Podcasts about univerzity

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický.

Vražedný toxin. Vzácný žabí jed. Právě ten otrávil a zabil tvář ruské opozice – Alexeje Navalného. Tvrdí to pětice evropských zemí. Jak se Rusko stalo velmocí travičů s arzenálem chemických zbraní? Řekne Lukáš Górecki, toxikolog z Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Ptá se Matěj Skalický.

Alžbeta Marček Chorvátová je výraznou osobnosťou v oblasti biofotoniky, ktorú aktuálne zamestnávajú problémy znečistujúcich látok – predovšetkým mikroplastov a nanočastíc kovov. Po dlhých rokoch v zahraničí sa vrátila na Slovensko a dnes by sme ju našli v Medzinárodnom laserovom centre (CVTI SR) a na Fakulte prírodných vied Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave. Priblíži nám svetlo inou optikou, zistíme ako je možné prostredníctvom svetla zistiť, ako sa cítia bunky a prečo znečisťovanie životného prostredia skúma cez riasy a machy. | Hosť RRZ: Alžbeta Marček Chorvátová (vedkyňa) | Moderuje: Hana Overweter Rapantová. | Tolkšou Hosť Rádia Regina Západ pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Regina Západ, RRZ.

Biodiverzita mizí rychleji, než ji stíháme mapovat — a právě tady nastupuje citizen science. Hostem je Mgr. Stanislav Ožana, Ph.D. z Katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, který se věnuje ekologii, entomologii a výzkumu vážek (Odonata) v rámci týmu ODOLAB.V rozhovoru řešíme, jak se dnes dělá moderní ekologie, proč jsou vážky skvělý indikátor stavu přírody, jak se sbírají data v terénu a co se dá zjistit z pozorování veřejnosti. Probereme i to, jak funguje věda mimo laboratoř — v mokřadech, rybnících, lužních lesích a krajině, která se mění před očima.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia's Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Cena rektora je prestižní ocenění studentů, absolventů a akademických či vědeckých pracovníků Ostravské univerztity za jejich vynikající studijní a pracovní výsledky či jinou mimořádnou činnost. Profesorka Iva Málková, přední osobnost Filozofické fakulty Ostravské univerzity v oboru bohemistiky, ji získala za vynikající dlouhodobou vzdělávací činnost.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Zdeněk Petráš (bezpečnostný expert z Univerzity obrany) a Jozef Hrabina (geopolitický analytik). | Súčasnosť: Funkčnosť Aliancie, vzťahy medzi spojencami, európske krajiny – ich zahraničná politika, prehodnocovanie vytvorenia európskej armády, výdavky spojencov na obranu, výrazné rozdiely pri členských krajinách, veľké krajiny a ich príspeok, menšie krajiny ako Slovensko, aké máme možnosti, reakcia na politiku Spojených štátov amerických, ďalší významní celosvetoví hráči, vplyv Ruska, Číny či iných mocností. Budúcnosť a zmeny: Ak reformovať Alianciu, akým spôsobom, prehodnotenie existujúcich zmlúv, článok 5, NATO je obrannou Alianciou, aké ďalšie úlohy má plniť v súčasnom svete, reakcie na ostatné udalosti, diskusia spojencov o budúcnosti a prípadných zmenách. | Budúcnosť Severoatlantickej aliancie. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Během studií na mosteckém gymnáziu se rozhodla odjet do Británie na prázdniny studovat angličtinu. Během léta zjistila, že by ve Velké Británii mohla zůstat a začít studovat střední školu. Po britské „maturitě“ pokračovala na Oxford Brookes University. Celkem strávila v Británii 11 let. Z Čech odešla jen s baťůžkem a během studií chodila na brigády, aby se uživila. Dnes učí angličtinu v Litvínově. Jaké výhody a nevýhody mají studia v zahraničí? Jak moc je to finančně náročné? A jaký je hlavní rozdíl v britském a českém školském systému? To vše se dozvíte v rozhovoru s Helenou Jozovou v Ponte Reports.

Být v klidu je předpokladem k tomu, abychom viděli věci takové, jaké skutečně jsou.

Výzkumníci z České zemědělské univerzity se snažili v listopadu počítat bobry v západní části Šluknovského výběžku.

