Podcasts about mluv

„Mluvíme o akutním problému, přestože si to lidé na Jihlavsku asi neuvědomují,“ upozorňuje vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková pro Český rozhlas Vysočina.

Snažit se na Instagramu vypadat stoprocentně atraktivně při zkoušení nového fitness hitu na reformerech je sice hezký cíl. Když se ale v naprostém hrobovém tichu sálu bojíte, že při záběru omylem vypustíte vzduch kvůli zatnutým svalům, stává se z atraktivní aktivity spíše psychické utrpení. Modelka Jitka Nováčková v talkshow Koťák Live ukazuje, že dokonalý online svět je mýtus a realita všedních dní bývá o dost vtipnější.V tomhle dílu probereme showbyznysové zákulisí, psychologii toho, proč si lidé pletou udržitelný život s nudou, i to, jak vypadá domácnost, kde se mluví třemi jazyky naráz. Jitka s obrovským nadhledem glosuje svého finského partnera Tima, který mluví výhradně švédsky, a popisuje jejich dceru jako dokonalý, malý Google Translate.Vytáhneme taky témata týkající se její ekologické ceny Josefa Vavrouška, kterou překvapivě vyhrála pod dohledem odborné poroty v Senátu. Dozvíte se, jaké bizarní faily prožívá při snaze poctivě recyklovat papírové krabice od oblečení přes speciální aplikace i jaké kulinářské katastrofy občas uvaří své rodině.A jako bonus dáme její upřímnou zpověď o vánočních otázkách, kterým čelí každý rodič. Jitka popisuje, jak těžké je pětiletému dítěti logicky vysvětlit, proč dárky nosí nahaté miminko v betlémě, jak zvládá létat komínem jako Harry Potter a proč už v kostele visí na kříži jako dospělý člověk. Rozhovor doprovází série rychlých otázek na tělo, kde padne i odmítnutí večeře s politikem Filipem Turkem, a dojde na nečekané odhalení Koťákovy tajné zásoby kosmetických pudrů v zákulisí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když člověk se zvířaty žije víc, připravuje ho to i na vlastní smrt. A pochopí, že to prostě jinak neskončí,“ říká herec Václav Vydra. Jen několik dní před rozhovorem mu zemřel kůň, kterého měl 24 let. Se ztrátami zvířat se během života potkal mnohokrát a přemýšlení o jejich smrti podle něj mění i vztah člověka k vlastnímu konci: „Jak hezké je žít, tak by mohlo být hezké rychle odejít. Prostě spadne opona.“ Sám ale chce hrát tak dlouho, jak to půjde. „Když se ten motor vypne, tak vlastně ten člověk začne chřadnout,“ dodává k tomu, že herectví vnímá jako poslání, které se má „dotáhnout až do konce“. Vydra se věnuje také rekonstrukcím historických bitev a právě při nich si podle něj člověk může uvědomit, čím lidstvo už jednou prošlo. „Člověk by si tohle měl uvědomovat a ono se to furt opakuje,“ vysvětluje. Současný svět se mu proto nepozoruje lehce a nemá radost z toho, jakým směrem se vyvíjí. Mluví také o svobodě, osobní odpovědnosti a zbraních, se kterými v 90. letech několik let podnikal a ve sportovní střelbě se dostal až na mistrovství Evropy. Zákaz zbraní považuje za nesmysl, zároveň připouští potřebu regulace a přehledu o tom, kdo je vlastní. Větší problém vidí ve snaze vytvořit společnost, ve které má stát člověka ochránit před každým rizikem. „Nikdo nemůže nikomu zaručit bezpečnost. Uklouznu doma ve vaně, praštím se do hlavy a umřu,“ komentuje herec. Podle Vydry se lidé příliš naučili, že se o ně někdo postará, ale každý by se podle něj měl postarat hlavně sám o sebe. Podobně kriticky mluví i o populismu a rozhodování podle toho, co si právě přeje většina. V herectví dnes Vydra podle svých slov žádné velké nesplněné ambice nemá. Práce má dost a současná role v seriálu Polabí ho baví. Jednu věc ale stále odmítá: konkurzy. „Nenávidím je,“ říká o nich a dodává, že po více než padesáti letech hraní už nechce před režisérem číst několik replik z papíru, aby dokazoval, co umí. Přitom otevřeně mluví o vlastním sebevědomí: „Já nemám úplně nízké sebevědomí,“ přiznává. Zároveň dodává, že na začátku kariéry o něj podle svých slov velmi snadno přišel, když ho jedna z prvních zkušeností v Městských divadlech pražských výrazně srazila. A vrací se i ke Kameňáku, jednomu z nejúspěšnějších a zároveň nejkritizovanějších filmů své kariéry. Když poprvé četl scénář, nevěřil, že ho mají skutečně natáčet. Kritické odsudky ale příliš neřeší. „Lidé jsou různí,“ tvrdí. V rozhovoru dojde i na jednu z největších kontroverzí spojených s jeho péčí o koně, kdy byl Vydra kritizován za způsob, jakým upravuje jejich kopyta. Připouští, že se v něm sám postupně zdokonaloval, ale dál věří, že princip, který prosazuje, je správný. Ještě jednoznačnější je v debatě o hranicích humoru. „Vtip, když je korektní, tak není vtip,“ dodává herec k tomu, že odmítá cenzuru i autocenzuru humoru. Proč má Václav Vydra obavu ze společnosti, která se snaží člověka ochránit před každým rizikem? Co ho život se zvířaty naučil o smrti a proč podle něj lidstvo stále opakuje stejné chyby? Proč po více než padesáti letech odmítá chodit na konkurzy a kde podle něj končí hranice humoru? I o tom je rozhovor s Václavem Vydrou.

Pokus o vraždu, který nevyšel. Traviči z Ruska, flakon plný novičoku a dvojitý agent se svou dcerou. Případ Skripal načne minisérii s názvem JEDY. Mluví o něm reportér Respektu Ondřej Kundra, autor knihy Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokus o vraždu, který nevyšel. Traviči z Ruska, flakon plný novičoku a dvojitý agent se svou dcerou. Případ Skripal načne minisérii s názvem JEDY. Mluví o něm reportér Respektu Ondřej Kundra, autor knihy Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici. Ptá se Matěj Skalický.

Pokus o vraždu, který nevyšel. Traviči z Ruska, flakon plný novičoku a dvojitý agent se svou dcerou. Případ Skripal načne minisérii s názvem JEDY. Mluví o něm reportér Respektu Ondřej Kundra, autor knihy Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici. Ptá se Matěj Skalický.

