Podcasts about siln

Blíží se léto, pro mnohé čas dovolených, cest a plánů. Těšíte se, až zamíříte k moři, do hor, na chalupu, do města, které ještě neznáte. Na změnu prostředí a pár dnů bez pracovních porad, e-mailů, domácích povinností, případně nekonečných seznamů úkolů.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blíží se léto, pro mnohé čas dovolených, cest a plánů. Těšíte se, až zamíříte k moři, do hor, na chalupu, do města, které ještě neznáte. Na změnu prostředí a pár dnů bez pracovních porad, e-mailů, domácích povinností, případně nekonečných seznamů úkolů.

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.

V Tichém oceánu se formuje neobvykle silné El Niño. Podle současných modelů by mohlo patřit k nejsilnějším v historii měření a přispět k tomu, že rok 2027 bude nejteplejším rokem od začátku pozorování. „Je velká pravděpodobnost, že ovlivní počasí na velké části planety,“ říká meteorolog Michal Žák. V audiozáznamu ještě prozradí, jak fatální je současné sucho, co čekat od hurikánové sezony i proč je složité spolehlivě předpovídat bouřky.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Tichém oceánu se formuje neobvykle silné El Niño. Podle současných modelů by mohlo patřit k nejsilnějším v historii měření a přispět k tomu, že rok 2027 bude nejteplejším rokem od začátku pozorování. „Je velká pravděpodobnost, že ovlivní počasí na velké části planety,“ říká meteorolog Michal Žák. V audiozáznamu ještě prozradí, jak fatální je současné sucho, co čekat od hurikánové sezony i proč je složité spolehlivě předpovídat bouřky.

„Mnoho lidí nemá dost peněž na nový život na jiném místě a nikdo nechce odejít ze svého domova, ztratit rodiče, práci nebo přátele po několika letech války. Část lidí už vnímá nebezpečí jako běžnou součást života,“ popisuje Olena Budagovska z kyjevské pobočky Člověka v tísni. Jak se organizaci daří pomáhat v ostřelovaných oblastech? Jak dlouhodobý stres působí na humanitární pracovníky? A je konec války na dohled? Poslechněte si rozhovor.

„Mnoho lidí nemá dost peněž na nový život na jiném místě a nikdo nechce odejít ze svého domova, ztratit rodiče, práci nebo přátele po několika letech války. Část lidí už vnímá nebezpečí jako běžnou součást života,“ popisuje Olena Budagovska z kyjevské pobočky Člověka v tísni. Jak se organizaci daří pomáhat v ostřelovaných oblastech? Jak dlouhodobý stres působí na humanitární pracovníky? A je konec války na dohled? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Filip Goszler vede komunitu technologických nadšenců GUG, která vzešla ze spolupráce s firmou Google a dnes pořádá spoustu akcí a meetupů pro lidi, kteří milují digitální technologie. S komunitami má obrovské zkušenosti a sám se do nich rád jako aktivní člen zapojuje. Spoluzaložil také komunitu TechMeetup Ostrava a jako lektor na volné noze se roky věnuje silným stránkám, Google Workspace a AI. Více na https://www.GUG.cz a https://navolnenoze.cz/filip

