Podcasts about siln

Kterým jazykem se mluví všude a zároveň nikde? Vydejte se stopách nejznámějšího umělého jazyka a jeho autora Ludvíka Lazara Zamenhofa, který celý život doufal, že pomůže vytvořit svět bez hádek, rozbrojů a válek. Na svět přišel 15. prosince 1859 ve městě Bělostok, které nyní leží na severovýchodě Polska, ale tehdy náleželo k carskému Rusku. V oblasti žil velký počet nejen Poláků, ale také Rusů a Bělorusů. Ludvíkova rodina měla navíc silné židovské kořeny.

Kterým jazykem se mluví všude a zároveň nikde? Vydejte se stopách nejznámějšího umělého jazyka a jeho autora Ludvíka Lazara Zamenhofa, který celý život doufal, že pomůže vytvořit svět bez hádek, rozbrojů a válek. Na svět přišel 15. prosince 1859 ve městě Bělostok, které nyní leží na severovýchodě Polska, ale tehdy náleželo k carskému Rusku. V oblasti žil velký počet nejen Poláků, ale také Rusů a Bělorusů. Ludvíkova rodina měla navíc silné židovské kořeny.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko hledá svůj příběh, na který můžeme být všichni hrdí a který nás představí i v zahraničí. Vznikla kvůli tomu iniciativa Dobré ráno, Česko, do které se může zapojit kdokoliv z nás. Ve studiu Rádia Praha o ní mluvil psycholog, analytik Druhé ekonomické transformace a výkonný ředitel Nadace Blíž k sobě Nikola Hořejš.

Tomáš Hudák je stand-up komik, glosátor aj spisovateľ. Je súčasťou Silných rečí, veľkej skvelej partie stand-up komikov na Slovensku. Takisto účinkuje v relácii SEDEM na Tv JOJ, najznámejšej relácii, kotrá glosuje udalosti uplynulých dní. Práve mu vyšla kniha Amerikánci, ktorá stavia príbeh na historických presných udalostiach slovenských migrantov v Pittsburghu.

Naším hostem bude milovnice literatury, obdivovatelka přírody a vynikající herečka Daniela Kolářová. Katarzi nachází tam, kde se humor mísí s něčím důležitým i bolestným. Proč je v herectví nejdůležitější myslet? Po kterých rolích silně, leč marně toužila? Jaké bylo začít své životní partnerství znovu, nad čistým stolem? A kdy plně pochopila, co se skrývá za slovem pokora?

Naším hostem bude milovnice literatury, obdivovatelka přírody a vynikající herečka Daniela Kolářová. Katarzi nachází tam, kde se humor mísí s něčím důležitým i bolestným. Proč je v herectví nejdůležitější myslet? Po kterých rolích silně, leč marně toužila? Jaké bylo začít své životní partnerství znovu, nad čistým stolem? A kdy plně pochopila, co se skrývá za slovem pokora?Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk privítali Julo a Muťo skúseného komentátora a dlhoročného televízneho novinára Miroslava Michalecha. Otvorene hovoril o svojich začiatkoch v televízii, fenoméne relácie Tango či o tom, ako sa za 3 dekády v médiách zmenil športový svet.Miroslav Michalech prezradil, že do televízie vstúpil ešte pred rokom 1989, keď sa venoval dokumentaristike. „Bol som tam pätnáste koleso na voze a keďže som vedel, že cez tie vtedajšie ikony sa nikam nedostanem, v podstate som robil dokumentaristiku,” spomína. Komentovať začal až po revolúcii a neskôr zakotvil v spravodajstve v TA3, kde pôsobí už dve desaťročia.Osobitne sa vrátil k reláciám Šport Extra a Tango, ktoré označil za vrchol svojej tvorivej kariéry. Na Tango spomína ako na fenomén, s ktorým „zaspával aj vstával”. Pripomenul obrovský záujem divákov, sponzorov aj tisíce korešpondenčných lístkov, ktoré v redakcii ručne spracúvali.Za najväčšie osobnosti slovenského futbalu 90. rokov označil trojicu Dušan Tittel, Ladislav Molnár a Marek Mintál, pričom vyzdvihol aj strelecké kvality Pavla Diňu. Podotkol, že hoci bolo toto obdobie často označované za „divoké deväťdesiatky”, realita podľa neho nebola až taká prehnaná, ako si ju dnes mnohí idealizujú.Silné spomienky má aj na cestovanie s reprezentáciou, najmä na unikátne turné v Južnej Amerike, ktoré by sa podľa neho dnes už nedalo logisticky zopakovať. S úsmevom vypichol, že v lietadlách sa vtedy ešte fajčilo.Osobnou srdcovkou zostávajú pre skúseného novinára majstrovstvá sveta 1994 v USA. V podcaste okrem iného opísal staré štadióny, improvizované podmienky aj nečakanú reakciu rádia Hlas Ameriky, ktoré ho pochválilo za jeho otvorenú kritiku. Pridal aj pár bizarných zážitkov, ako napr. stretnutie Slováka v Bostone, ktorý odkopíroval lístok na zápas až 6-krát.

V najnovšej epizóde podcastu Striedame! na ŠPORT.sk privítali Julo a Muťo skúseného komentátora a dlhoročného televízneho novinára Miroslava Michalecha. Otvorene hovoril o svojich začiatkoch v televízii, fenoméne relácie Tango či o tom, ako sa za 3 dekády v médiách zmenil športový svet.Miroslav Michalech prezradil, že do televízie vstúpil ešte pred rokom 1989, keď sa venoval dokumentaristike. „Bol som tam pätnáste koleso na voze a keďže som vedel, že cez tie vtedajšie ikony sa nikam nedostanem, v podstate som robil dokumentaristiku,” spomína. Komentovať začal až po revolúcii a neskôr zakotvil v spravodajstve v TA3, kde pôsobí už dve desaťročia.Osobitne sa vrátil k reláciám Šport Extra a Tango, ktoré označil za vrchol svojej tvorivej kariéry. Na Tango spomína ako na fenomén, s ktorým „zaspával aj vstával”. Pripomenul obrovský záujem divákov, sponzorov aj tisíce korešpondenčných lístkov, ktoré v redakcii ručne spracúvali.Za najväčšie osobnosti slovenského futbalu 90. rokov označil trojicu Dušan Tittel, Ladislav Molnár a Marek Mintál, pričom vyzdvihol aj strelecké kvality Pavla Diňu. Podotkol, že hoci bolo toto obdobie často označované za „divoké deväťdesiatky”, realita podľa neho nebola až taká prehnaná, ako si ju dnes mnohí idealizujú.Silné spomienky má aj na cestovanie s reprezentáciou, najmä na unikátne turné v Južnej Amerike, ktoré by sa podľa neho dnes už nedalo logisticky zopakovať. S úsmevom vypichol, že v lietadlách sa vtedy ešte fajčilo.Osobnou srdcovkou zostávajú pre skúseného novinára majstrovstvá sveta 1994 v USA. V podcaste okrem iného opísal staré štadióny, improvizované podmienky aj nečakanú reakciu rádia Hlas Ameriky, ktoré ho pochválilo za jeho otvorenú kritiku. Pridal aj pár bizarných zážitkov, ako napr. stretnutie Slováka v Bostone, ktorý odkopíroval lístok na zápas až 6-krát.

Jak jinak začít finále 7. řady než tématem, ve kterém jako národ excelujeme asi stejně jako v designu státních webů. Jo, jsou to pohřby. Pořád totiž neumíme udělat důstojné rozloučení, stejně jako neumíme stát ve frontě, říct si o férový plat nebo projít kolem “akce” v Lidlu bez toho, abychom si nekoupili pětatřicátou vrtačku na slevě. A od pohřbů je to už jen drobný kotrmelec k otázce, kde vlastně sídlí naše vědomí, které má evidentně lepší ping než tvůj dial-up s Counter-Strikem v devadesátkách.Nebyl by to Středo/věk, kdybychom se nedostali na unscripted tvorbu, kvalitu filmů, a samozřejmě i na Honzu, který nepouští Petra ke slovu a přiznává, že fláká život na socialu. K tomu přihodíme i hluboký ponor do toho, jak správně manifestovat. (A ne, není to kapitola z učebnice dějepisu.)A protože máme smysl pro drama, před koncem přichází Arnold. Ano, ten Arnold. Silnější než náš time management, disciplinovanější než náš spánek a inspirativnější než všechny naše myšlenky dohromady. Protože nám předá jedno životní moudro. Takovou tu univerzální pravdu, co si můžete dát na nástěnku, tričko nebo si s ní omluvit další špatné rozhodnutí:Nejlepší volba v životě je vždycky ta třetí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Rozhovor s ústavním právníkem Janem Kyselou výjimečně vydáváme v pátek. Reagujeme tak na oznámení Andreje Babiše, že se trvale vzdá Agrofertu - kroku, který může změnit podobu jeho střetu zájmů i situaci budoucí vlády. Rozhovor byl natáčen ještě před tímto oznámením a Kyselovy úvahy o tom, co střet zájmů znamená pro premiéra i pro stát, tím získávají nový kontext: ne proto, že by přestaly platit, ale protože ukazují, jak dlouhodobé, hluboké a obtížně řešitelné tohle téma je. „Možná bojujeme o důvěru v instituce a jestli i o budoucnost demokracie, to se teprve uvidí,“ říká Jan Kysela, když sleduje rodící se vládu Andreje Babiše, Tomia Okamury a Petra Macinky. Připomíná, že demokracie je „metoda s otevřeným koncem“ a problém nastává ve chvíli, kdy držitelé moci začnou přemýšlet o tom, že by to tak nechtěli, protože by po nich mohli přijít jejich konkurenti. Mluví o rozkolísané důvěře veřejnosti, o kandidátech zatížených minulostí a o tom, co se stane, když má být ministrem člověk, u něhož je programová výbava „tak silná“, že by vůbec kandidátem být neměl. Naráží tím na Filipa Turka, kterého si osobně v ministerském křesle představit neumí, ale zdůrazňuje, že konečné rozhodnutí je na prezidentovi. A také připomíná, že debata o pravomocích hlavy státu nestojí na jasném textu ústavy, ale na tom, „co v ní chceme vidět“. Kysela porovnává současnou situaci s dobou, kdy exprezident Miloš Zeman odmítal Miroslava Pocheho nebo Michala Šmardu, a říká, že pokud dokáže prezident své veto dostatečně ospravedlnit, nemusí to nutně znamenat, že může absolutně cokoliv. Pokud jde o téma střetu zájmů připomíná, že by v něm budoucí předseda vlády být jednoduše neměl. „Když máte Agrofert, vytěsnit to z hlavy je velmi obtížné,“ říká a dodává, že v minulosti šlo o téma, které „zatěžovalo nejen Andreje Babiše, ale i Českou republiku“. V rozhovoru popisuje i to, co podle něj vypovídá o zemi skutečnost, že předsedou Sněmovny se stal muž, jehož strana stavěla politiku na rozdmýchávání těch nejnižších vášní. A varuje před tím, jak rychle se vytrácí společenská shoda na tom, co je ještě přijatelné. Jaká je dnes role prezidenta? Co všechno může a co by měl? Jak má vypadat jmenování vlády, aby obstálo před veřejností i ústavou? A kde je hranice, kterou si demokracie musí umět bránit? I o tom je rozhovor s Janem Kyselou.