Umělá inteligence může z jednoho člověka udělat 10× produktivnějšího profesionála. Firma tím ale automaticky nezrychlí. Když si každý staví vlastní second brain, používá jiné nástroje a ukládá si svůj kontext, vznikne 170 rychlejších jednotlivců, ne AI-first organizace.Petr Svoboda, CEO skupiny ABUGO, a Boris Bošiak, člen boardu odpovědný za AI transformaci skupiny, otevřeně popisují, jak tenhle problém řeší v praxi. Staví společný AI Hub, sdílejí MCP nástroje a skilly, mění pravidla bezpečnosti, hiring i způsob, jakým si lidé předávají práci.Rozhovor se dostává i k méně pohodlným otázkám: co se stane s lidmi, kteří AI nepoužívají, komu patří znalosti uložené v second brainu, které meetingy přestanou být potřeba a proč je dnes často jednodušší mluvit s Claudem než s kolegou.Mluvíme například o tom:proč osobní second brainy samy o sobě firmu nezrychlíjak funguje ABUGO AI Hub, marketplace skillů a interní hostingproč musí vedení AI samo používat a říct, která rizika přijímákdy nechat lidi experimentovat a kdy jejich postupy sjednotitproč ABUGO hledalo AI buildera místo klasického marketingového šéfaco se stane s firemní kulturou, když je rychlejší mluvit s Claudem než s kolegouHosté a odkazy:ABUGOhttps://www.abugo.com/csPetr Svoboda - CEO ABUGOhttps://www.linkedin.com/in/petrsvobodacom/Boris Bošiak - člen boardu odpovědný za AI transformaci skupiny ABUGOhttps://www.linkedin.com/in/borisbosiak/

Podle předsedkyně spolku mnoho dětí jezdí opakovaně. „Okamžitě se mezi sebou sblíží – ptají se, odkud kdo pochází. Komunikačním jazykem je zde čeština,“ říká Lenka Kanellia.

"Za to, co dělám u nás ve škole, bych asi mohl skončit v base,“ přiznává v dalším dílu podcastu U Poláčka anarchokapitalista Urza. Věří v osvobozenou společnost, která se obejde bez státu a jeho regulací, bojuje za ni na plný úvazek, ale zároveň chápe, že se takového ideálu nedožije. Mluví o tom, proč je poslušnost největším zlem českého školství, jak by řešil migraci, ekologii nebo covid, a taky o paraglidingové nehodě, po které mu hrozila amputace i vozík – a přesto se cítil svobodný. Možná právě tohle ho nakonec zachránilo.Podcast zdarma přináší magazín Reportér. Podpořte kvalitní žurnalistiku a pořiďte si předplatné, které vám otevře přístup k celému obsahu magazínu. Už od 69 Kč za měsíc.

Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Evropská unie má diplomatickou službu, delegace po celém světě i vysokou představitelku pro zahraniční politiku. Přesto není jasné, kdo za Evropu ve světě skutečně mluví. Podle experta na unijní instituce Erica Maurice z think tanku European policy center je dnes Kaja Kallasová ve funkci oslabená a hlavní slovo v zahraniční politice stále častěji přebírá Ursula von der Leyenová. „Vysokou představitelku vytlačuje na vedlejší kolej,“ říká Maurice v podcastu Bruselské chlebíčky.

Od zničujícího požáru v Českém Švýcarsku uběhly již čtyři roky. Mluvčí národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov vysvětluje, že požár měl i pozitivní dopady. Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od zničujícího požáru v Českém Švýcarsku uběhly již čtyři roky. Mluvčí národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov vysvětluje, že požár měl i pozitivní dopady.

Okcitánština, korsičtina, baskičtina, franko-provensálština nebo třeba alsaština. Francie má 75 regionálních jazyků. Zaměříme se na jeden z nich, a sice na bretonštinu, kterou na západě Francie mluví přes 200 tisíc lidí. Naučit se ji můžete ve specializovaných školách jménem Diwan nebo v kulturních střediscích.

Okcitánština, korsičtina, baskičtina, franko-provensálština nebo třeba alsaština. Francie má 75 regionálních jazyků. Zaměříme se na jeden z nich, a sice na bretonštinu, kterou na západě Francie mluví přes 200 tisíc lidí. Naučit se ji můžete ve specializovaných školách jménem Diwan nebo v kulturních střediscích.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Potřebujeme mít dostatečně schopné lidi, kteří budou bránit zájmy společnosti a ne těch nejbohatších,“ říká investigativní novinářka Deníku N Zdislava Pokorná, autorka podcastové série Tykačův svět. V ní mapovala příběh jednoho z nejbohatších Čechů Pavla Tykače - od uhlí, severočeských dolů a sporů o peníze pro region přes Mafru, Českou televizi a Motoristy až po ČEZ, jednu z nejdůležitějších firem v zemi. Právě ČEZ je podle Pokorné jedním z klíčových témat, která Tykač v Česku ještě potřebuje vyřešit. Oficiálně podle ní není jasné, kolik akcií polostátní energetické společnosti skutečně drží. „Zajímalo by mě, jestli to je pět, osm, deset nebo víc než deset procent,“ říká. V rozhovoru popisuje i zákulisní schůzky s Andrejem Babišem a Karlem Havlíčkem. Podle Pokorné není hlavní problém v tom, že podnikatelé chtějí maximalizovat zisk. Problém je podle ní spíš stát, který si proti nejbohatším neumí nastavit dostatečné mantinely. Řeč je i o možných spojnicích mezi Tykačem a Motoristy. „Vždycky se mluvilo jenom o jediné vazbě, a to je, že Pavel Tykač dotuje Institut Václava Klause, kde Petr Macinka byl dlouholetým mluvčím. Ale oni se stýkají,“ říká Pokorná. Popisuje lednovou schůzku Macinky s Pavlem Tykačem a Janem Dienstlem i to, proč by přiznaný kontakt s Tykačovou skupinou stavěl kroky ministerstva životního prostředí do úplně jiného světla. Pokorná se vrací také k České televizi, Pavlu Matochovi a lidem kolem Pavla Tykače, kteří se podle ní zajímali o dění na Kavčích horách. Tykač dnes podle ní možná už ČT tolik nepotřebuje, protože získal poloviční podíl v Mafře. „Naplnili do určitý míry to, o co usilovali,“ říká k tlaku na veřejnoprávní televizi. Velkou část rozhovoru tvoří i tlaky, kterým Pokorná kvůli své práci čelí. Mluví o anonymním profilu Thomas Paukner, alternativních médiích, útocích, pomluvách a snahách zpochybnit její práci. „Důvěra je jediné, co já jako novinářka mám,“ říká. Přiznává, že právě o ni se podle ní dnes vede boj: aby lidé uvěřili, že její texty nevznikají na politickou objednávku a že proces za nimi je standardní. Přesto v investigativní práci pokračuje. „Pavlem Tykačem to rozhodně neskončilo,“ říká Pokorná. Chce dál mapovat světy českých oligarchů, jejich vazby na stát, média, politiky i regiony. Kde končí běžný byznysový lobbing a začíná mocenská síť? Proč je ČEZ tak citlivým bodem české politiky? Jak slabý je český stát proti nejbohatším lidem v zemi? Proč jsou Motoristé důležití pro pochopení současné moci? A kdo další po Pavlu Tykačovi přijde na řadu? I to se dozvíte v rozhovoru.

