Podcasts about mluv

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 77 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Morální pochodně, které vzplanuly, mě opravdu nezajímají,“ říká herečka Aňa Geislerová, když mluví o tom, že jí vadí potřeba veřejně se vyjadřovat ke všemu i situace, kdy lidé své pocity vydávají za názory. „Je potřeba spíš šetřit názory a schovávat si je na nějaké důležitější věci,“ vysvětluje s tím, že se sama odmítá řídit tím, jak bude její jednání hodnoceno, přestože to podle ní nevyhnutelně vede k chybám a přešlapům. Právě jeden takový lidé viděli v její návštěvě oslavy narozenin Leoše Mareše na Čapím hnízdě. „Babiš tam nebyl. Kdyby tam byl, ruku mu nepodám, ale prostě pro Leoše na kraj světa,“ stojí si za svou účastí herečka. A dodává, že obdiv lidí, které tím zklamala, si nikdy nevyžádala. „Nemůžu nikomu vyvracet, jestli mě nechce mít rád. To zůstává na těch lidech,“ dodává. Geislerová se v rozhovoru vrací také ke svému otci - japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi, jeho závislosti na alkoholu a novému filmu, který o něm natočila její sestra Ester a Aňa jej produkovala. „On byl příliš citlivý na to, aby ten svět a sám sebe snášel za střízliva,“ popisuje. Otce neodsuzovala a postupně pochopila, že pokud sám nechce přestat, přesvědčování pouze uzavírá cestu. „Já jsem s ním chtěla být, takže já jsem chodila po hospodách s ním. My jsme měli velice kumpánský vztah,“ vzpomíná. Mluví také o krátkosti času, který člověk na světě má. „Lidi, kteří žijí, jako kdyby byl život nekonečný nebo neohraničený, ho často strašně moc promarní,“ říká. Po intenzivním natáčení Karavanu a Ratolestí si Geislerová udělala delší hereckou pauzu a čekala, jestli jí začne hraní chybět. „Pak jsem si říkala, že je divné, když mi to nechybí,“ přiznává. Do práce už se vrátila, zároveň ale čím dál víc objevuje producentství. „Svoboda je pro mě úplně nejvíc,“ zdůrazňuje. Zásadní zkušeností pro ni zůstává film Karavan, který popisuje jako hluboce zabydlenou, téměř traumatickou součást sebe sama. Ve filmu Pramen zase hraje lékařku zapojenou do státem nařizovaných sterilizací Romek. Právě osobní zkušenost, emoce nebo citová vazba podle ní dokážou vést ke skutečnému porozumění. Proč Aňa Geislerová nechce být „morální pochodní“? Co jí vztah s otcem ukázal o závislosti, lásce a bezmoci? A proč čekala, až se jí začne stýskat po herectví? I to se dozvíte v rozhovoru.

Bohatství má přinášet svobodu. Přesto vidím, že se z něj velmi často stává past. V tomto filozofickém díle se zamýšlím nad tím, proč lidé s miliony na účtech dál pracují pro své peníze místo toho, aby peníze pracovaly pro ně. Mluvím o zlaté kleci, o identitě spojené s rolí majitele či ředitele, o vztazích postavených na ekonomické výměně i o tom, jak snadno se majetek stane středobodem života. Sdílím osobní příběh, konkrétní příklady z praxe i otázky, které si podle mě stojí za to položit dřív, než bude pozdě.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím být sám se sebou, a skrz hudbu je to jediný moment, kdy to zvládnu,“ říká herec, muzikant a student režie Tomas Sean Pšenička. Je mu 21 let, má za sebou filmy, seriály, vlastní album, práci na desce Marie April oceněné Andělem, čeká ho StarDance i muzikál Klan Baťa, ale sám říká, že nejvíc hrdý je na režii. „Byl to takový můj největší sen od patnácti,“ říká a vrací se k Amerikánce Viktora Tauše, kde poprvé viděl, že by jednou chtěl být na místě člověka, který může dělat svoje věci. Hudba je pro něj intimnější než herectví a otevřenost nebere jako pózu. Naopak říká, že mu bylo nepříjemné hrát v prvních rozhovorech na „bezproblémového a milého člověka“. „Já se tak strašně často stydím,“ přiznává a na rovinu mluví i o herectví. Už kdysi o sobě totiž řekl, že je údajně „fakt špatný herec“. Ve skutečnosti tím podle ale myslí, že věci neumí jen „zahrát“, ale musí si je fyzicky vytvořit. Když má být udýchaný, běhá před akcí na místě, když má přijít vztek nebo pláč, chodí do kruhu a vytváří v těle „přetlak“. Velkou výzvou pro něj bude StarDance, kde ho stresuje srovnávání s předchozími mladými vítězi. „Nejsem Oskar Hes,“ říká, ale zároveň přiznává, že vyhrát by chtěl. „Ten, kdo říká, že ne, tak samozřejmě lže,“ dodává. Důležité pro něj ale je hlavně to, aby na sebe zpětně nebyl naštvaný, že něco podcenil. V rozhovoru mluví i o připravovaném filmu Rychlý prachy s Adamem Sedlákem, který podle něj otevírá téma toxické maskulinity. „Je to pro mě silné téma v momentě, kdy vidím moje vrstevníky adorovat lidi jako Nick Fuentes nebo Andrew Tate,“ říká. Vzpomíná, jak na konzervatoři slyšel sedmnáctileté kluky mluvit o Tateovi jako o lídrovi a o tom, „že musí být minimálně čtyři holky naráz“. „Je to vlastně strašný,“ říká k tomu. Sám ale odmítá vystupovat jako vzor. Přesto připouští, že citlivost a otevřenost považuje za důležité. Mluví i o politice a atmosféře kolem České televize, kterou při návštěvách kvůli StarDance vnímá jako zvláštní a smutnou. A když dojde na režii, připouští, že je to úplně jiný typ stresu než herectví, protože u ní jde všechno za režisérem. „Když to bude blbý, tak za to může on,“ říká. Jak se vyrovnává s očekáváním, že bude další mladou hvězdou StarDance? Proč ho děsí manosféra a co podle něj dělá s kluky jeho generace? A proč se bojí, že jeho jméno Tomas Sean Pšenička může působit jako póza, i když se tak opravdu jmenuje? Pusťte si celý rozhovor.

Pokud plánujete letní dovolenou v Jeseníkách a zatím nemáte zajištěné ubytování, čtěte dál. Dozvíte se, jak to vypadá s obsazeností místních chat, hotelů a penzionů během prázdnin.

Jabloncem kolují nejasnosti ohledně budoucnosti parkování. Rozšíří se zpoplatnění i do okrajových ulic, co bude s parkovištěm u Kauflandu na největším jabloneckém sídlišti, které se na noc zavírá, a jak radnice naloží s peticí proti průtahu Srnčím Dolem?

Po padesáti letech by Česko mohlo mít aktuální obraz o stavu nářečí v republice, a to díky projektu Atlas českého jazyka 2027: celoúzemní výzkum nářečí českého jazyka po 50 letech, který sbírá data od lidí.

Téma pořadu O čem se mluví se tentokrát týká dopravy a často nepříjemných, ale nutných omezení spojených s opravami silnic.

Hostem pořadu O čem se mluví ve Středních Čechách byl David Smejkal, prezident Vodní záchranné služby Českého červeného kříže.

O čem se mluví? Dnes budeme mluvit o životě v Trutnově, kde je jedním z velkých témat doprava a stavba dálnice D11 v úseku Jaroměř - Trutnov. Ale podobně jako další města řeší v Trutnově také parkování. Místní obyvatelé se mohli vyjádřit k úpravám sídliště Šestidomí nebo úpravám sídliště Zelená Louka.

Od barokní pouti přes pamětní desku až po nový park. Telč si letos připomíná 350 let od úmrtí Františky Slavatové, jedné z nejvýznamnějších osobností své historie.

S trenérem Robertem Zlochou o období, které bývá pro spoustu pejskařů emočně i fyzicky nejnáročnější, o prvních měsících se štěnětem.Robert v této epizodě bourá mýty, které v lidech zbytečně vyvolávají pocit selhání. Mluvíme o věcech, které se v běžných příručkách často nedočtete:Lidské nároky na psí miminko: Proč od štěňat chceme věci, které jejich mozek ještě nedokáže pobrat.Učení čistotnosti: Proč louže na koberci nejsou žádná pomsta ani schválnost a jak zvládnout nehody v klidu.Falešná modla přivolání: Proč s ním v prvních měsících vůbec možná nemusíte spěchat a co je ve vztahu se psem skutečně nejdůležitější.Odpočinek a ohrádky: Jak štěně naučit vypnout.V podcastu zmiňujeme:

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Důležitá součást naší práce je nebrat se vážně a neustále přemýšlet, kde to máme špatně,“ říká biochemik Jan Konvalinka o vědě, která podle něj nestojí jen na odpovědích, ale hlavně na pochybnostech. Mluví o boji s virem HIV, Antonínu Holém i o tom, proč ho po pár letech baví měnit téma a dělat něco úplně jiného. Velkou část rozhovoru ale věnuje i Česku. „V našem zájmu je co nejvyšší vzdělanost,“ říká a varuje, že regiony ztrácejí talenty a malá země si nemůže dovolit nechat talentované děti propadnout systémem. Z Litvínova si nese citlivost k Sudetům a odsunu Němců, o němž říká, že to není problém Němců, ale „náš vnitřní problém“. „Sami jsme si hrozně ublížili,“ říká a varuje, že se dnes „průmyslově rozdmýchává nenávist“, protože vystrašit lidi a ukázat jim nepřítele je nejjednodušší způsob, jak je ovládnout. Slušná země je podle něj taková, kde se dodržují nepsaná pravidla, kde platí zákon, kde je justice nezávislá a kde můžete veřejně říkat svoje názory. A i když si nemyslí, že už je z Česka „orbánovská země“, nebezpečí podle něj hrozí. „Možná ještě i naši generaci čeká pár důležitých morálních rozhodnutí,“ říká. Jako člověk spojený s covidovou debatou trvá na tom, že vakcíny zachránily miliony životů a u nás pravděpodobně několik desítek tisíc. Očkování označuje za nejlevnější, nejjednodušší a vlastně přírodní způsob, jak podpořit vlastní imunitu, zatímco homeopatii považuje za placebo a šarlatánství. „V ordinaci lékaře, kterému věřím, bych nechtěl vidět homeopatika,“ říká. Zároveň zůstává technooptimistou. Umělá inteligence je podle něj ve vědě famózní nástroj, který už pomáhá navrhovat proteiny a nové léky. „To je revoluce v medicíně,“ hodnotí. Jenže stejně jako u internetu přiznává, že tehdy nedohlédl rizika a dnes mezi mladšími kolegy pozoruje něco, co by skoro nazval „epidemií osamělosti“. Konvalinka mluví také o editování genů, embryích a hranici, za kterou už věda nesmí jen proto, že něco umí. „Život je něco víc než jen soubor buněk,“ říká a dodává, že víra pro něj není učebnice geologie ani astronomie, ale text o vztahu člověka a smyslu života. V závěru vysvětluje i to, proč jako ředitel instituce váží slova, proč po 7. říjnu vyvěsili izraelskou vlajku a proč mu bojkot izraelských akademických institucí připadá absurdní. Proč podle Jana Konvalinky Česko potřebuje zůstat trochu nudnou a slušnou zemí? Co jsme se z covidu nenaučili a proč je důvěra v instituce důležitější než nové léky? Kde může AI zachraňovat životy a kde je pro člověka nebezpečná? A jak se má věda rozhodovat ve chvíli, kdy už dokáže zasahovat do samotných základů života? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Ekonom Tomáš Sedláček má za sebou těžké týdny. V hodně otevřeném rozhovoru se dostáváme k tomu, proč tolik lidi teď tak štve a jestli náhodou nedostává jeho renomé příliš velkou ránu. Mluvíme o boji o interpretaci pravdy a lásky a o roli, kterou ve sporech uvnitř Knihovny Václava Havla hrála Dagmar Havlová. Tomáš Sedláček vysvětluje některé své “šílené” nápady, ale taky uznává své chyby. Velmi doporučuji vydržet až do konce, kde Tomáš poprvé mluví o smrti své ženy a je to velmi silné.

