Podcasts about ZA

Vládny audit bol politickým zadaním no preukázal veľmi dobré výsledky občianského sektora. Reputačné škody ale budú obrovské, pre Aktuality to povedal Juraj Rizman z organizácie Post Bellum. Štát a jeho inštitúcie by boli veľmi radi, keby miera pochybenia pri ich vlastných projektoch bola iba pol percenta, dodáva. Ustojí Tretí sektor vládnu šikanu a prečo Juraj Rizman zažaloval Luboša Blahu?Ústavný súd iba nedávno vystavil zásadnú stopku vládnemu zákonu o mimovládkach,. Po snahe onálepkovať Trestí sektor ako agentov cudzej moci, tak legislatívne zlyhal aj koaličný pokus spraviť z mimovládneho sektora výlučných lobistov. Napriek verdiktu ústavných sudcov však politická a administratívna vojna vládnej koalície voči tretiemu sektoru ani zďaleka nekončí. Napokon, svedčia o tom aj slová i činy premiéra Fica, ktorý sa svojim nepriateľským postojom k občianskej spoločnosti už dlhodobo nijako netají a svoju vládu už pri nástupe označil aj za koniec éry vlády mimovládok.Za pravdu mu mal dať aj vládny audit vybraných subjektov. Ten odhalil účtovné a finančné pochybenia vo viacerých renomovaných organizáciách, či už ide o Post Bellum alebo projekty spojené s disidentkou Martou Šimečkovou. Aké reálne výsledky teda tento audit v skutočnosti priniesol? Potvrdil vládnu propagandu cieliacu na občiansku spoločnosť a demaskoval zásadné finančné pochybenia Tretieho sektora alebo je to práve naopak?Preverovalo sa niečo cez 40 miliónov, nedostatky a pochybenia sa našli vo výške cez 230 tisíc, takže miera pochybenia je - i podľa samotného ministerstva financií, približne vo výške 0,5 percenta celkovej sumy. To je veľmi dobrý výsledok pre celý občiansky sektor a štátne inštitúcie by boli veľmi radi, keď by miera pochybenia pri ich vlastných projektoch bola iba pol percenta, tvrdí Juraj Rizman.Aktuálne - napriek auditu - však vláda nariadila ďalšie širokospektrálne kontroly mimovládnych organizácií a to aj v oblastiach ako je BOZP či GDPR. Dá sa teda už hovoriť o šikane občianskej spoločnosti a ustojí tretí sektor pokračujúcu šikanu vlády Roberta Fica? Vydržali sme Mečiara, vydržíme aj Fica. Zatiaľ všetci, ktorí sa snažili zakázať či obmedziť občiansku spoločnosť - či už to boli fašisti, komunisti alebo to bol V. Mečiar, tak vždy prehrali. Žiaľ, takto neustále plytváme potenciálom tých najaktívnejších ľudí tejto krajiny, hovorí Juraj Rizman. Vládna šikana podľa neho bude pokračovať a tretí sektor sa pokúsia rozdeliť metódou “cukru a biča”. Časť sektora si budú chcieť kúpiť a ostatných zastrašiť alebo aspoň odradiť, dodáva.Ráno Nahlas. Tentoraz s Jurajom Rizmanom z občianskeho združenia Post Bellum. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Vládny audit bol politickým zadaním no preukázal veľmi dobré výsledky občianského sektora. Reputačné škody ale budú obrovské, pre Aktuality to povedal Juraj Rizman z organizácie Post Bellum. Štát a jeho inštitúcie by boli veľmi radi, keby miera pochybenia pri ich vlastných projektoch bola iba pol percenta, dodáva. Ustojí Tretí sektor vládnu šikanu a prečo Juraj Rizman zažaloval Luboša Blahu?Ústavný súd iba nedávno vystavil zásadnú stopku vládnemu zákonu o mimovládkach,. Po snahe onálepkovať Trestí sektor ako agentov cudzej moci, tak legislatívne zlyhal aj koaličný pokus spraviť z mimovládneho sektora výlučných lobistov. Napriek verdiktu ústavných sudcov však politická a administratívna vojna vládnej koalície voči tretiemu sektoru ani zďaleka nekončí. Napokon, svedčia o tom aj slová i činy premiéra Fica, ktorý sa svojim nepriateľským postojom k občianskej spoločnosti už dlhodobo nijako netají a svoju vládu už pri nástupe označil aj za koniec éry vlády mimovládok.Za pravdu mu mal dať aj vládny audit vybraných subjektov. Ten odhalil účtovné a finančné pochybenia vo viacerých renomovaných organizáciách, či už ide o Post Bellum alebo projekty spojené s disidentkou Martou Šimečkovou. Aké reálne výsledky teda tento audit v skutočnosti priniesol? Potvrdil vládnu propagandu cieliacu na občiansku spoločnosť a demaskoval zásadné finančné pochybenia Tretieho sektora alebo je to práve naopak?Preverovalo sa niečo cez 40 miliónov, nedostatky a pochybenia sa našli vo výške cez 230 tisíc, takže miera pochybenia je - i podľa samotného ministerstva financií, približne vo výške 0,5 percenta celkovej sumy. To je veľmi dobrý výsledok pre celý občiansky sektor a štátne inštitúcie by boli veľmi radi, keď by miera pochybenia pri ich vlastných projektoch bola iba pol percenta, tvrdí Juraj Rizman.Aktuálne - napriek auditu - však vláda nariadila ďalšie širokospektrálne kontroly mimovládnych organizácií a to aj v oblastiach ako je BOZP či GDPR. Dá sa teda už hovoriť o šikane občianskej spoločnosti a ustojí tretí sektor pokračujúcu šikanu vlády Roberta Fica? Vydržali sme Mečiara, vydržíme aj Fica. Zatiaľ všetci, ktorí sa snažili zakázať či obmedziť občiansku spoločnosť - či už to boli fašisti, komunisti alebo to bol V. Mečiar, tak vždy prehrali. Žiaľ, takto neustále plytváme potenciálom tých najaktívnejších ľudí tejto krajiny, hovorí Juraj Rizman. Vládna šikana podľa neho bude pokračovať a tretí sektor sa pokúsia rozdeliť metódou “cukru a biča”. Časť sektora si budú chcieť kúpiť a ostatných zastrašiť alebo aspoň odradiť, dodáva.Ráno Nahlas. Tentoraz s Jurajom Rizmanom z občianskeho združenia Post Bellum. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský

Leta 2024 – podatki za leto 2025 še niso znani – so zdravniki v Sloveniji predpisali že več kot 1.817.000 škatlic antidepresivov. V Sloveniji po ocenah strokovnjakov približno 7 odstotkov prebivalcev redno jemlje antidepresive. Za primerjavo – v Združenih državah Amerike že 11 odstotkov. V tokratni oddaji Intelekta raziskujemo, kako antidepresivi delujejo, kakšne izkušnje imajo ljudje z dolgotrajnim zdravljenjem in s kakšnimi izzivi se soočajo, ko pride čas za opuščanje zdravil. Osvetlili bomo tako osebne zgodbe kot strokovne poglede: od uporabnika, ki z nami deli svojo izkušnjo, do psihiatra, farmacevtke in klinične psihologinje, ki razložijo prednosti terapije z antidepresivi, neželene učinke in tveganja, ki jih prinese opuščanje terapije. Sodelujejo: 47-letni Ljubljančan (uporabnik dnevnega centra ŠENT), prof. dr. Lucija Peterlin Mašič (Fakulteta za farmacijo v Ljubljani), klinična psihologinja Aleksandra Meško in psihiater Marko Saje (Psihiatrična klinika Ljubljana). Klic v duševni stiski 01 520 99 00 (vsak dan med 19. in 7. uro zjutraj) Zaupna telefona Samarijan in Sopotnik 116 123 (24ur/ dan, vsak dan). Klic je brezplačen. Pomoč v primeru duševne stiske TUKAJ Nacionalni program duševnega zdravja (MIRA) TUKAJ Društvo ŠENT TUKAJ Psihiatrična klinika Ljubljana TUKAJ Foto: Slika je simbolična/ Pixabay, jarmoluk, free to use

Túto epizódu Vám prináša Audiolibrix: https://www.audiolibrix.com/Čo je to Nerudacast?Za posledné roky som stretol množstvo zaujímavých a šikových ľudí, ktorí ma obohatili svojimi názormi, postojmi, alebo skúsenosťami. Rád zachádzam do tém, ktoré sú nevšedné. Támy, ktoré možno mnohí v sebe skrývame, no málokedy o nich hovoríme. Práve toto je mojim cieľom v tomto podcaste. Otvoriť témy, ktoré majú potenciál byť pre nás všetkých obohatením. Štúdio PODCASTER na prenájom aj pre Váš podcast: http://www.podcaster.sk/

Za zeljne krpice zelje narežemo in ga pražimo na čebuli, da se v lastnem soku zmehča (brez prilivanja). Dodamo kumino, sol in poper. Večkrat pomešamo, da upade in se dobro zmehča. Nazadnje ga pokrijemo in mehčamo na nizki temperaturi. Vmes pristavimo vodo za testenine. To naj bodo metuljčki ali zdrobljeni široki rezanci ali pa sami naredimo krpice. Kuhane testenine odcedimo in dodamo zmehčano zelje ter dobro premešamo. Če ne kuhamo na postni dan, lahko dodamo ocvirke ali cvrto slanino. Granadirmarš je zloženka iz krompirja, testenine in pražene čebule. Krompir olupimo in narežemo na listke ter skuhamo (10 minut). Ko je kuhan, ga takoj odcedimo in zabelimo z raztopljenim maslom ali oljem ter pokrijemo, da ostane vroč. Hkrati skuhamo testenino in pripravimo praženo čebulo. Namesto nje lahko uporabimo tudi zaseko, ocvirke ali pa sir. Nalagamo namreč po plasteh: krompir, čebula, testenina, čebula, krompir ... Zraven lahko postrežemo še solato.

V tem večeru bo v celovškem iKult-u uradno odprtje gledališkega in lutkovnega festivala Tribuna, ki sicer na Koroškem poteka od 19. februarja do 5. marca na več prizoriščih. V iKult-u bo predstavitev obsežnega dokumentarnega zbornika „…začelo se je pred petdesetimi leti…“ Krščanska kulturna zveza (KKZ) je ob 50-letnici neprekinjene, organizirane dejavnosti za lutkarstvo in mladinsko gledališče na Koroškem pripravila obširen zbornik, ki daje pogled na polstoletno dejavnost gledališkega ustvarjanja mladih. Z novim zbornikom so nadgradili publikacije, ki so jih izdali ob dvajsetem, tridesetem in štiridesetem jubileju. Za prispevke so prosili osebe, ki so na ta ali oni način povezane z mladinsko gledališko ali lutkovno dejavnostjo, jo podpirajo ali kakorkoli spremljajo.

Vláda se chystá vymazat z legislativy trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Senátorka Daniela Kovářová (nez.) v Pro a proti Českého rozhlasu Plus tvrdí, že paragraf je kontroverzní, zbytečný a zneužitelný. Navzdory rozhodnutí Ústavního soudu ho označuje za přílepek. „Tento zákon postihuje činnost vysoce nebezpečnou pro Česko, která dosud nebyla trestně postižitelná. Zažili jsme to i na případech cizích agentů,“ namítá senátor Václav Láska (SEN 21).

Žijeme v době, která má možná silná slova, ale slabý sluch. Veřejný prostor se drolí na znepřátelené tábory. Vladimír Merta patří k těm, kteří nikdy nebyli pohodlní ani pro moc, ani pro dav. Za normalizace byl umlčován, po roce 1989 zase oslavován. A dnes znovu stojí stranou jednoduchých soudů.

Rade Rakočević gost je Vladimira Stankovića u 202. epizodi podkasta Biznis priče.

✓ Kako savladati strah? ✓ Kakve rizike preuzimaju lekari? ✓ Zašto su igrani filmovi bliži istini od dokumentarnih?Special Guest: Ivana Milojević.

Po letech se do Insideru vrací Václav Klaus. Za tu dobu pochopil význam slova podcast a naučil se slovník generace Z. Debata se točí kolem aktuálních geopolitických událostí. Co si odnést z Davosu, jak číst proměnu Evropy a dočkáme se vůbec nějaké? Donald Trump otřásl světem a mění roli Spojených států v globální politice. Jaké budou dopady na válku na Ukrajině, šance na příměří a budoucí bezpečnost Evropy? Kde selhala evropská politika, jaké jsou limity další integrace a proč Evropa ztrácí geopolitický význam? Neopomeneme ani českou politiku, vztah k Motoristům, rozpočet a rozpad tradičních politických stran.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Zdravo! V 300. epizodi sta nas obiskala Maja Prijatelj Videmšek in Boštjan Videmšek, ki sta nam skozi usodo Najin in Fatu (zadnjih dveh severnih belih nosoroginj) servirala brutalno lekcijo iz geopolitike in nas popeljala skozi "klavnico" neustavljivega napredka najbolj krute živalske vrste. Izvedeli smo, kako češki AK-47 in kitajske vraže o čudežnem prahu zlijejo v koktajl, ki je izbrisal (ne samo eno) živalsko vrsto. Naučimo se tudi da je afriška svetovna vojna kirva za smrti na desetine milijonov ljudi in tudi da so znanstveni dočakali biotehnološki čudež, ki pa so ga odnesle podnebne spremembe. Tragično. Za konec pa preprost plan za preživetje: beri, sprejemaj naravo in ne jej mesa.