Aj na dne slovenských riek sa zachovali zvyšky mostov, prístavov, príbehov– a spolu s nimi aj dôležité stopy našich dejín. Mapuje ich naša dnešná hostka Miroslava Ďaňová, z Katedry klasickej archeológie Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave. Je jednou z odborníčok, ktoré stoja za organizáciou prvého licencovaného kurzu archeológie pod vodou na Slovensku. V tomto smere je priekopníčkou. Porozpráva nám o výskumoch na dne slovenských riek, o spolupráci na prieskume neskoroantického prístavu na chorvátskom ostrove Mljet, o slovenskom tíme potápačov-archeológov, ktorý sa už niekoľko rokov kreuje a aj o výučbe a pripravovanej vysokoškolskej učebnici Archeológia pod vodou. S hostkou sa zhováral Juraj Turis.

Ajahn Brahm popisuje nejhlubší stavy meditačního pohroužení - džhány. A to podle vlastní zkušenosti, srozumitelným jazykem pomocí praktických a názorných příkladů, které může pochopit úplně každý. Ajahn Brahmavamso ("Adžán"), autor knihy „Kráva, která plakala“, absolvent Univerzity v Cambridge, je buddhistický mnich a duchovní superstar. Přitom stále skromný, laskavý, autentický a vtipný. Žije v malé jeskyni uprostřed kláštera Bodhinyana nedaleko Perthu v Austrálii. Říká o sobě, že je "mnich, který má rád legraci" (fun loving monk). České znění a překlad: Radan Kuča, 2025 Vytvořeno pomocí AI Původní video: https://youtu.be/tU9UZ1oTfa0?si=tq08jLKatguH2eoV More teachings in English: https://bswa.org/teachings/

Screening rizikové populace začal v Česku před necelými dvěma roky. Týká se lidí, kteří mají v rodině dva a více příbuzných s tímto nádorem anebo mají mutaci některých genů.

Velmi spontánní a působivé zamyšlení Ajahna Brahma o tom, jak je pro úspěch na spirituální cestě obrovsky důležitá služba a péče o druhé. Ajahn k tomu popisuje několik inspirativních příběhů ze svého života i z buddhistických sutt a nechybí ani jeho autentický laskavý humor.  Jde o jednu z přednášek během meditačního kurzu v Hongkongu v únoru 2019. Ajahn Brahmavamso ("Adžán"), autor knihy „Kráva, která plakala“, absolvent Univerzity v Cambridge, je buddhistický mnich a duchovní superstar. Přitom stále skromný, laskavý, autentický a vtipný. Žije v malé jeskyni uprostřed kláštera Bodhinyana nedaleko Perthu v Austrálii. Říká o sobě, že je "mnich, který má rád legraci" (fun loving monk). České znění: Jiří Wittek Český překlad: Radan Kuča, 2025 Původní video:  https://youtu.be/LzXbXmI7gmA?feature=shared&t=186 https://youtu.be/Beu09LbijtI?si=Sd9x-uUMohM6lGfG More teachings in English: https://bswa.org/teachings/

„Ideologizace, homogenizace, nedialogičnost, technokratizace univerzit povede k tomu, že znovu budou vznikat bytové semináře. A dokonce už fungují,“ říká docent Aleš Prázný v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 11.11.2025, www.RadioUniversum.cz

Mým dnešním milým hostem je pan profesor Tomáš Zima, který je přednostou Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Je rovněž profesorem na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, byl jejím děkanem a vykonával i funkci rektora Univerzity v letech 2014-2022, kde prosazoval modernizaci a otevřenost této instituce světu.

