Podcasts about stejn

„S aplikováním umělé inteligence začíná debilnět velká část populace, hlavně mladí. Takže umělá inteligence skutečně začíná být inteligentnější než člověk, který zblbnul úplně do úrovně totálního debila. Pak bude skutečně inteligentní, a pak si splníte představu Neuralinku o tom, jak posunete inteligenci člověka,“ říká profesor Peter Staněk v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 21.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš si to naplánoval tak, že bude do konce příštího týdne premiérem. Personálně i programově to má ošéfované, ohledně hrozícího střetu zájmů se v tom sice plácá a dělá, že vlastně nerozumí, co po něm kdo chce – ale zároveň ujišťuje, ať jsme v klidu, protože jednou si to samozřejmě nějak ošéfuje taky. Čím dál víc to ale začíná vypadat, že tentokrát před sebou nemá politika, kterého opije rohlíkem z libovolné jeho pekárny. Prezident Petr Pavel vůči němu vystupuje úplně jinak než jak je na to Babiš zvyklý ze svého hnutí nebo Agrofertu. A šéf ANO má problém, který Petr Honzejk a Ondřej Leinert rozebírají v nejnovějším dílu politického podcastu HN Podpásovka.Dojde ale i na Filipa Turka, který se ani ve 40 letech nedokáže aspoň chvíli chovat jako dospělý kandidát na ministra čehokoli. A představa, že Česko reprezentuje v zahraničí, zavání podobnými blamážemi, jaké v poslední době předvádějí naši fotbaloví reprezentanti.

„Prostor se uvolnil, aby se nám sem vešla zeleň, ale třeba i parkovací místa a cyklopruh, který tady původně nebyl,“ popisuje krajinářská architektka Davidová.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Jak vzniká portfolio, které přežije celé generace?  V novém díle investičního podcastu MoneyPenny se David s Martinem zaměřují na to, jak budovat skutečný rodinný poklad. Inspiraci hledají u nejstarších firem světa. Především v Japonsku, kde rodinné podniky prosperují stovky až tisíce let. Na příkladech hotelu Keiunkan, Nintenda či italské Beretty ukazují principy, které firmám umožnily přežít i dramatické historické zvraty. Tyto zásady však nejsou určeny jen pro velké rody. Stejné postupy mohou při budování majetku využít i běžné rodiny: od výchovy dětí k finanční gramotnosti, přes vedení rodinných kronik až po jednoduché modely dlouhodobého investování. David s Martinem v epizodě rozebírají i rozlučkový dopis Warrena Buffetta, který popisuje své životní lekce o správě majetku. A k dispozici dávají kalkulačku, jak svůj poklad budovat.Další epizody najdete na platformách Herohero (https://herohero.co/moneypenny) nebo Opinio (https://moneypenny.opinio.cz/). Jednotlivé epizody lze díky RSS poslouchat také ve vašich oblíbených podcastových aplikacích. Kompletní přehled všech dílů podcastu, analýz, srovnání a kalkulaček je k dispozici ve speciálním přehledu (https://docs.google.com/document/d/15JjULQkEkvCLi5qf_Zyj-w5aD2muKn6y7BDT4k6M7No/edit?tab=t.0). Záznam z konference FIRE je možné získat zde: https://hn.cz/event/67789080-fire-2025.Tento i další díly našeho investičního podcastu MoneyPenny si můžete poslechnout také v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.A nezapomeňte odebírat investiční newsletter Peníze HN.

