Podcasts about kter

Napodruhé to šlo jako po másle. A ačkoli by to strany nové koalice, která sice ještě nevládne, ale dolní parlamentní komoru už plně ovládá, jistě popíraly, poprvé souviselo nezvolení reprezentanta ODS Jana Skopečka jedním z místopředsedů sněmovny skoro určitě s návrhem zákona o rozpočtu. Který jak známo Fialova vláda ještě před volbami poslala k projednání sněmovně.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na napínavý historický román Martina Chadimy Ve stínu Bafometa z doby Karla IV. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý týden pro vás v Českém rozhlase Hradec Králové připravujeme aktuality a zajímavosti ze společenského i kulturního života v Královéhradeckém kraji. Které reportáže vzbudily na sociálních sítích za posledních sedm dní největší pozornost? Tady jsou pěkně pohromadě. To nejlepší na našem webu.

Podstatou práce armádního psychologa není boj, ale příprava na něj a na těžké životní situace. „Nemusíme ale pořád jen bojovat. Důležité je hledat i místa, kde jsme v klidu. A to dnes mnohým schází. Žijeme v neustálém módu boj, výkon, připravenost. Zapomínáme, že život má být i o klidu, odpočinku a o tom, že si dovolíme nic nedělat. Jen tak lelkovat, nudit se. Nuda je zdravá,“ říká s úsměvem bývalá armádní psycholožka Helena Sováková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podstatou práce armádního psychologa není boj, ale příprava na něj a na těžké životní situace. „Nemusíme ale pořád jen bojovat. Důležité je hledat i místa, kde jsme v klidu. A to dnes mnohým schází. Žijeme v neustálém módu boj, výkon, připravenost. Zapomínáme, že život má být i o klidu, odpočinku a o tom, že si dovolíme nic nedělat. Jen tak lelkovat, nudit se. Nuda je zdravá,“ říká s úsměvem bývalá armádní psycholožka Helena Sováková v pořadu Blízká setkání Terezy Kostkové.

Nový díl podcastu MOSHPIT, tentokrát živě z festivalu Aging in Motion: Navigating Cities That Aren't Built for All. Věnuje se tématům urbanismu a klimatu a moderovala jej tradičně Klára Bělíčková, ke které se připojila spolu-moderátorka Johana Trejtnar. Diskutovaly o městě jako o komplexním systému, obývaném místními komunitami, zaplaveném turisty a někdy také squaty. Jaké jsou skutečné problémy moderního města? Jak současné krize dopadají na obyvatelé různých věkových skupin? Směřuje turismus v Praze cestou Barcelony? A jaká práva si můžeme nárokovat jako obyvatelé měst v době klimatické krize? O tom všem jsme mluvily s právničkou a expertkou na lidská práva Martou Riberou Carbó a výzkumnicí v oblasti klimatu a mezinárodních vztahů Katarínou Svitkovou. Podpořte vznik dalších dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

Je to nemoc, která pomalu ničí mozek a vede k naprostému rozkladu osobnosti. Alzheimer se objevuje stále častěji a je jednou z největších překážek ke zdravému stárnutí, protože kolem osmdesátky ji má téměř každý třetí člověk. Změny na mozku už ale nastávají mnohem dříve, pokud člověk nemá genetické predispozice, tak kolem čtyřicítky Český vědec a neurolog Martin Tolar má ale na dosah řešení: se svou firmou Alzheon je na prahu schválení nového revolučního léku na alzheimera. Ve výzkumu zjistil, jak důležitou roli hraje životní styl, a proto nyní přichází i s aplikací, která odhalí rizikové chování a poradí lidem, co změnit. „Máme přes sto faktorů, které ovlivní rozvoj Alzheimerovy nemoci. Klíčový je spánek, dieta, cvičení, genetika nebo pohlaví. Snažíme se najít riziko jednotlivého pacienta a pomoci mu. Lifestyle dokáže snížit riziko nemoci o padesát procent,“ říká v novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin Martin Tolar.

(Ne)bezpečí #58: Se Šimonem Pánkem o rizicích omezování neziskového sektoru i pomoci Ukrajině.„Neziskové organizace doručují služby a pomoc v hodnotě sto dvacet pět miliard korun za rok a čerpají na to desetinu. Pokud stát bude chtít všechny tyto služby zachovat a zároveň rozhodne, že neziskové organizace nejsou ty správné, tak bude muset vyčlenit odhadem nejméně o padesát procent víc financí na stejný objem služeb, protože půjde-li to ziskové organizaci, tak samozřejmě majitelé budou chtít zisk. To je podstata podnikání. Jestli si takhle představuje budoucí vláda šetření, tak to šetření není, právě naopak,“ říká ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. V podcastovém rozhovoru s Ondřejem Kundrou dále mluví o pomoci Ukrajině a vyznamenání od prezidenta.

Ženy XYZ #19: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témataLotyšský parlament na konci října odhlasoval odstoupení země od Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvy. Následovaly masivní protesty a po zásahu prezidenta se nakonec finální rozhodnutí o rok odložilo. Přesto je osud úmluvy, která řeší násilí vůči ženám, nahnutý: na odporu proti dokumentu populistická strana Lotyšsko na prvním místě postaví předvolební kampaň před parlamentními volbami v říjnu 2026. Které další země uvažují o tom, že od smlouvy odstoupí? A jak se k úmluvě, která dosud nebyla v Česku ratifikována, staví vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů? V 19. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga.

Málokdo asi ví, že v jihlavském jakubském kostele stojí unikát přinejmenším evropského významu. Bohatě zdobená křtitelnice pochází z roku 1599 a donedávna historikové věřili, že na ni největší měrou přispěl tehdejší nejvyšší představitel města. Erb na víku křtitelnice ale říká něco jiného.

Moderuje Lucie Vopálenská.

Takže třeba zdolala Mount Everest. Dobrodružka, spisovatelka a jak sama říká princezna se zlatým špuntem v zadku a obyčejná holka z Moravy Monika Benešová bude hostem Hovorů Michaela Rozsypala.

Herec, režisér a spisovatel Miroslav Horníček se narodil 10. listopadu 1918. Pocházel z Plzně, kde také poprvé viděl hrát Voskovce a Wericha. Jejich humor si zamiloval a o 20 let později stanul na jevišti divadla ABC spolu s Janem Werichem jako Voskovcův nástupce. Měl dar inteligentního a laskavého humoru, na kterém byl založen i televizní pořad Hovory H – první talkshow v historii Československé televize. Horníček objevil tento televizní formát v kanadském Montréalu.

Herec, režisér a spisovatel Miroslav Horníček se narodil 10. listopadu 1918. Pocházel z Plzně, kde také poprvé viděl hrát Voskovce a Wericha. Jejich humor si zamiloval a o 20 let později stanul na jevišti divadla ABC spolu s Janem Werichem jako Voskovcův nástupce. Měl dar inteligentního a laskavého humoru, na kterém byl založen i televizní pořad Hovory H – první talkshow v historii Československé televize. Horníček objevil tento televizní formát v kanadském Montréalu.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak upéct husu přes noc a přitom se vyspat? S Jiřinkou a Alenkou k tomu přidáme petrželové knedlíčky, martinské pranostiky a trochu podzimní moudrosti – vůně sv. Martina je tu!

Karel Vondruška byl farářem ve Vrčeni na jižním Plzeňsku několik desítek let na začátku minulého století. Svojí mírumilovností, laskavostí a skromností si získal srdce zdejších obyvatel.

Nadační fond Pavla Novotného pomáhá lidem, kteří čelí onkologickému onemocnění. Pořádá také preventivní akce zaměřené na osvětu onkologických onemocnění urologického charakteru, a především pak na včasné lékařské prohlídky dětí, žen a mužů.

Nadační fond Pavla Novotného pomáhá lidem, kteří čelí onkologickému onemocnění. Pořádá také preventivní akce zaměřené na osvětu onkologických onemocnění urologického charakteru, a především pak na včasné lékařské prohlídky dětí, žen a mužů.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na obsáhlou publikaci od historika Michala Stehlíka Zápotocký - Příliš mnoho životů. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na obsáhlou publikaci od historika Michala Stehlíka Zápotocký - Příliš mnoho životů. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatelka Monika Černá. Zapomeňme na klišé barbarských bouřlivých hostin, při kterých se kosti hází přes ramena psům. Jak nám připomene spisovatelka a autorka knihy "Gastronomie českého středověku" Monika Černá, středověká gastronomie elit byla vysoce kultivovaná a vynikala velice důmyslnými recepty. Které suroviny a koření se používaly, nejen to se dozvíme hodinu před polednem.

Spisovatelka Monika Černá. Zapomeňme na klišé barbarských bouřlivých hostin, při kterých se kosti hází přes ramena psům. Jak nám připomene spisovatelka a autorka knihy "Gastronomie českého středověku" Monika Černá, středověká gastronomie elit byla vysoce kultivovaná a vynikala velice důmyslnými recepty. Které suroviny a koření se používaly, nejen to se dozvíme hodinu před polednem.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rodiče se rozhodovali, jestli si mě vůbec nechají. A pak se jim narodilo dítě, které pořád brečelo,“ říká herečka Beáta Kaňoková, jedna z výrazných tváří své generace, která otevřeně mluví o dětství, o vztahu se sestrou i o tom, co všechno se zapsalo do jejího hlasu i života. „Pořád jsem si trochu musela vybojovávat místo na světě. Ale možná právě díky tomu jsem průbojná,“ dodává. Vyrostla mezi kluky, první rande měla v kravíně, ale největší roli v jejím životě sehrály ženy - matka, sestra i babička. „Máma nás po rozchodech s klukama odvezla na pole za městem a řekla: Křičte a všechno to ze sebe dostaňte,“ vzpomíná herečka. Její otec prý chtěl syna, sestra byla „ta krásná“ a Kaňoková dlouho cítila, že musí okolí stále něco dokazovat. „Byla jsem ta, kterou si kluci chodili ptát, jestli už je ségra doma. Pak jsem najednou začala být tím objektem zájmu já a hrozně mě to překvapilo,“ říká. K herectví se přitom dostala až po studiích dramaturgie, práci v kavárně a letech pochyb. „Věděla jsem, že je to teď nebo nikdy. Nechtěla jsem si v šedesáti říct, že jsem to ani nezkusila,“ říká o chvíli, kdy poprvé šla k přijímačkám na DAMU. Přijetí brala jako znamení, ale sebevědomí jí vzápětí zlomilo školní prostředí. Najednou měla pocit, že tam nemá co dělat, ale naštěstí přišli pedagogové, kteří jí ho vrátili zpátky. Dnes hraje po jejich boku a mluví o tom, jak pro ni bylo dřív těžké oddělit vlastní hodnotu od kritiky nebo postojů publika. „Dobrý pocit ze sebe musím mít já. Už nechci, aby to přicházelo zvenku,“ popisuje Kaňoková. Mateřství pro ni znamenalo další zlom. Podepsala totiž smlouvu do divadla a za týden zjistila, že je těhotná. Dnes má dvě děti a otevřeně říká, že herectví i mateřství jsou pro ni stejně silné části identity. „Miluju být máma, ale herectví je moje podstata úplně stejně jako to, že jsem matka,“ dodává herečka. Mluví i o tom, jaké to bylo být na všechno sama, o období po porodu, tlaku mateřství i rozchodu s partnerem, který měl jiné představy o životě. Otevřeně hovoří také o výčitkách spojených s tímto rozhodnutím, ale i o svobodě, kterou jí dala práce na seriálu Pan profesor, díky níž mohla jako matka malého dítěte učinit životní změnu. „Z toho pocitu selhání jsem se ale rok hrabala. Trvalo, než jsem si dokázala odpustit,“ přiznává Kaňoková. Jak se z „uplakaného“ dítěte stala žena, která dokáže otevřeně mluvit o bolesti i křehkosti? Co se stane, když se sen o herectví začne plnit až ve chvíli, kdy se zdá, že je na všechno pozdě? A jak si po rozchodu, mateřství i všech pochybnostech znovu dovolit mít ráda sebe samu? I to se dozvíte v rozhovoru.

Čeští vědci vyvinuli chytré nanovlákenné náplasti. Do budoucna by mohly pomáhat pacientům po operacích střev. Radiožurnál natáčel přímo na operačním sále Biomedicínského centra v Plzni.

Ve své knize To je cirkus! zachytila deset osobních příběhů lidí, kteří zasvětili život manéži – od artistky na balančních tyčích po drezérku tygrů. „Po zestátnění měli lidé z cirkusu větší jistotu. Vzniklo cirkusové zimoviště a lékařská péče byla zajištěná,“ popisuje ve Vizitce. Naopak zdrcujícím obdobím byl pro mnohé návrat ke svobodnému povolání. „Prestiž tradičního cirkusu vyvanula po revoluci, kdy se o něj přestal starat stát. Dnes spadá pod ministerstvo zemědělství.“Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ve své knize To je cirkus! zachytila deset osobních příběhů lidí, kteří zasvětili život manéži – od artistky na balančních tyčích po drezérku tygrů. „Po zestátnění měli lidé z cirkusu větší jistotu. Vzniklo cirkusové zimoviště a lékařská péče byla zajištěná,“ popisuje ve Vizitce. Naopak zdrcujícím obdobím byl pro mnohé návrat ke svobodnému povolání. „Prestiž tradičního cirkusu vyvanula po revoluci, kdy se o něj přestal starat stát. Dnes spadá pod ministerstvo zemědělství.“

Třetí kvartál roku 2025 je za námi a Issiriana, Trsťák a Eklp opět otevírají kroniku BGA – plnou triumfů, zklamání a her, které měly skončit dávno před půlnocí. Které hře by ale měli autoři na obal napsat: „Zodpovědnost za ztrátu přátelství nenese vydavatel“? Připoutejte se – přichází další dávka herních dojmů, drobných traumat a nečekaných tabulkových vítězů. Discord: https://discord.gg/jQwDqzp Facebook: https://www.facebook.com/deskoherniinkvizice/ Instagram: https://www.instagram.com/deskoherniinkvizice/ YouTube: https://www.youtube.com/@deskoherniinkvizice6797 Music: https://www.bensound.com/royalty-free-music

Občanská válka mezi súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF) trvá dva roky a mezinárodní organizace ji označují za jednu z největších humanitárních krizí současnosti. Podle agentury AP zahynuly desítky tisíc civilistů, dvanáct milionů lidí muselo opustit své domovy a humanitární pomoc potřebuje třicet milionů osob. V posledních týdnech se navíc už tak katastrofální situace ještě zhoršila. Mezinárodní Výbor pro kontrolu hladomoru nyní zkraje týdne informoval o tom, že hladomor se šíří do dalších oblastí. Ještě loni v prosinci informoval o pěti oblastech země. Podle čtyř agentur OSN tisíce dětí v zemi čelí smrtelnému riziku kvůli akutní podvýživě. „Jednotky RSF dobyly velké město Fášir, o které usilovaly poslední rok a půl. Obléhání vypadalo tak, že jednotky kolem města, ve kterém žije kolem dvou set padesáti tisíc obyvatel, postavily hliněnou zeď a bránily jakémukoliv dovozu potravin či léků. Ostřelovaly město, včetně trhů a nemocnic, a to jak střelami, tak i drony," popisuje ve Výtahu Respektu Tomáš Lindner. Proč se v Súdánu válčí? Co se ve třetí největší africké zemi děje civilistům? A jak jim může zbytek světa pomoct?

Jedni ji obdivovali za odvahu a vizionářství, druzí jí vyčítali, že vytvořila nereálný ideál ženské krásy. Narodila se 4. listopadu 1916 do rodiny přistěhovalců. Začínala od nuly, ale vybudovala firmu, která změnila hračskářský průmysl. Její životní příběh ale nebyl jen růžový. Sahá od vrcholu amerického snu až po pád a nový začátek. Za úsměvem slavné panenky se skrývá neobyčejná žena, která celý život bojovala o uznání i právo na vlastní druhou šanci.

Patrně nejznámější český filmař všech dob se narodil 3. listopadu 1910. Jeho dílu se dodnes klaní i největší světoví tvůrci. Doslova na koleni vytvořil to, k čemu jiní potřebovali miliony dolarů. Jeho filmy jsou tak plné imaginace, až to člověka nutí přemýšlet nad každým záběrem. Začínal jako aranžér a v mládí se živil i jako obchodní zástupce. Po večerech se ale věnoval své veliké vášni – loutkovému divadlu. Skloubit obě aktivity mu umožnily Baťovy závody ve Zlíně…

Čtyřleté dítě jako oběť vleklého sporu mámy a táty. Už několik let se řeší podezření ze sexuálního zneužívání syna. Podcastová série Bertík postupně odkrývá neschopnost soudů, policie a dalších institucí ochránit malé dítě.„Malý se vrátil od otce s krví na plence a opuchlými genitáliemi. Tahal se za ně a říkal ‚táta‘.“Jedna z nejotřesnějších výpovědí, jaké kdy naše mikrofony zaznamenaly. Patří Barboře, matce dnes čtyřletého chlapce, která už přes tři roky svádí soudní bitvu s bývalým manželem. Bitvu o jejich společného syna Alberta.Díl první: Válka rodičů / neděle 2. listopaduDíl druhý: Věřím jí, věřím jemu / pondělí 3. listopaduDíl třetí: Soudkyně / úterý 4. listopaduDíl čtvrtý: Kde jsou znalci? / středa 5. listopaduDíl pátý: Skončili a jsou na začátku / čtvrtek 6. listopaduBonus: Dítě ztracené v systému - očima expertů / neděle 9. listopaduChlapcův otec Marek má na své straně už několik soudních rozhodnutí, včetně svěření chlapce do své péče. Při osobním setkání předložil několik dokumentů, které dle něj podporují verzi, že matka je manipulátorka, která chtěla po rozchodu rodičů bránit otci ve styku s otcem, a proto přišla s vymyšleným obviněním.Jedná se o kauzu, která v prostředí sociálních sítí koluje už dlouho – a to s přiznanou identitou obou rodičů. Přesto se tým pořadu Ve stínu rozhodl v zájmu dětské oběti příjmení rodičů nezveřejňovat. Od letošního jara jsme intenzivně zkoumali případ, který zaměstnává OSPOD, policii i soudy. Případ, do kterého je zapojena řada vlivných lidí (včetně Jana Klause, syna bývalého prezidenta), politiků současných i bývalých (například psychiatra a bývalého primátora Pavla Béma či bývalé eurposlankyně KDU-ČSL Michaely Šojdrové), známých osobností (moderátorky Ester Janečkové) a právníků.Ode dneška začínáme v rámci investigativního podcastu Ve stínu zveřejňovat speciální sérii s názvem Bertík. Hledáme v ní odpověď na otázku, kdo měl a mohl ochránit malého chlapce, zmítajícího se uprostřed sporu jeho rodičů. Kdo a jak řešil situaci, když matka předložila policii a soudu videonahrávky pořízené mobilem, na nichž v tu dobu tříletý syn mimo jiné říká, že si se „zlým tátou cucali pindíky“. A jak je možné, že dodnes policie či soudy nenenechaly znalecky zkoumat ani otce Marka, ani malého Bertíka.Tvůrci podcastové série:Vedoucí týmu a reportér: Jiří KubíkRežie, zvuk, střih: Zdeněk ChaloupkaEditoři: Jana Mičová, Jiří MarekSound design: David Kaiser---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nepřemýšlela jsem nad tím, jestli je to dobrý nápad, ale přišlo mi to jako příležitost ukázat lidem svět OnlyFans,“ říká Petra Úradníčková alias Inked Dory, která je jednou z protagonistek dokumentu Virtuální přítelkyně. Vystudovaná psycholožka, která dřív pracovala v advokátní kanceláři, mluví o tom, jak se ke své práci dostala, když začala na platformu nahrávat fotky, které už měla roky v telefonu. Dnes ji sledují tisíce lidí a profil na platformě určené nejen ke sdílení intimity se stal její hlavní obživou. Na síti Inked Dory podle svých slov nabízí nejen intimní obsah, ale i blízkost, která je podle režisérky dokumentu jednou z oblastí, které se snadno přehlíží. „Dávám lidem možnost najít si nějakou virtuální společnost,“ vysvětluje protagonistka a tvůrkyně s tím, že se na ni na platformě obrací s různými osobními problémy. Sama proto přiznává, že pro mnohé fanoušky je možná víc než objekt touhy a někdy se tak stává i jejich důvěrnicí. „Snažím se jim častokrát pomoci nebo poradit s problémy, na které jinde odpověď možná nezískají, protože se třeba bojí a proto se zeptají cizího člověka na internetu,“ popisuje Úradníčková. Přitom zdůrazňuje, že její sebehodnota není v rozporu s tím, co dělá. „To, čím si vydělávám, mě nijak nedefinuje. Vím, jaký jsem člověk a jak se chovám k nejbližším,“ brání se kritikám, ale také přiznává, že za jejím úspěchem stojí roky práce, marketingu i kalkulu. Dokument Virtuální přítelkyně ukazuje i odvrácenou stranu byznysu - vliv na osobní vztahy, tlak a neustálou nutnost být online. O tom posledním hovoří i Inked Dory a vypráví o době, která pro ni osobně byla velmi složitým obdobím. „Byl to zlý půlrok. A když se necítíte dobře, není úplně nejlepší točit videa v bikinách,“ popisuje tvůrkyně. Za největší riziko své práce přitom považuje digitální stopu. „Už by mě nikdo nevzal do normální práce,“ říká otevřeně a zároveň varuje před tím, aby do téhle práce lidé vstupovali s vidinou rychlého zisku. „Neměla by to být primární motivace. Ty výsledky nepřijdou ze dne na den. Devadesát procent lidí tam vydělává pár stovek dolarů měsíčně,“ varuje před tím, že je iluzorní představa, že z dívek na OnlyFans díky jedné fotce stanou milionářky. Jaká je skutečná cena intimity, když se z ní stane práce a jak se v tom neztratit? Proč tolik lidí hledá blízkost právě v digitálním světě? A hledají v něm i něco, co připomíná lásku? Poslechněte si celý rozhovor s Inked Dory, který vznikl v rámci série k dokumentu Virtuální přítelkyně.

Tadeáš Šíma dorazil na své cestě z Kapského Města domů do Prachatic už do v pořadí dvanáctého a zřejmě předposledního afrického státu – do Ugandy. „Žije tady 50 milionů obyvatel a představte si, že průměrný věk je necelých 17 let,“ představuje druhou věkově nejmladší zemi světa. Do Ugandy Tadeáš nezamířil náhodou. Navštívil zde národní park Mburo, ale taky dobrovolníky z české organizace Ssuubo (Naděje), kteří v zemi pomáhají dětem se srpkovitou anémií.

Historička Marie Bahenská z Masarykova ústavu a archivu AV se specializuje zejména na události 19. století a ženské hnutí. Která škola u nás jako první umožnila dámám skládat maturitu? Kdo z veřejně známých mužů ženským tématům vyloženě fandil, kdo se naopak vyjevil v překvapivě nelichotivém světle? A jak samotnou historičku ovlivňují pomyslná setkávání s osobnostmi, které se tak nezištně a odhodlaně pouštěly do významných, společensky prospěšných činů?

Je věda kousek od přelomové léčby cukrovky 1. typu? - A co mají na starosti inspektoři na pražské Záchranné službě? Moderuje Šárka Fenyková.

Jak se slovenská developerská společnost Corwin dostala ke spolupráci se světoznámým urbanistou a architektem Janem Gehlem? Jak se „Gehlovské“ architektonické principy projevují v jejich pražském developerském projektu Dvory? A jak vůbec stavět udržitelně a s ohledem na lidi? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Jakubem Dobrým, country managerem Corwin v Česku.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.

Vždy několik dní nosí uniformu a zabývá se tím, co se jako lidé spíše snažíme skrýt a nevidět. Lidskými podlostmi, slabinami či výstřelky. A pak, když má pár dní volno, je naopak všem na očích. Svlékne uniformu a z pódia lidem ukazuje to, co vidět chtějí, ale nevěří tomu. Je mistrem iluzí, kouzelníkem, a zároveň policistou. Dvě profese, bez kterých si život nedokáže představit.O tom jsme mluvili. Jaké bylo v deseti letech jeho první kouzlo, proč je důležité mít vařečku v šuplíku a jak člověka změní uniforma. Plus třeba o tom, jestli je důležitější rozumět tomu, jak a o čem lidé přemýšlejí, když jste policista, anebo když jste kouzelník.Martin Obdržálek, který používá kouzelnické jméno Obin Magic, umí fascinující věci. Věřte mi. Když se u vás zastaví třeba na večírku, vytáhne z kapsy balíček karet a ukáže vám něco ze svých triků, garantuju vám, že vás to nenechá v klidu. Zejména pokud jste podobně racionálními lidmi jako já. Stačila dvě tři kouzla, a pochopil jsem to, co znamená fráze “vyrazit někomu mozek z hlavy”.A jasně, tohle nebude jen rozhovor o kouzlech. Je to příběh o muži, který našel způsob, jak sloužit spravedlnosti i radosti zároveň. Který ráno řeší nejtemnější stránky lidstva a večer jim připomíná, že život může být zázračný.A na závěrečnou otázku, jestli bude svět za 10 let lepší, odpovídá bez zaváhání. Neprozradím jak, to uslyšíte.Ale každopadně, když odpovídá policista, který denně vidí to nejhorší i to nejlepší z nás, a zároveň mentalista, který umí číst v našich myslích, tak to prostě má svou váhu.Přeju příjemný, skoro bych řekl kouzelný poslech.

Přesně před týdnem zloději vykradli pařížský Louvre. Stačilo jim k tomu sedm minut. Čtyřčlenné komando zaparkovalo s nákladním vozem u muzea. Pomocí pracovní plošiny se lupiči dostali na balkon, bruskou rozřezali okno a pronikli do jednoho z nejprestižnějších sálů v Louvru – do Appolonovy galerie, odkud ukradli vzácné šperky. Okno, kterým se lupiči vloupali do muzea, se stalo turistickým hitem posledních dnů.

Přesně před týdnem zloději vykradli pařížský Louvre. Stačilo jim k tomu sedm minut. Čtyřčlenné komando zaparkovalo s nákladním vozem u muzea. Pomocí pracovní plošiny se lupiči dostali na balkon, bruskou rozřezali okno a pronikli do jednoho z nejprestižnějších sálů v Louvru – do Appolonovy galerie, odkud ukradli vzácné šperky. Okno, kterým se lupiči vloupali do muzea, se stalo turistickým hitem posledních dnů.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION „Andrej Babiš doufá, že Motoristé přijdou k rozumu a nominují místo Filipa Turka někoho jiného. Mezitím ale bobtná problém s Petrem Macinkou, který chce být ministrem životního prostředí,“ říká investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná. „Motoristé jsou nabubřelí a nechovají se racionálně. Tlačí na pilu a tím sami udržují Turkovu kauzu ve veřejném prostoru,“ tvrdí v rozhovoru. Ve Studiu N podrobně popisujeme, jak jsme se ke smazaným příspěvkům dostali, jak jsme je v redakci ověřovali a proč se nakonec rozhodl veřejně promluvit zdroj, který nám je poskytl. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Dívka, která přežila. Její matka, která při ní stála. A policista, který ji zachránil. Výjimečný příběh s dobrým koncem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příběh bolesti, ale i síly. Strachu i odhodlání. Příběh Terezky. Vypráví Karel Halák, příslušník speciální pořádkové jednotky, a Dora Čechova, maminka a spisovatelka, autorka knihy Terezko, vrať se! Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úkolem účastníků grilovačky bylo hádat, kdo z kuchařů nese minulost za mřížemi. Experiment Vězeň – můj soused přibližuje trestance společnosti. „Daří se nám přinášet větší míru porozumění a empatie pro lidi, kteří doteď neměli hlas,“ věří dokumentarista Jan Látal. Jak zmocňuje vězně mluvit o citlivých otázkách? A jak to chodí ve vězení? „Lidi, kteří podporu nemají, prostě skončí zpátky za mřížemi,“ upozorňuje Jan Drtina z RUBIKON Centra, který je i bývalým vězněm.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dívka, která přežila. Její matka, která při ní stála. A policista, který ji zachránil. Výjimečný příběh s dobrým koncem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Příběh bolesti, ale i síly. Strachu i odhodlání. Příběh Terezky. Vypráví Karel Halák, příslušník speciální pořádkové jednotky, a Dora Čechova, maminka a spisovatelka, autorka knihy Terezko, vrať se! Ptá se Matěj Skalický.

Úkolem účastníků grilovačky bylo hádat, kdo z kuchařů nese minulost za mřížemi. Experiment Vězeň – můj soused přibližuje trestance společnosti. „Daří se nám přinášet větší míru porozumění a empatie pro lidi, kteří doteď neměli hlas,“ věří dokumentarista Jan Látal. Jak zmocňuje vězně mluvit o citlivých otázkách? A jak to chodí ve vězení? „Lidi, kteří podporu nemají, prostě skončí zpátky za mřížemi,“ upozorňuje Jan Drtina z RUBIKON Centra, který je i bývalým vězněm.

Vi dissekerar om och när man ska höra av sig till ett ex för att be om ursäkt. Är det försoning eller ego? Isabella berättar om ECT-relaterade minnesluckor och viljan att rätta till, kontra risken att öppna Pandoras ask. Vi pratar AA-logik vs. retraumatisering, brevet man kanske ska skriva men inte skicka, och varför det var… märkligt att ta med nuvarande partner till ”prata ut”-middagen. Plus: gränser mellan jobb och vänskap, många kärlekar vs. förälskelser, möten som får vara just möten ooooch en sväng om en före detta bankrånare i taxin. Ja, högt och lågt som vanligt!!Produceras av More Than Words Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Demokracie je komplikovaná a nepřehledná záležitost. Oč lepší je diktatura. Odpovědný člověk něco nařídí, dlouho se o tom nediskutuje, všichni mají klid na práci a brzy je vše hotovo. Tak zní obvyklá výhrada k příliš zdlouhavým schvalovacím procesům a neřízeným debatám v rámci běžného demokratického provozu. Zvláštní je však okolnost, že se v rámci demokracie obvykle neudělá tolik chyb jako v diktatuře.

Zuzana a Ivana ve studiu přivítaly Aničku Lukáčovou, která jim vyprávěla o tom, jak se dostala k profesi garderobiérky a proč feeluje vyrábění humorných triček a kostýmů.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.