Podcasts about ZA

Za dva měsíce se otevře kus historie. 19. září 2025 v 10:00 v přímém přenosu vysílání Českého rozhlasu se rozpečetí obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Otevře ji prezident Petr Pavel a text dopisu, zaznamenaný Janem Masarykem, přečte Dagmar Hájková, historička z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Podrobný příběh lze sledovat na webu Tajemná obálka.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nashat Aljerwan and his family have lived at Za'atari Refugee Camp in Jordan for 12 years. But in 2023, a path to resettlement opened that would have allowed them to come to St. Louis. That path quickly closed. In the wake of President Trump's January executive order to suspend all refugee resettlement, the Aljerwan family became one amongn thousands already vetted, approved, and in limbo.

Začimbe si privoščijo kuharsko pustolovščino. Pripoveduje: Janez Škof. Napisala: Manka Kremenšek. Posneto v studiih Radia Slovenija 1992.

Kupili ste na štandu Modrićev dres za sina? Usput možda i LaFufu za tinejdžericu? Za cijene kakvih nema? Čini se bezazleno, ali znate li da uvoz krivotvorene robe u Njemačku ponekad može imati pravne posljedice? Istražujemo gdje je granica između suvenira i prekršaja. Odakle dolazi većina krivotvorene robe i kako utječe na tržište. Maja Marić razgovara s ekonomskom stručnjakinjom iz Bosne i Hercegovine - Svetlanom Cenić. Što morate znati prije nego se vratite s ljetovanja donosi Nenad Kreizer. Von Maja Maric.

Václav Nič je vášnivý turista, který se už od roku 1976 věnuje také značení turistických tras. Za tu dobu vyznačil přes tisíc kilometrů cest u nás i v zahraničí.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Velká cena České republiky, tedy Mezinárodní závod silničních motocyklů na Masarykově okruhu, se po pěti letech znovu vrátil do Brna, a to s nemalou veřejnou podporou. „Ona to není dotace, ale svým způsobem investice, protože se to samozřejmě vrátí státu,“ obhajuje finanční příspěvek ředitel Autoklubu České republiky Jan Šťovíček. „Za nás je zásadní, aby nedocházelo k privatizaci zisků a socializaci ztrát,“ podotýká pro Český rozhlas Plus Marek Lahoda (Piráti).

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.

✓ Kako se transhumanizam uklapa u pokret za ukidanje čoveka? ✓ Zašto GDP/BND možda nije adekvatna mera blagostanja? ✓ Po čemu je Evropa u prednosti u odnosu na Ameriku?

Za druhé světové války nebojovali jen vojáci na frontách, ale taky Němci s Čechy v zázemí. Nic nebylo černobílé a válka se promítla i do osobních vztahů, přátelství, vztahů mezi sousedy i uvnitř rodin. Z dříve klidných společenství se stala pomyslná válečná bojiště. Tak tomu bylo i v Třešti – malebném městě na Českomoravské vrchovině. Válka se tak vedla i v rodinách nebo mezi bývalými spolužáky, poukazuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historik Vojtěch Kyncl.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kolektivní truchlení. O smrti blízkého kamarádstva a přátelských sítích, které nás v těžkých chvílích podrží. O kolektivních prožitcích smutku a truchlení i o prohlubování vztahů uvnitř náročných časů. Jak smrt hýbe životem? A jak společně vzpomínáme a vyrovnáváme se s odchodem našich přátel?Přijď na Přátmelení 29.7 -> zapiš se na herohero.co/vyhonitdablaPokud chcete vznik série podpořit či si poslechnout celé rozhovory s hosty*tkami a záznamy z našich kamarádských terapií - najdete je na herohero.co/vyhonitdablaSleduj násInstagram: @vyhonit.dablaTikTok: @vyhonitdablaZa sounddesign děkujeme Ondřejovi Bělíčkovi.Za zvukovou úpravu děkujeme Ondřejovi Holému.Za vizuální identitu děkujeme Lence a Veronice z Chronically Online.Za fotografie děkujeme Viktorii Macanové.Za modelkování děkujeme Karolíně Hanzákové a Aleně Spálenské.Obrovský dík patří všem našim hostkám a hostům. Lucii, Karolíně, Daniele, Pavlovi a Gabriele.

Začátkem měsíce si někteří hráči starší hry Call of Duty začali stěžovat, že jejich počítač napadl hacker. Jak se to stalo a na co by si hráči a hráčky měli dávat pozor?

Možná se to stalo i vám. Objevili jste se na oblíbeném místě Česka, kam jste se moc těšili a plánovali si výlet, jenže spolu s vámi se tam objevily stovky, někdy i tisíce dalších turistů. Tzv. overturismus trápí hory, ale třeba i některé vinařské regiony. V novém seriálu Radiožurnálu se na hlavní místa vypravíme a zkusíme poradit, jak se možným problémům vyhnout. Začínáme teď spolu se strážci hned v první zóně Národního parku Krkonoše.

Velká cena České republiky, tedy Mezinárodní závod silničních motocyklů na Masarykově okruhu, se po pěti letech znovu vrátil do Brna, a to s nemalou veřejnou podporou. „Ona to není dotace, ale svým způsobem investice, protože se to samozřejmě vrátí státu,“ obhajuje finanční příspěvek ředitel Autoklubu České republiky Jan Šťovíček. „Za nás je zásadní, aby nedocházelo k privatizaci zisků a socializaci ztrát,“ podotýká pro Český rozhlas Plus Marek Lahoda (Piráti).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok od trestných noviel je ľahšie kradnúť, a vidíme to aj v obchodoch. To je ale iba špička ľadovca – veľké kradnutie zatiaľ nevidíme, ale je tiež ľahšie, hovorí Jozef Čentéš, profesor trestného práva a bývalý kandidát na generálneho prokurátora. Podľa neho sme prepustili možno až tisíc väzňov, ďalší majú premlčané trestné stíhanie, a nikto nevie, čo teraz robia. Za akých okolností by sa mohol Dušan Kováčik vrátiť do výkonu trestu?V podcaste s Jozefom Čentéšom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako prežil ťažký covid deväť mesiacov v nemocnici;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa zlodeji naozaj stali agresívnejšími pre novelu trestného zákona;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že po novom je ľahšie kradnúť, a hoci my to vidíme v malom, ľahšie je to aj vo veľkom;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Slovensko prepustilo možno až tisíc väzňov a nikto nevie, čo teraz robia;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 10:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že veľké kauzy sú len špička ľadovca;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo je naozaj najväčší problém noviel trestných zákonov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 12:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že toto nie je spravodlivosť;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či nám Európska komisia má čo vyčítať;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či budú stíhaní ľudia za haciendy z eurofondov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 30:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čo hovorí na snahu Mikuláša Černáka dostať sa na slobodu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je prípad Slavomíra Surového najväčším justičným omylom mafie 90. rokov;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 39:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa niečo zlepšilo aj pre obete trestných činov.