Do najnovšej epizódy hokejového podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk s Marekom Marušiakom a Rastislavom Konečným prijal pozvanie skúsený útočník HK Nitra a bývalý reprezentant Miloš Bubela.Ako si spomína na štúdium v USA, kde získal titul z biznis manažmentu? Čo mu dala skúsenosť z NCAA a ako sa po návrate na Slovensko dostal až na olympiádu? A ako vníma ambície Nitry v aktuálnej sezóne?Miloš Bubela v podcaste priblížil svoju cestu z Považskej Bystrice cez Trnavu až do zámoria. Spomínal, ako ho počas juniorského turnaja v Kanade oslovila americká univerzita, ktorá mu ponúkla plné štipendium. Počas štyroch rokov v NCAA popri hokeji dokončil štúdium a neskôr sa pozrel aj do AHL. Napokon sa rozhodol pre návrat do Európy.V rozhovore sa dotkli aj olympijskej skúsenosti z Pjongčangu, kam sa dostal po výbornej sezóne v Banskej Bystrici. „Celý rok bol úžasný. Po piatich rokoch som prišiel na Slovensko, bol som veľmi rád,” opísal svoje pocity. Olympiádu vníma ako výnimočnú skúsenosť, ktorá ho posunula herne aj ľudsky.V diskusii sa vrátil aj k titulom s Banskou Bystricou a Nitrou. Priznal, že finálové série, ktoré sa lámali v siedmom zápase, ho naučili vnímať prehry ako súčasť rastu. S odstupom času ich považuje za dôležité momenty, ktoré mu ukázali, že úspech vo veľkom finále tvoria detaily a súhra okolností.Na záver sa rozhovor preniesol aj k jeho súčasnému pôsobeniu v Nitre. Tretí rok v klube berie ako novú výzvu a motiváciu zlepšovať sa. „Cieľ je zlepšovať sa rok od roka. Už sa nechystám do NHL, ale chcem mať potešenie z hokeja,” priznal. Miloš Bubela zároveň dodal, že tlak médií a sociálnych sietí sa snaží nevnímať, sústredí sa len na hru a radosť z hokeja.

Do najnovšej epizódy hokejového podcastu suSPEAK na ŠPORT.sk s Marekom Marušiakom a Rastislavom Konečným prijal pozvanie skúsený útočník HK Nitra a bývalý reprezentant Miloš Bubela.Ako si spomína na štúdium v USA, kde získal titul z biznis manažmentu? Čo mu dala skúsenosť z NCAA a ako sa po návrate na Slovensko dostal až na olympiádu? A ako vníma ambície Nitry v aktuálnej sezóne?Miloš Bubela v podcaste priblížil svoju cestu z Považskej Bystrice cez Trnavu až do zámoria. Spomínal, ako ho počas juniorského turnaja v Kanade oslovila americká univerzita, ktorá mu ponúkla plné štipendium. Počas štyroch rokov v NCAA popri hokeji dokončil štúdium a neskôr sa pozrel aj do AHL. Napokon sa rozhodol pre návrat do Európy.V rozhovore sa dotkli aj olympijskej skúsenosti z Pjongčangu, kam sa dostal po výbornej sezóne v Banskej Bystrici. „Celý rok bol úžasný. Po piatich rokoch som prišiel na Slovensko, bol som veľmi rád,” opísal svoje pocity. Olympiádu vníma ako výnimočnú skúsenosť, ktorá ho posunula herne aj ľudsky.V diskusii sa vrátil aj k titulom s Banskou Bystricou a Nitrou. Priznal, že finálové série, ktoré sa lámali v siedmom zápase, ho naučili vnímať prehry ako súčasť rastu. S odstupom času ich považuje za dôležité momenty, ktoré mu ukázali, že úspech vo veľkom finále tvoria detaily a súhra okolností.Na záver sa rozhovor preniesol aj k jeho súčasnému pôsobeniu v Nitre. Tretí rok v klube berie ako novú výzvu a motiváciu zlepšovať sa. „Cieľ je zlepšovať sa rok od roka. Už sa nechystám do NHL, ale chcem mať potešenie z hokeja,” priznal. Miloš Bubela zároveň dodal, že tlak médií a sociálnych sietí sa snaží nevnímať, sústredí sa len na hru a radosť z hokeja.

