Podcasts about mluv

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Měla jsem pocit, že když absolvuji nějaký kurz nebo chodím k psycholožce, tak mě to vyléčí. Jenže ono se to furt vrací.“ Herečka Klára Issová otevřeně mluví o tom, jak se celý život učí být k sobě méně tvrdá. Dlouho měla pocit, že když na sobě bude dost pracovat, podaří se jí některé věci jednou provždy vyřešit. Postupně ale přijala, že změna není přímá cesta. „Je to pořád dva kroky dopředu, krok dozadu. Furt je to takový taneček,“ říká. Perfekcionismus, tlak na výkon nebo potřeba kontroly se mohou vracet. Dnes se spíš učí včas poznat, kdy znovu „jede jako šroub“, zastavit se a nepovažovat každý návrat starého vzorce za selhání. Výrazný zlom přišel v období kolem covidu, které sama označuje za svou „temnou hodinku duše“. „Nebyl vztah, byl covid, nebyla práce,“ popisuje období, kdy se jí několik jistot rozpadlo najednou. Právě tehdy podle ní přestaly fungovat nástroje, na které byla celý život zvyklá. Začala proto hledat jiný způsob fungování, s větší lehkostí a menším tlakem na sebe samu. Důležitou roli v jejím životě hraje i spiritualita. Issová říká, že potřebuje věřit v něco vyššího a mít naději, protože čistě realistický pohled na svět plný válek, problémů a negativních zpráv by pro ni byl příliš beznadějný. Nechce před realitou zavírat oči, zároveň ale věří v sílu osobního příkladu. Mluví také o vztazích a o tom, co si do nich člověk přináší z rodiny. Zpětně přemýšlí o rozvodu rodičů, o svém vztahu k otci i o tom, že ve vlastních partnerstvích někdy zůstávala v nefunkčních situacích déle, než bylo zdravé. „Vydržíte v něčem, co nefunguje, déle, protože to prostě držíte a chcete, aby to fungovalo,” vysvětluje. Dnes se naučila být sama a samotu dokonce potřebuje. „Umím být hodně sama a je mi v tom velice dobře,“ říká, zároveň ale připouští, že jí blízkost druhého člověka někdy chybí. Její představa partnerství už proto nevypadá jako dřív a dodává, že pokud by s partnerem žili pod jednou střechou, na jedné věci by chtěla trvat: „Můžeme bydlet ve stejném bytě, ale chtěla bych mít svoji ložnici.“ Téma vztahových vzorců se promítá i do její nové role ve filmu Divočina, kde ztvárňuje ženu poznamenanou vztahem k otci i agresivním partnerem. Po třiceti letech herectví zároveň sama hledá cestu od přehnané přípravy a kontroly k větší lehkosti a „nevinnosti“. Co se Klára Issová naučila o vlastní potřebě kontroly a perfekcionismu? Co jí ukázalo období, kdy se jí několik životních jistot rozpadlo najednou? Jak se změnila její představa lásky, samoty a partnerství? A proč se po třiceti letech herectví znovu učí věci pouštět? Pusťte si rozhovor s Klárou Issovou.

„Holubi“ letí do Ameriky. Jakou má Česko šanci, že zase jednou ukořistí Oscara? O čem všem je dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato autorky Pepy Lubojacki? A jakou nejdůležitější zprávu by měl předat? Mluví o tom filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. Ptá se Matěj Skalický.

Ženy XYZ #64: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Ženy stále tlachají o nedůležitých věcech, neumí mluvit napřímo, jsou to drbny, co nezavřou ústa. Muži jsou skoupí na slovo, neumí číst mezi řádky, zato hovoří vždy k věci. To jsou časté stereotypy o tom, jak odlišně komunikují muži a ženy, sociolingvistické výzkumy však vyvracejí drtivou většinu z nich, případně pro ně existuje pádné vysvětlení vycházející z toho, jak odlišně jsou dívky a chlapci vychováváni. Ve feministickém podcastu Ženy XYZ o tom debatovaly redaktorky Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga. 

„Holubi“ letí do Ameriky. Jakou má Česko šanci, že zase jednou ukořistí Oscara? O čem všem je dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato autorky Pepy Lubojacki? A jakou nejdůležitější zprávu by měl předat? Mluví o tom filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. Ptá se Matěj Skalický.

Netanjahu pod tlakem. Před Hamásem ho varovali, píšou média. Tak proč Izrael hrozbu teroristického útoku před třemi lety tak brutálně podcenil? A jak nové informace ovlivní říjnové volby do Knesetu? Mluví o tom Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Univerzitě Karlově. Ptá se Matěj Skalický.

Netanjahu pod tlakem. Před Hamásem ho varovali, píšou média. Tak proč Izrael hrozbu teroristického útoku před třemi lety tak brutálně podcenil? A jak nové informace ovlivní říjnové volby do Knesetu? Mluví o tom Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Univerzitě Karlově. Ptá se Matěj Skalický.

Když region zasáhnou povodně, tak jako v září před dvěma lety, přírodní katastrofa anebo jiná mimořádná událost, bývá ochota pomáhat obrovská. Aby se ale dobrá vůle proměnila v účinnou pomoc, je potřeba i kvalitní koordinace a právě na to se v posledních letech zaměřuje Univerzita Palackého prostřednictvím svého dobrovolnického centra.