Za jeden nedávný výkon by měli členové vlády Petra Fialy vrátit svůj plat. Věděli totiž předem, že dělají marnou práci – z pohledu státu i občanů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Piše Miša Gams, bereta Maja Moll in Aleksander Golja. Primož Mlačnik je kulturolog in pisatelj, zaposlen kot docent na Fakulteti za humanistiko Univerze v Novi Gorici. Poleg številnih znanstvenih člankov je avtor znanstvene monografije z naslovom Poročilo o melanholiji: primer Kafka (2020), kratkoprozne zbirke Šarm (2017) in romana Otok psov (2022), za katerega je bil pred dvema letoma nominiran za nagrado kresnik, in romana Surferski dnevi. Poleg lucidnega kolaža na zeleni naslovnici nas k branju zgodbe o dogodivščinah surferske druščine privabita tudi ilustracija zemljevida večine znamenitosti iz knjige in opis glavnih junakov na začetku romana. Roman Surferski dnevi je sestavljen iz dveh delov, napisanih iz vidika dveh glavnih junakov – prvi del iz prvoosebne perspektive portugalskega surferja Homerja Fernandeza, drugi del pa iz tretjeosebnega vidika prekarnega detektiva in nekdanjega policista Caetana Assunta, ki preiskuje smrt prvega in ves čas upa, da mu bodo podaljšali enomesečno pogodbo. Čeprav lahko roman beremo kot kritiko prekarnih delovnih razmerij, v katere so ves čas vpeti skorajda vsi surferji v zgodbi, saj zaradi manka začasnih del ne morejo uravnotežiti finančne neodvisnosti in svobode, ki jo prinaša ocean z velikanskimi valovi, ga lahko beremo tudi kot kritiko bogatih in nadutih surferjev, ki izkoriščajo revne surferje za to, da na njihovih plečih doživijo pet minut slave. Surfanje je tako že na začetku romana predstavljeno kot metafora za dvig iz revščine in iniciacija v zrelo dobo materialne in čustvene neodvisnosti. Mali Fernandez, ki ga oče njegovega najboljšega prijatelja skupaj s Fernandezovo mamo deložira iz skromne hiške v bližini obale, saj v nekem trenutku ne zmoreta plačevati vedno višje najemnine, izreče presunljivo misel, v kateri strne surfersko filozofijo: “Surfanje je postalo fantazija o dvigu iz revščine. Zaživeti neki drug lajf … Ampak nisem znal ali hotel zaživeti drugega lajfa. Znal sem samo surfati, ničesar drugega si nisem želel. Ničesar, absolutno ničesar. To je postalo problem. Večkrat. Videl sem skozi slike in strategije, s katerimi nas je družba reveže želela prisiliti, da sodelujemo. Že zgodaj sem zasovražil pozerje. Tudi pozerje, ki so dobro surfali. Malo teže, a brez resnih problemov celo šminkerje, ki so imeli dobro srce, a so v mladosti nasedli istim surferskim revijam kot jaz. Ameriška Surfer, portugalske Surf Portugal, Onfire, Splash – brez teh revij ne bi bil enak, ampak v njih sem prebral toliko pozerskih intervjujev s portugalskimi wannabeji, ki so surfanje popularizirali, a tudi pokvarili. Najprej so bili potepuhi in uporniki, nato so hoteli postati sponzorirani športniki.” Nekaj, kar na začetku deluje kot uporniška in romantična surferska subkultura, se tako v očeh bralca postopoma razkriva kot nepravičen kastni sistem, na dnu katerega so utrjeni, a zaradi nenehne menjave del tudi utrujeni in podplačani deskarji, ki čakajo na orjaški val svojega življenja, na vrhu pa je kasta bogatih deskarjev, ki se izživlja nad siromašnimi in jim ponuja različne življenje ogrožajoče projekte. Mlačnik v prvem delu lepo opisuje družbeno diskrepanco med različnimi “kastami”, utrjevanje socialnih statusov in surferskih simbolov ter prvinsko hrepenenje po preseganju vsega zemeljskega v neskončnem čakanju na val, ki bo odtehtal vse muke. Mali Fernandez ima tako že od vsega začetka smolo, saj ga obkrožajo ljubosumni in povzpetniški prijatelji, ki ga za nameček vodijo v svet alkohola, droge in nasilja. Čeprav iz policijskega, toksikološkega in obdukcijskega poročila, ki vznikne proti koncu romana, ne izvemo več kot to, da verjetno ni šlo za samomor ali nesrečen splet okoliščin, temveč za umor, nas pisatelj po drugi strani drži v šahu tudi z osebnima zgodbama detektiva Caetana in forenzične kriminologinje Glorie Esteves, ki imata hudičevo dober razlog, da ne zaključita prehitro z domnevami, saj potemtakem ne bi dobila podaljšane delovne pogodbe pa tudi nadaljnjih priložnosti za medsebojno flirtanje ne. V prvem delu romana Mlačnik zelo duhovito in spontano razvija psihološke like, v drugem delu pa mu povzročata težave preskok med preteklostjo in sedanjostjo ter kronološki način podajanja informacij, kjer se vse vrti okrog detektiva in njegovih osebnih strahov in ambicij. Čeprav na koncu romana izvemo, kdo je ubil malega Fernandeza, občutek nedokončanosti in opeharjenosti nekako obvisi v zraku, saj med branjem ne dobimo manjkajočega koščka v mozaiku dogodkov zadnjo noč pred umorom. Morda bi dramaturški manko pisatelj lahko nadoknadil, če bi v prvi del romana uvrstil še eno poglavje, ki bi razodelo dogajanje v zadnjih urah pred smrtjo glavnega junaka in razkrilo stopnjujočo se napetost med njim in morilcem. Tako pa se nam zdi smrt mladega Fernandeza, ki je tik pred tem, da ujame val svojega življenja, vsaj dvojno krivična – tako iz vidika zastopanja surferske etike kot iz vidika čakanja na zadoščenje. Na zadoščenje zaradi krivične deložacije, metanja polen pod noge s strani ostalih surferjev in potrjevanja kvalitetne in suverene drže v oceanu plenilcev. Odlika romana Surferski dnevi je torej v tem, da nam Primož Mlačnik pokaže, kako je meja med plenilcem in plenom, žrtvijo in morilcem, trenutkom in neskončnostjo med surferji zabrisana in kako na koncu dneva ostane le boj za golo preživetje: “Vsi smo surferski detektivi. Raziskujemo ocean, preiskujemo obzorje, razlikujemo med dobrimi in slabimi valovi ter odrejamo pravico. V naših očeh je največji zločin neposurfan val. Naša naloga je, da ga najdemo. Napadamo kot morski psi, v drsenju uživamo kot delfini. Iščemo največjo hitrost, nesmrten trenutek negibnosti in ustavljenega časa. Ko se znajdemo sredi sikajočega pršenja, vsak vesel ali žalosten življenjski dogodek presojamo skladno s tem veličastnim trenutkom. Najbolj nasilni valovi postanejo nam naklonjena nesebična dobrota oceana, medtem ko se kopensko življenje spremeni v niz zločinskih incidentov.”

Piše Marija Švajncer, bereta Igor Velše in Maja Moll. Začnimo pri koncu. Na zadnji platnici knjige Svet je drugačen je navedeno kratko pohvalno besedilo akademika Matjaža Kmecla, besede občudovanja in ugotovitev, da je pisanje Mateje Gaber zanimiv memoarski esej. Tako živahnega in samozavestnega kozmopolitizma pri nas zelo manjka. Kmecla so navdušili živahnost, smisel za humorno stran življenja, svetovljanstvo, eruditstvo in še marsikaj. Pisateljica se najprej spominja let, ki jih je preživela v Kuvajtu. Videti je, kot da jo bo pot vodila še v druge, prav tako eksotične dežele, a ni tako. V nadaljevanju obiskuje evropska mesta, nič manj vabljiva pa niso niti slovenska – Škofja Loka, Radovljica in Ljubljana. Pravzaprav je vseeno, kam se Mateja Gaber odpravi, povsod je ona sama – radoživa in živahna ženska, ljubiteljica lepih umetnosti in veseljakinja, ki življenje zajema z veliko žlico in se zna sproščeno smejati, pogosto tudi na svoj račun. Kamor koli gre, povsod je ob njej ali v njenih mislih njen Brane, soprog, po poklicu pediater in zagnan igralec golfa. Če smo že pri golfu, ki je za oba precejšnja strast in izziv, je treba omeniti, da je Brane za poročno potovanje predlagal obisk Škotske, kjer bi si ogledala gradove in si pridobila vednost o bogati kulturni dediščini. Tako mimogrede, malce brezbrižno, je omenil, da bi lahko vzela s seboj palice za golf. Gradov je bilo kar veliko, ogledala pa sta si le enega, saj se igranju golfa nista mogla upreti. Mateja Gaber je otroštvo preživela v Prekmurju, v Ljubljani pa se je izšolala vse do doktorata s področja literarnih ved. Na Filozofski fakulteti na več oddelkih opravlja delo predavateljice in lektorice nemškega jezika. Začelo pa se je tako, da je po študiju najprej učila na Gimnaziji Bežigrad. Ker ljubi življenje in se rada zabava, si ni mogla kaj, da se za pusta ne bi našemila. In kaj je postala tistega dne? Sama Ester Williams, plavalka in filmska igralka, ki je moški svet vznemirjala s svojo očarljivostjo in plavalno veščino. Na Gimnazijo je prikorakala v enodelnih kopalkah, obuta v sandale, na glavo si je poveznila plavalno kapo z obodom iz rož, na oči pa mačja očala v slogu petdesetih let. V cekarju je imela radio na baterije in kopalno brisačo. Mahnila jo je naravnost v ravnateljevo pisarno in se zleknila na njegovo mizo kot na sončno plažo. Vehementno sem odprla vrata njegove pisarne, vključila glasbo Glenna Millerja In the Mood, s prefinjenimi gibi sinhrone plavalke odplavala do direktorjeve mize, nanjo poveznila kopalno brisačo in se ulegla na mizo, kot da se sončim. Mogoče bi kdo rekel, da se igram s službo, ampak meni se je vse skupaj zdelo čisto normalno, saj je bil vendar pustni torek, ko je čas za norčije. Biti profesor pač ne izključuje norčavosti. »Gabrova, super si, ampak pejt iz pisarne,« je odločno in s prikritim smehom »ukazal« direktor in mi tako odprl pot do drugih razredov, kamor me je pot zanesla z glasbo in brisačo vred, toda vedno z elegantnimi gibi Esther Williams. Ravnatelj je bil razumevajoči Janez Šušteršič, po besedah Mateje Gaber najboljši direktor katere koli gimnazije na svetu. Takrat je v dijaškem svetu zaslovela kot profesorica, ki hodi naokrog v kopalkah. Poleg iskrivega humorja knjiga Svet je drugačen prinaša še veliko novega. Pisateljica se spretno izraža v več jezikih, najbolj prepričljivo in s posebnim navdušenjem slovenščino dopolnjuje z nemščino, saj se z njo ukvarja tudi poklicno. Dodaja informacije o književnosti, likovni umetnosti in glasbi. Dosežkom človeške ustvarjalnosti se predaja z užitkom. Kar zadeva medčloveške odnose, je dobronamerna in prijazna. V knjigi ni enega samega pritoževanja, ni kritike, tarnanja in sprenevedanja. Mateja Gaber izraža spoštovanje do človeka in njegovega dostojanstva, ceni pripadnost in narodno zavednost, na visoko mesto postavlja ljubezen in družino. Njen humor nikoli ne zdrkne navzdol, le redko je obešenjaški. Vse okoli sebe vidi v svetlih barvah in obsijano s sončno svetlobo. Ni pa samo resna znanstvenica, temveč je tudi ljubiteljica mode in vsakršnih zabav, tudi domačih. Ko se je kot univerzitetna predavateljica prenehala šemiti v službenih prostorih, je sproščeno veseljaštvo prenesla v domače stanovanje. Zdaj so se po njem sprehajale hollywoodske zvezde, zdaj osebki iz verskega sveta. Ko se je oblekla v boginjo lova Diano, si je domišljala, da je nadvse imenitna, mož Brane pa je imel kar nekaj pomislekov in je njeno podobo z visokimi črnimi škornji primerjal z žensko, za katero ne bi bilo mogoče reči, da je prišla iz samostana, ampak je nekakšna uživaška nabiralka moških. Zaradi nočnega hrupa med zabavami so sosedje klicali policijo, a se ni zgodilo nič usodnega. Policisti so vljudno zavrnili ponujene čevapčiče. Tudi sicer so bila vrata doma Mateje Gaber široko odprta. Družina je bila gostoljubna in je pod svojo streho sprejemala umetnike in druge ljudi, ki so potrebovali prenočišče. Neka ruska trenerka se je nekoliko preveč navdušila nad Branetom. Ocvrta jajca, ki ji jih je pripravil, so bila zanjo vrhunec kulinarične umetnosti, čeprav jo je vzorna hišna gospodinja dlje časa razvajala s slastnimi jedmi in vožnjami na treninge. Zaradi slabe angleščine je imenitnega kuharja Braneta imela za piškot. Mati Mateje Gaber pa se je na potovanju na Nizozemsko uprla amsterdamski prodajalki ljubezni, ki si je meni nič, tebi nič poželela njenega moža in družinskega očeta. Nikakor ji ga ni hotela izročiti v ljubezenski postopek za primerno plačilo. Po knjigi se sprehajajo tudi znane osebnosti iz javnega življenja in različnih dejavnosti. Avtorica v Španiji ni izkoristila priložnosti, da bi se srečala z Luko Dončićem, Marta Verginella in Igor Pribac sta ji prinašala primorske dobrote, Dragan Živadinov in Janez Vrečko sta jo na študentski ekskurziji poučila o konstruktivizmu. V Kuvajtu so delovali znani slovenski zdravniki: Mile Kersnič, Andrej Aleš, Janez Bajc in David Neubauer, Brane Gaber pa je tam opravljal delo supervizorja oziroma glavnega svetovalca arabskim zdravnikom za intenzivno terapijo otrok. Kuvajtska bolnišnica je namreč od enote za intenzivno terapijo otrok v Kliničnem centru v Ljubljani prevzela način zdravljenja najbolj bolnih otrok, ki se zdravijo po vsem svetu in ne glede na to, kje je središče sveta. Pisateljica Mateja Gaber spremeni in obrne marsikateri stereotip. O svoji tašči, partizanki in plemeniti ženski, je napisala veliko lepih besed, prav tako o moževi hčeri iz njegovega prvega zakona. V njej je toliko ljubezni in naklonjenosti, da bo branje v hudo kaotičnih in žalostnih časih, v katerih divjajo vojne, nadvse dobrodošlo. Knjiga Svet je drugačen diši po dobroti. Le kdo se ne bi hotel predati temu vabljivemu vonju?

Možná se to stalo i vám. Objevili jste se na oblíbeném místě Česka, kam jste se moc těšili a plánovali si výlet, jenže spolu s vámi se tam objevily stovky, někdy i tisíce dalších turistů. Tzv. overturismus trápí hory, ale třeba i některé vinařské regiony. V novém seriálu Radiožurnálu se na hlavní místa vypravíme a zkusíme poradit, jak se možným problémům vyhnout. Začínáme teď spolu se strážci hned v první zóně Národního parku Krkonoše.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na místě bývalého dětského domova v Pardubicích vznikne další komunitní bydlení. Tentokrát nebude pro děti v ústavní péči, ale pro lidi s hendikepem. Za dva roky by se do nového dvojdomku v ulici Ke Tvrzi mělo přestěhovat 12 klientů Domova pod Kuňkou v Rábech. Vedení kraje tak pokračuje v proměně sociálních služeb v regionu - cílem je postupně nahradit velké ústavy komunitním bydlením, které lidem nabídne víc soukromí a samostatnější život.

Začela se je 35. sezona slovenskega nogometnega prvenstva. Maribor je z 1:2 kloni proti Celju, branilci naslova iz Ljubljane so dosegli minimalno zmago proti Muri. Aluminij je povratek v elitno druščino začinil s 3 točkami proti Radomljam, Primorje je s 3 proti 2 ugnalo Domžale, Koper pa Bravo z 2 proti 1. V Tretjem polčasu sta uvod v novo žogobrcasko sezono popestrila nogometna komentatorja Matic Burazer ( Sportklub) in Dejan Mitrović (Ekipa).

Ostatnio rzadko zajmuję stanowisko w aktualnych sprawach. W natłoku problemów, afer, newsów, komentarzy i komentarzy do komentarzy nie chciałem dokładać słuchaczom kolejnej warstwy, kolejnego głosu w tym rozedrganym wielogłosie. Założyłem, że stoicyzm powinien być raczej wytchnieniem i dystansem względem codzienności, która robi wokół siebie zbyt dużo szumu. Po ostatnich wyborach prezydenckich w Polsce wysłuchałem wielu […] Artykuł #138 Smutek i polityka pochodzi z serwisu Ze stoickim spokojem.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Tražili ste Vladu u 200. epizodi - evo vam ga! Malo kasnimo, ali valjda nam je oprošteno, ipak je jubilej! Dok se Vlada topi sa nama u studiju, Viktor se javlja sa nekog sumnjivog mora da proveri da li smo još uvek živi. Jesmo, i luđi nego ikad! A teme... pa, odakle početi? Spremite se, jer u ovoj epizodi saznajete: Zašto tek otvoreni Prokop puca po šavovima kao jeftine farmerke? Kako je Alta Banka postala novi EPS i zašto im SVI plaćamo proviziju? Zašto je Ćacijeva desetka vest dana i da li je Ana Brnabić plakala od sreće? Kako Dragan J. Vučićević preti celoj Srbiji dok glumi najveću žrtvu? Zašto su protesti u Užicu uspeli i šta vlast radi kao odgovor? A to je samo početak! Tu je i nezaobilazno pismo Bogoljuba Karića "bratu po viziji" Ilonu Masku, koje smo detaljno analizirali, Vučićeva poseta misterioznoj livadi i još mnogo, mnogo toga! Hvala vam na neverovatnoj podršci tokom ovih 200 epizoda! Bez vas, sve ovo ne bi imalo smisla. Nazdravite sa nama i uživajte u epizodi!

PODÍVEJTE SE NA CELÝ KONFRONTAČNÍ ROZHOVOR NA HEROHERO.CO/STUDION „S extremisty spolupracovat nechceme,“ tvrdí ve Studiu N místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Na přímou otázku, zda by ANO po volbách vstoupilo do vlády s SPD – stranou, kterou Andrej Babiš v minulosti označil za extremistickou – ale jasně neodpovídá. „Jestli půjdeme s SPD do vlády, odpovím až po volbách,“ říká. Současně odmítá tvrzení šéfa poslaneckého klubu SPD Radima Fialy, podle kterého už mezi oběma subjekty probíhají debaty o spolupráci. „Nikdo z hnutí ANO s nikým o povolebním uspořádání nemluví,“ popírá Havlíček. Kauzy čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka nejsou pro hnutí ANO podle Havlíčka natolik zásadní, aby zabránily případné povolební spolupráci obou hnutí. Jeho aféry s nacistickými symboly, lajkováním fotek Adolfa Hitlera, zdviženou pravicí nebo jízdou dvousetkilometrovou rychlostí po dálnici označuje za „klukoviny“. „Pokud hajloval, tak s tím nesouhlasím. Za tyto klukoviny bych ale mezi nás a Motoristy nestavěl bariéru.“ Celostátní lídr Motoristů nově podle serveru Page Not Found navíc čelí trestnímu oznámení od bývalé partnerky, která jej viní ze znásilnění a roky trvajícího násilí. Redakce zveřejnila e-maily, které politikově někdejší přítelkyni chodily z jeho adresy. Pisatel v nich násilí přiznává. Turek obvinění odmítá. „Proč ta dáma nepodala trestní oznámení na Filipa Turka už před pěti nebo deseti lety? Je mi divné, proč se to otevřelo před volbami,“ zastává se Turka Havlíček ve Studiu N. V rozhovoru s Filipem Titlbachem také vysvětluje, proč se hnutí ANO staví proti muniční iniciativě, jak jdou dohromady slova Andreje Babiše s podporou Ukrajiny nebo proč chce hnutí ANO zrušit koncesionářské poplatky a vyvolat debatu o sloučení České televize a Českého rozhlasu. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Je tady nová letní série Vlevo dole - podcasteři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková vybírají TOP 5 nejrůznějších bizarností české politiky. Začínají zostra, ponořili se do předvolebních písní. A vy hlasováním rozhodnete o vítězi.Tradici mobilizačních songů, které mají dostat příznivce k volebním urnám, založila ODS v roce 1998. Tehdy na Staroměstském náměstí v Praze zpívali Lucie Bílá a Karel Gott společně s Václavem Klausem (a mnoha dalšími) sborovou píseň Když mi dáš pac. Skončilo to tak, že po volbách si „pac“ dali dva rivalové - Klaus se Zemanem. A vznikla nechvalně známá opoziční smlouva.Na pomyslném festivalu politických písní nesmí chybět ani legendární pokus sociální demokracie z roku 2010. Tehdejší předseda Jiří Paroubek povolal na pomoc normalizační popovou hvězdu Michala Davida, který společně se stranickými bafuňáři na pódiu zahalekal song Správnej tým, původně složený pro hokejové šampiony z olympiády v Naganu.„Boom předvolebních songů jsme viděli a hlavně slyšeli v kampani v roce 2013, od té doby trend trochu uvadá. Dřív se lidé umělcům najatým stranami jen posmívali, přišlo jim to trapné. S nástupem sociálních sítí ale zpěváci zažívají lavinu hejtů od fanoušků a výčitky, jak se mohli za tučný honorář zaprodat. Takže se do toho nikomu už asi nechce,“ říká v podcastu Václav Dolejší.Posledním varováním je příběh rockera Petra Koláře, který v roce 2021 nazpíval hymnu pro Okamurovu SPD. Za text „chránit svůj národ, svůj stát, za lidi férově hrát“ pak schytal velkou kritiku od svých posluchačů.„Výsledkem je to, že strany už nenajímají hvězdy, ale nově spíš sami politici občas něco nazpívají, jako třeba Pirát Ivan Bartoš nebo kdysi Ondřej Liška ze Strany zelených. Alespoň je to pak autentické. Další cestou, jak vytvořit song, je momentálně umělá inteligence, na níž dnes spoléhá třeba Okamurova SPD,“ dodává reportérka Lucie Stuchlíková.Politici, kteří se rozhodli sami zpívat, nejčastěji volí jako žánr rap. Například kandidát Zemanovců a bývalý železniční odborář Jaromír Dušek jednoduše rytmicky rýmuje slova „Jaromír, Dušomír, dáme mu mandát, pošleme ho do Sněmovny, ať jim to tam nandá.“ Podobně se v rappera a tanečníka před komunálními volbami v roce 2018 proměnil bývalý primátor Brna Petr Vokřál, tehdy byl v hnutí ANO.Rýmování Dominika Feriho „volby nejsou sexy, z nich nemáš erekci“, kterým se snažil zaujmout někdejší mladý politik TOP 09 před volbami v roce 2017, dnes získalo úplně nový význam. Feri je totiž v současnosti ve vězení za znásilnění.Všechny tyto umělecké pokusy politiků a snahy netradičně zaujmout voliče by přitom měly být spíš jakýmsi varováním pro potenciální následovníky - k úspěchu tyhle songy nikdy nevedly. Ba právě naopak, zpívající politici ve volbách buď vůbec neuspěli, nebo ji později museli opustit.Dostaly by vás dnes k urně verše o onanii? Zpívá Michal David politikům schválně falešně? A umí Lucie Stuchlíková pracovat rameny líp než Petr Vokřál? Poslechněte si speciální epizodu Vlevo dole a hlasujte v anketě o nejbizarnější volební song!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Šoreiz raidījumā Divas puslodes pārsvarā pievēršamies notikumiem Eiropā. Neuzticības balsojumu pagājušajā nedēļā ir izturējusi Eiropas Komisijas prezidente Urzula fon der Leiena. Lai gan jau pirms balsojuma bija skaidrs, ka jaunas komisijas meklējumos nebūs jādodas, notikums tomēr ir uzmanības vērts, jo izgaismo neapmierinātību ar komisijas vadību, tostarp arī to politisko spēku vidū, kas viņas kandidatūru atbalstīja. Šengenas beigu sākums - šādi virsraksti nereti vērojami starptautiskajos medijos, tiem atspoguļojot Eiropas valstu arvien stingrākos pasākumus imigrācijas ierobežošanai. Vai pārbaudes uz robežām tiešā nozīmē Šengenas nāvi un kad sagaidīsim darbojošos Eiropas mēroga risinājumus imigrācijas kontrolēšanai? Pēc četrām desmitgadēm ieročus nolicis kurdu bruņotais separātistu grupējums Kurdistānas Sstrādnieku partija. Kamēr partija norāda, ka cīņu pārnes uz demokrātisko fronti jeb politiku, Turcijas prezidents Redžeps Tajips Erdogans jau paziņojis, ka atbruņošanās uzskatāma par viņa valsts uzvaru. Kādēļ tas notiek tagad un kurš no tā būs ieguvējs? Nedaudz arī par vē vienu aktualitāti - Tramps izvirzījis Krievijai prasību 50 dienu laikā diplomātiskā ceļā vienoties par mieru, piedraudot, ka pretējā gadījumā uzliks ievedmuitu 100% apmērā importam no Krievijas un no tās tirdzniecības partneriem.  Aktualitātes analizē politisko norišu pētnieks Veiko Spolītis un Latvijas Ārpolitikas institūta asociētais pētnieks Marts Ivaskis.   Fon der Leienas kundzes jaunā pieredze Eiropas Parlamenta balsojumi par neuzticības izteikšanu Eiropas Komisijas prezidentam, respektīvi, komisijai pilnā sastāvā, nav sevišķi bieža parādība. Salīdzinoši vairāk to bija pagājušā gadsimta deviņdesmitajos gados, kad Žaka Delora komisija piedzīvoja trīs, bet Žaka Santēra komisija – divus balsojumus, pie tam Santērs demisionēja pats brīdī, kad brieda trešais balsojums. Mūsu gadsimtā pa vienam balsojumam nācies izturēt Romano Prodi 2004. gadā, Žozē Manuelam Barrozu 2005. gadā un Žanam Klodam Junkeram 2014. gadā. Pagājušajā ceturtdienā, 10. jūlijā, šim sarakstam pievienojusies arī Urzula fon der Leiena. Tāpat kā iepriekšējās reizēs arī šoreiz viss beidzās komisijas labā: 360 parlamentāriešiem balsojot pret, nepieciešamais divu trešdaļu balsu apjoms netika iegūts, un fon der Leienas komisija palika savā vietā. Konkrētais balsojuma rosinātājs bija deputāts no Rumānijas George Piperjs, labējā Eiropas Konservatīvo un reformistu grupā ietilpstošās partijas Alianse rumāņu vienotībai pārstāvis. Galvenais motīvs ir t.s. Faizergeita – skandāls, kuru 2021. gada aprīlī izraisīja laikraksta „The New York Times” publikācija, kurā tika apgalvots, ka vienošanās starp Eiropas Komisiju un farmācijas kompāniju „Pfizer” par 35 miljardus vērto Covid-19 vakcīnu iepirkumu faktiski notikusi, fon der Leienai apmainoties īsziņām ar „Pfizer” izpilddirektoru Albertu Burlu. Eiropas Komisija noliedz šādu traktējumu, savukārt laikraksts panācis Eiropas Vispārējās tiesas lēmumu, ka komisijai būtu jāpadara attiecīgā sarakste publiski pieejama. Visdrīzāk, juridiska stīvēšanās par šo jautājumu, kā arī par to, vai īsziņas vispār var būt obligāti publiskojams materiāls, turpināsies. Pērkot deputātu labvēlību, pirms balsojuma fon der Leienai nācās atteikties no vairākām savām nostādnēm pēc pāris nedēļām apstiprināmā savienības septiņgadu budžeta sakarā. Sociālistu un demokrātu grupa pavisam tieši piedraudēja balsojumā atturēties, ja budžetā netiks saglabāta apjomīgā Eiropas Sociālā fonda finansējuma daļa. Tāpat fon der Leiena atteicās no domas finansējumu reģionu atbalstam, kas veido apmēram trešdaļu no visa savienības budžeta, piešķirt ar nacionālo valdību starpniecību. Pret neuzticības izteikšanu balsoja vairums deputātu no Eiropas Tautas partijas, Sociālistu un demokrātu, liberālās „Atjauno Eiropu” un Zaļo grupām, savukārt par – pamatā labējie: Konservatīvie un reformisti, „Eiropas patrioti”, Suverēno nāciju Eiropa, arī daļa no radikālās Kreiso grupas. Kurdistānas Strādnieku partija noliek ieročus Kurdi ir viena no pasaules lielākajām nācijām bez savas valsts. Aprēķini ir visai atšķirīgi, taču ne mazāk kā trīsdesmit miljoni kurdu kompakti apdzīvo Turcijas dienvidaustrumus, kā arī tiem piegulošos Irānas, Irākas un Sīrijas rajonus. Suverēnas Kurdistānas izveides ideja tika pieteikta jau pirms vairāk nekā simts gadiem, Pirmā pasaules kara izskaņā, taču ne toreiz, ne vēlāk nav īstenojusies. Kurdu neatkarības centienus visas pieminētās valstis uzlūkojušas kā apkarojamu separātismu, un palaikam šī pretstāve izvērtusies bruņotā cīņā. Turcijas kurdu cīņas avangards kopš 1978. gada bija Kurdistānas Strādnieku partija, kuras ideoloģija apvienoja kurdu nacionālismu un marksismu, deklarējot kā mērķi ne vien neatkarīgu, bet arī sociālistisku Kurdistānu. Tiek lēsts, ka organizācijas bruņotā cīņa pret Turciju prasījusi vairāk nekā 37 000 dzīvību, pie tam vardarbībā pret civiliedzīvotājiem tiek vainotas abas puses. 1999. gadā Turcijas specdienestiem izdevās Kenijā sagūstīt un pārvest uz Turciju Kurdistānas Strādnieku partijas dibinātāju un līderi Abdullu Edželanu, kurs kopš tā laika atrodas mūža ieslodzījumā. Pēc Sadama Huseina režīma sabrukuma Irākā 2003. gadā un Sīrijas pilsoņkara uzliesmošanas 2011. gadā kurdu bruņotās vienības sāka kontrolēt savas etniskās teritorijas attiecīgajās valstīs, un šeit patvērumu atrada arī Kurdistānas Strādnieku partijas kaujinieki, kas, savukārt, pamudināja Turciju īstenot militāras operācijas pret kurdu spēkiem kaimiņvalstu teritorijā. 2012. gadā toreizējā Turcijas premjerministra Redžepa Tajipa Erdogana valdība uzsāka sarunas ar ieslodzījumā esošo Edželanu, taču nākamajā gadā Parīzē tika noslepkavots viens no kurdu līderiem, un pāris nākamo gadu laikā miera process izjuka. Šķiet, tagad ir izdevies panāks labāku rezultātu, jo šī gada februārī Edželans aicināja savu organizāciju atbruņoties un pašlikvidēties, un maijā Kurdistānas Strādnieku partijas kongress tiešām pieņēma attiecīgu lēmumu. 11. jūlijā Irākas ziemeļu pilsētā Suleimānijā Strādnieku partijas kaujinieki piedalījās simboliskā ieroču iznīcināšanas ceremonijā, dedzinot sārtā savus automātus un citus šaujamos. Grūti gan spriest, cik liela daļa no Strādnieku partijas militārā spārna ir gatavi pakļauties augstākstāvošo lēmumam un tiešām atbruņoties. Tāpat pagaidām nav skaidri zināms, ko ir apņēmusies darīt Turcijas valdība apmaiņā pret kurdu atteikšanos no bruņotas cīņas.  Vai Šengena briesmās?  Pagājušajā nedēļā prezidents Makrons un premjerministrs Stārmers tikās Londonā kārtējā Francijas un Lielbritānijas samitā. Kā teju nozīmīgākais tikšanās rezultāts tiek izcelta vienošanās par neregulāro imigrantu apmaiņas programmu, proti, Francija piekrīt saņemt no Lielbritānijas atpakaļ zināmu skaitu ārpuseiropas migrantu, kuri bez ieceļošanas atļaujas šķērsojuši Lamanšu, savukārt Lielbritānija uzņems attiecīgu skaitu tādu, kuriem būtu tiesības uz uzturēšanos, bet kuri to līdz šim nav mēģinājuši panākt. Tiek lēsts, ka šādi Lielbritānija varētu nosūtīt atpakaļ uz kontinentu apmēram 2600 cilvēkus gadā jeb apmēram 6% no bez atļaujas atkuģojušajiem. Kamēr briti bija Eiropas Savienībā, viņiem bija tiesības nosūtīt neregulāros migrantus uz to savienības valsti, kurā viņi bija ieradušies vispirms. Līdz 2016. gadam Apvienotā Karaliste nogādāja kontinentā vairāk ieceļotāju nekā uzņēma, taču tagad situācija ir mainījusies. 2024. gadā pieteikumus par uzturēšanās atļaujas piešķiršanu iesnieguši 108 000 cilvēku, kas ir apmēram divas ar pusi reizes vairāk nekā 2018. gadā. Šogad, kā liecina statistika, šis apjoms varētu vēl dubultoties. Pret šiem skaitļiem domājamais atgriežamo daudzums šķiet pieticīgs, taču abi valdību vadītāji izteicās optimistiski – galu galā šī ir pirmā šāda veida vienošanās starp Lielbritāniju pēc Breksita un kādu Eiropas Savienības valsti. Tikām citāda noskaņa valda divu Eiropas Savienības valstu – Polijas un Vācijas – pierobežā pēc tam, kad Polija 7. jūlijā ieviesa daļēju robežas kontroli ar Vāciju un arī Lietuvu. Iemesls jau atkal ir neregulārie migranti, kuri cenšas, ietikuši Polijā vai kādā no Baltijas valstīm, nonākt Vācijā. Taču Varšava diezin vai būtu spērusi šādu soli, ja Berlīne ko līdzīgu nepasāktu jau 2023. gada oktobrī. Šobrīd tās gan ir pārbaudes izlases kārtībā, un teorētiski tām būtu pēc kāda laika jābeidzas, tomēr par to drošas pārliecības nav. Eiropas Savienības likumdošana paredz, ka kontrole uz tās iekšējām robežām var tikt ieviesta tikai ārkārtas situācijās un uz pusgadu, taču norma skaidri nenosaka, ka šo termiņu nevar pagarināt. To arī dara ne vien Vācija un Polija, bet arī vairākas citas dalībvalstis. Situācijā, kad kontrolētas Eiropas Savienības iekšējās robežas tikai vairojas, arvien biežāk izskan spriedelējumi par iespējamu Šengenas sistēmas galu. Sagatavoja Eduards Liniņš.  

Prihodnji večletni finančni proračun, ki ga naj bi danes predstavila Evropska komisija, bo po napovedih drugačen od dosedanjega. Med drugim naj bi bilo poudarjeno strožje pogojevanje sredstev z reformami v državah članicah. Druge teme: - Predstavnice držav Nata presenečene nad polemikami o obrambnih izdatkih v Sloveniji. - Izraelska vojska napadla štab sirske vojske v Damasku. Od jutra v Gazi ubitih najmanj 37 ljudi. - Začenjajo se dela na najzahtevnejšem odseku severnega dela tretje razvojne osi, končan naj bi bil do leta 2029.

Kralj Sachsenringa je ponovo zaseo na svoj tron posle dva nezaboravna nastupa, jednog po kiši u sprintu i drugog po suvom u glavnoj trci. Sledi odlazak u Brno pred odlazak na dugu letnju pauzu. Prvi od dva poteza za početak kraja je uspešno povučen, Deluje da ga niko neće ugroziti ni u Češkoj.OMV, ZVANIČNI PARTNER LAP 76 ⛽️Preuzmite OMV MyStation mobilnu aplikaciju i podržite Lap 76 - https://www.omv.co.rs/sr-rs/mystationKUPITE ULAZNICE ZA IMAX F1 FILM CINEPLEXX PREMIJERU: https://bit.ly/f1-film-lap76-cineplexxIstovremeno pretvorite poene u trenutke radosti - svaka kupovina na OMV stanicama vam donosi poene, koje možete da pretvorite u nove trenutke radosti u prodavnici OMV-a.A uz svaku kupovinu goriva, preporučujemo MaxxMotion, ostvarujete i popust!

Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.

S Terezou Líbovou o stromové klimatizaci a opatřeních za více než půl miliardy, které Praha v uplynulých šesti letech investovala do adaptace na změnu klimatu. Ptal se Štěpán Sedláček.Praha se otepluje rychleji než většina Česka a nejvíc to pociťují lidé během léta v centru, kde bývá teplota vzduchu v průběhu dne i noci výrazně vyšší než v okolí. Počet tropických dnů přitom vzroste během dalších desetiletí dva a půl až třikrát. Od roku 2018 má hlavní město Strategii adaptace, která má metropoli pomoct se na tyto změny připravit. Za související opatření, jakou je výsadba nových stromořadí, vytváření vodních ploch a prvků nebo do systémů na hospodaření s dešťovou vodou, které mají snižovat vliv extrémních teplot, už Praha od té doby zaplatila přes půl miliardy korun.Co konkrétního už město dělá a co dalšího plánuje tváří tvář sílícím vlnám veder a sucha? A kde jsou hlavní zdroje inspirace i bariéry v realizaci? To v podcastovém rozhovoru přibližuje Tereza Líbová, která na Magistrátu hl. města Prahy vede Oddělení environmentálních projektů. Mimo jiné uslyšíte o postupující výsadbě speciálně vybraných klimatických stromů v ulicích nebo popínavých rostlin na fasádách, využití modro-zelené infrastruktury nebo chystaných oázách chladu (klimatických útočišť) a krizového plánu metropole na série velmi horkých dnů. Ptal se Štěpán Sedláček. Doporučujeme také článek: Zahrady na fasádách domů, stromy z Íránu a Kavkazu. Jak přizpůsobit česká města vedrům https://www.respekt.cz/draft/zahrady-na-fasadach-domu-stromy-z-iranu-a-kavkazu-jak-prizpusobit-ceska-mesta-vedrum

Do sněmovních voleb v Česku bývají zhruba dva a půl měsíce. Předvolební průzkumy ukazují, že s jasným náskokem by zvítězilo hnutí ANO, za kterým následuje v současnosti vládní koalice Spolu, hnutí STAN, a za tím často s rozdílem jen jednoho procentního bodu SPD. Přestože voliči a voličky budou na začátku října rozhodovat o tom, jak se v zemi bude žít menšinám, jak stát bude přistupovat ke kultuře, klimatu nebo jak otevřená společnost v Česku bude, v současnosti to vypadá, jako by žádné volby být ani neměly, zamýšlí se ve Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery: „Kampaň je velmi prázdná, obsahově ze všech stran. Veřejnost jako kdyby najednou neměla o toto téma zájem, jako kdyby najednou nebyl požadavek na politické strany. Jako kdybychom to brali tak, že holt už je vše rozdané a vybíráme si jen super menší zlo, protože tu je super zlý bubák, a to stačí," říká s tím, že se sice u každých voleb říká, že jde o hodně, nicméně ty současné jsou něčím přece jen klíčové: „Za posledních deset let význam každých voleb něčím narůstá. V devadesátých letech se zdálo, že všechny demokratické strany směřují k nějakým stejným parametrům vývoje. Řešilo se, jak silný má stát být, a podobně. V posledních letech se to hodně mění v tom, že je to mnohem osobnější, vyhrocenější, a to i co do rozdělování společnosti. A do toho se přidávají sociální sítě." Jak si vysvětlit, že lidé volby příliš neřeší? Může stranám a hnutím pomoct, že otálejí se zveřejněním programu? A co jsou letos rozhodující témata?

Rusové stále vnímají nynější válku na Ukrajině jako bratrskou pomoc, nikoliv jako válečnou agresi, je přesvědčený scenárista, režisér a major v záloze Václav Marhoul. Za bratrskou pomoc podle něj považují i zabíjení civilistů. „Rusové nerozlišují mezi civilistou, nebo vojákem. Pro ně jsou Ukrajinci bratrský národ, a ten zasluhuje, dobro, lásku a spasení. A potřebuje pomoc ve svém pomýlení. Smrt je jen obětí, která se klade na oltář dobra a lásky,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stínová ministryně financí vydala knihu s názvem Na tahu jsou srdce. Je to pěkný vhled do toho, jak Alena Schillerová vidí minulost a jak si představuje budoucnost. Z hlediska pohledu na uplynulá desetiletí je to sentiment za světem Klementa Gottwalda a Gustáva Husáka – na svět, kdy ekonomika byla v pořádku, protože všechny firmy řídil mocný stát a nebyli tu bohatí, kteří by si stavěli vily u Curyšského jezera nebo si pořizovali jachty, jak píše paní Alena.Celá kniha je nedvojsmyslný nářek nad tím, jak se nic nepovedlo a jak byla po revoluci země rozkradena. Paní Alena plete pojmy jako životní úroveň, průměrná mzda nebo kupní síla, aby demonstrovala, jak naše země v posledních letech upadla. Zdrojově se mýlí téměř ve všem, ale to není podstatné. Nikdy nemluví o hospodářském růstu a způsobu, jak toho bude chtít dosáhnout. Vždycky však píše o věcech jako daňová kobra, kontrolní hlášení nebo EET – tam vidí zdroj národního bohatství.Za tím se samozřejmě skrývají zájmy holdingu Agrofert, jak jsme byli svědky v osmi letech, kdy ANO bylo na centrální úrovni u moci. Její kniha je manifestem agrohusákismu a finančního gestapismu.

✓ Zašto je dobro biti iza najnovijih trendova? ✓ Da li je vrhunac video igara iza nas? ✓ Kako je tetris sličan selidbi?

Nejen v českém hudebním světě je pojmem. Za svou šedesátiletou hudební kariéru s pověstí přísného kapelníka si získal uznání i ve světě.

Začátek epizody Vilma s Mírou oslavili poslechem ukázky z extra tajné pilotní epizody Slejváku, kdy se ještě úplně nevědělo, kdo bude pořad moderovat. Osmého července to byl totiž přesně rok od první vydané epizody s názvem „Helena Vondráčková je stejně autentická jako Charli xcx. Slejvák manifestuje zlatou éru popu.“

Nejen v českém hudebním světě je pojmem. Za svou šedesátiletou hudební kariéru s pověstí přísného kapelníka si získal uznání i ve světě.

- Świątek zrobiła ogromny postęp, przełamała się na powierzchni, której nie lubiła. Za chwilę zrobi wielkiego szlema kariery, a nawet wielkiego szlema klasycznego (chodzi o zwycięstwo we wszystkich czterech turniejach wielkoszlemowych w trakcie całej kariery lub danego sezonu - przyp. red.) - mówi Tomasz Wolfke, dziennikarz zajmujący się tenisem od 40 lat.

Bezpečnostní informační služba zveřejnila svou výroční zprávu za loňský rok. Míra ohrožení terorismem je podle ní u nás stále nízká, kontrarozvědka ale odhalila a pomohla zastavit několik sabotáží stejného typu, jako byl před rokem pokus zapálit autobusy městské dopravy v garážích na pražském Klíčově. Za to měl Kolumbijec najatý přes ruskou sociální síť Telegram dostat tři tisíce dolarů – a stopy k objednatelům zločinu vedly kam jinam než do Ruska.

Za jakých okolností má Ukrajina znovu dostávat americké zbraně? Proč je rostoucí rezistence bakterií na antibiotika jednou z deseti největších globálních hrozeb? Dnešek je Světovým dnem populace. Jaké je postavení žen?

„Dávám zpětnou vazbu, ať už je to k interiéru, k servisu nebo k jídlu. A ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. “ říká herec, moderátor a food bloger Lukáš Hejlík v dalším díle Mediálního cirkusu. Podle něj u nás chybí kritická gastro novinařina. Lukáš Hejlík je muž mnoha profesí a zájmů. Vedle herectví se nejvíc proslavil jako autor scénického čtení Listování a zejména projektu Gastromapa. V rámci něj už více než jedenáct let projíždí Českou republiku a upozorňuje na podniky, ve kterých mu chutnalo nebo ho nějak zaujaly. O svých zážitcích napsal několik knih a vášeň pro gastronomii promítá i do svého podcastu. Zájem Čechů o dobré jídlo a pití podle něj stále roste. Přispěly k tomu i tipy, které sdílí ve své Gastromapě a na sociálních sítích? „Věřím, že třeba můžu za počet kaváren, které v Česku jsou. A že se z Česka stala doslova světová velmoc,“ říká Hejlík s úsměvem a hned dodává: „Ale určitě k tomu přispěly i různé televizní pořady a kuchařské show. A také to často přisuzuji tomu, že my v tomto ohledu nemáme takový historický nános, jako mají země jako třeba Rakousko nebo Itálie, kde máte tu tradici nepřerušenou. Vidíte to na celém středoevropském bloku, ta revoluce se děje i v Polsku nebo na Slovensku.“Tím spíše ho překvapuje, že z tradičních médií v posledních letech téměř vymizela rubrika gastronomických recenzí. „Je strašná škoda, že gastronomie byla pokrytá médii v době, kdy nebyla takovým tématem, jako je dnes. Po covidu se to zase strašně rozjelo. Vidíte, jak to stále turbulentně stoupá. Teď nemyslím, že se otevírají nové podniky, ale jakým je to tématem. Dřív to byla otázka pro pár snobů, ale najednou gastronomie takzvaně odhodila bílé rukavičky a hrozně se otevřela a měla pokérované ruce.“Práci gastro novinářů dnes přebírají hlavně influenceři, kteří se podle Hejlíka soustředí spíše na pozitivní obsah: „Influenceři vám neřeknou, že to bylo špatné. Je tady obrovský prostor pro influencery, novináře, který budou kritičtí. I třeba pro podcast, který by šel a pomlouval, že to bylo špatné, že to bylo třeba rozvařené. Prostě negativní věci, ale opodstatněné,“ říká. Psala mi maminka provozovatele v slzáchSám autor Gastromapy uznává, že ve svém hodnocení restaurací a kaváren většinou zmiňuje také hlavně to pozitivní. Zda se do kritiky pustí, prý v současnosti hodně zvažuje. „Víte, kdy jsem o tom nepřemýšlel? Když to četlo dvacet lidí, to mi to bylo úplně jedno, to jsem to kosil, byl jsem tvrdý. Ale místo na to tady v mediálním prostoru rozhodně je. Ať přijde někdo, kdo bude tvrdý a kdo si to obhájí!“ I on ale musí být někdy kritický. Což podle něj podniky nenesou dobře. „Dávám zpětnou vazbu k interiéru, k servisu nebo k jídlu a ty podniky s tím neumějí většinou pracovat. Kdybych to měl říct procentuálně, tak sedm z deseti s tím neumí pracovat, urazí se. Celá ta scéna je pořád velmi mladá, je to velmi křehké. Hospodských u nás si vážím, obdivuji je. Ale oni to často staví jako: ‚Co mi tady bude kdo vykládat? Já vím moc dobře, jak to dělat,‘“ myslí si food bloger.„Měl jsem takovou kauzu, kdy jsem byl na jednom malém městě v burgrárně, kde jeden burger byl úplně super a druhý nafutrovaný kupovanými věcmi. Říkám: ‚Tak proč jich má na meníčku dvacet, proč jich nedělá šest?‘ Také to tam smrdělo, prostě burgárna. Tak jsem podotknul, že tam bylo tísnivě, jinak ale super. A hrozná smršť. Napsala mi maminka toho provozovatele v slzách, že budou muset zavřít,“ popisuje Hejlík. Jeho připomínky ale ve výsledku restauraci pomohly: „Za tři týdny zkrátili menu, vymalovali a nějak se s tím popasovali. A lidi psali: ‚Tyjo, konečně to někdo řekl nahlas!‘“Nezamknout to moc brzoVedle gastronomie a herectví je Lukáš Hejlík také nadšený fanoušek podcastů. Točí svůj vlastní audiopořad, vedle toho stíhá poslouchat velkou část podcastů, které česká scéna napříč žánry nabízí, a v posledních letech zároveň moderuje vyhlášení ankety Podcast roku. Původně okrajový formát si v Česku získává stále větší oblibu - a podcastů každý rok také přibývá. „Loni to bylo 700 nových, letos 800. Samozřejmě jich taky spousta končí. To si pojďme říct,“ podotýká Hejlík. Roste u nás stále i počet posluchačů podcastů? Měli by takový obsah vytvářet také veřejnoprávní média? A proč je podle Lukáše Hejlíka podcast jako rozečtená knížka? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

8 372 – číslo, ktoré je aj po tridsiatich rokoch výčitkou medzinárodnému spoločenstvu. Zachytáva počet obetí masakry v bosnianskej Srebrenici. 8 372 mužov, ktorí našli smrť guľkou do hlavy z rúk ozbrojencov generála Ratka Mladiča. Len preto, že boli moslimovia.V masových hroboch v neďalekom Potočari tak našli miesto chlapci od 12 rokov po 77 ročných starcov. 8 372 popravených obetí genocídy. Približne polovica z mužov, ktorým sa vtedy nepodarilo či nevládali utiecť zo Srebrenice. Aj po tridsiatich rokoch zostáva tento masaker - svetom uznaný za genocídu - mementom. Zvlášť dnes, keď sme svedkami nových krvavých konfliktov na Ukrajine či v Gaze.Aj preto si ani po troch dekádach genocídu zo Srebrenice nemôžeme dovoliť obísť. Sprievodcom nám bude kolega Pavol Štrba, ktorý ju pred časom navštívil. Zažil miesta, ktoré ju pripomínajú a oživil ich v rozhovoroch s pozostalými.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

8 372 – číslo, ktoré je aj po tridsiatich rokoch výčitkou medzinárodnému spoločenstvu. Zachytáva počet obetí masakry v bosnianskej Srebrenici. 8 372 mužov, ktorí našli smrť guľkou do hlavy z rúk ozbrojencov generála Ratka Mladiča. Len preto, že boli moslimovia.V masových hroboch v neďalekom Potočari tak našli miesto chlapci od 12 rokov po 77 ročných starcov. 8 372 popravených obetí genocídy. Približne polovica z mužov, ktorým sa vtedy nepodarilo či nevládali utiecť zo Srebrenice. Aj po tridsiatich rokoch zostáva tento masaker - svetom uznaný za genocídu - mementom. Zvlášť dnes, keď sme svedkami nových krvavých konfliktov na Ukrajine či v Gaze.Aj preto si ani po troch dekádach genocídu zo Srebrenice nemôžeme dovoliť obísť. Sprievodcom nám bude kolega Pavol Štrba, ktorý ju pred časom navštívil. Zažil miesta, ktoré ju pripomínajú a oživil ich v rozhovoroch s pozostalými.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

SPECIJALNO UKLJUČENJE: Hasan Bratić koji je iz prve ruke pratio dolazak i uspon, pa i pad Hornera. Pričamo o tome šta sve ovo znači za ceo tim ljudi u Red Bullu, kao i na kompletno tržište vozača, pa i na Helmuta Marka.OMV, ZVANIČNI PARTNER LAP 76 ⛽️Preuzmite OMV MyStation mobilnu aplikaciju, podržite Lap 76 - https://www.omv.co.rs/sr-rs/mystationPretvorite poene u trenutke radosti - svaka kupovina na OMV stanicama vam donosi poene, koje možete pretvoriti u trenutke radosti u prodavnici OMV-a.Pri kupovini goriva, preporučujemo MaxxMotion, za koji ostvarujete i popust!

Začátek července v Česku tradičně patří oslavě filmu v podobě karlovarského festivalu. Je ale otázka, jak dlouho se ještě budou filmaři s fanoušky bezstarostně potulovat lázeňskou kolonádou. S tím, jak umělá inteligence mění řadu odvětví, ani filmový průmysl nemůže zůstávat v klidu. Spolu s ostatními kreativními sektory patří kinematografie k těm, které jsou první na ráně velké změny.

Před pár lety by se politik bál slova jako „změna režimu“ vypustit z pusy. Dnes je to v jistých kruzích běžné konverzační téma. Ke kterému se přidávají tu menší, tu větší opoziční strany. A plánují, jak se současnými pořádky zatočí.Za rozvířením tématu změny režimu stojí zejména spolek Svatopluk pod vedením bývalého diplomata Petra Druláka, ekonomky Ilony Švihlíkové a konzervativního katolíka Michala Semína.„Tváří se nadstranicky, ve skutečnosti jsou ale společnou platformou pro kruhy kolem Stačilo!, komunistů, PRO či Motoristů. Na jejich akce ale zabrousí i politici ze zavedených opozičních stran, jako je SPD nebo hnutí ANO,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Tyto strany sice kolem Svatopluku našlapují opatrněji, ale jisté změny pořádků mají v plánu taky. „SPD chce přímou demokracii, ANO zas většinový systém a koncentraci moci,“ dodává Václav Dolejší.Pokud by se představy Svatopluku skrze spolčené strany zhmotnily, v Česku by se změnil politický systém na poloprezidentský. Zrušil by se Senát, okleštily by se pravomoci poslanců i soudců. „Zkrátka chtějí rozbourat ten systém pojistek a rovnováhy a dát moc do rukou úzké skupině lidí,“ vysvětluje ve Vlevo dole Dolejší.Máme se bát změny režimu? A co váš spánkový režim? Jak vypadají koncesionářské poplatky podle Vidláka? A rozpadá se Okamurovi jeho vlastenecké spojenectví pod rukama? Poslechněte si Vlevo dole.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Za neochotou riadiť sa výstrahami môže byť únava z falošných poplachov aj odmietanie znášať ekonomické náklady. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a udržateľnej energetike.