Podcasts about stejn

Ranní brífink Petra Honzejka: Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura je v Číně, od své návštěvy si slibuje pomoc českému byznysu, hlavně v turistické oblasti. My se proto v brífinku podíváme, jak to v současné době vypadá s čínskými turisty v Česku. Já jsem Petr Honzejk a hned po několika byznysových zprávách zavolám prezidentovi Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezidentovi Hospodářské komory ČR Tomáši Prouzovi.

Ranní brífink Petra Honzejka: Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura je v Číně, od své návštěvy si slibuje pomoc českému byznysu, hlavně v turistické oblasti. My se proto v brífinku podíváme, jak to v současné době vypadá s čínskými turisty v Česku. Já jsem Petr Honzejk a hned po několika byznysových zprávách zavolám prezidentovi Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezidentovi Hospodářské komory ČR Tomáši Prouzovi.

Mezi Vrbnem pod Pradědem a Heřmanovicemi museli řidiči několik měsíců jezdit po objížďce, která byla v podobně špatném stavu jako opravovaná komunikace. Rekonstrukce důležité spojnice už ale finišuje.

Tisíce rozprašovačů vody, provizorní fontány nebo mobilní brouzdaliště pro děti i dospělé. Jihokorejská metropole Soul čelí další vlně veder. Pomáhají jí v tom i stovky takzvaných cool center – ochlazovacích stanic, kam si lidé mohou přijít odpočinout. Až přijde zima, poslouží stejná místa přesně opačně.

Tisíce rozprašovačů vody, provizorní fontány nebo mobilní brouzdaliště pro děti i dospělé. Jihokorejská metropole Soul čelí další vlně veder. Pomáhají jí v tom i stovky takzvaných cool center – ochlazovacích stanic, kam si lidé mohou přijít odpočinout. Až přijde zima, poslouží stejná místa přesně opačně.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po úspěchu prvního dílu se vracíme zpátky do naší Lascivní sex-poradny, kde už více než patnáct let odpovídáme na anonymní intimní dotazy čtenářů. Za tu dobu se jich sešlo přes tři tisíce a znovu jsme si ověřili, že realita bývá mnohem pestřejší než všechny internetové mýty a stereotypy.Tentokrát jsme vybrali čtyři témata, která nás při pročítání poradny zaujala nejvíc. Opravdu může muž nosit dámské spodní prádlo jen proto, že je mu pohodlnější? Kde končí otázka komfortu a kde začíná erotické vzrušení? A proč společnost tak často automaticky spojuje kus oblečení se sexuální orientací nebo fetišem, i když za tím může být úplně obyčejná preference materiálu nebo střihu?Podíváme se také na téma, které trápí překvapivě velké množství mužů – velikost penisu. Čteme skutečné dotazy čtenářů, kteří se bojí, že jsou příliš malí, ale i těch, kteří řeší pravý opak. Ukážeme si, jak moc může nejistota ovlivnit partnerské vztahy, první sexuální zkušenosti nebo sebevědomí, a proč bývá největším problémem často strach, nikoliv samotné centimetry.Velký prostor věnujeme také nejčastějším otázkám kolem těhotenství a nechráněného sexu. Proč se v poradně neustále opakují dotazy začínající větou „Můžu otěhotnět, když…?“ a jaké mýty lidé stále považují za biologickévýjimky? Povídáme si o ejakulaci, přerušované souloži, plodných dnech i o tom, proč internet někdy dokáže člověka uklidnit, ale jindy ho naopak vyděsí ještě víc.Na závěr otevíráme téma strap-onů, stimulace prostaty a mužské sexuality. Proč je masáž prostaty stále spojována s otázkou sexuální orientace? Jaká očekávání mají muži od prostatického orgasmu a proč může být realita úplně jiná než videa nebo diskuse na internetu? A překvapí vás i příběh pětasedmdesátiletého muže, který hledá cestu, jak si i ve vyšším věku zachovat aktivní a spokojený intimní život.Stejně jako v prvním dílu i tentokrát vycházíme ze skutečných anonymních dotazů našich čtenářů. Ne proto, abychom se jim smáli, ale protože právě ony ukazují, co lidi ve skutečnosti trápí, čeho se bojí a na co se často stydí zeptat kohokoliv jiného. A možná právě v některém z těchto příběhů poznáte otázku, kterou jste si někdy položili i vy sami.Kam dál pokračovat:https://www.lascivni.cz/sexuologicka-poradna/https://www.lascivni.cz/slovnicek/penis/https://www.lascivni.cz/slovnicek/tehotenstvi/https://www.lascivni.cz/tag/masaz-prostaty/ a https://www.lascivni.cz/slovnicek/prostata/https://www.lascivni.cz/eroticke-hracky-pomucky/nejlepsi-strapon-dilda-pripinaky/ a https://open.spotify.com/episode/7Mc9dnZUcy9B5FMRGz9npdObrázek Sunrise z Pixabay

V jednom domku na severu Německa má ateliér starší dáma. Na jejích obrazech je často vidět most, který stojí přímo za domem. Most vede přes průliv, spojuje poloostrov s pevninou. Je krásný, jenže starý. Postavili ho ještě před první světovou válkou a bude se bourat. Stejně jako domek, ve kterém žije tato dáma. V ateliéru ji navštívil zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Tomáš Havlín.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. července 2026 to bylo přesně 10 let, co se Martin Rejman stal kastelánem státního zámku Hrádek u Nechanic. Za tu dobu byla dokončena červená barevnost zámeckých fasád, byly zpřístupněny sklepy, návštěvníkům se představil obnovený okruh Hostinské pokoje, otevřela se také kavárna, zámecký park se hodně proměnil.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotbalisté Spojených států i přes prezidentský zásah shůry končí na mistrovství světa. Porážce 1:4 s Belgií nezabránil ani Folarin Balogun, původně distancovaný útočník, kterého Mezinárodní fotbalová federace na poslední chvíli omilostnila. Americký prezident Donald Trump i šéf FIFA Gianni Infantino poté přiznali, že si kvůli tomu telefonovali. Ze způsobu, jakým se nejlepší střelec USA nakonec dostal na hřiště, byla rozmrzelá i řada Američanů.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Sobotecku v Královéhradeckém kraji jen málokdo přehlédne jednu z dominant Českého ráje. Národní kulturní památku, barokní zámek Humprecht. Unikátní oválná stavba inspirovaná dobovou italskou architekturou je jedinou svého druhu u nás. Stejně jako půlměsíc zdobící střechu věže.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Myslím, že se zase blíží normalizace,“ říká herec Ondřej Pavelka s odkazem na období, které sám zažil a kdy bylo zásadní moc se neptat. V Divadle D21 připravuje inscenaci Husákovo ticho a právě Gustav Husák je pro něj dnes důležitý ne jako historická figura, ale jako varování. Na Instagramu proto nedávno psal Andreji Babišovi, že je čím dál zjevnější, že je klonem Husáka a že už nikdy nechce zažít jízdu Husákovým tichem. Podobnost vidí v jazyce, v myšlení i v touze po klidu, kdy se lidé nemají moc ptát a mají nechat mocné „pracovat“. Babiš a jeho okolí jsou podle Pavelky „výteční obchodníci se strachem“ - straší chudobou, válkou i rozpadem světa, protože strach je dobrý kšeft. Ostře mluví i o Otu Klempířovi, kterého odmítá brát jako ministra kultury. „To není ministr kultury. Je to komik,“ říká a vzpomíná na moment, kdy Klempíř podle něj přišel do lože a utekl. Stejně tvrdý je i k Martinu Stropnickému, který se podle něj nechal vynést Babišem a dnes vládu kritizuje. Svět podle Pavelky neběží jinak než tak, že se kámen vytlačí nahoru a zase spadne dolů. Nejlepší odpovědí je proto humor - a v Česku podle něj stačí číst Švejka, protože právě v něm je všechno napsané. „Já jsem za ty léta napovídal takových věcí,“ říká Pavelka, když dojde na jeho starší větu, že býval „nafoukaný parchánt“, ale zároveň dodává, že by ji neměnil. V mládí si možná o sobě myslel, že je dobrý herec, zároveň ale pořád zdůrazňuje štěstí - na Evalda Schorma, Jana Grossmana, Juraje Herze i na divadla, která v 70. a 80. letech fungovala jako ostrůvky svobody. Do Národního divadla původně nechtěl, připadalo mu příliš oficiální a poplatné době, nakonec v něm ale zůstal přes třicet let. Divadlo pro něj není pohodlná jistota, ale práce v permanentní krizi: „Vy začnete v sedm, to se narodí to děcko a v deset vám už umře.“ Mluví i o Sudetech, kde má chalupu a kde se u piva snaží vysvětlovat, k čemu jsou veřejnoprávní média. Naráží přitom na lidi, kteří podle něj často dostanou informaci, ale dál o ní nepřemýšlejí a na odpor, proti kterému se argumentuje podobně těžko jako proti tvrzení, že země je placatá. Přesto je neodepisuje - říká, že jsou pracovití, bezvadní a zlatí, jen je potřeba znovu a znovu vysvětlovat. Sudety jsou pro něj zároveň kraj, kde je „lepší se moc neptat“, protože člověk může zjistit věci, které vědět nechce a kde válka ještě neskončila. Proč má pocit, že se vrací Husákovo ticho? Kdy se politika mění v obchod se strachem? Dá se ještě mluvit s lidmi, kteří nechtějí slyšet argumenty? A proč je podle něj nakonec nejlepší humor? Pusťte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky mi říkali, že jsem strašnej pankáč, protože dělám věci tak, jak cítím a říkám je na rovinu,“ říká zpěvačka Bára Basiková. Už kolem devatenácti let, když se dostala do kapely Precedens, podle svých slov věděla, jakou cestou chce jít, co se jí líbí i co dělat nechce. V době, kdy se kultura dělila na oficiální a neoficiální, s Precedens ani se Stromboli podle ní nehlásali žádná hesla, ale rozhodně nepodporovali mainstream. Stejný postoj si nesla i dál. „Je to obrovská úleva, protože se nemusím do něčeho nutit, natož přetvařovat,“ říká. Podbízet se podle ní znamená dělat něco „strašně křivého“, i když sama přiznává, že v kariéře občas udělala úkrok stranou, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“. Nakonec se ale naučila věci radši slušně a s poděkováním odmítnout a jít cestou, ve které se cítí svobodná. Zpěvačka ale mluví i o dětství, ve kterém se s dětmi nemluvilo, nikdo se jich neptal, jak se cítí a slovo deprese bylo cizí. „Deprese není špatná nálada,“ říká a popisuje stavy apatie, tísně, úzkosti a strachu, které zažívala. Vrací se k matce, od které toužila po náruči a puse na dobrou noc i k tomu, jak nedostatek lásky, pochopení a podpory „totálně zadupal sebevědomí“ a promítl se do vztahů. „Nejdřív skočím a pak se teprve podívám, co je pode mnou,“ říká. Ve vztazích se podle sebe uměla přizpůsobit tak moc, že absolutně popírala a potlačila svoji identitu. U druhého manželství mluví o manipulaci, izolaci a o tom, že zlo přichází nenápadně, plíživě, pozvolna. V nejtěžších chvílích ji podle jejích slov zachránily děti a právě jim chtěla dát to, co sama neměla. V časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové se na svůj život dívá zpětně a mluví i o synovi, který ji po projekci objal a řekl jí, že je na ni pyšný. „Tohle je přesně ten moment, pro který za to stojí žít,“ dodává. Basiková mluví i o slávě osmdesátých a devadesátých let, třiceti koncertech měsíčně a době, kdy lidé za kapelami „šli vlastně na kraj světa“. Dnes by ale začínat nechtěla. „Fakt ne,“ říká o době sociálních sítí, hejtů a popularity měřené počtem sledujících. Proč už nechce být všude? Co člověku udělá dětství bez něhy a vztahy, ve kterých ztratí sám sebe? A jak se dá i z největších průšvihů vzít něco lepšího? I to se dozvíte v rozhovoru s Bárou Basikovou.

