Podcasts about kter

Celý záznam najdete na https://herohero.co/dobrovskysidloPo volbách můžeme mít vládu populistů s extrémisty. Nebo je tu ještě jiná možnostŽivá vystoupení podcastu Dobrovský & Šídlo:1.7.2025 - 19:00 - Černínský palác - registrace ➡️ https://tinyurl.com/5n8y6y2418.7.2025 - 18:00 - Amfiteátr La Skala ➡️ https://tinyurl.com/ytuzc5fxX

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já jsem prostě blázen. Můžu točit jenom to, čemu hluboce věřím.“ Václav Marhoul je režisér, producent a scenárista, který si zakládá na vnitřní integritě víc než na tom, kolik filmů za život natočí. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč dává přednost „lásce před sexem“ – protože když se člověk zamiluje, ať už je to do knížky, divadelní hry nebo něčeho jiného hlubokého, co ho inspiruje, vydrží úplně všechno. „Když nežiju v souladu sám se sebou, tak je to se mnou k nevydržení,“ dodává s úsměvem. Jeho vnitřní kompas ho dovedl od parodického Mazaného Filipa přes válečný Tobruk až k mezinárodně oceňovanému Nabarvenému ptáčeti, které mu otevřelo dveře do Hollywoodu. Ty se ale nakonec zavřely: po třech a půl letech intenzivní práce na ambiciózním americkém projektu o senátorovi McCarthym přišla studená sprcha – produkce se rozhodla dát režii někomu jinému. Marhoul popisuje, jak nákladný historický film nebylo možné v Americe natočit kvůli nerealistickým očekáváním producenta. „Zásadní ponaučení z toho je, že už nikdy nedopustím, abych na jakémkoliv filmu, kde budu pracovat, byl jenom režisér,“ dodává k tomu, že třeba Miloši Formanovi zrušili natáčení jeho posledního filmu den před natáčením. Marhoul mluví ale také o politice, stavu světa i o tom, proč se Amerika může naprosto zvrátit. „To nejhorší, co se může stát, je občanská válka, která bude zuřit v každém malém městě,“ varuje před nejhorším scénářem v případě, že by se přestal respektovat právní řád, ale dodává, že je sám raději optimista. Vedle geopolitiky se ale rozhovor dotýká i velmi osobních témat. Marhoul otevřeně mluví o tom, jak zjistil, že jeho otec byl veden ve svazcích StB. „S bráchou nás vychovával k poctivosti a pravdomluvnosti. To byl paradox – možná do nás chtěl dát to, co jemu chybělo,“ říká a přiznává, že se svým otcem vedl těžké debaty, ale že ho měl i tak rád a váží si toho, jaké měl dětství. S empatií a nadhledem mluví i o tom, proč nerad odsuzuje lidi. Podle něj málokdy dohlédneme ke všem důvodům, proč se někdo nějak zachoval – třeba když odejde z nějakého vztahu. „Je strašně jednoduché někoho lynčovat,“ dodává k tomu, že dospělý člověk přece ví, že život není jen černá a bílá. Marhoul zároveň věří, že krutost je v nás zakořeněná daleko víc, než si chceme přiznat a kdyby přišla krizová situace, z lidí se velmi rychle stanou zvířata. Jak se vůbec dostal k možnosti točit pod americkou produkcí a jak vnímá způsob, kterým spolupráce skončila? Je podle něj současné dění ve světě filmařsky zajímavé? A proč je Donald Trump barbar, ale viceprezident Spojených států JD Vance katastrofa? I to se dozvíte v rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Chtěla jsem si postavit kapelu, postavit si hlavu a začít to dělat podle sebe.“ Takhle jednoduše a rozhodně popisuje zpěvačka Anna K. moment, kdy se po úspěchu první popové desky rozhodla vrátit zpátky do klubů – do Malostranské besedy, kde hrála třeba jen pro dvacet lidí. V rozhovoru mluví o své cestě, která nikdy nebyla jednoduchá, ale vždycky autentická. Už jako osmiletá holka hrála v divadle Semafor, kde ji obklopovaly hvězdy jako Jiří Suchý nebo Josef Dvořák, zatímco ji vychovávala kultivovaná babička, která mluvila šesti jazyky. Právě po ní získala své rodné jméno Luciana. „Bylo to znát, když jsem byla pod jejím vedením, protože jsem měla samé jedničky a mluvila jsem plynně francouzsky,“ vzpomíná zpěvačka, která se místo „velkého vzdělání“ rozhodla pro svět hudby a divadla. I její profesní cesta je příběhem odvahy jít proti proudu – od úspěšného debutu přes návrat ke klubové scéně až po zlomovou spolupráci s Tomášem Varteckým, s nímž vznikla deska Nebe, která ji definitivně usadila mezi nejvýraznější osobnosti české hudební scény. V rozhovoru ale nehovoří jen o hudbě. Sdílí i nejtěžší momenty svého života – dvě onkologické diagnózy, ztrátu blízkých, vyčerpání z péče a smutek z toho, že se jí nepodařilo mít dítě. Vypráví o touze adoptovat, o letech čekání a šoku, když jí úřednice během léčby oznámila, že pětiměsíční holčičku, kterou pro ni měli, kvůli její diagnóze nedostane. „Upadla jsem na kolena. Jako když mi ve devatenácti zavolali, že mi zemřela máma,“ vzpomíná hudebnice. Přestože jí život nestavěl zrovna lehké překážky, vždycky se zvedla – třeba i ve chvíli, kdy pečovala o nemocné blízké a poté znovu onemocněla. „Ležela jsem hubou v hlíně a síly už moc nebylo. Ale byly to jednoduché počty – buď se vzdáš, buď tady budeš ležet a říkat si, že to už nedáš a umřeš… anebo: tak jo, dala jsem to jednou, tak musím znovu,“ říká a přiznává, že asi musí být trochu lvice, jinak by všechny životní nástrahy asi nezvládla. Jak vnímá období rozchodu se svým hudebním i životním partnerem Tomášem Varteckým? Do koho byla v Semaforu zblázněná? A jak vzpomíná na svého bohémského otce, kterého všichni milovali, protože jim naléval zadarmo? Nejen o tom, ale i o chuti jít vlastní cestou a tvořit, i tom, co vše se dá zvládnout, mluví Anna K. v rozhovoru.

Nejúspěšnějším projektem první letošní Burzy filantropie v regionu je memorybox Dítěte v srdci. Jde o vzpomínkovou krabičku, která pomáhá rodinám zvládnout první chvíle po ztrátě miminka. Vyrábí je organizace Dítě v srdci a dodává je do více než 50 zdravotnických zařízení po celém Česku, kde je personál rodinám poskytuje zdarma.

Každý týden pro vás v Českém rozhlase Hradec Králové připravujeme aktuality a zajímavosti ze společenského i kulturního života v Královéhradeckém kraji. Které reportáže vzbudily na sociálních sítích za posledních sedm dní největší pozornost? Tady jsou pěkně pohromadě. To nejlepší na našem webu.

V Libereckém kraji se v neděli 15. června mění jízdní řády u některých autobusových linek. Úpravy se týkají hlavně časů odjezdů, v některých úsecích jezdí i nové spoje.

Z bitcoinové kauzy jsem naštvaný, protože vláda byla v poslední době v dobré kondici. Těmito slovy popsal premiér Petr Fiala (ODS) současnou vládní kauzu v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Problémy prý navíc přišly poté, co se začalo dařit ekonomice. Fiala nicméně dodal, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) okamžitě vyvodil z kauzy osobní odpovědnost.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Doba vrcholícího osvícenství přinášela celou řadu nových objevů a odvážných činů. Jean-Baptiste Denis působil jako osobní lékař na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV. a 15. června 1667 provedl vpravdě odvážný kousek, který tehdy musel působit jako z říše sci-fi: do patnáctiletého chlapce, který utrpěl značnou ztrátu krve po přisátí dvaceti pijavic, vpravil dvě deci krve z beránka. Tím byly provedena první transfúze krve, kterou pacient přežil.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V desítém díle videopodcastu týdeníku Respekt Dělníci kultury spolu Jindřiška Bláhová, Pavel Turek a Jan H. Vitvar debatují o tom, co je v uplynulém týdnu v kultuře zaujalo či zklamalo a o své aktuální práci. Tentokrát došlo na: seriály Nathana Fiedlera Zkouška a Nathan For You filmy Sivia Narizzana Lup a Evy Toulové Krtkův svět umělecké sbírky podnikatelů Josefa Maixnera v kroměřížských Pekelných sáních a Jana Mužáka na zámku Dobrohoř koncerty kapel Turnstile (Lucerna) a Sensor Ghost, DVO a Barbory Hory (Festival Peníkov) knihy Dušana Tománka Mor (Jakost) a Jana Šrámka a Ladislava Jacksona Ohrožené druhy. Architektonické dědictví 1953-1989 (Page Five, FaVU) výstavy Davida Lynche Up in Flames (DOX), Dušana Tománka Mor a Blending (Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, Galerie Teleport) a Dominiky Kováčikové Soft Targets (Bold Gallery) desku kapely Pulp MoreKdyž už člověk jednou je, tak má sledovat kulturu v Respektu.

Kája a Radek procházejí ediční plány na červen a vybírají nejlepší knihy, které vycházejí tento měsíc! Na kterou se těšíte nejvíc? :)Knihy, o kterých je v podcastu řeč:Zločin na Capri (Anders a Anette de la Motte)Přiznání (Colleen Hoover)Vyhoření (Emily a Amelia Nagoski)Poslouchej, kdo lže (Amy Tintera)Obchůdek šťastných srdcí (Ali McNamara)Já vs Mozek (Hayley Morris)V hlavní roli zločin (kolektiv autorů)V zajetí krále plamenů (Chloe Chastaine)Istrijské zlato (Mike Downey)Péťa na vesnici (Marta Galewska-Kustra)Sonny Boy (Al Pacino)Klub zakletých princezen (LambCat)Sousedská výpomoc (Lily Gold)

O co jde Donaldu Trumpovi v kalifornském Los Angeles? Jak bude vypadat velká vojenská přehlídka o víkendu ve Washingtonu a proč ji americký prezident nechal uspořádat? A jaké politické dědictví zůstalo po Elonu Muskovi? Vladimír Kroc se zeptal politologa a amerikanisty Tomáše Klvani z New York Univerzity Prague.

O co jde Donaldu Trumpovi v kalifornském Los Angeles? Jak bude vypadat velká vojenská přehlídka o víkendu ve Washingtonu a proč ji americký prezident nechal uspořádat? A jaké politické dědictví zůstalo po Elonu Muskovi? Vladimír Kroc se zeptal politologa a amerikanisty Tomáše Klvani z New York Univerzity Prague. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak ovlivňuje výživa hormonální rovnováhu? Které klíčové živiny podporují reprodukční systém? Lze výživou ovlivnit endometriózu? Existují vhodné suplementy? Ovlivňují hormonální zdraví kofein a alkohol? Jaký vliv má spánek? Jaké jsou příčiny častého nadýmání? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Andrey Jakešové.

Bonusový díl Generačního konfliktu jsme natáčeli veřejně na konferenci Trendy práce. A pozvali jsme si zakladatele platformy Redbutton Luboše Malého, který sám sebe označuje za transformačního architekta. Tedy člověka dávajícího do pohybu změny, které potřebují firmy, jimž trochu dochází dech, či které se potřebují na věci podívat nově a zlepšit svůj výkon. Jaký je jeho pohled na generační složení týmů? Co si vzal z dlouholetého působení ve vrcholovém managementu globální firmy Lego? A jaké největší chyby firmy a instituce dělají, když chtějí lidem nabídnout něco nového? Veroniku Capákovou v naší mezigenerační dvojici tentokrát zdatně zastoupila Kristýna Matějková a do generačního slovníčku připravila takové výrazy generace Z, že nejen boomer Petr Honzejk, ale i mileniál Luboš Malý kroutili hlavou i očima.

V této epizodě Trime podcastu se zaměřujeme na vápník – jeho význam pro zdraví a výživu. Probrali jsme hlavní zdroje vápníku, rozdíly mezi přírodními a syntetickými formami, a jak minerály z řas podporují jeho vstřebávání. Diskutujeme o rovnováze v těle, vlivu vitamínů D3, K2 a hořčíku, a důležitosti správného příjmu vápníku pro optimální zdraví kostí. Probrali jsme také specifické skupiny, jako těhotné ženy, lidé s osteoporózou a vegani, pro které je správná suplementace vápníkem klíčová. Epizoda je určena pro všechny, kdo chtějí vědět, jak správně suplementovat vápník a předejít nežádoucím účinkům.0:00 Úvod1:24 Hlavní zdroje vápníku3:00 Je možné přijmout dostatek vápníku pokud nekonzumuji mléčné produkty 4:00 Doporučené denní dávky 4:30 Lze zjistit hodnoty vápníku z krve? Jak jinak zjistit,  zda přijímám dostatek vápníku ze stravy? 6:40 Využitelnost vápníku a faktory, které ji ovlivňují – Jak ovlivňuje tělo schopnost vstřebat vápník7:30 Pohyb vs. suplementace vápníkem – Kdy je vhodná a jak ji správně aplikovat9:50 Jak přijmout vápník ze stravy - kolik, co konzumovat 12:05 Osteoporóza a vztah k vápníku – Jak správná suplementace pomáhá při osteoporóze13:05 Obsah bílkoviny vs. vápníku - které zdroje vybírat aby se zabránilo předávkování 16:00 Které kofaktory pohlídat ve stravě, aby se podpořil správný metabolismus vápníku 19:16 Správný výběr zdrojů vápníku pro různé skupiny – Jak přizpůsobit příjem vápníku těhotným ženám, sportovcům a 25:30 lidem s osteoporózou nebo 30:35 vegani 24:08 Suplementace hořčíku - co může ovlivnit? 34:40 Proč může být suplementace riziková? 35:12 Jaký vápník je pro tělo nejlepší – Výhody přírodní formy vápníku z řas a kombinace s vitamíny D a K2===============================================

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 83 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já myslím, že je to od začátku do konce brněnská bramboračka.“ Tak komentuje Petros Michopulos kauzu Pavla Blažka, kvůli které musel exministr spravedlnosti opustit vládu. Politický komentátor a spoluzakladatel podcastu Kecy a politika v rozhovoru rozebírá celou bitcoinovou aféru – její politické i praktické dopady a možná pochybení na několika úrovních. Mluví o tom, proč podle něj Blažek chtěl být před volbami za hrdinu, jakou roli sehrála v celé kauze justice, stát i policie. Rozebírá i reakci koaličních partnerů z hnutí STAN, kteří podle něj nejsou schopni z koalice odejít, protože odcházení z vlády je hrozně bolestivý proces pro celou politickou strukturu. Zároveň si ale myslí, že přestože kauza Petru Fialovi zkomplikovala nabírání druhého dechu v kampani, rychlé odvolání Pavla Blažka z funkce byl určitě dobrý krok. „Trošku ztlumili ten náraz,“ říká Michopulos a dodává, že Andreji Babišovi zase nepřispěje, že reakci na kauzu „přepálil“. Politický komentátor mluví také o roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Elonem Muskem, která je podle něj „jako dvě školačky z deváté třídy.“ Trump – ať je jaký chce – má podle Michopulose velkou výhodu v tom, že umí dobře pracovat s náladami kolem finančních trhů, a Musk tak bude se svou firmou vždy tahat za kratší konec. Kam směřuje americká politika? Jak by se dalo celému průšvihu, kterému čelí česká vláda, předejít? Proč není normální, aby si ministři komentovali kroky svých kolegů a proč Michopulosovi vadí představa, že by nás měli řídit nestranní odborníci? Poslechněte si celý rozhovor.

Vlastní jednu z největších rodinných stavebních firem v Česku, je duší i tělem sportovec a ví, jaké to je překonávat velké výzvy. Do Forbes byznys podcastu jsme tentokrát pozvali Juraje Suroviče. Mluvil nejenom o tom, jak se z manažera firmy stal jejím majitelem, ale i o stoleté historii firmy a jak mu záleží na tom, aby PSG prosperovalo. „Beru to jako osobní závazek i vůči regionu a zaměstnancům. Ta tíha je velká. Kdyby to byl podnik, který vznikl před pár lety, tak by člověk asi neváhal a na to sanování stamiliony nevynakládal,“ dodává. Jak se staví na Antarktidě? Co mu vytrvalostní cyklistika a stokilometrový běžecký závod daly do světa byznysu? A jak ho napadlo pustit se do developmentu budovy Prospect ve Zlíně, do které investuje miliardu korun?

„Začíná se v tichosti obchodovat s emisními povolenkami pro domácnosti, následně by mohlo téměř vše zdražit, třeba pohonné hmoty až o 18 korun na litr,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, v novém Hrotcastu. Proč téma politicky usnulo a masově se mu nevěnují ani média? „Politici před volbami téma nechtějí vytahovat, ale je to časovaná bomba,“ tvrdí ekonom a dodává, že vláda mohla situaci ovlivnit, ale neudělala to. „Nejvíc to zasáhne střední třídu, na nízkopříjmové skupiny se budou vztahovat dotace a úlevy, ale nesmíme si nalhávat, že se dostane na všechny,“ říká Kovanda a dodává, že bohatí budou ti, kdo si budou moci dovolit vyjít zelené politice naproti. A mluvilo se i o bitcoinové kauze ministra Blažka. Lukáš Kovanda vysvětluje, jak je možné, že se částka 50 milionů korun zhodnocovala až na diskutovaných 12 miliard. Podívejte se!

Přihlaste se do kurzu Angličtina pro cestování: https://vyukaajonline.cz/anglictina-pro-cestovani-v-zahranici-bez-stresu-bonus/ 

Ve městech často zapomínáme na malé zelené kouty, které se nesekají a nechávají se zarůstat – třeba ostrůvky mezi křižovatkami, brownfieldy nebo nevyužité pozemky. Martin Ander z Nadace Partnerství přináší pohled na projekt, který tyto plochy zkoumá z několika stran: jaký mají přínos pro biodiverzitu, jak je lidé vnímají (a často to není úplně pozitivní) a jak mohou pomoci městům lépe se adaptovat na změnu klimatu. Tyto zapomenuté zelené plochy totiž pomáhají ochlazovat okolí, zadržovat vodu a chránit města před suchy a přívalovými dešti, což je v dnešní době čím dál důležitější.Bonusové materiály a transkript epizody: https://2050podcast.cz/epizody/91-zelen-mesta

Ve čtyřicetileté historii se do ní poprvé zapojí i český tým z Fakulty dopravní ČVUT. Jak vypadá prototyp jejich auta? - Středomořská pánev je často vystavena silným povětrnostním jevům způsobeným středomořskými cyklony (tzv. medcyklony), srovnatelné s hurikány. Jak ovlivňují počasí v regionu? - Lidem nad 50 let budou nově praktici vyšetřovat ledviny každé dva roky. Pomůže to zastavit stoupající výskyt onemocnění ledvin?

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Jeho sousoší spěchajících lidí Humanoidi už se stalo samozřejmou součástí Lannovy třídy v Českých Budějovicích. A právě tato instalace v roce 2007 odstartovala sochařský festival Umění ve městě, který kromě Budějovic vykročil postupem času do řady jihočeských měst, do krajiny i na vodu. Letos sochař Michal Trpák společně se svým týmem pořádá už osmnáctý ročník.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Myšlenka na den je z nedělní promluvy papeže Lva při mši o Hodu Božím svatodušním.

Online výuka už dnes není novinkou, záleží však na tom, jak ji školy využívají. Program eTwinning propojuje učitele a žáky napříč Evropou v kreativních projektech, které rozvíjejí mezinárodní spolupráci, otevírají nové obzory a mohou působit i jako prevence učitelského vyhoření. Motivaci a nové impulzy do vzdělávání nabízí zdarma pedagogům i dětem od mateřských po střední školy.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Bitcoin není anonymní ráj pro kriminálníky. Je to otevřená účetní kniha, která zničí každého, kdo si myslí, že ji může obejít. „BTC by měl být sen finančáku,” říká ekonom a programátor Daniel Steigerwald a v řadě momentů se staví smířlivě k argumentaci bývalého ministra Pavla Blažka.Probrali jsme, co se mohlo stát během 30hodinového otevírání cryptopeněženky i varianty, jak „flagnuté” BTC vyčistit. Je to téměř nemožné, protože burzy i banky se státy spolupracují. Jediný, kdo BTC může BTC očistit, je stát.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Muzikálový herec, zpěvák a frontman kapely Botox Jan Kopečný má za sebou hektické jaro. S kapelou vydal nové album Víc než dřív, pokřtila ho Lucie Bílá a v létě je čeká klubové turné. „Tohle album je naše nejvíc. Jsme pod ním podepsaní úplně vším – texty, hudbou, produkcí. Prostě jsme si ho udělali tak, jak jsme chtěli my,“ říká.

Která verze Blažkovy kauzy je horší?; O přežití vlády rozhodne Vít Rakušan; Mohou bicoiny vyblednout? Jak souvisí slovenská transakční daň se17. listopadem; Dva překvapivé projevy odporu proti Hamásu v Gaze; I Česko stále financuje ruskou válku na UkrajiněVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z toho, co víme o Blažkově kauze – tedy kromě toho, že by se spíš hodila někam do Ázerbájdžánu – se rýsují dvě základní vysvětlení. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chybí nám hladoví lidé, ne lidé s nápadem. Alespoň to tvrdí o české startupové scéně Vojta Roček z investiční společnosti Presto Ventures ve Forbes Byznys podcastu. Je to nestandardní tržní situace. Venture kapitál a obranný průmysl si dlouho nezamávaly ani z jedoucího vlaku, přesto teď vytvářejí asi nejživelnější a nejdynamičtější byznysový segment. Fondy zaměřené na obranný průmysl vznikají po celé Evropě, pochopitelně ale velká část z nich nabízí hlavně peníze, zatímco oborové know-how chybí. To není případ Presto Tech Horizons, fondu, který investiční společnost Presto Ventures vytvořila spolu se zbrojním impériem CSG Michala Strnada. Kde se bere nechuť akademického sektoru spolupracovat intenzivněji se soukromým sektorem? Které startupy jsou dnes v obraně nejperspektivnější? Proč jsou startupy v obranném průmyslu tajnůstkáři a občas si trochu honí triko? To vše se dozvíte ve Forbes Byznys podcastu.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku, a to do 5. června. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Do volby generálního ředitele České televize se přihlásilo 21 lidí. Jednou z nejznámějších tváří, která se o vedení veřejnoprávní televize uchází, patří moderátor, popularizátor vědy a bývalý komunální politik Vladimír Kořen. Proč se rozhodl do volby jít?Hostem Ptám se já byl kandidát na generálního ředitele ČT, moderátor Vladimír Kořen. Rada ČT příští týden vybere pětici nejlepších z 21 kandidátů, kteří se přihlásili na uvolněný post generálního ředitele České televize. O vítězi pak rozhodne o týden později. O místo odvolaného Jana Součka usiluje také několik zájemců přímo spjatých s Českou televizí jako ředitel divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, obchodní ředitel Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia Miroslav Karas, moderátor Jakub Železný, programový ředitel Milan Fridrich nebo právě Vladimír Kořen. Známý moderátor zábavně naučného pořadu ČT Zázraky přírody pracoval ve veřejnoprávním médiu mezi lety 1995 a 2010 jako redaktor a moderátor zpravodajství. Za popularizaci vědy a ochrany životního prostředí získal v roce 2006 ocenění Česká hlava. Mezi lety 2010 až 2022 působil v komunální politice, z toho deset let jako starosta města Říčany. V současnosti kromě moderování Zázraků přírody učí na základní škole. „Důvěra, to je to základní, co teď Česká televize jako médium veřejné služby potřebuje. Diskuze okolo poplatků samozřejmě rozvlnila mediální trh a objevila se spousta názorů, proč Českou televizi potřebujeme? Když vidím průzkumy, které jsou z posledních měsíců, tak mě to jako člověka, který v televizi pracuje 30 let, neobyčejně bolí. Průzkumy, kde více než polovina lidí České televizi nedůvěřuje. S tím se musí něco dělat. Myslím si, že bychom se měli vrátit k pokorné veřejné službě,“ vysvětlil Kořen svoje motivace, které ho ke kandidatuře na ředitele ČT vedly. Výběrové řízení na generálního ředitele vyhlásili radní ČT poté, co na začátku května odvolali po roce a půl ve funkci Jana Součka. Vadila jim zejména jeho manažerská pochybení. V jaké kondici Jan Souček Českou televizi zanechal? Co by teď veřejnoprávní médium potřebovalo nejvíce? A jakým směrem by Vladimír Kořen chtěl ČT vést? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Když se řekne Stalin a SSSR, většina lidí si jako tu nejšílenější formu perzekuce představí pracovní tábory na Sibiři a sledování tajnou policií. Tenhle režim měl ale i spoustu "mírnějších" způsobů, jak lidem kontrolovat život a většina z nich byla fakt hodně bizarní.

Které otázky zůstávají nezodpovězené v bitcoinové kauze ministerstva spravedlnosti? Je možné po dnešním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podepsat s Korejci smlouvu na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech? Proč došlo v květnu 1945 k masakru skoro osmi set německých obyvatel Postoloprt na severu Čech?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vladimir Vladimirovič Putin. Líný diktátor, který by chtěl být mocným carem. Poví o něm vzácný host – britská novinářka Catherine Beltonová. Catherine byla roky zpravodajkou v Moskvě a teď píše pro americký deník The Washington Post. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Allen Ginsberg se narodil 3. června 1926 v Newarku, ve státě New Jersey. Studoval literaturu na Kolumbijské univerzitě, kde potkal své soukmenovce Jacka Kerouacka, Williama Burroughse, Neala Cassadyho či Kennetha Rexrotha, s nimiž založil umělecké hnutí Beat generation. Zlom v jeho literární kariéře nastal 7. října 1955, kdy v sanfranciské Six Gallery četl svou poému Kvílení. U publika měla ohromný úspěch nejenom pro svůj obsah, ale i pro Ginsbergův uhrančivý způsob přednesu.

V Omeletkách si povídáme o víkendu. Před pár lety se má kamarádka účastnila víkendového semináře o zdravé výživě. Přednášející pravil: Které jídlo působí utrpení a neštěstí i léta poté, co jsme je požili? Na to se zvedl jeden stařík a nadhodil: „Svatební dort?" Uslyšíte příspěvek Věry Zikanové Jak se směje čas. Zavoláme Vaškovi Šandovi a Halina Pawlowská přečte povídku Mami, co jste jedli v neděli?

Proč je osteoporóza riziková a proč se jí máme snažit vyhnout? Které potraviny zařadit do jídelníčku a proč? Jaký druh sportu je nejlepší? Na jaké chyby si dát největší pozor? Co se vyplatí suplementovat v rámci prevence? Tereza Bebarová se ptá nutriční terapeutky Veroniky Pourové.

V Jáchymově se od 30. května do 1. června koná třetí ročník festivalu Řetízkárna. Kulturní akce připomíná osudy politických vězňů z jáchymovských lágrů a usiluje o záchranu chátrající důlní šatny z padesátých let. Hlavní poselství i program festivalu přibližuje Tomáš Bouška ze spolku Političtí vězni.cz.

„Pěkní ptáci kádrováci,“ říká se v jedné hořké próze Josefa Škvoreckého z padesátých let. Která kvůli bratrancům kádrováků, tedy cenzorům, mohla ovšem knižně vyjít až mnohem později. A pracovníci tehdejších kádrových oddělení (pojmenování je od slova kádr čili politicky kovaný pracovník, cosi jako norma) do značné míry obnovili svou ničivou sílu v období normalizace.

Fanatický vrah a narkoman Roman Postl byl předčasně propuštěn na svobodu. Podle psychologa už nebyl nebezpečný. Jenže Postl nesnášel lidi a ve vězení přísahal, že za každý rok strávený za mřížemi zabije jednoho člověka. Posilněn pervitinem začal svůj plán uskutečňovat na Chomutovsku. Za tři dny zabil čtyři lidi. Při zatýkání přitom zastřelil zasahujícího policistu. Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény. Svým zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Malá Viktorie se objevila v babyboxu týden po narození. Byl červenec 2011. Protože se ale narodila v porodnici, dostala rodný list a na adresu bydliště její biologické matky dorazila složenka na popelnice. Následně se přišlo na to, kdo dítě odložil. „Říkala, že na to nebyla psychicky připravená. Že na to nemá, aby vychovávala dítě,“ vzpomíná adoptivní matka Hanka, jak se celá situace s adopcí zamotala.

Která plzeňská kulturní budova je nejhezčí a která nejlépe plní svou funkci? Kdo by si zasloužil lepší prostory a jaké je srovnání s Karlovými Vary?

Legendární velitel našich samopalníků na východní frontě druhé světové války Antonín Sochor mnohokrát prokázal neskutečnou odvahu. Vždyť po jedné z bojových akcí mu z těla vyoperovali přes 200 střepin. O to víc zaráží, co se v jeho životě dělo po konci války – a to včetně smrti v šestatřiceti letech. Smrti, která dodnes nepostrádá nádech záhady.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem této epizody je Jan Řehák. Muž, s kterým jste se možná setkali, ale zároveň je docela pravděpodobné, že jste ho neviděli. Zní to tajemně? Hned vysvětlím, mám totiž přesně takovou zkušenost. Setkali jsme se mnohokrát, když jsem například navštívil nějakou akci nebo byl jako novinář na americké ambasádě. Ale viděl jsem ho poprvé až na pivu. Lépe řečeno v pivním baru, jehož spolumajitelkou je jeho manželka.Honza totiž zvládá umění být neviditelným. Což taky vysvětlím. Působil řadu let jako osobní ochránce hned tří amerických velvyslanců. Jan Řehák byl policista, a u Policie České republiky sloužil do letošního roku celkem dvaadvacet let. Dnes už je takzvaně ve výslužbě. První roky strávil na potovostní motorizované jednotce, pak nastoupil do útvaru ochranné služby. Ta se stará o bezpečí a ochranu ústavních činitelů, a taky dvou velvyslanců: americkou a izraelského.Jaké to je dělat takovou práci, co to obnáší a jaké schopnosti či dovednosti potřebujete? Plus co vám mnohaletá zkušenost tohoto typu může dát pro život? A co se o tom dá říct či sdělit ostatním? Přesně o tom jsme mluvili. Doufám, že vás to bude bavit stejně jako mě..Být připraven na nejhorší, aby všechno dopadlo dobře. Příběh muže, který chránil tři americké velvyslanceExistují profese, o nichž víme, že tu jsou, ale moc o nich nevíme. A když něco, tak jsou to romantické či naopak nerealistické představy získané z filmů nebo knížek. Ano, takovou profesí je i práce osobního ochránce, člověka, který musí být neustále ve střehu, připraven na všechno, a přitom by ho v ideálním případě nikdo neměl vidět. Cesta Jana Řeháka k této práci nevedla přímo. Jako absolvent hotelového a restauračního provozu začínal v kuchyni jedné pražské restaurace. "Bylo to na Újezdě, v takovém podzemí. Z kuchyně jsem neviděl vůbec nic, nebyla tam ani okna," vzpomíná s úsměvem. Tahle zkušenost ho však nenadchla, a tak se vydal na roční pracovní pobyt do Anglie.Po návratu se s kamarádem ze základní školy rozhodli pro radikální změnu kariéry – nastoupili k policii. První roky strávil na pohotovostní motorizované jednotce v Praze, což znamenalo, že vyjížděl k nejrůznějším případům na tísňové lince 158. "Ta práce má své kouzlo v tom, že nikdy nevíš, kam jedeš, do čeho jedeš, co tam bude," říká. Ale právě tahle nepředvídatelnost ho na práci bavila, přestože přinášela i značné riziko.Na otázku, zda se při těchto výjezdech bál, odpovídá překvapivě: "To si nemyslím. Asi za to může ten adrenalin. Není tam moc prostoru pro to, že bys někam jel a řekl si 'já se bojím, já tam radši nepojedu'. Přemýšlíš jen o tom, jak tu práci udělat co nejlíp a nejefektivněji, aby ses vrátil domů.Po zhruba šesti letech přešel na ochrannou službu, což vyžadovalo projít náročným výběrovým řízením. Jeho součástí byly speciální psychotesty a především tzv. "pekelňák" neboli pekelný týden. Jinými slovy, extrémně náročný fyzický a psychický test."Je to zátěžový týden, kdy tě instruktorři vystaví vysoké fyzické zátěži. Moc nespíš, moc nejíš, vlastně nevíš, co se bude dít. Snaží se tě dostat na dno, aby viděli, jak reaguješ, když nejsi v komfortní situaci," popisuje Honza, který tuto zkoušku absolvoval shodou okolností den poté, co měl nehodu na motorce.V ochranné službě začínal jako řidič policejních vozidel, následně přešel mezi řidiče-ochránce v civilu a nakonec se stal osobním ochráncem. Posledních přibližně 10 let strávil na americké ambasádě, kde chránil tři po sobě jdoucí americké velvyslance."Dobrý ochránce by měl být neviditelný," vysvětluje Honza jeden z klíčových principů své bývalé profese. A ano, znamená to, že musíte potlačit své ego. Pro člověka, který je zvyklý na běžné sociální interakce, by mohlo být frustrující, když ho lidé nepoznávají nebo ignorují. Osobní ochránce však musí tuto "neviditelnost" vnímat jako profesionální úspěch.Vztah mezi ochráncem a chráněnou osobou je mimořádně specifický. "Jsi tak blízko a tak často, že spolu trávítě často víc času než s rodinou nebo kamarády," popisuje Honza. "Víš spoustu věcí. Jak se ta osoba chová i jak přemýšlí. "Přesto musí ochránce udržovat profesionální odstup. "Základ je, aby si ti dva lidé sedli. Pokud si to nesedne, tak to nikdy nebude fungovat," vysvětluje. Zároveň však dodává, že ochránce by měl být apolitický: je mu jedno, jaké má chráněná osoba názory, jeho úkolem je ji chránit bez ohledu na osobní sympatie.Z chráněných osob mu byl nejbližší bývalý americký velvyslanec Stephen King. "To byl chlap s ohromným přehledem i zkušenostmi. Bylo mu kolem osmdesáti, ale měl neuvěřitelnou energii,” říká s respektem.Osobní ochránci procházejí soustavným výcvikem v mnoha oblastech - od řidičských dovedností přes bojové umění a zdravovědu až po psychologickou přípravu. "Netrénuje se jen střelba," vysvětluje, "ale i umění vyhodnotit situaci a předcházet konfliktům. "Po 22 letech u policie se Honza rozhodl pro změnu. "Jednoho dne se vzbudíš a už se netěšíš do práce. A v tu chvíli taky víš, že to je tvůj konec," vysvětluje svůj odchod. "Všechno se dá dělat po nějakou určitou dobu a člověk by měl odejít, dokud na tu práci stačí," dodává.Nyní pomáhá své manželce s provozem dvou belgických barů a na otázku, na co se těší, odpovídá: "Těším se na to, co ještě nevím, co bude. Ten život přináší spoustu nových věcí a nových výzev."Z Honzovy profese si můžeme odnést několik cenných rad do běžného života. Například jeho přístup ke konfliktům: "Lepší je těm problémům vždycky předcházet a z toho místa klidně odejít, v civilním životě normálně utéct. Život máš jenom jeden, zdraví máš jenom jedno."I ve svém civilním životě si zachoval některé návyky - v hospodě si nesedne zády ke dveřím a vyhýbá se potenciálně problémovým situacím. "Nikdy nevíš, kdo proti tobě stojí," říká.Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá s optimismem, který možná kontrastuje s tím, že od něj jeho bývalá profese vyžadovala být každý den připraven na to nejhorší : "Já myslím, že svět bude lepší."

Jiřího Bartošku oplakala, zapila a připálila si cigáro, i když nekouří. Herečka Aňa Geislerová ve Studiu N vzpomíná na muže, který podle ní „rozlouskl kód ke vztahům, k lidem i k prachům“, a říká: „On mohl i to, co si nikdo jiný dovolit nemůže. Byl kombinací šarmu, drzosti, naprosté elegance a ryzího hulvátství.“ Co teď bude s festivalem ve Varech? Přestanou na něj jezdit hollywoodské hvězdy? A jak se natáčel film, který se jako první po třiceti letech dostal z Česka do soutěže v Cannes? Mluvíme i o nenávisti na sítích, o tom, proč je Instagram snesitelnější než Facebook, a o tom, jakou ochrannou strategii si vypěstovala proti bulváru. Staňte se členy komunity Studia N na Herohero nebo si předplaťte Klub N a podívejte se na celý rozhovor.  

Jednou z nejslavnějších epizod československé vojenské jednotky v Sovětském svazu v letech druhé světové války bylo osvobození Kyjeva. Do centra města na březích Dněpru se 6. listopadu 1943 jako první probily tanky řízené Čechoslováky, kterým sekundovala československá pěchota. Mezi vojáky byl i Josef Buršík. Ačkoliv získal nejvyšší sovětské vyznamenání, po únorovém převratu byl zatčen a odsouzen za údajnou velezradu. Z vězení se mu podařilo uniknout a emigrovat.