Reflexe: Historie / Filozofie!

Na téma diktatury a autoritářské režimy v Jižní Americe (po roce 1945) hovoří Petr Šmíd s kulturním antropologem Františkem Kalendou a s politologem Radkem Bubnem, odborníkem na Latinskou Ameriku, který působí na Středisku ibero-amerických studií FF UK.

Čím to je, že důležitou roli, jakou ve společnostech mají ženy, antropologie dlouho nedoceňovala? A objevují ženy jako výzkumnice v terénu něco úplně jiného než jejich mužští kolegové? Téma pro antropoložky Petru Ezzeddine, Hanu Horákovou a Janu Jetmarovou.

Občanská věda je dnes populární. Vědecké instituce se o ni snaží, bohužel ji ale často chápou jenom jako novou techniku popularizace vědy. Občanská – nebo jak jí také můžeme říkat: amatérská, levná, malá věda ale může být něco víc. Přirozeně totiž překračuje hranice mezi obory, a ruší hierarchii mezi experty a laiky, které tradiční popularizační mašinérie jenom utvrzuje.

Ke kterému datu se tato událost vztahuje a které zakladatelské i zásadním způsobem budovatelské osobnosti je třeba při této příležitosti vzpomenout? O tom hovoří Milena M. Marešová s Richardem Bieglem, Marií Klimešovou a Romanem Prahlem.

Petr Šourek v těchto filozofických Reflexích hovoří s arendtologem Milanem Hanyšem, který působí v Masarykově ústavu Akademie věd. Společně zkoumají, kde se vzala a co znamená „banalita zla“.

Jak mluvit o rizicích spojených s masovým vymíráním druhů? Odpovídají biolog Pavel Kindlmann, ekopsycholog Jan Krajhanzl a sociální geografka Michaela Pixová.

Od poloviny 20. století se jim podle J. L. Austina říká performativní. A díky Jacquesi Derridovi se staly symbolem obratu humanitních vět performanci.

Vysokoškolské vzdělání posiluje podle některých výzkumů orientaci na druhé lidi a hodnoty jako univerzalismus a benevolenci. Nepřímo tím podporuje společenskou soudržnost. Česká republika je v Evropě jediná, kde tomu tak není – jmenované hodnoty se u našich vysokoškoláků vyskytují méně než ve zbytku populace. Čím je to způsobeno? Odpovídají socioložka Dana Hamplová a sociologové Martin Buchtík a Tomáš Katrňák.

Je to už pár desítek let, co se začalo mluvit o filozofii toho i onoho - o filozofii vašeho podnikání, filozofii reklamního sdělení, filozofii předškolního vzdělávání... Profesionální filozofové na tuto náhlou inflaci „filozofie“ hleděli s jistou nevolí. Reflexe tento obranářský postoj nesdílejí a Petr Šourek se v nich věnuje „filozofii veřejné dopravy“.

Pokusy o hledání současného světa. Na dané téma hovoří Filip Vostal s Vítem Stříteckým, odborným asistentem a zástupcem vedoucího na Katedře bezpečnostních studií Institutu politologických studií FSV UK a s politoložkou Annou Durnovou působící na Vídeňské univerzitě.

V rozhovoru o historii veřejné správy v rukách policie, jejím institucionálním vývoji a o vytváření úřední komunikační sítě, dávných, ale i současných identifikačních praktikách bude hovořit historik Pavel Himl, odborník na evropské dějiny raného novověku v historicko-antropologické perspektivě, a také autor nedávno vydané knihy nazvané "Pozorovat, popsat, stvořit: Osvícenská policie a moderní stát 1770-1820". Rozhovor s ním vedl Petr Šmíd.

Je koloniální minulost stinnou stránkou evropského novověku? Proč evropské mocnosti začaly zotročovat Afričany a násilím je odvážet do zámoří? Vyvíjel by se kapitalismus bez kolonií jinak? Jedná se už jen o kapitoly z dějepisu, anebo kolonialismus dál spoluurčuje podobu světa? A říkají zkušenosti kolonizovaných něco o vztahu majority k romské menšině v Česku? 

Petr Šourek si do studia pozval politology Vladimíra Naxeru a Petra Krčála ze Západočeské univerzity a sémiotika Josefa Šlerku z Univerzity Karlovy.

Chůze je tradiční filozofické téma. Chodili Kant, Wittgenstein, Rousseau, Nietzsche, Kierkegaard, Thoreau, Heidegger, Benjamin, situacionisté, peripatetici - abychom jmenovali jenom ty nejznámější filozofické chodce. Ve filozofii se chodí hodně, ale když chodí filozofové, není a nemůže to být tak jednoduché. Aby zjistily, jak si stojí chůze mezi dnešními filozofy, vydaly se vltavské Filozofické reflexe na procházku.

Vrátíme se do 70. a 80. let minulého století, do období normalizace a rozdělení společnosti na šedou sféru oficiální a neoficiální, samizdatovou. Zda mezi nimi probíhala komunikace a nakolik se jejich součinností připravovala změna poměrů v listopadu 1989, na to se Milena M. Marešová ptá literárního historika a teoretika Jiřího Brabce a literárního kritika a editora Vladimíra Karfíka.

