani stopy po rýžování ve vodních tocích.

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.

Povinná angličtina od první třídy základní školy nebude. Stejně tak se ruší povinný druhý cizí jazyk na vyšším stupni. O změnách rozhodl ministr školství Robert Plaga za ANO. Překopal tak plán, který nastavil jeho předchůdce Mikuláš Bek z hnutí STAN. Ten teď Plagův krok kritizuje s tím, že českou společnost směřuje k „idiokracii“. Mělo by nám vadit, že se děti nebudou učit povinně anglicky už od první třídy?Hosté: Josef Mačí - redaktor Seznam Zpráv, který se zaměřuje na školstvíJan Vöröš Mušuta - programový ředitel a vedoucí odborného týmu neziskové organizace EDUinČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Další díl série, která se týká knihy Galatským, si připravila Leslie Zatloukalová. Stejně jako Galatští, i my v našem regionu jsme součástí určitého státu, národa, tradic, které si jako společnost neseme s sebou. Některé z nich jsou přínosné, některé z nich méně. Některé nás mohou k podstatě křesťanství a víry přibližovat, některé nás od nich vzdalovat. Některé věci můžeme brát za nezbytné pro naši víru, ale přitom se spíše jedná o kulturní tradice. Jak se v tom všem zorientovat a jak se k tomuto tématu postavit? Některé praktické tipy přináší Leslie. Přejeme příjemný poslech.

Filmy, seriály nebo divadelní představení si dnes mohou naplno užít i lidé se zrakovým postižením. Pomáhá jim takzvaný audio popis – zvukový komentář, který mezi dialogy popisuje dění na obrazovce.

Filmy, seriály nebo divadelní představení si dnes mohou naplno užít i lidé se zrakovým postižením. Pomáhá jim takzvaný audio popis – zvukový komentář, který mezi dialogy popisuje dění na obrazovce.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na evropském systému dálkového měření emisí se podílí i čeští vědci. - Daniel Kortus. V roce 2025 spustil projekt Klimatomluva, který má dosah 90 tisíc sledujících. Proč je tento projekt i její autor populární? - Robotický nosič obědů nebo chodící větrák. V Brně představili výsledky prvního českého ročníku programu MyMachine, ve kterém se dětské nápady proměňují ve skutečné vynálezy. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Sezona v Lodíně začíná v pátek a potrvá dva a půl měsíce. Stejně jako v minulých letech se i letos do Lodína dostane omezený počet návštěvníků denně.

Základní umělecká škola Gustava Mahlera z Humpolce letos slaví 80 let od svého založení. Výročí si škola připomíná mnoha koncerty bývalých i současných absolventů, a dokonce v kulisách zříceniny hradu Orlík sehráli žáci z hudebního, z tanečního i literárně dramatického oboru muzikál Ať žijí duchové.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Láska jsou malé, drobné, konkrétní skutky,“ říká kněz Marek Orko Vácha na živém natáčení podcastu Čestmír Live, kde se spolu s herečkou Marthou Issovou potkal před publikem v rozhovoru o tom, jak hledat radost ne ve velkých gestech, ale v obyčejných chvílích, slovech a rozhodnutích, která děláme každý den. Issová mluví o odpoledni s dcerou, při kterém si uvědomila, jak je vděčná za to, že může zažívat takovýhle věci, i o tom, že rodičovství je pro ni zdroj obrovské vděčnosti i bolesti. Právě děti ji podle jejích slov přivedly k tomu, aby se na chvíli zastavila. „Byla bych velice nerada, kdyby mi to jen tak proteklo mezi prsty,“ říká o společných chvílích, které chtěla opravdu prožít. A dodává, že někdy člověk potřebuje „ticho a klid“, aby se mohl ponořit do sebe nebo jen poslouchat, kam ho život vede. Vácha na to navazuje úvahou o kontemplaci jako schopnosti vidět obyčejné věci tak, že před nimi člověk „padá do extáze“. I proto podle něj záleží na tom, co říkáme druhým i sami sobě. Slova podle něj nejenom informují, ale taky performují a když člověk u druhého pojmenuje dobrou vlastnost, může ho tím „rozsvítit“. Stejně důležité je podle něj hlídat si, „co si fasujeme do hlavy“ - zvlášť v době válek, zahlcení, sociálních sítí a nenávistných komentářů. „Radost není emoce, to je defaultní tovární nastavení člověka,“ říká a varuje před závistí, křivdami i myšlenkami, které člověka stahují dolů. Issová přiznává, že komentáře dřív četla, ale přestala, protože jí nedělaly dobře. „Došla jsem k tomu, že to není obraz můj, ale obraz toho člověka, který to píše,“ říká. Stejná zkušenost ji vede i k opatrnějšímu přemýšlení o vlastním veřejném hlasu. V rozhovoru se vrací k době Přemluv bábu i k tomu, proč dnes necítí stejnou potřebu někam si stoupnout a něco říkat. „Teď momentálně tuhle potřebu nějak nemám,“ říká, přestože dění ve společnosti podle svých slov obrovsky prožívá. „Miluju to tady a přeju si, aby ta země byla na dobrý cestě,“ říká. Vácha k tomu přidává otázku, co bychom chtěli zanechat jako svoje závěrečné poselství, kdybychom měli možnost napsat ho dětem nebo vnoučatům. A když přijde řeč na odpočinek, obrací běžnou představu naruby. „Nežiju proto, abych pracoval, ale pracuju proto, abych žil,“ říká. Proč je podle Váchy odpuštění jako otočit kohoutkem? Proč Issová raději naslouchá, než aby znovu veřejně burcovala? A jak se dá v dnešním světě chránit radost, aniž by člověk před realitou zavíral oči? Poslechněte si celý rozhovor.

V novém díle Investories se podíváme na jeden z nejvýznamnějších okamžiků moderních finančních trhů – Dot-com bublinu. Společně rozebereme, jak vznikalo investiční šílenství kolem internetu, proč investoři byli ochotni platit extrémní valuace za technologické společnosti a jaké faktory nakonec vedly k prasknutí celé bubliny.Naším hostem je Ján Hájek, dlouholetý portfolio manažer fondu Top Stocks, který již více než 20 let spravuje kapitál investorů a zažil Dot-com bublinu na vlastní kůži. Podělí se o své osobní zkušenosti z tehdejšího trhu, investiční lekce i pohled na to, jak rozpoznat hranici mezi skutečnou inovací a přehnanými očekáváními.V závěru epizody hledáme paralely mezi internetovou horečkou přelomu tisíciletí a současným boomem kolem umělé inteligence. Jsme svědky podobného příběhu, nebo je tentokrát situace jiná?Tato epizoda nabízí cenné historické souvislosti, investiční lekce a pohled zkušeného portfolio manažera na jeden z největších tržních fenoménů posledních dekád.Epizodu moderuje Filip Antonín Hora

V souvislosti s počtem obětí nacismu za II. světové války v českých zemích – z nichž většina byli Židé - se často hovoří o „našich Židech“. Tento termín zazněl i v debatě o vhodnosti konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně. Ovšem koho pokládáme za „našeho“ se odvíjí od toho, jak chápeme národ. Naše pojetí národa se odehrává ve smyslu německého „Blut und Boden“, tedy krev a půda. Máme za to, že český národ tady byl od nepaměti – nebo přinejmenším od 6. století n.l. Na svoji historii stále nahlížíme skrze národovecké příběhy Aloise Jiráska. Přitom v té době šlo jen o určitou etnicitou skupinu s nám ne zrovna snadno srozumitelným jazykem. Etnická skupina ale ještě není národ, tak jak mu dnes rozumíme. Jednou z důležitých definic národa je totiž třeba rovnostářství – tedy že všichni jeho příslušníci jsou chápáni jako jeden druhému rovní. Proto „naši Židé“ ve skutečnosti nikdy nebyli „naši“.Stejně tak je zcela falešné tvrzení - které většina politiků opakovala při naší nekritické a mezi státy Evropské unie zcela ojedinělé podpoře izraelských vojenských operací v Gaze - o naší „tradiční podpoře Izraele“. Tito politici narážejí na naše dodávky vojenské techniky Izraeli po skončení II. světové války. Ale v tom hrál určující roli SSSR a jeho zájmy. Sovětský svaz podporoval Izrael, aby oslabil vliv Británie na Blízkém východě. Navíc nebylo vyloučené, že Izrael bude socialisticky orientovaný stát. ČSR byla v tom jen nástrojem sovětské politiky. Když se Izrael začal orientovat prozápadně, podpora skončila a SSSR začal podporovat arabské hnutí a jeho protiimperialistický boj. Od té doby jsme dlouhá desetiletí pomáhali Organizaci pro osvobození Palestiny a oslavovali jejího vůdce Jásira Arafata. Čili pokud je nějaké podpora z naší strany v tomto regionu tradiční, je to podpora Palestinců.