Tekutá společnost #25: S frontmanem kapely Rybičky 48 o muzice, politice i respektující výchověHostem Barbory Kroužkové je frontman Rybiček 48 Kuba Ryba. V roce 2027 budou mít jediný koncert. Co bude jinak dělat? Proč se vztahy v kapele pomáhá terapeutka a jak zvládá výchovu dvou synů? Mluví také o politické angažovanosti, moci psychedelik a relaxu u ohně.Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na webu Respektu a v mobilní aplikaci Respekt. Dále také na Spotify, v Apple Podcastech a na YouTube.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Naděje neexistuje. Mít naděje je nezralý přístup. Musíte vidět realitu.“ Novinář, komentátor a publicista Alexandr Mitrofanov přichází s knihou Doba pitomců, jejíž prvotní podnět vznikl už před lety při jeho předchozím rozhovoru v tomto podcastu. Pitomcem přitom nemyslí člověka bez inteligence. Podle definice, se kterou pracuje, má takový člověk informace potřebné k rozumnému úsudku, ale přesto jedná proti logice, etice i vlastnímu zájmu - a často reaguje agresivně, když někdo jeho pohled zpochybní. Mitrofanov říká, že se s podobnými lidmi patnáct let snažil vést dialog. Dnes už v jeho smysl nevěří. Jeho pohled na současnou společnost je mimořádně skeptický. Mluví o „studené občanské válce“, uplynulých pětatřicet let považuje za výjimečně šťastné období, které se podle něj „vylomilo z dějin“ - a teď se poměry vracejí k tomu, co považuje za jejich běžný průběh. Současnou českou vládu označuje za „lůzovládu, která připravuje kapitulaci před Ruskem“, demokratickou opozici považuje za slabou a příliš zaměstnanou vlastními stranickými zájmy. Přesto říká, že lidé, kteří s vývojem nesouhlasí, mají dělat to, co umějí. „Já je taky neopouštím, nikam jsem se neschoval,“ dodává. Nejtemnější je Mitrofanov ve chvíli, kdy přijde řeč na Rusko. Očekává, že se Moskva pokusí otestovat soudržnost NATO, a je přesvědčený, že k ovládnutí země, jako je Česko, nepotřebuje ruské tanky. „Dveře se otevřou samy,“ říká. Pokud by se ruský vliv skutečně prosadil, pro jeho odpůrce podle něj připadají v úvahu dvě možnosti: „V lepším případě emigrace, v horším případě smrt.“ Podle něj je místo uklidňování potřeba dívat se na realitu a připravit se na to, co může přijít. Proč se Mitrofanov definitivně vzdal snahy přesvědčovat lidi, se kterými nesouhlasí? Proč považuje dnešní situaci v Česku za začátek „nové normalizace“? Opravdu podle něj Rusko zkusí otestovat článek 5 NATO? A jak se žije člověku, který říká, že žádnou naději nepotřebuje a chce být hlavně „psychologicky ozbrojený“? Pusťte si celý rozhovor.

Pardubice čekají tento víkend krajské dožínky. Proto se dá bilancovat i na polích.

V Jihlavě se letos stalo více dopravních nehod než loni. Policie eviduje za první pololetí 229 případů, osm lidí se při nich vážně zranilo.

Jak poznat, že se člověk z poruchy příjmu potravy opravdu uzdravuje? Podle čísla na váze, nebo podle toho, kolik prostoru mu jídlo, pohyb a kontrola zabírají v hlavě? Do této epizody jsem si pozvala svou kolegyni, nutriční terapeutku Terezu Brušákovou, která se specializuje na poruchy příjmu potravy a narušený vztah k jídlu, tělu a pohybu. Mluvíme o tom, proč fyzická stabilizace ještě nemusí znamenat skutečné vyléčení, jak vypadá „mezifáze“, kdy člověk navenek působí v pořádku, ale uvnitř stále bojuje a proč není potřeba čekat, až budeš „dost nemocná“, abys měla právo říct si o pomoc. Dozvíš se také, proč se uzdravení nedá oddělit od změn v těle, jakou roli hrají malé každodenní kroky a co se může postupně vrátit do života ve chvíli, kdy ho přestanou ovládat pravidla kolem jídla a pohybu. Partner podcastu: Norsan - vysoce kvalitní omega-3 produkty. https://norsan.cz/produkty/?v=9c049173fad5 (slevový kód HEALTHYBYCERNA10). Spolupráce (Individuální konzultace a Výživový koučink): www.healthybycerna.com YouTube: youtube.com/@healthy_by_cerna?si=l33WzJvTiPfwXVJs Odběr newsletteru: www.healthybycerna.com E-mail: kamila@healthybycerna.com FB skupina: www.facebook.com/share/TuuU6zPPuKPAHo6B/ IG: www.instagram.com/healthy_by_cerna/?hl=cs

Hostem MoneyPenny je investor, trader, správce majetku a bývalý profesionální hráč pokeru vystupující pod přezdívkou Nic Nevím. V rozhovoru popisuje, jak se z pokerových stolů a hotovosti v šuplíku dostal k investování, proč věří, že trh lze dlouhodobě porážet, a proč je pro něj důležitější proces než samotný track record — přestože říká, že mu za deset let vychází zhruba 30 procent ročně. Mluví i o finanční svobodě, práci s klientskými penězi, sázkách na brzký propad trhu, AI akciích, sentimentu retailu a o tom, proč si schválně říká Nic Nevím. Celý díl najdete na https://herohero.co/moneypenny a https://moneypenny.opinio.cz/

Hostem MoneyPenny je investor, trader, správce majetku a bývalý profesionální hráč pokeru vystupující pod přezdívkou Nic Nevím. V rozhovoru popisuje, jak se z pokerových stolů a hotovosti v šuplíku dostal k investování, proč věří, že trh lze dlouhodobě porážet, a proč je pro něj důležitější proces než samotný track record — přestože říká, že mu za deset let vychází zhruba 30 procent ročně. Mluví i o finanční svobodě, práci s klientskými penězi, sázkách na brzký propad trhu, AI akciích, sentimentu retailu a o tom, proč si schválně říká Nic Nevím.  Celý díl najdete na https://herohero.co/moneypenny a https://moneypenny.opinio.cz/

Jak se v Hradci rodil univerzitní hokej a co všechno obnáší vybudovat nový klub? Hostem podcastu Salonek je předseda UNIted HK Jaroslav Walter. Mluví o založení klubu v roce 2024, rychle rostoucí popularitě Univerzitní ligy ledního hokeje i práci a starostech, které nejsou z tribuny vidět. Vysvětluje také, proč už univerzitní hokej dávno není jen zábavou po škole, jakou úroveň dnes soutěž má a v čem je výjimečná rivalita s pardubickými vysokoškoláky. Podcast vychází krátce před startem nové sezony. UNIted HK ji zahájí v pondělí 28. září v ČPP aréně proti BO Ostrava. Otvírák tradičně odstartuje také nový akademický rok v Hradci Králové.

Fotografie z dovolené, s vysvědčením nebo ze sportovního utkání působí na první pohled nevinně. Na internetu ale můžou prozradit mnohem více, než si rodiče uvědomují. Vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR Zuzana Pidrmanová upozorňuje na rizika takzvaného sharentingu a představuje nástroj RODIcheck, který má pomoci posoudit, zda je fotografie dítěte bezpečná ke sdílení. Mluví také o aktuálních podvodných praktikách a Kybertestu, který si může veřejnost vyzkoušet.

Fotografie z dovolené, s vysvědčením nebo ze sportovního utkání působí na první pohled nevinně. Na internetu ale můžou prozradit mnohem více, než si rodiče uvědomují. Vedoucí odboru prevence Policejního prezidia ČR Zuzana Pidrmanová upozorňuje na rizika takzvaného sharentingu a představuje nástroj RODIcheck, který má pomoci posoudit, zda je fotografie dítěte bezpečná ke sdílení. Mluví také o aktuálních podvodných praktikách a Kybertestu, který si může veřejnost vyzkoušet.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 84 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Netěším se na nic víc než na to, že všichni upadneme do zapomnění.“ Herec Saša Rašilov vyrůstal se jménem, které už před ním něco znamenalo a jako dítě poslouchal, že bude stejně geniální jako jeho slavný dědeček. Přirovnává to k tomu, jako kdyby dědeček vyhrál eurojackpot a okolí vám říkalo, že to dáte taky. On sám měl naopak „tisíc momentů“, kdy si říkal, že to takhle nemá. Dnes mluví o „klidu v neklidu“ a o tom, že člověk si uprostřed věcí, které nikdy úplně neutichnou, musí vybojovat chvíli na nadechnutí. Mluví také o rozhodnutí přestat pít. Alkohol mu dokázal pomoct, když byl smutný a bez energie, stejně jako ve chvíli, kdy byl v napětí. Dlouho navíc fungoval bez kocovin, zvládal práci a nikdo ho kvůli pití nezastavil ani doma, ani v práci. „Dokázal jsem všechno zvládat a během toho jsem dělal svou profesi na top úrovni,“ říká. Myslel si proto, že „jede na vítězném voze“, ale podle jeho slov to bylo přesně naopak. Nakonec pochopil, že představa, že právě on bude alkoholu vládnout, nefunguje: „Nedá se s tím bojovat, nedá se to porazit. Když tohle neumíte, nemáte pít.“ Otevřeně mluví i o marihuaně - vadí mu, že by kvůli ní měl být v 54 letech vnímán jako kriminálník. Kritizuje zároveň dostupnost syntetických kanabinoidů a dalších látek a připomíná, jak samozřejmě česká společnost zachází s alkoholem. Právě jako otec čtyř dětí přemýšlí i o tom, před čím je vůbec ještě možné děti chránit. Mladší dcera zatím nemá telefon a čas u obrazovky rodiče hlídají. Herectví se jim ale před dětmi schovat nepodařilo: „Mně dětství uteklo ani nevím jak, přes nějaký básničky, recitace, dramatický kroužek a už jsem byl na konzervatoři,“ vzpomíná Rašilov. Dnes přitom dojatě sleduje, jak jeho dcera Antonie pracuje v divadle se svou o dvacet let mladší sestrou Maruškou. Mluví také o strachu z „většiny, která vás převálcuje“, o potřebě dělat konkrétní věci místo nekonečného debatování a o víře, ke které se dostával přes existenciální úzkost. Proč Saša Rašilov nechce zanechat pomník? Proč přestal pít, ale otevřeně mluví o marihuaně? Co chce předat svým dětem a před čím je naopak chránit? A kde po letech hledání našel svůj „klid v neklidu“? Poslechněte si celý rozhovor.

Hostem pořadu O čem se mluví ve Středních Čechách byl odborník na kybernetickou bezpečnost z Cevro Univerzity Aleš Špidla.

V září si připomínáme Dny evropského dědictví, které mají letos poukázat na téma ohrožených památek. V Pardubickém kraji jich máme 77.

Od konce září 2026 do prosince příštího roku se lidé nedostanou přes hráz brněnské přehrady. Její korunu čeká rozsáhlá oprava za více než 46 milionů korun.

eknete dítěti: „Sbal si školní tašku.“ A ono jako by vás vůbec neslyšelo. Je neposlušné? Nebo je problém úplně někde jinde? V této epizodě podcastu Fotroviny si povídáme s Denisou Drugajovou, zakladatelkou programu Einstein v akcii, o tom, jak přemýšlí neurodivergentní děti, proč běžné rodičovské postupy často selhávají a jak mohou rodiče zvládnout každodenní situace s větším klidem. Mluvíme o ADHD, hypersenzitivitě, Aspergerově syndromu, nadaných dětech i dalších formách neurodivergence. Dozvíte se, proč některé děti potřebují úplně jiný způsob komunikace, jak poznat, že vaše dítě možná funguje jinak než většina, a proč není cílem hledat nálepky, ale porozumět tomu, co dítě skutečně potřebuje. Uslyšíte konkrétní příklady z běžného rodinného života – ranní přípravu do školy, balení školní tašky, domácí úkoly, domácí povinnosti, silné emoce i situace, kdy se zdánlivě obyčejná maličkost promění ve velký konflikt. Denisa zároveň vysvětluje jednoduché principy, které mohou rodičům výrazně usnadnit každodenní fungování. V epizodě se dozvíte: • proč věta „Sbal si tašku“ nemusí být pro dítě s ADHD vůbec srozumitelná, • jak dávat dětem instrukce, kterým opravdu porozumí, • jak poznat první projevy neurodivergence, • proč některé děti přetěžují zvuky, doteky nebo změny rutiny, • jak podpořit dítě, aby dokázalo mluvit o svých pocitech, • jak zvládnout začátek školního roku bez zbytečných konfliktů, • a proč empatie neznamená rezignaci na hranice. Pokud jste rodič, učitel nebo se zajímáte o výchovu dětí, ADHD, psychologii, školu nebo moderní rodičovství, tahle epizoda vám může pomoci pochopit svět dětí z úplně nové perspektivy.