Hostia: Grigorij Mesežnikov (politológ) a Jozef Lenč (politológ z Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave). | Aké je súčasné nastavenie Národnej rady SR? Čo očakávať od úpravy rokovacieho poriadku? Aké sú pozície koalície a opozície k tejto téme? | Súčasné nastavenie (odsúvanie zákonov, odvolávanie členov vlády nefunguje, súčasné fungovanie koalície – opozície, neuznášaniaschopnosť parlamentných výborov, kultúra v Národnej rade, obojstranné správanie sa naprieč politickými reprezentáciami a podobne). Úprava rokovacieho poriadku (čo je cieľom, úprava pravidiel, aktivita SNS – A. Danko hovoril o tom, že do pléna by mohli smerovať len zákony, ktoré prejdú výbormi, či vládou – ochromilo by niečo takéto absolútne možnosti opozície, ďalšie funkčné obdobia – rovnako sa to môže vypomstiť v budúcnosti súčasným koaličným stranám – ako teda nastaviť pravidlá, aby sa zvýšila kultúra rokovaní?). Pozície koalície a opozície (prinášanie tém, kto je na tom - ako momentálne, spolupráca koalície, spolupráca opozície, koalícii prechádzajú zákony – konsolidácia, rozpočet a podobne, ako by mohla vyzerať pri témach predvolebná kampaň, súčasná spolupráca opozície – názorové rozpory, je opozícia pripravená vládnuť v tejto chvíli?). | Fungovanie Národnej rady. | Moderuje: Soňa Mačor Otajovičová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Bude pondělí 13. října 2025 velký den pro Izrael? Hamásem unesená rukojmí by se měla vrátit domů, izraelská armáda pokračovat ve stahování z Pásma Gazy. Zapíše se Trumpův plán pro Gazu do historie jako začátek konce konfliktu? „Ta dohoda více či méně – stejně jako více či méně vše na Blízkém východě – dříve, nebo později usne,“ říká v pořadu Osobnost Plus Libor Kutěj, ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany a bývalý zpravodajec na Blízkém východě.

Bude pondělí 13. října 2025 velký den pro Izrael? Hamásem unesená rukojmí by se měla vrátit domů, izraelská armáda pokračovat ve stahování z Pásma Gazy. Zapíše se Trumpův plán pro Gazu do historie jako začátek konce konfliktu? „Ta dohoda více či méně – stejně jako více či méně vše na Blízkém východě – dříve, nebo později usne,“ říká v pořadu Osobnost Plus Libor Kutěj, ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany a bývalý zpravodajec na Blízkém východě.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představte si, že se ocitnete přímo v srdci tropického pralesa, kde probíhá vaše vysokoškolská výuka. Zároveň pracujete s dalšími kolegy na různých výzkumech. Taková idea rozhodně není nereálná. Ludmila Hana Houfková a Tomáš Jelínek, studenti Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, přesně ví, jaké to je. Sami to totiž nedávno zažili.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Hodně lidí si vypěstovalo zvyk neustále na všem hledat chyby. Na všem vidí něco špatného. Vidí špatné věci na partnerovi, na počasí, na vládě... na celém světě! Někteří dokonce neustále vidí něco špatného sami na sobě a upadají pak do deprese. Jedním z důvodů, proč mnich nemívá deprese, je to, že si tento zlozvyk hledat chyby nepěstuje. Ve skutečnosti se soustředí na pravý opak.  17:14 Příběh o dvou křivých cihlách ve zdi 33:33 Jak vyladit svého manžela/manželku 1:08:10 O domácím násilí 1:12:50 Kde brát energii pro tvrdou práci 1:17:34 Mnich z YouTubu Ajahn Brahmavamso ("Adžán"), autor knihy „Kráva, která plakala“, absolvent Univerzity v Cambridge, je buddhistický mnich a duchovní superstar. Přitom stále skromný, laskavý, autentický a vtipný. Žije v malé jeskyni uprostřed kláštera Bodhinyana nedaleko Perthu v Austrálii. Říká o sobě, že je "mnich, který má rád legraci" (fun loving monk). České znění: Jiří Wittek Český překlad: Radan Kuča, 2025 S velkým poděkováním za korekturu textu: Iveta Krmelová Mnohokrát také děkujeme Michalu Horákovi a Michalu Víškovi za jejich velmi štědrou podporu skrze sbírku na Donio.cz a za namluvení dotazů od posluchačů. Původní video: https://www.youtube.com/watch?v=bekYLQ5buRQ More teachings in English: https://bswa.org/teachings/