Jak vzniká portfolio, které přežije celé generace? V novém díle investičního podcastu MoneyPenny se David s Martinem zaměřují na to, jak budovat skutečný rodinný poklad. Inspiraci hledají u nejstarších firem světa. Především v Japonsku, kde rodinné podniky prosperují stovky až tisíce let. Na příkladech hotelu Keiunkan, Nintenda či italské Beretty ukazují principy, které firmám umožnily přežít i dramatické historické zvraty. Tyto zásady však nejsou určeny jen pro velké rody. Stejné postupy mohou při budování majetku využít i běžné rodiny: od výchovy dětí k finanční gramotnosti, přes vedení rodinných kronik až po jednoduché modely dlouhodobého investování. David s Martinem v epizodě rozebírají i rozlučkový dopis Warrena Buffetta, který popisuje své životní lekce o správě majetku. A k dispozici dávají kalkulačku, jak svůj poklad budovat. Další epizody najdete na platformách Herohero (https://herohero.co/moneypenny) nebo Opinio (https://moneypenny.opinio.cz/). Jednotlivé epizody lze díky RSS poslouchat také ve vašich oblíbených podcastových aplikacích. Kompletní přehled všech dílů podcastu, analýz, srovnání a kalkulaček je k dispozici ve speciálním přehledu (https://docs.google.com/document/d/15JjULQkEkvCLi5qf_Zyj-w5aD2muKn6y7BDT4k6M7No/edit?tab=t.0). Záznam z konference FIRE je možné získat zde: https://hn.cz/event/67789080-fire-2025. Tento i další díly našeho investičního podcastu MoneyPenny si můžete poslechnout také v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts. A nezapomeňte odebírat investiční newsletter Peníze HN.

Poskytování spotřebitelských úvěrů se změní a může za to evropská legislativa. Jak říká v pořadu Inside Talks šéf Moneta Bank Tomáš Spurný, skupina klientů, kteří na úvěry u finančních institucí nedosáhnou, vyroste o 10 procent. Zájem o úvěry trhá rekordy. „Když se podíváme na částku poskytnutých úvěrů, kde jsou jak nové úvěry, tak konsolidace a všechny tyto operace, dostáváme se u nás přes 25 miliard korun. To je pro nás z hlediska objemu rekordní rok, jaký jsme neměli od roku 2019,“ říká v rozhovoru pro Inside Talks šéf Monety Tomáš Spurný. Stejná situace je podle něj na celém trhu a nejvíce z toho těží banky s mladšími klienty ve věku 30 – 40 let. Právě úvěrování ale už od příštího roku dostane nová pravidla, která celý trh výrazně změní. Může za to nová evropská legislativa, kterou vstoupí v platnost už za rok. Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize EP Real Estate, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital, Martin Durčák z ČEPS a Jan Romportl z Elin.ai Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Socha přitom nedávno prošla dílnami restaurátorů. Stejně jako další sochy, které ochoz památky lemují.

Už v pondělí 10. listopadu zastaví celosvětové turné anglické čtveřice Wolf Alice ve Velkém sále pražské Lucerny. To je dobrý důvod zavolat do Stockholmu a vyzpovídat členy kapely. O vášni pro hudbu, nahrávání s věhlasným producentem, přípravách na cesty i zákulisí koncertů s Klárou mluvili kytarista Joff Oddie a bubeník Joel Amey. Rozhovor je k dispozici i v textové podobě:https://www.expresfm.cz/rozhovory/wolf-alice-exkluzivne-v-praze-si-vzdycky-uzivame-uzasne-chvili-nikdy-to-neni-stejne-jako-minule/

Stejně jako další jihoamerické země zažila Argentina mnoho vojenských režimů. Nejdelší a nejhrůznější z nich začal v březnu 1976. Generál Videla tehdy svrhl vládu prezidentky Perónové a s vojenskou juntou se postavil do čela země. Následovalo sedm let vlády, která tvrdě pronásledovala své odpůrce. V Argentině zmizelo až 30 tisíc osob. Isabel Perónovou a Jorgeho Videlu připomene ve speciálu Portrétů věnovaném diktátorům historik Jan Adamec.

Stejně jako další jihoamerické země zažila Argentina mnoho vojenských režimů. Nejdelší a nejhrůznější z nich začal v březnu 1976. Generál Videla tehdy svrhl vládu prezidentky Perónové a s vojenskou juntou se postavil do čela země. Následovalo sedm let vlády, která tvrdě pronásledovala své odpůrce. V Argentině zmizelo až 30 tisíc osob. Isabel Perónovou a Jorgeho Videlu připomene ve speciálu Portrétů věnovaném diktátorům historik Jan Adamec.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V závěrečném dílu hudební minisérie zve moderátor a hudební dramaturg Radiožurnálu Petr Král k mikrofonu dvě charismatické dámy – sbormistryni Kühnova dětského sboru Elišku Hrubou Toperczerovou a Hanu Tenglerovou, sbormistryni a učitelku hudební výchovy na Škole Jaroslava Ježka pro zrakově postižené. Společně odkrývají, jak probíhají zkoušky dětských sborů na koncert Světlo pro Světlušku, kde se mnoho děti se zrakovým postižením učí zpívat pouze podle náslechu, jak se mezi nimi rodí přirozená soudržnost a nová přátelství, a jak trpělivost i emoce tvoří základ úspěchu. Dozvíte se také, proč po koncertech někdy ukápne slza – a jakou sílu hudba vlastně má.Všechny díly podcastu POTMĚ můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tentokrát také o Hauerwasově výroku: "Samozřejmě s Petrem soucítíme, protože i my pochybujeme. Stejně jako Petr upíráme svůj zrak jinam a máme strach. Soustředíme se na sebe nebo na to, co si cení svět, a ne na toho, kdo říká: „Pojď!“ Naše obavy nejsou ovládány strachem z Boha, protože stejně jako Herodes a Pilát se více bojíme názorů ostatních než Boha. V důsledku toho se propadáme pod tíhou našich přirozených lidských tužeb a doufáme, že nás ostatní budou i nadále považovat za dobré, nebo alespoň normální. Ale následovníci Ježíše, ti, kteří odmítají žít ve světě bez zázraků, nemohou být normální."Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

Trendem ve výstavbě bydlení v Česku je stavět stále menší prostory – standardem už je byt o velikosti 60 m2. A zmenšují se i rodinné domy. Vyplývá to ze zkušeností expertů ve stavebnictví, kteří přišli diskutovat do říjnové debaty Hospodářských novin. Stejně tak se mění i vnímání kvality výstavby jako takové. „Když jste před 15 lety u developera řekli pojem akustika, vůbec netušil, o co se jedná. Dnes všichni vědí, že když si koupí byt, buď se jim spí dobře, protože neslyší hluk z ulice, nebo ne, a investice je v tu chvíli znehodnocená. Tedy lidé se o to zajímají,“ popsal Nikola Hoffmann, člen představenstva společnosti Saint‑Gobain Construction Products CZ. Kromě akustiky Čechy zajímá také světlo, pozornost věnují vnitřnímu vybavení, kvalitě ovzduší a bezpečnosti. Debaty se spolu s Hoffmanem zúčastnili Radek Říha, majitel stavební společnosti Goopan, a Stanislav Martinec, majitel a ředitel společnosti Koma Modular.

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

Největší slávu mu nejen u nás, ale i v Německu, přinesla role prince v pohádce Tři oříšky pro Popelku. Neobejdou se bez ní jediné Vánoce. Stejně tak bez pohádky Třetí princ, kde ztvárnil dokonce dvojroli princů.

„Dneska odpoledne budu fotit meteority a těším se na to úplně stejně jako na Annapurnu. Budu mít v ruce meteority, mám jich plný šuplík,“ usmívá se přírodovědec, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka. O čem píše ve své nové knize Nejsou to šlapky? Jaké zážitky si přivezl z Antarktidy? A proč se o něm říká, že je fakultní maskot? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dneska odpoledne budu fotit meteority a těším se na to úplně stejně jako na Annapurnu. Budu mít v ruce meteority, mám jich plný šuplík,“ usmívá se přírodovědec, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka. O čem píše ve své nové knize Nejsou to šlapky? Jaké zážitky si přivezl z Antarktidy? A proč se o něm říká, že je fakultní maskot? Poslechněte si rozhovor.

„Zjistil jsem, že jsem ve stejném stavu jako za komunismu, že nejsem schopen veřejně říct svůj názor, bojím se. Tenkrát jsem se bál o sebe – že mě vyhodí ze školy, že bych ublížil rodičům – teď se bojím, že bych třeba nějak ublížil svým dcerkám,“ říká režisér Tomáš Vorel v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 26.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Kendeho vila v Českých Budějovicích působí trochu tajemným až strašidelným dojmem. Stejně jako okolní zahrada. Prvorepublikový rodinný dům stojí nedaleko historického centra města. Roku 1920 si ho nechal postavit ředitel důlního podniku v nedalekém Poříčí Viktor Konrad. Od něj ho o tři roky později koupil židovský podnikatel Josef Kohn, který se rozhodl změnit rodinné příjmení na Kende.

Od zrušené schůzky prezidentů Trumpa a Putina v Budapešti se nic zvláštního neočekávalo. Stejně tak se nepředvídalo, že by to mělo nějaké vyloženě negativní důsledky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítěz nebere vše. Taková je praxe při rozdělování důležitých postů v Poslanecké sněmovně. Přesto na vůli většiny záleží, jakým způsobem se o významné funkce podělí s menšinou. Stejně jako v uplynulém volebním období nepřijde opozice zkrátka, i když to neplatí pro všechny. Mimo hru tentokrát velmi pravděpodobně zůstanou Piráti. Může za to speciální matematický postup hnutí ANO.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

12. díl pro sezónu 2025/2026

Vulgární řev, roztřesení, až hystericky plačící podřízení, ponižování, sledování soukromých sociálních sítí, křeče do břicha. Investigativní tým Ve stínu rozplétá, co zažívají zaměstnanci pražské zoologické zahrady. Ředitel Miroslav Bobek obvinění odmítá.Pražská zoologická zahrada je až idylickým místem. Uklizené cestičky, spokojená zvířata, všudypřítomné občerstvení a krásný výhled na Prahu. Turnikety projde ročně skoro 1,4 milionu lidí a je tak třetím nejnavštěvovanější turistickou destinací Česka. Hospodaří s více jak půl miliardou korun a zaměstnává 250 lidí. Zahrada se pyšní tím, že patří do světové elity.Pod povrchem se ale podle svědectví řady zaměstnanců skrývá patnáct let stupňujícího se bossingu a šikany ze strany vedení. Situace došla tak daleko, že se po letech mlčení rozhodla část bývalých i současných zaměstnanců promluvit.„Četné zkušenosti bývalých zaměstnanců - bossing, šikana, výpověď za názor - se bohužel zakládají na pravdě. Já si ale nemohu dovolit vystoupit veřejně, neb zahradu a lidi v ní miluji,“ napsal anonymně pořadu Ve stínu jeden z chovatelů. Mluvili jsme s ním. Stejně jako s dalšími 31 zaměstnanci.Druhý díl s rozhovorem s ředitelem Zoo Praha Miroslavem Bobkem vám přineseme v neděli 28. 9.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tuto sobotu bude mít opozice demonstraci, která vyzve prezidenta republiky, aby respektoval výsledky voleb. To je samozřejmě důležité. Stejně je ovšem důležité, aby prezident garantoval dodržování zákonů České republiky, a to je v souvislosti s možným vítězstvím Andreje Babiše ve volbách ohroženo.Nejdříve evropské instituce (EP, Evropská komise) a později i české vrcholné soudy (Nejvyšší správní soud, Ústavní soud) jasně řekly, že Andrej Babiš jako premiér byl v letech 2017–2021 ve střetu zájmů. I když měl své firmy ve svěřenských fondech, byl nadále tím, kdo je ovládal. Sám Babiš se nechce k budoucímu střetu zájmů vyjádřit a vyvolává to dojem, že chce jít do konfliktu se soudní mocí. Střet těchto dvou druhů moci (výkonné a soudní) by znamenal těžkou ústavní krizi.Ústava ČR počítá s tím, že v takovém případě vstupuje do hry prezident republiky jako mediátor sporů mezi oběma institucemi. Stručně řečeno, musí se z titulu své funkce zeptat: Pane Babiši, jak chcete řešit to, že vlastníte Agrofert, který pobírá nejvíce dotací ze všech zemědělských firem, a současně chcete být premiér (nebo ministr), který ovlivňuje jejich rozdělování?Pokud by Babiše jmenoval, aniž by znal, jak chce tuhle věc řešit, mohl by být spoluviníkem porušování zákonů. Jak to dopadne a jsou ještě jiné možnosti sestavení vlády?

Obvodní soud pro Prahu 9 se v pondělí začal zabývat případem rozsáhlé korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku. Jde o hlavní líčení, ve kterém se zpovídá osm lidí, mezi nimiž je například zlínský podnikatel Michal Redl, bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, který byl dříve v hnutí STAN, anebo podnikatel Pavel Kos, který u soudu přiznal vinu. Redl a Hlubuček ji nadále odmítají. „Oceňuju, jak ke kauze přistoupila policie. Tři roky ty lidi sledovala, odposlouchávala, získávala informace, státní zástupce to posvětili. Odvedli vrcholně profesionální práci, která pořád ještě přináší nová odhalení," říká ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. „Byť je kauza Dozimetr velká a jde o rozsáhlou korupci, neukazuje to selhávání státu. Ukazuje to selhání jednotlivců, to je pro mě největší poznání," uzavírá. Kde má kauza Dozimetr kořeny? Jaké politické strany a hnutí do ní byly zapleteny a jak se s tím vypořádaly? A v jakém smyslu budou v podobných případech rozhodující nadcházející sněmovní volby?

Celý díl si můžete poslechnout na našem Patreonu nebo HeroHero.Mladá ODS si tak trochu natruc udělala vlastní program, nás zaujala část věnovaná zdravotnictví, protože je reformní, odvážná a pravicová. Stejně jako její spoluautoři  Štěpán Slovák a Klára Menšíková.Díl vznikl také jako reakce na Insider #256 s Adamem Vojtěchem a Václavem Jirků. Hrozí, že se české zdravotnictví během pár let zhroutí? Proč musíme zavést nadstandardy, poplatky za pohotovost nebo nemocniční stravu? Kolik nemocnic má Česko zrušit a jak zapojit soukromé peníze? A proč ODS potřebuje „zlé muže”, kteří řeknou věci tak jak jsou?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Myslel jsem si, že slovo zestátnění v roce 2025 ve slovníku politiků neuslyším,“ připouští ve Studiu N generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Řada politiků přišla před volbami s plánem zrušit koncesionářské poplatky a sloučit Český rozhlas s Českou televizí. „Pan Babiš říkal, že se inspiroval na Slovensku. Této inspirace bych se velmi obával,“ říká v rozhovoru Zavoral. Místo koncesionářských poplatků navrhuje například nejsilnější hnutí ANO financovat obě instituce ze státního rozpočtu. „V takovém případě by byla nezávislost Českého rozhlasu velmi výrazně ohrožena. Vidíme to na Slovensku. V momentě, kdy navážete financování na státní rozpočet, jste velmi zranitelní,“ upozorňuje Zavoral s tím, že se politikům pokusí smysl poplatků vysvětlit. Se slovenskou veřejnoprávní STVR loni Český rozhlas přerušil na neurčito dlouhodobou spolupráci. Obával se totiž, že po politických zásazích a změně vedení nebude nezávislé. „Teď jsem obdržel dopis s prosbou o schůzku, jejímž cílem by mělo být znovuobnovení spolupráce. Nemám důvod se s paní generální ředitelkou nepotkat – budu se ale ptát, proč skončil pořad Overovňa (pořad se věnoval vysvětlování dezinformací a konspiračních teorií, pozn. red.) a proč zrušili oblíbený satirický pořad Skúška sirén,“ říká Zavoral. Důvody k obavám podle něj zatím zůstávají. Kriticky se staví také k návrhům na sloučení Českého rozhlasu s Českou televizí. „Bavit se o slučování v momentě, kdy Český rozhlas coby instituce oslavil stoleté výročí, považuji za barbarský počin,“ tvrdí. „Sloučení by znamenalo zadupání a marginalizaci rozhlasu jako media typu. Zažil jsem Slovenský rozhlas jako silnou instituci, ze které se v momentě, kdy zfúzovala s ekonomicky problematickou Slovenskou televizí, stala úplná nicka uvnitř celé organizace. Ze Slovenského rozhlasu se stal otloukánek,“ připomíná generální ředitel. Česká televize jako větší instituce by podle něj Český rozhlas jednoznačně pohltila. „Byl by to konec rozhlasu v té podobě, jak ho dnes známe,“ říká. Zavoral tvrdí, že od posluchačů podobné názory neslýchá. „Už rok a půl objíždím republiku, jezdím po vyloučených lokalitách a s tím názorem, že bychom se měli sloučit, jsem se nesetkal vůbec nikde. Vidím to v těch sálech. Zástupci hnutí ANO by se asi divili, kolik jejich voličů sedí v sále, kde tleskají mým slovům, že chceme uchovat rozhlas samostatný. Stejně tak nám unisono říkají: 55 korun za rozhlas nás neruinuje,“ říká. Přijal by nabídku vést sloučený Český rozhlas s Českou televizí? Počítá s tím, že se veřejnoprávních médií zastane veřejnost? Proč se účastnil Krameriových cen, ve kterých zasedli dezinformátoři a konspirátoři? Proč chtěl do čela zpravodajství angažovat Jitku Obzinovou? A mají zaměstnanci rozhlasu mizerné platy? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Žijeme složitější dobu, valí se na nás jedna krize za druhou a je důležité zvyšovat svoji odolnost pro chvíle, kdy nám nepredikovatelnost světa působí psychické problémy ... Na jedné straně je svět mého vnitřního prožívání - moje vnitřní pohoda a na druhé straně je objektivní stav světa, se kterým musíme interagovat ... V poválečném a relativně klidnějším období posledních desítek let klesala naše tolerance na zátěže, teď potřebujeme, aby se zvyšovala ... Já jsem zodpovědný za to, jak se prožívám vevnitř a měl bych kultivovat svoji schopnost cítit se vyrovnaně nezávisle na vnějších okolnostech." Jak se psychicky otužovat ve světě, který je objektivně složitý? Kdo by měl formulovat vizi, pro celou společnost? Moderuje Michael Rozsypal.

S Filipem jsme se snažili odpovědět na otázku, jestli si Česká republika může dovolit vydávat tři a více procent HDP na obranu, nebo je to nad její ekonomické možnosti. Stejně tak jsme se podívali i na ostatní evropské státy.Jaké je provázání obranyschopnosti a zbrojení s ekonomikou? Má vojenská síla vliv na ekonomickou sílu států, případně celé EU, a v čem se to projevuje? Měla by EU začít uvažovat o jednotné armádě, nebo alespoň o větší centralizaci nákupů zbrojního vybavení – podobně jako USA nebo Čína?Dají se na podobné nákupy aplikovat ekonomické modely, které se používají třeba při aukcích frekvencí pro mobilní operátory? Bavili jsme se také o ekonomickém fungování Ruska po přechodu na válečnou ekonomiku a o celé řadě dalších témat souvisejících s vazbami ekonomiky, zbrojením a vedením války.

Lepit mimořádnými výdaji na povodně nedostatek peněz na obnovitelné zdroje, o kterých se předem vědělo, že budou potřeba, je proti logice rozpočtových pravidel. Stejně tak zvýšení vojenských výdajů v resortu dopravy ze 100 milionů letos na 20 miliard v návrhu státního rozpočtu na rok 2026, říká pro Český rozhlas Plus Jan Pavel z Národní rozpočtové rady. Veřejné finance by se zlepšily samy, kdyby si politici seděli na rukou, dodává v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.