Podcasts about ministerstva

Po čem touží pracující dívky? A jaký je rozdíl mezi sběratelem umění a klientelou sexuálních služeb? Ve třetím díle podcastu o umění Raut diskutují Julia Rot a Martina Šikulová, tvůrkyně propojující sexuální práci s uměním. Skrze audiovizuální tvorbu rozbíjejí stereotypické představy o lidech v sexbyznyse. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Výživa v těhotenství i při kojení patří mezi často diskutovaná témata. Jenže s množstvím rad přichází i nejistota: co si opravdu dopřát, co raději omezit a kdy má smysl nechat si udělat krevní testy?S nutriční terapeutkou Mgr. Veronikou Chalánkovou si povídáme o tom, jak si nastavit zdravý a udržitelný jídelníček během těhotenství i po porodu. Zmiňujeme také případy potravinových intolerancí, potřebu doplňků stravy a nejčastější mýty, třeba zda je nutné omezit kávu nebo vynechat mléko.V timestamps si můžeš vybrat konkrétní téma, které tě zajímá:▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬ Timestamps ▬▬▬▬▬▬▬▬▬▬00:00 Intro a představení hosta01:39 Co je to iniciativa 1000 dní02:50 Jak se stravovat před otěhotněním a v těhotenství10:03 Jak se řeší intolerance a speciální diety v těhotenství15:26 Problémy v třetím trimestru a vliv stravy23:30 Zvláštní chutě v těhotenství25:39 Strava u malých dětí 31:00 Kojení a strava34:37 Výživa ženy během kojení a po porodu

Čínští kyberšpioni se nabourali do komunikačního kanálu českého Ministerstva zahraničních věcí. Oznámil to minulý týden úřad vlády, který ve svém prohlášení útok nezvykle rozhodně připsal čínským hackerům ze skupiny APT31. Útok měl začít v roce 2022 a na jeho vyšetřování se podílela kromě jiných úřadů i kontrarozvědka. Co je skupina APT31 zač? A jak číst neobvykle konkrétní a razantní prohlášení českého státu?Host: Michal Thim - odborník na kybernetické hrozby a bezpečnost, analytik projektu Sinopsis a spoluzakladatel bulletinu Cybule.czČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Proč nejsou ženy nebo Romové součástí dějin antifašistického odboje? V druhém díle podcastu Raut se vydáváme na Vysočinu na křest Partyzánské stezky – audioprůvodce horáckou krajinou, zpracovávajícího mimojiné příběh romského partyzána Josefa Serinka. Umělecký projekt nám přiblíží jeho autor, intermediální umělec a badatel Martin Pfann. Ve druhé části podcastu si povídáme s umělkyní Erikou Meszárosovou o ženách ve Slovenském národním povstání, jejich zapojení v partyzánském odboji a o efemérních památnících, které pro ně Erika vytváří.Partyzánská stezka k poslechu: https://partyzanskastezka.bandcamp.comVíce o projektu Ženy v SNP najdete na IG profilu @zenyvsnp V tomto díle byly použity nahrávky koncertu sboru Družina, Ester Grohové a Ondřeje Merty a autorská hudba k Partyzánské stezce, kterou složila Ester Grohová.—Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.arthttps://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Vrchní ředitel Sekce informačních technologií Ministerstva práce a sociálních věcí Karel Trpkoš si pochvaluje v Press klubu četnost podání žádostí elektronicky. Lidé toho využívají ve stovkách tisíc. Před týdnem se spustil také systém Jenda, stažení se zatím počítají na nižší tisíce.

Proč nejsou ženy nebo Romové součástí dějin antifašistického odboje? V druhém díle podcastu Raut se vydáváme na Vysočinu na křest Partyzánské stezky – audioprůvodce horáckou krajinou, zpracovávajícího mimojiné příběh romského partyzána Josefa Serinka. Umělecký projekt nám přiblíží jeho autor, intermediální umělec a badatel Martin Pfann. Ve druhé části podcastu si povídáme s umělkyní Erikou Meszárosovou o ženách ve Slovenském národním povstání, jejich zapojení v partyzánském odboji a o efemérních památnících, které pro ně Erika vytváří. Partyzánská stezka k poslechu: https://partyzanskastezka.bandcamp.com Více o projektu Ženy v SNP najdete na IG profilu @zenyvsnp V tomto díle byly použity nahrávky koncertu sboru Drużyna, Ester Grohové a Ondřeje Merty a autorská hudba k Partyzánské stezce, kterou složila Ester Grohová. — Epizodou vás provází Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Františkou Blažkovou, Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou (Bláznivé bruschetty). Fotografkou série je Viktorie Macánová. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. IG @tranzit.cz @biennale.matterof.art FB @tranzit.cz @biennale.matterof.art WEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ve druhé části záznamu diskusního večera Headliner Půda na téma Jak se prosadit se Honza Vedral se svými hosty Lenny, Jiřím Koubou a Kateřinou Královou dostává od obecných otázek k těm nejkonkrétnějším. Jaké kroky vedou k hudebnímu úspěchu? Proč virální hit nestačí a co následuje po něm? Lenny mluví o své cestě mezi popem a rokenrolem, Jiří Kouba o budování kariéry Pam Rabbit a síle TikToku. Kateřina Králová přidává postřehy z PR zákulisí a připomíná, že za každým úspěchem stojí dřina – a dobře zvolené cíle. Zazní i důležitá otázka: Co je vlastně koncert pravdy?Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury A ochranného svazu autorského.

Rudolf Tuček je finalista súťaže EY Podnikateľ roka 2024, ktorý bol pôvodne DJ-om a rádio moderátorom, no dnes je majiteľom "Ministerstva zábavy" – firmy, ktorá dnes organizuje veľkolepé show ako Oktagon vo Frankfurte.„Všetko som si musel urobiť sám. Nakresliť, naprojektovať, zaplatiť. A rozmýšľať, ako sa mi to vráti,“ opisuje svoje podnikateľské začiatky Tuček. Tvrdí, že mu v jeho začiatkoch pomohla stará mama, ktorá mu kúpila Pionier – motorku, ktorá ho prevážala po podujatiach.Spoločnosť Ministry Rental Service dnes zabezpečuje techniku a produkciu pre veľké športové, kultúrne aj firemné eventy. „Ľuďom predávame emóciu. Či sedia pred telkou alebo sú na štadióne,“ vysvetľuje. Jeho firma stála za produkciou najväčšieho Oktagonu v histórii, organizovala turné Paľa Haberu aj Silvestrovskú show na Maledivách, kde museli letecky dopraviť 20 ton techniky.„Vždy sme sa pozerali na Las Vegas. Nikdy nie na konkurenciu na Slovensku,“ tvrdí Tuček. Jeho tajomstvom úspechu je, ako sám tvrdí, neustála inovácia, silná technická odbornosť a rodina. So synom a manželkou dnes vedie firmu, ktorá sa opiera aj o „duálne vzdelávanie“ – mladí osvetľovači a technici trénujú priamo v kluboch.Aj to sa dozviete v podcaste Prečo práve oni?, kde predstavujeme príbehy úspešných slovenských podnikateľov zo súťaže ⁠⁠EY Podnikateľ roka⁠⁠. Podcast vychádza každú stredu a moderuje ho Adela Vinczeová.

Host Pochlap se byl tentokrát pro Václava Roučka obzvlášť speciální. Do pořadu totiž zavítal doktor práv, zaměstnanec Ministerstva obrany ČR a především jeho otec – Václav Rouček starší, aby společně zakončili sérii S otci a syny a zároveň celé Pochlap se.