"Jsem vědec. Mluvím o klimatu fakticky a s citem. Narovnávám blbosti, co se o klimatu tvrdí," říká o sobě autor instagramového profilu Klimatomluva. Jaké největší mýty se v Česku v souvislosti se změnou klimatu šíří? A čemu se budeme muset do budoucna přizpůsobit? Moderuje Světlana Witowská.

"Jsem vědec. Mluvím o klimatu fakticky a s citem. Narovnávám blbosti, co se o klimatu tvrdí," říká o sobě autor instagramového profilu Klimatomluva. Jaké největší mýty se v Česku v souvislosti se změnou klimatu šíří? A čemu se budeme muset do budoucna přizpůsobit? Moderuje Světlana Witowská.

"Jsem vědec. Mluvím o klimatu fakticky a s citem. Narovnávám blbosti, co se o klimatu tvrdí," říká o sobě autor instagramového profilu Klimatomluva. Jaké největší mýty se v Česku v souvislosti se změnou klimatu šíří? A čemu se budeme muset do budoucna přizpůsobit? Moderuje Světlana Witowská.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Jsem vědec. Mluvím o klimatu fakticky a s citem. Narovnávám blbosti, co se o klimatu tvrdí," říká o sobě autor instagramového profilu Klimatomluva. Jaké největší mýty se v Česku v souvislosti se změnou klimatu šíří? A čemu se budeme muset do budoucna přizpůsobit? Moderuje Světlana Witowská.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Olomoucké ulice budou o víkendu po roce patřit běžcům. V sobotu 13. června se tam totiž koná tradiční půlmaraton s dalšími doprovodnými závody. Očekává se rekordní účast přes 12 tisíc běžců.

Hostem Barbory Kroužkové v podcastu Tekutá společnost byl kordista Michal Čupr, držitel bronzové olympijské medaile. Mluví o tom, zda musí po OH ještě pracovat jako fyzioterapeut a jaká vlna zájmu o šerm se po Olympiádě zvedla. Vrací se také k tomu, kolik času mu věnovali rodiče a jak náročná pro rodinu je příprava špičkového sportovce. Odpovídá i na otázky, co to znamená být dnes moderním rytířem a kdy šermíři chodí do důchodu.Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím déle to dělám, tím víc spolehám na život, věřím v život,“ říká moderátorka a herečka Tereza Kostková, když popisuje práci ve StarDance i v rozhlasových Blízkých setkáních. Po letech moderování mluví o tom, že příprava je důležitá, ale v živém vysílání často rozhoduje hlavně odvaha být opravdu přítomná. „Hlava kolikrát ví nejvíc, když jí dám důvěru,“ říká a dodává, že nejde mít každou otázku „na Oscara“. StarDance je podle ní psychicky nejnáročnější věc, kterou profesně zažila, protože i malé selhání může narušit práci obrovského týmu. Zároveň ale přemýšlí o tom, kdy z tak velké a ikonické věci odejít. „Jestli v ten moment lidé řeknou, že je jim to líto, tak jsem vybrala dobrý moment,“ říká. To ale neznamená, že se už loučí, ale že si hlídá okamžik, kdy by se z práce, kterou miluje, mohla stát rutina. V rozhovoru mluví i o Marku Ebenovi a kritice, která se kolem jeho humoru opakovaně objevuje. „Jestli někdo není sexista, je to Marek,“ říká, ale zároveň dodává, že se svět za posledních 20 let dramaticky změnil a moderátor by to měl vnímat. Sama se prý snaží přemýšlet i o tom, jak se mění jazyk a co může u druhých vyvolávat. Důležitým tématem je pro ni pravdivost k sobě. Přiznává, že u velkých životních rozhodnutí poznala, jak snadné je ulevit si lží. Pravda je pro ni „cesta k přežití“ a něco, bez čeho by podle svých slov vnitřně umírala. Mluví také o víře, spiritualitě a stavu, který nechce nutně pojmenovávat. „Nepotřebuju pro to vůbec důkaz a vůbec nepotřebuju, aby mi to někdo věřil,“ říká. V závěru se dostává i ke společnosti, kultuře a veřejnoprávním médiím. Mrzí ji argument, že něco nemusí existovat jen proto, že se na to někdo nedívá. „To je přece hrubě sobecká věc,“ říká a připomíná, že kultura není zbytečný přívěsek, ale „kus nás“. A i když se slovu štěstí trochu vyhýbá, říká, že má „chuť k životu“. Jak poznat správný čas odejít z něčeho, co člověk miluje? Proč Tereza Kostková nechce být dokonalá moderátorská „AI“? A co podle ní drží člověka i společnost v rovnováze? Pusťte si celý rozhovor.

Hostem pořadu O čem se mluví ve Středních Čechách byl Filip Drápal, tiskový mluvčí Pražské integrované dopravy.

Systém parkování v Pardubicích od června hlásí další změny. Podle kritiků měly přijít už před několika měsíci a mají spoustu much. Proč to tak trvalo?

Transfuzní a tkáňové oddělení Fakultní nemocnice Brno je největším zařízením transfuzní služby v České republice. Ročně vyrobí přes 50 tisíc transfuzních přípravků. V současné době ale počet dárců krve klesá.

O čem se mluví? Mluvit teď budeme o vodě. I když v těchto dnech prší, pro řadu obcí v našem kraji je to jen falešný pocit bezpečí. Některé studny už vyschly nebo vysychají a lidé se bojí o vodu.

Letní prázdniny budou opět ve znamení předvolebních kampaní. Komunální volby a doplňovací volby do Senátu nás čekají 9. a 10. října. Jak se změní vedení měst a obcí a co lze od volební kampaně očekávat? Téma jsme probrali v rozhovoru s politologem Lukášem Vomlelou.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.

Toto je zkrácená verze (45 min). Celý díl (76 min) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit ⁠zde a odemknou další⁠: https://open.spotify.com/episode/5J9wjvldtRitxa6FVmqtsO?si=9fc7b15d41ef47c1Co se děje v mozku, když se rozpadne příběh o tom, kdo jsi. O neviditelné nemoci, dekreaci, posvátnu a hledání smyslu.Mluvíme o tom, co se stane, když přestaneš být režisérem vlastního filmu a začneš ubírat místo přidávat. Proč se tvůj mozek může chovat jednou jako demokrat, který si se svými přesvědčeními povídá, a podruhé jako král, který se stane tyranem. Jak meditace a psychedelika dokážou na chvíli udělat v hlavě anarchii, ze které může vyvstat něco nového. A proč pocit posvátna mění tvoje zdraví, i když v nic nevěříš.Je to díl o malém a velkém já, o tom, jak si dovolit cítit úplně všechno, a o jedné větě, která tě dokáže zasáhnout přímo do srdce. Pokud sám něčím procházíš, tohle je připomínka, že nejsi sám a že na tobě záleží.Zmíněné studie a jména: daraxonrazib a léčba metastatické rakoviny slinivky, santifikace (Krumrei a Manusko, 2025), studie „Affect, Connect and Grow“ o sebepřesahujících emocích, Dag Hammarskjöld, John Vervaeke, Sam Harris.Macromo:⁠⁠⁠⁠⁠⁠Krevní testy jsou objektivní data ohledně vašeho zdraví. Nechte si udělat premium krevní testy na jednom ze 120 odběrových míst a výsledky dostanete pohodlně do Macromo aplikace. Můj nejoblíbenější aspekt je sledování dlouhodobých trendů v průběhu času, tak si objednej premium testy s ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zadej kod "BWA" pro slevu!⁠⁠⁠Uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠⁠⁠Minutáž:00:00 Úvod a co se dělo v poslední době05:53 Boj s chronickým únavovým syndromem (ME/CFS)09:53 Průlomová klinická studie léčby rakoviny slinivky14:21 Ztráta identity a opouštění zažitých rolí17:38 Koncept dekreace: Kdy přestat tvořit a začít ubírat21:49 Flexibilita mysli a napojení se na velké já26:05 Neduální probuzení a meditace podle Sama Harrise30:15 Je modlitba sebereferenční proces?33:55 Uzly přesvědčení: Mozek jako demokrat i tyran35:56 Vliv psychedelik na prediktivní mozek a ego42:50 Santifikace aneb pozitivní dopady vnímání posvátnaPřechod do VIP části- Radost z maličkostí a nabourávání rigidních modelů- Přijetí negativních emocí a technika noting- Studie: Jak úžas, vděčnost a soucit posilují smysl života- Transjektivní stav, relevance a hledání smyslu- Síla poezie a psychologické odložení zbraní- Tři metafory z buddhismu a daoismu (Zablácená cesta, Prázdná loď, Dva šípy)- Nedrancuj řeku: Dag Hammarskjöld a závěrečná báseň

Herečka, která má na kontě přes 300 rolí, přijala pozvání Oskara Hese do pořadu Osobnosti Česka. Mluví se o ní jako o nejobsazovanější herečce své generace. Která role ji nejvíc formovala?

Herečka, která má na kontě přes 300 rolí, přijala pozvání Oskara Hese do pořadu Osobnosti Česka. Mluví se o ní jako o nejobsazovanější herečce své generace. Která role ji nejvíc formovala?

Mluví o demokracii, penězích, elitách, Rusku, Západu i o tom, proč se lidé nenechají přesvědčit fakty. „Z mnoha hledisek svět není tak, jak má být, nicméně to nesvědčí o fatálně rozdělené společnosti, jako spíše o politickém souboji mezi tradičními protipóly, kde na jedné straně stojí populisté a na druhé straně bezuzdní populisté,“ říká v Osobnosti textař a producent Michal Horáček.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zelená voda a zákaz koupání. Plumlovskou přehradu na Prostějovsku každoročně trápí přemnožené sinice. A to přesto, že nádrž před několika lety prošla nákladnou obnovou. Podle vodohospodářů má na stavu vody podíl klimatická změna. Problémem je ale i to, že některé obce v okolí stále nemají čistírny odpadních vod. Jak je to tedy s plumlovskou přehradou?

Putovní výstava fotografií „Praha město milostné“ fotografa Pavla Koppa s doprovodnými texty Miroslava Horníčka a Pavla Hejduka pokračuje ve své cestě po českých městech. Po zastávkách v Praze a Karlových Varech je teď k vidění také v Plzni.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 71 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Byl jsem na vrcholu strašně brzo, takže jsem si to vlastně neužil,“ říká Karel Poborský o kariéře, která ho dostala do Manchesteru United, Benfiky, Lazia i reprezentace, ale ke které se dnes vrací spíš zdrženlivě. Nemá potřebu si připomínat, kdo byl, a říká, že je „rád někde ve stínu“. O to ostřeji ale mluví o českém fotbale, zákulisí FAČR i své neúspěšné kandidatuře na šéfa svazu. „Velice rychle mi došlo, že jsem možná vlastně vyhrál,“ říká a dodává, že český fotbal se podle něj pořád „točí v kruhu“, protože se v něm lidé nemění, jen si přesedají. V rozhovoru se vrací i k násilí na stadionech a k tomu, co se stalo na Slavii. „Nepatří to k fotbalu,“ říká jasně a dodává, že Slavia podle něj „ztratila kontrolu“ nad něčím, co si dlouho sama pěstovala. Mluví o tvrdém jádru fanoušků i o tom, že bez jasných trestů a reálného zákazu vstupu se nic nezmění. „Fanoušek musí vědět, že když udělá bordel, nebo si navlékne kuklu či zapálí světlici, tak se tam třeba půl roku nedostane,“ popisuje, jak by podle něj měly vypadat mantinely. Vedle fotbalu jako byznysu a politiky ale Poborský mluví i hodně osobně. Po vážné nemoci, kdy mu ochrnula půlka obličeje a lékaři mu řekli, že druhý den už by možná nepřišel, prý zatáhl za ruční brzdu a pustil z hlavy spoustu zbytečností. Od té doby ještě víc žije dneškem. Zároveň ale přiznává, že bez sportu by se rozpadl. „Kdybych nemohl sportovat, zbláznil bych se,“ říká. Dnes běhá maratony, hraje hokej, drží se staré party z reprezentace a ví, že když se zastaví, začne rezivět. V rozhovoru ale mluví také o video asistentovi rozhodčího, který podle něj fotbalu vzal emoce, o sociálních sítích, které z hráčů dělají jeden velký mediální balík a o slavném lobu z Eura 1996, ke kterému se nerad pořád vrací. Řeč ale přichází i na to, co může český tým ukázat na mistrovství světa. „Myslím si, že mají na to, aby postoupili ze skupiny,“ říká. Co podle Poborského ničí český fotbal zevnitř? Proč už nechce být spojený hlavně se svým nejslavnějším gólem? A je dnešní fotbal ještě hra, nebo byznys a politika? Pusťte si celý rozhovor.

Město Starý Plzenec si letos připomíná výročí 1 050 let první písemné zmínky. Část oslav už proběhla a další vrchol je přichystán na 13. června. Město si k jubileu nadělilo také dokončení několika investičních akcí.

Toto je zkrácená verze (105 minut). Celý díl (160 minut) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit ⁠zde⁠:Co když největší úleva nepřijde z toho, že se konečně „najdeš“, ale z toho, že uprostřed člověka možná nikdo pevný nesedí? S Jirkou Charvátem jdeme do míst, kde se filozofie potkává s nervovým systémem, vztahem k sobě i s každodenním stresem. Mluvíme o tom, proč je mysl evolučně nastavená víc na kočky než na borůvky, proč sama od sebe nehledá klid ani vděčnost, a jak se člověku uleví, když se přestane chápat jako izolovaný projekt, který musí mít všechno pod kontrolou. Druhá polovina rozhovoru jde hodně do života. Do rychlého dopaminu, falešných potřeb, prázdna, před kterým radši pořád něco chceme, i do vztahů v době, která nepřeje pomalosti, budování a opravdovosti. Je to díl o nepevnosti já, ale i o velmi praktické otázce, jak dnes žít méně křečovitě, méně vystrašeně a možná o něco pravdivěji. Parťáci epizody jsou:KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.N⁠⁠⁠⁠⁠orsan.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Norsan Vyrabí Omega 3 z čerstvého rybího oleje z udržitelného rybolovu nebo z mořských mikrořas. Jdi na Norsan.cz zadej kód bwa10 pro 10% slevu a pořiď si kvalitní OMEGA-3 tvůj mozek a zdraví ti poděkuje.Minutáž:00:00 Úvod a nálepkování03:52 Úvod a nálepkování07:06 Jsme jen tkaninou, nebo jsme do ní vetknutí?12:15 Evoluční historie a metafora vlny v oceánu17:26 Iluze já a neexistence odděleného pozorovatele20:42 Velké a malé já26:39 Mýtus self-made mana a závislost na druhých35:19 Evoluce mysli a negativní zkreslení40:56 Jak pracovat s vnitřním kritikem a strachem47:45 Společenská očekávání a hodnocení ostatními55:30 Stoicismus a zodpovědnost za vlastní emoce58:25 Meditace, všímavost a pozorování myšlenek01:04:25 Úsilí k odpočinku a rychlý dopamin01:09:43 Paradox chtění a vyhledávání závislostí01:15:03 Vztah k budoucímu já a prožívání štěstí01:20:46 Metafora osla s mrkví a smysl života (transcendence)01:31:11 Co tě dělá plně naživu?01:34:12 Metafora dirigenta a jak mozek integruje informacePřechod do VIP- Kritika metafory dirigenta a pocit kontroly- Metafora koryta řeky: Jak nás utváří naše historie- Krize smyslu a pocit sounáležitosti v moderní společnosti- Duchovní ego trip: Kdy se z rozvoje stává past?- Konec manželství a bizarní svět seznamek- Kdyby měly myšlenky reklamní agenturu...- Závěr před meditací- Praxe na dekonstrukci já a řízená meditace

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Mám dny, kdy se mi třeba vůbec nechce mluvit,“ říká herečka Dana Batulková o tom, že ani po letech na jevišti nemá jistotu, v jaké náladě přijde. Herectví přitom nikdy neplánovala. „To je úplný omyl. Opravdu,“ říká o cestě na DAMU a vzpomíná, že jako introvertní dítě z Koloděj chtěla původně studovat angličtinu. Na škole podle svých slov zažívala totální psychický i fyzický kolaps a musela se naučit fungovat mezi lidmi. „Já bych před lety v životě nepřišla,“ říká k tomu, že dnes zvládá i velké rozhovory. Mluví i o StarDance, kterou vyhrála v padesáti. „Jsem vlastně jediná stará královna StarDance,“ směje se a přiznává, že tehdy tanečníkovi říkala: „Mě nikdo nepošle hlas, koho zajímám.“ Jenže nakonec se stala, jak sama říká, „vyslancem starší generace“ a žen ve věku, kdy mnohdy už viditelné nejsou. V rozhovoru se vrací i k tomu, co se stane, když děti odejdou z domova. „A teď co?“ popisuje prázdno, které sama zažila a dodává, že člověk musí mít sílu život znovu vzít do rukou. O mateřství mluví bez idealizace. „Nikdy jsem úplně neměla vyhraněný mateřský pud,“ říká a dodává, že vztah s dětmi brala spíš jako otevřený a rovnocenný. Otevřeně mluví také o rozpadu rodiny, bulváru a bolesti po rozchodu a dodává, že nejhorší pro děti je dívat se na nešťastnou mámu a nešťastného tátu. Připouští ale, že i těžké věci se do člověka ukládají a mohou přinést nadhled. „Je to někdy trnitá cesta,“ říká. Batulková mluví také o Comebacku, roli v novém filmu Po večerce, o detektivkách, penězích v kultuře i o tom, proč by nejradši měla monarchii. A přestože říká, že velké bláznivé plány už nemá, pořád má pocit, že člověk se vyvíjí až do konce. „Tohle je cesta na furt,“ dodává. Proč se herečka, která se celý život považuje za introvertku, ocitla v profesi, kterou nikdy dělat nechtěla? Co jí dala StarDance a proč pro ni bylo důležité porazit pocit neviditelnosti? Jak se dá po rozpadu rodiny znovu postavit život? A proč dnes nejvíc touží po obyčejné harmonii? I to se dozvíte v rozhovoru.

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentům mluvčí Vít Kolář.„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.Šetření s prezidentem„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců má dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohlet chci udělat, protože se mi to hrozně zdá sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech. Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga, a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.Prezident glosátor„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři  ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelnatých výroků,“ říká jeho mluvčí.Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný - o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám, samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech, nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčený o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář. Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformace kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Historik a poslanec Pavel Žáček je v dvojjediné roli – člověka, který se odborně specializuje na druhý a třetí odboj a současně svými postoji politiku aktivně vytváří. Události nedávných dnů spojené s protesty proti konání Sudetoněmeckých dnů v Brně ukázaly, že ideologicky zjednodušené debaty spojené s druhou světovou válkou jen tak neskončí.V tomto rozhovoru jsme se pokusili narušit některé převládající stereotypy týkající se druhého československého odboje, krachu spolupráce některých sudetoněmeckých politiků s exilovou vládou Edvarda Beneše v Londýně za druhé světové války, ale také verbování agentů z řad sudetských Němců do českých zpravodajských služeb či poválečné akce Černé jezero, kdy se StB a KGB pokoušely zdiskreditovat prostřednictvím nastrčených dokumentů některé německé politiky.Pavel Žáček také na základě studia depeší mezi exilovou vládou v Londýně a domácím odbojem popisuje průběh atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Mluvíme také o rezidentuře KGB, která se tu vytvářela téměř sto let, o tom, co tito lidé dnes dělají, a proč vládním poslancům vadí paragraf trestního zákona o spolupráci s cizí mocí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím moc hovořit ve frázích,“ říká spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská, když mluví o tom, proč se z jejích bonmotů, knih, časopisů i televizních pořadů stal fenomén, který lidem zůstává v hlavě i po letech. Sama říká, že v jejích textech není „vata“, protože se k věcem dostává přes příhody, názor a pointu. A právě pointy podle ní stály i za slavnými radami z Banánových rybiček. „Nejtěžší v té radě je si říct ideově, co chci říct. A pak už hledám slova,“ vysvětluje. V rozhovoru se vrací k začátkům, k FAMU, k televizi i k tomu, že věci v jejím životě podle ní často vznikaly přirozeně. „Mě nic nehnalo,“ říká. „Dost mi to všechno šlo,“ dodává se smíchem, když mluví o práci, která se postupně rozrostla do 42 knih, televize, rozhlasu i časopisů. Mluví ale i o dětství, ve kterém ji matka nikdy nechválila. „Ona mě vždycky kritizovala a pochybovala o mě,“ říká Pawlowská a dodává, že doma se vlastně nechválí dodnes. Silně do rozhovoru vstupuje i její ukrajinská rodinná historie. „U nás byla hlavní téma svoboda Ukrajiny,“ říká a popisuje, že otec v Rusku vždy viděl obrovské nebezpečí. Když dnes slyší, jak část společnosti mluví o Ukrajincích, bolí ji to. „Někdy se stydím za to, co slyším,“ říká. Pawlowská mluví také o vážných zdravotních problémech, po kterých si musela připomenout, že má zvládnout žít. Popisuje, jak měla plicní kolaps a od té doby si život víc dávkuje, i když přiznává, že pořád nerada říká ne. „Teď je to pomaloučku, polehoučku,“ shrnuje svůj současný režim. Do rozhovoru ale výrazně vstupuje i smrt. Pawlowská říká, že v životě viděla tři své blízké lidi umírat - rodiče a manžela. Otec zemřel doma, manžel také, s maminkou byla hospitalizovaná na pokoji v nemocnici. „Byla jsem překvapená z toho, jak je ta smrt jednoduchá,“ říká. I proto dnes má ze samoty a umírání obavy. Na otázku, jestli vztah s manželem vydržel díky práci, ale odpovídá jednoduše: „Já myslím, že jsme spolu vydrželi, protože to byla láska.“ A mluví také o sexismu, který dřív neuměla pojmenovat. „Sundejte si kabát, ať vidíme, jaký máte talent,“ cituje větu, která se jí zaryla do paměti a dodává, že zpětně ji štve, co všechno musela vydržet. Přesto se i z bolestných situací často staly příběhy. „Potom jsem z toho většinou napsala nějakou povídku,“ říká. Proč se Halina Pawlowská bojí samoty víc než popularity? Jak se z ponížení, strachu a smutku stává humor? Co jí nemoc změnila v pohledu na život a proč by dnes byla podle svých slov mnohem větší feministka? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 106 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím víc se do toho člověk ponoří, tím horší věci najde na všech možných stranách,“ říká šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský o současné politice. Štve ho podle něj hlavně to, že se debata nevede o řešeních, ale o zástupných tématech. „Bavíme se o vlastně hrozně nepodstatných věcech,“ říká a dodává, že by si přál, aby se politika vrátila ke konkrétním věcem, které chtějí politici dělat. Marie Bastlová ze Seznam Zpráv ale připomíná, že zástupná témata byla v politice vždycky, protože jsou zábavnější, víc klikací a přitahují více pozornosti. V rozhovoru mluví i o tom, proč má podle ní smysl zvát do studia i politiky, kteří pak mohou působit nekompetentně nebo směšně. „Chceme ukázat, kdo nám vládne,“ říká Bastlová a vysvětluje, že když vládní špičky do rozhovorů nechodí, je důležité ptát se alespoň lidí, kteří tvoří vládní většinu. Bartkovský k tomu dodává, že nejde o legraci, protože i zdánlivě bizarní poslanci mají reálnou moc ovlivňovat životy úplně každého z nás. Oba mluví i o Andreji Babišovi a o tom, zda je slabý premiér, nebo mu současný chaos naopak vyhovuje. „Andrej Babiš dobře ví, co dělá. Dělá to úplně úmyslně,“ říká Bastlová a dodává, že spousta přestřelek a kauz mu podle ní vyhovuje, protože se pak neřeší jiné věci. Podstatné jsou podle ní změny pravidel, které mohou vypadat technicky a nudně, ale ve výsledku docela mění způsob vlády nad zemí. Jde podle ní o větší moc a o její snazší výkon té větší moci. Bartkovský varuje před zákony, které podle něj mohou znamenat prolamování advokátního tajemství nebo budování „ekonomické StB“. „To fakt není sranda,“ říká. Zároveň ale odmítá, že by za vším musel být hluboký plán. „Za většinou těch věcí není žádný hlubší smysl. Je to jenom shit show, kterou sledujeme,“ říká. Bastlová upozorňuje i na práci se strachem a negativní náladou. „Tyhle démoni jsou přece vždycky nebezpeční,“ říká a dodává, že se s nimi v kampani pracuje snáz. Mluví se i o veřejnoprávních médiích, Václavu Moravcovi, slabinách opozice a Petru Pavlovi jako možné protiváze vlády. Co všechno se podle nich děje za „pěnou dní“? Proč je pro novináře čím dál těžší dostat politiky k odpovědím? A kdo by mohl být kandidátem ANO na prezidenta? I to se dozvíte v rozhovoru.

Ukrajina není zemí, která žádá Evropu o pomoc. Je společností, která má zkušenosti, jež si Evropa zatím neumí do důsledku představit. Oleksii Reznikov, bývalý ukrajinský ministr obrany, mluví o této zkušenosti každodenního života společnosti a institucí ve válečném stavu jako o krutě zaplacené výhodě. Ukrajina ji nechtěla získat, ale získala ji ve zničených městech, rozbitých životech i v každodenním rozhodování pod tlakem. Reznikov ukazuje, co všechno se může Evropa od Ukrajiny naučit.  V přímém přenosu vidíme, jak rychle se mění moderní bojiště, proč jsou drony, kyberútoky, energetická infrastruktura, informace a umělá inteligence součástí jedné bezpečnostní reality, ale také jak důležitá je schopnost společnosti organizovat se zdola. Mluví o dobrovolnících, soukromém sektoru, rychlosti rozhodování i o tom, jak se z věcí považovaných za nemožné, třeba v podobě stingerů, Patriotů nebo F-16, postupně staly skutečné dodávky. Ukrajina Evropě nenastavuje jen zrcadlo, ale nabízí jí i lekci odolnosti, iniciativy a schopnosti bránit způsob života, který jsme příliš dlouho považovali za samozřejmý.  Podcastem provází publicista Petr Bittner. Český hlas Oleksiji Reznikovovi propůjčil Petr Pěknic.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 57 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nečekal jsem, že to budeme zrovna my, kdo vypadne ze hry,“ říká moderátor Honza Dědek o konci své talkshow na Primě. Po pěti letech v televizi se vrací na vlastní nohy, do menšího divadla, s menším štábem a na placenou platformu. Připouští, že i když měl pořad podle něj dobrá čísla, v televizi rozhoduje někdo jiný. Teď ho čeká jiný tlak: přesvědčit diváky, aby za obsah, který měli roky zdarma, začali platit. Přiznává, že trh podcastů i placeného obsahu je přesycený, ale věří, že jeho výhodou zůstává publikum v sále. „Když máš publikum, tak host reaguje úplně jinak, než když ho nemáš,“ říká. Mluví i o tom, proč chce dál „sbírat legendy“, připomínat pozapomenuté osobnosti a dávat prostor lidem, na které by si diváci na YouTube možná sami neklikli. Vedle pracovního zlomu ale Dědek prožívá i osobní proměnu. Má malou dceru a přiznává, jak ho to všechno změnilo. „Před očima ti běží vlastní život,“ popisuje rodičovství a fascinuje ho, jak dítě den po dni objevuje svět. Zároveň dodává, že kvůli věku začal víc přemýšlet o sobě, zdraví i kondici. „Chtěl bych ji aspoň vyprovodit na maturitní ples,“ říká k tomu, proč začal cvičit. Rodičovství podle něj není jen dojetí, ale i únava, přerušovaný spánek a velký obdiv k partnerce. Otevřeně mluví i o tom, proč před pěti a půl lety přestal pít. „Žil jsem už příliš moc kulturně,“ říká s nadsázkou a popisuje prostředí, kde je alkohol na vernisážích, v divadle, na koncertech i večírcích všude. Vzpomíná přitom i na reakce, kdy mu při odmítnutí alkoholu byly nabídnuty jiné návykové látky, protože okolí nechápalo, že si zvládne užít večer i bez toho. V rozhovoru dojde i na stárnutí, proměnu práce, tlak okolí, svobodu mimo televizi a otázku, proč je pro něj pořád důležité, aby rozhovor nebyl jen o známých jménech, ale i o lidech, které stojí za to znovu objevit. Proč podle něj konec v televizi nemusí být prohra? Dá se v Česku uživit talkshow za paywallem? Co s ním udělalo pozdní rodičovství a proč kvůli dceři začal jinak přemýšlet o vlastním těle? A jak těžké je nepít ve světě, kde se velká část vztahů, práce i networkingu odehrává u alkoholu? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Člověk nežije furt v maskérnách nebo na place,“ říká herečka Kristýna Ryška o tom, proč pro ni dává smysl stát i za barem v kavárně a připomínat si jinou realitu než tu filmovou. Práce mezi lidmi ji podle jejích slov uzemňuje, i když občas znamená, že k ní někdo přistupuje jen jako k servírce. „Ten svět se točí trošku podle jiných pravidel než v showbyznysu,“ říká a dodává, že právě v hospodě nikomu nepomůže, jestli máte doma Českého lva. Ryška mluví o nejistotě herecké práce, o pauzách, kdy člověk po úspěchu najednou propadá pocitu, „že už prostě nic nebude“, i o tom, proč odchod z Ulice kdysi vnímala jako riziko, které ale musela podstoupit, pokud chtěla začít znovu a jinak. V branži se prý dlouho cítila mimo a nezapadala do světa rychlých historek a extrovertních kolegů. „Nemůžou být všichni Belmondo,“ říká s nadhledem. O Českém lvu za Krále Šumavy mluví jako o radosti i zadostiučinění, zároveň ale nehraje, že ocenění automaticky znamená jistotu další práce. „Vyvrcholení možná, protože teď nemám žádnou práci,“ říká. V rozhovoru se vrací také k Rožnovu, kde se cítí doma a k folkloru, který nevnímá jako skanzen ani politickou nálepku, ale jako živé společenství a „koncentrované štěstí“. „Folklor nepotřebuje publikum,“ říká a popisuje ho jako protipól světa, v němž technologie z člověka dělají pasivního sledovače. Mluví i o sexistických narážkách na ženy za barem, o tlaku na vzhled a stárnutí hereček i o mladých dívkách, kterým by přála odvahu ustát období, kdy je okolí tlačí do úprav a srovnávání. „Holky, prostě zvládněte to a vydržte to,“ vzkazuje jim. V nové minisérii Inspekce se dostala k prostředí GIBS, které ji přitahuje svou uzavřeností i tím, že GIBS musí být trošku o krok dopředu než policie. V závěru mluví také o tom, kdy podle ní má herec vstoupit do veřejného prostoru, pokud má „ponor“. „Diskuze je správná, pokud je faktická,“ říká s tím, že u veřejnoprávních médií pro ni prý byla čára už tak tlustá, že se ozvat musela. „Všichni musíme křičet. Přijde mi, že už hoří,“ dodává. Proč si Kristýna Ryška potřebuje držet odstup od showbyznysu? Jak se žije s úspěchem, po kterém může přijít ticho? Co ji naučila práce za barem? A proč má pocit, že u veřejnoprávních médií už nejde mlčet? Pusťte si celý rozhovor.

Olomoučtí zastupitelé schválili před nedávnem podání žádosti o notifikaci veřejné podpory u Evropské komise pro chystanou stavbu multifunkční haly. Důvodem je, že soukromý developer žádá o podporu z veřejných rozpočtů, tedy z rozpočtu Olomouckého kraje a města Olomouce.

Celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open založila Magdalena Kožená prostřednictvím svého nadačního fondu. Jeho cílem je prezentovat činnost škol veřejnosti a ukázat jejich význam a nezastupitelnost v kulturním životě měst a obcí. Právě začal jubilejní desátý ročník festivalu, který potrvá do 1. června.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Herectví je hrozně těžké v tom, že jsme fakt neustále souzení: jak vypadáme, jak hrajeme, co máme na sobě. A ženské samozřejmě víc než muži,“ říká herečka Patricie Solaříková. Hraje už třicet let, ale přesto mluví o pocitu podvodníka a o tom, že dnes do obsazování vstupují i čísla na Instagramu. „Poslední dva, tři roky si vždycky u všeho říkám: takže tady hraju proč? Protože umím hrát, nebo protože mám čísla?“ říká a mluví o hejtech, které jsou s vystupováním ve veřejném prostoru spojené. Nejtvrdší vlnu podle svých slov zažila po Superstar. „Vůbec jsem na to nebyla připravená,“ vzpomíná a dodává, že jejím úkolem v porotě bylo vyvolávat emoce. Jen jí podle ní nikdo předem neřekl, jaké emoce se pak obrátí proti ní. Mluví také o době, kdy média i lidé řešili její váhu. „Dostávala jsem čočku,“ říká a popisuje tvrdé komentáře na její postavu i odsudky, že by už „neměla lézt do televize“. Tlak na ni tehdy podle ní působil opačně. „Čím víc ten tlak byl, tím víc já jsem nebyla schopná s tím nic dělat,“ říká. V rozhovoru čte i e-mail od muže, který jí píše, že je „příliš slabá a mrzká herečka“ nebo „hloupá nána“. Solaříková říká, že ji podobné zprávy dnes spíš rozesmějí, ale pořád nechápe potřebu si sednout k počítači a něco takového člověku napsat. „Respektuji, že mě nemá rád, že jsem mu nesympatická, že má svoje názory na moje herectví, to je naprosto v pořádku. Ale ta potřeba mi to napsat, to je něco, co můj mozek nedokáže pochopit,“ říká. Mluví také o bulváru, o tom, proč se po rozpadu manželství stáhla z rozhovorů a s nadsázkou říká, že se obává, aby o ní jednou nevyšel lživý, ale pravdivý článek. „Dokud o vás bulvár píše lži, tak je to vlastně v pohodě. Pro mě by bylo nejhorší, kdyby bulvár napsal článek a byl by pravdivý,“ říká. Otevřeně popisuje i rozvod, střídavou péči a to, jak těžké je posílat dítě pryč, i když ví, že je u milujícího táty. „Rozpad rodiny a manželství mě mrzí a myslím si, že vždycky mě mrzet bude,“ říká, ale zároveň dodává, že ji to psychicky posunulo. Kritická je i k systému péče o děti, soudům a OSPODu. „Kolik dětí ještě musí umřít vlivem chyby soudu nebo OSPODu, aby se s tím začalo něco dělat?“ ptá se. A i když o sobě říká, že je odjakživa pozitivně nastavený člověk, dodává, že nejde být sluníčkový čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu a že i vztek musí ven. Jak se žije člověku, kterého lidé hodnotí od šestnácti let každý večer z obýváku? Proč podle ní ženy v televizi odnášejí hejty víc než muži? Co ji naučila Superstar, bulvár, rozvod i roky komentářů k vlastnímu tělu? A proč je někdy nutné zavřít jedny dveře, i když se člověk bojí, jestli se otevřou další? I to se dozvíte v rozhovoru.