V Královéhradeckém kraji je přibližně 40 procent praktických lékařů ve věku nad 60 let. Kdo je nahradí? Mají zájem mladí doktoři pracovat v menších městech a obcích? Za jak dlouho po státnicích se můžou stát samostatným praktikem? Co je motivuje už při studiu medicíny, aby se zajímali o takzvané venkovské lékařství?

Stojí za stavbou ortopedické kliniky v Liberci, zřízení sociálního zařízení pro seniory a vybudováním školy základní školy v Jablonci nad Nisou. Přispívá také na opravu památek, jakými jsou například bazilika v Hejnicích. Proč sponzoruje věci, které by měl platit primárně stát z našich daní? Co ho k tomu vede? Hostem pořadu O čem se mluví je zakladatel společnosti Jablotron a také Nadace Jablotron, mecenáš Dalibor Dědek.

Jak správně krmit psa? Jsou lepší granule nebo BARF? Kolik krmiva pes skutečně potřebuje a proč není vždy dobré řídit se pouze doporučeným dávkováním na obalu?V této epizodě Loype podcastu si povídám se Šimonem Ciprem z projektu Běhejsepsem.cz o výživě psů. Společně sdílíme zkušenosti z běžného života se třemi psy i ze sportovní praxe. Povídáme si o tom, jak se měnil náš pohled na krmení – od BARFu až po vývoj vlastních granulí – a proč jsme nakonec zvolili právě tuto cestu.Dozvíte se:jak řešit výživu aktivních a sportujících psů,kolik krmných dávek denně pes skutečně potřebuje,proč jsme přešli z BARFu na kvalitní granule,jak poznat čerstvé granule a proč záleží na jejich skladování,jak číst složení krmiva a co od něj očekávat,proč nemusí být dražší krmivo vždy dražší kvůli samotné výrobě,jak určit správnou krmnou dávku podle konkrétního psa,co dělat, když je pes nežravec,proč je obezita jedním z nejčastějších problémů dnešních psů,jak přizpůsobit výživu věku, aktivitě a kondici psa,proč používáme pamlsky především jako odměnu při výcviku.Mluvíme také o tom, že neexistuje jedno univerzální krmení pro všechny psy. Každý pes má jiné potřeby, metabolismus i množství pohybu, a proto je důležité přizpůsobit výživu konkrétnímu jedinci místo slepého následování tabulek.Pokud vás zajímá výživa psů, granule vs. BARF, správné krmení psa, sportovní psi, obezita, pamlsky při výcviku nebo praktické tipy z každodenního života se psy, v této epizodě najdete spoustu užitečných informací.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 65 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět se skutečně nachází ve velmi napjatém bodu zlomu. Stačí málo, aby tady někdo jiskrou zapálil velký požár.“ Bývalý velvyslanec a externí poradce prezidenta Petra Pavla Petr Kolář otevřeně říká, že má ze současného vývoje obavu. Mluví o válce na Ukrajině, Rusku, Blízkém východě i o Spojených státech, které už podle něj nejsou stejným spojencem, jakého Evropa znala dřív. Česko podle něj zároveň stále není dostatečně připravené na situaci, kdy by se bezpečnostní hrozba stala skutečností. „Problém je v tom, že řada běžných lidí primárně řeší svou peněženku a svou současnost,“ varuje. Část společnosti podle něj dává před svobodou přednost jistotě a pohodlí a nechce slyšet o rizicích, která by tenhle klid narušila. Kolář s nadsázkou říká, že by člověk před získáním volebního průkazu mohl projít základním testem občanské způsobilosti, ale kritický je také k české politice. Demokratická opozice se podle něj místo spolupráce tříští a sama eliminuje, zatímco politici napříč tábory nedokážou ani v zásadních otázkách budovat vzájemnou důvěru. V době, kdy může být nutné se rychle shodnout na obraně a bezpečnosti země, se podle Koláře Česko příliš často jen „okopává“. Zároveň odmítá představu Petra Pavla jako skutečného lídra opozice. Prezident je podle něj konzistentní v názorech, které zastával dávno před současnými politickými střety a jeho bezpečnostní postoje vycházejí z vlastní zkušenosti. „Prezident není naivní hlupáček, je to praktik, který zažil, co to je mít i reálnou válku,“ dodává. Exdiplomat reaguje i na informace o údajné operaci, která má prostřednictvím tlaku na lidi kolem Petra Pavla oslabit prezidenta a odradit ho od další kandidatury. Sám je mezi zmiňovanými lidmi a odmítá představu, že by právě on prezidenta řídil nebo „štengroval“ proti Andreji Babišovi. „Intrika k politice patří a vždycky patřila. Ale vždycky jsem si říkal, že vyplácat patrony na slepý cíl, je přece hloupost,“ říká s tím, že podobné útoky by podle něj Pavla spíš utvrdily v tom, že další kandidatura má smysl. Mluví přitom i o postupném obnovení dialogu mezi prezidentem a premiérem, svém podílu na jejich prvních jednáních, sporu kolem Filipa Turka a SMS Petra Macinky i o tom, proč má za to, že Petr Pavel dnes druhý mandát zvažuje jinak než ještě před časem. Jak blízko je podle Petra Koláře svět širšímu konfliktu? Proč považuje pohodlí a nezájem části voličů za problém demokracie? Dokáže se česká politika v případě skutečné krize semknout? A proč je přesvědčený, že tlak na okolí Petra Pavla prezidenta od další kandidatury neodradí? I to se dozvíte v rozhovoru.