Diskuze vznikla v rámci Meltingpot forum na Colours of Ostrava. Děkujeme za příležitost.Po rozhovoru jsme si s Prof. Horáčkem povídali dál. Toto je zkrácená verze ( 61 min). Celý díl (111 min) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit⁠ ⁠⁠⁠zde a odemknou další⁠⁠:⁠⁠ https://open.spotify.com/episode/7tpc1FCPXT8HRQqDt8GHIT?si=b7fa93271e8548c2⁠⁠Žijeme v pohodlí, o kterém se většině předchozích generací ani nesnilo. Přesto roste pocit nejistoty, osamělosti a ztráty směru. S profesorem Jiřím Horáčkem hledáme, co se stalo ve chvíli, kdy se rozpadly velké společné příběhy a člověku zůstal především on sám, jeho potřeby, jeho výkon a nekonečný projekt vlastního vylepšování. Mluvíme o touze, antické filozofii, útěku ze svobody i o tom, proč štěstí možná neleží za další dosaženou metou.Dostáváme se také k sociálním sítím, dopaminu a teorii sociální homeostázy, podle které digitální spojení nabízí množství kontaktu bez kvality, kterou nervový systém skutečně potřebuje. Rozhovor se postupně otevírá směrem ke smyslu, příběhům, kráse, psychedelikům a hranicím myslitelného. Jak si vytvořit životní příběh, který není jen přesvědčivý, ale také krásný? A jak se znovu přiblížit realitě, když ji vždy vnímáme skrze modely vlastní mysli?Děkujeme Meltingpotu a Colours of Ostrava za pozvání a možnost tohohle rozhovoru!Minutáž:00:00 Úvod01:48 Čemu se teď nejvíce věnuješ?03:02 Proč se cítíme tak blbě i přes dnešní hojnost?09:23 Co je to vlastně štěstí a pocit spokojenosti?14:30 Jak učit nervový systém prožívat štěstí tady a teď16:31 Důležitost osobní filozofie a ukotvení ve světě18:27 Epistemologické chyby a jak věřit vlastní zkušenosti22:59 Ztráta kontaktu s realitou a digitální pasti29:19 Proč neumíme předpovídat vlastní emoce30:44 Evoluce láskyplnosti a její napojení na oxytocin36:24 Láskyplný vztah k abstraktním konceptům37:58 Sociální sítě, polarizace a ztráta sdíleného smyslu42:07 Fyzická synchronizace jako lék na digitální odpojení45:34 Antihedonistické aktivity a hluboké konverzace49:21 Jak najít smysl života v nesmyslně krátké době54:41 Otázky z publika: Jak získat kontrolu nad tělem a myslí59:42 Praktický tip pro zvýšení každodenní spokojenostiPřechod do VIP části01:01:18 Tři pilíře smyslu a důležitost významu ve společnosti01:06:31 Krize příběhovosti a jak s ní pracuje psychoterapie01:10:12 Vnímání krásy jako zrcadlení našeho nervového systému01:11:58 Proč nás mozek odměňuje za krásu a harmonii01:16:58 Kontakt s realitou jako alfa a omega našeho žití01:18:26 Jak kultivovat transcendentální myšlenky v každodenním životě01:23:10 Pyramida vědění a integrace poznání do praxe01:31:24 Jak si po dekonstrukci světa znovu vybudovat vlastní pravdu01:36:19 Lze na psychedelikách vnímat rašení vlastních synapsí?01:45:02 Teorie zfetované opice a vliv psychedelik na evoluci vědomí01:47:41 Fyzický limit lidských myšlenek a jak myslet nemyslitelné01:51:02 Závěr a backstage rozhovor o konspiračních teoriích

00:00 témata magazínu00:40 přepis řeči pomocí AI04:25 rozhovor s odborníkem na řečové systémy Radimem Kudlou08:10 výzkum dětí s ADHD10:00 outdoorová hra Mise Retrovirus14:10 rozhovor s biochemikem Janem Konvalinkou18:10 monitoring geologických zlomůVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šimon Falta založil ještě během školy start-up IQstat, který řídí spotřebu elektřiny podle spotových cen, výroby z fotovoltaiky a potřeb zákazníka. V MoneyPenny vysvětluje, jak může chytré řízení bojlerů, hotelů, sportovišť nebo zámku ušetřit desítky procent nákladů, proč českou chytrou energetiku dlouho brzdily staré elektroměry a proč podle něj nestačí mít skvělý produkt – start-up je hlavně distribuce. Mluví i o podnikání bez investorů, vyjednávání před maturitou, cestě do americké gigafactory a o tom, proč v energetice vidí jednu z největších příležitostí současnosti. Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/moneypenny a https://moneypenny.opinio.cz/.