S Josefem Časarem z Univerzity obrany o přepisování vojenských učebnic, střelbě z brokovnic i laserů na drony a lekcích z Ukrajiny. Moderuje Štěpán Sedláček.Ruské bezpilotní letouny nebývale narušily vzdušný prostor členských zemí Severoatlantické aliance a Evropské unie – konkrétně Polska a Rumunska. "Působí to tak, že si Rusko oťukává potenciálního protivníka a rychlost jeho reakce. Jsou také schopní zjistit citlivost různých senzorů, které drony detekují, a odhalit nějaká slabá místa, kudy by se dalo proniknout," říká vojenský expert Josef Časar z Univerzity obrany. "Toto se také dělá, když chcete otupit protivníka. Posíláte další a další drony, aby si na to zvyknul. Pak jich můžou najednou poslat víc s cílem splnit nějaký jiný úkol," dodává pověřený vedoucí Katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií UNOB. Využití dronů na Ukrajině vyjevuje, že tato technologie podstatně mění podobu války a vojenské taktiky. Jak se v reakci na to vyvíjí protidronová obrana? Které technologie a postupy připadají v úvahu? A jak se na rizika spojená s podobnými útoky připravuje armáda v Česku? Co čekat do budoucna s ohledem na zapojení umělé inteligence a početných rojů (swarmů) více či méně autonomních dronů? Nejen na to se ptal Josefa Časara v podcastovém rozhovoru Štěpán Sedláček.

Jaká je v buddhismu role lásky a smyslnosti, touhy nebo pocitu zalíbení? Je láska formou připoutanosti? Je láska něčím krásným? Přivede nás do problémů?  Právě o tomto Ajahn Brahm mluví - jak můžete využít porozumění tomu, co je láska, kterou cítíte v okamžiku vstupu do manželství a kterou později ve vztahu někdy ztrácíte. Jak ji můžete uchopit, využít a povznést na vyšší úroveň. Jak pochopit místo lásky v duchovním životě a jak ji můžete pozvednout na úroveň, o které jste možná ani netušili - k nádherné, mocné a blažené formě lásky, která nikoho nevlastní. Ajahn Brahmavamso ("Adžán"), autor knihy „Kráva, která plakala“, absolvent Univerzity v Cambridge, je buddhistický mnich a duchovní superstar. Přitom stále skromný, laskavý, autentický a vtipný. Žije v malé jeskyni uprostřed kláštera Bodhinyana nedaleko Perthu v Austrálii. Říká o sobě, že je "mnich, který má rád legraci" (fun loving monk). České znění a překlad: Radan Kuča, 2025 S velkým poděkováním za korekturu textu: Hana Hanusová  Ozvučeno pomocí AI. Původní video: https://www.youtube.com/watch?v=hvo5G0WbWSs&t=1s More teachings in English: https://bswa.org/teachings/

Izraelská armáda pokračuje v leteckých úderech na cíle v Íránu, v neděli se přidaly také Spojené státy. Írán zvažuje uzavření Homuzského průlivu, kudy se přepravuje pětina světového námořního obchodu s ropou a plynem. „Pohledem situační etiky byl útok do jisté míry nutný,“ tvrdí ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj. „Teherán se může ještě víc uzavřít,“ varuje pro Český rozhlas Plus exministr a výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Tomáš Petříček.

Izraelská armáda pokračuje v leteckých úderech na cíle v Íránu, v neděli se přidaly také Spojené státy. Írán zvažuje uzavření Homuzského průlivu, kudy se přepravuje pětina světového námořního obchodu s ropou a plynem. „Pohledem situační etiky byl útok do jisté míry nutný,“ tvrdí ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj. „Teherán se může ještě víc uzavřít,“ varuje pro Český rozhlas Plus exministr a výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Tomáš Petříček.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poněkud ezoterická přednáška Ajahna Brahma pojednává o procesu umírání a čerpá nejen z Ajahnovy hluboké meditační praxe, ale i z vědeckých výzkumů a vzpomínek lidí na zážitky blízké smrti (Near Death Experience). Ajahn Brahmavamso ("Adžán"), autor knihy „Kráva, která plakala“, absolvent Univerzity v Cambridge, je buddhistický mnich a duchovní superstar. Přitom stále skromný, laskavý, autentický a vtipný. Žije v malé jeskyni uprostřed kláštera Bodhinyana nedaleko Perthu v Austrálii. Říká o sobě, že je "mnich, který má rád legraci" (fun loving monk). České znění: Jiří Wittek Český překlad: Radan Kuča, 2025 S velkým poděkováním za korekturu textu: Hana Hanusová  Původní video:  https://m.youtube.com/watch?v=BZZupDuprhU  More teachings in English: https://bswa.org/teachings/

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

"Upřímně si nemyslím, že u Česka je nějaký kulturně konzervativní přelom na pořadu dne, na to tady není dost takto smýšlejících voličů", říká k převratným změnám, které ve Spojených státech provádí Donald Trump. Jakou nejradikálnější změnu od podzimních voleb očekává? A bude Andrej Babiš chtít v případě vítězství přiblížit Česko Ficovu Slovensku? Moderuje Barbora Tachecí.

