Podcasts about ministerstva

Ministerstva zahraničí a financí se nedohodla na navýšení peněz na českou rozvojovou pomoc. Ruský prezident Putin nečekaně navštívil Kurilské ostrovy, jejichž část si nárokuje Japonsko. Proč jsou Kurily pro Rusko i Japonsko tak zajímavé? Před 100 lety se narodil Fidel Castro, který stál v čele ostrova od roku 1959. V jaké situaci jsou Kubánci dnes? A začíná Filmová renesance Slavonice. Letošní program představí ředitel festivalu.

Ministerstva zahraničí a financí se nedohodla na navýšení peněz na českou rozvojovou pomoc. Ruský prezident Putin nečekaně navštívil Kurilské ostrovy, jejichž část si nárokuje Japonsko. Proč jsou Kurily pro Rusko i Japonsko tak zajímavé? Před 100 lety se narodil Fidel Castro, který stál v čele ostrova od roku 1959. V jaké situaci jsou Kubánci dnes? A začíná Filmová renesance Slavonice. Letošní program představí ředitel festivalu.

Ministerstva zahraničí a financí se nedohodla na navýšení peněz na českou rozvojovou pomoc. Ruský prezident Putin nečekaně navštívil Kurilské ostrovy, jejichž část si nárokuje Japonsko. Proč jsou Kurily pro Rusko i Japonsko tak zajímavé? Před 100 lety se narodil Fidel Castro, který stál v čele ostrova od roku 1959. V jaké situaci jsou Kubánci dnes? A začíná Filmová renesance Slavonice. Letošní program představí ředitel festivalu.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedostatok pracovníkov napriek tisícom víz. Kde sa strácajú ľudia, ktorým Slovensko otvorilo dvere Kým ešte pred pár rokmi na Slovensko pracovníci najmä zo Srbska či Ukrajiny, dnes sa nábor presúva do Indie, Filipín, Nepálu a štátov strednej Ázie. Slovenská ekonomika sa bez zahraničných pracovníkov nezaobíde. Otázkou však nie je len to, koľko ich potrebujeme, ale či sú čísla, z ktorých sa vychádza, reálne. „Podľa zamestnávateľských zväzov by nám ročne malo chýbať zhruba 10-tisíc pracovných miest. Vlani sme na našich ambasádach vydali oveľa viac víz spojených priamo s výkonom zamestnania. Ak by teda každý z týchto ľudí skutočne prišiel a začal pracovať, prečo nám stále chýba pracovná sila?," pýta sa riaditeľ konzulárneho odboru Ministerstva zahraničných vecí a európskych záležitostí SR Martin Bartoň. V relácii Umenie biznisu s Veronikou Vaňkovou upozorňuje na skresľujúce údaje, ktoré zvyšujú tlak na úrady, Vysvetľuje ako systém funguje, kde sú slabé miesta v podobe falšovania a podvodov a v čom sú príležitosti dobre zvládnutej migrácie aj riziká, keď sa to nepodarí.

Nikola Trebulová je projektová manažérka a analytička spoločnosti, ktorá niekedy vzbudzuje kontroverziu pre „štátom posvätené podnikanie s kontrolami originality“. V rozhovore objasňuje význam týchto kontrol, prípady z praxe aj prečo je slovenský ODO-Pass lepší ako riešenia zo zahraničia.Hoci sa spoločnosť Iris Ident často spája s rôznymi názormi, jej reálnym a dokázateľným výsledkom sú tisíce odhalených podvodov a kultivácia trhu s jazdenými vozidlami. Iris Ident pôsobí pod dohľadom Ministerstva dopravy SR ako technická služba kontroly originality, pričom vyvíja softvér a spravuje Register prevádzkových záznamov vozidiel (RPZV).Podľa projektovej manažérky a analytičky spoločnosti Nikoly Trebulovej siaha história spoločnosti do hlbokej minulosti – už v roku 1995 napríklad vytvorila automatizovaný systém na kontrolu pohybu vozidiel na hraničných priechodoch.Kontrola originality nie je len byrokraciaNa Slovensku sa ročne vykoná zhruba 90- až 100-tisíc kontrol originality (KO), a to prevažne pri dovezených vozidlách, no nevyhnutná je napríklad aj pri zmene farby auta Mnohí motoristi vnímajú túto povinnosť ako dodatočnú byrokraciu a poplatok, avšak Trebulová upozorňuje na jej opodstatnenosť: „Existujú vozidlá, ktoré sú vyhodnotené stupňom 3 (nevyhovel) a odsúvajú sa na skúmanie políciou. Tento systém preukázateľne znižuje cieľovú destináciu podvodníkov na Slovensko.“ Kontrola samotná je nedeštruktívna, overujú sa pri nej nielen doklady, ale aj neoprávnené zásahy do konštrukcie. Ak sa zistí podozrenie, auto sa zadrží a detailné skúmanie preberá polícia.Unikátne prepojenia a dáta, ktoré tvoria ODO-PassNajznámejším výstupom pre bežného kupujúceho je ODO-Pass. Ide o výpis z registra RPZV, ktorý má referenčný charakter, právnu váhu a je použiteľný aj v súdnych sporoch. Tento register čerpá dáta od širokej škály subjektov – od staníc technickej a emisnej kontroly, cez poisťovne, leasingové spoločnosti až po inzertné portály. Slovensko je navyše napojené na medzinárodné informačné systémy ako Eucaris (moduly Mileage a AVIS) a získava dáta z oficiálnych autorít z USA. Prednedávnom sa podarilo získať aj dlho očakávané prístupy k dôležitej histórii nemeckých vozidiel.Kuriózne podvody z praxe: Ako oklamať STK čiernou páskou?Podvody sú s príchodom moderných technológií síce zložitejšie a drahšie, no stále existujú. Nikola Trebulová v podcaste spomenula pobavujúci, no zároveň odstrašujúci prípad z Bratislavy. Išlo o Škodu Octavia využívanú ako taxík, ktorá mala graf vývoja kilometrov veľmi "zubatý". Analytici detailným skúmaním zistili extrémne primitívny, no účinný podvod: „Pán iba prelepil posledné číslo na odometri čiernou páskou. To auto nemalo najazdené 50 000, ale 500 000 kilometrov,“ uviedla Trebulová, pričom toto vozidlo vďaka páske opakovane prechádzalo kontrolami bez toho, aby si to niekto na prvý pohľad všimol.Budúcnosť patrí elektromobilom a tvrdšej ochrane spotrebiteľaS narastajúcim podielom elektromobilov vzniká nová výzva – zistenie degradácie batérie. „Elektromobily nebudú predajné bez toho, aby tam bolo vlastne to zdravie baterky uvedené,“ hovorí Trebulová. Iris Ident sa preto spojil s lídrami v oblasti diagnostiky a plánuje certifikáty o zdraví batérie integrovať priamo do svojich systémov a reportov pre širšie komerčné využitie.Výrazný krok vpred by mala čoskoro priniesť aj nová slovenská legislatíva. Pripravuje sa zákon, ktorý stanoví, že ak kupujúci odhalí manipuláciu s odometrom a súčasťou predaja nebol výpis z registra prevádzkových záznamov (ODO-Pass), bude môcť úplne odstúpiť od kúpnej zmluvy. Stočené kilometre sú totiž na vozidle považované za neodstrániteľnú vadu.Vypočujte si celý rozhovor, dozviete sa viac o zákulí spoločnosti IRIS IDENT, o prípadoch z praxe aj o tom, aké nové taktiky používajú moderní podvodníci pri dovoze áut.

Dvacet let bojovala s depresemi a loni o Vánocích plánovala, jak vše ukončit. Mladé ženě nakonec pomohla terapie s podáním ketaminu na pražské klinice, kterou díky sociálnímu grantu Evropské unie a podpoře Ministerstva práce a sociálních věcí dostala v rámci nového výzkumného projektu zcela zdarma. Inovativně jsou k terapii přiděleni sociální pracovníci, kteří pacientům pomáhají i v běžném životě. Funguje to? Dozvíte se v pořadu Zaostřeno Českého rozhlasu Plus. Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak přesvědčit umělce, že rozhovory jsou podobně důležité jako nové písničky? Kdy musí manažer chránit interpreta před fanoušky – a kdy před ním samotným? A proč jsou to právě manažerky, kdo často schytá všechno, co ostatní říct nechtějí?Ve druhé části desáté Headliner půdy otevřeně mluví Kateřina Žbirková, Ludmila „Dydla“ Karlíková a Rozálie. S Honzou Vedral probíraly neviditelnou práci, bez níž by hudební kariéry českých muzikantů nevypadaly tak, jak je známe. Dojde na nezaplacené koncerty, ego umělců, sexismu v branži, hledání sponzorů i na otázku, jestli o úspěchu rozhodují hity, koncerty, nebo roky poctivé práce. I na historku o tom, jak Meky zkoušel jednoho svého fanouška ze hry na housle. Headliner půda #10 s tématem Manažerky se konala 25. května v Galerii Malostranské besedy. Diskusní večer vzniká za podpory Ministerstva kultury, Ochranného svazu autorského a Městské části Praha 1. Záznam z akce můžete poslouchat v podcastu Headliner CZ. Další Headliner půda se koná 21.9. 2026 opět v Malostranské besedě, jste srdečně zváni.

Jak se zachraňuje koncert, když si basák zapomene basu? Co se děje, když pořadatel nechce po vyprodaném koncertě zaplatit? A proč je důvěra v hudební branži často víc než jakákoli smlouva?Desátá Headliner půda patřila hudebním manažerkám. S Honzou Vedralem o svých zkušenostech mluvily Kateřina Žbirková, Ludmila „Dydla“ Karlíková a Rozálie. Tři ženy ze tří různých pater hudebního provozu: od Mekyho Žbirky a Lenny přes Rock for People a Vypsanou fiXu až po autorku, zpěvačku a harmonikářku, která si po odchodu od velké vydavatelské společnosti zkusila řídit kariéru sama.Headliner půda #10 s tématem Manažerky se konala 25. května v Galerii Malostranské besedy. Diskusní večer vzniká za podpory Ministerstva kultury, Ochranného svazu autorského a Městské části Praha 1. Záznam z akce můžete poslouchat v podcastu Headliner CZ. Druhý díl bude následovat brzy. Další Headliner půda se koná 21.9. opět v Malostranské besedě, sjte srdečně zváni.

Z Velké Británie do České televize, přes Ministerstvo zahraničních věcí až na Pražský hrad. Tiskový mluvčí a bývalý novinář Daniel Drake vystudoval mediální studia na IKSŽ FSV UK a rovněž mezinárodní vztahy na University of Portsmouth ve Velké Británii, odkud částečně pochází. Na IKSŽ zároveň působí jako pedagog a studující si u něj mohou zapsat hned dva předměty v angličtině.Mnozí si Daniela pamatují především jako bývalého mluvčího Ministerstva zahraničních věcí ČR, kde strávil více než tři roky. Za svou práci získal řadu ocenění, mimo jiné Zlatý středník v kategorii Grand Prix Talent roku. Od května letošního roku působí v komunikačním týmu Kanceláře prezidenta republiky.Jaké jsou výhody a nevýhody dálkového studia a jak jej skloubit s prací? Co by měli novináři i mluvčí změnit, aby spolu lépe komunikovali? A co Daniel očekává od nové práce u prezidenta republiky? To vše a spoustu dalšího se dozvíte v nejnovější epizodě podcastu De Facto, kterou moderuje studentka žurnalistiky Eliška Bervidová.

Pre niekoho festival politickej piesne, pre iných oáza slušnosti a slobody. Pohoda oslavuje 30. ročník a redaktori Denníka N Juraj Koník a Peter Bálik sa pozreli na to, čím je tento festival výnimočný. Dozviete sa nielen osobné zážitky z minulých ročníkov , ale aj aktuálne politické pozadie – vrátane tlaku zo strany Roberta Kaliňáka a Ministerstva obrany. Na záver nechýbajú tipy, ktoré by ste si tento rok nemali nechať ujsť.

Hostia: Tamara Stohlová (podpredsedníčka Výboru NR SR pre pôdohospodárstvo a životné prostredie; Progresívne Slovensko) a Filip Kuffa (štátny tajomník Ministerstva životného prostredia SR; SNS). Vláda schválila novú zonáciu štyroch národných parkov (TANAP, NAPANT, Poloniny a Malá Fatra), aby splnila míľnik Plánu obnovy a zároveň reagovala na záväzky Slovenska voči EÚ v oblasti ochrany prírody. Zonácie rozširujú územia s najprísnejším stupňom ochrany. Hoci sa návrhy podľa kritikov oproti minulosti zlepšili, ochranári, vedci aj opozícia majú výhrady. Tvrdia, že viaceré vzácne staré lesy zostali mimo bezzásahových zón, čo podľa nich ponecháva priestor na ťažbu a ďalšie spory o ochranu prírody. Reláciou vás prevedie Ivana Kapráliková. | Zonácia národných parkov. | Moderuje: Ivana Kapráliková. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Všetci sa zhodujú, že mestá, obce či župy by mali byť oslobodené od dlhovej brzdy, chýba však politická vôľa, hovorí v podcaste Aktuality Nahlas Jozef Božik, primátor Partizánskeho a predseda Združenia miest a obcí Slovenska.Samosprávy budú počas leta pripravovať rozpočty. Božik očakáva, že schvaľovať sa budú až v novembrových dňoch, teda po komunálnych voľbách. Stále však nie je jasné, koľko peňazí budú mať k dispozícii.Dlhová brzda totiž obmedzuje, aké finančné operácie môžu samosprávy využiť. Ak by sa riadili platným znením dlhovej brzdy, nemohli by napríklad siahnuť na neminuté peniaze z predošlých rozpočtov, ale ani na financie z úverov, ktoré využívajú napríklad pri projektoch z eurofondov.V prípade spomínaného Partizánskeho s 20-tisíc obyvateľmi vyčíslil Božik výpadok financií na 800-tisíc eur. „Buď zruším kosenie, alebo verejné osvetlenie. Alebo zruším športovanie pre tisíc deťom a zatvorím športoviská, pretože tie športové dotácie vychádzajú na 600-tisíc eur. Alebo by som zatvoril mestskú knižnicu a obmedzil kultúrny život na minimum,“ približuje Božik.Na riadnu zmenu ústavného zákona chýba politická vôľa. „Momentálne nie je možné, aby opozícia podporila nejaký vládny návrh. Na druhej strane, keď to predloží opozícia, vládna koalícia nezahlasuje,“ hovorí Božik.Riešenie pre tento rok bude zrejme len dočasné. „Ak dá minister financií jasný verdikt, že môžeme ísť v režime klasického rozpočtu, tak tento rok nejako prežijeme,“ uviedol šéf ZMOS-u.Samosprávy sa pritom okrem ústavného zákona o rozpočtovej zodpovednosti, teda dlhovej brzdy, riadia aj ďalšími pravidlami, ktoré obmedzujú ich zadlžovanie. Zákon o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy totiž hovorí, že ešte predtým, ako by samosprávy vytvorili deficitné hospodárenie, išli by do nútenej správy, dodáva Božik.Na podcaste spolupracovali Sophia Štefániková a Adam Obšitník.

Všetci sa zhodujú, že mestá, obce či župy by mali byť oslobodené od dlhovej brzdy, chýba však politická vôľa, hovorí v podcaste Aktuality Nahlas Jozef Božik, primátor Partizánskeho a predseda Združenia miest a obcí Slovenska.Samosprávy budú počas leta pripravovať rozpočty. Božik očakáva, že schvaľovať sa budú až v novembrových dňoch, teda po komunálnych voľbách. Stále však nie je jasné, koľko peňazí budú mať k dispozícii.Dlhová brzda totiž obmedzuje, aké finančné operácie môžu samosprávy využiť. Ak by sa riadili platným znením dlhovej brzdy, nemohli by napríklad siahnuť na neminuté peniaze z predošlých rozpočtov, ale ani na financie z úverov, ktoré využívajú napríklad pri projektoch z eurofondov.V prípade spomínaného Partizánskeho s 20-tisíc obyvateľmi vyčíslil Božik výpadok financií na 800-tisíc eur. „Buď zruším kosenie, alebo verejné osvetlenie. Alebo zruším športovanie pre tisíc deťom a zatvorím športoviská, pretože tie športové dotácie vychádzajú na 600-tisíc eur. Alebo by som zatvoril mestskú knižnicu a obmedzil kultúrny život na minimum,“ približuje Božik.Na riadnu zmenu ústavného zákona chýba politická vôľa. „Momentálne nie je možné, aby opozícia podporila nejaký vládny návrh. Na druhej strane, keď to predloží opozícia, vládna koalícia nezahlasuje,“ hovorí Božik.Riešenie pre tento rok bude zrejme len dočasné. „Ak dá minister financií jasný verdikt, že môžeme ísť v režime klasického rozpočtu, tak tento rok nejako prežijeme,“ uviedol šéf ZMOS-u.Samosprávy sa pritom okrem ústavného zákona o rozpočtovej zodpovednosti, teda dlhovej brzdy, riadia aj ďalšími pravidlami, ktoré obmedzujú ich zadlžovanie. Zákon o rozpočtových pravidlách územnej samosprávy totiž hovorí, že ešte predtým, ako by samosprávy vytvorili deficitné hospodárenie, išli by do nútenej správy, dodáva Božik.Na podcaste spolupracovali Sophia Štefániková a Adam Obšitník.

Ministr zemědělství Martin Šebestián za SPD na setkání u přehrady Švihov řekl, že kromě ochrany vody je důležité také budovat nové nádrže.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Hosť: Terézia Rosenbergerová (hlavná odborníčka Ministerstva zdravotníctva pre detskú psychiatriu). | Počas dlhých letných dní trávia deti a tínedžeri viac času vonku s kamarátmi. Pre rodičov to často znamená otázky, obavy aj neistotu. Koľko slobody deťom dopriať a kde nastaviť hranice? Ako budovať dôveru bez neustálej kontroly a čo robiť, keď sa dohody nedodržiavajú? Aj o tom sú Kontakty s Lukášom Manom. | Nastavené pravidlá - dieťa - rodič. | Moderuje: Lukáš Mano; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Hostia: Marián Valentovič (štátny tajomník Ministerstva práce, sociálnych vecí a rodiny SR) a Michal Ivantyšyn (riaditeľ konferencie ITAPA). | Integrovaný trh práce: Ako prepojiť školy, zamestnávateľov a štát - ITAPA. Zamestnávatelia hovoria o nedostatku pracovníkov, mladí ľudia sa obávajú, či si po škole nájdu uplatnenie a štát hľadá spôsob, ako lepšie predvídať potreby trhu práce. Aké profesie bude Slovensko potrebovať o päť, či desať rokov? Pripravujú školy mladých ľudí na reálny pracovný život? Integrovaný model trhu práce má prepájojiť školy, zamestnávateľov a štát /údaje zo školstva, zamestnanosti a potrieb zamestnávateľov/. Pomôžu nové nástroje predchádzať nedostatku pracovníkov v kľúčových profesiách? Počúvajte Kontakty s Evou Sládkovou. | Integrovaný trh práce - ITAPA. | Moderuje: Eva Sládková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Národní muzeum v přírodě, se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, se letos rozšířilo o pátý subjekt, jež je součástí této příspěvkové organizace Ministerstva kultury ČR.Všechny díly podcastu O čem se mluví v Plzeňském kraji můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: MUDr. Silvia Masaryková (všeobecná lekárka) a MUDr. Božena Pekárková (krajská odborníčka pre gastroenterológiu Ministerstva zdravotníctva SR). | Pálenie záhy trápi množstvo ľudí, no väčšina mu nevenuje veľkú pozornosť a berie ho len ako bežnú nepríjemnosť po jedle. Nepríjemné pálenie, tlak v žalúdku, či nočné budenie pritom môžu výrazne ovplyvňovať každodenné fungovanie aj spánok. Aký je rozdiel medzi pálením záhy, refluxom a refluxovou chorobou pažeráka? Kedy stačí zmena životného štýlu a kedy už treba vyhľadať gastroenterológa? Aké sú dnes možnosti liečby a prevencie detí aj dospelých? | Pálenie záhy. | Moderuje: Eva Pribylincová; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Dnešní Hradecké minuty věnujeme školám a učebním pomůckám první republiky. Se vznikem Československa v roce 1918 podléhaly názorné didaktické pomůcky schvalování Ministerstva školství a národní osvěty.

Dnešní Hradecké minuty věnujeme školám a učebním pomůckám první republiky. Se vznikem Československa v roce 1918 podléhaly názorné didaktické pomůcky schvalování Ministerstva školství a národní osvěty. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Počet učiteľov na Slovensku z roka na rok klesá a podľa odhadov ich môže do roku 2030 chýbať až dvetisíc.Najkritickejšia situácia je v STEM odboroch, teda pri výučbe matematiky, fyziky, informatiky či chémie. Lucia Polláková, vedúca oddelenia strategickej komunikácie Ministerstva školstva, výskumu, vývoja a mládeže SR, vpodcaste približuje iniciatívu Staň sa legendou medzi učiteľmi, ktorá sa snaží osloviť najmä generáciu Z a ukázať mladým ľuďom, že učiteľské povolanie môže byť zmysluplné, stabilné a atraktívne.V rozhovore hovoríme o tom, prečo majú mladí ľudia z učiteľstva obavy a čo ich od tejto profesie najčastejšieodrádza. Mnohí si neuvedomujú benefity, ktoré táto práca prináša, od 45-dňovej dovolenky a väčšej časovej flexibility až po kreativitu či stabilné pracovné zázemie. Plat učiteľa rastie s pribúdajúcou praxou, s ďalším vzdelávaním ajrôznymi príplatkami.Dozviete sa, ako sa dá stať učiteľom aj po absolvovaní iného vysokoškolského odboru a aké možnosti dnes ponúka portál poducit.iedu.sk, ktorý zhromažďuje všetky dôležité informácie o štúdiu aj učiteľskej profesii na jednom mieste.  Lucia Polláková je vedúca oddelenia strategickejkomunikácie Ministerstva školstva, výskumu, vývoja a mládeže Slovenskej republiky. Pochádza z učiteľskej rodiny, takže k vzdelávaniu mala blízko už od detstva. Vždy ju zaujímalo, ako sa dá učiť inak či zážitkovo, a preto vminulosti pracovala aj ako lektorka neformálneho vzdelávania. Dnes sa na ministerstve školstva venuje strategickej komunikácii, konkrétne témam duševného zdravia a tomu, ako zlepšiť postavenie učiteľov v spoločnosti. Je presvedčená, že bezpečné prostredie a duševná pohoda sú dôležitou súčasťou škôl rovnako ako získavanie vedomostí. O podcastePodcast Veda na dosah – o štúdiu sa zameriava na témy vedy, štúdia a vzdelávania a prináša praktické rady, zrozumiteľné vysvetlenia a odpovede na otázky, ktoré mladí ľudia často riešia. Našou snahou je priniesť viac praktických tipov pre žiakov a študentov, ktoré sa týkajú napríklad výberuškôl, štúdia v zahraničí, kariéry či uplatnenia v STEM odboroch, ktoré sú orientované na vedu, technológie, matematiku a inžinierstvo. Nahrávanie podcastu prebehlo v priestoroch NIVaM. Podcasty z oblasti školstva si môžete vypočuť nahttps://nivam.sk/?s=podcast.

Hostia: Marta Magdolenová (hlavná rastlinolekárka SR, odbor rastlinnej výroby Ministerstva pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR) a Ivana Kurhajcová (riaditeľka odboru ochrany rastlín Ústredného kontrolného a skúšobného ústavu poľnohospodárskeho v Bratislave). | Klimatické zmeny, intenzívne cestovanie, či globálny obchod spôsobujú, že sa po svete rýchlo šíria noví škodcovia a aj - choroby rastlín. Mnohé z nich sa k nám, do Európy dostávajú úplne nevedomky – z dovolenky si prinesieme semienka, ovocie, alebo iné živé suveníry. Nepôvodné škodce tu často nemajú prirodzených nepriateľov a môžu spôsobiť vážne škody v záhradách, sadoch, vinohradoch, v celom poľnohospodárskom sektore. V tomto vydaní sa budeme rozprávať o tom, prečo je aj malý rastlinný suvenír rizikom, ako sa kontroluje dovoz rastlín do Európskej únie a na čo si dať pozor pri cestovaní či online nákupoch rastlín a semien. Kontakty s Evou Pribylincovou. | Nelegálny dovoz rastlín. Zlý suvenír z dovolenky. | Moderuje: Eva Pribylincová; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Hostia: Ján Blcháč (poslanec a predseda Výboru NR SR pre financie a rozpočet; Hlas-SD) a Marián Viskupič (poslanec a podpredseda Výboru NR SR pre financie a rozpočet; SaS). | Zoznam nástrojov na oživenie rastu domácej ekonomiky z dielne Ministerstva hospodárstva SR obsahuje 38 bodov. Týkajú sa napríklad cien elektriny, využitia modernizačného fondu, znižovania byrokracie či zvýšenia balíka financií pre energeticky náročné podniky z výnosov predaja emisných povoleniek. Všetky zmeny sú súčasťou jedného návrhu zákona. Sú predstavené opatrenia dostatočne ambiciózne? Do akej miery zlepšia kvalitu podnikateľského prostredia na Slovensku? Budú ich dosahom napokon čeliť bežní ľudia? A je vôbec v koalícia vôľa podporiť návrh v plnom rozsahu, alebo ho čakajú v parlamente poslanecké úpravy? Z prvej ruky odpovedia poslanci z výboru pre financie a rozpočet Ján Blcháč z Hlas-SD a Marián Viskupič z SaS. Vydaním Z prvej ruky vás prevedie Juraj Jedinák. | Vláda ukázala opatrenia na podporu rastu ekonomiky. | Moderuje: Juraj Jedinák. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Proč je podle ministryně financí Aleny Schillerové možné ozdravit veřejné finance i navyšováním státního dluhu? Co znamenají nejnovější vzdušné útoky amerických a íránských sil pro dočasné příměří? A jak funguje nová interaktivní mapa míst, kde se chodci v pražské dopravní síti necítí bezpečně? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slováci v Nemecku: Štefan Lukáč je lekár, zaoberá sa výskumom rakoviny prsníka a endometriózou; Za svoje vedecké počiny získal v roku 2023 dve významné ocenenia od nemeckého Ministerstva zdravotníctva; Slováci v Maďarsku: Červený mramor z Tardoša, o aktivitách jednej zo slovenských obcí hovorí Anna Crnečka; Slováci v Chorvátsku: Slovenské kultúrne centrum, sídli v Našiciach, zaoberá sa výskumnou a vedeckou činnosťou, aktivity centra približuje riaditeľka Sandra Kralj Vukšič;.

Host: ing. Jitka Götzová, ředitelka odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR. Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.Všechny díly podcastu Káva o čtvrté můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

**Kuriózní případ řeší majitelka chráněné roubenky v Maškovicích. Na domě praskají zdi, boří se sklep. Odborníci mají jasno: hýbe se svah. Ministerstva i památkáři apelují na stavební úřad, aby konal. Ten tvrdí, že neví, co s tím.**Hlasujte pro Ve stínu v anketě Podcast roku.

Kuriózní případ řeší majitelka chráněné roubenky v Maškovicích. Na domě praskají zdi, boří se sklep. Odborníci mají jasno: hýbe se svah. Ministerstva i památkáři apelují na stavební úřad, aby konal. Ten tvrdí, že neví, co s tím.Hlasujte pro Ve stínu v anketě Podcast roku.

Insider za poslední týden ovládnul frontpage globálních médií – Bloombergu i Deníku N. Začínáme proto rozhovorem s Alešem Michlem, jeho výroky a otázkou, zda guvernér ČNB svým stylem posouvá hranice funkce, nebo je už překračuje. Jak pevná je vládní stabilita? Dočkáme se rošády ministrů? Může SPD začít dělat Babišovi větší problém, než se zdá? Co ukazuje napětí kolem Ministerstva obrany? Velké téma je i Knihovna Václava Havla. Kdo stojí za současnou krizí, jakou roli hrají Zdeněk Bakala, Dagmar Havlová a Tomáš Sedláček? Proč odchází klíčoví lidé? Může jedna z nejvýraznějších porevolučních institucí skončit v likvidaci?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

„Autotune máš, ne?“V záznamu druhé poloviny deváté Headliner půdy se Milan Cimfe, Michal „Amák“ Šťastný a Tomáš Fröde dostali ke konkrétním historkám, které se dějí za sklem režie hudebního studia. Začalo to nevinným přespáváním v nahrávací místnosti. Došlo i na smrt pod klimatizací mixpultu, práci s velkými jmény, šamanství Ricka Rubina i na otázku, co se děje s hudbou, když ji začne řídit software a umělá inteligence.Milan Cimfe vzpomíná na natáčení s Davidem Bowiem, Julianem Lennonem nebo Living Colour. Amák poutavě líčí, jak Jaz Coleman staví písničku z patnáctiminutového synťákového dronu. A na příkladu Hoziera, proč největší hvězdy často bývají nejpracovitější. Tomáš Fröde se rozpovídal o mladých kapelách, demáčích a o tom, jak se z dobrého sluhy může stát zlý pán, když muzikanti ve studiu narazí na vlastní hráčské limity a netrumfnou technologie.Mluvilo se i o umělé inteligenci Suno, referenčních nahrávkách, které stály celý majlant, o technologii vinylu, Spotify, CDčkách i AirPodech. A taky o tom, proč je největší kouzlo hudby právě v tom, že ji ještě pořád hrají lidé.„Umělá inteligence ti nabídne průměr všeho. A chybí ten lidský element, který dělá ty čáry,“ říká Milan Cimfe. A věta k zamyšlení? Tu napsal americký producent Rick Rubin, jehož kniha nemohla na Půdě chybět. „Někdy nejlépe pokročíme vpřed, když ukročíme vzad.“ Co tím myslel, sice nikdo neví, ale zní to tajemně!A vy jste srdečně zváni na další Headliner půdu už 25. května v Malostranské besedě s tématem Manažerky. O své zkušenosti se přijdou podělit Ludmila „Dydla“ Karlíková, která se stará o Vypsanou fixu, Kateřina Žbirková a Rozálie.Projekt Headliner půda vzniká za podpory OSA, Ministerstva kultury a Prahy 1.

„Dneska můžeš natočit písničku na mobil. Tak proč ještě existují studia?“Touto otázkou odstartoval Honza Vedral devátou Headliner půdu, která se tentokrát věnovala nahrávání, produkci a životu za sklem studia. Pozvání přijali Milan Cimfe ze studia Sono, Michal „Amák“ Šťastný z Golden Hive a Tomáš Fröde z kapely Imodium a studia I.Mluvilo se o tom, proč jsou studia pořád důležitá, proč se kapely ve studiu rozpadají, proč je zpěv nejkřehčí část nahrávání i o tom, jak vznikaly desky Lucie, Kabátu nebo Alice. Došlo i na LSD ve studiu, rozbité zuby při produkci, nebo na to, proč je někdy lepší nechat nahrávku nedokonalou.„Hudba jsou vzpomínky a emoce. Lidem je často úplně jedno, že to hraje blbě, ale stalo se to jednou správně,“ zaznělo během večera plného zkušeností i historek z praxe.Záznam první části Headliner půdy končí akustickou písní Tomáše Frödeho. Druhá část vás čeká již brzy. A vy jste srdečně zváni na další Headliner půdu už 25.5. v Malostranské besedě s tématem "manažerky". O své zkušenosti se přijdou podělil Ludmila "Dydla" Karlíková, která se stará o Vypsanou fixu, Kateřina Žbirková či Rozálie. Projekt Headliner půda vzniká za podpory OSA a Ministerstva kultury.

Vedci zo Slovenskej akadémie vied a Univerzity Komenského upozornili, že aktuálny návrh zonácii štyroch národných parkov z dielne Ministerstva životného prostredia má sporné body. Ide o zonácie v Tatranskom národnom parku, v Národnom parku Nízke Tatry, Malá Fatra a v Poloninách. Ministerstvo tvrdí, že jeho návrh podporuje rozvoj regiónov, investičné príležitosti, pracovné miesta. Vedci ponúkajú vlastný návrh zonácie.Aké sú teda základné vlastnosti súčasného návrhu zonácie z dielne ministerstva životného prostredia? Ktorých národných parkov sa týka? Aké sú riziká tohto návrhu? Ustupuje sa v ňom skutočne záujmovým skupinám, je problém s ochranou krajiny? A aké návrhy majú pre naše národné parky slovenskí vedci?Braňo Závodský sa rozprával s vedúcim vedeckým pracovníkom Centra biológie rastlín a biodiverzity Slovenskej akadémie vied Jozefom Šibíkom.

Hostia: Katarína Dostálová (členka správnej rady Zväzu ambulantných poskytovateľov), Mária Lévyová (prezidentka Asociácie na ochranu práv pacientov) a Michal Štofko (štátny tajomník Ministerstva zdravotníctva). | Zistenia ombudsmana: Ľudia nechajú v ambulanciách ročne približne 500 miliónov, ako nastaviť pravidlá, ide o svojvoľné rozhodnutie niektorých ambulancií, za čo sa platí najčastejšie, riešenia na úrovni ambulantného sektora, financovanie z ministerstva, dostatok finančných zdrojov. Legislatíva: Všeobecné znenie zákonov, ktoré kritizuje verejný ochranca práv, zakázať alebo stanoviť jasné pravidlá pri poplatkoch, ktorou cestou ísť, inšpirácia v zahraničí, ako je to u našich susedov, dosah na pacientov – majú ľudia peniaze na poplatky, ozývajú sa názory, že radšej vynechajú vyšetrenia ako platiť navyše, realita v ambulanciách. | Poplatky v ambulanciách. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Pakt o migrácii a azyle predstavuje zásadnú reformu systému riadenia migrácie a azylu v Európskej únii. Reforma prináša nové konania, nové povinnosti, ale aj nové otázky. V časoch, keď sa systémy snažia byť rýchlejšie a efektívnejšie, sa ešte viac ukazuje potreba nezabúdať na tých najzraniteľnejších, deti, osoby so zdravotným postihnutím, obete násilia či traumy. Preto sa Liga za ľudské práva rozhodla na Fóre o integrácii 2026 tieto dve témy prepojiť. Fórum o integrácii 2026 finančne podporilo Veľvyslanectvo Francúzska v SR, Francúzsky inštitút na Slovensku, Veľvyslanectvo Spojeného kráľovstva v SR a Nadácia Friedricha Eberta (FES). Hostia diskusie: Róbert Dobrovodský, Kancelária verejného ochrancu práv Zuzana Stavrovská, Úrad komisára pre osoby so zdravotným postihnutím Jozef Mikloško, Úrad komisára pre deti Pavol Dinga, Migračný úrad Ministerstva vnútra SR Moderuje: Lukáš Novák, Liga za ľudské práva

Kultúra bola zásadnou súčasťou nacistickej mocenskej stratégie, naprieč územím, ktoré sa dostalo pod vplyv tretej ríše, vrátane vojnového slovenského štátu. Prekvapivo však nacistický vplyv na kultúru na Slovensku zostal dlho na pokraji záujmu historikov. To sa dnes mení. V týchto mesiacoch prebieha výskum pod vedením historika Miloslava Szabóa, ktorý vychádza z podrobného štúdia nemeckých archívov Ministerstva zahraničných vecí a Spolkového archívu. Tento výskum onedlho vyjde aj v knižnej podobe pod názvom „Nacistická soft-power vo vzťahu k vojnovému slovenskému štátu v rokoch 1939 – 1945: Deravá hegemónia.“ Ako fungovala nacistická kultúrna diplomacia? Čo boli hlavné „prevodné páky“ v systéme kolaborácie s nacistami v kultúrnej oblasti? A možno hovoriť o rezistencii voči nemeckému tlaku? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s historikom a germanistom Miloslavom Szabóom, z Katedry germanistiky, nederlandistiky a nordistiky na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského. Vo svojom výskume sa zaoberá najmä dejinami antisemitizmu a katolicizmu na Slovensku a v Rakúsku v 19. a 20. storočí. Je autorom niekoľkých monografií a desiatok odborných štúdií doma i v zahraničí. Okrem dobre známej knihy Klérofašisti, najnovšie publikoval na tému fašizácie kresťanského nacionalizmu a sociálneho katolicizmu na Slovensku v rokoch 1939 – 1942. Tento podcast vychádza vďaka podpore Aukčnej spoločnosti SOGA, pri príležitosti 30. výročia jej založenia. Ďakujeme za podporu. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak vážně eskalovala v posledních hodinách válečná situace na Blízkém východě? Jak odpovídá Ministerstvo zahraničí na výtky, že v předchozích dnech dostatečně nekomunikovalo s občany, které válečný střet zastavil v krizové oblasti? A je na obzoru reálný plán, jak snížit ceny energií v zemích EU?

Česko má od minulého týdne svého potravinového ombudsmana. Zřízení funkce má být jedním z prvních kroků k vládou slibovanému cíli - zlevnění potravin. Co pro to může nový ombudsman reálně udělat? Hostem Ptám se já je nový potravinový ombudsman a dosavadní vrchní ředitel sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka. Vláda ANO, SPD a Motoristů zatím konkrétní plány ke zlevnění potravin nepředstavila. V programovém prohlášení se ale zavázala také například k omezení marží řetězců i jejich přehlednému zveřejňování.Podle ministra Martina Šebestyána (za SPD) hraje důležitou roli v chystaném plánu na dostupnější potraviny právě zřízení nové pozice ombudsmana, který se má starat o transparentnost celého potravinového řetězce. Dalším krokem pak je zajištění férových podmínek mezi dodavateli a odběrateli a zejména zvýšení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů. „Chceme podpořit různou formou opatření větší míru zpracování v České republice. A ta opatření mohou skutečně vést k tomu, že se nám projeví snížení cen u vybraných potravin. Neříkám, od kdy nebo u čeho konkrétně,“ prohlásil v Ptám se já potravinový ombudsman Fialka s tím, že by se to mohlo týkat například sezónního ovoce a zeleniny.Co přesně bude potravinový ombudsman dělat? Proč chce monitorovat marže obchodníků? A má nějaké nástroje, kterými by dosáhl zlevnění potravin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Kdo organizuje a určuje, kteří čeští občané se dostanou na palubu repatriačních letů z Blízkého východu? Jak vysoké je riziko odvetných íránských útoků na území Evropské unie? A kam až může vyšplhat cena ropy? Poslechněte si speciální vysílání věnované aktuálnímu dění na Blízkém východě.

Bezpečnostní rada státu na ranním zasedání řešila v souvislosti se situací na Blízkém východě mimo jiné repatriaci českých občanů z oblasti. Premiér řekl, že Česko vyšle jeden armádní airbus do egyptského Šarm aš-Šajchu a jeden do jordánského Ammánu. Další Čechy z Ománu zatím bude repatriovat společnost Smartwings. Kdo určuje, kteří čeští občané se dostanou na palubu, přibližuje Petr Hladík z ministerstva zahraničí.

Bezpečnostní rada státu na ranním zasedání řešila v souvislosti se situací na Blízkém východě mimo jiné repatriaci českých občanů z oblasti. Premiér řekl, že Česko vyšle jeden armádní airbus do egyptského Šarm aš-Šajchu a jeden do jordánského Ammánu. Další Čechy z Ománu zatím bude repatriovat společnost Smartwings. Kdo určuje, kteří čeští občané se dostanou na palubu, přibližuje Petr Hladík z ministerstva zahraničí. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nechceme zavádět žádné regulace tam, kde všechno funguje, jak má. Chceme, aby to fungovalo férově. A s ostatními aktéry na úrovni státní správy se budeme bavit o podnětech občanů,“ představuje své plány v nové roli potravinového ombudsmana dosavadní vrchní ředitel sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka. Podle čeho budou úředníci posuzovat úměrnost marží? A jak stanoví férovou cenu potravin? Poslechněte si rozhovor.

„Nechceme zavádět žádné regulace tam, kde všechno funguje, jak má. Chceme, aby to fungovalo férově. A s ostatními aktéry na úrovni státní správy se budeme bavit o podnětech občanů,“ představuje své plány v nové roli potravinového ombudsmana dosavadní vrchní ředitel sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka. Podle čeho budou úředníci posuzovat úměrnost marží? A jak stanoví férovou cenu potravin? Poslechněte si rozhovor.

„Nechceme zavádět žádné regulace tam, kde všechno funguje, jak má. Chceme, aby to fungovalo férově. A s ostatními aktéry na úrovni státní správy se budeme bavit o podnětech občanů,“ představuje své plány v nové roli potravinového ombudsmana dosavadní vrchní ředitel sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka. Podle čeho budou úředníci posuzovat úměrnost marží? A jak stanoví férovou cenu potravin? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S nástupem Motoristů na ministerstvo životního prostředí jsou dosud spojené zejména personální škrty nebo rušení a přesouvání odborů. Co lze čekat od jejich vedení v čele s novým ministrem Červeným a zmocněncem Turkem?Hostem Ptám se já byl bývalý vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí Petr Holub.Ministerstvo životního prostředí má konečně plnohodnotné vedení. Prezident v pondělí jmenoval do funkce náhradního kandidáta Motoristů za Filipa Turka. Nový šéf resortu, poslanec Igor Červený si jako své priority stanovil program Nová zelená úsporám nebo změnu akceleračních zón, ve kterých by se mimo jiné měly stavět větrné elektrárny.Z nástupu Motoristů mají obavy mnohé ekologické organizace, a to kvůli jejich přístupu ke změně klimatu i ochraně přírody.Nový ministr životního prostředí po pondělním jednání vlády prohlásil, že jeho strana ani kabinet nepopírají klimatickou změnu. Červený ale považuje za zbytečné ji označovat jako  klimatickou krizi. Je podle něj nutné stát na klimatickou změnu připravit, ale racionálně.Jak povedou Motoristé ministerstvo? Skončila se zrušením sekce ochrany klimatu klimatická změna? A jak dopadne boj o větrné elektrárny a emisní povolenky?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

V našem současném světě jsou lidé, kteří mají strach, že naše planeta nezadržitelně směřuje k totální ekologické katastrofě, propadnou beznaději, které se říká enviromentální úzkost. A na opačném konci je například ministr, který poté co nastoupil do čela Ministerstva životního prostředí řekl, že tím dnem klimatická krize skončila. Bezva.Hledal jsem člověka, vědce, odborníka, abychom se pobavili o tom, jak na tom naše globální příroda doopravdy je. Ne aktivista jedné nebo druhé strany. Ani militantní obhájce odstranění lidstva, ani obhájce toho, že máme planetu plundrovat až do konce. Jednoduše vědce, který sleduje ve velkém měřítku přírodu a životní prostředí - globálně, na celé naší planetě. A našel jsem ho!Je to profesor David Storch z centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky.Doporučuji. Toto je povídání, které se docela vymyká všemu, co obvykle slýcháme z jednoho anebo druhého tábora…To je zde, na otevřených platformách pro dnešek vše, celý rozhovor v ještě dvojnásobné délce, dokonce i s bonusem, najdete na mém kanálu http://herohero.co/petrhorky.00:00 Životní prostředí a vliv na člověka.12:29 Existuje kompromis mezi škodlivým vlivem člověka a pomocí přírodě?27:34 Aby se nám dobře žilo dobře.Support the show

Základní a jazyková škola Věda v Praze pobírá dotace od českého Ministerstva školství i od Evropské unie, ale zdá se, že kvalitní výuka češtiny není její priorita. Jde ji spíš o to, aby svým žákům představila kremelské vidění světa. Zakladatelka školy Elena Pinskaja spolupracuje s ruskými vládními agenturami i po ruské invazi do Ukrajiny. Tématem se zabývala redaktorka Kristina Vejnbender. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

Hosťom relácie Dírerov filter bol bezpečnostný analytik Juraj Zábojník. Vyštudoval Strednú odbornú školu Ministerstva vnútra SSR a Vysokú školu ekonomickú v Bratislave. Profesionálnu kariéru začínal ako radový referent na Správe ochrany ústavných činiteľov, neskôr pôsobil ako riaditeľ Úradu na ochranu ústavných činiteľov a diplomatických misií. V roku 2019 neúspešne kandidoval na prezidenta SR.V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:- prečo sa rozpadajú bezpečnostné zložky,- či je možné prirovnávať Mura z Popradu k Cintulovi,- prečo nemali ísť smerácki vlci s premiérom do Popradu,- prečo sú v politike analfabeti.

Sešli se, ale nerozešli se. Dál vzniká vláda Motoristů, SPD a hnutí ANO. Nic na tom zatím nezměnil ani rasistický archiv, který Deník N spojuje s Filipem Turkem. V jak složité situaci je Andrej Babiš? A co s tím udělá prezident? Téma pro Martina Bartkovského, šéfredaktora Reflexu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.