Co když jsme si zvykli považovat za normální něco, co normální vůbec být nemusí?Tato speciální epizoda Roman Zelenka Podcastu přináší záznam panelové diskuze ze setkání Vědomý Lídr, kde se potkali Jan Vojáček a Jan Rak. Dva lidé z odlišných světů, kteří se překvapivě často potkávají v jedné věci: v otázce, jak moc naše zdraví, život a realitu ovlivňuje naše vlastní nastavení.

Konflikty můžou být generační, třídní nebo estetické a jsou základní ingrediencí popkultury. Hudbu a umění často pohánějí. Kde leží hranice mezi opravdovým vymezením a marketingovým divadlem? To v druhé debatě letní Riviéry s Terezou Havlínkovou řešili hudební publicista Pavel Turek, střihačka Sabina Mladenová a Dominik Málek z podcastu Excaliburr.

Pražská zoologická zahrada prochází po nástupu nové ředitelky změnami, které možná návštěvníci příliš nevidí. Podle jejího mluvčího Filipa Maška se vedení zaměřuje hlavně na vnitřní fungování, zaměstnance a modernizaci procesů. Zoo zároveň očekává narození dvou slůňat a připravuje nový areál Arktida.

Pražská zoologická zahrada prochází po nástupu nové ředitelky změnami, které možná návštěvníci příliš nevidí. Podle jejího mluvčího Filipa Maška se vedení zaměřuje hlavně na vnitřní fungování, zaměstnance a modernizaci procesů. Zoo zároveň očekává narození dvou slůňat a připravuje nový areál Arktida.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konflikty můžou být generační, třídní nebo estetické a jsou základní ingrediencí popkultury. Hudbu a umění často pohánějí. Kde leží hranice mezi opravdovým vymezením a marketingovým divadlem? To v druhé debatě letní Riviéry s Terezou Havlínkovou řešili hudební publicista Pavel Turek, střihačka Sabina Mladenová a Dominik Málek z podcastu Excaliburr.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 72 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Přišel jsem na docela velké, až terapeutické věci, které jsem si nedokázal přiznat nebo vůbec uvědomit,“ říká Lukáš Hejlík o Martinu Vymětalovi. Herec, autor Gastromapy a Listování se s marketingovým expertem a tvůrcem podcastu Středo/věk původně spojili kvůli jednoduchému experimentu: chodit po Česku, dobře jíst a cestou si povídat. Z jejich Věrozvěstů se ale postupně stal podcast hlavně o novém přátelství dvou mužů. Vymětal přitom sám popisuje, že po čtyřicítce začal nové vztahy vyhledávat vědomě: „Rozhodl jsem se, že bych chtěl do toho života dostat nové lidi.“ Při několikahodinové nebo několikadenní chůzi se podle něj člověk dostane s druhým mnohem hlouběji než během hodiny u kávy. Mluví spolu o rodičích, dětech, bývalých vztazích, mužských rolích i o tom, co si člověk nese z dětství. Hejlík si například uvědomil, že si mnohem snáz vybavuje několik vzácných zážitků s otcem než každodenní péči matky, která přitom „měla všechno na hrbu“. Zároveň přiznává, že právě otevřenost Věrozvěstů má své limity: „Občas na té hraně jsem. Vůči rodičům, vůči ženě i bývalým vztahům,“ říká. Vymětal zase mluví o vztahu s vlastním otcem, o synovi i o tom, jak se jeho pohled na vztahy a blízkost měnil s věkem. Výrazně ho proměnila také rakovina, téměř tři desetiletí v reklamě a půlroční přechod Ameriky. Na Pacifickou hřebenovku podle svých slov neodcházel hledat odpovědi, přesto se vrátil jiný. „Nešel jsem tam s žádnou otázkou, ale přišel jsem s nějakýma odpověďma,“ dodává. Dnes se snaží méně tlačit na výsledek, snáz přijímat neúspěch a do svého jednání vědomě dostávat laskavost místo síly. Hejlík naproti tomu říká, že žádnou potřebu zásadně se znovu najít nebo redefinovat nezažil. Věrozvěsti se ale stali projektem, ve kterém se mimořádně našel, přestože jeho okolí už při oznámení další aktivity reagovalo otázkou, zda opravdu potřebuje ještě jeden projekt. Neshodnou se přitom v pohledu na zemi, kterou společně procházejí. Hejlík by si přál, aby Češi byli sebevědomější, dokázali se pochválit a měli ke své zemi větší hrdost. Vymětal v Česku nachází především mírnost a bezpečí a českou mentalitu vidí střízlivěji: „Češi jsou tak spokojení, jak jsou. Ale hrdost nemáme.“ Proč může několikadenní chůze vytvořit blízkost, která jinde nevzniká? Dá se po čtyřicítce vybudovat skutečně hluboké nové přátelství? Co člověku o sobě ukáže nemoc, rozvod nebo půl roku mimo běžný život? A mají Češi vůbec důvod být na sebe hrdí? Poslechněte si celý rozhovor.

Hostem pořadu O čem se mluví ve Středních Čechách byl datový novinář rozhlasu, který se dlouhodobě věnuje moderním technologiím a byl spolutvůrcem projektu Českého rozhlasu Ověřovna, Jan Cibulka.

Letošní rok patří mezi nejsušší v tomto století. Došlo totiž k souběhu několika nepříznivých okolností. Tou první byla velmi suchá a teplá zima. Na nedostatek zimní vláhy následně navázalo nadprůměrně teplé jaro a suché léto, kdy často půdu navíc vysoušel vítr. Pro zemědělce to znamenalo jediné – velmi špatnou úrodu.

Daří se do řad hasičů získávat další lidi? A co je největším kamenem úrazu při náborech?

Výtah Respektu: Ukrajinští vládní i armádní představitelé už měsíce volají po střelách do protivzdušných systémů Patriot. Jejich nedostatku využívá Rusko, které intenzivně útočí hlavně na Kyjev. V úterý ale ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara oznámil, že válkou zasažená země získá asi tisícovku střel. O významné pomoci následně informovala Británie i Německo. Proč taková podpora přichází právě nyní? Co vzešlo z návštěvy vyslanců Donalda Trumpa v Moskvě i Kyjevě? V čem se podobá přístup k Ukrajině u americké administrativy a české vlády? I o tom mluví ve středeční epizodě Ondřej Kundra.

Toto je zkrácená verze (98 min). Celý díl (160 min) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit⁠ ⁠⁠zde a odemknou další⁠⁠: https://open.spotify.com/episode/2oUO32EpsQIMQRC6Ynpa6e?si=3279826f175e48daHonzu s námi můžete vidět live na našem Brain We Are Mini festu už 8.10.! Lístek a víc info k eventu ⁠tady⁠: ⁠https://goout.net/cs/brain-we-are-laska-and-zivotni-transformace-honza-vojtko-and-kasia-korda/szgxemy/⁠Co je vlastně láska, když ji přestaneme redukovat na zamilovanost a romantický vztah? S Honzou Vojtkem jdeme od evoluční funkce lásky přes bezpečí, blízkost a zranitelnost až k tomu, proč jsme na jednoho partnera naložili role, které dřív zastávala celá komunita. Mluvíme o přátelství, samotě, sexu, důvěře, autonomii i o tom, proč zdravý vztah nemusí být vztah bez bolesti.Ve druhé části jdeme hluboko do attachmentu. Jak se raná zkušenost s bezpečím propisuje do dospělých vztahů, kdy se naše vazebné strategie skutečně projeví a proč nejsou definitivním rozsudkem. Honza ukazuje, že vztahy mohou být korektivní zkušeností, partner ale nemá být terapeutem. A končíme možná nejjednodušší otázkou celého dílu: kde všude ve svém životě máme lásku, aniž bychom ji tak vůbec pojmenovávali?Parťáci Epizody:Magniflex.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠Máme velkou radost, že jsme narazili na celosvětově patentované velmi kvalitní matrace od italské značky Magniflex. Magniflex je dělají z těch nejkvalitnějších materiálů a spolupracují s odborníky na biomechaniku a lékaři. Navíc mají nadstandartně dlouhou záruku proti proležení a to až 12 let. Já mám konkrétně matraci magnistretch s patentovanou technologií, která dokáže tělo při tlaku na ní trošičku protahovat a nemůžu si jí vynachválit. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Magniflex.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a udělej další krok ke kvalitnějšímu spánku a zdraví s Magniflexem.Nakladatelství Audiolibrix V Brain We Are si uvědomujeme, jak je důležité to, čemu věnujeme pozornost. No a čím máme kvalitnější infromační dealery, tím lepší. Proto jsme vybrali ty nejzajímavější tituly, které už roky čteme a ke kterým se vracíme. Najdeš je tady: https://nakladatelstvi.audiolibrix.cz/brainweare/Použij kód BWA20 přímo v košíku a dostaneš 20% slevu!Kam dále?⁠⁠Uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook⁠Minutáž:00:00 Úvod03:04 Význam tetování Ganéši09:34 Proč vznikla kniha o lásce?25:39 Je láska základní lidskou potřebou?36:25 Zranitelnost a budování důvěry39:26 Neexistuje pouze romantická láska49:16 Past pseudoseberozvoje a tlaku na výkon01:00:02 Režim vlastnění vs. režim bytí01:06:25 Mýty o sebelásce a sebepoznání01:13:00 Vztahová křehkost současné společnosti01:17:55 Proč bychom měli milovat své přátele?01:26:12 Tajemství jako klíčový základ vztahu01:32:01 Pět hlavních zdrojů psychické odolnosti01:44:24 Chalíl Džibrán: Úryvek o lásce01:48:52 Autorské básně z Potetované duše01:51:12 Mikroerotická rozhodnutí a hloubka prožitku01:52:30 Sartre, de Beauvoir a svoboda ve vztahu02:05:10 Teorie citové vazby (Attachment styles)02:23:28 Jak poznat, kdy odejít a kdy zůstat?02:34:52 Proč je tak těžké říct si o pomoc?02:39:42 Závěrečná výzva posluchačům

LÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová říká, že mateřství pro ni znamená unést dvě pravdy najednou: být šťastná, že může být se svými dětmi a zároveň už s nimi někdy nechtít být. Po letošních prázdninách si musela na víkend odjet „najít sama sebe zpátky“. Mluví o tom, jak těžké je vedle dětí udržet práci, vlastní prostor i partnerský vztah a odmítá představu, že by se matka měla cítit provinile za to, že má chůvu nebo se vrátí do práce dřív, než společnost považuje za správné. Vrací se i ke svému dětství a rozvodu rodičů. Sama o sobě říká, že byla „až moc rozumné dítě“, které vnímalo bolest své matky. „Já byla opravdu to dítě, ze kterého se stal trochu ten dospělák,“ vzpomíná. Když mluví o své matce Ireně Obermannové a Václavu Havlovi připomíná, že její matku veřejnost výrazně odsoudila, zatímco Havel zůstával „pánem na piedestalu“. Jeho politický a kulturní význam nezpochybňuje, zároveň ale odmítá oddělovat veřejné zásluhy člověka od toho, jak se chová ke svým nejbližším. Podobně se podle Kohoutové změnil i pohled na obtěžování žen. Sama zažila situace, kdy kolega nebo kamarád řekl něco přes čáru, ona se tomu v tu chvíli zasmála a až později si uvědomila, že jí to vlastně příjemné nebylo. Vadí jí proto otázka, proč se ženy jednoduše neohradí. „Bylo by spíš fajn, kdyby to ti chlapy neříkali, než aby se holky musely umět bránit,“ říká. K překračování hranic a zneužívání se vrací také v nové písni Chatka číslo 25. Záměrně v ní není jasně řečeno, kolik je postavám let ani zda to, co se mezi nimi odehraje, naplňuje trestný čin. Řada žen jí ale podle jejích slov řekla, že z písně měla husí kůži nebo se jim z ní udělalo zle, protože jim připomněla situace, které zažily samy nebo jejich kamarádky. „Nedá se asi dělat nic jiného než o tom mluvit,“ říká Kohoutová. Čím dál víc přemýšlí také nad tím, jestli vůbec zveřejňovat své děti na sociálních sítích. Sama už řeší nejen zakrývání jejich obličejů, ale i to, co všechno lze z fotografie dítěte dohledat - třeba školu podle batohu nebo části budovy. Nerozumí lidem, kteří děti vědomě používají ke zvýšení dosahů nebo je dlouhodobě nechávají vyrůstat před očima sledujících. Instagram je přitom zároveň její pracovní nástroj, který podle svých slov musí používat mnohem víc, než by sama chtěla. Proč podle ní mateřství stále provázejí výčitky? Co si z vlastního dětství přenesla do vztahů? Proč nestačí učit ženy, aby se uměly lépe bránit? A kde vede hranice mezi sdílením rodinného života a vystavováním dětí na sociálních sítích? I o tom je rozhovor s Berenikou Kohoutovou.

Volby v Sasku-Anhaltsku a vítězství AfD zaujaly všechny obyvatele Německa, včetně tamních menšin. Úspěch strany obviňované z rasismu vyvolal pozornost i u tamní židovské komunity.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdy je dětská řeč ještě součástí přirozeného vývoje a kdy už je vhodné vyhledat odborníka? Klinická logopedka Eva Stryková upozorňuje na důležité milníky i na to, proč má smysl začít s nápravou včas.

V úterý 1. září začal nový školní rok. Pro Plzeňské městské dopravní podniky je toto období vždy hektické, cestující si ho ale mohou značně ulehčit.

Výtah Respektu: Vrchní soud v Praze zkraje týdne zamítl odvolání europoslankyně Jany Nagyové z hnutí ANO a potvrdil jí tak tříletou podmínku a peněžitý trest ve výši pět milionů korun za dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie. Premiér Andrej Babiš, který dostal imunitu od poslanců a poslankyň a soudu se tak vyhýbá, zopakoval, že jde o politický proces a soudnictví přirovnal k totalitě. V čem předseda vlády selhává? Vytváří tím tlak na soudy? I na to odpovídá v úterní epizodě Ondřej Kundra.

Měla mít halucinace a slyšet mužský hlas, je obžalovaná z vraždy svých tří dětí. Jaké potíže se u Lindsay Clancyové měly po porodu objevit? A jak nastavit pomoc matkám, aby skutečně fungovala? Mluví o tom Kristýna Hrdličková, psycholožka z Národního ústavu duševního zdraví. Ptá se Matěj Skalický.*** UPOZORNĚNÍ: V epizodě řešíme případ, který spojuje obžalobu z vraždy, pokus o sebevraždu a závažné duševní potíže. *** Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tvoří čeští filmaři spirituální filmy? A co to vůbec spirituální film je a jaké může mít podoby? O tom v Hergot!u mluvil filmový kritik, publicista a dramaturg Janis Prášil, který se věnuje artové a okrajové filmové tvorbě.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když člověk se zvířaty žije víc, připravuje ho to i na vlastní smrt. A pochopí, že to prostě jinak neskončí,“ říká herec Václav Vydra. Jen několik dní před rozhovorem mu zemřel kůň, kterého měl 24 let. Se ztrátami zvířat se během života potkal mnohokrát a přemýšlení o jejich smrti podle něj mění i vztah člověka k vlastnímu konci: „Jak hezké je žít, tak by mohlo být hezké rychle odejít. Prostě spadne opona.“ Sám ale chce hrát tak dlouho, jak to půjde. „Když se ten motor vypne, tak vlastně ten člověk začne chřadnout,“ dodává k tomu, že herectví vnímá jako poslání, které se má „dotáhnout až do konce“. Vydra se věnuje také rekonstrukcím historických bitev a právě při nich si podle něj člověk může uvědomit, čím lidstvo už jednou prošlo. „Člověk by si tohle měl uvědomovat a ono se to furt opakuje,“ vysvětluje. Současný svět se mu proto nepozoruje lehce a nemá radost z toho, jakým směrem se vyvíjí. Mluví také o svobodě, osobní odpovědnosti a zbraních, se kterými v 90. letech několik let podnikal a ve sportovní střelbě se dostal až na mistrovství Evropy. Zákaz zbraní považuje za nesmysl, zároveň připouští potřebu regulace a přehledu o tom, kdo je vlastní. Větší problém vidí ve snaze vytvořit společnost, ve které má stát člověka ochránit před každým rizikem. „Nikdo nemůže nikomu zaručit bezpečnost. Uklouznu doma ve vaně, praštím se do hlavy a umřu,“ komentuje herec. Podle Vydry se lidé příliš naučili, že se o ně někdo postará, ale každý by se podle něj měl postarat hlavně sám o sebe. Podobně kriticky mluví i o populismu a rozhodování podle toho, co si právě přeje většina. V herectví dnes Vydra podle svých slov žádné velké nesplněné ambice nemá. Práce má dost a současná role v seriálu Polabí ho baví. Jednu věc ale stále odmítá: konkurzy. „Nenávidím je,“ říká o nich a dodává, že po více než padesáti letech hraní už nechce před režisérem číst několik replik z papíru, aby dokazoval, co umí. Přitom otevřeně mluví o vlastním sebevědomí: „Já nemám úplně nízké sebevědomí,“ přiznává. Zároveň dodává, že na začátku kariéry o něj podle svých slov velmi snadno přišel, když ho jedna z prvních zkušeností v Městských divadlech pražských výrazně srazila. A vrací se i ke Kameňáku, jednomu z nejúspěšnějších a zároveň nejkritizovanějších filmů své kariéry. Když poprvé četl scénář, nevěřil, že ho mají skutečně natáčet. Kritické odsudky ale příliš neřeší. „Lidé jsou různí,“ tvrdí. V rozhovoru dojde i na jednu z největších kontroverzí spojených s jeho péčí o koně, kdy byl Vydra kritizován za způsob, jakým upravuje jejich kopyta. Připouští, že se v něm sám postupně zdokonaloval, ale dál věří, že princip, který prosazuje, je správný. Ještě jednoznačnější je v debatě o hranicích humoru. „Vtip, když je korektní, tak není vtip,“ dodává herec k tomu, že odmítá cenzuru i autocenzuru humoru. Proč má Václav Vydra obavu ze společnosti, která se snaží člověka ochránit před každým rizikem? Co ho život se zvířaty naučil o smrti a proč podle něj lidstvo stále opakuje stejné chyby? Proč po více než padesáti letech odmítá chodit na konkurzy a kde podle něj končí hranice humoru? I o tom je rozhovor s Václavem Vydrou.