Šimon Falta založil ještě během školy startup IQstat, který řídí spotřebu elektřiny podle spotových cen, výroby z fotovoltaiky a potřeb zákazníka. V MoneyPenny vysvětluje, jak může chytré řízení bojlerů, hotelů, sportovišť nebo zámku ušetřit desítky procent nákladů, proč českou chytrou energetiku dlouho brzdily staré elektroměry a proč podle něj nestačí mít skvělý produkt — startup je hlavně distribuce. Mluví i o podnikání bez investorů, vyjednávání před maturitou, cestě do americké Gigafactory a o tom, proč v energetice vidí jednu z největších příležitostí současnosti. Celou epizodu najdete na: https://herohero.co/moneypenny a https://moneypenny.opinio.cz/

Herečka Klára Issová vypráví v podcastu Casablanca o svém cestování. Mluví o pěších výletech po Kanárských ostrovech, o cestách na Srí Lanku, do Sýrie, Indie anebo do USA, ale i o poznávání Česka. Poslechněte si rozhovor natáčený na Letní podcastové scéně.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Klára Issová vypráví v podcastu Casablanca o svém cestování. Mluví o pěších výletech po Kanárských ostrovech, o cestách na Srí Lanku, do Sýrie, Indie anebo do USA, ale i o poznávání Česka. Poslechněte si rozhovor natáčený na Letní podcastové scéně.

Máte rádi borůvky? A co si je tak vypěstovat na zahradě? Mluvíme samozřejmě o borůvkách kanadských, které prý sice nevoní a nechutnají stejně jako ty lesní, zato jich ale můžete z jednoho keře nasbírat i několik kilogramů.

Máte rádi borůvky? A co si je tak vypěstovat na zahradě? Mluvíme samozřejmě o borůvkách kanadských, které prý sice nevoní a nechutnají stejně jako ty lesní, zato jich ale můžete z jednoho keře nasbírat i několik kilogramů.

Máte rádi borůvky? A co si je tak vypěstovat na zahradě? Mluvíme samozřejmě o borůvkách kanadských, které prý sice nevoní a nechutnají stejně jako ty lesní, zato jich ale můžete z jednoho keře nasbírat i několik kilogramů.

Se známou herečkou o obavách ze zákroků vlády proti kultuře a médiím, o terapii tmou i mateřství.V podcastu Tekutá společnost Barbory Kroužkové byla herečka Kristýna Frejová. Jejím hnacím motorem je v životě humor. Kritizuje kroky ministra kultury Oty Klempíře, bojí se o osud veřejnoprávních médií a obává se, že bezdotací zanikne mnoho výrazných malých divadelních scén. Mluví také o psaní scénáře pro celovečerní film, sdílí svůj přístup k výchově dcery a vrací se k terapii tmou.• Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574• YouTube: ⁠ https://www.youtube.com/respekt⁠

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Myslím, že se zase blíží normalizace,“ říká herec Ondřej Pavelka s odkazem na období, které sám zažil a kdy bylo zásadní moc se neptat. V Divadle D21 připravuje inscenaci Husákovo ticho a právě Gustav Husák je pro něj dnes důležitý ne jako historická figura, ale jako varování. Na Instagramu proto nedávno psal Andreji Babišovi, že je čím dál zjevnější, že je klonem Husáka a že už nikdy nechce zažít jízdu Husákovým tichem. Podobnost vidí v jazyce, v myšlení i v touze po klidu, kdy se lidé nemají moc ptát a mají nechat mocné „pracovat“. Babiš a jeho okolí jsou podle Pavelky „výteční obchodníci se strachem“ - straší chudobou, válkou i rozpadem světa, protože strach je dobrý kšeft. Ostře mluví i o Otu Klempířovi, kterého odmítá brát jako ministra kultury. „To není ministr kultury. Je to komik,“ říká a vzpomíná na moment, kdy Klempíř podle něj přišel do lože a utekl. Stejně tvrdý je i k Martinu Stropnickému, který se podle něj nechal vynést Babišem a dnes vládu kritizuje. Svět podle Pavelky neběží jinak než tak, že se kámen vytlačí nahoru a zase spadne dolů. Nejlepší odpovědí je proto humor - a v Česku podle něj stačí číst Švejka, protože právě v něm je všechno napsané. „Já jsem za ty léta napovídal takových věcí,“ říká Pavelka, když dojde na jeho starší větu, že býval „nafoukaný parchánt“, ale zároveň dodává, že by ji neměnil. V mládí si možná o sobě myslel, že je dobrý herec, zároveň ale pořád zdůrazňuje štěstí - na Evalda Schorma, Jana Grossmana, Juraje Herze i na divadla, která v 70. a 80. letech fungovala jako ostrůvky svobody. Do Národního divadla původně nechtěl, připadalo mu příliš oficiální a poplatné době, nakonec v něm ale zůstal přes třicet let. Divadlo pro něj není pohodlná jistota, ale práce v permanentní krizi: „Vy začnete v sedm, to se narodí to děcko a v deset vám už umře.“ Mluví i o Sudetech, kde má chalupu a kde se u piva snaží vysvětlovat, k čemu jsou veřejnoprávní média. Naráží přitom na lidi, kteří podle něj často dostanou informaci, ale dál o ní nepřemýšlejí a na odpor, proti kterému se argumentuje podobně těžko jako proti tvrzení, že země je placatá. Přesto je neodepisuje - říká, že jsou pracovití, bezvadní a zlatí, jen je potřeba znovu a znovu vysvětlovat. Sudety jsou pro něj zároveň kraj, kde je „lepší se moc neptat“, protože člověk může zjistit věci, které vědět nechce a kde válka ještě neskončila. Proč má pocit, že se vrací Husákovo ticho? Kdy se politika mění v obchod se strachem? Dá se ještě mluvit s lidmi, kteří nechtějí slyšet argumenty? A proč je podle něj nakonec nejlepší humor? Pusťte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 77 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Morální pochodně, které vzplanuly, mě opravdu nezajímají,“ říká herečka Aňa Geislerová, když mluví o tom, že jí vadí potřeba veřejně se vyjadřovat ke všemu i situace, kdy lidé své pocity vydávají za názory. „Je potřeba spíš šetřit názory a schovávat si je na nějaké důležitější věci,“ vysvětluje s tím, že se sama odmítá řídit tím, jak bude její jednání hodnoceno, přestože to podle ní nevyhnutelně vede k chybám a přešlapům. Právě jeden takový lidé viděli v její návštěvě oslavy narozenin Leoše Mareše na Čapím hnízdě. „Babiš tam nebyl. Kdyby tam byl, ruku mu nepodám, ale prostě pro Leoše na kraj světa,“ stojí si za svou účastí herečka. A dodává, že obdiv lidí, které tím zklamala, si nikdy nevyžádala. „Nemůžu nikomu vyvracet, jestli mě nechce mít rád. To zůstává na těch lidech,“ dodává. Geislerová se v rozhovoru vrací také ke svému otci - japanologovi a kaligrafovi Petru Geislerovi, jeho závislosti na alkoholu a novému filmu, který o něm natočila její sestra Ester a Aňa jej produkovala. „On byl příliš citlivý na to, aby ten svět a sám sebe snášel za střízliva,“ popisuje. Otce neodsuzovala a postupně pochopila, že pokud sám nechce přestat, přesvědčování pouze uzavírá cestu. „Já jsem s ním chtěla být, takže já jsem chodila po hospodách s ním. My jsme měli velice kumpánský vztah,“ vzpomíná. Mluví také o krátkosti času, který člověk na světě má. „Lidi, kteří žijí, jako kdyby byl život nekonečný nebo neohraničený, ho často strašně moc promarní,“ říká. Po intenzivním natáčení Karavanu a Ratolestí si Geislerová udělala delší hereckou pauzu a čekala, jestli jí začne hraní chybět. „Pak jsem si říkala, že je divné, když mi to nechybí,“ přiznává. Do práce už se vrátila, zároveň ale čím dál víc objevuje producentství. „Svoboda je pro mě úplně nejvíc,“ zdůrazňuje. Zásadní zkušeností pro ni zůstává film Karavan, který popisuje jako hluboce zabydlenou, téměř traumatickou součást sebe sama. Ve filmu Pramen zase hraje lékařku zapojenou do státem nařizovaných sterilizací Romek. Právě osobní zkušenost, emoce nebo citová vazba podle ní dokážou vést ke skutečnému porozumění. Proč Aňa Geislerová nechce být „morální pochodní“? Co jí vztah s otcem ukázal o závislosti, lásce a bezmoci? A proč čekala, až se jí začne stýskat po herectví? I to se dozvíte v rozhovoru.

