Podcasts about kter

„Temnota, která je v centrální Africe, je úplně hustá a je tam cítit obrovská krutost. Je to tak, že Leopold II. krutost, která tam byla, ještě vybičoval. Měli kvóty na kaučuk a když je neplnili, tak jim usekl ruku, byly tam hromady rukou černochů,“ říká výtvarník Jiří Černický v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 18.07.2025, www.RadioUniversum.cz

„Připadal jsem si jako laboratorní krysa.“ Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi v druhé epizodě podcastové série Protagonista popisuje, jak zjistil, že jeho telefon byl napaden špionážním softwarem Pegasus. Jaké je objevit své jméno vedle mafiánů, politiků i dalších novinářů v databázi lidí napíchnutých spywarem? Jak pracovat s vědomím, že vás někdo sleduje? Jak chránit své zdroje a zároveň vlastní psychiku? A proč má novinařina smysl i ve státě, kde mocní zneužívají nástroje určené proti nepřátelům k umlčování těch, kdo kladou nepohodlné otázky?Upřímný a silný rozhovor šéfredaktorky investigace.cz Pavly Holcové se Szabolcsem Panyim, editorem a reportérem projektu Direkt36, o jeho novinářských začátcích, průlomových kauzách i realitě, v níž je novinář vnímán jako hrozba – a sledování není paranoiou, ale každodenním rizikem.České znění Petr Gojda a Jiří Slavičínský.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Všechny učebnice angličtina probírají stále dokola ta stejná témata: My family, hobbies, sport... Jenže spousta užitečných a přirozených frází, které potřebujeme každý den, tam chybí. A proto vám dneska pomůžu tyhle díry zaplnit — ať i vy mluvíte jako profíci.

„Člověk, i když se má dobře, by měl pořád společnosti něco dávat a měl by se snažit udržovat chod společnosti, a ne se vést jako černý pasažér. Přirozenost a vděk za to, co člověk má, to byl základní psychologický tahoun středověkého života. A to my jsme ztratili,“ říká spisovatel Vlastimil Vondruška v rozhovoru pro pořad Rada starších. 3. díl, 16.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Druhý týden probíhají jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Obě strany se obviňují ze sabotování, v Gaze zatím dál umírají civilisté. Kam směřuje izraelsko-palestinský konflikt? Jaké je postavení Palestinců na Západním břehu? Kdo Hamás financoval? Proč vznikají na palestinských územích další židovské osady? A jak nedávný útok Izraele na Írán změnil rozložení vlivu na Blízkém východě? Hostem Věry Štechrové byl politolog Marek Čejka.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Druhý týden probíhají jednání o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Obě strany se obviňují ze sabotování, v Gaze zatím dál umírají civilisté. Kam směřuje izraelsko-palestinský konflikt? Jaké je postavení Palestinců na Západním břehu? Kdo Hamás financoval? Proč vznikají na palestinských územích další židovské osady? A jak nedávný útok Izraele na Írán změnil rozložení vlivu na Blízkém východě? Hostem Věry Štechrové byl politolog Marek Čejka.

Rodištěm spisovatele Karla Klostermanna bylo Horní Rakousko, jeho otec se považoval za Němce, on sám se cítil být Čechem. Spory o národnostní identitu zaměstnávaly nejen dvě generace Klostermannů, ale také dvě další generace literárních historiků – a pohříchu také politických kádrováků. Pro Němce byl Karel Klostermann příliš Čech, pro Čechy – když se to hodilo – zase příliš Němec. Pro nás je ovšem největším českým spisovatelem Šumavy. Tam také 16. července 1923 zemřel.

Rodištěm spisovatele Karla Klostermanna bylo Horní Rakousko, jeho otec se považoval za Němce, on sám se cítil být Čechem. Spory o národnostní identitu zaměstnávaly nejen dvě generace Klostermannů, ale také dvě další generace literárních historiků – a pohříchu také politických kádrováků. Pro Němce byl Karel Klostermann příliš Čech, pro Čechy – když se to hodilo – zase příliš Němec. Pro nás je ovšem největším českým spisovatelem Šumavy. Tam také 16. července 1923 zemřel.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Dopoledního expresu dnes bude ppro. Bc. Dušan Güttner, vedoucí poříčního oddělení Krajského ředitelství Policie Ústeckého kraje. Probereme s ním také kontroly vůdců malých plavidel, rybářů a prevenci úrazů při provozování vodních sportů. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.

Hostem Dopoledního expresu dnes bude ppro. Bc. Dušan Güttner, vedoucí poříčního oddělení Krajského ředitelství Policie Ústeckého kraje. Probereme s ním také kontroly vůdců malých plavidel, rybářů a prevenci úrazů při provozování vodních sportů. Ptejte se i vy na to, co vás zajímá - telefonní linka při vysílání má číslo 475 212 212, na email můžete psát už teď - má adresu host@sever.rozhlas.cz. Moderuje Lenka Šobová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Umění radovat se ze života není samozřejmostí. Většina lidí občas pocítí prázdnotu. Cítí se bez energie, nebaví je život tak jako dřív. Podle reflexního terapeuta Pavla Hajníka může ke kvalitnějšímu životu pomoci metoda zvaná Innerdance.

Umění radovat se ze života není samozřejmostí. Většina lidí občas pocítí prázdnotu. Cítí se bez energie, nebaví je život tak jako dřív. Podle reflexního terapeuta Pavla Hajníka může ke kvalitnějšímu životu pomoci metoda zvaná Innerdance. Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N NAJDETE V PLNÉ DÉLCE NA HEROHERO.CO/STUDION Ruský agresor vraždí civilisty, Evropa zavádí sankce – ale české výrobky dál proudí přes prostředníky do Ruska. Reportéři Deníku N vysvětlují, jak je možné, že se české firmy objevily na Zelenského seznamu, co všechno jsme zjistili o obcházení pravidel a co to znamená pro český byznys i naši reputaci. „Představa, že hranice mezi Ruskem a Evropskou unií jsou zavřené, je mylná. A to nejen pro pohyb lidí, ale i pro zboží,“ říká v podcastu ekonomický redaktor Deníku N Michal Tomeš. Společně s investigativním reportérem Lukášem Prchalem už měsíce sledují, jak se české výrobky dostávají k ruským odběratelům – a proč se některé firmy ocitly na ukrajinském seznamu firem, které podle Zelenského obcházejí sankce. Část firem se na seznam podle reportérů možná dostala neoprávněně. „Buď do Ruska mohly dodat zboží, které reálně není pod sankcemi, nebo se tam jejich zboží dostalo neúmyslně,“ upozorňuje v podcastu Tomeš. Některé společnosti ale podle investigativního reportéra Lukáše Prchala nedostatečně prověřují, zda jejich produkty nekončí u firem, které je následně přeprodávají do Ruska. „Někdy je to přitom docela jednoduché – během pár hodin se dá zjistit, kdy byla firma založena. Některé vznikly až po roce 2022, což by měl být první červený vykřičník. Nebo že firma nic nevyrábí a nemá vlastní webové stránky,“ popisuje Prchal. „V jednom z případů jsme řešili, že zboží šlo přes srbské firmy, které byly aktivovány až po začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu. Do té doby v daném oboru vůbec nefungovaly – a najednou nakupují tyto stroje. V Česku navíc existují specializované týmy, které dokážou prověřit, jestli je firma spolehlivá, nebo ne,“ říká v rozhovoru Prchal. Jak jsme se sami přesvědčili, obcházení sankcí je dnes často otázka jediného telefonátu. Jak to funguje, kdo z toho profituje a proč je tak těžké to dokázat? Poslechněte si celou epizodu Studia N na herohero.co/studion

Mladá zooložka šíří osvětu v péči o zvířata a ochrany přírody. Proslavila ji i videa na sociálních sítích, ve kterých po sobě nechává lézt nejrůznější živočichy. Který z nich byl pro ni osobně nejhrozivější? Proč jsou Kinského zahrady rájem zvířat v Praze a které druhy tam můžete najít? Můžou se žáby utopit? Co ji fascinuje na roháčích? A jaké trable mají v životě pavouci? Poslechněte si celá Blízká setkání Vasila Fridricha.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mladá zooložka šíří osvětu v péči o zvířata a ochrany přírody. Proslavila ji i videa na sociálních sítích, ve kterých po sobě nechává lézt nejrůznější živočichy. Který z nich byl pro ni osobně nejhrozivější? Proč jsou Kinského zahrady rájem zvířat v Praze a které druhy tam můžete najít? Můžou se žáby utopit? Co ji fascinuje na roháčích? A jaké trable mají v životě pavouci? Poslechněte si celá Blízká setkání Vasila Fridricha.

Anální sex s černochem, prasklé kondomy, gay trojka,... V nejnovějších stories jste se toho nebáli. Jestli to takhle půjde dál, brzo nás zrušej z internetu.

V době plastů zůstává věrný železu a ruční práci. Rostislav Růžička z Vysočiny vyrábí pramice, které brázdí řeky, rybníky i zámecké parky.

V nejnovějším díle MediCastu probírali moderátoři Nikita Poljakov s Tomášem Drbalem ze společnosti BTL svět školní robotiky, tedy disciplíny, který spojuje děti, učitele, vývojáře i univerzity. Hosty byli Martin Hlinovský, lektor na ČVUT a hlavní organizátor robosoutěže  a Tomáš Bocan, student a vítěz několika ročníků.

V době plastů zůstává věrný železu a ruční práci. Rostislav Růžička z Vysočiny vyrábí pramice, které brázdí řeky, rybníky i zámecké parky.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Endometriózou trpí každá desátá žena v reprodukčním věku. V Česku se tak může týkat až 250 tisíc žen. Toto nezhoubné chronické onemocnění často způsobuje až paralyzující bolesti, neplodnost, únavu, bolestivý sex nebo zažívací potíže. Cesta k diagnóze navíc není snadná a může trvat až několik let.

Moderuje Slávka Brádlová.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Slávka Brádlová.

Hosté: Magdalena Fajtová, redaktorka Respektu, Darko Silajdžić, magistr mezinárodních vztahů, Ognjen Grebo, politolog a koordinátor mezinárodních projektů. Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Průtahy v rozhodování o přidělení dotací na stavbu budov dětských skupin komplikují některým obcím přípravu projektů. Část starostů stále nemá od Ministerstva práce a sociálních věcí informace, jestli na dotaci dosáhli.

Ředitelka, učitelka a lékařka. Tak charakterizuje své profesní poslání Taťána Le Moigne, ředitelka nejen české pobočky společnosti Google. Proč si kdysi zvolila školu, která ji nebavila a uchystala jí chvíle těžkých zápasů? Kdy se její francouzský manžel stává lídrem? A čím podle ní mohou Češi přispět do mozaiky světového dění?

Každý týden pro vás v Českém rozhlase Hradec Králové připravujeme aktuality a zajímavosti ze společenského i kulturního života v Královéhradeckém kraji. Které reportáže vzbudily na sociálních sítích za posledních sedm dní největší pozornost? Tady jsou pěkně pohromadě. To nejlepší na našem webu.

Hosté: Magdalena Fajtová, redaktorka Respektu, Darko Silajdžić, magistr mezinárodních vztahů, Ognjen Grebo, politolog a koordinátor mezinárodních projektů. Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor KukalVšechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mladý novinář a muž Jiří Ruml (1925–2004), který stál za obnovou Lidových novin, se po únorovém převratu přesunul z rodné Plzně do Prahy. V hlavním městě jako přesvědčený komunista pracoval ve zpravodajství Československého rozhlasu. Jeho profesní činnost nejlépe vystihuje slovo reportér. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.)

Film Sbormistr o sexuálním zneužívání mladistvých dívek v pěveckém sboru sklízí na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary ovace ve stoje. Snímek, který je od čtvrtka k vidění v kinosálech po celé republice, se inspiruje událostmi v převážně dívčím pěveckém sboru Bambini di Praga, který vedl sbormistr Bohumil Kulínský - později odsouzený za sexuální delikty na víc než pět let do vězení. Může film pomoci demýtizovat téma sexuálního násilí v zájmových kroužcích?Host: Jonáš Zbořil - editor kulturní rubriky Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Opravy tábora skončily minulý týden. Za týden budou v Černém Potoce orientační běžci, pak baseballisté a později i další sportovní kolektivy.

Ve světě plném lesku a přezdobenosti přišel Giorgio Armani s čistými liniemi a střízlivou elegancí. Jeho první kolekce v roce 1975 šokovala i nadchla. Zvlášť jeho slavné „power suits“ – dokonale padnoucí dámské kostýmy – ovlivnily styl celých generací. Oblékl Hollywood, redefinoval luxus a zapsal se do dějin jako muž, který naučil svět, že méně může znamenat více. Narodil se 11. července 1934.

Stovky červených muškátů zdobí lázeňský areál v Léčebných lázních Bohdaneč. Mají dokonce svůj název. Jsou to Lázeňské muškáty, které místní zahradníci množí řízkováním. Muškátovou tradici zahájil v Bohdanči zahradník Jaroslav Tuček před více než třiceti lety.

Ve světě plném lesku a přezdobenosti přišel Giorgio Armani s čistými liniemi a střízlivou elegancí. Jeho první kolekce v roce 1975 šokovala i nadchla. Zvlášť jeho slavné „power suits“ – dokonale padnoucí dámské kostýmy – ovlivnily styl celých generací. Oblékl Hollywood, redefinoval luxus a zapsal se do dějin jako muž, který naučil svět, že méně může znamenat více. Narodil se 11. července 1934.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Několik rodičů připravuje společně s pracovníky mobilního hospice Nejste sami a společností pro ranou péči ojedinělé pietní místo pro pozůstalé, kterým zemřelo dítě.

Poprvé společně v hlavních filmových rolích, Ivan Trojan a Hynek Čermák v snímku Neporazitelní ztvárňují skutečné postavy, které stály u znovuzrození českého para hokeje. V rozhovoru pro speciální festivalový Prostor KVIFF X popsali film režiséra Dana Pánka především  jako lidskou výpověď o odvaze, vztazích, odpuštění i druhých šancích.

Evropská komise tento týden zveřejnila každoroční zprávu o stavu právního státu v členských zemích EU, přičemž u Slovenska upozorňuje kromě problémů s bojem s korupcí také na zhoršující situaci médií. To ve Výtahu Respektu potvrzuje také šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný, podle kterého se to týká převážně televizí, které potlačují kritické zpravodajství: „Z STVR je znormalizovaná televize. Za poslední měsíce byly zrušeny i poslední zajímavé a svobodné diskuze v televizi. Máme informace i o tom, že zasahují do zpravodajství, které bylo zvláštně vykostěné už předtím. Vedení televize dokonce rozhoduje i o tom, jestli se na konci zpravodajského příspěvku objeví představitel takové nebo jiné strany, aby to končilo pozitivní informací z vlády Roberta Fica. V Markíze jsou tlaky v tom, že ministři vlády, hlavně ze strany Hlas, dostávali prostor na oslavné rozhovory. Najednou byli redaktoři kritizovaní za to, že se pokládají příliš kritické otázky nebo že zpravodajství je až moc a mělo by být víc oddechových témat," vysvětluje s tím, že nepříznivá situace je i v televizi Joj. Které osobnosti kvůli snaze zachovat kritickou novinařinu skončily? A pociťují v současnosti tlak i nezávislá slovenská média?

Minulý rok se Spartě ozvala FC Bologna s konkrétní nabídkou na přestup Martina Vitíka. Byli ochotní za mladého stopera zaplatit 15 milionů eur + další 3 miliony jako možné bonusy a prémie, to se v české lize opravdu jen tak běžně nestává. Jenže sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický transfer zarazil s tím, že by nestihl sehnat náhradu. Letos se Bologna ozvala znova a jejich rovnice 11+4= 15 sice není tak nabušená jako před rokem (15+3 = 18). Ale po uplynulé sezoně bylo spíš s podivem, že je Bologna takřkajíc Vitíkovi věrná. I kdyby ovšem zůstalo jen u základu 11 milionů eur, pořád by to byla jasně nejvyšší suma, jakou kdy zahraniční zájemce za stopera z české ligy zaplatí. Netradiční součástí podcastu Nosiči vody byla v nové etapě i dotazovna čtenářů, v jejímž rámci protagonisté Nosičů například osvětlili, jak vypadá jejich příprava na natáčení. Proč v Anglii, Španělsku nebo Německu vychovávají lepší fotbalisty než současná česká mládežnická základna? Vyhrál by Tomáš Rosický Zlatý míč France Footballu, kdyby svého času přestoupil do Barcelony? Které české kluby zatím v ligové pauze nejlépe posílily?---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz.

Káťa a Aleš se společně houpou na vlnách vztahu, který je buď černý, nebo bílý. Může za to i Alešova epilepsie, kvůli které dlouho nechtěl mít děti. Na čem stojí jejich vztah? Jak to dopadlo s rodičovstvím? A v čem jim pomáhá párová terapie? Poslouchejte další díl pořadu Láska hory přenáší.

Narodil se 8. července 1838 v německé Kostnici. Do svých 53 let sloužil v armádě, bojoval v několika válkách a snažil se zde prosadit vývoj vzducholodí. To se mu nedařilo, a tak jako generál odešel do výslužby. V roce 1900 podnikne jeho vzducholoď první let. Neúspěchem se nenechá odradit. Získá přízeň veřejnosti i finance a vzducholodě se díky němu v Německu začnou používat k osobní dopravě. Jeho podnik patří před první světovou válkou mezi nejvýznamnější továrny v Německu.

Christian gör en ärlig, varm och energifylld recap från iChallenge 2025 i Sälen. Hör honom berätta om coachkollegor, fails, skratt, tårar och varför just disciplin äger ursäkter. Från barndomsminnen med Frida till knätejp från Sabina, eldsjälar som Martin, och ett helt event fyllt av rörelseglädje. Missa inte detta avsnitt!

Na začátku 80. let minulého století se soudruzi v Československu připravovali na třetí světovou válku. Podle komunistických představ měla začít útokem západoněmeckého Bundeswehru na Československo. Proto se plánoval i z ČSSR jaderný útok na Německo. Devatenáctiletý Roman Cajthaml než aby se na tom podílel, šel raději do vězení. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2022.)

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká. „Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“ Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“ Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“ Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají. „Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“ Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“ Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“ V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 dál dosluhovalo členění státu na původní kraje a teprve až od 1. ledna 2000 začala fungovat soustava 14 krajů tak, jak ji známe dnes.

Předvolební kampaň v červnu trochu usnula. Část stran teprve sestavuje kandidátky, část už je naopak unavená z jarní „předkampaně“. Hlavní favoriti se ale shodně zaměřili na tři skupiny voličů, kteří je v dřívějších volbách zase tolik nezajímali.Za prvé jsou to mladí voliči. „Nepamatuju se, kdy tolik stran cílilo na prvovoliče. Třeba Spolu teď oficiálně zahájilo kampaň pro mladé, snaží se i Andrej Babiš,“ popisuje v podcastu Václav Dolejší.Za druhé jsou to voliči ze zahraničí. Pokoušejí se o ně vládní strany, které prosadily korespondenční volbu, například Vít Rakušan jezdí s Debatami bez cenzury do zahraničí, ministři si neopomenou domluvit setkání s krajany.„Ale voliče ze zahraničí samozřejmě láká i hnutí ANO, které korespondenční volbu líčilo málem jako konec demokracie. Teď vysílá Radka Vondráčka shánět zahraniční hlasy,“ říká Lucie Stuchlíková.A za třetí - politici lobbují u svých skalních příznivců, aby jim s kampaní pomohli a přesvědčovali své okolí. Průkopníkem je v tom hnutí STAN se svou Podpisovkou, které členům v zimě rovnou dávalo petice, na které mají sbírat podpisy.„Například politici Spolu na mítincích lidem říkají - víme, že jsme vás v něčem zklamali, chápeme, že nevíte, jak vysvětlovat bitcoinovou kauzu, ale snažte se nám pomoct,“ dodává Stuchlíková.A Andrej Babiš? Ten k tomu nemusí ani vyzývat. „Na posledním mítinku nás zaujal muž, který burcoval ostatní slovníkem až komunistickým. 'Dejme si tu závazek, že každý seženeme šest voličů',“ líčí Dolejší.Má vůbec cenu investovat čas a energii do debat s krajany? Kam by měl vyjet Andrej Babiš a kam Filip Turek? A kdo ho (dav na mítincích) má větší? Detailní analýzu si poslechněte v podcastu Vlevo dole. Projděte si graf nebo se přihlaste k odběru newsletteru Hodně Vlevo dole s podrobnějším rozborem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Myslela jsem si, že to skončí, že je nějaký omezený počet receptů. Teď tam je třeba takových sto padesát. A pořád se přede mnou nějaké další a další zjevují,“ popisuje gastronomická publicistka a autorka nové kuchařky Skromné jídlo Hana Michopulu. Jak nejlépe optimalizovat náklady a vyhnout se plýtvání? Které etnické kuchyně mohou být inspirací? A co je to „comfort food“? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Myslela jsem si, že to skončí, že je nějaký omezený počet receptů. Teď tam je třeba takových sto padesát. A pořád se přede mnou nějaké další a další zjevují,“ popisuje gastronomická publicistka a autorka nové kuchařky Skromné jídlo Hana Michopulu. Jak nejlépe optimalizovat náklady a vyhnout se plýtvání? Které etnické kuchyně mohou být inspirací? A co je to „comfort food“? Poslechněte si rozhovor.

V Evropské unii má od roku 2027 začít platit nový systém emisních povolenek, které zdraží bydlení i dopravu auty. Česká vláda hledá spojence pro změnu systému a zmírnění dopadů. „Nálady vůči zelené politice se v Bruselu poněkud mění,“ poukazuje v Pro a proti europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Nemusíme nutně kompletně přepracovávat celý návrh,“ namítá europoslankyně Pirátské strany Markéta Gregorová.

Ropa se už zase prodává pod 70 dolary za barel. Po této zprávě bylo slyšet na všech burzách, jak si všichni možní investoři oddychli. Není divu, o posledních dvou víkendech se mezi ekonomy šířila těžká frustrace. Jak víte, 13. června začal Izrael bombardovat Írán.

V předchozích dílech se Ondřej Cihlář, Petr Prokop a Jiří Havelka z Divadla Vosto5 potkávali s nejrůznějšími tvůrci, manažery, producenty, lobbisty i psychologem a sbírali od nich cenné rady a zkušenosti, jak by měl vypadat správný satirický pořad, z koho si vzít příklad a čeho se naopak vyvarovat. Jak by vypadal satirický pořad, kdyby ho točila divadelní skupina Vosto5? Naznačí to závěrečná epizoda série Česká satira.