Predsokratovská filozofia sa z väčšej časti zaoberá ontológiou a hľadaním arché. Začína milétskou školou. Ďalej sú tu Pytagorovci, podľa ktorých môže byť všetko vyjadrené číslami. Verili aj tomu, že nebeské telesá vydávajú hudbu, čo nie je úplne mylné presvedčenie, naťukajte si do youtube napríklad „sound of neptune“. Nasledujú eleáti, podľa ktorých spočíva podstata sveta v nemennosti a nehybnosti. Samostatnou kapitolou je „temný filozof“ Herakleitos z Efezu, ktorý videl zmenu všade okolo seba, na rozdiel od eleátov. Spomínali sme si aj pluralistov, prírodných filozofov Empedokla a Anaxagora, ktorým už nestačilo určiť jednu podstatu sveta. A nakoniec sú tu sofisti, platení učitelia múdrosti, ktorí už kašľali na arché. Kľúčové slová: filozofia, predsokratovksá, schooltag, maturita, občianska náuka Tento podcast ti prináša 4ka. Jediná štvorka, ktorá ťa nebude v škole mrzieť.

Už tři a půl roku podniká v Kadani Anna Frind z ukrajinské Irpině. Z města utekla při obléhání Kyjeva se třemi dětmi a během několika týdnů začala pracovat v kosmetickém salonu v Kadani. Za pár měsíců si otevřela vlastní studio. Pracuje šest dní v týdnu, aby uživila rodinu, a podařilo se jí už uzavřít smlouvu s pojišťovnou na podologické služby. Jediné, co jí chybí, je jistota, že když platí daně a nepobírá žádné dávky, může získat trvalý pobyt nebo pracovní vízum.

Jak wygląda wspólny biznes, kiedy prowadzą go dwie ambitne kobiety?W tym odcinku rozmawiam z Alex Grzybek – moją wspólniczką w Kobiecej Akademii Biznesu – o tym, co naprawdę dzieje się między wspólniczkami, kiedy gasną światła, a zostaje relacja, decyzje i odpowiedzialność.To nie jest rozmowa o sukcesach i liczbach.To rozmowa o partnerstwie. O komunikacji, która czasem bywa niewygodna. O zaufaniu, które buduje się w trudnych momentach. O różnicach charakterów, emocjach, hormonach i o tym, jak podejmować decyzje, kiedy każda z nas widzi coś inaczej.Mówimy o:- łączeniu przyjaźni z pieniędzmi- stawianiu się w biznesie jako kobieta- trudnych wyborach, które nie zawsze są popularne- ego, perfekcjonizmie i odpuszczaniu kontroli- tym, dlaczego mimo wyzwań nadal wybieramy „my”, a nie „ja”Bez pozy. Bez strategii PR.Za to z prawdą, śmiechem i doświadczeniem, którego nie widać na Instagramie.Jeśli budujesz biznes z kimś, albo myślisz o partnerstwie, ten odcinek jest dla Ciebie.

Vláda se chystá vymazat z legislativy trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Senátorka Daniela Kovářová (nez.) v Pro a proti Českého rozhlasu Plus tvrdí, že paragraf je kontroverzní, zbytečný a zneužitelný. Navzdory rozhodnutí Ústavního soudu ho označuje za přílepek. „Tento zákon postihuje činnost vysoce nebezpečnou pro Česko, která dosud nebyla trestně postižitelná. Zažili jsme to i na případech cizích agentů,“ namítá senátor Václav Láska (SEN 21).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Za dveřmi domácností se odehrávají příběhy vyčerpání i lásky. Projekt Vysočina pečuje už dva roky pomáhá lidem, kteří se starají o své blízké doma.

Žijeme v době, která má možná silná slova, ale slabý sluch. Veřejný prostor se drolí na znepřátelené tábory. Vladimír Merta patří k těm, kteří nikdy nebyli pohodlní ani pro moc, ani pro dav. Za normalizace byl umlčován, po roce 1989 zase oslavován. A dnes znovu stojí stranou jednoduchých soudů.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už tři a půl roku podniká v Kadani Anna Frind z ukrajinské Irpině. Z města utekla při obléhání Kyjeva se třemi dětmi a během několika týdnů začala pracovat v kosmetickém salonu v Kadani. Za pár měsíců si otevřela vlastní studio. Pracuje šest dní v týdnu, aby uživila rodinu, a podařilo se jí už uzavřít smlouvu s pojišťovnou na podologické služby. Jediné, co jí chybí, je jistota, že když platí daně a nepobírá žádné dávky, může získat trvalý pobyt nebo pracovní vízum.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

130 let smrti Božje služabnice Magdalene Gornik.Začetek sodnega leta v Mariboru.Papež bo do konca poletja obiskal sedem italijanskih krajev, med drugim Lampeduso.

Ben Lerner patří mezi nejuznávanější americké spisovatele současnosti. Začínal jako ceněný básník a exceloval také v rétorických soutěžích. Největšího věhlasu se ale dočkal až v momentě, kdy vstoupil na území prózy. V roce 2011 debutoval svou knihou Opouštění nádraží Atocha, kdy poprvé představil své alter-ego, mladého básníka a spisovatele Adama Gordona, z jehož perspektivy většinu svých románů vypráví.

"Lielā Kristapa" filmu programmas centrālais notikums ir režisores Lailas Pakalniņas jaunākās dokumentālās filmas "Putnubiedēkļi" pirmizrāde jau šo piektdien, 27. februārī. Kultūras rondo tiekamies ar operatoru Māri Maskalānu un Rīgas lidostas Lidlauka drošības un vadības departamenta vecāko putnu un dzīvnieku kontroles speciālistu Mareku Arbidānu, kuram filmā svarīga loma. Uzklausām arī režisori Lailu Pakalniņu, kura jau devusies filmēt nākamo darbu "Čuksti".  Režisorei Lailai Pakalniņai vienmēr esot interesanti uzzināt, kas lācītim vēderā. Vai šajā gadījumā – kas vēderā lidostai. Un izrādījās, ka lidostai vēderā ir dzejolis. Vismaz tad, ja kameru pavērš nevis tikai pret pašu lidostu, bet fiksē dzīvās dabas klātbūtni tajā. Un dabas Rīgas lidostā, kā izrādās, ir daudz. Daudz vairāk, nekā varētu iedomāties. Zaķi, lapsas, bites, sliekas uz skrejceļa un, protams, putni. Par to visu visdrīzāk pat neiedomājamies, kamēr viss ir kārtībā un neviens no tiem neapdraud lidmašīnu pacelšanos un nolaišanos. Rīgas Lidostā par to gādā piecu cilvēku komanda jeb, filmas veidotāju vārdiem, "putnubiedēkļi" Mareka Arbidāna vadībā.  Mareks Arbidāns filmā piedalās arī ar saviem unikālajiem telefona piefilmējumiem. Mareka telefons un Māra Maskalāna kamera fiksē to, kas ikdienā svešai acij pilnībā slēgtajā lidostas teritorijā paliek neredzams – nosacīti sterilajā lidostas vidē, kas pakļauta precizitātei un stingriem noteikumiem, notiek cilvēku likumiem nepakļauta dzīvās dabas rosība. Lailas Pakalniņas dokumentālā filma "Putnubiedēkļi" tiek pieteikta kā spraigs, vizuālās kompozīcijās un vērīgā operatora darbā balstīts lidostas vesterns par skrejceļu reindžeriem un viņu sastapšanos ar dzīvajām radībām. Paradoksu piepildītā vidē – urbānajā ceļošanas citadelē, kurai līdzās atrodas lekns mežs, pļavas un ūdenstilpes, – sastopas dažādas sugas, un katrai no tām ir savs maršruts. Latvijas četros gadalaikos putnu un dzīvnieku kontroles speciālisti ieved darba un dabas rituma hronikā – viņi atgādina par žogiem, kas tiek celti cilvēkiem, tomēr tie nevar nosargāt visas un visu dzīvības. Režisores Lailas Pakalniņas filma, kas tapusi piecus gadus, paver durvis uz pasauli, kuru, atrodoties Rīgas lidostā, pamana vien retais. Lidojumam bīstama var būt gan bite, gan maijvabole, gan slieka, nemaz nerunājot par apmēros daudz lielākām radībām. "Lielajam Kristapam" filma "Putnubiedēkļi" nominēta četrās kategorijās - Labākais dokumentālās filmas režisors, Labākais dokumentālās filmas operators, Labākais komponists un Labākais skaņu režisors. Filma "Putnubiedēkļi" ir viena no sešām studijas VFS Films filmām, kas šogad izvirzītas Lielā Kristapa nominācijām. Balvām nominētas arī filmas "Grestomātija" (režisore Betija Zvejniece), "Mākslas darbi rodas mokās" (režisores Elizabete Gricmane, Ramūne Rakauskaite, kopražojums ar Lietuvu), "Visi putni skaisti dzied' (režisore Krista Burāne); arī kopražojums ar Norvēģiju un Dienvidkoreju – filma "Ziemeļi dienvidi vīrietis sieviete" (režisori Mortens Traviks, Suna Kima).

V Slovenskem ljudskem gledališču Celje so se je s podelitvijo festivalskih nagrad sklenili 34. Dnevi komedije. V Ljubljani poteka mednarodno klavirsko tekmovanje, ki so ga drugič zapored pripravili pri Festivalu Ljubljana, na njem pa sodeluje 29 pianistov iz 15 držav. Za konec še o Maistrovem večeru, ki bo jutri v rojstni hiša Rudolfa Maistra v Kamniku v celoti posvečen učitelju, politiku, očetu slovenske gimnazije v Celovcu dr. Jošku Tischlerju.

Piše Tatjana Pregl Kobe, bereta Eva Longyka Marušič in Jure Franko. Pesnik Brane Senegačnik je podkovan v teoriji poezije in njeni praksi, vešč tudi tradicionalnih oblik, zlasti soneta, a verzi njegovih mističnih pejsažev tečejo mirno valujoče kot omamno prelivajoče se skladbe: zvenijo pritajeno in se oglašajo tiho, le včasih imajo ritem karminaste trobente, barvo bledo vijoličnega jezika grozdov glicinij, hipnotično lahkotnost zlatih brez v snežni noči, kakor morska pena razlivajočih se občutkov in melodijo hlepečih sledov plohe po asfaltu, sledov tolikih življenj. Ko bolečina kot zvok božjih črk stopi s papirja v prostor pesnikove tišine, si ga v žadasti svetlobi za vselej prilasti. »Tako preprosto je to. Tako resnično.« Mistični pejsaži so nastajali v prav določenih trenutkih pesnikovega občutja, kar razkriva vsaka pesem posebej. Čeprav so pesnikovi asketsko zabeleženi zapisi nastajali v daljšem časovnem razponu, kar kažejo tudi občasne medijske objave, imajo vse v tej pesniški zbirki enak naslov Mistični pejsaži, dodana jim je le številka. Skoraj tisoč se jih je nabralo v pesnikovem predalu, za objavo v pričakovano minimalistično oblikovani knjigi – kot si jo je zamislil Lucijan Bratuš – je izbranih le sto dvajset, zadnja ima številko 981. Čeprav je bila urednica knjige Miljana Cunta, jih je verjetno izbral pesnik sam, zavedajoč se, da se pravi trenutki odvijajo v notranjem spominu, ne glede na sosledje resničnih dogodkov, ki premočrtno odtekajo v za vedno izgubljeno minulost. Za objavo vsake pesmi v knjigi čas in prostor nista bila pomembna. V spremnem besedilu Neizrekljiva svetloba Senegačnikovega jutra Milček Komelj začenja svoj dolgi poetični zapis z mislijo, da so ti mistični pejsaži resnično z mistiko prepojene pesniške krajinske slike. S svojo razlago nas kot umetnostni zgodovinar in pesnik pospremi v nežno zamišljene in poetično krhke, ritmično uglašene proste verze. Klasični filolog, prevajalec, raziskovalec grške tragedije in literarni teoretik Brane Senegačnik je v bistvu najbolj pesnik. Pesnik po duši, v zadnjih petintridesetih letih eden redkih, ki je poleg modernističnega toka zavesti v prostem verzu vstopal tudi v svet tradicionalnih pesniških oblik. Od leta 1991 do danes je izšlo devet njegovih pesniških zbirk, dve sta bili nagrajeni. Za zbirko Pogovori z nikomer (Slovenska matica, 2019) je leta 2021 prejel nagrado Prešernovega sklada, za zbirko Prosojnosti (Celjska Mohorjeva družba, 2024) pa lani Jenkovo nagrado, najvišje priznanje za poezijo Društva slovenskih pisateljev. Med sodobnimi slovenskimi pesniki je Senegačnik samohodec, lirik, v občutenju življenja prisegajoč na hipno občutje lastne biti, prisluškujoč svoji najgloblji notranjosti. Nihče v lastni poeziji ni prvi izumil odsotnosti, tišine in minljivosti, tudi Senegačnik ne, čeprav ostaja neovrgljivo dejstvo, da razmišljanje in upesnjevanje lastnih spoznanj nesporno vsakomur omogoča, da bolje razume sebe. S svojo lirsko, v vsaki zbirki bolj minimalistično izreko želi avtor s potopitvijo v globine bivanjskih izkušenj doseči popolnost. Kot vsak pravi pesnik. Življenje, ki edino stoji nasproti minevanju, postane v njegovi liriki samosvoje središče. Osredotočanje na čisto poetično postane tisto 'sem' v njegovi najgloblji notranjosti. Jezik kot izvor absolutnega, ki je v lirskem subjektu pred pisanjem, pa postane pesniška materija, ki jo mora do bistva globoko občutiti, da lahko oblikuje svoje lirične sledi. Osnovno poslanstvo Senegačnikove poezije je skozi potapljanje v tišino nenehno seganje k neizrekljivemu, včasih manj, drugič bolj odkrito. Vsak njegov verz je drobec, ki upa, da ne bo izginil v nič, a ko so skozi njegov pogled vsi tu in v določenem trenutku plameníjo nedolžnost sveta, bralca vendarle vabijo k lastni, neobremenjeni interpretaciji. V resnici gre predvsem za intimno in nežno serenado bitnosti, neločljivo povezano s svojo odsotnostjo in minljivostjo. Téma narave, ki jo Senegačnik s svetlobnimi odtenki občutij postavlja v središče različno dolgih pesmi v prejšnji zbirki Prosojnosti, je nenavadno občutljiva, krhka. Njegovi verzi v tej zbirki – enkrat abstraktni, drugič bolj figuralno določljivi – so sestavljeni z nenehnim preigravanjem z oblikami in subtilnim prehajanjem prostih verzov. Dihov besed. Pesnik je nasproti večnemu gibanju, valovanju in minljivosti bivanja postavil milino odsevov, ki presevajo njegove izpesnjene (pris)podobe. Vsaka pesem zbirke je ločen ambientalni kader, ki ga v objemu brezčasnosti hkrati navdajata izrazito čustven naboj in melanholija. Tudi v zbirki Mistični pejsaži je narava sprehajališče Senegačnikovih verzov. Samo brezgrajno občutje in odprto notranje oko zmoreta uzreti skrito življenje v čarobni paleti letnih časov in ga narediti vidnega za svet, žejen lepote. Vpliv filozofije na Senegačnikovo pesniško ustvarjanje je in je bil pomemben vse od začetka, kajti ne le brati, filozofija uči tudi razmišljati in pisati. V njegovi do kraja zreducirani minimalistični izreki bralcu ponuja slutnjo skrivnosti, iz katere smo prišli in v katero se vračamo. »Življenje je čudež, smrt modrost,« je v knjigi Štirje obrazi duše leta 2000 zapisal slikar in mislec Maksim Sedej ml., ki je vse življenje iskal modrost vsega bivajočega. Bil je prepričan, da sodobni svet ni naklonjen iskanju resnice, da beseda tehnika zabriše besedo znanost, da seksualnost zabriše besedo ljubezen. Današnji problem ni več iskanje ali najdenje, temveč sinteza najvišjega duhovnega in znanstvenega spoznanja človeštva. Zdi se, da Senegačnik v zbirki Mistični pejsaži v tem kontekstu božje umešča v neznane daljave, v nekakšno nebeško večnost in neskončnost: »Trave ti segajo do brade, / jutro preko misli // to pomeni / dotikati se zvezd s temenom / z vsemi usti svojega molčanja / peti hozána«. Božjo besedo, ki se bere vsak dan pri sveti maši kot brevir in misal. Namesto časa je nad občutljivim pesnikom nebo. Misel je v današnjem svetu navzoča in poimenovana na mnogo načinov, ima mnogo besed, izrazov, imen. Ta njena navzočnost je ključno, esencialno vprašanje. Šele z zavedanjem te navzočnosti, ko sprejme božje kot svoje bistvo, se Senegačnik kot lirski subjekt osvobaja. Šele takrat lahko popolnoma osvobodi tudi svojo misel in se zave svoje vloge v tem svetu, kajti eno je gotovo: to, kar pride na koncu, nima ne glasu ne konca. Senegačnikova poezija s svojo intimno izrazno močjo je korak k sebi in hkrati v neizogiben onkraj sebe: »Dolga smrt // v zreli julijski svetlobi, / v gosti senci akacijevih vej / tik ob neki vodi. // Nevidna kot misli. / Neizbežna / in negotova / kot je to, da si.«

Naozaj nestačí robiť svoju prácu dobre? Mikropodcast Sprievodca manažéra a jeho 220. epizóda je tu. S Gabrielom Galgócim sme sa rozprávali o kolotoči myšlienok v hlave, ktorý pozná veľa manažérov. Som vo firme desať rokov. Vypracoval som sa. KPI plním, tím šliape, čísla sú zelené. Na mesačných meetingoch vidím percentá. Vidím dáta. A napriek tomu sa nikam neposúvam. A potom príde niekto, kto má 99 %, občas aj červenú deltu… a ide hore. Človeku to vie pekne roztočiť hlavu. Začne pochybovať. O sebe. O systéme. O tom, či svet nie je postavený na hlavu. Lenže, tak ako už toľko krát predtým, Gabriel nastavil manažérske zrkadlo. To, že mám 100 %, ešte neznamená, že som pripravený na ďalší level. Byť spoľahlivý performer je základ. Nie vstupenka na vyššiu pozíciu. Otázka nie je len: Aké mám čísla? Otázka je: - Som viditeľný? - Som proaktívny? - Zdvihnem ruku, keď príde projekt navyše? - Rozprávam sa so šéfom o tom, že chcem rásť? - Ukazujem, čo prinesiem firme na vyššej pozícii? Čakať, že si niekto všimne moje zelené tabuľky, je možno pohodlné. Ale je to naivné. Firmy nepovyšujú za ticho a poslušnosť. Povyšujú za pripravenosť niesť väčšiu zodpovednosť. A tú treba nielen mať, ale aj ukázať. Možno teda problém nie je v tom, že svet je nespravodlivý. Možno je problém v tom, že som sa uspokojil s tým, že „si dobre robím si svoju robotu“. Ak máte pocit, že stojíte na mieste napriek dobrým výsledkom, táto epizóda vám možno trochu pribrzdí ten kolotoč v hlave.

Ben Lerner patří mezi nejuznávanější americké spisovatele současnosti. Začínal jako ceněný básník a exceloval také v rétorických soutěžích. Největšího věhlasu se ale dočkal až v momentě, kdy vstoupil na území prózy. V roce 2011 debutoval svou knihou Opouštění nádraží Atocha, kdy poprvé představil své alter-ego, mladého básníka a spisovatele Adama Gordona, z jehož perspektivy většinu svých románů vypráví.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za dveřmi domácností se odehrávají příběhy vyčerpání i lásky. Projekt Vysočina pečuje už dva roky pomáhá lidem, kteří se starají o své blízké doma.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nejnovějším díle našeho Space Z Letné a Strahova František, Vašek a Honza rozebrali „zlatý bod“ z města piva. Členové redakce Sparťanských Novin a host dále debatovali o:•Novinkách za uplynulý týden•Co čekat od Baníku?•B-týmu a ženáchČeká nás celé jaro, na první místo ztrácíme 7 bodů a v Konferenční lize útočíme na poslední fáze playoff. Spoustu fotbalu, spoustu emocí - máme hlad! Za týden přijede na letenský pažit rival z Ostravy.STÍHACÍ JÍZDA POKRAČUJE!Nalaďte si nás i příště, opět netradičně v pondělí ve 20:00 na našem Twitteru @spartanske. 

Za jednu z hlavních příčin nedůvěry v systém liberální demokracie bývají považovány rozevírající se nůžky mezi úzkou skupinou nejbohatších a zbytkem společnosti.

Dnes je to o tom, kto v tejto vojne dlhšie vydrží a preto má podpora Ukrajiny zmysel. Pre Európu je najvýhodnejšie pomôcť Ukrajine a udržať tým ruského agresora čo najďalej od našich hraníc, hovorí pri príležitosti 4. výročia ruskej agresie analytik Andrej Žiarovský. Ako sa zmenila tvár vojny, ako zmenila nás samotných a máme sa báť i jadrového zúčtovania? „Nikto nie je ostrovom samým pre seba, každý je kusom pevniny, súčasťou celku. Smrť každého človeka umenšuje mňa, lebo som súčasťou ľudstva; a preto sa nikdy nepýtaj, komu zvonia do hrobu; zvonia tebe.“Tieto známe slová alžbetínskeho básnika Johna Donna v predvečer štvrtého výročia ruskej agresie na Ukrajine, nadobúdajú dnes desivo hmatateľný a až neuveriteľne krvavý rozmer.Od chvíle, kedy prvé ruské rakety dopadli na spiace ukrajinské mestá, uplynuli presne 4 roky. Je to 208 týždňov, 1 461 dní alebo viac ako 35 000 hodín. Počas každej jednej z nich sa náš svet postupne - kúsok po kúsku, život po živote, zmenšoval o obete, ktoré umreli v troskách Mariupola, v pivniciach Buče či v uliciach Irpiňa.Za každou jednou minútou tohto času je nejaká konkrétne ľudská tragédia - nevinných detí, bezbranných žien či nevládnych starcov ak stareniek, ktorých osudy - či dokonca i umieranie, sledujeme v až hrozivo chladne presnom HD rozlíšení. Deň čo deň, už po celé štyri roky. Sme svedkami konfliktu, ktorý sa nás bytostne dotýka - a to nielen jeho až bezprostrednou blízkosťou, ale aj tým, ako radikálne predefinoval samotné metódy i stratégie vojny.Tradičné mohutné tankové bitky či hrozivé roje bombardovacích zväzov - alebo zvuky delestreleckej bubnovej paľby vystriedali počítačové algoritmy, autonómne drony s umelou inteligenciou ako i neviditeľný elektronický boj, ktorý paralyzuje celé mestá či regióny. Vojna sa tak presunula zo zákopov priamo na naše obrazovky, kde sa krvavé a kruté zabíjanie stalo interaktívnym a všadeprítomným obsahom sociálnych sietí. Smrť, krv, krutosť, bolesť i zabíjanie tak môžeme sledovať priamo z pohodlia našich bezpečných obývačiek. Akoby to nebolo o nás.Na Ukrajine sme sa akoby vrátili k zákopom prvej svetovej vojny, vojna sa transformovala na opotrebovávací konflikt, kde rozhoduje ako ekonomika, tak i vôľa k víťazstvu. Na rozdiel od zákopov Verdunu však tento krvavý konflikt dnes môžeme sledovať doslova v priamom prenose. Ukrajinský konflikt sa zmenil na opotrebovávajúcu vojnu, zvíťazí silnejšia ekonomika, ale najmä to, kto bude mať silnejšiu vôľu, hovorí analytik Andrej Žiarovský.O tom, ako sa v celom tomto digitálnom pekle zmenila tvár moderného boja, čo to spravilo s našim vnímaním vojny, ale aj o tom, ako zásadne sa posunul vývoj moderných zbraní - ako aj taktík a stratégií vedenia vojny, budeme hovoriť s analytikom Andrejom Žiarovským. Stal sa dron kráľom bojiska a máme sa báť jadrovej “mŕtvej ruky”?Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ian Curtis i zespół One Division śpiewali, że “Love will tear us apart again”, a ja myślę, że  gdybym ja zakładała nagle jakiś zespół, A UPRZEDZAM - nie zamierzam, to zrobiłabym remake, że LIFE will tear us apart again. Bo życie czasem ludzi i zmienia i rozdziela. Zmieniamy się my i nasze relacje. Czasami nadając im nową dynamikę, a czasami zamykając pewne etapy, znajomości i związki.Bo w tej filmowej reprezentacji relacji, ludzie robią różne rzeczy z MIŁOŚCI i to ta miłość ich rozdziela - zdradą, czy takim poczuciem, że ja z tej miłości właśnie podejmuję rozszarpujące serce decyzje, czasem się samopoświęcając, czasami ratując partnera z opresji i są happy endy a czasem ich nie ma. A ja myślę, że mniej filmowo czasami rozchodzą nam się relacji bliskie, nie tylko romantyczne.O tym dlaczego życie rozdziela, jakie znaczenie mają w tym inwestycje i jakość otaczających nas alternatyw, posłuchacie w tym odcinku z kategorii DO POMYŚLENIA . Za możliwość jego realizacji i dystrybucji kłaniam się w pas Patronom i Patronkom :)Montaż: Eugeniusz KarlovLiteratura:Le, B., Dove, N. L., Agnew, C. R., Korn, M. S., & Mutso, A. A. (2010). Predicting nonmarital romantic relationship dissolution: A meta-analytic synthesis. Personal Relationships, 17(3), 377–390. https://doi.org/10.1111/j.1475-6811.2010.01285.xRusbult, C. E. (1980). Commitment and satisfaction in romantic associations: A test of the investment model. Journal of experimental social psychology, 16(2), 172-186.

Dnes je to o tom, kto v tejto vojne dlhšie vydrží a preto má podpora Ukrajiny zmysel. Pre Európu je najvýhodnejšie pomôcť Ukrajine a udržať tým ruského agresora čo najďalej od našich hraníc, hovorí pri príležitosti 4. výročia ruskej agresie analytik Andrej Žiarovský. Ako sa zmenila tvár vojny, ako zmenila nás samotných a máme sa báť i jadrového zúčtovania? „Nikto nie je ostrovom samým pre seba, každý je kusom pevniny, súčasťou celku. Smrť každého človeka umenšuje mňa, lebo som súčasťou ľudstva; a preto sa nikdy nepýtaj, komu zvonia do hrobu; zvonia tebe.“Tieto známe slová alžbetínskeho básnika Johna Donna v predvečer štvrtého výročia ruskej agresie na Ukrajine, nadobúdajú dnes desivo hmatateľný a až neuveriteľne krvavý rozmer.Od chvíle, kedy prvé ruské rakety dopadli na spiace ukrajinské mestá, uplynuli presne 4 roky. Je to 208 týždňov, 1 461 dní alebo viac ako 35 000 hodín. Počas každej jednej z nich sa náš svet postupne - kúsok po kúsku, život po živote, zmenšoval o obete, ktoré umreli v troskách Mariupola, v pivniciach Buče či v uliciach Irpiňa.Za každou jednou minútou tohto času je nejaká konkrétne ľudská tragédia - nevinných detí, bezbranných žien či nevládnych starcov ak stareniek, ktorých osudy - či dokonca i umieranie, sledujeme v až hrozivo chladne presnom HD rozlíšení. Deň čo deň, už po celé štyri roky. Sme svedkami konfliktu, ktorý sa nás bytostne dotýka - a to nielen jeho až bezprostrednou blízkosťou, ale aj tým, ako radikálne predefinoval samotné metódy i stratégie vojny.Tradičné mohutné tankové bitky či hrozivé roje bombardovacích zväzov - alebo zvuky delestreleckej bubnovej paľby vystriedali počítačové algoritmy, autonómne drony s umelou inteligenciou ako i neviditeľný elektronický boj, ktorý paralyzuje celé mestá či regióny. Vojna sa tak presunula zo zákopov priamo na naše obrazovky, kde sa krvavé a kruté zabíjanie stalo interaktívnym a všadeprítomným obsahom sociálnych sietí. Smrť, krv, krutosť, bolesť i zabíjanie tak môžeme sledovať priamo z pohodlia našich bezpečných obývačiek. Akoby to nebolo o nás.Na Ukrajine sme sa akoby vrátili k zákopom prvej svetovej vojny, vojna sa transformovala na opotrebovávací konflikt, kde rozhoduje ako ekonomika, tak i vôľa k víťazstvu. Na rozdiel od zákopov Verdunu však tento krvavý konflikt dnes môžeme sledovať doslova v priamom prenose. Ukrajinský konflikt sa zmenil na opotrebovávajúcu vojnu, zvíťazí silnejšia ekonomika, ale najmä to, kto bude mať silnejšiu vôľu, hovorí analytik Andrej Žiarovský.O tom, ako sa v celom tomto digitálnom pekle zmenila tvár moderného boja, čo to spravilo s našim vnímaním vojny, ale aj o tom, ako zásadne sa posunul vývoj moderných zbraní - ako aj taktík a stratégií vedenia vojny, budeme hovoriť s analytikom Andrejom Žiarovským. Stal sa dron kráľom bojiska a máme sa báť jadrovej “mŕtvej ruky”?Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Za jednu z hlavních příčin nedůvěry v systém liberální demokracie bývají považovány rozevírající se nůžky mezi úzkou skupinou nejbohatších a zbytkem společnosti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Českobudějovická rozhlasová stanice vysílá už více než osmdesát let. Za tu dobu její redaktoři a další zaměstnanci pořídili nespočet zvukových záznamů ve studiích i na nejrůznějších místech jižních Čech. Unikátní nahrávky, které se dochovaly v rozhlasovém archivu, nyní nabízíme k poslechu.Všechny díly podcastu Jihočeské odpoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izvor besede čist izhaja iz “biti precejen”. Za vsako delo velja, da je najboljše “cedilo” zgodovina in to velja tudi za človeka. V obe smeri lahko uporabimo simbol ...

„Začala bych praotcem Čechem. Kdepak moudrý stařešina, podle novějších teorií to byl zločinec. Vlastní rodina ho z původní domoviny vyhnala. Byl to vyhnanec, loser jako vy,“ vypráví postava Šárky.

Posnetke z največjega sejma zabavne elektronike na svetu CES polnijo roboti. Humanoidni roboti, ki se sprehajajo, pogovarjajo, boksajo, zlagajo perilo, preoblačijo posteljo, zalivajo rože in strežejo pijačo. Zakaj bi in kdaj bomo humanoidnega robota spustili v svoj dom? Kakšne dileme in vprašanja prinaša tehnološki napredek v robotiki?Dr. Maša Jazbec je robotičarka, umetnica in raziskovalka. Opisuje neverjeten napredek v robotiki: “Za to, da smo robota nekaj naučili, smo včasih potrebovali en mesec. Danes je to mogoče tudi v eni uri. Je pa tehnologija še zelo draga.” Zapiski: Maša Jazbec priporoča branje znanstvene fantastike in knjige avtorjev: Isaaca Asimova in Kate Darling Odbit Discord Oglasite se lahko na odbita@rtvslo.si Poglavja: 00:03:17 Zakaj humanoidni roboti? 00:05:18 Robot MAX v Sloveniji 00:07:34 Izzivi finomehanike in zlaganje perila 00:09:08 Boston Dynamics in "atletska inteligenca" 00:14:05 Varnost in zasebnost v naših domovih 00:17:30 Kako se roboti učijo? 00:22:50 Fizična varnost in odgovornost 00:30:45 Cena in prihodnost humanoidnih robotov 00:33:14 Avtonomija in baterije

1. Platy rastú pomaly a ceny rýchlo. Za útlm spotreby nesie čoraz väčšiu zodpovednosť vláda 2. V čom sa Slovensko podobá Grécku pred bankrotom 3. Úvahy o pomoci veľkému priemyslu poslali nadol ceny emisných povoleniek 4. V Bratislave sa podľa Pellegriniho postaví datacentrum pre AI 5. Krátko o novom návrhu, podľa ktorého by sa mohol čistiť bratislavský Istrochem a o tom, ako USA opustili Ukrajinu

Martin Nikodým je jednou z najväčších stálic medzi televíznymi moderátormi. Začínal vo FUN rádiu, odkiaľ sa neskôr presunul do televízie. Moderoval veľké projekty, tým prvým, veľmi populárnym bol Milionár. Už 16 sezón je moderátorom zábavného programu Milujem Slovensko. Od 27. februára štartuje v novej verzii na TV JOJ, kde budú kapitánmi Adela a Sajfa.

Podle památkářů je to jeden z prvních svařovaných ocelových mostů vůbec. V době svého vzniku, v roce 1931, to byl největší most svého druhu na světě. Za druhé světové války unikl zničení.

+Drama potresa najbrži cirkus - bolidi sporiji po 4.5 sekunde u odnosu na 2025.+Da li je ovo prvi put da nešto slično viđamo u F1?+Šta nas čeka u naredna tri dana testiranjaOMV, ZVANIČNI PARTNER LAP 76 ⛽️Preuzmite OMV MyStation mobilnu aplikaciju, podržite Lap 76 - https://www.omv.co.rs/sr-rs/mystationPretvorite poene u trenutke radosti - svaka kupovina na OMV stanicama vam donosi poene, koje možete pretvoriti u trenutke radosti u prodavnici OMV-a.Pri kupovini goriva, preporučujemo MaxxMotion, za koji ostvarujete i popust!

VŠECHNY EPIZODY V NEZKRÁCENÉ VERZI SLEDUJTE NA HEROHERO.CO/STUDION Když se po sociálních sítích začalo šířit video ženy v těžké životní situaci, Patrik Buday v ní poznal vlastní mámu. Ve veřejné výzvě pak lidi poprosil, aby nesbírali lajky na cizím neštěstí. Ve Studiu N vypráví o dětství po boku matky alkoholičky a násilného otce závislého na automatech, o vlastním propadu i rozhodnutí žít jinak. Chlapec, který v pěti letech skončil v Klokánku a vyrůstal v pěstounské péči, má dnes vlastní rodinu a věnuje se práci s dětmi – má skejtovou školu a dělá přednášky v dětských domovech. „Ve všem negativním se snažím najít něco pozitivního. Jsem jak zas*anej Robin Hood,“ směje se Buday. V rozhovoru přiznává, že dlouho trpěl pocitem, že v jeho životě nic není fér. „Musel jsem si dojít ke klidu, lásce a pocitu, že můžu být šťastný. Na Vánoce jsem se díval do cizích oken a říkal jsem si: ‚To už budu do konce života sám?‘ Záviděl jsem jsem kamarádům jejich rodiny. Ale bylo pro mě důležité je vidět a být v nich. Jaký kluk si nechá v devatenácti vytetovat symbol rodiny na kůži? Cítil jsem, že to chci a potřebuju.“ O svých rodičích mluví ve Studiu N bez idealizace. „Na tátu nemám dobré vzpomínky, proto jsem ho odstřihl. Za celý život jsem u něj necítil dobrotu,“ říká. „Pokud vyčerpáte všechny strategie, jak udržet s rodiči kontakt, aniž by vám ubližovali, pak jediná možnost, abyste byli šťastní, je odstřihnout je. Není jiná volba.“ S mámou se dodnes stýká, ale museli si nastavit jasné hranice. „I když to v životě pos*ala, moje láska vychází z ní. Chlapi ji rubali, chodila nakalená tak, že nemohla mluvit, na hlaváku chodila vyzývavě oblečená a chlapi po ní řvali. Pamatuju si, že jsem se na ně ve čtyřech letech otočil a začal řvát, ať na ni tak nemluví. Měl jsem ochranářský pud už v tak nízkém věku. Máma nás ale hodně milovala. Pamatuju si, jak nás budila, lehla si k nám a říkala: miláčku, vstávej.“ Jak si nastavit hranici s rodiči, kteří propadli alkoholu nebo gamblerství? Kde se v něm vzala síla veřejně sdílet svůj příběh? A kdy si uvědomil, že už se sám dostává do problémů? Podívejte se na celé Studio N na herohero.co/studion

Worldwide Markets - Episode 666

Choć przez wielu traktowany jest jako domownik, to wciąż czuje się gościem w świecie MMA. W świecie, w którym są bardzo duże pieniądze, a on rzuca konkretnymi kwotami. 300 tysięcy? Za tyle nie zawalczy w KSW. Walka z Mamedem? To już wypłata rzędu miliona złotych. Ale jak sam twierdzi, pieniądze to nie wszystko. Ma za co żyć i nie zamierza dla zasięgów i kasy robić z siebie małpy w internecie. Kolejnym gościem Łukasza Kadziewicza w podcaście "W cieniu sportu" jest Szymon Kołecki.

Za dva dny bude popeleční středa a ta oficiálně ukončí plesovou sezónu. Ta odedávna začíná po svátku Tří králů. Nemělo by mě to zajímat. Úplně dobrovolně o své vůli jsem byl na plese jenom jednou v životě.

✓ Koliko je lako izmeriti inflaciju? ✓ Kome idu sveže odštampani dolari? ✓ Zašto je pandemija bilo vreme preterivanja?Special Guest: Slaviša Tasić.