Stejně jako v Řecku, když asi 500 let před naším letopočtem začal řádit mor a zemřel Perikles, zhroutila se jeho vláda a s ní i jeho kulturní program: jeho stoupenci byli stíháni a v Athénách nastala skleslost. Zdá se, že nyní naše civilizace zažívá něco podobného.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítejte v roce 2018! Stejně jako tehdy se nyní Evropská komise pouští do zkoumání střetu zájmů Andreje Babiše. A zřejmě po předchozích zkušenostech už rovnou uvalila předběžné dotační embargo na Agrofert.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, co se stalo nám, nebo dalším státům ve střední, východní a v jihovýchodní Evropě, se mělo stát Rusku, tedy že se Rusko podřídí západním centrům. Tedy, že vydá své nerostné bohatství, že se otevře přílivu jak politického, tak hospodářského vlivu, že se víceméně nechá Západem zprivatizovat, a především přestane být velmocí, která by se mohla bránit, nebo konkurovat Západu“, říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 05.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Že má někdejší první dáma ke Knihovně Václava Havla dlouhodobě vztah přinejmenším ambivalentní, bylo těžké přehlédnout. Stejně jako to, že naopak jednoznačně preferuje činnost nadace Vize 97. Dagmar Havlová sice stála společně s politikem Karlem Schwarzenbergem a sociologem Miroslavem Petruskem u zrodu knihovny v létě roku 2004, více než sedm let před Havlovým úmrtím, ale zejména po jeho odchodu jako by o instituci nejevila větší zájem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Batůžek k vám, investice k nám. Vystrčil zajel na Tchaj-wan dělat hodnotovou a pragmatickou politiku. Co to znamená? A jde to vůbec dohromady? Český premiér je proti. Stejně tak Čína. Hostem V12 je Ivana Karásková, vedoucí čínského týmu v Asociaci pro mezinárodní otázky, která působí také na FSV UK. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Batůžek k vám, investice k nám. Vystrčil zajel na Tchaj-wan dělat hodnotovou a pragmatickou politiku. Co to znamená? A jde to vůbec dohromady? Český premiér je proti. Stejně tak Čína. Hostem V12 je Ivana Karásková, vedoucí čínského týmu v Asociaci pro mezinárodní otázky, která působí také na FSV UK. Ptá se Matěj Skalický.

Batůžek k vám, investice k nám. Vystrčil zajel na Tchaj-wan dělat hodnotovou a pragmatickou politiku. Co to znamená? A jde to vůbec dohromady? Český premiér je proti. Stejně tak Čína. Hostem V12 je Ivana Karásková, vedoucí čínského týmu v Asociaci pro mezinárodní otázky, která působí také na FSV UK. Ptá se Matěj Skalický.