Nakolik přispělo rozšíření ropovodu TAL k nezávislosti Česka na dodávkách strategické suroviny z Ruska? Proč podle odborníků na silniční bezpečnost patří velikonoční svátky k nejrizikovějším obdobím v roce? A jak se vědcům z Univerzity v Cambridgi podařilo zaznamenat zatím nejslibnější náznak, že se život vyskytuje i mimo naši sluneční soustavu?

Ajahn Brahm je bezesporu jedním z největších duchovních mistrů moderní doby. Čím je tak mimořádný? Jaké jsou jeho vlastnosti, které ho odlišují od většiny z nás - běžných lidí? Ajahn Brahmali, norský mnich a jeden z nejbližších kolegů mnichů Ajahna Brahma, s ním žije v klášteře Bodhinyana v Austrálii už více než 30 let. V této přednášce, pořádané u příležitostí oslav 50. výročí od doby, kdy se Ajahn Brahm stal mnichem, Ajahn Brahmali popisuje, kterých vlastností si na svém učiteli nejvíce váží. Ajahn Brahmavamso ("Adžán"), autor knihy „Kráva, která plakala“, absolvent Univerzity v Cambridge, je buddhistický mnich a duchovní superstar. Přitom stále skromný, laskavý, autentický a vtipný. Žije v malé jeskyni uprostřed kláštera Bodhinyana nedaleko Perthu v Austrálii. Říká o sobě, že je "mnich, který má rád legraci" (fun loving monk). České znění: Vladimír Hajduk Český překlad: Radan Kuča, 2024 Původní video: https://www.youtube.com/watch?v=Xvy0gzgk9FM More teachings in English: https://bswa.org/teachings/

Slintačka a krívačka je už aj v maďarskej obci Dunakiliti, hneď vedľa Rajky, z ktorej denne dochádza množstvo Slovákov do Bratislavy. Aké je riziko, že sem prinesú vírus? Vláda by sa podľa bývalého šéfa veterinárov a exministra Jozefa Bíreša mala poučiť z kritiky európskych odborníkov a odstrániť nedostatky, ktoré nám vytkli. Hranice sme mali kontrolovať lepšie a pomohlo by aj ubytovanie chovateľov na farmách. Zdravé zvieratá v okruhu troch kilometrov podľa neho nie je nevyhnutné zlikvidovať, ale vyšetriť. Ak sa u nich choroba nepotvrdí, môžu sa konzumovať doma.V podcaste s profesorom z Univerzity veterinárneho lekárstva a farmácie Jozefom Bírešom sa dozviete:– od 1. minúty – čo pre hlavné mesto znamená, že nákaza je hneď vedľa Rajky;– po 3:30 – či nás čakajú znova zatvorené hranice;– po 6:00 – že odborníci z Európskej komisie našli na Slovensku nedostatky a musíme ich veľmi rýchlo odstrániť;– od 8:00 – či by robil nejaké opatrenia inak, ak by stále šéfoval štátnym veterinárom;– po 9:00 – že u nás zo začiatku krívala kontrola hraníc a komunikácia s farmármi;– od 10:00 – či je potrebné utrácať zvieratá v okruhu troch kilometrov od ohniska;– okolo 12:30 – že zdravé zvieratá v karanténe treba vyšetriť a možno ich doma skonzumovať;– po 13:45 – či nákazu prenášajú divé zvieratá a či ich treba strieľať;– od 16:20 – aké opatrenia platili pred 50-timi rokmi a či by sa rovnaké nemali zaviesť aj teraz;– po 18:00 – že niektorí farmári už prespávajú na farmách;– od 19:45 – aké škody napáchala nákaza SLAK v 70.rokoch na našom území;– po 21:00 – či by straty slovenských chovateľov vôbec mali nejaký vplyv na ceny v obchodoch;– od 23:00 – že v obchodoch je len pasterizované a teda bezpečné mlieko;– po 24:00 – prečo sa netreba báť ani nepasterizovaného mlieka a výrobkov z neho;– od 25:00 – že nikto nechodí s taškou plnou vírusu a nerozosieva ho naschvál po Slovensku, ako tvrdia konšpirátori a pravicoví extrémisti.

