Podcasts about masarykov

Unijní ministři přemýšlí, zda by bylo možné v Evropě zavést hranici digitální dospělosti. Děti do určitého věku by tak měly přístup na TikTok nebo Instagram jen se souhlasem rodičů. „Zákaz není cestou,“ namítá v Pro a proti David Šmahel z týmu pro Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti při Masarykově univerzitě. „Soupeří o naši pozornost,“ říká pro Český rozhlas Plus o platformách odborník na IT a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Unijní ministři přemýšlí, zda by bylo možné v Evropě zavést hranici digitální dospělosti. Děti do určitého věku by tak měly přístup na TikTok nebo Instagram jen se souhlasem rodičů. „Zákaz není cestou,“ namítá v Pro a proti David Šmahel z týmu pro Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti při Masarykově univerzitě. „Soupeří o naši pozornost,“ říká pro Český rozhlas Plus o platformách odborník na IT a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nutriční terapeuti jsou odborníky na výživu s vysokoškolským vzděláním, kteří umí každému připravit jídelníček tak, aby podpořili léčbu i nejzávažnějších nemocí. „Většinou vám v nutriční ambulanci neřeknou, že je čokoláda super, ale u nás na onkologii je čokoláda skvělá. Stejně tak jsou škvarky zdravá strava pro naše pacienty,“ přibližuje svoji práci nutriční terapeutka Věra Andrášková, která skládá jídelníček pacientům na Masarykově onkologickém ústavu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ostravské muzeum se již bezmála sto let nachází v budově tzv. Staré radnice na Masarykově náměstí v centru města. Redaktor Antonín Žolnerčík instituci navštívil a k mikrofonu si pozval historika Mgr. Jiřího Sochorka spolu s tiskovou mluvčí Mgr. Anetou Trojákovou.

Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.

Odstraňování pomníků na znamení rozchodu s minulostí se v Česku s ohledem na její dějiny stalo bezmála tradicí. První republika poslala do lapidárií sochy Habsburků a občané si frustraci ze čtyřsetletého úpění pod rakouským jhem vybili na kamenných Nepomucích a mariánských sochách. Komunistický režim zas zatočil s Masarykovými pomníky, aby je nahradil Gottwaldy, Leniny a dalšími revolucionáři, které do depozitářů pro změnu poslal listopad 1989. O tom všem v Archivu Plus.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé týdny nikde nic a najednou se s kampaněmi roztrhl pytel. Slavnostní zahájení má tento týden Spolu i Motoristé, STAN chystá další fázi kampaně, SPD spustí jarmark a Šlachta rozjíždí pípu.Oficiální zahájení kampaně Spolu se odehrálo v úterý v Praze, víc očekávaná je ale první premiérova debata, kterou moderuje herečka a standup komička Iva Pazderková. Jenže ta se koná ve čtvrtek navečer v Jihlavě - chvíli poté, co skončí první jarmark SPD tamtéž.„Nepochybuju o tom, že Tomio Okamura poradí svým voličům, aby to šli premiérovi vytmavit. Minimálně v ODS mají obavy, že se situace na místě zvrtne. Aby tam na něj nakonec voliči SPD neházeli levně nakoupená vejce z jarmarku,“ říká ve Vlevo dole Lucie Stuchlíková.„V ODS si myslí, že silná stránka premiéra je, že dokáže ustát konfrontaci, jako to předvedl nedávno na Masarykově univerzitě,“ popisuje Václav Dolejší. Jenže může politik vůbec vyjít pozitivně ze situace, kdy mu přijde nadávat někdo, koho žádné argumenty nezajímají?„Podle mě je to nešťastná náhoda, která bude nepříjemná hlavně pro premiéra. Protože ta první událost často udá tón celé kampani,“ dodává v podcastu Dolejší.Ale zajímavé to bude i na samotném jarmarku SPD. Kromě podezřele levné mrkve, vajec a piva Tomio Okamura slibuje také koncert kapely Chirurgové z dovozu. Jenže není vůbec jasné, co to znamená.„Mluvčí SPD nebyla schopná odpovědět, jestli to bude skutečná kapela nebo nějaké promítání. Údajné stránky kapely vypadají napůl jako vygenerované AI, napůl jako recese nebo trolling. Nemůžu se dočkat, jak to nakonec s koncertem bude,“ těší se Lucie Stuchlíková.Skutečně marketéři nedokážou před volbami vymyslet nic lepšího než pivo? Přijede Filip Turek na zahájení kampaně po Vltavě na šlapadle ve tvaru autíčka? A čím bude kontrovat STAN? Poslechněte si aktuální Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