Napětí kolem umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Společnost Anthropic oznámila omezení přístupu ke svým nejpokročilejším modelům Fable 5 a Mythos 5 poté, co obdržela vládní příkaz ze Spojených států. Místo omezení jen pro zahraniční uživatele firma dočasně zablokovala modely všem zákazníkům.Podle dostupných informací jde o opatření související s kontrolou vývozu pokročilých AI technologií a obavami o národní bezpečnost. Rozhodnutí ale okamžitě vyvolalo nejistotu mezi firmami, které na těchto modelech stavěly své produkty, i kritiku části odborné veřejnosti a odpůrců administrativy Donalda Trumpa. Spor tak znovu otevírá otázku, kdo má rozhodovat o přístupu k nejvýkonnější umělé inteligenci.Celá situace ukazuje, že AI už není jen technologické téma, ale i geopolitická otázka. Stejně jako se v minulosti reguloval vývoz špičkových čipů nebo jaderných technologií, mohou se podobná omezení stávat běžnou součástí závodu o dominanci v oblasti umělé inteligence. Pro firmy i vývojáře to znamená, že budoucnost AI bude ovlivňovat nejen technický pokrok, ale stále více i politická rozhodnutí.Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Léto je čas dovolených, ale také dopravních nehod, kolon a stresových situací za volantem. Na co by měl člověk myslet, když se připravuje na cestu? „Je to jednoduché – jedu, tak připravím sebe a vozidlo. Vezmu si do vozidla dostatek tekutin. Stejně tak vytvořím zábavu pro ty, které vezu, pokud jsou to třeba děti. A nepodcením ani vozidlo samotné. Není výjimkou, že hlídka stojí u vozidla, kterému došly pohonné hmoty,“ připomíná ředitel služby opravní policie Michal Hodboď.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Léto je čas dovolených, ale také dopravních nehod, kolon a stresových situací za volantem. Na co by měl člověk myslet, když se připravuje na cestu? „Je to jednoduché – jedu, tak připravím sebe a vozidlo. Vezmu si do vozidla dostatek tekutin. Stejně tak vytvořím zábavu pro ty, které vezu, pokud jsou to třeba děti. A nepodcením ani vozidlo samotné. Není výjimkou, že hlídka stojí u vozidla, kterému došly pohonné hmoty,“ připomíná ředitel služby opravní policie Michal Hodboď.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dostat se do vesmíru neznamená jen zvládnout náročný výcvik nebo fyzickou zátěž. Stejně důležité je, co se děje v hlavě člověka, který má strávit měsíce nebo roky v izolaci, daleko od domova a s vědomím, že chyba může stát život. Jak vlastně vypadá ideální astronaut? A proč mezi kandidáty nehledáme chladné samotáře, ale spíš lidi, kteří dokážou spolupracovat a fungovat jako součást týmu?Všechny díly podcastu Psycho můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dostat se do vesmíru neznamená jen zvládnout náročný výcvik nebo fyzickou zátěž. Stejně důležité je, co se děje v hlavě člověka, který má strávit měsíce nebo roky v izolaci, daleko od domova a s vědomím, že chyba může stát život. Jak vlastně vypadá ideální astronaut? A proč mezi kandidáty nehledáme chladné samotáře, ale spíš lidi, kteří dokážou spolupracovat a fungovat jako součást týmu?

Ženy XYZ #50: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Západní média v posledních týdnech informují, že více íránských žen než dřív se objevuje na veřejnosti bez hidžábu. Íránky jezdící na skútru s rozpuštěnými vlasy se staly symbolem pokračující „občanské neposlušnosti“, i když lednové masové protesty s desítkami tisíc obětí už utichly. Jak začal íránský režim využívat emancipaci žen ke své propagandě? A proč je česká debata o ženách na Blízkém východě zploštělá a nahrává krajně pravicovým stranám? Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Markéta Plíhalová, Clara Zanga a Silvie Lauder. 

Psát prý začal z hecu. A hned jeho debut Na kopci získal Cenu Jiřího Marka pro nejlepší českou detektivku. Stejné ocenění mu o pár let později vynesl i další román Vzplanutí. Za posledních deset let Jiří Březina vydal celkem osm knih. Příběhy často zasazuje do jihočeského prostředí, což je případ třeba zatím poslední, loni vydané detektivky V kopřivách.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě dřív, než se v Jihlavě začalo těžit stříbro, těžili v oblasti Humpolecka a Pacovska zlato. Zřejmě nejznámější lokalitou jsou takzvané štůly pod hradem Orlík u Humpolce, kde jsou pozůstatky po těžbě zřetelné dodnes. Bystrému oku ale neuniknou ani stopy po rýžování ve vodních tocích.

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To nejcennější, co si podle studií můžeme před menopauzou vytvořit, je svalová hmota. A neznamená to vypadat jako Arnold Schwarzenegger,“ usmívá se pohybová lektorka a fyzioterapeutka Adriena Pecinová. „Jde o schopnost odnést něco těžkého nebo zvládat základní pohybové vzorce. Je to důležitá prevence osteoporózy. Stejně jako zdravá strava a další faktory,“ vysvětluje v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou.

Povinná angličtina od první třídy základní školy nebude. Stejně tak se ruší povinný druhý cizí jazyk na vyšším stupni. O změnách rozhodl ministr školství Robert Plaga za ANO. Překopal tak plán, který nastavil jeho předchůdce Mikuláš Bek z hnutí STAN. Ten teď Plagův krok kritizuje s tím, že českou společnost směřuje k „idiokracii“. Mělo by nám vadit, že se děti nebudou učit povinně anglicky už od první třídy?Hosté: Josef Mačí - redaktor Seznam Zpráv, který se zaměřuje na školstvíJan Vöröš Mušuta - programový ředitel a vedoucí odborného týmu neziskové organizace EDUinČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Povinná angličtina od první třídy základní školy nebude. Stejně tak se ruší povinný druhý cizí jazyk na vyšším stupni. O změnách rozhodl ministr školství Robert Plaga za ANO. Překopal tak plán, který nastavil jeho předchůdce Mikuláš Bek z hnutí STAN. Ten teď Plagův krok kritizuje s tím, že českou společnost směřuje k „idiokracii“. Mělo by nám vadit, že se děti nebudou učit povinně anglicky už od první třídy? Hosté: Josef Mačí - redaktor Seznam Zpráv, který se zaměřuje na školství Jan Vöröš Mušuta - programový ředitel a vedoucí odborného týmu neziskové organizace EDUin Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Filmy, seriály nebo divadelní představení si dnes mohou naplno užít i lidé se zrakovým postižením. Pomáhá jim takzvaný audio popis – zvukový komentář, který mezi dialogy popisuje dění na obrazovce.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filmy, seriály nebo divadelní představení si dnes mohou naplno užít i lidé se zrakovým postižením. Pomáhá jim takzvaný audio popis – zvukový komentář, který mezi dialogy popisuje dění na obrazovce.

Další díl série, která se týká knihy Galatským, si připravila Leslie Zatloukalová. Stejně jako Galatští, i my v našem regionu jsme součástí určitého státu, národa, tradic, které si jako společnost neseme s sebou. Některé z nich jsou přínosné, některé z nich méně. Některé nás mohou k podstatě křesťanství a víry přibližovat, některé nás od nich vzdalovat. Některé věci můžeme brát za nezbytné pro naši víru, ale přitom se spíše jedná o kulturní tradice. Jak se v tom všem zorientovat a jak se k tomuto tématu postavit? Některé praktické tipy přináší Leslie. Přejeme příjemný poslech.

Na evropském systému dálkového měření emisí se podílí i čeští vědci. - Daniel Kortus. V roce 2025 spustil projekt Klimatomluva, který má dosah 90 tisíc sledujících. Proč je tento projekt i její autor populární? - Robotický nosič obědů nebo chodící větrák. V Brně představili výsledky prvního českého ročníku programu MyMachine, ve kterém se dětské nápady proměňují ve skutečné vynálezy. Moderuje Tomáš Pavlíček.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Láska jsou malé, drobné, konkrétní skutky,“ říká kněz Marek Orko Vácha na živém natáčení podcastu Čestmír Live, kde se spolu s herečkou Marthou Issovou potkal před publikem v rozhovoru o tom, jak hledat radost ne ve velkých gestech, ale v obyčejných chvílích, slovech a rozhodnutích, která děláme každý den. Issová mluví o odpoledni s dcerou, při kterém si uvědomila, jak je vděčná za to, že může zažívat takovýhle věci, i o tom, že rodičovství je pro ni zdroj obrovské vděčnosti i bolesti. Právě děti ji podle jejích slov přivedly k tomu, aby se na chvíli zastavila. „Byla bych velice nerada, kdyby mi to jen tak proteklo mezi prsty,“ říká o společných chvílích, které chtěla opravdu prožít. A dodává, že někdy člověk potřebuje „ticho a klid“, aby se mohl ponořit do sebe nebo jen poslouchat, kam ho život vede. Vácha na to navazuje úvahou o kontemplaci jako schopnosti vidět obyčejné věci tak, že před nimi člověk „padá do extáze“. I proto podle něj záleží na tom, co říkáme druhým i sami sobě. Slova podle něj nejenom informují, ale taky performují a když člověk u druhého pojmenuje dobrou vlastnost, může ho tím „rozsvítit“. Stejně důležité je podle něj hlídat si, „co si fasujeme do hlavy“ - zvlášť v době válek, zahlcení, sociálních sítí a nenávistných komentářů. „Radost není emoce, to je defaultní tovární nastavení člověka,“ říká a varuje před závistí, křivdami i myšlenkami, které člověka stahují dolů. Issová přiznává, že komentáře dřív četla, ale přestala, protože jí nedělaly dobře. „Došla jsem k tomu, že to není obraz můj, ale obraz toho člověka, který to píše,“ říká. Stejná zkušenost ji vede i k opatrnějšímu přemýšlení o vlastním veřejném hlasu. V rozhovoru se vrací k době Přemluv bábu i k tomu, proč dnes necítí stejnou potřebu někam si stoupnout a něco říkat. „Teď momentálně tuhle potřebu nějak nemám,“ říká, přestože dění ve společnosti podle svých slov obrovsky prožívá. „Miluju to tady a přeju si, aby ta země byla na dobrý cestě,“ říká. Vácha k tomu přidává otázku, co bychom chtěli zanechat jako svoje závěrečné poselství, kdybychom měli možnost napsat ho dětem nebo vnoučatům. A když přijde řeč na odpočinek, obrací běžnou představu naruby. „Nežiju proto, abych pracoval, ale pracuju proto, abych žil,“ říká. Proč je podle Váchy odpuštění jako otočit kohoutkem? Proč Issová raději naslouchá, než aby znovu veřejně burcovala? A jak se dá v dnešním světě chránit radost, aniž by člověk před realitou zavíral oči? Poslechněte si celý rozhovor.

Stejně jako v Řecku, když asi 500 let před naším letopočtem začal řádit mor a zemřel Perikles, zhroutila se jeho vláda a s ní i jeho kulturní program: jeho stoupenci byli stíháni a v Athénách nastala skleslost. Zdá se, že nyní naše civilizace zažívá něco podobného.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vítejte v roce 2018! Stejně jako tehdy se nyní Evropská komise pouští do zkoumání střetu zájmů Andreje Babiše. A zřejmě po předchozích zkušenostech už rovnou uvalila předběžné dotační embargo na Agrofert.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„To, co se stalo nám, nebo dalším státům ve střední, východní a v jihovýchodní Evropě, se mělo stát Rusku, tedy že se Rusko podřídí západním centrům. Tedy, že vydá své nerostné bohatství, že se otevře přílivu jak politického, tak hospodářského vlivu, že se víceméně nechá Západem zprivatizovat, a především přestane být velmocí, která by se mohla bránit, nebo konkurovat Západu“, říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 05.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Že má někdejší první dáma ke Knihovně Václava Havla dlouhodobě vztah přinejmenším ambivalentní, bylo těžké přehlédnout. Stejně jako to, že naopak jednoznačně preferuje činnost nadace Vize 97. Dagmar Havlová sice stála společně s politikem Karlem Schwarzenbergem a sociologem Miroslavem Petruskem u zrodu knihovny v létě roku 2004, více než sedm let před Havlovým úmrtím, ale zejména po jeho odchodu jako by o instituci nejevila větší zájem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Batůžek k vám, investice k nám. Vystrčil zajel na Tchaj-wan dělat hodnotovou a pragmatickou politiku. Co to znamená? A jde to vůbec dohromady? Český premiér je proti. Stejně tak Čína. Hostem V12 je Ivana Karásková, vedoucí čínského týmu v Asociaci pro mezinárodní otázky, která působí také na FSV UK. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Batůžek k vám, investice k nám. Vystrčil zajel na Tchaj-wan dělat hodnotovou a pragmatickou politiku. Co to znamená? A jde to vůbec dohromady? Český premiér je proti. Stejně tak Čína. Hostem V12 je Ivana Karásková, vedoucí čínského týmu v Asociaci pro mezinárodní otázky, která působí také na FSV UK. Ptá se Matěj Skalický.

Zeitgeist #23 s analytikem Matějem Prášilem a biologem Markem Stibalem o polární geopolitice, unikajicím metanu, životě na ledu i pod ledem v Grónsku, vědeckých expedicích i ledních medvědech. Zahřívání planety se s největší rychlostí projevuje v Arktidě. Masy ledu kolem severního pólu mizí v moři s nebývalou rychlostí a odhalují nové příležitosti a výzvy v oblasti, kde se překrývají mnohé obchodní, těžařské, vojenské a další zájmy. Námořní spojení mezi Evropou a Asií přes tající Arktidu může být až dvakrát rychlejší ve srovnání s cestou Suezským průplavem - namísto čtyřiceti dnů možná jen dvacet. Polárními vodami tak v létě brázdí čím dál víc lodí. Stejně tak se nabízí a plánují nová propojení podmořskými kabely – třeba spojení mimo jiné mezi Kanadou, Grónskem, Islandem, Irskem a Japonskem. A mnozí si brousí vrtné soupravy na obří naleziště ropy, zemního plynu, vzácných kovů a zemin tak potřebných pro nové technologie a zelenou tranzici. Není proto divu, že některé tradiční arktické země vznášejí nové nároky. Státy jako Dánsko, Rusko, Kanada nebo USA se dohadují komu patří podmořské hřbety a potenciální bohatství, které skrývají. A za osmi arktickými zeměmi sdruženými v Arktické radě se hlásí o slovo další jako Čína, Indie ale i evropské státy, které leží od Arktidy poměrně daleko. Přinejmenším od začátku ruské invaze na Ukrajině je také jasné, že Arktida nemusí být předmětem jen rétorických a soudních sporů a vojenských manévrů ale i otevřených konfliktů.Grónsko mnohé z těchto a dalších trendů vyjevuje bez příkras a v plné síle jako na ledovcovém projekčním plátně, které se bude postupně zmenšovat pod vlivem postupující změny klimatu. Největší ostrov světa odhaluje mnohé příležitosti. Posiluje strategický význam, který měl vždycky a láká zájem velmocí v čele s Čínou a Spojenými státy. Letos to v jednu chvíli vypadalo tak, že se USA pokusí autonomní území od svého dánského spojenc a Gróňanů vzít silou. To se podařilo zažehnat i díky rozhodné reakci evropských zemí. Ale zájem USA o území nepolevuje a Grónská krize může být prvním dějstvím nové fáze dobývání Arktidy. O proměnlivých zájmech různých velmocí v oblastech kolem severního pólu v důsledku postupující změny klimatu a poučení z Grónské krize mluví v podcastu Zeitgest expert na geopolitiku Matěj Prášil. Výsledky dlouhodobých výzkumů Grónského ledovce a otazníky nad množstvím skleníkových plynů uložených pod ledem i zkušenosti polárních expedic přibližuje biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy, který je spoluautorem nové studie publikované v Nature Geoscience mapující metan unikající ze západní části Grónského ledovce. Připravil a moderuje Štěpán Sedláček.Foto: Jakub ŽárskýMohlo by vás zajímat: Jako vykročit z mrazáku na pánev letních veder. Vrátí se evropské zimy do doby ledové? https://www.respekt.cz/veda/jako-vykrocit-z-mrazaku-na-panev-letnich-veder-vrati-se-evropske-zimy-do-doby-ledoveStudie v Nature Geoscience diskutovaná v podcastu:https://www.nature.com/articles/s41561-026-01976-5

Václav Tomanec je mladý úspěšný podnikatel. V projektu One percent radí lidem, jak se stát lídry vlastního života, jak žít to, co chceme. Kdo by to nechtěl? Někteří lidé mají problém přijmout mého dnešního hosta, protože se narodil teprve v roce 1997, letos má tedy devětadvacet let. Co mi bude ten mladý kluk říkat? To mě zajímalo taky a jsem moc rád, že přijal pozvání a říkal odpovědi na moje otázky.Rozhovor jsme navíc natáčeli v podnikatelském Vision byznys klubu, kde řada členů vybudovala skutečně rozsáhlý byznys. O to víc mne zajímalo, jak bude vypadat i následná diskuze. Co si navzájem řeknou? Bude to spíš konfrontace anebo naopak souhra?Bylo to velmi zajímavé. Můžu říct, že jsem si z našeho setkání odnesl několik cenných inspirací a myslím, že si je můžete vyzvednout také. Tak schválně.Užijte si naše setkání a budu rád, když mi pak pod video napíšete, co vás zaujalo, nad čím jste přemýšleli. A nebojte: můj host ani já, nepotřebujeme jenom chválit.Toto je pro dnešek vše, díky moc za poslech. Věřím, že jste si naše dnešní setkání užili podobně jako já. Kdybyste chtěli vědět o Václavu Tomancovi a jeho projektech víc, kliknětě na odkazy níže, anebo můžete pokračovat na můj předplatitelský kanál http://herohero.co/petrhorky , kde je ještě skoro dvakrát tolik dalších informací. Obzvlášť následná diskuse mezi podnikateli byla velice zajímavá. Je na vás, jakou bude váš další krok.Odkazy:https://www.onepercent.czKniha Lídrem svého života - https://www.databazeknih.cz/knihy/lidrem-sveho-zivota-57783900:00 Lídrem svého života: od oběti k odpovědnosti20:14 Tři principy pro lepší život a byznys33:55 Pravda o Instagramu, úspěchu a inspiraci54:22 Proč je pokora základ skutečného úspěchuSupport the show

Ve slovenské STVR pokračuje vlna hromadného propouštění. Management veřejnoprávní televize a rozhlasu tvrdí, že jde o úsporná opatření. Podle novinářky Zuzany Kovačič Hanzelové ale odcházejí hlavně ti, kteří dávali veřejně najevo nesouhlas s vedením. „Po nástupu premiéra Roberta Fica došlo k faktickému zestátnění STVR, je absolutně v područí politických nominantů ministerstva kultury,“ konstatuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politici v Brně opět řeší, jestli mají ve městě zůstat komunistické symboly. Po soše Rudoarmějce na Moravském náměstí přišla na řadu památkově chráněná hlava Stalina na Ústředním hřbitově. Mají zmizet, nebo vydržet? Téma pro Brněnskou jedenáctku. Stejně jako nový pokus o oživení kryté tržnice na Zelném trhu, která už definitivně není žádnou tržnicí. Krátce se podíváme i na brněnský vynález – zubní probiotickou nanonit.

„Dítě vnímám jako autentickou bytost, která se může vyvíjet úplně jiným směrem, než jsem si představoval. Stejně jako v jiném druhu partnerství nebo přátelství ho nechci zavřít do klece svých představ, ale dávám mu bezpečný prostor k růstu. To je za mě podstata lásky,“ říká ředitel Ligy otevřených mužů Josef Petr. Debata o rodičovství proběhla v rámci festivalu Nenásilí.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dítě vnímám jako autentickou bytost, která se může vyvíjet úplně jiným směrem, než jsem si představoval. Stejně jako v jiném druhu partnerství nebo přátelství ho nechci zavřít do klece svých představ, ale dávám mu bezpečný prostor k růstu. To je za mě podstata lásky,“ říká ředitel Ligy otevřených mužů Josef Petr. Debata o rodičovství proběhla v rámci festivalu Nenásilí.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.A to vše se dá říct o mém dnešním hostu.Má to dvě minuty k alzaboxu, tři a půl minuty do divadla, šest minut do jazzového klubu a pět minut do kina. V docházkové vzdálenosti je také několik obchodů včetně těch s počítačovými součástkami. A posilovna. Konzultant a analytik Marek Prokop se před třemi lety přestěhoval s manželkou z pražského Vyšehradu do České Lípy. Cíl byl žít mimo velké město, mít větší bydlení a klid na práci. Cíl splněn, dalo by se říct, a dnes oba bydlí ve velkém historickém domě v centru města, a žena v něm plánuje otevřít kavárnu.Marek Prokop je jedním z průkopníků českého webu. Učil nás první uživatele, jak se to dělá, počínaje designem a konče marketingem. Dnes patří mezi ty, kteří většinu práce přenechávají umělé inteligenci. Proč stejně nemá nejmenší obavy z toho, že by mu snad AI mohla práci vzít úplně, jsme se mimo jiné také bavili.Anebo třeba o tom, proč paradoxně ve městě v bývalých Sudetech chodí víc na kulturu než v Praze, protože v hlavním městě můžete jít každý večer na cokoli, ale často to dopadne tak, že nejdete nikam. Ale když někdo dobrý přijede hrát jazz do České Lípy, to si dáte velký pozor, aby vám to neuteklo.Avšak pro mě to nejzajímavější, o čem jsme mluvili, bylo to, jak dnes Marek Prokop rozděluje práci mezi sebe a Clauda. Pokud nejste v AI až tak zběhlí, tak vězte, že Claude je velký jazykový model od firmy Anthropic, a Claude Code je služba, která je pro Marka Prokopa za posledních dvanáct měsíců jeho prakticky už jediným rozhraním s tím, že mu zběžně a někdy i ne úplně přesně říkáme umělá inteligence.Pokud vás to zajímá, poslouchejte dobře. Marek Prokop patří mezi ty, kteří o AI dokáží mluvit bez klišé a zároveň bez přehnaného nadšení, a hlavně přesně a zároveň srozumitelně. Skoro jako kdybyste do promptu pro konverzace s ním napsali zázračnou větičku: Mluv se mnou jako s průměrně vzdělaným patnáctiletým školákem, kterého zajímá a baví všechno, co děláš.Přesně tak jsem v téhle epizodě s Markem mluvil. A připomínám, pokud vás baví AI a chcete jí přijít na kloub, a zjistit, jak ji používat chytře a efektivně, podívejte se na náš web Inspiruj tečka se. Stále děláme se Sentou náš v uvozovkách královský workshop AI Masterclass, máme kratší workshopy o tom, jak používat naplno Claude Code nebo NotebookLM, a s Pavlem Kasíkem jsme připravili šestihodinový kurz vibecodingu pro neprogramátory. Bude vás to bavit. Takže ještě jednou: vše najdete na webu inspiruj.se.Ale teď už vás zvu k poslechu epizody s Markem Prokopem.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stejně jako Aleš Valenta a Salt Lake City, Kateřina Neumannová a Turín nebo Martina Sáblíková a Vancouver bude fungovat od letošního roku spojení jména Metoděje Jílka a her v Milánu a Cortině. Předvedl tam precizní jízdy a získal dvě medaile. Nyní se začíná připravovat na inline sezónu. Jak moc ho tato disciplína baví? „S kolečkovým bruslením bych se nedokázal uživit, ale baví mě to. Je to skvělý pocit, když jsem v tom balíku a můžu závodit s těmi nejlepšími,“ vypráví.

Po zahájení americko-izraelské ho útoku na Írán prudce vzrostly ceny paliv. České ministerstvo financí od pátku situaci sleduje a opoziční ODS navrhuje dočasné snížení spotřební daně u nafty. „Stejný model zafungoval před čtyřmi lety,“ tvrdí v Pro a proti Českého rozhlasu Plus místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Je potřeba sledovat marži obchodníků a vývoj na trhu, nic dalšího,“ oponuje poslanec Roman Kubíček (ANO), předseda podvýboru pro energetiku.

Hostkou Buchet byla tentokrát Majda, která je studentkou doktorského studia biologické chemie a ve volném čase pracuje jako šatnářka a uvaděčka v divadle.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.