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

V tomhle díle Lascivní.cz podcastu si sedáme s Marvelem, zakladatelem Clawderingu. Je to metoda vědomého, intenzivního doteku, která si pohrává s nervovým systémem, citlivostí kůže a tím, co se děje v hlavě, protože „škrábání“ není agrese, ale nový komunikační jazyk. A protože to slovo pořád vyvolává otázky a domněnky, jdeme od začátku. Jak vypadaly první experimenty, kdy se z nich stal vědomý koncept a proč vůbec vznikla metoda, která má vlastní pravidla, rytmus i etiku.Rozmotáme, co Clawdering vlastně je a jaký má hlavní cíl. Pobavíme se o nejčastějších mýtech, které se kolem něj lepí, a o tom, v čem se liší od masáže, tantrické práce nebo BDSM. Marvel otevřeně popisuje, kde se ty světy mohou potkat a kde je to naopak úplně jinde. A hlavně proč dává smysl brát to jako jazyk doteku, ne jako náhodný „trik“ nebo cosplay terapie.V podstatné části rozhovoru řešíme, co se děje s citlivostí a vnímáním a proč může být intenzivní dotek zároveň příjemný i uvolňující. Také jak různí lidé reagují úplně rozdílně a co nervový systém říká na tlak, škrábání a stimulaci kůže. Stejně důležitá je i psychologie důvěry. Jak se během session buduje bezpečí, jak se pracuje se souhlasem a co dělat ve chvíli, kdy dotek otevře emoce, které člověk nečekal.Nechybí ani praktická rovina. Jak vypadá první zkušenost, jak obvykle probíhá session, jakou roli hrají „drápky“, a jaké chyby dělají začátečníci nejčastěji. Dostane se i na silné momenty a překvapivé reakce lidí. Co Marvela během praxe nejvíc zaskočilo a kdy clawdering změnil dynamiku vztahu nebo vnímání vlastního těla.Otevřeme i to, jak na clawdering reaguje okolí. Proč se to často automaticky spojuje se sexualitou a proč je fér to tak přiznat, když to fetiš je. Kde se láme hranice mezi intimitou, erotikou a tím, co si lidé projektují. A v širším kontextu se dotkneme i toho, proč je v moderní době dotek tak citlivé téma. Máme ho málo, bojíme se ho a zároveň ho zoufale potřebujeme.Na závěr koukáme dopředu. Kam se clawdering může vyvíjet, jaké formy dávají smysl a co by Marvel chtěl, aby si lidé z tohohle fetišového prostoru odnesli. Probereme i nábor lidí do týmu, aby to nebylo postavené jen na jednom člověku. A padne i otázka, která je překvapivě osobní. Jestli si clawdering ještě dokáže užít, když je to už i projekt, práce a zodpovědnost, nebo jestli v tom pořád zůstává čistá radost z doteku a přítomnosti.A aby toho nebylo málo, koncem června si s Aly užijeme právě Claderingový workshop = takže se můžete těšit i na report z něj! Kam dál pokračovat:https://clawdering.comhttps://www.instagram.com/lance_clawder/https://fetlife.com/Lance_Clawderhttps://www.lascivni.cz/slovnicek/clawdering/Celý díl (1 hodina a 25 minut) je k dispozici (s předstihem i v plné nestříhané verzi) na Forendors.cz/lascivni = děkujeme vám za podporu. Bez ní bychom dále nemohli tvořit.1) Jak nás (⁠⁠podcast⁠⁠ a recenzenty erohraček) můžete podpořit?Vznik nových dílů (v plné délce) i bonusů, můžete podpořit předplatným na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Forendors.cz/Lascivni⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Chceme vám být blíže, takže rádi se poznáme skrze Discordový kanál, ... a vyslechneme si vaše nápady, tipy na nové hosty. Nebo jen navrhnete otázky pro připravované rozhovory... Je to jen na vás! Děkujeme!2) Podívejte se na naše reálné recenze pomůcek (⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠), i českých sex-shopů...A když přes odkazy z našeho webu nakoupíte, dostaneme % odměnu z vaší objednávky = a budeme moci dál a více tvořit.Za všechny v redakci vám velmi děkujeme!3) Máme i praktické internetové kurzy a e-booky kolem kinků a hraček v rámci naší Lascivní univerzity / akademie - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/kurzy/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.lascivni.cz/e-booky/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠.Autor titulní fotografie: Denis Stolarik

Václav Tomanec je mladý úspěšný podnikatel. V projektu One percent radí lidem, jak se stát lídry vlastního života, jak žít to, co chceme. Kdo by to nechtěl? Někteří lidé mají problém přijmout mého dnešního hosta, protože se narodil teprve v roce 1997, letos má tedy devětadvacet let. Co mi bude ten mladý kluk říkat? To mě zajímalo taky a jsem moc rád, že přijal pozvání a říkal odpovědi na moje otázky.Rozhovor jsme navíc natáčeli v podnikatelském Vision byznys klubu, kde řada členů vybudovala skutečně rozsáhlý byznys. O to víc mne zajímalo, jak bude vypadat i následná diskuze. Co si navzájem řeknou? Bude to spíš konfrontace anebo naopak souhra?Bylo to velmi zajímavé. Můžu říct, že jsem si z našeho setkání odnesl několik cenných inspirací a myslím, že si je můžete vyzvednout také. Tak schválně.Užijte si naše setkání a budu rád, když mi pak pod video napíšete, co vás zaujalo, nad čím jste přemýšleli. A nebojte: můj host ani já, nepotřebujeme jenom chválit.Toto je pro dnešek vše, díky moc za poslech. Věřím, že jste si naše dnešní setkání užili podobně jako já. Kdybyste chtěli vědět o Václavu Tomancovi a jeho projektech víc, kliknětě na odkazy níže, anebo můžete pokračovat na můj předplatitelský kanál http://herohero.co/petrhorky , kde je ještě skoro dvakrát tolik dalších informací. Obzvlášť následná diskuse mezi podnikateli byla velice zajímavá. Je na vás, jakou bude váš další krok.Odkazy:https://www.onepercent.czKniha Lídrem svého života - https://www.databazeknih.cz/knihy/lidrem-sveho-zivota-57783900:00 Lídrem svého života: od oběti k odpovědnosti20:14 Tři principy pro lepší život a byznys33:55 Pravda o Instagramu, úspěchu a inspiraci54:22 Proč je pokora základ skutečného úspěchuSupport the show

Telefon podržíme jednu minutu před obličejem a necháme aplikaci, aby provedla analýzu našeho zdravotního stavu. Za minutu telefon z čelní kamery pořídí 1800 fotek tváře, které pak vyhodnotí umělá inteligence. Měří se dynamika průtoku krve obličejem, z níž se pak dají odvodit údaje nejen o krevním tlaku, ale i o glykovaném hemoglobinu, takzvaném dlouhém cukru, což je průměr množství cukru v krvi za poslední tři měsíce. Stejně tak aplikace zhodnotí i srdeční tep a dýchání. „Podobně jako vám tepe krev v rukou, tepe i v obličeji. Vypočítáme přesně, jak vysoký máte krevní tlak, protože jsme předtím za pomocí AI ten přístroj deset let trénovali,“ říká v podcastu Hospodářských novin Jiří Pecina.

Ginkgo biloba aneb jinan dvoulaločný prý přežije všechno — mráz, čas i pokrok. Stejně jako jeden dům na kopci, v němž žije dáma, které k životu stačí málo — třeba „řecké týdny“ v supermarketu, hrnek čaje a dokonale vyladěný recept na dýňový dort.