Komička Simona First sa v priebehu posledných rokov stihla vydať, prijať nové priezvisko a privítať na svet druhé dieťa – dcéru Amalu. Tieto udalosti vníma ako súčasť svojich životných päťročníc. V súčasnosti sa snaží nastaviť si zdravšiu hranicu medzi prácou a súkromím. V relácii Mimóza spomína napríklad relax pri natieraní plechoviek od umelého mlieka, ktoré využije ako kvetináče. S humorom sebe vlastným otvára aj vážnejšie témy týkajúce sa postavenia žien v spoločnosti a náboženskej výchovy. Rovnako hovorí o prekonávaní predsudkov voči menšinám a dodáva: „Snažím sa na to pozerať ľudsky a emocionálne, lebo už som si zažila, že som mala fakt nesprávny názor.“ Napriek tomu, že vo svojich stand-upoch často naráža na politiku, vníma, že Slováci sa dokážu smiať na rovnakých vtipoch v hlavnom meste i v regiónoch.V Mimóze so Simonou First sa (ne)dozviete:0:50 – odkiaľ pochádza jej priezvisko a ako sa správne vyslovuje;2:00 – prečo svoj život prirovnáva ku komunistickej republike;2:45 – čo robí každých päť rokov;4:10 – kto je zvyčajne problémom a prečo by vzťahom prospelo skúšobné obdobie;5:40 – či ženy musia byť viac v strehu ako muži;8:15 – ako vníma feminizmus a či muži stíhajú tempo ženskej emancipácie;9:30 – čo znamená, že sa rada hrabe v hline vzťahov;12:50 – či je viac poverčivá Simona alebo Teo;14:15 – čo znamenajú blikajúce žiarovky v kuchyni;15:00 – ako ju ovplyvnilo cirkevné gymnázium a pozeranie hororov;17:20 – čo jej povedal učiteľ na stretávke zo strednej školy;18:40 – aký má pohľad na vieru a čo považuje za škodlivé;19:35 – čo bol kľúčový moment pre zmenu názoru na homosexualitu;20:00 – kto zo Silných rečí s ňou viedol dlhé rozhovory;21:30 – v čom jej kniha Homo Deus otvorila oči;25:00 – či sa dajú humorom spájať aj rôzne názorové bubliny;29:45 – čomu sa aktuálne venuje a či sa jej darí oddeľovať prácu od osobného života;31:10 – kedy odštartuje vianočné turné Tichá noc;32:50 – čo by odkázala divákom.

Na obrazovky míří nový seriál o brněnské spisovatelce Simoně Monyové. Má diváky navést k tomu, jak rozpoznat a snad i řešit domácí násilí. Aby se neopakovaly tragédie, které potkaly ji i další ženy. Brněnská jedenáctka kromě toho navštívila první hřiště s prolézačkami i pro děti na vozíku. Vyrazila k vyhořelé zvířecí stanici, kterou z popela vytahují dobrovolníci. Povíme taky, kdy budou první kavárny na náplavce, anebo na co si dát pozor při cestě na Zelňák i letiště.

Světová premiéra hry Jejich sestra se vymyká obvyklé dramaturgii. Na komorní scéně autorský tým otevřel téma rodiny Mašínů z jiného úhlu pohledu. Zaměřil se na osudy žen.

Na obrazovky míří nový seriál o brněnské spisovatelce Simoně Monyové. Má diváky navést k tomu, jak rozpoznat a snad i řešit domácí násilí. Aby se neopakovaly tragédie, které potkaly ji i další ženy. Brněnská jedenáctka kromě toho navštívila první hřiště s prolézačkami i pro děti na vozíku. Vyrazila k vyhořelé zvířecí stanici, kterou z popela vytahují dobrovolníci. Povíme taky, kdy budou první kavárny na náplavce, anebo na co si dát pozor při cestě na Zelňák i letiště.

Jeden den v roce se z Phoenixu v americké Arizoně stává mexické město. Tancuje se, zpívá, jí tacos a pije se k tomu nápoj ze speciálního plodu. Naše americká zpravodajka Jana Ciglerová se zajela na letošní oslavy mexického svátku Cinco de Mayo podívat a tento lahodný načervenalý nápoj ochutnat. Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tak jako každý rok celkem krátce po Velikonocích, se blíží svátek Letnic. Pro člověka, který sleduje nejen týdenní nebo měsíční kalendář, a je křesťansky ukotven, jsou Letnice či chcete-li Svatodušní svátky, důležitým momentem liturgického roku. Ale většina lidí tenhle pilíř duchovního života ani nezaregistruje, přejde bez většího povšimnutí, možná i proto, že není, na rozdíl od Vánoc nebo Velikonoc, spojený s žádným dnem volna.

Tak jako každý rok celkem krátce po Velikonocích, se blíží svátek Letnic. Pro člověka, který sleduje nejen týdenní nebo měsíční kalendář, a je křesťansky ukotven, jsou Letnice či chcete-li Svatodušní svátky, důležitým momentem liturgického roku. Ale většina lidí tenhle pilíř duchovního života ani nezaregistruje, přejde bez většího povšimnutí, možná i proto, že není, na rozdíl od Vánoc nebo Velikonoc, spojený s žádným dnem volna.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Známé přísloví říká, že úspěšní psychopaté jsou v politice, neúspěšní ve vězení. Nyní se zdá, že počet psychopatů mezi politiky nepříjemně narůstá. Souvisí to s tím, že politické programy a ideové ukotvení stran hrají čím dál slabší roli a že nejdůležitější je osoba takzvaně charismatického vůdce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nové epizodě podcastu De Facto debatuje Alice Němcová Tejkalová s doktorandkami Lindou Coufal z Institutu sociologických studií a Alicí Novákovou z Institutu mezinárodních studií o roli žen ve veřejném prostoru. Rozhovor otevírá téma online násilí vůči ženám, sporů o inkluzivní jazyk či postavení žen ve vědě.Proč je online misogynie tak silná právě teď — a kdo na ní vydělává?  Co je „academic housekeeping“ a proč dopadá hlavně na ženy? A jak gender ovlivňuje styl politického leadershipu? Dozvíte se v podcastu.

Výtah Respektu: Evropský parlament tento týden odhlasoval zprávu, která vyzývá Evropskou komisi k vytvoření celoevropské legislativy definující znásilnění. Jejím základem by měl být souhlas, jednoduše „ano znamená ano". Přestože nejde o právně závaznou rezoluci, je to významný krok. Hlasovalo pro něj 447 europoslanců a europoslankyň, 160 bylo proti. Mezi nimi i český europoslanec Alexandr Vondra. Proč se nepřipojil? A proč se naopak připojil k jinému bodu, který EP odhlasoval, a to větší ochrana psů a koček? A co tento krok znamená pro Česko? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Magdaléna Fajtová, která reportuje přímo ze Štrasburku.

Silný generačný román o adopcii, rodičovstve, hľadaní identity a dôsledkoch rozhodnutí.... Viac povie aj samotná autorka Vlasta Hochelová.

„Škola znásilnění“. Americká CNN rozkryla online komunitu mužů, kteří páchají sexuální násilí na zdrogovaných ženách. Děje se to i v Česku? Na jakých platformách se podobný obsah šíří? A zajímá se o něj policie? Téma pro Apolenu Rychlíkovou, šéfredaktorku serveru Page Not Found. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše podstupuje první velké zkoušky: nárůst cen benzínu a spor s prezidentem o tom, jestli pojede na summit NATO. Co vládě, která voličům slibovala ulevit peněženkám, vadí víc? Jak se koalici daří spolupracovat a jak silný premiér je zatím Andrej Babiš? Politolog Petr Just se v pořadu Jak to vidí… zamýšlí i nad výsledkem voleb v Maďarsku. Moderuje Věra Štechrová.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Vstup Poliakov do súťaže o úsek Turany – Hubová by mohol znížiť cenu diaľnice 2. Tarabov plán na ovládnutie envirofondu narazil na huliakovcov, jeho „reforma“ sa rozpadá 3. „Národná stratégia stabilizácie“ pracovníkov v zdravotníctve ukazuje žalostný stav rezortu 4. Krátko o aktuálnom vývoji inflácie, pláne Únie znížiť pre firmy zdanenie elektriny a o pochybnostiach okolo energošekov

V Maďarsku končí éra Viktora Orbána. Klíčové teď bude, jak si nový premiér Péter Magyar poradí s ekonomickou situací i vztahem k Evropské unii, je přesvědčený sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Aby Maďarsko dostal z nouze, musí být kooperativní, musí být proevropský. Maďarsko se bez evropské asistence z úzké uličky nedostane. On úzkou uličku zdědil a musí v ní couvat,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co když se charakter nepozná v názorech, ale v tom, co uděláš ve chvíli, kdy se nikdo nedívá?V tomhle díle s prof. Janem Háblem rozebíráme Komenského ne jako školní pomník, ale jako živý zdroj velmi současné otázky: jak si udržet lidskost v době, která umí skvěle kurátorovat obrazy, ale hůř nese vnitřní integritu? Mluvíme o tom, proč člověk není hotová bytost, proč naše lidskost není dokonalá, ale ani ztracená, a proč se dobro neláme v abstraktních deklaracích, ale v drobných, konkrétních činech.Silná je i linka smyslu. Hábl ukazuje, že velké poslání se často nehledá skokem, ale přes něco menšího, co dává smysl už teď. A že charakter není to, co víš, ale to, co skutečně uskutečníš. Ne to, co si o sobě myslíš. Ne to, jak vypadáš před lidmi. Ale to, co se stane, když přijde půlnoc, lednička, únava, pokušení a nikdo se nedívá.Je to epizoda o svědomí, otevřenosti člověka, morálních dilematech i naději, že i když jsme každý nějak poškození a nedokonalí, pořád v nás zůstává prostor pro práci na sobě. Ne skrze pózu dobra, ale skrze poctivost, malé kroky a vztahové dobro, které se pozná podle toho, že je skutečně prospěšné i pro někoho druhého.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já jsem takový self-promotér,“ říká influencerka a podnikatelka Agáta Hanychová, když popisuje, jak si před lety vědomě nastavila vlastní cestu - jinou než ostatní. „V roce 2005 jsem si vlastně vymyslela, abych nezapadla,“ vypráví o době, která následovala poté, co se stala vícemiss České republiky. Od té doby je nepřetržitě ve veřejném prostoru, kde se její jméno stalo zároveň produktem, skrze který si vydělává. A přiznává, že na začátku šla i přes hranu. „Opravdu cíleně jsem vymýšlela, aby v těch novinách byla. Že to bude skvělý, když to bude postavené na průserech,“ říká influencerka a přiznává, že kdyby nebyla známá, byla by dozajista nešťastná. Dnes mluví ale i o jiné motivaci. O vztahu k lidem, kteří ji sledují na sociálních sítích, o potřebě sdílení i o tom, jak se její práce proměnila. „Mám to i jako terapii. Fakt mě to naplňuje,“ popisuje, jak se svými sledujícími sdílí všelijaké životní peripetie. Přesto podle ní zůstává otázka, kterou si klade sama: „Nevím, proč ty lidi tak zajímám už takhle dlouho.“ Do rozhovoru vstupuje i její dětství formované „tvrdým režimem“ i prostředím, kde byl showbusiness přirozenou součástí života. „Už jsem se narodilo do toho, že před barákem byly paparazzi,“ říká Hanychová. Mluví o své matce Veronice Žilkové, o výchově, která ji naučila pracovat od dětství, ale i o vzorcích, které si nese. „Ty partnerské vztahy nám nevyšly ani jedné,“ tvrdí influencerka s tím, že jako každá žena měla ideál, že nebude nikdy rozvedená. Rozhovor se dotýká i jejích vztahů, které byly veřejné a často prý bolestivé. Hanychová popisuje vlastní selhání, snahu „uzavřít kruh“ i potřebu dát dětem jiný příklad. „Ukazuju svým dcerám, že se to dá vlastně napravit,“ říká o návratu k současnému partnerovi Miroslavu Dopitovi. Silně se vrací i k tématu mateřství, které sama zdůrazňuje jako klíčovou identitu. A zároveň přiznává změnu postoje k tomu, co ze svého života sdílet. „Za mě děti na Instagram nepatří. Vlastně se mi dělá špatně, proč jsem tohle dělala,“ říká otevřeně o vlastní minulosti na sociálních sítích s tím, že k tomu přispěli i otcové jejích dětí, kteří se s Hanychovou právě kvůli zobrazování dětí na internetu soudili. V rozhovoru dojde i na téma konce společného podcastu s Ornellou Koktovou, který patřil k nejúspěšnějším v Česku. „Nemám ráda zradu,“ říká o momentu, kdy se jejich spolupráce rozpadla. Zároveň ale přiznává, že jí to přineslo i úlevu a větší svobodu, protože podcast dvou žen je podle ní dlouhodobě jen těžko udržitelný. Co všechno je ještě autenticita a co už strategie? Kde končí sdílení a začíná byznys? A je možné žít veřejný život tak, aby nepoškodil ten soukromý? Poslechněte si celý rozhovor s Agátou Hanychovou.

Věnuje se včelám, pivovarnictví i lidem, kteří teprve hledají cestu k víře. A přitom o sobě mluví s odzbrojující samozřejmostí. „Být s lidmi, nenápadná a bez taláru. To je moje chápání role jako farářky,“ vysvětluje Sandra Silná, farářka Církve československé husitské v rozhovoru s Markem Němcem. Žádné velké gesto, spíš tichá přítomnost. Možná právě v tom je její síla.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V 86. epizóde som sa rozprával s Dagom Palovičom, človekom, ktorý si prešiel extrémnou životnou skúsenosťou, no napriek tomu zostal mentálne silný. Dag otvorene rozpráva o vážnej nehode, po ktorej prišiel o nohu a hlavne o tom, čo sa mu dialo v hlave, keď bolo treba prijať realitu a fungovať ďalej. Veľká časť rozhovoru je o tom, ako zvládať stresujúce situácie bez paniky. Dag vysvetľuje, že v kríze vám nepomôže ďalší motivačný citát, ale jednoduchý postup a tréning hlavy. Rozoberáme vizualizáciu tak, aby nebola len predstavou, ale nástrojom, ktorý vás pripraví na konkrétnu situáciu. Preberáme aj postup zlepšovania sa, kde Dag tlačí na jednu vec: nemať sto mindsetov podľa nálady, ale jeden, ktorý držíte sto percent času.Otvorili sme tému skutočnej meditácie, ktorá podľa Daga nie je relaxačný obrad, ale tvrdý tréning pozornosti. Plynule sme prešli aj k závislosti na telefóne a k tomu, ako sa z nej dostať bez toho, aby ste si klamali, že to máte pod kontrolou. Silná časť je aj o tom, ako prestať riešiť, čo si myslia iní, a prečo vás tento strach brzdí viac než nedostatok talentu. Dag pridáva aj svoj pokerový pohľad na rozhodovanie, disciplínu a prácu s emóciami. V závere dáva jasný red flag, ktorý si treba všímať hneď na začiatku vzťahu.Tento diel je pre každého, kto chce zvládať stres bez chaosu v hlave, lepšie sa rozhodovať, prestať sa točiť v úzkosti a získať väčšiu kontrolu nad pozornosťou, telefónom aj vlastnými emóciami. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly: 00:00:00 – Predstavenie hosťa00:00:50 – Autonehoda a prijatie00:09:00 – Ako lepšie zvládnuť stresujúcu situáciu00:17:20 – Ako si správne vizualizovať?00:20:58 – Aký je postup v zlepšovaní sa?00:26:00 – 100% času jeden mindset00:29:34 – Skutočná meditácia00:34:56 – Ako prestať byť závislí na telefóne?00:42:14 – Čo si pomyslia iný a ako sa toho zbaviť?00:51:36 – Dag Palovič a poker01:04:38 – Redflag na začiatku vzťahu01:07:32 – Zmysel života podľa Daga Paloviča---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-VV---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

Zatím největší výzvu v podobě hlasování o vydání svého premiéra vláda Andreje Babiše (ANO) úspěšně ustála. Silnějším předsedou vlády se ale Babiš nestal, tvrdí Petr Hlaváček, hlavní editor deníku Forum 24 a také filozof a historik. „V zahraniční politice je chromá kachna,“ říká v pořadu Osobnost Plus na Českém rozhlasu Plus. A doplňuje, že Babišova schopnost prosazovat české zájmy za hranicemi bude záviset i na tom, jak dopadnou volby v Maďarsku.

Zatím největší výzvu v podobě hlasování o vydání svého premiéra vláda Andreje Babiše (ANO) úspěšně ustála. Silnějším předsedou vlády se ale Babiš nestal, tvrdí Petr Hlaváček, hlavní editor deníku Forum 24 a také filozof a historik. „V zahraniční politice je chromá kachna,“ říká v pořadu Osobnost Plus na Českém rozhlasu Plus. A doplňuje, že Babišova schopnost prosazovat české zájmy za hranicemi bude záviset i na tom, jak dopadnou volby v Maďarsku.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Ten zákon byl v některých věcech tvrdší než ten ruský,“ říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek o původním návrhu legislativy mířící na neziskové organizace, který se v posledních týdnech stal jedním z nejvýraznějších témat české politiky. Podle něj vycházel z postsovětského vzoru a i sami politici ho později označili za „paskvil“. Debata ale nekončí - nová podoba zákona se dál připravuje a spor o roli neziskového sektoru zůstává otevřený. Rozhovor vznikl v době, kdy se tohle téma silně propisuje i do veřejné atmosféry - natáčel se den před plánovanou demonstrací Milionu chvilek na Letné. Pánek ale odmítá dramatické zkratky. „Pořád žijeme v demokratickém státě,“ říká a upozorňuje, že demonstrace jsou součástí běžného dialogu, ne známkou jeho rozpadu. Zároveň ale přiznává, že debata se vyostřuje a čím dál častěji připomíná „boj s nepřítelem“, ne střet názorů. Silně se vymezuje i vůči nálepce „politická neziskovka“. „Ta nálepka je skutečně podpásovka,“ říká a vysvětluje, že jejich práce stojí na expertíze a veřejném zájmu, ne na stranické politice. Připomíná, že pokud bychom za politiku označili i vzdělávání, sociální práci nebo snahu měnit věci kolem sebe, dělá ji prakticky každý. Do rozhovoru se ale promítá i širší perspektiva. Pánek mluví o válkách, o proměně mezinárodních pravidel i o tom, jak se svět posouvá směrem k větší síle a menší předvídatelnosti. „Obavy tedy mám, protože reálně se přeskládává světový pořádek,“ říká a dodává, že právě v tomhle vidí největší riziko dneška. Jak snadno se z kritiky stává nálepkování? Kdo dnes určuje, co je „veřejný zájem“ a co už „politika“? A dokážeme ještě vést spor, který není o vítězích a poražených, ale o tom, jakou společnost vlastně chceme? I o tom mluví Šimon Pánek v rozhovoru.

Český lev omládl a je odvážnější. Zdá se, že lidé z filmové branže, kteří o cenách rozhodují, mají dokonce více drzosti než kritici, a dokážou leckde překročit svůj mainstreamový stín.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ondřej Adámek je v zahraničí nejhranější žijící český skladatel. Jeho hudbu si vybrala berlínská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr a zazní i na Pražském jaru. Jak se do jeho nové skladby dostala část moravské písně? V čem je geniální houslista Christian Tetzlaff? A jak funguje nástroj zvaný airmachine? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ondřej Adámek je v zahraničí nejhranější žijící český skladatel. Jeho hudbu si vybrala berlínská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr a zazní i na Pražském jaru. Jak se do jeho nové skladby dostala část moravské písně? V čem je geniální houslista Christian Tetzlaff? A jak funguje nástroj zvaný airmachine? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ondřej Adámek je v zahraničí nejhranější žijící český skladatel. Jeho hudbu si vybrala berlínská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr a zazní i na Pražském jaru. Jak se do jeho nové skladby dostala část moravské písně? V čem je geniální houslista Christian Tetzlaff? A jak funguje nástroj zvaný airmachine? Poslechněte si rozhovor.

Oblast Jeseníků a podhůří byla totiž odedávna bohatá nejen na ložiska železné rudy či rozsáhlé zalesněné plochy, ale i na významné a zajímavé lidi. Vysídlením původního německého obyvatelstva po druhé světové válce však paměť na drtivou většinu z nich zanikla.

Československý podcast: Poté, co USA a Izrael o víkendu zaútočily na Írán s cílem zničit jeho jaderný program, se ke krokům svých spojenců pochopitelně vyjádřilo i Česko. A poměrně překvapivě, říká v nové epizodě šéfredaktor Respektu Erik Tabery: „Nejvhodnější v tuto chvíli byla reakce od prezidenta Petra Pavla, který zmínil, že Írán je stát, který je nebezpečný pro okolí a mimořádně krutý ke svým obyvatelům. Zdůraznil ale, že musíme být obezřetní v tom, co se tam děje. Zaujalo mě, jak tým zástupců hnutí ANO a Motoristů reagoval k těm útokům velmi vstřícně. Ta reakce je v mnoha ohledech až naivní. Naopak jsou proti tomu reakce SPD, které ty útoky kategoricky odmítají a odsuzují. Jsme ve zvláštní situaci, kdy vidíme rozdílné postoje představitelů vlády. Andrej Babiš naznačil, že nebude vyžadovat, aby bylo jednotné stanovisko, což není běžné." Na situaci se nicméně ukázalo, jak odlišná je zahraniční politika Česka a Slovenska, doplňuje spisovatel a novinář slovenského Denníku N Martin M. Šimečka: „Slovenská vláda včetně prezidenta reagovala jednotně v tom, že ty útoky odsoudila s tím, že jde o porušení mezinárodního práva. Fico ale ani nesvolal tiskovku, jen řekl, že jde o rozvrat světového pořádku a my malé státy můžeme pouze reptat." Vychází reakce obou vlád z historického přístupu k Izraeli a USA? Jak se tato spojenectví vyvíjela? A do jaké míry by se Česko a Slovensko měly řídit postojem EU? Existuje v tomto smyslu ještě nějaká suverenita? Moderuje Zuzana Machálková.

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.

Rudá věž smrti na Jáchymovsku, symbol utrpení politických vězňů z 50. let, se postupně mění. Po převzetí státem a Národním památkovým ústavem se chystá pravidelný provoz, základní opravy i dlouhodobá rekonstrukce. Cílem je, aby se z místa stal důstojný památník a silný edukační prostor pro mladou generaci.

V 83. epizóde som sa rozprával s Vladimírom Šuchom, dlhoročným odborníkom z európskych inštitúcií, ktorý rieši dopady technológií na spoločnosť a prax okolo AI z prvej línie. V rozhovore sme sa pozreli na to, či nám umelá inteligencia reálne vezme prácu, alebo sa len mení to, čo znamená byť užitočný v novej ekonomike. Prečo je dnes dôležitejšie rozumieť kontextu, než len naháňať nové nástroje?Otvorene sme rozobrali reguláciu. Vladimír vysvetľuje, prečo je predstava „Európa reguluje, preto prehráva“ zjednodušená, a prečo bez pravidiel riskujeme, že AI nebude pomáhať ľuďom, ale začne ich vytláčať alebo vytvárať škody, ktoré už nikto neopraví. Padla aj téma praktickej roviny pre Slovensko. Ak chceme mať v AI obrane a bezpečnosti reálnu rolu, musíme prestať byť pasívni, prestať sa správať ako piesok v motore Únie a začať hrať tímovo, hlasno a užitočne.Silná časť prišla pri sociálnych sieťach. Bavili sme sa o tom, že samotné algoritmy nie sú zlé, ale sú nastavené tak, aby maximalizovali pozornosť. A práve preto prirodzene zistili, že toxický obsah, hnev a konflikt fungujú najlepšie. Výsledkom je spoločnosť, ktorá sa polarizuje rýchlejšie, než ju stihneme opravovať. A keď do toho vstúpia deti, je to ešte citlivejšie. Vladimír hovorí priamo o tom, že deti treba od sietí držať čo najďalej – a namiesto toho im budovať schopnosť sústrediť sa, spolupracovať a komunikovať v realite.V závere sme riešili všeobecnú umelú inteligenciu a otázku, či sa blížime k bodu, v ktorom už nebude AI len nástroj, ale niečo, čo začne výrazne predbiehať človeka. Pre praktickú predstavu sme pomenovali zručnosti, ktoré majú hodnotu bez ohľadu na to, ako rýchlo sa technológie menia. Ide najmä o medziľudskú komunikáciu, spoluprácu a schopnosť premýšľať tak, aby sme vedeli robiť rozhodnutia aj pod tlakom. Tento diel je ideálny pre podnikateľov, manažérov, rodičov a každého, kto chce mať v AI jasno bez paniky a bez bullshitu. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly: 00:00:00 – Predstavenie hosťa 00:01:29 – Vezme nám AI prácu?00:07:22 – Musíme regulovať AI?00:12:19 – Európska AI00:14:04 – Slovensko a AI obrana00:16:44 – Všeobecná umelá inteligencia00:23:34 – Algoritmy sociálnych sietí00:25:24 – AI ako nástroj na učenie detí00:30:58 – Aké zručnosti by mal mať každý?00:38:53 – Ľudský vs. technologický vývoj00:43:23– Čo odporúča Vladimír Šucha?00:46:49 – Zmysel života podľa Vladimíra Šuchu---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-Vl---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

Evropa pochopila, že co bylo doposud a co Evropanům vyhovovalo, je už nenávratně pryč. O svou bezpečnost se Evropa musí starat na prvním místě sama a nespoléhat se pouze na Spojené státy. Tento závěr není vůbec překvapivý. Zvlášť když Trumpova administrativa stále dokola opakuje, že od Evropanů očekává větší snahu.

Rameno patří mezi nejsložitější klouby v lidském těle. Aby fungovalo, musí být stabilní a zároveň velmi pohyblivé. Co se ale stane, když tahle rovnováha přestane fungovat?

Silní lídři, velká ega, impulzivní kroky. Styl vládnutí se nezpochybnitelně mění. Lídři v novém režimu testují hranice moci a obcházejí zavedená pravidla. „Je to přístup silných mužů v moderním balení. Vlna omezování demokracie směrem k autokraciím je momentálně hodně vysoko,“ všímá si v pořadu Osobnost Plus ekonomka Jana Matesová, která Česko řadu let zastupovala u Světové banky.

Pražská základní a střední škola Heřmánek je soukromá, její existence je závislá na dobré pověsti. Pořad Ve stínu má řadu svědectví, že kvůli chování vedení ve škole panuje napjatá atmosféra, učitelé odcházejí, rodiče si stěžují.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se rozhodla zrušit Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a radit se s vlastními experty. A následně koalice schválila základní parametry rozpočtu, který je ale podle zrušené rady protizákonný. „Aspoň teď bychom všichni měli bít na poplach, že porušujeme vlastní zákon,“ varuje v Osobnosti Plus Dominik Stroukal, ekonom a bývalý člen Národní ekonomické rady vlády.

Petr Macinka s Filipem Turkem (Motoristé) se chovají jako lidsky nevyzrálí jedinci, kteří nabyli vliv, soudí Ivan Pilip, bývalý ministr financí a školství, bývalý viceguvernér Evropské investiční banky a dnes nakladatel. „Štve mě to a věřím, že i velkou část lidí, nejenom ty, kteří se sešli minulou neděli na náměstích. Ale vadí mi to i jako bývalému politikovi, protože politika je řemeslo, měla by mít nějakou úroveň a toto ji strašně ničí,“ kritizuje v pořadu Osobnost Plus.

Sportovní reportér a fotograf Herbert Slavík nebude chybět na zimní olympiádě v Miláně, ještě před tím ale navrhl koncepci výstavy Olympijská sezóna v centru Hořec v Malé Úpě. Záměrem je také reflektovat aktuální dění a zahájení olympiády v Itálii. „V přízemí centra je kinosál, takže se připravují projekce, streamování soutěží ze sportoviště. V průběhu olympiády mám ambici poslat pár fotografií a udělat takové slideshow aktualit z olympiády,“ popisuje fotograf. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sportovní reportér a fotograf Herbert Slavík nebude chybět na zimní olympiádě v Miláně, ještě před tím ale navrhl koncepci výstavy Olympijská sezóna v centru Hořec v Malé Úpě. Záměrem je také reflektovat aktuální dění a zahájení olympiády v Itálii. „V přízemí centra je kinosál, takže se připravují projekce, streamování soutěží ze sportoviště. V průběhu olympiády mám ambici poslat pár fotografií a udělat takové slideshow aktualit z olympiády,“ popisuje fotograf. Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Z filmu mám obrovskou radost a diváci děkovali,“ popisuje herec premiéru snímku Šviháci v Blízkých setkáních Terezy Kostkové. Film podle něj nabízí nečekaně přesný pohled do mužské duše. „Když jsem si scénář četl ve vaně, byl jsem nadšený. Ten příběh mě táhl, zhltnul jsem ho na jeden zátah, a na konci mi dokonce ukápla slzička.“ Silné téma vidí i v selháních, která k životu patří. „Je to taky o důležitosti odpouštění.“ Co si on sám myslí o odpouštění? Poslechněte si.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lékaři radí, aby ho lidé nepodceňovali. Platí to nejen pro kardiaky a starší lidi. Věnovat se budeme i léčbě omrzlin. - Na poli společenských věd se zaměříme na prezidentský aktivismus pohledem politologie. Který český prezident se projevoval nejvíc ofenzivně v době válečných a jiných konfliktů, které musela řešit výkonná moc? - Každý pátý Čech má podle neurologů změny v mozku, které mohou vést k demenci. Dá se tomu čelit ještě dřív, než se objeví první příznaky? Čeští vědci přicházejí s mobilní aplikací, která pomocí umělé inteligence vyhodnocuje desítky rizikových faktorů a radí, jak chránit mozek. - A povíme vám i o novém léku na Alzheimerovu nemoc. Moderuje Lucie Vopálenská.