Výtah Respektu: Páteční jednání Spojených států a Íránu ve Švýcarsku bylo zrušeno. Inicioval to Teherán kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon. Později ale k jednáním přece jen došlo a zprostředkovatelé, kterými jsou Katar a Pákistán, oznámily, že země míří k plánu o dosažení konečné dohody do šedesáti dní. USA mluví o historickém okamžiku, Teherán o pokroku. Na čem se tedy země domluvily? Dá se tentokrát dohodě věřit, nebo lze očekávat další zvraty? Jak je to v současnosti mezi Izraelem a Libanonem? V pondělní epizodě přibližuje Dominika Perlínová.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Neumím být sám se sebou, a skrz hudbu je to jediný moment, kdy to zvládnu,“ říká herec, muzikant a student režie Tomas Sean Pšenička. Je mu 21 let, má za sebou filmy, seriály, vlastní album, práci na desce Marie April oceněné Andělem, čeká ho StarDance i muzikál Klan Baťa, ale sám říká, že nejvíc hrdý je na režii. „Byl to takový můj největší sen od patnácti,“ říká a vrací se k Amerikánce Viktora Tauše, kde poprvé viděl, že by jednou chtěl být na místě člověka, který může dělat svoje věci. Hudba je pro něj intimnější než herectví a otevřenost nebere jako pózu. Naopak říká, že mu bylo nepříjemné hrát v prvních rozhovorech na „bezproblémového a milého člověka“. „Já se tak strašně často stydím,“ přiznává a na rovinu mluví i o herectví. Už kdysi o sobě totiž řekl, že je údajně „fakt špatný herec“. Ve skutečnosti tím podle ale myslí, že věci neumí jen „zahrát“, ale musí si je fyzicky vytvořit. Když má být udýchaný, běhá před akcí na místě, když má přijít vztek nebo pláč, chodí do kruhu a vytváří v těle „přetlak“. Velkou výzvou pro něj bude StarDance, kde ho stresuje srovnávání s předchozími mladými vítězi. „Nejsem Oskar Hes,“ říká, ale zároveň přiznává, že vyhrát by chtěl. „Ten, kdo říká, že ne, tak samozřejmě lže,“ dodává. Důležité pro něj ale je hlavně to, aby na sebe zpětně nebyl naštvaný, že něco podcenil. V rozhovoru mluví i o připravovaném filmu Rychlý prachy s Adamem Sedlákem, který podle něj otevírá téma toxické maskulinity. „Je to pro mě silné téma v momentě, kdy vidím moje vrstevníky adorovat lidi jako Nick Fuentes nebo Andrew Tate,“ říká. Vzpomíná, jak na konzervatoři slyšel sedmnáctileté kluky mluvit o Tateovi jako o lídrovi a o tom, „že musí být minimálně čtyři holky naráz“. „Je to vlastně strašný,“ říká k tomu. Sám ale odmítá vystupovat jako vzor. Přesto připouští, že citlivost a otevřenost považuje za důležité. Mluví i o politice a atmosféře kolem České televize, kterou při návštěvách kvůli StarDance vnímá jako zvláštní a smutnou. A když dojde na režii, připouští, že je to úplně jiný typ stresu než herectví, protože u ní jde všechno za režisérem. „Když to bude blbý, tak za to může on,“ říká. Jak se vyrovnává s očekáváním, že bude další mladou hvězdou StarDance? Proč ho děsí manosféra a co podle něj dělá s kluky jeho generace? A proč se bojí, že jeho jméno Tomas Sean Pšenička může působit jako póza, i když se tak opravdu jmenuje? Pusťte si celý rozhovor.

Pokud plánujete letní dovolenou v Jeseníkách a zatím nemáte zajištěné ubytování, čtěte dál. Dozvíte se, jak to vypadá s obsazeností místních chat, hotelů a penzionů během prázdnin.

Motoristé na MŽP nabourávají odolnost Česka a zavedou nás do skanzenu.Polární bioložka Marie Šabacká v podcastu Tekutá společnost popisuje, jaké jsou hlavní indikátory zdraví naší planety a které body zvratu překračujeme. Mluví také o tom, proč je psychologicky snazší problémy neřešit a odkládat. Vysvětluje, čím se liší ledovce v tropických oblastech od těch horských a polárních, a jaké to je stát na dně ledovce. Co říká na politiku Motoristů na MŽP a proč ji znepokojují plánované změny financování veřejnoprávních médií?Pořad Tekutá společnost můžete sledovat každý čtvrtek na: • Respektu: https://www.respekt.cz/tekuta-spolecnost a v mobilní aplikaci Respekt • YouTube: https://www.youtube.com/respekt• Spotify: https://open.spotify.com/show/4ozoQdrXPXo7WYKIIh9rMD • Apple Podcastech: https://podcasts.apple.com/us/podcast/tekuta-spolecnost/id1888505574

S trenérem Robertem Zlochou o období, které bývá pro spoustu pejskařů emočně i fyzicky nejnáročnější, o prvních měsících se štěnětem.Robert v této epizodě bourá mýty, které v lidech zbytečně vyvolávají pocit selhání. Mluvíme o věcech, které se v běžných příručkách často nedočtete:Lidské nároky na psí miminko: Proč od štěňat chceme věci, které jejich mozek ještě nedokáže pobrat.Učení čistotnosti: Proč louže na koberci nejsou žádná pomsta ani schválnost a jak zvládnout nehody v klidu.Falešná modla přivolání: Proč s ním v prvních měsících vůbec možná nemusíte spěchat a co je ve vztahu se psem skutečně nejdůležitější.Odpočinek a ohrádky: Jak štěně naučit vypnout.V podcastu zmiňujeme:

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Důležitá součást naší práce je nebrat se vážně a neustále přemýšlet, kde to máme špatně,“ říká biochemik Jan Konvalinka o vědě, která podle něj nestojí jen na odpovědích, ale hlavně na pochybnostech. Mluví o boji s virem HIV, Antonínu Holém i o tom, proč ho po pár letech baví měnit téma a dělat něco úplně jiného. Velkou část rozhovoru ale věnuje i Česku. „V našem zájmu je co nejvyšší vzdělanost,“ říká a varuje, že regiony ztrácejí talenty a malá země si nemůže dovolit nechat talentované děti propadnout systémem. Z Litvínova si nese citlivost k Sudetům a odsunu Němců, o němž říká, že to není problém Němců, ale „náš vnitřní problém“. „Sami jsme si hrozně ublížili,“ říká a varuje, že se dnes „průmyslově rozdmýchává nenávist“, protože vystrašit lidi a ukázat jim nepřítele je nejjednodušší způsob, jak je ovládnout. Slušná země je podle něj taková, kde se dodržují nepsaná pravidla, kde platí zákon, kde je justice nezávislá a kde můžete veřejně říkat svoje názory. A i když si nemyslí, že už je z Česka „orbánovská země“, nebezpečí podle něj hrozí. „Možná ještě i naši generaci čeká pár důležitých morálních rozhodnutí,“ říká. Jako člověk spojený s covidovou debatou trvá na tom, že vakcíny zachránily miliony životů a u nás pravděpodobně několik desítek tisíc. Očkování označuje za nejlevnější, nejjednodušší a vlastně přírodní způsob, jak podpořit vlastní imunitu, zatímco homeopatii považuje za placebo a šarlatánství. „V ordinaci lékaře, kterému věřím, bych nechtěl vidět homeopatika,“ říká. Zároveň zůstává technooptimistou. Umělá inteligence je podle něj ve vědě famózní nástroj, který už pomáhá navrhovat proteiny a nové léky. „To je revoluce v medicíně,“ hodnotí. Jenže stejně jako u internetu přiznává, že tehdy nedohlédl rizika a dnes mezi mladšími kolegy pozoruje něco, co by skoro nazval „epidemií osamělosti“. Konvalinka mluví také o editování genů, embryích a hranici, za kterou už věda nesmí jen proto, že něco umí. „Život je něco víc než jen soubor buněk,“ říká a dodává, že víra pro něj není učebnice geologie ani astronomie, ale text o vztahu člověka a smyslu života. V závěru vysvětluje i to, proč jako ředitel instituce váží slova, proč po 7. říjnu vyvěsili izraelskou vlajku a proč mu bojkot izraelských akademických institucí připadá absurdní. Proč podle Jana Konvalinky Česko potřebuje zůstat trochu nudnou a slušnou zemí? Co jsme se z covidu nenaučili a proč je důvěra v instituce důležitější než nové léky? Kde může AI zachraňovat životy a kde je pro člověka nebezpečná? A jak se má věda rozhodovat ve chvíli, kdy už dokáže zasahovat do samotných základů života? Poslechněte si celý rozhovor.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Ekonom Tomáš Sedláček má za sebou těžké týdny. V hodně otevřeném rozhovoru se dostáváme k tomu, proč tolik lidi teď tak štve a jestli náhodou nedostává jeho renomé příliš velkou ránu. Mluvíme o boji o interpretaci pravdy a lásky a o roli, kterou ve sporech uvnitř Knihovny Václava Havla hrála Dagmar Havlová. Tomáš Sedláček vysvětluje některé své “šílené” nápady, ale taky uznává své chyby. Velmi doporučuji vydržet až do konce, kde Tomáš poprvé mluví o smrti své ženy a je to velmi silné.

"Jsem vědec. Mluvím o klimatu fakticky a s citem. Narovnávám blbosti, co se o klimatu tvrdí," říká o sobě autor instagramového profilu Klimatomluva. Jaké největší mýty se v Česku v souvislosti se změnou klimatu šíří? A čemu se budeme muset do budoucna přizpůsobit? Moderuje Světlana Witowská.

"Jsem vědec. Mluvím o klimatu fakticky a s citem. Narovnávám blbosti, co se o klimatu tvrdí," říká o sobě autor instagramového profilu Klimatomluva. Jaké největší mýty se v Česku v souvislosti se změnou klimatu šíří? A čemu se budeme muset do budoucna přizpůsobit? Moderuje Světlana Witowská.

"Jsem vědec. Mluvím o klimatu fakticky a s citem. Narovnávám blbosti, co se o klimatu tvrdí," říká o sobě autor instagramového profilu Klimatomluva. Jaké největší mýty se v Česku v souvislosti se změnou klimatu šíří? A čemu se budeme muset do budoucna přizpůsobit? Moderuje Světlana Witowská.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Jsem vědec. Mluvím o klimatu fakticky a s citem. Narovnávám blbosti, co se o klimatu tvrdí," říká o sobě autor instagramového profilu Klimatomluva. Jaké největší mýty se v Česku v souvislosti se změnou klimatu šíří? A čemu se budeme muset do budoucna přizpůsobit? Moderuje Světlana Witowská.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Olomoucké ulice budou o víkendu po roce patřit běžcům. V sobotu 13. června se tam totiž koná tradiční půlmaraton s dalšími doprovodnými závody. Očekává se rekordní účast přes 12 tisíc běžců.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.

Toto je zkrácená verze (45 min). Celý díl (76 min) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit ⁠zde a odemknou další⁠: https://open.spotify.com/episode/5J9wjvldtRitxa6FVmqtsO?si=9fc7b15d41ef47c1Co se děje v mozku, když se rozpadne příběh o tom, kdo jsi. O neviditelné nemoci, dekreaci, posvátnu a hledání smyslu.Mluvíme o tom, co se stane, když přestaneš být režisérem vlastního filmu a začneš ubírat místo přidávat. Proč se tvůj mozek může chovat jednou jako demokrat, který si se svými přesvědčeními povídá, a podruhé jako král, který se stane tyranem. Jak meditace a psychedelika dokážou na chvíli udělat v hlavě anarchii, ze které může vyvstat něco nového. A proč pocit posvátna mění tvoje zdraví, i když v nic nevěříš.Je to díl o malém a velkém já, o tom, jak si dovolit cítit úplně všechno, a o jedné větě, která tě dokáže zasáhnout přímo do srdce. Pokud sám něčím procházíš, tohle je připomínka, že nejsi sám a že na tobě záleží.Zmíněné studie a jména: daraxonrazib a léčba metastatické rakoviny slinivky, santifikace (Krumrei a Manusko, 2025), studie „Affect, Connect and Grow“ o sebepřesahujících emocích, Dag Hammarskjöld, John Vervaeke, Sam Harris.Macromo:⁠⁠⁠⁠⁠⁠Krevní testy jsou objektivní data ohledně vašeho zdraví. Nechte si udělat premium krevní testy na jednom ze 120 odběrových míst a výsledky dostanete pohodlně do Macromo aplikace. Můj nejoblíbenější aspekt je sledování dlouhodobých trendů v průběhu času, tak si objednej premium testy s ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Macromo.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zadej kod "BWA" pro slevu!⁠⁠⁠Uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.uplife.cz/brain-we-are/⁠⁠⁠⁠⁠⁠Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠⁠⁠Minutáž:00:00 Úvod a co se dělo v poslední době05:53 Boj s chronickým únavovým syndromem (ME/CFS)09:53 Průlomová klinická studie léčby rakoviny slinivky14:21 Ztráta identity a opouštění zažitých rolí17:38 Koncept dekreace: Kdy přestat tvořit a začít ubírat21:49 Flexibilita mysli a napojení se na velké já26:05 Neduální probuzení a meditace podle Sama Harrise30:15 Je modlitba sebereferenční proces?33:55 Uzly přesvědčení: Mozek jako demokrat i tyran35:56 Vliv psychedelik na prediktivní mozek a ego42:50 Santifikace aneb pozitivní dopady vnímání posvátnaPřechod do VIP části- Radost z maličkostí a nabourávání rigidních modelů- Přijetí negativních emocí a technika noting- Studie: Jak úžas, vděčnost a soucit posilují smysl života- Transjektivní stav, relevance a hledání smyslu- Síla poezie a psychologické odložení zbraní- Tři metafory z buddhismu a daoismu (Zablácená cesta, Prázdná loď, Dva šípy)- Nedrancuj řeku: Dag Hammarskjöld a závěrečná báseň

Herečka, která má na kontě přes 300 rolí, přijala pozvání Oskara Hese do pořadu Osobnosti Česka. Mluví se o ní jako o nejobsazovanější herečce své generace. Která role ji nejvíc formovala?

Toto je zkrácená verze (105 minut). Celý díl (160 minut) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit ⁠zde⁠:Co když největší úleva nepřijde z toho, že se konečně „najdeš“, ale z toho, že uprostřed člověka možná nikdo pevný nesedí? S Jirkou Charvátem jdeme do míst, kde se filozofie potkává s nervovým systémem, vztahem k sobě i s každodenním stresem. Mluvíme o tom, proč je mysl evolučně nastavená víc na kočky než na borůvky, proč sama od sebe nehledá klid ani vděčnost, a jak se člověku uleví, když se přestane chápat jako izolovaný projekt, který musí mít všechno pod kontrolou. Druhá polovina rozhovoru jde hodně do života. Do rychlého dopaminu, falešných potřeb, prázdna, před kterým radši pořád něco chceme, i do vztahů v době, která nepřeje pomalosti, budování a opravdovosti. Je to díl o nepevnosti já, ale i o velmi praktické otázce, jak dnes žít méně křečovitě, méně vystrašeně a možná o něco pravdivěji. Parťáci epizody jsou:KusKakaa - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Přináší do Česka čistá ceremoniální kakaa. A proč si takové kakao dopřát? Ukazuje se, že přináší celou řadu benefitů a má velký obsah flavonoidů a polyfenolů. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.kuskakaa.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a zkus jedno z jejich kvalitních kakaí! Doporučujeme to z Kostariky, nebo Peru.N⁠⁠⁠⁠⁠orsan.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Norsan Vyrabí Omega 3 z čerstvého rybího oleje z udržitelného rybolovu nebo z mořských mikrořas. Jdi na Norsan.cz zadej kód bwa10 pro 10% slevu a pořiď si kvalitní OMEGA-3 tvůj mozek a zdraví ti poděkuje.Minutáž:00:00 Úvod a nálepkování03:52 Úvod a nálepkování07:06 Jsme jen tkaninou, nebo jsme do ní vetknutí?12:15 Evoluční historie a metafora vlny v oceánu17:26 Iluze já a neexistence odděleného pozorovatele20:42 Velké a malé já26:39 Mýtus self-made mana a závislost na druhých35:19 Evoluce mysli a negativní zkreslení40:56 Jak pracovat s vnitřním kritikem a strachem47:45 Společenská očekávání a hodnocení ostatními55:30 Stoicismus a zodpovědnost za vlastní emoce58:25 Meditace, všímavost a pozorování myšlenek01:04:25 Úsilí k odpočinku a rychlý dopamin01:09:43 Paradox chtění a vyhledávání závislostí01:15:03 Vztah k budoucímu já a prožívání štěstí01:20:46 Metafora osla s mrkví a smysl života (transcendence)01:31:11 Co tě dělá plně naživu?01:34:12 Metafora dirigenta a jak mozek integruje informacePřechod do VIP- Kritika metafory dirigenta a pocit kontroly- Metafora koryta řeky: Jak nás utváří naše historie- Krize smyslu a pocit sounáležitosti v moderní společnosti- Duchovní ego trip: Kdy se z rozvoje stává past?- Konec manželství a bizarní svět seznamek- Kdyby měly myšlenky reklamní agenturu...- Závěr před meditací- Praxe na dekonstrukci já a řízená meditace

Hlasujte pro Mediální cirkus v anketě Podcast roku.--Pokud se prezident Petr Pavel rozhodne znovu kandidovat, bude jasný favorit. „Jsem přesvědčený, že by vyhrál. Teď nemá vyzývatele, který by byl schopen získat 51 procent hlasů,“ říká prezidentům mluvčí Vít Kolář.„Když se podíváte na žebříčky sociologických průzkumů, ať už v popularitě, nebo i přímo dotazované na to, zda by ho lidé volili jako prezidenta, tak tam není nikdo, kdo by se jeho číslům blížil,“ dovysvětluje Kolář, který na Pražském hradě vede tiskový odbor a prezidentovu komunikaci řídí od podzimu 2023. Podcastu Mediální cirkus teď dal první rozhovor o tom, jak vypadá zákulisí práce pro hlavu státu.Šetření s prezidentem„Je to zábavné, rozmanité, samozřejmě těžké, občas frustrující, ale práce s prezidentem je skvělá a možnost být takhle blízko důležitým událostem mě naplňuje,“ začíná své povídání v podcastu Kolář. A jak odolává tomu, aby na Hradě nepropadl přílišnému pocitu výjimečnosti?„Nemyslím si, že to je věc, které se nedá odolat, ale vliv to má. Zřejmě ten výhled, ty stěny, možná výjimečnost těch paláců má dopad na lidskou psychiku a jednání,“ říká napůl vážně a napůl s nadsázkou.Kolář se práci tiskového mluvčího věnuje dlouhé roky. Na Hrad přišel z České televize, kde přes deset let vedl komunikaci pro ředitele Petra Dvořáka.„Já bych rád šetřil s prezidentem, ale nabídek na rozhovory přichází obrovské množství. To není možné vůbec vměstnat do prezidentova kalendáře. Mám takový mustr a potom máme žolíky a divoké karty, kdy se prezident rozhodne: ‚Tohlet chci udělat, protože se mi to hrozně zdá sympatické.‘ Tak to uděláme,“ popisuje Kolář to, jak na Hradě rozhodují o prezidentových mediálních výstupech. Žádostí o rozhovor prý chodí zhruba sto měsíčně. Prezidentovým „žolíkem“ pak jsou rozhovory třeba pro motorkáře, armádu nebo pro děti.„Asi nejvýrazněji se potíme u některých rozhovorů pro zahraniční média. Čeští novináři z nich pak začnou citovat. A to samozřejmě vždycky v nejméně vhodnou dobu, protože jsme si mysleli, že to bude rozhovor o velkých zahraničních tématech třeba v souvislosti s nějakou cestou prezidenta,“ přiznává mluvčí.Kolář má vedle zkušeností mluvčího i ty diplomatické. Jednak vedl komunikaci ministerstva zahraničí pro ministry Cyrila Svobodu a Karla Schwarzenberga, a pak také sám čtyři roky působil na konzulátu v Austrálii.Prezident glosátor„Prezident se v poslední době stává glosátorem všeho politického dění. Dříve se novináři  ptali opozice. Teď se zeptají vlády na nějakou věc a na druhé straně je prezident. Co si myslíte o tomhle zákonu? Co si myslíte o tomhle výroku Andreje Babiše? Co si myslíte o tomhle výroku Tomia Okamury? To je komunikace, která nepřísluší prezidentovi. Prezident by si měl vybrat témata, která považuje za důležitá a v těch být aktivní, ale nechytat se všech i plevelnatých výroků,“ říká jeho mluvčí.Dotazy na veškeré dění okolo souvisí ale i s tím, že se prezident dostal do pozice hlavního politického oponenta vlády. A toho využívá i kabinet samotný - o prezidentovi mluví jako o lídrovi opozice.„S tím se bojuje těžce. Tu otázku dostávám, samozřejmě i interně, jakým způsobem pracovat s tou nálepkou. Myslím, že to vlastně je v pořádku, že se s tím moc dělat nedá. Za lídra opozice ho označovat současná koalice bude. Vnímám to jako taktiku a vlastně nevidím důvod, proč ztrácet obrovské množství energie tuhle nálepku sundávat. Prezident by měl svým konáním, svými rozhodnutími a svou prací ukazovat, že je prezidentem všech, nebo že se snaží být,“ přemýšlí nahlas Kolář, který na Hradě nahradil tým Markéty Řehákové. Ta pro Pavla pracovala v prezidentské kampani a chvíli po jeho zvolení.Petr Pavel dosud definitivně nepotvrdil, že bude kandidovat znovu. Nedávno prohlásil, že ale zatím nevidí jiného kandidáta na hlavu státu, kterého by případně sám chtěl volit. Pokud se situace nezmění, je připraven jít do boje o Hrad i podruhé. „Neznám osobnosti, které se budou do té volby hlásit. To bude velmi důležité, ale teď jsem přesvědčený o tom, že by vyhrál,“ říká Kolář. Jak se staví komunikace hlavy státu? Jak na Hradě bojují s dezinformace kolem prezidenta? A jak prezident snáší omezené pravomoci, když má silný mandát z přímé volby?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Historik a poslanec Pavel Žáček je v dvojjediné roli – člověka, který se odborně specializuje na druhý a třetí odboj a současně svými postoji politiku aktivně vytváří. Události nedávných dnů spojené s protesty proti konání Sudetoněmeckých dnů v Brně ukázaly, že ideologicky zjednodušené debaty spojené s druhou světovou válkou jen tak neskončí.V tomto rozhovoru jsme se pokusili narušit některé převládající stereotypy týkající se druhého československého odboje, krachu spolupráce některých sudetoněmeckých politiků s exilovou vládou Edvarda Beneše v Londýně za druhé světové války, ale také verbování agentů z řad sudetských Němců do českých zpravodajských služeb či poválečné akce Černé jezero, kdy se StB a KGB pokoušely zdiskreditovat prostřednictvím nastrčených dokumentů některé německé politiky.Pavel Žáček také na základě studia depeší mezi exilovou vládou v Londýně a domácím odbojem popisuje průběh atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Mluvíme také o rezidentuře KGB, která se tu vytvářela téměř sto let, o tom, co tito lidé dnes dělají, a proč vládním poslancům vadí paragraf trestního zákona o spolupráci s cizí mocí.