Pokus o vraždu, který nevyšel. Traviči z Ruska, flakon plný novičoku a dvojitý agent se svou dcerou. Případ Skripal načne minisérii s názvem JEDY. Mluví o něm reportér Respektu Ondřej Kundra, autor knihy Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokus o vraždu, který nevyšel. Traviči z Ruska, flakon plný novičoku a dvojitý agent se svou dcerou. Případ Skripal načne minisérii s názvem JEDY. Mluví o něm reportér Respektu Ondřej Kundra, autor knihy Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici. Ptá se Matěj Skalický.

Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Diskuze vznikla v rámci Meltingpot forum na Colours of Ostrava. Děkujeme za příležitost.Po rozhovoru jsme si s Prof. Horáčkem povídali dál. Toto je zkrácená verze ( 61 min). Celý díl (111 min) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit⁠ ⁠⁠⁠zde a odemknou další⁠⁠:⁠⁠ https://open.spotify.com/episode/7tpc1FCPXT8HRQqDt8GHIT?si=b7fa93271e8548c2⁠⁠Žijeme v pohodlí, o kterém se většině předchozích generací ani nesnilo. Přesto roste pocit nejistoty, osamělosti a ztráty směru. S profesorem Jiřím Horáčkem hledáme, co se stalo ve chvíli, kdy se rozpadly velké společné příběhy a člověku zůstal především on sám, jeho potřeby, jeho výkon a nekonečný projekt vlastního vylepšování. Mluvíme o touze, antické filozofii, útěku ze svobody i o tom, proč štěstí možná neleží za další dosaženou metou.Dostáváme se také k sociálním sítím, dopaminu a teorii sociální homeostázy, podle které digitální spojení nabízí množství kontaktu bez kvality, kterou nervový systém skutečně potřebuje. Rozhovor se postupně otevírá směrem ke smyslu, příběhům, kráse, psychedelikům a hranicím myslitelného. Jak si vytvořit životní příběh, který není jen přesvědčivý, ale také krásný? A jak se znovu přiblížit realitě, když ji vždy vnímáme skrze modely vlastní mysli?Děkujeme Meltingpotu a Colours of Ostrava za pozvání a možnost tohohle rozhovoru!Minutáž:00:00 Úvod01:48 Čemu se teď nejvíce věnuješ?03:02 Proč se cítíme tak blbě i přes dnešní hojnost?09:23 Co je to vlastně štěstí a pocit spokojenosti?14:30 Jak učit nervový systém prožívat štěstí tady a teď16:31 Důležitost osobní filozofie a ukotvení ve světě18:27 Epistemologické chyby a jak věřit vlastní zkušenosti22:59 Ztráta kontaktu s realitou a digitální pasti29:19 Proč neumíme předpovídat vlastní emoce30:44 Evoluce láskyplnosti a její napojení na oxytocin36:24 Láskyplný vztah k abstraktním konceptům37:58 Sociální sítě, polarizace a ztráta sdíleného smyslu42:07 Fyzická synchronizace jako lék na digitální odpojení45:34 Antihedonistické aktivity a hluboké konverzace49:21 Jak najít smysl života v nesmyslně krátké době54:41 Otázky z publika: Jak získat kontrolu nad tělem a myslí59:42 Praktický tip pro zvýšení každodenní spokojenostiPřechod do VIP části01:01:18 Tři pilíře smyslu a důležitost významu ve společnosti01:06:31 Krize příběhovosti a jak s ní pracuje psychoterapie01:10:12 Vnímání krásy jako zrcadlení našeho nervového systému01:11:58 Proč nás mozek odměňuje za krásu a harmonii01:16:58 Kontakt s realitou jako alfa a omega našeho žití01:18:26 Jak kultivovat transcendentální myšlenky v každodenním životě01:23:10 Pyramida vědění a integrace poznání do praxe01:31:24 Jak si po dekonstrukci světa znovu vybudovat vlastní pravdu01:36:19 Lze na psychedelikách vnímat rašení vlastních synapsí?01:45:02 Teorie zfetované opice a vliv psychedelik na evoluci vědomí01:47:41 Fyzický limit lidských myšlenek a jak myslet nemyslitelné01:51:02 Závěr a backstage rozhovor o konspiračních teoriích