Slintačka a krívačka je už aj v maďarskej obci Dunakiliti, hneď vedľa Rajky, z ktorej denne dochádza množstvo Slovákov do Bratislavy. Aké je riziko, že sem prinesú vírus? Vláda by sa podľa bývalého šéfa veterinárov a exministra Jozefa Bíreša mala poučiť z kritiky európskych odborníkov a odstrániť nedostatky, ktoré nám vytkli. Hranice sme mali kontrolovať lepšie a pomohlo by aj ubytovanie chovateľov na farmách. Zdravé zvieratá v okruhu troch kilometrov podľa neho nie je nevyhnutné zlikvidovať, ale vyšetriť. Ak sa u nich choroba nepotvrdí, môžu sa konzumovať doma.V podcaste s profesorom z Univerzity veterinárneho lekárstva a farmácie Jozefom Bírešom sa dozviete:– od 1. minúty – čo pre hlavné mesto znamená, že nákaza je hneď vedľa Rajky;– po 3:30 – či nás čakajú znova zatvorené hranice;– po 6:00 – že odborníci z Európskej komisie našli na Slovensku nedostatky a musíme ich veľmi rýchlo odstrániť;– od 8:00 – či by robil nejaké opatrenia inak, ak by stále šéfoval štátnym veterinárom;– po 9:00 – že u nás zo začiatku krívala kontrola hraníc a komunikácia s farmármi;– od 10:00 – či je potrebné utrácať zvieratá v okruhu troch kilometrov od ohniska;– okolo 12:30 – že zdravé zvieratá v karanténe treba vyšetriť a možno ich doma skonzumovať;– po 13:45 – či nákazu prenášajú divé zvieratá a či ich treba strieľať;– od 16:20 – aké opatrenia platili pred 50-timi rokmi a či by sa rovnaké nemali zaviesť aj teraz;– po 18:00 – že niektorí farmári už prespávajú na farmách;– od 19:45 – aké škody napáchala nákaza SLAK v 70.rokoch na našom území;– po 21:00 – či by straty slovenských chovateľov vôbec mali nejaký vplyv na ceny v obchodoch;– od 23:00 – že v obchodoch je len pasterizované a teda bezpečné mlieko;– po 24:00 – prečo sa netreba báť ani nepasterizovaného mlieka a výrobkov z neho;– od 25:00 – že nikto nechodí s taškou plnou vírusu a nerozosieva ho naschvál po Slovensku, ako tvrdia konšpirátori a pravicoví extrémisti.

Ajahn Brahm nás provede velmi příjemnou meditací láskyplné laskavosti ke všem bytostem (včetně sebe) - Mettá. Touto meditací většinou zakončuje meditační kurzy (retreat) v australském meditačním centru Jhana Grove. Určitě se vám bude líbit. Ajahn Brahmavamso ("Adžán"), autor knihy „Kráva, která plakala“, absolvent Univerzity v Cambridge, je buddhistický mnich a duchovní superstar. Přitom stále skromný, laskavý, autentický a vtipný. Žije v malé jeskyni uprostřed kláštera Bodhinyana nedaleko Perthu v Austrálii. Říká o sobě, že je "mnich, který má rád legraci" (fun loving monk). Poslouchejte bez reklam na podcastu

So vznikom medzivojnového Československa vstupujú ženy do politiky. Získavajú volebné právo a možnosť kandidovať vo voľbách. Na papieri tieto možnosti vyzerajú dobre: aká je však realita? Ako prebieha proces vstupovania žien na politickú scénu? S akými predsudkami sa stretávajú? Aké majú ciele a darí sa im ich dosiahnuť? A napokon čo ich čaká po nástupe dvoch totalít, najprv nacistickej a neskôr komunistickej? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s profesorkou Danou Musilovou, českou historičkou a profesorkou Historického ústavu Filozofické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Profesorka Musilová sa vo svojom výskume špecializuje na históriu 20. storočia, genderovú históriu a gender studies. Spolupracuje s Českou televíziou (napr. Historie cs.) a Českým rozhlasom (napr. cyklus Ženy a válka). Je autorkou viacerých kníh a štúdií v niekoľkých jazykoch. V aktuálnom podcaste Dejiny bude reč najmä o monografii: Z ženského pohledu: poslankyně a senátorky Národního shromáždění Československé republiky 1918 - 1939. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

„Dřív se na univerzitách běžně studovalo sedmero svobodných umění. Což bylo trivium – gramatika, logika a rétorika. Pak kvadrivium, které zahrnovalo pokročilejší vědy, včetně například astronomie. Následně se student rozhodoval, co bude dělat dál,“ vysvětluje historik a specialista na středověkou univerzitní vzdělanost Ota Pavlíček.

Americká krása #53 o dění na univerzitním kampusu v NYC a vzedmutí demokratů kolem Alexandrie Ocasio-Cortez.

Len elektráreň Mochovce by potrebovala každý rok päť až sedem nových absolventov na prácu prevádzkového personálu. Docent Gabriel Farkas pôsobí v Ústave jadrového a fyzikálneho inžinierstva na Fakulte elektrotechniky a informatiky Slovenskej technickej univerzity v Bratislave. V podcaste s Veronikou Vaňkovou hovorí o výzvach, ktorým jadrová energetika čelí. Približuje podrobnosti o príprave budúcich odborníkov na jadrovú energetiku a riešeniach, ktoré by pomohli ďalej rozvíjať dlhoročnú tradíciu. Celý rozhovor si môžete prečítať alebo pozrieť aj vo videu: https://www.trend.sk/ekonomika/orieskom-je-aj-testovanie-psychickej-odolnosti-univerzity-dopyt-priemyslu-nedokazu-pokryt?itm_brand=trend&itm_template=hp&itm_modul=trend_topbox&itm_position=6

Americká krása #52 O postupech i limitech nové administrativy a snahách deportovat univerzitní studenty kvůli jejich názorům

Otevře tento objev cestu k odolnějšímu nábytku třeba do koupelen? - Počet případů kapavky a syfilis v Evropě strmě roste, kapavka dosáhla historického maxima. Proč jsou nejvíce ohroženi mladí dospělí? - Čeští vědci zjistili, že vysychání vodních ploch urychluje vývoj larev čolků. Jak tedy reagují na změny prostředí? Moderuje Martin Matějka.

Kdo navrhuje a schvaluje výši odměn vedoucích Univerzity Karlovy? Jsou adekvátní odměny rektorky ve výši, která překoná roční příjem premiéra? Jak by měla vypadat kontrola odměňování v akademické sféře? Vladimír Kroc se zeptal místopředsedy Akademického senátu Univerzity Karlovy Andreje Farkaše.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Neurovědci z Univerzity v Curychu na myších potvrdili, že první týden po narození je u savců zásadní pro rozvoj smyslů. U experimentálních myší je pro propojení smyslů nejdůležitější čich, upevňuje pouto mezi matkou a potomky. U člověka bude zřejmě zásadní zrak a sluch, čich ale také v prvních týdnech po narození pomáhá spoluutváří pouto mezi matkou a dítětem.

Mohli by je brzy nasadit i v první čistírně odpadních vod, Jak by to fungovalo? - Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ocenil za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole vysokoškolské pedagogy. - Emise skleníkových plynů z fosilních paliv budou i letos vyšší než ty loňské a lidstvu se rychle rozplývá tzv. uhlíkový rozpočet, který ještě podle vědců může vyčerpat, a přitom se vyhnout nejhorším dopadům změny klimatu. Co přesně nová data říkají?

V Bílém domě brzy nastane střídání stráží, co čekat od nového týmu Donalda Trumpa? Mladistvá dívka si odpyká dvouletý trest vězení za to, že na sociálních sítích schvalovala střelbu na Filozofické fakultě Univerzity a za přípravu vraždy spolužaček. Potvrdil to vrchní soud v Olomouci. Jaký tím vysílá signál společnosti? Hlava anglikánské církve a arcibiskup z Canterbury Justin Welby dnes oznámil svou rezignaci. Ovlivní to postavení celé církve?

Izraeli se nejspíš nikdy nepodaří zcela porazit teroristické organizace jako libanonský Hizballáh nebo palestinský Hamás. „Mám-li být upřímný, myslím si, že ne. Mohli bychom vidět, jak je teď módní říkat, nevítězství,“ odhaduje v Osobnosti Plus plukovník Libor Kutěj, bývalý zpravodajec na Blízkém východě a nynější ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany v Brně.