Jeden z největších českých básníků, se narodil 26. května 1900. Ve 20. letech jej oslovil víceméně salonní komunismus, i když v 50. letech prožíval deziluzi. Věrný zůstal i většině starých přátel z avantgardy, které hájil i proti politice strany. Stejně věrný bohužel nebyl v partnerském životě. Své celoživotní partnerce připravil řadu trpkých chvil. Zemřel na silný zápal plic před půlnocí 6. dubna 1958 o neděli velikonoční, jak si jako velmi zdatný astrolog sám předpověděl.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolal řadu emotivních vyjádření a stal se předním politickým tématem. Pod vlivem politického rozdmýchávání ze strany SPD a Stačilo se ze setkání v Brně stala větší událost, než jakou by za normálních okolností byla. Zatímco pro velkou část veřejnosti na české i německé straně a historickou obec je otázka vyhnání Němců po konci druhé světové války do značné míry probádaným a uzavřeným tématem, někteří politici se snaží vybičovat nacionalistický resentiment a získat na celé události laciné politické body. Stejně jako dnes, tak i v minulosti, konkrétně od poloviny 19. století, je nacionalismus hlavní příčinou vypjatých sporů mezi Čechy a Němci. Vyvolávání národnostních sporů se naopak snažil v době na přelomu 19. a 20. století potlačit dělnický internacionalismus, pro který byl přednější třídní boj a nikoliv národní revoluce. I v době 19. století jsou typické společné pochody, tzv. tábory lidu, českých i německých dělníků. Neochota části německé menšiny přijmout nový československý stát a ignorování problémů početně německé menšiny ze strany vlády po roce 1918 však vztahy zhoršily. Hospodářská krize a především nástup nacismu v Německu pak vygradovaly spory do takové míry, že už se společné soužití v poválečné době stalo nemyslitelným. Do nového dílu podcastu Dějiny bez konce jsme si pozvali profesora historie Stanislava Holubce, se kterým jsme probrali historii česko-německých vztahů, osudy německých antifašistů po konci války, osudy sudetských němců, kteří byli vyhnáni z pohraničí do Bavorska, stejně jako historický vývoj sudetoněmeckého sdružení. Playlist:

S padělky se asi každý v životě někdy setkal. Mnohdy to lidé zjistili až po nějaké době, kdy daný produkt nesplňoval originální vlastnosti. Občas člověku zbyde jen špatná vzpomínka, občas ale podvodníci padělají i životně důležité produkty. Hostem Press klubu byla dnes právě ředitelka Sekce pro boj s nelegálním trhem Českého sdružení pro značkové výrobky Kristýna Richter. Poslechněte si celý pořad.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zahrada Medovy vily v Humpolci je nově památkově chráněná. Stejně jako samotnou vilu ji už dva roky vlastní město. Teď plánuje její obnovu.

Ve slovenské STVR pokračuje vlna hromadného propouštění. Management veřejnoprávní televize a rozhlasu tvrdí, že jde o úsporná opatření. Podle novinářky Zuzany Kovačič Hanzelové ale odcházejí hlavně ti, kteří dávali veřejně najevo nesouhlas s vedením. „Po nástupu premiéra Roberta Fica došlo k faktickému zestátnění STVR, je absolutně v područí politických nominantů ministerstva kultury,“ konstatuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politici v Brně opět řeší, jestli mají ve městě zůstat komunistické symboly. Po soše Rudoarmějce na Moravském náměstí přišla na řadu památkově chráněná hlava Stalina na Ústředním hřbitově. Mají zmizet, nebo vydržet? Téma pro Brněnskou jedenáctku. Stejně jako nový pokus o oživení kryté tržnice na Zelném trhu, která už definitivně není žádnou tržnicí. Krátce se podíváme i na brněnský vynález – zubní probiotickou nanonit.

„Dítě vnímám jako autentickou bytost, která se může vyvíjet úplně jiným směrem, než jsem si představoval. Stejně jako v jiném druhu partnerství nebo přátelství ho nechci zavřít do klece svých představ, ale dávám mu bezpečný prostor k růstu. To je za mě podstata lásky,“ říká ředitel Ligy otevřených mužů Josef Petr. Debata o rodičovství proběhla v rámci festivalu Nenásilí.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dítě vnímám jako autentickou bytost, která se může vyvíjet úplně jiným směrem, než jsem si představoval. Stejně jako v jiném druhu partnerství nebo přátelství ho nechci zavřít do klece svých představ, ale dávám mu bezpečný prostor k růstu. To je za mě podstata lásky,“ říká ředitel Ligy otevřených mužů Josef Petr. Debata o rodičovství proběhla v rámci festivalu Nenásilí.

Většina domácností zvládá pokrýt své potřeby, přesto roste obava, že bude hůř. Vyplývá to z aktuálních průzkumů Centra pro studium veřejného mínění. Na čem lidé šetří nejvíc? „Typicky omezují stravování mimo domov, dovolené, cestování a luxusní zboží. Naopak koníčky a zájmové činnosti se snaží do poslední chvíle neomezovat. Stejně jako výdaje na zdravotní péči, léky a pomůcky či spoření,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí… socioložka Paulína Tabery.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.A to vše se dá říct o mém dnešním hostu.Má to dvě minuty k alzaboxu, tři a půl minuty do divadla, šest minut do jazzového klubu a pět minut do kina. V docházkové vzdálenosti je také několik obchodů včetně těch s počítačovými součástkami. A posilovna. Konzultant a analytik Marek Prokop se před třemi lety přestěhoval s manželkou z pražského Vyšehradu do České Lípy. Cíl byl žít mimo velké město, mít větší bydlení a klid na práci. Cíl splněn, dalo by se říct, a dnes oba bydlí ve velkém historickém domě v centru města, a žena v něm plánuje otevřít kavárnu.Marek Prokop je jedním z průkopníků českého webu. Učil nás první uživatele, jak se to dělá, počínaje designem a konče marketingem. Dnes patří mezi ty, kteří většinu práce přenechávají umělé inteligenci. Proč stejně nemá nejmenší obavy z toho, že by mu snad AI mohla práci vzít úplně, jsme se mimo jiné také bavili.Anebo třeba o tom, proč paradoxně ve městě v bývalých Sudetech chodí víc na kulturu než v Praze, protože v hlavním městě můžete jít každý večer na cokoli, ale často to dopadne tak, že nejdete nikam. Ale když někdo dobrý přijede hrát jazz do České Lípy, to si dáte velký pozor, aby vám to neuteklo.Avšak pro mě to nejzajímavější, o čem jsme mluvili, bylo to, jak dnes Marek Prokop rozděluje práci mezi sebe a Clauda. Pokud nejste v AI až tak zběhlí, tak vězte, že Claude je velký jazykový model od firmy Anthropic, a Claude Code je služba, která je pro Marka Prokopa za posledních dvanáct měsíců jeho prakticky už jediným rozhraním s tím, že mu zběžně a někdy i ne úplně přesně říkáme umělá inteligence.Pokud vás to zajímá, poslouchejte dobře. Marek Prokop patří mezi ty, kteří o AI dokáží mluvit bez klišé a zároveň bez přehnaného nadšení, a hlavně přesně a zároveň srozumitelně. Skoro jako kdybyste do promptu pro konverzace s ním napsali zázračnou větičku: Mluv se mnou jako s průměrně vzdělaným patnáctiletým školákem, kterého zajímá a baví všechno, co děláš.Přesně tak jsem v téhle epizodě s Markem mluvil. A připomínám, pokud vás baví AI a chcete jí přijít na kloub, a zjistit, jak ji používat chytře a efektivně, podívejte se na náš web Inspiruj tečka se. Stále děláme se Sentou náš v uvozovkách královský workshop AI Masterclass, máme kratší workshopy o tom, jak používat naplno Claude Code nebo NotebookLM, a s Pavlem Kasíkem jsme připravili šestihodinový kurz vibecodingu pro neprogramátory. Bude vás to bavit. Takže ještě jednou: vše najdete na webu inspiruj.se.Ale teď už vás zvu k poslechu epizody s Markem Prokopem.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.

Americký prezident Donald Trump využil toho, že se evropští členové Severoatlantické aliance odmítli zapojit do americko-izraelského útoku na Írán, nebo alespoň do pokusů zprůchodnit Hormuzský průliv, k novým slovním výpadům proti NATO. Prohlásil, že vždy věděl, že NATO je jen papírový tygr. Stejně jako to prý ví ruský diktátor Vladimir Putin.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ne)bezpečí Ondřeje Kundry s Nadiiou Ivanovou z Člověka v tísni o ohrožení neziskových organizací chystanou změnou legislativy.Podle Nadiii Ivanove, ředitelky Centra pro lidská práva a demokracii Člověka v tísni, je povinný registr neziskových organizací financovaných ze zahraničí, který prosazují vládní poslanci, drastickým zásahem do jejich fungování. Stejně jako v Rusku nebo Gruzii by úřadům mimo rozhodování soudů umožňoval vysokými pokutami zastavovat jejich činnost; může jít přitom jen o první krok k omezení občanské společnosti. Co proti tomu chtějí její zástupci dělat? A myslí si, že nakonec zákon skutečně projde? Odpovídá v podcastu (Ne)bezpečí Ondřej Kundry.

Kde jako studující můžeme hledat pomoc? Jak si pomoci sám, než se dostanu k té odborné? Klára Lampová, psycholožka z Nevypusť duši a patronka třetího dílu série Safe Space sdílí tipy, které se hodí každému, kdo zvažuje, že udělá první krok.

Po zahájení americko-izraelské ho útoku na Írán prudce vzrostly ceny paliv. České ministerstvo financí od pátku situaci sleduje a opoziční ODS navrhuje dočasné snížení spotřební daně u nafty. „Stejný model zafungoval před čtyřmi lety,“ tvrdí v Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Je potřeba sledovat marži obchodníků a vývoj na trhu, nic dalšího,“ oponuje poslanec Roman Kubíček (ANO), předseda podvýboru pro energetiku.

Hostkou Buchet byla tentokrát Majda, která je studentkou doktorského studia biologické chemie a ve volném čase pracuje jako šatnářka a uvaděčka v divadle.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Litevská ministerská předsedkyně Inga Ruginiené prohlásila, že tvrzení maďarského premiéra Orbána, že za zastavení dodávek ropy do Maďarska ropovodem Družba nese odpovědnost Ukrajina, a ne Rusko, které ropovod bombardovalo, je nesmysl. Stejně považuje za nesmysl i to, že se Unie neustále nechává vydírat Maďary a jejich vety, jakmile jde o pomoc Ukrajině. Nyní je ve hře úvěr ve výši 90 miliard eur. Bez nich Ukrajina přestane jako stát fungovat.

Herec a tanečník Dominik Teleky je novou posilou hereckého souboru Dejvického divadla. Do Prahy přichází z brněnské Husy na provázku. „Je tam rodinná atmosféra. Na Provázku tomu kolega Honza Kolařík říká ‚stejné zákys‘,“ srovnává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus své brněnské a pražské angažmá Teleky, který o sobě na instagramovém profilu píše, že je umělec, herec, šašek, trhač žil, trhač kulis, běžec, atlet duše, lední medvěd.

Stejné úspěchy, stejné silné stránky, stejné problémy - a dva úplně jiné přístupy k řešení. Jihočeský hejtman Martin Kuba a jihomoravský hejtman Jan Grolich téměř současně oznámili své plány na politickou budoucnost.A nemohli si zvolit odlišnější cestu. Zatímco Kuba opustil ODS a založil si vlastní hnutí Naše Česko, Grolich vsadil na převzetí KDU-ČSL a velké stranické změny. Komu to vyjde? Spokojí se bývalí předsedové KDU-ČSL s pozicí v „radě starších“? Najde Kuba dost lidí, aby postavil stranu? A kdo si myslí na spolupráci s Andrejem Babišem? Dozvíte se v aktuální epizodě podcastu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Stejné úspěchy, stejné silné stránky, stejné problémy - a dva úplně jiné přístupy k řešení. Jihočeský hejtman Martin Kuba a jihomoravský hejtman Jan Grolich téměř současně oznámili své plány na politickou budoucnost. A nemohli si zvolit odlišnější cestu. Zatímco Kuba opustil ODS a založil si vlastní hnutí Naše Česko, Grolich vsadil na převzetí KDU-ČSL a velké stranické změny. Komu to vyjde? Spokojí se bývalí předsedové KDU-ČSL s pozicí v „radě starších“? Najde Kuba dost lidí, aby postavil stranu? A kdo si myslí na spolupráci s Andrejem Babišem? Dozvíte se v aktuální epizodě podcastu Vlevo dole! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion