Podcasts about ZA

+Drama potresa najbrži cirkus - bolidi sporiji po 4.5 sekunde u odnosu na 2025.+Da li je ovo prvi put da nešto slično viđamo u F1?+Šta nas čeka u naredna tri dana testiranjaOMV, ZVANIČNI PARTNER LAP 76 ⛽️Preuzmite OMV MyStation mobilnu aplikaciju, podržite Lap 76 - https://www.omv.co.rs/sr-rs/mystationPretvorite poene u trenutke radosti - svaka kupovina na OMV stanicama vam donosi poene, koje možete pretvoriti u trenutke radosti u prodavnici OMV-a.Pri kupovini goriva, preporučujemo MaxxMotion, za koji ostvarujete i popust!

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI SLEDUJTE NA HEROHERO.CO/STUDION Když se po sociálních sítích začalo šířit video ženy v těžké životní situaci, Patrik Buday v ní poznal vlastní mámu. Ve veřejné výzvě pak lidi poprosil, aby nesbírali lajky na cizím neštěstí. Ve Studiu N vypráví o dětství po boku matky alkoholičky a násilného otce závislého na automatech, o vlastním propadu i rozhodnutí žít jinak. Chlapec, který v pěti letech skončil v Klokánku a vyrůstal v pěstounské péči, má dnes vlastní rodinu a věnuje se práci s dětmi – má skejtovou školu a dělá přednášky v dětských domovech. „Ve všem negativním se snažím najít něco pozitivního. Jsem jak zas*anej Robin Hood,“ směje se Buday. V rozhovoru přiznává, že dlouho trpěl pocitem, že v jeho životě nic není fér. „Musel jsem si dojít ke klidu, lásce a pocitu, že můžu být šťastný. Na Vánoce jsem se díval do cizích oken a říkal jsem si: ‚To už budu do konce života sám?‘ Záviděl jsem jsem kamarádům jejich rodiny. Ale bylo pro mě důležité je vidět a být v nich. Jaký kluk si nechá v devatenácti vytetovat symbol rodiny na kůži? Cítil jsem, že to chci a potřebuju.“ O svých rodičích mluví ve Studiu N bez idealizace. „Na tátu nemám dobré vzpomínky, proto jsem ho odstřihl. Za celý život jsem u něj necítil dobrotu,“ říká. „Pokud vyčerpáte všechny strategie, jak udržet s rodiči kontakt, aniž by vám ubližovali, pak jediná možnost, abyste byli šťastní, je odstřihnout je. Není jiná volba.“ S mámou se dodnes stýká, ale museli si nastavit jasné hranice. „I když to v životě pos*ala, moje láska vychází z ní. Chlapi ji rubali, chodila nakalená tak, že nemohla mluvit, na hlaváku chodila vyzývavě oblečená a chlapi po ní řvali. Pamatuju si, že jsem se na ně ve čtyřech letech otočil a začal řvát, ať na ni tak nemluví. Měl jsem ochranářský pud už v tak nízkém věku. Máma nás ale hodně milovala. Pamatuju si, jak nás budila, lehla si k nám a říkala: miláčku, vstávej.“ Jak si nastavit hranici s rodiči, kteří propadli alkoholu nebo gamblerství? Kde se v něm vzala síla veřejně sdílet svůj příběh? A kdy si uvědomil, že už se sám dostává do problémů? Podívejte se na celé Studio N na herohero.co/studion

Worldwide Markets - Episode 666

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Na Ukrajině jsem strávila více času, než je asi ve válce záhodno,“ říká novinářka, válečná reportérka a držitelka Ceny Ferdinanda Peroutky Darja Stomatová o posledních letech, kdy na Ukrajině tráví pravidelně celé měsíce. Pro ni i pro místní se přitom „hrozně těžce“ hledá vzpomínka na dobu před rokem 2022, kdy byl život normální. Válka podle ní zasáhla každého - rodiny, děti i celé generace - a její důsledky budou ve společnosti přetrvávat na dlouhé roky dopředu. Nejtěžší je ale její trvání bez viditelného konce. „Ta nekonečnost konfliktu mě trápí asi nejvíc. Vlastně i to, že každý sebemenší náznak člověk vnímá jako nějaký posun a pak přijde velká ťafka a on to vlastně žádný posun není,“ popisuje novinářka. Mluví i o smrti lidí, které znala, o psychologickém teroru sirén i o vyčerpání z neustálé nejistoty. Přesto trvá na novinářské neutralitě. „Nejde o to, co já si myslím, ale jde spíš o to, jakou práci odvedu, aby byla co nejpravdivější,“ říká s tím, že aktivismus nebo přímou pomoc odmítá právě proto, aby její práce zůstala důvěryhodná pro všechny. Zásadní roli v jejím každodenním fungování hraje i spolupráce a partnerský vztah s kameramanem Janem Schürgerem, s nímž tráví na Ukrajině dlouhé týdny a měsíce v nepřetržité blízkosti a sdílí s ním nejen profesní odpovědnost, ale i strach, vyčerpání a rozhodování o míře rizika. Právě vzájemná důvěra a sehranost podle ní umožňují v prostředí války dlouhodobě obstát. „Ten strach je ale obrovský, spousta novinářů se na Ukrajinu nevracela, protože to jejich druhá polovička nechtěla a oni to pochopili,“ dodává s tím, že ani její partner si neumí představit, že by do válkou zasažené země jezdila s někým jiným, protože by „neměl věci pod kontrolou“. Stomatová je původem z Kazachstánu - do Česka přitom přišla už jako malá, kdy se její rodina po rozpadu Sovětského svazu rozhodla odejít kvůli nejistotě i omezeným možnostem pro rusky mluvící menšinu. Začátky byly podle ní těžké: rodiče hodně pracovali, rodina měla málo peněz a ona sama byla ve škole „cizinka“, která si na nové prostředí teprve zvykala. Skrze svou zkušenost dnes vnímá také příběhy dětí z Ukrajiny i Ruska, které často čelí šikaně a které jsou podle novinářky něčím, co by společnosti neměla přehlížet. Rozhovor se dotýká také kolektivní viny Rusů, propagandy jako zbraně, rozdělení ukrajinské společnosti, otázky voleb během války i budoucnosti konfliktu, který podle ní může skončit „do dvou let“, ale bez jistoty, jaký bude jeho konec. Co znamená být nestranným svědkem uprostřed války? Kde je hranice rizika a proč ji znovu překračovat? A co by se stalo, kdybychom o válce přestali informovat? I to se dozvíte v rozhovoru.

Do lat 60. ubiegłego wieku upaństwowione po wojnie zakłady Škoda wypuściły kilka różnych modeli samochodów. Część nosiła swojskie - z dzisiejszej perspektywy, nazwy - chociażby octavia czy felicia. W zasadzie jednak wciąż chodziło o kolejne, coraz dalej idące, niemniej jednak tylko modyfikacje przedwojennego hitu - Škody popular. W 113 odcinku Czechostacji, zarazem trzeciej części opowieści o koncernie Škoda - tym razem poświęconej już wyłącznie jego samochodowej części, Karol Machi z wrocławskiego ośrodka Pamięć i Przyszłość opowiada o tym, co zakład z Mlade Boleslavi produkował od II wojny światowej, mniej więcej do połowy lat 60.Jest więc oczywiście o kolejnych inkarnacjach populara - chociażby eksportowanym głównie do Polski tudorze, który, wbrew swojej nazwie, czasem miał i czworo drzwi. Jest też całkiem sporo o pokrętnej logice centralnie planowanej gospodarki - w ramach której ciężarówki Škody produkowała np. Praga, sama Škoda natomiast musiała się zajmować składaniem osobówek Tatry.I o tym, jak mało brakowało a osobowych, cywilnych samochodów z fabryki w Mlade Boleslavi nie byłoby w ogóle. Za to wszystkie armie Układu Warszawskiego używałyby, zamiast radzieckich gazików, czechosłowackiej "Babety". Która swoje imię zawdzięczała - paradoks, antywojennemu musicalowi.O skodzieO pojazdach Laurin i KlementO Tatrze w trzech odsłonach - 1 2 3***Jeśli podcast Wam się podoba i chcecie pomóc go rozwijać, możecie zostać Patronami lub Patronkami Czechostacji w serwisie Patronite. W tym tygodniu zdecydował się na to:MarekBardzo Ci dziękuję

Stāsta Latvijas Nacionālā mākslas muzeja Kolekciju glabātāja Aija Zandersone; pārraides producente – Inta Zēgnere "Pienācu divpadsmitos Parīzē. [..] Brauciens pār lieliem bulvāriem, lietains laiks, ar slapjām kājām liels pastaigājums [..]. Viss taisīja kinematogrāf[isku] filmu iespaidu." Šādi ir toreiz 21 gadu jaunā mākslinieka Jāzepa Grosvalda pirmie iespaidi par Parīzi. Lai gan toreiz pilsētā ieradies viens pats, Grosvalds bija apbruņojies ar bedekera ceļvedi un brāļa Oļģerda ieteikumiem, kā arī metropolē viņu gaidīja virkne draugu un paziņu – Pēterburgā iepazītais franču izcelsmes mākslinieks un Grosvalda dendijiskais ideāls Mišels Sevjē (Michel Sevier), žurnālu "Simplicissimus" un "Jugend" ilustrators un Jāzepa autoritāte grafiskās kultūras sfērā Ksavjērs Gosē (Xavier Gosé), itāļu-austriešu izcelsmes vācu tēlnieks Ernesto de Fiori (Ernesto de Fiori) un mazliet vēlāk Parīzē iepazītais zviedru gleznotājs Nilss Dardels (Nils Dardel). Kā zelta laikmeta jaunatnes pārstāvis, Jāzeps lieliski iekļāvās internacionālo parīziešu jeb kā to raksturojis viņa brālis "pasaules bērnu Elizejas laukos" vidū. Lai gan mākslinieka laiks ritēja starp smalkām izklaides vietām, erotiskiem piedzīvojumiem, gastronomiskām baudām un citu maņu stimuliem, Grosvalda galvenais mērķis dzīvei Parīzē bija mākslas studijas. Visticamāk, pēc ģimenes drauga, mākslinieka Kārļa Brencēna ieteikuma Grosvalda pirmā pietura Parīzes privāto mākslas skolu jeb akadēmiju tīklā bija Viti akadēmija, kur nodarbības pasniedza viens no katalāņu modernisma spilgtākajiem pārstāvjiem, Ermenehildo Anglada-Kamarasa (Hermenegildo Anglada Camarasa), ar kuru Brencēns bija nodibinājis draudzību laikā no 1904. līdz 1907. gadam, kad pats uzturējās Parīzē. No šī laika Brencēns mājās pārveda vairākas Angladas litogrāfijas, kas mūsdienās glabājas dažādās muzeju un privātās kolekcijās. Uz vienas no litogrāfijām lasāms Angladas veltījums: "Al simpático y buen amigo Brenzen" ["Jaukajam un labajam draugam Brencēnam"]. Paralēli mācībām Viti akadēmijā Grosvalds apmeklēja arī Granšomjēras akadēmiju: "Strādāju šim brīžam kārtīgi no 9-12 pie Kastelučo [katalāņu mākslinieka Klaudio Kastelučo (Claudio Castelucho)] (Gr. Chaumiere) un no 7-10 pie Angladas iekš Academie Vitti [..]." Spriežot pēc dienasgrāmatām un brāļu Grosvaldu sarakstes, tad vismaz mācību sākumposms aizvadīts aktīvi un dotie uzdevumi nav šķituši garlaicīgi, apstiprinot, ka "pie Angladas stipri interesanta strādāšana – daudz mācos!" Taču klīšana par Parīzes bulvāriem un obligātās izklaides ar draugiem ātri vien ņēma virsroku. "Tagad esmu ieticis tādā slinkošanā, ka bailes. Pa to atkal šinīs trijos mēnešos esmu milzīgi daudz jaunu lietu redzējis (Londonē, Hollandē un Parīzē), labi iepazinies ar Parīzes apstākļiem un visu to laiku vedis pilnīgi bezbēdīgu dzīvi. Vienmēr labās drēbēs, pēcpusdienas tējās, teātros, automobiļos un labos restorānos, kas stipri atšķiras no manas mierīgās ziemas dzīves." Jāzeps Grosvalds patiesi bija priviliģētā stāvoklī, salīdzinot ar citiem laikabiedriem. Viņa kolēģiem brauciens uz Parīzi, iespējams, nozīmēja vienreizēju, ilgi sapņotu iespēju pietuvoties Eiropas mākslas pasaulei, tikmēr Džo (kā viņu sauca ģimenes locekļi un tuvākie draugi), pateicoties tēva labvēlībai, varēja nerūpēties par iztikas pelnīšanu un viņa dzīve Parīzē bija samērā nodrošināta, ja vien pats nebija izgājis ārpus tēva dotā budžeta rāmjiem. Varētu šķist, ka Parīze Grosvaldam bija vieta, kur pilnveidot manieres, izbaudīt bezrūpīgās dzīves garšu un iepazīties ar interesantiem cilvēkiem, taču tur krājās arī mākslinieciskie iespaidi. Pilsētā viņš meklēja motīvus saviem mākslas darbiem un mēģināja formulēt savu attieksmi pret jauno un veco mākslā, jo metropoles impulsu pārbagātība neglābjami sašķobīja ģimnāzista gados tik skaidri izteiktos uzskatus un gaumi. Gleznotāja dzīve šūpojās starp mākslu un bohēmu, līdz Pirmais pasaules karš nepielūdzami piezemēja lidojumu. Karš iezīmēja pagrieziena punktu Grosvalda dzīvē, kas lika nobriest kā personībai un kā māksliniekam. Pēc 1914. gada vasaras dzimtenē Jāzeps vairs nevarēja atgriezties Parīzē, tomēr palikšana Rīgā ļāva iepazīties un satuvināties ar citiem jaunajiem latviešu māksliniekiem, kopā izveidojot grupu "Zaļā puķe". Vienlaikus līdz tam brīdim no dzimtenes mākslas un kultūras dzīves attālinātais Grosvalds sāka sevi apzināties kā latviešu tautas pārstāvi, mākslā pievērsās nacionāli svarīgām tēmām, ko viņam sniedza jaunā sociālpolitiskā situācija un kā rezultātā tapa viņa "Bēgļu" un "Strēlnieku" sērijas darbi.

Za dvojici plastových figurín a speciálních brýlí, které simulují skutečné krizové situace, zaplatila policie Královéhradeckého kraje bezmála čtvrt milionu korun.

Za dva dny bude popeleční středa a ta oficiálně ukončí plesovou sezónu. Ta odedávna začíná po svátku Tří králů. Nemělo by mě to zajímat. Úplně dobrovolně o své vůli jsem byl na plese jenom jednou v životě.

✓ Koliko je lako izmeriti inflaciju? ✓ Kome idu sveže odštampani dolari? ✓ Zašto je pandemija bilo vreme preterivanja?Special Guest: Slaviša Tasić.

Televize Nova řeší, jak naložit s víkendovou debatou Za pět minut dvanáct. Poté, co se neprosadila v neděli, přišel přesun na sobotu. Teď mění moderátora. „Koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše, “ říká nová tvář pořadu Bára Divišová.Původně nedělní debatu Nova spustila v říjnu 2023 s moderátorem Martinem Čermákem. Kvůli velké konkurenci Otázek Václava Moravce na ČT i Partie Terezie Tománkové na Primě, ale televize pořad přesunula na sobotu. Debatu navíc v pátek předtáčí, aby usnadnila zvaní atraktivních hostů.„Ten pořad měl možná velké ambice, ale naskočil do hodně konkurenčního prostředí. Když se ani nebudeme soustředit na sledovanost, tak jsme tam hrozně bojovali o hosty. Tři diskuze na neděli v jeden čas to si myslím, že už je moc. Tak jsme ustoupili na sobotu,“ vysvětluje Bára Divišová, která byla hostem podcastu Mediální cirkus.Ze Střepin do debatyDivišová, která na Nově pracuje už 18 let a v poslední době byla spojená především s pořadem Střepiny nebo Napřímo, se stala novou moderátorkou debaty Za pět minut dvanáct v únoru. Jako prvního hosta si do studia pozvala premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO.„Nedávno jsme měli na rozhovoru pana prezidenta, takže jsem si říkala, koho jiného do prvního dílu než Andreje Babiše. Až potom mi došlo, co jsem si na sebe zase ušila,“ popisuje Divišová, která patří mezi pár novinářů, s nimiž Andrej Babiš mluví.„My se známe dlouho. Jednou, někdy v roce 2015, jsem měla s Andrejem Babišem živý vstup do poledních Televizních novin. A on si přinesl pokladničku a mluvil asi sedm minut. Kolegyně Emma Smetana mě za to tehdy strašně kritizovala. Po vstupu jsem Babišovi říkala: ‚Co to mělo být?‘ A on se začal hrozně smát. Ale od té doby si pamatoval, jak se jmenuji,“ vzpomíná Divišová v Mediálním cirkusu na vysílání, ve kterém Babiš vysvětloval elektronickou evidenci tržeb.Exkluzivní prostor dostala Divišová i krátce po loňských sněmovních volbách, když k ní Andrej Babiš přišel na rozhovor tehdy ještě na TN.cz a přinesl s sebou návrh programového prohlášení vlády ANO, SPD a Motoristů. Ten moderátorce ve vysílání i předal. „Kdybych to věděla, tak bych se na to lépe připravila. Kolegové si ze mě dělali legraci, že jsem ho normálně přitlačila, aby mi to dal. Že jsem mu řekla: ‚To mi dáte!‘ Já jsem to řekla, ale na konci věty byl otazník. Ale nečekala jsem to. Kdybych to čekala, tak ten rozhovor povedu trošku jinak. Ale Andrej Babiš takové nečekané věci rád dělá,“ říká novinářka.Babiše umí naštvat každýSama říká, že jí diváci občas vztahy s Babišem předhazují, třeba na sociálních sítích, což ji mrzí.„Diváci spekulují, proč to tak je, že tady nedostane otázky na tělo, že jsem k němu servilní, že má nějaké výhody. Ale na moji obranu - on takhle mluví i s některými dalšími novináři. Na plénu mluví třeba o Petru Vaškovi z České televize. Petr za ním může přijet pro vyjádření, odepíše mu na esemesku. Tak snad doufám, že když dám tyhle dva příklady vedle sebe, že mě lidé nebudou tolik obviňovat,“ říká Divišová a pokračuje:„Andreje Babiše umí naštvat každý. To není mým cílem. Chci z toho člověka dostat informace, hlavně ve chvíli, kdy těch informací má ze svého postu dost. My spolu nesouhlasíme, i se pohádáme, ale smějeme se u toho, je to taková výměna názorů. Na někoho je lepší takový ten sofistikovaný postup, že potom sám na sebe řekne všechno.“Jak se vyrábí zpravodajství pro Novu? Jak zábavné je dělat Střepiny? A jak se dívá na debatu o veřejnoprávních médiích? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Tamcala przyciąga uwagę, ale na dłuższą metę nie da się jej sprowadzić wyłącznie do charakterystycznego wyglądu. Za tą postacią stoi konkretna energia, ogromna konsekwencja i sporo codziennej pracy - także nad tym, gdzie kończy się scena, a zaczyna zwykłe życie. Maria opowiada o granicach, o reakcjach z ludźmi, o rozpoznawalności, która potrafi zaskoczyć i o tym, jak nie zgubić siebie, kiedy wszyscy patrzą na jedno.

Dolgotrajna oskrba že kaže razpoke- znesek porabljenih sredstev mnogo previsok.Svoboda tik pred volitvami obrnila ploščo: zdaj bi podprla zdravstvo in razvoj gospodarstva; napovedala je tudi uvedbo socialne kapice.Mladi zdravniki v manifestu opozarjajo - Za doseg evropskega povprečja bi potrebovali 1400 dodatnih zdravnikov.Gospodarska rast se je lani še bolj upočasnila in je bila najnižja po letu 2020, ugotavlja Banka Slovenije.Papež začel z obiski rimskih župnij. Včeraj je bil v Ostiji.Ob drugi obletnici smrti Navalnega pozivi k razjasnitvi njegove smrti.Pustna iskrica za vrtec v Srednjeafriški republiki zbrala več kot 113 tisoč evrov.Šport: Nika Prevc na tretji tekmi v Predazzu še do tretje olimpijske medalje – brona na posamični tekmi na veliki skakalnici. Domen Prevc in Anže Lanišek danes v boj za medaljo med dvojicami.Vreme: danes še možna kakšna kaplja dežja, jutri suho in ponekod tudi sončno.

Ime tedna je postal Tomaž Lahajnar, predsednik Društva Laufarija Cerkno, ki obeležuje 70 let od ponovne oživitve ene najbolj prepoznavnih tradicionalnih pustnih skupin v Sloveniji. Tradicija, o kateri se v Cerknem ne prepira in ima veliko podporo domačinov, šteje 25 likov; za tri med njimi člani društva vsako leto obleke izdelajo na novo. Cerkljanska Laufarija je bila leta 2014 razglašena tudi za nesnovno kulturno dediščino državnega pomena. Kandidati so bili tudi: Domen Prevc, Nika Prevc, Nika Vodan in Anže Lanišek,skakalni kvartet, ki je v Predazzu osvojil olimpijski naslov na tekmi mešanih ekip. Domen Prevc je z zlato medaljo na veliki skakalnici postal tudi prvi slovenski posamični olimpijski prvak v smučarskih skokih, Nika Prevc pa se z osvojenim bronom domov vrača s kompletom medalj vseh barv.  Herta Maurer Lausegger, etnologinja in slavistka, ki se že desetletja posveča ohranjanju kulturne dediščine ter dokumentiranju slovenskih narečij na avstrijskem Koroškem, tudi z obsežnim avdiovizualnim gradivom. Trenutno se osredotoča na dokumentiranje ziljskega narečja. Za svoje življenjsko delo je prejela Tischlerjevo nagrado, najvišje priznanje Narodnega sveta koroških Slovencev in Krščanske kulturne zveze.

V današnji oddaji se posvečamo Berlinalu, 76. mednarodnemu filmskemu festivalu, na katerem bodo skupaj prikazali približno 200 filmov. Za zlatega in srebrne medvede se v glavnem tekmovalnem programu poteguje 22 filmov. Na čelu mednarodne žirije je nemški režiser Wim Wenders, festival pa se bo sklenil 22. februarja. Bili smo tudi na razstavi Mita Gegiča z naslovom »Nihče ne bo razumel, kakšno nasilje zahteva nevidnost«, ki so jo pripravili v Galeriji Y.

Piše Andrej Lutman, bere Aleksander Golja. V literarnem opusu Branka Gradišnika predstavlja roman Skrunitelj nadaljevanje njegovih pronicljivih izpisovanj na videz obrobnih pojavov, ki pa v celotni tekstovni strukturi postanejo pomembni, celo ključni za doumevanje avtorjevega namena. Predstavljeni so na način sprotnega humornega obračunavanja z vedenjskimi vzorci, ki so zlahka spregledani, a pisatelj jim da takšno težo, da krepko zarežejo v bralsko zavest. Podani so na način esejističnega nizanja, saj je romaneskna oblika le zunanja mreža, v katero se ujamejo dejstva, s katerimi pisatelj ustvarja svet odzivnosti, primerjav in vrednotenj. V romanu Skrunitelj Branko Gradišnik obuja formo nekakšnega intervjuja. Začne in konča se z izpostavitvijo diktafona. Pripovedovalca oziroma intervjuvanca obiskuje Anka Rivanc in v sedmih obiskih, kolikor je v knjigi poglavij, prejme obilico dejstev, premišljevanj in reminiscenc. Pisatelj se tokrat ukvarja predvsem z osebama iz slovenske literarne zgodovine – Janezom Trdino in Ivanom Cankarjem. Ne vpleta ju v kaka literarnozgodovinska izhodišča, pač pa nastopata v vlogi sogovornikov, pisatelj pa je govorec, ki podaja svoja razmišljanja skoraj kot paberke, kot opombe, ki mu služijo za ogrodje svoje naracije, ter navaja dogodke iz njunega življenja, ki so bolj anekdotične narave. Med tem kramljanjem je obilica naslonitev na določene spise in zgodbe, ki so zaznamovali razvoj slovenske književnosti. Takšnemu občutju se približuje tudi Anka Rivanc, ki v svojih opombah skuša ujeti pisateljev humoristični ton in vsebinske poudarke ter z lastnimi posegi v pripovedovanje, ki ga je posnela in uredila, dodaja še eno dimenzijo aktualnosti. Ima pa to pisanje še eno lastnost: to je implicitno izraženo spraševanje, kdo je skrunitelj in kaj oskrunja. Prvi odgovor bi seveda bil, da je skrunitelj prav pisatelj sam, saj pri vpletanju dveh pisateljev ne skopari z nekakšno desakralizacijo obeh. Nikakor ju ne ponižuje ali išče določenih pomanjkljivosti pri njiju, iskanje manjkov se izraža drugače. Branko Gradišnik poudarja svoje pripetljaje z založbami in težave ali vsaj peripetije v zvezi z možnostjo objavljanja svojih prispevkov v dnevnih občilih. Oskrunjanje tako ostaja knjižni suspenz, kar daje celotnemu pisanju nadih kriminalne zgodbe, kjer prekršek ali zločin sicer obstaja, ni pa trupla niti žrtve. Poleg že omenjenih slovenskih pisateljev je v romanu Skrunitelj še množica literarnih osebnosti, ob katerih pa osnovna naracija prehaja v esejistično podajanje bolj ali manj znanih zgodovinskih dejstev. Te osebe so večinoma iz evropske literarne zgodovine, kot sta Franz Kafka ali Fjodor Mihajlovič. Dostojevski. Tudi njih vpleta le kot nekakšno izhodišče za razpredanja, ki so na nekaterih mestih rahlo ovita v filistrske odtenke, pa takšni odlomki morda delujejo kot preobilje v sicer tekoče berljivem besedilu. Ob tem se poraja zamisel, da bi bil roman Skrunitelj lahko obvezno šolsko branje, saj se loteva stebrov evropske literature na sproščen način. Spremno besedo, ki je pravzaprav uvod v roman, je napisala Miša Gams. V njej poudarja izmuzljivost in primerja Gradišnikovo pisanje s potico, ki ima kar se le da različne nadeve. Krepkih tristo strani obsežno pisanje pa pušča bralstvo v neki negotovosti, ali sploh vzeti resno vse, kar je napisano. A to je vsekakor odlika tega dela, saj relativizira eno od splošnih prepričanj, da je literarna zgodovina ena sama.

Za dva dny bude popeleční středa a ta oficiálně ukončí plesovou sezónu. Ta odedávna začíná po svátku Tří králů. Nemělo by mě to zajímat. Úplně dobrovolně o své vůli jsem byl na plese jenom jednou v životě.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsem rád, že jsem dokázal překonat takové hvězdy, takové české legendy, a že se mi to podařilo ještě v tak mladém věku. Za to jsem hodně rád,“ sdílí své pocity dvojnásobný medailista ze zimních olympijských her Metoděj Jílek. Který závod pro něj byl náročnější? Co ho naučilo neztrácet motivaci? A v jakém okamžitu věděl, že si odnese zlatou medaili? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsem rád, že jsem dokázal překonat takové hvězdy, takové české legendy, a že se mi to podařilo ještě v tak mladém věku. Za to jsem hodně rád,“ sdílí své pocity dvojnásobný medailista ze zimních olympijských her Metoděj Jílek. Který závod pro něj byl náročnější? Co ho naučilo neztrácet motivaci? A v jakém okamžitu věděl, že si odnese zlatou medaili? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsem rád, že jsem dokázal překonat takové hvězdy, takové české legendy, a že se mi to podařilo ještě v tak mladém věku. Za to jsem hodně rád,“ sdílí své pocity dvojnásobný medailista ze zimních olympijských her Metoděj Jílek. Který závod pro něj byl náročnější? Co ho naučilo neztrácet motivaci? A v jakém okamžitu věděl, že si odnese zlatou medaili? Poslechněte si rozhovor.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ukrajina trpí zimou, ale front sa prakticky nehýbe. Vo velení NATO prichádza k zmenám. Prečo Gaza nemá stále civilnú správu? Zaútočia USA na Irán a prečo sa Trumpovi do toho nechce?

Gościem Marcina Mellera ponownie jest Mateusz Lachowski – korespondent wojenny, dziennikarz i reżyser. Na swoim kanale na YouTube publikuje filmy pokazujące prawdę i rozmowy na ważne tematy dotyczące polityki zagranicznej. Od kilku lat śledzi wojnę na Ukrainie. Mateusz był w najbardziej niebezpiecznych miejscach, na linii frontu. W jego opinii ta wojna cały czas się zmienia, a prowadzenie wojny zmieniły drony. Jak mówi: "te zamieniły front w maszynkę do mielenia mięsa". Za miesiąc na froncie żołnierz dostaje kilkanaście tysięcy złotych, ale są też specjalne zachęty dla młodych ludzi. Dziennikarz mówi też o Polakach walczących po stronie Ukrainy i dlaczego oddanie Donbasu nie zakończy tej wojny.

Policisté kromě dohledu na bezpečnost také upozorňovali lyžaře na pravidla bezpečné jízdy. Za nejčastější prohřešky považují zastavování na nebezpečných místech a nenošení ochranných prvků.

Sejo Ekonomsko-socialnega sveta zaznamuje burna razprava o normirancih. Poslanci Svobode so sicer po številnih kritikah predlog o nižjih prispevkih za normirace tik pred sejo umaknili. Ostro nasprotovanje so ob ministru Mescu izrazili tudi sindikati in gospodarstveniki. Druge teme: - Začetek varnostne konference v Münchnu ob slabšanju odnosov med Združenimi državami in Evropo. Nemški kancler Friedrich Merz: Evropa ne sme več odlašati z lastno obrambno strategijo. - Skrb države za varnost prebivalcev je nujna, a mora biti legitimna, je zahtevo za oceno ustavnosti glede rubeža socialne pomoči v Šutarjevem zakonu utemeljila varuhinja človekovih pravic. - Fakultete in srednje šole danes in jutri vabijo na informativne dneve. Za nekatere ključni trenutek pri izbiri poklica.

Pavel Bém – pravděpodobně ho znáš jako kontroverzního pražského primátora. Ale Pavel je taky horolezec, psychiatr, expert na adiktologii a nový národní protidrogový koordinátor, který říká nahlas: "Prohibice je zlo. Za 60 let se ukázalo, že nic z toho nefunguje."Bavíme se o tom, proč "válka proti drogám" selhala, jak prohibice vytváří černý trh a stigmatizuje lidi, a proč osmdesátiletí senioři končí v base za pěstování konopí na mast. Pavel vysvětluje, co je závislost, kde se bere (spoiler: často v raném dětství) a proč trestání nikomu nepomůže.00:00 Úvod do světa hor00:12 Proč drogová prohibice selhává00:38 Kto je Pavel Bém: politik, horolezec, psychiatr02:42 Bémovy horolezecké dobrodružství18:56 Role národního protidrogového koordinátora28:42 Dopad psychoaktivních látek na společnost57:49 Proč potřebujeme regulaci místo prohibice01:11:29 Co je závislost a kde se bere01:46:45 Závěrečné myšlenkyPodpoř podcast:Proti Proudu je zdarma pro všechny – věřím, že užitečné informace mají být dostupné. Pokud ti podcast přináší hodnotu, můžeš ho podpořit přes Super Thanks na YouTube nebo koupit knihu s nejlepšími lekcemi za 10 let podcastu: https://protiproudu.cz/knihaO Proti Proudu:Podcast pro ty, kdo odmítají žít podle šablony.https://www.instagram.com/proti_proudu_podcast/https://www.facebook.com/podcastprotiproudu/#PavelBém #Prohibice #Drogy #Adiktologie #ProtiProudu #DanTržil #Politika #Horolezectví

U novoj epizodi podkasta bavimo se burama u domaćoj Crkvi i analiziramo slučajeve Vukašina Milićevića i Blagoja Pantelića, kao i poteze protiv vladike Justina koji su izazvali veliku pažnju javnosti. Otvaramo pitanje Svetosavlja kao ideologije — kako se ono danas tumači i koja mu je uloga u savremenom društvu? Drugi deo emisije posvećen je globalnoj histeriji oko nedavno otpečaćenih dokumenata koji su postali glavna tema internet "detektiva". Razgovaramo o tome kako se informacije šire mrežama i gde prestaje činjenica, a počinje teorija zavere. Nismo zaobišli ni tehnološke teme: pričamo o Chat GPT-ju, veštačkoj inteligenciji i bizarnim trendovima generisanja slika koje otkrivaju privatne detalje koje možda i ne želimo da delimo sa svima. Za kraj, osvrćemo se na studentski zbor u Kragujevcu i atmosferu među studentima. Patreon: www.patreon.com/dopisi

Voditelji članic Evropske unije bodo na današnjem neformalnem srečanju na vzhodu Belgije govorili o poglabljanju notranjega trga in zmanjšanju odvisnosti od tretjih držav. Pozive k odločnim ukrepom za ta namen je bilo slišati tudi na včerajšnjem vrhu evropske industrije v Antwerpnu, ki so se ga udeležili tako nekateri evropski voditelji kot gospodarstveniki. Drugi poudarki oddaje: - Obrambni izdatki Nata, pomoč Ukrajini in operacija Arktični stražar bodo v ospredju razpav obrambnih ministrov zavezništva. - Ob začetku novega sodnega leta bo prednostne naloge predstavil novi predsednik vrhovnega sodišča Damjan Orož. - Začenja se Berlinale; na prvem od treh velikih evropskih filmskih festivalov bo na ogled 200 del, tudi slovenska.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Cestovatel - pro mnohé to je povolání snů. Ale jak se to musí nastavit aby to člověka uživilo? Jak taky vypadá osobní život, pokud jste pořád někde na cestách?Jirka Kolbaba je cestovatel a fotograf a také slavný cestovatel rádia Impuls. Po světě jezdí desítky let a fakt je asi málo lidí nejen v naší zemi, kteří mají tak toulavé boty jako on.Setkali jsme se na podiu karlovarského festivalu Caminos a tentokrát jsme se zdaleka nebavili „jenom“ o cestování, ale prvě třeba o tom, jak to má Jirka se ženami? Jestli má odvahu postavit se proti nespravedlnosti, pokud se s ní na cestách setká? Jací jsou vlastně lidé, které potkáte na celém světě - jsou všichni hodní anebo je spíš lepší nikomu nevěřit?Začíná osobní, otevřený a myslím, že pro mnohé překvapivý rozhovor se slavným cestovatelem Jirkou Kolbabou!Toto je konec půlhodiny, která je určená pro otevřené platformy. Pokud chcete ještě jednou takovou délku a kompletně bez reklam, pojďte na můj kanál http://www.herohero.co/petrhorky . Najdete tu i všechny starší rozhovory - a jak je zvykem, tak v plné délce a bez reklam. Mějte se krásně, ahoj! Petr Horký00:00 Cesty do zahraničí.10:41 Začátky cestování.14:08 Finance.17:56 Ženy na cestách a život na volné noze.25:24 Poměry ve světě a síla úsměvu.Support the show

Sezona 1951 se je v celoti odvijala v koledarskem letu 1951. Kot smo vas v Nogometnem antikvariatu že navadili, je bilo zelo pestro, na trenutke bizarno. Začelo se je s kvalifikacijami Odreda in subotiškega Spartaka za prvo ligo. Razplet bi bil težko bolj dramatičen.V prvi zvezni ligi »čudežna« zmaga Crvene zvezde, v drugi ligi različni usodi Odreda in trboveljskega Rudarja, v slovenski ligi spet kranjsko slavje in kup kolobocij, v slovenskih nižjih ligah prav tako zabave polna skleda, mednarodni nogomet pa smo tokrat izjemoma izpustili in prišparali za naslednjič.

U 224. epizodi Kolegijuma, ekipa Njuz.neta analizira najnoviji marketinški poduhvat predsednika Vučića - "inkognito" posetu Novom Sadu i konzumaciju čuvenog Index sendviča. Da li su redovi ispred kioska postali novi vid referenduma u Srbiji? Analiziramo i neverovatne izjave premijerke Ane Brnabić o standardu u Norveškoj i Nemačkoj, otkrivamo njen misteriozni nadimak iz detinjstva i pitamo se: da li je AI počeo da zamenjuje SNS statiste u Beogradu na vodi? Takođe, bavimo se "mukama" Dragana J. Vučićevića u bioskopu, Spidermanom iz Obrenovca i pitanjem zašto je jedan džoint u Novom Pazaru veća vest od 9 tona marihuane u regionu.

„Za chalupu grunt!“ Tak znělo heslo, pod kterým v druhé polovině 19. století odcházely tisíce Čechů na Volyň. V oblasti, která leží na severozápadě dnešní Ukrajiny, dokázali vybudovat své nové domovy. Hluboké rány způsobené především druhou světovou válkou se nesmazatelně vryly nejen tváře Volyně, ale i do příběhů volyňských Čechů.

Hella je literární debut rusistky Aleny Machoninové. Vychází ze skutečného osudu Heleny Frischerové, prostějovské rodačky, která prošla gulagem a zbytek života strávila v Moskvě. Za knihu získala v roce 2024 cenu Magnesia Litera.

Potrjen je še en zakon za prestrukturiranje savinjsko-šaleške regije. Za omilitev posledic opuščanja premoga prinaša več kot 280 milijonov evrov, pravi pristojni minister Aleksander Jevšek. Šlo bo za evropski in državni denar. Druge teme: - Pripravljena pobuda za presojo ustavnosti rubežev denarnih socialnih pomoči po Šutarjevem zakonu - Integracija evropskih kapitalskih trgov med ključnimi poudarki predsednice Evropske komisije von der Leyen v razpravi o krepitvi konkurenčnosti evropskega gospodarstva. - Ukrajinski predsednik Zelenski naj bi že ta mesec predstavil načrt za predsedniške volitve in referendum o morebitnem mirovnem sporazumu.

Toto je zkrácená verze (80 minut). Celý díl (107 minut) a bez reklam si můžeš pustit zde: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeV tomhle díle se s psycholožkou, koučkou a lektorkou komunikace Olgou Lošťákovou noříme do tématu emoční regulace, emoční inteligence a zodpovědné komunikace ve vztazích.Mluvíme o tom, kde leží hranice mezi autenticitou a ventilováním. O tom, proč emoce samy o sobě nejsou problém ale nepochopené emoce ano. A proč je schopnost zastavit se dřív, než něco řekneme, často větší známkou zralosti než „říct všechno na rovinu“.Rozebíráme:jak poznat moment, kdy už jsme schopni komunikovat konstruktivněrozdíl mezi regulací emocí a jejich potlačovánímproč máme tendenci hledat viníka venku nebo naopak v soběpocity viny spojené s potřebami a péčí o sebeemoční únos v praxi a jak si do něj vrátit prostorjak může druhý člověk pomoci s koregulacíproč slova nejsou neutrální a co pouštíme do komunikačního prostoruTenhle rozhovor není návod, jak „být v klidu za každou cenu“. Je o tom, jak zůstat v kontaktu se sebou - a přitom nezraňovat druhé.Co se děje ve chvíli, kdy nás emoce přestanou informovat a začnou řídit? Kdy místo kontaktu vzniká obviňování, místo blízkosti výbuch nebo ticho?Parťáci dílu jsou: Magniflex.cz⁠⁠⁠⁠⁠Máme velkou radost, že jsme narazili na celosvětově patentované velmi kvalitní matrace od italské značky Magniflex. Magniflex je dělají z těch nejkvalitnějších materiálů a spolupracují s odborníky na biomechaniku a lékaři. Navíc mají nadstandartně dlouhou záruku proti proležení a to až 12 let. Já mám konkrétně matraci magnistretch s patentovanou technologií, která dokáže tělo při tlaku na ní trošičku protahovat a nemůžu si jí vynachválit. Tak jdi na ⁠⁠⁠⁠⁠Magniflex.cz⁠⁠⁠⁠⁠ a udělej další krok ke kvalitnějšímu spánku a zdraví s Magniflexem.Fondee.cz - ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.fondee.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Unikátní platforma na investování v ČR, kterou sami používáme. Navštiv ⁠⁠⁠www.Fondee.cz⁠⁠⁠ a zadej kód "BWA" pro 3 měsíce investování zdarma! Začni třeba už s 1000,- // Investování se pojí s riziky. ⁠a AKADEMIE: ⁠⁠Registruj se na naší Půlroční BWA Akademii 2026!⁠⁠ Udělej letos něco jinak - Víc Informací ⁠⁠ZDE.⁠Minutáž:00:00 Úvod - návrat Olgy po 6 letech05:03 Kdy emoce ovládnou naši komunikaci08:01 Jak poznat moment, kdy jsme schopni mluvit konstruktivně10:30 Proč dáváme druhé na první místo a jak zjistit, co potřebujeme12:44 Praktický příklad: Práce s vinou a nastavení hranic v rodině19:20 Emoční únos v praxi: Co se naučit z vlastního selhání22:40 Jak vnést prostor mezi spouštěč a automatickou reakci26:48 Potlačování vzteku vs. jeho bezpečné vyjádření28:16 Komunikace s emočně labilními lidmi a rodiči32:22 Mikroagrese a slova, která píchají38:34 Práce s vnitřním kritikem a vlastní hodnotou42:20 Role tvůrce: Jak vystoupit z trojúhelníku oběti a zachránce47:03 Osobní zkušenost s depresí a stébla, která pomáhají53:10 Hledání smyslu a síla vědomého opakování rituálů57:02 Co jsou skutečně toxické vztahy a jak v nich neztratit otěže01:02:12 Metafory pro práci s negativními myšlenkami01:08:08 Proč lidé s věkem zapšknou a jak si udržet naději01:13:22 Red flagy při setkání s manipulátoremPřechod do VIP části- Co dělá dobrou omluvu skutečně dobrou- Vnitřní zákoník: Proč nás rozčilují baťohy v autobuse- Emocuc a techniky pro uvolnění napětí- Co v životě znamená láska a její různé podoby- Jak sejmout tlak z partnera a diverzifikovat své „pilíře“- Budoucnost vztahů v době digitálního odcizení- Komunikační minimum pro běžný život- Jak využít AI pro lepší formulaci svých myšlenek

Za vrhunske športne dosežke so na sinočnji prireditvi na Brdu pri Kranju 61-ič podelili Bloudkove nagrade in plakete, najvišja državna priznanja v športu. Bloudkovo nagrado za življenjsko delo je prejel alpinist Iztok Tomazin. V oddaji tudi o tem: - Z razpravo v Evropskem parlamentu se začenja vrsta srečanj o krepitvi obrambnih zmogljivosti Unije in podpori Ukrajini - Poslanke in poslanci o predlogu zakona o zdravstveni negi in babištvu - Danes je dan varne rabe interneta, ki letos postavlja v središče mlade v digitalnem okolju

Čo je to Nerudacast?Za posledné roky som stretol množstvo zaujímavých a šikových ľudí, ktorí ma obohatili svojimi názormi, postojmi, alebo skúsenosťami. Rád zachádzam do tém, ktoré sú nevšedné. Támy, ktoré možno mnohí v sebe skrývame, no málokedy o nich hovoríme. Práve toto je mojim cieľom v tomto podcaste. Otvoriť témy, ktoré majú potenciál byť pre nás všetkých obohatením. Štúdio PODCASTER na prenájom aj pre Váš podcast: http://www.podcaster.sk/

Zašto gubimo samopouzdanje tijekom velikih životnih promjena i zašto nam je tada potrebna prava podrška — ne izvana, nego iznutra.Klikni na link u opisu i saznaj više o programu samopouzdanja.Link za prijavu: https://forms.gle/XCSWtM8TEJ55QrKi9#samopouzdanje

Za zázračným uzdravením jezdí lidé do francouzských Lurd. My ze západu Čech tak daleko jezdit nemusíme. Stačí, když se vypravíme do šumavských lesů nedaleko Srní, k Hauswaldské kapli.

Bad Bunny hvězdou Super Bowlu. Proč ho Trump nemá rád? Za co získal Grammy? Jak se dostal od Pokémonů až na vrchol? A kdy se proslaví taky v Česku? Otázky na Pavla Turka, hudebního publicistu z Respektu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bad Bunny hvězdou Super Bowlu. Proč ho Trump nemá rád? Za co získal Grammy? Jak se dostal od Pokémonů až na vrchol? A kdy se proslaví taky v Česku? Otázky na Pavla Turka, hudebního publicistu z Respektu. Ptá se Matěj Skalický.

Začíná období podávání daňových přiznání za rok 2025. Zaměstnanci se rozhodují, zda požádají o roční zúčtování u zaměstnavatele, nebo podají přiznání sami. Přinášíme základní přehled termínů, povinností a odpočtů.

Jeden z nejpopulárnějších českých herců současnosti se ohlíží za stěžejními momenty svého života. Za úspěchy i za momenty nejistoty a pochybností… V audioportrétu Jitky Škápíkové zaznívají ukázky z inscenací Divadla na provázku Bratři Karamazovi (1981), Příběhy dlouhého nosu (1981), Balada pro banditu (1975), Amadeus, tj. Milovaný Bohem (2014), z představení Národního divadla Strýček Váňa (1990) a z TV inscenace Gazdina roba (1971).Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Grafa je postao previše popularan! U šestoj epizodi našeg (i dalje bezimenog) podkasta, Miroslav Vujović Grafa pokušava da nas ubedi da je on zapravo "odgovoran čovek" koji se nikada ne napije, dok nam pas Žoza kvari snimanje, jer očigledno najviše voli ljude koji mirišu na pivo. Zavirujemo u Grafinu mračnu prošlost - od vremena kada je bio "mali evnuh" u školskom horu, preko drndanja klavijature sa AliExpress-a, do trauma sa Miljanom Nešković, koja mu je u podkastu postavljala preteška pitanja. Takođe, imamo i crne vesti za saobraćaj u Beogradu: kolega Šone (Nenad) je konačno položio vozački ispit. I... to je tek početak ludila! VGV Patreon: Grafin odnos sa Novakom Đokovićem.

Da li je predsednik Srbije postao TikToker? U 223. epizodi Njuz Podkasta analiziramo nadrealni "duel" između Aleksandra Vučića i Bake Praseta. Dok predsednik pokušava da osvoji mlađu publiku na TikToku, mi se pitamo: da li je ovo promocija kocke i rijaliti kulture na državnom nivou? Osim viralnog spoja Vučića i Bake Praseta, bavimo se i drugim gorućim temama: Zašto RTS nije prenosio finale Novaka Đokovića i da li je Nole postao neprijatelj režima? Istražujemo i skandal u Petoj gimnaziji (slučaj "Dronka"), kontroverzni "Mrdićev zakon" koji preti pravosuđu, kao i aferu sa "kolačarom" iz redova SNS-a.

Podsećamo vas da je počela sa radom i naša prodavnica na internetu:

Na dan vdihnemo približno 20.000-krat, a se tega skoraj ne zavedamo. A čeprav je dihanje avtonomno, ga lahko – paradoksalno – tudi nadzorujemo. V tokratni Frekvenci X raziskujemo, kaj se v resnici dogaja ob vsakem vdihu in izdihu: kako dihanje vpliva na srčni utrip, krvni tlak, možgane in čustva in zakaj nas lahko že nekaj počasnih vdihov dejansko umiri. Od prvega novorojenčkovega vdiha do samoumiritvenega izdiha: vdihnite z nami v tokratni Frekvenci X. Gostje: izr. prof. dr. Matjaž Fležar, dr. med., specialist interne medicine in pnevmologije, Klinika Golnik asist. Lana Blinc, dr. med., Inštitut za patološko fiziologijo na Medicinski fakulteti v Ljubljani dr. Tina Košir, učiteljica celostne joge in meditacije z več kot dvajsetletnimi izkušnjami V Xpertizi (38'18'') se tokrat predstavlja Neja Bizjak Štrus z oddelka za lesarstvo na Biotehniški fakulteti. Raziskuje, ali lahko s plazmo podaljša življenjsko dobo lesa. Lesu torej vrača sijaj – zgolj s pomočjo fizike.  Poglavja: 00:00:01 Kaj vse bomo slišali v oddaji? 00:04:08 Vse se začne s prvim vdihom … ali pa že prej. 00:06:16 Kaj sploh je dihanje – in kdo izdaja naročilnico zanj? 00:10:51 Ondinino prekletstvo 00:12:36 Dihanje je avtonomno, a ga lahko tudi krmilimo. Zakaj? 00:15:51 Za vse, ki dihate plitko, hitite, preveč sedite in zehate 00:19:03 Kaj pa ko dihamo preveč ali o paničnem napadu 00:22:22 Vaja s fiziološkim vzdihom 00:24:06 Zakaj toliko pompa okoli prepone in vagusa? 00:27:04 Postali smo družba z dihalnim steznikom 00:30:23 Nikar kar tako v brezglavo globoko dihanje 00:32:21 Dihanje in bolečina 00:35:40 Tina Košir: Ne dihamo samo mi, ampak življenje diha nas 00:38:18 Xpertiza: Neja Bizjak Štrus