ohrožených územích šířit obava o děti umístěné v ústavní péči. Potravinářský magnát Ruslan Šostak vyslyšel prosby vedeníDněpropetrvské oblasti a na vlastní náklady děti přemístil do hotelů na tureckou riviéru. Jeho nadace ovšem ke svým svěřencům postupně přestala pouštět zástupce tureckých úřadů i Mezinárodního červeného kříže. Nedostatek prostoru,jídla či lékařské péče, špatné hygienické podmínky, psychický a fyzický nátlak i sexuální násilí ze strany personálu hotelu – o tom všem se píše ve zprávě úřadu ukrajinského ombudsmana. K dokumentu, který je celých jedenáct měsíců držen v tajnosti, získala přístup šéfredaktorka investigace.czPavla Holcová. V Odposlechu si s ní o programu „Dětství bez války“ povídá Petr Gojda.

Silný a rychlý korýš, který je poměrně nebezpečným predátorem. Co ještě dokáže?Všechny díly podcastu Zvídavec Evy Sinkovičové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tejto epizóde sa s Petrom Podlesným rozprávame o tom, prečo muži padajú, čo ukazujú alarmujúce štatistiky o mužskom duševnom zdraví a prečo sa maskulinita dostáva do chaosu. Peter vysvetľuje, ako vzniká tlak, hanba a ticho okolo mužov, a čo môžu urobiť ženy aj muži, aby to zmenili.Dotýkame sa aj tém:- prečo muži nekomunikujú proces, iba výsledok,- čo muž potrebuje najviac: priestor a dôveru,- prečo by mal byť každý z nás influencerom (áno, každý),- hrozba „tatefluencerov“ a prečo mladí muži padajú do extrémov,- sila tela a disciplíny pre životnú stabilitu,- problémy ako nevyhnutná súčasť dobrého príbehu.Peter otvorene hovorí aj o strate otca a svojom pobyte na Donbase. Silná, úprimná epizóda o mužoch, identite, bolesti — a nádeji. Petrovu prácu môžete nájsť a podporiť na mužom.sk. Support the showChcem ťa poprosiť o pomoc. S tvorbou podcastu sú spojené nemalé náklady a tak, ak sa ti tento podcast páči a priniesol ti do života niečo hodnotné, môžeš ma podporiť symbolickým pozvaním na kávu cez túto stránku. Každá, aj maličká pomoc sa ráta. Veľmi pekne ďakujem!PS: Nič sa neboj, tento podcast je a vždy bude zadarmo :) Drobná pomoc sa mi však zíde.

Priatelia! Toto je špeciálna epizóda zo zákulisia veľkých Silných rečí v Brne!Čo na pódiu používame ako navigačný systém? Aký je Gabo spolujazdec? Ako vyzerá zákulisie našich shows z pohľadu produkcie? Toto a mnoho ďalšieho sa dozviete v našom podcaste.Ako hodnotíte nové mikrofóny, ktoré vajko máte nižšie, či ako moc sa tešíte na Lenivých a triezvych, nám posielajte na podhumorom@gmail.comComedy slovníkhttp://downloads.bbc.co.uk/learning/comedyclassroom/Secondary_Glossary.pdf Lístky na naše vystúpenia https://silnereci.sk/vystupenia Leniví a triezvi https://silnereci.sk/vystupenia?filter_format=37286

Čo je to Nerudacast?Za posledné roky som stretol množstvo zaujímavých a šikových ľudí, ktorí ma obohatili svojimi názormi, postojmi, alebo skúsenosťami. Rád zachádzam do tém, ktoré sú nevšedné. Támy, ktoré možno mnohí v sebe skrývame, no málokedy o nich hovoríme. Práve toto je mojim cieľom v tomto podcaste. Otvoriť témy, ktoré majú potenciál byť pre nás všetkých obohatením. Štúdio PODCASTER na prenájom aj pre Váš podcast: http://www.podcaster.sk/

Darí sa AI asistentom a chatbotom nahrádzať špecializovaných doktorov? Je to dobrý terapeut a spoločník, no má svoje úskalia. Pozor si treba dať na spôsob komunikácie a odporúčania, ktoré vám chatbot dáva. Silný nástroj v neznalých rukách prináša úľavu, závislosť a stratu schopnosti rozlíšiť, že nejde o živého človeka. V mnohých prípadoch poslúži ako náhrada za psychológa, ku ktorému sa nedokážete pre ich limitovaný počet dostať. Nehovoriac o cene sedia, ktoré stojí 50 eur na hodinu, spravidla viac. Využívať chatbota ako kamaráta alebo intímneho partnera, je dnes častý spôsob. Aj tento spôsob má svoje pozitívne a negatívne stránky. Všetko podstatné sa dozviete v našom rozhovore. Viac o umelej inteligencii píšeme aj na našom webe www.touchit.sk.

Do najnovšej epizódy hokejového podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk s Marekom Marušiakom a Rastislavom Konečným prijal pozvanie bývalý slovenský reprezentant, expert TV JOJ Šport a výkonný riaditeľ novovzniknutého klubu HK Malacky Michal Hudec.Ako spomína na svoje hokejové začiatky v Slovane? Čo mu dala medaila z juniorských majstrovstiev sveta 1999 či sezóna v USHL? A aké ambície má pri budovaní úplne nového projektu na Záhorí?V podcaste na ŠPORT.sk bývalý hokejový útočník priblížil, ako sa jeho hokejový príbeh začal už v detstve, keď ako 6-ročný prišiel domov s tým, že chce hrať hokej. V Slovane rýchlo rástol a v juniorke sa stal kapitánom. „Mojím snom bolo, že raz budem sedieť v strede tímovej fotky ako kapitán Slovana. Nesníval som o NHL,” priznal.Silným momentom jeho kariéry boli MS do 20 rokov v roku 1999. Michal Hudec sa na turnaj dostal ako náhradník po zranení Petra Fabuša, no napokon zažil nezabudnuteľný šampionát. „Dodnes ma mrzí semifinále s Rusmi, že sme nešli až do finále. Z 0:3 sme to stiahli na 2:3 a tretiu tretinu sme ich drvili,” zhodnotil.V období, keď pôsobil v Českých Budějoviciach, si zahral aj svoje jediné seniorské majstrovstvá sveta v Rige 2006. Na turnaj sa dostal ako trinásty útočník a neskôr sa dočkal aj gólu. „Bol som rád, že som tam bol aspoň raz,” dodal.Silnú stopu zanechal aj v Banskej Bystrici, kde bol kapitánom. Do klubu prišiel v čase, keď nemal žiadny angažmán a po problematickej sezóne v Česku. Po úspešnej sezóne sa vrátil do Slovana, no neprebojoval sa do zostavy KHL, a tak zamieril späť do Bystrice.Aktuálne je okrem iného aj výkonným riaditeľom nového hokejového klubu HK Malacky: „Je to veľká výzva. Chcem vytvoriť zdravé prostredie, kde budeme komunikovať a hovoriť pravdu. Chcem tomu dať iný level fungovania mládežníckeho klubu.”

Do najnovšej epizódy hokejového podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk s Marekom Marušiakom a Rastislavom Konečným prijal pozvanie bývalý slovenský reprezentant, expert TV JOJ Šport a výkonný riaditeľ novovzniknutého klubu HK Malacky Michal Hudec.Ako spomína na svoje hokejové začiatky v Slovane? Čo mu dala medaila z juniorských majstrovstiev sveta 1999 či sezóna v USHL? A aké ambície má pri budovaní úplne nového projektu na Záhorí?V podcaste na ŠPORT.sk bývalý hokejový útočník priblížil, ako sa jeho hokejový príbeh začal už v detstve, keď ako 6-ročný prišiel domov s tým, že chce hrať hokej. V Slovane rýchlo rástol a v juniorke sa stal kapitánom. „Mojím snom bolo, že raz budem sedieť v strede tímovej fotky ako kapitán Slovana. Nesníval som o NHL,” priznal.Silným momentom jeho kariéry boli MS do 20 rokov v roku 1999. Michal Hudec sa na turnaj dostal ako náhradník po zranení Petra Fabuša, no napokon zažil nezabudnuteľný šampionát. „Dodnes ma mrzí semifinále s Rusmi, že sme nešli až do finále. Z 0:3 sme to stiahli na 2:3 a tretiu tretinu sme ich drvili,” zhodnotil.V období, keď pôsobil v Českých Budějoviciach, si zahral aj svoje jediné seniorské majstrovstvá sveta v Rige 2006. Na turnaj sa dostal ako trinásty útočník a neskôr sa dočkal aj gólu. „Bol som rád, že som tam bol aspoň raz,” dodal.Silnú stopu zanechal aj v Banskej Bystrici, kde bol kapitánom. Do klubu prišiel v čase, keď nemal žiadny angažmán a po problematickej sezóne v Česku. Po úspešnej sezóne sa vrátil do Slovana, no neprebojoval sa do zostavy KHL, a tak zamieril späť do Bystrice.Aktuálne je okrem iného aj výkonným riaditeľom nového hokejového klubu HK Malacky: „Je to veľká výzva. Chcem vytvoriť zdravé prostredie, kde budeme komunikovať a hovoriť pravdu. Chcem tomu dať iný level fungovania mládežníckeho klubu.”

„Demokracia funguje práve na nezávislých inštitúciách. Dobre spravovaný štát funguje na ľuďoch, ktorí sú odborníci,“ hovorí politológ Radoslav Štefančík. Reaguje tak na snahu vládnej väčšiny zrušiť úrad na ochranu oznamovateľov korupcie. „Ide im o vlastnú beztrestnosť, o svoje pohodlie, pretože vidia, že spravodlivosť, aj keď je niekedy pomalá, nakoniec príde,“ hovorí politológ. „Problém je však v tom, a nespravodliví ľudia to vedia, že sú niektorí, ktorí sa nenechajú podplatiť, ktorí sa nenechajú vydierať, a práve takíto čestní ľudia podvodníkom vadia.“Vládna väčšina dokonáva rušenie Úradu pre oznamovateľov korupcie. Paradoxne toho úradu, ktorý Peter Pellegrini a jeho Matúš Šutaj Eštok svojho času zakladali. Sama hovorí, že nejde o rušenie, ale jeho transformáciu, naviac s rozšírením záberu – ochranu oznamovateľov korupcie má rozšíriť o ochranu obetí trestných činov. Opozícia oponuje Eštokovou pomstou za Čurillovcov, pre ktorých rezort obrany dostal stotisícovú pokutu. Minister totiž na nich siahol bez ohľadu na to, že boli pod ochranou úradu. Proti kroku vlády sa ozvali výrazné tváre justície, mimovládneho sektora a vytiahli pred parlament rozhorčených ľudí.Odchádzajúci týždeň však bol aj o nahnevanom Andrejovi Dankovi, ktorý odmieta vstúpiť na úrad vlády, kým tam je premiérov poradca pošpinený Epsteinovimi zoznamami; o novej vojne v prokuratúre – medzi Marošom Žilinkom a žilinským krajským prokurátorom Tomášom Baloghom; či o opäť nespokojnom poslancovi Ferenčákovi, ktorý sa má vzdať postu šéfa parlamentného výboru, aby ho mohol nahradiť bývalý vicepremiér Peter Kmec pre spornú dotačnú výzvu.Čo napovedal tento týždeň o krajine, kde sa rodí stále menej detí a tie, čo tu zostávajú, si aj od premiéra vypočujú, že „za marišku namaľujú, čo chcú“ – to v narážke na popradského študenta Mura a jeho kriedovú revolúciu.Na krajinu posledného týždňa sa pozrieme s politológom Radoslavom Štefančíkom. „Táto moc sa bojí zdravých a silných inštitúcií,“ hovorí. „Prekážajú jej čestní odborníci,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Demokracia funguje práve na nezávislých inštitúciách. Dobre spravovaný štát funguje na ľuďoch, ktorí sú odborníci,“ hovorí politológ Radoslav Štefančík. Reaguje tak na snahu vládnej väčšiny zrušiť úrad na ochranu oznamovateľov korupcie. „Ide im o vlastnú beztrestnosť, o svoje pohodlie, pretože vidia, že spravodlivosť, aj keď je niekedy pomalá, nakoniec príde,“ hovorí politológ. „Problém je však v tom, a nespravodliví ľudia to vedia, že sú niektorí, ktorí sa nenechajú podplatiť, ktorí sa nenechajú vydierať, a práve takíto čestní ľudia podvodníkom vadia.“Vládna väčšina dokonáva rušenie Úradu pre oznamovateľov korupcie. Paradoxne toho úradu, ktorý Peter Pellegrini a jeho Matúš Šutaj Eštok svojho času zakladali. Sama hovorí, že nejde o rušenie, ale jeho transformáciu, naviac s rozšírením záberu – ochranu oznamovateľov korupcie má rozšíriť o ochranu obetí trestných činov. Opozícia oponuje Eštokovou pomstou za Čurillovcov, pre ktorých rezort obrany dostal stotisícovú pokutu. Minister totiž na nich siahol bez ohľadu na to, že boli pod ochranou úradu. Proti kroku vlády sa ozvali výrazné tváre justície, mimovládneho sektora a vytiahli pred parlament rozhorčených ľudí.Odchádzajúci týždeň však bol aj o nahnevanom Andrejovi Dankovi, ktorý odmieta vstúpiť na úrad vlády, kým tam je premiérov poradca pošpinený Epsteinovimi zoznamami; o novej vojne v prokuratúre – medzi Marošom Žilinkom a žilinským krajským prokurátorom Tomášom Baloghom; či o opäť nespokojnom poslancovi Ferenčákovi, ktorý sa má vzdať postu šéfa parlamentného výboru, aby ho mohol nahradiť bývalý vicepremiér Peter Kmec pre spornú dotačnú výzvu.Čo napovedal tento týždeň o krajine, kde sa rodí stále menej detí a tie, čo tu zostávajú, si aj od premiéra vypočujú, že „za marišku namaľujú, čo chcú“ – to v narážke na popradského študenta Mura a jeho kriedovú revolúciu.Na krajinu posledného týždňa sa pozrieme s politológom Radoslavom Štefančíkom. „Táto moc sa bojí zdravých a silných inštitúcií,“ hovorí. „Prekážajú jej čestní odborníci,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Nowy marszałek Sejmu podpisał zarządzenie ustanawiające zakaz sprzedaży alkoholu na terenie Sejmu. - Zaczęliśmy od siebie - mówił w Polskim Radiu 24 Łukasz Michnik z Nowej Lewicy. 

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Jeho slova z minulého roku zněla až nezvykle temně, když mluvil o tom, že takhle rozehraný průšvih tu od konce druhé světové války ještě nebyl. Dnes se k tomu publicista a spisovatel Martin C. Putna vrací a nic na své předpovědi nehodlá mírnit. „Je hůř. A pravděpodobně bude hůř,“ říká, když sleduje společnost, kde podle něj na jedné straně prosazuje extrémně pravicový proud, na druhé straně zmizelá normální levice a téměř úplně zmizelý střed, který jen čeká na někoho, kdo ho povede. „Mesiáš už přišel, jiný nepřijde,“ dodává k tomu,  že nikdo z politiků, papežů ani podnikatelů lidstvo nezachrání. Zároveň však mluví o vlastní nejistotě. „Moudrost nemám,“ popisuje spisovatel, jak reviduje starší texty, vrací se ke knihám, které napsal a dokonce má hotový i rukopis, kde si k nim postupně připisuje co všechno napsal špatně. V rozhovoru několikrát zazní i jeho opakované upozornění, že „věci jsou složitější“. To používá Putna i v hodnocení kardinála Dominika Duky, kterého kdysi vnímal v tradici kultivovaného konzervativismu. V závěru jeho působení ale podle něj převažovaly mnohem problematičtější motivy. Silně mluví také o Izraeli. “Mám Izrael strašně rád,“ přiznává a zároveň popisuje vládu „všehoschopného grázla“ a „fanatiků“, hluboké rozdělení společnosti i to, jak část mladší generace bez výhrad přebírá palestinský narativ. „Je to selektivní humanismus,“ myslí si Putna a dodává, že při debatě o Palestině nejde vynechat zmínění Hamásu jako teroristického genocidního hnutí, které chce zničit Izrael. Uprostřed těchto témat však přichází i jiná rovina - Putnova radost z míst, která se nepoddala masovosti. Když mluví o své knize Řím antituristický, popisuje město, kde za hradbami začíná skutečný život: malé fontány, poloprázdná muzea, ulice mimo proudy turistů. Ukazuje italskou metropoli, kterou se dá vidět i jinak, s klidem a možností opravdu vnímat. Do rozhovoru vstupuje i osobní zkušenost z poslední doby - slovní útok v tramvaji právě kvůli jeho veřejným postojům vůči podporovatelům Palestiny. „Nevnímám ho jako démona. Spíš jako oběť,“ říká o muži, který na něj začal křičet.  Jak se mění současná společnost a proč si myslí, že „bude hůř“? Jak se nestat pouhým turistou, který vyhledává jen místa z cizích obrázků a proč by se tomu měla postavit i Praha? A proč řadě politiků vyhovuje, že někteří lidé vzhlíží k ruskému světu? I to zazní v rozhovoru.