V Lounech si v sobotu připomněli osmdesát let od osvobození Československa. Pro návštěvníky byl připraven program v Masarykových sadech, kde si mohli prohlédnout například dobový vojenský tábor a sledovat bojové ukázky.

Nová pamětní deska v Kostelci nad Orlicí na Rychnovsku připomene zahradnické učně, kteří byli před 80 lety zastřeleni členy Říšské pracovní služby. Vzpomínka na Jindřicha Marka a Jiřího Hanyka bude umístěna v Masarykově ulici poblíž místní sokolovny.

Hostem Dobrého dopoledne byla Ing. Eva Stoklásková Hegerová, která se věnuje tvorbě ekologických zahrad. V rámci Dne Země jste ji mohli potkat na Masarykově náměstí v Jihlavě.

Hostem Dobrého dopoledne byla Ing. Eva Stoklásková Hegerová, která se věnuje tvorbě ekologických zahrad. V rámci Dne Země jste ji mohli potkat na Masarykově náměstí v Jihlavě.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

In today's programme, we'll explore the life and work of Alice Garrigue Masaryková, a key figure in the development of the Czechoslovak Red Cross and the daughter of the first president of Czechoslovakia. Our guests — Marek Jukl, president of the Czech Red Cross, and historian Dagmar Hájková — will discuss her professional legacy, her relationship to Slovakia, and her role in the humanitarian initiative known as the Eastern Truce. In the second half of the programme, we'll shift focus to Easter traditions in Slovakia. Ethnologist Marta Botíková will provide context on the origins and meaning of these customs, as well as their place in contemporary society.

Patřil Schwarzenbergům, za komunismu v něm byly byty a dnes slouží jako multifunkční kulturní prostor. Měšťanský dům na Masarykově náměstí v Třeboni je sídlem centra 105, které zanedlouho zahájí čtvrtou plnohodnotnou sezónu. Nabídne tři výstavy, několik koncertů a divadelních představení nebo vlastní festival vizuálního umění Vidiny.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Likvidace benzenu v Hustopečích pokračuje. Vytekly tam stovky tun jedovaté látky. Problémy ale nehrozí, ujišťuje ministr životního prostředí. Můžeme mu věřit? O největší havárii svého druhu na světě mluví ve Vinohradské 12 olomoucká reportérka Českého rozhlasu Lenka Kratochvílová a toxikolog Luděk Bláha z Centra pro výzkum toxických látek Recetox na Masarykově univerzitě v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Likvidace benzenu v Hustopečích pokračuje. Vytekly tam stovky tun jedovaté látky. Problémy ale nehrozí, ujišťuje ministr životního prostředí. Můžeme mu věřit? O největší havárii svého druhu na světě mluví ve Vinohradské 12 olomoucká reportérka Českého rozhlasu Lenka Kratochvílová a toxikolog Luděk Bláha z Centra pro výzkum toxických látek Recetox na Masarykově univerzitě v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Městečko Jilemnici v podhůří Krkonoš založili Valdštejnové už v první polovině 14. století. Jedním z jeho přídomků je historické město roku. Jilemnici se také někdy říká město Harrachů nebo brána do Krkonoš. O všem zmíněném se turisté mohou přesvědčit na naučné stezce nazvané Jilemnice známá neznámá. Má celkem 17 hlavních zastavení. Jde o nenáročnou přibližně dvouhodinovou procházku, která začíná na jilemnickém Masarykově náměstí.

Co se psalo v dopisech, které Tomáš Garrigue Masaryk dostával od svých synů? Dál pátráme po archiváliích, jakýchsi neviditelných pomnících prvního československého prezidenta. Za půl roku, tedy 19. září, v přímém přenosu Radiožurnálu otevřeme spolu s experty obálku s údajnými posledními slovy prezidenta Osvoboditele.

Co se psalo v dopisech, které Tomáš Garrigue Masaryk dostával od svých synů? Dál pátráme po archiváliích, jakýchsi neviditelných pomnících prvního československého prezidenta. Za půl roku, tedy 19. září, v přímém přenosu Radiožurnálu otevřeme spolu s experty obálku s údajnými posledními slovy prezidenta Osvoboditele.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O tom, že První republika je pro nás stále vzorem demokracie a důkazem našich hlubokých demokratických tradic, svědčí i skutečnost, že ústava České republiky z roku 1993 byla do značné míry opsaná z té prvorepublikové. Uvážíme-li, v jakém spěchu po roce 1918 vznikala, je až překvapující, nakolik funkční dokument se 29. února 1920 podařilo schválit. Měl samozřejmě své nedostatky, ze kterých se tvůrci ústavy České republiky ve značné míře poučili. Jde například o volební systém přísnější pro malé strany, jiný druh voleb do Senátu a podobně. Už u prozatímní ústavy z 13. listopadu 1918 vypukl spor o prezidentské pravomoci. Prezident měl být původně něco jako britský král. Karel Kramář se snažil Masarykovi vysvětlit, že jde o to, aby se neušpinil politikou a byl jako na nebesích, ale nepřesvědčil ho. Masaryk tehdy pronesl své slavné „Tož to ne!“ Postavení prezidenta bylo nakonec podobné jako je v naší ústavě. Ovšem Masaryk měl vliv mnohem větší, bez ohledu na ústavu. Byla za tím jeho osobní autorita i zákulisní šachové tahy, navíc se mu podařilo vytvořit okolo Hradu jakési neinstitucionalizované mocenské centrum.Přesto nebyla Masarykova pozice tak neotřesitelná, jak si dnes myslíme. Nejhorší to měl při prezidentské volbě v roce 1927. Antonín Klimek dokonce ve svých úvahách připouští, že „kdyby proti němu postavila vládní koalice jako kandidáta Antonin Švehla, mohl by Masaryka za daného rozložení sil v parlamentě porazit. Byl nakonec jediným Masarykovým protikandidátem starý dělnický harcovník Václav Šturca, který v prvním kole obdržel 54 hlasů, zatímco Masaryk 274. Hubenou většinou třinácti hlasů (oproti 37 z roku 1920) tak dosáhl vítězství, jež právem může být označeno jako Pyrrhovo. Nepřitažlivost obou kandidátů pro řadu volitelů se projevila ve vysokém počtu bílých lístků – celkem bylo 104 prázdných lístků a 2 neplatné.

V rodném městě prvního československého prezidenta připomíná socha, muzeum i naučná stezka. V nedalekých Čejkovicích, kde dodnes obec provozuje muzeum v domku Masarykových, už na základní škole mladý Tomáš doučoval své spolužáky. Je jeho odkaz jako „lidového prezidenta“ stále živý? A co spojuje návštěvníky, kteří jdou po stopách TGM? V dalším díle pořadu Jihomoravský rok zazní i Masarykovy slavné citáty a vzpomínky pravnučky Charlotty Kotíkové.

Poslechněte si rozhovor Olgy Vasinkevič s ruskou pediatričkou Jelenou Pavlovou. Pavel Pilch, překladatel, který učí na Masarykově univerzitě v Brně, mluví o srbské současné literatuře v rozhovoru s Lidijou Stevanovič. Moderuje: Iveta Demeterová. Připravila: Tajana Mančalová.

Poslechněte si rozhovor Olgy Vasinkevič s ruskou pediatričkou Jelenou Pavlovou. Pavel Pilch, překladatel, který učí na Masarykově univerzitě v Brně, mluví o srbské současné literatuře v rozhovoru s Lidijou Stevanovič. Moderuje: Iveta Demeterová. Připravila: Tajana Mančalová.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

00:00 témata magazínu00:40 Mise Zero G04:40 rozhovor s účastníkem mise Zero G Simonem Klingou08:25 objev mezigalaktického větru10:20 zdravější lískooříškové pomazánky14:20 rozhovor s Halinou Matějovou z Ústavu veřejného zdraví na Masarykově univerzitě18:10 rozhovor s Danem Kittredgem z Bionutrient Institute v USA

00:00 témata magazínu00:40 Mise Zero G04:40 rozhovor s účastníkem mise Zero G Simonem Klingou08:25 objev mezigalaktického větru10:20 zdravější lískooříškové pomazánky14:20 rozhovor s Halinou Matějovou z Ústavu veřejného zdraví na Masarykově univerzitě18:10 rozhovor s Danem Kittredgem z Bionutrient Institute v USAVšechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Biologie v genech – téma o třech generacích biologů, kteří nesou stejné jméno Jan Šmarda, si budeme povídat s tím nejmladším z nich - s profesorem Janem Šmardou z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tři generace biologů doplnila ještě žena, taktéž významná bioložka, profesorka Jana Šmardová, autorka kultovní knihy Co nás učí nádory aneb Paralely v chování buněk a lidí. Je zřejmé, že se rodina Šmardova významně zapsala do historie biologických oborů na Masarykově univerzitě, neboť se bezmála osmdesát let na výuce biologie na zmíněné vysoké škole podílí. V Brně-Líšni je po nich pojmenována ulice bratří Šmardů a také se můžete vydat na Naučnou stezku Jana Šmardy. Pořad Na stole je téma na Proglasu připravila a provází vás jím Iva Horká. O zvuk se v režii stará Roman Kabelka.

Počátky výroby klobouků v Novém Jičíně sahají až do 17. století. A kdo se chce podívat, jak takové klobouky vznikají, tak může navštívit kloboučnickou expozici v centru města na Masarykově náměstí. A sáhnout si tam na králičí kožky nebo si zkusit ozdobit šišák.

Pacienty i lékaře na Masarykově onkologickém ústavu stále trápí nový informační systém. Tento „počítačový mozek” nemocnice víc než půl roku od jeho spuštění stále nefunguje dokonale. Nový díl Brněnské jedenáctky taky řeší, jak rozhodnutí Donalda Trumpa dopadla na brněnskou neziskovku Vesna a jak Brno vystěhovalo všechny nájemníky z domů u developerského projektu Vlněna. Probíráme taky, kolik si vydělali řidiči DPMB díky dočasnému zákazu poslouchat rádio.

Focení je jeho dlouholetým koníčkem. A kvůli krásnému snímku nelituje osmdesátník Leo Pfeiffer vstát třeba ve tři ráno a počkat si na východ slunce na horách. Někdejší konstruktér žil léta v Novém Jičíně a právě v tamním Návštěvnickém centru na Masarykově náměstí teď vystavují sérii jeho snímků s názvem Krajina a detail.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Focení je jeho dlouholetým koníčkem. A kvůli krásnému snímku nelituje osmdesátník Leo Pfeiffer vstát třeba ve tři ráno a počkat si na východ slunce na horách. Někdejší konstruktér žil léta v Novém Jičíně a právě v tamním Návštěvnickém centru na Masarykově náměstí teď vystavují sérii jeho snímků s názvem Krajina a detail.

Ještě začátkem 90. let v ní usedali prvňáčkové, teď je v ní pusto a prázdno a navíc není bezpečná. Bývalá škola pro první stupeň v Lázních Bohdaneč na Masarykově náměstí půjde k zemi. Rozhodla o tom tamní radnice, bourací práce plánuje na letošní rok.

Brnění, ztráta rovnováhy nebo třeba poruchy vidění. S těmito a mnohými dalšími příznaky se potýkají lidé s roztroušenou sklerózou. Statisticky si diagnózu vyslechnou nejčastěji ženy v mladém věku. V rozhlasovém dokumentu Roztroušení Daniely Chroboczkové sdílí ženy svou cestu za smířením s nemocí, která mladému člověku značně mění i životní plány. Pořad vznikl jako závěrečná práce na Masarykově univerzitě.

Brnění, ztráta rovnováhy nebo třeba poruchy vidění. S těmito a mnohými dalšími příznaky se potýkají lidé s roztroušenou sklerózou. Statisticky si diagnózu vyslechnou nejčastěji ženy v mladém věku. V rozhlasovém dokumentu Roztroušení Daniely Chroboczkové sdílí ženy svou cestu za smířením s nemocí, která mladému člověku značně mění i životní plány. Pořad vznikl jako závěrečná práce na Masarykově univerzitě.Všechny díly podcastu Dokument můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dělníci na Masarykově náměstí v Jihlavě pokračují ve stavbě tradičního adventního kluziště. Okolo morového sloupu už roste ledová plocha, která v průběhu příštího týdne přivítá první bruslaře. Před dokončením je ještě potřeba položit chladící potrubí, které zajistí ideální podmínky pro mražený led.

Ostrava už má vánoční strom. Dnes ho na Masarykově náměstí vztyčili pracovníci ostravských městských lesů. Původně strom vyrostl na zahradě u jednoho z rodinných domků.

Vězení není jen místo, kde si lidé v izolaci odpykávají tresty. Mají tu i šanci napravit své životy. Změna ale není automatická a nedosáhne jí každý. V dokumentu Světlo za mřížemi, který vznikl jako závěrečná práce na Masarykově univerzitě, se tématu nápravy věnuje Matěj Klimša. Skrze rozhovory s kaplanem a bývalým vězněm nahlédnete do světa, kde víra nejen v Boha, ale i v nový život otevírá dveře ke svobodě.

Manželka prvního československého prezidenta Charlotta se narodila roku 1850 v newyorském Brooklynu do rodiny s francouzskými kořeny.

Manželka prvního československého prezidenta Charlotta se narodila roku 1850 v newyorském Brooklynu do rodiny s francouzskými kořeny.

LGBTQ lidé se stávají rozbuškou v kulturních válkách. Debaty o trans lidech vedou často k tematizování jejich rozkroků. Proč o queer lidech neumíme mluvit s chladnou hlavou? Divadelní režisérka Daniela Špinar, vedoucí Katedry mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě Iveta Jansová a odborník na minority Jeffrey Alan Vanderziel odpovídali Filipu Titlbachovi ve Studiu N live natáčeném na festivalu Brno Pride Week.

Nemocné české zdravotnictví. Jak ho uzdravit? Téma pro velkou diskuzi, pozvání do ní přijala ekonomka Lucie Bryndová ze zdravotnické divize OECD, která byla v minulosti i poradkyní na ministerstvu zdravotnictví, a Jakub Hlávka, ředitel Institutu pro zdravotní ekonomii na Masarykově univerzitě a zakladatel Iniciativy pro efektivní zdravotnictví, který působí i na Univerzitě Jižní Kalifornie. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se objevila hlasitá kritika novinářské práce. Redakcím je vytýkáno nedodržování piety nebo bažení po zisku na pozadí tragické události. Je taková kritika oprávněná? Jak se média měla zachovat lépe? A co dělat, aby se chyby neopakovaly?Host: Jan Motal - vedoucí Centra pro mediální etiku a dialog na Katedře mediálních studií a žurnalistiky na Masarykově univerzitě v BrněČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz