Podcasts about mluv

Medaili města Liberce získalo letos několik osobností. Mezi nimi i dva herci – liberecký rodák Oldřich Kaiser a dlouholetá členka činohry Divadla F. X. Šaldy Markéta Tallerová.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko teď sedí v hledišti a náramně se baví, jak rozděluje euroatlantickou civilizaci,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, když vysvětluje, proč se podle něj Moskva dostala „do strašně komfortní situace“ a proč i upravený americký plán míru může skončit tak, že se pošle návrh do Moskvy a ta řekne prosté a jednoduché „ne“. V rozhovoru detailně rozebírá, proč věří, že oba tyto závěry budou pro Rusko úspěch a že jedinou silou, která může přimět Kreml k dohodě, je tlak. „To je jediné, co ruskou stranu přiměje k jednání,“ dodává expert. Popisuje tři nejzásadnější neuralgické body: nevydání Donbasu, skutečné bezpečnostní záruky, bez nichž bude jakýkoli mír „jen přestávka“ a armádu, kterou podle něj nelze limitovat pod úroveň, která by Ukrajině umožnila odstrašit agresora. Mluví i o stavu ruské společnosti, o ekonomice přepnuté do válečného režimu a o evropské bezmoci. „My nemáme iniciativu. My honíme kočku za ocas,“ kritizuje Bříza. Přesto věří, že posilující Evropa - zejména Německo, Polsko a státy severu - může vytvořit sílu, která Rusko zastaví. Zastavuje se také u nedávného korupčního skandálu na Ukrajině, který podle něj nevytváří „dobrý koktejl“ ani pro morálku společnosti, ani pro ochotu Západu pomáhat. „Tohle je největší oslabení prezidenta Zelenského za celou dobu války,“ myslí si analytik. Všímá si i změny Zelenského rétoriky po zveřejnění amerického plánu: vždycky byl vznětlivý, teď mluvil smířlivě, protože ví, v jak oslabené pozici se ocitl. A Bříza dodává, že ho možná čeká osud Winstona Churchilla. Co dnes znamená „čestný mír“ a kde je hranice mezi kompromisem a kapitulací? Má Evropa ještě čas, nebo už hraje druhé housle příliš dlouho? Přijme někdy Rusko plán, který Ukrajinu skutečně ochrání? A proč si Bříza myslí, že se Zelenskyj může dočkat osudu Winstona Churchilla? To vše zazní v rozhovoru.

Hra není jen způsob, jak děti zabavit. Je to jeden z nejmocnějších nástrojů, které má rodič k dispozici. V téhle epizodě Fotrovin si o tom povídáme s Petrem Pouchlým – expertem na herní myšlení a tátou, který dokáže s nesmírnou lehkostí vysvětlit, proč má každé společné „blbnutí“ hlubší smysl, než se na první pohled zdá. Petr ukazuje, že stačí pár minut denně, aby měla hra skutečný dopad na vztah i důvěru mezi rodičem a dítětem. Mluvíme o tom, proč je úplně v pořádku, když si táta hraje trochu drsněji než máma, jak může sledování Pokémonů paradoxně sbližovat, a kdy má smysl nechat dítě vyhrát – i kdy je důležitější dát mu zažít férovou prohru. Epizoda je vtipná, chytrá a inspirativní. Nabízí spoustu “aha” momentů pro každého uvědomělého rodiče, který nechce být dokonalý, ale chce být dětem opravdu nablízku. Hra je často to nejjednodušší místo, kde začít.  

Tohle je zkrácená verze (91min), celý díl (111min) si můžeš poslechnout bez reklam, dřív a odemknout tím i spousty dalších dílů přímo na Spotify jen za stovku/měsíc. ⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeSpeciální třístý díl podcastu Brain We Are – sedm let, tři sta epizod, přes dvacet dní mluvení v kuse.Kryštof a Vojta se ohlížejí za cestou, kterou prošli – od nahrávání v obýváku rodičů až po plné sály. Sdílí největší lekce, uvědomění a pády, které jim tahle dlouhá cesta dala.Mluví o odvaze být sám sebou, o tom, proč panika je vždy dočasná, ale hodnota zůstává, o maskách, které nám přerůstají přes obličej, i o tom, jak poznat, kdy se z tendence stává vlastnost. Rozebírají také, jak se učit říkat pomalé ano a rychlé ne, proč život přichází ve vlnách a cyklech, a proč je někdy nutné pustit se a důvěřovat vlastnímu rytmu.Díl je plný hlubokých myšlenek, ale i upřímného humoru, nostalgie a přátelství.Je to oslava tvoření, zranitelnosti a sedmi let, které změnily nejen jejich životy, ale i životy posluchačů.⁠Magniflex.cz⁠⁠Máme velkou radost, že jsme narazili na celosvětově patentované velmi kvalitní matrace od italské značky Magniflex. Magniflex je dělají z těch nejkvalitnějších materiálů a spolupracují s odborníky na biomechaniku a lékaři. Navíc mají nadstandartně dlouhou záruku proti proležení a to až 12 let. Já mám konkrétně matraci magnistretch s patentovanou technologií, která dokáže tělo při tlaku na ní trošičku protahovat a nemůžu si jí vynachválit. Tak jdi na ⁠⁠Magniflex.cz⁠⁠ a udělej další krok ke kvalitnějšímu spánku a zdraví s Magniflexem.KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.Uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:00:00 Úvod & Naše první video03:31 Vděčnost za konzistenci & Pocit správnosti05:47 Uvědomění pro speciální díl06:59 Panika je dočasná, hodnota je trvalá08:56 Jít s kůží na trh a následovat pocit správnosti11:29 Mýtus osamělosti a vystrkování divných růžků12:46 Pozor na masku: Lidé si o tobě pamatují 2-3 věci15:45 Kdy se tendence stává vlastností – nebezpečí neekologických rozhodnutí17:15 Jsme nutně ovlivňováni – čištění brýlí a cizí ambice22:39 Cestování jako spouštěč improvizace a rozšíření vnímání23:23 Zlatý stín: Potlačování vlastního potenciálu a závist25:55 Fáze rozhodování: Rychlé ANO vs. Pomalé ANO a Rychlé NE30:38 Život se pohybuje v cyklech: Sběr, tvoření, integrace (prázdnota)35:13 Rychlost informací a nutnost integrace (tělesná kognice)41:11 Humor vytváří nedobrovolnou náklonnost a argumentování tě učí myslet44:18 Neviditelné ceny růstu a závislost na pokroku48:47 Kahneman: Ztráta bolí víc, než bylo dobré získání53:09 Poprvé: Pomalý úspěch, dospívání v komfortu a krize po splnění snů01:03:19 Emoční dospělost, hodnotový kompas a radikální zodpovědnost01:24:14 Hodnota: Neplést si ji s externími věcmi a poselstvíPřechod do VIP části (Předplať si přímo na Spotify)

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Cítil jsem být volán víc divočinou než rodinou,“ říká vědec, biotechnolog a dobrodruh Petr Kaštánek, který dříve strávil na cestách tři až čtyři měsíce ročně a už v osmi letech vyrůstal obklopený pralesy, korálovými útesy a papoušky na Kubě. Vypráví o tom, jak se mu splnil sen pořádat expedice a hledat nové bioaktivní látky, proč se vracel do tropů i proto, že to bylo jako vracet se někam na chalupu a jak ho jedna cesta do Cancúnu přivedla k měsíčnímu putování pralesem, které změnilo celý jeho život. Mluví o vědě, která se odehrává nejen v laboratoři, ale třeba i na Antarktidě, kde z miniaturního hvozdíku vyizolovali bakterie produkující mrazuvdorné proteiny. Popisuje, jak ho fascinují mikroorganismy, které přežívají v extrémních podmínkách a jak z nich může vzniknout kosmetika chránící před UV zářením nebo technologie, která jednou pomůže chránit ovocné sady před mrazem. Přiznává, že někdy je být mezi vědou a podnikáním sezením na dvou židlích, ale že ho naplňuje být u celé cesty - od prvního nápadu až po konkrétní výrobek. Vrací se i k amazonským šamanům, od nichž se učil jejich způsobu práce. „Třeba několik týdnů drží dietu, kdy jenom popíjejí výluhy z rostlin. Až se dostanou do stavu nějakých halucinací, kdy k nim rostlina začne promlouvat a vlastně jim sama řekne, k čemu slouží,“ popisuje vědec metody zcela odlišné od klasické západní medicíny. A s nadsázkou dodává, že když v pralese dostal horečky, vzal si antimalarika, antibiotika a ještě šel k šamanovi, aby aspoň něco zabralo. Kaštánek dnes má laboratoř třeba uprostřed brdských lesů, na místě bývalé tajné raketové základny, chodí se synem na houby a přemýšlí o tom, jaké objevy nás ještě čekají. „Určitě ještě máme, co zkoumat,“ říká s tím, že i kdyby to byla jen malá věc, která pomůže pár lidem, tak je to fajn. Co nás učí extrémní příroda o odolnosti? Kde na vlastní oči viděl dopady klimatické změny? Jaká je hranice mezi intuicí a vědeckou metodou? A proč i slepé cesty mohou člověka dovést tam, kam by jinak nikdy nedošel? Poslechněte si celý rozhovor.

Co Čechy opravdu motivuje v práci? V tomto dílu Podcastu o práci jsem si podívala s MIchealou Rakovou o datech z průzkumu Uncover, který ukazuje, co lidé v Česku od práce skutečně chtějí. Řešíme, proč je pro většinu zaměstnanců důležitější férovost a jasná pravidla než samotná výše mzdy, jaké mýty kolem generací data úplně vyvrátila a proč open space vlastně nechce skoro nikdo. Mluvíme i o tom, jak velkou váhu má reputace konkrétního oddělení, jak stávající zaměstnanci ovlivňují vnímání firmy navenek a proč je pro Čechy pořád klíčová jistota a stabilita. Dostaneme se i k benefitům, které už lidi moc neoslovují, a naopak k těm, které mají reálný dopad. Možná vás některá zjištění opravdu překvapí. Takže jestli jste majitel firmy, pracujete v HR, nebo vás prostě jen zajímá, co na trhu frčí, určitě si tento díl poslechněte! Pro nové díly mě můžete sledovat na: Instagramu aneta_edumamacz Blogu edumama.cz LinkedInu (Aneta Kořínková)

Představitelé hnutí ANO asi stále slaví volební vítězství někde na diskotéce, místo toho ale měli pracovat, řekl k sestavování státního rozpočtu pro příští rok místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Zvažovaná ministryně financí Alena Schillerová (ANO) opáčila, aby rodící se koalici nementoroval. Postěžovala si také, že „trpí, když Skopeček mluví“. Místopředsedkyně ANO rovněž potvrdila, že o rozpočtu by mohlo být jasněji po pondělním jednání koalice ANO, SPD a Motoristů sobě.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nedávno se vrátila ze Zambie, ale do Afriky už jezdí přes 20 let. Proč a co ji k tomu vedlo? S Janou Bielava, která je například první žena kazatelka, která veřejně kázala evangelium v Kongu, hovoří Lenka Malinová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem možná až naivně optimistický,“ říká youtuber, streamer a spisovatel Radek Starý alias Sterakdary, který dokáže mluvit o úspěchu stejně lehce jako o tom, co ho formovalo. Vypráví o komunitě sledujících, kterou bere jako „kámoše“, o tom, proč odmítá spolupráce, které nejdou dohromady s jeho přesvědčením a proč je pro něj přirozené být otevřený. Popisuje, jak to, kým dnes je, má v mnoha směrech původ v dětství - v době, kdy „každá věc byla vzácná“ poté, co jeho rodina spadla do dluhů kvůli ručení a on sám nosil jednu mikinu tak dlouho, až mu bylo řečeno, že to nejde. Mluví také o kinetóze, která ho izolovala od vrstevníků, i o tom, jak utíkal do fantazie, kde hledá útočiště dodnes. „Ať už je to v rámci her nebo knížek. Mám velkou vizuální představivost. Co mě napadne, můžu živě vidět,“ popisuje Starý vlastnost, která je dozajista dobrým předpokladem pro jeho současné řemeslo. A mluví i o tom, jak dlouho mu trvalo vůbec připustit, že se v jeho životě něco mění - třeba když poprvé natankoval plnou nádrž bez toho, aby sledoval čísla na stojanu a řekl si: „To je dobrá část života.“ Dnes přitom stojí Starý za rekordním projektem Startovače: na svou knižní trilogii Exarie vybral přes 12 milionů korun. „Prodáváš zážitek být součástí něčeho,“ říká, ale zároveň přiznává, že mnohem víc než kvalita knih lidi zajímá až „cenovka“, která jeho tvorbě dala nový rozměr. Přitom pořád věří na disciplínu jako na „sval, který můžeš trénovat“ a na to, že úspěch není o náhodě, ale o tom, že co si člověk neudělá sám, nemá. Jak se z kluka, který byl zvyklý nic nemít, stal autor, jemuž přispělo pět tisíc lidí? Co znamená mít komunitu, kterou člověk zná tak dobře, že ví, kdo má nemocného psa nebo mění práci? A dá se v době sociálních sítí vůbec zůstat „naivním optimistou“, který si občas vypne data a před světem se chrání vlastním rozumem? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 74 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Probouzím se s tím, co zase podělám,“ říká herec Martin Dejdar, který se mezi obavou a radostí z práce pohybuje celý život. Tvrdí, že by nic nedělal, kdyby ho to nebavilo, i když ho třeba okolí přesvědčuje, že by do toho jít neměl. Popisuje svůj vztah s manželkou, který stojí na zkušenosti, která je prověřila už na začátku - roce, kdy byli po světě non-stop a pořád jen spolu. A možná i díky tomu zvládli rozhodnutí, které jejich život obrátilo vzhůru nohama. Když byl jeho syn terčem šikany, cítil, že to šlo řešit jen odchodem a proto odjeli na Floridu. „Byl to hrozný pocit, kdo to nezažije, nedá se to vysvětlit,“ říká herec ke zkušenosti, kdy mělo jeho dítě problémy ve škole jen kvůli jménu Dejdar. Dnes říká, že by odešel znovu jen tehdy, kdyby se společnost „razantním způsobem zvrtla“, protože pokud není emigrace dobrovolná, je podle něj vždy velmi těžkou cestou. Když mluví o dnešku, vrací se Dejdar k tomu, co sám zažil v komunismu. „Ta svoboda tady vážně nebyla,“ říká a popisuje i o to, že jeho vlastní otec byl ve straně, ale nikdy nebyl přesvědčeným komunistou. O to víc ho znepokojuje, jak roste agresivita a extremismus. „Slušných lidí je víc, ale těch dvacet procent pořád řve,“ dodává Dejdar k tomu, co si myslí o současném stavu společnosti. Podle něj je přitom problém v tom, že mizí základní respekt: „Všichni křičí po toleranci, ale nejsou ji schopni,“ obrací se kriticky k mladším generacím a dodává, že sám se považuje za tolerantní osobu. To, že s něčím nesouhlasí, podle něj neznamená, že svůj názor bude někomu nutit. Brání se proto tomu, když ho někdo ponižuje jako starého a nechápajícího. Pokud má někdo názor třeba i na politiku, nevidí Dejdar důvod ho neříct. Kdysi sám vystupoval na pódiu s Václavem Klausem a v roce 2013 zjistil, jak tvrdě umí společnost soukromé postoje trestat. „Bylo to celé absurdní,“ říká k době, kdy se před prezidentskými volbami vyjádřil pozitivně k osobě Miloše Zemana a dodává, že politika „vždycky trochu smrdí“. Mnohem nebezpečnější podle něj ale je, když se demokracie zamění za bezbřehý chaos. „Lidé to berou tak, že svoboda a demokracie znamená, že si každý může dělat, co chce, ale ono to tak není,“ varuje herec. K životním pádům i vrcholům se dnes vrací klidněji. Mluví o filmu Panství, u kterého se „nepovedlo vše kolem“, nebo o vlastním projektu přání od známých osobností, který musel ukončit. A i když byly některé etapy „sešup“, pořád vidí svůj život jako horskou dráhu. Popularita devadesátek, Zdivočelá země, Comeback a Ozzák, kterého fanoušci někdy berou víc než jeho, jsou součástí toho všeho - a také o tom všem mluví ve své nové knize. Proč má pocit, že se humor vytrácí? Jak se dá udržet tolerance ve společnosti, která se rozpadá na tábory? A jak chce pomoci fenoménu Studia Ypsilon? Pusťte si celý rozhovor.

Vedoucí fotbalového oddělení deníku Sport a tvář podcastu Liga naruby Radek Špryňar v Press klubu popisuje situaci s fanoušky po utkání proti Gibraltaru. Vypočítal rozdíly v týmech a z jakého důvodu ten současný neladí. Mluví také o tom, co se musí spojit, aby byla březnová baráž úspěšná.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zajímavou zastávkou v areálu parku u Rehabilitačního centra Čeladná je busta Josefa Kaluse. Tvorbu básníka a učitele a taky jeho životní příběh umí sama prezentovat. Stačí zmáčknout tlačítko na přilehlé lavičce a můžete si poslechnout nahranou smyčku v podání herců Slezského divadla v Opavě. Reproduktory ukrývá střecha blízké kapličky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jako malá holka utíkala do světa fantazií a dodnes v něm nachází oporu. Bet Orten mluví o fotografii jako o prostoru, kde člověk může tvořit bez omezení a popisuje, jak ji tenhle svět provází celý život - od chvíle, kdy poprvé vzala do ruky starý fotoaparát, až po její lekce studentům, u kterých sleduje, jak se v nich probouzí chuť tvořit. „Myslím, že to v sobě máme všichni,“ říká. Otevřeně také mluví o tom, jaké bylo vstupovat do oboru, kde dominovali muži. Vzpomíná na začátky, kdy slyšela věty o tom, že „žena patří v ateliéru spíš před objektiv“ nebo kritiku, že „neunese techniku“ a jak dlouho trvalo, než získala prostor, kde se na tvorbu žen dívá jinak - s respektem a vědomím toho, že fotografie ženského těla nemusí být jen objektivizující. „Na některé věci se nemůžu zpětně ani podívat. Říkám si: proč ty ženy takhle fotily, proboha,“ přiznává fotografka, že některé fotografky, které dříve obdivovala, často fotily způsobem, který odpovídal mužskému vidění fotografie, protože chtěly být v „jejich“ světě respektované. Orten mluví i o zásadním zlomu v její vlastní kariéře, který přišel ve chvíli, kdy se jí začaly otevírat nové možnosti v Londýně. Tehdy ji čekala práce pro Vogue, ale v tu samou dobu zjistila, že je těhotná. „Kdybych šla na potrat, přišlo by mi to jako smlouva s ďáblem,“ mluví o době, kdy si kladla otázku, jestli dát přednost kariéře. „Pak jsem si řekla, že by se mi to nevyplatilo. Lidský život je důležitější,“ popisuje fotografka co předcházelo návratu do Prahy, který byl „extrémně drsný“. Místo zahořknutí hledala nový způsob, jak svůj příběh přerámovat. Mluví o tom jako o jedné z nejtěžších, ale nejdůležitějších etap svého života, bez které by podle svých slov nebyla tím, kým je. Dnes je matkou dvou dětí, ale zůstalo jí přesvědčení, že focení je její „bytostná potřeba“. „Zradila bych svoji duši, kdybych to nedělala,“ dodává. Jak se mění ženský pohled ve fotografii? Co musí žena udělat, aby byla v oboru slyšet? Jak náročné bylo najít si svoji polohu v Česku a proč je pro Bet Orten svoboda důležitější než jakákoli škatulka? Pusťte si celý rozhovor.

Zatímco starší generace vzpomíná na osobní prožitky spojené se sametovou revolucí, pro mladé se stává spíše historickou událostí, kterou chápu prostřednictvím symbolů. Proč není svoboda samozřejmostí a jakou roli hraje v našich životech víra?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nekladu si otázku, jestli moje děti mají vzít úzlík a prchnout před Babišem. Spíš si říkám, jestli poznáme tu míru, kdy už to překročilo nějakou mez,“ říká režisér Jan Hřebejk, když přemýšlí o tom, jak snadno se může proměnit společnost, kterou považujeme za samozřejmou. V poslední době natáčí často na Slovensku a říká, že právě tam vidí, jak ubývá svobody a jak to vypadá, když nejsou u vlády lidé, které jste si přáli. Mluví o voličích, o politicích, kteří podle něj ohýbají pravidla, i o tom, jak snadno se z veřejného prostoru vytratí elementární slušnost. „To, co reprezentují v politice, je politický sajrajt,“ říká bez okolků, když mluví o zástupcích SPD a Motoristů. I když očekává na svá slova kritiku, hájí se s odkazem na Filipa Turka, že přece nelze vážně mluvit o lidech, kteří hajlují. A dokonce si myslí, že budoucí premiér Andrej Babiš v soukromí mluví o svých koaličních partnerech mnohem ostřeji, než on sám. Do rozhovoru promlouvají i jeho obavy a zkušenost člověka, který ve filmech desítky let hledá hranici mezi odvahou a selháním. „Strach dokáže úplně rozložit charakter,“ říká k tomu, jak obavy mění všechno. V debatách o Palestině a Izraeli zůstává Hřebejk nekompromisní, ale chápe, proč mladí lidé vidí svět jinak. „Mají čerstvé mozky, ale někdy neprokouknou, jakou hru s nimi kdo hraje,“ říká o kauze vyvěšení palestinské vlajky na FAMU a dodává, že celý konflikt vnímá jako neřešitelný. Důležité podle něj ale je, aby i v rozdělené společnosti zůstal prostor pro humor. A to nejen jako únik, ale i ventil, který člověka drží při zemi. „Humor tě brzdí, aby sis nezačal moc myslet,“ říká režisér. Hřebejk mluví také o tom, že víru jako katolík ztratil, ale naději ne. „Kdybych nevěřil v dobro, tak se zabiju,“ říká jasně. A zdůrazňuje, že věří, že žijeme ve vlídné zemi, kterou stojí za to chránit. Co je dnes odvaha a co jen póza? Jak poznat, že už jsme překročili hranici, kterou jsme si slíbili nikdy nepřekročit? Proč některé politiky vidí jako „spodinu“? A proč by Hřebejk čím dál tím raději točil hlavně filmy, v nichž je humor? I to se dozvíte v rozhovoru.

Zvýšení daně z nemovitosti má podle politiků zlepšit dostupnost bydlení a dostat na trh až 100 000 bytů. Realita? Úplně jiná.V tomto videu vysvětluju, proč vyšší daň z nemovitosti nepřinese levnější byty, ale naopak ještě víc zatíží běžné lidi, důchodce a mladé rodiny.Podíváme se na čísla OECD, data Českého statistického úřadu i Ministerstva pro místní rozvoj — a ukážu vám, proč jsou často vytržená z kontextu.Mluvím také o tom, co je skutečnou příčinou krize bydlení v Česku — pomalu se staví, byrokracie je obrovská a nové projekty jsou cenově mimo realitu.Zvýšení daně tohle nevyřeší. Naopak to může dostat z vlastního bydlení lidi, kteří na to poctivě dřeli.

V listopadu si připomínáme významnou herečku a slavnou rodačku ze Šternberka, Hanu Maciuchovou, která by letos oslavila své nedožité 80. narozeniny.

Honza Hanuš je zkušený lídr s bohatou kariérou v krizovém řízení a change managementu. Pracoval pro firmy jako Agrofert, PPF nebo Mall Group, ve kterých vedl náročné restrukturalizace a akvizice. Po odchodu z korporátního světa se svých 51 letech se naučil vibe coding (programování za pomocí AI) a staví vlastní AI aplikaci Mindevity zaměřenou na osobní osobní transformaci budování odolnosti.V rozhovoru Honza vysvětluje společné jmenovatele úspěšných změn napříč odvětvími a ukazuje, jak propojit osobní odolnost s týmovým výkonem. Mluví o svém přístupu k odolnosti jako schopnosti růst díky překážkám, nikoli jen přežít těžké období. Sdílí také praktické rady, jak připravit firmy i jednotlivce na éru AI a vysvětluje, proč by se AI neměla brát jako nástroj automatizace rutinní práce, ale jako prostředek k tomu, abychom dělali víc věcí, které máme rádi.Jak růst díky překážkám a jak si vypěstovat mindset odolonosti? Co vlastně dělají lidé ve firmách a jak se změní jejich práce? Proč AI přinese revoluci ve školství a změní způsob, jakým lidé pracují? A jak začít používat AI tak, aby vás to bavilo, nikoliv jen zefektivnilo nudnou práci?Pokud hledáte inspiraci, jak začít s AI, jak překonat strach z neznáma a jak se připravit na budoucnost plnou změn – tento rozhovor je přesně pro vás.I tato témata probereme v našem rozhovoru:Paralely byznysu a budoucnosti práce s AI [07:36]Jak se těšit na těžké momenty [10:10]Proč prompt engineering není role budoucnosti [15:09]Vibe coding a návrat k programování po třiceti letech [16:17] Emoční křivka a otevírání nůžek mezi lidmi v AI [21:24]Proč je učení se s AI důležitější než automatizace [24:07]Rychlost zavádění technologií jako klíč k úspěchu [32:51]K-shaped skill gap a budoucnost práce [36:06]Klíčové dovednosti budoucnosti: agency, komunikace, učení [43:31]AI jako cesta k práci, která vás baví [1:02:03]Slovník pojmů z epizody najdete na tomto odkaze.

Náš další host Immanuel Adenubi – moderátor, influencer, fitnessák a člověk, který rozdává pozitivní energií.

Vystudovala ekonomii, přes 20 let pracuje v hotelnictví, vede velké hotely a zabývá se cestovním ruchem. Mým hostem je Jitka Hronešová. Mluvíme spolu kousek pod Slezským sedlem v nadmořské výšce 1150 metrů na Erlebachově boudě. Říká, že si vždycky přála pracovat v prostředí udržitelném i inspirujícím, kvalitním a profesionálním.

Vystudovala ekonomii, přes 20 let pracuje v hotelnictví, vede velké hotely a zabývá se cestovním ruchem. Mým hostem je Jitka Hronešová. Mluvíme spolu kousek pod Slezským sedlem v nadmořské výšce 1150 metrů na Erlebachově boudě. Říká, že si vždycky přála pracovat v prostředí udržitelném i inspirujícím, kvalitním a profesionálním.Všechny díly podcastu Zálety Aleny Zárybnické můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vystudovala ekonomii, přes 20 let pracuje v hotelnictví, vede velké hotely a zabývá se cestovním ruchem. Mým hostem je Jitka Hronešová. Mluvíme spolu kousek pod Slezským sedlem v nadmořské výšce 1150 metrů na Erlebachově boudě. Říká, že si vždycky přála pracovat v prostředí udržitelném i inspirujícím, kvalitním a profesionálním.

Vystudovala ekonomii, přes 20 let pracuje v hotelnictví, vede velké hotely a zabývá se cestovním ruchem. Mým hostem je Jitka Hronešová. Mluvíme spolu kousek pod Slezským sedlem v nadmořské výšce 1150 metrů na Erlebachově boudě. Říká, že si vždycky přála pracovat v prostředí udržitelném i inspirujícím, kvalitním a profesionálním.

Vystudovala ekonomii, přes 20 let pracuje v hotelnictví, vede velké hotely a zabývá se cestovním ruchem. Mým hostem je Jitka Hronešová. Mluvíme spolu kousek pod Slezským sedlem v nadmořské výšce 1150 metrů na Erlebachově boudě. Říká, že si vždycky přála pracovat v prostředí udržitelném i inspirujícím, kvalitním a profesionálním.

Jak funguje umělá inteligence, kde pomáhá, a na co si naopak dávat pozor? Témata pro lektora iQLANDIE Liberec Martina Gembece a odborníka na AI z ARR Petra Dobrovského.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rodiče se rozhodovali, jestli si mě vůbec nechají. A pak se jim narodilo dítě, které pořád brečelo,“ říká herečka Beáta Kaňoková, jedna z výrazných tváří své generace, která otevřeně mluví o dětství, o vztahu se sestrou i o tom, co všechno se zapsalo do jejího hlasu i života. „Pořád jsem si trochu musela vybojovávat místo na světě. Ale možná právě díky tomu jsem průbojná,“ dodává. Vyrostla mezi kluky, první rande měla v kravíně, ale největší roli v jejím životě sehrály ženy - matka, sestra i babička. „Máma nás po rozchodech s klukama odvezla na pole za městem a řekla: Křičte a všechno to ze sebe dostaňte,“ vzpomíná herečka. Její otec prý chtěl syna, sestra byla „ta krásná“ a Kaňoková dlouho cítila, že musí okolí stále něco dokazovat. „Byla jsem ta, kterou si kluci chodili ptát, jestli už je ségra doma. Pak jsem najednou začala být tím objektem zájmu já a hrozně mě to překvapilo,“ říká. K herectví se přitom dostala až po studiích dramaturgie, práci v kavárně a letech pochyb. „Věděla jsem, že je to teď nebo nikdy. Nechtěla jsem si v šedesáti říct, že jsem to ani nezkusila,“ říká o chvíli, kdy poprvé šla k přijímačkám na DAMU. Přijetí brala jako znamení, ale sebevědomí jí vzápětí zlomilo školní prostředí. Najednou měla pocit, že tam nemá co dělat, ale naštěstí přišli pedagogové, kteří jí ho vrátili zpátky. Dnes hraje po jejich boku a mluví o tom, jak pro ni bylo dřív těžké oddělit vlastní hodnotu od kritiky nebo postojů publika. „Dobrý pocit ze sebe musím mít já. Už nechci, aby to přicházelo zvenku,“ popisuje Kaňoková. Mateřství pro ni znamenalo další zlom. Podepsala totiž smlouvu do divadla a za týden zjistila, že je těhotná. Dnes má dvě děti a otevřeně říká, že herectví i mateřství jsou pro ni stejně silné části identity. „Miluju být máma, ale herectví je moje podstata úplně stejně jako to, že jsem matka,“ dodává herečka. Mluví i o tom, jaké to bylo být na všechno sama, o období po porodu, tlaku mateřství i rozchodu s partnerem, který měl jiné představy o životě. Otevřeně hovoří také o výčitkách spojených s tímto rozhodnutím, ale i o svobodě, kterou jí dala práce na seriálu Pan profesor, díky níž mohla jako matka malého dítěte učinit životní změnu. „Z toho pocitu selhání jsem se ale rok hrabala. Trvalo, než jsem si dokázala odpustit,“ přiznává Kaňoková. Jak se z „uplakaného“ dítěte stala žena, která dokáže otevřeně mluvit o bolesti i křehkosti? Co se stane, když se sen o herectví začne plnit až ve chvíli, kdy se zdá, že je na všechno pozdě? A jak si po rozchodu, mateřství i všech pochybnostech znovu dovolit mít ráda sebe samu? I to se dozvíte v rozhovoru.

V prosinci 2025 se změní systém vydávání jízdenek pro vlakovou dopravu v Ústeckém kraji. Přestanou tu platit slevové zákaznické karty Českých drah. Víc o tom ví náš host, Jakub Jeřábek z Odboru dopravy Ústeckého kraje.

Miroslav Kalousek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde získal titul inženýra. Působil jako náměstek ministra obrany, později byl poslancem a předsedou KDU-ČSL. V roce 2009 spoluzaložil stranu TOP 09, v jejímž čele stál do roku 2017. Dvakrát zastával funkci ministra financí, kdy prosazoval rozpočtovou odpovědnost a reformy veřejných financí. V roce 2008 byl mezinárodním časopisem Emerging Markets oceněn jako ministr financí roku pro rozvíjející se evropské ekonomiky. Po odchodu z politiky se věnuje veřejnému působení a médiím. V tomto díle Štěpán Křeček s Miroslavem Kalouskem diskutují o rostoucí celosvětové zadluženosti a jejích důsledcích pro světovou ekonomiku. Věnují se vývoji dluhu ve Spojených státech a eurozóně, kde rozdílné přístupy k hospodářské politice přinášejí odlišné výsledky. Mluví také o dynamice růstu čínské ekonomiky, přebujelé regulaci v Evropské unii a úpadku Evropy, která postupně ztrácí svou konkurenceschopnost i vliv ve světě. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Poslanecká sněmovna je po říjnových volbách složena. Kolik z 200 poslanců je z Olomouckého kraje a z jakých jsou partají? V dalším vydání rubriky O čem se mluví hovořily i nově zvolené poslankyně Gabriela Sedláčková (Motoristé sobě) a Zdeňka Blišťanová (SPOLU).

(Skutky 8:26-39) Bůh mluví a vede nás na cesty, na které bychom sami nešli. Článek Bůh mluví se nejdříve objevil na KOSTEL Jinak.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politici by neměli být užiteční idioti oligarchů,“ říká protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka, který po letech v zákulisí politiky vydal knihu Kauza Česko. V ní shrnuje zkušenosti z doby, kdy sledoval, jak se hraje o miliardové zakázky, zatímco veřejnost vídala jen hemžení na povrchu. Chtěl prý ukázat, kdo jsou ti skuteční režiséři a scenáristé moci, kteří tahají za nitky, ale zároveň nabídnout naději, že se s tím dá něco dělat. „Nemusíme se smířit s tím, že budeme marnit potenciál téhle země,“ dodává s tím, že bychom po politicích měli chtít co možná nejvíce. Za největší problém považuje českou oligarchii - skupinu lidí, kteří získali obrovské finanční prostředky během privatizace a dnes si mohou koupit takřka kohokoliv. Připouští, že mezi politiky vidí i poctivé hráče, ale dodává: „Po osmdesáti procentech těch poslanců nezůstane vůbec nic. Oni to prostě jenom odsedí ty čtyři roky. A nemají z toho ani špatný pocit.“ Mluví proto o potřebě „druhé polistopadové republiky“, tedy symbolického zlomu, kdy si řekneme, které instituce posílit, které zrušit a jak zemi znovu nastavit. Změnu ale podle něj mohou přinést jen politici, kteří odmítnou hrát starou hru. „Přestanou chtít být těmi užitečnými idioty a budou dělat takové kroky, které budou zužovat prostor pro to, aby si z Česka a z veřejných rozpočtů pořád dělal někdo cedník,“ nabádá expert. Ondráčka také mluví o selhání Fialovy vlády, ale i její nepřipravenosti a kritizuje, že nedoručila žádnou reformu ani deagrofertizaci. Návrat Andreje Babiše považuje za důsledek selhání slabých soupeřů. „Babiš je silný, protože ti druzí jsou slabí. A paradoxně teď může působit jako jediný dospělý v místnosti,“ říká Ondráčka k plánům na společný kabinet s SPD a Motoristy. Zároveň si ale nemyslí, že by Babiš vedl Česko směrem k Rusku. „Velmi dobře ví, že Rusové faktury neplatí,“ vysvětluje expert s tím, že šéf hnutí ANO si je vědom, že svůj byznys dělá v Evropě. Jak podle Davida Ondráčky skutečně funguje zákulisí české politiky? Proč si většina poslanců svůj mandát „jen odsedí“? Kde přesně se v Česku ztrácejí miliardy a jak by mohl vypadat systém, který by to změnil? I to se dozvíte v rozhovoru.

VŠECHNY EPIZODY NAJDETE V PLNÉ VERZI NA HEROHERO.CO/STUDION „Bojím se extremismu, který se převtělí do podoby souseda,“ říká ve Studiu N umělec a romský a LGBTQ aktivista David Tišer. „Menšinami to neskončí, na řadu přijde každý, kdo bude trochu vybočovat. Vždyť už jsme to zažili i tady.“ V rozhovoru kritizuje rasistické chování Filipa Turka i Romy, kteří se rozhodli ho podpořit. Mluví o tom, jak podle něj česká veřejnost reagovala na Turkovy výroky, jak se projevuje rasismus v nabídce hereckých rolí a proč má v České televizi u svého jména červený vykřičník. A také vysvětluje, proč na něj Češi často mluví anglicky. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Na neděli 2. listopadu připadá Památka zesnulých. Už teď ale lidé míří na hřbitovy, aby zapálili svíčku a upravili místa posledního odpočinku svých blízkých. Jak se na hlavní nápor připravují správci samotných hřbitovů?

Tohle je zkrácená verze (83min). Poslechni si celý díl (107min) s předplatným dřív a bez reklam jen za stovku/měsíc.⁠⁠ Odemkneš jich tím rovnou přes 50! ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠⁠Dnes se bavíme o jednom z nejdůležitějších aspektů našeho prožívání – emocích.Emoce nás doprovázejí všude. Formují naše vztahy, ovlivňují rozhodnutí a doslova přetvářejí mozek i tělo. Ale jakou mají funkci? Co se stane, když jich je moc? A jak se učíme regulovat to, co cítíme?V této epizodě rozplétáme vše od neurovědy emocí až po jejich psychologickou a existenciální rovinu. Mluvíme o tom, proč je úzkost ve skutečnosti nástroj předvídání, proč potlačené pocity nejsou selhání, ale strategie přežití, a jak se tělo učí z emocí - ne jinak než mozek.Dozvíš se:jak funguje mozek, když cítíproč není možné „nemít emoce“co je mýtus empatie a performativní empatieco znamená intimita a jak se k ní dostáváme přes zranitelnostproč je autenticita trénovatelná schopnost, ne povahová vlastnostTohle je epizoda, která tě pozve zpátky do těla, pravdy a vztahu k sobě.A možná zjistíš, že emoce nejsou bouře, ale kompas.Parťáci epizody:KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.⁠Norsan.cz⁠⁠ Norsan Vyrabí Omega 3 z čerstvého rybího oleje z udržitelného rybolovu nebo z mořských mikrořas. Jdi na Norsan.cz zadej kód bwa10 pro 10% slevu a pořiď si kvalitní OMEGA-3 tvůj mozek a zdraví ti poděkuje.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠⁠⁠⁠Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:00:00 Úvod & Emoce, které zrovna prožíváme06:14 Je láska emoce, nebo meta-pocit?09:52 Emoce se učíme ve vztazích11:59 Tělesné vnímání jako základ představivosti16:12 Emoční návyky: Potlačení vs. Regulace18:33 Paradox emočního tréninku21:43 Jak mozek reguluje emoce (Amygdala vs. Prefrontální kortex)27:26 Naše vnitřní brnění a "uzemněné sebevědomí"35:35 Tranquilita: Emoce nízkého vzrušení38:02 7 primárních emočních systémů (Panksepp)41:53 Psychická bolest je propojená s fyzickou47:56 Jak si mozek plete emoce (Studie na mostě Capilano)54:54 Kuráž versus vyhýbavost56:41 Filozofie naděje (Ernst Bloch)01:03:16 Tíha existencialismu a radikální zodpovědnost01:14:48 Cynismus jako filozofická sebev*ažda01:17:15 Co je skutečná intimita (Epický text)Přechod do VIP části, kde uslyšíte:01:20:58 Mýtus empatie: Nemusíte "chodit v cizích botách"01:25:10 Performativní empatie vs. autenticita01:35:40 Sounáležení (Belonging) vs. Zapadání (Fitting in)01:37:13 Studie - blokování internetu01:39:46 Past přemýšlení (Overthinking)01:40:49 Jak z pasti ven: Místo rozhodnutí dělejte experimenty01:45:00 Citát na závěr

„Většina z nás do školy chodila, přežili jsme to, ale ne moc rádi. To je škoda. Poznávání je tak krásné,“ poznamenává dětský psycholog s více než 30letou praxí Václav Mertin. „Mluví se o individualizaci, mluví se o diferenciaci. Svým způsobem to jsou řeči,“ dodává. Jak vést děti k zodpovědnosti? Měli by prarodiče rozmazlovat vnoučata? A jak Václav Mertin vzpomíná na své vlastní dětství v Dismanově rozhlasovém souboru? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Většina z nás do školy chodila, přežili jsme to, ale ne moc rádi. To je škoda. Poznávání je tak krásné,“ poznamenává dětský psycholog s více než 30letou praxí Václav Mertin. „Mluví se o individualizaci, mluví se o diferenciaci. Svým způsobem to jsou řeči,“ dodává. Jak vést děti k zodpovědnosti? Měli by prarodiče rozmazlovat vnoučata? A jak Václav Mertin vzpomíná na své vlastní dětství v Dismanově rozhlasovém souboru? Poslechněte si rozhovor.

Volby máme za sebou a hlavně předvolební kampaň máme za sebou. Ta značně pokřivila pohled na to, v jaké zemi vlastně žijeme. Když voliči poslouchali opozici, předáky ANO, SPD a Stačilo!, museli nabýt dojmu, že žijí ve zcela zdevastované zemi, potácející se na pokraji krachu.

Volby máme za sebou a hlavně předvolební kampaň máme za sebou. Ta značně pokřivila pohled na to, v jaké zemi vlastně žijeme. Když voliči poslouchali opozici, předáky ANO, SPD a Stačilo!, museli nabýt dojmu, že žijí ve zcela zdevastované zemi, potácející se na pokraji krachu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „K čemu by byla etika, kdyby vás nedokázala proměnit k lepšímu,“ říká kněz, biolog a etik Marek Orko Vácha. Několik týdnů po volbách, které ukázaly, jak snadno se dokáže společnost rozdělit, mluví o tom, proč „národ je divoké zvíře“, ale také o tom, že „je vychovatelný“. „Každý z nás svým životem ovlivňuje mrav tohoto národa a zároveň nás ten národ ovlivňuje také,“ říká. V době, kdy se veřejným prostorem nese rétorika politiků jako je Filip Turek, připomíná, že populismus není nová forma politiky, ale „vláda lidu, které se Aristoteles bál“. „Populista říká davu: Vy to vidíte správně, elity vás zradily, tak zvolte mě a já vás nezradím,“ vysvětluje s tím, že v tom vidí „výhodu“ tváře Motoristů, jelikož je konzistentní v tom, co svým voličům říká. Vácha dodává, že skutečná změna nezačíná v politice, ale u jednotlivce. „Občanská společnost není o tom, že jdu jednou za čtyři roky k volbám. Je to o tom, že se snažím zlepšit komunitu, ve které žiju,“ tvrdí etik. Mluví také o odpovědnosti, o přijetí viny i o tom, že „dolů to jde vždycky líp, nahoru hůř“. „Konec začíná ve chvíli, kdy si svoje lapsy začnu omlouvat svou složitou situací. Nenechte si vzít status hříšníka,“ říká. Víra pro něj není jistota, ale úkol - snaha proměnit svět k dobrému. „Když Bůh tak miloval svět, tak já bych mohl taky. Svět stojí za to, aby byl milován,” tvrdí a dodává, že proměna začíná v obyčejnosti. „Kupte knížku někomu, komu tím uděláte radost. Pusťte ráno auto do pruhu. Pohlídejte někomu nemocné dítě nebo vyvenčete psa. To jsou drobné skutky, které promění vaši mysl, váš mozek,“ nabádá Vácha. Jak číst volby, které přivedly do politiky nové populisty? Proč se tolik lidí raději zlobí, než by přijali odpovědnost? A co znamená, když Marek Orko Vácha říká, že „není hanba chtít vychovávat národ“? I to se dozvíte v rozhovoru.

Síla jako nová měna. O tom je letošní shiftsprague.com. Návrat tvrdé síly do geopolitiky, konec éry soft power. Má Evropa ještě vůbec páky, jak ovlivňovat svět? Mluvíme o AI, která přepisuje investiční strategie, i o českých investorech, kteří expandují po světě. Co dnes znamená být silný? Ekonomicky, technologicky i politicky. Na pódiu se potkají Sebastian Kurz, Morgan Housel, Jiří Šmejc, Kyla Scanlon nebo Victoria Baker-Duly z Goldman Sachs. Soutěž o vstupenky:Napište nám roadmapu k silnější Evropě. V bodech, nápadech nebo myšlenkách. Sdílejte ji na sítích, označte nás a e15. Hrajeme o 4 Platinum a 4 Gold vstupenky na letošní SHIFTS, včetně VIP večeře se speakery. 

S podzimem se pravidelně mezi lidmi začínají více šířit nemoci. Chřipka, covid, virové infekce, letos také v některých částech republiky žloutenka typu A. Jaká je situace v našem regionu, jak nemocem předcházet, co nepodcenit?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Přišla jsem na to, že odejít chce větší odvahu než zůstat,“ říká končící předsedkyně Poslanecké sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. O svém rozhodnutí nekandidovat mluvila dlouho a ještě déle váhala, jestli si může dovolit zastavit. „Věděla jsem, že by mě to semlelo. Už bych do toho nedokázala dát tolik, co dřív,“ přiznává a popisuje i momenty, kdy se nemohla „nahodit“ a končila na kapačkách. K odchodu ji přivedl souběh zdravotních potíží, vyčerpání i letitého boje o rodinu. „Usilovali jsme o dítě skoro deset let. Zkusili jsme skoro všechno a kdo si tím prochází, ví, jak obrovský je to tlak,“ říká otevřeně. O neplodnosti se rozhodla mluvit až po odchodu z politiky. „Nechtěla jsem dávat munici politickým konkurentům a oslabovat se. Je to moje intimní záležitost,“ popisuje Pekarová Adamová, proč se odhodlala své soukromí přiblížit až v rozhovorové knize Nejsem z cukru ani ze železa. I přes její přístup politička vnímá, že z toho, zda bude mít dítě, se v jednu dobu stalo téma snad pro celou republiku. Vzpomíná na bolavé momenty, kdy novináři řešili, že přibrala, nebo jak si sahá na břicho a dokonce se ptali i jejích kolegů, zda náhodou není těhotná. Otázku, zda za neúspěšnou cestou k rodině není i její náročná kariéra, si Pekarová Adamová zakázala. Mluví o životní změně i o tom, že se učí žít pomaleji a znovu se nadechovat. „Teď se cítím dobře,“ popisuje s tím, že cvičí, medituje, změnila stravu a přístup ke spánku - naučila se pečovat o sebe, o svou duši i tělo. Po sněmovních volbách, které pro koalici Spolu, jejíž součástí je i TOP 09, nedopadly vítězstvím, mluví o úlevě. Přiznává ale, že před oznámením, že z politiky odejde, zvažovala, zda svoji politickou stranu svým rozhodnutím neoslabí. A mluví také o další odvrácené straně politiky, která byla s jejím jménem v posledních letech silně spojena. „Vnímám, že se na ženy útočí prostě jinak a velmi intenzivně se jde do té osobní roviny - jak vypadáte, co říkáte a jakým tónem to říkáte,“ říká politička. A právě zkušenost z nejvyšších pater moci z ní podle jejích slov udělala větší feministku, než kdy bývala. „Když chcete, aby něco bylo řečeno, požádejte muže. Když chcete, aby bylo něco uděláno, požádejte ženu,“ směje se a dodává, že česká politika má k rovnoprávnosti daleko. Podle ní se dokonce šovinismus v politice i společnosti často posouvá z okraje do mainstreamu: „To mě štve. Musíme se spojovat, upozorňovat na to, že to je nepřijatelné a vymezovat tomu hranice. Nikdo nás nemá posuzovat podle pohlaví.“ Co by vzkázala ženám, které do politiky teprve vstupují a co těm, které podnikají trnitou cestu k mateřství? Našla Markéta Pekarová Adamová konečně klid, který v politice hledala marně - a co pro to musela změnit? A proč dnes už ví, že je dobré poslouchat svoje tělo? Poslechněte si tento otevřený rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jedním rozhovorem můžu naštvat devadesát procent populace,“ říká herečka Elizaveta Maximová, která má ruské, židovské, ukrajinské i tatarské kořeny. Dnes, v době, kdy jsou nálepky a zobecnění všudypřítomné, o svém původu mluví tak, že se v něm cítí dobře. Nevidí totiž náboženství ani národy, ale konkrétní lidi. Kvůli veřejným projevům proti Putinovu režimu se do Ruska nemůže vrátit. Prarodiče, jimž posílala překlady svých projevů, podporovali její rozhodnutí i s vědomím, že se možná už neuvidí. Dnes říká, že se jí o nich zdávají sny a že se ani se svým ruským otcem neviděla už tři a půl roku. „Je to strašně těžký,“ přiznává herečka. Do Česka přišla jako sedmiletá dívka, bez znalosti jazyka a jen s matkou, která se stala jejím nejbližším člověkem. Společné začátky v malém bytě byly skromné, ale zásadní. „Uměla jsem jenom pár slov česky a byla vržená do první třídy. Ale mám celoživotní štěstí na lidi. Ujala se mě paní učitelka, která uměla rusky a hodiny mi v kabinetu překládala,“ vzpomíná Maximová. Herečka také mluví o své poslední roli v televizním filmu Máma, který bude uveden na konci roku na České televizi. V něm hraje ženu s těžkým mentálním handicapem, která vychovává dceru. „Před rolí Lilian jsem půl roku docházela do nemocnice jako dobrovolnice za lidmi s podobnou diagnózou. Byla to obrovská lekce pokory a zjistila jsem, že na úrovni duše jsme všichni zdraví,“ prozrazuje Maximová. Mluví také o tom, jaká bývala perfekcionistka. „Vím, že se nesmím nikdy srovnávat. A když už, tak se sebou třeba před rokem nebo dvěma lety a koukat se na cestu, kterou jsem já ušla. Protože poměřovat se s cizím úspěchem nebo neúspěchem je úplně ten nejhorší, co můžeš udělat,“ míní. Jaké to je žít mezi dvěma světy, když jeden z nich se stane nedostupným? Co se v člověku změní po půl roce mezi lidmi s mentálním handicapem? A jak se dá herectví dělat “opravdově”? I to se dozvíte v rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Moderátorka a autorka Adéla Vinczeová vstoupila do nové sezóny svého pořadu na slovenské veřejnoprávní televizi trochu jinak, než čekala. První díl, který měl být rozhovorem s jejím manželem Viktorem Vinczem, vedení nakonec neodvysílalo s odůvodněním, že je „v širším kontextu problematický“. „Byl to lidský rozhovor mezi dvěma manželi,“ popisuje moderátorka, která ale situaci bere s nadhledem. „Necítím žádnou křivdu. Vítám zajímavé změny, které přicházejí, protože mi přinášejí nové výzvy a pohledy na svět,” dodává. Takový přístup měla i tehdy, když odešla z Markízy na podporu manžela, který se tam postavil vedení po zásazích do zpravodajství, založil odbory a televize se ho následně pokoušela různými způsoby zbavit. „Principiálně jsem se nesladila s tím, že tam takové machinace nastaly,“ vysvětlila Vinczeová, která po patnácti letech v komerční televizi uzavřela velkou etapu. Zjistila navíc, že bez televize se žít dá a podle svých slov tím vystoupila z bubliny do reality. Dnes mluví o změnách, které se dotýkají nejen médií, ale celé společnosti. Slovensko podle ní prožívá bezprecedentní napětí a rozdělení na dva tábory, pod něž se dají schovat téměř všechny názory. A tohle téma proniká i do rodin: „Můj otec má úplně jiné názory než můj muž, a přesto spolu vycházejí, protože oba mají patřičný nadhled. O nás se hádají jiní lidé,“ směje se. Dříve podle ní byla politika spíše volnočasová aktivita, dnes má ale „chapadla všude“. Vinczeová v tom vidí odraz vývoje celé společnosti. „Jako společnost jsme v pubertě. Je potřeba to nějak přežít a být vůči tomu vnímaví,“ vysvětluje s tím, že není dobré se příliš zahlcovat hněvem. Otevřeně mluví také o mateřství a cestě k němu. S manželem se rozhodli pro adopci poté, co čelili problémům s plodností, o nichž on sám veřejně promluvil. Sama moderátorka přiznává, že zpětně ani neví, zda touha po dítěti byla její vlastní, nebo to byl tlak společnosti. Musela proto sama zařadit „neutrál“ a až pak přišla svoboda. „Moje hodnota není v tom, jestli mám dítě a jestli přišlo mými porodními cestami nebo jinými,“ říká a popisuje, jak sama hledala vlastní směr. Mluví také o showbyznysu a bulváru jako o dobrém „duchovním učiteli“. „Se vším diskomfortem a pocity křivdy musíte pracovat,“ vysvětluje Vinczeová. Jak se proměnil pohled ženy, která léta formovala slovenská média? Dá se v době rozdělené společnosti zůstat laskavý, aniž by člověk rezignoval? A kde leží hranice mezi loajalitou a svobodou - osobní i profesní? Pusťte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pro mě by byl neúspěch to nedělat. Netuším, co jiného bych dělal,“ říká podnikatel a investor Tomáš Čupr. Zakladatel Rohlíku, Dáme jídlo a Slevomatu po letech úspěchů mluví o podnikání spíš jako o potřebě než o ambici. Z jeho slov je jasné, že budování ho baví a chuť zpomalit zatím nemá. Mluví o práci, která ho naplňuje i o tom, že nikdy neměl potřebu zastavit. „Pro mě to není, že se někam honím, je to nutnost,“ vysvětluje s tím, že někdo raději chodí na tenis, zatímco on potřebuje tvořit. V rozhovoru popisuje, jak se z nápadu, který neměl nikde obdoby, stal jeden z nejúspěšnějších českých projektů. Jak v roce 2014 spouštěl Rohlík „proti zdravému rozumu“ a proč ho dodnes mrzí, že se jeho úspěch spojuje s covidem. „Covid tomu dal punc, že to přišlo samo. Ale my jsme už před ním byli multimiliardová firma,“ říká. Mluví také o nepochopení okolí a o tom, že neustálá potřeba růstu má svou cenu. „Jsem docela dostupný a to z vás dělá snadný terč,“ tvrdí Čupr s tím, že málokdo ve vedení firem odpovídá lidem na e-maily tak jako on sám. Nejen proto se k němu neustále dostává zpětná vazba. Otevřeně mluví o tom, jak ho změnilo narození dcery, jak přehodnocuje vlastní tempo a jak se snaží dělat věci, které mají skutečný dopad na to, jak lidé fungují a žijí. Dnes ho víc než obchod zajímá budoucnost - ať už nové technologie, umělá inteligence, ale také dlouhověkost a kvalita života. Sám třeba pravidelně chodí na celotělovou magnetickou rezonanci a vysvětluje, že data o našem zdraví by nám do budoucna mohla umožnit žít kvalitnější život déle. Právě na tuto oblast by se v rámci svého podnikání rád zaměřil. Čupr přitom přiznává, že poslední měsíce sám obětoval spánek i energii práci. „Věřím, že to není setrvalý stav a už se to pomalu zlepšuje,“ říká o svém tempu i o tom, jak se snaží držet krok s proměnlivým světem technologií. Kam se posouvá člověk, který už změnil způsob, jakým Češi nakupují? Dokáže někdy odložit tlak na výkon a najít klid? A proč se pousmívá, když se mluví o jeho úspěchu? Poslechněte si celý rozhovor.

Ostravsko-opavský biskup Mons. Martin David je teprve druhým sídelním biskupem v historii své diecéze. Jaké to je nést takovou odpovědnost? A jak se změní život člověka, když se stane biskupem? V rozhovoru poznáváme Martina Davida jako člověka, kněze i biskupa. Mluvíme o výzvách mladé diecéze i o tom, jak podle něj vypadá živá a zdravá farnost.

Na platformách společnosti Meta (Facebook, Instagram, Messenger) se objevily reklamy na silikonové panny s dětskými rysy určené k sexuálnímu uspokojování, takzvané sex dolls. Nabídka zasáhla sociální sítě tisíců evropských uživatelů platforem společnosti Meta, včetně desítek z České republiky. Mluvčí policie ČR uvedl, že se jedná o nový fenomén, se kterým se policie dosud nesetkala.  Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková. Článek si můžete přečíst zde (https://www.investigace.cz/na-facebooku-se-objevily-reklamy-na-sexualni-panenky-ktere-vypadaji-jako-deti/)

K-beauty, skinimalismus i neurověda. Generace Z mění kosmetický byznys rychleji než kdy dřív. Mladí lidé od třinácti do osmadvaceti let se s přípravky chtějí identifikovat, musejí na ně dobře působit, musejí být trendy a esteticky krásné. „Doba se exponenciálně zrychluje, reagovat na trendy je nevyhnutelné, jinak nemáte šanci uspět,“ říká Martin Vrána, CEO italské společnosti Givet. Givet dnes působí ve 27 zemích, prodal přes šest milionů produktů a jen příští rok uvede kolem 500 novinek, od korejské skincare po parfémy. Jedním z nejsilnějších příkladů je parfém I/ME. Vznikal dva a půl roku a obsahuje technologii, která podporuje náladu. Umožňuje vrstvit vůně podle vlastní identity, a tím přesně odpovídá na touhu Gen Z vyjádřit sebe sama. Výzkumy potvrzují, že pro tuto generaci jsou zásadní estetika, design a emoce. „Na sítích to znamená, že pracují s algoritmy, které jim ukazují, co je pro ně relevantní. Úkolem značek je dostat se jim do feedu a stát se součástí jejich inspirace,“ vysvětluje Alice Jeřábková z NMS Market Research.

V pátek ve 14 hodin začnou v celém Česku volby do Poslanecké sněmovny. V Olomouckém kraji může podle informací krajského úřadu volit zhruba 500 tisíc lidí a jejich hlasy budou sčítat komisaři v 932 volební okrscích. V minulých volbách poslanců před čtyřmi lety přišlo v našem kraji k urnám téměř 65 procent oprávněných voličů, což bylo o pět procent více než v roce 2017.

Speciál se Sebastianem Langem ze skupiny Pondělníci o tom, jak se dvacátníci dívají na dnešní politiku a taky na voliče politiků. Sebastian je jeden z nejkreativnějších a nejtalentovanějších lidí, co jsem za poslední léta potkal. Píše písně pro svou kapelu, glosuje svět a současnou politiku na Instagramu skupiny i ve svých písních. Kdyby se naklonoval Frank Zappa, Mňága a Žďorp, Sepultura a Kecy&Politika, asi by se zhruba dala popsat jeho tvorba. Probrali jsme nejdůležitější otázky dneška a k tomu nám zazpíval ve studiu několik písní. Je Petr Fiala robot? Je Tomio Okamura Labubu? Ubodal Andrej Babiš dítě v přímém přenosu? Mluví se v pekle polsky? Existuje Slovensko? Může za všechno Fiala nebo Kalousek? Kam hipstři kladou vajíčka? Ví Dan Vávra všechno a je prasátko Pepa Antikrist? To všechno se dozvíte v dnešní vypečené epizodě.