Do kin vstupuje film Neporazitelní o vzedmutí na mistrovství světa v Ostravě, které český para hokej nakoplo k úspěchům. Jaké krize museli para hokejisté překonat? „Jedna z nejsilnějších scén, kterou jsem prožil a ve filmu je, byl moment, kdy se při rozbruslení para hokejisté ptali: Hele a přijde někdo?“ překvapila atmosféra šéfa para hokeje Jiřího Šindlera i všechny zúčastněné.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V této epizodě se podíváme na to, jak se staví konzervativní dluhopisové portfolio v době, kdy jsou úrokové sazby stále vysoko a vztah mezi akciemi a dluhopisy se mění. Portfolio manažer J&T Bondu Martin Kujal vezme posluchače do zákulisí řízení jednoho z nejznámějších českých fondů zaměřených na korporátní dluhopisy.Přiblíží filozofii fondu a způsob, jakým pracuje s rizikem, vysvětluje, proč prodlužují duraci a jak dnes nahlížejí na výnosovou křivku. Dotkne se také práce s likviditou a důvodů, proč fond drží hotovostní pozici kolem sedmi procent.Popíše, jak do investičních rozhodnutí vstupuje makroekonomický rámec a očekávaná apreciace měn a proč roste korelace mezi akciemi a dluhopisy, což zásadně ovlivňuje možnosti diverzifikace. Zaměří se i na konkurenci mezi high yield trhem a private credit fondy.Součástí epizody je také detailní case study nové emise La Doria 12/2030, v níž se pan Kujal věnuje kreditní analýze, ocenění a potenciálu kapitálové apreciace. Výsledkem je epizoda plná praktických pohledů z trhu, dat a zkušeností, která ukazuje, jak se ve fondu J&T Bond promýšlí každý výnosový bod i každé riziko.

Už víc než rok protestují studenti v Srbsku proti režimu prezidenta Aleksandara Vučiće. Poslední velká demonstrace se odehrála na výročí tragédie, ke které došlo loni na začátku listopadu ve městě Novi Sad. Zemřelo při ní 16 lidí čekajících na vlakovém nádraží. Demonstranti z neštěstí viní zkorumpovaný a klientelistický režim, desetitisíce jich požadují předčasné volby. Mají ještě dnes studenti moc pohnout děním v zemi?Hostka: Magdaléna Fajtová - reportérka týdeníku Respekt, znalkyně balkánského prostoruČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Debatu jsme natáčeli před publikem v Divadle X10 v rámci oslav 17. listopadu Korzo Národní, které pořádá spolek Díky, že můžem.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Zkoušel všechny možnosti a byl v tomto velice svědomitý, protože strašně moc chtěl, aby se to vyřešilo. Byl pozitivní, byl strašně silný,“ vzpomíná na hudebníka Davida Stypku producent Martin Ledvina. „Měl supr nadhled a dokázal se strašně vcítit do člověka a pomoct mu,“ doplňuje klávesista z doprovodné kapely Bandjeez Pavel Sotoniak. Jak vznikala druhá posmrtná deska Davida Stypky Opatruj? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zkoušel všechny možnosti a byl v tomto velice svědomitý, protože strašně moc chtěl, aby se to vyřešilo. Byl pozitivní, byl strašně silný,“ vzpomíná na hudebníka Davida Stypku producent Martin Ledvina. „Měl supr nadhled a dokázal se strašně vcítit do člověka a pomoct mu,“ doplňuje klávesista z doprovodné kapely Bandjeez Pavel Sotoniak. Jak vznikala druhá posmrtná deska Davida Stypky Opatruj? Poslechněte si rozhovor.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=vagovic&utm_source=youtube. Ďakujeme. „Za Žilinku je na prokuratúre obrovská byrokracia a netransparentné výberové konania. Obžaloby nám schvaľujú nadriadení, čo je v rozpore so zákonom,“ povedal pre Postoj TV prokurátor Ondrej Repa.