Hned po pádu minulého režimu bylo jasné, že nastane transformace národního hospodářství. Ale vedly se spory o rozsah, způsob a tempo této proměny. Šlo tehdy postupovat jinak? A jak nové ekonomické elity ovlivňovaly další vývoj české společnosti? Odpovídají kunsthistorička Milena Bartlová, ekonom Lukáš Kovanda a sociolog Ondřej Lánský.

Filozofové se vždy snažili poznat sebe sama skrze cizince, podívat se na nás zvenku, jinýma očima. Hosty Petra Šourka jsou fenomenolog Petr Kouba a astronoetik Ondřej Váša.

17. listopad a studentská stávka 1989 ve vzpomínkách tehdejších studentů prvního, třetího a čtvrtého ročníku Filozofické fakulty a jednoho od státnic vyhozeného geodeta. Co si skutečně pamatujeme po 30 letech? Co z listopadu 1989 zůstává v naší mysli? Jak funguje paměť a co je vzpomínka?

Meritokracie je společenost, kde je postavení jedince výsledkem kombinace jeho schopností a snah je uplatnit. To zní dobře a většina lidí je pro, ale...

Politickou a ekonomickou transformací v Československu se nezabývají jen domácí historikové, ale i zahraniční badatelé. Čím se jejich pohledy liší? Považují za důležitější události z listopadu 1989, nebo až ekonomickou reformu, která se rodila v následujících měsících? A jak hodnotí třeba kupónovou privatizaci? Odpovídají britský historik Martin Myant a rakouský historik Philipp Ther.

Blíží se výročí vzniku Československé republiky a s ním opět ožívá duch Tomáše Garrigue Masaryka. Do dnešních filozofických Reflexí si Petr Šourek pozval Milana Hanyše z Masarykova ústavu Akademie věd a Mikuláše Mináře z Milionu chvilek pro demokracii, aby si pohovořili o významu drobné práce, nedostatku demokratů a Masarykovi jako symbolu a fikci, která nás sjednocuje.

Deníkové zápisy a vzpomínky legendy tuzemské medicíny, Josefa Charváta, do dobového kontextu uvádějí a komentují Marie Bahenská, spolueditorka dvou knih deníkových zápisů vydaných Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, společně s lékařem a internistou prof. Štěpánem Svačinou.

Hosty Petra Šourka jsou Hynek Bartoš z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Radim Vondráček z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Helena Válková nedávno ve vládě navrhla, aby ze zákona byla vyňata povinnost přechylovat ženská příjmení. Ženy by pak měly samy možnost volby, zda ve svém příjmení chtějí mít koncovku -ová, anebo nikoli. To vyvolalo živou diskuzi, která rozdělila společnost.

Ještě nikdy jste neslyšeli slovo holoklept? Není divu, jedná se o novotvar. A tušíte, co by slovo holoklept mohlo znamenat? Autor pořadu Petr Šourek tak nazval nacistické rozkrádání židovského majetku během holokaustu. Do studia si pozval kurátorku Židovského muzea Michaelu Sidenberg a dokumentaristu Martina Šmoka.

Ještě nikdy jste neslyšeli slovo holoklept? Není divu, jedná se o novotvar. Pokud hádáte, že by holoklept mohl mít něco společného s holokaustem, hádáte správně. Jedná se o nacistickou krádež majetku evropských Židů a osob za Židy označených.

Víte, proč Řekové raději nechali naději na dně tlusté Pandořiny amfory? Tušíte, proč se Janáčkova opera jmenuje tak divně „Její pastorkyňa"?

Co tomu předcházelo? Jak se bojovalo za rovnoprávnost v Čechách a na Moravě? A proč ženy mohly volit v Československu o desítky let dříve než třeba ve Francii? Téma pro politoložku Jitku Gelnarovou a historičky Hanu Krutílkovou a Danu Musilovou. Připravil Lukáš Matoška.

Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. Připravili Lukáš a Jiří Kamenovi.

Vítaná migrace je poslední díl z trilogie vltavských filozofických Reflexí věnovaných migraci. Petr Šourek v nich hovoří o právu na migraci s filozofem Stefanem Gosepathem z Freie Universität v Berlíně, spoluzakladatelem centra Justitia amplifacata zabývajícím se globální spravedlností napříč kulturami. O migraci péče hovořila v další části Reflexí Petra Ezzedinne, sociální antropoložka z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Portrét Eduarda Alberta, lékaře a chirurga, pedagoga, literárního kritika, překladatele, básníka, historika, mecenáše a politika. Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. Připravil Jiří Kamen.

Petr Šourek hovoří se dvěma italskými filozofy, kteří učí na Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity v Praze. Co je přivedlo k migraci do Prahy a čím se liší česká filozofická scéna v od italské? To a mnoho dalšího vám prozradí Anna Tropia a Daniele De Santis.

Portrét Eduarda Alberta, lékaře a chirurga, pedagoga, literárního kritika, překladatele, básníka, historika, mecenáše a politika. Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. Připravil Jiří Kamen.

Tři díly filozofických reflexí věnujeme migraci. V tom prvním jsou hosty Petra Šourka filozof Petr Kouba a sociální antropolog Jakub Grygar. A ve středu naší pozornosti je státní aparát a státní hranice.

Také míváte pocit, že vám k pochopení současnosti tradiční nástroje moc nepomáhají? Hosté filozofických reflexí vás nenechají ve štichu a přinášejí osvěžující pohled na svět kolem nás. Petr Šourek hovoří s mediálním vědcem Václavem Štětkou a holandským uměleckým kritikem Timotheusem Vermeulenem.

Hosty pořadu byli Petr Kotyk a Helena Kokešová, editoři prvního svazku "Korespondence T.G. Masaryk a Josef Svatopluk Machar - 1893-1895", který vydal Masarykův ústav s Archivem Akademie věd České republiky. Pořad byl doplněn záběry z představení knihy v Knihovně Václava Havla. Připravili Lukáš Kamen a Jiří Kamen.

Jak bude vypadat naše budoucnost? Bude virtuálnější? Budeme mít každý svůj knoflík, kterým si budeme regulovat, kolik virtuálních elementů si chceme do své reality přidat? O realitě virtuální reality nám víc řekne polský filozof a odborník na virtuálno Paweł Grabarczyk z IT Univerzity v dánské Kodani.

Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. Připravil Jiří Kamen.

Štěstí bývalo velkým tématem ekonomie - pravda v té době si ještě ekonomové říkali morální filozofové. S matematizací a následným rozvojem své disciplíny ekonomové poněkud ztráceli štěstí ze zřetele. Od sedmdesátých let minulého století se toto téma vrací na scénu a přední světové publikace mluví o ekonomii štěstí.

Už jste slyšeli o americkém filozofovi, který tančí ve slovenském folklórním souboru? Uslyšíte o něm v reflexích, které pro vás připravil Petr Šourek.

Psychoanalýzu zná každý, ale co takovou daseinsanalýzu nebo existenciální terapii? Různé proudy současné psychoterapie mají překvapivé filozofické zdroje.

Třicet let uplynulo od otištění slavného spekulativního článku Francise Fukuyamy Konec dějin? Třicet let po konci dějin o něm spekulujeme dál.

Proč nás fenomén šlechty ve společnosti, která je tradičně velmi rovnostářská, tolik fascinuje? Proč kupujeme knížky o šlechtě, sledujeme televizní pořady o ní a proč tak rádi chodíme na návštěvu k nim domů.

Začínáme sprezzaturou – půl tisíciletí starým pojmem z pera italského humanisty Baldassara Castiglioneho, který našel široké uplatnění v pánské módě 20. století.

Každý ví, že Český rozhlas je veřejnoprávní, málokdo ale ví, že veřejnoprávnost je historicky čerstvá věc a stále se takříkajíc hledá.

Racionální i fantastická, taková je podle Sylvy Fischerové hippokratovská medicína. Jaké byly představy o fungování lidského těla v antice? Proč není epilepsie podle řeckého lékaře nemoc o nic svatější než ostatní? Kde se vzaly čtyři šťávy a čtyři temperamenty?

Roku 1989 se říká annus mirabilis, rok zázraku. Není divu. Palachův týden, svíčková demontrace v Bratislavě, demonstrace na Škroupově náměstí, ekologické hnutí, blahoslavení Anežky České, Gorbačov, události v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, pád Berlínské zdi a samozřejmě 17. listopad 1989 v Praze a následující sametová revoluce v Československu.

Roku 1989 se říká annus mirabilis, rok zázraku. Není divu. Martin Groman s Petrem Pithartem připomenou události staré právě 30 let, které si v začínajícím roce budeme hojně připomínat. Palachův týden, svíčková demontrace v Bratislavě, demonstrace na Škroupově náměstí, ekologické hnutí, blahoslavení Anežky České, Gorbačov, události v Maďarsku, Polsku, Rumunsku, pád Berlínské zdi a samozřejmě 17. listopad 1989 v Praze a následující sametová revoluce v Československu.

Expo 58 před šedesáti lety ukázalo, že za železnou oponou není jen socialistický realismus, ale že se tu a tam někdo snaží dělat něco nadčasového, nepolitického, vkusného. Nebo to byla jenom iluze, jenom takový bruselský sen o Československu, které ve skutečnosti neexistovalo?

V těchto Filozofických reflexích se zabýváme univerzitou. A to konkrétně ve dvou jejích vrcholných obdobích. Ve středověku, kdy univerzity vznikly na bázi projektu aristotelizace vědy a jako takové v 15. století zkrachovaly. A v novověku, kdy se rodí stále platný model výzkumné univerzity.

Socialistický realismus je jediný umělecký styl, který k nám byl importován jako celek. Po válce jej nám příznivci všeho moskevského vnutili a po roce 1956 zase, ve své čisté, stalinské podobě, zmizel. Jak se ale za těch několik let projevil ve výtvarném umění, ve filmu, v poezii, literatuře a dalších oblastech umění? A byli jsme zase i v tomto papežštější než papež?