Host Pochlap se byl tentokrát pro Václava Roučka obzvlášť speciální. Do pořadu totiž zavítal doktor práv, zaměstnanec Ministerstva obrany ČR a především jeho otec – Václav Rouček starší, aby společně zakončili sérii S otci a syny a zároveň celé Pochlap se.Všechny díly podcastu Pochlap se můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Vladimír Baláž (poslanec NR SR; Smer-SD) a Marek Krajčí (poslanec NR SR; hnutie Slovensko). Okruhy tém: Rozhodnutie ministerstva zdravotnictví (pre a proti, lokalita, pôvodný zámer štátu Rázsochy, napokon bude stáť vo Vajnoroch, dostupnosť zdravotnej starostlivosti v hlavnom meste, prečo je nevyhnutná nová nemocnica práve tu, odozva z regiónov, odhadovaná cena novej nemocnice, finančné prostriedky rezortu zdravotníctva). Výstavba v réžii Ministerstva obrany (prečo má nemocnicu stavať rezort obrany, duálne projekty v rámci systému výdavkov na obranu, plán výstavby, vybudovanie kompletnej infraštruktúry – výhody/nevýhody, vzdelávacie centrum, dostupnosť novej lokality, dopravné spojenie, riešenie nemocničného sektora v hlavnom meste, čo všetko sa bude v novej nemocnici nachádzať, ktoré zariadenia sa sem presťahujú a podobne). Politická rovina (koaličné stanoviská, opozičné, nemal by pri podobných projektoch platiť všeobecný politický konsenzus, okolité pozemky ministerky hospodárstva...). | Výstavba novej nemocnice. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Co se stane, když spojíme jídlo a umění? V prvním díle nové řady podcastu Raut se bavíme s umělkyněmi Barborou Gábovou a Františkou Malaskovou o jedlých instalacích a designových hostinách nebo o chlebě jako udržitelném sochařském materiálu. Díl prostupuje sedmichodové kunsthistorické menu připravené kurátorem Piotrem Sikorou. —Podcast Raut vydává iniciativa pro současné umění tranzit.cz a vychází každé 3-4 týdny. Přihlaste se k odběru tranzit.cz a Alarmu na platformách Apple Podcasts, SoundCloud nebo Spotify, ať vám žádný díl neunikne. Podcast vznikl díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. Epizodou vás provázely Ester Grohová a Nela Pietrová. Dramaturgem podcastu je Max Dvořák. Zvukový obal vytvořila Ester Grohová. Zvukový mix a mastering dělal Ondřej Holý. Vizuální identitu pro celou sérii navrhlo studio Day Shift Office, food design pro doprovodné fotografie připravila Barbora Gábová ve spolupráci s Annou Kameníkovou a Natálií Košťálovou z tria Bláznivé bruschetty. Fotografkou série je Viktorie Macánová.IG @tranzit.cz@biennale.matterof.artFB @tranzit.cz@biennale.matterof.artWEB https://matterof.art/cz/podcast-raut-2025  

Zpěvačka Lenny, píáristka Kateřina Králová a umělecký ředitel Universal Music Jiří Kouba byli hosty Honzy Vedrala na třetím setkání projektu Headliner Půda, který je určen pro lidi "do" muziky a "od" muziky. Tentokrát se hosté věnovali tématu Jak se prosadit. V Malostranské besedě mluvili o úspěchu, zkušenostech, které k němu vedou, a o tom, že hudební kariéra se nedá narýsovat jen na papíře, ale občas je to potřeba. A že autenticita, trpělivost a práce mohou ledacos přiblížit. Třeba i čísla. Poslechněte si první část záznamu. Brzy vám nabídneme i druhou. A přijďte na další natáčení, které se v Galerii Malostranské besedy koná již v pondělí 5.5. od 19:00.Téma tentokrát bude: Kde jsou peníze? A hosty Lukáš Rychtařík z Championship Music, Štěpán Suchochleb z Blues Alive a Petr Ostrouchov z Animal Music, který bude i zpívat a hrát. Projekt Headliner půda vzniká za podpory Ministerstva kultury a Ochranného svazu autorského.

V Krkonoších si Horská služba postaví několik nových služeben. Pro zlepšení zázemí záchranářů uvolnilo Ministerstvo pro místní rozvoj celkem 167 milionů korun na modernizaci svého zázemí a vybavení. Více než třetina z těchto peněz, 61 milionů, pomůže v našem regionu v Krkonoších. Kde a na co se tyto peníze použijí, to zjišťoval redaktor David Macháček.

Stavba dvou jaderných bloků za celkem 400 miliard Kč v elektrárně Dukovany bude v řádu týdnů stvrzena podpisem smlouvy mezi jihokorejskou společností KHNP a energetickou skupinou ČEZ. Uzavření kontraktu nebrání ani to, že ještě není schváleno financování dvojbloku Evropskou komisí.Evropský orgán nedávno zveřejnil notifikaci pro pátý blok, i když ji Česko získalo už loni. KHNP však v Dukovanech postaví dva bloky, na které bude potřebovat novou notifikaci, která by však podle Ministerstva průmyslu a obchodu měla být velmi podobná již schválené podpoře.„Vzhledem k tomu, že posuzujete, že podpora ze strany státu – investiční nebo formou výkupní ceny a ochrany investic – je v podstatě stejná, je jedno, jestli stavíte také šestý blok nebo i další. Myslím si, že je to zvládnutelné relativně rychle,“ říká v pořadu Agenda Vladimír Hlavinka, vlastník společnosti ORGREZ group, dříve člen představenstva ČEZ odpovědný za výrobu a ředitel jaderné elektrárny Temelín.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Hostia: Lucia Kurilovská (štátna tajomníčka Ministerstva vnútra SR) a Vladimíra Marcinková (poslankyňa a členka ľudskoprávneho výboru NR SR; SaS). | Verejný ochranca práv vo svojej mimoriadnej správe hovorí o skutočnostiach nasvedčujúcich závažnému porušeniu základných práv a slobôd konaním Policajného zboru. Správou sa mal zaoberať aj Výbor NR SR pre ľudské práva a národnostné menšiny. Prečo výbor napokon nebol uznášaniaschopný? Mal by sa správou parlament zaoberať? Je policajné násilie na Slovensku systémový problém, alebo ide o zlyhania jednotlivcov? V akej miere je dôsledkom personálne poddimenzovaného zboru a frustrácie príslušníkov? - Ombudsman do správy zahrnul aj odporúčania – medzi nimi prísnejšia legislatíva, telové kamery, ale aj pravidelné školenia. Prispeli by takéto opatrenia k systémovému zlepšeniu situácie? Prečo doposiaľ zavedené neboli? Čo robí MV a PZ pre potlačenie prejavov násilia? | Policajti čelia podozreniu z neprimeraného násilia. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.

Rada OSN pro lidská práva kritizovala Izrael za kroky v Pásmu Gazy a připomněla mu závazek předcházet genocidě, Česko bylo proti. Iniciativa Mluvme o tom vyzývá Evropskou komisi k přijetí stanoviska. „Nejednotný postoj Unii oslabuje,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rohlasu Plus dokumentaristka a signatářka výzvy Nataša Dudinská. „Různé postoje nejsou nic fatálního,“ nesouhlasí ředitel Odboru Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poslednej siedmej epizóde podcastu Medúza 2025 sa pozeráme na tému znásilnenia z perspektívy systému pomoci, legislatívy a spoločenských predsudkov, ktoré bránia preživším domôcť sa spravodlivosti. Siedma epizóda s názvom Štát, systém, spoločnosť je silným a znepokojujúcim svedectvom o tom, prečo mnoho preživších nikdy neprehovorí.Sylvia Gancárová, právnička a bývalá vyšetrovateľka, vysvetľuje, ako funguje proces nahlasovania znásilnenia na Slovensku a prečo je náš systém pre preživších často traumatizujúci. Upozorňuje na medzery v legislatíve, ktoré znásilnenie uznávajú iba vtedy, keď preživší preukáže aktívny odpor, zatiaľ čo moderné európske štandardy, stavajú do popredia súhlas: „Iba áno znamená áno“.Europoslankyňa Veronika Cifrová Ostrihoňová približuje, ako Istanbulský dohovor a zahraničné prístupy uznávajú fenomén tzv. „zamrznutia“, teda stav, keď človek v šoku nie je schopný fyzického odporu, no napriek tomu nesúhlasí so sexuálnym aktom.Prečo sa definícia znásilnenia na Slovensku nemení? Podľa poslankyne Martiny Bajo Holečkovej je jedným z dôvodov nízky počet žien vo verejných funkciách. Poslankyňa Vladimíra Marcinková zase dodáva, že vždy, keď sa táto téma otvorí, čelí absurdným argumentom a zľahčovaniu, pričom sú to najmä muži, ktorí bagatelizujú sexuálne násilie.Epizóda sa dotýka aj hlbokých spoločenských predsudkov, ktoré bránia preživším v hľadaní spravodlivosti. Výskumníčka a sociálna pracovníčka Slávka Karkošková vysvetľuje fenomén victim blaming, teda obviňovanie preživších. Ide o presúvanie viny z toho, kto násilie pácha, na toho, na kom je páchané. Často je sprevádzané napríklad otázkami typu: „Čo si čakala?“ alebo „Prečo si tam šla?“S victim blamingom súvisí aj fenomén slut shaming, teda zahanbovanie obetí na základe ich správania, oblečenia alebo minulosti. Spoločnosť často nepriamo tvrdí, že ak žena flirtuje alebo sa „nepatrične“ oblieka, nemôže byť obeťou, pretože „si to pýtala“. Tento toxický naratív však prehliada jednoduchú pravdu: zodpovednosť za násilie je vždy na pleciach páchateľa.Epizóda približuje aj traumu, ktorú obetiam spôsobuje samotný trestný proces. Sylvia Gancárová opisuje, ako opakované výsluchy, pri ktorých sa človek musí niekoľkokrát vracať k detailom svojho utrpenia, vedú k opakovanej viktimizácii. Súčasťou dokazovania býva aj gynekologické vyšetrenie, ktoré je pre mnohé ženy a dievčatá traumatizujúcim zážitkom aj bez skúsenosti so znásilnením. Lekárka Stanislava Žáčiková opisuje, ako takéto vyšetrenie prebieha.Zdroj zvukov: Medúza 2023, Fiki Unchained, Denník N, REFRESHER SK, Startitup, Denník NMedúza 2025 je projektom neziskovej organizácie Centrum Slniečko, ktorá už 25 rokov pomáha preživším domáceho a sexuálneho násilia. Bez podpory darcov by to však nešlo. Ak je aj vašou túžbou bezpečnejšia, morálnejšia a vyspelejšia spoločnosť, svojou troškou im v tom môžete pomôcť. Staňte sa pravidelným darcom. Už len pár eur mesačne dokáže pomôcť poskytnúť ubytovanie matke s dieťaťom, ktorá nemá kam ujsť, alebo zabezpečiť terapeutickú pomoc týranému dieťaťu.Viac informácií nájdete na tomto odkaze: https://linktr.ee/centrumslniecko —Ak vy alebo niekto vo vašom okolí zažíva akúkoľvek formu násilia - domáce, sexuálne, ekonomické, psychické či fyzické, kliknite na www.bezmodrin.sk alebo kedykoľvek zavolajte na bezplatnú Národnú linku pre ženy zažívajúce násilie 0800 212 212. Pomoc je nablízku a cesta von existuje. Ide to aj bez modrín, na tele či na duši.Realizované s finančnou podporou Ministerstva spravodlivosti SR v rámci dotačného programu na presadzovanie, podporu a ochranu ľudských práv a slobôd a na predchádzanie všetkým formám diskriminácie, rasizmu, xenofóbie, antisemitizmu a ostatným prejavom intolerancie. Za obsah tohto dokumentu výlučne zodpovedá Centrum Slniečko, n.o. (v anglickom jazyku The Sun Center).

Po nové železniční trati z Liberce na Prahu mají začít jezdit vlaky v roce 2035. Vyplývá to ze schůzky zástupců Správy železnic, Ministerstva dopravy a Libereckého kraje, která se konala v pátek 28. března.

Je to druhý díl záznamu z Headliner půdy. Michal Thomes z Rock for People a Suki z Let It Roll pokračovali v debatě o tom, co všechno se může na festivalech přihodit. Od dramatických bitek v zákulisí po absurdní historky o cashless systémech a přemrštěné nároky interpretů – druhá část večera, jak festivaly skutečně fungují zevnitř. Svým humorem a nadhledem přispěl i Pokáč.Druhá polovina setkání v Malostranské besedě zahájil Pokáč písní o tom, že nejlepší lék je víno. A Honzou Vedralem následující debatu trefně otevřel otázkou, která festivalům generuje peníze a návštěvníkům kocovinu. „Slyšel jsem, že současná mladá generace vůbec nechlastá,“ poznamenal ironicky. S tím ale hosté příliš nesouhlasili. Michal Thomes z Rock for People nakonec připustil, že „pochopit mladou generaci je pro nás stále výzvou.“ Suki z dodal to přešel kulantně: „Možná to s pitím platí obecně, ale určitě ne na festivalech.“ Tržby z festivalových barů stále rostou.A tak přišla řeč na cashless, které některé festivaly doslova zachránil. Začaly padat historky, které pobavily celé publikum. „Měli jsme stánek s gyrosem, který nám platil roky třicet tisíc korun a ještě u toho brečel, že je to moc. Po zavedení cashless systému jsme zjistili, že jeho skutečná tržba byla milion korun,“ vyprávěl Suki pobaveně. „Teď platí tři sta tisíc a usmívá se.“ To samé se ověřilo i u placených sprch. „Mysleli jsme, že návštěvníci jsou čuňata a nevyužívají je. Až díky cashlessu se ukázalo, že se sprchují pravidelně – jen ty peníze za sprchy předtím záhadně mizely.“Ekonomika festivalů dnes znamená i nekonečné smlouvání s agenty o cenách kapel, které šly v posledních letech prudce nahoru. „Wilkinson u nás kdysi hrál jen za letenku, dnes žádá desítky tisíc eur,“ přiblížil realitu Suki. Michal Thomes zmínil podobný trend: „Muse nebo Offspring jsou dnes třikrát dražší než před deseti lety.“ Oba pořadatelé se shodli, že ačkoli jsou ceny interpretů vysoké, velká jména stále přitahují nejvíce návštěvníků a investice do nich se tak nakonec vyplatí.K absurdním festivalovým historkám patří i nekonečné dohady o velikosti kapelních log na plakátech. „Kvůli pořadí kapel na plakátu jsme jednou tři měsíce nemohli zveřejnit program,“ vzpomínal Suki. Jendou dokonce zrušili headlinera jen kvůli tomu, že nebyl spokojen s umístěním na festivalovém plakátu. Ale tvrdé lokty je třeba mít i na místě. Michal Thomes dodal ostrou historku z Rock for People, kde se jednou v zákulisí střetli Die Antwoord a Cage The Elephant: „Securiťák od Die Antwoord surově odstrčil kytaristu Cage The Elephant, což vyústilo v házení lahví a bitku s dvoumetrovým bodyguardem,“ vypráví o incident, u kterého hrozilo, že bude mít právní dohru. Nakonec skončil prohlášením managementu, že „je to rock'n'roll, necháme to být.“A co rider kapel? Pokáčův za sebe přidává český rozměr: „Voda, jídlo a možná energetický nápoj,“ vyjmenovává, co má na seznamu požadavků, zatímco zahraniční hvězdy mívají větší nároky. Pokáč svým riderem přítomné pobavil: „Jednou jsme přidali energetický nápoj, ale pak jsem ho ani nevypil. Nakonec jsem to radši zrušil,“ dodal se smíchem. Jeho historka kontrastovala s příběhy organizátorů, kteří často bojují s bizarními nároky zahraničních hvězd – tedy spíš jejich managmentů.Nakoenc se hosté Headliner půdy shodli na jednom: festivaly tu budou vždy, protože jejich kouzlo spočívá v osobním setkávání. „A setkávání je součástí lidské DNA,“ shrnul to trefně Suki. Headliner půda se koná za podpory Ministerstva kultury a OSA. Poslechněte si celý záznam a přijďte 14.4. na další setkání. Tentokrát na téma Jak se prosadit s píáristkou Kateřinou Královou, uměleckým ředitelem Universal Music Jiřím Koubou a Lenny. Jako vždy v Galerii Malostranské besedy. 

Viete, kto je to screenager? Ide o označenie pre generáciu detí a tínedžerov, ktorí vyrástli s mobilom či tabletom v ruke. Sociálne siete, online hry a nepretržitá digitálna komunikácia sú pre nich rovnako prirodzené ako dýchanie. Avšak s digitálnym svetom prichádzajú aj hrozby, o ktorých sa hovorí oveľa menej.V šiestej epizóde podcastu Medúza 2025 sa Lenka Šóošová spolu s odborníkmi pozrie na nebezpečenstvá, ktoré číhajú v online priestore, od kyberšikany až po grooming a zneužívanie online predátormi.Psychologička Jana Bieščad vysvetľuje, ako sociálne siete ovplyvňujú psychiku mladých ľudí, od nízkeho sebavedomia spôsobeného neustálym porovnávaním sa až po pocity osamelosti a úzkosti, ktoré sú dôsledkom falošných online priateľstiev a povrchných vzťahov. Upozorní aj na to, ako rodičovský vzor a otvorená komunikácia môžu formovať zdravý vzťah k technológiám.Nezisková organizácia Intymyta sa venuje vzdelávaniu o zodpovednom sexuálnom správaní. Vedú rôzne workshopy o zdravých vzťahoch, súhlase, rešpekte, ale aj o tom, ako v deťoch podporovať zdravé správanie v kyberpriestore, v ktorom striehnu rôzne nástrahy. Radka Mikšík, lektorka a metodička vzťahovej a sexuálne výchovy z neziskovej organizácie Intymyta, rozpráva o tom, ako s deťmi viesť dialóg o bezpečnom používaní sociálnych sietí a internetu.Karol Suchánek, poradca pre digitálnu bezpečnosť, približuje problematiku cybergroomingu, teda manipulatívneho správania predátorov, ktorí si získavajú dôveru detí s cieľom ich zneužiť. Vysvetľuje, ako predátori využívajú sociálne siete, herné platformy či četovacie aplikácie a prečo je dôvera medzi rodičom a dieťaťom najlepšou prevenciou pred nebezpečnými kontaktmi.Epizóda s názvom Digitálni predátori sa dotýka aj fenoménu kyberšikany, ktorá je často nenápadná, ale mimoriadne bolestivá. Ignorovanie príspevkov, vylúčenie z online skupín, posmievanie sa alebo zdieľanie zahambujúcich fotografií, to všetko môže mať ničivé následky na psychiku dieťaťa. Jana Bieščad poradí, ako s dieťaťom komunikovať, ak sa stane obeťou šikany, a čo robiť, ak je práve vaše dieťa tým, kto iných šikanuje.Online priestor je neoddeliteľnou súčasťou života dnešných detí, no riziká, ktoré prináša, sú takisto veľmi reálne. Grooming, kyberšikana či falošné identity sú hrozbami, pred ktorými nestačí varovať, treba im rozumieť a vedieť, ako im čeliť.Zdroj zvukov: BezmodrinMedúza 2025 je projektom neziskovej organizácie Centrum Slniečko, ktorá už 25 rokov pomáha preživším domáceho a sexuálneho násilia. Bez podpory darcov by to však nešlo. Ak je aj vašou túžbou bezpečnejšia, morálnejšia a vyspelejšia spoločnosť, svojou troškou im v tom môžete pomôcť. Staňte sa pravidelným darcom. Už len pár eur mesačne dokáže pomôcť poskytnúť ubytovanie matke s dieťaťom, ktorá nemá kam ujsť, alebo zabezpečiť terapeutickú pomoc týranému dieťaťu.Viac informácií nájdete na tomto odkaze: https://linktr.ee/centrumslniecko —Ak vy alebo niekto vo vašom okolí zažíva akúkoľvek formu násilia - domáce, sexuálne, ekonomické, psychické či fyzické, kliknite na www.bezmodrin.sk alebo kedykoľvek zavolajte na bezplatnú Národnú linku pre ženy zažívajúce násilie 0800 212 212. Pomoc je nablízku a cesta von existuje. Ide to aj bez modrín, na tele či na duši.Realizované s finančnou podporou Ministerstva spravodlivosti SR v rámci dotačného programu na presadzovanie, podporu a ochranu ľudských práv a slobôd a na predchádzanie všetkým formám diskriminácie, rasizmu, xenofóbie, antisemitizmu a ostatným prejavom intolerancie. Za obsah tohto dokumentu výlučne zodpovedá Centrum Slniečko, n.o. (v anglickom jazyku The Sun Center).

Zatímco některé obce na Žďársku zažívají úbytek obyvatel, jiné se těší nebývalému nárůstu. Tyto změny se odrážejí v aktuálních statistikách Ministerstva vnitra, které zaznamenalo výrazné rozdíly v počtu obyvatel mezi jednotlivými vesnicemi.

Michal Thomes a Suki začínali s festivaly před desítkami let s minimem zkušeností a bez peněz. Dnes stojí za obřími hudebními přehlídkami s mezinárodním přesahem. Co všechno se může na festivalu povést a pokazit? Dozvíte se v první části záznamu z  Headliner půdy na téma festivaly. Svými muzikantskými zkušenostmi a písněmi přispěl i Pokáč. Festivaly nejsou jen hudba. Jsou to příběhy, setkání a tvrdá práce – a právě to bylo témate, druhého setkání pod názvem Headliner půda v Malostranské besedě. Hosty byli Michal Thomes (Rock for People), Zdeněk "Suki" Souček (Let It Roll) a Pokáč. Šéfredaktor Headlineru Honza Vedral otevřel diskusi otázkou, co pro ně znamená festival – a odpovědi ukázaly, jak rozdílně, a přesto podobně, festivaly vnímají.Začátky v mlze a mafián jako první sponzorAle začít jsme museli od začátků. Michal Thomes popisoval na první ročníky Rock for People v roce 1995 jako na směs nadšení, naivity a chaosu. „Byli jsme kámoši z basketu a řekli jsme si, že do Českého Brodu přitáhneme kapely, které máme rádi. Na prvním ročníku měla být headliner kapela Sluníčko s Lenkou Dusilovou – ale zrušili to pár dní před akcí, tak jsme narychlo domluvili Support Lesbiens."A jak festival financovali? „V Českém Brodě tehdy žil kmotr české mafie pan Mrázek. Když jsem ho požádal o podporu, z kapsičky tílka vytáhl dva tisíce a řekl, že žádnou smlouvu nepotřebuje. A tak jsme měli prvního sponzora,“ vypráví Thomes pobaveně „mafiánskou“ historku.Suki začínal v polovině 90. let na undergroundové taneční scéně. "Chodil jsem na techno party do squatů a na Ladronku. Pak jsem si řekl, že chci být víc než jen návštěvník – koupil jsem si gramofony a začal pořádat vlastní akce." Nejdřív to byly reggae festivaly. „Všechno jsem dělal sám – stavěl stage, natahoval plachty, zvučil kapely. Spal jsem čtyři hodiny a pak sbíral odpadky," popisuje začátky. „První Let It Roll jsme udělai v klubu Mlejn. Později se přesunul na další místa. A když jsem se z toho rozhodli udělat vícedenní festival, byl jsem překvapenej, že najednou přišlo míň lidí.“Profesionalizace a růstPřechod od nadšeneckých projektů k profesionálně řízeným akcím přišel postupně. Michal Thomes přestal pracovat v potravinářství a začal se festivalu věnovat naplno kolem roku 2000. "Rodiče z toho nebyli nadšení, ale respektovali to," vzpomíná. Let It Roll prošel podobnou proměnou. "V roce 2013 jsme se přesunuli do Benešova, začali investovat do designu stage a booking zahraničních DJů. Najednou jsme byli jediný vícedenní open-air festival pro drum and bass na světě," vysvětluje Suki. A ve světě skutečně zazářili, dnes na Let It Roll míří až 80 % zahraničních návštěvníků a má i britského partnera a úspěšné zahraniční edice.Česká festivalová scéna na světové mapěRock for People i Let It Roll se během let staly respektovanými značkami na evropské festivalové scéně. S profesionalizací si to vyžádalo i další kroky. „Když jsme vstoupili do evropské festivalové asociace, otevřelo nám to dveře k lepšímu bookingu a spolupráci se zahraničními agenty,“ vysvětluje Thomes.Let It Roll má dnes reputaci největšího drum and bass festivalu na světě. "Pomohlo nám, že jsme se od začátku soustředili na kvalitní line-up a silný vizuální styl. Když přijdeš na Let It Roll, musíš hned poznat, kde jsi," říká Suki a popisuje, že i na londýnskou edici si vozí kulisy z Česka. Festivaly dnes nejsou jen hudba – jsou to zážitky, prostor pro setkávání a zároveň tvrdý byznys. „Už to není jen o tom postavit stage a prodat pivo. Dnes je to komplexní operace s týmem lidí, co makají celý rok,“ uzavírá Thomes první část povídání.Záznam druhé poloviny setkání vám v podcastu Headliner CZ nabídneme za týden. Další Headliner půda se koná 14.4. v Galerii Malostranské besedy. Téma je Jak se proslavit a hosty budou píáristka Kateřina Králová, umělecký ředitel Universal Music Jiří Kouba a Lenny. Projekt Headliner půda se koná za podpory Ministerstva kultury a OSA. 

Čo je to bezpečný priestor? Pre mnohých sú to zamknuté dvere, bezpečná ulica či antivírus v počítači. Bezpečný priestor však znamená aj prostredie, v ktorom sa všetci môžeme cítiť rešpektovaní a chránení, bez ohľadu na pohlavie, vek či profesiu. Žiaľ, na našich školách, pracoviskách či v šoubiznise je sexuálne obťažovanie a násilie stále realitou, o ktorej sa hovorí iba pramálo.V piatej epizóde podcastu Medúza 2025 sa pozrieme na to, ako vyzerá sexuálne násilie a obťažovanie na pracovisku, v umeleckej brandži, ale aj v školskom prostredí. Známe slovenské Herečky Karin Hajdu, Kristína Tormová, Dominika Kavaschová a Zuzana Vačková hovoria o svojich osobných skúsenostiach so sexuálnym obťažovaním, ktoré sa nevyhlo ani slovenskému šoubiznisu. Herec a spevák Martin Madej približuje, ako môže pozornosť médií či verejnosti prinášať situácie, ktoré hraničia s útokom či obťažovaním. A to aj v detskom či tínedžerskom veku.V piatej epizóde s názvom Toxické pracoviská počujete aj hlas Bohunky Koklesovej, rektorky Vysokej školy výtvarných umení, ktorá sa otvorene postavila proti šikane a sexuálnemu obťažovaniu na pôde školy. Vysvetľuje, ako sa dá podobným situáciám čeliť systematicky, ako sa dajú anonymné svedectvá premeniť na ozdravný proces pre celú inštitúciu a ako možno vybudovať bezpečné prostredie aj tam, kde predtým panovalo mlčanie a strach.Epizóda taktiež upozorňuje na toxické prostredie sociálnych sietí, bulváru či spoločnosti, kde sa slová stávajú zbraňami. Nejde len o slovné útoky či nenávistné komentáre na sociálnych sieťach, ale aj o vytváranie atmosféry, ktorá podporuje nenávisť, útoky, šírenie predsudkov a normalizáciu násilia.Ako sa proti tomu brániť? Ako môže každý z nás zmeniť atmosféru vo svojom okolí? Odpoveď je jednoduchá: Prvým krokom k zmene je zareagovať na nevhodné správanie, ktorého sme svedkami. Budovanie bezpečného priestoru sa totiž začína tam, kde sa končí ticho.Medúza 2025 je projektom neziskovej organizácie Centrum Slniečko, ktorá už 25 rokov pomáha preživším domáceho a sexuálneho násilia. Bez podpory darcov by to však nešlo. Ak je aj vašou túžbou bezpečnejšia, morálnejšia a vyspelejšia spoločnosť, svojou troškou im v tom môžete pomôcť. Staňte sa pravidelným darcom. Už len pár eur mesačne dokáže pomôcť poskytnúť ubytovanie matke s dieťaťom, ktorá nemá kam ujsť, alebo zabezpečiť terapeutickú pomoc týranému dieťaťu.Viac informácií nájdete na tomto odkaze: https://linktr.ee/centrumslniecko —Ak vy alebo niekto vo vašom okolí zažíva akúkoľvek formu násilia - domáce, sexuálne, ekonomické, psychické či fyzické, kliknite na www.bezmodrin.sk alebo kedykoľvek zavolajte na bezplatnú Národnú linku pre ženy zažívajúce násilie 0800 212 212. Pomoc je nablízku a cesta von existuje. Ide to aj bez modrín, na tele či na duši.Realizované s finančnou podporou Ministerstva spravodlivosti SR v rámci dotačného programu na presadzovanie, podporu a ochranu ľudských práv a slobôd a na predchádzanie všetkým formám diskriminácie, rasizmu, xenofóbie, antisemitizmu a ostatným prejavom intolerancie. Za obsah tohto dokumentu výlučne zodpovedá Centrum Slniečko, n.o. (v anglickom jazyku The Sun Center).

Jak vážně brát průzkumy za nás vysvětlil jihočeský hejtman Martin Kuba, co chtěl svým ojedinělým komentářem k celostátní politice vzkázat nad rámec problematiky průzkumů? Je lepší billboardová kampaň ANO nebo snaha vykreslit Babiše jako ignoranta, který s premiérem Fialou nechce řešit vyzbrojování a obranu ČR? Podle čísel, které zná Michal, je souboj SPOLU a ANO v Praze vyrovnaný! (Minule byl náskok SPOLU 22 procentních bodů.) Těžit by z toho mohlo hnutí STAN, to by ale nesměli jejich ministři navrhovat svobodu ohrožující zákony, že poskytovatelé internetového připojení mají schraňovat data, jaké stránky uživatelé navštěvují. Pozadu nejsou ani Piráti, zde slíbený odkaz o jejich vztahu k závazku 2 % na obranu.

Už 70 rokov má na Slovensku archívnictvo organizovaný charakter. Čo to znamená? Akú má za sebou históriu a kto prispel k jeho rozvoju, ale aj o tom aký je jeho význam v 21.storočí, nám porozprávala Mária Grófová z odboru archívov a registratúr Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, ktorá bola zároveň aj hlavnou koordinátorkou projektu výstavy na túto tému na Bratislavskom hrade. Naša dnešná hostka pôsobila dlhé roky aj ako univerzitná archivárka. Čo uchovávajú a ako pracujú archivári v súčasnosti? Kde a ako je čitateľný rukopis ich práce? Pýtal sa Juraj Turis.

Inspektoři Ministerstva obrany si stěžují na nátlak vedení při prověřování toho, jak armáda naložila s drony od Skupiny D. Podle záznamu přišel i požadavek, aby dokázali, že „lže“ náčelník generálního štábu Karel Řehka, který přitom zároveň nad Skupinou D převzal záštitu. A také je v dlouhodobém sporu s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Případ líčíme s Jankem Kroupou. Host: Janek Kroupa - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hostia: Martin Šuster (Rada pre rozpočtovú zodpovednosť) a Ivan Švejna (bývalý štátny tajomník Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny SR). | Ako nastaviť systém tak, aby projekty boli pre sporiteľov atraktívne, teda, aby prinášali vysoký výnos a konkurovali iným svetovým investíciám? Malo by byť výlučne v kompetencii DSS identifikovať, do akého projektu sa oplatí ísť? Aké sú prípadné riziká pre sporiteľov? | Mali by ísť úspory z 2. piliera aj na diaľnice? | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Sexuálne násilie sa netýka iba sveta dospelých. Deti, ktoré ho zažívajú, musia vynaložiť enormné úsilie, aby dokázali požiadať o pomoc. Často sa s týmto tajomstvom trápia celé roky. Nevedia, na koho sa obrátiť, nerozumejú, že to, čo sa im deje, nie je správne a často ani nevedia, ako a od koho si vypýtať potrebnú pomoc. Najčastejšie sú totiž deti zneužívané tými, ktorí im majú poskytovať ochranu a bezpečie, vlastnými rodičmi, príbuznými alebo známymi. Čo môžeme spraviť, aby sme im pomohli?V štvrtej epizóde podcastu Medúza 2025 sa prostredníctvom rozhovorov s odborníčkami z Centra Slniečko pozrieme na prežívanie detí, ktoré zažili sexuálne násilie. Dozviete sa, ako vyzerá život detí v Centrách pre deti a rodiny, kam sa dostávajú v prípadoch, keď už nie je možné ich inak ochrániť.Vysvetľujeme tiež, prečo je stále bežné, že zneužívané dieťa musí odísť z domu, zatiaľ čo násilník v ňom zostáva. A hoci život v Centre pre deti a rodiny poskytuje bezpečie, pre deti to nie je ľahká cesta. Do Centra často prichádzajú s jediným batohom a bez podpory najbližších. Napriek tomu sa mnohým z nich podarí postaviť na vlastné nohy. Ako vyzerá táto cesta k zotaveniu?V epizóde s názvom Deti počúvate tiež autentické dialógy z metodického filmu Modriny na duši, ktoré ukazujú, ako vyzerá správna a nesprávna reakcia dospelého na to, keď sa vám dieťa zdôverí. Práve prvá reakcia okolia je často rozhodujúca. Ak dieťaťu nikto neverí, už nikdy o tom nemusí prehovoriť a môže zostať s traumou úplne samo. Ako správne reagovať, aby sme mu neublížili ešte viac? A ako mu môžeme pomôcť? Hovoríme však aj o prevencii a dôležitosti vzdelávania. Ako môžeme deti naučiť rozpoznať bezpečné a nebezpečné dotyky? Akú úlohu hrá vzťahová výchova a prečo je dôležité, aby sa deti od malička učili určovať vlastné hranice? Aj na tieto otázky odpovedá pediatrička Žofia Klimová.Štvrtá epizóda podcastu o sexuálnom násilí je mimoriadne citlivá a nie je vhodné počúvať ju v blízkosti detí. Ak vás pri jej počúvaní premôžu emócie, neváhajte si dať pauzu a pokračovať neskôr. Venujme však týmto príbehom pozornosť. Pretože deti, ktoré zažívajú násilie, o tom často nemajú komu a ako povedať.Zdroj zvukov: Bezmodrin, Medúza 2025 je projektom neziskovej organizácie Centrum Slniečko, ktorá už 25 rokov pomáha preživším domáceho a sexuálneho násilia. Bez podpory darcov by to však nešlo. Ak je aj vašou túžbou bezpečnejšia, morálnejšia a vyspelejšia spoločnosť, svojou troškou im v tom môžete pomôcť. Staňte sa pravidelným darcom. Už len pár eur mesačne dokáže pomôcť poskytnúť ubytovanie matke s dieťaťom, ktorá nemá kam ujsť, alebo zabezpečiť terapeutickú pomoc týranému dieťaťu.Viac informácií nájdete na tomto odkaze: https://linktr.ee/centrumslniecko —Ak vy alebo niekto vo vašom okolí zažíva akúkoľvek formu násilia - domáce, sexuálne, ekonomické, psychické či fyzické, kliknite na www.bezmodrin.sk alebo kedykoľvek zavolajte na bezplatnú Národnú linku pre ženy zažívajúce násilie 0800 212 212. Pomoc je nablízku a cesta von existuje. Ide to aj bez modrín, na tele či na duši.Realizované s finančnou podporou Ministerstva spravodlivosti SR v rámci dotačného programu na presadzovanie, podporu a ochranu ľudských práv a slobôd a na predchádzanie všetkým formám diskriminácie, rasizmu, xenofóbie, antisemitizmu a ostatným prejavom intolerancie. Za obsah tohto dokumentu výlučne zodpovedá Centrum Slniečko, n.o. (v anglickom jazyku The Sun Center).

Ukrajina stále čelí tvrdé realitě války. Česko za uplynulý rok dodalo 1,6 milionu kusů velkorážní munice, přesto zůstává počet munice na ukrajinské straně trvale nedostatečný v porovnání s ruskými prostředky. O muniční iniciativě pro Ukrajinu a jejím budoucím směřování mluvil v pořadu PoliTalk ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci na ministerstvu obrany (AMOS) Aleš Vytečka.

Program Živel 3 připravili pracovníci Ministerstva pro místní rozvoj ČR na pomoc obyvatelům, kterým loňské zářijové povodně zničily jejich nemovitosti. Kolik peněz na nové či opravu starého bydlení mohou získat? A za jakých podmínek? Zjišťovali jsme v dalším díle rubriky O čem se mluví.

Majitele zvířat trpících epilepsií čeká v těchto dnech na veterinárních klinikách nepříjemné překvapení. V Česku chybí léky s fenobarbitalem, které se dosud používaly k léčbě epileptických záchvatů u zvířat. Výpadek souvisí s rozhodnutím Ministerstva zdravotnictví, které na konci loňského roku omezilo výdej těchto léků pro veterinární účely kvůli jejich nedostatku na trhu.

Ministerstvo školství (MŠMT) spolu s Národním pedagogickým institutem (NPI) letos v polovině ledna představily novou finální podobu předělaných Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání. Ten druhý, tedy programy pro základní školy, jsem si přečetl.

Poslechněte si rozhovor redaktorky Goranky Oljači s Edo Jaganjacem, chirurgem ze Sarajeva, který koncem minulého roku od Ministerstva zahraničních věci ČR dostal medaili za zásluhy o diplomacii. Redaktor Jannis Moras zjišťoval, jak v Brně funguje řecká řemeslná pekárna. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Ilona Zasidkovyčová.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Markétou Plíhalovou

Vražda staré ženy, která byla brutálně rozsekána mačetou, a smrt mafiána, od které vedou stopy k tajným službám. Město, příběh i všechny osoby v této knize jsou vymyšlené, jakákoliv podobnost se skutečnými událostmi je čistě náhodná, ale... to, co tu provádějí se může někomu zdát jaksi povědomé. Neobyčejný detektivní román od nejprodávanějšího slovenského spisovatele. Napsal ho člověk, který zná policejní prostředí, podsvětí i praktiky tajných služeb do detailu. Často je však těžké rozlišit, kdo je kdo. Detektivové Krauz a Fischer z oddělení vražd v Městě se při vyšetřování smrti mafiána Malého Pavouka, pobočníka Miroslava Stehlíka alias Bosse, dostanou k magnetofonové kazetě, na které se chudák Malý Pavouk domlouvá s nezmámým mužem na nějakém únosu. Později za podezřelých okolností vybouchne auto policajta Róberta Eliáše. Ukazuje se, že věděl něco o spolupráci tajné služby a mafie při únosu syna vysoce postaveného představitele republiky...Když do sebe začnou kousky skládačky zapadat, přijde z Ministerstva rozkaz zastavit vyšetřování. Preklad: Josef Šmatlák Audiokniha: Popel všechny zarovná Autor: Dominik Dán Interpret: Martin Stránský Dĺžka: 17:17 h Vydavateľstvo: Publixing Audiokniha Popel všechny zarovná na webe Publixing (MP3 na stiahnutie) Audiokniha Popel všechny zarovná na webe Audiolibrix (MP3 na stiahnutie)

Ani nový britský zákon, jenž má odhalit skutečné zahraniční vlastníky majetku na britském území, nedokáže opravdové majitele kompletně odkrýt. Ukázala to nová investigace OCCRP, která zkoumala, zda rodina ázerbájdžánského autoritářského prezidenta Ilhama Alijeva stále skrývá svůj britský majetek za offshorovými společnostmi navzdory novému zákonu. Zato v Česku Alijevovi blízcí i azerská elita zcela otevřeně vlastní firmy a nemovitosti. Majetek tu má například prezidentův tchán, úředník ministerstva daní, nebo bratr šéfa prezidentovy ochranky.  Článek Barbory Šturmové čte Renata Klusáková. Text si můžete také přečíst na⁠ webu⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (https://www.investigace.cz/azerske-nemovitosti-zustavaji-ve-velke-britanii-skryty-navzdory-novemu-zakonu-v-cesku-vlastni-majetek-azerbajdzansky-urednik-ministerstva-dani-nebo-bratr-sefa-ochranky-prezidenta-alijeva/). Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X (Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 

Jan Jireš, který řídí Sekci obranné politiky a strategie Ministerstva obrany (SOPS MO), loni 12. prosince mluvil na česko-rakouském diskuzním fóru na našem velvyslanectví ve Vídni.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Češi – mírně řečeno – větrné energii nefandí. Česko je totiž spolu s Maltou na naprostém chvostu žebříčku zemí Evropské unie v oblasti jejího využití. Zatímco v Německu pokrývají větrníky skoro třetinu produkce elektrické energie, v Rakousku je to asi 12 procent a rychle je staví i Polsko, kde vítr vyrábí asi desetinu spotřeby elektřiny. U nás je to ale jen pouhé procento.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Opozícia ostro kritizuje vládnu plošnú pomoc s cenami plynu a tepla. Vláda vraj oklamala ľudí a na pomoc bohatým, napríklad aj guvernérovi národnej banky s dvadsaťtisícovým platom sa budú skladať tí chudobnejší.Ako to teda bude? Ktoré domácnosti dostanú koľko a komu ďalšiemu ešte vláda pomôže? Prečo sa rozhodla pomáhať plošne, ak mala ministerka hospodárstva pripravenú aj adresnú pomoc? Bude na to stačiť tých 235 miliónov? A kto nám postaví novú jadrovú elektráreň? Aké máme zásoby plynu na zimu a odkiaľ zoberieme ďalší, ak Rusi stále zabíjajú v Ukrajine ľudí a ničia ich energetickú infraštruktúru?Braňo Závodský sa rozprával so štátnym tajomníkom Ministerstva hospodárstva Szabolcsom Hodosym.

Koalícia schválila štátny rozpočet so 79 hlasmi. To znamená, že za bola aj trojica poslancov Národnej koalície, a to Rudolf Huliak, Pavel Ľupták a Ivan Ševčík. Tí sa napríklad ešte minulý týždeň odmietli zúčastňovať otvorenia schôdze parlamentu.Premiér Robert Fico počas víkendu uviedol, že sa blížime k bodu, „kedy budú musieť vyriešiť vzťah troch nezávislých poslancov, ktorí odišli z klubu SNS a nezúčastňujú sa na hlasovaní parlamentu." Podarilo sa mu situáciu vyriešiť? V podcaste odpovedá politológ Erik Láštic.„Rudolf Huliak testuje, čo mu je ochotná koalícia ponuknúť," hovorí v podcaste.Podľa Láštica môže byť šéf SNS postavený pred rozhodnutie. „Môže sa stať, že Robert Fico postaví Andreja Danka pred dilemu, že sa vzdá ministerstva, pretože to tak ďalej nejde. A vládnuť bez huliakovcov so 76 poslancami je komplikované vládnuť, myslí si tiež politológ.Moderuje Denisa Hopková.

Koalícia schválila štátny rozpočet so 79 hlasmi. To znamená, že za bola aj trojica poslancov Národnej koalície, a to Rudolf Huliak, Pavel Ľupták a Ivan Ševčík. Tí sa napríklad ešte minulý týždeň odmietli zúčastňovať otvorenia schôdze parlamentu.Premiér Robert Fico počas víkendu uviedol, že sa blížime k bodu, „kedy budú musieť vyriešiť vzťah troch nezávislých poslancov, ktorí odišli z klubu SNS a nezúčastňujú sa na hlasovaní parlamentu." Podarilo sa mu situáciu vyriešiť? V podcaste odpovedá politológ Erik Láštic.„Rudolf Huliak testuje, čo mu je ochotná koalícia ponuknúť," hovorí v podcaste.Podľa Láštica môže byť šéf SNS postavený pred rozhodnutie. „Môže sa stať, že Robert Fico postaví Andreja Danka pred dilemu, že sa vzdá ministerstva, pretože to tak ďalej nejde. A vládnuť bez huliakovcov so 76 poslancami je komplikované vládnuť, myslí si tiež politológ.Moderuje Denisa Hopková.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Mzdy v tuzemsku konečně začaly zahlazovat inflační škody. V reálu teď porostou slušným tempem, přesto ani příští rok zub nedorovnají. Až v roce 2026 si za mzdu koupíme totéž co před covidem. „Sedm ztracených let,“ komentuje ekonom Dominik Stroukal.Částky na českých výplatnicích setrvale rostou. Loni v průměru o 8 %. Za poslední tři roky celkem o 19 %, za pět let o 35 % a za poslední dekádu dokonce v souhrnu o 72 %. Čeští zaměstnanci by se mohli radovat – nebýt výjimečné inflace, která zejména Česko potrápila v posledních třech letech.„Vidle do toho hodila inflace, protože tenhle náš dlouhodobý růst snížila v reálném vyjádření tím, že věci kolem nás začaly být významně dražší,“ připomíná v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).Mzdy se v reálném vyjádření (tedy s ohledem na to, co si za výdělek můžeme koupit) vrátily o sedm let zpátky. „Za svoji výplatu si můžeme pořídit stejný nákupní košík jako v roce 2017. To je velice smutné,“ konstatuje Stroukal.Dopady inflace, kterou Česko dlouhé dekády nezažilo, už zhruba rok začínáme odmazávat. Úplně ale ztrátu nedoženeme ani letos, ani napřesrok, ale až v roce 2026. „Z čísel Ministerstva financí vyplývá, že v přespříštím roce, tedy v roce 2026, podle toho, jak se ekonomika bude vyvíjet, by mohla nastat situace, kdy se v médiích objeví zpráva, že jsme se konečně dostali na předpandemickou úroveň, tedy na úroveň čtvrtého kvartálu 2019,“ avizuje ekonom.Konečně budou mzdy zpátky. Ale v roce 2019Ministerstvo financí očekává, že by mzdy měly růst o 7,1 % v letošním a o 6,4 % v příštím roce. Inflace už bude nízká, odhadují se 2,3 %. V reálu tedy mzdy porostou o 4,8 % letos a 4,1 % v roce 2025.„To by nám mělo stačit k tomu, abychom se v roce 2026 vrátili zpátky. Zpátky do roku 2019. Sedm ztracených let v krásném 21. století se všemi různými technologiemi. Je to smutné. Byla to obrovská katastrofa a tohle jsou její náklady,“ ohlíží se ekonom za inflační epizodou.Kvůli nebývalé inflaci u nás propadly platy nejvíce ve veřejném sektoru. I proto nyní sílí tlaky na vládu, aby například učitelům propad kompenzovala. Nejhůře ze zaměstnanců státu ale dopadli hasiči. V reálu si mohou za svůj plat koupit skoro o čtvrtinu méně než v roce 2019.Nejhůř to odnesli hasiči, vydělali ajťáci a energetika„Snadno se řekne, že chceme nižší platy ve veřejném sektoru, že by se tam mělo škrtat, ale na druhou stranu potom zase všichni chceme, aby parádně fungovaly služby,“ míní Stroukal. Slušný růst mezd udrželi například pracovníci v IT a v energetice. V průmyslu rostly mzdy o 7,5 %, ve vzdělávání jen o 2 %.Dotažení západních mezd se vzdálilo, česká inflace patřila k nejvyšším v Evropě, mzdy tak v reálu v posledních letech klesaly. „Když se podíváme na naše bohatší sousedy, tak do Rakouska bychom potřebovali přidat víc než jednou tolik, do Německa zhruba jednou tolik. V tabulce nominálních mezd jsme pětatřicátí. Jsme na tom samozřejmě líp než Slováci, kteří jsou zhruba nějakých šest příček pod námi. V Polsku je průměrná mzda už vyšší než u nás. Ale v hrubém, v čistém vyjádření jsme pořád ještě výš,“ porovnává mzdové podmínky Stroukal.„Nejchudší země rostou nejrychleji, jdou z nižšího základu, když u nejnižší mzdy přidáme tisícovku, tak je to v procentech víc, než když ji přidáme Lucemburčanům,“ vysvětluje ekonom NERV. Za posledních deset let rostou nejrychleji mzdy Rumunům, třikrát rychleji než Čechům. „Chudším“ Slovákům se v poledních letech paradoxně přidávalo o něco pomaleji než v ČR.Kdo mění práci, dostane přidánoVe druhém čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá mzda 45 854 korun. Medián, tedy střední hodnota mezd, vystoupal na 38 529 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.Kdyby Češi častěji měnili práci, měli by mzdy vyšší, prokazují propojená data Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadů práce. Analýza zkoumala vývoj mezd 62 tisíc lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti. A ukázala, že muži si po výpovědi finančně polepší o osm procent a o šest procent, pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy po výpovědi dostanou na nové pozici přidáno zhruba 10 %.„Velká část zvyšování mezd se odehrává, když přeskakuješ z práce do práce. A v tom jsme relativně nejhorší široko daleko. Pokud bráníme nesmyslně lidem v tom, aby odešli do jiné práce, a tím získali možnost mít vyšší mzdu, je to škoda,“ míní Stroukal.O rozhýbání pracovního trhu, který aktuálně nabízí zhruba 200 tisíc volných míst, se pokouší „flexinovela“ zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která už prošla prvním čtením. Dát zaměstnanci výpověď má být nově snazší, zároveň začnou výpovědní lhůty nově běžet už se dnem doručení.Máme vědět, kolik bere kolega?Zároveň chce tým ministra práce Jurečky zvednout během prvních dvou měsíců podporu v nezaměstnanosti, a to významně. Později se má naopak rychle krátit. Na výši mezd zázračný efekt Stroukal neočekává. „Já nečekám zázraky,“ řekl s tím, že pozitivně vnímá snahu o větší tlak na rekvalifikace nezaměstnaných. Kvituje také, že chce novela srovnat podmínky pro lidi, kteří jsou vyhození a kteří odchází za novou prací dobrovolně – ti jsou dosud na podpoře penalizování.Dopad na výši mezd bude mít také evropská směrnice o zveřejňování výše výplat. Ta bude muset platit i v Česku. Podle Stroukala ji ale firmy mohou obcházet. „Když chceš někomu přidat, aby sis ho udržela, ale nechceš, aby to ostatní viděli, tak si občas ke mzdě něco dofakturuje. Dodává na svoje IČO nějakou službu zaměstnavateli. Nebo mu dáš CCSku na benzin, aby mohl jezdit zadarmo, nebo mu zaplatíš dovolenou.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jako soudce polského Správního soudu a Ministerstva spravedlnosti měl Tomasz Szmydt přístup k utajovaným dokumentům NATO i Evropské unie. Letos v květnu emigroval do Běloruska a na tiskové konferenci z Minsku mluvil o tom, že je šikanován kvůli svým politickým názorům. V Polsku vzniklo podezření, že by Szmydt mohl spolupracovat s běloruskými a ruskými tajnými službami. Následně na něj byl vydán evropský zatykač. Polák se ve svém novém působišti začal vydávat za novináře a minulý týden oznámil vznik nové platformy Polská pravda. Ta má publikovat informace o Polsku, západním i ruském a běloruském světě, které jsou ovšem jiné, než jaké přináší západní tisk. Případ mapovala redaktorka Adéla Gajdicová, kterou si k mikrofonu pozval Petr Gojda. Chcete dostávat výběr toho nejčtenějšího z našeho webu emailem? Odebírejte ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠newsletter investigace.cz. (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/7-c01458c4e85a58f0047857fac06ae283)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sledujte nás také na našem ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠X(Twitteru)⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠,⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Instagramu.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  Rozkrýváme zásadní investigativní kauzy. Nemáme paywall ani žádné reklamy. Jsme financování výhradně z darů a příspěvků od našich čtenářů či filantropických nadací. Pokud můžete, podpořte prosím naši práci, ⁠⁠⁠investigace.cz⁠⁠⁠ vás teď opravdu potřebuje! ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.investigace.cz/podpora-a-dekujeme/⁠

V pohraničí vznikly v posledních deseti letech velké průmyslové zóny. Zaměstnávají tisíce lidí, přinášejí miliardy do rozpočtu. Ale region nebohatne. Méně peněz do metropole, více menším městům, vyzývá byznysmen Milan Kratina. Ten patří mezi nejbohatší Čechy a je zakladatelem holdingu Accolade.Karlovarský region má řadu nelichotivých prvenství. Nejnižší mzdy, nejvíc exekucí, nejhorší školství. Expremiér Andrej Babiš ho označil za „nejhorší kraj úplně ve všem“. Firma Accolade, která staví průmyslové parky, si ale právě tento region vybrala pro své obří investice. Za poslední zhruba dekádu do výstavby šesti průmyslových parků na Chebsku a Teplicku „nasypala“ přes 18 miliard korun.„Tyhle naše regiony jsou skvěle umístěné. Nemusí se cítit méněcenně. Opravdu není lepší místo v Evropě, odkud můžete dodávat, než je Karlovarský kraj. Možná ještě Plzeňský kraj je stejně dobrý. Když se nám povede zvednout školství, to je alfa a omega, budeme investovat do infrastruktury a povede se nám víc propojit region s Bavorskem, tak má ten region ohromný potenciál růstu,“ vyjmenovává úkoly pro vládu jeden z nejbohatších Čechů.Jenže Karlovarsko a Ústecko, kde Kratina se svým byznysovým partnerem Zdeňkem Šoustalem také podnikají, bohatnou pomalu. Jeden z problémů je nastavení rozpočtového určení daní, řekl Kratina. Systém, který říká, jak se mezi obce a stát rozdělí celkové vybrané daně, by měl podle šéfa Accolade obce výrazněji zvýhodnit.„Lidé nevidí přínosy, které haly pro ně osobně budou mít. Kdyby věděli, že každý rok dostanou vysoké desítky nebo malé stovky milionů korun, tak by hned mohli říkat: Něco se tu sice bude stavět, ale budeme tady mít víc peněz na lékaře, na učitele, na školky, na školy,“ řekl Kratina ve speciálu podcastu Ve vatě, který vznikl v rámci volebního vysílání Seznam Zpráv.„My nedokážeme motivovat obce a kraje k tomu, aby rozvíjely svoje průmyslové zóny. Z našich hal jdou dneska miliardy korun do státního rozpočtu a jednotlivé obce a města z toho vlastně nedostávají vůbec nic nebo dostávají extrémně málo ve srovnání s Německem, Polskem, Rakouskem, Holandskem. A tím pádem se nám nezavírají ty nůžky. Kraje nám nebohatnou a města nám nebohatnou a je to právě tím, že peníze jdou do Prahy,“ kritizuje Kratina.To má i politické dopady, příhraniční oblasti volí jinak, podotkl Kratina. „Pokud chceme být vzdělanější a soběstačnější a nechceme, aby lidé volili extremisty, tak musíme bohatství rozdělovat mezi regiony rovnoměrněji, to by měla být zásadní politika vlády.“Základem jsou dobré školyZa klíčový problém „pohraničí“ má Milan Kratina kvalitu vzdělávání. Protože je český vzdělávací systém málo propustný, děti rodičů se základní školou nebo učilištěm končí nejčastěji také jen se „základkou“ či výučním listem, následně s nízkým platem a častěji než kde jinde také s exekucí na krku.Firmy ale chtějí logicky budovat tam, kde jsou kvalifikovaní zaměstnanci. „Jeden z našich nájemců měl být výrobce tlumičů pro BMW a Volvo. Svoje výzkumné a vývojové centrum ale nakonec vybudoval v Polsku, protože nevěřil Chebu a karlovarskému regionu, že by tam byl dostatek  inženýrů,“ říká Kratina, jehož společnost staví právě i v Polsku, Německu, na Slovensku či ve Španělsku.Podle byznysmena musí změna začít už na základních školách, střední školství je zase příliš rozdrobené. „Máme hrozně moc odborných středních škol a učňáků, víc než 230 oborů a máme málo všeobecného vzdělání, jen 30 %, Evropská unie má 50 %. Všeobecné vzdělání je extrémně důležité pro digitální ekonomiku a zástupci digitální ekonomiky jsou právě ti, kteří se dneska o ten region zajímají nejvíc. Pro společnosti z e-commerce je Karlovarský kraj úplně perfektní,“ uvedl.„Mrháme talentem a děti nejdou na střední školy, na které by mohly jít, protože na nich není dostatečný počet míst. To je osmdesátková ekonomika. Nutíme je, aby byly autoklempíři. Já ale nechci, aby naše děti byly kamioňáci. Věřím, že kamiony budou autonomní a naše děti je budou vyvíjet,“ říká Kratina.Karlovarský kraj je jediným v České republice, který nemá vlastní vysokou školu. V poslední době se region snaží situaci změnit. „Kraj dneska ve spolupráci se Západočeskou univerzitou chystá polytechniku. Je to krok dobrým směrem, ale zase to ukazuje, že nemáme žádné ambice,“ míní Kratina, který fandí ideji česko-německé univerzity.Vybudujme česko-bavorskou univerzitu„Bavoráci můžou jako nejbohatší region čerpat peníze jen na přeshraniční spolupráci, takže já bych udělal česko-bavorskou vysokou školu pro digitální ekonomiku Cheb–Waldsassen. Vzít ten talent z Bavorska a talent z České republiky, protože v regionu jsou nejlepší a největší hráči v oblasti jako e-commerce,“ popisuje Milan Kratina.Region přitom trápí „odliv mozků“. Slabá nabídka vzdělání nutí mladé z kraje odcházet, ročně se z kraje vystěhuje tisíc studentů a přes polovinu z nich už se nevrátí. Část obyvatel zase pravidelně pendluje za prací do Německa.Podle Kratiny je blízkost hranice i 35 let po revoluci stále cítit. Nejen na špatné přeshraniční dopravě, ale i opticky. „Chebané říkají, když jedou do Bavorska, že jedou do Jižní Koreje a pak se vracejí zpátky do té Severní, protože tam máme ty tržnice,“ glosuje podnikatel.Celý Karlovarský kraj je podle výzkumů PAQ Research v pásmu destabilizující chudoby, nadprůměrný počet lidí je tam v exekuci, v bytové nouzi nebo v sociálně vyloučených lokalitách.Nejnižší mzdyPrůměrná mzda v Karlovarském kraji činila ve druhém čtvrtletí 39 031 korun, nejméně v celé republice. Podle Milana Kratiny s sebou kvalitní byznys nese také vyšší mzdy. „Čím zajímavější společnosti máte, tím lepší byznys dělají, mají na něm vyšší marži, nabízejí zajímavější pracovní místa. To je rozvoj ekonomiky. Nebudeme přece pořád držet při životě něco, co sice funguje a je to tradiční, ale ti lidé tam berou málo peněz. Potřebujeme firmy, které lidem dokážou nabídnout mnohem víc peněz. Nesmíme ustrnout před 50 lety,“ přemýšlí Milan Kratina.Pod střechami Accolade na Chebsku a Teplicku vyrábí či skladují známé firmy Nexans, Raben či Maersk, logistický gigant DHL, Tchibo, ShipMonk, Kaufland. Jde o vysoce robotizované provozy. „To, co v Tchibu dříve dělalo 1200 lidí, dneska s robotizací dělá 350. Nabízí tam 200 extrémně zajímavých pozic jako řízení automatizovaných a robotických systémů,“ vypočítává Kratina.Bude „sudetská dálnice“?Třetí zásadní oblastí, která by pomohla regionu zvednout životní úroveň, je lepší infrastruktura. „Dálnice Praha – Karlovy Vary se staví, protože všichni potřebují na filmový festival dojet za hodinu, a ne za dvě. Ale prioritní by mělo být propojení na německé dálnice a železniční spojení s Německem, které dneska vůbec nefunguje.  „Sudetská dálnice“ mezi Karlovými Vary a Ústím nad Labem je něco, co by kopcovitému regionu taky pomohlo,“ myslí si Kratina.Výstavbě ale leckdy hází klacky pod nohy i stát, stěžuje si Kratina. „Na Plzeňsku nám místní správa z Ministerstva životního prostředí řekla, že podnikáme v osmi zemích, tak přece ten projekt nemusíme dělat v České republice. Ale my chceme investovat i v Novém Boru, protože jsme patrioti,“ uzavírá podnikatel.*****Ve vatě. Podcast noviná...

Ministerstvo životního prostředí chce zavést zálohované PET láhve a plechovky. Příslušná novela by se během léta měla dostat na vládu. „Záloha je ekonomická páka, která má zabezpečit, že obal neskončí ve škarpě,“ říká v Pro a proti David Surý z Ministerstva životního prostředí. Podle ředitele České asociace oběhového hospodářství Miloše Kužvarta se vydáváme cestou, která bude organizačně složitá, ekologicky škodlivá a finančně náročná.