Prezidenta Petra Pavla čekají zatím nejtěžší politická rozhodnutí jeho politické kariéry. Jmenovat Andreje Babiše premiérem navzdory tomu, že šéf ANO zatím nemá vyřešený svůj střet zájmů? A v pozici premiéra by tak v tuto chvíli byl v rozporu se zákonem? Jaké možnosti má samotný Babiš? A co povedený kandidát Motoristů sobě na ministra zahraničních věcí Filip Turek? Postaví se Pavel k této nominaci podobně autoritativně jako to u jiného kandidáta na ministra zahraničních věcí, Miroslava Pocheho, v minulosti udělal Miloš Zeman? I to probírají Petr Honzejk a Ondřej Leinert v nejnovějším dílu politického podcastu HN Podpásovka. V němž dojde i na postřehy z nové sněmovny, kde teď zásluhou čerstvě zvoleného vlasteneckého předsedy Tomia Okamury vlaje možná víc ukrajinských vlajek než českých.

Event není náklad, ale investice. Zjistěte, jak strategicky plánovat akce, vtisknout jim firemní hodnoty a zajistit, aby váš obchodní tým generoval leady před, během i po akci.Host: Vladimír Bárta, zakladatel agentury Creative Dreamers.Pro více tipů nás sledujte:

Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

Žijeme v době, kdy – zdá se – se od nás očekává, že budeme neustále růst. Zlepšovat se, vzdělávat, efektivně žít. Vlastně nejenom my. Neustálý růst je určitou mantrou posledních dekád vůči ekonomice, kvalitě života a lecčemus dalšímu. Máme být výkonnější zaměstnanci, pozornější rodiče, inspirativní partneři, zodpovědní občané.

Žijeme v době, kdy – zdá se – se od nás očekává, že budeme neustále růst. Zlepšovat se, vzdělávat, efektivně žít. Vlastně nejenom my. Neustálý růst je určitou mantrou posledních dekád vůči ekonomice, kvalitě života a lecčemus dalšímu. Máme být výkonnější zaměstnanci, pozornější rodiče, inspirativní partneři, zodpovědní občané.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Politici by neměli být užiteční idioti oligarchů,“ říká protikorupční expert a bývalý ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka, který po letech v zákulisí politiky vydal knihu Kauza Česko. V ní shrnuje zkušenosti z doby, kdy sledoval, jak se hraje o miliardové zakázky, zatímco veřejnost vídala jen hemžení na povrchu. Chtěl prý ukázat, kdo jsou ti skuteční režiséři a scenáristé moci, kteří tahají za nitky, ale zároveň nabídnout naději, že se s tím dá něco dělat. „Nemusíme se smířit s tím, že budeme marnit potenciál téhle země,“ dodává s tím, že bychom po politicích měli chtít co možná nejvíce. Za největší problém považuje českou oligarchii - skupinu lidí, kteří získali obrovské finanční prostředky během privatizace a dnes si mohou koupit takřka kohokoliv. Připouští, že mezi politiky vidí i poctivé hráče, ale dodává: „Po osmdesáti procentech těch poslanců nezůstane vůbec nic. Oni to prostě jenom odsedí ty čtyři roky. A nemají z toho ani špatný pocit.“ Mluví proto o potřebě „druhé polistopadové republiky“, tedy symbolického zlomu, kdy si řekneme, které instituce posílit, které zrušit a jak zemi znovu nastavit. Změnu ale podle něj mohou přinést jen politici, kteří odmítnou hrát starou hru. „Přestanou chtít být těmi užitečnými idioty a budou dělat takové kroky, které budou zužovat prostor pro to, aby si z Česka a z veřejných rozpočtů pořád dělal někdo cedník,“ nabádá expert. Ondráčka také mluví o selhání Fialovy vlády, ale i její nepřipravenosti a kritizuje, že nedoručila žádnou reformu ani deagrofertizaci. Návrat Andreje Babiše považuje za důsledek selhání slabých soupeřů. „Babiš je silný, protože ti druzí jsou slabí. A paradoxně teď může působit jako jediný dospělý v místnosti,“ říká Ondráčka k plánům na společný kabinet s SPD a Motoristy. Zároveň si ale nemyslí, že by Babiš vedl Česko směrem k Rusku. „Velmi dobře ví, že Rusové faktury neplatí,“ vysvětluje expert s tím, že šéf hnutí ANO si je vědom, že svůj byznys dělá v Evropě. Jak podle Davida Ondráčky skutečně funguje zákulisí české politiky? Proč si většina poslanců svůj mandát „jen odsedí“? Kde přesně se v Česku ztrácejí miliardy a jak by mohl vypadat systém, který by to změnil? I to se dozvíte v rozhovoru.

Jaký máme vztah ke státním svátkům? Přesněji vztahy k jednotlivým z nich, protože jistě nemají stejnou intenzitu? Měřeno aspoň pouhým okem podle účasti občanů na konkrétních akcích a podobně? Anebo jsou svátky, když tedy nepřipadnou na víkend, hlavně vítanou záminkou k jeho prodloužení?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosté ve studiu: Jakub Novosad, balkanista, překladatel, autor podcastu Hej, Slované, a projektu BalCan CrossOver, a Selma Muhić, vyučující na FHS UK Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Česko-slovenský film Zbormajster vyvolal diskusiu o tom, ako citlivo zobrazovať tému sexuálneho zneužívania. Aj o tom, či sú výčitky tvorcom filmu o retraumatizácii obetí oprávnené, sa s editorkou Riou Gehrerovou a kultúrnou redaktorkou Janou Močkovou rozprával Braňo Bezák.

