Podcasts about kter

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Kdyby nám to všechno vypnuli, tak jsme prostě slepí a bezmocní.“ Evropa podle novináře Petra Koubského postupně přišla o politickou, vojenskou i technologickou moc a svůj každodenní život přenechala americkým firmám. Od map v telefonu přes operační systémy až po cloud, na kterém běží služby, bez nichž už neumíme fungovat. Dokud byly Evropa a Spojené státy přáteli, nikdo o této závislosti příliš nepřemýšlel. Teď se ale ukazuje, že na naší straně Atlantiku toho mnoho nezbylo a vybudovat vlastní technologické zázemí bude možná úkolem na dvacet let. Koubský přitom věří, že umělá inteligence téměř úplně nahradí i práci, kterou dnes dělá on sám. Přesný rok už slíbit nechce, ale jestli to bude o pět let dříve, nebo později, je podle něj z dlouhodobého hlediska jedno. Práce, při níž člověk většinu dne sedí u počítače, píše, čte a pracuje s čísly, je podle něj snadno nahraditelná. Lidská práce nezmizí, její těžiště se ale přesune. Poté, co AI přetvoří velkou část duševních profesí, zůstane prostor především pro ty nejlepší. Většině lidí navíc nebude záležet na tom, jestli text vytvořil člověk, nebo stroj. Pro malou a náročnou část publika se ale budou dál vytvářet věci postaru, podobně jako se pro náročnou klientelu ručně šijí boty. „Žijeme ve světě, kde je možné absolutně všechno,“ dodává novinář, kterého už prý dlouho nic nepřekvapilo. V devadesátých letech podcenil internet natolik, že o připojení Československa k síti otiskl jen několik řádků. Dnes sleduje další změnu, jejíž skutečné důsledky opět nedokážeme dohlédnout. Kolem AI se podle něj nafukuje investiční bublina a nikdo zatím neví, jak na umělé inteligenci spolehlivě vydělávat. Do hry navíc vstupují lidé jako Elon Musk, Sam Altman nebo Peter Thiel, jejichž výroky jsou podle Koubského „hodně znervózňující“ a kteří koncentrují obrovskou moc bez skutečné kontroly. A zatímco se přeme o to, zda klimatická změna vůbec existuje, příroda na naše názory nečeká. „S fyzikou diskutovat nemůžete,“ upozorňuje Koubský. Teplota tání ideologií podle něj leží ve střední Evropě někde kolem 35 stupňů a lidé pravděpodobně budou muset nejprve narazit do zdi, aby dostali rozum. Jak bezmocná by byla Evropa, kdyby se americké technologie skutečně vypnuly? Má smysl dětem zakazovat sociální sítě, nebo je musíme naučit, jak se v nich bezpečně pohybovat? A proč politici podle něj říkají nesmysly, kterým možná sami nevěří? I to se dozvíte v rozhovoru s Petrem Koubským.

Would you eat cow stomach soup?In this episode, Monča and Šárka rate 5 bizarre Czech foods that often shock foreigners. From tripe soup and dill sauce to the beloved fried cheese, you'll discover the delicious (and sometimes strange) side of Czech culture.Which dish would you try first? Let us know at contact@slowczech.com!---Get the transcript here: https://slowczech.com/slowczechpodcastfree “Real Czech Starter Kit”: slowczech.com/kit/pod Immersion Program: www.slowczech.com/immersion/pod

20. července 1937 na dvě minuty ztichly všechny rádiové vysílače na světě. Stalo se tak na počest italského vynálezce Guglielma Marconiho, který téhož dne zemřel. Tehdy byl světovou celebritou, obdivovaným mužem, který dokázal konat technické zázraky prakticky na počkání. Jenže tomu tak nebylo vždy. „Každý vynález je produktem představivosti, vytrvalosti a špetky šílenství,“ říkal. Sám toho byl dokonalým příkladem. Jeho teoriím se nejdřív jen smáli. Pomohla mu nehoda parníku…

20. července 1937 na dvě minuty ztichly všechny rádiové vysílače na světě. Stalo se tak na počest italského vynálezce Guglielma Marconiho, který téhož dne zemřel. Tehdy byl světovou celebritou, obdivovaným mužem, který dokázal konat technické zázraky prakticky na počkání. Jenže tomu tak nebylo vždy. „Každý vynález je produktem představivosti, vytrvalosti a špetky šílenství,“ říkal. Sám toho byl dokonalým příkladem. Jeho teoriím se nejdřív jen smáli. Pomohla mu nehoda parníku…Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umělá inteligence dokáže přeložit text během pár vteřin. Je to skvělý pomocník, nebo začátek konce profese překladatele? Jak se mění práce lidí, kteří se celý život věnují převodům textů do jiného jazyka? Které zakázky přebírají stroje a kde je naopak stále potřeba lidský cit, zkušenost a porozumění souvislostem? V rozhovoru Českého rozhlasu České Budějovice odpovídá Karla Bauerová, zakladatelka překladatelské společnosti Sophia.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku byla slova předsedy indického nejvyššího soudu Súrji Kánta, který v polovině května na videu ze zasedání soudu označil mladé nespokojené protestující lidi za parazity a otravné šváby. Později se snažil vysvětlit, že to myslel jinak. To už ale příběh žil svým vlastním životem. Kromě pobouření ovšem vyvolal i jinou reakci: „Tak ať, když švábi, tak švábi.“

Na jaře 1975 v lesíku Bažantnice v katastru obce Letňany v Praze 9 byla nalezena nahá mrtvola ženy v pokročilém stadiu rozkladu. Kdo byla ona zhruba 20letá dívka? Všech sedm vytipovaných žen z evidence pohřešovaných osob bylo postupně vyloučeno a fotografie oběti pro média nebylo možné pořídit. Mrtvá zůstávala neznámou a trestní stíhání bylo koncem roku 1975 přerušeno... Mrazivé léto na Dvojce uvádí druhou nejstarší epizodu Historie českého zločinu.

A proč vzácný fragment rukopisu Markova evangelia opustil Česko a míří do Itálie? I o tom bude řeč v kulturním magazínu Michaely Veteškové.

V půlce července náhle zemřel americký republikánský senátor Lindsey Graham. Prezident Donald Trump tím přišel o blízkého spojence, který měl zásadní vliv na jeho rozhodování ohledně Íránu, nebo například Ukrajiny.

Spisovatelku a cestovatelku Markétu Kráčmarovou charakterizují syrovost, otevřenost a radost z cestování. Její kniha Palec v rohlíku je strhujícím vyprávěním o cestě napříč Severní Amerikou. Právě o ní i o cestování mluvila s moderátorem Liborem Boučkem na festivalu Colours of Ostrava. „Nebylo pro mě zajímavé psát jen o cestě samotné, chtěla jsem přinést i další vrstvy,“ říká.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatelku a cestovatelku Markétu Kráčmarovou charakterizují syrovost, otevřenost a radost z cestování. Její kniha Palec v rohlíku je strhujícím vyprávěním o cestě napříč Severní Amerikou. Právě o ní i o cestování mluvila s moderátorem Liborem Boučkem na festivalu Colours of Ostrava. „Nebylo pro mě zajímavé psát jen o cestě samotné, chtěla jsem přinést i další vrstvy,“ říká.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatelku a cestovatelku Markétu Kráčmarovou charakterizují syrovost, otevřenost a radost z cestování. Její kniha Palec v rohlíku je strhujícím vyprávěním o cestě napříč Severní Amerikou. Právě o ní i o cestování mluvila s moderátorem Liborem Boučkem na festivalu Colours of Ostrava. „Nebylo pro mě zajímavé psát jen o cestě samotné, chtěla jsem přinést i další vrstvy,“ říká.

00:00 témata magazínu00:30 motorka na sběr dat04:05 vozidla a bezpečná technologie07:45 testování vlakotramvaje09:30 co je cílem výzkumu kojení13:30 jak probíhá výzkum kojení17:05 zranitelnost telekomunikačních sítí

V půlce července náhle zemřel americký republikánský senátor Lindsey Graham. Prezident Donald Trump tím přišel o blízkého spojence, který měl zásadní vliv na jeho rozhodování ohledně Íránu, nebo například Ukrajiny.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý týden pro vás v Českém rozhlase Hradec Králové připravujeme aktuality a zajímavosti ze společenského i kulturního života v Královéhradeckém kraji. Které reportáže vzbudily na sociálních sítích za posledních sedm dní největší pozornost? Tady jsou pěkně pohromadě. To nejlepší na našem webu.

Byl vymodleným zázrakem, ale i tichým svědkem nepochopitelných zkoušek. Příběh Izáka nás učí, jaké to je žít ve stínu velkého otce a přitom najít svou vlastní cestu k požehnání. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

00:00 témata magazínu00:30 motorka na sběr dat04:05 vozidla a bezpečná technologie07:45 testování vlakotramvaje09:30 co je cílem výzkumu kojení13:30 jak probíhá výzkum kojení17:05 zranitelnost telekomunikačních sítíVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď se prázdninově zatouláme. Čeká nás náchodský zámeček vršku kulatýho, jak se zpívá ve známé písničce. Ovšem nečekejte žádný drobný zámeček, jedná se o pořádný zámecký komplex, který patří dokonce k těm největším v Královéhradeckém kraji. A místo bílé tam straší černá paní.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Teď se prázdninově zatouláme. Čeká nás náchodský zámeček vršku kulatýho, jak se zpívá ve známé písničce. Ovšem nečekejte žádný drobný zámeček, jedná se o pořádný zámecký komplex, který patří dokonce k těm největším v Královéhradeckém kraji. A místo bílé tam straší černá paní.

V Budapešti prý najdete až patnáct českých hospod. Některé jsou věnované hokejistovi Jaromíru Jágrovi, jiná nese jméno spisovatele Bohumila Hrabala. Není to náhoda. Hrabal má mezi Maďary překvapivě mnoho čtenářů i oddaných obdivovatelů. Přesvědčil se o tom i náš reportér Ladislav Novák, když zavítal mezi členy spolku, který spojuje láska k Česku a české kultuře.

Nejočekávanější film letošního roku je ode dneška v kinech. Americký režisér Christopher Nolan, proslulý díky snímkům jako Počátek, Temný rytíř nebo Oppenheimer, přichází se svým homérským vyprávěním. „Odyssea je film, který dostojí Homérovi a je nějakou jeho aktualizací. Je to film, který v sobě skrývá velkolepost, ale zároveň i dost melancholickou, intimní rovinu,“ přibližuje filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. Poslechněte si recenzi.

V Budapešti prý najdete až patnáct českých hospod. Některé jsou věnované hokejistovi Jaromíru Jágrovi, jiná nese jméno spisovatele Bohumila Hrabala. Není to náhoda. Hrabal má mezi Maďary překvapivě mnoho čtenářů i oddaných obdivovatelů. Přesvědčil se o tom i náš reportér Ladislav Novák, když zavítal mezi členy spolku, který spojuje láska k Česku a české kultuře.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nástroj využívají strážníci z okresních měst v Mostě, Chomutově a Litoměřicích. Poté, co dluhy vůči městu hříšník splatí, strážníci dlužníkovi značku vrátí.

Jak umělá inteligence během posledních let změnila práci s firemními daty? Jaká data o firmách existují a odkud pocházejí? Co lze z veřejně dostupných dat zjistit o strategii firmy? Podle čeho poznat, že firma roste, nebo naopak zpomaluje? Co vypovídá digitální stopa o budoucím potenciálu firmy? Jaké signály mohou upozornit na obchodní příležitost? Jak oddělit kvalitní informace od datového šumu? Proč je nebezpečné řídit firmu pouze intuicí? O těchto i dalších tématech hovořil Martin Ondáš spoluzakladatel BizMachine.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.

Houby nejsou jen oblíbenou surovinou české kuchyně. Podle Moniky Čechové Golasovské jsou také fascinujícím světem, který může prospívat našemu zdraví. Ve své knize Houbová terapie ukazuje, jak léčivé houby poznávat, sbírat i zpracovávat. Které houby máme možná na dosah a neznáme jejich sílu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Houby nejsou jen oblíbenou surovinou české kuchyně. Podle Moniky Čechové Golasovské jsou také fascinujícím světem, který může prospívat našemu zdraví. Ve své knize Houbová terapie ukazuje, jak léčivé houby poznávat, sbírat i zpracovávat. Které houby máme možná na dosah a neznáme jejich sílu?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Houby nejsou jen oblíbenou surovinou české kuchyně. Podle Moniky Čechové Golasovské jsou také fascinujícím světem, který může prospívat našemu zdraví. Ve své knize Houbová terapie ukazuje, jak léčivé houby poznávat, sbírat i zpracovávat. Které houby máme možná na dosah a neznáme jejich sílu?

Výtah Respektu: Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen zkraje týdne dostala od zvláštního expertního panelu pro bezpečnost dětí na internetu závěrečnou zprávu o vlivu sociálních sítí. Přibývá totiž zemí, které volají po tom, aby k nim děti do určitého věku neměly přístup. Které k tomuto kroku již přistoupily a které o tom uvažují? Jaký přístup má k zákazu sociálních sítí pro děti Česko? A jaká jsou pro a proti podle odborníků a odbornic? I o tom mluví v úterní epizodě Eva Soukeníková.

Srážek v Česku dlouhodobě neubývá, přesto krajina vysychá. Podle profesora Jakuba Hrušky za to může vyšší teplota i špatné hospodaření s vodou.

Srážek v Česku dlouhodobě neubývá, přesto krajina vysychá. Podle profesora Jakuba Hrušky za to může vyšší teplota i špatné hospodaření s vodou.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Strach ze ztráty kontroly bývá jednou z největších překážek růstu firmy. Jakmile majitel zůstává u všech rozhodnutí a detailů, vzniká mikromanagement, který zpomaluje celý tým. Skutečný posun přináší kvalitní systém řízení, postupné delegování a změna způsobu přemýšlení. Více o spolupráci: https://rostecky.cz/spoluprace Kontakt: jiri@rostecky.cz LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/rostecky/ Instagram: https://www.instagram.com/rosteckycz/ www.rostecky.cz Jiří Rostecký Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

„Arboristé jsou lidé, kteří pečují o stromy rostoucí mimo les. Většinou jsou to stromy, které rostou v aglomeraci měst, ať už se jedná o solitéry, parky nebo aleje,“ definuje práci arboristy Jaroslav Zavřel z Pardubic

Literárními cenami již ověnčený Marek Šindelka po deseti letech vydává novou prózu – Systémy něhy. Ani tentokrát není moc velká šance, že by některé z významných literárních cen unikl. Podpořte vznik dalších epizod na komunita.denikalarm.cz

„Arboristé jsou lidé, kteří pečují o stromy rostoucí mimo les. Většinou jsou to stromy, které rostou v aglomeraci měst, ať už se jedná o solitéry, parky nebo aleje,“ definuje práci arboristy Jaroslav Zavřel z PardubicVšechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešní epizodě se podíváme na jednu z nejčastějších chyb, kterou u klientů vídám.Životní pojištění si většina lidí sjedná jednou a pak na něj klidně deset let nesáhne.Jenže během té doby se změní téměř všechno:

I v červenci vycházejí nové knihy! Tohle jsou ty nejlepší!Město a jeho nejisté zdi (Haruki Murakami)Sklenky a doteky (Lucy Score, Claire Kingsley)Klub odsouzených (V. A. Vazquez)Sirény (Emilia Hart)Jsem sledovaná (Tahereh Mafi)Dove (Paisley Hope)Doktorova milenka (Daniel Hurst)Slon (Saša Filipenko)Mizející knihkupectví pod sakurou (Takuya Asakura)Už se tě nebojím (Michaela Nosková)Heartstopper 6 (Alice Oseman)Zlá krev (Angela Marsonsová)

Budou nás hackovat a vydírat AI agenti, které nikdo neřídí a nikomu nejsou zodpovědní? Etický hacker Pavol Lupták ukazuje, že technicky je to možné už dnes. Autonomního AI agenta sám naprogramoval a testoval. O tom, jaká nás čeká s AI agenty budoucnost, si s Pavolem Luptákem v Odposlechu povídá šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová.Etický hacker Pavol Lupták se zabývá digitální bezpečností. Spoluzakládal pražskou Paralelní polis a je členem umělecké skupiny Ztohoven.

V jednom domku na severu Německa má ateliér starší dáma. Na jejích obrazech je často vidět most, který stojí přímo za domem. Most vede přes průliv, spojuje poloostrov s pevninou. Je krásný, jenže starý. Postavili ho ještě před první světovou válkou a bude se bourat. Stejně jako domek, ve kterém žije tato dáma. V ateliéru ji navštívil zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Tomáš Havlín.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Herečka Pavla Tomicová patří k těm, kteří své postavy nehrají, ale prožívají. Ve Studiu N popisuje, proč neumí emoce předstírat, jak ji některé role fyzicky vyčerpávají a proč doufá, že nový film Chica Checa přiměje diváky přemýšlet o toleranci. Podívejte se na rozhovor z Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. „Nejsem technická herečka. Režisér musí situaci vytvořit tak, abych brečela. Neumím to na povel,“ říká Tomicová. Přiznává, že podobný způsob hraní je psychicky náročný a někdy si ho odnáší i mimo natáčení nebo divadlo. „Je to nebezpečný způsob hraní. Po dramatických rolích to odnáším. Po premiéře inscenace Její pastorkyňa jsem onemocněla, ta role je šílená. Po rozhlasové hře Znásilnění jsem zase byla týden v horečkách.“ Ve Studiu N mluví o tom, proč jsou bolestné zkušenosti paradoxně hereckou výhodou. „Že se člověku v životě něco děje, je pro herectví neuvěřitelná výbava. Když ten pocit neprožijete, nemáte tolik zásuvek, do kterých sáhnout,“ říká. Naopak situace, které sama nikdy nezažila, se jí podle vlastních slov hrají obtížně. „Těžko se mi hrály herdekbaby, protože jsem docela submisivní typ. Když jsem měla někde zakřičet, připadalo mi to nepřirozené, protože to ze svého života neznám.“ Rozhovor se ale netočí jen kolem filmu. Tomicová otevřeně přiznává, že ji zneklidňuje současná atmosféra kolem kultury. „Co se děje v kultuře, vnímám nejvíc. Mám strach. Nevím, co se pro to dá udělat.“ Jak si tvořila mateřský vztah k Janu Cinovi? Proč mají mnohé divačky problém odlišit její život od hereckých rolí? A proč má pocit, že část svých fanoušků „zradila“? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Otec z Libanonu a život s rodinou v Řecku. Ale byznys jednoznačně v Česku. Miliardář a zakladatel developerské společnosti Crestyl Omar Koleilat má sice vystudovanou - vedle investic do nemovitostí - také architekturu, ale “architekt Koleilat” prý do projektů neprobublává.“To by byl průšvih,” usmívá se úspěšný developer s tím, že ale přece jen velice rád vede s architekty, kteří za jeho projekty stojí, dlouhé diskuze.Kromě více než tisícovky bytů se v plánech Crestylu vyjímá také mimořádně prestižní palác Savarin na Václavském náměstí. Podle Koleilata přispěje i ten k výrazné obměně Václavského náměstí.Opravdu se v Česku tak špatně cokoliv staví? Jsou vysoké teploty důvodem přemýšlet o developmentu jinak? A proč Češi milují cihlu? Od Omara Koleilata se to vše dozvíte v podcastu The Forbes Show.Partnerem podcastové série The Forbes Show je Raiffeisenbank. https://www.rb.cz

Většina turistů má ráda ten příjemně bezpečný pocit, když je na túře vede značka. Nemusejí přemýšlet, kudy dál, prostě se nechají vést. Je to samozřejmost, kterou si naplno uvědomí až ve chvíli, kdy značení zmizí. Co turistovi říká útěchová značka? Které značce se přezdívá volavka? A je volba barev náhodná? O tom, jak se značkaři orientují v krajině i proč je české značení inspirací v zahraničí, mluvil v Blízkých setkáních předseda Klubu českých turistů Pavel Přílepek.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

[idag blev det rörigt. Jag har inte riktigt hittat tillbaka till formen än. Men håll ut. Ställ frågor om något är oklart. Håll emot om jag har fel. Och missa inte avsnittet imorgon]Cursor, AI-kodverktyget som nyss köptes av Elon Musks SpaceX, har släppt en mobilapp. Det låter som en liten grej, men det är ögonblicket då vibecoding flyttar in i fickan.För precis som internet gick från en delad dator på jobbet, till på varje skrivbord, till datorn hemma, till mobilen i fickan – så gör vibecoding nu exakt samma resa. Och med den försvinner den sista friktionen mellan att tänka ″det där borde någon bygga″ och att faktiskt bygga det själv.Jag berättar om lite av allt jag snickrar ihop: från en pytteapp vars enda funktion är att logga batteriet i min Oura-ring när den började spöka, till barnens bröllopssajt, till en grej jag släpper imorgon. Och jag landar i varför tjänster som Bröllopstorget och amerikanska The Knot borde vara nervösa, medan de stora affärssystemen får vara i fred ett tag till.Men det viktigaste är medskicket: uppdelningen mellan användare och utvecklare är i praktiken utsuddad för vardagsbehov. Det betyder inte att utvecklare som yrke är borta, men det betyder att du som förut såg dig som ”bara användare” inte har någon ursäkt längre. Det är nästan din skyldighet att bygga.Så: du har ungefär 24 timmar på dig. Bygg något. Imorgon är det jubileum, då knyter jag ihop igår och idag med framtiden ... och då vill jag att du berättar vad du byggt.CC-BY 4.0

„Město je takový tanker, který si jede svým tempem a vy ho můžete jen trochu korigovat – a často to jde dost pomalu," popisuje Pavel Řihák, vedoucí oddělení prostorového plánování a projektů MAPPY, ostravské kanceláře architekta města. Podle něj by se tyto instituce měly soustředit nejen na rychlost a efektivitu, ale i na dlouhodobý koncept a kvalitu.Všechny díly podcastu Fasády můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Město je takový tanker, který si jede svým tempem a vy ho můžete jen trochu korigovat – a často to jde dost pomalu," popisuje Pavel Řihák, vedoucí oddělení prostorového plánování a projektů MAPPY, ostravské kanceláře architekta města. Podle něj by se tyto instituce měly soustředit nejen na rychlost a efektivitu, ale i na dlouhodobý koncept a kvalitu.

Kým se stávám: Vztah, který mě proměňuje - Michal Apetauer (28.06.2026) by CityHouse Brno

Litují brexitu, volí Farage. Deset let po referendu o brexitu považuje 57 procent Britů odchod z Evropské unie za chybu a zhruba stejný počet by hlasoval pro návrat. Přesto strana lídra brexitářů Nigela Farage vede ve volebních průzkumech. Jak tento paradox chápat? Které ze slibů tehdejší kampaně Vote Leave se naplnily a které ukázaly jako mýtus? A je reálný návrat Británie do EU, když ani možný příští premiér Andy Burnham nechce toto téma zvedat? Zeptáme se ředitele Institutu liberálních studií Martina Pánka, který byl poradcem britské europoslankyně z Brexit Party, a v Británii žijícího novináře Ivana Kytky. Moderuje Lukáš Matoška.

Kým se stávám: Vztahy, do kterých nezapadám - Eliška Lásková (21.06.2026) by CityHouse Brno

V červnu 1986 v tehdejším Československu ještě vládl tuhý komunismus, sametová revoluce roku 1989 byla ještě hodně daleko. Sousední Rakousko ovšem tenkrát takovou malou revolucí procházelo: Přesně před čtyřiceti lety odstartovala v zemi široká debata o její roli během nacismu.

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když přijede do měst poblíž fronty, stále sebou při výbuších trhne. Místní už často ne. „Jejich těla na to nereagují, jejich nervová soustava už to nevnímá. Jsou jako chodící duchové, jako přízraky města,“ popisuje ve Studiu N válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová. Když viděla první mrtvé tělo, zažila šok. „Můj mozek začal fungovat specifickým způsobem. Dodnes si nemůžu vybavit, jak to tělo vypadalo a v jakém prostředí bylo,“ říká. Nejhorší vzpomínky ale podle ní nejsou vizuální. „Horší je pach. Ten smrad, který je na takovém místě.“ Po letech reportování z fronty si podle ní mozek na obrazy smrti zvykne víc, než by si člověk chtěl připustit. Čichová paměť ale zůstává. „Často se mi stává, že když vidím záběry z fronty, vybaví se mi, jak to tam smrdí.“ „Zápach tlejícího těla, střelný prach, všechno se to mísí dohromady. Je to podivný sladký zápach, který se ti vryje do mozku,“ popisuje. Vzpomíná i na situaci, kdy jejich auto stálo daleko od místa, kde byla vykládána těla. Přesto v něm zápach zůstal ještě několik dní. Rusko podle zpravodajky útoky na Ukrajinu v poslední době výrazně stupňuje. „Ruský prezident situaci graduje. Útoky eskalovaly – obzvlášť na Kyjev. Byly to útoky plné pomsty,“ míní. „Říká se, že krátce před koncem války konflikty běžně eskalují. Já si ale říkám – když je eskalace teď, co může být dalšího? Mír je v nedohlednu,“ tvrdí. Ukrajina podle ní může uspět jen tehdy, dokáže-li přenášet náklady války i na ruskou stranu. Za zásadní považuje útoky na ruské rafinerie, přístavy nebo logistickou infrastrukturu. „Je vidět velký pokrok. To, jak Ukrajina využívá vlastní technologie, je zásadní krok.“ Ve Studiu N se dostáváme i k tlaku Babišovy vlády na veřejnoprávní média. Podle Stomatové se Česká televize ocitla v situaci, kdy neřeší svou budoucí roli, ale vlastní existenci. „Česká televize a televize obecně by dnes měly diskutovat o tom, jak obstát ve světě sociálních sítí a technologických změn. Místo toho bojujeme o přežití.“ Debata o fungování České televize by se podle ní měla vést především s veřejností. „My se zodpovídáme poplatníkům, ne politikům.“ Kritizuje, že diskuzi o podobě veřejné služby převzali političtí aktéři namísto samotných koncesionářů. Jestliže mají lidé vůči České televizi výhrady, televize by je podle ní měla reflektovat a případně se měnit. „Jenže tahle debata neexistuje, protože tu iniciativu přebral někdo jiný – politici.“ Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

V předkole kampaně hnutí ANO do podzimních voleb na pražský magistrát u různých poukázání na údajné průšvihy dosavadního vedení města, především ty v gesci Pirátů a hnutí STAN, protože s občanskými demokraty by si hnutí Andreje Babiše evidentně umělo koalici v hlavním městě představit, vždy figuruje sloganová otázka: „Co na to Ondra Prokop?“ Která má zřejmě vyvolat dojem, že si s tím vším bude umět kandidát ANO na primátora poradit.