Války otevírají prostor pro rozkvět černého trhu, korupce a organizovaného zločinu. Pásmo Gazy není výjimkou. Z rozhovorů s lidmi, kteří v Gaze žijí nebo ještě nedávno žili, jasně vyplývá, co všechno dnes organizovaný zločin ovládá: přístup k hotovosti, povolení opustit Gazu i přístup k základním potřebám, jako je jídlo a pitná voda. V prvním díle série Gaza mapujeme situaci ve válečné zóně, kde mocenské vakuum po Hamásu obsazují zločinecké gangy.Reportážní série Pavly Holcové Gaza vznikla na základě třinácti rozhovorů natočených mezi uprchlíky v Egyptě i vedených online přímo s lidmi v Gaze na přelomu srpna a září 2025. Režie, zvuk a hudba Miroslav Tóth. České znění: Renata Klusáková, Daniela Čermáková, Petr Gojda.Sledujte nás i na našem webu investigace.cz.

Fiala OUT, Benda zatím IN. Silný mandát mají podle poslance Jiřího Havránka místopředsedové Eva Decroix a Martin Kupka, potvrdilo se to ve volbách, ve svých krajích výrazně uspěli v preferenčních hlasech, když porazili konkurenty ze STAN i ANO.Jako první politik ODS přiznal chybu WFT i nutnost upozadit program anti Babiš, hnutí STAN definoval jako starostenecký přerozdělovací socialismus a varoval před pirátským pojetím politiky jako vlády expertů. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

„Dnes je to tak, že se pořád něco děje, že lidé jsou překvapení, když jeden den není bomba, granát, nebo není vražda, střílení, a není znásilněna žena. Je to ve Švédsku všude, teď i v menších městech, na venkově, v obcích, vesnicích, o kterých nikdo nikdy neslyšel," říká spisovatelka Kateřina Janouchová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 10.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Minulý týden obžalovala rumunská prokuratura Călina Georgesca, Horaţia Potru a dalších dvacet osob za pokus o ozbrojenou akci proti ústavnímu pořádku, neoprávněné držení zbraní a výbušnin, přestupky s pyrotechnikou a další činy. V rozsáhlé obžalobě, kterou rumunská prokuratora publikovala, viní Georgesca z napomáhání přípravám ozbrojeného útoku proti ústavnímu pořádku a šíření dezinformací, zatímco Potra a několik dalších osob čelí obvinění z přípravy ozbrojeného útoku na ústavní pořádek. Text Josefa Šlerky čte Renata Klusáková.

V marocké poušti se koná rave party. V davu, který se vlní do rytmu elektronické hudby, se proplétá Lewis, postarší muž s malým synem. Každému ukazuje fotku svojí dcery, kterou hledá, protože se mu už dlouho neozvala. Takový je začátek snímku Sirat, který vstupuje do českých kin. „Film ve své intenzitě není oddechovou podívanou,“ říká filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. „Nejenom svým hrdinům, ale i publiku nabízí různá zadní vrátka do ne úplně příjemných věcí,“ dodává.

Na kontě má hity Říkej mi táto, Jen blázen žárlí, Až se ti jednou bude zdát a mnoho dalších. Jakub Smolík ale nezahálí a dál skládá nové písničky, točí klipy a jede narozeninové turné.

Na kontě má hity Říkej mi táto, Jen blázen žárlí, Až se ti jednou bude zdát a mnoho dalších. Jakub Smolík ale nezahálí a dál skládá nové písničky, točí klipy a jede narozeninové turné.

„Syndrom zapomenutého dítěte možná není medicínsky zavedený termín, je to ale něco, co se opakovaně děje,“ přibližuje recenzent Pavel Sladký. Kam ve filmu Terezy Nvotové Otec vede fatální rodičovská chyba? „Ukazuje jen málo z možných příčin, proč k něčemu takovému může dojít a jak vinu, která na otce padá, vůbec snést. Je to film, který se nás úspěšně snaží vtáhnout do emocí a prožitku, který je velice niterný, ale zároveň široce komentovaný společností,“ nastiňuje kritik.

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Německá novinářka Patrizia Schlosser se nebojí témat, kterým se jiní raději vyhýbají: Hledala bývalé členy ultralevicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády, mapovala fungování neonacistické scény v Německu i online komunitu mužů natáčejících ženy bez jejich vědomí, aby získaný obsah sdíleli na pornografických platformách.Ve chvíli, kdy začala zkoumat zneužívání a tzv. revenge porn na serveru xHamster, Patrizia Schlosser narazila na globální síť, která mimo zveřejňované záběry nic netušících žen vydělává i obrovské zisky. Aby se dostala k lidem, kteří systematicky natáčejí své oběti, rozhodla se nahrát vlastní „materiál“.Patrizia otevřeně mluví o tom, co znamená být novinářkou v patriarchálním světě, jak těžké je oslovovat oběti, ale i o tom, jaké to bylo, když se její vlastní tvář objevila v deepfake pornografii. O studu, vzteku a o pátrání po zakladatelích největších porno platforem, jejichž zisky mizí v offshorových strukturách.Silný, nepříjemný, ale důležitý díl o zneužívání moci, a také o tom, co dělat, když se sama objevíte v materiálu, kterým se profesně zrovna zabýváte. Epizoda o investigaci, jež se dotkne i toho, co mělo zůstat soukromé.Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Petr Gojda a Jiří Slavičinský.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista ⁠⁠zde⁠⁠ (⁠https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962⁠) a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.

Česká prezentace na světové výstavě EXPO 2025 v Japonsku je alespoň podle reakcí publika úspěch. Silná kritika ovšem přišla ze strany Svazu obchodu a cestovního ruchu. „To, co vidíme v Ósace, je jenom velmi prázdný pavilon,“ říká jeho prezident a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. „Máme od japonských návštěvníků velmi dobrou zpětnou vazbu,“ namítá v pořadu Pro a proti generální komisař české účasti Ondřej Soška. (Vysíláme v repríze.)